INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI

METODIKA PR O UČITELE

STRANA 1

INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI Úvod Uprchlíci existovali od počátků lidstva. Migrace národů a skupin lidí byla vždy ovlivněna danou dobou, místem a okolnostmi. Jen stěží bychom hledali v dějinách nějaké „období klidu“. Uprchlíky byli lidé napříč celou společností, lidé bohatí i chudí, vzdělaní i nevzdělaní, úspěšní i neúspěšní. Mezi uprchlíky patřily také významné osobnosti, např. Albert Einstein, Frederick Chopin, Jan Ámos Komenský, Andrej Tarkovskij, Marlene Ditrichová, Hannah Arendtová, Miloš Forman, Victor Hugo nebo Casanova. Historie naší země je spojena s osudy mnohých uprchlíků, jsou známa období, kdy k nám lidé prchali (tolerantní období rudolfínské doby), i ta během nichž jsme my hledali ochranu na území jiných států (doba pobělohorská). Mnoho lidí opustilo naši zem ve snaze zachránit si život před nastupujícím nacismem, např. Jan Werich, Jaroslav Ježek a Jiří Voskovec. Obdobná situace nastala s nástupem komunismu. Odhaduje se, že v letech 1948 – 1989 odešlo z Československa více než dvě stě tisíc osob. Dosvědčují smutný fakt, že situace uprchlíků se dotýká každého z nás. Nikdy nevíme, jestli se někdy ocitneme v jejich složité pozici. Podíváme-li se na uprchlictví v celosvětovém kontextu, zaznamenáme v hlavních „azylových“ zemích světa každoročně asi půl miliónu žadatelů o mezinárodní ochranu1. Každý rok se skladba uprchlíků mění. V Evropě v roce 2001 byl zemí původu největšího počtu uprchlíků Afghánistán, v roce 2002 Irák a v roce 2003 Ruská federace (konkrétně Čečensko). Do neevropských azylových zemí (tj. většinou do Kanady a USA) přichází nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu z Asie a Latinské Ameriky.“2

1 Nová terminologie vycházející ze zákona č. 165/2006 Sb. nahradila pojem „žadatel o azyl“ novým termínem „žadatele o mezinárodní ochranu“, přičemž mezinárodní ochrana skýtá dvě formy ochrany, a sice poskytnutí azylu, popřípadě tzv. doplňkové ochrany. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. září 2006. 2 Uprchlíkem v Česku. Praha Člověk v tísni, 2004, s. 3.

Postavení uprchlíků dlouho postrádalo pevné právní zakotvení. První definice, kdo je to uprchlík, pochází z 20. let 20. století, z doby velké vlny příchozích z Arménie. Tato definice se však vztahovala pouze na ruské a arménské uprchlé jedince. Zlomovým okamžikem se proto stal rok 1951, kdy OSN přijalo Úmluvu o právním postavení uprchlíků, tzv. Ženevskou konvenci. Tato listina se stala základem moderního právního systému, současně i výchozím bodem našeho současného zákona o azylu. Ženevská konvence však měla jeden nedostatek, vztahovala se pouze na uprchlíky před rokem jejího vzniku. V roce 1997 byla proto doplněna o tzv. Newyorský protokol, jenž rozšířil své pole působnosti i na uprchlé jedince po r. 1951. Úmluva o právním postavení uprchlíků je vskutku první mezinárodní dohodou, která řeší základní aspekty života uprchlíků. Představuje záruku souboru základních lidských práv, jež by měla být přinejmenším stejná jako svobody, kterých užívají cizí státní příslušníci žijící legálně v dané zemi, popřípadě dokonce rovna svobodám občanů této země. Podle článku 1/A (2) Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 se termín „uprchlík“ vztahuje na jakoukoli osobu, která „…má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti: totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit.“ 3

3 Sbírka zákonů č. 208/1993 Úmluva o právním postavení uprchlíků

T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.

STRANA 2


INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI Te o r e t i c k á z a k o t v e n í Definice uprchlíka se tedy skládá ze čtyř hlavních prvků, jimiž jsou: oprávněné obavy, pronásledování, výčet povolených důvodů (rasa, náboženství, národnost, politické názory či příslušnost k určitým společenským vrstvám) a výskyt mimo zemi svého původu. Naše azylová politika se začíná vyvíjet od roku 1990. V červenci roku 1990 totiž statistiky zaznamenaly prvního a jediného uprchlíka, jenž přišel na území našeho státu s žádostí o ochranu. Šlo o zlomový okamžik v oblasti azylové politiky, jejíž vznik byl tímto podmíněn. Základním kamenem bylo schválení prvního uprchlického zákona v roce 1990 (zák. č. 498/1990 Sb.) a rok poté ratifikování Newyorského protokolu a Úmluvy o právním postavení uprchlíků OSN z roku 1951. Postupem času došlo k určité restrikci práv žadatelů o mezinárodní ochranu. Příkladem zpřísnění procesu je sankcionování přepravců uprchlíků či zavedení termínů bezpečné země původu a bezpečné třetí země. Cílem těchto restriktivních nástrojů pocházejících z roku 1999 (zákon č. 325/1999 Sb., o azylu) měla být harmonizace českého a evropského práva. Vývoj azylové politiky však zaznamenal i světlé body, jež mnohým uchazečům usnadnily nárok na získání azylu. Mezi ně patří kupříkladu znovu zavedení azylu z humanitárních důvodů, vznik institutu strpění pobytu včetně možnosti dočasného útočiště. V roce 2001, kdy počet žadatelů dosáhl nejvyšší zaznamenané hodnoty, zaujímala Česká republika v Evropě v absolutních počtech žadatelů o mezinárodní ochranu deváté místo. Následovala tedy další legislativní změna (zákon č. 2/2002 Sb.), jež se vztahovala na zákaz práce po dobu jednoho roku od podání žádosti o mezinárodní ochranu a omezení finanční podpory lidem, jež se nenacházejí v uprchlickém zařízení. Pokud bychom vzali v potaz pouze počet žadatelů o mezinárodní ochranu, Česká republika z hlediska azylu zaujme významné postavení v Evropě. Přidáme-li však

k tomuto ještě kritérium úspěšného zakončení azylového procesu, zaznamenáme značně odlišné výsledky. V již zmíněném roce 2001 získalo azyl pouhých 83 osob z původních 18 094 žadatelů. Poměrně častým jevem je odchod uprchlíků ještě před zjištěním konečného rozhodnutí. Statistiky dosvědčují, že zatímco míra udělení azylu v ČR za rok 2001 byla pouze 0,5 %, v Polsku to bylo 5,8 % a v Rakousku dokonce 25,5 %.

Statistické údaje Ministerstva vnitra ČR: Za rok 2004 bylo uděleno 142 azylů. Následující dva roky byly co do počtu úspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu ještě úspěšnější, v roce 2005 bylo zaznamenáno 251 azylantů, v roce 2006 bylo vyneseno 268 kladných rozhodnutí. Během prvních třech měsíců tohoto roku 2007 získalo azyl 64 lidí. K 31. 3. 2007 žije v ČR 3 149 azylantů. Klíčová slova uprchlík, azyl, Ženevská konvence, Azylová zařízení/ přijímací střediska, pobytová střediska, integrační pobytová střediska

Cíl Cílem této dílny je podat dětem, pokud možno zábavnou formou, tedy formou her a společných diskusí, základní informace o uprchlictví. Děti si velmi často spojují uprchlíka s vězením, tedy trestnou činností...

Aktivita 1 „Warming up“ Cíl: Seznamování, představení se, zjištění úrovně vědomostí žáků o dané problematice. Doba trvání: 15 minut Pomůcky: fixy, lepící štítky


STRANA 3


INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI Popis aktivity: 1. Židle jsou uspořádány do kruhu. Žáci na lepící štítky napíší své jméno a jmenovkou se viditelně označí (usnadnění vzájemné komunikace). 2. Lektoři vyzvou žáky ke zodpovězení následujících otázek: Máte nějakou zkušenost s uprchlíky? Jaké je vaše očekávání od této dílny? Co byste se rádi dozvěděli? Aktivita 2 „Kdo je uprchlík?“ Cíl: Zjistit znalosti a představy žáků o uprchlících. Lektoři získají přehled, jaké mají žáci předsudky vůči uprchlíkům a uprchlické tématice. V průběhu dílny budou tyto předsudky postupně rozbíjet a odstraňovat. Doba trvání: 20 minut Pomůcky: flipchart nebo tabule, psací pomůcky pro lektora, kopie novinového článku z Přílohy 1 pro všechny Popis aktivity: 1. Lektor napíše na tabuli nebo flipchart slovo „uprchlíci“. Požádá žáky, aby nahlas říkali vše, co je k tématu napadá. 2. Lektoři zapisují na tabuli vše, co žáci řeknou. Nekomentují, neopravují, jen zapisují. 3. Rozdělení žáků do dvojic, jak sedí vedle sebe. 4. Lektoři rozdají do každé dvojice pracovní list se dvěma texty. (viz Příloha 1) 5. Texty se čtou společně. Lektoři vždy požádají, zda se mezi dětmi najde nějaký dobrovolník na předčítání (vždy se někdo přihlásí). Po prvním textu se lektoři zaměří na postřehy žáků – co si o právě přečteném textu děti myslí? Jak se takový uprchlík cítí? Po dočtení druhého textu lektoři vysvětlí, co je to Ženevská konvence, tedy vyzdvihnou fakt, že jde o základní listinu na poli uprchlictví. 6. Následuje diskuse o definici uprchlíka. V diskusi

se lektoři vrátí k popsané tabuli – Jaká slova sem nepatří? Jaké termíny spolu souvisí, dokážete je spojit? Lektor škrtá, přesunuje, přepisuje, vysvětluje. Jaká synonyma používá autor textu místo slova uprchlík? Aktivita 3 „Časová osa“ Cíl: Odpočinková aktivita, uvolnění žáků, rozdělení žáků do pracovních skupin. Doba trvání: 10 minut Pomůcky: žádné Popis aktivity: 1. Žáci dostanou od lektorů pokyn, že při aktivitě nesmí mluvit, psát ani užívat prstovou abecedu. 2. Žáci mají za úkol seřadit se za sebou do řady podle data jejich narození. Narozen 1. 1. bude stát na jednom konci třídy, 31. 12. na druhém, vytvoří tak časovou osu. 3. Až budou žáci hotovi, dají předem domluvený signál. Postupně každý řekne den svého narození, a pokud nestojí správně, je přeřazen na správné místo. 4. Lektoři rozřadí žáky do čtyř skupinek – vzniklou řadu vytvořenou dle narození nyní rozpočítají na první, druhý, třetí, čtvrtý…

Aktivita 4 „Soutěž“ Cíl: Seznámit žáky se složitostí azylové procedury. Poskytnout jim informace o posloupnosti jednotlivých kroků. Pomocí kvízu seznámit žáky s praxí a se statistickými údaji z posledních let. Doba trvání: 25 minut + 20 minut Pomůcky: kopie pracovního listu „Jak probíhá řízení o udělení azylu“ s prázdnými políčky pro všechny


STRANA 4


INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI Popis aktivity: 1. Žáci jsou rozděleni do čtyř stejně velkých skupin (rozděleno z předešlé aktivity) nebo např. pomocí karet: Každý žák si z hromádky karet vytáhne jednu kartu, skupiny se vytvoří podle tvarů na kartách (piky, srdce, káry, kříže). 2. Skupiny spolu budou soupeřit ve znalostech. 3. Lektoři stručně vysvětlí, jak probíhá azylová procedura. Poté rozdají skupinkám tabulku „Jak probíhá řízení o udělení azylu“, která obsahuje několik prázdných políček (viz Příloha 2). Úkolem skupinek bude doplnit prázdná políčka termíny uvedenými na straně B pracovního listu. Za každé správně vyplněné políčko získává skupina bod. 4. Žáci jsou seznámení se správným řešením – do každé skupinky je rozdán jeden list. Žáci jsou vyzváni, aby se ptali na podrobnosti a diskutovali o jednotlivých krocích. Za každé správně umístěné heslo získává skupina bod, za každé správně určené (přijímací, pobytové) středisko v odpovědích B a I obdrží také bod. 5. Aktivita pokračuje kvízem, ve kterém získává bod první, který odpoví správně. Lektoři odpovědi doplňují dalšími údaji. Lektor rozdá každému družstvu předmět, kterým se může přihlašovat ke správné odpovědi (zvoneček, píšťalka apod.). Upozorní žáky, aby si své odpovědi velmi dobře rozmysleli, než se k odpovědi přihlásí, neboť za nesprávně zodpovězenou otázku mohou body i ztratit.

Kvíz 1. Z jakých zemí přišlo v loňském roce (v r. 2007 nebo jiném roce, ze kterého máme statistické údaje) nejvíce žadatelů o azyl? Nabídka: Bělorusko, Irák, Ukrajina, Rusko, Afghánistán (C)

2. Kolik bylo podáno žádostí o azyl v roce 2007? Tolerance +/- 500 (1 878 žádostí) 3. Z kterého roku pochází Ženevská konvence? (rok 1951) 4. Jaké jsou další důvody pro udělení azylu? (humanitární, účel slučování rodin) 5. Jak dlouho po příchodu do ČR nemohou azylanti pracovat? Tolerance 4 měsíce (1 rok) 6. Co je to repatriace? (návrat do vlasti) Aktivita 5 „Diskuse“ Cíl: Dát dětem možnost doptat se na věci, jež je zajímají a prostřednictvím přímého kontaktu s uprchlíky v nich zanechat co nejvíce živých vzpomínek. Doba trvání: 30 min Pomůcky: žádné Popis aktivity: Lektoři dětem řeknou, že tento prostor je jen jejich a hostů, jež budou odpovídat na jejich dotazy, samozřejmě jen v případě, že nebudou příliš osobní. Aktivita 6 „Závěrečná diskuse“ Cíl: Zjistit, jak se žákům dílna líbila, co si z ní odnesli, co si uvědomili a ze získaných informací se poučit pro příště. Doba trvání: 15 min Pomůcky: žádné Popis aktivity: Lektoři se ptají dětí, jak se jim uprchlická dílna líbila. Co je zaujalo, co se jim naopak nelíbilo a rády by to byly bývaly vypustily z programu. Autorka metodiky: Martina Hrdličková (2008)


STRANA 5


PŘÍLOHA 1 1. TEXT: Zdroj: MF Dnes, Pardubický kraj, strana 1 Autor: Michal Klíma Datum: 10.1.2006 Cítím se tu jako ve vězení, říká uprchlík z Íránu Pardubice - Mnohonásobná zatčení, výslechy hraničící s mučením, islám jako jediná autorita. To vše přimělo Samada Momeniho, aby před více než rokem opustil rodný Írán a zamířil do svobodného světa. Od listopadu pobývá v Pardubicích, kde dostal integrační byt. „Můj život byl v ohrožení,“ říká Momeni a ukazuje následky íránského věznění, zlomený nos, vyražené zuby. Opozice je tamní diktatuře na obtíž a on byl politikem konstitučního hnutí Saltant Talaban, které požaduje v Íránu návrat monarchie, ale v demokratické podobě, která nikoho nepronásleduje za jeho náboženské přesvědčení a prosazuje odluku církví od státu. Pětatřicetiletý muž uprchl ze země v září 2004 přes Turecko a v Česku skončil omylem. „Zaplatil jsem za získání pasu a víza do Velké Británie. Zprostředkovatel mi řekl, že se mne po přistání někdo ujme. Čekal jsem na letišti mnoho hodin, ale nikdo se neobjevil. Teprve, když jsem se zeptal, kde vlastně jsem, dozvěděl jsem se, že v Praze,“ vzpomíná Momeni. Neuměl ani slovo česky, jen trochu anglicky, a skončil na rok v táboře pro uprchlíky v Zastávce u Brna. Vloni v listopadu dostal byt v Pardubicích, sehnat práci se mu však stále nedaří. „Chci pracovat a dělal bych cokoliv. Třeba řidiče nebo svářeče, na to mám průkazy. Brání mi ale jazyková bariéra,“ vysvětluje velmi lámanou češtinou Íránec. Češtinu se sice učil v uprchlickém táboře, ale bez kontaktu s běžnými lidmi je to málo. „Radši bych normálně chodil do práce, to se člověk naučí nejvíce. Zatím mne ale odmítli i ve Foxconnu, kde jsem chtěl dělat u pásu,“ říká Momeni. Za městský nájemní byt, na který radnice dostala od státu integrační příspěvek kolem půl milionu korun, platí skoro šest a půl tisíce korun měsíčně. Ze sociálních

dávek, na které je zatím odkázán, mu tak mnoho nezůstane. „Nájem je vysoký, podle předpisů magistrátu trojnásobek základního nájemného a ještě příplatek za lokalitu. Navrhnu v komisi pro menšiny, aby se pro integrační byty zavedlo jiné stanovení nájmu,“ slibuje Alena Kosková z odboru sociálních věcí radnice. „Sice mám kde bydlet a nemusím se tu bát, ale lidem málo rozumím a nemám peníze, abych někam chodil. Jsem tu jako ve vězení. Česko mne nechce,“ uzavírá íránský uprchlík. A. B. C. D. E. F. G. ......

Proč Momeni opustil Írán? Jak se dostal do ČR? Kde nejdříve žil? Co dělal v uprchlickém táboře? Jakou práci by chtěl dělat? Kde bydlí a jak se k bydlení dostal? Z čeho platí byt, když zatím nepracuje? .......................................

2. TEXT: Zdroj: www.unhcr.cz Ženevská konvence Podle Ženevské konvence z roku 1951 jsou uprchlíci lidé, kteří museli opustit svoji zemi, protože jim z etnických, náboženských nebo politických důvodů hrozila perzekuce. Milióny lidí opouštějí svoji zemi a hledají útočiště v nových domovech. Třebaže někteří z nich odcházejí také z ekonomických důvodů, je ve většině případů hlavním důvodem strach o vlastní život nebo život vlastní rodiny. Musí často opustit svoje příbuzné, přátele a majetek. Musí začít nový život v cizím a neznámém prostředí, učit se novému jazyku a zvykat si na novou kulturu. A. B. C. D.

Co to znamená „etnický, náboženský nebo politický důvod“? Co je hlavním důvodem odchodu z vlasti? Co všechno ztrácejí uprchlíci, když se rozhodnout odejít z vlasti? Co je čeká v nové zemi?


STRANA 6


PŘÍLOHA 2 Jak probíhá řízení o udělení az ylu v ČR Pracovní list, strana A (na další straně je tento pracovní list vyplněný)

Jak probíhá řízení o udělení azylu v ČR? Cizinec na území ČR Oznámení úmyslu požádat o azyl na území ČR

Země původu Osoba opouštící zemi původu

Odchod do soukromí čekání na rozhodnutí ve věci udělení azylu

Program dobrovolného návratu do země původu

Zamítavé rozhodnutí ve věci žádosti o azyl ve II. instanci

Kasační stížnost k Nejvyššímu soudu v Brně

Opuštění České republiky



STRANA 7


PŘÍLOHA 2 J a k p r o b í h á ř í z e n í o u d ě l e n í a z y l u? Pracovní list, strana B • Jaká je posloupnost jednotlivých kroků? • Do tabulky doplňte tato hesla. Pokud znáte odpovědi na doplňkové otázky, můžete pro svůj tým získat další body: A. Cizinecká policie. Výjezdní příkaz. B. Pobytové středisko. Čekání na rozhodnutí ve věci udělení azylu. (Otázka za body navíc: Kde v ČR jsou pobytová střediska?) C. Opuštění České republiky

D. E. F. G. H. I.

Kladné rozhodnutí o žádosti do azyl Přechod státní hranice. Cizinec oznámí svůj úmysl požádat o azyl Zamítavé rozhodnutí ve věci žádosti o azyl v I. instanci Integrační azylové středisko. Stálý asistenční program. Pomoc při hledání bydlení Odchod do soukromí. Státní asistenční program. Pomoc při hledání bydlení. Přijímací středisko. Identifikační úkony. Zahájení azylové procedury. Zdravotní prohlídka. (Otázka za body navíc: Kde v ČR jsou přijímací střediska?)


STRANA 8


IDENTITA ANEB KÝM SE CÍTÍM BÝT (I JAKO UČITEL)

Jak probíhá řízení o udělení azylu v ČR? Cizinec na území ČR Oznámení úmyslu požádat o azyl na území ČR

Země původu Osoba opouštící zemi původu

Přechod státní hranice. Cizinec oznámí svůj úmysl požádat o azyl

Přijímací středisko. Identifikační úkony. Zahájení azylové procedury. Zdravotní prohlídka. Odchod do soukromí čekání na rozhodnutí ve věci udělení azylu

Pobytové středisko. Čekání na rozhodnutí ve věci udělení azylu.

Zamítavé rozhodnutí ve věci žádosti o azyl v I. instanci


Integrační azylové středisko. Stálý asistenční program. Pomoc při hledání bydlení

Podání žaloby ke krajskému soudu

Zamítavé rozhodnutí ve věci žádosti o azyl ve II. instanci

Kladné rozhodnutí o žádosti do azyl

Cizinecká policie Výjezdní příkaz

Kasační stížnost k Nejvyššímu soudu v Brně

Odchod do soukromí. Státní asistenční program. Pomoc při hledání bydlení.

Opuštění České republiky



STRANA 9


PŘÍLOHA 3 Hrací kar ta A „Imigrační úředníci“

Hrací kar ta B „Uprchlíci“

Můžete použít tyto argumenty a jakékoli další, které vás napadnou:

Můžete použít tyto argumenty a jakékoliv další, které vás napadnou:

• Jsou zoufalí, nemůžeme je poslat zpět.

• Máte právo dostat azyl.

• Když je pošleme zpět, budeme zodpovědní za jejich případné uvěznění, mučení nebo smrt.

• Naše děti jsou hladové, máte morální povinnost pomoci nám.

• Máme právní povinnost přijmout uprchlíky.

• Zabijí nás, když se vrátíme.

• Nemají peníze a budou potřebovat státní podporu. Naše země si to nemůže dovolit.

• Nemáme peníze.

• Můžou dokázat, že jsou opravdu pronásledovaní? Možná si jen chtějí zajistit vyšší životní úroveň. • Naše země je vojenským a obchodním partnerem Čečenska. Nemůžeme je chránit. • Možná mají dovednosti a znalosti, které potřebujeme.

• Nemáme kam jít. • V naše městě jsem byl lékař. • Chceme jen úkryt na dobu, než se situace v naší zemi zlepší a my se budeme moci bezpečně vrátit. • Přijali jste i jiné uprchlíky.

• V naší zemi je uprchlíků dost. Musíme se starat o naše vlastní občany. Jen ať si jdou do bohatší země. • Když jim umožníme vstup do země, pohrnou se sem další. Podáme jim prst a vezmou si celou ruku. • Nemluví naším jazykem, vyznávají jiné náboženství, jedí jiná jídla. Nezapadnou mezi nás. • Přinesou nám politické problémy.

Před diskusí přemýšlejte o následujících možnostech:

Před diskusí přemýšlejte o následujících možnostech:

• Pustíte přes hranice všechny uprchlíky?

• Rozdělíte se, když vás o to imigrační úředníci požádají?

• Pustíte jen některé? • Rozdělíte si je podle věku, profese, majetku…?

• Půjdete domů, když se pokusí vás poslat zpět?

• Uděláte něco jiného?


STRANA 10


PŘÍLOHA 4 Internetové zdroje rozšiřují naše povědomí o azylové politice o další údaje. Za rok 2004 bylo podle statistik Ministerstva vnitra ČR uděleno 142 azylů. Následující dva roky byly co do počtu úspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu ještě úspěšnější, v roce 2005 bylo zaznamenáno 251 azylantů, v roce 2006 bylo vyneseno 268 kladných rozhodnutí. Během prvních třech měsíců tohoto roku získalo azyl 64 lidí.

Statistika z let 1993 - 2004 Žadatelé o azyl a uznaní uprchlíci v ČR v letech 19932004 (k 31.7.2004) 20 000 18094

18 000 16 000 14 000 12 000

11400

10 000 8788 8000

Nejaktuálnější statistiky Ministerstva vnitra ČR uvádějí, že na území České republiky k 31. 3. 2007 žije 3 149 azylantů.

8484

7220

6000 4085

4000

96

78

79

133

83

103

1994

1995

1997

1998

1999

2000

2001

2002

208

162

1993

2109

1187 116

0

2211

2207 251

2000

2003

Úspěšní žadatelé o mezinárodní ochranu (aktuální statistiky) Dostupné publikace nás seznamují se situací z roku 2004, přičemž odkrývají fakt, že od roku 1993 do července roku 2004 bylo uděleno 1 456 azylů. Pokud bychom však chtěli vycházet z údajů od roku 1990, dojdeme k počtu 2 513 úspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu. K 31. 7. 2004 na území České republiky žilo 1 575 azylantů.


INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI

Recommend Documents