Číslo 7 • Ročník VII • 11. července 2006 • Cena 16 Kč
Vážení čtenáři, na straně č. 7 Vám přinášíme zpravodajství ze Dnů chleba 2006.
Společně Andrej Babiš, majitel společnosti Agrofert Holding, a. s., hovořil na tiskové konferenci o ekonomické situaci své firmy. Sdělil, že Agrofert Holding má 13miliardový úvěr a roční obrat jeho více než 200 firem činí 69 miliard. Je to zdravá firma, řekl jeden německý průmyslník nedlouho po konferenci a dodal, že je běžné, aby velká firma měla tak třetinu peněz vypůjčených od bank. Andrej Babiš přitom, jak prozradil novinářům, hledá někoho šikovnějšího, než je sám, aby si trochu uvolnil ruce a mohl se věnovat pouze chemické divizi. Tu dělá více než dvě desítky let, vystudoval ji a umí se v této branži pohybovat. Potravinářství hodlá dál rozvíjet a zejména se chce v příštích měsících soustředit na pekárenství. V Jevišovicích u Prahy dokonce vystaví velkou pekárnu a malé bude kupovat. Proč to ale vše říkám. Tento podnikatel s tak velkým obratem a širokým portfoliem vypadal klidně až spokojeně, a přesto nešetřil kritikou. Podle jeho slov se v Evropské unii našim potravinářům rozhodně nevede lépe. Zatím na vstup ČR do Evropské unie doplácejí. Jen těžko se dostávají se svým zbožím na trhy EU, nikdo nebrání levným dovozům z třetích zemí a nikdo ani nemá zájem propagovat tuzemskou produkci na domácích pultech. Mluvil tak, jako před několika dny před jeho tiskovou konferencí hřímal v aule České zemědělské univerzity Jan Veleba, prezident Agrární komory. Zemědělci si vstupem do EU nepolepšili, řekl tam před zraky řady zahraničních expertů Veleba, a hned poté byl napomenut pracovníkem českého zastoupení v Bruselu, hochem, který se zřejmě hledí co nejrychleji Bruselu zavděčit, jak to činí slabší nátury. Andrej Babiš tato slova rozvedl a řekl, že kdyby byli všichni zemědělci EU bez dotací, což by si přál, Češi by z konkurence vyšli dobře, je o tom přesvědčený. Usiluje, jak přiznal, o užší propojení prvovýroby se zpracovateli, které přinese stabilitu do obchodních vztahů a také potřebný kapitál pro podniky prvovýroby. „Právě stabilita je důležitá proto, aby dočasné výkyvy, například krátkodobě vyšší ceny v zahraničí, neměnily směřování trhu,“ řekl Babiš. Jiné mantinely pro podnikání a rozdíly v systémech podpor hrají roli i v potravinářství. Za příklad posloužila biopaliva a jejich výroba v okolních zemích. Například ve východním Německu staví německá firma zařízení na zpracování 570 tisíc tun řepky a 200 tisíc tun MEŘO a na tuto investici dostala od státu 31 milionů eur nevratné dotace. U nás nikdo nevratnou dotaci nedostane. Stejné je to i s biolihem, kdy třeba v Německu je stavba lihovaru silně dotovaná, zatímco u nás stále ještě není legislativa kolem lihového programu jasná. Tento problém doslova pálí jak zemědělce, tak zpracovatele. Co vidí ale tento podnikatel jako ránu do vazu potravinářů, bylo zpřísnění standardů ve výrobě bez dotační injekce, k níž u starých členských zemí došlo. To je v jistém slova smyslu pro mnohé firmy likvidační. „V podstatě se omezila vnitřní konkurence a uvolnil se tím prostor dotované konkurenci ze starých členských zemí EU,“ řekl Babiš. Mluvil i tom, že je třeba spolu komunikovat a vzájemně se informovat o výrobních záměrech. Proto do Kostelce u Jihlavy svolal koncem června jak zástupce svých 3 masokombinátů, tak dodavatele jatečných zvířat, aby si vysvětlili způsob dalšího podnikání a vzájemné obchodní spolupráce. Jen tak lze podle něj čelit tlakům z vnějšku a bránit se konkurenci. Eugenie Línková
Pekařský obor hledá východiska Na přelomu května a června se pekaři a cukráři pravidelně scházejí v Pardubicích. Nejinak tomu bylo i letos. Kulturní dům DUKLA se ve čtvrtek 25. května 2006 stal „Mekkou pekařů“, kteří zde slavili své „DNY CHLEBA“. I když s výjimkou těch, kteří uspěli v pořádaných soutěžích, to až zas tak velká sláva nebyla. Jednak proto, že letošní ročník vzhledem k proběhlému veletrhu MBK při Salimě v Brně byl pouze jednodenní a takový má především pracovní ráz bez přístupu veřejnosti. A jednak také proto, že se v průběhu prvního pololetí rozhodli někteří čle-
nové opustit členskou základnu svazu. Bohužel, nejde o zanedbatelné výrobce, ale o ty největší, často nazývané „lídry trhu“, jako jsou Odkolek, Penam, Delta Pekárny, či o některé subjekty ze skupiny Český pekař. Ačkoliv první dva jmenovaní měli možnost se bezprostředně podílet na činnosti nejvyššího svazového orgánu mezi valnými hromadami, tj. představenstva svazu, rozhodli se ukončit členství s tím, že svaz nenaplňuje jejich představy o fungování takovéto organizace. V žádném případě to neznamená ukončení svazové činnosti, představenstvo přijalo příslušná opatření k tomu, aby svaz i nadále mohl plnit jeden ze svých základních úkolů – hájit
oprávněné zájmy svých členů. V tom může být ale jádro rozdílných názorů na to, co kdo považuje za oprávněný zájem. Kdyby to zákon o ochraně hospodářské soutěže připouštěl, tak by takovým oprávněným zájmem bylo určitě stanovení minimálních odbytových cen. V určité podobě je tento postup možný v sousedním Rakousku, kde svaz čas od času vyhlašuje nárůst nákladů vyvolaný působením okolních vlivů a najde se jen málo těch, kteří toho nevyužijí. Podmínky v EU nejsou stále jednotné, a tak co může jeden, nemohou další. Co mohl svaz v této oblasti udělat a také udělal je, že označil veřejně oznámení některých výrobců o nutném navýšení cen za naprosto oprávněné požadavky dané prudkým nárůstem vstupních nákladů. Jako rozhodující jsme označili paliva, energie a pohonné hmoty. Zvláště u paliv a energií není možné se bránit, protože dodavatelé se státní účastí mají zajištěno monopolní postavení a Energetický regulační úřad přeci nepřipraví stát o zajímavé příjmy. Zaplatíme to bohužel všichni. Hned jsme byli pod palbou dotazů, kolik je skutečný podíl energií a paliv na jednom výrobku, kolik činí změna ceny od dodavatelů a o kolik procent vlastně chceme zvýšit ceny? Nikoho nezajímá, že jen např. zisky dodavatele elektrické energie za půl roku jsou vyšší, než je celkový roční obrat pekařských a cukrářských výrobků, a že s výjimkou závěru roku 2003 ceny pekařských výrobků neustále od r. 1997 klesají. Vždyť do cen není dlouhodobě promítána ani roční inflace (což znamená na každém kilogramu chleba ztrátu 7,30 Kč, tj. téměř polovinu současné prodejní ceny, a na běžném pečivu ztrátu 10,10 Kč/kg), která v souhrnu od roku 1997 představuje již více jak 40 %. Připadal jsem si jako v době, kdy ještě existovaly regulované ceny a cenová vyhláška. Jen místo novinářů se tehdy ptaly kontrolní orgány. Nevím ale, zda není možné zdůvodnění Energetického regulačního úřadu o zdražení cen energií proto, že ještě nedosahují evropské úrovně, považovat nakonec za dobrou zprávu, protože v úvahu tak již připadá v budoucnosti navýšení jen o několik procent, která do evropské úrovně ceně energie scházejí. Kdybychom se měli chovat jako energetici, pak by navýšení muselo činit více jak 60 %, protože naše ceny proti evropským jsou takové „popelky“. Nemáme však monopol, a tak v tomto případě ekonomické zákony skutečně platí. Kde je velká konkurence, tam je i nízká cena. A tak za obhajobu oprávněných zájmů musíme považovat to, že řekneme, co nám vadí. Vadí nám především nerovné postavení vůči našim odběratelům. Jenom díky němu musíme přistupovat na úhrady zalistovacích poplatků, příspěvků na letáky, které lákají zákazníka na slevové ceny pod úrovní nákladů, poplatků za závoz nově otevřených prodejen, příspěvků na výročí, bonusů a skont. Stejně tak musíme přistupovat na vrácení neprodaných nebalených výrobků a postarat se o jejich nákladnou likvidaci. Ačkoliv obchodník za většinu našeho zboží utrží peníze v den dodávky, nechá se bezplatně dodavatelem úvěrovat nejméně po dobu 45 dní, většiDokončení na straně 3
Mlýny v očekávání nové sklizně Blíží se konec marketingového roku a mlynáři již obhlížejí zlátnoucí porosty obilovin v očekávání výsledků nové sklizně. Obilí jako základní surovina je pro mlýny rozhodující jak z hlediska kvality, tak i ceny. Kvalita obilí je základem uživatelských vlastností mouky a jeho cena tvoří 70–75 % všech výrobních nákladů mlýna. Pohled na porosty je letos příznivý a jsou předpoklady dobré sklizně. Přesto nelze předbíhat, protože definitivní výsledky sklizně může ovlivnit vývoj počasí. České mlýny zpracovávají ročně přibližně 1 200 tis. tun potravinářské pšenice a 160 tis. tun žita. ČR je v těchto obilovinách soběstačná. Především to platí v případě potravinářské pšenice a letošní sklizeň nebude výjimkou. Výkyvy nastávají u žita. Meziročně kolísají osevní plochy, výroba a v návaznos-
ti na to i ceny. Žito se muselo v některých letech dovážet ze zahraničí a dovážela se také žitná mouka. Podobná situace nastává i v tomto roce, kdy je již jisté, že domácí úroda žita nebude schopna pokrýt spotřebu. Není to ale problém zásadní a neřešitelný. Potřebné množství žita bude dovezeno z okolních států. Před každou novou sklizní nastávají diskuse mezi zemědělci a zpracovateli o cenách. Letos tomu není jinak. Agrární komora ČR uspořádala 27. června Obilnářské fórum, na kterém vyjádřila nespokojenost se současnými cenami obilovin a vyhlásila základní představu o jejich zvýšení a dalším vývoji. Naopak Svaz průmyslových mlýnů ČR se nechce k cenám vůbec vyjadřovat, protože každé takovéto vyjádření působí kontraproduktivně. Mlynáři nemají dominantní vliv na cenový vývoj potravinářského obilí. Navíc je cena obilovin tak citlivou záležitos-
tí pro výsledky hospodaření jednotlivých podniků, že je třeba ji ponechat svobodnému rozhodování a jakýmkoliv vyjádřením neovlivňovat individuální obchodní vztahy a jednání. Mlýnské podniky jsou zcela samostatnými subjekty a podnikají v konkurenčním prostředí na národní i mezinárodní úrovni. O cenách v celé obilní vertikále rozhoduje především cena finálních výrobků, tedy mouky ve drobném spotřebitelském balení, pečiva a chleba. Tyto ceny jsou dlouhodobě stlačovány obchodními řetězci až pod hranici rentability a nedaří se v tomto směru učinit obrat. Nestačí ani podpora politiků a nevládních organizací, včetně Agrární a Potravinářské komory. Přesto jim za jejich úsilí patří dík. Již dva roky jsme členy EU a působí na nás evropská regulace trhu obilovin. Zatímco v prvním roce se nepodařilo udržet cenovou úroveň díky vysoDokončení na straně 3
2 / z domova – aktuálně
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Kde se bere mor? Proti moru včelího plodu existuje jediný postup – celá včelstva včetně úlů se musí vždy spálit – přesto se stále vyskytují nové případy. Teorií je několik. Na každé něco je a nelze opominout žádnou z nich. U medu domácí provenience by problém být opravdu neměl, protože čeští včelaři dobře vědí, že by se utajení nemocných včelstev nevyplatilo. U dovozových medů pak veterinární kontroly dokladů a namátkově i zásilek z EU a důsledně každé ze třetích zemí by měly též zaručit, že se mor včelího plodu na naše území zavléci nemůže. Přesto se občas mor včelího plodu objeví, nejnověji v několika případech
na jižní Moravě. Někteří včelaři vznesli dotaz a domněnku, zda není možné mor zavléci do úlů s nakoupenými voskovými mezistěnami. Toto jsou v rámečcích upevněné základy nových plástů, které si včely v úlech dostaví. Ani toto riziko nelze podcenit, proto nyní Státní veterinární správa ČR ukládá všem krajským veterinárním správám, v jejichž krajích působí výrobci těchto voskových mezistěn, aby zkontrolovali, zda výrobní proces odpovídá bezpečnostním parametrům, za kterých by se případné zárodky moru včelího plodu zlikvidovaly. Výroba musí probíhat totiž tak, že vosk pro mezistěny musí být zpracován při teplotě minimálně 117 °C po dobu jedné hodiny.
Zázraky se moc nedějí Nelze očekávat, že by veterinární kontroly shledaly všechny dozorované subjekty jako bezvadné. Podle dosavadních zkušeností, například s cílenou dozorovou akcí zaměřenou na jogurty, lze ale přes jistá pochybení konstatovat, že žádný výrobek by neohrozil zdraví lidí. Z 550 odebraných vzorků z území celé ČR jich nevyhovělo 62 požadavkům legislativy nebo deklarovanému složení a orgány státního veterinární-
ho dozoru uložily 336 000 korun pokut. Kontroly probíhaly celý únor do poloviny března a nyní byla akce vyhodnocena. Nejčastěji byli zákazníci šizeni neodpovídajícím obsahem tuku, v naprosté většině (v 52 případech) jogurty obsahovaly tuku méně, než bylo deklarováno na obale, ve 14 případech navíc nevyhovoval obsah tuku požadavkům platné vyhlášky. V 11 případech obsahoval bílý jogurt přídavek škrobu, což je též nepřípustné. V 9 případech neodpovídal obsah kulturní mikroflóry. Celkem byl špatný výsle-
dek zjištěn 86krát, z čehož vyplývá, že některé vzorky nevyhověly ve více ukazatelích. Je třeba uvést, že bílý jogurt se má vyrábět pouze z mléka, podmáslí a smetany (popřípadě jejich směsi) a musí obsahovat v optimálním poměru zastoupené mikroorganismy – Streptococcus salivarius subsp. termophillus a Lactobacillus delbruckii subsp. bulgaricus. A minimálně deset milionů těchto živých mikroorganismů musí být obsaženo v jednom gramu bílého jogurtu.
Celá tato kontrolní akce probíhala v celé ČR a byla zaměřena na jogurty domácí provenience i výrobky dovezené, a to ve výrobních závodech, v distribučních skladech a v místech určení. Jedna zásilka byla vrácena, šlo o jogurty původem z Německa, neodpovídal obsah tuku. V současné době kromě normální běžné rutinní činnosti státního veterinárního dozoru probíhají další akce. Do konce května tak proběhlo například 23 kontrol podmínek při přepravě potravin živočišného původu. Dvě
zásilky drůbežího masa tak byly vráceny, jedna na Slovensko, druhá do Polska, obě z důvodu nedodržení teplotního režimu stanoveného pro přepravované zboží. Určitě musejí jak výrobci, tak ti, kdo se zabývají obchodem a přepravou potravin a surovin živočišného původu, počítat s kontrolami veterinárních inspektorů. A to jak v rámci kontrol domácí produkce, tak produkce z členských zemí nebo třetích zemí. Důvěru zákazníků si Státní veterinární správa ČR získala, je však třeba ji udržovat.
Usvědčit traviče je obtížné Státní veterinární správa ČR potvrzuje, že případy otrav volně žijících ptáků, zejména dravců, ale i jiných zvířat, způsobil v naprosté většině karbofuran (2,3-dihydro-2,2-dimethyl-7-benzofuranol methylcarbamat), který traviči pro jeho snadnou dostupnost používají do návnad. V ČR je karbofuran uváděn na trh jako přípravek na ochranu rostlin (pesticid) ve formě postřiku a granulí pod základním obchodním názvem Furadan. Karbofuran není obsažen v žádném biocidním přípravku, který byl schválen k používání Státní veterinární správou ČR v potravinářských nebo zemědělských provozech. Takovýto způsob hubení volně žijících zvířat přímo zapovídá zákon na ochranu zvířat proti týrání, je to však málo platné. Letos (od ledna do dubna,
popřípadě května) ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě a v Praze prokázali otravu karbofuranem u 41 zvířat: 19 káňat, 6 orlů mořských, jednoho po-
Labutě „zabily“ klostridie 11 uhynulých labutí nalezených 6. 6. 2006 u Vlkovského rybníka u Veselí nad Lužnicí „nezkosila“ ptačí chřipka, ale bakteriová infekce způsobená rodem Clostridium. Šlo v podstatě u nás o první hromadný úhyn ptáků, u kterých je vysoká pravděpodobnost onemocnění ptačí chřipkou. Proto byly všechny labutě odeslány na vyšetření do Národní referenční laboratoře pro ptačí chřipku ve Státním veterinárním ústavu Praha a okamžitě vyšetřeny. Testy podezření nepotvrdily a následné vyšetření stanovilo jako příčinu uhynutí na klostridiovou infekci. Podle ohledání okolí lze usuzovat, že se labutě infikovaly přímo na vod-
ní ploše, protože právě zde je možné se za určitých okolností setkat s bakteriemi rodu Clostridium, zatím byla prokázána bakterie Clostridium perfringens. Jde o patogenní bakterie, které patří mezi anaerobní mikroorganismy, tj. ty, které nepotřebují ke své existenci kyslík a přežívají především v bahně. Další podrobná vyšetření pokračují. Z uvedeného je patrné, že monitoring na ptačí chřipku se provádí pečlivě nadále tak, jak se má.
chopa rákosního, 3 strak, jedné koroptve a dále u 3 vyder, ale i 4 psů, lišky, tchoře, kuny a hranostaje. Lze konstatovat, že se pod čísly Státního veterinárního ústavu v Jihlavě skrývá 6 hromadných otrav. V jednom případě šlo o 2 káňata, lišku a 3 straky, návnadou byla koroptev, v druhém případě bylo na místě otráveno 5 káňat, při třetím byly otráveny 3 vydry, tchoř a kuna, při čtvrtém případu 6 káňat, v pátém případě byla otrávena 2 káňata a jako zdroj byla určena otrá-
vená straka a při šesté hromadné otravě uhynula dvě káňata a návnadou byl bažant. Pro představu, jak tomu bylo v loňském roce, uvádíme, že v roce 2005 bylo prokázáno 12 otrav, především ptáků, samozřejmě karbofuranem. Nejde tedy o náhodu, ale o úmyslné a zlomyslné zabíjení zvířat, které je v rozporu se zákonem a je prováděno velmi odporným a pro trávená zvířata velmi bolestivým způsobem. Řešením je samozřejmě účinný postih, který ma-
jí na starosti orgány činné v trestním řízení, ale je jasné, že usvědčit pachatele je velmi obtížné. Právě proto, že se „obliba“ karbofuranu jako jedu zvyšuje, je dalším možným řešením omezit, popřípadě ztížit možnost opatřit si jedy, v tomto případě v podstatě volně dostupný pesticid. Státní veterinární správa ČR usiluje o obnovení jednání o omezení používání karbofuranu v ČR. V EU se již delší dobu uvažuje o jeho povolení maximálně pro moření osiva.
Těžce se prosazuje lepší welfare brojlerů Na přípravném jednání v Bruselu, kde se hovořilo o podkladech pro jednání Rady ministrů zemědělství zemí EU, zaznělo, že je třeba v případě podmínek pro chov brojlerů přijmout jasné stanovisko. Není to nic nového a stejný názor má i Státní veterinární správa ČR. Jedině za podmínek jasných a odborně obhajitelných předpisů mohou orgány státního veterinárního dozoru účinně kontrolovat z hlediska welfare chovy kuřat určených k masné produkci. Na jednání zazněly názory tří členských zemí, že požadují zachovat hor-
ní hranici „hustoty“ chovaných brojlerů na 38 kg na metr čtvereční. Ostatní členské státy včetně ČR podporují názor, že je možné hovořit i o jiném limitu, ale jedině za podmínky, že budou k dispozici podklady, které vezmou v úvahu odborné hledisko i geografické podmínky. Na konec jednání pak bylo uvedeno, že je potřeba vzít v úvahu i v mnoha případech neodpovídající podmínky v chovu drůbeže v řadě nečlenských zemí, které neodpovídají standardům i trendům v EU. Zde je namístě poznamenat, že zde EU může požadovat po třetích zemích, které chtějí uplatnit svou produkci na in-
trakomunitárním trhu, aby splňovaly stejné podmínky, které dodržují producenti v EU. Státní veterinární správa ČR podporuje všechny snahy, jejichž cílem je zlepšit pohodu všech chovaných zvířat, i kuřat chovaných pro masnou produkci. Aby toho však bylo možné účinně dosáhnout, musí přijaté normy být jasné, srozumitelné a platné v celé EU a pak je možné podmínky účinně kontrolovat. Josef Duben, SVS ČR Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz
Průběžné výsledky kontroly doplňků pro sportovce: největší problémy jsou s označováním, anabolika zatím pouze ve dvou výrobcích Státní zemědělská a potravinářská inspekce zahájila v září loňského roku komplexní kontrolu doplňků stravy a některých potravin pro zvláštní výživu určených pro sportovce. Tato kontrola stále probíhá a bude pokračovat v průběhu celého roku 2006. Kontrola je zaměřena na obsah nepovolených anabolik, na skutečný obsah látek uvedených na obalech výrobků a na jejich správné označování. Do konce května tohoto roku inspekce zkontrolovala 212 vzorků různých preparátů určených pro sportovce. Inspekce již dříve informova-
la o dvou, v nichž byly prokázány zakázané anabolické steroidy. Jedním z nich byl preparát Creatine Pyruvate (DMT 20. 7. 2007) vyrobený tuzemskou společností Aminostar, s. r. o., který obsahoval 19-norandrostendion (19-NOR-4(5)-ANDROSTENE-3,17-DIONE) a androstandion (5a-ANDROSTANE-3,17-DIONE). Dalším výrobkem, v němž inspekce prokázala obsah nepovolených anabolik nandrolone, testosteron a dehydroepiandrosteron (DHEA), byl doplněk stravy s obchodním názvem MULTIPOWER MUSCLE PROFESSIONAL WHEY, ULTRAFILTRATED WHEY PROTEIN (DP 26. 3. 2007) od společnosti
USAS s. r. o. Se společností Aminostar s. r. o. již inspekce zahájila správní řízení, se společností USAS bude správní řízení zahájeno. Většina spotřebitelů nakupuje tyto výrobky také proto, že deklarují obsah celé řady konkrétních látek. Jsou
to například aminokyseliny, bílkoviny, sacharidy, tuky, je to i jejich energetická hodnota. Součástí této kontrolní akce je proto také kontrola obsahu látek, které jsou uvedeny na obalech. Inspekce do konce května u 15 vzorků zjistila, že preparáty tyto látky obsahují většinou v menším množství, nebo je dokonce neobsahují vůbec. V těchto případech se jedná o klamání spotřebitele a s příslušnými firmami bude zahájeno správní řízení. Také doplňky stravy musejí být řádně označeny např. názvem obchodní firmy a sídlem výrobce nebo dovozce, názvem druhu, skupiny nebo podskupiny potravin, údajem o množství výrob-
ku, datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti nebo údajem o způsobu použití. Inspekce do současné doby zjistila nedostatky v označování u 31 vzorků. Nejčastěji šlo o chybějící označení v českém jazyce, častým nedostatkem bylo chybějící varování před překročením doporučeného denního dávkování nebo upozornění na to, že výrobek není určen k používání jako náhrada pestré stravy. Ve všech případech inspekce uložila opatření k nápravě nebo zahájila nebo zahájí správní řízení. Kontrola doplňků stravy pro sportovce bude i nadále pokračovat. Daniela Kolejková, SZPI
z domova – aktuálně / 3
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Pekařský obor hledá východiska Dokončení ze strany 1 nou však i 60 (což jsou stávající „dohodnuté“ lhůty splatnosti faktur) a déle. Tento postup nevadí jen nám, vadí zcela jistě i jiným dodavatelům. Je ale zcela nepochopitelné, že ani na úrovni Potravinářské komory se při přípravě novely zákona o ochraně hospodářské soutěže nedokázalo dosáhnout dohody alespoň všech potravinářů. Že bychom už zapomněli na pověst o knížeti Svatoplukovi a jeho třech synech? A tak to zřejmě platí i mezi členy jednotlivých svazů. Nejdříve se schováme za to, co udělá lídr oboru. Až odkryje karty a oznámí navýšení cen hlavním odběratelům – obchodním řetězcům, tak bezelstně zákon – nezákon o podnákladových cenách vyrazíme do boje s nižší cenou a to by bylo, abychom ten obchod nezískali. Že minulost už mnohokrát ukázala, že takový postup k ničemu nevede a poškodí nakonec celý obor? To se přeci netýkalo nás, ale jiných. A lídr nakonec podnikne odvetnou akci, vyrazí do boje s nižšími cenami pro regionální odběratele. Výsledkem všeho je pouze to, že se o zdražení jen mluví, pekaři jsou v tisku odsuzováni za oprávněné požadavky a obchodníci si zvýší příjmy. Vadí nám také navyšování minimální mzdy, od 1. července to je o 950,- Kč. Ne že bychom nechtěli odměnit pracující v našem oboru řádně za jejich náročnou práci po všech sedm dní v týdnu i o svátcích a dnech pracovního volna. Kritizujeme i jednu z nejnižších průměrných mezd, kterou v našem oboru dosahujeme. Vadí nám především to, že stát si právním předpisem zařídí navýšení odvodů do sociálního a zdravotního pojištění, de facto zvýšením nepřímých daní, a vůbec ho nezajímá, jak se zaměstnavatel může s tímto zásahem vyrovnat. Nařízení lze obejít i tím, že namísto za-
městnání tuzemských pracovníků najmu zahraniční dělníky prostřednictvím zprostředkovatelských agentur. Tato skupina pracovníků není v pracovním poměru a navýšení minimální mzdy se jí přímo netýká. Navíc se nejedná o zvýšení mzdy několika málo zaměstnanců, ale v našem oboru se může minimální mzda vzhledem k nízkým výdělkům týkat třiceti i více procent zaměstnanců a vyvolá ve skutečnosti celoplošné navýšení mezd. Na jednu stranu záslužný čin, jak ale získat potřebné prostředky, když nejsme takové opatření fakticky schopni promítnout do odbytové ceny? Na naše stesky většinou slyšíme jednoduchou odpověď – jsme v tržním hospodářství a jakékoliv zásahy by jen narušily jeho princip. Což ale už dávno jeho základní principy nebyly narušeny např. tím, že nikdo nedohlížel na spontánně rostoucí plochy obchodních řetězců a naopak jejich rozvoj ještě podporoval různými pobídkami? Cožpak nenarušujeme tržní princip poskytováním dotací s celou řadou diskriminačních opatření? Vždyť náš obor nebyl zařazen mezi příjemce v rámci programu SAPARD na čerpání podpor z prostředků PHARE v předvstupním období. Stejně tak po vstupu nemůže díky příloze ANEX I ke Smlouvě o založení ES získávat prostředky na zlepšení zpracování zemědělských produktů, i když patříme mezi jejich nejvýznamnější zpracovatele. A pro ministerstvo průmyslu a obchodu jsme s ostatními „noanexovými“ potravináři jen nežádoucí přítěží (z vyplacených podpor do konce roku 2005 od vstupu do EU ve výši 3,75 mld. Kč získali potravináři jen necelých 130 mil. Kč a pekaři z toho necelých 30 mil. Kč). A řešení pro příští plánovací období 2007–2013 se hledá jen velmi obtížně. Velmi často slyšíme, proč
a jak nic nejde než návrh konkrétního řešení. Za této situace jasně říkáme: Jsme pro zrušení všech dotací za předpokladu, že budou pro všechny vytvořeny stejné podmínky pro podporu nových investic. Jedině tak bude zajištěno rovnocenné konkurenční prostředí. Starosti nám činí i nákup a prodej za podnákladové ceny. Novela zákona o cenách k této problematice platí od 4. čtvrtletí minulého roku a zatím si ji zřejmě vykládá každý, jak potřebuje. Jestliže nakoupím zboží za účelem jeho dalšího prodeje za určitou cenu, pak nákladovou cenou je podle našeho názoru nákupní cena, zvýšená o nutné režie při prodeji. Jestliže někdo v rámci slevové akce prodává zboží pod takovouto cenou, jde jednoznačně o porušení zákona, i když podle zákona o ochraně hospodářské soutěže je po určité období možný prodej za nižší než obvyklé ceny. Vložené paragrafy do zákona o cenách žádné takové ustanovení ale neobsahují. Přesto jednatel obchodní sítě Globus p. Vyhnálek opakovaně v HN (naposledy 20. 6.) hlásá, že jejich významnou marketingovou věcí je „prodávat v akcích pod nákladové ceny“ a aby nás správně podráždil, tak přidá ještě slogan „Levný rohlík? Nejlepší reklama!“ A příslušné kontrolní finanční orgány mlčí, ačkoliv jde o příjmovou stránku státního rozpočtu. To jen novináři občas vysílají poplašné zprávy, když pravidelně narůstá jeho schodek. I kdyby nakrásně obchodník žádné ustanovení zákonů neporušoval, je jeho chování přinejmenším neetické. Uvědomuje si vůbec, že označuje toho, kdo prodává za jiné, vyšší, ceny než on, za zloděje? A že více než spotřebitele přiláká spíše k nákupům drobné obchodníky, kteří pak snižují nákup zboží od regionálních výrobců a tím tak tyto výrobce poškozuje? O příležitostech
k rozkvětu šedé ekonomiky jsme se v této souvislosti zmiňovali již několikrát. Paradoxně tak svým konkurentům pomáhá, protože ti by za podnákladovou cenu zboží od výrobce nedostali a prodají za stejnou konečnou cenu, bez ohledu na cenu pořizovací. A označování takto nakoupených výrobků raději nerozebírám. Bylo by možné pokračovat ještě dále, např. prudce klesajícím zájmem o přípravu na toto krásné, leč nedostatečně honorované povolání, o problémech se závozem čerstvých výrobků z pohledu novely silničního zákona nebo naplňování zákona o inspekci práce. Budeme i nadále hledat cesty, jak se o naše problémy podělit s těmi, kteří o nich mohou rozhodnout, tedy s úřady státní správy i se zastupitelskými sbory. S výsledky jednání budeme seznamovat nejen naši členskou základnu, ale celý obor na našich pravidelných odborných seminářích i v našich odborných periodikách PEKAŘ CUKRÁŘ a ROČENKA pekaře a cukráře. K popularizaci našeho krásného řemesla budeme pořádat soutěže jak o nejlepší výrobky, tak i v dovednostech o tituly „Český pekař“ a „Český cukrář“ roku. S výsledky soutěží ze Dnů chleba se můžete seznámit uvnitř listu. V rámci „Knižnice pekaře a cukráře“ připravíme další svazky odborné literatury. Budeme nadále reprezentovat a hájit zájmy celého oboru. Třeba nakonec ti, kteří dosud nejsou našimi členy nebo naše řady opustili, přijdou na to, že je lepší být za jedním stolem a postupovat společně. Jsme otevřeným svazem bez jakýchkoliv předsudků. Těšíme se na širokou spolupráci se všemi. Ing. Stanislav Musil předseda svazu Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR
Mlýny v očekávání nové sklizně Dokončení ze strany 1 ké úrodě v celé EU (ceny poklesly), ve druhém roce se trh stabilizoval. Intervenční cena obilovin a intervenční nákup působí na jedné straně jako záchytná síť pro zemědělce a na druhé straně postupně vyrovnává ceny obilovin na trhu v celé EU. Přestože jsou v nových zemích ceny obilovin nižší než v zemích původní EU-15, dochází postupně k jejich sbližování. Problémem jsou trvalé přebytky v Maďarsku, které snižují cenovou úroveň na Slovensku, v Rakousku a potažmo i u nás. Nepříznivě působí také rozdíly v kurzech jednotlivých národních měn vůči euru. Z dlouhodobého hlediska je však jasné, že tyto problémy budou překonány. Po našem vstupu do EU se začaly projevovat určité vývojové tendence. Jistě se otevřely nové příležitosti. Záleží jen na našich schopnostech, jak je dokážeme využít. Na druhé straně pociťujeme silný konkurenční boj v mezinárodním měřítku. Náš vnitřní trh s moukou je atakován především ze Slovenska a Polska, ale také z Rakouska a Německa. Není to pouze mouka ve drobném spotřebitelském balení, ale dnes je to i mouka určená pro zpracování v pekárnách. Důkazem o strategii zahraničních konkurentů svědčí i účast mouky vyrobené v Rakousku v letošní národní soutěži „Mouka roku“. Tato mouka se umístila na druhém místě. Přestože dovozy mouky nejsou z bilančního hlediska rozhodující, je nutné je sledovat. Letos poprvé za dlouhá léta byla vykázána pasivní bilance zahraničního obchodu pšeničné mouky a výrobků z mouky. Dovoz pšeničné mouky se meziročně zvýšil o 5 tis. tun a dosáhl k 30. 4. 2006 14 tis. tun, ale ještě v roce 1999 to bylo pouze pod 1 tis. tun. Vývoz naopak meziročně poklesl o 10
tis. tun a dosáhl k 30. 4. 2006 9 tis. tun. Výrazně se zvyšuje dovoz chleba a pekařských výrobků. Dovoz v roce 2005 překročil hranici 57 tis. tun, zatímco vývoz jen 16 tis. tun. Bilance zahraničního obchodu u těstovin je pouze mírně pasivní 29/ 28 tis. tun, u sušenek je dovoz vyšší než vývoz o 17 tis. tun. Nedobrá je rovněž situace u upravených zrn a klíčků, kdy se zvýšil dovoz o téměř 100 % a naopak se snížil náš vývoz na polovinu. Pokud se podíváme podrobněji na strukturu dovážených výrobků, tak se jedná o výrobky s vyšší přidanou hodnotou, například celozrnné chleby, speciální mouky a moučné směsi, tepelně upravená obilní zrna a stabilizované obilní klíčky. Zahraniční dodavatelé tak vyplňují volný prostor na našem trhu
a dovážejí výrobky, které domácí výrobci nevyrábějí. Na současném trhu potravin se objevuje řada výrobků pro speciální účely, jejichž sortiment se neustále rozšiřuje a inovuje. Právě takovéto výrobky by se mohly stát příležitostí pro naše podniky. Podmínkou je investovat do nových technologií a také zajistit kvalitní suroviny. A máme u nás k dispozici kvalitní suroviny? Odpověď není jednoznačná. Ale dlouhodobé preferování ceny při obchodním rozhodování vede k nedobrým koncům. Do budoucna bude nutné více prosadit kvalitativní hlediska a zlepšit třídění podle odrůd nebo skupin odrůd stejně tak, jak to u nás již dnes funguje u sladovnického ječmene. Vyhlašované ceny jsou ceny pšenice v kvalita-
tivní skupině „B“, to odpovídá kritériím pro intervenční nákup, ale neodpovídá to potřebám mlýnů a pekáren. Pokud mlýn nemá kvalitu „A“, musí si pomáhat zlepšovacími přípravky, což je velmi nákladné. Speciální mouky pro pekárenskou výrobu jsou v zahraničí vyráběny z elitní pšenice, tedy z té nejvyšší kvality. Naopak pro jiné účely může být používána speciální odrůda, která vykazuje zcela odlišné parametry. Pro posílení naší konkurenceschopnosti je potřebné změnit dosavadní přístup a dosáhnout potřebné kvalitativní struktury i u pšenice. Proto jsou oprávněné požadavky zemědělských nevládních organizací, aby zpracovatelé a zemědělci uzavírali dlouhodobé smlouvy, aby se dohodli na odrůdách a množství dodávaných komodit. Tím by nemuselo ani docházet k výkyvům v produkci žita, protože jeho trh je relativně malý. Když se partneři dohodnou na dlouhodobých vztazích a na cenové stabilitě, nebudou spekulovat a zasejí vždy optimální množství. Pro speciální výrobky budou potřeba i ostatní druhy obilovin a pro ně to bude platit dvojnásobně. Dlouhodobé vztahy jsou potřebné i z hlediska zabezpečení zdravotní nezávadnosti výrobků. Vyžaduje to dodržovat určité postupy, přenášet informace například o použitých chemických látkách a také mít spojení v případě problémů a havárií. Je toho mnoho, co by bylo potřebné udělat pro zlepšení naší konkurenceschopnosti. Je však jasné, že to platí vždy pro celý dodavatelský řetězec, všechny jeho subjekty a že to nepůjde bez jejich vzájemné spolupráce. Dr. Pavel Filip předseda dozorčí rady Svazu průmyslových mlýnů ČR
Výrobci masa a uzenin v zajetí evropských cen V období nastupující letní sezóny, která bývá mimo jiné spojována s opékáním a rožněním masa, špekáčků, klobás a dalších pochoutek z masa, jsme svědky určitého cenového pohybu. Ceny vepřového a hovězího masa, prozatím v menší míře i ceny masných výrobků, začínají na pultech postupně narůstat. Český svaz zpracovatelů masa a jeho jednotliví členové se tak často setkávají s dotazem, zda tento trend pouze odráží snahu výrobců profitovat ze zvýšeného sezónního prodeje nebo do-
konce ze situace v drůbežářství, které se v oblasti odbytu potýká s významnými problémy způsobenými ptačí chřipkou. Na tento typ dotazů je nutné reagovat srozumitelným vysvětlováním, protože oba domnělé důvody nelze za příčinu růstu cen masa a masných výrobků označit. Jaký je tedy ten hlavní důvod? Je jím především skutečnost, že v této oblasti v uplynulých letech nedošlo k jiným nežli sezonním výkyvům cen, a výrobci tak prozatím do prodejních cen nezohlednili některé významné faktory ovlivňující výrobní náklady. Jedná se hlavně o cenový vývoj surovin po vstupu ČR do EU, zejména pak v našich sousedských zemích. Druhým důleži-
tým faktorem, který je shodný pro celou oblast výroby a služeb, je přetrvávající velice vysoká cena energií, přičemž jistě hlavní význam má vysoká cena nafty, plynu a elektrické energie. Od počátku roku došlo u těchto položek k dalšímu zdražení, když cena nafty vzrostla o 4 %, u plynu dokonce o 14 % a elektřina zdražila o 8 %. Navíc obor zpracování masa je spolu s ostatními zpracovateli potravin živočišného původu stále silně zatížen financováním rozsáhlých investic, které byly před rozšířením EU vynuceny novými požadavky na úroveň zajištění zdravotní nezávadnosti výrobků. Z dlouhodobého hlediska je tato cenová situace neudržitelná a postupný růst prodejních
cen je prakticky jediným způsobem, jak těmto problémům čelit. Jen od počátku letošního roku u nás vlivem vývoje na trhu EU vzrostla průměrná cena surovin z vepřového masa o více než 11 %, cena surovin z hovězího masa pak o více než 13 %. Jedná se přitom o hlavní výrobní suroviny se zásadním vlivem na nákladovou stránku zpracování masa a výroby uzenin. Odborné odhady výrobců proto uvádějí, že postupné zvýšení prodejních cen vepřového a hovězího masa o 6 až 8 korun za kilogram je nevyhnutelné. Adekvátně k tomuto navýšení by měla růst i cena masných výrobků. Střednědobý a dlouhodobý vývoj bude ale jistě záviset zejména na směru, kterým se bude ubírat celý evropský trh. Ing. Jaromír Kloud předseda ČSZM
4 / z domova
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Dalších 57 výrobků převzalo z rukou ministra zemědělství ČR národní značku kvality KLASA Na začátku června se uskutečnilo na pražském Žofíně další slavnostní předávání certifikátů národní značky kvality KLASA. Ministr zemědělství ČR Jan Mládek předal ocenění zástupcům šestnácti producentů, z nichž šest získalo značku KLASA vůbec poprvé. Seznam výrobků se značkou KLASA tak v současnosti čítá 1250 výrobků od 189 tuzemských výrobců. Nejvíce nově oceněných výrobků spadá do kategorie mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky (30). V kategorii maso a masné výrobky uspělo 10 výrobků, kategorie zpracované ovoce a
zelenina se rozšířila o 5 výrobků stejně jako kategorie mléko a mléčné výrobky. Z rukou ministra převzali ocenění zástupci společností Beas, a. s. (10 oceněných výrobků), Beata, spol. s r. o. (3), Beskyd Fryčovice, a. s. (4), Bohemilk, a. s. (1), Delta Frozen Products, a. s. (4), DK Open spol. s r. o. (2), Drůbež-Vysočina spol. s r. o. (3), Jiřina Duchoslavová (5), Maso Planá, a. s. (3), Mlékárna Polná, spol. s r. o. (4), Naděžda Feithová ALFA mlýn a balírna (2), Pejskar & spol., spol. s r. o. (6), Penam, a. s. (2), Petr Hobža (1), Semag spol. s r. o. (4), Včelpo spol. s r. o. (3).
Společnost BOHEMILK, a. s. – Ing. Eva Pečová – vedoucí marketingu.
Společnost BESKYD FRYČOVICE, a. s. – Ing. Martina Volná – marketingový manažer.
Společnost BEATA, spol. s r. o. – JUDr. Božena Jerieová – jednatelka.
Makro představuje úpravy svých velkoobchodů – zákazníci zde najdou více specialit i nové služby Praha – Největší český samoobslužný vel koobchod Makro Cash & Carry ČR, který nedávno oznámil změnu svých obchodních podmínek platnou od letošního července, nyní představuje další novinky ve velkoobchodech Makro. Jedná se jak o rozšíření a specializaci skladby sortimentu, tak o změnu jeho praktického uspořádání v rámci prodejny a v neposlední řadě také o rozšíření poskytovaných služeb. Nejvíce byla rozšířena nabídka masa a mražených výrobků a také různé speciality (sýry, delikatesy či bylinky). Prostor oblíbené vinotéky se zdvojnásobil a nově se zákazníkům představí i vinný humidor. Dosud byly všechny tyto změny realizovány v pražském velkoobchodním centru ve Stodůlkách, ostatní budou po vyhodnocení zkušeností z tohoto centra následovat. „Velkoobchodní prodejny Makro procházejí
řadou změn, kterými vycházíme vstříc měnícím se potřebám klíčových skupin našich zákazníků, tedy zákazníků z řad nezávislého maloobchodu a oblasti Horeca. Pro tyto zákazníky bude řádově o stovky položek rozšiřován speciální sortiment, například se jedná o maso a mražené zboží, ovoce a zeleninu nebo také potřeby pro gastronomii. K velkému posílení dochází také v nabídce vína. Provádí se úprava jednotlivých oddělení a kategorií zboží tak, aby byl prodejní prostor pro zákazníka co nejlogičtěji uspořádaný a co nejpřehlednější. Postupně dochází také k posilování poradců přímo na prodejní ploše,“ upřesňuje Martin Dlouhý, generální ředitel Makro Cash & Carry ČR. „Vinotéka prodejny Makro ve Stodůlkách zvětšila svou plochu téměř na dvojnásobek, přibližně třetina nabídky vín byla obměněna, přičemž došlo k redukci vín těch nejnižších cenových úrov-
ní, a naopak jsme výrazně posílili sortiment ve střední a vyšší kvalitě. Celkem nabízíme zákazníkům na 670 vín. V tomto duchu byl také vybudován vinný humidor, kde je 120 vín, šampaňských a lihovin té nejvyšší kvality v cenách od 500 až do 30 000 Kč. Přestavba vinoték bude prováděna postupně i v ostatních velkoobchodních centrech, humidor však bude pouze zatím ve Stodůlkách,“ říká Ivo Dvořák, Head Sommelier. V ostatních oblastech se jedná o širokou škálu produktů od čerstvých ryb, darů moře a italských či francouzských sýrů přes čerstvé bylinky, exotické ovoce, houby až po mražené pečivo. Všechny tyto změny již byly úspěšně realizovány v pražském velkoobchodním centru ve Stodůlkách, přestavba proběhla za plného provozu během čtyř měsíců. Makro Stodůlky jsou tak prvním plně upraveným velkoobchodem sítě Makro.
MAKRO Cash & Carry ČR je součástí nadnárodní skupiny Metro Cash & Carry. Tato skupina má zastoupení ve 28 zemích s více než 540 velkoobchodními centry a je jedničkou na mezinárodním trhu i v České republice v oblasti samoobslužného velkoobchodu. Společnost celosvětově zaměstnává celkem přes 90 500 lidí a v roce 2005 její objem prodeje dosáhl 28 miliard eur. V České republice patří do sítě Makro Cash & Carry ČR dvanáct velkoobchodních center pro podnikatele. Vysoká obrátka zboží, provozní výkonnost, omezený počet prodejen, vyspělá logistika a přímé nákupy ve velkých objemech umožňují Makru prodávat zboží za nejvýhodnější velkoobchodní ceny. V roce 2005 zaměstnávalo Makro Cash & Carry ČR téměř 3400 zaměstnanců a výše jeho tržeb dosáhla 37,5 miliard Kč.
V Makru nově najdete i „vinný sklep“! Praha – Největší český samoobslužný velkoobchod Makro Cash & Carry ČR, který nedávno oznámil změnu svých obchodních podmínek platnou od letošního července, nyní představuje další novinku ve své nabídce, kterou je vinný humidor. Jedná se o speciální, prosklený a plně klimatizovaný prostor, který dokonale navozuje podmínky vinného sklepa, a pochlubit se jím může pražské velkoobchodní centrum ve Stodůlkách. „Pro ideální zrání je nutné uložení vína v horizontální poloze při konstantní teplotě a stálé vlhkosti. Tyto optimální podmínky, jež dokáží navodit prostředí vinného sklepa, zajišťuje speciální, prosklený a plně klimatizovaný prostor – vinný humidor. Možná je to poněkud netradičně zvolený název, zato plně vystihuje netradičnost vína, které je v těchto prostorách uchováváno. Skvosty nejprestižnějších vinařských oblastí, ikony milovníků i sběratelů vína a kultovní apelace bezpodmínečně potřebují tu nejvyšší péči,“ vysvětluje Ivo Dvořák, hlavní sommelier Makro. Unikátní vinný humidor v MAKRO Stodůlky dokonale napodobuje podmínky vinného sklepa. V dřevěných boxech zde najdete více než 150 vín z oblastí Champagne, Bourgogne, Bordeaux, Côtes du Rhône, Piemonte, Toscana, Rioja, Ribera del Duero, Jerez, Port,
Napa Valley, Maipo Valley, McLaren Vale či Marlborough. Nejznámější „Château“, věhlasné značky, legendární vinaři a usedlosti zde čekají na znalce a odborníky, kterým záleží na nejvyšší kvalitě. Nejeden vinný list či sbírku vín tak mohou ozdobit lahůdky jako například Krug, Dom Pérignon, Louis Roderer, Château Latour, Château Margaux, Château Lafite Rothschild, Château Haut Brion, Château
d‘Yquem, Château Petrus, Château Cheval Blanc, Domaine de la Romanée Conti, Guigal, Gaja, Sassicaia, Vega Sicilia, Opus One, Penfolds Grange či Cloudy Bay. V sortimentu najdete vína od několika set korun až po řády desetitisíců, ale díky korporátnímu nákupu jsou ceny velmi příznivé. Optimální skladovací podmínky zaručují zcela stabilní kvalitu nabízených vín. Výběrem vína a péčí o uložené skvosty se zabývá tým sommelierů pod vedením Head sommeliera Ivo Dvořáka, vicepresidenta Asociace sommelierů ČR, jedenáctinásobného vítěze sommelierských soutěží v ČR a vítěze Mistrovství světa Habanosommelier 2004. Sortiment exklusivních vín doplňují také ušlechtilé destiláty Cognac, Armagnac, Whisky a mnoho dalších specialit, včetně příslušenství k servisu a podávání vína. „Vinotéka prodejny Makro ve Stodůlkách zvětšila svou plochu téměř na dvojnásobek, přibližně třetina nabídky vín byla obměněna, přičemž došlo k redukci vín těch nejnižších cenových úrovní a výrazně jsme posílili sortiment ve střední a vyšší kvalitě. Celkem nabízíme zákazníkům na 670 vín. Přestavba vinoték bude prováděna postupně i v ostatních velkoobchodních centrech, humidor však bude zatím pouze ve Stodůlkách,“ doplňuje ještě Ivo Dvořák. Markéta Světlíková, PR manažer Makro Cash & Carry ČR s. r. o.
z domova / 5
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Ing. Jaroslav Camplík zvolen prezidentem Potravinářské komory ČR Dne 29. května 2006 byl na valné hromadě Potravinářské komory České republiky opětovně zvolen do jejího čela Ing. Jaroslav Camplík, a to na další dvouleté funkční období. V souvislosti s touto volbou jsme mu položili následující otázky:
je tuzemských výrobků i pro léta 2007–13. Velmi důležité je aktivní zapojení do programů na podporu vědy, výzkumu a inovací (7. rámcový program) a zahájit činnost Technologické platformy řešením konkrétních úkolů. V současné době jedním z nejdůležitější úkolů je pokračovat v úsilí hledání řešení vztahu k maloobchodním řetězcům v rámci české i evropské legislativy. Nadále obhajovat zájmy českého potravinářského průmyslu vůči českým a evropským legislativním a kontrolním orgánům a posílit společenské postavení PK ČR jak vůči svým členům, tak i dalším podnikatelům v oboru a státní správě a zlepšit komunikaci s nimi. Naplnění tohoto plánu bude vyžadovat velké úsilí nejen pracovníků Komory, ale i Výkonné rady, jednotlivých výborů a pracovních skupin, bez nichž by realizace vytyčených cílů nebyla možná. PK ČR se bude snažit o širší zapojení potravinářů do práce Komory a získání výraznější podpory potravinářských podniků při prosazování zájmů potravinářů. To je to, co PK ČR zatím postrádá.
Pane prezidente, jak hodnotíte činnost celé Potravinářské komory od Vaší předchozí volby, která se časově shoduje se vstupem naší země do Evropské unie? A jakých pozitivních výsledků bylo za toto období pro potravináře dosaženo? A s čím jste spokojen nebyl? Uplynulý rok byl z mého pohledu předznamenán dvěma událostmi. Tou první byl první celý rok našeho členství v EU se všemi klady a zápory, které přinesl, tou druhou pět let od ustavení Potravinářské komory v roce 2000. Dovolte mi krátce zhodnotit, jak se obě události promítly do našeho života, do postavení potravinářského průmyslu a aktivit Potravinářské komory. Potravinářský průmysl se připravoval na vstup do EU řadu let a můžeme konstatovat, že byl připraven po technické stránce dobře a dnes splňuje současné legislativní požadavky lépe než průmysl řady starých členských zemí, ale za jakou cenu. Touto cenou byly investice do hygienických a bezpečnostních aspektů výroby na úrovni desítek miliard korun, pouze symbolicky podporované ze strany státu a EU, investice, které nepřinesly a nepřináší zisk a velká část jich z našeho pohledu a zkušeností ani nebyla nutná. Tyto investice zatížily podniky vysokými úvěry a podvázaly jejich konkurenceschopnost z pohledu výdajů na inovace a marketing na řadu let. I jako důsledek vstupu do EU se dále vyostřovala konkurenční válka obchodních řetězců na českém trhu v důsledku jejich neregulované expanze a tato válka vedená výhradně prostřednictvím cen měla a má zdrcující dopady do marží a ekonomiky dodavatelů, kteří jsou vzhledem k podílu řetězců na českém maloobchodě na nich více méně závislými. Nezdravý vývoj je jasně patrný i ze zahraniční obchodní bilance v agrárním obchodě, kde se nelepší, ale spíše zhoršuje struktura, stoupá vývoz surovin a roste dovoz hotových výrobků, zejména v nízkých kvalitativních a cenových kategoriích, eventuálně polotovarů, čímž se dále zhoršuje cenová situace na trhu. Řešením je kromě investiční podpory zpracovatelů, kde zvláště v podporách inovací měla ČR v hodnoceném období velké rezervy, zejména podpora trhu, a to jak domácího, tak i zahraničního. Značka KLASA snad konečně nabrala dech a začíná být spotřebiteli známa, i když ji zatím nákupně nepreferuje a řada potravinových skandálů v obchodních řetězcích v závěru roku také snad konečně přesvědčí spotřebitele, aby se vrátil k tradičním českých výrobkům a výrobcům, kteří jsou schopni mu nabídnout dobrou kvalitu a cenu i reagovat na soudobé požadavky zdravé stravy a moderního kuchyňského zpracování zaměřené na náročného spotřebitele. Potravinářská komora je tu již pět let. Co se za tu dobu událo. Komora si, bez ohledu na své legislativní postavení, vytvořila stabilní členskou základnu tvořenou profesními svazy a širokým spektrem výrobních podniků i nevýrobních organizací
Bohušovická mlékárna, a.s. má nového generálního ředitele S účinností od 1. června 2006 byl jmenován do čela společnosti a do funkce generálního ředitele Bohušovická mlékárna, a. s., pan Ing. Jiří Kozelek, MBA.
Stojíte v čelných funkcích seskupení potravinářů již od roku 1996, nejprve jako jeden z rozhodujících zakladatelů a předseda Potravinářského sdružení ČR, pak v Potravinářské komoře ČR nejprve ve funkci viceprezidenta a nyní již čtyři roky ve funkci prezidenta. S jakými pocity hodnotíte současnou existenci tohoto „potravinářského hnutí“ i s tím zpětným pohledem do nedaleké historie a jaké byste vyslovil v těchto souvislostech krédo do budoucnosti?
z oblasti vědy, výzkumu, vzdělávání a dalších na výrobu potravin navázaných oblastí. Komora dokázala ovlivnit některé z legislativních norem ve prospěch průmyslu a další návrhy průběžně zpracovává, a to nejen na české, ale i evropské úrovni. Komora přispěla k lepšímu vnímání potravinářů a jejich problémů na jednotlivých ministerstvech a v oblasti podpůrných programů se stala významným iniciátorem programů a partnerem pro státní správu při jejich implementaci. Naopak v oblasti obchodních vztahů je posun nepatrný a naše návrhy na systémová řešení problémů jsou zatím přijímány v oblasti kompetentních orgánů s nevelkým nadšením. Jasně se potvrdila správnost naší pozice před vstupem: schválení podniků je pouze o možnosti vyrábět, to rozhodující je prodat a dobře prodat. Tady, v oblasti podpory marketingu a budování pozice českých výrobců jak na domácím, tak i na společném trhu, nesmí Komora polevit, protože s ohledem na předvídatelný vývoj ve WTO a v reformě SZP bude konkurence na vnitřním trhu EU sílit. Komora sleduje a bude podporovat i vývoj v oblasti zdravé výživy nebo lépe zdravého způsobu života a udržitelného rozvoje sektoru a vynaloží veškeré možné úsilí, aby budoucí vývoj a změna preferencí spotřebitele znamenal konkurenční výhodu pro české výrobce. Na nové dvouleté období jste byl zvolen prezidentem 80% většinou hlasů od členské základny Potra-
vinářské komory ČR. K tomuto výsledku za redakci blahopřejeme. A co metody další práce? Bude se v tomto dalším období ubírat strategie a taktika Komory stejným směrem, anebo budou užity při prosazování zájmů členů PK ČR jiné prostředky a sledovány nové cíle? Strategie a taktika PK ČR se samozřejmě mění tak, jak se mění podmínky pro rozvoj potravinářského průmyslu a tak, jak se mění potřeby a priority naší členské základny. Jako strategie pro další období bude sloužit plán činnosti, který byl schválen valnou hromadou. Tento plán bude nyní rozpracován Výkonnou radou PK ČR a PK ČR začne pracovat na jeho postupné realizaci. Tento plán je poměrně rozsáhlý, zahrnuje řadu nových priorit a cílů, a proto mi dovolte, abych se zmínil alespoň o těch nejdůležitějších. Hlavními prioritami PK ČR na léta 2006– 2008 je pomáhat českým výrobcům ke zvýšení konkurenceschopnosti zlepšením přístupu k čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů MZe i MPO a zajistit další podporu formou národního dotačního programu pro léta 2007–13 s cílem udržení objemu české potravinářské produkce. Vykonávat funkci garanta kvality českých potravinářských výrobků vůči spotřebiteli, zaměřit se na výrazné zlepšení komunikace se spotřebiteli a stát se informačním místem pro spotřebitele. Dále zajistit marketingovou podporu prode-
Začátky, myslím tím rok 1996, byly skutečně těžké a jen pomalu se dařilo vytvářet organizaci, jakou jsem měl na mysli a jaké již existovaly v zemích EU. Přesto se to nakonec podařilo a přispěly k tomu i prostředky a pomoc z EU v rámci programu BSP a rovněž nezištná pomoc Rakouské potravinářské federace. Stejně těžký pak byl i vznik PK ČR a řada lidí nevěřila, že PK ČR přežije. Dnes máme to nejhorší za sebou a v současné době má PK ČR ve společnosti již své místo a postavení, je nevládní organizací, která je pozitivně vnímána a respektována státní správou, parlamentem a senátem, sdělovacími prostředky i veřejností. Chci usilovat o to, aby vliv a význam PK ČR ještě posílil, a to jak směrem ven, tak i dovnitř. K tomu je potřeba ve vnější komunikaci posílit spolupráci s dalšími články potravinového řetězce, vytvořit nové komunikační kanály jak uvnitř potravinářského sektoru, tak směrem ke spotřebiteli a v neposlední řadě prosadit se ve veřejných sdělovacích prostředcích jako fundovaný a profesionální partner. Ptáte se mně na krédo, to mám po celou dobu stejné. Obhajovat a bojovat za zájmy českého potravinářského průmyslu a usilovat o vytváření co nejlepších podmínek pro jeho činnost. Cílem je zachování stávajícího rozměru českého potravinářského průmyslu, který bude zpracovávat převážně domácí zemědělské suroviny a vyrábět pro naše spotřebitele kvalitní české potraviny. Otázky položil: Ing. František Kruntorád, CSc.
Inženýru Kozelkovi je 48 let, je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a Knightbridge University se specializacemi ekonomika a řízení podniku. Byl zaměstnán v řadě řídících funkcí a v posledních letech pracoval jako vedoucí pracovník pivovarské skupiny Drinks Union a. s., naposledy jako ředitel Pivovaru Louny. Má bohaté a dlouholeté manažerské zkušenosti. Ing. Jiří Kozelek, MBA, je ženatý a je otcem dvou dospělých dětí. Technické a technologické vybavení bohušovické mlékárny je na vysoké evropské úrovni a vysokou hodnotu má i její velmi zajímavý sortiment mlékárenských výrobků se značkou KAPUCÍN. Popřejme tedy novému generálnímu řediteli do nejbližší budoucnosti v jeho nové funkci v mlékárenském průmyslu hodně invence a šťastnou ruku při volbě nové strategie firmy. A aby se dle jeho představ dostavily obchodní úspěchy, ale především spokojenost majitelů společnosti s výkonem jeho náročné práce. Redakce
6 / z domova – informace
ODPOVĚDI
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
NA
2
A K T U Á L N Í O TÁ Z K Y
od Arno F i š e r y , odborného poradce společnosti Procházka holding a. s., Roudnice nad Labem OTÁZKA PRVNÍ: Na valné hromadě Potravinářské komory České republiky jste byl pověřen Českým svazem zpracovatelů masa ke kandidatuře na volenou funkci prezidenta PK ČR. S jakými pocity jste obhajoval tuto kandidaturu a jak moc jste o tuto funkci usiloval? Jakým směrem jste chtěl vést Potravinářskou komoru? A proč jste nebyl zvolen? ODPOVĚĎ: Profesní svaz řezníků, tj. ČSZM, již delší dobu na svých zasedáních řeší nejen význam svého svazu pro jednotlivé zastoupené subjekty, ale také možnosti a vzájemný vztah mezi profesními svazy a PK ČR. Na otázku majitelů, zda je pro zpracovatele výhodné být v PK ČR, jsem nedokázal odpovědět a to bylo hybnou silou uvažování nejen mé osoby, ale i dalších zpracovatelských subjektů. Nechtěli jsme zůstat pasivními diváky a provedli jsme většinovým názorem změny uvnitř ČSZM a po dohodě představenstva jsme nominovali několik členů do vrcholných orgánů PK ČR s cílem začít ovlivňovat činnost PK ČR nejen ve prospěch našeho oboru, ale ve prospěch všech potravinářů. Domníváme se, že my jako nezastupitelná součást celého potravinářského průmyslu představujeme strategického hráče v řetězci prvovýroby a zpracovatelů a dodavatelů potravinářských produktů a významného zaměstnavatele a dle tohoto významu není s námi jednáno tak, jak bychom si zasloužili. Proto chceme z pozic viceprezidenta a prezidenta PK ČR tuto situaci změnit. To je odpověď na první část Vaší otázky, proč jsem přijal nominaci na funkci prezidenta PK ČR. I přes to, že jsme počítali s tím, že poněkud zabetonovaná struktura PK ČR nepřijme na první pokus naše nominace, dosáhli jsme výrazného úspěchu a do vrcholných orgánů PK jsme prosadili novou krev. Ze všech nominací náš svaz prosadil své zástupce, kromě prezidenta PK. Valná hromada, která byla usnášeníschopná s odřenýma ušima, nám dala za pravdu, že jdeme správným směrem v podobě nových lidí, kteří usilují o změnu. Ačkoliv se jednalo o volební valnou hromadu, která si vybírala své zástupce na další dva roky, připadalo nám toto setkání i přes historicky první účast prezidenta Agrární komory Ing. Veleby a dalších zástupců vrcholných organizací u předsednického stolu jako nutný formální krok. Diskuse byla krátká – vystoupili dva řečníci z pléna – hodnotící zpráva dozorčí rady se zabývala mimo jiné postoji politiků, místo fundovaného rozboru jednotlivých činností PK ČR a čerpání výdajů prezident přednesl zprávu o budoucích krocích PK ČR, bez zprávy hodnotící uplynulý rok s odkazem na písemné materiály atd. Vrcholem valné hromady měla být volba do vrcholných orgánů PK ČR. Noví kandidáti na všechny funkce byli napsáni na formulářích a současný prezident vyzval všechny přítomné k provedení krátké volby. Tak se do funkcí viceprezidentů dostali lidé, které spousta zástupců významných potravinářských firem ani nezná. Nikdo nemusel vysvětlovat svoje vize a nápady a byl zvolen. Zvoleni byli i ti, co se valné hromady ani nezúčastnili. Na moji připomínku, proč nebyl dán prostor kandidátům na představení, aby plénum vědělo, co kandidáti přináší, bylo konstatováno opomenutí tohoto bodu. Oceňuji skromnou
omluvu a zároveň blahopřeji nově zvolenému prezidentovi ke znovuzvolení. Neříkám, že bych byl zvolen, kdybych obšírněji přednesl své vize budoucího prezidenta PK ČR a směry, kam by měla komora potravinářů směřovat. Říkám však, že bych dostal zcela určitě více hlasů, než tomu bylo při administrativní rychlé volbě. A to je moje odpověď na to, proč si myslím, že jsem nebyl zvolen. A nyní ještě můj názor na funkci Komory. Organizační struktura a personální zajištění PK ČR nepotřebuje zásadní změny, tato oblast je funkční a viditelná. Změna však musí nastat ve financování, neboť prostředky placené členskou základnou pokrývají cca 40 % a zbylou část musí zajistit pracovníci PK ČR z projektů. Zdroje z projektů by však měly být určitým finančním nadstandardem a ne peníze na krytí prosté činnosti. Zásadní změnou musí projít PK ČR také v oblasti cílů. Co je dnes cílem PK ČR? Byl bych rád, kdyby na tuto otázku odpověděla alespoň polovina členů a nějaký cíl jmenovala. Dle mojí vize uvádím několik úkolů, které vidím pro PK ČR jako nezbytné: – PK ČR + Agrární komora by měly mít vyjasněnou vzájemnou koncepci spolupráce a bilanční množství možné kooperace, – PK ČR bych rád viděl v rozpočtové kapitole Ministerstva zemědělství ČR, – PK ČR by měla usilovat o „důstojné“ a méně závislé začlenění Úřadu pro potraviny v naší státní správě, – PK ČR by měla být dle mého názoru garantem propagace tuzemských potravinářských výrobků a odborně i věcně posílit současný systém, – Povinná účast výrobců potravin v PK ČR s obratem nad 20 mil. Kč za rok, kde by PK ČR byla garantem potravinářské legislativy a bezpečnosti potravin, – PK ČR by měla být garantem dotací pro zpracovatele tuzemských surovin, – PK ČR by měla vystupovat jako autor odborných článků o českých potravinách a oponent rádoby „odborných“ článků v deníku MF DNES a dalších pisatelů poškozujících celé odvětví potravinářského průmyslu. Z výše uvedeného vyplývá nezbytnost nasměrování PK ČR z uzavřeného kruhu a problémů, které řeší. Jinak ji totiž postihne obvyklá nemoc každé organizace, která bez regulátorů začne vytvářet struktury a podstruktury, aniž by bylo jasné někomu jinému než lidem v té vlastní organizaci, k čemu je to vlastně dobré. V ČR je řada komor hájících jednotlivé obory a bez nich si jejich členové nedokážou představit obhajobu svých zájmů. U potravinářů to tak není a jednotlivé subjekty spotřebovávají mnoho energie na hájení vlastní existence a svých požadavků místo toho, aby plnily hlavní úkol a tím je výroba a prodej. PK ČR se musí stát tahounem, který dokáže hájit a prosadit zájmy potravinářů, nemá-li nás potkat osud obuvníků, textiláků nebo sklářů. A ve spojení se zemědělskou prvovýrobou, kam proudí z dotací miliardy, to není úkol neřešitelný. V tomto smyslu věřím v sílu PK ČR jako nadstavbové nevládní organizace, kterou pro hájení našich potřeb přece máme!
www.jipek.cz
Vyrábí a dodává na trh široký sortiment bezlepkových pekařských a cukrářských výrobků.
OTÁZKA DRUHÁ: Z naší širší diskuse vyplynulo, že máte velmi specifický názor na nevládní organizace a profesní svazy. Mohl byste nás s tímto svým názorem seznámit? A co je dle Vás potřeba udělat, aby to bylo podle Vašich představ? ODPOVĚĎ: Na otázku profesních svazů a nevládních organizací mám opravdu specifický názor. Jejich současná role je podřadná a nedůstojná tradici, jakou zažívali v historii lidstva samého. A obávám se, že to bude ještě horší. Dám Vám několik příkladů. Povinné členství v organizacích znali už ve starém Římě a řezníci z těchto organizací nemohli ani vystoupit, ani se jiným způsobem vyplatit. Po tomto vzoru vznikala bratrstva a cechy po celé Evropě. Známé jsou spory mistrů řeznických s tzv. „huntýři“ – představiteli nevyučených lidí v oboru. První zápisy o právech cechu řeznického jsou z roku 1337. Cechy za tyto své povinnosti získávaly také svá práva, při kostelních slavnostech, průvodech, vítání krále atd. Cech řezníků pomohl i Janu Lucemburskému v roce 1310 dobýt Pražský hrad vyrubáním brány v Dlouhé ulici, za což řezníci obdrželi královský znak lva na své korouhvi. Pokračovat už nechci, protože se vracet nemůžeme a krále ani průvody nemáme a ani nás už nečeká bitva se sekerou nebo válečkem na nudle. Industriální socialistická výroba dala zapomenout na tradice a význam cechů a oborových organizací se vytratil. A v porevolučním období došlo sice k tužbám na tuto tradici navázat, ale do současné doby se výsledky těchto snah příliš nenaplnily. Jakou roli plní tedy svazy a jiné profesní organizace dnes? Z pohledu nás potravinářů nedůstojnou, a to s minimálním vlivem na zemědělskou a potravinářskou výrobu. Jedná se o dobrovolnou činnost několika nadšenců, kteří stojí v čele těchto skupin. Ve svazech sedí obrovský potenciál odborníků, na jejichž názory se příslušná ministerstva v tom lepším případě obrátí a občas využijí ke své práci, ale jinak mám pocit, že nás přehlížejí. Chci věřit tomu, že je již konec tomuto přehlížení potravinářů a rodící se ministerstvo pro venkov a spotřebitele je velkým příslibem pro nadějnou spolupráci Agrární komory a potravinářů. Miliardy vyplacené na tvorbu následných přebytků pokaždé v jiných komoditách a údržbu krajiny, ty by mohly dostávat jiný rozměr a hlavně užitek. Dnes se svazy samofinancují a žijí z prostředků členů. Pokud nedostane práce svazů smysl a podniky prostředky zaplacené nebudou brát jako nutné zlo, mají svazy vyhráno a ministerstva zajištěno odborné zázemí. V opačném případě budou svazy jenom místem k setkávání kamarádů v oboru a s přibývajícím věkem účastníků dojde k jejich samovolné likvidaci. Rád bych řekl závěrem, že doba života bez dotací, které deformují vzájemné prostředí soutěžitelů, se blíží a máme čas pomocí profesních svazů a neziskových organizací se řádně připravit, protože štěstí přeje zejména připraveným. Obory, které prošly samovolnou likvidací, nechť nám jsou odstrašujícím příkladem. Redakce – F. K.
Jizerské pekárny spol. s r.o., Děčínská 1699 470 62 Česká Lípa Tel.: 487 820 487, 487 820 430 Fax: 487 820 488
z domova / 7
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Dny chleba 2006, Pardubice Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR prostřednictvím své servisní organizace Pekař a cukrář s. r. o. a ve spolupráci s generálním partnerem, firmou PFAHNL BACKMITTEL, spol. s r. o., hlavními partnery – firmami J 4 s. r. o. a KORNFEIL spol. s r. o. a Střední průmyslovou školou potravinářskou v Pardubicích uspořádal již 12. ročník oslav chleba – „Dny chleba 2006“.
„Pekařská mouka roku 2006“, kategorie mouka hladká žitná tmavá – vítěz: L. Klíma automatické mlýny Křesín – Libochovice s. r. o. – vynikající výrobek: UNIMILLS a. s., Praha. „Pekařská mouka roku 2006“, kategorie mouka hladká pšeničná světlá – vítěz: Mlýn Perner Svijany, spol. s r. o., Svijany – vynikající výrobky: BEATA, spol. s r. o., Netolice; PFAHNL BACKMITTEL, spol. s r. o., Litomyšl. „Řemeslný chléb roku 2006“ (chléb vyrobený řemeslným způsobem, 16 soutěžních vzorků) – vítěz: Hepek, s. r. o., Brno – vynikající výrobky: INPEKO, spol. s r. o., Ústí nad Labem, J.L.N. spol. s r. o., Opava, Oldřich Vonka – pekárny, Moravské Budějovice, Jizerské pekárny spol. s r. o., Liberec, pekárna Česká Lípa, Antonín Bachan, Blatnice pod Sv. Ant., Pekařství BALABÁN s. r. o., Veverská Bítýška, DOPES, s. r. o., Benešov u Boskovic, MICHELSKÉ PEKÁRNY a. s., Praha.
V domě kultury DUKLA v Pardubicích se 25. května 2006 sešlo více než 250 odborníků z pekárensko-cukrárenského oboru, pro které připravilo nabídku služeb a dodávek svých výrobků 37 dodavatelských firem. V odpoledním odborném semináři zazněly přednášky jak s technologickými tématy, tak i na velice aktuální energetické téma – o energetických bilancích průběžných a periodických pecí při výrobě chleba a běžného pečiva. Akce se zúčastnili i významní hosté – vicehejtman Pardubického kraje Ing. Roman Línek, senátor a primátor města Pardubice Ing. Jiří Stříteský, diecézní biskup Msgr. Dominik Duka, ředitel Úřadu pro potraviny MZe Ing. František Sládek, CSc., prezident Potravinářské komory ČR Ing. Jaroslav Camplík a předseda Svazu průmyslových mlýnů Ing. Pavel Hrdina. Na závěr semináře byly vyhlášeny výsledky doprovodných soutěží: „O nejatraktivnější výrobek z pekařského těsta“ – vítězné dílo „Pozdrav z Českého ráje“ vytvořil Bohumil Kubíček z pekárny NOPEK, spol. s r. o., Vysoké Mýto.
Zástupci vítězných firem v soutěži „Chléb roku 2006“ – zleva p. Bohumil Štanglica, NOPEK, spol. s r. o. (kategorie „Konzumní chléb“), p. Ladislav Hebký, HEPEK, s. r. o. (kategorie „Řemeslný chléb“).
„Chléb roku 2006“ (chléb vyrobený průmyslovým způsobem, 17 soutěžních vzorků) – vítěz: NOPEK spol. s r. o., Vysoké Mýto, pekárna Hrušová – vynikající výrobky: NOPEK, spol. s r. o., Vysoké Mýto, pekárna Hořice, ADÉLKA a. s., Pelhřimov, BENEA s. r. o., Benešov, Jizerské pekárny spol. s r. o., Liberec, pekárna Česká Lípa, PeHaK, v. o. s., Litoměřice, JAPEK, s. r. o., Litvínov – Janov, KONTINUA, spol. s r. o., Praha, PECUD v. o. d. Žandov, pekárna Proboštov. Ing. Stanislav Musil, předseda Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR
Z výstavky dodavatelských firem.
Ceremoniál „Svěcení chleba“ – Msgr. Dominik Duka.
Ochutnávky soutěžních vzorků.
Vítězné dílo „Pozdrav z Českého ráje“ v kategorii „Atraktivní výrobek z pekařského těsta“ vytvořil p. Bohumil Kubíček (NOPEK, spol. s r. o.).
8 / z domova
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Agrofert se zaměří na pekárenství
Na tiskové konferenci se Andrej Babiš věnoval především výrobě hnojiv, nové výrobní jednotce v Číně a potravinářské divizi. Na snímku je vlevo. Eugenie Línková
Praha (li) – Skupina Agrofert, která je největší v českém zemědělství a druhou největší v tuzemské chemii, zvýšila v loňském roce čistý zisk o 51,5 procenta na 3,6 miliardy korun. Tržby vzrostly o přibližně 16 miliard na 67 miliard korun. Na tiskové konferenci to řekl ředitel pro strategii Jan Kadaník. Zisk a tržby rostly díky akvizicím firmy i příznivé situaci v chemickém odvětví. Boom zažívá výroba hnojiv, poznamenal Kadaník. Právě výrobci hnojiv SKW Piesteritz v Německu, ve kterém Agrofert vlastní 100 procent, a slovenský chemický závod Duslo
vytvořily historicky nejlepší výsledky. Spokojenost Kadaník vyslovil i s hospodařením pekáren, které jsou součástí skupiny. Společnost Penam, která patří mezi největší výrobce pekařských výrobků, loni vytvořila čistý zisk zhruba 134 milionů korun.
Na pekárenské odvětví se chce holding více zaměřit. V blízkosti Prahy se chystá postavit novou pekárnu za zhruba 400 až 500 milionů korun. „Pekárna by mohla začít fungovat na podzim nebo v zimě 2007,“ řekl šéf Agrofertu Andrej Babiš. Skupina také uvažuje o výstavbě nové továrny na zpracování řepky pro výrobu bionafty. Nacházet by se měla v areálu některé z chemických firem skupiny. Definitivní rozhodnutí o výstavbě by mělo padnout na podzim. Pokud by se firma do tohoto projektu pustila, investovala by kolem miliardy korun, uvedl již dříve Kadaník. Naopak pro masokombináty firma hledá strategické partnery. Ti by měli přinést výrobní know-how i otevřít cestu na další trhy. K letošním akvizicím patří koupě výrobny titanové běloby v Číně, do které firma investovala částku do 20 milionů USD (zhruba 452 milionů Kč). Výrobna s nynější roční kapacitou 15 000 tun titanové běloby bude do provozu uvedena v srpnu podle technologie přerovské Prechezy, která se výrobou titanové běloby zabývá téměř 40 let. Kapacita závodu by se postupně měla zvýšit až na 40 000 tun. K zajímavým trhům, kde by firma mohla uskutečnit akvizice, patří podle Babiše také Ukrajina. Získat nové firmy je však na chemickém trhu údajně stále obtížnější.
Přetlak peněz totiž ústí v inflační ceny aktiv. Například německou chemičku koupil Agrofert v roce 2002 za méně než 50 milionů eur, v současnosti je cena za podobné aktivum podle Kadaníka kolem 200 milionů eur. Na významu proto nabývají projekty na zelené louce. Akvizice zatím firma financuje prostřednictvím úvěrů, zvažuje ale také další možnosti. Patří mezi ně emise dluhopisů nebo vstup na burzu. „O vstupu na burzu uvažujeme, ale je to věc, která vyžaduje delší přípravu,“ poznamenal Kadaník. Mimo jiné musí dojít k restrukturalizaci skupiny. Kadaník již dříve uvedl, že jde o práci zhruba na dva roky. Zadlužení firmy se nyní pohybuje kolem 12 až 13 miliard korun. Jde o bankovní úvěry, které jsou kryté oběžnými aktivy, tedy pohledávkami a zásobami. Kvůli sporu s polským koncernem PKN Orlen o některé firmy ze skupiny Unipetrol podal Agrofert již tři arbitrážní žaloby, ve kterých se domáhá smluvní pokuty celkem za zhruba 4,8 miliardy korun. „Série arbitrážních žalob dosud není konečná,“ podotkl Kadaník s tím, že další informace firma poskytne, až budou aktuální. Do skupiny Agrofert patří přes 120 firem z potravinářského, zemědělského a chemického průmyslu. V současnosti skupina zaměstnává více než 17 800 lidí.
VÝSLEDKY NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH SPOLEČNOSTÍ SKUPINY ZA ROK 2005* Společnost
Čistý zisk v mld. Kč
SKW Piesteritz
1,560
Duslo
0,842
Deza
0,384
Precheza
0,184
Penam
0,134
Istrochem
0,117
Lovochemie
0,112
Fatra
0,102
Synthesia
0,006
* zdroj: Agrofert
HOSPODAŘENÍ SKUPINY AGROFERT 1999–2005* Rok
Čistý zisk v mld. Kč
1999
1,00
2000
2,42
2001
1,48
2002
1,39
2003
1,96
2004
2,40
2005
3,63
* zdroj: Agrofert
Potravinářská aditiva a bezpečnost potravin Ve dnech 30. května až 1. června 2006 proběhl v Praze v areálu holešovického výstaviště Mezinárodní veletrh potravinářských aditiv FICEE (Food Aditives, Central and Eastern Europe), kterého se zúčastnilo 182 firem z 37 zemí Evropy, Asie, Ameriky a Afriky. Českých vystavovatelů bylo 14. Veletrh poskytl přehled nabídky různých potravních doplňků s nutričním, technologickým či senzorickým profilem v 67 skupinách výrobků, ale i řadu funkčních potravin a doplňků stravy. Součástí veletrhu byla i mezinárodní vědecká konference na téma „Jsou naše bezpečné potraviny dostatečně
bezpečné?“, kterou připravil sekretariát IUFoST (Mezinárodní unie pro potravinářské vědy a technologie). Vystoupení českých expertů koordinoval VÚPP Praha, jmenovitě Ing. Milan Houška, CSc. Celkem bylo předneseno 14 odborných sdělení, zaměřených na stav evropské legislativy týkající se potravinářských aditiv, na hodnocení chemických a mikrobiálních rizik spojených s aplikací různých přídatných látek, na informace o moderních postupech omezujících zdravotní rizika a na další dílčí problémy. Cennou součástí konference byla bohatá a neformální diskuse nejen k přednesených sdělením, ale i k dalším otázkám bezpečnosti potravin. Ukázalo se, že péče o zdravotní ne-
závadnost obchodovaných potravinářských výrobků se stává integrovanou součástí systému lidské výživy. Oživením byl bonmot jednoho ze zahraničních účastníků, který na závěr své přednášky o omezování rizika neinfekčních onemocnění z potravin upozornil na riziko, že stále získáváme nové a přesnější výsledky o potravinách, které jsou ale čím dál méně důležité. Anebo „revoluční“ myšlenka z diskuse, která upozornila, že zvýšená ochrana před mikrobiálními riziky může být i příčinou zvýšené citlivosti euroamerické populace vůči mikrobiálním činitelům a alergenům. Pozornost byla věnována i odpovědnosti za bezpečné potraviny. Lze souhlasit s vysloveným závěrem, že zdravotní nezávadnost je funkcí celého vý-
robního řetězce „od vidlí po vidličku“, ale pouze z pohledu snížení toxických látek a mikrobiálních rizik. I spotřebitelé by měli převzít osobní zodpovědnost za zdravotní rizika spojená s neadekvátním příjmem energie a dalších nutrientů – epidemie obezity nám hrozí velmi aktuálně a s ní i rozvoj dalších neinfekčních onemocnění, jako je rakovina, kardiovaskulární choroby, také osteoporóza a další. Zlepšení stravování směrem k adekvátní výživě při snížení fyzické aktivity lze dosáhnout používáním potravních doplňků v potravinářských technologiích, především užitím přírodních biologicky aktivních látek, ale také moderními technologickými postupy, jako je např. aplikace vysokého tlaku.
Česká odborná veřejnost se prezentovala na konferenci pěti sděleními. Auditoriu byla představena činnost Potravinářské komory České republiky, činnost Výzkumného ústavu potravinářského, aktivity Vědeckého výboru pro potraviny, data o neadekvátní spotřebě potravin u naší populace a z toho vyplývajících poruch zdraví a konečně úspěchy v technologické aplikaci vysokého tlaku na zeleninové a ovocné šťávy. Na závěr jsem nucen konstatovat politování, že z oficiálních míst, Ministerstva zemědělství, pracovní zatížení nedovolilo jejich reprezentantům se účastnit semináře, ani neformálních setkání s generalitou světového potravinářského výzkumu. Ing. Ctibor Perlín, VÚPP, ÚZPI
Certifikace v potravinářství? Jaké důvody a přínosy?
Kvalita a nezávadnost potravinářských výrobků je dnes neodmyslitelnou součástí potravinářského průmyslu, a proto by mělo být snahou každého provozovatele potravinářského podniku dodávat na trh kvalitní a zdravotně nezávadné výrobky. Zabezpečení zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti potravin je prioritou současné legislativy a spočívá v řízení všech kritických částí v procesu prvovýroby, výroby, balení, skladování a distribuce, kde může dojít k ohrožení zdraví nebo života člověka. O závazných předpisech a povinnostech, které se jej týkají, ví každý výrobce potravin velmi mnoho, takže jen krátce: Systém popisující kritické body je nazýván HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points), jedná se ve zkratce o analýzu nebezpečí narušení zdravotní nezávadnosti potravin, identifikaci kritických bodů a preventivní zajištění kontroly těchto bodů. Zákon č. 110/97 Sb., specifikuje jakostní požadavky na potravinářské výrobky a ukládá výrobcům v ČR povinnost zavedení systému kritických bodů ve výrobě. Vyhláška MZe č. 147/1998 Sb., „o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby“ s účinností od 1. 10. 1998 a ve znění novely vyhlášky č. 196/2002 Sb., a vyhlášky č. 161/2004 Sb., uložila provozovatelům potravinářských
podniků zavést systém kritických bodů, ověřit jeho správnost a upravit jej tak, aby odpovídal stanoveným požadavkům. Významnou zkouškou pro potravinářské provozy bylo jejich hodnocení podle předpisů EU v roce 1999–2001, které spočívalo v prověření technologie výroby, hygieny (jak provozní, tak osobní), stavební dispozice, dodržování teplotních a dalších podmínek výroby. Jedním ze základních požadavků bylo ověření, zda mají zaveden systém HACCP. Bylo konstatováno, že část firem není dobře připravena na plnění hygienických požadavků vyplývajících z legislativy EU. Je proto nezbytné v rámci udržení se na trhu a v rámci konkurenceschopnosti získat, udržet a přesvědčit zákazníka o splnění stanovených legislativních podmínek platných nejen v EU, ale také v ČR. To jsou povinnosti, které se týkají všech, ale jaká je další možnost předstihnout konkurenci? Důkazem o zavedení funkčního systému HACCP, založeného především na prevenci, může být v podobě prověření systému nezávislým auditem třetí stranou, který prokazuje, že všechny postupy a podmínky pro zabezpečení zdravotní bezpečnosti byly splněny. Certifikát, který pak je vysvědčením firmy, může být využit jako silná argumentace: moje firma je prověřená, můj systém funguje, a to trvale a na mé produkty a mé služby je spolehnutí. Jsou kvalitní a vznik jakýchkoli problémů velmi málo pravděpodobný. Další výhodou certifikace systému bezpečnosti potravin je nesporně možnost získání státní podpory formou dotace MZe pro český potravinářský průmysl. Co když mému partnerovi certifikace dle HACCP nic neříká? Velmi častý případ. Řada partnerů porozumí tomu, že Váš systém je certifikovaný například podle BRC, IFS, což jsou spíše zahraniční předpisy. I zde je komerční tlak silný. Pokud se rozhodnete vyhovět tlaku trhu a systém zavedete podle těchto předpisů, odborníci TÜV CZ Vám pomohou i zde. Certifikace HACCP může být však účinným nástrojem, jak přesvědčit státní kontrolní orgány o tom, že právě váš systém HACCP je funkční, flexibilní a zahrnuje všechny postupy, aby bylo zabráněno jakémukoliv ohrožení zdraví spotřebitele.
Novinkou je norma ISO 22000, máme se jí zabývat? Z hlediska budoucnosti jistě. Norma byla vytvořena právě proto, aby usnadnila život firmám, které byly nuceny pracovat dokonce podle několika systémů založených na národních předpisech. Informace o tom, že norma ISO 22000 je nadnárodní, jsou pro Vás obrovskou devizou při jednání se zákazníkem, protože Váš systém se stává čitelný Vašemu partnerovi po celém světě. Dalším, ne méně významným faktem, který usnadňuje její zavádění, je skutečnost, že pokrývá požadavky i jiných předpisů a přitom zahrnuje prvky normy ISO 9001. Zlepšování, důraz na spokojenost zákazníka, tedy hodnoty důležité pro Vaši úspěšnost a růst firmy. A ty jsou jistě Vaším cílem!! TÜV CZ Vám nabízí pomoc v cestě za získáním partnera i zákazníka. Naše značka deklaruje Vašemu partnerovi po celém světě, že jste firma s vysokou úrovní své produkce i služeb. Více na: www.tuvcz.cz
rozhovor / 9
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Na 5 otázek odpovídá:
Michal H a v l í k, jednatel a ředitel společnosti HAVLÍK OPAL spol. s r. o. se sídlem v Bruntále 1. Vaše společnost HAVLÍK OPAL spol. s r. o. začíná být známá nejen v odborných kruzích, ale i u spotřebitelské veřejnosti. Vaše výrobky – cereální tyčinky – jsou vidět v prodejních jednotkách řady řetězců, tyto výrobky jsou oceněny národní značkou kvality KLASA a jsou představovány v mnoha akvizičních nabídkách. Mohl byste nám představit Vaši společnost a její vyráběný sortiment?
vin, energií, služeb a samozřejmě nelze zapomenout na roční míru inflace, která činila 1,9 % za rok 2005. Prozatím nemusíme zvyšovat ceny našich výrobků, a to především z důvodu, že za posledních pět let dosahujeme každoročně zvýšení produkce o cca 20 %. Tento nárůst výroby nám umožňuje udržovat rentabilitu na potřebné úrovni, nenutí nás to v současné době provádět cenové úpravy.
Naše společnost byla založena v roce 1994 mým otcem. Od prvopočátku jsme byli rodinným podnikem, ve kterém bylo na začátku podnikání 12 zaměstnanců. Koupili jsme pekárnu v Osoblaze a začali v této oblasti podnikat. Pekli jsme kompletní sortiment pečiva a okrajovou záležitostí byly trvanlivé tyčinky se sýrem. Tohoto trvanlivého pečiva jsme pekli asi 500 kg měsíčně. Bohužel vývoj na trhu s klasický pečivem nám bránil v rozvoji v této oblasti, a to z důvodu dravého nástupu řetězců, které se podbízely cenou a současně i širším sortimentem. Tomuto útoku jsme samozřejmě jako malá firma nemohli dlouho odolávat, a tak jsme vytvořili strategii přechodu na výrobu jiného sortimentu, a to konkrétně trvanlivého pečiva. Trvanlivé tyčinky se sýrem šly sice na odbyt, po dvou letech se nám podařilo zvýšit odbyt až na 20 tun měsíčně, ale tento stav nás zdaleka neuspokojoval. Úpravou receptury, postupnou obnovou výrobní technologie a postupným rozšířením sortimentu výrobků a samozřejmě zvýšením důrazu na dodržování vysoké kvality jsme se postupně začali stále výrazněji prosazovat na trhu. A když jsme začali spolupracovat s reklamními agenturami a začali využívat jejich služeb, tak jsme se ujistili, že jdeme v naší společnosti správnou cestou. Současně jsme prováděli i rekonstrukci budovy pekárny, byla přistavěna expedice a v současné době je ve stádiu dokončovacích prací stavba nového sociálního zázemí. Je nutno zdůraznit, že veškeré investiční záměry jsou zpracovávány tak, aby byly pro naší společnost finančně nejdostupnější, poněvadž objem investic a jejich realizace nedovoluje dosáhnout na dotační titul, respektive firma nemůže čekat celý rok na to, zda by dotace připadala v úvahu či nikoliv! V současné době vyrábíme Trvanlivé tyčinky se sýrem a solí ve čtyřech druzích: klasické, graham, kmín a česnek. Tohoto trvanlivého zboží vyrábíme měsíčně cca 80 tun, tj. přibližně 900 000 sáčků, a v současné době jede výroba v režimu nepřetržitého provozu. Celá naše snaha byla korunována v roce 2004, kdy jsme obdrželi certifikát jakosti ISO 9001 a v roce 2006, kdy jsme na Salimě v Brně obdrželi pro naše tři výrobky (klasické, graham a kmín) ocenění český výrobek KlasA.
4. Většina potravinářských výrobců je sdružena ve svých profesních svazech a pak i v dalších nadstavbových organizacích, jakou je Potravinářská komora ČR, Agrární komora ČR a Hospodářská komora ČR. Jaký je Váš názor na tato členství a ve kterých organizacích je členem Vaše společnost?
2. Většina firem Vaší velikosti a Vašeho výrobního zaměření plní především roli regionálního dodavatele. Vaše společnost však úspěšně prodává svoje výrobky na celém našem území. Jak se Vám povedlo toto odbytové rozšíření působnosti a jakou námahu to stálo? Měl byste v tomto smyslu i radu pro místní výrobce, kteří by chtěli takto expandovat na větší trhy? V prvé řadě je to v kvalitě výrobků. Jak jsem již předeslal, důsledně kontrolujeme tuto oblast. Podařilo se nám z původní receptury odstranit různé přísady, ochucovadla a emulgátory, tzv. éčka. Odborná, ale i široká veřejnost se už řadu let pře o závadnosti, případně nebezpečnosti těchto přísad. Faktem však je, že obal výrobku, který je označen symbolem E, bere veřejnost spíše negativně. Díky vlastní receptuře se nám podařilo tato „éčka“ vyřadit a přitom u výrobku dosáhnout ještě lepší vlastnosti při uchování původní doby trvanlivosti. Mimoto zásadně používáme suroviny českého původu a dodavatel nám dává záruku nejvyšší kvality. Nyní, když máme kvalitní výrobek, přichází neméně důležitá oblast činnosti, a to dostat výrobek na pulty prodejců a naučit spotřebitele, aby náš výrobek nejen kupovali, ale i vyhledávali. A přichází na řadu propagace a reklama. Ani jsme netušili, jak je to nákladná záležitost. Začali jsme letáčky a billboardy, dnes již pracujeme s několika prověřenými reklamními agenturami a oblast propagace už má rovněž svá pravidla a koncepci. Nyní už dostáváme sami nabídky na propagaci např. v médiích anebo gastro-prezentacích. Fak-
C U R R I C U L U M V I TA E :
Michal HAVLÍK Datum narození:
25. října 1978
Místo:
Orlová – Lutyně
Vzdělání:
Střední odborná škola obchodní
Rodinný stav:
svobodný
Zaměstnání:
od roku 1998 zaměstnancem rodinné firmy a od roku 2000 ve funkci ředitele a jednatele společnosti
Záliby:
lyžování, cestování, vaření a rodina (neteře a synovci)
tem však je, že náklady na tuto propagační činnost přesahují každý rok výrazně miliony korun. Ale už dávno jsme přestali těchto peněz litovat! Konečně jsme se dostali do situace, kdy se s námi náš zákazník kontaktuje a upozorňuje na skutečnost, kde si náš výrobek nemohl koupit. Dokladem, že naše společnost jde správným směrem, je skutečnost, že v posledních čtyřech letech byly u naší společnosti zpracovány a úspěšně obhájeny tři diplomové práce na téma: Marketingová strategie firmy Havlik Opal spol. s r. o. 3. V současné době se velmi mluví o zvýšení cen pekárenských výrobků, protože současné realizační ceny pekařů nezajišťují dost často ani krytí nákladů na výrobu a distribuci. Jak je na tom Vaše společnost a jak se Vám daří dosahovat prodejních cen u Vašich odběratelů na takové cenové hladině, aby byla výrobní činnost rentabilní? A jaký je Váš názor na tuto problematiku a jak hodnotíte obecně na našem trhu vztahy mezi výrobci a obchodními odběrateli? Je pravdou, že naše výrobky byly vždy dražší oproti ostatní konkurenci. Vyšší cena však měla vždy své opodstatnění! Již jsem se zmínil o faktu, že používáme jen nejkvalitnější suroviny. Produkt má úspěch jedině tehdy, pokud není ochuzený. A vím o čem hovořím! Zažili jsme případ, kdy nás
jeden řetězec začal tlačit po dvou letech vynikající spolupráce do snížení ceny o 20 % a doslova nás naváděl na provedení úpravy surovinových vstupů s cílem dosáhnout nižší ceny. Výsledek byl takový, že po dvou letech obchodování jsme se s odběratelem rozešli a jsem si jist, že s tímto subjektem už nikdy obchodovat nebudeme. Nikdy jsme nešli cestou získat nebo udržet si odběratele za cenu podbízení se levným zbožím. A jak skončily potravinářské firmy, které se tak chovaly, máme možnost denně sledovat. Máme zřízené obchodní oddělení, které udržuje pravidelný kontakt s odběrateli, pracuje s podněty z jejich strany, které neprodleně vyhodnocuje. Neprovádíme klasický ambulantní prodej, zavážíme přímo velkoobchody, resp. velkosklady a řetězce. Dilema, kdy jsme řešili, zda máme jít cestou ambulantního prodeje, anebo investovat do reklamy a propagace, jsme vyřešili už před léty, a to ku prospěchu naší společnosti! Česká republika má ve střední Evropě největší počet hypermarketů, na jeden milion obyvatel připadá 19 obchodů. Tuto situaci jsme si uvědomovali a naše obchodní oddělení bere spolupráci s těmito obchody jako prioritní záležitost. V současné době dodáváme zboží do většiny hypermarketů a troufám si tvrdit, že i dodavatelsko-odběratelské vztahy jsou na dobré úrovni, ale hlavně oboustranně vyvážené! Obecně však vztahy mezi výrobci a odběrateli nejsou kvalitní. Je známo, že mnozí výrobci (hlavně malí a menší) se potýkají s existenčními problémy, prodávají své výrobky bez marží anebo s minimálními maržemi, kdežto obchodníci si na jejich zboží nasazují i několik desítek procent! Ale tady bych vinil tyto výrobce, kteří si nechali vnutit cenovou politiku odběratele. Je to důkaz, že pracují bez koncepce a jejich podnikatelská aktivita stojí na chatrných základech. Co se týče zdražení našich výrobků, tak faktem je, že každoročně dochází k nárůstům cen suro-
Ani v Potravinářské komoře ČR, ani v Agrární komoře ČR a ani v Hospodářské komoře ČR nejsme organizováni. Naše společnost má sídlo a vyvíjí podnikatelskou činnost v Moravskoslezském kraji, konkrétně v Bruntále a Osoblaze. Tyto dvě oblasti jsou obecně známy svou velkou nezaměstnaností a problémy, které s tímto negativním jevem úzce souvisí. V minulosti jsme se samozřejmě při řešení našich problémů obrátili na některou ze jmenovaných komor. Nikdy jsme pomocnou ruku nedostali, uvědomili jsme si, že naše problémy jsou jim cizí, ale hlavně jsme byli pro zaneprázdněné úředníky příliš malým partnerem. Zvykli jsme si spoléhat se jen na sebe. Nikdy nám nikdo nepomohl a nikdy jsme nedosáhli na žádný dotační titul! Vše, co jsme vybudovali a čeho jsme dosáhli, je jen naše zásluha. Nemáme však pocit křivdy, s touto skutečností jsme se vyrovnali a dokážeme s ní žít a pracovat. Nám je samozřejmě nejbližší činnost Potravinářské komory ČR a kvitujeme s povděkem, že se jí daří v Senátu prosazovat novelizaci nedávno přijatých potravinářských zákonů. Za to dík. Ale neubráním se dojmu, že kdyby Potravinářská komora ČR pracovala řádně, tak nemohly být přijaty zákony, jako např. zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích anebo novelizace zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele by byla přijata podstatně dříve. Zákony v takovémto znění neměly být přijaty a o to se měla prosadit Potravinářská komora ČR před jejich přijetím a ne obráceně. Anebo tam pracují neprofesionálové? 5. Jste mladý člověk a úspěšný podnikatel. Můžete nám prozradit, kolik času věnujete svojí profesi? A zbývá Vám čas na svoje záliby a koníčky? A jaké to jsou? V roce 2000 jsem se vrátil po půlroční stáži z USA a převzal jsem od otce řízení společnosti. To mi bylo 22 let a začal jsem pracovat ve funkcích ředitele a jednatele naší společnosti. Samozřejmě prvopočátky mého působení ve vedení podniku nebyly vůbec jednoduché. Den ode dne jsem se setkával s novými poznatky a úkoly a nebylo jednoduché vše zvládat. Na řadu věcí jsem mě odlišný pohled než moje okolí, ale většinou to bylo způsobeno generačním názorovým rozdílem. Nutno říci, že i přes mé relativní mládí jsem neměl při svých jednáních s obchodními partnery problémy. Plně mne respektovali, včetně mých názorů a nutno říci, že byli vesměs všichni o víc jak generaci starší. Je pravdou, že se občas stalo, že mne někdo podceňoval, ale byl brzy vyveden z omylu. Doposud jsem svobodný a záliby mám jako každý jiný v mém věku. Sport, hudba, kvalitní auta a záliba v cestování. Tuto zálibu jsem poslední roky výrazně omezil, poněvadž je hodně náročná na čas. Dost času věnuji třem dětem mé sestry, která v naší společnosti pracuje jako můj zástupce. Můj nejoblíbenější sport je sjezdové lyžování, dá se říci, že v zimě mu věnuji veškerý volný čas. Skutečností je, že někdy je moje pracovní zatížení vysoké, ale jsem přesvědčen, že si své úkoly dokážu zvládnout. Práce mne opravdu baví a věnuji se jí tolik, kolik je potřeba. Faktem však je, že občas trávím víkendy v práci, to je totiž optimální klid na administrativu. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.
10 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Na Dnech chleba v Pardubicích jsme získali cenu „O nejatraktivnější výrobek z pekařského těsta“ a 1. místo za „Chléb roku 2006“ vyrobený průmyslovým způsobem. Chléb roku 2006 jsme upekli v pekárně Hrušová. Dále jsme získali ocenění „vynikající výrobek“ za chléb z pekárny Hořice.
kategorie: O nejatraktivnější výrobek z pekařského těsta název: Pozdrav z Českého ráje vyrobil: p. Bohumil Kubíček, nositel titulu ,,Pekař roku“ z let 2002, 2003 a 2005 NOPEK, spol. s r.o., Litomyšlské Předměstí 724, 566 01 Vysoké Mýto, tel.: 465 467 611, www.nopek.cz
Zaměřeno na děti a teenagery Chování zákazníků, zvyky nakupujících, spotřebitelské trendy – to jsou termíny hýbající světem maloobchodu. Při spolupráci obchodníka (prodávajícího) se svým dodavatelem zboží (výrobcem) dochází dle požadavků trhu k ovlivnění finálního sortimentu výroby. Zejména spotřebitelské trendy jsou faktorem zcela zásadním a určujícím skladbu nakupovaného zboží. Dobrý obchodník předvídá chování zákazníků, citlivě sleduje jejich potřeby a zamýšlí se nad strukturou nabízeného sortimentu. V německém odborném tisku byla nedávno zveřejněna obsáhlá studie věnovaná průzkumu trhu s potravinářskými výrobky s výhledem do roku 2010. Detailně si všímá změny demografického složení obyvatelstva, modifikací v oblastech poptávky po potravinářském zboží a rozdílů ve spotřebitelských trendech. Studie předpokládá: – prodej potravinářských výrobků určených konkrétním věkovým kategoriím má vzrůst během pěti let o 24 %, což je nejvyšší nárůst ve sledovaných kategoriích – dále následují funkční potraviny s potenciálem růstu 14 %, convenience 11 %, etnické potraviny 10 % a BIO produkty 7 %. I pro pekařské zboží platí zásada preference určitých druhů chleba a pečiva příslušnými věkovými skupinami. Rozdíly v předpokladech zákaznického zájmu jsou tvořeny zejména chutí, přidanou hodnotou z hlediska nutričně-fyziologického obsahu zdraví prospěšných látek, tvarem výrobku, celkovým designem samotného výrobku a atraktivností obalu. Přestože chuťový vjem je klíčovým faktorem pro všechny kategorie, platí dále tato pravidla: – děti a mládež spojují jídlo (potraviny) se zábavou a svými aktivitami – „mladší“ dospělí akceptují neobvyklé a inovační výrobky – senioři očekávají kvalitu a výrobky obsahující zdraví prospěšné ingredience – jednočlenné rodiny (svobodní lidé) nakupují malé porce a nízkogramážové výrobky – rodiny s dětmi upřednostňují finančně výhodná rodinná balení. Při splnění vyjmenovaných požadavků jsou potraviny pro určité věkové kategorie příslibem úspěchu jejich prodeje. Zejména děti a -náctiletí jsou vděčnou cílovou skupinou, na kterou je zaměřeno i mnoho mediálně známých reklamních kampaní. Společnost IREKS ENZYMA s. r. o. se v letošním roce ve své nové nabídce surovin pro pekaře soustředila na výrobky určené
dětem a mladistvým. Pro úspěch prodeje potravin této věkové kategorii jednoznačně platí pravidlo nenásilného spojení dvou linií: výrobky zdravé a současně probouzející dětskou fantazii vzhledem k jejich hravosti, zábavě a aktivitám.
1. ZDRAVÁ ABECEDA Směs zdravá abeceda umožňuje upéct sladké pečivo, jenž upoutá děti svými následujícími přednostmi : – barevným zdobením ve tvaru písmenek a zajímavým tvarem – celkově sladěným poutavým designem – svojí velmi příjemnou, lehce ovocnou chutí. Hotový výrobek svým složením odpovídá trendu správné výživy – vysokosacharidové potravě založené na potravinách s nízkým glykemickým indexem (GI) a vysoce hodnotným složením bílkovinné části. Navíc i s přídavkem prebiotické (rozpustné) a nestravitelné vlákniny. Těchto předností je dosaženo díky vysokému obsahu – ovesných vloček – inulinu – fruktózy. Jemná a velmi dlouho vláčná střída, výborná chuť a vůně, barevný dekor – to vše je vzájemně propojeno tak, aby výsledkem byl produkt maximálně vyhovující dětem. S jejich pomocí byla dosažena finální chuť a vůně - podíleli se svým hodnocením na konečném výsledku chuťového doladění, které proběhlo zcela v jejich režii.
2. REDCORN Cereální pečivo RedCorn vyrobené ze směsi Cereal 2006 opět splňuje kritéria pečiva vhodného pro děti a -náctileté. Většina rodičů, kteří se zamýšlí nad skladbou potravy svých dětí, si ověřila, že dětem nechutná cereální a celozrnné pečivo. Děti ze své přirozenosti odmítají výrobky tmavé s vysokým obsahem zrníček a nerozpustných (pevných) částic. Přitom olejnatá semena a vláknina spolu s minerálními látkami, stopovými prvky a množstvím vitamínů z povrchových částic zrna, jsou těmi nejpřirozenějšími zdroji zdraví prospěšných látek. Proto jsme připravili Cereal 2006 – unikátní směs s vysokým obsahem obilnin zpracovaných ve formě hrubozrnných šrotů a šrotových mouk. Výjimečnost hotového pečiva tkví nejen ve světlé kůrce s viditelným obsahem částic červené pšenice, ale hlavně v „soft“ charakteru pečiva – měkoučké střídě i kůrce s velmi dlouhou čerstvostí a jemností v chuti. Opět máme ověřeno z praxe, že pečivo RedCorn dětem a teanagerům chutná! Společnost IREKS ENZYMA sleduje průzkumy trhu, zajímá se o spotřebitelské trendy, spolupracuje s marketéry společností využívajících její suroviny, tedy s výrobci pečiva. To vše s cílem společně nabídnout trhu dobře prodejné, zajímavé a zákazníky oslovující pekařské produkty, které jsou navíc orientovány na požadavky zdravé výživy a řídí se naším heslem: Z PŘÍRODY TO NEJLEPŠÍ! Eva Nováková IREKS ENZYMA s.r.o. Kšírova 257 619 00 Brno www.ireks-enzyma.cz
nabídky – informace / 11
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Ocenění bylo předáno ministrem zemědělství 1. 6. 2006 v Praze na Žofíně. Důvody ocenění vyplývají ze splnění nadstandardních kritérií, která platí pro udělování národní značky.
BEATA, spol. s r.o. Bavorovská 101 384 11 Netolice Tel.: 388 324 202 Fax: 388 324 562 E-mail:
[email protected] www.beata.cz Po udělení národní značky Klasa z roku 2004 na své výrobky se přihlásila společnost DELTA FROZEN PRODUCTS, a.s. do programu Státního zemědělského intervenčního fondu na udělení národní značky Klasa na své další produkty. Po splnění všech podmínek dle „Pravidel pro udělení národní značky“ byly oceněny tyto výrobky z produktové řady difresco národní značkou kvality KLASA: Formanovy koláčky s borůvkovou náplní polotovar jemného pečiva s náplní baleno: 6 ks / 240 g Jedná se o výrobu tradičním způsobem jen s tím rozdílem, že výrobek je pouze předpečený a poté zamražený. Zákazník má výrobek uskladněný v mrazícím boxu a kdykoli jej může vyjmout a během pár minut nechat rozpéci. Díky této specifické výhodě má tak zákazník stále k dispozici čerstvé pečivo. Formanovy koláčky jsou vyrobeny pouze z kvalitních surovin nakupovaných od vybraných dodavatelů. Zákazník si pochutná na luxusním výrobku s výjimečnou chutí a vůní. Za zmínku jistě stojí i to, že náplň tvoří nejméně 50% hmotnosti koláčku.
Bagetky k dopečení – světlé polotovar běžného pečiva pšeničného Bagetky k dopečení – světlé s mákem polotovar běžného pečiva pšeničného Bagetky k dopečení – grahamové polotovar běžného pečiva pšeničného baleno 10 ks/400g
Rodinné balení hluboce zmrazeného pečiva. Předpečené pečivo dokáže nabídnout spotřebiteli svou dlouhou trvanlivostí jistotu čerstvého pečiva v nejvyšší kvalitě, kdykoli je právě potřeba. Jednoduchá a rychlá příprava, která spočívá ve vyjmutí potřebného množství pečiva z balení, rozmrazení a krátkého, zhruba desetiminutového dopečení. Po tomto časově nenáročném postupu má zákazník ihned k dispozici teplé, křupavé a vonící pečivo, které jako by právě odebíral z pekařské pece. K našim stávajícím zákazníkům z oblasti gastronomie a maloobchodu se tak díky nové řadě difresco přidávají i samotné domácnosti, které velmi uvítali v dnešním rychlém stylu života možnost jednoduché a rychlé přípravy „stále čerstvého“ pečiva, vyráběné společností DELTA FROZEN PRODUCTS, a.s.
Mouka pšeničná hrubá T 450, 1 kg
Mouka pšeničná polohrubá T 400, 1 kg
Mouka pšeničná hladká T530, 1 kg
Mouky dodávané z mlýna BEATA jsou vyráběny z kvalitních potravinářských pšenic. Vyrábíme plný sortiment pšeničných mouk, a to jak základních, tak i speciálních – podle přání zákazníka. Naše výrobky jsou určeny pro pekaře, cukráře, těstárny, vyvařovny a pro užití v domácnosti. Kvalita výrobků, která se denně se kontroluje ve vlastní laboratoři vybavené moderními přístroji, je dána certifikovanými výrobními postupy, dlouhodobou tradicí a bohatými zkušenostmi. Systém managementu jakosti, jehož součástí je výroba, kontrola a prodej mlýnských výrobků, je pravidelně prověřován certifikačním orgánem BVQI podle standardu ISO 9001:2000. Společnost BEATA je držitelem certifikátu podle ISO 9001 a má zavedený systém HACCP.
12 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Pekárna Lično
®
11 průmyslových a řemeslných linek – 350 druhů pekařských a cukrářských výrobků
„ J S O U P E K Á R N Y . . . A J E L I Č N O . . . V Í C N E Ž P E K Á R NA “ LIČENSKÝ CHLÉB Pšeničnožitný chléb vyráběný od roku 1961 tradiční technologií s přírodními kvasy (100 % prokvašená žitná mouka) bez použití zlepšujících potravinářských přípravků a bez konzervace.
LIČENSKÝ ROHLÍK Pšeničné pečivo vynikající kvality, ojedinělé technologické řešení chráněné Úřadem průmyslového vlastnictví, charakteristické mřížkování na povrchu.
CHLÉB AROMA VÍCEZRNNÝ Vícezrnný chléb typický vysokým obsahem celých zrn tepelně upravených a s přírodním aroma, bez konzervantů. Ojedinělá technologie výroby v ČR.
Ličenský chléb.
Ličenský rohlík.
Chléb Aroma vícezrnný.
HŘEBENY Hřeben – patří mezi tradiční jemné pečivo, které je charakteristické svým tvarem a velkým množstvím tvarohové nebo makové náplně.
®
Hřeben s makovou náplní.
Hřeben s tvarohovou náplní.
KOLÁČE VÁZANÉ Vázaný koláč je typický velkým množstvím náplně, která je ve vláčné, světlé a dobře propečené střídce.
Koláč vázaný s jablečnou náplní.
Koláč vázaný s makovou náplní.
Koláč vázaný s tvarohovou náplní.
SVÁTEČNÍ KOLÁČE SMĚS Sváteční koláče jsou u zákazníků velmi oblíbené díky velkému množství náplně, vynikající chuti a příjemné vanilkové vůni.
Sváteční koláče směs.
LIČENSKÉ ZÁVINY Ličenský závin je typický velkým množstvím náplně, která tomuto jemnému pečivu dodává příjemnou chuť a vůni.
Ličenský závin s tvarohovou náplní.
Ličenský závin s makovou náplní.
Ličenský závin s jablečnou náplní.
sídlo firmy: BEAS, a. s. Gočárova 1620, 501 01 Hradec Králové www.beas.cz e-mail:
[email protected] tel./fax: 495 523 815 provozovna: Pekárna Lično Lično č. p. 16, 517 41 Kostelec nad Orlicí
[email protected] tel.: 494 384 635, 494 384 206
REGIONÁLNÍ VÝROBCE VČ KRAJE
Ličenský závin s ořechovou náplní.
Pro Vaše zdraví – nejmodernější výrobní technologie a ojedinělé receptury – výrobky obsahují 20–30 % podzemní pramenité vody s parametry vody kojenecké
Tyto výrobky splňují 7 nadstandardních kritérií a jsou oceněny národní značkou kvality KlasA
nabídky – informace / 13
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Opět zvítězil Zábrdovický chléb ® - chléb šampión! V květnu se již tradičně v Pardubicích konaly „Dny chleba“, velký svátek všech pekařů. Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů Praha během těchto dnů organizoval soutěž o nejlepší chleba.
Foto 3 – Kolekce chleba + diplom
V kategorii „Řemeslný chléb“ se stal pro rok 2006 vítězem, stejně jako v roce 2003 a 2004, „Zábrdovický chléb®“, který vyrábí pekárna Hepek, s. r. o., Cejl 85, Brno – Zábrdovice. Tento chléb ocenila nejen odborná komise, ale svoji kvalitou pravého domácího a chutného chleba si získal i zájem spotřebitelů. Dokázal to svými výbornými vlastnostmi, jako je jeho typická vůně a chuť, mimo jiné i dlouhá trvanlivost. Výroba „Zábrdovického chleba“® se vrací k tradiční třístupňové kvasové technologii s využitím poznatků moderní technologie trvanlivých žitných kvasů, s vyváděním z čistých bakteriálních kultur, které zajišťují správné prokvašení i zakyselení těsta, což je základem pro kvalitní chléb. Další výrobní operace
Discount či Interspar. Zábrdovický chléb® byl na výstavě MBK–SALIMA již v roce 2004 oceněn Ministerstvem zemědělství ČR značkou KLASA jako vynikající potravinářský výrobek. Splňuje 7 nadstandardních kritérií českého výrobku a platnost tohoto ocenění byla udělena až do 3. 3. 2007. Chléb má chráněný průmyslový vzor ®. Pekárna je nositelem certifikátu systému kritických bodů (HACCP) v pekařské výrobě, proto splňuje všechny podmínky výroby potravin dle EU. Pekárna Hepek, s. r. o., Brno se stala v říjnu roku 2005 100% dceřinou společností firmy PENAM, a. s., Brno. Společnost PENAM je součástí skupiny Agrofert holding, a. s. Pekárna Hepek má tak zajištěny kvalitní dodávky mouk z vlastních mlýnů, ale i odbytové možnosti v celoplošných sítích. Řetěz firem holdingu Agrofert a. s., to je chemie, zemědělství, sila na obilí, mlýny a pekárny, se tak podílí všemi svými aktivitami na výsledné kvalitě vítězného řemeslného chleba.
kopírují původní ruční výrobu již mechanizovaným způsobem. Vlastní pečení, což je korunovace výroby chleba, zajišťují etážové pece i s možností zapečení a automatickým přesazením na pečící pás pásové pece a dopečení chleba při klesající teplotě. Využívá se tak kapacita pásové pece a tím se i výrazně zvýší výkon produkce kvalitního chleba. Od odsazení pásu těstovými kusy je celý další proces automatizován a ovládán z řídícího centra bez obsluhy. (Foto 1 + 2). Chléb se vyrábí ze směsi pšeničné a žitné chlebové mouky a přísad žitných kvasů, soli, kmínu, droždí a pitné vody a bez chemických přísad. Vyrábí se jako nebalený (veky 500 a 1 100g a kulatý pecen 2 200g) a balený krájený (500g a 1 100g). (Foto 3). Svojí nadstandardní a vysokou spotřebitelskou jakostí si získal zájem hlavně u zákazníků v Brně a okolí. Nejvíce je žádán v maloobchodní síti Brněnka (která sdružuje cca 200 prodejen), dále v nadnárodních řetězcích Ahold, Billa, Plus Foto 1 – Pekař osazuje osazovací pás pece
Foto 2 – Pohled na etážové pece a pásovou pec, kde se chléb zapéká v etáž. pecích a automaticky přesazuje a dopéká na pásové peci
MÜSLI LOUPÁK – připomíná charakterem vícezrnný výrobek avšak s výraznou sladkou chutí – je použito stroje na výrobu croissantového pečiva, odsazeného do tvaru zahnutého rohlíku – při dohotovení je výrobek namáčen do vaječné melanže a obalen směsí s ovesnými vločkami – vyrábí se o hmotnosti 70 g volný nebo balený 2 ks
L. KLÍMA AUTOMATICKÉ MLÝNY KŘESÍN - LIBOCHOVICE s.r.o.
CHLÉB ŠUMBARSKÝ – typický představitel ručně vyráběného chleba s typickou chutí a vůní použitého kvasu – z kvasů vyráběného tradičním způsobem, rozkvašením žitné mouky – charakteristickým znakem je oválný tvar, na vrchní straně vyznačeno písmeno S – je pečený v etážové peci a zůstává dlouho vláčný – dodáván do obchodní sítě volný 900 g, krájený 900 g, balený 900 g, krájený 400 g, balený půlka 440 g ZÁVIN MAKOVÝ – patří do skupiny jemného pečiva – vyráběného pomocí strojního zařízení s menším podílem ruční práce – patří mezi nejprodávanější klasické výrobky – dodáván do obchodní sítě pouze balený
Mlýn v Křesíně je dodavatelem všech druhů žitných mouk a držitel ocenění PEKAŘSKÁ MOUKA ROKU 2001, 2002 a 2005
Na Dnech chleba 2006 v Pardubicích získal další ocenění v kategorii mouka hladká žitná tmavá „VYNIKAJÍCÍ PEKAŘSKÁ MOUKA ROKU 2006“ KOLÁČ ČESKÝ MAKOVÝ – patří do skupiny jemného pečiva – vyráběného pomocí strojního zařízení s menším podílem ruční práce – hlavním rysem výrobku je zvýšené množství makové náplně, která dodává výrobku charakteristickou lahodnou chuť – zdobený chutnou posypkou – dodáván do obchodní sítě pouze balený
Mlýn certifikován:
ISO 9001:2000 HACCAP ve výrobě a distribuci mlýnských výrobků ze žita
Kvalitní chléb začíná – u žitné mouky z Křesína! Obchodní kontakty: L. KLÍMA – AUTOMATICKÉ MLÝNY KŘESÍN - LIBOCHOVICE s.r.o. Křesín 35, 411 17 Libochovice, telefon: 416 591 431, fax: 416 591 432, e-mail:
[email protected]
14 / nabídky – informace
Bühler, jako globálně činný technologický koncern, je systémovým partnerem pro stroje, investiční celky a know-how procesů pro potravinářský průmysl, chemický průmysl a také pro tlakové lití lehkých slitin. Zaměstnává okolo 6100 spolupracovníků po celém světě, roční objem výroby je 1,5 miliardy CHF. Bühler působí na všech kontinentech. Je přímo u zákazníků ve 140 zemích světa, díky svým 40 velkým zastoupením a 100 pobočkám. Denně je ve styku se zákazníky přes 1000 spolupracovníků, kteří znají kulturu a jazyk země. Zajišťuje výuku a školení pracovníků zákazníků v oblastech technologie, údržby a řízení ve vlastních zařízeních v centrále Bühler. Zákazníkům pomáhá ve vlastních laboratořích a testovacích zařízeních. Ročně se investuje přes 50 Mio CHF do výzkumu a vývoje. Neustále certifikovaný Management kvality ISO 9001/200 a ISO 14001. Bühler vývojem nových technologií a zařízení reaguje na mnohostranné požadavky na potravinářský průmysl: průmyslová výroba zajišťující dostatek potravin, bezpečnost procesu a produktu pro trvanlivé potraviny s vynikající kvalitou, zvyšující se kvalita potravin, zdravé potraviny – Health Food, Functional Food, vyvážená výživa – přidávání vysocehodnotných extraktů a plnohodnotných komponent, výživa chudá na kalorie, zvyšující se požadavky na krmivářský průmysl. Reaguje i na požadavek doby na zpětnou dosledovatelnost produktů.
ZPRACOVÁNÍ OBILOVIN Zařízení na zpracování všech druhů obilovin. Neustálý vývoj technologií mletí obilovin přinesl kontinuální zvyšování produktivity od roku 1985 o 50 %. Zařízení Bühler splňují přísné předpisy britské potravinářské normy BRC (British Retail Consortium), která obsahuje hygienické předpisy pro dodavatele obchodních řetězců. Nová technologie povrchového čistění Peeling. Kompletní zpracování všech druhů rýže. Veškerá manipulace s obilovinami při vyskladňování z dopravních prostředků do skladů a produktu zpět. Zařízení na zpracování obilovin pro výrobu Bio-etanolu. Na zařízeních Bühler se ročně zpracovává 300 mil. tun obilovin – 65 % světové produkce. Pšenice je nejdůležitější potravin pro více než 3 miliardy lidí, rýže pro více než 2 miliardy lidí a 1 miliarda lidí se živí převážně kukuřicí. PRŮMYSLOVÉ PEKÁRNY Příjem, skladování, doprava a dávkování sypkých a tekutých surovin do hnětačů.
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
VÝROBA KRMIV Kompletní zařízení pro výrobu všech druhů krmiv a olejnatých semen. Optimální hygiena a zpětná dosledovatelnost produktů. Systém HYSYS podle hygienické směrnice EU – hygienizace kondicionovaných směsí krmiv. Na zařízeních Bühler se ročně vyrábí 84 mil. tun – 15 % světové produkce.
VÝROBA TĚSTOVIN – PASTA PRODUCTS Více než stoletá tradice. Technologie lisů Polymatik. Linky C se systémem Turbothermatik. Zpracování Durum, tvrdé a měkké pšenice a průmyslová výroba těstovin z rýže a kukuřice. Bezlepkové těstoviny. Na zařízeních Bühler se ročně se vyrábí 9,3 mil. tun – 30 % světové produkce.
VÝROBA SLADU A PIVA Průmyslové sladovny s technologií např. ECOSTEEP, šrotovny sladu v pivovarech.
EXTRUZNÍ TECHNOLOGIE – EXTRUSION TECHNOLOGY Zpracování obilovin pro lidskou výživu, farmaceutické produkty a krmiva. Systém ECOtwin. Extruzní zpracování umělých hmot, výroba gumárenských směsí, výroba práškových laků.
OPTICKÉ TŘÍDÍCÍ STROJE – SORTEX Vytřídění nežádoucích látek podle barev, tvaru a poškození – rýže, hrách, ořechy, káva, krájená zelenina, mrazená zelenina a ovoce, obiloviny, bramborové lupínky, granuláty umělých hmot, recyklované PET. VÝROBA ČOKOLÁDY Zpracování kakaových bobů a ořechů až do stádia hotových výrobků – tabulkové čokolády, plnících a potahových hmot. Odlévání tabulek, plněných pralinek atd. Na zařízeních Bühler se ročně vyrábí 5 mil. tun – 50 % světové produkce.
JEMNÉ MLETÍ, DISPERSE – GRINDING/DISPERSION Zařízení a stroje pro výrobu tiskových barev a povrchy všech druhů, pro kosmetický, elektronický průmysl a pigmenty. Většina bankovek na světě jsou tištěna barvami připravenými na zařízení Bühler. TEPELNÉ PROCESY – THERMAL PROCESSES Výroba PET a recyklace PET lahví, systém Bottle-to-Bottle, zdvojnásobení výkonu zařízení v posledních 5 letech, podíl 51 % instalovaných kapacit. Na výrobu PET lahví se zpracovává ročně 8 mil. tun PET granulátu. TLAKOVÉ LITÍ LEHKÝCH SLITIN – CASTING Díly především pro automobilový průmysl. Na zařízeních Bühler se ročně vyrábí 1,1 mil. tun – 20 % světové produkce. NANOTECHNOLOGIE Razantní vývoj v průmyslu digitálního tisku, elektroniky, povrchových úprav a jemné chemie požadují částice ve velkosti nano. Např. použitím keramických stavebních prvků nebo prvků potažených polyuretanem jsou znečistění při opotřebovávání vyloučena. Bühler Representative Office Praha Dittrichova 5, 120 00 Praha 2 tel.: 224 911 913, fax 224 922 304 e-mail:
[email protected] www.buhlergroup.com
nabídky – informace / 15
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Michelské pekárny a. s. nabízejí všem svým zákazníkům a spotřebitelům: Široký sortiment chlebů včetně tmavých Čerstvé běžné pečivo a veky Jemné pečivo, buchtičky, koláče, hřebeny, plundry a trvanlivější cukrářské výrobky Speciality: Metro dezerty, Víkendové pečivo, Křehké plátky, Listové těsto chlazené
POSLEDNÍ NOVINKY: Taštičky se slanými náplněmi – brokolicovou, houbovou, zeleninovou, Chléb Zrníčko, Chléb Sluníčko, Chléb lámankový, Kostka tmavá s posypem, Bageta cereální, Michaela, Motýlek a zcela nový smažený program – koblihy, vdolečky, kroužky, vrtule, banánky, taštičky s náplněmi a posypem.
Michelské pekárny a. s. Pekárenská 10/1151, 141 00 Praha 4 tel. : +420 241 026 111 fax : +420 241 485 012 E-mail : obchod@
[email protected] www.pekarny-michle.cz
Creaplus – volnost a kreativita Creaplus Provence – představte si procházku po zahrádce zalité teplým jižním sluncem, kde vzduch je plný vůní bylinek. Lístky tymiánu, majoránky, rozmarýnu, bazalky a levandule, to všechno spolu s žitným kvasem najdete v tomto originálním provensálském mixu.
CIABATTA MEXIKÁNO Kořeněná varianta populárního italského pečiva. Nejlépe chutná s olivami a dobrým vínem. Pšeničná mouka 100 % Creaplus Mexicano 15 % Easy Viva 10 % Droždí 3% Voda 75 % Creaplus je nová řada koncentrovaných mixů, které můžete použít v jakékoli receptuře a v libovolném dávkování bez toho, abyste museli na původní receptuře cokoli měnit. S těmito mixy nemůžete udělat chybu – jednoduše navažte všechny ingredience včetně zlepšujícího přípravku tak jako obvykle, na hmotnost mouky přidejte 5–50 % směsi Creaplus a dobře vymíchejte. S rostoucím podílem Creaplus bude pochopitelně nutné přidat do díže i více vody, popřípadě i droždí. Creaplus Mexicano – pestrá směs mexických papriček, sušených rajčat, jemné cibulky a vybraného koření je jako karneval chutí a barev, nefalšovaná mexická fiesta. Pro ještě lepší chuť obsahuje přírodní žitný kvas. Koncentráty Creaplus můžete použít do pšeničného i žitného pečiva, v kombinaci s grahamovou a celozrnnou moukou, do toustových i speciálních chlebů, do jemného pečiva i do plundrového nebo listového těsta. Dokonce můžete kombinovat oba mixy Creaplus v různých poměrech i mezi sebou navzájem a výsledek bude vždy perfektní. Puratos CZ, a.s. Modřická 63, 664 48 Moravany u Brna tel./fax: 547 244 165, 547 244 180, e-mail:
[email protected] www.puratos.cz
Technologický postup: Míchání: 6 + 8 minut Teplota těsta: cca 24 °C Doba zrání: 90 minut volně pod plachtou Těsto rozdělte na pásy vhodné velikosti. Doba kynutí: 20–35 minut Teplota pece: 230 °C Doba pečení: 20–30 minut dle velikosti
FOCCACIA PROVENSALE Tradiční foccacia provoněná jižními bylinkami. Ideální pro přípravu sendvičů nebo jako rychlý snack. Vynikající ke grilovaným masům. Pšeničná mouka 100 % Creaplus Provence 10 % Easy Viva 10 % Droždí 4% Olej olivový 5% Voda 65 %
Technologický postup: Míchání: 3 + 6 minut Teplota těsta: 24–28 °C Doba zrání: 20 minut Těsto rozdělte na kusy a rozprostřete na plechy. Doba kynutí: 50–60 minut Přibližně uprostřed kynutí těsto promačkejte prsty a potřete směsí olivového oleje a rozmarýnu. Teplota pece: 210–230 °C Doba pečení: 18–35 minut s počáteční párou Více informací vám rádi poskytnou naši obchodní zástupci a technologové.
16 / z domova – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Nový netradiční směr povrchové úpravy pečiva – celozrnné posypy – podporující zdravý životní styl CHLÉB A PEČIVO Z BÍLÉ MOUKY, JEJICH POZICE NA TRHU
Popisovaná situace nakonec motivovala odborníky k formulaci varování před neblahými důsledky těchto jevů, přičemž pod jejich tlakem již vlády některých států rozhodly o povinné fortifikaci (obohacování) bílé mouky některými vitaminy skupiny B.
Jisté je, že spotřeba obilnin ve formě tradičních potravin, jakými jsou loupaná rýže, těstoviny z tvrdé pšeničné mouky a hlavně chléb a pečivo z bílé mouky, sladké pečivo z bílé mouky, určitě klesat nebude, a jak ukazuje prognóza, bude tomu spíše naopak. Tento jev je důsledkem vlivu cílených reklam. Nedostatečně informovaná veřejnost a její konzervativní přístup ke stravování takovým reklamám snadno podléhá. Praxe ukazuje, že nepomáhá ani varování odborníků, že konzumace výrobků výhradně z bílé mouky není tím nejvhodnějším, co lidé mohou pro své zdraví udělat.
CELOZRNNÉ POSYPY FY SEMIX, NOVINKA, KTERÁ UMOŽŇUJE FORTIFIKACI BILÉHO PEČIVA Popsali jsme si zde jednotlivá specifika a nedostatky výrobků z „bílé mouky“, při respektování výsadního postavení tohoto druhu pečiva na současném trhu je potřeba si položit otázku, jak hledat nové možnosti a řešení v realizaci nabídky pro tento segment trhu tzv. NOVÝM ZDRAVĚJŠÍM způsobem. Společnost SEMIX preferuje mimořádný zdravotní význam celého obilného zrna. Není sporu o tom, že cereální produkty jsou z výživářského hlediska optimálním řešením nepříznivé zdravotní situace a nutnou součástí nápravných opatření. Skutečně celozrnné cereálie, které SEMIX nabízí, poskytují mimořádně slibné možnosti pro fortifikaci zdraví prospěšnými látkami přírodního původu. Pekařským odběratelům proto nabízí nový netradiční směr povrchové úpravy pečiva v podobě řady CELOZRNNÝCH POSYPŮ z různých druhů obilovin a zrnin, a to jak na slané a sladké pečivo, tak na chleba. Speciální technologií vyrobené posypové směsi obsahují vločky z celých zrn obilovin a jiných zrnin, které obohacují pečivo o řadu důležitých látek zvaných „fytonutrienty“ (vláknina, flavonoidy, karotenoidy, fytosteroly, nenasycené mastné kyseliny, cenné stopové prvky a vitamíny) a tím zvyšují výživovou hodnotu všech druhů pečiva. Součástí posypů je i speciální mouka, která zvyšuje účinnost nalepení směsi na povrch pečiva a tím snižuje následné opadávání při manipulaci, expedici a při vlastním prodeji. Pekařští výrobci bezesporu ocení pestrost a barevnost posypů, tím se zpestří vzhled pekařských výrobků, zvýší se atraktivita pro spotřebitele a prodejnost produktů pro výrobce. Elen Vaňková, ředitelka marketingu Semix
Typickým jevem ve výživě moderního člověka, především ve střední a východní Evropě, byl po 2. světové válce skokový nárůst konzumace cukru, bílé mouky a živočišných tuků. Přitom s výjimkou cukru je jasné, že zmíněné potraviny, včetně obilnin, byly již dávno před oběma světovými válkami základem lidské stravy. Po 2. světové válce se však zásadním způsobem změnil sortiment potravin, a to především v důsledku vývoje potravinářských technologií. Pro výrobu chleba se začala používat téměř výhradně mouka zbavená jak klíčku, tak otrub. Tak vznikla pro současnou civilizaci typická „bílá mouka“. Ta umožnila produkci nových typů potravin, kterými byly (a jsou) nejenom různé druhy bílého chleba, ale také – a to především – sladkosti vyrobené z bílé mouky, cukru a tuku.
JAKÉ JSOU DŮSLEDKY MLÝNSKÉHO ZPRACOVÁNÍ NA TZV. „BÍLOU MOUKU“ Důsledkem výše popsané změny je radikální snížení přirozeného příjmu vlákniny, aktivních forem vitaminu E a „folátů“ (aktivních forem kyseliny listové) a celé řady stopových prvků. Ztráty ostatních vitaminů (především ze skupiny B) a minerálních látek (především vápníku, hořčíku, zinku a selenu) jsou také zcela mimořádné. Situace je nepříznivě ovlivněna také agrochemickými postupy a vyčerpáním minerálních látek z půdy.
Není nad jednoduchost! MEXICKÝ ROHLÍK Křupavý a vláčný rohlík. Snídaně v mexickém stylu. Pšeničná mouka 100 % Creaplus Mexicano 10 % S500 Actiplus 0,5 % Droždí 4% Tuk 4% Sůl 1,8 % Voda 50 %.
Na základě přání našich zákazníků přichází firma Puratos CZ, a. s. s novou řadou produktů, jejichž hlavní benefit spočívá v jednoduchosti, výjimečné chuti a široké škále uplatnění. Jedná se o koncept Creaplus (Creaplus Mexicano a Creaplus Provence – viz inzerát na straně 15), s nimiž lze připravit nejrůznější varianty klasických výrobků a tím rozšířit sortiment pekařského zboží. Rád bych se tímto, jako technolog firmy Puratos CZ, a. s., vyjádřil k uplatnění těchto mixů. ZÁKLADNÍ POUŽITÍ MIXŮ JE ZALOŽENO NA KREATIVITĚ A VOLNOSTI: 1. Přidejte Creaplus Mexicano nebo Creaplus Provence do základní receptury na výrobu pšenično-žitného, cereálního, grahamového, listového a plundrového pečiva a získáte bez zásadní úpravy původní receptury zcela nové, chuťově originální výrobky. 2. Oba mixy lze úspěšně použít také k povrchové úpravě pekařských výrobků – stačí pouze rozmíchat s vodou. 3. Delikátní je kombinace obou mixů. 4. A v neposlední řadě bych doporučil také použití Creaplus mixů v oblasti gastronomie – tj. pizzerie, restaurace, kuchyně pro přípravu klasických masitých jídel nebo omáček. Pro ilustraci nabízím jen některé základní receptury. Dávkování je variabilní a záleží na tom, zda zákazník preferuje chuťově výraznější pečivo, nebo jen lehký nádech exotického koření.
Technologický postup: Míchání: 3 + 6 minut Teplota těsta: 22–25 °C Doba zrání: 10–15 minut Navažte klonky a vytvarujte rohlíky. Možno posypat sýrem nebo paprikou. Doba kynutí: 40 minut Teplota pece: 230–240 °C Doba pečení: 15–18 minut s počáteční párou
P R O V E N S Á L S K Á B A G E TA Vynikající k přípravě obložených chlebů na všechny způsoby nebo jako příloha k zeleninovým salátům. Překvapivě dobrá s českým gulášem. Pšeničná mouka 100 % Creaplus Provence 5 % Easy Viva 10 % Droždí 3,5 % Voda 65 % Technologický postup: Míchání: 3 + 6 minut Teplota těsta: 22–25 °C Doba zrání: 20–30 minut Z těsta vytvořit placky, svinout, rozválet a zašpičatit konce. Pomoučit žitnou moukou a nařezat ostrou žiletkou. Doba kynutí: 40–45 minut Možno nechat kynout i volně pod plachtou, cca 90 minut Teplota pece: 220–230 °C Doba pečení: 15–20 minut s počáteční párou
Jiří Kostron, Technolog – specialista, Puratos CZ, a. s.
Firma Brenntag CR s. r. o., působí na českém trhu již více než 10 let. Ve spolupráci s předními světovými výrobci potravinářských aditiv a ingrediencí Vám pro pekárenský průmysl můžeme nabídnout:
Antioxidanty (kys. askorbová aj). Aminokyseliny (l-cystein aj.) Barviva – přírodní – syntetická DRYMILK 15®, ICEMILK® – náhrada polotuč. suš. mléka; Fosfáty a jejich směsi Kakaový prášek odtučněný Karamel – tekutý, krystalický, aromatický, speciální směsi Konzervační látky – kys. mléčná a její soli, kys. sorbová, kys. benzoová, propionan sodný, sorban draselný aj. Krystalická glukóza (MERITOSE®) a fruktóza (FRUITOSE®) Látky regulující pH Lecithin – práškový i tekutý – sojový – řepkový – slunečnicový Maltodextriny (MALDEX®) Modifikované kukuřičné škroby – E 1422, E 1442 – za tepla rozpustné – instantní – instantní granulované
Náhradní sladidla Nativní kukuřičný a pšeničný škrob (MERITENA®, THIBOLA®) Sušené glukózové sirupy (GLUCODRY®) Syrovátkové a mléčné proteiny Syrovátky – demineralizovaná – delaktózovaná Sorbitol (MERITOL®) Speciální mouky tepelně upravené zahušťující za studena (MEREL® – pšeničná, GRASMUS® – kukuřičná) Vitamíny, minerální látky (jednotlivě i ve směsích) Vlákniny – rozpustné (inulín - FRUTAFIT®, Polydextróza STA-LITE®) – nerozpustné Vonné látky- vanilin, ethylvanilin, sušený kokosový creamer Zahušťovadla a stabilizátory (FRIMULSION® – směsi; želatina, guarová guma, xanthan, karagenany, arabská guma, LBG, pektiny, mikrokrystalická celulóza, AKUCELL®-CMC)
Rádi bychom Vám nabídli naše nové produkty – nerozpustné vlákniny: hrachová, pohanková, fava, citrusová, pomerančová, tomatová, pšeničná, psyllium. Vláknina má příznivý vliv na absorpci vody v pekařských výrobcích, absorpce vody u těchto vláknin je 3 až 9 ti násobná. Díky absorpční vlastnostem vláknin se zlepší křehkost, textura a trvanlivost mnoha pekařských výrobků. Důležité je i zdravotní hledisko používání vláknin. Nerozpustná vláknina má pozitivní vliv na funkci trávícího systému, například na obsahu cukru a cholesterolu v krvi a hlavně působí preventivně proti rakovině tlustého střeva.
Kontakt: Brenntag CR s. r. o. Mezi Úvozy 1850, 193 00 Praha 9, tel.: 283 096 111, fax.: 281 920 589 e-mail:
[email protected]
z domova – informace / 17
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
DIAMANT NOVÝ ČLEN ŘADY „ORIGINAL BAKER“ Do programu „Original Baker“ firmy Diamant se letos v červnu zařadila i nová směs „Bageta Mix“. Mezi již známé výrobky této řady patří směs na výrobu pšeničného pečiva, jemné máslové briošky nebo neodolatelné Císařské koblihy. Výrobky této řady splňují kritéria nejvyšší kvality, vysokého faktoru požitku z chuti a rozmanitosti sortimentu. Nasnadě je tedy otázka:
PROČ VYRÁBĚT DALŠÍ – T M AVO U – B AG E T U ? Nová směs „Bageta Mix“ z řady „Original Baker“ je vyrobena z nejlepších surovin a splňuje všechna kritéria kladená spotřebitelem na kvalitní a vysoce jakostní produkty. Jen jedna bageta v sortimentu je jednoduše málo. Zákazník žádá šťavnaté a aromatické pečivo, nikoli pečivo „suché“. Original Baker bagety tím, že jsou šťavnaté, dosáhnou lepší chuti než bagety „z klasického rohlíkového těsta“ a díky aroma po tmavém chlebu a pórovitosti střídky po pšeničném chle-
bu nadchnou jak konzumenty bílých chlebů, tak i milovníky chlebů žitných. Pro pekaře přináší navíc výhodu zpracování výrobků ze směsi Original Baker Bageta Mix i přerušovaným vedením (zamražením jak klonku těsta, tak i předpečených polotovarů) či využití tzv. Patt-systému.
PODPORA REKLAMY Firma Diamant všem svým zákazníkům zaručuje nejen nejvyšší kvalitu svých výrobků, ale také jedinečnou marketingovou podporu. V případě nově zavedeného produktu Original Baker Bageta Mix je vítanou podporou prodeje dodávka poloprůhledných sáčků na bagety se čtyřmi velmi atraktivními potisky, jež je klientům v rámci podpůrného balíčku nabízena zcela zdarma.
Bližší informace o této produktové řadě můžete získat během seminářů organizovaných firmou DIAMANT CZ v sídle společnosti v Náchodské ulici v Praze 9 - Horních Počernicích, od Vašich regionálních zástupců nebo na telefonním čísle: 281 021 430 Bc. Alice Totterová DIAMANT CZ spol. s r. o.
Dobré Pečivo je značka pro dlouhodobě úspěšné produkty, která zaručuje jejich vysokou a stálou kvalitu. Všechny tyto výrobky jsou dostupné v široké obchodní síti.
ZKUSTE OCHUTNAT …. Široký sortiment chlebů včetně tmavých Jemné pečivo, buchtičky, koláče, hřebeny, plundry, záviny, šátečky, vánočky Víkendové pečivo, Toustové bulky Michelské pekárny a. s. Pekárenská 10/1151, 141 00 Praha 4 tel. : +420 241 026 111 fax : +420 241 485 012 E-mail :
[email protected] www.pekarny-michle.cz
18 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Emco s certifikátem BRC dobývá zahraniční trhy K image značky Emco určitě přispívá i pravidelná účast na mezinárodních veletrzích – SIAL Paříž, ISM a Anuga v Kolíně, PLMA Amsterdam. Prostřednictvím čínského partnera společnosti byly výrobky Emco prezentovány i na veletrhu SIAL v Číně. Na veletrzích je příležitost prezentovat novinky. Výrobek Müsli mix získal na pařížském SIALu ocenění v kategorii Inovace.
Dne 25. května 2006 proběhly v bohumínském výrobním závodě společnosti Emco celodenní prověrky čistoty, hygieny a celkové organizace výroby. Audit provedla švýcarská společnost Bureu Veritas, která po úspěšném průběhu potvrdila společnosti Emco získání certifikátu „BRC Global Standard“ v nejlepším možném stupni „A“. Získání mezinárodně uznávaného certifikátu „BRC Global Standard“ potvrzuje vysokou kvalitu, zdravotní nezávadnost a kontrolu výrobků Emco. Certifikát „BRC Global Standard“ uděluje Britské obchodní konsorcium The British Retail Consortium (BRC), obchodní asociace reprezentující obchodní společnosti od velkých hypermarketů a supermarketů až po malé nezávislé obchody. Získání certifikátu je podmínkou pro prodej výrobků ve Velké Británii, Francii a na dalších vyspělých trzích. Tím má společnost Emco další kvalitativní a tím obchodní kredit. Již dříve získané certifikáty a ocenění ISO, HACCP a Klasa tak doplňuje další certifikát, jehož získání znamenalo další investice do zdokonalení organizace a kontroly výroby. Další významnou oblastí rozvoje společnosti Emco je její vstup na trhy jak členských zemí Evropy, ale i do dalších zemí světa. Od svého založení je Emco přítomno na trhu na Slovensku, po rozdělní federace prostřednictvím vlastní pobočky. V roce 2002 padlo rozhodnutí o zahájení expanze i na další zahraniční trhy. V následujících letech docházelo k rozvoji obchodních aktivit a vývozu produkce do následujících zemí: od roku 2003 – Polsko, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Maroko od roku 2004 – Bulharsko, Estonsko, Německo (výroba pro PL), Izrael, Rusko, Litva od roku 2005 – Brazílie, Řecko, Malta, Portugalsko, Ázerbajdžán, Čína od roku 2006 – Belgie, USA, Jordánsko, Spojené Arabské Emiráty, Egypt, Španělsko, Turecko
Expanze na českém i zahraničním trhu přináší stále nové požadavky na výrobní kapacity. Proto bylo v červnu letošního roku rozhodnuto o investici do nových výrobních prostor v Hrdlech u Terezína. Díky těmto kapacitám bude možní uspokojit rostoucí potřeby ve stávajícím sortimentu i vstoupit do nových segmentů, po kterých je na trhu poptávka.
V současné době finalizuje společnost Emco dokumentaci pro zahájení vývozu do Japonska. Další zemí zájmu je Venezuela. Zde byl již zahájen proces získání dovozní licence. Cílem je v letošním roce rozšířit export výrobků Emco do 30 zemí. Nejvýznamnější zahraniční trhy jsou Slovensko, Polsko, Chorvatsko. Obzvláště cenné je, že na všechny tyto trhy dodává Emco výrobky pod svojí značkou Emco, nikoliv pod značkami obchodních řetězců nebo místních distributorů. Pokud se jedná o sortimentní skladbu vývozu, za zajímavost stojí uvést, že na slovenském trhu má společnost Emco, tak jak v ČR, pozici lídra v kategorii müsli. Vysokým obchodním kreditem společnosti je především flexibilita při plnění požadavků od zákazníků – pro Izrael jsou vyráběny Kosher výrobky a pro další zákazníky PL produkty. Významným exportním sortimentem jsou především müsli výrobky, dále ovesné kaše, sušenky, cereální směsi. Nejprodávanějšími položkami – Müsli čokoládové, Müsli ovocné 40 % , Müsli ořechové.
Společnosti Emco byla založena v roce 1990. Zakladatelem a majitelem je Zdeněk Jahoda. Emco se soustřeďuje na výrobu a distribuci vysoce kvalitních potravinářských výrobků. Pod značkou Emco jsou to zejména müsli, müsli sušenky, ovesné kaše, kukuřičné a celozrnné lupínky a cereální výrobky pro děti. Kromě výrobků pod vlastní značkou zastupuje Emco na českém trhu i některé významné evropské značky (např. Panzani, Carbonell, Katjes, Wilbo, Cuetara). S obratem 770 mil. Kč patří Emco mezi nejvýznamnější potravinářské společnosti v České republice.
z domova – informace / 19
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Sedba Baking se rozvíjí N A O TÁ Z K Y O D P O V Í D Á V I K T O R KO R Č E K , M B A , G E N E R Á L N Í Ř E D I T E L S E D B A B A K I N G s p o l . s r. o .
kvality a kvantity služeb, které našim zákazníkům nabízíme. S tím také souvisí posilování a restrukturalizace našeho obchodního teamu. Naším cílem je vytvořet team profesionálů a odborníků, kteří dokáží rozpoznat problémy pekáren a cukráren a následně klientům pomáhat v jejich odstraňování a dal-
Ve Vaší firmě došlo k personálním změnám, které byly interpretovány jako signál k ukončení činnosti firmy. Co je na tom pravdy? Firma Sedba Baking působí na českém trhu již 15 let a to není náhodou. Je to dlouhodobý strategický záměr divize Orkla Food Ingredients, která velice útočně roste ve střední a východní Evropě. Z toho vyplývá, že ukončení práce naší firmy by musela předcházet výrazná změna v OFI strategii a k té nedošlo. Naopak, není vyloučeno, že v nejbližší době skupina Orkla vstoupí vlastnicky do dalších významných firem v České republice. Můžete charakterizovat stávající situaci ve Vaší společnosti? Od začátku tohoto roku dochází k hloubkové revizi všech procesů ve firmě, ke snižování interních nákladů a k přehodnocení
ším rozvoji. Tato cesta je trnitá, nicméně hledání inovací výrobků a služeb pro naše klienty je mnohem zajímavější a v konečném důsledku i ziskovější. Firma Sedba Baking zastupuje řadu exkluzivních zahraničních kontraktů, které nám otevírají široké pole možností.
Jaké jsou Vaše plány pro tento rok? Zdvojnásobit počet klientů a dokončit celou řadu nastartovaných inovačních projektů. Firma má obrovský potenciál ve svých zahraničních partnerech a ten hodlá využít. Redakce
20 / z domova
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Drůbežáři ztráty kvůli nízkým cenám pocítili
Na hory kuřat je slibný pohled a leckdo by se mohl domnívat, že při tak slušném odbytu se i stejně slušně tato produkce vyplácí. Nízké ceny v supermarketech ale výrobu drží jen slabě nad úrovní prodělečnosti.
Jedním z velkých zpracovatelů drůbežího masa je i XAVEROV a. s. Sídlo závodu je v Písnici a generálním ředitelem je Zdeněk Štěpánek. Uvedl, že o drůbeží maso je zejména v těchto dnech, kdy lidé grilují, velký zájem. „Na odbyt drůbežího masa si nemůžeme stěžovat,“ uvedl Štěpánek. „Jsou to ale velmi nízké ceny, které značně snižují efektivnost výroby,“ dodal. V některých supermarketech se nabízí dokonce kuře za 29 korun za kilogram a to je silně pod úrovní nákladů. „Do jisté míry tak nízká cena i degraduje výrobek, který je kvalitní a splňuje všechny požadavky dané normami EU,“ uvedl Štěpánek. Uvítal to, že Agrární komora ČR nesouhlasí s tak nízkou kompenzací za ztráty způsobené českým drůbežářům (producentům i zpracovatelům) ptačí chřipkou, a navrhuje odvolat se. Podle posledního vy-
Ivana Tišlová (na snímku) je vedoucí odboru kontroly v XAVEROV a. s.
U drůbeže na lince je neustále kontrola.
jádření Evropské komise by totiž kompenzace neměla dosáhnout více než čtvrtiny požadavku České republiky.
Provoz v Xaverově jede na plné obrátky, o tom svědčí i snímky z provozů. Text a fota: Eugenie Línková
Potravináři chtějí hladké čerpání fondů EU Praha (li) – Dobrý přístup k evropským fondům, zachování nižší sazby DPH na potraviny a zlepšení podmínek pro podnikání budou požadovat po nové vládě potravináři. Očekávají také, že bude pokračovat národní podpora investic v potravinářství, protože ne všechny obory dokončily restrukturalizaci a navíc se stále rodí nové předpisy přinášející další náklady. Zástupci Potravinářské
komory ČR to uvedli na setkání s novináři. Podle prezidenta Komory Jaroslava Camplíka by se například mělo přemýšlet o jednodušším značení potravinářských produktů, EU jde ale opačnou cestou a jedná se o úpravě zdravotních tvrzení a o povinnosti uvádět nutriční hodnoty na výrobku. Některé nadnárodní společnosti se rozhodly nutriční údaje na obaly dobrovolně tisknout
ještě před případným přijetím příslušné směrnice. Jakmile to ale udělají velcí výrobci, řetězce to začnou vyžadovat od všech, obává se Camplík. Podle něj tak vznikne velká zátěž zejména pro malé a střední podniky kvůli nutnosti měnit obaly. Jejich plocha je navíc omezená, takže budou muset vypadnout některé jiné údaje. Potravináři budou muset investovat mimo jiné do energetických úspor, protože v některých oborech jim růst
cen energií přináší nemalé problémy, doplnil ředitel PK Miroslav Koberna. Pomoci s investicemi v odvětví by měly podle Komory právě evropské fondy a národní dotační program. Ten je podle náměstka Ministerstva zemědělství ČR Stanislava Kozáka schválen v Bruselu a může bez problému fungovat dál. Záležet ale bude na tom, kolik na něj vláda bude uvolňovat peněz. Prioritou a požadavkem vůči vládě zůstává podle Camplíka také řeše-
ní některých praktik řetězců, které využívají toho, že mají vůči dodavatelům zpravidla mnohem silnější vyjednávací pozici. Potravináři soudí, že je tuto věc třeba řešit na úrovni EU, nikoli jen v tuzemsku. Za čtyři základní problémy považují příliš dlouhé lhůty splatnosti ze strany řetězců, objevující se prodej za ceny nižší než náklady, výběr dodavatele formou anonymní internetové aukce a také privátní značky obchodníků.
MADE GROUP Praha – štika na českém trhu masa MADE GROUP, a. s., začíná být na našem trhu vidět. A to nejen očima spotřebitelů, kteří oceňují především tradiční masné výrobky – trvanlivé salámy a klobásy, masné speciality a uzená masa se značkou Pejskar & spol., ale je také víc mediálně viditelná celá skupina MADE GROUP, a. s., se svým sloganem MADE – MASO JEDE. Požádali jsem o rozhovor Petra Vodičku, generálního ředitele MADE GROUP, a. s., a položili mu následující otázky: Trh České republiky je již několik let saturován vysokou nabídkou potravin, tedy i výrobků z masa. A to nejen z vlastní tuzemské produkce, ale i z dovozu mimo naší republiku. Čili velmi vysoká míra konkurence. Jak hodnotíte Vy tento stav a jak se Vám daří prosadit se Vašimi výrobky na našem trhu? Trh s potravinami a masem zejména je opravdu velmi dobře saturován. Nabídka je velmi široká. Na trhu s masem se teprve v posledních 2–3 letech začíná prosazovat poptávka po vyšší až vysoké kvalitě výrobků. Do té doby se zdálo, že hlavním spotřebitelským impulsem je co nejnižší cena. Dlouhou dobu se v devadesátých letech ještě projevovala u spotřebitelů velká náklonnost ke kvantitě. Uvolnění trhu a dostatek „všeho“ se projevil u spotřebitelů až nákupní megalomanií, tento stav na trhu samozřejmě podporovala a stále podporuje obchodní politika velkých obchodních řetězců. Když jsme hledali možnosti našeho uplatnění na trhu, vycházeli jsme z uvedených skutečností, tedy – bylo nutno výrazně zvýšit jakost nabízených výrobků a dostat naši společnost do podvědomí zákazníků jako značku, která představuje kvalitu a tradici v masném průmyslu. Začali jsme se orientovat na segment trvanlivých uzenin, a proto se v naší skupině objevil tradiční výrobce trvanlivých salámů – firma Pejskar & spol., spol. s r. o. z Police n. Metují. Výběr nebyl náhodný. Tato firma byla založena již v roce 1887, a tedy tradice je zřejmá. Před námi byl úkol z nemoderní a dlouhou dobu na hraně krachu balancující firmy udělat znovu v duchu tradice dynamického výrobce, který udává směr ve výrobě trvanlivých uzenin. V této fabrice jsme provedli řadu investičních, organizačních a personálních opatření tak, abychom zvýšili výrazně jakost a produktivitu práce, tedy přidanou hodnotu. Ve výrobních programech jsme se vrátili k řadě původních receptur masných výrobků a pojetí kvality chápeme v tom nejširším slova smyslu, tedy jakost a bezpečnost výrobku a inovace. Jako výsledek našeho úsilí o jakost byla v červnu letošního roku udělena národní značka kvality Klasa 6 našim výrobkům. Musím dodat, že mne jako managera pohybujícího se celý pracovní život v masném průmyslu tato práce plně uspokojovala a je pro mne dosavadním profesním vrcholem. Obchodní politiku jsme zaměřili nejen na velké obchodní řetězce, ale i na obsluhu a prodejní servis maloobchodních prodejen. Tento segment byl konkurencí často opomínán a podceňován. Je daleko marketingově a nákladově náročnější, ale umožňuje nezávislost na velkých řetězcích. Stručně řečeno na trhu se prosazujeme vyšší jakostí a širokou nabídkou, zejména trvanlivých masných výrobků a co nejširším rozsahem služeb pro maloobchod.
Jakost masných výrobků, včetně chuťových požadavků spotřebitelů a nízká cena masných výrobků. Jde to vůbec dohromady, když Vaše realizační ceny jsou pod neustálým tlakem obchodníků a ceny vstupů se spíše zvyšují? Jak tento problém řeší Vaše skupina? A je možné podle Vás očekávat nějakou pozitivní změnu – pro výrobce výrobků z masa, ale i potravináře celkově – v tomto nepříznivém trendu? Na tuto otázku jsem částečně odpověděl. Vsadili jsme na jakost výrobků a celou dobu se snažíme nepodlehnout tlaku obchodníků. Tím vůbec nechci říci, že jde jenom o to vyhrát jakousi válku nervů. I když někdy také. Proto velice oceňuji rostoucí zájem několika i když mála řetězců o výrobky ve vyšší kvalitě a odpovídající ceně. Jsou to zatím jevy velmi sporadické, ale určitě pokrok k lepšímu je zřetelný. Na jedné straně, jak už jsem uvedl, jsme provedli rozsáhlá opatření, abychom zvýšili produktivitu práce a udrželi vysokou jakost výrobků. Tato opatření nás investičně stála více jak 60 mil. Kč. Na druhé straně se snažíme v jednáních s odběrateli prosadit ceny odpovídající jakosti našich výrobků. Je to těžké, ale nemyslím si, že bezvýchodné. Důležitá je i otázka cen vstupů. Komodita červených mas je jedna z cenově nejméně stálých, a najít stabilního partnera ze strany
dodavatele masa, který bude schopen plně reflektovat na naši poptávku ze všech hledisek, je skoro nemožné, neboť v České republice neexistuje dostatečně velký jateční zpracovatel. To je ale na jinou debatu. Co lze očekávat pro potravináře, to opravdu nevím. Někdy se mi zdá, že to neví ani odpovědní této republiky, a jen doufám ve změny, které budou akceptovat naše připomínky. Nechci se však pouštět do snad až politických debat. My se snažíme oprávněné požadavky naše a ostatních výrobců potravin řešit prostřednictvím zejména Potravinářské komory a Českého svazu zpracovatelů masa. Umět prodat je základ úspěchu každého výrobce, který se stal úspěšným. A Vaše společnost úspěchu v prodeji opravdu dosahuje. Jaké marketingové zásady upřednostňujete Vy a Vaše firma a která forma Vámi využívaných akvizic se Vám zdá na našem trhu pro výrobky z masa nejúčinnější? Pokud ovšem nemíří moje otázka do tajů Vaší manažerské kuchyně. A jakých nárůstů v prodeji se Vám za poslední 5 let podařilo dosáhnout a na co jste jako TOP manager MADE GROUP, a. s., nejvíce hrdý? Děkuji vám za vaše hodnocení. Na trhu se nám opravdu dlouhodobě daří, o čemž svědčí tato čísla o vývoji našich obratů: 2001 2002 2003 2004 2005
907 mil. Kč 961 mil. Kč 999 mil. Kč 1 162 mil. Kč 1 282 mil. Kč
Taje mojí nebo naší manažerské kuchyně neexistují. Naše výsledky jsou založeny na několika správných strategických rozhodnutí majitele a především na trpělivé a usilovné práci. Mám kolem sebe výborné spolupracovníky, kteří se na sebe nebojí vzít odpovědnost a hlavně mají firmu za „svoji“, což je pro mne v této chvíli to nejcennější. Tedy jak vidíte nic mimořádného, jen poctivá odpovědná práce. Velmi rozhodujícím krokem v naší skupině bylo ovládnutí a získání firmy Pejskar & spol., spol. s r. o. To nám umožnilo vhodně spojit obchodní a výrobní činnost. Mít bezprostřední vliv na výrobu se ukázalo rozhodujícím při prosazování vysoké jakosti výrobků na trhu a zároveň při snižování nákladů. Výsledkem těchto tzv. synergických efektů jsme dosáhli nejen vyšších obratů, ale i výrazně snížili výrobní náklady. Proto jsme mohli v podstatě bez úvěrů a za pomoci dotačních programů (Sapard, Programu 13. Mze Podpora zpracování zemědělských produktů) investovat do výrobních zařízení a modernizaci celého závodu na nejvyšší standard EU. Naše představa budoucnosti je zřejmá. Sázíme na jakost výrobků, prosazení nových výrobků a marketingových trendů, a v neposlední řadě na vysoce kvalitní servis pro velké i malé obchodníky. A ještě Vám dlužím odpověď, na co jsem hrdý. To je velmi sugestivní otázka, hrdý jsem na svou zem, na firmu, kde pracuji, a na všechny mé spolupracovníky. Těší mne, že dosahujeme velmi dobrých výsledků a jsme tou štikou, jak jste nás nazval v úvodu. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.
z domova / 21
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Kompenzace za ztráty v důsledku ptačí chřipky jsou čtvrtinové Praha/Brusel (dra) – Evropská unie schválila balík pomoci pro drůbežáře, kteří byli postiženi odbytovou krizí po propuknutí ptačí chřipky. Čeští chovatelé by podle informovaného zdroje měli získat podporu za více než šest milionů eur (asi 170 milionů korun), z čehož polovinu uhradí EU. ČR původně navrhla programy pro drůbežáře v celkové výši 25,59 milionu eur, souhlas tedy zatím obdržela pouze pro čtvrtinu této sumy. Návrhy však lze upravit a znovu předložit. Agrární komoře ČR se dosavadní výsledek příliš nelíbí. „Česko získalo souhlas pro opatření, na které EU přispěje částkou 3,1 milionu eur. Celková podpora pro české chovatele tak bude činit 6,2 milionu eur,“ řekl nejmenovaný zdroj z Evropské komise. O podporu podle oficiálního komuniké EK požádalo 14 států a řídící výbor pro vejce a drůbež dnes schválil opatření, na které EU celkově přispěje sumou 50 až 65 milionů eur. Ve stejné výši může být poskytnuta podpora z národních rozpočtů. O konkrétní výši schválené podpory pro jednotlivé státy se komuniké nezmínilo. Slovensko, které původně předložilo ke schválení opatření za 2,6 milionu eur, získá z unijní pokladny podle téhož nejme-
novaného zdroje 669 000 eur. Další posuzování se má uskutečnit na zasedání řídícího výboru počátkem července. „Informaci o schválení části námi navržených programů bereme na vědomí a zároveň zpracováváme další podklady, které odešleme do Bruselu s žádostí o úpravu této pomoci,“ řekl mluvčí komise. Komise, jak vyplývá z komuniké, podpořila „předběžná“ opatření zaměřená na snížení produkce, jako je likvidace násadových vajec; se stanovením stropů pro kompenzace v jednotlivých státech. Postavila se však proti následným opatřením jako podpora soukromého skladování či likvidace zásob drůbežího masa. „Jsem proti podpoře soukromého skladování a likvidaci zásob, protože díky nedávnému zlepšení situace na trhu by je průmysl měl být schopen využít,“ vysvětlila komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby opatření ke snížení produkce situaci na českém trhu neřeší. V Česku poklesla poptávka po drůbežím kvůli ptačí chřipce mnohem méně než v jiných zemích a problémem byly hlavně levné dovozy zahraničních přebytků. Kvůli nim dle šéfa AK propadly farmářské ceny a stouply zásoby, kterých by se zpracovatelé potřebovali zbavit. Unijní podpora může být podle
EK využita na opatření jako likvidace a zpracování násadových vajec, likvidace mláďat, předčasná porážka některých reprodukčních hejn, prodloužení dočasného pozastavení produkce na déle než tři týdny, dobrovolné snížení výroby omezením chovu mláďat, předčasná porážka slepic připravených ke snášce. „Věřím, že naše návrhy umožní zemědělcům přizpůsobit produkci situaci na trhu, aniž by se nerovnováha zbytečně prodlužovala,“ uvedla komisařka. Předpisy EU původně vůbec nepočítaly s pomocí drůbežářům, kterým kvůli obavám zákazníkům z ptačí chřipky poklesl odbyt a ceny; přispívat bylo možné pouze na kompenzace za vybíjení postižených chovů či zákaz přepravy drůbeže. Situace, kdy spotřeba v některých zemích poklesla o desítky procent, si však vynutila změnu pravidel hry. Unie tak může z 50 procent spolufinancovat národní opatření, schválená jako odpovídající vnitřnímu trhu. České chovatele pokles spotřeby postihl relativně méně, ale čelili rostoucím dovozům z více postižených zemí. Od konce dubna, kdy změna pravidel vstoupila v platnost, o podporu kromě ČR a Slovenska požádalo také Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Portugalsko.
Stanovisko AK ČR a CENTROODBYTu Agrární komora ČR a CENTROODBYT – národní odbytové družstvo vyjadřují souhlas a podporují prohlášení ČSZM a to z následujících důvodů: Kvalita masa hospodářských zvířat, produkovaných českými chovateli, je na špičkové úrovni nejen v Evropě, ale i v porovnání se světem. Aby bylo této kvality dosaženo, byly vynaloženy obrovské investiční i neinvestiční náklady na šlechtění zvířat, jejich pohodu a ke splnění zooveterinárních a hygienických podmínek chovu včetně bezpečnosti potravin. Přesto jsou tržní ceny tuzemských jatečních zvířat hluboce pod průměrem evropské pětadvacítky, zvláště u skotu. Například za kg živé hmotnosti jatečného bý-
ka je současná cena proti průměru EU-25 o 6,- Kč nižší, u krav o 11,- Kč, a u jalovic dokonce o 15,- Kč. Rentabilita výkrmu hospodářských zvířat již delší dobu vykazuje záporných hodnot, což vyústilo ve skutečnost, že již nejsme soběstační ve výrobě vepřového ani hovězího masa a to přes jeho nižší spotřebu. Maso a masné výrobky jsou jedněmi z posledních potravinářských výrobků, kde dojde ke zvýšení cen. Proto apelujeme na české spotřebitele: „Upřednostňujte kvalitu a zdravotní nezávadnost masa a masných výrobků českého původu! Nejnižší cena je pochybným kritériem, které výše uvedené nutriční parametry naplnit nemůže!“ Ing. Jan Veleba prezident AK ČR
Ing. Pavel Krejčík, CSc., ředitel CENTROODBYT – národní odbytové družstvo
Zpracovatelé masa: Zdražení masa až o osm procent je nevyhnutelné Praha (bo) – Postupné zdražení vepřového a hovězího masa o šest až osm korun za kilogram v průběhu prázdnin je podle zpracovatelů nevyhnutelné. Adekvátně zdraží také masné výrobky. Ceny začínají růst už nyní. Způsobil to vývoj na trhu EU, jehož vinou se od počátku roku zvýšila průměrná cena surovin z vepřového masa o více než 11 procent a z hovězího masa o více než 13 procent. Největší vliv na tuzemský trh má zdražování v Německu a Polsku. Uvedl to předseda Českého svazu zpracovatelů masa (ČSZM) Jaromír Kloud. Růst cen podporuje i Agrární komora a odbytové družstvo Centroodbyt. Ke zdražení vepřového masa o tři až pět procent už v minulých dnech přistoupil plzeňský Masokombinát Schneider, jeden z největších zpracovatelů masa v ČR. „Ceny hovězího ani uzenin jsme zatím nezvyšovali. Ale v případě, že chovatelé znovu zdraží, tak na to budeme muset reagovat,“ řekla mluvčí podniku Edita Vighová. Stejný růst cen vepřového potvrdil také
písecký ZŘUD. Kromě zdražení živého masa ho ovlivnily také ceny energií i nafty. Také masokombinát Steinhauser v Tišnově na Brněnsku podle majitele Ladislava Steinhausera od počátku týdne zvýšil ceny vepřového masa o dvě až čtyři koruny na kilogram v reakci na zdražení prasat. Steinhauser přitom nevyloučil další zdražení, pokud ceny suroviny dál porostou. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby a ředitele národního odbytového družstva Centroodbyt Pavla Krejčíka jsou ceny tuzemských jatečních zvířat hluboko pod průměrem evropské pětadvacítky, zvláště u skotu. „Například za kilogram živé hmotnosti jatečního býka je současná cena oproti průměru EU o šest korun nižší, u krav o 11 a u jalovic dokonce o 16 korun,“ uvedl Veleba. Podle něj se zpracovatelé ocitli v pasti obchodních řetězců a je pozitivní, že už zdražení nesvádějí na farmáře. Kloud odmítá, že zvýšení cen odráží snahu výrobců profitovat z růstu sezonního prodeje, nebo dokonce z negativní situace v drůbežářství, které se
v prodeji potýká s významnými problémy způsobenými ptačí chřipkou. Další vývoj na trhu bude záviset na směřování evropského trhu. Podle Klouda nedocházelo v minulých letech k jiným než sezonním výkyvům cen, a výrobci tak zatím do prodejních cen nezohlednili významné nákladové faktory. Kromě zdražení živého masa, zejména v sousedních zemích EU, je to přetrvávající vysoká cena energií. Od počátku roku podle ČSZM vzrostla cena nafty o čtyři procenta, elektřiny o osm a plynu o 14 procent. Kvalita českých hospodářských zvířat je podle zemědělců na špičkové evropské i světové úrovni. „Chovatelé vydali obrovské investiční a neinvestiční náklady na šlechtění zvířat, jejich pohodu i splnění zooveterinárních a hygienických podmínek chovu včetně bezpečnosti potravin,“ uvedli Veleba a Krejčík ve společném prohlášení. Podle nich vykazuje rentabilita výkrmu hospodářských zvířat už delší dobu propad. Přes nižší spotřebu masa už tak ČR není soběstačná ve výrobě hovězího ani vepřového.
Hamé vystavovalo v Amsterdamu Ve dnech 30.–31. 5. 2006 se v Amsterdamu uskutečnil 22. ročník mezinárodního kontraktačního veletrhu WORLD OF PRIVATE LABEL 2006, který je výhradně zaměřený na odbornou veřejnost z řad nadnárodních řetězců, velkoobchodů a výrobců privátních značek. Veletrh PLMA navštívilo v tomto roce více než 6500 návštěvníků, z toho přes 5000 zahraničních ze 60 zemí světa, přítomno bylo 2 900 vystavovatelů z 60 zemí světa a 30 národních a regionálních pavilonů. Českou expozici tvořilo 35 českých firem, mezi nimiž měla největší výstavní plochu potravinářská společnost HAMÉ, jenž vystavovala na 50 m2 širokou škálu svých produktů určených pro privátní značky do celého světa. Zajímavostí veletrhu bylo zvýšení zájmu o privátní značky z řad obchodních asociací, které v poslední době výrazně přinášejí svým zákazníkům produkty pod svou značkou.
Společnost HAMÉ zaznamenala největší zájem o produkci hotových omáček, kečupů a kojenecké stravy. HAMÉ, jenž dodává své výrobky do více než 35 zemí světa, vyrábí řadu svých výrobků pod privátními značkami jak pro tuzemské, tak i evropské společnosti. Marcela Mitáčková ředitelka marketingu Hamé, a. s.
22 / z domova
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
PEPSI-ELOPAK opening event – úspěšně oficiálně zahájil provoz nové plnicí linky pro značku TOMA
Plnicí linka Pure-Pak®U-S80A
Praha (red) – Společnosti ELOPAK a PEPSI slavnostně zahájily ve výrobním závodě PEPSI Praha dne 30. května 2006 provoz aseptické plnicí linky. Akce se zúčastnilo nejvyšší vedení obou společností. Slavnostní akt podpořil osobní účastí i velvyslanec a obchodní atašé Norského královského velvyslanectví v České republice.
Plnicí linka Pure-Pak® U-S80A.
Linka bude plnit do nápojových kartonů Pure-Pak® v inovovaném provedení označovaném Pure-Pak Curve® produktovou řadu džusů a nektarů značky TOMA. Jedná se tak o vůbec první aseptickou linku, kterou společnost ELOPAK společnosti PEPSI celosvětově dodala. Společnost Elopak je předním světovým dodavatelem balicího systému
pro nesycené tekuté potravinářské výrobky. Na českém trhu působí již patnáctým rokem. Společnost klade důraz na vývojovou činnost a pravidelně vylepšuje nabídku svých obalů nápaditými inovacemi. Obaly společnosti Elopak jsou ekologické, nezatěžují životní prostředí. Sídlem mateřské společnosti je Norské království.
Autíčka z nového animovaného filmu Cars (auta) v cereáliích Nestlé lií Nestlé. Ta je tentokrát spojena s novou animovanou pohádkou z produkce studia Disney Pixar s názvem Auta (v originále Cars).
době autíček se jmény Blesk Mc Queen, Burák, Sally, Luigi, Doktor Hudson. Ty lze jednoduše předělat na skvělé lžičky vhodné právě ke konzumaci cereálií. Kromě praktických lžiček pro snídani jsou na obalu krabic návody na 3 malé hry pro děti, které tříbí jejich postřeh.
Marketingová podpora je soustředěna zejména na televizní kampaň, komunikaci na promočních obalech, POSM a ochutnávky v místě prodeje. Je primárně zaměřena na děti, protože se společnost Cereal Partners ČR soustřeďuje na podporu konzumace celozrnných potravin u mládeže, aby získala zdravé stravovací návyky (konzumace dostatku vlákniny, vitamínu a minerálů, konzumace doporučených dávek cereálií – 30 g atd.).
PRAHA – Společnost Cereal Partners ČR – Nestlé Česko uvedla od 1. července na trh novou promoci celozrnných snídaňových cereá-
3D AUTÍČKA Ve větších baleních celozrnných snídaňových cereálií budou vkládány 3D autíčka z filmu Cars. Je jich 6 druhů – jmenují se Ramone, Blesk Mc Queen, Burák, Sally, Luigi, Doktor Hudson – a při stisknutí střechy jim blikají světla. V balení je také speciální hnací klíč (motor pro autíčka), samolepky k dozdobení autíček a na obalu je také návod na uspořádání Mistrovství Zlatý píst. Tyto hračky budou k nalezení v baleních Nesquik 500g, Chocapic 500g,
SNÍDAŇOVÉ LŽIČKY Ve 250g baleních cereálií Nestlé (Nesquik, Chocapic, Cini Minis) a 225g balení Choca Minis lze nyní nalézt jednu z pěti druhů lžiček v po-
Cini Minis 500g a 625g, Choca Minis 470g, a Cheerios 470g. Ing. Renata Indrová, Cereal Partners Czech republic, s. r. o.
Zdravé léto s Dobrou Mámou
Danone věnuje dětem na letní akce 200 000 jogurtů Praha – Až 200 000 jogurtů značky Dobrá Máma věnuje o letošních prázdninách společnost Danone organizátorům letních táborů a dalších prázdninových aktivit určených dětem. Společnost tak chce pořadatelům těchto akcí finančně ulehčit a přispět ke zdravé výživě dětí v průběhu prázdnin. O dodávku jogurtů se může ucházet jakákoliv organizace, která na léto připravuje dětský letní tábor nebo veřejnou akci pro rodiče s dětmi. „Jsme si vědomi toho, jak těžké je dát do souladu často napjatý rozpočet letních dětských akcí a kvalitní pestrý a zdravý jídelníček. Budeme rádi, pokud tato naše iniciativa přispěje ke zdravému stravování během letních měsíců,“ říká Radek Sedlecký, brand manažer společnosti Danone. Jedním z organizátorů, kteří akci přivítali, je i Jiří Šťastný, jednatel občanského sdružení Letní tábor Alea, které pořádá dětské tábory v jihozápadních Čechách. „Zdravá stra-
va a vyvážený jídelníček je na našich akcích jednou z hlavních priorit. Iniciativy podobného typu proto vítáme s velkou radostí, protože nám pomáhají zajistit dětem zdravou svačinu a ulehčují našemu rozpočtu,“ dodává J. Šťastný.
JAK SE MOHOU ORGANIZÁTOŘI DO AKCE PŘIHLÁSIT? Každá organizace, která pořádá v létě veřejné prázdninové akce pro rodiče s dětmi či dětské letní tábory, má možnost využít nabídky společnosti Danone. Prvním krokem je navštívení webových stránek www.dobra-mama.cz a vyplnění zde umístěného formuláře. Následně budete kontaktováni zástupcem Danone, přičemž hlavním kritériem pro získání sponzorského příspěvku je zaměření akce na rodiny a děti a pořadí žádosti, neboť počet jogurtů k rozdání zdarma je omezen počtem 200 000 kusů celkem. Nabídka platí od 20. června do 30. srpna 2006. Přesné podmínky a pravidla akce najdete na www.dobra-mama.cz/akce/ zdrave-leto
4. Pravidelná konzumace jogurtu Dobrá Máma přináší tělu vysoké množství živých jogurtových kultur, které podporují správné fungování trávicího systému. 5. Pravidelná konzumace jogurtu Dobrá Máma dodá tělu hodně vápníku, který vám může pomoci lépe udržovat tělesnou hmotnost v rámci kaloricky vyvážené stravy. 6. Každý kelímek jogurtu Dobrá Máma dodá dětem vápník, který je nezbytný pro jejich zdravý růst. 7. Jogurty Dobrá Máma jsou zdravé,
nutričně hodnotné a přitom výborně chutnají.
DANONE NA ČESKÉM TRHU Společnost Danone vstoupila na český trh v roce 1992. Vlastní výrobní závod ve středočeském Benešově, odkud dodává jogurty a jogurtové nápoje na český trh i do mnoha evropských zemí. Danone Groupe je největším výrobcem čerstvých mléčných produktů na světě. Více na www.danone.cz, www.danone. com nebo www.dobra-mama.cz. Radek Sedlecký, Danone a. s.
JAKÉ JSOU PŘEDNOSTI JOGURTŮ DOBRÁ MÁMA? Výživové hodnoty jogurtů Dobrá Máma odpovídají požadavkům na každodenní zdravou stravu dětí, a proto je jako jediné jogurty na českém trhu doporučuje Česká pediatrická společnost. Dobrá Máma jsou jogurty, které přinášejí 7 výhod pro zdraví celé rodiny: 1. Konzumace jogurtu Dobrá Máma přináší dětem i dospělým vápník, který pomáhá zpevňovat kosti během celého života. 2. Jogurty Dobrá Máma přinášejí našemu tělu bílkoviny vysoké nutriční hodnoty a tím pomáhají zajistit správnou funkci a údržbu svalové hmoty a životně důležitých orgánů. 3. Jogurty Dobrá Máma jsou bohaté na živé jogurtové kultury, které usnadňují zažívání laktózy.
Tak vy jste stavební inženýr? A nepostavil byste nám stan? Já vám na revanš pozabíjím komáry... (sch)
z domova / 23
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Zvyšování efektivnosti výroby mléka v EU-15 Nastupující liberalizace trhu mléka nastartovaná Reformou společné zemědělské politiky v roce 2003, která bude dále prohloubena očekávanými závěry probíhajícího jednání Organizace světového obchodu, představuje jak pro producenty mléka, tak i jeho zpracovatele velkou výzvu ke zvýšení efektivnosti svého podnikání, aby se tak postupně přibližovalo podmínkám světového trhu. STRATEGIE EFEKTIVNOSTI V rámci tohoto náročného procesu půjde o odhalení existujících rezerv a uplatnění všech dostupných racionalizačních opatření, jejichž realizace je mnohdy limitována investičními možnostmi. V této souvislosti uvádíme pro informaci výtah z pojednání profesora zemědělské ekonomiky na univerzitě v Manchesteru a člena představenstva Vědecké rady společnosti Richard Keenan Co Ltd. pana Davida Colmana, uveřejněného v rámci poradenství v odborném časopisu „International Dairy Topics“ na počátku minulého roku, ve kterém se autor zabývá problematikou možností zvyšování efektivnosti výroby mléka v podmínkách zemědělství EU-15. Autor v článku nazvaném sloganem „Getting better before getting bigger“ (nejdříve zlepšit, potom rozšiřovat) varuje farmáře, aby nepodlehli všeobecné strategii, že cesta ke zvýšení efektivnosti jejich podnikání spočívá pouze v rozšiřování chovaného stáda. INVESTICE LIMITUJÍ Autor upozorňuje, že k investičně náročnému zvyšování počtu dojnic ve stádě by mělo být přistoupeno až po vyčerpání všech efektivních opatření zabezpečujících minimalizaci nákladů na výrobu mléka. Uvádí, že mnozí farmáři mohou zvýšit ziskovost svého podnikání bez náročných investic, především zlepšením systému výživy dojnic a důsledným sledováním a kontrolou všech dalších nákladových položek a
celkovým zvládnutím managementu řízení stáda na vysoké úrovni. V rámci EU je zvyšování produkce mléka omezeno kvótami, takže v případě obtížné dostupnosti navýšení kvóty jejich drahým nákupem nebo pronájmem poradenská společnost Keenan doporučuje zvyšování užitkovosti nižšího počtu dojnic. Autor uvádí, že uplatněním poradenství a optimalizací nákladů na krmiva a dalších nákladových položek byla výrazně zvýšena efektivnost četných farem ve Francii. Celkově však platí, že větší stáda dojnic v Anglii a Walesu docilují vyšší hrubý a čistý zisk.
EMPIRICKÉ ÚDAJE O tom ale, že velikost stáda není vždy rozhodujícím faktorem zvyšování efektivnosti farem, svědčí empirické údaje uvedené v tabulce č. 1., v rámci které se hodnotí efektivnost stád různé velikosti. U každé velikostní skupiny se uvádí průměrný zisk na dojnici docilovaný podle ekonomické úspěšnosti ve 4 kategoriích. Předně u 25 % ekonomicky nejúspěšnějších farem, dále u 25 % farem docilujících ekonomické výsledky blízké průměru, následně u 25 % farem s podprůměrnými výsledky a konečně u zbývající čtvrtiny nejhorších farem. Údaje v tabulce byly odečteny z grafu a jsou zaokrouhleny. Z tab. č. 1 vyplývá, že 25 % nejlepších stád s počtem 40–69 dojnic získává vyšší čistý zisk na dojnici než převážná většina stád s více než 60 dojnicemi. Nejhorší stáda s 40–69 dojnicemi vykazují průměrnou ztrátu 649 eur na kus v porovnání s průměrným ziskem 257 eur docilovaným na dojnici u 25 % nejlepších stád. Obdobné výsledky jsou zjišťovány u všech velikostních skupin stád s výjimkou nejmenších stád, ve kterých náklady na práci a celkové fixní náklady neumožňují ani v 25 % nejlepších farmách této kategorie dosahovat pozitivní výsledky, které jsou vždy spojeny se ztrátou.
NÁKLADY KRMIV NA LITR Autor uvádí, že zatímco pozitivní výsledky v dosahovaném zisku nemusí být vždy ovlivněny nižšími náklady na výživu dojnic, v mnoha případech tomu tak ve skutečnosti je a využívání právě této cesty vede k solidním ekonomickým přínosům. Dokládá to porovnáním efektivnosti 25 % stád s nejnižšími variabilními náklady s 25 % stád s nejvyššími variabilními náklady. Zatímco stáda první skupiny dosahovala v rámci variabilních nákladů náklady na krmivo na 1 l mléka 6,09 centů, vykázalo 25 % stád s nejvyššími variabilními vstupy náklady na krmiva částku 10,03 centů/l. Rozdíly v nákladech na krmivo ovlivnily rozhodující měrou u obou sledovaných skupin celkovou výši nákladů na produkci 1 l mléka, která činila u 25 % stád s nejnižšími variabilními náklady 24,72 centů/l, zatímco u 25 % stád s nejvyššími variabilními náklady dosáhla 31,16 centů/l. Autor poukazuje na skutečnost, že jak první, tak i druhá skupina porovnávaných stád byla tvořena farmami zhruba stejného charakteru s průměrným počtem dojnic 92 a 83 ks ve stádě a průměrnou užitkovostí 6 464 litrů a 6 349 litrů mléka. Vykázaný náklad na krmivo představuje náklad na produkci 1 litru mléka, což nelze zaměňovat s výší nákladů vynaložených na krmení na dojnici. NÁKLADY KRMIV NA DOJNICI Vyšší náklady na krmivo na dojnici jsou plně opodstatněné, pokud jsou
převýšeny vyšší hodnotou získaného výstupu. Ten může být docílen vyšší dojivostí, vyšším obsahem sušiny mléka, případně výhodnějším kontraktem tak, jak je to uvedeno v tab. č. 2. V tab. č. 2 jsou uvedeny ekonomické parametry výroby mléka dojnic s nejvyšší užitkovostí a porovnány s obdobnými výsledky dojnic s průměrnou dojivostí. Údaje se vztahují k roku 2002/3, který byl pro mléčné farmy velmi nepříznivý. Nejúspěšnějších 25 % stád s nejvyšší užitkovostí vykázalo o 130 eur vyšší náklady na krmivo v porovnání s 25 % stád s průměrnou užitkovostí. Tato zvýšená položka byla téměř převážně vynaložena na nákup koncentrovaných krmiv. Celková výše variabilních nákladů na dojnici byla o 201 eur vyšší a celkové náklady na dojnici u 25 % stád s nejvyšší užitkovostí dosáhly 2046 eur a byly o 280 eur vyšší v porovnání s náklady na dojnici ve výši 1766 eur u 25 % stád s průměrnou užitkovostí. Docílený příjem na dojnici dosáhl
u vysoce užitkových stád 2185 eur a byl o 361 eur vyšší v porovnání s dojnicemi s průměrnou užitkovostí ve výši 1824 eur. Návazně na výše uvedené ukazatele dosáhl čistý zisk na dojnici ze skupiny sledovaných vysokoužitkových dojnic 139 eur a byl o 81 eur vyšší v porovnání s čistým ziskem 58 eur připadajícím na dojnici ze skupiny 25 % stád se střední užitkovostí.
ZÁVĚR V dosahované efektivnosti produkce mléka jsou mezi nejlepšími a nejhoršími stády každé velikostní skupiny hluboké rozdíly, které může pozitivně ovlivňovat perfektní management řízení stáda, anebo naopak negativně farmáři, kteří si ještě doposud nejsou plně vědomi významu sledování všech nákladových položek, včetně nákladů na krmivo. Právě pro ty platí zásada, aby před tím, než začnou investovat do rozšířeného chovu, zajistili jeho prosperitu se stávajícím počtem dojnic. Ing. Milan Křivánek, ČMSM
Tab. č. 1 Zisk docilovaný na dojnici podle velikosti stáda (EUR) Počet dojnic ve stádě Ekonomická úspěšnost
25 % stád nejlepších
10–39 40–69 70–99 100–149 nad 150
350 260 250 350 500
25 % stád 25 % stád blízko průměru pod průměrem
Zisk na dojnici – EUR 750 30 50 100 200
25 % stád nejhorších
800 250 200 0 50
1300 650 500 350 250
Tab. č. 2 Docilovaná užitkovost stád 25 % stád 25 % stád s prům. s nejvyšší užitkovostí užitkovostí Průměrná užitkovost l/dojnice 8103 6639 Průměrná velikost stáda – ks 120,5 100,6 Var. nákl. na krmivo – EUR/dojnice 639 509 Celkové var. náklady – EUR/dojnice 928 727 Celkové náklady – EUR/dojnice 2046 1766 1824 Příjem – EUR/dojnice 2185 58 Čistý zisk – EUR/dojnice 139 Roční ukazatele
Rozdíl -1464 -19,9 -130 -201 -283 -361 -81
Dobroty z kozího mléka Alena Freijeová má farmu u Doupovských vrchů v Radonicích, pár kilometrů od Kadaně. Před 8 roky jako ekonomka dělala manažerku velké stavební zahraniční firmě a nabízela stavební celky v zahraničí. „Byla jsem neustále ve stresu. Šlo o velké peníze a v zahraničí se stejně jako u nás najdou šíbři, kteří podklouznou pod rukou, aniž chtějí platit za odebrané zboží. Byla jsem velmi blízko rodinné anamnéze, rakovině,“ svěřila se farmářka. „Se vším jsem včas sekla a zcela od základu změnila život,“ uvedla žena, z níž štěstí a pohoda přímo vyzařuje.
Alena Freijeová při výrobě sýrů ve své „laboratoři“.
„Prdelky moje, kde jste,“ zavolala a už se kopečky na horizontu dávají do pohybu. Najednou nás obklopila stovka zvědavých tvorů, kteří se chtějí mazlit, drbat, hladit, snaží se okusovat nohavice, olíznout objektiv a očuchat bundu. „Tohle je moje dítě“, ukazuje Alena Freijeová kozu Žužlinku, co ještě neodrostla kůzlečím mravům. Ta ochotně přikládá tvář na líce své chůvy a kopýtkem zavěšuje přední nohu pod límec. Byla odkojená z lahve a žádá si každodenní dávku něhy. „Ty bezrohé kozy čůrají jako kropicí konev, na všechny strany,“ se smíchem svěřuje taje a zajímavosti stáda. Kozy se dojí dvakrát denně a vyprodukují dohromady tak sto litrů. I když se dojí strojově, je to pěkná fuška, zvlášť potom s výrobou sýrů, které se po sražení mléka dávají do speciálních sítek a musí se obracet. Nejdřív po minutě, potom po dvou a nakonec za každou hodinu. Alena Freijevá prostudovala mnoho receptů. Hlavně od německých chovatelek se učila, jak s kozami, aby neměly nedostatek minerálií a jejich krmná dávka byla plnohodnotná, a snažila se získat i recepty na sýry. Dnes jich dělá kolem patnácti druhů. Nechybí ani syrovátka, kozí mléko a dlouho zrající sýry ve tvaru fotbalového míče. I ty chtějí své a musí se pravidelně potírat mlékem, překládat a udržovat v přesně nastavené teplotě. Odvážejí si je lidé nejen ze širokého okolí, ale i ze zahraničí, z Nizozemska, Německa, Belgie. Pro sýry si jezdí i z nedalekých lázní, kde jsou v jídelníčku zdravé výživy. Zdánlivě je Alena Freijeová se svým druhem odtržena od světa. Má ale počítač a je propojená se serverem Agrární komory, od níž má pravidelné zprávy a informace. „Je to pro mne velmi důležité,
Uchování kozího mléka a smíchání se siřidlem je velmi precizní a náročná operace. Vše musí být sterilní, při čistotě jako v laboratoři. mám informace od zdroje, a tak nepropásnu žádný důležitý termín, který souvisí s mým podnikáním. Na Ministerstvu zemědělství mne už znají. Nedávno mi volali, jak si dokážu pohlídat své kozy,“ směje se chovatelka, které se přezdívá kozí bába. Každý večer prý dává svým kozám dobrou noc. Jak říká, není nic krásnějšího, než nasávat pohodu stáda uprostřed něj, ve stáji. Text a fota: Eugenie Línková
24 / z domova
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Budějovický Budvar definitivně obhájil svou ochrannou známku ve Španělsku Španělský nejvyšší soud zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch a s konečnou platností potvrdil Budějovickému Budvaru registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“. České Budějovice – Budějovický Budvar, n. p., může s konečnou platností ve Španělsku využívat na svých výrobcích označení „Budějovický Budvar“. Registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ jihočeskému pivovaru definitivně potvrdil španělský nejvyšší soud, když minulý týden zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch proti předchozímu shodnému rozhodnutí vrch-
ního soudu v Madridu. Vrchní soud rozhodl už v roce 2003 ve věci registrace ochranných známek „Budějovický Budvar“ ve prospěch českého výrobce. „Přestože je pro nás Španělsko dosud malým trhem, který nepatří mezi 10 našich nejdůležitějších vývozních zemí, očekáváme, že konečné rozhodnutí nejvyššího soudu pomůže rozvoji našich obchodních aktivit. Především jsme získali definitivní právní jistotu, která podstatně snižuje rizika při našich investicích do marketingu a podpory značky „Budějovický Budvar“ ve Španělsku,“ komentoval rozhodnutí soudu Petr Samec, PR manažer Budějovického
Budvaru. Budějovický Budvar, n. p., vyváží do Španělska v posledních letech více než 4 000 hl světlého ležáku ročně. V roce 2005 činil meziroční nárůst vývozu 4 %. Známkoprávní spor ve Španělsku má počátek v roce 1997, kdy Budějovický Budvar, n. p., podal u místního patentového úřadu přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“. Patentový úřad kvůli námitkám americké společnosti Anheuser-Busch ve druhé instanci odmítl jihočeskému pivovaru ochranné zámky zaregistrovat. Americká strana argumentovala potenciální možností záměny ochranné známky „Budějovický Budvar“ s jejich platnými ochranný-
mi známkami „Budweiser“ a „Bud“. Budějovický Budvar, n. p., podal proti závěru patentového úřadu již v roce 1999 správní žalobu k vrchnímu soudu v Madridu, který v roce 2003 rozhodnutí španělského patentového úřadu zamítl a ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaregistroval. Anheuser-Busch se proti tomu odvolal k nevyššímu soudu, ale ten verdikt vrchního soudu v květnu 2006 s konečnou platností potvrdil. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní
pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a v dalších více než 70 správních řízeních před patentovými úřady. Budějovický Budvar zaznamenal v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Taiwanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku a Finsku. V současné době exportuje Budějovický Budvar svůj prémiový ležák, který patří k absolutní světové špičce, do 50 zemí všech světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí.
Budějovický Budvar získal medaili v prestižní mezinárodní soutěži České Budějovice – Pivovar Budějovický Budvar, n. p., získal stříbrnou medaili ve světové soutěži „Brewers Association (BA) World Beer Cup® 2006“. Tato soutěž hodnotí piva z celého světa a určuje nejvýznačnější druhy piva, které jsou v současnosti ve světě vyráběny. Zlaté, stříbrné a bronzové medaile v 85 pivních kategoriích byly uděleny během slavnostního večera „World
Beer Cup Gala Awards Ceremony“ ve Washington State Convention & Trade Center v Seattlu v USA. Budějovický Budvar získal stříbrnou medaili v kategorii „Bohemian-Style Pilsener“ za světlý ležák Budweiser Budvar, který se do USA vyváží pod jménem Czechvar Premium Czech Lager. Devadesát dnů ležení, použití nejkvalitnějších surovin (hlávkový žatecký chmel, vybraný moravský slad a voda
z artéských studní) a dlouhá tradice vaření piva v Českých Budějovicích jsou zárukou nenapodobitelné chuti ležáku Budweiser Budvar. Tento ležák se vyznačuje hustou bohatou pěnou a výrazně zlatožlutou barvou. Vůně ležáku je výrazná, typicky pivní s akcentem chmelového aroma. Hořkost je slabé až střední intenzity, jemného až slabě drsného charakteru s krátkodobým dozníváním. Ležák má střední až silný říz, který u konzumenta vyvolává pocit vybízející k dalšímu napití. Je to pivo ozdobené mnoha medailemi a diplomy z tuzemských i zahraničních soutěží jakosti. Budějovický Budvar, n. p., patří mezi nejúspěšnější české firmy a během 110 let své existence si vybudoval silnou pozici na českém trhu i v zahraničí. Světlý ležák Budweiser Budvar patří mezi nejexportovanější české značky piva a vyváží se do 50 zemí světa. „Velmi si vážíme tohoto ocenění. Obstáli jsme v obrovské konkurenci nejkvalitnějších druhů piva z celého světa. Fakt, že v porotě měli převahu Američané, nám dělá obzvláště velkou radost, protože naše značka Czechvar není v USA příliš známá,“ říká Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru. Vítěze soutěže „World Beer Cup 2006“ vybírala mezinárodní porota ze 2 221 vzorků, které do soutěže dodalo 540 pivovarů z celkem 56 zemí.
K účasti bylo vyzváno celkem 3 800 pivovarů ze 100 zemí. Mezinárodní porotu tvořilo 109 odborníků z 18 zemí: Austrálie (3), Rakousko (1), Belgie (8), Kanada (3), Kajmanské ostrovy (1), Česká republika (1), Dánsko (3), Finsko (1), Německo (12), Itálie (1), Japonsko (4), Nizozemsko (3), Nový Zéland (1), Rumunsko (1), Singapur (1), Švédsko (2), Velká Británie (8) a USA (55). Pro více informací o „World Beer Cup 2006“ navštivte webovou stránku www.WorldBeerCup.org. Soutěž World Beer Cup se koná každé dva roky již od roku 1996 pod záštitou organizace “Brewers Association”. „Brewers Association“ (BA) je neziskovým obchodním a vzdělávacím sdružením pro menší tradiční a nezávislé americké pivovary, které sídlí ve městě Boulder, Colorado, USA. Cílem BA je propagace a ochrana poctivého amerického piva a také podpora společenství pivních nadšenců. Pro získání dalších informací navštivte webovou stránku www.beertown.org. Pojem „Budějovické pivo“ nebo „Budweiser Beer“ se stal synonymem pro tradici a dlouhodobě špičkovou kvalitu. Pivovaru Budějovický Budvar, n. p., se už 110 let daří v této tradici pokračovat a šířit slávu tohoto piva po celém světě. Český akciový pivovar – pří-
mý předchůdce Budějovického Budvaru, uvařil první várku – pouhých 200 hektolitrů – 7. října 1895. Dnes překračuje roční produkce milion hektolitrů a z toho se téměř polovina vyváží do 50 států všech kontinentů. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes. Petr Samec, Budějovický Budvar, národní podnik
Radegast Birell vítězem v kategorii nealkoholických piv v mezinárodní australské soutěži Praha (red) – Radegast Birell získal v australském Melbourne nejvyšší ocenění v kategorii nealkoholických piv mezinárodní pivní soutěže Australian International Beer Awards. Ocenění udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa. Již od počátku dubna probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo letos registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně České republiky. Mezi nealkoholickými pivy nejvyšší hodnocení získal Radegast Birell: „Jsme rádi, že se potvrdila pozice Radegastu Birell jako vysoce kvalitního nealkoholického piva i mimo domácí trh, v náročném mezinárodním srovnání s dalšími 30 zeměmi světa,“ uve-
dl Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell. Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria. Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení je pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení.
V obsahu listu najdete aktuální informace: •z oblasti ekonomiky a obchodních podmínek výroby a prodeje potravin, legislativních podmínkách výroby, obchodu a oběhu potravin, •oz oblasti státní správy v odvětvích zemědělství a potravinářský průmysl, •o novýchzásahů technologiích technice využívané při výrobě potravin, •o trendech směřujících ka bezpečnosti potravin a jejich jakosti, •z potravinářské politiky tuzemské a Evropské unie, ale i světa, •o činnosti Potravinářské komory České republiky, •o potravinářských veletrzích a výstavách u nás i ve světě, •o potravinářském školství, vědě a výzkumu, životním prostředí, •ze života odborně sdružených společenstev a svazů vyrábějících potraviny, •o významných osobnostech v potravinářském průmyslu a obchodu, •odborné články a statistické potravinářské informace, •společenská rubrika, •inzerce a PR články. • AGRAL s. r. o. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 Vše bližší najdete na
www.agral.cz
z domova / 25
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
České pivovary připravily na hlavní sezónu kromě piva i řadu kulturních akcí
Praha – České pivovary v hlavní sezoně od května do září pořádají na 200 kulturních, sportovních a společenských akcí, kterých se odhadem zúčastní 500 000 až 600 000 především domácích návštěvníků. Převahu mají pivovarské dny a dny piva, kdy jednotlivé pivovary nebo skupiny pivovarů nabízejí zájemcům vedle různých běžných i speciálních piv především zábavu. Stalo se již tradicí, že na dny pivovarů jsou zvány nejlepší hudební skupiny u nás a špičkoví zpěváci a že pořady uvádějí moderátorské hvězdy. Dny piva dnes však nejsou pouze o pivu a programy nejsou určeny jen dospělým, na své si přijdou i děti. Velmi oblíbené jsou např. různé soutěže. Dny otevřených dveří nabízejí téměř všechny české pivovary nebo pivovarské skupiny, tj. většina ze 38 subjektů působících na českém pivním trhu. Pivovarství a pivo jako populární a ve světě známý český fenomén je představováno ve světle dlouhé historie. Postupně roste počet pivovarů, které se chlubí svou tradicí. K návštěvě svého muzea zve nejstarší fungující pivovar u nás, pražský pivovar U Fleků, otevřený v roce 1499. Naším nejznámějším pivovarským muzeem je Pivovarské muzeum Plzeňského Prazdroje a v loňském roce ho navštívilo více než 150 000 osob. Pivovarským muzeem se však honosí i mnohem menší pivovary, např. pivovar v Chodové Plané. Hodně malých i velkých pivovarů provozuje návštěvnická centra seznamující turisty se stroji i technologickým zázemím pivovarů. Návštěvnické centrum mají např. v Budějovickém Budvaru, kde v loňském rekordním roce návštěvnost překročila 42 000 osob. Minimálně stejný počet hostů očekávají i letos. Další centra jsou v Plzeňském Prazdroji, ve Staropramenu na Smíchově, dále v Královském pivovaru Krušovice, pivovaru Černá Hora, Starobrnu a dalších. České pivovary stále častěji nabízejí i další, především turisticky zajímavé atrakce. Patří k nim např. pivní stezky. Tyto turisticky přitažlivé trasy začínají a především končí v pivovarech, ale
Pivovar Staropramen na Smíchově.
vedou také po kulturně-historických památkách. K nejznámějším patří Jihočeské pivní stezky, které připravila Jihočeská centrála cestovního ruchu. V nabídce nalezneme možnost návštěv osmi pivovarů a minipivovarů v jižních Čechách a jsou mezi nimi např. Budějovický Budvar, pivovar Bohemia Regent, pivovar Eggenberg a další. A připravuje se propojení pivních stezek do Horního Rakouska, Bavorska a na Plzeňsko. Další trasou je např. Beskydy Radegast CykloTrack, což je okružní pivní cyklostezka, kterou vybudoval pivovar Radegast. K nejnovějším z nich potom patří Keprníčkova naučná stezka v Jeseníkách, na jejíž přípravě i realizaci se podílel pivovar Holba v Hanušovicích. Někdy se připomínají cesty, které absolvovaly významné české osobnosti. Připomeňme si trasu z Brna do Černé Hory, kterou nejednou prošel básník Petr Bezruč. Na ty, kteří túry absolvují, čeká během a po absolvování tras kromě tradičního piva i stále populárnější nealkoholické pivo a další druhy nealkoholických nápojů, které bývají často produktem samotných pivovarů. Mezi zajímavosti, které nabízejí pivovary na svých pivních slavnostech vedle běžného sortimentu, patří i piva, která jsou připravována pro tu jedinečnou příležitost, kterou jsou pivovarské dny. Většinou se jedná o vícestupňová piva, kvasnicová piva a piva, která pro svou složitost výroby na nápojových lístcích
Koulení pivních sudů v Chodové Plané. běžně nenajdeme. Možná i to jsou důvody, proč se pivní slavnosti konají stále častěji. A patrně hraje roli další podstatný fakt, který už byl zmíněn – pivní nebo pivovarské slavnosti dávno nejsou jenom o pivu nebo dokonce o jeho vypitém množství. Jsou to zábavné akce, akce pro celou rodinu, velmi často se odehrávají v samotných pivovarech, které jsou charakteristické svou historií a geniem loci. Pivovarská nádvoří připomínají tradici a dlouhou historii českého pivovarství, avšak historické budovy kolem nich kromě tradičních
technologií, spilek, varen atd. návštěvníkům ukazují i nejmodernější technologie, které pomáhají udržovat i zvyšovat kvalitu nabízených piv. Připomeňme si alespoň několik známých a populárních akcí, které letos některé z pivovarů pořádaly nebo budou pořádat. Letos se počtrnácté uskutečnil Den kozla v pivovaru Velké Popovice, který patří do skupiny Plzeňského Prazdroje. Akce se poprvé přemístila do areálu celého pivovaru a zúčastnilo se jí kolem 13 000 návštěvníků. Oslavy pivovaru Ostravar ze skupiny Pivovary Staropramen nabídly koncertní vystoupení předních českých hudebních skupin, k dispozici bylo i speciálně uvařené pivo. Dny s Primátorem si za dobu své existence získaly v Náchodě nejen popularitu a příznivce, ale i trvalé postavení v programové nabídce společensko-kulturních akcí města. A v nabídce nechyběla ani pivovarská specialita, 24% Primátor Double. Letos se poprvé pivovarské slavnosti pardubického pivovaru Pernštejn, který slaví 135. výročí svého vzniku, konaly na pardubickém Pernštýnském náměstí a v nabídce byla i novinka, 13° nefiltrovaný ležák Arnošt. Mnohé pivovary své akce teprve chystají. Rodinný pivovar Chodovar pořádá již 10. mistrovství Evropy v koulení pivních sudů v Chodové Plané. Novinkou letošních slavností je také „Nordik walking“, představení nového sportovního odvětví za účasti profesionálních
trenérů. Populární běh na kolečkových bruslích s plnými podnosy v rukou bude rovněž zajímavou atrakcí. Měšťanský pivovar v Poličce připravuje tradiční a letos již XIII. den otevřených sklepů. Pokaždé se konají prohlídky pivovaru, a to od varny až po sklepy. K vidění je např. unikátní celoměděná 2nádobová varna z dílny Novák & Jahn, akciová továrna na stroje Praha, rok 1930, s měděným scezovacím korýtkem a 8 mosaznými kohouty. Zajímavou prezentaci sedmi malých regionálních pivovarů nabízejí 9. krkonošské pivní slavnosti pořádané ve Vrchlabí. Pozoruhodnou atrakcí bude pokus moravského siláka Reného GOLEMA Richtera o vyzdvižení 4 sudů piva v zubech. Již podvanácté se uskuteční dvoudenní pivní slavnosti v Humpolci organizované Rodinným pivovarem Bernard. Ty patří k největším svého druhu na Vysočině a letošní koncerty obohatí vystoupení např. Ivy Frühlingové, Vlasty Horvátha, skupin Katapult a Wohnout a vyvrcholením bude večerní ohňostroj. Nadcházející výročí 425 let vaření piva v Krušovicích bude ve znamení historického průvodu a návštěvníci oslav budou moci shlédnout příjezd kněžny Elisabeth von Fürstenberg a módní přehlídku nové krušovické kolekce. K zajímavostem tohoto dne otevřených dveří patří skutečnost, že každý návštěvník, který se dostaví do 9 hodin ráno oblečen v historickém kostýmu pocházejícím nejpozději z konce 18. století, obdrží 3 čepovaná piva zdarma.
Pivní pouť v Černé Hoře. Po loňské akci pivovaru Gambrinus ze skupiny Plzeňského Prazdroje – Městečko zábavy – přišel tento pivovar s další novinkou – kamionem, po jehož rozložení se vytvoří plnohodnotné pódium o ploše 60 m2. Spojením Gambrinus Městečka zábavy a tohoto unikátního autobusu vzniklo G-city nabízející 15 různých atrakcí i plně funkční pódium s veškerou zvukovou a světelnou aparaturou, která může být stále v pohybu a přijet bavit příznivce piva skutečně kamkoli. A protože k zábavě patří neodmyslitelně i pivo Gambrinus, je kamion vybaven i vlastním výčepním zařízením. Také pivovar Starobrno pořádá Den otevřených dveří, koncertní nabídka bude zahrnovat vystoupení Ready Kirken, Petra Bendeho a skupiny Divokej Bill. Kromě toho je Starobrno partnerem řady festivalů. Patří k nim i Starobrno Festival Slunce, který se koná ve Strážnici. Starobrněnská lávka Říčany se uskuteční v Říčanech u Brna a hlavním bodem programu je již tradičně přejezd dlouhé úzké lávky přes Římanské koupaliště (na kole, dvojice na trakaři s výměnou uprostřed atd.). Velký zájem také vzbuzují Olšany open na statku Bolka Polívky v Olšanech u Rousínova. Pivovar Černá Hora připravuje desátý ročník Pivní pouti, která je největší akcí pivovaru. Každoročně se jí zúčastní asi 15 000 lidí. Na koncertě letos vystoupí např. skupiny Turbo, Katapult, zpěváci Petr Bende, Věra Špinarová, Vlasta Horváth, Láďa Kerndl, Michal David, Gába Al-Dhába a další. Zajímavostí bude nabídka speciálního piva se stupňovitostí 15,3° připomínajícího letopočet 1530 – výročí první písemné zmínky o pivovaru Černá Hora. Budějovický Budvar pořádá Den otevřených dveří a oslavu 111 let založení pivovaru v září. Celodenní program nabídne koncerty a možnost prohlídky pivovaru a návštěvnického centra zdarma. Dlouholetou tradici má i žatecká Dočesná – Slavnosti chmele a piva.
Tradiční dvoudenní oslavy sklizně chmele, které probíhají v historickém centru města Žatec, nabídnou návštěvníkům bohatý kulturní program a především piva z celé České republiky. Kromě jednorázových akcí podporují české pivovary i hudební festivaly. Patří k nim např. Léto s Kozlem 2006, připravené již pošesté pivovarem Velkopopovický Kozel. Od konce dubna do konce srpna probíhá celkem 17 festivalů a akcí v žánru folk a country. Vystoupí na nich na 400 interpretů a skupin. Program bude obohacen i o další hudební směry, jako jsou klasický folklor, folkrock, ale i etno, world music, blues atp. Stranou nezůstávají ani malé pivovary. Projekt Léto s Rychtářem i v letošním roce nabízí koncerty známých skupin Divokej Bill, Tři sestry a na závěr letní sezony proběhne minifestival Rychtář Open Air, který je situován do hlineckého amfiteátru. Pivovar Regent v Třeboni pořádá několik hudebních festivalů (např. Okolo Třeboně) na zámeckém a pivovarském nádvoří, kde budou koncertovat beatové skupiny. Během pivních slavností, které budou zakončeny ohňostrojem, bude možné si třeboňský pivovar prohlédnout. Gastronomickou specialitou bude rožnění vola na nádvoří třeboňského zámku. Celoroční, především hudební program v Centru Sladovna nabízí i pivovar Černá Hora, který podporuje řadu dalších kulturních akcí v celém regionu. A mohli bychom jmenovat i další. České pivovary prostřednictvím kulturních i společenských akcí hledají cestu, jak se dostat do hlubšího povědomí naší veřejnosti. A rostoucí počet pořádaných akcí svědčí o tom, že si tento způsob komunikace s veřejností a prezentace pivovarů našel své zastánce i opodstatnění. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz Ing. Jan Veselý Český svaz pivovarů a sladoven
Právě teď jsme na to móře pročuměli půlku prasete... (sch)
26 / z domova
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Slavnostní přípitek.
V litovelském pivovaru se degustovalo S E T K Á N Í O B C H O D N Í C H PA R T N E R Ů A P Ř ÁT E L P I V O VA R U L I T O V E L Na pět set odběratelů a přátel z řad majitelů restaurací a hospůdek z nejrůznějších koutů republiky se setkalo v areálu litovelského pivovaru, aby jim jako prvním byla představena nová degustační místnost. Pro všechny byl připraven celodenní zábavný program. Celá akce se nesla ve fotbalovém duchu pod heslem „Litovel fandí fotbalu“. Kromě bohaté zábavy za doprovodu hudby a pestré nabídky klasicky vařeného piva (speciálně pro tuto akci pivovar připravil 11° a 13° kvasnicové pivo) a dobrého jídla, se soutěžilo v přesnosti kopu, v rychlosti fotbalové střely a také se hrál stolní fotbálek s živými figurami. Celou akci slavnostně zahájili ředitel pivovaru Miroslav Koutek, sládek Petr Kostelecký, starosta města Litovel Vojtěch Grézl a místostarosta města Petr Šrůtek naražením bečky a přípitkem z korbelu, který připomíná letošní vítězství litovelské klasiky v prestižní degustační soutěži Zlatá pivní pečeť 2006. Poté se starosta, místostarosta z Litovle a také starosta Jiří Matoušek z nedaleké Seničky (rodiště zakladatele litovelského pivovaru Josefa Svozila) spolu se sládkem a ředitelem pivovaru odebrali do nové degustační místnosti, kterou využívají litovelští pivovarníci při dolaďování chuti svého piva, kde byli zasvěceni do umění správně degustovat a hodnotit pivo, což si také vzápětí sami vyzkoušeli. „Profesionální degustace je opravdová věda a i zkušeného degustátora jeho práce stojí mnoho sil, chce-li objektivně zhodnotit a popsat své vjemy. Vždyť jenom k rozlišení vůně je zapojeno mnoho tisíc receptorů a vůně je přitom jen jeden z mnoha hodnocených parametrů,“ zasvětil pří-
Starostové poprvé odborně degustují.
tomné Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel, a připojil: „Jednou z nejdůležitějších vlastností klasického českého piva je plnost. Plné pivo je až chlebnaté, naopak pivo, které plnost nemá, je jako voda. Plnost pivo získává použitím tradičního technologického postupu (varní proces, hlavní kvašení, dokvášení v ležáckých sklepích). Bohužel, v poslední době se právě plnost u řady českých piv vyráběných největšími pivovary v rukách zahraničních společností ztrácí a z piv se stávají tzv. europiva, která se vaří všude jinde ve světě.“ Během celodenní akce mohli postupně ve skupinkách degustační místnost navštívit a o pravidlech a složitosti degustace se dozvědět všichni návštěvníci. Stejně tak mohli absolvovat exkurze po celém pivovaru a na vlastní oči vidět, jak se klasické české pivo, charakteristické svou plností, vaří. Na podobný program se mohou všichni pivaři a pivařky těšit v druhé polovině srpna, na kdy Pivovar Litovel připravuje den otevřených dveří pro veřejnost.
z domova / 27
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Nejlepší nealko pivo v ČR se vaří na Moravě v Pivovaru Litovel T R A D I Č N Í P O S T U PY VA Ř E N Í P I VA O P Ě T V Í T Ě Z Í V KO N K U R E N C I S N E J V Ě T Š Í M I V E L KOV Ý R O B N A M I P I VA Litovel (red) – Nejlahodnějším nealkoholickým pivem v ČR je Litovel Free. Rozhodlo tak 65 profesionálních degustátorů na desátém ročníku soutěže Pivo České republiky, která proběhla v Českých Budějovicích. V prestižní anonymní degustaci zaštítěné ministrem zemědělství ČR se utkalo v deseti kategoriích celkem 220 vzorků piv ze 47 pivovarů. V kategorii nealko piv chuťové pohárky zkušených degustátorů nejvíce oslovilo nealko pivo z litovelského pivovaru vařené klasickým postupem.
různějších důvodů nemůže nebo nechce pít alkoholické pivo. Spotřeba nealkoholického piva stoupá zejména v letních měsících, a to až o 100 procent oproti zimním měsícům. Roční výroba činí přes 10 500 hl. Litovelský pivovar dodává na trh nealkoholické pivo Free jak v lahvích, tak v sudech. Nealkoholické pivo Litovel Free bylo za své vynikající chuťové vlastnosti již několikrát oceněno na celostátních anonymních degustacích. Kromě jiného získalo např. i ocenění Zlatá česká pivní pečeť v Táboře.
„Náš technologický postup je náročný. Nealkoholické pivo se vyrábí ze stejných surovin jako všechna ostatní piva. Při výrobě se musí více hlídat, ale výsledek stojí zato. Toto nealkoholické pivo dobře zahání žízeň. Má pozitivní účinky na lidský organismus, neboť je to živý nápoj plný řady výživných látek (vitaminů a minerálů), který je jistě vhodnější než přeslazené limonády plné cukru a umělých přísad,“ říká ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Pivovar Litovel vaří nealkoholické pivo Free od roku 1999. Technologické postupy používané v Litovli jsou vedeny přirozenou cestou, kdy se při výrobě řízeným klasickým kvašením omezuje tvorba alkoholu. Nealkoholické pivo je na trhu doplňkovým, ale velmi potřebným produktem. Mění se životní styl, stále častěji se jezdí autem a protože nealkoholické pivo zcela spolehlivě nahradí při cestách pivo alkoholické, poptávka po něm roste. V létě ho ocení zejména řidiči a běžně ho může konzumovat každý člověk, který z nej-
Prezident ČČK RNDr. Marek Jukl Ph.D., při předávání Zlatých křížů 3. stupně ČČK v prostorách reprezentační historické varny pivovaru Litovel.
Český červený kříž zavítal do pivovaru MEDAILE ZA DOBROVOLNÉ DÁRCOVSTVÍ KRVE P Ř E D Á N Y P Ř Í M O V S R D C I P I VOVA R U Po slavnostním aktu byli všichni ocenění dárci Zcela netradiční prostředí pro slavnostní seznámeni s historií pivovarnictví a měli možnost předání ocenění bezplatných dárců krve si seznámit se s klasickým technologickým postuzvolil oblastní spolek ČČK Prostějov. Medaile pem výroby pravého českého piva. Exkurzi zakonprofesora Janského a zlaté kříže 3. třídy byly čili pivovarským gulášem a kvasnicovým pivem. předány dárcům krve přímo v srdci pivovaru Litovel v překrásné historické varně. „14. červen je Mezinárodním dnem dárců krve,“ říká ředitelka Oblastního spolku ČČK Prostějov Ing. Lenka Černochová a dodává: „PředáváSlavnostního aktu se zúčastnil i prezident ČČK ní ocenění dnes bylo netradiční, ale úžasné. Dárci RNDr. Marek Jukl, Ph.D., a členky Výkonné rady byli z prostředí litovelského pivovaru zcela nadšeOS ČČK Prostějov. ni a zvažujeme, zda by se tento slavnostní akt ne„Když jsme byli požádáni pobočkou prostěstal v pivovaru Litovel tradicí.“ jovského ČČK, zda by nešlo uspořádat slavnostCelkem bylo letos oceněno 51 dobrovolných ní předání ocenění u nás v pivovaru, přišlo mi to dárců, kteří obdrželi za 10 odběrů bronzové, za zcela symbolické. Poctivé české pivo a krev k so20 odběrů stříbrné a za 40 odběrů zlaté medaile bě mají totiž blízko, neboť pivo je krví našeho náprofesora Janského. 7 dárců obdrželo za 80 odběroda a bez těchto dvou tekutin český člověk prorů zlatý kříž ČČK třetí třídy. Ocenění se udělují stě nemůže být,“ říká s úsměvem ředitel pivovaru každoročně již od r. 1960. Litovel Miroslav Koutek.
Alexej Bechtin přechází v rámci skupiny Sabmiller na Slovensko Plzeň (red) – Alexej Bechtin, dosavadní manažer komunikace a tiskový mluvčí přední domácí pivovarnické společnosti Plzeňský Prazdroj, přechází od 1. 7. 2006 v rámci skupiny SABMiller na Slovensko, kde se bude podílet na významném projektu integrace pivovarů Šariš a Topvar do světové pivovarnické dvojky. Hlavním úkolem Alexeje Bechtina v pozici manažera Þremní komunikace bude podpora právě zahajovaného projektu formování nové Þremní kultury a interní komunikace, jak to již několik let funguje v ČR ve spo-
lečnosti Plzeňský Prazdroj s pivovary v Plzni, Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích. SABMiller působí na Slovensku už od roku 1997, kdy vstoupil jako strategický investor do akciové společnosti Pivovar Šariš. V březnu 2006 schválil Protimonopolní úřad SR akvizici pivovaru Topvar a. s. společností SABMiller. V každé zemi svého působení investuje SABMiller značný objem prostředků do modernizace výrobních zařízení a rozvoje lokálních značek piva prostřednictvím marketingu a podpory prodeje. Nemalé prostředky vynakládá na odborné vzdělávání pracovníků, interní komunikaci a podporu místních
komunit. Do Plzeňského Prazdroje nastoupil Alexej Bechtin (44) v roce 2002. Předtím pracoval v tiskovém oddělení společnosti Philip Morris ČR, v PR agentuře Interel jako mediální konzultant a také jako novinář, tlumoč-
ník a překladatel. Vystudoval fakultu žurnalistiky UK Praha a Fakultu žurnalistiky Moskevské státní univerzity. Je ženatý a má dceru. Hovoří rusky, anglicky, slovensky a španělsky, k jeho koníčkům patří klasická literatura, dějepis a vysokohorská turistika. Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem globální skupiny SABMiller plc, druhého největšího výrobce piva na světě, s pivovarnickými aktivitami či distribucí ve více než 60 zemích napříč 5 kontinenty. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller. S celkovým prodejem více než 10,2 milionu hektolitrů doma i v zahraničí v kalendářním roce 2005 a s expor-
tem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu střední Evropy a největším exportérem českého piva. Pivovar Šariš, a. s., je také členem globální skupiny SABMiller plc. Pivovar Šariš má dnes 29% podíl na slovenském trhu s pivem, prodává přes 1,2 mil. hl piva ročně a zaměstnává 550 pracovníků. Pivovar v Topolčanech, který se začíná integrovat do struktur SABMiller, si stabilně udržuje třetí místo na slovenském trhu, prodává přes 500 000 hl piva ročně a zaměstnává 420 pracovníků. Hlavními obchodními značkami těchto pivovarů jsou Šariš, Smädný mních a Topvar.
Bedřich Smetana inspirován Pilsner Urquell aneb představuje se výpravná česká pivní televizní reklama P I L S N E R U R Q U E L L P O K R A Č U J E V Ú S P Ě Š N É R E K L A M N Í K A M PA N I S P O J E N É S E S L AV N Ý M I M O M E N T Y Č E S K É H I S T O R I E Praha – Jednu z největších a nejvýpravnějších pivních reklam v dějinách České republiky představil Pilsner Urquell dne 26. června. Na všech českých televizních kanálech začal běžet reklamní spot, který spojuje tento český pivní klenot s Bedřichem Sme-
tanou a chvílí, kdy komponuje „Mou vlast“. Pilsner Urquell tak představuje již čtvrtý reklamní spot ve své úspěšné televizní prezentaci této značky. Realizací nejnovějšího provedení televizní reklamy byl pověřen belgický režisér Xavier Mairesse (počítaný me-
zi předních 100 reklamních režisérů na světě). Reklamní spot určený výhradně pro český trh vyvinula agentura Leo Burnett a natočila jej ve spolupráci s produkční společností Dawson Production. Spot byl nasazen v délce 60 vteřin v kombinaci s kratší 40vteřinovou verzí. „Nová reklama navazuje na předchozí spoty Jungmann, Národní divadlo a Laurin & Klement. Jejich společným vodítkem je spojení značky Pilsner Urquell se slavnými momenty a významnými činy v české historii. Značku samu o sobě lze považovat za jeden z nejvýraznějších symbolů České republiky, do uvedených významných momentů Pilsner Urquell tedy přirozeně patří,“ řekl Petr Polák, manažer značky Pilsner Urquell. „Navíc za touto exekucí stojí jednoduchý, milý a velmi silný nápad, což není na českém reklamním trhu věc obvyklá,“ doplnil.
Pár zajímavých informací z natáčení: – Bedřicha Smetanu si zahrál herec Václav Mareš. – Celkem se natáčení zúčastnilo 150 komparzistů. – Divadelní scény byly natáčeny s opravdovým hudebním tělesem, které hrá-
lo předem určené konkrétní pasáže z Mé vlasti – Záběry psaní hudebního přepisu pochází z ruky profesora konzervatoře, to vše za účelem maximální autentičnosti spotu. Alexej Bechtin, Plzeňský Prazdroj, a. s.
28 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
z domova – informace / 29
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Od laboratoře do výroby a budoucí trendy v analytice M V D R . I VA N K A D L E C , I N G . O LG A Š Í PA LOVÁ , M I LC O M s e r v i s a . s . Rozhodující roli v moderní výrobě potravin a krmiv hraje vysoká a stálá kvalita výroby. Tu zajišťuje pravidelná kontrola produkce, která nejenom podporuje věrnost zákazníka obchodní značce, ale napomáhá i v konkurenčním boji úsporou nákladů a zvyšováním zisků.
• Vysokou přesnost výsledků, aby výrobní procesy mohly být upraveny na požadované hodnoty. • Vysokou frekvenci výsledků umožňující okamžité úpravy při nečekaných změnách. Změny složení musí být okamžitě upraveny na požadované hodnoty.
Pokrok v analytické technice postupně připravuje lepší a lepší přístroje přizpůsobené těmto úkolům: – používání pomalých chemických metod k verifikaci, – zavádění rychlých metod v laboratořích v souladu s výrobními požadavky během výrobních procesů se schopností rychlé reakce a výsledků v potřebném čase a intervalu mezi laboratoří a výrobním personálem, – zavádění nových rychlých metod přímo do linek výrobních procesů redukujících čas analýz, – eliminování zpoždění kontroly a výsledků analýz, zvýšení frekvence získávání výsledků analýz proti laboratorním off-line analýzám, což umožňuje nedávný pokrok v systému on-line analýz.
TRADIČNÍ CHEMICKÉ METODY JSOU URČENY PRO PŘÍPADY: • velice precizního, ale pomalého a nákladného stanovení, např. Röse Gottlieb, Soxhlet nebo • rychlého, ale méně přesného požadovaného stanovení, např. Gerber metoda. Obě metody používají chemikálie a vyžadují zručný a zapracovaný personál. Pokud jsou tyto metody používány, má produkční manager limitovanou příležitost optimalizovat výrobu. Jestliže vybere precizní metody, musí čekat na výsledky, což je neakceptovatelné. Jestliže to vyřeší méně precizními metodami, musí přidat značnou bezpečnostní rezervu pro docílení požadovaných hodnot, aby zajistil, že příslušná šarže nepoklesne pod zákonné, resp. požadované hodnoty. Tato bezpečnostní rezerva představuje ztráty v produkci. Rychlými, přesnými a na operátorovi nezávislými analýzami získá produkční personál nejen rychlejší a spolehlivější výsledky s vypovídající schopností, ale i nízké náklady na analýzy ve vyšší frekvenci a čas na kontrolu a úpravu výrobních procesů. Zavedení moderních analyzátorů do výroby znamená obrovský skok kupředu nejen v rychlosti kontroly a získávání potřebných výsledků, ale zejména rentabilitě výroby a získávání náskoku před konkurencí.
ÚKOLY VÝROBCŮ V MODERNÍ VÝROBĚ POTRAVIN A KRMIV • Udržení věrnosti zákazníka a ochrany výrobní značky vysokou kvalitou výrobků. Výrobu potravin upevňovat koncentrací výroby, fúzemi a zvyšováním zisků každý den. Při výrobě globálně rozšířených výrobků stejného druhu ve více výrobách vyžadovat standardní kontrolní postupy za využití moderních analytických přístrojů. • Zajištění lepšího zisku ve srovnání s konkurencí kontrolou výroby a úsporou nákladů. Konkurence mezi výrobci potravin je stále více a více nelítostnější. Pouze společnosti, které jsou schopny ekonomicky optimalizovat svoji výrobu a redukovat náklady, tento boj přežijí. EKONOMIKA PRODUKCE MŮŽE BÝT ZLEPŠENA: • Produkcí výrobků odpovídajících zákonným požadavkům, požadavkům zákazníka a obchodu při minimalizaci nutných nákladů. • Zvětšením objemů výroby ve stávajících kapacitách než investicemi do nových výrobních kapacit. • Manuální odběr vzorků a laboratorní kontrolu nahradit plně automatizovanou in-line a on-line kontrolou a automatickou regulací výroby. VÝVOJ V ANALYTICE POTRAVIN • Pomalé metody používat pouze pro zpětnou verifikaci, kdy výrobek je již vyroben, zabalen a někdy již i v distribuci. • Rychlé metody aplikované v laboratořích pro ovlivňování výroby mají jisté zdržení, i když jsou předávány v odpovídajícím čase a způsobují jistý nesoulad mezi laboratorním a výrobním personálem. Mnoho času může být ztraceno mezi výrobou, laboratoří a zpětným předáním výsledků. Odpovědnost za výsledky pro kontrolu výroby leží na laboratorním personálu a výrobní personál nemůže převzít plnou odpovědnost za výrobní procesy a požadované hodnoty výrobků. • Rychlé metody aplikované at-line blízko výrobních procesů dále redukují potřebný čas a zplnomocňují výrobní personál k převzetí plné odpovědnosti. • In-line a on-line analýzy prakticky eliminují časové zdržení a mohou být prováděny ve větší frekvenci než off-line analýzy požadované na laboratořích. • Plná optimalizace výroby je získána, když výsledky in-line a on-line analýz jsou automaticky transformovány do řízení výroby. POŽADAVKY NA ANALYTICKÉ PŘÍSTROJE PRO OPTIMALIZACI VÝROBY Schopnost optimalizovat a vést výrobní procesy závisí na použitelných analytických přístrojích, které musí splňovat: • Rychlé předávání výsledků produkčním managerům, aby mohli co nejdříve upravit výrobní procesy.
•
•
•
•
PŘÍKLAD APLIKACE PŘÍSTROJŮ V MLÉKÁRENSKÉM A MASNÉM PRŮMYSLU In line, přímo ve výrobní lince se nachází průtoková cela nebo čidlo. Mlékárenský průmysl – Process Analytics Milk Analyzer, NIRS modely 5000–6500. Masný průmysl – MeatMaster. On-line, přímo ve výrobní lince, ale přístroj je umístěn mimo linku a do přístroje přichází produkt odbočkou (by pass), kde se analyzuje, a vzorek dále odchází do odpadu. Mlékárenský průmysl – ProcesScan FT. At-line, mimo linku přímo v provozu, analyzované vzorky se vkládají do přístroje ručně. Mlékárenský průmysl – FoodScan Pro, MSc S 50, MSc Minor, MSc FT 120, MSc FT 2 (vysoká odolnost proti vibracím, vysoké teplotě, vodě). Masný průmysl – FoodScan Pro. Off-line, ostatní přístroje mimo výrobu pro laboratorní použití.
Firma FOSS vyrábí a distribuje prostřednictvím společnosti MILCOM servis a. s. pro Českou a Slovenskou republiku a jejich celý agrokomplex přístroje využívající nejmodernější technologie, včetně hodnocení kvality různých zemědělských komodit (obilí, mouky atd.) a prakticky všech odvětví potravinářského průmyslu. Přístroje jsou využívány jak pro analýzy kvality pro potřeby výroby atd., ale i pro účely zpeněžování např. mléka, obilí a dalších produktů. Pro jejich vysokou kvalitu, zajištění servisu a všech potřeb zákazníků jsou např. v oblasti mléka využívány u více než 80 % všech zákazníků po celém světě. Samozřejmě i pro další než výše uvedená odvětví, např. pivovary, výrobu cukrovinek, krmivářský průmysl, včetně pet-průmyslu (pro naše mazlíčky), vyrábí nejen specializované přístroje, ale i přístroje pro přímou a automatizovanou kontrolu výroby a finální kvality.
CHEMICKÉ ANALÝZY Po převzetí firem TECATOR a NIRSystem vedle podstatného rozšíření výroby a dodávek NIRS analyzátorů vyrábí a dodává firma FOSS i přístroje pro stanovení chemických analýz automatizovanými referenčními metodami. Těmito přístroji je vybaveno více než 30 000 laboratoří celého světa.
Hlavní aplikace pokrývají analýzy dusíku (proteinu, tuku, hrubé vlákniny, dietární vlákniny, škrobu, živin fenolů, alkoholu ...). Kolekce pro přípravu vzorků Příprava vzorků je velmi důležitým krokem všech chemických analýz. Špatně připravené vzorky automaticky povedou k velkým analytickým chybám, proto firma FOSS navrhla celou kolekci mlýnků a homogenizátorů pro jejich přípravu. Flow Injection Analyzers (FIA) FIAstar je používána pro automatickou chemickou analýzu živin a dalších parametrů (dusičnany/dusitany, amoniak, celkový dusík, TKN, fosfáty, celkový fosfor…) ve vodě, půdě, masu, mléčných výrobcích a dalších potravinách. KjeltecTM Systém + Mineralizační systém Metoda podle Kjeldahla je nejrozšířenější technikou vhodnou pro stanovení dusíku/bílkovin (kyanidy, fenoly). Jedná se o jedinou metodu, kterou lze použít pro analýzu dusíku ve vzorcích s vysokou různorodostí. Nová řada firmy FOSS je vytvořena k dosažení maximálně možné správnosti a přesnosti. SoxtecTM Systém Soxhletova extrakční metoda je používána pro aplikace v celé řadě průmyslových odvětví (tuk, celkový tuk, extrahovatelné látky, PCB, pesticidy, PAH). S využitím patentované technologie nabízí Soxtec Systém i plně automatické analyzéry – nejrychlejší menší spotřebou rozpouštědel a vody. FibertecTM Systém Fibertec Systém je speciálně vytvořen pro stanovení hrubé vlákniny, kyselé detergentní vlákniny (ADF), neutrální detergentní vlákniny (NDF) a ligninu (ADL) podle relevantních ISO, EC a AOAC standardů.
ZÁVĚR Automatizovaná kontrola poskytuje obrovský profit: • Růstem produkčních zisků a úsporou energie • Rychlým tokem výroby bez přerušení pro standardizaci výroby • Zajištěním on-line dokumentace výroby • Lepší shodou výroby • Redukcí potřeb nových holdingových kapacit • Laboratorními a energetickými úsporami Process Analytic Dairy ČASOVÁ NÁVRATNOST VYNALOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ JE NIŽŠÍ NEŽ 1 ROK! Všechny zájemce si dovolujeme pozvat k návštěvě našeho stánku na Agrokomplexu Nitra (17.–22. 8. 06) pavilon K, stánek 3 a odborného presentačního semináře 21. 8. 06 ve Slovenském centru polnohospodárského výzkumu Nitra. Na obou akcích bude předveden Infratec 1241 pro analýzy obilovin, luštěnin, olejnin, sladu a mouk. Na Kroměřížských mlékařských dnech ve dnech 13. a 14. 9. 06 předvedeme novinku MilkoScan FT 2.
Infratec 1241 KONTAKTY: www.milcom.cz, www.foss.dk
[email protected] [email protected] [email protected]
Potravinářská Revue je plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí. Upozorňujeme, že nové číslo časopisu vyšlo 30. května 2006.
Objednávky adresujte na naši redakci: AGRAL s. r. o. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, 130 00 Praha 3 Vše bližší o časopisu se dozvíte na
www.agral.cz
30 / ze zahraničí
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Ganda otevřela své nedostupné provozy k nahlédnutí
Christophe Labaere předvádí v závodě proslavenou šunku Ganda.
Vykosťování a ošetření povrchu šunky po zhruba ročním zrání.
Dostat se v Belgii do závodu na výrobu šunek firmy Ganda je pro evropského řezníka něco tak výjimečného a skoro až posvátného jako pro Inda ponořit se do vln řeky Gangy.
Zvláštní zařízení na slisování a sešití vykostěné šunky.
Věděla jsem, že je toto místo sice nějakých šedesát kilometrů vzdálené od Oostende, kde jsme se věnovali lovu krevet, přesto jsem zkusila projevit přání a u šikovných a agilních zástupců Flandersko-české centrály cestovního ruchu jsem našla pochopení. Stal se malý zázrak, a tak jsem měla možnost procházet prostorami proslavené výrobou šunky, která se nachází na předměstí starobylého města Gent. Je to rodinná firma, kde se výroba šunek počítá na 3 tisíce kusů týdně. Jejich vý-
roba je ale jakýsi obřad, který sestává z mnoha operací a velkého množství ruční práce. Podle slov šéfa exportu Christophe Labaera se nejdřív první týden šunka solí, potom se tentýž proces prodlužuje na další tři týdny a dělají se různé operace, které nikdo už detailně neprozradí. Vše to solení se odehrává ve visu a při teplotě 2 stupňů Celsia. Potom po osm týdnů při teplotě 4 stupňů Celsia se šunky ponechají v klidu zrát v jiné hale a potom natřené šunky sádlem se nechávají 10 měsíců při teplotě 17 stupňů Celsia vyzrát. Až potom se vrací k řezníkům na pracovní stoly a vykostí se. A nyní nastupuje takové zvláštní zařízení s formami ve tvaru šunky. Do nich se vykostěná šunka vkládá a než ji sevře železná náruč, bleskově provázkem jizvu po vyjmuté
kosti sešije jehla a dochází ke spresování a balení ve vakuu. Ještě jsem zapomněla na jeden důležitý úkon, který předchází vykostění. Šunka se jako brambora po stranách ořeže takovým nožíkem, který připomíná lopatku s průřezem, jakou se okrajují sýry. Všechny tyto ořezy a osekané kousky kostí jdou jako druhotná surovina k jiné firmě ke zpracování na krmivo. Pokud se šunka prodává v celku, kilogram v obchodě stojí 24 euro. Taková šunka váží od 5 do 6 kilogramů a je o ni nesmírný zájem. Přesto export je jen 10 % z celkové produkce. Belgičané vědí, co je dobré, a chtějí si doma této dobroty co nejvíc užít. V závodě pracuje 46 lidí – je to rodinná firma, otec a syn. Konkuruje jim prý jen pravá Parmská šunka, jinak nemají problémy tohoto druhu. Firma má už 52 let své činnosti za sebou a vypracovala se, slovy gurmánů, až do nebeských výšin, a proto také v řadě gentských hospod visí u stropu, obřadně se jemně seřezává na prkýnku a jí se v plátcích tenčích, než jsou listy pergamenu. Uprostřed Gentu má Ganda svůj svatostánek. Je to prastará gotická budova bývalého tržiště, v jejichž překrásných útrobách visí šunky od stropu a průvodci nabízejí návštěvníkům talířky s touto lahůdkou. Zajímalo mě, jaké plemeno prasat je pro výrobu Gandy nejlepší. Výhradně jde o šunky z prasat plemene Pietrain. Ta se porážejí na 10 jatkách na různých místech Belgie. Přiznám se, že mi bylo líto toho, že toto šunkové království je tak přísně střeženo před návštěvníky a zeptala se, zda by naši potravináři nemohli také jako já nahlédnout. Christophe Labaere řekl: „O českých řeznících a potravinářích víme, že umí a jsou odborníci. Zatím se nám nepodařilo navázat s nějakou firmou spolupráci, o níž stojíme. Chtěli bychom šunky Ganda vyvážet do České republiky. Ne v nějakých velkých množstvích, ale obohatit trh o určitou specialitu.“ Dal mi na sebe kontakt a mám českým kolegům vyřídit pozdrav a přání, nashledanou. Text a fota: Eugenie Línková
Reforma evropského trhu s vínem Brusel (dra) – Evropská komise navrhla radikální reformu evropského trhu s vínem, který se potýká s klesajícím odbytem a prudce rostoucí konkurencí výrobců z USA, Chile, Jižní Afriky, Austrálie či Nového Zélandu. Ozdravit sektor od dotovaných přebytků by měla dobrovolná likvidace 400 000 z dosavadních 3,4 milionu hektarů vinic. S odchodech slabších výrobců z branže by měly jako v případě reformy trhu s cukrem pomoci kompenzace až 2,4 miliardy eur (68 miliard Kč) v příštích pěti letech po startu reformy. „Ročně utrácíme půl miliardy eur na destilaci přebytků vína – to je vůbec nejdražší způsob výroby lihu, hotové mrhání penězi evropských poplatníků,“ prohlásila komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová. Komisařka tento měsíc schválila 131 milionů eur pro tuto formu pomoci pro francouzské a italské vinaře. Obálka s 1,2 miliardy eur dotací pro evropské vinaře se ani po reformě nemá ztenčit. Peníze je však podle komisařky třeba vynakládat efektivněji na odvrácení krize ohrožující evropské víno. Konkrétní výši kompenzačních plateb neuvedla, pouze dala najevo, že by se měla podle regionů lišit. Dopady na jednotlivé země dosud nejsou zřejmé, experti pouze předpokládají, že nejvíce se dotknou států s největšími přebytky. Tři pětiny z evropské produkce představují kvalitní moky, zbytek připadá
na stolní vína, ale poměr se liší země od země. Nadprodukci odhaduje Brusel na 15 milionů hektolitrů vína ročně, tedy 8,4 procenta celkové výroby, ale bez započtení obdobného množství, které se destiluje a prodává výrobcům lihovin za zvýhodněné ceny. EU produkuje asi tři pětiny vína na světě a stejný podíl spotřebovává, vinařství přímo živí 1,5 milionu lidí. Unie je současně největším vývozcem i dovozcem vína na světě, ale zatímco unijní export v posledních letech vzrostl o pětinu, výrobci z USA, Chile, Jižní Afriky, Austrálie či Nového Zélandu svůj export znásobili. Časem by se Unie podle komisařky mohla stát čistým dovozcem. Loni vývoz z EU činil 13,2 milionu hektolitrů, dovoz 11,8 milionu. Reforma počítá se sázkou na kvalitní vína, a to včetně zrušení destilace z přebytků laciného vína či zákazem přislazování. Počítá i se zjednodušením evropských vinět, aby se systém stal zákazníkům pochopitelnější. Návrh EK představuje pouze první výstřel v bitvě o reformu, kterou čeká schvalování členskými státy a v Evropském parlamentu. Diskuse má nyní ukázat, zda směr reformy je vůbec schůdný. Konkrétní legislativní předlohy míní komisařka předložit na přelomu roku a doufá, že by se nový režim mohl začít rozbíhat od roku 2008. Pokles spotřeby v samé EU komisařka přičítá nezájmu mladých spotřebitelů i zpřísnění postihu za jízdu s alkoholem v krvi ve vinařských státech.
Prostor pro větší popíjení vína ale vidí v nových členských zemích. Z loňských 1,269 miliardy eur pro vinaře bylo 35 procent určeno pro restrukturalizační programy a 63 procent Počet hospodářství Produkce EU s vinicemi (2003) Země
na intervenční opatření jako destilace, skladování či vývozní dotace. Jen padesátinu rozpočtu představovaly prémie pro vinaře za definitivní vyklučení vinic. Plocha vinic (2004/ 2005)
procento
Hodnota produkce (průměr 2000– 2004)
Produkce vína (průměr z let 2000–2004
1000 procento ha
1000 hl
Plocha vinic v EU je již přísně regulována. Zákaz výsadby nových vinic, který má platit do roku 2010, by komisařka chtěla prodloužit do roku 2013 a pak zrušit.
procento
Hodnota na jednotku (průměr 1999–2004)
v milionech procento eur
v eurech na hektolitr
Francie
118.400
7
893
26,5
54.682
30,6
7731
48,0
141
Itálie
605.960
37
765
22,7
50.846
28,5
4155
25,8
82
Španělsko
194.200
12
1105
32,8
43.231
24,2
1231
7,6
28
Německo
30.470
2
103
3,1
9470
5,3
1110
6,9
117
Portugalsko
209.180
13
237
7,0
7180
4,0
1058
6,6
147
Maďarsko
195.540
12
88
2,6
4490
2,5
181
1,1
40
Řecko
177.070
11
66
2,0
3646
2,0
46
0,3
13
Rakousko
18.490
1
51
1,5
2551
1,4
437
2,7
171
Slovinsko
28.710
2
17
0,5
994
0,6
82
0,5
82
Česko
5850
0,4
12
0,4
523
0,3
21
0,1
40
Slovensko
22.090
1,4
17
0,5
438
0,2
-
-
-
Kypr
12.920
0,8
12
0,4
425
0,2
17,0
0,1
40
Lucembursko
370
0,0
1,3
0,0
140
0,1
28,0
0,2
200
Malta
4100
0,3
0,6
0,0
67
0,0
-
-
-
Ostatní
320
0,0
0,7
0,0
17
0,0
-
-
-
1,624.390
100
3369
100
178.700
100
16.097
100
90
EU-25
Zdroj: EK, Eurostat, členské státy
ze zahraničí / 31
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Plány EK na lepší péči o zvířata narazily na odpor nováčků Lucemburk/Brusel (dra) – Plány Evropské komise zpřísnit unijní standardy chovu zvířat narazily na nedávném jednání ministrů zemědělství států Evropské unie na odpor především nových členských zemí. Ty se obávají dopadů na konkurenceschopnost chovatelů. Oba návrhy, směrnice o ochraně brojlerů a akční plán zlepšování péče o zvířata do roku 2010, však nebyly zcela odmítnuty. O kompromis se bude v dalším pololetí snažit finské předsednictví EU. EK již loni navrhla směrnici zlepšení podmínek chovu výkrmových kuřat, tzv. brojlerů, které si dosud upravu-
jí členské státy. Direktiva by kupříkladu omezila hustotu chovu brojlerů na 30 kilogramů na metr čtvereční, v případě zvlášť příznivých podmínek na 38 kilogramů. Akční plán zase načrtával záměry i lhůty pro cíle Unie při zlepšování péče o zvířata v příštích pěti letech, včetně zavedení jednotných nálepek pro výrobky z chovů, splňujících zvyšující se unijní standardy. Komise argumentuje, že podle průzkumů jsou skoro tři čtvrtiny evropských spotřebitelů ochotny si při nákupu zboží připlatit za lepší starost o zvířata. Tento přístup se těší podpoře zejména severských států. „Státy, které požadují přísnější poža-
davky, by si je mohly nejprve zavést do vlastní legislativy, stejně jako označení výrobků. Spotřebitelé, kteří podporují lepší péči o zvířata, by pak mohli svou podporu dát najevo nejen nezávazným vyjádřením v průzkumu, ale i zaplacením vyšší ceny,“ argumentoval český ministr zemědělství Jan Mládek. Polský ministr Andrzej Lepper zase vyčíslil, že směrnice o brojlerech by v praxi znamenala snížení počtu chovaných kuřat v drůbežárnách o pětinu, což by se promítlo do nákladů, cen a konkurenceschopnosti. Obdobný přístup zaujaly i další delegace, včetně francouzské, požadující před schvalováním každé iniciativy podrobné pro-
zkoumání ekonomických i sociálních dopadů na zemědělce. „Nejsme proti péči o zvířata. Ale je otázka, zda si náš spotřebitel raději koupí kuře vychované v blahobytu, anebo raději to, které bude o pár korun lacinější,“ argumentoval slovenský zástupce Juraj Nociar. Zatímco komisař Markos Kyprianou zdůrazňoval, že Unie by měla být v péči o zvířata příkladem pro svět, část zemí se naopak obávala zvýhodnění konkurence ze států, které si podmínkami chovu dosud hlavu nelámou. Podle ministra zemědělství ČR Mládka by se problém ocitl v jiném světle, pokud by se unijní přístup dotkl i dovozů z třetích států, anebo se prosadil v me-
zinárodním měřítku. „Nevyhýbáme se zlepšování péče o zvířata, ale musí být v souladu s ekonomickými možnostmi, protože jinak by mohla stát hodně pracovních míst, a to v sektoru, který ptačí chřipka nepovzbudila,“ vzkázal Mládek ochráncům zvířat, kteří jej vybízeli k podpoře směrnice o brojlerech. Těch je ročně v EU vykrmeno a poraženo přibližně 5,9 miliardy kusů. V ČR to bylo loni přibližně 86 milionů kuřat. Život v délce 38 až 42 dnů tráví podle ochránců tato zvířata nahuštěna jedno na druhém v přeplněných halách s umělou ventilací a osvětlením a na čerstvý vzduch se mohou dostat až při cestě na jatka.
Konsolidované tržby Pernod Ricard jsou vyšší Praha (dra) – Konsolidované tržby jednoho z předních světových výrobců lihovin a vína, francouzské společnosti Pernod Ricard se zvýšily. Projevilo se především loňské převzetí britské společnosti Allied Domecq; tempo růstu bez započtení akvizice činilo zhruba čtyři procenta. Sdělil to Pernod Ricard, který je majitelem Karlovarské Becherovky.
Celkově byly hnacím motorem růstu tržeb lihoviny, zatímco objem obchodu s vínem mírně klesl zejména v důsledku poklesu prodejů krabicových vín s nízkou marží v Austrálii. Podle společnosti výsledky potvrzují pro rok 2005/06 cílový čistý provozní zisk na jednu akcii na horním konci rozpětí 7,25 až 7,6 eura. To je nárůst o 10 až 15 procent ve srovnání s
čistým provozním ziskem na akcii 6,6 eura za dvanáctiměsíční období 2004/05. Tržby z prodeje bývalých značek společnosti Allied Domecq dosáhly od července 2005, kdy Pernod Ricard tuto firmu odkoupil, 1,78 miliardy eur. Dobré výsledky zaznamenaly původní prémiové produkty skupiny a prodejní hodnota 12
klíčových značek za prvních devět měsíců roku 2005/06 vzrostla o sedm procent. Pernod Ricard od roku 1998 vlastní likérku Jan Becher – Karlovarská Becherovka, která na českém trhu funguje mimo jiné jako distributor značek mateřské skupiny. Prodej dovážených nápojů tvoří asi deset procent celkového zisku Becherovky.
Lovy krevet s koněm V belgickém přímořském letovisku Oostende můžete vidět jednu raritu, lov krevet do sítí, které do moře táhne kůň. Za dopoledne může vylovit až dva koše krevet a dalších dobrot, darů moře. Touto činností se zabývají většinou farmáři, celkem je jich pět, kteří provozují tuto prastarou živnost. Ráno vyjedou s koněm k moři, celé dopoledne brouzdají napříč po vlnách moře, v poledne úlovek zpracují a prodávají. Odpoledne se věnují farmaření a večer berou turisty na projížďky. Kůň s jezdci na hřbetě nechává lidem užít si přímořského klimatu doslova plnými doušky. Jak jeden z lovců krevet prozradil, na svou činnost nepobírá žádné dotace od Evropské unie. Chtěl by, aby jeho činnost uznalo UNESCO jako raritu a pomohlo svou podporou uchovat toto prastaré řemeslo, které je už pomalu odsouzeno k vymření.
Lovec krevet přiváže koni na bedra z každé strany koše a zavěsí síť. Kůň až po břicho v mořských vlnách pomalu kráčí vodou a do sítí loví krevety a drobné ryby.
Úlovek se hned třídí.
Z A J Í M A V O S T I NIZOZEMSKO: VÝROBA BAKTERIOFÁGŮ Americká společnost EBI Food Safety oznámila, že ve svém výrobním závodě ve Wageningenu v Nizozemsku začíná s produkcí bakteriofágů. Výrobní závod bude prvním zařízením pro produkci bakteriofágů v průmyslovém měřítku. Zároveň poslouží jako sídlo pro výzkum a vývoj. V červenci by již zákazníci z Evropy i zámoří měli obdržet první zásilky nového produktu Listex P100. Tento přípravek lze použít ke kontrole výskytu patogena Listeria monocytogenes v sýrech a masných výrobcích. Společnost plánuje též komerční produkci fágů proti salmonelám, kampylobakterům a jiným v potravinách se vyskytujícím patogenům. Pro bakterie jsou bakteriofágy takovými virovými policejními hlídkami mikroskopického světa. Mají velkou šanci stát se dalším antibakteriálním přípravkem, který zpracovatelé mohou použít, aby zabezpečili zdravotní nezávadnost svých výrobků. Bakteriofágy jsou bakteriální viry, tj. viry, které se pomnožují v bakteriálních buňkách a jsou neškodné pro rostlinné nebo živočišné buňky. Jsou tudíž neškodné i pro člověka. Bakteriofágy jsou hostitelsky specifické, tzn. že jsou schopny napadnout a rozmnožit se pouze v bakterii určitého druhu. Bakteriofág se nejdříve přimkne na povrch hostitelské buňky, potom do ní pronikne, převezme kontrolu nad jejími životními procesy a pomnoží se v ní. Bakteriální buňka plná nových bakteriofágů poté praskne, čímž dojde k jejímu usmrcení. Pomnožené a z buňky uvolněné fágy potom napadají další bakteriální buňky v okolí a celý proces se opakuje.
Protože jsou fágy hostitelsky specifické, společnost EBI Food Safety vyvinula metodu masové produkce fágů pro každého bakteriálního patogena, který je schopen v potravinách přežívat. Zvláště důležité je to, že koncentrát bakteriofágů bude schopen ničit patogeny přežívající i na površích výrobního zařízení a nástrojů ve formě biofilmu, který lze běžnými sanitačními postupy jen obtížně odstranit. Podle odhadů potravinářský průmysl i nepotravinářské obory celosvětově vynakládají na toxické chemikálie ničící patogeny na 5,6 miliard eur, přičemž tyto látky jsou v potírání bakteriální kontaminace úspěšné jen částečně. Podstata výroby nového antibakteriálního prostředku tkví v tom, vyprodukovat správné druhově specifické fágy v takovém množství, které bude dostačující k výrobě tekutého činidla. Toto činidlo bude možné aplikovat jak v průběhu zpracování potraviny k destrukci patogenů na jejím povrchu, tak k ošetření povrchu výrobního zařízení, obalu či jiných prvků přicházejících s potravinou do styku. Společnost EBI Food Safety vyvíjela metody na produkci fágů od roku 2001, na vývoji se podílela i holandská poradenská agentura pro potraviny NIZO. Listerie byly původci několika velkých epidemií v USA i Evropě. Velké procento nemocných listeriózou musí být hospitalizováno a taktéž úmrtnost na toto onemocnění je druhá nejvyšší v rámci alimentárních onemocnění. Listerie jsou vysoce odolné k salinitě, dusitanům, kyselosti a suchu. Mikroorganismus je schopen růstu a rozmnožování i při chladírenských teplotách.
Z E
Mořské úlovky se hned u pláží prodávají rekreantům. Text a fota: Eugenie Línková
S V Ě T A
SPOJENÉ STÁTY PŘEDSTIHNOU FRANCII VE SPOTŘEBĚ VÍNA V následujících třech letech Američané zřejmě předstihnou Francouze v pití vína. Dříve se vtipkovalo, že v některých částech Francie teče z vodovodních kohoutů místo vody víno. Podle nové zprávy z Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV) jsou však tyto dny zřejmě pryč. Ve zprávě se píše, že spotřeba vína ve Francii klesla v období 2004 až 2005 opět o další dvě procenta. Spotřeba vína ve Francii tak za posledních 40 let klesla o polovinu. Jiná je situace v USA, kde spotřeba vína naopak trvale stoupá. Jestliže tento trend bude pokračovat, potom Spojené státy mají šanci, že po Francii převezmou titul národa největších konzumentů vína. USA však nejsou jedinou anglicky mluvící zemí, kde spotřeba vína roste. Stejně je tomu i ve Velké Británii. Podle údajů OIV spotřeba vína v Británii v roce 2005 vzrostla o 5 procent a Británie se tak spolu s USA staly dvěma nejrychleji rostoucími trhy vína na světě. Francie po poklesu vývozů v objemu o 11 procent v období 2002 až 2005 se tak dostala až na třetí místo. Vývozy z Itálie klesly o 1 procento, Itálie ale přesto v exportu zůstala na prvním místě. Dobře si vedly Španělsko, kde export vín vyletěl o 47 procent, a Austrálie a Nový Zéland, kde byl zaznamenán nárůst dokonce o 50 procent. Francie je na druhém místě za Austrálií ve vývozu vín na svůj největší trh, do Velké Británie. Francie si letos opět zažádala o dotace z krizových fondů Evropské unie, aby mohla des-
tilovat více jakostního vína s označením Appellation Contrôlée na levný alkohol určený pouze k průmyslovému použití. Podle Denise Verdiera z Francouzské unie vinařských družstev musí Francie zdvojnásobit svoji snahu „svést“ nové konzumenty v zahraničí. Jediným řešením snižující se spotřeby vína ve Francii je více vyvážet. Francouzská vinná krize zasáhla obzvláště tvrdě největší vinařskou oblast – Languedoc Roussillon. V tomto regionu je víno třetí nejvyváženější komoditou a tvoří 45 procent místní zemědělské produkce. Jestliže se situace nezlepší, bude to pro tyto producenty katastrofální a jejich podniky nepřežijí. Vinařská unie v Languedoku odhaduje, že v průběhu několika příštích let může zkrachovat 30 až 50 procent vinařských závodů. Situace v regionu zůstává po několika útocích militantní vinařské skupiny CRAV na vládní budovy a vinařské závody napjatá. Francouzská vláda v minulém měsíci zveřejnila plán, jak dostat domácí vína zpět na světové trhy. K navrženým opatřením patří i 12milionová podpora vývozů a vytvoření francouzské národní vinné značky. Konkurence je nicméně tvrdá a řada malých a středních výrobců vín zejména v Austrálii též bojuje o své živobytí. Verdier sdělil, že francouzská vinná krize je umocněna i tím, že problémy jsou všude na světě. Světová spotřeba vína se však z hlediska vinařů ubírá správným směrem. Podle údajů OIV mezi lety 2004 až 2005 stoupla o 0,1 procenta na celkově 23,56 miliard litrů, i když růst takovýmto tempem asi neuspokojí všechny vinaře a navždy. Tatiana Oldřichová, ÚZPI
32 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Pejskar & spol., spol. s r.o. – tradiční výrobce trvanlivých salámů a klobás, specialit a uzených mas Tradice a kvalita byla oceněna národní značkou Klasa Oceněné výrobky: Poličan Herkules Lovecký salám Vysočina Métský salám Krajánek – minisalámek
Made Group, a.s. Dlouhá 614/10, 110 00 Praha 1 www.madegroup.cz Provozovna Praha: Kostelecká 894/61 196 00 Praha 9 - Čakovice Tel.: +420 283 933 817-20 Fax: +420 255 706 676 E-mail:
[email protected] [email protected]
Společnost Pejskar & spol. patří do skupiny Made Group, a.s.
Provozovna Olomouc: Wolkerova 31, 779 00 Olomouc Tel. + fax: +420 585 417 070, +420 585 416 043 E-mail:
[email protected]
naše výrobky jsou opět klasa! Kvalita výrobků z Maso Planá a.s. byla oceněna na pražském Žofíně prestižním oceněním
KLASA Tuto narodní značku získaly výrobky: Tradiční hrubozrnná paštika Selská tlačenka Šunkové koleno
nabídky – informace / 33
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
MILSY a.s.,
Bánovce nad Bebravou je potravinárska obchodná spoločnost‘ zameraná na úpravu a spracovanie mlieka, výrobu čerstvých mliečnych výrobkov dennej spotreby, ale hlavně na výrobu parených údených a neúdených syrov a nátierkového masla rôznych prichutí. Značka „MILSY“ v duchu tradičnéj výroby výnimočnej kvality prezentuje výrobky vysokej kvality, akými sú aj slovenské syrové špeciality: oštiepok, parenice a korbáče.
KVALITU VÝROBKOV POTVRDZUJÚ AJ MNOHÉ OCENENIA:
Medzinárodný potravinářsky veľtrh Salima 2004 Brno Zlatá Salima za Korbáčik slaný neúdený a údený Medzinárodný poľnohospodársky a potravinářsky veľtrh Agrokomplex Nitra 2004 Zlatý kosák za Bánoveckú nátierku s jogurtem Käsiade, Inssbruck 2004 bronzová medaila za Bánoveckú parenicu údenú a neúdenú OCENENIE MPSR 2005 „ZNAČKA KVALITY“ UDELENÁ VÝROBKOM:
Bánovecký oštiepok, polooštiepok, oštiepok hranol, Bánovecká nátierka termizovaná neochutená a aj ochutené, Bánovecká parenica údená a neúdená, Sm♥tánka OCENENIE MPSR 2006 „ZNAČKA KVALITY“ UDELENÁ VÝROBKOM:
Bán♥vec a Šl♥hanka Medzinárodný potravinársky veľtrh Salima 2006 Brno Zlatá Salima za Bánoveckú nátierku termizovanú s ementálovou príchuťou
Státní veterinární ústav Olomouc Akreditovaná zkušební laboratoř č.1144 Jakoubka ze Stříbra 1, 779 00 Olomouc, tel.: 585 225 641, fax: 585 222 394 e-mail:
[email protected] www.svuolomouc.cz
ODDĚLENÍ HYGIENY POTRAVIN A CHEMIE
provádí
•kompletní mikrobiologické, chemické, senzorické vyšetření potravin a surovin dle požadavků novelizovaného zákona o potravinách •průkaz a rozlišení živočišné bílkoviny •vyšetření na BSE u skotu (scrapie u ovcí) •mikrobiologické, chemické, senzorické vyšetření pitné vody, aqua purificata dle platné legislativy ČR a EU •laboratorní kontrola HACCP v potravinářské výrobě •posuzování zdravotní nezávadnosti potravin za účelem exportu a importu •monitoring cizorodých látek v potravinách •poradenskou a konzultační činnost v oblasti značení potravinářských výrobků •poradenskou a konzultační činnost v oblasti platné legislativy svozné linky vzorků – odběry vzorků – slevy – rychlé vyřízení zakázek – nepřetržitý provoz
34 / nabídky – informace
O SPOLEČNOSTI Drůbež-Vysočina spol. s r.o. vlastní a provozuje kapacity na výkrm a zpracování jatečné drůbeže v Moravských Budějovicích. Jde o firmu rodinného charakteru, jejíž činnost se datuje od září roku 2002. Hlavní výrobní jednotkou je zpracovatelský závod v Moravských Budějovicích s cca 230 zaměstnanci, který je zaměřen na porážku a finalizaci hrabavé drůbeže s kapacitou 4 – 4,5 tis. kusů za hodinu a maximálním ročním objemem cca 15 tisíc tun živé hmotnosti zpracované drůbeže. Provoz je vybaven moderní dánskou technologií LINCO. Přísun suroviny na porážku, stejně jako rozvoz hotových výrobků, je zabezpečován vlastní dopravou. Důležitou činností je také výroba masných výrobků – tepelně opracovaných i polotovarů. Z řad tohoto sortimentu pochází také tři nově oceněné produkty. Společnost má zavedený systém norem ISO 9001 a systém kritických kontrolních bodů HACCP. V prosinci roku 2003 byla schválena veterinární správou k provozování všech činností nejen na českém trhu, ale i v rámci celé Evropské unie (CZ 963 ES). Je zde zavedený systém norem ISO 9001. Dále je společnost držitelem 9 ocenění národní značky kvality KLASA pro drůbež celou a dělenou, chlazenou, táckovanou.
Drůbež – Vysočina spol. s r. o.
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
Nejvýznamnějším dodavatelem suroviny – jatečných brojlerů – pro zpracovatelský závod v Moravských Budějovicích je dceřinná společnost TEVAM a.s. Produkce firmy je lokalizována do tří farem, v Moravských Budějovicích, Ratibořicích a Valdíkově. Objem rychlovýkrmu dosahuje v současnosti cca 5 600 tun ročně, což představuje cca 47% roční materiálové potřeby mateřské společnosti. Drůbež – Vysočina spol. s r.o. zpracovává cca 7 % z celkové produkce jatečných kuřat v České republice. Patří tak mezi středně velké podniky svého charakteru u nás.
OCENĚNÉ VÝROBKY
Konkurence na trhu s drůbežími výrobky způsobuje, že společnost musí své úsilí věnovat především kvalitě svých produktů a služeb poskytovaných konečným spotřebitelům. Plán investic, který byl v průběhu předchozích let postupně realizován, byl zaměřen především na modernizaci výrobního zařízení a stavebních úprav zpracovatelského závodu tak, aby byla společnost schopna plnit náročné podmínky vyžadované orgány EU v souvislosti se vstupem českých potravinářských podniků na evropský trh. Navíc je v současné době pozornost věnována hlavně kvalitě a zdravotní nezávadnosti vyráběných produktů a proto je získání ocenění Klasa pro produkty vyznamenáním, které přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a k podpoře kvalitních českých výrobků.
Výrobky, které společnost doporučila pro přidělení certifikátu Klasa A, jsou: Kuřecí šunka, Drůbeží tlačenka a Uzená kuřecí stehna vyrobená dle platné národní i evropské legislativy.
Dne 1. 6. 2006 proběhlo v Rytířském sále paláce Žofín slavnostní předávání značky KLASA. Mezi oceněnými produkty byli i tři zástupci společnosti Drůbež – Vysočina spol. s r.o., tentokrát z řad uzenářské výroby:
Jedná se o masné výrobky – tepelně opracované, které splňují vysoké výrobní standardy. Bližší popis těchto produktů není nutný, jedná se o oblíbené zástupce masných výrobků mezi širokou spotřebitelskou veřejností. Přestože se jedná o drůbeží produkty, mohou se zcela bez obav srovnávat také s ostatními konkurenčními produkty podobného charakteru.
Kuřecí šunka Drůbeží tlačenka Uzená kuřecí stehna
Sídlo: K Hoře 1111, 676 02 Moravské Budějovice, kontaktní místo: K Hoře 735, 676 02 Moravské Budějovice Tel.: +420 568 409 111 (ústředna), fax: +420 568 409 160, e-mail:
[email protected] Tel.: +420 568 409 114-7 (příjem objednávek), fax: +420 568 409 135, e-mail:
[email protected]
P O T R AV I N Á Ř S K Á R E V U E je plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí. Upozorňujeme, že další číslo časopisu vyjde 26. září 2006 Objednávky adresujte na naši redakci: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4, nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, 130 00 Praha 3. Vše bližší o časopisu se dozvíte na
www.agral.cz
Mlékárna Polná spol. s r. o. Za Nádražím 680, 588 13 Polná tel.: 567 573 270, fax: 567 573 279
[email protected] www.polna.mcc.cz
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
nabídky – informace / 35
36 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2006
ALIMA značková potravina, a.s. Božanovská 1759 193 00 Praha 9 - Horní Počernice tel: +420 281 090 253 fax: +420 281 090 256 e-mail:
[email protected]
www.alima.cz
no vin
ka
PRONÁJEM ! 296 374 656, 241 445 863, 296 374 655, fax 296 374 658 El. #
[email protected] , www.infak.cz # Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4
· ·· ·· ·· ·
Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.
zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství v oblasti zákonů o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.
Revue POTRAVINÁŘSKÁ
3podlažního domku v Táboře
Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč
VHODNÉHO PRO PODNIKÁNÍ byt 3+1
Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč
LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA
Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč
OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO
(Třebízského ulice)
Lze využívat: 5 dalších místností
Potravinářský zpravodaj
2 garáže
TEL.: 381 253 796
Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.
Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3
Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, 140 02 Praha 4, tel.: 296 374 656, 296 374 655, 296 374 653, šéfredaktor – 296 374 659, fax: 296 374 658, e-mail:
[email protected];
[email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 296 374 657, fax 296 374 658. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.