Kam směřuje Evropa ? I.
Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EuroTeam při Evropské komisi, DG ECFIN
APPS, Praha říjen 2012
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU
Deskripce klíčových okolností
- Vývoj reálné ekonomiky: po největší evropské recesi za mnoho minulých dekád v roce 2009 a nadějném oživování v roce 2010 jsou další vyhlídky v průběhu dekády mlhavé, rizikové a nepříliš příznivé - Fiskální situace: dlouhodobá fáze zadlužování již skončila, avšak nahromaděné veřejné dluhy z minulých období a relativně rychlá potřeba je řešit paralyzují krátkodobě ekonomický vývoj; rychlá fiskální restrikce může vyvolat následně i problém zvýšené nezaměstnanosti; navíc, oslabený ekonomický výkon a utlumená poptávka mohou následně fiskální situaci dále zhoršovat a nadměrně zadlužené země uvrhnout do dluhové pasti; v EU navíc nadměrné dluhové zatížení jedné země ovlivňuje výkonnost zemí ostatních
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU
Deskripce klíčových okolností
- Krize finančního sektoru: v některých zemích právě záchrana finančních institucí z veřejných prostředků představovala zásadní krizový projev; radikální řešení situace v Řecku (případně dalších státech) může finanční krizi opětovně rozpoutat; i proto je tzv. tvrdý bankrot Řecka (oproti měkčímu, v čase déle rozloženému, řešení) také tak rizikový a nebezpečný - Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik: čistí plátci, mnohdy sami též těžce zasažení krizí, budou těmi hlavními určovateli pravidel; chudší, avšak nijak problémové země (například Česká republika či Slovensko) budou muset daleko tvrději nalézat kompromis při získávání prostředků z evropských fondů (též na podporu exportní konkurenceschopnosti) v příštím období
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU
Deskripce klíčových okolností
- Důvěryhodnost: negativní tržní sentiment, vysoká míra nejistoty a nízká reputace standardních tržních institucí i tvůrců hospodářské politiky; namísto rozvojových scénářů jsou koncipovány krizové a záchranné varianty - Rizika rozpadu euro-zóny: jeden ze scénářů (ne zcela vyloučených) říká, že vystoupením Řecka z euro-zóny dojde k ohrožení fungování Jednotného vnitřního trhu v EU; že toto by se stalo signálem pro posílení národních politik vůči evropským a volné či sjednocené podmínky a principy by mohly být ohroženy (včetně uvalování cel, jiných omezujících opatření, kontroly hranic, omezování pohybu apod.)
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU
Reálná ekonomika - v roce 2009, největší recese vyspělého světa za posledních 80 let: EU: v průměru -4,2%; USA: -3,5%; JAP: -6,3%; - 2010: EU: +1,8%; USA: +3,0%; JAP: +4,0%; - nicméně: 2011 – zřetelné zbržďování evropské i americké ekonomiky; ponuré vyhlídky vývoje Německa a jeho exportní schopnosti mimo teritorium EU (Německo spolu s Velkou Británií: dva nejpodstatnější vývozci mimo EU; Británie je již paralyzována několik let, Německo stále představuje jediný viditelný exportní kanál; navíc: vazba českého vývozu, resp. vývoje průmyslové výroby, na německý export mimo euro-zónu je téměř identická – ochabnutí německé exportní schopnosti je z tohoto pohledu; - svůj podíl na poklesu ekonomické aktivity zajisté má i fiskální restrikce a prasknutí finanční bubliny, prokazující, že řada rozvojových aktivit byla založena na nadměrné míře zadlužení; navíc, soukromý sektor dané okolnosti donutily též k zásadním úsporám, během nichž přílišná růstová expanze též není dost dobře možná
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU
Reálná ekonomika
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012f
BEL
2,7
2,9
1,0
-2,8
2,3
1,9
-0,1
GER
3,7
3,3
1,1
-5,1
3,7
3,0
0,6
EST
10,1
7,5
-3,7
-14,3
2,3
7,5
1,2
IRL
5,3
5,2
-3,0
-7,0
-0,4
0,9
0,5
GRE
5,5
3,0
-0,2
-3,2
-3,5
-6,8
-4,4
SPA
4,1
3,5
0,9
-3,7
-0,1
0,7
-1,0
FRA
2,5
2,3
-0,1
-2,7
1,5
1,7
0,4
ITA
2,2
1,7
-1,2
-5,1
1,5
0,2
-1,3
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU
Reálná ekonomika
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012f
BEL
2,7
2,9
1,0
-2,8
2,3
1,9
-0,1
GER
3,7
3,3
1,1
-5,1
3,7
3,0
0,6
EST
10,1
7,5
-3,7
-14,3
2,3
7,5
1,2
IRL
5,3
5,2
-3,0
-7,0
-0,4
0,9
0,5
GRE
5,5
3,0
-0,2
-3,2
-3,5
-6,8
-4,4
SPA
4,1
3,5
0,9
-3,7
-0,1
0,7
-1,0
FRA
2,5
2,3
-0,1
-2,7
1,5
1,7
0,4
ITA
2,2
1,7
-1,2
-5,1
1,5
0,2
-1,3
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU
Reálná ekonomika
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012f
CYP
4,1
5,1
3,6
-1,9
1,1
0,5
-0,5
LUX
5,0
6,6
0,8
-5,3
2,7
1,1
0,7
MAL
2,8
4,3
4,3
-2,6
2,9
2,1
1,0
NET
3,4
3,9
1,8
-3,5
1,7
1,2
-0,9
AUS
3,7
3,7
1,4
-3,8
2,3
3,1
0,7
POR
1,4
2,4
0,0
-2,9
1,4
-1,5
-3,3
SLO
5,8
6,9
3,6
-8,0
1,4
0,3
-0,1
SVK
8,3
10,5
5,9
-4,9
4,2
3,3
1,2
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU
Reálná ekonomika
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012f
FIN
4,4
5,3
0,3
-8,4
3,7
2,7
0,8
eurozóna
3,3
3,0
0,4
-4,3
1,9
1,4
-0,3
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU
Reálná ekonomika
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012f
BUL
6,5
6,4
6,2
-5,5
0,2
1,8
1,4
CZE
7,0
5,7
3,1
-4,7
2,7
1,7
0,0
DEN
3,4
1,6
-0,8
-5,8
1,3
1,0
1,1
LAT
11,2
9,6
-3,3
-17,7
-0,3
5,3
2,1
LIT
7,8
9,8
2,9
-14,8
1,4
5,8
2,3
HUN
3,9
0,1
0,9
-6,8
1,3
1,7
-0,1
POL
6,2
6,8
5,1
1,6
3,9
4,3
2,5
ROM
7,9
6,3
7,3
-6,6
-1,6
2,5
1,6
SWE
4,3
3,3
-0,6
-5,2
5,6
4,2
0,7
UK
2,6
3,5
-1,1
-4,4
2,1
0,9
0,6
EU
3,3
3,2
0,3
-4,3
2,0
1,5
0,0
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU
Reálná ekonomika
15
30
10
20
5
10
0
0
-5 -10
-10
Průmyslová produkce CZ, % r/r, 6M
-15
Německý vývoz do zemí mimo EU27, % r/r, 6M průměr
-20
VI.11
VI.10
VI.09
VI.08
VI.07
VI.06
VI.05
VI.04
VI.03
VI.02
-40 VI.01
-25 VI.00
-30
VI.99
-20
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU Fiskální situace Riziko dominového efektu přesunutí problémů zadlužené země na ostatní ekonomiky: - prostřednictvím vzájemné ekonomické provázanosti reálných sektorů; - prostřednictvím angažovanosti finančních trhů, jež mají mezi většinou zemí přeshraniční charakter (zadlužený stát nemusí být nutně zachraňován věřitelem pocházejícím ze stejného státu; v řeckém případě je poměr zahraničních věřitelů vůči domácím přibližně 4:1, dnes možná již i více); - prostřednictvím nejrůznějších standardních i ad-hoc evropských politik a iniciativ (rozpočet EU, záchranné mechanismy – jako trade-off: oč více bude zaujímat jedna země věřitelské postavení v záchranných mechanismech, o to více budou pravidla formování a využívání rozpočtu EU či koncepty ostatních politik EU přizpůsobena jejím zájmům)
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU Fiskální situace Krátkodobě patrně nejvážnější rozměr této úvahy; Akutní potřeba obnovení fiskální disciplíny, jinak je silně ohrožen proces následného ekonomického oživování i důvěryhodnost ekonomiky EU jako celku (byť stále dochází k silné diferenciaci mezi problémovými zeměmi a zbytkem EU); Potřeba „zpoplatnění“ „černých pasažérů“
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU Krize finančního sektoru - týká se především těch zemí, jejichž finanční sektor byl a je intenzivně angažován v problémových zemích (problémové země – především GR, PT, SP, IT, ale i BE, UK, IRL /kde však je již problém uspokojivě řešen/; na dluhu angažovaný finanční sektor – především FR, poté D, IT, SP, NL, BE); -k výčtu takto problémového finančního sektoru nutno přičíst i finanční instituce, které sice nedrží cenné papíry předlužených států, ale masivně úvěrovaly obtížně návratné projekty v zemích s problémovým vývojem reálné ekonomiky; - to vše povede k potřebě zpřísnění podmínek ze strany finančních institucí a zejména významného navýšení kapitálu v případě odepsání těchto investic (odhadovaná výše potřeby navýšení kapitálu se pro celý finanční sektor EU pohybuje od minimalistických 50 mld. EUR až po 300 mld. EUR a výše; HDP EU je řádově 15.000 mld. EUR); - efekt dopadu na nás je opět přes Německo, s obdobnými projevy jako popsáno na předchozím slide k reálné ekonomice
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik - krizová situace bude posilovat pozici čistých plátců, bohatých zemí především ze západní Evropy, kteří budou usilovat o výrazné podmínění využití evropských fondů ve východní části Evropy a současně o získání významnějšího objemu peněz pro sebe samé (Horizont 2020, Connecting Europe Facility, zastropování výše plateb pro zemědělce na základě velikosti farem, makro-regionální strategie, urbánní dimenze apod.); - na druhé straně bude nepochybně více prostředků na podporu konkurenceschopnosti (potřeba souladu se Strategií Evropa 2020), nebude však k nim tak jednoduchý přístup (pokud budou podmíněny korektními, byť kvalitativně náročnými požadavky – v pořádku !!!), včetně konkurenceschopnost exportní; - navíc posílení prostředků na rozvoj vztahů s teritorii mimo EU – v souladu s novou koncepcí podpory exportu České republiky – potřeba mít proveditelnou strategii rozvoje obchodu s třetími zeměmi
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU Důvěryhodnost - obecné klima nejistoty a pesimismu nepřispívá rozvojovým
strategiím; spíše doba realizace defenzivních, obranných a úsporných koncepcí; na druhou stranu příklady, že i malá či středně velká, otevřená, kvalitativně připravená ekonomika může nyní významně růst – především Švédsko
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU Důvěryhodnost - obecné klima nejistoty a pesimismu nepřispívá rozvojovým
strategiím; spíše doba realizace defenzivních, obranných a úsporných koncepcí; na druhou stranu příklady, že i malá či středně velká, otevřená, kvalitativně připravená ekonomika může nyní významně růst – především Švédsko
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU Riziko rozpadu euro-zóny - různé scénáře: některé z nich říkají, že případný rozpad euro-
zóny by byl očistnou katarzí, po níž by se zdravé jádro semklo a pokračovalo by dál; jiné (k nimž se spíše přimlouvám) hovoří o destruktivním dopadu a dominovém efektu uzavírání se v národních hranicích, vedoucím až k rozpadu či významné paralýze Jednotného vnitřního trhu EU; navíc: toto riziko by vedlo k významnému kursovému posílení té měnové oblasti, v níž by bylo Německo a zdravé jádro, tím by se oslabila jeho vnější konkurenceschopnost a důsledky by byly pro nás identické jako na předchozích slides
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU Možné scénáře řešení rozpadu euro-zóny Status-quo; (a) dlouhodobá agónie, kdy bude euro-zóna držena nominálně pohromadě, ale nebude naplňovat očekávané (předpokládané) efekty (b) záchranná a preventivní opatření, včetně European Semester, European Economic Governance, Fiscal Compact atd. přinesou výsledky a ekonomiky problémových zemí se „uzdraví“ – nyní méně pravděpodobné řešení, které však za předpokladu posílení zodpovědnosti a koordinace má šanci na prosazení Různé scénáře rozpadu; (a) odpadnutí trouble-makerů: „tvrdé přistání“ – státní bankrot, odepsání veškerých závazků, prohlášení insolvence → dlouhodobá ztráta důvěryhodnosti a reputace; uvalení národně izolovaných ekonomických a obchodních politik, znovuvytvoření zbytných překážek a bariér; šok pro finanční trhy (b) odpadnutí trouble-makerů: „měkké přistání“ – řízený bankrot – rozložení destruktivních důsledků v čase (c) vystoupení „šampiónů“: Německo a tvrdé jádro ztratí trpělivost a vytvoří spolehlivou a stabilní měnu
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU Možné scénáře řešení rozpadu euro-zóny II. na ruinách euro-zóny: (a) vytvoří se měnová oblast „nového“ eura, po,měrně početná a reprezentativní; (b) vytvoří se tři, čtyři měnové zóny, reflektující míru ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí a jejich reálné a nominální konvergence; (c) návrat k modelu: co členská země, to samostatná měna → celková destrukce EU, návrat ne před Maastricht, ale do poloviny 60. let před zavedení celní unie, Společné obchodní politiky a do zárodečných fází budování Jednotného vnitřního trhu
Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU Možné scénáře řešení rozpadu euro-zóny II.
fiskální: obnova fiskální disciplíny, efektivnosti fungování veřejných financí (Švédsko, Estonsko); strukturální: realizace nutných strukturálních reforem a posílení konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik EU; finanční trhy: stabilita a obezřetnost fungování finančních trhů; přerušení stereotypní automatické trajektorie financování veřejných dluhů soukromým finančním sektorem měnová opatření: nesmí být tak radikální a dominantní; riziko monetizace dluhu
Děkuji za Vaši pozornost a za diskusi
Petr Zahradník
[email protected]
