Kde domov můj (J.K.Tyl/ Fr.Škroup) Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!
Junácká hymna (K. Kovařič/ Fr. S. Procházka) Junáci vzhůru, volá den, Luh květem kývá orosen, Sluníčko blankytem pílí, Před námi pouť vede k cíli. Junáci vzhůru, volá den, Junáci vzhůru, volá den. Junáci vzhůru, volá den, Buď připraven, buď připraven, K obraně Dobra a Krásy, Dožiješ vlasti své spásy. Junáci vzhůru, volá den, Buď připraven, buď připraven.
Večerka (D. Butterfield) Zapad’ den, slunce svit, vymizel z údolí, z temen hor, odpočiň každý,kdos Boží tvor. V lesa klín, padl stín, hasne již vatry zář,Svatý mír, kráčí z hor, usíná Boží tvor. Brumendo
2
Alenka v říši divů
(zpíval K.Zich)
E 1. Telegram s adresou svět, A H7 E H7 píšu v něm pět vlídných vět - jedné dívce. E Kdopak ví kam jej zítra pošta doručí A a kolik náhod mu poručí H7 E chtěl bych jen vidět zář v očích, které budou je číst. E R: Šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří, A sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří, H7 E H7 bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů. E I když dá mi košem až řádky bude číst, A já chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist, H7 E bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů. 2. Já nechal všechna okna dokořán a díval se na svět ze všech stran, jak se koulí. A celý den přemítám o dívce neznámé, proč už se dávno neznáme, snad adresu najde toto poselství mé. R: 3. Odmítli můj telegram a řekli poslat jej není kam - adresa schází. A celý den přemítám o dívce neznámé, proč už se dávno neznáme, snad adresu najde poselství. R:
3
(Hop Trop)
Amazonka A A4sus A 1. Byly krásný naše plány, C#mi Cmi Hmi byla jsi můj celej svět, Hmi A A4sus čas je vzal a nechal rány, Hmi E E4sus E starší jsme jen o pár let. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká, už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká. A R: Nebe modrý zrcadlí se F#7 Hmi H2sus Hmi v řece, která všechno ví, A A4sus stejnou barvu jako měly Hmi E E4sus E tvoje oči džínový. 2. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl, Amazonka říkávali, a já hrdě přisvědčil.
R:
A4sus
Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká vedly k tomu, že ti nikdo už Amazonka neříká.
E4sus
3. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela, vadil možná trampskej šátek, nosit dáls ’ ho nechtěla. R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám, já si přál jen, abys byla Hmi A A4sus pořád stejná, přísahám, A pořád stejná, přísahám. 4
H2sus
Hmi
Anděl
(Karel Kryl)
C Ami C G7 1. Z rozmlácenýho kostela v krabici s kusem mýdla C Ami C G7 C přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla, Ami C G7 díval se na mě oddaně, já měl jsem trochu trému, C Ami C G7 C tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému. C Ami C G7 R: A proto, prosím, věř mi, chtěl jsem ho žádat, C Ami C G7 aby mi mezi dveřmi pomohl hádat, C Ami G C Ami G7 C co mě čeká a nemine, co mě čeká a nemine. 2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky, debatujíce o Bohu a hraní na vojáky, do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat, to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat. R: 3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice, já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice, a tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi, však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy. R:
5
Batalion
(francouzská/ Spirituál kvintet)
Ami C G Ami C G Ami Emi Ami R: Víno máš a markytánku, dlouhá noc se pro – hý - ří, C G Ami C G Ami Emi Ami víno máš a chvilku spánku, díky, díky, ver – bí - ři. Ami C G Ami Emi 1. Dříve, než se rozední, kapitán k osedlání rozkaz dá - vá, Ami G Ami Emi Ami ostruhami do slabin koně po – há - ní, C G Ami Emi tam na straně polední čekají ženy, zlaťáky a slá - va, Ami G Ami Emi Ami do výstřelů z karabin zvon už vyz – vá - ní. Ami C G Ami R: Víno na kuráž a pomilovat markytánku, C G Ami Emi Ami zítra do Burgund batalion za – mí - ří, Ami C G Ami víno na kuráž a k ránu dvě hodiny spánku, C G Ami Emi Ami díky, díky vám, královští ver – bí - ři. 2. Rozprášen je batalion, na polštáři z kopretin neplač, sladká Marion, za královský hermelín
poslední vojáci se k zemi hroutí, budou věčně spát, verbíři nové chlapce přivedou ti, padne každý rád.
R: Víno máš a markytánku, dlouhá noc se prohýří, víno máš a chvilku spánku, díky, díky, verbíři.
6
(Miki Ryvola)
Bedna od whisky
Ami C Ami E 1. Dneska už mě fóry ňák nejdou přes pysky Ami C Ami E Ami Stojím s dlouhou kravatou na bedně od whisky. C Ami E Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč. Ami C Ami E A Tu kravatu co nosím mi navlík’ soudce lynč. A D E A R: Tak kopni do tý bedny ať panstvo nečeká D E A jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká. D E A Do nebeskýho báru já sucho v krku mám. D E A Ami Tak kopni do tý bedny ať na cestu se dám. 2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý. Postavil bych malej dům na louce ukrytý. Postavil bych malej dům a z okna koukal ven a chlastal bych tam s Billem a chlastal by tam Ben. R: 3. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát. Nemusel jsi dneska na týhle bedně stát. Moh’ si někde v suchu tu svoji whisky pít nemusel si hochu na krku laso mít. R: 4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil nechtěl běžet dokavaď se whisky nenapil zatracená smůla zlá a zatracenej pech když kůň cucá whisky jak u potoka mech. R: 5. Až kopneš do tý bedny, do krku mi zůstane jen Jenom dírka mrňavá a k mám to smutnej konec R:
jak se to dělává dírka mrňavá. smrti jenom krok. a whisky ani lok
7
Blowing in the wind C F G C 1. How many roads must a man walk down C F C before you call him a man? C F G C How many seas must a white dove sail C F G before she sleeps in the sand? C F G C How many times must the cannon balls fly C F C before they’re forever banned? F G R: The answer, my friend C F is blowing in the wind F G C the answer is blowing in the wind 2. How many years can a mountain exist before it is washed to the sea? How many years can some people exist before they’re allowed to be free? How many times can a man turn his head and pretend that he just doesn’t see? R: 3. How many times must a man look up before he can see the sky? How many ears must one man have before he can hear people cry? How many deaths will it take till he knows that too many people have died? R: R:
8
(Bob Dylan)
Černej pasažér
(Traband)
Dmi A 1. Mám kufr plnej přebytečnejch krámů Dmi a mapu zabalenou do plátna. A Můj vlak však jede na opačnou stranu Dmi a moje jízdenka je dávno neplatná. 2. Někde ve vzpomínkách stojí dům, ještě vidím, jak se kouří z komína. V tom domě prostřený stůl, tam já a moje rodina. 3. Moje minulost se na mě šklebí a srdce bolí, když si vzpomenu, že stromy, který měly dorůst k nebi, teď leží vyvrácený z kořenů.
R: Jsem Vezu Jsem Vezu
B C F černej pasažér , nemám cíl ani směr B C F se načerno životem a nevím. B C F černej pasažér, nemám cíl ani směr B C A7 se odnikud nikam a nevím, kde skončím.
4. Mám to všechno na barevný fotce někdy z minulýho století. Tu jedinou a pocit bezdomovce si nesu s sebou jako prokletí. R: 5. Mám kufr plnej přebytečnejch krámů a mapu zabalenou do plátna. Můj vlak však jede na opačnou stranu a moje jízdenka je dávno neplatná.
9
Dej mi víc své lásky
(Olympic)
Ami C 1. Vymyslel jsem spoustu napadů, a-ú, Ami G E7 co podporujou dobrou náladu, a-ú, Ami D Dmi hodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu, Ami E7 Ami (G) v noci chodit strašit do hradu, a-ú. 2. Dám si dvoje housle pod bradu, a-ú, v bílé plachtě chodím pozadu, a-ú, úplně melancholicky, s citem pro věc jako vždycky vyrábím tu hradní záhadu, a-ú. C E7 R: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc, Ami F C G má drahá, dej mi víc své lásky, a-ú, C E7 já nechci skoro nic, já nechci skoro nic, Ami F C E7 já chci jen pohladit tvé vlásky, a-ú. 3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, a-ú, mi dokonale zvednul náladu, a-ú, natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky zamknu si na sedm západů, a-ú. R: 4. Nejlepší z těch divnejch nápadů, a-ú, mi dokonale zvednul náladu, a-ú, natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky zamknu si na sedm západů, a-ú.
10
(Jaromír Nohavica)
Dokud se zpívá
C Emi Dmi7 F C Emi Dmi7 G 1. Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, C Emi Dmi7 F C Emi Dmi7 G včera jsem nespal a ani dnes nespočinu, F G C Ami G svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, F G F G C Emi Dmi7 G ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 2. Ve stánku koupím si srdce mám pro lásku ze školy dobře vím, ale dokud se zpívá,
housku a slané tyčky, a hlavu pro písničky, co by se dělat mělo, ještě se neumřelo, hóhó.
3. Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu, za oknem míhá se život jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to na housenkové dráze, i kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?" A z veliké dálky do uší mi zaznělo, že dokud se zpívá, ještě se neumřelo, že dokud se zpívá, ještě se neumřelo.
11
Drnová chajda
(traditional/ Greenhorns)
D G D 1. Já tu na svým dílci, celkem vzato, bídnej život mám, A7 a tak vypadám dost schlíple, pámbů ví, D G D myši začnou rejdit kolem, sotva večer usínám A7 D D7 na mým dílci v starý chajdě drnový. G D R: Dveře mají panty z kůže, okna nejsou zasklený, A7 kolem kojoti se plížej hladoví, D G D dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný A7 D na mým dílci v starý chajdě drnový. 2. Když jsem z domova tam na východě vyšel zbohatnout, zkusit, jestli potkám štěstí, kdopak ví, sotva napadlo mě tenkrát, že mě čeká tenhle kout na mým dílci v starý chajdě drnový. R: 3. Ale rád bych, aby se jejíž soucit mě z tý jak bych žehnal tomu na mým dílci v starý
tu našla dívka laskavá, bryndy vyloví, andělu, že život uznává chajdě drnový.
R: 4. A když dědicem se naše srdce občas potěší, jestli pámbů našim přáním vyhoví, tak nebudeme litovat tý dřiny dřívější, na tom našem dílci v chajdě drnový. R: Dveře mají panty z kůže, okna nejsou zasklený, kolem kojoti se plíží hladoví, dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný na tom našem dílci v chajdě drnový. 12
Dům u vycházejícího slunce
(traditional/ Z.Borovec)
Ami C D F 1. Snad znáš ten dům za New Orleans, Ami C E ve štítu znak slunce má, Ami C D F je to dům, kde lká sto chlapců ubohých Ami E Ami C D F Ami E Ami E a v kde jsem zkejs’ i já. 2. Mé mámě Bůh dal věnem jen prát a šít blue jeans, táta můj se flákal jen sám po New Orleans. 3. Bankrotář se zhroutil před hernou, jenom bídu svou měl a chlast, k putykám pak táh' tu pouť mizernou a znal jenom pít a krást. 4. Být matkou, dám svým synům lepší dům, než má kdo z vás, ten dům, kde spím, má emblém sluneční, ale je v něm jen zima a chlad. 5. Kdybych směl se hnout z těch kleští, pěstí vytrhnout tu mříž, já jak v snách bych šel do New Orleans a měl tam k slunci blíž. 6. Snad znáš ten dům za New Orleans, ve štítu znak slunce má, je to dům, kde lká sto chlapců ubohých a v kde jsem zkejs’ i já.
13
Folsom Prison Blues
(J.Cash/ Greenhorns)
E 1. Můj děda bejval blázen, texaskej ahasver, E7 a na půdě nám po něm zůstal ošoupanej kvér, A E ten kvér obdivovali všichni kámoši z okolí H7 E a máma mi říkala:"Nehraj si s tou pistolí!" 2. Jenže i já byl blázen, tak zralej pro malér, a ze zdi jsem sundával tenhleten dědečkův kvér, pak s kapsou vyboulenou chtěl jsem bejt chlap all right a s holkou vykutálenou hrál jsem si na Bonnie and Clyde. 3. Ale udělat banku, to není žádnej žert, sotva jsem do ní vlítnul, hned zas vylít´ jsem jak čert, místo jako kočka já utíkám jak slon, takže za chvíli mě veze policejní anton. 4. Teď okno mřížovaný mi říká, že je šlus, proto tu ve věznici zpívám tohle Folsom Blues. pravdu měla máma, radila:"Nechoď s tou holkou!", a taky mi říkala:"Nehraj si s tou pistolkou!"
14
Hejkal
(Wabi Daněk)
Ami 1. Divnej jekot po lesích se prohání, Dmi Ami F E až v žilách tuhne krev a zuby cvakaj’ SOS, Ami utichá až u potoka pod strání, Dmi Ami E Ami jó, takovýhle řvaní by nesnes’ ani pes. Dmi Ami Dmi Ami Žhavý rudý oči a drápy krvavý, F E kosti chřestěj’ v rytmu kastanět, Dmi Ami Dmi Ami strašidelný vytí a skřeky chraplavý, F E Ami tak to je hejkal, na to vemte jed. C F C R: U nás hej, hej, hejkal straší v lese, D7 G jen ten, kdo něco snese, tam může v noci jít, C F C jeho hej, hej, hejkání se nese, F C F C každej se strachy třese, k ohni nesesedneme se, F C G C E neboť za boudou v lese zase hejkal začal výt. 2. Kdo z vás tady na hejkaly nevěří, ten může u nás přespat, až se zastaví, nevystrčí špičku nosu ze dveří a bude jásat, že se dožil rána ve zdraví. Jenom kalný oči a rysy ztrhané, kalhoty si bude muset prát, a děs a hrůza v hlase, jó, to mu zůstane, až koktavě bude povídat, že: F C G C R: + neboť za boudou v lese zase hejkal začal výt, hej!
15
Hrobař G 1. V mládí jsem se učil hrobařem, Emi jezdit s hlínou, jezdit s trakařem, C D kopat hroby byl můj ideál. 2. Jezdit s hlínou, jezdit s vozíkem, s černou rakví, s bílým pomníkem, toho bych se nikdy nenadál. 3. V mládí jsem se učil hrobařem, jezdit s hlínou, jezdit s trakařem, kopat hroby byl můj ideál. 4. Jezdit s hlínou, jezdit s vozíkem, s černou rakví, s bílým pomníkem, toho bych se nikdy nenadál. 5. Že do módy přijde kremace, černý hrobař bude bez práce, toho bych se nikdy nenadál. 6. Kolem projel vůz milionáře, záblesk světel pad’ mi do tváře, marně skřípěj’ kola brzdící. 7. Stoupám vzhůru, stoupám ke hvězdám, tam se s černou rakví neshledám, sbohem, bílé město zářící. G Emi 8. Sbohem, moje město, C D vzpomínat budu přesto, G Emi C D jak jsem poznal tvůj smích i tvůj pláč. 9. Na na na ... 16
(Premiér)
Hudsonský šífy
(Wabi Daněk)
Ami C 1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený G Ami jako já, jó, jako já, G kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený, Ami G Ami G Ami ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. Ten, kdo nepřekládal uhlí, šíf když na mělčinu vjel, málo zná, málo zná, ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. F Ami R: Ahoj, páru tam hoď, G Ami ať do pekla se dříve dohrabem, G Ami G Ami johoho, johoho. 2. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků jako já, jó, jako já, ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil, málo zná, málo zná, kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. R: 3. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad jako já, jó, jako já, kdo chce celý noci čuchat pekelnýho ohně smrad, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk, kdo je sám, jako já, kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. R: 17
(Mňága a Žďorp)
I cesta může být cíl F C A# 1. Zrychlený vlak náhle stojí, F C A# asi tak v půli cesty. F C A# Zbývá vzdát čest padlému stroji F C A# a zbytek dojít pěšky. 2. A náhle už není kam spěchat, vítací výbory nebudou čekat. Kufry a příbory tu můžeme nechat, až déšť se vsákne tak vystoupí řeka.
R: I I I I
F cesta F cesta F cesta F cesta
C může C může C může C může
být být být být
A# cíl A# cíl A# cíl A# cíl
3. Jediný mrak nad hlavou stojí, nehybně tak jako vážky, jediný klas dozrává v poli, jediným způsobem lásky. 4. A náhle už není kam spěchat vítací výbory nebudou čekat. Kufry a příbory tu můžeme nechat až déšť se vsákne tak vystoupí řeka. R: I I I I
18
cesta cesta cesta cesta
může může může může
být být být být
cíl cíl cíl cíl
Jesse James
(traditional/ Greenhorns)
C F C 1. Jesse James chlapík byl, hodně lidí odpravil, G vlaky přepadával rád, C F C boháčům uměl brát, chudákům dával zas, G C přál bych vám, abyste ho mohli znát. F C R: Jó, Jesse ženu svou tady nechal, ubohou, G a tři děcka, říkám vám, C F C ale tenhle přítel hadí, ten vám Jesse zradí, G C já vím, tenkrát v noci prásk’ ho sám. 2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc, když tu vláček zůstal stát, kdekdo ví, že ten vlak přepad’ James-kabrňák Jesse sám, se svým bráchou akorát. R: 3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem a svým dětem vypráví, Robert Ford v nočních tmách připlíží se jako vrah a on vám Jesse Jamese odpraví. R: R:
19
Ještě jedno kafe
Bob Dylan/ Druhá tráva
Ami G 1. Máš sladkej dech a oči, kterým patří svatozář, F E7 a vlasy máš jak hedvábí, když je vhodíš na polštář, Ami G ale já se o tvou lásku ani vděčnost neprosím, F E7 ty děkuješ jen hvězdám a jseš věrná jenom jim. F E7 R: Ještě jedno kafe bych si dal, F E7 Ami ještě jedno kafe, krucinál, než pojedu dál.
2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech, a taky házet nožem a držet pospolu, a brada se mu třese, když se nosí ke stolu. R: 3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět, a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana, jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma. R:
20
Ježíšek
(Jaromír Nohavica)
Ami Dmi 1. Dal jsem na plotnu vodu, zapnul plyn, G C E nasypal černou mletou kávu do hrníčku. Ami Dmi Pustil jsem desku - trojku Queen, E Ami zapálil na stromečku nejhořejší svíčku. Ami Dmi R: Na stěnách tančily černé stíny, E Ami nechytneš je, nepolapíš, je to marné, když se trápíš. Dmi Z vánočních koled jsou evergreeny E Ami a co ty, Ježíšku, ještě spíš. 2. Celý svět čeká na boží znamení a on si zatím kdesi líta v mléčné dráze. A dole v městě za Domem umění jde Santa Claus převlečený za Dědu Mráze. R: Na stěnách skotačí černé stíny... 3. Pokojem voní čerstvé konopí, z ledničky vytáhnul jsem kapra sněhuláka. Až se mi celý roztopí, z balkónu do tmy z plných plic si zahulákám. R: Pa pa ra, pa pa ra paparara... R: Na stěnách skotačí černé stíny... R: Na stěnách skotačí černé stíny...
21
Johanka
(J.Nedvěd)
Emi Dmi Ami 1. S hlavou skloněnou lidí zástup se tu dívá, Emi Dmi G Ami nebe nad hlavou, slyšíš dětskej pláč, Emi Dmi Ami jenom s vírou svou stojí dívka plavá, bílá, Emi Dmi G Ami oheň nad sebou, jenom s pravdou dál. E7 Ami R: Hej, muži, přidej oheň spí, E7 Ami vždyť páni se nudí jen, E7 F ať plameny nesou zprávu zlou, C G Ami jak skončil soudnej den s Johankou. 2. Dík svůj dal ti král, celá Francie si zpívá, to se osud smál, smutek utíká, s pannou Johankou ke štěstí se země dívá, vítr zprávu vál, že se dýchat dá. R: 3. S hlavou skloněnou lidí zástup se tu dívá, nebe nad hlavou, slyšíš dětskej pláč, popel s vánkem ví, co se v dívčím srdci skrývá, hra se zastaví, jiná začíná. R:
22
(traditional/ E.Knos)
John Brown G 1. Černý muž pod bičem otrokáře C G černý muž pod bičem otrokáře G H7 černý muž pod bičem otrokáře Ami D7 G kapitán John Brown to zřel.
žil, žil, Emi žil,
G G7 Glory, glory, haleluja, C G glory, glory, haleluja, G H7 Emi glory, glory, halelu - ja, Ami D7 G kapitán John Brown to zřel. 2. Sebral z Virginie černých přátel šik, prapor svobody pak zdvih’. Glory, glory, haleluja... 3. V čele věrných město Harper’s Ferry jal, právo vítězí a čest. Glory, glory, haleluja... 4. Hrstka statečných však udolána jest, kapitán John Brown je jat. Glory, glory, haleluja... 5. Zvony v Charlestonu z dáli temně zní, Johnův den to poslední. Glory, glory, haleluja... 6. John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí, jeho duch však kráčí dál. Glory, glory, haleluja...
23
Kdyby tady byla taková panenka C 1. Kdyby tady byla taková panenka, G7 C která by mě chtěla, C kdyby tady byla taková panenka, G7 C která by mě chtěla, F C která by mě chtěla, syna vychovala, G7 C přitom pannou byla, F C která by mě chtěla, syna vychovala, G7 C přitom pannou byla. 2. Kdybych já ti měla syna vychovati, přitom pannou býti, ty by jsi mně musel kolíbku dělati, do dřeva netíti. 3. Kdybych já ti musel kolíbku dělati, do dřeva netíti, ty bys mně musela košiličku šíti bez jehel a nití. 4. Kdybych já ti měla košiličku šíti bez jehly a nití, ty by jsi mně musel žebřík udělati až k nebeské výši. 5. Kdybych já ti musel žebřík udělati až k nebeské výši, lezli bysme spolu, spadli bysme dolů, byl by konec všemu.
24
(lidová/ Žalman)
(Karel Plíhal)
Kluziště Instr.
C Emi Ami7 C Fmaj7 C Fmaj7 G 1. Strejček kovář chytil kleště, uštíp’ z noční oblohy C Emi Ami7 C Fmaj7 C Fmaj7 G jednu malou kapku deště, ta mu spadla pod nohy, C Emi Ami7 C Fmaj7 C Fmaj7 G nejdřív ale chytil slinu, pak šáh´ kamsi pro pivo, C Emi Ami7 C Fmaj7 C Fmaj7 G pak přitáhl kovadlinu a obrovský kladivo.
R: Zatím kolem tyhle kolem
C Emi Ami7 C tři bílé vrány pěkně za sebou Fmaj7 C D7 G jdou, někam jdou, do rytmu se kývají, C Emi Ami7 C tři bílé vrány pěkně za sebou Fmaj7 C Fmaj7 C jdou, někam jdou, nedojdou, nedojdou.
2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, pak tu kapku všude rozstřík’ jedním mocným úderem, celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. R: 3. Zpod víček mi vytrysk’ pramen na zmačkané polštáře, kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. Instr.
F7maj
25
(Bob Dylan)
Knockin’ On Heaven’s Door [: G . D . Ami7 . . . G . D . C . . . :] G D Ami7 1. Mama take this badge off of me G D C I can’t use it anymore G D Ami7 It’s getting dark too dark to see G D C I feel like I’m knockin’ on heaven’s door. G R: Knock, G Knock, G Knock, G Knock,
knock, knock, knock, knock,
D knockin’ D knockin’ D knockin’ D knockin’
on heaven’s on heaven’s on heaven’s on heaven’s
Ami7 door C door Ami7 door C door.
2. Mama put my guns in the ground I can’t shot them anymore that cold black cloud is comin’ down I feel like I’m knockin’ on heaven’s door. R:
26
Kometa
(Jaromír Nohavica)
Ami 1. Spatřil jsem kometu, oblohou letěla, Ami chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela, Dmi G7 zmizela jako laň u lesa v remízku, C E7 v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem, až příště přiletí, my už tu nebudem, my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá, spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat. Ami Dmi R: O vodě, o trávě, o lese, G7 C E7 o smrti, se kterou smířit nejde se, Ami Dmi o lásce, o zradě, o světě E7 Ami a o všech lidech, co kdy žili na téhle planetě. 2. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny, pan Kepler rozepsal nebeské zákony, hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech tajemství, která teď neseme na bedrech. Velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí, že kořen s větvemi ve strom se spojuje a krev našich nadějí vesmírem putuje. R: Na na na ... 3. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf zpod rukou umělce, který už nežije, šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat, marnost mne vysvlékla celého donaha. Jak socha Davida z bílého mramoru stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru, až příště přiletí, ach, pýcho marnivá, já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá. R: O vodě, o trávě, o lese, o smrti, se kterou smířit nejde se, o lásce, o zradě, o světě, bude to písnička o nás a kometě ... 27
Krutá válka
(traditional/ Spirituál kvintet)
E C#mi F#mi G#mi G# 1. Tmou zní zvony z dálky, o čem to milý sníš, A F#mi E A E hoří dál plamen války a rá - no je blíž, E C#mi F#mi G#mi G# chci být stále s tebou, až trubka začne znít, A F#mi E A E lásko má, vem mě s sebou - ne, to nesmí být. 2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž, poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž, tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, noc už svůj kabát svléká – ne, to nesmí být. 3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, do mých dívej se očí, tam není strach, když výstřel tě ranní, kdo dával by ti pít, hlavu vzal do svých dlaní – ne, to nesmí být. 4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct, každá chvíle je krátká a já nemám víc, já nemám víc než tebe, můj dech jenom tvůj zná, nech mě jít vedle sebe – pojď, lásko má!
28
Lachtani
(Jaromír Nohavica)
C F C 1. Jedna lachtaní rodina Ami G C rozhodla se, že si vyjde do kina,
F C jeli lodí, metrem, vlakem a pak tramvají Ami G C a teu u kina Vesmír lachtají, G C lachtaní úspory dali dohromady, G C G koupili si lístky do první řady, C F C táta lachtan řekl:"Nebudem třít bídu" Ami G C a pro každého koupil pytlík arašidů, ó.
R:
C F C Ami G C [:Lach, lach, (jé, jé,) lach, lach jé, jé):]
2. Na jižním pólu je nehezky a tak lachtani si vyjeli na grotesky, těšili se, jak bude veselo, když zazněl gong a v sále se setmělo, co to ale vidí jejich lachtaní zraky: sníh a mráz a sněhové mraky, pro veliký úspěch změna programu, dnes dáváme film ze života lachtanů, ó. R: 3. Táta lachtan vyskočil ze sedadla nevídaná zlost ho popadla: "Proto jsem se netrmácel přes celý svět, abych tady v kině mrznul jako turecký med, tady zima, doma zima, všude jen chlad, kde má chudák lachtan relaxovat?" Nedivte se té lachtaní rodině, že pak rozšlapala arašidy po kině, jé. R: 4. Tahle lachtaní rodina od té doby nechodí už do kina, jé. R: 29
Let It Be C G 1. When I find myself in times of trouble Ami G F Mother Mary comes to me C G F C/E Dmi7 C speaking words of wisdom let it be G and in my hour of darkness Ami G F she is standing right in front of me C G F C/E Dmi7 C speaking words of wisdom let it be. Ami G F C R1: Let it be let it be let it be let it be G F C/E Dmi7 C whisper words of wisdom let it be. 2. And when the broken hearted people living in the world agree there will be an answer let it be for though they may be parted there is still a chance that they will see there will be an answer let it be. R2: Let it be let it be let it be let it be there will be an answer let it be. R1: R1: 3. And when the night is cloudy there is still a light that shines on me shine until tomorrow let it be I wake up to the sound of music Mother Mary comes to me speaking words of wisdom let it be. R2: R2: R1: 30
(Beatles)
Made In Valmez
(Mňága a Žďorp)
A D E 1. Jako je sama skála, tak jsem sám i já, A D E jako je prázdná duha, tak jsem prázdný i já, A D E jako je zrádná voda, tak zradím i já. A R: Zkouším D zkouším A zkouším D zkouším
se prokopat ven - zkouší se prokopat ven, E se prokopat ven - zkouší se prokopat ven, se prokopat ven - zkouší se prokopat ven, E se prokopat ven - zkouší se prokopat ven.
2. O půl třetí na náměstí ve Valašskem Meziříčí, jdu co noha nohu mine a každej sám sobě jsme stínem, nic mi není přitom melu z posledního, těžko říct o tom něco konkrétního, stejná slova kolem stejný tváře a každej sám sobě jsme lhářem a já už zase: R: R:
31
(Jaromír Nohavica)
Mařenka
IV
Hmi D 1. Neplakej Mařenko počkej na mě A Hmi chtěl jsem ti nabídnout svoje rámě G Emi čeká nás cesta trnovým houštím F#7(4) Hmi H2 Hmi já svoje Mařenky neopouštím
F#7(4)
2. Jdu jenom v košili ty v kabátku cestu jsme ztratili hned zpočátku blikají dvě hvězdy temnou nocí Pámbů nás zanechal bez pomoci 3. Drž se mě za ruku v zimě této snadné a lehké nebude to kdo jiný líp to ví nežli my vyhnaní do tmy a do zimy 4. Odlétli ptáci odplula loď ty kdo jsi bez viny kamenem hoď pravda a láska ta pro nás není a kdo se ohlédne ten zkamení 5. Já ženich co nás to neptej se za stromy
a ty má nevěsta potkalo na cestách stejně ti nepoví dva vlci hladoví
6. Dva vlci s jizvami na těle z oblohy svržení andělé nepoví mlčí mají hlad jediný na světě já tě mám rád 7. Jediný na světě k tobě praví udělám ohýnek z listů trávy až bude plápolat v stromových kůrkách já budu Křemílek ty Vochomůrka 8. Vyšplhám větvemi do koruny cestu nám osvětlí oko Luny přes rokle výmoly přes jámy půjdeme a milost nad námi přes rokle výmoly přes jámy F#7(4) Hmi Hmi/A A F# Hmi F# půjdeme hm - hm - hm - hm hm hm - hm 32
Hmi
(moravská/ Čechomor)
Mezi horami Dmi C 1. Mezi horami lipka zele Dmi C mezi horami lipka zele F C zabili Janka, Janíčka, C Dmi miesto jele – ňa, F C zabili Janka, Janíčka, C Dmi miesto jele – ňa.
Dmi – ná, Dmi - ná Dmi Janka, Dmi Janka,
2. Keď ho zabili, zamordovali, keď ho zabili, zamordovali, na jeho hrobě, na jeho hrobě kříž postavili, na jeho hrobě, na jeho hrobě kříž postavili. 3. Ej, křížu, křížu ukřižovaný ej, křížu, křížu ukřižovaný zde leží Janík, Janíček, Janík, zamordovaný, zde leží Janík, Janíček, Janík, zamordovaný. 4. Tu šla Anička plakat Tu šla Anička plakat hneď na hrob padla a dobrá Anička, hneď na hrob padla a dobrá Anička.
Janíčka Janíčka viac nevstala, viac nevstala,
33
Morituri te salutant
(Karel Kryl)
Ami G Dmi Ami 1. Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína Dmi G C a šedé šmouhy kreslí do vlasů Dmi G C E7 a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná, Ami G Ami a pírka touhy z křídel Pegasů, Dmi G C E7 a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná, Ami G Ami G Ami G a pírka touhy z křídel Pegasů. 2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má v ruce štítky, v pase staniol, a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma dvě křehké snítky rudých gladiol. G R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely, Ami počkejte chvíli, mé oči uviděly G tu strašně dávnou vteřinu zapomnění, Ami G Seržante, mávnou, a budem zasvěceni! Ami G Ami G Ami Morituri te salutant, morituri te salutant! 3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá a písek víří křídlo holubí, a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá a zvedá chmýří, které zahubí. 4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína, mosazná včelka od vlkodlaka, rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína a děsně velká bílá oblaka. R:
34
Morseovka
(Karel Plíhal)
E F#7 H A H E 1. Pámbů mi dal dárek, tu nejhezčí z Klárek. A C#mi Kvůli jejím očím kočár s panem kočím A H E předěláme na kočárek. C#mi G#mi C#mi R: Na nebi se pasou ovce, C#mi H E A G#mi co znamená v morseovce čárka tečka čárka? A A/G# A/F# H E Tak začíná, tak začíná, tak začíná Klárka. 2. Pámbů dělá zmatky, náruč paní Katky způsobila to že volám Pane Bože, vem si svoji Kláru zpátky. R: Noční šelma láká lovce, co znamená v morseovce čárka tečka čárka? Tak začíná, tak začíná, tak začíná Katka. 3. Co mi zbejvá k stáru, noční můry v denním báru, duševně jsem chorým pro lásku a pro rým, Pane Bože, vrať mi Kláru. R: Na nebi se pasou ovce...
35
Mrtvej vlak
(Miki Ryvola)
Ami Dmi Ami 1. Znáš tu trať, co jezdit po ní je tak zrovna k zbláznění, Dmi E7 v semaforu místo lampy svítěj’ kosti zkřížený, Dmi F E7 pták tam zpívat zapomněl a vítr jenom v drátech zní, Ami Dmi Ami jednou za rok touhle tratí zaduní vlak pohřební. 2. Po koleji rezavý, tam, kde jsou mosty zřícený, bez páry a bez píšťaly, kotle dávno studený, nikdo lístky neprohlíží, s brzdou je to zrovna tak, s pavučinou místo kouře jede nocí mrtvej vlak. Dmi F+ Ami D#dim R: Mrtvej vlak, mrtvej vlak nedrží jízdní řád, Ami D#dim E7 Ami dálku máš přece rád, nasedat, Dmi F+ Ami D#dim neměj strach, ve skalách zaduní mrtvej vlak, Ami D#dim E7 Ami chceš mít klid, máš ho mít, už jede vlak. 3. V životě jsi neměl prachy, zato jsi měl řádnej pech, kamarádi pochcípali v sakra nízkejch tunelech, že jsi zůstal sám a že jsi jenom hobo ubohej, zasloužíš si za to všechno aspoň funus fajnovej. 4. Jednou vlezeš pod vagón a budeš to mít hotový, kam jsi tímhle vlakem odjel, nikdo už se nedoví, slunce tady nevychází, cesty zpátky nevedou, ďábel veksl přehodí a šraňky stáhne za tebou. R: Ami + už jede vlak, už jede vlak ...
36
F+
D#dim
Nelly Blay
(traditional/ K.T.O.)
G D 1. Každý večer v ohradě já koně nechávám, G C D G v zanedbaný zahradě svou milou čekávám. G C G D R: Blay Nelly, ó, Nelly, je to dívka má, HEJ, G C D G v kuchyni se otáčí a milování zná. G C G D Blay Nelly, ó, Nelly, je to dívka má, HEJ, G C D G v kuchyni se otáčí a milování zná. 2. Takovýhle paštiky, co ona umí péct, za tu chtěl bych na kraj světa na rukou ji nést. R: 3. Tuhle dívku Nelly Blay já nechci nechat být, ona už to taky ví a hned si mě chce vzít. R: 4. Tuhle dívku Nelly Blay, tu si vyberem, paštičky jí v kuchyni pak všechny seberem. R:
37
Nevidomá dívka C Dmi C Dmi 1. V zahradě za cihlovou zídkou, C Dmi C Dmi popsanou v slavných výročích, C Dmi E Ami sedává na podzim na trávě před besídkou F G E děvčátko s páskou na očích. Pohádku o mluvícím ptáku nechá si přečíst z notesu, pak pošle polibek po chmýří na bodláku na vymyšlenou adresu. Ami Dmi R: Prosím vás, nechte ji, ach, nechte ji, Ami G7 tu nevidomou dívku, Dmi G7 E prosím vás, nechte ji si hrát, Dmi Ami vždyť možná hraje si na slunce s nebesy, F G E jež nikdy neuvidí, ač ji bude hřát. 2. Pohádku o mluvícím ptáku a o třech zlatejch jabloních, a taky o lásce, již v černých květech máku přivezou jezdci na koních. Pohádku o kouzelném slůvku, jež vzbudí všechny zakleté, pohádku o duze, jež spává na ostrůvku, na kterém poklad najdete. R: 3. Rec:
V zahradě za cihlovou zídkou, popsanou v slavných výročích, sedává na podzim na trávě před besídkou děvčátko s páskou na očích.
Rukama dotýká se květů a neruší ji motýli, jen trochu hraje si s řetízkem amuletu, jen na chvíli. R: 38
(Karel Kryl)
Nosorožec
(Karel Plíhal)
Ami Dmi Ami 1. Přivedl jsem domů Božce nádhernýho nosorožce, Dmi Ami D#dim E originál tlustokožce, koupil jsem ho v hospodě. Ami Dmi Ami Za dva rumy a dvě vodky připadal mi velmi krotký, Dmi Ami E Ami pošlapal mi polobotky, ale jinak v pohodě. Dmi Ami E Ami Vznikly menší potíže při nástupu do zdviže, Dmi Ami D#dim E při výstupu ze zdviže už nám to šlo lehce. Ami Dmi Ami Vznikly větší potíže, když Božena v negližé, Dmi Ami E Ami když Božena v negližé řvala, že ho nechce. 2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce, originál nosorožce, co nevidíš v obchodech. Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: Padej, sbohem, zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech. Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda, originál medvěda, tuším značky grizzly. Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli. Ami Dmi Ami 3. Tak tu sedím se sousedem, s nosorožcem a s medvědem, Dmi Ami E Ami nadáváme jako jeden na ty naše slepice.
D#dim
39
Omnia vincit amor Dmi C Dmi 1. Šel pocestný kol hospodských zdí, F C F přisedl k nám a lokálem zní Gmi Dmi C pozdrav jak svaté přikázání: Dmi C Dmi omnia vincit amor. 2. Hej, šenkýři, dej plný džbán, ať chasa ví, kdo k stolu je zván, se mnou ať zpívá, kdo za své vzal omnia vincit amor. F C Dmi R: Zlaťák pálí, nesleví nic, F C F štěstí v lásce znamená víc, Gmi F C A7 všechny pány ať vezme ďas! Dmi C Dmi Omnia vincit amor. 3. Já viděl zemi válkou se chvět, musel se bít a nenávidět, v plamenech pálit prosby a pláč, omnia vincit amor. 4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť, nad lidskou láskou roztáhli plášť, vtom kdosi krví napsal ten vzkaz: omnia vincit amor. R: 5. Já prošel každou z nejdelších cest, všude se ptal, co značí ta zvěst, až řekl moudrý: Pochopíš sám omnia vincit amor - všechno přemáhá láska. R: 6. Teď s novou vírou obcházím svět, má hlava zšedla pod tíhou let, každého zdravím větou všech vět: omnia vincit amor, omnia vincit Amor ... 40
(Klíč)
Oranžový expres
(E.Rouse/ Greenhorns)
C C7 1. Už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj, hej, F C už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj, G G7 C rychlík v barvě pomeranče už mě veze, tak good-bye. 2. Tak jako světla herny mě stejně vždycky rozruší svit brzdařský lucerny, komáři jisker v ovzduší, a pak, když oranžovej expres mi houká do uší. Rec:"Helou, kam jedeš, tuláku?" "Nevím." "Na New York?" "Nevím." "Nebo na Nashville?" "Nevím, mně stačí, když slyším, jak ty pražce drncaj’ dúdá-dúdá-dúdá-dúdá ..." 3. Sedím si na uhláku a vyhlížím přes okraje, ve svým tuláckým vaku šmátrám po lahvi Tokaje, píseň oranžovýho vlaku si zpívám do kraje. 4. Už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj, hej, už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj, rychlík v barvě pomeranče sviští na New York, good-bye.
41
Plíhalova univerzální melodie
(Plíhal, Nohavica)
D Emi D A7 D Za komunistů se špatně nežilo, Emi D A7 D v létě bylo vedro, v zimě sněžilo, A E7 A E7 A zjara ledy tály, byly povodně, D Emi D A7 D to jste, milé děti, přišly o hodně! Každý večer stejně znova žasneme, kam se světlo schová vždy když zhasneme. Včera bylo u morčete v bedničce. dneska jsme ho našli zmrzlé v ledničce. Zahraju vám teďka pouze nakrátko, že Karel tady ztratil svoje trsátko. Až ho najde budem hráti dále, ten koncert měl teďka trošku namále. Benzínem se nemá hasit ohniště, teď už je to jedno ale pro příště. Slíbili mi tady místní hasiči, že to se mnou po koncertě nacvičí. Mezi domy na špinavým dvorečku, sedím a mám čtyřicítku horečku. Malý děti plivou na mě z pavlačí, nevím ani kdo mi oči zatlačí. Livie řve Václav slzy prolévá, kormidlo se zase stáčí doleva. Počkáme až čtyři roky prolétnou, pak zase půjdem zvonit s klíči na Letnou. Spojka, ta je vždycky vlevo od plynu, učím se to tady nejmíň hodinu. Brzda ta je zase vlevo od spojky, jenom škoda té přejeté tříkolky.
42
Podvod
(J.Nedvěd)
Emi Ami 1. Na dlani jednu z tvých řas, do tmy se koukám, D7 G hraju si písničky tvý, co jsem ti psal, Ami Ami/C Emi je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, Ami H7 půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? 2. Pod polštář dopisů pár, co poslalas’, dávám, píšeš, že ráda mě máš a trápí tě stesk, je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? Ami R: Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou, Emi ti říct, že už ti nezavolám, Ami D pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy G H7 Podved’ jsem všechno, o čem doma si sníš, Emi teď je mi to líto. 3. Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky, dvakrát či třikrát - to ne, i jednou je dost, je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? R: R:
43
Pověste ho vejš
(zpíval M.Tučný)
Rec: Na dnešek jsem měl divnej sen: slunce pálilo a před saloonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed popraviště z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením: ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: Emi G D 1. Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost, Ami Emi D Emi pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host. 2. Pověste ho, že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch, pověste ho, že byl línej a tak trochu dobrodruh. Emi G D *: Pověste ho za El Paso, za Snídani v trávě a Lodní zvon, Ami Emi za to, že neoplýval krásou C H7 Emi a že měl country rád a že se uměl smát i vám. G D Ami G D R: Nad hlavou jen slunce pálí, konec můj nic neoddá - lí, G D do mejch snů se dívám zdáli Ami H7 a do uší mi stále zní tahle píseň poslední. 3.=1. 4. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad, za to, že nikdy nevydržel na jednom místě stát. 5.=1. 6. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib, že byl zarputilým optimistou, a tak dělal spoustu chyb. *: Pověste ho, že se koukal a že hodně jedl a hodně pil, že dal přednost jarním loukám, a pak se oženil a pak se usadil a žil. R: 7.=1.
44
Proměny
(moravská lidová/ Čechomor)
Ami G C 1. Darmo sa ty trápíš můj milý synečku G C E7 Ami nenosím já tebe nenosím v srdéčku G C G C Dmi E7 Ami A já tvoja nebu - du ani jednu hodi - nu 2. Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá 3. A já sa udělám malú veverečkú a uskočím tobě z dubu na jedličku Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu 4. A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá 5. A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu 6. A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá 7. A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu 8. A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá 9. A já sa udělám hvězdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu 10.A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá 45
Ráda se miluje capo2 Ami G C R: Ráda se miluje, ráda jí, F Emi7 Ami ráda si jenom tak zpívá, Ami G C vrabci se na plotě hádají, F Emi7 Ami kolik že času jí zbývá. Fmaj7 Cmaj7 1. Než vítr dostrká k útesu Fmaj7 Cmaj7 E tu její legrační bár - ku Ami G C a Pánbu si ve svým notesu F Emi7 Ami udělá jen další čárku. R: 2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce, že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce. R: 4. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští, sedí šnek ve snacku pro šneky, snad její podoba příští. R: R:
46
(Karel Plíhal)
(Wabi Daněk)
Rosa na kolejích
C F6 F#6 G6 C 1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub, F6 F#6 G6 C tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál, F/g G Ami CdimIV přede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží F6 F#6 G6 C podivnej pták, pták nebo mrak. F6 G6 F6 C R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, F6 G6 F6 C vzít do dlaně dálku zase jednou zkus, F6 G6 F6 C telegrafní dráty hrajou ti už léta F6 F#6 G6 F#6 F6 C to nekonečně dlouhý monotónní blues, F6 F#6 G6 F6 F#6 C je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na ko-le-jích. 2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj’, co si radši počkaj’, až se stmí, a pak šlapou dál, po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí celej svůj dům, deku a rum. R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, vzít do dlaně dálku zase jednou zkus, telegrafní dráty hrajou ti už léta to nekonečně dlouhý monotónní blues, je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích, C F6 F#6 G6 F6 F#6 C nohama stíráš rosu na kolejích ...
F6
F#6
F/g
III
IV
G6
CdimIV 47
(renesanční/ Spirituál kvintet)
Růžička F C 1. Krásná růže v sadu kvetla F C u besídky ve chvojí, F Dmi G7 C ta mé milé hlavu spletla, F C F C F C chtěla ji mít v pokoji, F Dmi G7 C ta mé milé hlavu spletla, Bb F Dmi C F chtěla ji mít i v pokoji. 2. Vykrad’ krásnou měsíček když mě měsíček když mě
jsem se v noci z domu růži uloupit, mi svítil k tomu, chytnou, budu bit, mi svítil k tomu, chytnou, tak budu bit.
3. Pak jsem s růží k milé spěchal, na okénko zaťukal, pantofle jsem venku nechal na polštář ji růži dal, pantofle jsem venku nechal, na polštář jí tu růži dal. 4. Ráno do bot rosa padla, posel dobré pohody, milá pláče - růže zvadla, nedala ji do vody, milá pláče - růže zvadla, nedala ji, ach, do vody.
48
Rychlé šípy
(Wabi Ryvola)
Emi 1. Můj život je hned plnej nesnází, A na jaře když duben přichází, C já vracím se do poválečnejch let, Emi kdy vycházel náš starej dobrej Vpřed, G já žlutý kvítek za klopu si dám Ami a píseň Vontů tiše zabroukám, D D4sus D do Stínadel se šerem vypravím, Emi H7 snad potkám cestou Losnu, co já vím. 2. Dunivá Kateřina burácí a Široko má dávno po práci, jen já se vracím Myší pastí sám, nevím, co s ježkem v kleci dělat mám. Bohouš, Dlouhé Bidlo, Štětináč, pan Fišer pustil z okna květináč, Jan Tleskač, Jiří Rymáň a tak dál, pan Foglar tohle nikdy nenapsal. 3. To Rychlé šípy sami byli v nás a žlutý kvítek symbolem byl krás, co nemůže nám nikdy nikdo vzít, kdo kopal studnu, aby druhej moh’ pít. Snad jednou až se jaro navrátí, můj život píseň Vontů obrátí, já svobodný a čistý půjdu dál a směšný bude ten, kdo se mi smál. 4. Tak Mirek Dušín s Červenáčkem jdou a Jindra Hojer s Jarkou Metelkou, za nima Rychlonožka s Bublinou, naší krásnou chlapeckou krajinou. G D C Emi Duj, duj, duj, fujaro vítězná. 49
Sáro!
(Traband)
Ami Emi F C R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo F C F G že tři andělé Boží k nám přišli na oběd Ami Emi F C Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo F C F G mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět? 1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích A z prohraných válek se vojska domů vrací Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich R: 2. Vévoda v zámku čeká na balkóně až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav A srdcová dáma má v každé ruce růže Tak snadno poplést může sto urozených hlav R: 5. Královnin šašek s pusou od povidel sbírá zbytky jídel a myslí na útěk A v podzemí skrytí slepí alchymisté už objevili jistě proti povinnosti lék R: 6. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit o tajemstvích noci ve tvých zahradách A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah Ami Emi F C 7. Sáro, Sáro, pomalu a líně F C F G s hlavou na tvém klíně chci se probouzet F C F C Sáro, Sáro, Sáro, rosa padá ráno F C F G a v poledne už možná bude jiný svět F C F C Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! F Dmi Cmaj Andělé k nám přišli na oběd 50
(Hugues Aufray/ Ivo Fischer)
Slavíci z Madridu Ami La la-la H7 La la-la Ami La la-la H7 La la-la
la la la la la la la la la la la la la la la la
Emi la la-la la la la la Emi E7 lá Emi la la-la la la la la Emi lá
Emi H7 Emi 1. Nebe je modrý a zlatý, bílá sluneční záře, H7 Emi horko a sváteční šaty, vřava a zpocený tváře, H7 Emi vím, co se bude dít, býk už se v ohradě vzpíná, H7 Emi kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici vína. Ami Emi R: Žízeň je veliká, život mi utíká, H7 Emi E7 nechte mě příjemně snít, Ami Emi ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, H7 Emi zpívat si s nima a pít. 2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla, oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla, dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína, někdo má pletky rád, já radši sklenici vína. R: 3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný, mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny, zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná, kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína. R: La la-la la la la la... 51
Spinkej
(J.Denver/ Spirituál kvintet)
D G 1. Už se končí den, už je čas k spánku, D G zdi se barví od červánků, D Hmi A A7 hleď, už lampář světla rozsvěcí, D G tak si dočti stránku, zavři knížku, D G honem hupky do pelíšku, D Hmi A A7 koťata už dávno vrní za pecí. D G R: Tak spinkej, ať ve tvých snech D G růže kvetou, voní mech, D Hmi A A7 princeznu si Honza bude brát, D G až půlnoc prostře sítě, D G na vlásky políbím tě, D Emi A A7 vždyť i tvá máma musí spát. 2. Západ rudou barvu ztrácí, od řeky se táta vrací, musím jít, je jistě hladový, až usměje se, tak na chvilinku očí si mu všimni, synku, snad jednou budeš taky takový. R:
52
(Jaromír Nohavica)
Těšínská
Ami Dmi F E Ami Dmi F E Ami 1. Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě, Dmi F E Ami Dmi F E Ami u Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě, C Dmi moje nevěsta by byla dcera ševcova F C z domu Kamiňskich odněkud ze Lvova, Dmi F E Ami Dmi F E Ami kochal bym ja i pieščil, chyba lat dwieščie. 2. Bydleli bychom na nejhezčí ze všech mluvila by polsky pár slov německy, jednou za sto let
Sachsenbergu v domě u žida Kohna, těšínských šperků byla by ona, a trochu česky, a smála by se hezky, zázrak se koná, zázrak se koná.
3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih, u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych, měl bych krásnou ženu a tři děti, zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti, celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století. 4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době, u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě, tramvaj by jezdila přes řeku nahoru, slunce by zvedalo hraniční závoru a z oken voněl by sváteční oběd. 5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká, bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka, vidím to jako dnes, šťastného sebe, ženu a děti a těšínské nebe, ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká, Ami Dmi na na na ...
F E
Ami
Dmi
F E
Ami
53
Tisíc mil
(Hedy West/ I.Fischer)
C Ami Dmi F 1. V nohách mám už tisíc mil, stopy déšť a vítr smyl Dmi G F G a můj kůň i já jsme cestou znaveni. C Ami Dmi F Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, Dmi G7 C jeden cíl, to malý bílý stavení 2. Je tam stráň a příkrej sráz, modrá tůň a bobří hráz, táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům. Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl, ten starej známej bílej dům. 3. V nohách mám už tisíc mil, teď mi zbejvá jen pár chvil, cestu znám, a ta se k nám nemění. Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl, to malý bílý stavení. 4. Kousek dál, a já to vím, uvidím už stoupat dým, šikmej štít střechy čnít k nebesům. Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl, ten starej známej bílej dům. Ami Dmi G C [: jeden cíl, ten starej známej bílej dům ... :]
54
(D.Landa)
Touha F 1. Je to jak nic, to totiž neváží víc C je to něco jak dech, jak přání na křídlech Dmi A je to nemožnej cíl, kterej si vymyslil. Je to jak sen, co ráno rozpustil den nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil volej k nebi přání a všechno bude k mání. F R: Touha je zázrak, kámo, zázrak Dmi touha je zázrak, kámo, zázrak
C (pískání) A (pískání)
2. Je to jak žár, pořádně velikej dar, je to jak letící drak, naprosto přesnej prak, je to hukot moře, je to pramen v hoře. Touha je žít, zůstat a neodejít touha je padnout a vstát a rány nevnímat, je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. Je to jak třpyt, jako sluneční svit úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář, je to skrytá síla, je to zlatá žíla. R: Touha je zázrak, takže přej si co chceš, probouzej sílu, s ní už neklopýtneš, touha jsou čáry, v hloubi duše je máš, touha je zázrak, kámo, zázrak, vždyť už to znáš. Touha je krám, kde mají všachno a hned, vlak je tam k mání i ten pitomej svět, touha je brána, ke všemu o čem si snil, touha je cesta i cíl. Touha je zázrak, kámo, zázrak, touha je zázrak, kámo, zázrak, touha je zázrak, kámo, zázrak.
55
Tří čuníci
(Jaromír Nohavica)
C 1. V řadě za sebou tři čuníci jdou, Ami ťápají si v blátě cestou necestou, Dmi G7 kufry nemají, cestu neznají, Dmi G7 C ... vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí... 2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem, tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem, ušima bimbají, žito křoupají, vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí... 3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!, tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž, lidé zírají, důvod neznají, proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí... 4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech, sednou ke studánce na vysoký břeh, ušima bimbají, kopýtka máchají, chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí... 5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak, k sobě přitisknou se čumák na čumák, blesky blýskají, kapky pleskají, oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí... 6. Za tu spoustu let, co je světem svět, přešli zeměkouli třikrát tam a zpět v řadě za sebou, hele, támhle jdou, pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí...
56
Velrybářská výprava
(Pacifik)
C F G7 C 1. Jednou plác’ mě přes rameno Johny zvanej Knecht: Ami Dmi G7 C "Mám pro tebe, hochu, v pácu moc fajnovej kšeft!" F G7 C Objednal hned litr rumu a pak něžně řval: Ami Dmi G7 C "Sbal se, jedem na velryby, prej až za polár." C F G7 C R: [: Výprava velrybářská kolem Grónska nezdařila se, Ami Dmi G7 C protože nejeli jsme na velryby, ale na mrože. :] 2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, nakládaj’ se sudy s rumem, maso, ovoce, vypluli jsme časně zrána, směr severní pól, dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol. R: 3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz, hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz, na pobřeží místo ženskejch mávaj’ tučňáci, v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci. R: 4. Když jsme domů připluli, už psal se příští rok, starej rejdař povídá, že nedá ani flok: "Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok." R: 5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, stáhli jsme mu kůži z těla, tomu hadovi, z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet’, máme velryb plný zuby, na to vezmi jed. R: 57
Vlaštovko leť
(Jaromír Nohavica)
C Ami 1. Vlaštovko, leť přes Čínskou zeď, F7maj G přes písek pouště Gobi, C Ami oblétni zem, přileť až sem, F7maj G jen ať se císař zlobí. Emi Ami Dnes v noci zdál se mi sen, F G že ti zrní nasypal Ludwig van Beethoven, C Ami F7maj G7 C vlaštovko, leť, nás, chudé, veď. 2. Zeptej se ryb, kde je jim líp, zeptej se plameňáků, kdo závidí, nic nevidí z té krásy zpod oblaků. Až spatříš nad sebou stín, věz, že ti mává sám pan Jurij Gagarin, vlaštovko, leť, nás, chudé, veď. 3. Vlaštovko, leť rychle a teď, nesu tři zlaté groše, první je můj, druhý je tvůj, třetí pro světlonoše. Až budeš unavená, pírka ti pofouká Máří Magdaléna, vlaštovko, leť, nás, chudé, veď...
58
Vzhůru na palubu
(ze seriálu Dva roky prázdnin)
Ami G Ami 1. Vzhůru na palubu, dálky volají. Ami G Ami Vítr už příhodný vane nám. Ami G Ami Tajemné příběhy nás teď čekají, Ami G Ami tvým domovem bude oceán. Ami G Dmi Ami V lanoví plachty vítr nadouvá, Ami G Ami žene loď v širou dál, Dmi Ami kolébá boky plachetnice, G Ami jak by si s ní jenom hrál. Ami G Dmi Ami Posádku ani škuner neleká Ami G Ami bouře ni uragán, Dmi Ami přítomnost země oznámí nám G Ami příletem kormorán. 3. Náš ostrov vzdálený, z vln se vynoří z příboje snů našich, pustý kraj zátoku písčitou úsvit odhalí, háj palem, útesy bílých skal. Příď krájí vlny i tvůj čas, srdce tvé tluče rázně, nástrahy moře, nebezpečí, s přáteli zvládneš vždy snáz. V přátelství najdeš pevnou hráz, zbaví tě smutku, bázně, zítra až naše cesta skončí, staneš se jedním z nás.
59
Zachraňte koně
(Kamelot)
Emi Ami7 1. Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli, C D G C H7 věř mi, koně pláčou, povídám, Emi Ami7 to byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letěly C H7 Emi hejna kohoutů, a bůhví kam. G Hmi C R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát, G Hmi C žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát, Ami C než přišla chvíle, kdy hřívy bílé Ami H7 (D7) pročesal plamen, spálil na troud. 2. Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal, já viděl, jak to hříbě umírá, klisna u něj a smuteční děj se odbývá, jak tiše pláče, oči přivírá. R: G Hmi C R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát, G Hmi C žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát, G Hmi C zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát, Emi zachraňte koně ...
60
Za svou pravdou stát
(traditional/ Spirituál Kvintet)
Ami G Ami 1. Máš všechny trumfy mládí a ruce čistý máš, Dmi Ami E7 Ami jen na tobě teď záleží, na jakou hru se dáš. Ami E7 R: Musíš za svou pravdou stát, Ami za svou pravdou stát, Ami E7 musíš za svou pravdou stát, Ami za svou pravdou stát. 2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys rád měl, už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl. R: Že máš... 3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad’, už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat. R: Tak hleď... 4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas, tvůj sok poslušně neuhnul a ty mu zlámeš vaz! R: Neměl... 5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád. Máš všechny trumfy mládí a ruce čistý máš, jen na tobě teď záleží, na jakou hru se dáš. R: Musíš...
61
62