Jak promlouval Hlas muslimské komunity
Předmluva Muslimská komunita v České republice má o mnohem hlubší kořeny než se v první chvíli může zdát. Již v době Rakouska-Uherska se na území Československa nacházeli bosenští muslimové, ke kterým se postupně přidávali čeští konvertité. Za první republiky zde byla mala skupina českých muslimů, skládající se většinou z inteligence. Během komunistické éry, muslimská komunita do roku 1989 nijak nepůsobila. Po Sametové revoluci se komunita začala opět organizovat a navázat na prvorepublikové aktivity. O životě českých muslimů vyšlo několik knih, které bych nyní chtěl ponechat stranou a soustředit se na časopis muslimské komunity Hlas, který začal po revoluci v Československu vycházet, téměř po padesátileté odmlce. Časopis Hlas podává o komunitě svědectví, ze kterého bych chtěl čerpat a přiblížit čtenářům život polistopadové muslimské komunity. Jelikož si nepotrpím na dlouhé předmluvy, nechme již promlouvat samotný „Hlas“ české komunity, který jsem opatřil pro lepší pochopení děje poznámkami.
Časopis Hlas
Hlas, říjen 1991 28. říjen - vznik Československé republiky 28. října 1918 vznikla Československá republika. O její samostatnost, svrchovanost a zařazení k nejvyspělejším státům světa se především zasloužil její první prezident — univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk. V tomto období 1. republiky byla založena v roce 1934 naše Muslimská náboženská obec, která byla ministerstvem školství a národní osvěty plně uznána. Věříme, že po listopadových událostech se setkáme u našich vládních představitelů se stejným pochopením a tolerancí a naše Ústředí muslimských náboženských obcí bude brzy uznáno. Během následujících let se Ústředí muslimských náboženských obcí (dále je UMNO) snažilo, aby ministerstvo kultury navázalo již na uznanou registraci z roku 1934, leč marně. UMNO se muselo znovu registrovat a její registrace byla státem uznána až v roce 2004. Dne 13. 5. 1991 se v Praze na Střeleckém ostrově konala ustavující schůze Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR, na které byly navrženy a poté schváleny stanovy Ústředí. Po jejich prodiskutování a schválení byly provedeny volby výboru. Členy se stali tito bratři a sestry: •
Mohamed Ali Šilhavý, em. profesor
•
ing. Názih Burhan
•
MUDr. Sálim Zaher
•
Omar Esšír
•
Radka Štádierová
•
Vladimíra Konstanzová
•
Karel Karim Klečka
•
Lubomír Špína
Po ukončení ustavující schůze proběhla první schůzka výboru, na které byl navržen a schválen plán jeho činnosti. Výbor se schází pravidelně lx za měsíc v Brně, Banskobystrická 43a. Na druhé schůzi bylo hlavním bodem vyslání Lubomíra Špíny, ing. Vlád. S. Voldána a paní Maliky V. Voldánové na Hadž. Dále byly projednány otázky časopisu Hlas, vedení matriky, vydání knížky Zastřeno na islám. Bylo rovněž rozhodnuto založit naše vlastní nakladatelství jménem ALNIDA. Přítomní byli seznámeni s projektem mešity, který předložil bratr Omar Bešír. Na dalších schůzích — v červenci a v srpnu — byla projednávána spolupráce s dr. Hassaneinem ve Vídni, Spojenými arabskými emiráty, dále se výbor zabýval hledáním vhodných místností nebo objektů pro definitivní umístění kanceláře Ústředí. Na provedení registrace členů našeho Ústředí bylo nutné pronajmout na 2 měsíce počítač. Toto zajistil bratr ing. Burhan. Do budoucna hodláme zakoupit pro Ústředí počítač vlastní. Na zářijové schůzi byl kooptován do výboru jako kandidát ing. Miroslav Novotný z Vimperku. Dále bylo rozhodnuto založit kulturní a sociální islámskou organizaci s právní subjektivitou. Provedením byl pověřen bratr ing. Burhan. Zajistíme tisk a vystavování dvoujazyčných přestupních listů a rodných listů. Bratr ing. Novotný
byl pověřen, aby do deníků v ČSFR podal inzeráty s oznámením, že Muslimská obec obnovuje svou činnost. Naši bratři v devadesátých letech měli před sebou velice krásný cíl – obnovit základy české muslimské komunity. Ačkoli tyto základy byly v roce 1934 úspěšně položeny, po listopadových událostech se očekávalo, že se naváže na schválení registrace obce z roku 1934. Muslimská obec zde neformálně existovala a začala působit hned po listopadových událostech. Tehdejší obec byla složena převážně z českých konvertitů, jak můžeme vidět ze zápisu z voleb do výboru. Vysílání českých muslimů na hažž se stala každoroční tradicí, o které rozhodoval výkoný výbor obce. Čeští muslimové mohou být vděční za knihu Zaostřeno na Islám, vydanou UMNO, která je přední islámskou publikací v ČR. Od prvního vydání byla několikrát vydaná a do dnešní doby nebylo psáno o Islámu lépe. Polistopadová Muslimská obec si vytyčila veliké cíle. Dozvídáme se, že členové obce měli zájem navázat na aktivity první republiky. Jako např. snaha o uznání Muslimské obce, vedení muslimské matriky, vydavatelská činnost, založení muslimského vydavatelství. Již v roce 1991 UMNO usilovalo o vlastní mešitu. Hledali se prostory pro trvalé umístění kanceláře Ústředí. Obec si přála založit kulturní a sociální muslimskou organizaci, což bylo na polistopadovou dobu přání zcela prozíravé. Muslimská obec v té době vynaložila značné úsilí, aby obec začala oficiálně působit. K tomuto záměru využila i tisku, ve kterém periodicky uveřejňovala inzeráty o působení Muslimské obce. Hlas. Květen 1992 Měří se všem stejně? Dne 8. 3. 1992 v 10 hodin uvedla televize na programu ČTV přímý přenos bohoslužby sboru Bratrské jednoty baptistů v Litoměřicích. Během obřadu kazatel hovořil o tom, že odevzdání se do vůle Boží jakoby smazává hříchy minulosti zásluhou oběti Ježíše na kříži a otevírá cestu ke spáse duše. Při tom řekl zhruba toto: jen Ježíš může smazat minulost člověka a nikdo jiný, ani Buddha, Mohamed nebo Krišna nemůže lidem nic podobného nabídnout. Buddha i Mohamed zemřeli a nechali věřící, aby si sami poradili se zákazy a příkazy, které jim dali. Ale Ježíš vstal z mrtvých, aby pomáhal lidem na cestě k Bohu. Ostatní mohou po smrti nabídnout nanejvýš převtělení duše do jiného těla, např. nějakého zvířete. Nechceme se vyjadřovat k Buddhovi ani Krišnovi, ale považujeme za nevhodné, když představitel jedné náboženské obce veřejně uráží city věřících jiné náboženské obce a šíří o nich zkreslené informace, dokonce pomocí televize. Nevoláme po pomstě, ale proti takovému jednání se musíme důrazně ohradit. Jsme přesvědčeni, že islám není o nic horší než křesťanství a že pro smíření věřícího s Bohem je rozhodující právě ono rozhodné a kajícné odevzdání se do Jeho vůle na základě Jeho slova. K obrácení hříšníků nedochází jen v křesťanských církvích, ale přinejmenším stejně hluboce a často hlouběji v muslimských obcích a chvála Bohu za to. Je pravda, že Mohamed zemřel, a že muslimové se nedovolávají jeho pomoci ve svých modlitbách, považovali by to za modloslužbu. Přesto se muslimové necítí nijak ochuzeni ani opuštěni, protože nejlepším pomocníkem člověka na cestě ke spáse je sám Bůh a Jeho blízkost pociťují muslimové tak silně, že nepotřebují prostředníky. Konečně islám nehlásá učení o převtělování duší, jak by se někdo mohl domýšlet ze slov kazatele. Naopak uznává autoritu starozákonních proroků a váží si Ježíše z Nazareta, syna Marie. Mohamed
není jediným prorokem islámu, ale pouze posledním z nich. Bohužel Korán, posvátné Písmo muslimů, je jediné Boží slovo, u kterého jsme si jisti, že se dochovalo nezkresleně až do našich dnů. Pouze a jen z toho pramení v islámu zvláštní postavení Mohameda mezi proroky a Koránu mezi Písmy. Chceme věřit, že baptistický kazatel nebyl veden zlým úmyslem a celá nepříjemnost je jen výsledkem neznalosti, předsudků a nedostatku skromnosti. Ing. Miroslav Novotný Uběhlo téměř sedmnáct let od doby, kdy se bratr Novotný ohradil od poznámky baptistického kazatele. Věřím, že kazatel sboru Bratrské církve baptistů se nechtěl dotknout muslimského vyznání. Dnes se však muslimové setkávají s mnohem tvrdšími narážkami a to z několika stran najednou. Jestli se před sedmnácti lety muslimové setkali s jednou narážkou za rok, dnes je to několikrát násobně víc. Proč? Část odpovědnosti může ležet na našich bedrech, když svým chováním zrazujeme učení Islámu. Další část spočívá v šíření xenofobie, která již od pradávna pronásleduje menšiny, ať již etnické či náboženské. Sílení xenofobie spočívá v dnešní době na všeobecném trendu sílícího nacionalismu spojen s náboženským přesvědčením, který ovšem má se skutečnou vírou málo společného. Zpráva o činnosti Ústředních muslimských obcí v Československu Na konec května se připravuje výroční shromáždění všech našich členů. Schůze se bude konat s největší pravděpodobností v Brně. Členové náboženské rady zhodnotí činnost Ústředí za uplynulý rok. Přítomní bratři a sestry si zvolí novou náboženskou radu, ve které bude i zástupce studentů žijících přechodně v Československu. Do tohoto čísla vkládáme složenky, aby členové našich obcí dle možnosti mohli zaplatit zakát. Těm, kteří tak již učinili, mnohokrát děkujeme. Svaz Muslimských studentů a Ústředí muslimských náboženských obcí Spolupráce se studenty z islámského světa, kteří v Československu studovali na vysokých školách, začíná již rokem 1990. Tehdejším zástupcem byl Mohamad Abbas ze Sudánu. Právě Mohamad Abbas byl onen zástupce studentů, který byl Mohamadem Alím Šilhavým zván na schůze Ústředí muslimských náboženských obcí. Svaz muslimských studentů byla první islámská organizace registrována v Československu. Byla zaregistrovaná v roce 1992. Hlas, září 1992 Mešita Mešita — arabsky masdžid. německy Moschee. francouzsky mosquée. španělsky mezqita. italsky meschita — je místem shromažďování a konání modliteb. Zatímco v chrámech vídáme, že Bůh je „uzavírán do chrámu" a bývá často zobrazován jako dobromyslný vousatý stařec nebo ve formě Krista na kříži bud zobrazeného či jako socha, má mešita úplně jiný význam. Je to místo, kde se věřící shromažďují ke společným modlitbám, místo, kde je jasně vyznačena qibla — čili směr k Mekkce a místo, kde věřící se obrací k Bohu bez jakéhokoli prostředníka. Není rušen okolními vlivy, např. hlukem z ulice, tržiště a podobně. V mešitě je každý pátek pronášena chutba — tj. kázání. Nejstarší mešita byla zřízena Muhammadem (sála Alahu alaj hi wa sailam)- v Kubá u Mediny na
místě, kde poklekla velbloudice, na které jel Prorok z Mekky do Mediny. Tato mešita byla bez kopule a minaretu. Ty byly vystavěny až o 80 let později Al-Walídem. Nejznámější mešity jsou mešita v Al-Harám v Mekkce, která obklopuje Kábu a mešita Prorokova v Medině, kde je pohřbený Prorok a první chalífové, dále mešita Al-Aksa v Jeruzalémě, známá z Prorokovy Noční cesty. Nejstarší arabské mešity bývaly pouhým ohrazeným místem orientovaným směrem k Mekkce a byly doplňovány zakrytým sloupořadím poskytujícím stín. Na nádvoří stály kašny umožňující věřícím rituální omývání. Mešity jsou často doplňovány minaretem — jedním nebo více, obyčejně v rozích mešity, ze kterých muezzin svolává 5x denně k modlitbě. K mnohým mešitám bývají připojeny ještě knihovny, školy základní i vyšší, vyvařovny pro chudé, někdy dokonce lázně, mauzolea, hřbitovy. Jak bylo řečeno — hlavní osa mešity leží ve směru k Mekkce, protože věřící se vždy ve svých modlitbách obracejí k původnímu chrámu Bohu vystavěnému — tj. ke Kábě. Ve směru této osy je prostý výklenek zvaný mihráb. Napravo od mihrábu stojí minbar — jakási kazatelna, svými schody obrácena do mešity, z které je v pátek pronášena chutba. Podlaha je kryta koberci nebo rákosovými rohožemi a věřící vstupují do mešity bosí. Dbá se úzkostlivé čistoty, protože při vykonávání modlitby se věřící dotýkají čelem země. Nábytek, lavice a podobně se v mešitě nevyskytují, někdy ovšem pro tělesně postižené věřící bývají umístěna sedátka. K dalšímu zařízení mešity ještě patří poličky s Korány. V době večerní a noční je mešita osvětlena lustry. Stěny jsou často opatřeny citáty z Koránu, jménem Božím a Prorokovým a v některých mešitách také jmény prvních chalifů. Mešity slouží jedině modlitbám, kázání, nebo vyučování, neslouží však náboženským obřadům jako uzavírání sňatků, obřízky nebo k obřadům pohřebním. Větší mešity mají více svých stálých zaměstnanců, u nejmenších mešit vše obstarávají dobrovolníci z řad věřících. Evropské mešity jsou zhruba dvojího typu — a to mešity na Balkáně a ve střední Evropě, ovlivněné stavebním slohem mešit tureckých, a nebo mešity ovlivněné stylem mešit arabských — např. mešity ve Španělsku — velká mešita v Cordóbě. Mešity v Anglii jsou stavěny spíše ve slohu mešit pákistánských. V Československu byla vystavěna mešita v Karlových Varech. Zanikla však beze zbytku. Některé stavby — např. minaret v Lednici, Humprecht v Sobotce, maurská zvonice v Zehušicích a Hanafský pavilón v Praze na Letné jsou stavby romantického období a s islámem a mešitami nemají nic společného kromě vnější podoby. Mohamed Ali Šilhavý
Druhé setkání náboženské rady Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR Dne 10. července 1992 proběhlo v Brně druhé setkání nově zvolené rady naší obce. Zúčastnilo se ho šest stálých členů rady. Dva se omluvili pro zdravotní potíže. Kromě řady organizačních a technických záležitostí bylo dohodnuto několik závažných věcí, které se týkají všech členů obce. Obec dlouho postrádá stálou kancelář a místo pro modlitby a další činnost. V minulosti pronajaté místnosti nesplnily svůj účel, protože v nich nebyla stálá služba a potřebné vybavení. Příjmy obce z příspěvků členů a příznivců jsou zatím příliš nízké a nepravidelné a nelze z nich trvale hradit vysoké nájemné. Přesto rada znovu vyhledá a pronajme v Brně vhodné místnosti, protože stálá služba je zatím zajištěna a nájem se bude hradit z příspěvků příznivců a účastníků modliteb a dalších akcí přímo na místě. Pokud by tyto příjmy nestačily, pak by se pronajímala místnost pouze na určité dny a hodiny v týdnu. Nedávný pohřeb bratra ve víře nám připomněl i tyto poslední věci člověka, a tak bude v Brně na Ústředním hřbitově pronajat příslušný pozemek pro tyto účely. Výběr města Brna pro různé činnosti obce je dán nejen dosažitelností z různých míst naší republiky, ale také aktivitou místních muslimů. Přitom ze stálých členů rady pouze dva žijí v Brně a všichni ostatní včetně předsedy dojíždějí. Proto
se domníváme, že právě Brno je všeobecně přijatelné pro společné akce, což samozřejmě nebrání místním obcím, aby si zřizovaly modlitebny a vyvíjely činnost kdekoliv jinde, v souladu se stanovami. Dále se řešily problémy s publikační činností, korespondence a vztahy obce k zahraničním islámským organizacím, členská evidence, zákonné možnosti obce bez právní subjektivity a další. Stále více se ukazuje potřeba přenést těžiště činnosti do místních obcí všude tam, kde žijí naši členové. Případným zájemcům o založení místní obce poskytne Ústředí všestrannou pomoc. Zpráva o činnosti Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR Na pomoc utečencům z Bosny a Hercegoviny zaslalo naše Ústředí do uprchlického tábora v Červeném Újezdě u Teplic zásilku hygienických potřeb v ceně přes 10 000.— Kčs. V měsíci srpnu přicestoval do Československa pan Al-Sari", který se živě zajímal o činnost Ústředí a pomohl finančně při zabezpečování některých akcí. např. pomoci potravinami přímo do B-H. Vřele mu děkujeme, právě tak jako všem, kteří přispěli finanční částkou našemu Ústředí. Byli to tito bratři a sestry: Jaja Nedat, Auday al-Mandalawi, ing. Miroslav Novotný, ing. Václav Rychlík, K. Karím Klečka, Ludmila Neterdová, Gizela Vinágová, Stanislava Kohoutová, ing. Reda Henni, M. A. Šilhavý, Lajla Kotačková, Kamil Soleman. Dále děkujeme firmě GLOBUS též za finanční příspěvek. Pronájem modlitebny a stálá služba Ústředí muslimských obcí si již od počátku své činnosti v 90. letech přála opět navázat na svou činnost z třicátých let. Jejím hlavním cílem bylo vyhledat místo, které by fungovalo jako kancelář i modlitebna. Jak se zdá, nebyl problém najít osoby, které by se aspoň provizorním způsobem a v rámci svého volného času snažili udržet chod modlitebny. Dokladem sounáležitosti je i to, že si věřící platili modlitebny ze svých vlastních prostředků. Svoboda v muslimských obcích Ústředí muslimských náboženských obcí nebyla centralizovaná organizace. V souladu se stanovami obce, mohly obce v jiných městech nezávisle na Brnu, kde bylo tehdy mnoho zahraničních i místních muslimů, působit a vyvíjet aktivity. (Září 1992) Výroční členská schůze Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR Náboženská rada v souladu se stanovami svolala do Brna na 30. května 1992 (27. dzú-1-qa'da 1412) řádnou volební členskou schůzi AI Ittihad AI Isla-mi. Ve stanovenou dobu se nedostavil dostatečný počet členů, a proto bylo zahájení schůze posunuto o hodinu a poté předseda a současně nejstarší člen obce pan prof. hadži Mohamed Ali Šilhavý zahájil schůzi bez ohledu na počet přítomných, jak to ukládají stanovy obce. Předseda přivítal hosty i členy obce a vyzval je, aby se vyjádřili k možnosti odložit schůzi a přesunout místo konání do Prahy. Přítomní tento návrh v souladu se stanovami odmítli, a tak schůze pokračovala přednesením úryvku z Koránu. Potom jsme vyslechli zprávu o činnosti obce za uplynulé období, zejména její publikační činnost, účast na sympóziu o úloze náboženství ve společnosti, poskytnutí rozhovoru pro časopisy Květy a Reflex, kontakty s muslimy v zahraničí, s muslimskými organizacemi a islámskými státy. Dále zpráva hovořila o úsilí rady prosadit oficiální uznání islámu úřady našeho státu, o narušování
činnosti obce nevhodnou aktivitou některých členů, o zakládání místních náboženských obcí v Brně, Bratislavě a Praze, o hledání sponzorů na výstavbu mešity, o založení nakladatelství a Sdružení přátel islámské literatury. Předseda poděkoval dosavadním členům rady za jejich práci a předložil návrh na další činnost obce. Na závěr vzpomenul na tragickou situaci v Bosně a Hercegovině a vyjádřil naději na brzký obrat k lepšímu a postupnou obnovu zničené země. Poté přítomní vyslechli zprávu o hospodaření obce a návrh rozpočtu na následující období, které se zhruba bude krýt s rokem 1413 hidžry. Základními položkami v navrhovaném rozpočtu jsou fondy určené pro překlady a vydávání literatury a Hlasu, pro propagaci, zřízení kanceláře, přípravu stavby mešity, na zajištění činnosti imáma a ostatní výdaje jako cestovné, poštovné apod. Poté následovala zpráva o plánu SPIL, Spolku přátel islámské literatury, jehož činnost bude hrazena převážně z vlastních prostředků. Dalším bodem byla diskuse, při které se hovořilo o vztahu imáma k obci a její radě, o činnosti pana Omara Špíny, který byl členem rady, ale její činnosti se neúčastnil, o obsahu Hlasu a šancích SPILu zaujmout veřejnost, o problémech zahraničních studentů muslimů a možnostech spolupráce s nimi. Pan ing. Voldán seznámil přítomné se svojí činností — existencí organizace Islámský svaz a vydáváním bulletinu, jejichž cílem je propagace islámské kultury a súfismu. Dostalo se mu odpovědi v tom smyslu, že posláním muslimské náboženské obce není propagace pantheismu a podobných filozofií. Nakonec s výslovným souhlasem přítomných proběhly tajné volby nové náboženské rady. Do sedmičlenné rady bylo vedením navrženo jedenáct kandidátů z nejaktivnějších členů obce, nikdo neměl další návrh. Z kandidátů se čtyři nedostavili, ostatní se představili a podpořili plán práce obce a návrh rozpočtu jako svůj volební program. Byly rozdány hlasovací lístky a členové byli upozorněni na možnost škrtnout kteréhokoliv kandidáta a napsat místo něj jiného člena obce. Sčítání hlasů provedli přítomní studenti jako nezaujatá komise spolu s ing. Voldánem. Předsedající schůze prof. Šilhavý seznámil přítomné s výsledkem voleb, poděkoval všem za účast a schůzi ukončil. Potom se nová náboženská rada sešla na svém prvním jednání a ze svého středu zvolila za předsedu znovu pana prof. Šilhavého, za místopředsedy pana ing. Ahmeda Makhloufa z Bratislavy a pana ing. Miroslava Novotného z Vimperka. Tajemníkem se stal pan ing. Nazíh Burhan z Brna, pokladníky pan MUDr. Salim Zaher z Brna a paní Mgr. Lajla Kotačková z Třebíče, dalším členem rady se stala paní Romana Cigánková. K jednání rady byl přizván zástupce zahraničních studentů v Brně. Muslimové u nás se setkávají s řadou potíží třeba při jednání s úřady a zaměstnavateli, při prosazování svých práv na důstojný, klidný a svobodný život a vykonávání obřadů. Naše obec bude tak úspěšná a respektovaná, jaký úspěch a respekt budou mít jednotliví členové — s pomoci Boží — a jejich místní sdružení. Proto vyzýváme muslimy a zájemce o islám, aby se scházeli, vzájemně si pomáhali, aby plnili své náboženské a členské závazky a aby se obraceli se svými nápady a problémy na svoje vedení, které jim chce pomáhat radou, organizačně, svými kontakty a případně i finančně. Omlouváme se za chybu v pozvánce na výroční schůzi, kde bylo zvýrazněno správné místo a čas konání, ale ve vlastním textu došlo k překlepu v časovém údaji. Záměna naštěstí nebyla při pozorném čtení možná, protože 30. 6. 1992 je úterý a ne sobota. Samozřejmě členové rady ochotně zodpověděli telefonické dotazy ohledně data schůze. Vzhledem k účasti členů z celé republiky bylo vhodné doplnit pozvánku popisem cesty a spojení městskou hromadnou dopravou. Nacházíme se ve společnosti nedůvěřivé, plné předsudků, někdy i nepřátelské a agresivní. Tomu můžeme čelit jen naší jednotností, pevnou vírou, příkladným životem a vytrvalou prací. Potom, dáli Bůh, se vyplní slova Písma: „Až vítězná pomoc Boží přijde a úspěch se dostaví a uvidíš lidi vstupovat houfně v náboženství Boží, oslavuj chválou Pána svého a pros Jej za odpuštění, vždyť On věru ke kajícníkům je milostivý." Ve Vimperku 1. 6. 1992
Novotný Kandidáti do sedmičlenné rady byli vybírání podle toho jak jsou aktivní. Výběr nespočíval na základě délce pobytu v tehdejším Československu či jak byl kdo dlouho muslim (ačkoli by na to právo měl), ale spočíval na tom, kolik toho udělal pro muslimskou komunitu. Kandidáti museli seznámit komunitu se svým „volebním programem“, aby přesvědčili ostatní, že jejich zvolení má smysl. O kom si kdo myslel, že je dobrým kandidátem, mohl jeho jméno připsat či naopak smazat. Hlas, duben 1994 Zpráva o činnosti Ústředí muslimských náboženských obcí a organizací v České republice Předseda Ústředí přednesl dne 3. února přednášku pro studenty Veřejně správní akademie v Brně. Je to střední škola pro přípravu pracovníků veřejné správy. Účast asi 120 studentů a členové profesorského sboru. Dne 23. února se uskutečnila beseda předsedy Ústředí s redaktorem televize NOVA v pořadu „PROČ?" na dotazy o Islámu. V příloze MF DNES ze dne 31. března byla otištěna reportáž redaktora p. Borise Dočekala o rozhovoru s předsedou obce. Dne 12. dubna uskutečnila se v Liberci přednáška o Islámu s vysokoškolskými studenty i veřejností o hlavních zásadách Islámu se zajímavou diskusí. Účast asi 60 posluchačů. Téhož dne proběhla rovněž v Liberci besídka se zájemkyněmi o sňatek s muslimy. Obě přednášky přednesl předseda obce. Na muslimský rok 1415 byl vydán kalendář. Na lícní straně je súra Fátiha, otevírající knihu, na rubu pak vlastní kalendář. Došlo však k jednomu nedopatření. PROSÍM, OPRAVTE SI DATUM 1. DŽU-MÁDAL ÚLA na 5. ŘÍJEN. Ostatní zůstává nezměněno. Jistě neuniklo vaší pozornosti, že nový ročník HLASU vychází pod novou hlavičkou, kterou vypracovali nezištně a krásně pan Ishak Jáser a pan Petr Dohnal. Redakce je jim vděčná. Na tiskový fond i jako zakét přispěli tito bratři a sestry: Haní Baloush, Imeri Bekir, Karím Klečka, Vojtěch Klement, Mgr. Lajla Kotačková, Ing. Vítězslav Matuška, Miroslava Němcová, Ahmad Omeri, Ing. V. Rychlík, Karel Řezníček, Mohamed Ali Šilhavý, Aleš Švec, Tomáš Toulá, Gizela Vinágová, Jalout Zakwan. Všem děkujeme. Ústředí muslimských náboženských obcí a organizací zakoupilo na třebíčském hřbitově pozemek pro pohřbívání zemřelých muslimů. Dotazy na tel. č. 0618 3101. K osvětové činnosti také patřily přednášky na středních i vysokých školách. Muslimové si uvědomují, že seznamování studentů s učením Islámu je způsob jak předejít islamofobii, která pramení z nevědomosti. Ústředí muslimských náboženských obcí se může pochlubit bohulibou činnosti, když zakoupila na třebíčském hřbitově pozemek pro zemřelé muslimy. Tento krok byl pro UMNO jeden z několika důležitých kroků k položení základu české muslimské komunity.
Hlas, prosinec, 1994 Zpráva o činnosti Ústředí muslimských náboženských obcí a organizací v České republice V roce 1994 Ústředí vyřídilo 490 přípisů, které se týkaly většinou dotazů na Islám, možnosti studia a informací o uzavírání sňatků. Předseda obce se zúčastnil s dr. Pelikánem mezinárodní konference o problematice Islámu v západní a střední Evropě v Basileji ve dnech 2.-4. září. ve dnech 28. 10. až 1. 11. islámského koncilu pro východní Evropu v Istanbulu. Na obou setkáních přednesl referáty o poměrech muslimů v České republice. Ve dnech 1—8. května se zúčastnil symposia „Křesťanství, judaismus a Islám" v Praze - Karolinu. O tom, co vlastně Islám pro lidstvo znamená a jaké jsou jeho zásady, referoval předseda na přednáškách pro 120 studentů Veřejně správní akademie v Brně dne 3. a 23. 2. Dne 31. 3. byla uvedena v příloze M. F. Dnes reportáž o Islámu u nás (redaktor p. Dočekal). Dne 12. 4. provedl předseda přednášku pro vysokoškolské studenty i pro širší veřejnost na Vysoké škole textilní v Liberci asi pro 50 — 60 účastníků a pak v Harcově besedu o manželství v Islámu. Dne 22. 6. proběhlo přímé vysílání na téma Islámu v rozhlasovém studiu Frekvence 1. Ve dnech 7. 7. a 8. 7. byla založena náboženská obec v Ostravě a navštíven utečenecký tábor v Kašavě u Zlína. Poslední větší akcí byla přednáška pro asi 130 účastníků v Praze, po které se rozvinula čilá debata. Bylo pokračováno ve vydávání HLASU, i když nepravidelně. Do tohoto nebo do příštího čísla chceme přiložit barevný srovnávací kalendář. Časopis „Hlas“ byl jediným mediálním prostředkem, ze kterého se čeští muslimové mohli dozvědět, co se v komunitě děje. Časopis měl často problémy s hledáním článku a lidí, kteří by přispívali, což občas vedlo k vydavatelské pauze. V podstatě se jednal o stejný problém, se kterým se setkáváme i dnes. Hlas, únor, 1996 Chvályhodné rozhodnutí S očekáváním a radostí jsme obdrželi zprávu o kladném rozhodnutí radních městské části Brno střed ke stavbě muslimské modlitebny v Brně. Tímto chceme vylovit členům Rady a všem, kteří se podíleli na tomto rozhodnutí, náš upřímný dík. Tento krok chápeme jako projev tolerance a úcty k jiným náboženstvím. Po souhlasu, jež byl vydán za první republiky pražskou radnicí ke stavbě mešity (nebyla realizovaná), je to nyní podruhé, kdy mají muslimové možnost stavět vlastní modlitebnu. Bezpochyby toto rozhodnuti brněnské Radnice postaví její členy, stejně jako moravskou metropoli, do dobrého světla v očích všech islámských institucí v islámských zemích a Evropě, které se zajímají o život muslimu v naší republice. Doufáme, že tento projev dobré vůle nebude již úmyslně komplikováno různými institucemi a rozličnými formami byrokracie pod vlivy možných projevu nepřátelství vůči Islámu a že se skutečně zařadíme mezi demokratické země v respektovaní toho nejzákladnějšího – svobody vyznání a projevu" V Brně 30. 1.1996
Zpráva o činnosti Ústředí muslimských náboženských obcí a organizací v České republice. Koncem minulého roku a začátkem tohoto roku začaly se noviny i televize zajímat o Islám jednak v době vánoční, jednak při příležitosti návrhů na stavbu mešity v Teplicích a Brně. Vedení obce podávalo informace o Islámu místním úředním činitelům, dále novinám (MF. DNES, Lidovým Novinám, Svobodnému Slovu, časopisu Týden, týdeníku jihozápadní Moravy Novému Regionu a Respektu. ČT Brno natočila pro zprávy z Jihomoravského kraje kratičkou reportáž o Islámu a jeho problémech v Brně a ČT Praha uvažuje o delším pořadu. Seznamování veřejnosti s Islámem a jeho idejemi zůstává stále našim prvořadým úkolem, protože námitky proti zřizovaní našich modliteben vycházejí z naproste neznalosti Islámu, ale i z neznalosti kladného postoje Vatikánu a Světové rady církvi. Tyto zásady zřejmě ještě k mnohým prostým příslušníkům dotyčných církví nedošly právě tak jako stále proklamované odsuzované xenofobie nepronikne do mysli části veřejnosti a v "Bíle knize o obraně České republiky" pan ministr obrany České republiky RNDr. Vilem Holáň uvádí k rizikům a ohroženi České republiky v 3. bodě: Šířeni islámského fundamentalismu (Str. 7). Snad by bylo dobré, kdyby se pan ministr seznámil - jako věřící katolík - se závěry II. vatikánského koncilu konaného v r. 1965, kde římskokatolická církev vzdává úctu morálním a duchovním hodnotám Islámu a vyzývá k porozumění a spolupráci. A nahlédnutím do každého latinsko-českého slovníku zjistit, že fundamentům znamená základ a tedy fundamentalismus návrat k základům učení a ne terorismus! Mnozí političtí činitelé buď nemají o islámu žádné informace a když už nějaké mají, tak ze zdrojů, které jsou nevěrohodné nebo proti islámské. To vede ke špatnému pochopení islámu a nepřátelskému postoji. Ačkoli nikdo z křesťanských autorit neřekl o islámu nic zlého, chovají se někteří řadový křesťané ostřeji než by se na křesťany slušelo. V poznávání jiné víry by mělo platit, že budu čerpat přímo ze zdrojů a nikoli od odpůrců. Hlas, červen 1997 Mohamed Ali Šilhavý - Tlak se stupňuje Ve 12. ročníku č. 5.-10 jsem psal o nutnosti, aby rodiče chránili své děti před vlivy pseudocivilizace. Dnešní doba do nás stále přímo tlačí erotiku, poživačnost a násilí. Televize jak státní tak i soukromá má svou náplň většinou jednostranně zaměřenou tímto směrem. Televize začíná ráno ryčnými písněmi, kde zpěváci a zpěvačky ve většině případů se vzteklým výrazem v obličeji spustí své decibelově přehnané vystoupení. Kameramani přitom se hlavně zaměřují na zveličované druhotné pohlavní znaky, zpěváci během jedné „písně" si sahají na genitálie až 20x, k yt a r i s t é ..pumpují" kytarou jak trosečníci na p ot áp ěj í cí se lodi a celkový dojem budí představu scén cyklu ..MOR" Felixe Jenevveina. Mezitím bývá pohovor s lidmi, kteří se vyjadřují češtinou hodnou hocha v pubertě a to často i s lidmi, kteří mají národní kulturu zvednout. Je bolestivé slyšet slavného režiséra m l u v i t ..pražštinou". jako by televize nepatřila i nepražákum. Moderátor ČT pak přeruší besedu s někým, abychom vyslechli - jak se vyjadřuje - krátké hedlajny. Na jiné televizi pak zjistíte, jak tělesně nedávno dospělá moderátorka poučuje dívky, jak vycházel s neschopnými rodiči a vyjadřuje se bez ostychu, že je něco „blbé jak hudba z respiria". Je to poněkud d i v n é , ale nevolal jsem řediteli. Zřejmě je nutno brát každou televizi ne jako zařízení, mající povznést úroveň národa a pravdivě informovat, ale jako cosi, co se snaží vyhovět primitivním pudům a kulturní úroveň snížit na minimum. Přehnané erotické scény, kde mi lu j íc í pár se doslova ohryzuje a předsunuje život jako j e d i n ý tok starostí, jak se bavit, vede nutně k tomu, že to lidé, hlavně mladí, považují za samozřejmou součást života bez ohledu na věk, duševní vyspělost, sociální poměry apod. Pan dr. Uzel se vyjádřil v televizi v tom smyslu, že nikdo nezemře na to, n a p í š e - l i správné Y nebo I, ale může být nakažen virem HIV. –Ten, kdo umí správně užít
Y nebo I je člověk, který si ur či t ě osvojil základy vzdělání. Na toho je pak možno zapůsobit věcnými důvody pro správný pohlavní život - tak, jak to ukládá Islám. Pan dr. Uzel nebere na vědomí, že důležitější je prevence mravní před mechanickou. Je správná zásada: Krást můžete, ale nesmí vás nikdo chytit!? Není to v tomto případě stejné'? Je jistě potřebné poskytnout dětem vysvětlení celého procesu rozmnožování, ale to neznamená poskytovat technické návody. I bez těch lidstvo nevyhynulo a vzájemný vztah lidí nezávisí jen na sexu, jsou i jiné stránky života, o které se mladí ochuzují a které v dospělosti už asi nikdy nedoženou. Věnujte se proto svým dětem opravdu duchovně. Když odložíte své děti do „děcáku", kde mají vše nač si vzpomenou a vy máte od nich pokoj, je to nejhorší, co jim můžete u d ě l a t ! Snad budu považován za staromilce, ale vzpomeňte si, pokud jste to zažili. Děti přiš l y ze školy, rodiče (a nebo jen ote c) z práce. Probrali se novinky ve škole, v zaměstnání, v rodině. Byla společná alespoň svačina. Děti se pak rozešly do „hudebky". Sokola, Junáka, hř iš tě atd. Když teď někdo zavolá domů, rodiče nevědí, zda jsou děti vůbec doma a obráceně. Dříve se rodiče s dětmi jistě setkávali při v eč e ři , pak n a s t a l o učení nebo dokončování učení, často více dětí u jednoho stolu. Vedlo to nutně k dodržování pořádku, vzájemnému pochopení, i když samozřejmě docházelo mezi sourozenci ke střetům, které se však v yř íd il y hned a bez následků - znáte-li takové rodiny, pak víte, že drží stále pohromadě, i když se jako dospělí rozejdou. Ale rodiče se většinou nedočkají vyhazovu z domu do „domova důchodců", kde se dočkají návštěv dětí jen ve dnech, kdy dostávají důchod. To je v islámské rodině věc naprosto neznámá a n e d e j m e se proto ovlivnit mravy této společnosti. Vztahy k Islámu v tisku jsou přeci jen o něco lepší. Obrázkové časopisy, pokud nejsou ryze odborné, se zaměřují na stejná témata, jen jazyková k u l t u r a je lepší. Ale pozor! I v učebnicích schválených MSMT se můžete dočíst zajímavosti. A na to vás. rodiče muslimy, chci upozornit! V učebnici Občanské výchovy pro VI. ročník autor PhDr. Milan Valenta na str. 10. - 11. píše: Křesťané - a vy už víte, že křesťané jsou lidé, kteří věří v Boha a jeho syna Ježíše K r i s t a odvozují pracovní týden i sváteční den. t. j. neděli, od božího stvoření světa. - Židé a křesťanští adventisté světí sobotu. O pátku, dni společné modlitby nemusím muslimy poučovat, ne však autora učebnice. Autor na str. 11 píše ve vysvětlování kalendáře: Státy s j i n ý m než křesťanským náboženstvím (např. islámské země. jejichž, obyvatelé nevěří v Boha a jeho syna Ježíše. nýbrž v A l l á h a ) používají zcela o d l i š n ý kalendář. Autor zřejmě nevěděl nebo nechtěl vědět, že Alláh je arabsky Bůh, jako latinsky Deus, francouzsky Dieu, italsky Dio, německy Gott, anglicky God, rusky Bog atd. Podal jsem stížnost na MŠMT. Byla vyřízena v tom smyslu, že to nebylo úmyslné a že další učebnice budou s námi konsultovány, pokud se bude týkat islámu. - Na str. 25 je u Islámu zdůrazňováno mnohoženství, protože to je jedna z mála věcí, které autor o Islámu zná. Je tu doslova: V takových arabských (muslimských) státech se muž muže oženit až s několika manželkami. - Není tu však zmínka o tom, že v křesťanských státech muži mohou žít s několika ženami i bez uzavření sňatku a tedy bez zákonité péče o ženy, případně děti z tohoto vztahu vzešlé. Ve středu 23. října 1996 a ve čtvrtek 24. ř íj n a 1996 byly promítány Malostranské humoresky, kde si rodiče (a často i děti) mohli toto ověřit. A v učebnici není také řečeno, že i v křesťanských státech, např. USA, mormoni mohou žít v mnohoženství a to neomezeném na rozdíl od Islámu. V některých islámských státech (Tunis) je mnohoženství zakázáno a ve většině islámských zemí málokde praktikováno. V dalším odstavečku této učebnice je propagován přímo rasismus: „O přestávce nám Simon oznámil, že je hrozně rád, že se narodil v Evropě a nikoliv v nějakém arabském státě." - Z této učebnice se mají učit i děti, které se narodily z manželství smíšených, kde jeden z rodičů je Arab nebo Arabka. Jak se budou cítit ve škole? Jak jsou tím „shazováni" vůči svým spolužákům. Není divu, že pak hrstka militantních křesťanských fundamentalistů pořádá demonstraci proti stavbě muslimské modlitebny v Brně, kde se má uctívat stejný Bůh jako Bůh křesťanů a Židů. Ve Svobodném Slově dne 25. října 1996 byl uveřejněn článek: V Brně bude erotická show jen pro ženy. Bude pan Radek Pokora, člen klubu Ferdinanda ďEste, zabývající se morálními problémy uvnitř společnosti také organizovat demonstraci a nebo to již udělal ? - Šíří poplašnou zprávu, že nejen on, ale i ostatní (za které se jmenoval mluvčím) budou si muset pořizovat neprůstřelné vesty. (Nestačily by plínky?) Protože MŠMT uznalo naše námitky, ale učebnice nebyla vzata z oběhu, je nutno, abyste na tento fakt upozornili vyučující, příp. ředitele školy. Zpráva o činnosti Ústředí muslimských náboženských obcí a organizací
v České republice Práce na uvědomování veřejnosti o pravé podstatě Islámu stále pokračuje. V lednu byly poskytnuty informace význačným deníkům DNES a PRÁVO. Moravským novinám, ROVNOST a televizi PRIMA. V únoru na TV Nova dne 12. února proběhla reportáž o třebíčském muslimském hřbitově a dále návštěvy tři dalších redaktoru. Dne 10. března uspořádala Masarykova dělnická akademie v Brně přednášku na téma: Islám - zdroj nebezpečí. Přednesl předseda Ústředí. Setkala se s velkým pochopením přítomných. V témže měsíci proběhla informativní návštěva na egyptském velvyslanectví. Ve dnech 30. března až 4. dubna navštívil předseda Egypt za účelem prokonsultování nového překladu koránu z originálu do češtiny. Začátkem dubna bylo nahráno pro rozhlasovou stanici VLTAVA krátké shrnutí hlavních zásad Islámu, vysíláno bylo 15. května. Id kabir - kurban bajram byl oslaven společnými modlitbami jak v Praze, tak i v Brně. Pro děti pak v sobotu 1. dubna byla v Brně uspořádaná velmi zdařila besídka, které se zúčastnila také redaktorka časopisu Brněnský DEN. Počátkem května se sešli zástupci Nadací pro výstavbu a provoz mešit v Praze a v Brně a informovali o stavu příprav. V nejbližší době se uskuteční - inšalllah - další kontakty s čes. rozhlasem a Mauazinem SLOVA. Již v roce 1997 byla v České republice snaha přeložit Korán do českého jazyka, který by měl být o něco přesnější než jsou dosavadní překlady Koránu. Do dnešní doby muslimové v ČR využívají překlad Koránu Ivana Hrbka, za kterého Bohu dík. Nicméně ani tento překlad nesplňuje muslimovy nároky. Hlas, listopad 1997 PROHLÁŠENI AI Ittihad al Islami. Ústředí muslimských náboženských obcí a organizací v České republice odsuzuje kruté a neomluvitelné akce teroristických skupin v Egyptě a Alžírsku. Tyto teroristické skupiny zneužívají jména Islám a jejich činy vysloveně odporují učení Islámu. Mohamed AU Šilhavý předseda Ústředí Ačkoli muslimové v České republice nemají nic společného s terorismem, který sužuje různé kontinenty, jsou často v českých médiích s těmito akty nespravedlnosti spojovány. Mohl bych uvést příklad, kdy v zahraniční došlo k teroristickému útoku a na nejmenovaném internetovém zpravodajském webu, byla k tomuto článku fotka brněnské mešity. Fotku pak na požádání člena Islámské Nadace z internetu odstranili. Muslimové v ČR vždy odmítali jakýkoli akt terorismu, který je páchán na komkoli, ať na Američanu či Palestinci. Hlas, březen 1998 Mohamed Ali Šilhavý - Josef II. V říjnu roku 1781 vydal Josef II. za podpory královéhradeckého biskupa Leopolda z Haye toleranční patent, ve kterém bylo mimo jiné přiznáno protestantům augsburského a helvetského vyznání právo stavět kostely. Platilo však omezení, že nesmějí používat zvonů, mít vchod z hlavní ulice a jiné. Téměř po 22 letech se i muslimové v České republice dočkali něčeho podobného. V Brně smějí postavit mešitu. I tady však platí určitá omezení. Mešita nesmí mít kopuli a minaret. Nic nového pod sluncem. - V roce 1757 bylo v Třebíči Židům nařízeno, aby snížili synagogu tak, aby nebyla vyšší než ostatní židovské domy, aby slavnostní osvětlení synagogy o svátcích neuráželo manželku tehdejšího pána třebíčského panství Marii Annu roz. kněžnu z Lichtenštejna. V případě brněnské mešity by asi kopule a minaret urážely estetické cítění obyvatelstva okolní „krásné" panelové zástavby. Pravdou však je, že muslimové ke své víře v Boha ani kopuli ani minaret nepotřebují. Ze současné fotografie mešity sami uvidíte, že panelovou krásu nenaruší.
Mohamed Ali Šilhavý - Návrat do středověku? V září, kdy u nás probíhal celosvětový kongres „humanistu" proběhla v tisku tato zpráva: (Citováno ze Slova. 17. září 1997. str. 13.) Izraelsky nejvyšší soud včera povolil Všeobecné bezpečnostní službě Sin Bet použít sílu při výslechu jednoho Palestince, který by mohl prozradit informace tykající se dalších teroristických útoků proti Izraeli... Jistě, nátlakem na mučidlech se dá přeci vynutit jakékoliv doznání, jak je známo ze středověkých procesu s čarodějnicemi. Tyto metody jsou nyní pochopitelně zdokonaleny. Humanisté však měli mnoho jiné práce a mučení Palestince je věc podružná, dá se anulovat meditací, zdůrazňováním vlastní lásky k celému lidstvu, malováním srdíček za podpis, výzvami k utlačovaným i utlačovatelům, aby se smířili a hlavně utlačovaní, aby se nebránili. Pak si humanisté navzájem udělili medaile a vyznamenání. (Svatopluk Čech: Písně otroka: ..Za posměchu četu z plechu jemu na hruď věší král.") a rozjeli se domu s pocitem dobře vykonané práce a vlastní důležitosti. Dne 16. 3. přednesl p. president Václav Havel projev na téma O respektování lidských práv. Platí také Všeobecná deklarace lidských práv pro Palestince a muslimy a nebo to nejsou lidé? Když pan president při návštěvě v Izraeli se klaněl v „jarmulce" u Zdi nářku a o návštěvu třetí nejposvátnější mešity Islámu AI Aksa neměl zájem je pravděpodobné, že ani nyní usnesení izraelského nejvyššího soudu mu nepřipadne jako precedens pro soudní procesy podobného rázu. Zpráva o činnosti Měsíc ramadan přichází stále více do povědomí nemuslimů u nás a to budí hlubší zájem sdělovacích prostředku informovat jejich čtenáře, posluchače a diváky pravdivěji o Islámu. I členové Ittihadu se snaží o totéž. Dne 22. listopadu proběhla přednáška o Islámu v Brně. 2. prosince 1997 vysílal Český rozhlas ve svém německém vysílaní krátké poselství k ramadanu a Vánocím. Pro různé naše deníky i týdeníky proběhly informativní schůzky s následnými články a to ve dnech 19.12.,7.1., 8.1., pro dvoje noviny 10. 2. a 18. 2. Při příležitosti státních svátku islámských zemí a to Iránu dne 11. 2. a Kuvajtu 25. 2. se někteří členové Ittihadu zúčastňovali slavnostního shromážděni. Dne 26. 2. na přátelském setkání s panem velvyslancem Alžírské islámské republiky informovali jsme o stavu muslimu a Islámu u nás. Oslavy zakončení ramadanu s besídkami pro děti proběhly v Praze i v Brně za hojné účasti. Jako každoročně, byly i letos vypracovány, vytištěny a rozeslány srovnávací kalendáříky muslimského a občanského roku. Hlas, červen 1998 Mohamed Ali Šilhavý - Nakba, velká katastrofa 50.výročí ztráty vlasti si v polovině května připomněli obyvatelé Palestiny. Tři a půl milionu palestinských vyhnanců nemá důvod k radosti. Ve starozákonní knize Leviticus Bůh Židům pro jejich neposlušnost daných příkazů zlořečí a říká:Vás pak rozptýlím mezi pronárody (26:33) a : Zahynete mezi pronárody a pohltí vás země vašich nepřátel, kteří z vás pozůstanou, zaniknou pro zvrácenost v zemích svých nepřátel, a také pro zvrácenost svých otců zaniknou (26:38,39). Svou zvrácenost prokázali tím, jak lidi věřící v jednoho a téhož Boha jako oni pronásledují více než Němci židovské obyvatelstvo. Srovnáním se zemí a vypálením vesnice Deir Jasin před vznikem Izraele schválili Němcům de facto jejich vypálení Lidic a Ležáků. Správně ukazuje JUDr. Jan May na to, že Palestinci se před desetiletími stali nevinnou obětí evropského problému a že jejich zápas o vymanění z cizí nadvlády je stejně legitimní, jako byl svého času boj českého národa proti nacistické okupaci a že Evropa má vůči nim morální dluh. To platí i o České republice jako o nástupnickém státu bývalého Československa, které se v r. 1948 tak neblaze podepsalo na katastrofě Palestinců. Zpráva o činnosti
Dne 7. dubna byl v pražské i brněnské mešitě a v mnoha domácnostech slaven náš Velký svátek, svátek obětování. V mešitách byla plná účast a ve vzdálených místech naší vlasti probíhaly vzájemné návštěvy. Uskutečnily se další schůzky s redaktory deníků i náboženských časopisů a poskytovány konsultace vysokoškolským studentům na témata jejich prací. Dle sdělení školských úřadů vypisuje vláda Egyptské arabské republiky čtyřleté stipendium pro středoškoláky. Podrobnosti sdělí buď školský úřad okresu vašeho města nebo naše ústředí nebo velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze, Pelléova 14, Praha 6, tel 02/243 115 08 (kulturní oddělení paní Renata Pohanova). Hlas, listopad 1998 Dne 2. července I998 byla slavnostně otevřena první trvalá mešita na pudě České republiky. Slavnostního otevření se zúčastnilo hodně lidi, mešita byla plná. Zvláště nás potěšilo, že našemu pozvaní vyhověli i zástupci jiných náboženských organizací a to generální vikář brněnského biskupství pan Jiří Mikulášek, pan Arnošt Neufeld. vrchní kantor Židovské náboženské obce a pan ing. Kristián Popescu, zástupce církve pravoslavné (jmenováni dle pořadí na tribunce). Velký dík vyslovujeme novinářům, reportérům ze všech významných novin a časopisu jak celostátních, také místních, dále ČTK, která zprávu o teto akci oznámila všem sdělovacím prostředkům a České televizi. Návštěvníci se přesvědčili na vlastni oči, že mešita je místem modliteb a vyučování, ne teroristickým centrem. Téže myšlence posloužily dny otevřených dveří ve dnech 4.7. a 28.10., z nichž zvláště poslední konaný 28. října na oslavu vzniku tolik tolerantní Československé republiky přilákal téměř 3000 návštěvníků. Dne 8. července ČT 2 vysílala v 18.30 krátký přenos z mešity. Ještě po utišeni rozruchu při otvírání mešity v Brně přicházejí znovu další reportéři z novin a tisk už je mnohem vstřícnější ve svých referátech o Islámu. (Ne o politických událostech). Dne 15. 7. byl vysílán pořad o muslimech v ČR na Radiojournalu ve 20,45. Zástupci Ústředí pogratulovali dne 16. 7. k státnímu svátku Iráku a 23. 7. k státnímu svátku Egyptské arabské republiky. Dne 4. srpna byly naše plány do budoucna předloženy a prodiskutovaný na velvyslanectví Pákistánu. V záři začaly v mešitě v Praze pravidelné schůzky a přednášky nadace pro výstavbu a provoz islámského centra. Krátký pořad o Islámu byl dne 2.září v „Souvislostech" na ČT 2. Dne 16. října se uskutečnila porada s muslimy z Teplic o možnostech obnovit snahy o výstavbu mešity, která byla s takovou ostudou zamítnuta. 1. listopadu se konala schůzka s několika muslimy ze Slovenska o možné další spolupráci a dne 10. listopadu jednaní se zástupcem firmy mající zajišťovat halal maso muslimům u nás. Vztahy mezi českými muslimy a médii se vyvíjely různými směry. Do doby vzniku brněnské mešity media pohlížela na Islám jako na cosi, co bylo spojeno s Karlem Mayem a s jeho příběhy z divokého Kurdistánu. Po vzniku brněnské mešity v roce 1998 se situace zlepšila a Islám byl brán jako víra, která stejně jako judaismus nebo křesťanství do naší země patří. Situace se značně zkomplikovala po 11. září 2001. Když média psala o Islámu, pak jedině ve spojením s terorismem. Ve stejné době se také začaly objevovat internetové stránky namířené proti Islámu. Muslimové se nyní snaží očistit Islám od předsudků a začít tam, kde před 11. zářím 2001 skončili. Hlas, květen 2000 Zpráva o činnosti ústředí i organizací Zástupci UMNO osobně blahopřáli ke státnímu svátku Kuvajtu. Ve dvou případech byly podány informace veř. sděl. prostředkům o organizaci o cílech Islámu u nás. Helsinskému výboru byly podány naše námitky proti znění připravovaného zákona o náboženských organizacích. S námi, jako obyčejně, nikdo nejednal. Jednali jen zástupci křesťanských církví. Diskriminace zůstává. Na žádost Ministerstva kultury byly tomuto ministerstvu zaslány některé naše informace ke koncepci integrace cizinců na území ČR na základě zkušeností některých bratří, žijících trvale u nás. Čtenář si již několikrát mohl všimnout, že zástupci české muslimské komunity během státních
svátků islámských a arabských republik, navštěvovali jejich velvyslanectví. Tyto návštěvy nebyly pouze zdvořilostní, ale měly informační charakter. Čeští muslimové na těchto návštěvách informovali velvyslance o stavu komunity v ČR, jejich potřebách a problémech. Jejich problémy se pak velvyslanec snažil řešit. Hlas, srpen 2000 Zpráva o činnosti Ústředí i organizací V květnu byla uskutečněna schůzka s některými zástupci slovenských muslimů. Při příležitosti jemenského státního svátku uskutečněno blahopřejné setkání. Koncem května prodebatovány možnosti prohlubování znalostí Islámu neomuslimu hlavně ve vydávání literatury Dr. Málka, s kterým pak navázali písemný styk. V červnu zajištěn pohřeb bulharského muslima za pomoci bratří z Brna. Na žádost IOM mezinárodní organizace pro migraci provedena registrace Kosovanů a umožněno rozeslání hlasovacích lístků pomocí mešity v Praze a v Brně. Autorce knihy o strachu ze smrti poskytnuty obšírné informace o názorech Islámu na smrt a posmrtný život. Na žádost poslanecké sněmovny poskytnuty informace o problematice cizinců z islámských zemí. Za Odbornou komisi poslaneckého klubu ČSSD poděkovala Ing. Hana Orgoníková. Ke státnímu svátku USA blahopřáli zástupci našeho Ústředí. Velmi srdečně byli přijati zástupci Ústředí na irácké ambasádě při příležitosti státního svátku a umluveny další kontakty. Rovněž na egyptské ambasádě při příležitosti stát. svátku Egypta zástupci Ústředí se setkali s velmi příznivou odezvou. O stavu Islámu u nás a připravovaném zákoně o nábožen. společ. podrobně byla informována zástupkyně organizace KESTOM zabývající se náboženskými otázkami v postkomunistických zemích. Muslimská komunita se nevyhýbá jednáním se státní správou. Muslimská komunita zde není pouze sama pro sebe, ale pro společnost. Již několikrát se muslimská komunita snažila vyjít vstříc státní správě. Příležitostně se se členy státní správy setká. Nicméně, do dnešní chvíle nemůžeme říci, že by státní správa projevila velký zájem seznámit se s projekty a plány muslimů v ČR. Věříme, že se to v budoucnu změní a využijí pro humanitní a společenské aktivity potenciál, který se u muslimů v ČR nachází. Uznání Islámu státem Je připravován nový zákon o církvích a náboženských organizacích. My, muslimové žijící v České republice se domníváme, že naše uznání bylo učiněno již zák. č. 159/1912 ř. z. Rakousko-Uherska a přešlo automaticky do zákonů Československé republiky. Přesto k novému uznání došlo výnosem MŠANO den 2. 2. 1935 č. j. 5324/35/VI/2. Potvrzení uznání bylo vyřízeno Vládním nařízením ze dne 18. prosince 1941 č. 58403/41. Tato uznání nebyla nikdy odvolána! Přesto jsme nucení znovu žádat o uznání a to je podmíněno žádostí podloženou nejméně 300 podpisů. Sestry a bratři, kteří se hlásíte k Islámu a nestydíte se za to, je Vaším právem i Vaší povinností se k Islámu přihlásit svým podpisem! O naší činnosti Dne 18. 5. 1991 se v Praze na Střeleckém ostrově konala ustavující schůze Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR, na které byly navrženy a poté schváleny stanovy Ústředí. Po jejich prodiskutování a schválení byly provedeny volby výboru. Členy se stali tito bratři a sestry: - Mohamed Ali Šilhavý, em. profesor - Ing. Názih Burhan - MUDr. Sálim Zaher - Omar Bešir (Imeri Bekir) - Radka Štádlerová - Vladimíra Konstanzová
- Karel Karím Klečka - Lubomír Špína Po ukončení ustavující schůze proběhla první schůzka výboru, na které byl navržen a schválen plán jeho činnosti. Výbor se schází lx za měsíc v Brně, Banskobystrická 43a. Na druhé schůzi bylo hlavním bodem vyslání Lubomíra Špíny, ing. Vlád. S. Voldána a paní Maliky V. Voldánové na Hadždž. Dále byly projednány otázky časopisu Hlas, vedení matriky, vydání knížky Zaostřeno na Islám. Bylo rovněž rozhodnuto založit naše vlastní nakladatelství jménem ALNIDA. Přítomni byli seznámeni s projektem mešity, který předložil bratr Omar Bešir. Tak tedy probíhaly začátky našeho Ústředí. Co pro nás vyplývá z registrace? 1. Možnost výuky Islámu pro muslimské děti na školách, kde je dostatečný počet muslimských dětí, příp.jejich sdružování do jedné školy v místě. 2. Vedení matrik narození, sňatků (a uzavírání sňatků), matrik úmrtí. 3. Uplatňování zásad Islámu pro muslimy v armádě, příp. vězeňské službě. Bezproblémové zajišťování halal porážek. 4. Daňové úlevy stejné, jako u ostat. nábož. organizací. 5. Možnost budování sociálních zařízení pro potřebné muslimy. Co je potřeba? Vyplnit přiložený list, doručit jej i všem vašim známým plnoletým muslimům a po získání podpisů jej vrátit co nejdříve na adresu Ústředí muslimských náboženských obcí v Třebíči, směr. č. 674 01, Nikodémova ul. č. 6. Hlas, únor 2001 Zpráva o činnosti Ústředí a organizací Do naší zprávy o činnosti v minulém čísle Hlasu se nám dostala nepříjemná chyba: Přednášku o Islámu v Českých zemích a na Slovensku pro Islámskou nadáciu na Slovensku nepřednášel Dr. Pelikán, nýbrž Dr. Vladimír Sáňka. Oběma pánům se tímto omlouváme. Dne 27. prosince informoval předseda bratry v turecké mešitě o poměrech muslimu u nás. Pro katolický týdeník č. 3/21. ledna 2001 napsal předseda informační článek na vyžádané téma: Muslimové také uctívají jednoho Boha. 29. ledna v kultur, středisku Národní dum v Třebíči přednášel o Islámu v Českých zemích, dne 24. ledna t. r. na Odborném semináři věnovaném vybraným minoritním skupinám zastoupeným v ČR ve společ. centru ÚMČ Brno přednesl referát na téma „Tolerance millenium 2001" pro BANNO předseda Ústředí. Jak bylo oznámeno v minulém čísle Hlasu, byli pověření do nejbližších voleb vedením Ústředí jednak členové pražské, jednak brněnské komunity. Proto budou další čísla Hlasu redigovaná z těchto míst. Tam nadále zasílejte své příspěvky i žádosti o zasílání Hlasu, příp. změny adres. Mgr. Lajla Kotáčková se tím loučí se všemi čtenáři a přeje jim vše nejlepší jednak k nastávajícímu Velkému svátku, jednak nadále v celém dalším životě. K státnímu svátku Íránské islámské republiky blahopřál dne 9. února 2001 předseda Ústředí. Ve dnech 28. i 2. 2000 - 1. 1. 2001 proběhl v Plzni 11. zimní tábor muslimu, pořádaný Svazem muslimských studentu. Bylo to již tradičně velmi vydařené setkání s přednáškami předních evropských islámských osobností. 8. listopadu proběhlo další kolo mezináboženského dialogu, které pořádá Česká křesťanská akademie. Účastni se jich vždy zástupce Židovské obce (dr. Tomáš Kraus), křesťanských církví (doc. Odilo Štampach), muslimské obce (Vladimír Sáňka). hinduistického náboženství (Trilokátma Dás) a buddhismu (Ašim Ottama). Večer jako vždy uváděl a moderoval prof. Tomáš Halík. Záznam z tohoto dialogu přenášel Český rozhlas dne 9. 12. 2000. Při příležitosti postního měsíce ramadánu navštívilo pražskou mešitu několik redaktoru, např. časopisu Týden, Reflex a Prague Post. Ing. Maamri a dr. Sáňka poskytli rozhovor České televizi, který byl v přímém přenosu vysílán 27. 11. (tj. 1. ramadánu). 19. prosince se konal „Kulatý stůl" za účasti zástupců zainteresovaných ministerstev (např. vnitra, školství, kultury) a některých menšinových skupin a národností, žijících v naší zemi. Za obec se
zúčastnil V. Sáňka a S. Sayedi. Z naší strany byly připomínkovány a kritizovány chybné informace o Islámu v učebnicích pro základní školy a především legislativa, dotýkající se postavení muslimské obce. Považují za čestné zmínit paní Lajlu Kotáčkovu, dceru Mohamada Alí Šilhavého, která do roku 2001 byla redaktorkou Hlasu. Pod jejím vedením časopis Hlas přinášel muslimům mnoho duchovní podpory a vysokou kvalitu článků v oblasti vzdělání. Bohužel posledních pár let časopis Hlas začal stagnovat a neplní úlohu ani vzdělávací nebo informační. V devadesátých letech se muslimové často účastnili různých mezináboženských dialogů. V poslední době těchto mezináboženských dialogu je o něco méně než v devadesátých letech. Ztratil se snad zájem z muslimské, židovské či křesťanské strany? Patřila tolerance a dialog pouze devadesátým létům? Na tuto otázku nebude lehké odpovědět. Čtenářům Hlasu Milí čtenáři, bratři a sestry, jak vás informoval předseda Ústředí MNO v minulém čísle Hlasu, většina pravomocí Ústředí byla dočasně delegovaná na pracovní skupinu ve složení Dr. V. Sáňka, ing. Muneeb Hassan, ing. Lazhar Maamri a Jalal Atassi. Tato skupina, ve které jsou zastoupeni muslimové z Prahy i z Brna, bude také tvořit redakční radu časopisu Hlas. Je to již 10 let, co začal tento časopis MNO znovu vycházel a chodit na vaše adresy. Při teto příležitosti bychom vám rádi položili následující otázky: 1.Máte zájem o další zasílaní Hlasu? 2.Co vám v Hlasu chybí. Co by se dalo zlepšit (především po obsahové stránce). Máte-li zájem o to, abychom vám i nadále Hlas posílali, odpovězte písemně alespoň na první otázku, a to na adresu: Islámská nadace v Praze, Blatská 149i. 198 00 Praha 9-Kyje. Články a příspěvky je možné posílat redakci bud na adresu brněnské mešity: Islámská nadace v Brně, Vídeňská 38a, 639 00 Brno, nebo pražské mešity a Islámské nadace v Praze, Blatská 1491, 198 Praha 9. Do budoucna nám, prosím, oznamujte změnu adresy, neboť se často stávalo, že se Hlas vracel zpět s poznámkou „adresát neznámý". V brzké době počítáme s konáním schůzí muslimských obcí v Brně a v Praze. Jedním z hlavních bodu na nich bude přijetí nových stanov obcí. Dosavadní stanovy jsou totiž v několika směrech nedostatečné a nevyhovují ani podmínkám, které státní orgány kladou na případné Žadatele o uznání státem jako náboženské organizace. Proto jsme se rozhodli vypracovat nový návrh stanov. Kdo z vás má zájem účastnit se obnovujících schůzí muslimských obci a má zájem seznámit se s návrhem stanov, napište na adresu mešity v Brně (bydlíte-li v moravských krajích) nebo mešity v Praze (bydlíte-li v českých krajích), abychom vám návrh mohli zaslat. Redakce
©2009 Svaz muslimských studentů a mládeže
