MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ
LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
Interiér hudebního baru v centru Brna Bakalářská práce
Přílohy: vizualizace prostoru a výkresová dokumentace zvoleného prvku
2009/2010
Mirka
Kvíčalová
ZADÁNÍ
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh interiéru hudebního baru vypracovala samostatně a použila jsem jen ty zdroje, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana LDF MENDELU v Brně.
V Brně, dne:______________
Podpis studentky:________________
Poděkování
Mé poděkování patří zejména Ing. Arch. Borisi Hálovi za odborné vedení, rady a konzultace v průběhu tvorby této bakalářské práce. Dále patří můj dík Ing. Zdeňku Holoušovi a Ing. Elišce Máchové za pomoc při řešení konstrukční části této práce.
Jméno studenta: Mirka Kvíčalová Název práce: Interiér hudebního baru v centru Brna Abstrakt:
Bakalářská
práce
řeší
problematiku
navrhování
hudebních
barů
s přihlédnutím k současným trendům v pohostinství. Důraz je kladen na typologii nábytku a jeho správné umístění, tedy na funkční stránku, stejně tak jako na estetické působení celého prostoru. V návrhové části je zpracováno řešení interiéru hudebního baru včetně vizualizací. Cílem je vytvoření zajímavého návrhu, který bude zároveň splňovat všechny požadavky na funkční interiér. Součástí práce je i konstrukční řešení jídelní židle včetně odpovídajících technických výkresů a stanovení hrubých materiálových nákladů na její výrobu.
Klíčová slova: hudební bar, interiér, nábytek, design, typologie
Student’s name: Mirka Kvíčalová Title of thesis: Interior of the music bar in the centre of Brno Abstract: This Bachelor thesis is focused on the problems of designing musical bar regarding current trends in the hospitality industry. The emphasis is placed on the typology of furniture and its correct position, i.e. on the functional aspects, as well as on the aesthetic influence to the whole area. In the design part there is processed solution of the music bar interior, including its visualization. The aim is to create an interesting project which will also meet all requirements for a functional interior. The also includes structural design of dining chairs with relevant technical drawings and determination of the level of material costs for its production.
Keywords: music bar, interior, furniture, design, typology
1
Obsah 1.
Úvod.......................................................................................................................... 4
2.
Cíl práce.................................................................................................................... 5
3.
Metodika ................................................................................................................... 6 Analytická část...................................................................................................... 7
A) 4.
Historie baru ............................................................................................................. 7
5.
Typy barů .................................................................................................................. 8
6.
Současné bary ......................................................................................................... 11 6.1.
Česká republika............................................................................................... 11
6.1.1. 6.2. 7.
Brno ........................................................................................................ 12
Svět ................................................................................................................. 15
Interiér..................................................................................................................... 17 7.1.
7.1.1.
Komunikační a klidové zóny .................................................................. 17
7.1.2.
Zóny obsluhy .......................................................................................... 17
7.1.3.
Další ........................................................................................................ 18
7.2. 8.
Zóny ................................................................................................................ 17
Materiály......................................................................................................... 18
Nábytek ................................................................................................................... 19 8.1.
9.
Prostorové nároky a ergonomie ...................................................................... 19
Osvětlení a ozvučení ............................................................................................... 23 9.1.
Osvětlení ......................................................................................................... 23
9.1.1.
Přímé osvětlení ....................................................................................... 23
9.1.2.
Nepřímé osvětlení ................................................................................... 24
9.1.3.
Polopřímé osvětlení ................................................................................ 24
9.1.4.
Polonepřímé osvětlení............................................................................. 24
9.1.5.
Smíšené (difúzní) osvětlení .................................................................... 24
9.2.
Ozvučení ......................................................................................................... 25
B)
NÁVRHOVÁ ČÁST .......................................................................................... 26
10.
Návrhy ................................................................................................................ 26
10.1.
Dispoziční řešení......................................................................................... 26
10.1.1.
Varianta 1................................................................................................ 26
10.1.2.
Varianta 2................................................................................................ 28
10.1.3.
Varianta 3................................................................................................ 29
2
10.2.
Barvy a materiály........................................................................................ 30
10.3.
Pódium a taneční parket.............................................................................. 31
10.4.
Barový pult a zápultí................................................................................... 32
10.5.
Židle ............................................................................................................ 35
10.6.
Stoly ............................................................................................................ 37
10.7.
Čalouněné sezení ........................................................................................ 38
10.8.
Osvětlení ..................................................................................................... 38
11.
Návrh hrubých materiálových nákladů jídelní židle........................................... 35
12.
Diskuze ............................................................................................................... 35
13.
Závěr ................................................................................................................... 37
14.
Summary............................................................................................................. 40
15.
Seznam použité literatury ................................................................................... 41
16.
Seznam citací ...................................................................................................... 41
17.
Seznam použitých zkratek .................................................................................. 42
18.
Seznam obrázků a tabulek .................................................................................. 43
19.
Seznam příloh ..................................................................................................... 44
3
1. Úvod „Hudba je nejlepší umění. Zahání smutek.“
Martin Luther
Téma této práce vyplynulo ze zjištění současné situace týkající se hudebních barů a všeobecně míst, kde je možné poslechnout si živou hudbu. Aktuální stav (nejen) v Brně je totiž poměrně nedostatečný a neexistuje mnoho míst, kde by bylo možné denně pořádat koncerty hudebníků a malých kapel a která by zároveň poskytovala prostor pro setkání lidí v příjemném a stylovém prostředí. Právě prostředí (tedy interiér) v kombinaci se službami jsou hlavními body při rozhodování lidí, zda daný podnik navštívit, případně zda se tam v budoucnu ještě vrátit. To je také důvodem, proč se chci ve své práci zaměřit na spojení návrhu originálního interiéru vhodného pro fanoušky většiny hudebních stylů a plně funkčního prostředí a to jak z hlediska hostů, tak i obsluhy. V této práci se zabývám kromě vlastního návrhu i aktuálními trendy v interiérech pohostinství, tedy současnou situací týkající se barů a to nejen brněnských, kde mohu čerpat z osobních zkušeností s většinou hudebních podniků, ale i na dalších místech České republiky a ve světě.
4
2. Cíl práce Cílem této práce je zpracovat v analytické části cestu, jak postupovat při navrhování baru, tedy ergonomické a materiálové požadavky na prostor. Dále potom nastínit rozdělení barů podle jednotlivých typů obsluhy a sortimentu nabízených produktů, z něhož je dobré v návrhu vycházet. V této první části své práce chci rovněž rozebrat současný stav barů a to nejen v Brně a v České republice, ale i ve světě.
V návrhové časti se, jak název napovídá, zabývám vytvořením stylově jednotného a plně funkčního interiéru hudebního baru do již existujícího prostoru, který by byl vhodný pro pořádání vystoupení hudebníků a malých kapel různých hudebních stylů. Navržený prostor by měl splňovat všechny požadavky popsané v analytické části této práce.
Dalším cílem je navržení jídelní židle, která by mohla sloužit jako sjednocující prvek a to nejen ve vztahu k ostatním nábytkovým předmětům, ale i k propojení myšlenky (zaměření) baru s jeho vnitřním vybavením. Pokusím se tedy navrhnout takovou jídelní židli, která bude univerzálně použitelná a nekomplikovanou úpravou ji bude možné uzpůsobit požadavkům na konkrétní prostor.
5
3. Metodika Tato práce se fakticky skládá ze dvou částí a to z části analytické (tedy kompilační) a ze samotného návrhu nového interiéru.
Metodika navrhování a pozdější realizace baru je proces, který by se dal rozdělit do několika úrovní:
• V první řadě je nutné zabezpečit všechny náležitosti jako jsou povolení od úřadu místní samosprávy, Krajské hygienické stanice, Hasičského záchranného sboru, v některých případech i vyjádření Národního památkového ústavu. •
Dalším úkolem je zmapování stávajícího stavu. S tím souvisí i případné návrhy drobných stavebních úprav, které však nesmí zasahovat do nosných konstrukcí objektu.
•
Teprve po seznámení se skutečným stavem prostoru a úpravách, pokud jsou nutné, přichází na řadu vlastní návrh. Ten vychází z rozhodnutí, o jaký typ baru půjde a jaká je jeho plánovaná kapacita. Tomu se podřizují následující kroky:
o Prostorové uspořádání jednotlivých zón (bar = odbytová zóna, stoly + židle = konzumní a klidová zóna,…). o Výběr materiálů a barevnosti. o Návrh barového pultu a mobilního nábytku a jeho uspořádání. o Volba světlení a ozvučení prostoru.
Každý projekt je jiný a tak vyžaduje individuální přístup. Vždy je nutné zohlednit parametry daného prostoru, ale i záměry a možnosti investora. Proto je velmi obtížné, ne-li nemožné, sestavit podrobný návod, jak postupovat, který by byl použitelný ve všech případech.
6
A)
Analytická část
4. Historie baru „Mluvit o hudbě je jako tančit o architektuře.“, řekl Ondřej Kukal. Proto v této práci nebudu psát o hudbě, ale o prostředí, kde se s ní setkáváme. Nechci se zabývat divadly nebo koncertními síněmi, protože jsem si za téma zvolila prostor, kde se s hudbou setkává většina lidí – bar.
U barů, na rozdíl třeba od univerzit, není lehké říct, kde a kdy přesně vlastně vznikly, popřípadě kdo je jejich zakladatelem. Většina autorů píšících o barech se shoduje, že domovem barů a míšených nápojů tak, jak je v současné době známe, je Amerika. Lidé přijíždějící do Nového světa (Španělé, Portugalci a Holanďané) byli ze svých domovů již zvyklí na alkoholické nápoje a nemohli je postrádat ani ve své nové vlasti. Zařizovali proto výčepy lihovin. Ty se obvykle dělily na dvě části a to na přípravnu a na místnost pro hosty. Tyto dva prostory byly od sebe oddělené bariérou. V dobách významného stěhování lidí z Evropy na americký západ mohli osadníci, zlatokopové a lovci koupit v těchto podnicích vše, co potřebovali. Mohli si zde i popovídat, napít se nebo si zahrát v karty. Tehdejší bar působil jako velmi strohá jídelna, ve které byl dlouhý pult nebo bufet. U toho sám majitel podniku nebo členové jeho rodiny podávali nápoje. Pult byl opatřen zábradlím, které mělo udržet zákazníky v bezpečné vzdálenosti od lahví. Toto ochranné zábradlí, pro které angličtina používá slovo bar, dalo těmto podnikům jméno. Další zábradlí bylo umístěno na pultu ve výšce 15 až 25 cm nad zemí a sloužilo k opření nohou. Hosté tedy stáli u pultu, opírali se o zábradlí, v ruce drželi sklenku a bavili se. Takto je situace zachycena na dobových fotografiích, v tisku a na obrazech. U původních barů tedy lidé stáli. Barové židličky -většinou ne moc pohodlné- se objevily až na přelomu 19. a 20. století.
V Evropě vznikl první bar tohoto typu v Paříži. Byl to bar Euréka, který byl otevřen roku 1886. Jeho majitelem byl Londýňan Henry Ridgeway, který ze své vlasti bary již znal. Rozdíl však byl v tom, že britské bary té doby svým vzhledem a uspořádáním připomínaly spíš poštu než pohostinství. Šlo o jednu velkou místnost, kde byla u jedné stěny umístěna výdejová okénka. U nich host zaplatil, dostal nápoj 7
a ten poté mohl vypít ve stoje někde ve zbytku místnosti. Oproti tomu Euréka byla již barem výše popsaného amerického typu s barovým pultem a stoly.
5. Typy barů Podle odborné literatury pro hotelové školy, barmany atd. je možné členit bary do několika kategorií. Toto rozdělení je však spíše pomůckou při výběru zaměstnanců a správného vybavení než striktním pravidlem, protože v mnoha případech jsou podniky kombinací několika níže popsaných typů nebo stojí na jejich rozhraní.
Americký bar Jde o barové pracoviště s velkou nabídkou klasických i moderních míšených nápojů a lihovin avšak s omezeným výběrem jídla. Většinou jde pouze o pochutiny k nápojům nebo typická rychlá americká jídla jako např. hamburger, hot-dog, sandwich. K american baru většinou patří i interiér, který je přizpůsoben dané nabídce. Odpadá potřeba prostorných jídelních stolů a velké přípravny pokrmů. Jedním z nejznámějších barů tohoto typu mimo americké území je pařížský Harry’s New York Bar, který svým hostům velmi úspěšně nabízí stejný sortiment již od roku 1926. V ČR se první zmínky o tomto typu baru objevily v tisku už v roce 1895. Tento výraz se však používá i pro technologické řešení vestavby spotřebičů a dalšího vybavení do předem existujícího (většinou dříve instalovaného) barového pultu. Existují specializované firmy, které se zabývají řešením barových pultů a tak jsou schopny do nich zabudovat vybavení dle přání a možností zákazníka.
Tabarin Tento název značí společensko-zábavní podnik, který je vybaven odbytovým pracovištěm typu american bar.
Trendy bar Je to typ podniku velmi podobného charakteru jako americký bar, ale nabídka je rozšířena o všechny moderní míšené nápoje (včetně mléčných koktejlů atd.). Nápoje jsou v takovýchto podnicích připravovány tzv. free style metodou (show bartending = exhibiční vystoupení barmanů), kdy je samotná příprava neopakovatelnou show. To s sebou však přináší zvýšené požadavky na prostornost, vybavení a uspořádání
8
barového pracoviště. Tyto bary rovněž podporují různé rituály spojené s pitím některých nápojů a také různé zábavné čí reklamní akce a stylové večírky. Tomu je také nutné přizpůsobit interiér, který musí být dostatečně prostorný, aby hostům umožňoval pohodlný pohyb i během zmíněných akcí.
Whisky bar (vinný bar, pivní bar, sekt bar) Jde o barové pracoviště, které je specializované na určitý segment nápojové nabídky a ostatní jsou tím pádem do určité míry potlačeny. Tomu odpovídá i možnost stylově čistěji řešit interiér a přizpůsobit ho tak úzce vyprofilovaným zákazníkům. Proto se pro pojmenování těchto podniků používá i označení tematické bary. Zvláštním případem jsou bary, které nejsou zaměřené na určitý nápoj, ale jsou spíš velmi gastronomicky orientované. Příkladem takové specializace jsou např. oyster bary, které nabízí ústřice ve spojení s vínem (přírodním, nešumivým i šumivým).
Snack bar (grill bar) Je to úzce gastronomicky zaměřený podnik, kde může příprava jídla probíhat buď v kuchyni nebo přímo u stolu před hostem. Název baru mnohdy signalizuje konkrétní zaměření a tím umožní zákazníkovi snazší rozhodování při výběru podniku. Interiér je potom přizpůsoben danému stylu ale i způsobu přípravy pokrmů a jejich servírování.
Espreso Je obdobou snack baru, takže i tu převládá servírování teplých nápojů a jednoduchých studených a cukrářských pokrmů. Barový pult espresa může být vybaven například i ohřívačem uzenin, topinkovačem, vitrínami na zákusky, mixérem k přípravě nápojů, kávovarem ale i odšťavňovačem na tzv. fresh džusy.
Lobby bar Jde o odbytové středisko v hale (lobby) hotelu či jiného vyššího celku (kongresové centrum,…). Podoba tohoto baru je velmi rozdílná. Někdy se jedná pouze o barové pracoviště, v jiných případech jde o rozsáhlé odbytové středisko s barovým pracovištěm a mnoha příležitostmi k sezení. Někdy se lze dokonce v lobby barech setkat i s živou hudbou (zejména pozdě odpoledne a večer). Tato variabilnost způsobuje i velkou rozdílnost interiérového pojetí a požadavků na rozměry daného prostoru.
9
Restaurant bar Je to barové pracoviště, které je součástí vyššího gastronomického celku – restaurace. Slouží většinou jako výdejna nápojů pro číšníky – nápojáře nebo pro sommeliéry a také jako místo pro hosty, kteří čekají, než se sejde celá jejich skupina nebo než se uvolní stůl. Pokud je daný bar obsluhován barmanem a stojí-li dispozičně tak, aby jeho provoz nerušil hosty přilehlé restaurace, může fungovat i jako samostatné pracoviště.
Centrální bar (main bar) Je to barové pracoviště, které je určeno pro tzv. vnitřní zákazníky (tj. pro členy obsluhy). Z tohoto místa jsou potom produkty roznášeny na bankety nebo cateringové akce. Pro konečného zákazníka tak toto místo postupně ztrácí funkční význam, ale pro chod některých větších podniků je main bar nepostradatelný.
Bar (night bar, club, discobar) Jde o prostor plnící převážně zábavní a společenskou funkci, který je vybavený jedním i více barovými pracovišti. Bary s mladší klientelou bývají zpravidla vybaveny tzv. skotským barovým pultem, pro který je typická absence židliček. Hosté zde tedy stojí.
Příležitostný bar Nejčastější využití příležitostných barů je v rámci cateringu a různých banketů. Jde tedy o pracoviště zřízené v zájmu výjimečného provozu na místech, kde není běžně k dispozici. Podle konkrétních možností je bar napojen na zdroj energie, pitné vody a odpad. To však není podmínkou. Další zvláštností tohoto typu baru je i samotné pracoviště. Zejména pak výška pracovní desky. Ta je v případě průmyslově vyráběných mobilních barů standardní, ale v případě improvizovaných pracovišť (někdy se barové pulty vytváří seskupením běžných jídelních stolů) může být pracovní výška malá. Tento fakt je potřeba sledovat a případně výšku stolů nadstavit na ergonomicky vyhovující.
Trolley bar Trolley bar získal název podle anglického výrazu pro vozík, což jej přesně vystihuje. Jde totiž o minimalistické barové pracoviště, které je redukované pouze na speciální vozík obsluhovaný číšníkem specializovaným na nápoje, méně často pak barmanem.
10
6. Současné bary
6.1. Česká republika Pro Českou republiku je typické velké množství barů a hudebních klubů (diskoték) ve městech a nemálo hospod na venkově. Problém je ovšem s místy pro prezentaci muzikantů a kapel. Pokud odhlédnu od možnosti navštěvovat např. hudební scénu divadla nebo některý z koncertů či festivalů, jsou možnosti pravidelného poslechu živé hudby velmi omezené.
V posledních letech vzniklo v České republice několik velmi příjemně řešených hudebních podniků jako například Hudební klub v Pelhřimově navržený v roce 2009 Studiem A nebo Josebar v Ústí nad Labem také z roku 2009 z dílny ateliéru Moun. Jde o místa, která svým vybavením, barevností i umístěním mohou sloužit i k vystoupením živé hudby téměř jakéhokoliv žánru.
Obr. 1 a 2: Hudební klub v Pelhřimově
Obr. 3, 4 a 5: Josebar, Ústí nad Labem
11
Existuje ale také několik již zavedených podniků, které splňují všechny výše popsané požadavky a navíc jsou neodmyslitelně spjaty s kulturní scénou v této zemi. Jedním příkladem za všechny by mohl být dnes již kultovní pražský podnik Rock café. Jeho interiér prošel v roce 2006 rekonstrukcí (na fotografiích je současný stav). Prostor je členěn do několika místností, z nichž každá má jiný účel (divadelní sál, bar,…), takže je jejich oddělení z provozních důvodů nezbytné.
Obr. 6, 7 a 8: Rock café, Praha
6.1.1. Brno V této kapitole se podrobněji zabývám situací týkající se hudebních klubů a barů v Brně, v jehož centru se nachází i mnou zvolený prostor. Tím se budu dále zabývat v návrhové části této práce. Proto je nutná znalost současného stavu podniků s podobným zaměřením. Podle jejich úspěšnosti se totiž dá odvodit aktuální poptávka lidí v daném místě, čemuž je vhodné návrh přizpůsobit.
V Brně jsem navštívila pět různých hudebních podniků, které dávají příležitost vystupovat současným hudebníkům, což znamená, že alespoň někdy poskytují prostor pro živou hudbu. Základním problémem těchto míst je jejich malá kapacita (Stará
12
pekárna) a složité členění prostoru dané umístěním převážně v suterénu starších budov (Kouřící králík, Jazz bar Orlí), které neumožňuje všem návštěvníkům sledovat daný program. Dalším problémem je často jednostranně zaměřený výběr hudby (Melodka), který je výhodný pro fanoušky daného žánru, ale ne pro širší veřejnost. V Brně je jen velmi málo hudebních klubů, které by alespoň tyto celkem základní požadavky splňovaly (Metro, Fléda), zaujaly příznivce různých stylů a nabídly svým hostům příjemné prostředí a možnost výběru hudby dle jejich vkusu.
Uvedené faktory mají samozřejmě významný vliv na interiér daných podniků, který je jim automaticky přizpůsobován ať už volbou barev, osvětlení nebo samotného nábytku a celkové koncepce. V Brně jsou jedinými poměrně dost univerzálními prostory Fléda a Metro. Fléda navíc kapacitně splňuje i nároky na vyšší návštěvnost.
Obr. 9 a 10: Jazz bar Orlí
Obr. 11 a 12: Kouřící králík
13
Obr. 13, 14 a 15:Melodka
Obr. 16 17a 18: Fléda
14
6.2. Svět Ve světě existuje velké množství zajímavých interiérů barů a klubů a proto jsem vybrala několik zástupců i z této kategorie, abych poukázala i na vývoj zahraničních trendů.
Prvním zástupcem je bar Goldfinger ve Vídni z roku 2007. Návrh je dílem rakouského ateliéru SUE ARCHITEKTEN. Jde o přestavbu restaurace v podzemních prostorech na bar. Tomu dominuje zlaté čalouněné sezení, které lze používat ve stavu, který je zachycen na obrázku, a nebo jej přeskupit a vytvořit tak prostor pro taneční parket nebo různé DJ’s akce. Jde tedy o velice variabilní prostor. Bar však není tvořen jen touto jednou místností. Kromě té se v tomto podniku nachází také salónek zachycený na další fotografii, který vznikl na přání majitele jakožto kuřácká místnost. Ten poskytuje hostům soukromí, ale zároveň i dostatek prostoru a pohodlí.
Obr. 19 a 20: Goldfinger, Vídeň
Dalším zajímavým prostorem je The Cuckoo Club od britských architektů z ateliéru The Blacksheep Architecture and Design. Je to otevřený prostor tvořený hlavní místností, na kterou plynule navazuje druhá, menší místnost se sníženým stropem. Oba prostory nejsou odděleny žádnou zdí ani příčkou či nábytkem, takže zůstávají dokonale propojené, jen každý poskytuje jinou atmosféru. První místnost s větší světlou výškou působí vzdušněji a světleji zatímco menší místnost poskytuje více soukromí a navozuje intimnější atmosféru. Oba prostory jsou vybaveny čalouněným sedacím nábytkem, který má lesklou potahovou textilii a působí tak velmi luxusním dojmem.
15
Obr. 21 a 22: The Cuckoo Club
Třetí ukázka pochází od stejných autorů jako The Cuckoo Club. Jedná se o klub s názvem Vendôme, který se nachází poblíž Hyde Parku v Londýně. Tento prostor je inspirovaný zavazadly (a to konkrétně kufry s monogramy a vysoce luxusními kabelkami). Z toho vyplývá zaměření na detaily a netradiční vzory a to nejen u potahových látek, ale i na stěnách a barovém pultu.
Obr. 23, 24 a 25: Vendôme, Londýn
16
7. Interiér
7.1. Zóny Stanovení jednotlivých zón a vztahů mezi nimi je jednou ze základních věcí, které je potřeba zjistit, protože jen na základě takovýchto informací je možné navrhnout dispoziční řešení, které zaručí bezproblémový pohyb po interiéru a to jak hostům tak i obsluze.
7.1.1. Komunikační a klidové zóny Komunikační zóny jsou vlastně volné prostory sloužící k pohybu lidí po daném prostoru. Mají za úkol jednoduchým a přirozeným způsobem provést hosta celým podnikem a to až k těm nejvzdálenějším místům od vstupu. Souvisí s nimi tedy i zdůraznění důležitých míst (bar, místa k sezení, toalety, případně taneční parket). Komunikační zóny je možné pro lepší přehlednost opticky označit např. odlišnou barvou podlahy, kobercem, ale i nasvícením a uspořádáním mobilního nábytku v jejich okolí. Klidové zóny naopak neslouží k pohybu po interiéru, ale k odpočinku, sezení, konzumaci pokrmů a nápojů atd. Je proto potřeba je umístit dále od vchodu a mimo průsečíky komunikačních zón. Tato místa by měla totiž hostům v rámci možností interiéru poskytovat dostatek místa, klidu a soukromí.
7.1.2. Zóny obsluhy Jde o komunikační zóny sloužící obsluhujícímu personálu. Jsou to vlastně pokud možno co nejkratší spojnice mezi zónou hostů, kuchyní, barem a skladovými prostory. Jejich důležitost se v některých provozech opomíjí a výsledkem jsou číšníci, kteří se kvůli vyřízení objednávek musí prodírat mezi hosty, které tím nechtěně ohrožují (hrozí polití přenášenými horkými či barevnými nápoji a pokrmy).
17
7.1.3. Další Mezi další důležité zóny se v pohostinstvích řadí skladové prostory a tzv. ofis (prostor pro zázemí personálu, odběr jídel z kuchyně, vracení použitého nádobí do umývárny,...). V případě barů s živou hudbou sem patří i pódium a zázemí pro hudebníky.
7.2. Materiály Obecně platí, že materiály používané ve veřejném interiéru by měly být velmi odolné a měly by být snadno udržovatelné. To znamená, že by povrchy takových materiálů neměly být porézní, aby bylo možné je snadno čistit běžnými čisticími prostředky. Důležitý je také vztah materiálů k vodě a jeho odolnost vůči působení dalších kapalin (káva, alkohol, čaj,...). Toho se dá docílit i u nábytku ze dřeva nebo z materiálů na jeho bázi a to pomocí adekvátní povrchové úpravy. Ta musí splňovat nároky popsané v normě ČSN 91 0102 – Povrchová úprava dřevěného nábytku – Technické požadavky. Dalšími nároky z hlediska bezpečnosti jsou zdravotní nezávadnost povrchů, které mohou přijít do styku s jídlem a snížená hořlavost (některé materiály jsou dokonce i samozhášivé). Mezi často používané materiály v barech patří dřevo (židle, stoly), nerez (pracovní desky barů), sklo (poličky na sklenice nebo lahve s alkoholem) a aglomerované materiály na bázi dřeva ať už dýhované nebo laminované (skříňky barového pracoviště a zápultí, nebo v podobě kuchyňských desek tvoří pracovní plochu baru). Všechny tyto materiály se totiž vyznačují velmi snadnou údržbou, což je při velkém provozu v barech důležité.
18
8. Nábytek Nábytek lze rozdělit do dvou základních skupin: •
pevný – je nepřenosný a slouží buď k oddělení různých zón nebo je jeho součástí technické vybavení (zásobník na led, dřez, lednice, mixéry, kávovar,…) a je tak připojen k přívodu vody, zdroji el. energie a k odpadu
•
mobilní – tento typ nábytku se dá bez větších potíží přesouvat. Jsou to např. židle, stoly, menší čalouněný nábytek atd.
8.1.
Prostorové nároky a ergonomie
Rozlehlejší restaurační prostory je vhodné členit na menší stolová seskupení, která poskytnou klidnější, uzavřenější a intimnější prostředí, a zároveň mohou odpovídat rozmístění personálu v prostoru a tím zajistit adekvátní obsluhu pro každý stůl.
Rozmístění stolového a sedacího nábytku musí umožnit snadný přístup ke stolům jak hostům, tak obsluhujícímu personálu, který má každého hosta obsluhovat z pravé strany (při lavicovém či boxovém uspořádání je možné počítat s obsluhou z čela stolu).
Vymezením hlavní, pokud možno přímé, komunikace od vchodu ke všem místům u stolů (i k těm nejvzdálenějším) ovlivníme provoz v prostoru i jeho vzhled. Stolový a sedací nábytek může být rozmístěn podle geometrického schématu nebo volně. Geometrické uspořádání zvyšuje přehlednost, ale může vyvolávat pocit stereotypnosti zejména při volbě obdélníkových stolů. Proto bývá vhodné stoly obdélníkové kombinovat se čtvercovými. Naopak volné uspořádání podporuje dojem prostornosti interiéru. Porušení symetrického a osového stereotypu při asymetrickém uspořádání stolového nábytku navozuje pocit individuálnosti prostoru. Rozmístěním stolů můžeme ovlivnit pocity z prostoru. Je-li základní průchod uprostřed interiéru, zdůrazníme tak délku místnosti. Nekryje-li se osa hlavního průchodu s osou symetrie, prostor se opticky rozšiřuje. (Dlabal, 1992)
Je také dobré si uvědomit, že nejvyhledávanější místa u stolů jsou ta, která poskytují rozhled po prostoru a umožňují sedění zády ke zdi.
19
Barové pracoviště
Vedle podávání nápojů je zde možné nabízet i základní nebo doplňkové stravování. Bar je samostatné pracoviště, ale může být i součástí odbytového střediska (restaurace,…), které je však stále schopné samostatné činnosti. Jeho umístění v interiéru může být v nejintimnější části podniku, která nabízí hostům oddělení od okolního provozu (vinárny, noční kluby). Barový pult však může být naopak situován i v nejrušnější části, popřípadě u vchodu, kde napomůže utvářet specifickou charakteristiku podniku (snack bary, grill bary, espresa). V provozech s tancem je příhodné umístit barový pult poblíž tanečního parketu, tedy v centru dění v celém interiéru. Může stát podél některé ze stěn, v rohu místnosti, ve výklenku nebo před volnou dělicí stěnou. Větší místnost je možné vybavit barovým pultem stojícím samostatně v jejím středu. Takovéto ostrovní barové pulty jsou vhodné např. v hotelových halách a v exteriéru (v zahradních restauracích, na terasách,…). Dalším možným typem barového pracoviště je dvoustranný pult sloužící k obsluze dvou odbytových místností.
Při řešení barového pultu je důležité mít na vědomí, že obsluhující personál by měl co nejvíce pracovních úkonů vykonávat čelem k hostům. Tomu je potřeba přizpůsobit rozložení důležitých center za barem (výčep piva, dřez, šejkry, dozdobování míšených nápojů).
Důležité jsou samozřejmě i rozměry expediční desky neboli barového pultu. Na jednoho sedícího hosta je nezbytná délka 600 mm stolní desky. Tento rozměr je minimem pro jídelní bary a optimem pro tzv. nápojové bary umožňující sezení. V případě konzervativního uspořádání baru, které poskytuje dostatek soukromí ale i prostoru pro konzumaci pokrmů, je tento prostor 750 mm. Naopak v případě barů ve vinárnách nebo nočních klubech (tedy tzv. skotského typu, který je pouze pro stání –nejsou u něj barové židličky ani opěry pro nohy nebo zařízení pro odložení kabelky), kde hosté stojí před barem někdy i ve dvou nebo třech řadách, je tento prostor dostatečný i při pouhých 300 mm na osobu. Výška stolové desky barového pultu je závislá na pozici hosta tedy na tom, zda člověk u baru stojí nebo sedí a jak vysoká je případná barová židle (např. při výšce sedáku barové židle 760 mm je optimální výška expediční desky 1160 – 1200 mm, což poskytuje adekvátní prostor pro nohy. (Mikšovic, 1999)
20
Jídelní stoly Jídelní stůl je základním nábytkovým prvkem v každém podniku pohostinství, ale i předmětem, který spoluurčuje druh podniku. Už jeho rozměry (a to nejen velikost stolové desky, ale i její výška) jsou pro jednotlivé provozy rozdílné. Jedna věc je ale pro všechny stoly stejná. Vždy je nezbytné, aby měla stolová deska voděodolnou úpravu, která odolá např. i působení alkoholu a kávy.
Výška stolové desky od podlahy určuje výšku sedáku sedacího nábytku a také způsob sezení (ten by měl být z hlediska etikety i správné činnosti trávení vzpřímený). Z toho je potom odvozen potřebný prostor mezi výškou sedáku a horní plochou stolu. V pohostinství se používá několik druhů stolů, které mají rozdílnou výšku. Nejnižší stoly se používají ve vinárnách, barech a na diskotékách (tedy v podnicích, které nejsou zaměřeny na konzumaci pokrmů). Obvykle se u nich sedí v tzv. hovorových křeslech. U tohoto typu stolu tedy není nutné dodržet vazbu výšky stolové desky k výšce sedáku. Dodržení této zásady je nutné především u jídelních stolů, kde je výška desky stanovena na 720 mm a rozdíl mezi ní a sedákem židle by měl být 300 mm (to platí i u barového pultu a židlí u něj). Kromě výšky horní plochy jsou pro správné a pohodlné sezení důležité i jiné rozměry. Např. prostor pod stolem (630 mm), nebo správný rozměr samotné stolové desky. Ta by u jídelního čtvercového stolu pro 4 hosty měla mít délku hrany 800 – 850 mm, u kruhového stolu rovněž pro 4 lidi by měl být průměr 1050 mm. Obdélníkový stůl pro 4 strávníky sedící po 2 vedle sebe u delších hran stolu by měl mít rozměr minimálně 800 x 1200 mm. Velikost stolové desky poukazuje i na náročnost a typ obsluhy. Pokud sedíme u stolu s minimálními rozměry, není na něj už možné pohodlně umístit např. přípravky na dochucování, servírovací mísu s polévkou nebo salátem, květinovou výzdobu atd.
Sedací nábytek Sedací nábytek je ve většině pohostinských podniků základním vybavením odbytových prostorů. Je velmi důležitou součástí interiéru, protože na jeho pohodlnosti do určité míry závisí celková spokojenost hostů.
Poloha vsedě slouží především pro odpočinek nohou. Měla by však umožnit i opření zad popřípadě i paží (pomocí loketníků). Při sezení u jídelního stolu (ale i u barového 21
pultu) musí být tělo podepíráno tak, aby byla jeho poloha vzpřímená. Tělo sedícího člověka je podepřeno sedacími hrboly pánevní kosti, tedy pouze dvěma body, což pro nestačí pro zajištění stability. K jejímu dosažení jsou potřeba minimálně tři body, čehož lze docílit podepřením chodidel. To je se děje díky podlaze. U zvýšeného sezení je však nutné tomuto faktu věnovat pozornost. Řešením je trnož, která může být buď součástí židle a nebo je připevněná přímo k baru.
Důležitými parametry sedacího nábytku jsou výška sedadla (420 – 480 mm), jeho hloubka (360 – 450 mm), šířka (360 – 400 mm u židlí bez područek, min. 450 mm pro židle s područkami) a sklon sedadla (0 – 5°). Podstatná je také výška opěradla (420 - 450 mm nad sedadlem) a jeho sklon (90 – 110° vůči sedadlu). Další důležitý údaj je i výška výše zmiňované trnože (měla by být 200 – 260 mm, někdy se uvádí i 300 mm od země).
22
9. Osvětlení a ozvučení Osvětlení je velmi důležitou součástí interiéru, která má vliv na pocity hostů, ale třeba i na výkonnost obsluhy. Nedostatečné osvětlení způsobuje únavu a znesnadňuje všechny úkoly, při kterých je potřeba číst – výběr z nápojového lístku, práce s registrační pokladnou, inventura… Naopak vhodným osvětlením je možné zdůraznit některé klíčové prvky interiéru a tím navodit požadovanou atmosféru a navíc i usnadnit hostům orientaci v prostoru (např. mírně vyšší intenzitou osvětlení baru a průchodů).
Stejně tak důležitou úlohu má v hudebním baru i ozvučení. Správné nastavení a rozmístění reproduktorů napomůže výslednému efektu hudební produkce. Naopak špatné nazvučení prostoru odsoudí i sebelepší muzikanty k nezdaru. Může totiž nastat situace, kdy bude část prostoru přezvučena a ve zbytku prostoru nebude téměř nic slyšet.
9.1. Osvětlení Zdroje světla se dají rozdělit do dvou základních skupin a to na přirozené (tedy denní) a umělé. Umělé osvětlení se pak dá členit podle intenzity, směru a principu poskytování světelného toku do následujících kategorií (dle Dlabala, 1992)
9.1.1. Přímé osvětlení Světelný tok směřuje shora dolů. Při použití tohoto typu osvětlení vznikají v interiéru velké kontrasty, protože prostor mimo dosah světelného kužele je temný.
Přímého osvětlení využíváme pro nasvícení všeho, na co chceme upozornit (v restauracích se samoobsluhou k nasvícení nabízených pokrmů), ale i k osvícení jednotlivých stolů např. ve vinárnách, kde tím dosáhneme zvýšení intimity prostoru.
23
9.1.2. Nepřímé osvětlení U tohoto typu nedopadá žádná část světelného toku přímo na osvětlovaná místa. Tok světla je od zdroje veden přes odrazovou plochu (strop, stěnu, odrazovou desku), která rozptyluje dopadající světlo do prostoru a stává se tím druhotným zdrojem světla.
Tento typ osvětlení se používá nejčastěji pro nasvícení všech míst, kde je potřeba mít dobrý přehled o provozu. To je případ přístupových prostorů a hal.
9.1.3. Polopřímé osvětlení Tok světla u tohoto typu směřuje převážně dolů, zbytek pak do stran a nahoru. V interiéru nevznikají výrazné kontrasty mezi osvětlovanými ostatními plochami, ale intenzita světla je dostatečná například i pro osvícení plochy jídelního stolu.
Tento způsob osvětlení je nejvhodnější pro jídelny.
9.1.4. Polonepřímé osvětlení Polonepřímé zdroje vrhají většinu světla na strop, zbytek potom na stěny a podlahu. Tento typ osvětlení je velice příjemný, protože nezpůsobuje oslnění a vytváří intimní atmosféru.
Polonepřímé osvětlení je však určeno pouze do místností s nižším stropem. V opačném případě ztrácí na hospodárnosti, protože zdroj světla musí být výrazně silnější než u přímého osvětlení, aby bylo i odražené a rozptýlené světlo dostatečně intenzivní.
9.1.5. Smíšené (difúzní) osvětlení Zdrojem tohoto typu světla je například koule z rozptylového skla. Smíšené osvětlení nevytváří žádné kontrasty ani výrazné stíny. Nevytváří ani odlesky na lesklých plochách (nábytek ve vysokém lesku, sklenice, porcelán, příbory,…) a neumožňuje vyniknout struktuře materiálů. Takovéto osvětlení působí samo o sobě velmi únavně a proto je vhodné jej kombinovat například se zdroji přímého světla.
24
9.2. Ozvučení Ozvučení je zejména v hudebním baru jednou z velmi důležitých věcí. Hudba dokáže mimo jiné ovlivnit náladu hosta a tím i konzumaci nápojů nebo délku jeho pobytu v daném podniku. Je absolutně nevhodné použít ozvučení z jednoho místa, tedy z libovolného rádia nebo jiného hudebního přehrávače jehož součástí je zabudovaný reproduktor. Takovéto řešení zahltí zvukovými vjemy hosty sedící v bezprostřední blízkosti, kteří nemají šanci si pro vysokou míru hluku ani povídat. Naopak hosté na druhé straně místnosti slyší lépe šum debatujících lidí než samotnou hudbu. Proto je lepší ozvučení řešit jako celek a použít tak soustavu samostatných reproduktorů umístěných v různých částech interiéru.
Z bezpečnostních důvodů nepovažuji za dobré řešení umístění zdrojů zvuku na zem – nebezpečí zakopnutí, polití reproduktoru nápojem a v neposlední řadě i zhoršená kvalita zvuku, který se cestou od zdroje k posluchači odráží od veškerého nábytku a lidí v daném prostoru.
25
B)
NÁVRHOVÁ ČÁST
10. Návrhy Mým cílem bylo navrhnout základní sérii nábytku s jednoduchým výchozím tvarem, který by bylo možné dále rozvíjet a upravovat. Využitím této vlastnosti jsem chtěla dosáhnout jednotného stylu nábytku v celém interiéru, ale zároveň i zařazení několika atypických prvků, které celý prostor oživí a budou alespoň částečně charakteristické pro různé hudební styly, které by se měly v tomto baru prezentovat.
10.1.
Dispoziční řešení
Dispozice mého návrhu vychází z požadavků na provoz v budoucím baru. V zázemí se nachází prostorná kuchyně, která umožňuje pohodlnou přípravu i teplé kuchyně, i dostatečně velký prostor pro ofis (zázemí personálu). Z možnosti nabízet kromě nápojů i pokrmy vyplývají nároky na velikost stolů, parametry židlí a prostory pro průchod mezi nábytkem. Další požadavky jsou dány tím, že se jedná o hudební bar umožňující vystupovat i hudebníkům a menším kapelám. Z tohoto důvodu je do prostoru nutné umístit i pódium a taneční parket. Je také důležité zachovat dobrou návaznost mezi barovým pracovištěm a kuchyní, která je důležitá pro plynulé servírování nápojů, doplňkového sortimentu (oříšky, cigarety,…) a pokrmů. Z toho je jasné, že by měl být bar situován blízko k východu z kuchyně, ale zároveň tak, aby pult neomezoval pohodlný průchod číšníků.
V průběhu navrhování se dispoziční řešení vyvíjelo a vznikly tak různé průběžné varianty, na jejichž základě vznikla konečná verze. Ta již splňuje všechny dříve popsané požadavky a zároveň nejvhodněji využívá celý interiér, ve kterém tak nevznikají zbytečně prázdná místa.
10.1.1.Varianta 1 Tato varianta není vhodná pro další zpracování, protože má několik zásadních chyb. Tou nejvýraznější je špatné umístění barového pracoviště. To se sice nachází v blízkosti
26
vstupu do kuchyně, ale parametry stávajícího prostoru neumožňují bar umístit tak, aby za ním bylo dostatek místa pro všechno nezbytné zařízení a vybavení (lednice, dřez, prostor pro výčep piva a skladování lihovin, zásobník na led,…). Další nevýhodou této varianty je nedostatečné využití celé spodní části interiéru. V té se nachází pouze barový pult a čalouněné taburety s konferenčním stolkem. Ty sice zvýší kapacitu podniku o dalších 6 míst k sezení, ale zároveň neřeší problém se zbytkem prostoru. Ten zaplňuje už jen pódium a taneční parket, který je vzhledem ke kapacitě (celkem 46 míst k sezení) zbytečně velký. Dalším problémem by mohlo být nebezpečí zakopnutí číšníků, kteří budou kolem baru procházet s jídly z kuchyně. K tomu by totiž v případě použití snadno přesunutelných taburetů mohlo velmi snadno dojít, protože by se jejich pozice v průběhu večera měnila a díky tomu, že nemají opěradla, by nemusely být snadno spatřitelné pouhým periferním viděním.
Obr. 26: První dispoziční řešení (měřítko 1:100)
Z těchto poznatků se odvíjela druhá průběžná varianta dispozičního řešení.
27
10.1.2.Varianta 2 Druhé řešení již zohledňuje výše popsané problémy a pro umístění baru jsem našla vhodnější prostor. Barový pult je oproti předchozí variantě otočen o 90° proti směru hodinových ručiček a je umístěn do prostoru mezi sloupem a stěnou. Toto umístění poskytuje dostatečně široký prostor pro přípravu nápojů i pro výčep piva a umístění dalšího nezbytného vybavení (kávovar na espresso, mixéry pro přípravu koktejlů, doplňkový sortiment, dostatečná zásoba sklenic,…). Navíc je možné využít přilehlou niku pro umístění lednice na nealkoholické nápoje. Nika má šířku 1500 mm a hloubku 800 mm, což je prostor vhodný přesně pro klasickou dvoukřídlou lednici, kterou velice rádi používají majitelé snad všech barů, kaváren atd. Ta má rozměry 1300 x 700 mm. Problémem této varianty je však stále nedostatečné využití zbylého prostoru. Kapacita stolů je zvýšena rohovou pohovkou u tanečního parketu (u které nehrozí výše popsané nebezpečí jako u taburetů). Ta ke kapacitě jídelních stolů přidá dalších 4 – 6 míst k sezení (celkem tedy 44 – 46 míst). To je ale méně než v případě použití taburetů jako v předešlé variantě.
Obr. 27: Druhé dispoziční řešení (měřítko 1:100)
28
10.1.3.Varianta 3 Toto je konečná verze prostorového uspořádání. Její největší předností je využití opravdu celého interiéru. Toho jsem docílila přidáním 1 metr vysoké zídky na konec tanečního parketu. Tím totiž vznikl prostor pro umístění čalouněné lavice s opěradlem a odkládacími plochami, která může sloužit k příležitostnému sezení a odpočinku tančících hostů. Tato lavice zvýší kapacitu baru o 11 míst k sezení. Zároveň také došlo k částečnému optickému ale i fyzickému oddělení tanečního parketu od míst v klidové zóně. Tato malá změna umožnila do prostoru před barem umístit dva jídelní stoly navíc, které v návaznosti na nově vybudovanou zídku nepůsobí rušivě a zároveň poskytují hostům, kteří se k nim posadí, nejen požadovaný prostor, ale i dostatek soukromí. Přidáním těchto stolů se zvýší počet míst k sezení o dalších 8. Celková kapacita baru při tomto uspořádání je tedy 59 míst k sezení.
Obr. 28: Třetí dispoziční řešení s naznačením komunik. zón (měřítko 1:100)
29
10.2.
Barvy a materiály
Základní barevnost interiéru je v barvách šedo-hnědé a béžové. Ty spolu se světlou dýhou nábytku tvoří neutrální základ, který je doplněn středně fuchsiovou, která celý prostor oživí. Jde o kombinaci odstínů, které jsou spolu v příjemném kontrastu. Prostor díky tomu není zahlcen pouze teplými tóny, které ne všem vyhovují, ale zároveň není ani celý ve studených odstínech, které působí chladným a neosobním dojmem. Tyto barvy jsou použity na výmalbu (na některých zdech ve formě grafiky inspirované dílem Petra Kvíčaly), takže barevně doplňují zvolené materiály nábytku a podlahy.
Materiály, které jsem se rozhodla použít musí splňovat dříve popsané nároky na snadnou údržbu a odolnost, které vychází z jejich použití ve veřejném interiéru. Na nábytek jsem proto zvolila kombinaci dýhované překližky (bukové jádro a jasanová dýha) dokončené PU nátěrovou hmotou (základní lak 1271A, vrchní lak 2509/TX50), která má odpovídající vlastnosti, a chromovaných noh z ocelových trubek. Toto řešení umožňuje vytvořit nábytek, se kterým se bude dát snadno manipulovat a který opticky příliš nezahltí prostor. Expediční deska, korpus baru a zápultí jsou pak tvořeny kombinací dýhované a laminované DTD (tloušťka jasanové dýhy 1,5 mm). Pracovní deska barového pracoviště je z nerezu, který je velmi odolný a praktický na údržbu.
Podlahy jsou tvořeny strojně hlazeným betonem s povrchovou vrstvou zušlechtěnou speciálním vsypem, který má za úkol zlepšit parametry finální (tj. povrchové) vrstvy. Tento materiál splňuje vysoké požadavky na zatížení, pevnost a životnost (proto jde o nejpoužívanější typ podlahy v průmyslových objektech, který si ale našel cestu už i do komerčních a soukromých interiérů). Na povrchovou vrstvu se po vyhlazení aplikuje uzavírací postřik, který konzervuje povrch podlahy, tím sníží její pórovitost a usnadní tak údržbu. Výhodou této podlahy je bezspárovost (a tudíž snadná údržba) a dlouhá životnost. Parket je tvořen deskami z vysokotlakého laminátu (HPL), který splňuje vysoké požadavky na materiál do veřejného interiéru a tak je možné, aby výrobce (zvolila jsem firmu ALLOC) na podlahy do namáhaných interiérů (letištní haly, bary, restaurace,...) poskytoval desetiletou záruku a to jak na podlahovou krytinu, tak na její zámek (v případě soukromého interiéru je záruka doživotní).
30
10.3. Pódium a taneční parket Pódium a taneční parket spolu s barem tvoří centra dění v tomto interiéru, takže je jejich provedení (ať už materiálové nebo funkční) velmi důležité. Podstatné je tedy jejich umístění, které by mělo umožňovat pohodlný průchod mezi těmito místy, aniž by člověk musel cestou překonávat nějaké kolizní body (nábytek zavazející v cestě, hlouček lidí,…).
Pódium je umístěno v zadní části druhé místnosti, tedy tak, aby na něj bylo vidět od většiny stolů i od baru. Jeho šířka odpovídá šířce prostoru, v němž stojí, což je 4900 mm, hloubka je 3500 mm a výška je 1000 mm.
Taneční parket je ze dvou stran obklopen čalouněnou lavicí s opěradlem, která slouží k příležitostnému sezení a odpočinku tančících lidí. Jako podlahovou krytinu jsem pro tento prostor zvolila HPL (vysokotlaký laminát) ALLOC® a to v dekoru (734122 TP) Antique Pine. Jde o materiál, který se vyznačuje vysokou odolností a snadnou údržbou a to jej činí vhodným do veřejných interiérů, kde je podlaha
velmi
namáhána.
Vysokotlaký
laminát je odolný proti většině možných způsobů poškození podlahy v baru jako je poškrábání např. při posunování nábytku, dále Obr. 29: HPL v dekoru Antique Pine
proti
vrypům
a
škrábancům
od
podpatků, zapáleným cigaretám a tekutinám.
Výhodou tohoto materiálu je jeho chování při případném požáru. Lamináty lze jen těžko zapálit a díky svým vlastnostem zpomalují šíření ohně, čímž prodlužují čas potřebný k evakuaci. Dalším kladem je vztah laminátů k vodě, protože jejich použití je vhodné dokonce i do míst vystavených zvýšené vlhkosti (koupelny, prádelny,…), takže nehrozí poškození podlahy např. od mokré obuvi nebo při rozlití nápoje. Způsob instalace tohoto materiálu je podobný jako u plovoucí podlahy, Desky jsou tedy pokládány na protihlukovou izolaci. Na té je v další vrstvě položena 0,2 mm tlustá polyetylénová fólie, která slouží jako izolace proti vlhkosti. (www.europe.alloc.com)
31
Důležité je při pokládce i použití speciálního hliníkového profilu (na Obr. 30), který funguje jako zámek, ale i jako další prvek zvyšující voděodolnost celé podlahy. Na tento profil se nanáší silikonový tmel se sníženou hořlavostí (dobarvený na požadovaný odstín) a poté se položí další díl podlahy. Tím dojde k utěsnění spár mezi jednotlivými deskami. Přebytečný tmel Obr. 30: Pokládání HPL podlahy
vytlačený
ze
spáry
se
odstraní.
(www.europe.alloc.com)
10.4. Barový pult a zápultí Barový pult je tvořen přípravnou a expediční částí. Přípravná část slouží obsluze a host z ní vnímá jen část (zápultí). Proto jsem se rozhodla tu část, kterou host nevidí, maximálně přizpůsobit potřebám barmana, což znamená, že skříňky v této části nemají dvířka, aby se obsluha nemusela zdržovat jejich otvíráním a zavíráním. V těchto místech bývají totiž uložené věci, ke kterým by měl mít barman snadný přístup (hadřík na utření pracovní plochy, sadu na zdobení okrajů skleniček, nůžky na otevírání krabic s nápoji,...). Navíc v této části baru musí být umístěn i sud s pivem a výčepní stanoviště, protože čepování piva patří jednoznačně mezi úkony, které by měla obsluha provádět čelem k hostovi. Je to také prostor, kam je vhodné umístit malou lednici na ovoce a zeleninu do koktejlů a další nápoje, které je potřeba skladovat v chladu. Kromě pracovní plochy za expediční deskou host nevidí v tomto návrhu i na další část barového pracoviště, která spojuje plochu u expediční desky se zápultím. Do té jsem se rozhodla umístit vybavení jako mixéry, odpadkový koš a pohotovostní dřez. Termín pohotovostní dřez znamená, že se zde nebude umývat nádobí (k tomu je dostatečný prostor v místnosti před kuchyní), ale že bude sloužit třeba pro slití šťávy z kompotovaného ovoce a podobným úkonům. Nad pracovní deskou jsou umístěny police se zásobou sklenic na nápoje.
32
Z hlediska hosta je však podstatnější částí barového pracoviště zápultí, na které je od expediční desky dobře vidět. To je důvodem, proč mají všechny skříňky v tomto místě dvířka nebo čela zásuvek. V opačném případě by totiž pohled na uskladněné zásoby působil rušivě. Nad pracovní deskou jsou police, na kterých jsou naopak viditelně uskladněny lahve s alkoholickými nápoji. Kromě faktu, že je to zvykem, je to praktické pro obsluhu, která tak má přehled o stavu a umístění jednotlivých lahví, ale i pro hosta, kterému je takto představen sortiment daného podniku. Dalo by se tedy říci, že v tomto ohledu působí zápultí jako takový orientační nápojový lístek. Další důležitou činností v rámci baru je příprava kávy. Z toho vyplývá nutnost umístění kávovaru. Jeho pozice je zejména při přípravě espressa velmi důležitá, protože se jedná o nápoj k okamžité konzumaci (baristé říkají, že by mělo být k hostovi odnášeno do 3 sekund od jeho přípravy). Proto jsem se rozhodla kávovar umístit blízko k východu z barového pracoviště.
Důležitým vybavením je i velká lednice na nápoje. Tu jsem se rozhodla situovat do niky, která je při tomto dispozičním řešení v těsné blízkosti barového pultu a má naprosto adekvátní rozměry pro umístění právě tohoto spotřebiče. Nečastěji používaná dvoudveřová lednice má totiž rozměry 1300 x 700 mm zatím co rozměry niky jsou 1500 x 800mm.
Materiály použité u barového pracoviště jsou DTD dýhovaná jasanovou dýhou (expediční deska, dvířka a čela zásuvek u skříněk, police na sklenice a lahve) a DTD-L v šedo-hnědé barvě (korpusy skříněk a obložení zídky nesoucí expediční desku). Na pracovní plochu jsem zvolila nerez, který má velmi snadnou údržbu a je odolný proti působení vody i alkoholických nápojů.
10.5. Židle Při navrhování židle jsem se snažila dosáhnout pokud možno co nejjednoduššího tvaru a opticky i fyzicky co nejlehčí konstrukce. Kombinace těchto vlastností totiž umožní interiér vybavit nábytkem aniž by místnost působila přeplněně a stísněně. Zároveň se použitím malého množství materiálu (lehké konstrukce) při výrobě docílí nízké
33
hmotnosti a tím i snadné manipulovatelnosti. To je vlastnost, kterou považuji zejména v baru za velmi důležitou. Umožňuje totiž snadné zacházení při používání pro hosty, ale samozřejmě i pro zaměstnance daného podniku, kteří potřebují s nábytkem snadno a rychle manipulovat např. při otevírání či zavírání baru a jeho úklidu, ale i při činnostech jako je přestavování nábytku na jiné místo z důvodu snahy splnit požadavky hostů na rezervace.
V tomto návrhu jsou celkem tři typy židlí – barové, jídelní a jídelní, které mají na opěradlech vyfrézovanou grafiku v podobě lineární kresby hudebního nástroje charakteristického pro některý hudební styl (elektrická kytara – rock, bicí – metal, piano – blues a soul, trubka – jazz, bongo bubínek – reggae a alternativní hudební styly). Ta umožňuje změnit židli z univerzální jídelní na stylový kus nábytku pouze úpravou opěradla. Této možnosti je přizpůsobena i celá konstrukce tak, aby kování spojující sedadlo a opěradlo s kovovou podnoží nebylo viditelné a nenarušovalo tak případné grafické zpracování opěradla.
Společným jmenovatelem všech tří typů židlí je stejný materiál, tedy jasanová překližka a pochromovaná ocelová trubka. Velmi podobná je i jejich konstrukce – sedadlo i opěradlo jsou pro pohodlnější sezení prohnuté. Poloměry ohybů jsou R 900 u opěradla a R 850 u sedadla. Tato čísla vychází ze studie parametrů sedadel a opěradel z tvarované překližky nabízených firmou TON. Ohyby kovových částí umožňují dodržet ergonomicky správný sklon sedadla a opěradla a tím zvyšují pocit pohody při sezení na těchto židlích. Jednotlivé ocelové trubky jsou spolu spojeny pomocí koutových svárů s opracovanými přechody, které jsou po povrchové úpravě pochromováním viditelné jen minimálně a nepůsobí tak rušivě. Stejným způsobem jsou k trubkám připevněny i ocelové pásy, které slouží ke zpevnění celé konstrukce. K uchycení sedadla a opěradla ke kovové konstrukci podnože slouží zarážecí matice a šroub a pro zajištění tohoto spoje proti povolování metrického šroubu je zde použito vrutů.. Podrobné konstrukci jídelních židlí je věnována výkresová dokumentace, která je součástí příloh této práce (Příloha č. 2).
33
Obr. 31: Barová židlička
Obr. 32: Jídelní židle
10.6. Stoly V interiéru se nachází stoly dvou velikostí a tvarů, které však mají stejnou konstrukci i materiál. Jde o jednoduchou stolovou desku čtvercového nebo obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy z DTD dýhované jasanovou dýhou. K té jsou pomocí upevňovacích šroubů (pro každou nohu 4 ks) připevněny čtyři chromované ocelové nohy Efua od firmy Hettich o průměru 50mm jejich výška je plynule nastavitelná v rozmezí 710 - 740 mm. Tímto způsobem jsou vytvořeny oba typy stolů.
Obr. 33: Obdélníkový stůl
33 35
10.7. Čalouněné sezení Obklopuje ze dvou stran taneční parket. Jde o jednoduchou lavici s opěradlem, která je čalouněná 100 mm vysokou PUR pěnou a šedo-hnědou potahovou textilií ARTA od firmy Kolovrat ČM, s. r. o., kterou je možné Obr. 34: Potahová textilie ARTA
objednat i v nehořlavé úpravě, tedy s obsahem vláken Trevira® CS.
Textilie z těchto vláken obsahují zpomalovače hoření (dle mezinárodních předpisů v oblasti ochrany proti ohni je u materiálů do veřejného interiéru povinná snížená hořlavost). Výhodou těchto látek je, že vlákna Trevira® CS nejsou impregnována dodatečně, ale nehořlavá vlastnost je zakotvena díky modifikaci polyesterových vláken přímo do jejich molekulové struktury, takže látky z nich vyrobené jsou zdravotně nezávadné a nezpůsobují žádné alergie. Navíc je jejich nehořlavost trvalá a nezeslabí se čištěním ani opotřebením. (http://www.trevira.de/en/startseite.html)
Mezi místy k sezení jsou plochy z DTD s jasanovou dýhou, které slouží k odložení nápojů přítomných hostů. Každá takováto plocha je vyvýšena nad sedadlo o 200 mm, aby se zamezilo snadnému převržení a vylití odložených nápojů sedícími lidmi. Výška sedadla lavice (v nezatíženém stavu) je 400 mm nad zemí a celková výška čalouněného prvku je potom 1000 mm. Šířka i hloubka sedáku pro jednu osobu je stejná a to 500 mm.
10.8. Osvětlení K osvětlení prostoru jsou použita nástěnná svítidla SUNNY 11911-55 od firmy Palnas.
Obr. 35: Nástěnné svítidlo SUNNY
33 36
11. Návrh hrubých materiálových nákladů jídelní židle Cena jídelní židle vychází z použitých materiálů, proto je důležité znát náklady na jejich pořízení. Od nich se odvíjí i celková cena, za kterou je možné tuto židli vyrobit, potažmo prodávat. V následující tabulce jsou uvedeny ceny materiálů, které jsou potřebné k výrobě 1 kusu. Není zde však uvedena cena povrchové úpravy (pochromování) ocelové konstrukce.
Cena za
Cena za
Druh zboží
Množství
formát/balení
MJ
Cena
Překližka tl. 8 mm
0,3375 m2
902,50
328,1818
110,761
Překližka tl. 6 mm
0,3375 m2
693,45
252,1636
85,1052
Ocelová trubka Ø 18 mm
4,668 m
50,58
50,58
236,107
Ocelová pásovina 20x5 mm
0,945 m
15
15
14,175
Matice zarážecí M5 BN 225
8 ks
111,37
1,1137
8,910
Šroub M5 x 10 BN 1206
4 ks
857,80
8,5780
34,312
Šroub M5 x 12 BN 1206
4 ks
994,70
9,9470
39,788
Vrut 2,5 x 10
2 ks
0,08
0,0800
0,16
Kluzák RS 18 /12°/ 20
4 ks
9
9
36
Záslepka SFL 10x0,8-1,5
4 ks
280
2,80
11,20
Záslepka SFL 16x0,8-2
2 ks
310
3,10
6,20
UF lepidlo (Kronocol U 150)
91,125
398
0,0398
3,627
PU základní lak 1271A
87,75
102,24
2,3369
205,064
PU vrchní lak 2509/TX50
87,75
158,28
3,6178
317,464
Σ 1108, 8732 Tab. 1: Hrubé materiálové náklady
Celkové hrubé materiálové náklady na výrobu jedné jídelní židle jsou tedy zhruba 1109 Kč.
33 37
12. Diskuze Hudební bar je prostor určený převážně ke společenské zábavě, tedy k setkávání lidí, pořádání kulturních akcí atd. a jen okrajově je doplněn o možnost konzumace pokrmů, čemuž bývá přizpůsoben i interiér. V současné době je takových podniků poměrně velké množství, takže se jako prvořadý úkol jeví navržení takového prostoru, který zaujme už na první pohled a přiláká tak velké množství lidí. To je sice z ekonomického hlediska podstatné, ale nemělo by to být jediným cílem. Je totiž také důležité, aby se hosté v daném baru cítili dobře a aby jim nehrozilo žádné nebezpečí. Z těchto důvodů je víc než vhodné se zabývat při navrhování také použitými materiály, konstrukcí a bezpečnostními hledisky, která vyplývají ze zvýšených nároků na zařizovací prvky používané ve veřejných interiérech.
Mým cílem bylo zpracovat metodiku navrhování interiéru baru, která může sloužit jako seznam doporučených bodů, kterými je důležité se při zařizování prostoru zabývat. Tento postup může pomoci i laikům, kteří nejsou vzděláni v oblasti nábytkové a interiérové tvorby. Právě takoví lidé totiž bývají těmi, kdo si bar otevírají, protože pro provozování pohostinství jsou důležité diametrálně jiné znalosti.
Součástí této bakalářské práce je i návrh a konstrukční řešení jídelní židle do prostoru hudebního baru, ve kterém je díky dostatečnému zázemí možné podávat i pokrmy. Proto je židle koncipovaná jako jídelní a nejedná se tak např. o vytvoření odpočivného sedacího nábytku. Návrh je zaměřen na lehkost konstrukce, která umožní snadnou manipulaci, což je konkrétně v baru důležité, a zároveň bar nezatíží ani opticky. Dalším z cílů, kterých jsem chtěla tímto návrhem dosáhnout bylo i vytvoření tvarově čistého a nekomplikovaného nábytkového prvku, který by bylo možné pomocí jednoduchých detailů rozvinout. Takovým detailem může být například mnou zvolený postup, kdy se jednoduchá lineární grafika vyfrézuje (např. pomocí CNC strojů) do horní vrstvy překližky. Tím lze celou židli proměnit z univerzálně použitelného kusu nábytku na stylový předmět, který se dá přizpůsobit prakticky jakémukoliv prostředí.
33 38
13. Závěr Žijeme v době, kdy se velká část komunikace (ať už soukromé nebo pracovní) odehrává prostřednictvím telefonu nebo internetu, což je velmi neosobní. Přesto, a nebo možná právě proto, v lidech sílí potřeba stýkat se ve volném čase se svými přáteli, chodit na setkání třeba u kávy, čaje atd., nebo se prostě je bavit a vyrazit tzv. mezi lidi. Z toho vyplývá čím dál větší popularita barů, kaváren, restaurací a dalších pohostinských provozů. V průběhu mapování stávajícího stavu hudebních barů jsem zjistila, že v této oblasti existuje mnoho velmi dobrých, ale i mnoho špatných návrhů interiéru. Jedním z mých cílů proto bylo přiblížit problematiku pohostinství a navrhnout interiér hudebního baru do existujícího prostoru, který by byl vhodný pro pořádání hudebních akcí pro fanoušky většiny stylů a splňoval všechny požadavky popsané v metodice této práce (tedy jak materiálové, tak i rozměrové a dispoziční).
Na základě poznatků z literatury jsem sestavila metodiku navrhování barů, tedy v podstatě takový návod, jak při tvorbě interiéru postupovat, a z něj jsem pak při své práci vycházela.
Zdrojem inspirace a informací při samotném navrhování mi byla odborná literatura a analýza stávající nabídky, tedy situace ohledně hudebních barů ale i nábytku v nich používaném. Na základě získaných poznatků jsem určila parametry navrhovaného prostoru zohledňující požadavky na veřejný interiér.
Součástí mé práce byl i návrh jídelní židle. Její konstrukci jsem zvolila opticky co nejlehčí, aby nebyl prostor zatížen příliš objemným nábytkem a ponechal si tak svou vzdušnost a prostornost, která je zejména u barů ve sklepních prostorech domů vítána. Konstrukční řešení, jehož součástí je i technický výkres, je doplněno o vizualizace znázorňující možnost změny charakteru židle z univerzální na stylový doplněk interiéru. V mnou navrhovaném případě jde o vyfrézování lineární grafiky znázorňující hudební nástroje charakteristické pro jednotlivé hudební styly do opěradla židle. Této možnosti je přizpůsobena i celá konstrukce tak, aby kování spojující sedadlo a opěradlo s kovovou podnoží nebylo viditelné a nenarušovalo tak případné grafické zpracování opěradla.
33 39
14. Summary Bar is the place for meeting people and having fun, but also the workplace of operating personnel. Both these aspects must be taken into account, because only then can be a truly functional and comfortable space designed. The requirements of public spaces and the main principles of its creating, I compiled in the analytical part of this work.
The design part contains a specific proposal of process layout for a music bar, then the solution of its colour and furniture equipment. Part of this proposal is the structural design of dining chair and the visualization of the whole interior.
For the interior it is very important, how it affects the people who are moving in it. This could be influenced by many parameters involved in creating of the final atmosphere. E.g. operating stuff, services, location (address) as well as interior. Therefore, I focus in addition to an aesthetics side of the design on the main functionality of the whole area and its various parts. Functioning of the whole space without problems, and providing guests plenty of comfort which significantly contributes to their sense of the whole bar, is one of its most important characteristics.
33 40
15. Seznam použité literatury 1. HÁLA, B. Interiér - tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 152 s. architekt 5198. ISBN 978-80-247-3216-9.
2. HÁLA, B. Veřejný interiér - proces tvorby I. Stolařský magazín : odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby : společné vydávání pro Českou a Slovenskou republiku. 2009. sv. 6, č. 6, s. 32--33. ISSN 1335-7018.
3. HÁLA, B. Veřejný interiér - proces tvorby II. Stolařský magazín : odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby : společné vydávání pro Českou a Slovenskou republiku. 2009. sv. 7-8, č. 7, s. 26--27. ISSN 1335-7018.
4. NEUFERT, E. Navrhování staveb : Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. ISBN 80-901486-6-2.
5. TANGAZ, T. Škola interiérového designu. V Praze: Slovart, 2006. 144 s. ISBN 97880-7209-856-9.
6. HÁLA, B. Management tvorby veřejného interiéru - zadání projekt a realizace manuál a postupy řešení. 1. vyd. Mendelova universita v Brně: Ediční středisko Mendelovy university v Brně, 2010. 75 s. ISBN 978-80-7375-377-1.
7. HÁLA, B. Veřejný interiér - etapy vzniku - specifikace zadání. In interiér. 1. vyd. Bratislava: FA STUBA, 2009, s. 142--151. ISBN 978-80-227-3159-1.
8. DLABAL, Stanislav. Interéry v pohostinství. Vydání: první. Praha : Nakladatelství a vydavatelství ARCH, 1992. 52 s.
9.
MIKŠOVIC, Alexander. BAR : PROVOZ & PRODUKT. Vydání I. Praha : OFF,
s.r.o., 1999. 306 s. ISBN 80-238-3789-3.
33 41
On-line zdroje:
www.archiweb.cz www.fleda.cz www.melodka.cz http://www.alloc.cz http://www.europe.alloc.com http://www.hettich.com http://www.palnas.cz http://www.blacksheep.uk.com http://www.trevira.de/en/startseite.html http://www.kolovrat.cz/czech http://www.dualpraha.cz http://eshop.briol.cz http://www.ferona.cz/cze/index.php http://www.dokonalypovrch.cz/ http://www.morkus-morava.cz/
33 42
16. Seznam citací DLABAL, Stanislav. Interéry v pohostinství. Vydání: první. Praha : Nakladatelství a vydavatelství ARCH, 1992. 52 s.
MIKŠOVIC, Alexander. BAR : PROVOZ & PRODUKT. Vydání I. Praha : OFF, s.r.o., 1999. 306 s. ISBN 80-238-3789-3.
ALLOC : Flooring [online]. 2008 [cit. 2010-06-03]. ALLOC. Dostupné z WWW: .
Trevira [online]. 2009 [cit. 2010-05-12]. Dostupné z WWW: .
33 43
17. Seznam použitých zkratek HPL DTD DTD-L PU PUR UF
vysokotlaký laminát (high pressure laminates) dřevotřísková deska laminovaná dřevotřísková deska polyuretan polyuretanová pěna močovinoformaldehydové lepidlo
33 44
18. Seznam obrázků a tabulek Obr. 1 a 2: Hudební klub v Pelhřimově
11
Obr. 3, 4 a 5: Josebar, Ústí nad Labem
11
Obr. 6, 7 a 8: Rock café, Praha
12
Obr. 9 a 10: Jazz bar Orlí
13
Obr. 11 a 12: Kouřící králík
13
Obr. 13, 14 a 15: Melodka
14
Obr. 16, 17 a 18: Fléda
14
Obr. 19 a 20: Goldfinger, Vídeň
15
Obr. 21 a 22: The Cuckoo Club
16
Obr. 23, 24 a 25: Vendôme, Londýn
16
Obr. 26: Druhé dispoziční řešení (měřítko 1:100)
27
Obr. 27: První dispoziční řešení (měřítko 1:100)
28
Obr. 28: Třetí dispoziční řešení s naznačením komunik. zón (měřítko 1:100)
29
Obr. 29: HPL v dekoru Antique Pine
31
Obr. 30: Pokládání HPL podlahy
32
Obr. 31: Barová židlička
35
Obr. 32: Jídelní židle
35
Obr. 33: Obdélníkový stůl
35
Obr. 34: Potahová textilie ARTA
36
Obr. 35: Nástěnné svítidlo SUNNY
36
Tab. 1: Hrubé materiálové náklady
37
33 45
19. Seznam příloh Příloha č. 1: Vizualizace interiéru Příloha č. 2: Hlavní rozměry židle Příloha č. 3: Bokorys Příloha č. 4: Nárys Příloha č. 5: Délky kovových dílů (před ohnutím) Příloha č. 6: Opěradlová část kovové konstrukce Příloha č. 7: Sedák Příloha č. 8: Opěrák
33 46
PŘÍLOHY
33
