Říční krajiny bez hranic

Říční krajiny bez hranic Středoevropské přístupy k rozvoji říčních krajin a podpora krajinné identity Editoři: Isolde ROCH, Dagmar PETRÍKOVÁ

Překlad vybraných kapitol

Bratislava, Brno

2007

Překlad vybraných kapitol publikace: ROCH, Isolde – PETRÍKOVÁ, Dagmar (edit.). Border-Free River Basins = Flusslandschaften ohne Grenzen. Mitteleuropäische Ansätze zur Entwicklung von Flusslandschaften und Förderung landschaftsbezogener Identität. Bratislava, ROAD, 2005. 376 s. ISBN 80-88999-28-6.

Zpracovatel překladu: Ústav územního rozvoje (ÚÚR) Jakubské náměstí 3 601 00 Brno Česká republika Ve spolupráci s: SPECTRA Centre of Excellence – Fakulta architektúry STU Nám. Slobody 19 812 45 Bratislava Slovenská republika Řešitelský kolektiv: Ludmila Rohrerová (ÚÚR) Maroš Finka (SPECTRA) Igor Kyselka (ÚÚR) Petr Martykán (ÚÚR) Marta Severová (ÚÚR) Robert Veselý (ÚÚR)

Předmluva k česko-slovenskému vydání V následujícím textu předkládáme českým a slovenským čtenářŧm překlad vybraných kapitol z anglické příručky „Říční krajiny bez hranic. Středoevropské přístupy k rozvoji říčních krajin a podpora krajinné identity“. Příručka shrnuje výsledky výzkumného úkolu 5 FP Project SPECTRA-PERSEUS, EVK4-CT-2002-80006, financovaného Evropskou komisí. Na jeho řešení se podíleli zástupci čtyř zemí, a to Německa, České republiky, Slovenska a Maďarska. Výzkum vedla Prof. Dr. Isolde Roch z Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung, Dresden. O vztahu řeky, krajiny a lidských sídel byla napsána řada článkŧ i publikací. Většinou – zvláště v poslední době – se zabývají konfliktním vztahem řeky a člověka. Člověk se dostává do konfliktu s řekou zejména trojím zpŧsobem:  řeka je překáţkou (pro pohyb, pro výstavbu aj.),  člověk řeku poškozuje (znečišťováním, nevhodnou regulací apod.),  řeka člověka ohroţuje a omezuje (zejména povodněmi). Výzkum v uvedeném úkolu se zabývá řekou a říční krajinou ve velmi širokém záběru – od technických, urbanistických a ekologických pohledŧ aţ po názory lidí na jejich ţivot v říční krajině. Z hlediska povodní byl výzkum zaměřen na preventivní opatření, která mŧţe řešit krajinné a územní plánování, nezabýval se odstraňováním následkŧ povodní, protoţe tato problematika je řešena v rŧzných speciálních publikacích. Výsledky výzkumu byly pro veřejnost shrnuty do příručky v anglickém jazyce. Pro dostupnost informací širšímu okruhu čtenářŧ obsahuje anglická publikace i německou část, kterou tvoří překlad vybraných kapitol příručky. Tato německá část se stala základem pro stručné československé vydání příručky, text byl pouze přizpŧsoben aktuální situaci a terminologii v České republice i na Slovensku, zejména s ohledem na právní předpisy platné v obou zemích v současné době. Anglický text je doprovázen řadou grafŧ a vyobrazení a také větším počtem tabulek, které nejsou součástí německého textu. Proto doporučujeme zájemcŧm o podrobnější informace anglický nezkrácený text příručky, který je k dispozici v knihovně Ústavu územního rozvoje Brno nebo v centru SPECTRA Centre of Excellence při Fakultě architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Řešitelský kolektiv

3

OBSAH:

PŘEDMLUVA K ČESKO-SLOVENSKÉMU VYDÁNÍ ...........................................................................3 1. ÚVOD .............................................................................................................................5 1.1 STANOVENÍ CÍLŦ, METODICKÝ PŘÍSTUP, ZKOUMANÉ OBLASTI (I. Roch)...............................6 Literatura..........................................................................................................................8 2. POTENCIÁLY A PROBLÉMY V ŘÍČNÍCH KRAJINÁCH ..............................................16 2.1 ŘÍČNÍ KRAJINA (I. Roch) ...............................................................................................16 2.2 OBECNÉ POTENCIÁLY A PROBLÉMY (I. Roch) .................................................................18 2.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ PŘI ROZVOJI ŘÍČNÍCH KRAJIN (I. Roch) ...........................................20 Literatura........................................................................................................................29 3. IDENTITA ŘÍČNÍCH KRAJIN ........................................................................................31 3.1 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ (C. Roch) ............................................................31 3.2 IDENTITA VE VZTAHU K ÚZEMNÍMU ROZVOJI (I. Roch)......................................................44 Literatura........................................................................................................................48 4. DOPORUČENÍ PRO ROZVOJ ŘÍČNÍCH KRAJIN .........................................................49 4.1 ÚVODNÍ POZNÁMKA (I. Roch) ........................................................................................49 4.2 OPATŘENÍ NA OBECNÍ, REGIONÁLNÍ A PŘESHRANIČNÍ ÚROVNI (I. Roch)............................49 4.3 PLÁNOVÁNÍ (I. Roch) ...................................................................................................62 4.4 PROJEKTY A KOOPERACE (I. Roch) ...............................................................................71 4.5 CEZHRANIČNÁ A MEDZINÁRODNÁ SPOLUPRÁCA AKO NÁSTROJ ÚČINNÉHO MANAŢMENTU V POVODIACH RIEK (M. Finka)...............................................................................................76 4.6 ZÁSADY PRO DOTAČNÍ POLITIKU V ŘÍČNÍCH KRAJINÁCH (I. Kyselka, R. Veselý, M. Jeřábek) 81 Literatura........................................................................................................................86 5. RESUMÉ .......................................................................................................................88

4

1. Úvod Lidé byli řekami vţdy fascinováni. Jejich dynamika, krajina měnící se od pramene aţ po ústí a jejich ţivotodárná síla je charakterizují jako společné statky, které spojují země. Uţ odedávna1 a i v pozdějších epochách historie osídlení slouţily jako ţivotodárné tepny (Troge, 2005). Zásahy člověka2 do vodních tokŧ a nevhodné vyuţívání ploch v povodí zpŧsobily škody v podobě znečištění řek, narušení biotopŧ, eroze břehŧ a povodní, s nimiţ se vlastníci pozemkŧ podél řek musí vyrovnávat a ve vlastním zájmu najít společná udrţitelná řešení. 3 4 Dosavadní řešení problematiky říčních krajin byla z větší části hledána a testována na úrovni obcí a jednotlivých rezortŧ. Katastrofální povodně5 však ukázaly, ţe je nutná mezioborová6 spolupráce všech vlastníkŧ pozemkŧ u řeky, která musí začít uţ preventivně zaměřeným vyuţíváním pozemkŧ. Rámcová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky7, posunula přeshraniční spolupráci v mezinárodních povodích o kus dál, konkrétně svým poţadavkem na vypracování společného plánu obhospodařování pro celé povodí. To mj. znamená, ţe je třeba identifikovat problémové oblasti a potenciály povodí vhodné pro perspektivní formy vyuţití, a tak čelit problémŧm vznikajícím ve sjednocující se Evropě, a zároveň objevovat potenciály ke společnému uţitku všech zúčastněných státŧ. Jako doplněk aktuálního šetření zatím chybí – k realizaci rámcové směrnice o vodě, k prevenci proti povodním8 a ke krizovému řízení – oblastní šetření za účelem zjištění potenciálŧ, problémových situací a témat k řešení, z nichţ by bylo moţné vyvinout vhodné přístupy k perspektivám udrţitelného rozvoje a konkrétní doporučení vhodná v přeshraničním a nadnárodním kontextu.

1

Ve zkoumaných oblastech je doložena existence osídlení už od doby kamenné. „V posledních 150 letech byly řeky ve velkém rozsahu regulovány, kanalizovány a přehrazeny vzdouvacími stupni. Tato opatření za účelem získání půdy a umožnění říční plavby s sebou přinesla zčásti nenapravitelné ekologické škody, jimiž jsou … stále ve větší míře ohrožováni i lidé“ (Doerfler, 2005). 3 Troge (2005, s. 71) má za to, že rozumné využívání vodních toků je zároveň ochranou proti povodním. „Potřebujeme, aby bylo na všech úrovních státní správy daleko uvážlivěji nakládáno s našimi pozemky. Retenční kapacita našich půd, vegetace a luk není dostatečně využita. Funkční schopnosti našich půd se stále snižují. Např. výměra nepropustných ploch v Německu se za posledních 50 let zdvojnásobila.“ 4 Wolf (2005, s. 26) požaduje komplexní politiku nakládání s řekami a vytvoření lepší vyváženosti všech uživatelských zájmů namísto toho, aby jim bylo bráněno. 5 EU se v důsledku katastrofálních povodní hlásí k nutnosti společného plánování a jednání v povodí řek. Evropská politika ochrany vod a vodních toků je zaměřena na společné sledování a udržitelnou ochranu povodí řek (Blöch, 2005, s. 32). 6 Viz nadrezortní požadavek konference uspořádané Spolkovou vládou 2005 za vedení Spolkového ministerstva dopravy, výstavby a bydlení ve spolupráci se Spolkovým ministerstvem pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost, Spolkovým ministerstvem vnitra a Spolkovým ministerstvem hospodářství a práce, který se týká mezioborové výměny a realizace akčního programu (Nagel, 2005, s. 6). 7 Rámcovou směrnicí o vodě chce Evropa zabránit dalšímu zhoršování kvality vody, chránit ekosystémy, podporovat udržitelné využívání vody, bránit záplavám a obdobím sucha a pronikání nebezpečných látek do povrchových i podzemních vod. Úsilí, které je třeba pro dosažení těchto cílů vynaložit, je hodnoceno kriticky, zvláště pokud jde o sídla (srov. Düsterdiek, s. 65). 8 V listopadu 2007 vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. (Pozn. překl.) 2

5

1.1

Stanovení cílů, metodický přístup, zkoumané oblasti

Předloţená publikace si klade za cíl vyplnit současný nedostatek informací o problémech a opatřeních týkajících se přeshraniční spolupráce v povodí, a to s ohledem na vybrané formy vyuţití území v katastru obcí (převaţující zemědělské či lesnické vyuţití, chráněná území, prŧmyslové plochy a městská sídla). Kromě toho jsou vymezeny problémové oblasti a potenciály pro tři typy povodí/poříčí – typ říčního údolí se strmými svahy, poříčí typu širší niva a poříčí typu rovina – které jsou relevantní pro udrţitelný rozvoj a budoucí vyuţití území. Jako sociální a psychologická sloţka lidského jednání je podrobněji zkoumána identita, která představuje potenciál pro stabilizaci sídel v povodích a motivuje k dalšímu rozvoji krajiny v okolí řeky. Pro zjištěné problémy, ať jiţ problémy obecně platné či vztahující se k určitému území, a pro zjištěné potenciály jsou navrţena moţná opatření. Tato opatření se týkají formálních nástrojŧ územního plánování na zemské (případně státní), regionální a komunální úrovni a rŧzných oborových plánŧ. Další opatření jsou uváděna v souvislosti s moţnými formami spolupráce a projekty, managementem a dotační politikou. Doporučení pro rozvoj se týkají opatření na úrovni obcí, regionŧ, přesahující hranice a v nadnárodním měřítku. Podrobně jsou zkoumány vybrané oblasti povodí jakoţto modelová území. Kromě toho jsou uvedeny příklady přeshraničního systému včasného varování před povodní, strategie krizového řízení pro případ katastrofální povodně a integrovaného postupu při rozvoji přeshraničních kulturních krajin. Tyto cíle byly zpracovány mezinárodním výzkumným týmem, který dlouhodobě spolupracuje s Pracovním společenstvím pro střední a jihovýchodní Evropu při Akademii pro prostorový výzkum a zemské plánování, Hannover (ARL). Členové tohoto týmu jsou: doc. RNDr. Ingrid Belčáková, Ph.D., Slovenská technická univerzita Bratislava; Prof. Dr. Zoltán Dövenyi, Maďarská akademie věd, Budapešť a Univerzita Pecs; Prof. Ing. arch. Maroš Finka, Ph.D., Slovenská technická univerzita Bratislava; RNDr. Anna Grešková, CSc., Slovenská akademie věd Bratislava; Doc. RNDr. Bohumír Janský, CSc., Univerzita Karlova, Praha; Mgr. Matěj Jaššo, Ph.D., Slovenská technická univerzita Bratislava; RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D., Akademie věd ČR – Ústí nad Labem a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem; Ing. Igor Kyselka, CSc., Ústav územního rozvoje Brno; RNDr. Milan Lehotský, Slovenská akademie věd Bratislava; Ing. Ludmila Rohrerová, Ústav územního rozvoje Brno; Mgr. Robert Veselý, Ústav územního rozvoje Brno. Vedoucí projektu byla Prof. Dr. Isolde Roch, Leibnizŧv ústav ekologického územního rozvoje, Dráţďany. Pro zpracování byla zvolena metoda případových studií. Kvalitativní empirický výzkum byl proveden ve zkoumaných oblastech Labe, Moravy/Dyje a Tisy (viz obr. 1 Zkoumané oblasti). Podél řeky Labe bylo pro výzkum vybráno území leţící na německé a české straně hranice. Zkoumaná oblast v Německu zahrnula region podél horního Labe v úseku od Dráţďan aţ po hranici s Českou republikou. V řešeném území se nachází saské hlavní město Dráţďany, dalšími většími městy jsou Heidenau a Pirna. Region je hojně vyuţíván pro krátkodobou rekreaci, významným turistickým lákadlem je Národní park Saské Švýcarsko. Navazující zkoumané území podél Labe na české straně hranice zasahuje do území okresŧ Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín. Velká část řešeného území patří mezi chráněná území – Chráněná krajinná oblast (CHKO) České středohoří, CHKO Labské pískovce včetně části Národního parku České Švýcarsko. Území bylo osídleno jiţ od pravěku, největším městem je krajské město Ústí nad Labem. Hustota obyvatel v řešeném území zhruba trojnásobně převyšuje prŧměrnou hustotu obyvatel v České republice.

6

V České republice byla dále zkoumána oblast podél řek Moravy a Dyje na území okresu Břeclav. Jedná se o krajinářky velmi rozmanité území, na kterém leţí Novomlýnské nádrţe, vápencová pahorkatina Pavlovské vrchy, kulturní krajina s četnými romantickými stavbami a vodními díly Lednicko-valtický areál a rovinatá oblast Podluţí s ţivým a rázovitým folklórem. Největším městem ve zkoumaném regionu je bývalé okresní město Břeclav. Na slovenské straně hranice byla zkoumána oblast podél řeky Moravy v západní části regionu Záhoří při hranici s Rakouskem. Na severu navazovala na zkoumané území řeky Moravy v České republice, jiţní hranici oblasti vytváří soutok řeky Moravy a Dunaje leţící v nezastavěné části města Bratislavy. Jedná se o rovinatou krajinu modelovanou činností velké řeky s luţními lesy a záplavovými nivními loukami. V oblasti leţí významné chráněné území CHKO Záhorie. V severní části území se nacházejí písčité duny a písčité pŧdy pokryté z větší části borovými lesy. Záhorie je svébytným regionem Slovenska s tradičním folklórem a místními zvyky. Zkoumané území podél Tisy zahrnuje oblast podél horní Tisy v Maďarsku v ţupě SzabolcsSzatmár-Bereg a související území na Ukrajině. Jedná se o území podléhající četným povodním. V regionu převaţuje zemědělské vyuţití, nezanedbatelný je také podíl přirozené vegetace, jako jsou pralesy, mokřady apod. V území se dochovaly některé architektonické památky z období středověku (většinou se jedná o vesnické kostely), které se mohou stát významným turistickým lákadlem. V zájmu přibliţné srovnatelnosti povodí středoevropských řek byl aplikován přístup podle typu území. Na základě charakteristického typu reliéfu a modelu vyuţití území v povodí byly zvoleny následující tři typy poříčí (říčních krajin): typ říčního údolí se strmými svahy, poříčí typu širší niva a poříčí typu rovina. Pomocí reprezentativních charakteristických reliéfŧ terénu a modelu vyuţití území, které se podél vodních tokŧ opakují, je moţno provést regionální šetření na řekách.9 Ve zkoumané oblasti Labe byl na německé straně hranice zkoumán typ širší nivy a typ říčního údolí se strmými svahy. V povodí Labe na české straně hranice bylo moţno znázornit, popsat, analyzovat a vyhodnotit všechny definované typy poříčí. Typ říčního údolí se strmými svahy10, poříčí typu širší niva a poříčí typu rovina byly vymezeny a zkoumány v oblasti českých řek Morava a Dyje. U slovenského poříčí Moravy a stejně tak i u Tisy byl vymezen a analyzován typ rovina, který v slovenském případě vykazuje větší hustotu osídlení neţ zkoumané území v Maďarsku. V evropských příhraničních prostorech tedy bylo moţno zkoumat tři příklady typu území se strmými svahy, tři příklady typu širší niva a čtyři příklady typu rovina.11 Při porovnání výsledkŧ jednotlivých případových studií a jejich interpretaci je třeba vzít do úvahy specifika zkoumaných území. I přes silné vlivy národních a mentálních faktorŧ (srov. kap. 3) se však diskuse k těmto výsledkŧm jeví smysluplnou i pro rozvoj jiných říčních krajin. Pro srovnávací hodnocení vyuţití území v případových studiích byla vyvinuta přehledná tabulka, která dává jednotlivé typy říčních krajin do vztahu k ekonomickým, sociálním a ekologickým ukazatelŧm. Při analýze případových studií slouţila tabulka jako pomŧcka pro znázornění specifických a společných vlastností jednotlivých typŧ říčních krajin. Ve srovnávací diskusi (viz kap. 2) tvoří tabulka rámec pro znázornění navrţených opatření. 9

Přístup podle strukturních typů se osvědčil mj. u oblastního šetření struktury a rozvoje měst (viz též Gruhler 2006, Arlt 2006, Roch/Banse 2006). 10 Zkoumané území podél řeky Dyje (přítok Moravy) nepředstavuje „pravé“ užší údolí s většími sklony svahů. Za něj se dá považovat jen úsek Dyje (představovaný Dolní Novomlýnskou nádrží) podél severních svahů Pavlovských vrchů, a to jen v polovičním profilu, a dále úsek mezi Přítluckou horou a masivem Milovického lesa. Z důvodu zachování celistvosti Novomlýnských nádrží byl však daný typ v projektu vymezen ve větším rozsahu. Toto území bylo v projektu zařazeno do uvedeného typu také proto, že je přírodně a krajinářsky specifické a zcela se odlišuje od zbývajících dvou vymezených typů na okrese Břeclav. 11 Reprezentanti jednotlivých typů se liší svoji rozlohou a hustotou obyvatel. 7

Těmto opatřením jsou v kap. 4 přiřazeny moţnosti ovlivňování rozvoje říčních krajin prostřednictvím plánování, projektŧ a kooperací, managementu a dotační politiky, coţ umoţní vytvořit prostor k praktickému jednání. Výzkum identity říčních krajin se opírá o teoretický základ a dále o dotazníkové šetření provedené v jednotlivých typech říční krajiny. V závěru publikace jsou uvedeny příklady předpovědi povodně, strategických přístupŧ k preventivní ochraně před povodněmi a k rozvoji přeshraničních kulturních krajin.12 Výsledkem výzkumu je definování potenciálŧ, problémových oblastí, opatření a doporučení k rozvoji v jednotlivých typech říčních krajin a k respektování principu udrţitelného rozvoje na přeshraniční, regionální a obecní úrovni. Rovněţ jsou posuzovány nástroje, jako je plánování, projekty a kooperace, management a dotační politika, z hlediska jejich vhodnosti k prosazení udrţitelného rozvoje říčních krajin. Výzkumný úkol představuje doplněk k územně plánovacím tématŧm směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Výsledky projektu poskytují informace vědcŧm relevantních oborŧ, projektantŧm a dalším pracovníkŧm s cílem přispět ke koordinaci rozvojových záměrŧ a k řešení konfliktŧ při vyuţití území. Zástupci rezortního plánování, územního plánování na zemské/státní, regionální a komunální úrovni a zástupci EU jsou upozorňováni na výhody integrovaných postupŧ při řešení přeshraničních problémŧ krajin v okolí řek, na potřebu konkrétních jednání a na alternativy rozvoje.

Obr. 1 Zkoumané oblasti

Literatura ADAMOWITSCH, F. W. (2005): Statement. In: Die Bundesregierung Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. s. 18-21.

(2005):

BANÁSOVÁ, V. aj. (1995): Mapovanie biotopov alúvia Moravy, projekt GEP Ochrana biodiverzity. Záverečná správa, 103 s. 12

Příklady jsou uvedeny v originální anglické publikaci, nejsou součástí tohoto překladu. (Pozn. překl.) 8

BAŇACKÝ, V., HARČÁR, J., SABOL, A. (1965): Neue Kenntnisse über den Einfluss der tektonischen Bewegungen auf die Quartäre Entwicklung der slowakischen Niederungen. Geologické práce, Správy 36. Bratislava. BAŇACKÝ, V., SABOL, A. (1969): Základný geologický výskum kvartéru Záhorskej níţiny. Záverečná správa, GÚDŠ, Bratislava. BAŇACKÝ, V., SABOL, A. (1973): Geologická mapa Záhorskej níţiny, 1:50 000. GÚDŠ, Bratislava. BARČÁK, C., CYPRICH, D. (1971): Príspevok k ornitofaune nivy rieky Moravy (oblasť pri Devínskom jazere). Zprávy českoslov. spol. zoologické, 1-3, s. 37-39. BEDRNA, Z., RAČKO, J. (1996): Príspevok k aktualizácii klasifikácie pôd Slovenska. Poznanie pôd – predpoklad prosperity poľnohospodárstva (zborník referátov). VÚPÚ Bratislava – regionálne pracovisko Prešov, Prešov. s. 104-107. BERNINGER, M. (2005): Statement. In: Die Bundesregierung (2005): Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. s. 22-25. BLÖCH, H. (2005): Statement. In: Die Bundesregierung (2005): Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. s. 32-33. BRTEK, J. (1977): Anostraca, Notostraca, Conchostraca a Calanoidea Slovenska. 2. časť. Zborník Slov. nár. múzea, 23, s. 117-150. BROWN, T. (1994): Conceptualising smoothness and density as landscape elements in visual resource management. Landscape and Urban Planning, 30, s. 49-58. BUDAY, T. (1962): Mladšie treťohory. In: Vysvetlivky k prehľadnej geologickej mape ČSSR mierky 1:200 000, list Wien-Bratislava. GÚDŠ, Bratislava. BUDAY, T. aj. (1967): Regionální geologie ČSSR, II. Praha, ČSAV. CAMBEL, B. (1995): Návrh na obnovu a menedţment moravských luţných lesov tvoriacich záp. časť CHKO Záhorie. Časť pôda, 80 s. COLING, G. (1996): Erhaltung von Feuchtwiesen. Probleme, Grenzen und Maßnahmen. Regulus, 2, s. 7-9. CYPRICH, D., KRUMPÁL, M., BABJAKOVÁ, A. (1994): Distribution and seasonal dynamics of Ceratophyllus styx stys (Rotschild, 1900) (Siphonaptera) in Slovakia. Biológia, 45, 5, s. 755-760. ČEPELÁK, J. aj. (1984, 1986): Diptera Slovenska I. II. Bratislava, Veda, 288 s., 435 s. Die Bundesregierung (2005): Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. DOERFLER, E. P. (2005): Statement. In: Die Bundesregierung Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. s. 60-64.

(2005):

DÜSTERDIEK, B. (2005): Statement. In: Die Bundesregierung Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. s. 65-69.

(2005):

FARKAŠ, J. (1995): Úpravy na rieke Morave. Revitalizace údolní nivy Moravy a Dyje (zborník referátov). Unie pro řeku Moravu, Distelverein, Daphne, Mikulov, s. 2-5. FAŠIANG, M. aj. (1993): Hydroekologický plán povodia Moravy. Časť A: vodný fond, Povodie Dunaja, Bratislava, 157 s. FERIANC, O. (1977, 1979): Vtáky Slovenska 1., 2., Bratislava, Veda, 682 s., 470 s. FINKA, M., PETRÍKOVÁ, D., edit. (2000): Spatial Development and Planning in European Integration, SPECTRA-Road, Bratislava.

9

FINKE, L. (2003): Künftige Zusammenarbeit von Wasserwirtschaft und Raumplanung. Positionspapier des Leiters des Ad-hoc-Arbeitskreises „EU-Wasserrahmenrichtlinie (WRRL) und Raumplanung“ der ARL. In: Nachrichten der ARL, H. 2, Hannover, 1-5. Freistaat Sachsen (2005): Europäische Wasserrahmenrichtlinie. Neue Impulse für Sachsen. Kompaktbericht zur Bestandaufnahme nach WRRL im Freistaat Sachsen. Dresden. GAJDOŠ, P. (1994): The epigeic spider communities of floodplain forests in the surrounding of the Morava river. Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 145-154. Gesetz zur Ordnung des Wasserhaushalts (Wasserhaushaltgesetz – WHG) in der Fassung der Bekanntmachung vom 19. August 2002 (BGBI. I S. 3245), zuletzt geändert durch Art. 2 G zur Einf. einer Strategischen Umweltprüfung und zur Umsetzung der RL 2001/42/EG v. 25. 6. 2005 (BGBI. I S. 1746). GOTTFRIED, M. (1992): Vegetationskartierung Marchwiesen. Projektstudie 1991. Univ. Wien, Inst. f. Pflanzenphysiologie, 73 s. GREŠKOVÁ, A. (1993): Prírodné pomery nivy Moravy medzi ústím Rudavy a Maliny s dôrazom na hydrologicko-hydrogeologické atribúty územia. Geografický časopis, 45, s. 265278. GREŠKOVÁ, A. (1994): Vzťah rieky Moravy a podzemných vôd priľahlého územia. Geographia Slovaca, 7, s. 21-27. HALADA aj. (1994): Regionálny územný systém ekologickej stability, okres Senica, Regioplán – krajinnoekologické expertízy a štúdie, Nitra, 58 s. HARŇÁKOVÁ, R. (1994): Dynamika vodných biotopov a obojţivelníky v podmienkach Borskej níţiny (tvorba USES). Dipl. práca, Kat. krajinnej Ekológia, PRIFUK, 68 s. HENSEL, K. (1979): Geographical distribution of Percid genera Gymnocephalus and Zingel (Osteichthyes, Percidae) in Slovakia. Folia zool., 28, 1, s. 85-94. HOMBAUER, F., PIŠÚT, P. (1996): Návrh na obnovu a menedţment moravských luţných lesov tvoriacich západnú časť CHKO Záhorie. Časť 2, Ústav zoológie SAV, 85 s. HORA, J., KAŇÚCH, P. aj. (1992): Významná ptačí území v Evropě, Československo. Českoslov. sekce ICBP, Praha, 114 s. HORÁK, J. (1932): Příspěvek k ornitologii Slovenska. Vesmír, 10, 9-10, s. 252-256. HRAŠKO, J., LINKEŠ, V., NĚMEČEK, J., NOVÁK, P., ŠÁLY, R., ŠURINA, B. (1991): Morfologenetický klasifikačný systém pôd ČSFR. VÚPÚ, Bratislava, 106 s. HRNČIAROVÁ, T. aj. (1996): Ekologická únosnosť krajiny: metodika a aplikácia na 3 benefičné územia. I. – IV. časť. Ústav krajinnej ekológie SAV, 56 s. HRNČIAROVÁ, T. aj. (1997)a: Ekologická únosnosť krajiny, metodika a aplikácia na 3 benefičné územia. Ústav krajinnej ekológie SAV, 99 s. HRNČIAROVÁ, T. aj. (1997)b: Ekologická únosnosť krajiny: metodika a aplikácia na 3 benefičné územia, I. – IV. časť. Ekologický projekt MŢP SR Bratislava, ÚKE SAV Bratislava. HUDÁKOVÁ, S. (1994): Obojţivelníky (Amphibia) vodných biotopov záplavového územia rieky Moravy. Dipl. práca, Kat. krajinnej ekológie, PRIFUK, 78 s. HUDEC, I. (1989)a: Výskyt a biológia druhov Moina brachiata (Jurine 1820) a Moina macrocapa (Straus 1820) na Slovensku. Biológia 44, 2, s. 167-176. HUDEC, I. (1989)b: Výskyt a biológia druhov rodu Daphnia podrod Ctenodaphnia (Cladocera, Daphniidae) na Slovensku. Biológia, 44, 6, s. 489-498.

10

HUDEC, I. (1991): Poznámky k rozšíreniu druhov čeľade Sididae (Crustacea, Cladocera) na Slovensku. Zbor. Slov. nár. múzea, Prír. vedy, 37, s. 41-53. HUDEC, I. (1995): Variability of Simocephalus vetulus (Crustacea, Anopoda, Daphnidae) in Slovakia. Biológia (Bratislava), 50, 5, s. 465-473. ILLÉŠOVÁ, D., HALGOŠ, J., JEDLIČKA, L. (1994): Black files (Diptera, Simuliidae) in the lower basin of the river Morava. Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 163-169. JALILI, N. A., LABUDA, M. (1994): Mosquitoes of the Slovak part of the Morava floodplain area. Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 185-188. JANSSEN, G.: Die Funktion der Raumplanung als Zielplanung bei der Umsetzung der WRRL. In: Akademie der Sächsischen Landesstiftung Natur und Umwelt (Vyd.): Die EUWasserrahmenrichtlinie – konkurrierendes oder flankierendes Instrument zur Landschaftsplanung? Dresden. (Dresdner Planergespräche) (v tisku). JEDLIČKA, L. aj. (1995): Stav biologickej diverzity v Slovenskej republike. Záv. správa projektu RVT 20-517-03 Ekosozologický výskum a management ohrozených druhov organizmov, 1063 s. KALIVODA, H. (1996): Motýle (Lepidoptera) s dennou aktivitou lúčnych porastov alúvia rieky Moravy. Dipl. práca, PRIFUK, Bratislava, 50 s. KALIVODOVÁ, E., FERIANCOVÁ-MASÁROVÁ, Z., DAROLOVÁ, A. (1994): Birds of the floodplain of the river Morava (March). Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 189-200. KALIVODOVÁ, E., FERIANCOVÁ-MASÁROVÁ, Z., DAROLOVÁ, A., KÜRTHY, A. (1996): Ornithological evaluation of the lower stream part of the alluvium of the river Morava (SlovakAustrian frontier). Ekológia (Bratislava), 15, 2, s. 189-205. KALÚZ, S. (1994): Contribution to the knowledge of soil mites (Acarina) in Morava river floodplain and Borská níţina (Lowland). Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 135-144. KLÍČOVÁ, J. (1992): Porovnanie rozšírenia a druhového zloţenia vlhkých a slatinných lúk Záhorskej níţiny v období ochranárskeho výskumu v rokoch 1966-1969 a r. 1992. Dipl. práca PF UK Bratislava, 48 s. Klimatické pomery Slovenska – vybrané charakteristiky. Mapová časť. (1990): Zborník prác SHMÚ, 33, 2, Alfa, Bratislava. KMINIAK, M. (1994): Amphibians in the alluvium of the Morava river. Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 77-88. Kolektiv (1991): Výsledky sčítania dopravy na diaľničnej a cestnej sieti r. 1990. ÚCHD, Bratislava (mapové prílohy). Kolektiv (1993): Regionálny územný systém ekologickej stability, okres Bratislava-vidiek, Bratislava, 80 s. Kolektiv (1994): Ecological potential of floodplain area of the river Morava. Ekológia, Vol. 13, Supplement 1, 216 s. Kolektiv (1995)a: Zdroje znečistenia ovzdušia – REZO. SHMÚ, MŢP SR, Bratislava. Kolektiv (1995)b: Územný plán VÚC Bratislavského regiónu. AUREX, STÚ, Bratislava, 132 s. Kolektiv (1995)c: Akosť vody v tokoch na Slovensku. SHMÚ, Bratislava, 100 s. Kolektiv (1995)d: Záhorská časť okresu Bratislava-vidiek. (USES). Regionplan, 30 s. KOLLÁR, D., OVEČKOVÁ, J. OVEČKOVÁ, M. (1996): Slovensko-rakúske Pomoravie. DAJAMA, Bratislava, 213 s. KONVIČKA M. a kol (2002): Město a povodeň – strategie rozvoje měst po povodních. ERA, Brno, 219 s. 11

KOVAČEVIČOVÁ, S. (1994): Mosty a prievozy cez rieku Moravu. Historické podmienky formovania sa regionálnej kultúry. Malacky. s. 24-29. KRÁLOVÁ, H., edit. (2001): Řeky pro ţivot. Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. Brno, ZO ČSOP Veronica. KRIŠOFÍK, J. (1994): Lice (Anoplura) on small mammals (Insectivora, Rodentia) in floodplain forest. Biológia, 49, 5, s. 697-707. KUBÍČEK, F., ŠOMŠÁK, L. (1985): Production analysis of the herbaceous layer in flood-plain forests (Suballiance Ulmenion Oberd. 1953) of Western Slovakia. Ekológia (ČSSR), 4, s. 347-365. KULFÁN, M., KALIVOA, H. (1994): Zygaenoidae, Hesperoidae and Papilionidae of the Morava river alluvium (Donaustream region). Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 175183. KULLMAN, E. (1966): Základný hydrogeologický výskum kvartéru Záhorskej níţiny. Záverečná správa, GÚDŠ, Bratislava. KULLMAN, E. (1980): Hydrogeológia kvartéru a najvyšších častí neogénu Záhorskej níţiny. Západné Karpaty, Séria Hydrogeológia a inţinierska geológia, 2, s. 7-125. KVITKOVIČ, J., VANKO, J. (1971): Štúdium súčasných pohybov zemskej kôry na Slovensku. Geografický časopis, 23, s. 124-132. LÁC, J. (1959): Príspevok k systematike rozšírenia a k bionómii skokanov Rana ridibunda Pall. a Rana esculenta L. na Slovensku. Biológia, 14, 9, s. 665-671. LISICKÝ, M. J. aj. (1994): Úvodné riešenie k problematike renaturácie rieky Moravy v úseku Tvrdonice – Devín. Metodika bioekologickej časti projektu. Ústav zoológie a ekosozológie SAV, Bratislava, 157 s. LISICKÝ, M. J. aj. (1995): Úvodné riešenie k problematike renaturácie rieky Moravy v úseku Tvrdonice – Devín. (Inventarizácia biotických hodnôt územia a ekologické hodnotenie etalónov). Ústav zoológie SAV, Bratislava, 370 s. LISICKÝ, M. J. (1995): Posúdenie podmienok revitalizačných a renaturačných opatrení na slovenskej strane Moravy, Trilaterální konference „Revitalizace údolní nivy Moravy a Dyje, 28. – 29. 9. 1995“, s. 28-31. LISICKÝ, M. J. aj. (1996): Úvodné riešenie k problematike renaturácie rieky Moravy v úseku Tvrdonice – Devín. Priebeţná správa o výsledkoch za rok 1996. Ústav zoológie SAV, Bratislava, 204 s. LOŢEK, V. (2003)a: Naše nivy v proměnách času. 1. část. Vznik a vývoj dnešních niv. In: Ochrana přírody, č. 4, s. 101-106. LOŢEK, V. (2003)b: Naše nivy v proměnách času. 2. část. Osud niv v dnešní době. In: Ochrana přírody, č. 5, s. 131-136. MAGLOCKÝ, Š., FERÁKOVÁ, V. (1993): Red List of ferns and flowering plants (Pteridophyta and Spermatophyta) of the flora of Slovakia (the second draft). Biológia (Bratislava), 48, 4, s. 361-384. MAJZLÁN, O. (1993): Weevils (Coleoptera, Curculionidae) as a part of forest zooedafon in the vicinity of Morava river. Biológia, 48, 5, s. 535-540. MAJZLÁN, O. (1994): Forming of beetle communities (Coleoptera) in the forest soil of the Morava river vicinity (Southwester Slovakia). Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 155161. MAŇKOVSKÁ, B. (1994): Vplyv znečisteného ovzdušia na slovenské lesy. Ţivotné prostredie 28, 1, s. 26-29. 12

MAŠÁN, P., KRIŠTOFÍK, J. (1995): Mesostigmatic mites (Acarina: Mesostigmata) in the nests of penduline tit (Remiz pendulinus). Biológia, 50, 5, s. 481-485. MATIS, D., TIRJAKOVÁ, E. (1994): Contribution to the knowledge of Ciliophora of the river Morava. Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 55-61. MĚKOTOVÁ, J. (2004): Nový vodní zákon ve světle některých dŧleţitých funkcí říční krajiny. In: Říční krajina. Sborník přednášek z konference, s. 181-186. Olomouc, Univerzita Palackého. MIČIAN, Ľ. (1981): Pedogeografické regióny Záhorskej níţiny a ich stručná charakteristika. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae, Geographica, 19, s. 209-227. MINAŘÍKOVÁ, D. (1963): Mineralogicko-petrografická charakteristika kvartérnych sedimentov juţnej časti Záhorskej níţiny. Geologické práce, Zošit 6, s. 141-150. Ministerium für Umweltschutz und Wasserwirtschaft (2004): Der neue Vásárhelyi Plan. Neue Ansätze und Konzeption der Wasserregelung im Einzugsgebiet der Theiß. Budapest. Ministerstvo ţivotného prostredia SR (1993): Akčný plán na r. 1994-1996. MIŠÚT, O. (1960): O niektorých osobitostiach reţimu podzemných vôd Záhorskej níţiny. Vodohospodársky časopis, 8, s. 225-234. MLYNÁŘ, Z. (1947): Nálezy nových nebo vzácnych Carabidŧ z ČSR. Čas. čs. entomol., 44, 1-2, s. 55-59. MOCIK, A. (1990): Rizikové prvky v pôdach – limity a monitoring. Pôda – najcennejší zdroj, VÚPÚ, Bratislava, s. 89-111. MŢP SR (1993): Návrh opatrení na plnenie záväzkov vyplývajúcich z členstva SR v Dohovore o mokradiach majúcich medzinárodný význam predovšetkým ako biotopy vodného vtáctva (Akčný plán na r. 1994-96). NAGEL, R. (2005): Resümee. In: Die Bundesregierung (2005): Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. s. 8-9. Národný environmentálny akčný program SR, Bratislava, máj (1996): Opatrenia, ktoré sa vzťahujú na územie nivy Moravy a jej blízkeho okolia. NOVÁK, V. (1947, 1951): Rukověť přednášek o pŧdoznalství. Brno. OKÁLI, I. (1984): O súčasnom rozšírení korytnačky močiarnej (Emys Orbicularis L.) na území Slovenska. Ţiva, 22, 5, s. 192. OLIVA, O. (1952): Příspěvek k poznání ryb řeky Moravy. Zool. a entomol. listy, 1, s. 128-136. Opatrenia na plnenie záväzkov vyplývajúcich z členstva SR v Dohovore o mokradiach majúcich medzinárodný význam predovšetkým ako biotopy vodného vtáctva – Akčný plán na r. 1994-1996. MŢP SR, 1993. OŤAHELOVÁ, H., BANÁSOVÁ, V. (1995): Vegetácia vôd a mokradí dolného toku Moravy. Ţivotné prostredie, 29, 2, s. 76-78. PACHINGER, K. (1994): Spontane Verbreitung des Bibers (Castor sp. Linnaeus, 1758) in Flusstal der March in der Tiefebene Záhorská níţina. Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 209-214. PETRAKOVIČ, J. (1993): Ekologické hodnotenie štátnej prírodnej rezervácie „Dolný les“ a jej priľahlého okolia vzhľadom na vtáctvo. Dipl. práca, Bratislava, PRÍFUK, 102 p. PETRŦJOVÁ, T., DOSTÁL, I., DYDOWICZOVÁ, D. (1955): Organické látky v plaveninách. Český hydrometeorologický ústav, Praha. 45 s.

13

PIŠÚT, P., HOMBAUER, F., UHERČÍKOVÁ, E., VATER, M., SVOBODOVÁ, A. (1996): Návrh na obnovu a menedţment moravských luţných lesov tvoriacich západnú časť CHKO Záhorie. MŢP. 136 s. POVINCOVÁ, E., ZAŤKO, M. (1981): Hydrogeografické pomery Záhorskej níţiny a západných svahov Malých Karpát. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae, Geographica, 19, s. 185-205. RAČKO, J. (1994): Príspevok k antropizácii pôd na príklade dolnomoravskej nivy. Antropizácia pôd (zborník referátov). Katedra pedológie PvFUK, Bratislava, s. 12-14. RAČKO, J. (1995)a: Genéza a klasifikácia pôd dolnomoravskej nivy. Geographia Slovaca, 10, s. 223-230. RAČKO, J. (1995)b: Die ökologische Bewertung der Feuchtgebietenböden. Vedecké práce VÚPÚ v Bratislave 19/1, s. 59-62. RAČKO, J., BEDRNA, Z. (1994)a: Space differentiation of soil covering on the bottom-land of the lower part of the Morava river. Acta Environmetalica Universitatis Comenianae, 2, s. 1216. RAČKO, J., BEDRNA, Z. (1994)b: Soils in the floodplain of lower Morava. Ekológia (Bratislava), Supplement 1, 13, s. 5-13. RAČKO, J., RUŢIČKOVÁ, H.: Pôdno-vegetačné vzťahy na dolnomoravskej nive. Geographia Slovaca. (Nepublikováno.) RANDÍK, A., VOSKÁR, J., JANOTA, D., TOKARSKÝ, A. (1971): Rozšírenie a ochrana korytnačky močiarnej (Emys orbicularis L.) v Československu. Českosl. ochrana prírody, 12, s. 27-62. REDL, G. aj. (1994): Ramsar Konzept für die March-Auen. Distelverein. 168 s. REDL, G., BEER, E. CH., BENZ, G., SCHWINGSHANDL, A., WANSCHURA, B., BRUBER, W., GENERELLES, V. (1996): Flussbaulich – gewässerökologisches Gesamtkonzept für March und Thaya. Wien (mapová příloha). RUŢIČKOVÁ, H. (1995): Aluviálne lúky rieky Moravy – biodiverzita, ohrozenie, management. Diverzita rastlinstva Slovenska – Zborník zo VI. zjazdu SBS pri SAV. Slovenská botanická spoločnosť pri SAV, Nitra, s. 180-183. RUŢIČKOVÁ, H., KALIVODOVÁ, E. (1992): Die Pflanzen- und Tierwelt des Slowakischen Marchgebietes und seine Bedrohung. Offenes Niemandsland. G STETTN, Nr. 19, s. 10. RUŢIČKOVÁ, H., HALADA, Ľ., JEDLIČKA, L., KALIVODOVÁ, E. aj. (1996): Biotopy Slovenska. Ústav krajinnej ekológie SAV. 192 s. SCHMÄLTER, A. (2005): Statement. In: Die Bundesregierung (2005): Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. s. 177-180. SIEGEL, B. (1998): Siedlungs- und Landschaftsentwicklung im Bereich der sächsischen Elbe – ein mittelmaßstäbliches Bewertungs- und Handlungskonzept. In: Institut für ökologische Raumentwicklung, Dresden (Vyd.). IÖR SCHRIFTEN, 27. s. 9. SERIŠEV, V. A. (1986): O klassifikacii a nomenklature podvodnych počv. Počvovedenije, 5, s. 27-34. SIEGEL, B., RICHTER, G., JANSSEN, G. (2004): Vorbeugender Hochwasserschutz im Einzugsgebiet der Oberen Elbe – eine zentrale Aufgabe der Raumordnung. Teil 1: Raumordnerischer Aufgabenkomplex und Konzepte; Teil 2: Rechtliche Grundlagen des vorbeugenden Hochwasserschutzes in der Bundesrepublik Deutschland und in der Tschechischen Republik. Stuttgart: Fraunhofer IRB Verlag.

14

ŠIMKOVÁ, H. aj. (2003): Územně plánovací dokumentace – protipovodňová ochrana, protipovodňová opatření, sborník příkladŧ 1999 – 2002. Brno, Ústav územního rozvoje. SPINDLER, T., HOLČIK, J., HENSEL, K. (1992): Die Fischfauna der österreichischtschechoslowakischen Grenzstrecke der March samt ihrem Einzugsgebiet. Forschungsinstitut des WWF Österreich. 179 s. ŠKVARČEK, A. (1981): Geomorfologické pomery Borskej níţiny. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae, Geographica, 19, s. 165-183. ŠOLTÉSZ, J. (1977): Príspevok k problematike predpovede zmien hladiny podzemnej vody so zameraním na potreby poľnohospodárstva. Zborník z konferencie Súčasné problémy hydrológie na Slovensku. Bratislava. ŠTEPANOVIČOVÁ, O. (1994): Heteroptera – Pentatomorpha of characteristic habitats in Morava floodplain area. Ekológia (Bratislava), Supplement 1, s. 163-174. ŠTĚRBA, O. aj. (1995): Biologický prŧzkum vybraných odstavených meandrŧ řeky Moravy v CHKO Záhorie. Závěrečná zpráva, Olomouc. 180 s. TOMLAIN, J. (1980): Výpar z povrchu vody a jeho rozdelenie na území ČSSR. Vodohospodársky časopis, 28, s. 170-205. TOMOVČÍK, M. (1994): Celoročná dynamika štruktúry ornitocenóz komplexu aluviálnych biotopov na nive dolného toku rieky Moravy (r. km 11-21), mŕtve ramená, lúka, les. Diplomová práca, PRIFUK Bratislava, 74 s. TROGE, A. (2005): Statement. In: Die Bundesregierung (2005): Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. s. 70-71. VALACHOVIČ, D., ŠÍBL, J. (1995): Ekosozologické aktivity v slovenskej časti alúvia Moravy. Ţivotné prostredie, 29, 2, s. 71-75. VAŠKOVSKÁ, E. (1963): Niektoré poznatky o eolických pieskoch Záhorskej níţiny. Geologické práce, Zošit, 64, s. 121-140. VAŠKOVSKÁ, E. (1967): Litologický výskum genetických typov kvartérnych sedimentov Záhorskej níţiny. Čiastková záverečná správa, GÚDŠ, Bratislava. VAŠKOVSKÁ, E. (1971): Litologicko-faciálna charakteristika genetických typov kvartérnych sedimentov Záhorskej níţiny. Geologické práce, Správy 55, s. 5-42. VAŠKOVSKÁ, I. (1977): Kvartér Slovenska. Bratislava, GÚDŠ. Vestník Okresného úradu Bratislava – vidiek (1996): 10. júna 1996, č. 4. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku. Bratislava (1977-79). VONGREJ, D., DAROLOVÁ, A. (1994): Nidification of Motacilla flava feldegg (Michalelles, 1830) i Slovakia. Biológia, 49, 5, s. 795-796. VRBENSKÝ, R. (1993): Ekologické hodnotenie ŠPR Dolný les a priľahlého alúvia so zameraním na cicavce (Mammalia). Diplomová práca, PRIFUK Bratislava, 1993, 75 s. VRBENSKÝ, R. (1994): An analysis of the mammales (Mammalia) in the State Nature Reserve Dolný les and the adjacent alluvium. Ekológia (Bratislava). Supplement 1, s. 201208. WOLF, M. (2005): Statement. In: Die Bundesregierung (2005): Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. s. 26-28. ZAŤKO, M. (1962): Geomorfologické pomery. In: Vysvetlivky k prehľadnej geologickej mape ČSSR mierky 1:200 000, list Wien-Bratislava. GÚDŠ, Bratislava.

15

2. Potenciály a problémy v říčních krajinách 2.1

Říční krajina

Říční krajina představuje zvláštní ţivotní prostor. Z prostorově-funkčního hlediska je nutné ji vnímat jako povodí či jednotlivé profily 13 (viz kap. 3), bez ohledu na správní hranice. Na své cestě od pramene po ústí se řeky a rŧzné krajinné útvary vzájemně ovlivňují. Toto vzájemné pŧsobení tvoří základ pro srovnatelné a specifické podmínky vyuţití území a také pro rozvoj osídlení. Zároveň tvoří říční krajiny se svými ekonomickými a infrastrukturními vazbami dílčí části regionŧ, měst a městských aglomerací. Vyuţívání a rozvoj říčních krajin ovlivňují instituce na rŧzných správních úrovních, a to i přes státní hranice. Udrţitelné vyuţití říčních krajin a nakládání s nimi však vyţaduje komplexní pohled. Je třeba zohlednit také dynamiku řek během ročních období, klimatických změn a účinky zásahŧ člověka do celého povodí. Komplexní pohled a prŧběţná ochrana říčních krajin jsou konfrontovány se správními hranicemi14, a tím i s rŧznými zájmy o vyuţití území, s tradičními modely vyuţití území a s právními předpisy. Zájmem všech vlastníkŧ pozemkŧ v blízkosti řek by měly být koordinace vyuţití území, schvalování směrnic o nakládání s říčními krajinami, spojování aktivit a společné zvládání problémŧ15, aby bylo moţno překonávat rozpory zpŧsobené činností člověka. Hlavní úlohu přitom hrají modely vyuţití území v povodí. Následující obecné charakteristiky by měly přispět k citlivějšímu přístupu k říčním krajinám, nakládání s nimi a rozvoji v nich. Pro ţivotní prostor v říční krajině a jeho zvláštní kvalitu je charakteristický život u řeky a s řekou. Prostorová relace je přitom buď úzká a ve vztahu k řece silná, jako je tomu v případě typu říčního údolí se strmými svahy, nebo velmi široká se silnějšími vztahy k regionálním specifikŧm poříčí typu rovina. Říční krajiny patří k nejstarším osídlovaným oblastem. Osídlování a také kolonizace se často uskutečňovala přes řeky. 16 Voda přinášela výţivu a vytvářela podmínky pro zemědělství. Kromě toho řeky slouţily jako dopravní cesty a podporovaly v místě rozvoj řemesel, obchodu a zemědělství. Poměrně vysoký počet měst v okolí řek17 a řada kulturních památek svědčí o bohaté historii osídlování. Údolní nivy jsou zpravidla úrodné. Jejich vlhké a na živiny bohaté půdy v kombinaci s příznivými klimatickými podmínkami jsou vhodné pro pěstování speciálních plodin, např. vinné révy, broskvoní, meruněk a jiných druhŧ ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Zpŧsob obdělávání a zvláště terasování svaţitých pozemkŧ formuje kulturní krajiny, které jsou jedinečné svým zvláštním spojením krajiny a architektury. Další charakteristickou vlastností říčních krajin je možný výskyt záplav rŧzné intenzity. Konfrontace s povodní utvářela zpŧsob ţivota obyvatel v blízkosti řek a projevila se i ve zpŧsobu zástavby a obhospodařování orné a lesní pŧdy. Zřizování retenčních ploch a jejich omezování rozšiřováním sídel v období industrializace a zpětné získávání těchto retenčních ploch pro účely výstavby svědčí o zásazích člověka do dynamiky řek.

13

Jako morfologicky vymezený úsek povodí. Státní hranice, hranice spolkových zemí, regionů resp. krajů/okresů a obcí. 15 Viz též kap. 4. 16 Např. Římané dobyli Velkou Británii tím, že použili řeky jako dopravní cesty. 17 Např. u Inu, Dunaje a Rýna, což jsou řeky překračující hranice zemí. 14

16

Obr. 2 Krajina ve vztahu ke svému původu, využití a rozvoji

Říční krajiny jsou vysoce citlivé oblasti. Podíl chráněných území a ochranných pásem zřizovaných za účelem ochrany ţivotního prostředí, zdrojŧ pitné vody, podzemních vod a památek je zde nadprŧměrně vysoký. Vyhlášení chráněného území je často spojeno s bohatým výskytem ryb, ptákŧ, divoké zvěře a v některých oblastech i bobrŧ. V přilehlých rekreačních oblastech jsou často povoleny zvláštní formy vyuţití, jako je rybolov, lovení zvěře a agroturistika. S poklesem odvětví rybolovu, zemědělství, lesního hospodářství, stavby lodí a řemesel ve 20. století roste zájem a potřeba rekreace obyvatel měst a intenzivně pracujících lidí. Ve zvlášť atraktivních krajinách se rozvíjí odvětví cestovního ruchu, který má silný vliv na rozvoj sídelních funkcí ve spojení se sportovní činností, kulturními událostmi a místními pozoruhodnostmi. Pro zvláštní kvalitu ţivota je charakteristická velká sounáleţitost obyvatelstva říčních krajin s přírodou, zájem o historii, angaţovanost pro zachování a další rozvoj kultury (viz kap. 3) a zvláště aktivní účast na utváření obrazu místa. Kvalita ţivota je zde jiná neţ v ostatních oblastech a nabízí přístupy ke stabilizaci rezidenční a rekreační funkce v postindustriálním období informační a znalostní společnosti, kdy je kladen dŧraz na jiné aspekty rozvoje krajiny a osídlení.

17

2.2

Obecné potenciály a problémy

Ve zkoumaných říčních krajinách byly zjištěny potenciály a problémy, které mají všeobecnou platnost. Nejsou závislé na jednotlivých definovaných typech poříčí (viz 1.1), ani na příslušnosti k národním státŧm a jejich stupni rozvoje. Tyto potenciály a problémy se však vyskytují v rŧzné intenzitě. Potenciály s širšími územními dopady   

 



Vysoký podíl chráněných území s kvalitním ţivotním prostředím a rozmanitostí druhŧ, který poskytuje moţnosti pro ekonomické vyuţití v podobě šetrného turismu. Četné kulturní tradice a památky, udrţování zvykŧ a aktivní účast obyvatel na zkrášlování obcí posilují identitu a vnější image. Uznání krajinných a kulturních hodnot vedoucí aţ k zapsání do Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO je spojeno s dobrou informovaností obyvatelstva a zvýšeným vnímáním vlastní hodnoty. Úrodné pŧdy, příznivé klima a tradice zemědělské výroby, zahradnictví a vinařství jsou povaţovány za potenciály vytváření hodnot a za znak kulturní krajiny. Zkušenosti s udrţitelným rozvojem citlivých říčních krajin na úrovni obcí a regionŧ představují významnou bázi pro zvládnutí strukturálních změn a pro přiměřené nakládání s říčními krajinami. Blízkost metropolitních oblastí a aglomeračních center, často v kombinaci s moţností vyuţití mezinárodních přeshraničních koridorŧ při dojíţdění za prací, příznivě ovlivňuje zaměstnanost a zásobování a umoţňuje externím zájemcŧm snadný přístup do turistických a rekreačních oblastí.

Problémy, které je třeba řešit na přeshraniční úrovni (včetně zemí sousedících se státy EU) 

Jsou potřebné aktuální přeshraniční strategie ochrany před povodněmi, koncepce udrţení jakosti povrchových a podzemních vod a koncepce rozvoje krajiny. Snahy obcí a regionŧ, ale ani předpisy o nakládání s vodami nejsou komplexní a nejsou orientovány na celé povodí řek od pramene aţ po ústí.



Čištění odpadních vod neprobíhá na celé ploše povodí. Deficity tohoto druhu jsou problematické zvláště v rezidenčních oblastech a prŧmyslových areálech mimo země EU (např. Ukrajina, Rumunsko apod.). Pro chráněná území s omezenou moţností podnikatelské činnosti většinou chybí kompenzační programy a zkušenosti s vypracováním a vyuţitím tohoto nástroje. Zásahy do poříčí v podobě vzdouvacích stupňŧ a kanálŧ mění rychlost prŧtoku, přirozené ekosystémy a obraz krajiny. Zatím není za účasti všech příslušných státŧ prováděna velkoplošná analýza poměru nákladŧ k celkovému zisku, která by vycházela z podrobné analýzy rizik.

 





V některých zemích neexistuje dlouhodobé monitorování jakosti vody, ani systémy varování před povodní, které by byly kompatibilní pro všechny státy v daném povodí (např. povodí Tisy). V dŧsledku toho jsou rizika znečištění řek, zpŧsobená nevhodným vyuţitím území a vypouštěním odpadních vod do řek, zjišťována se zpoţděním. Často neprobíhá dostatečná koordinace relevantních cílŧ ochrany a rozvoje týkajících se ţivotního prostředí, přírody a krajiny, pitné vody a prevence před povodněmi. To pŧsobí nejistotu zemědělcŧm, sadařŧm, vinařŧm, rybářŧm i jiným uţivatelŧm území a zároveň sniţuje dŧvěryhodnost zodpovědných orgánŧ. 18



Ekonomická výkonnost v oblastech orientovaných na zemědělskou výrobu a v oblastech s vysokým podílem chráněných území je často nízká. V rámci transformace nelze od regionŧ očekávat ţádné impulsy, které by přivodily změnu. Nosné rozvojové perspektivy jsou přijímány jen váhavě. Tato situace je zvlášť sloţitá v oblastech u vnější hranice EU. Starostové obcí s vysokým podílem památkově chráněných objektŧ a ploch podléhajících ochraně památek a přírody vidí své moţnosti jednání jako velmi omezené.



Negativní image regionu, často podmíněný ekonomickými deficity a sociálními problémy, jako např. vysokými podíly etnických menšin a chudobou, mŧţe překrýt krásy a potenciály říční krajiny. Vnímání regionu jeho vlastními obyvateli se zhorší. To brzdí iniciativy ke zkrášlení krajiny a obce. Zvýšit sebevědomí obyvatel se stává obtíţným.



Moţnosti soukromého podnikání v mimoměstských lokalitách říčních krajin jsou ve velké míře závislé na ročním období. Tím jsou zvlášť postiţeny podniky turistického ruchu, ale i vlastníci sadŧ a vinic. Moţnosti jiného alternativního zaměstnání jsou omezené.

O potenciálech a problémech zkoumaných oblastí a zvláště jednotlivých typŧ poříčí informují výsledky analýz ve zkoumaných oblastech.18 Na ně pak navazuje diskuse o potřebě jednotlivých jednání (aktivit). Zobecněná prezentace a diskuse o potřebě jednání v typech poříčí vztaţená k formám vyuţití území je uvedena v kap. 2.3. Potřeba jednání je vţdy odvozena z obecných a specifických problémŧ a perspektiv.

18

Výsledky analýz ve zkoumaných oblastech jsou uvedeny v originální anglické publikaci, nejsou součástí tohoto překladu. (Pozn. překl.) 19

2.3

Problémy k řešení při rozvoji říčních krajin

Při porovnání potenciálŧ, problémŧ a rozvojových specifik ve zkoumaných oblastech vystupují do popředí některé zvláštnosti. Je však také zřejmé, ţe prostorová specifika, jako je geografická poloha a charakter prostředí, vztahy k metropolitním oblastem a vlivy národních státŧ s jejich institucionální strukturou, legislativou a stupněm rozvoje, se překrývají se specifičností typŧ říčních krajin (viz výše). Pro definování relevantních opatření se jeví jako smysluplný popis vztahŧ k místní, regionální a přeshraniční úrovni, přičemţ kapitola 4.2 se zabývá moţnostmi ovlivňování těchto vztahŧ. Typ říčního údolí se strmými svahy je moţno porovnat ve zkoumaných oblastech saského a českého Labe. Úsek Moravy/Dyje vymezený jako území se strmými svahy je poměrně krátký a ne tak úzký, takţe vyuţití území více odpovídá modelŧm vyuţití území poříčí typu širší niva řeky. Roviny českého Labe, českého a slovenského poříčí Moravy a maďarského a ukrajinského poříčí Tisy jsou co do jejich polohy vŧči metropolitním oblastem, hranicím EU a hustoty obyvatel navzájem nejvíce odlišné. Diskuse o potřebě jednání vychází z přehledu v Tab. 1. Pro další vyuţití území, resp. modely vyuţití území jsou určeni konkrétní adresáti v jednotlivých typech říční krajiny. Typ říčního údolí se strmými svahy Pokud jde o zemědělské využití, existuje v úzce profilovaných oblastech se strmými svahy jen velmi nízká úroveň zemědělské činnosti, která je omezena na péči o krajinu k udrţení a utváření kulturní krajiny a k podpoře rekreační funkce a turistického vyuţití. Konkrétně se jedná o přeměnu ploch nacházejících se v blízkosti řeky na trvalé travní porosty a o další opatření, zaměřená zvláště na ochranu před povodněmi a ke sníţení vodní eroze. Dále by mělo být usilováno o udrţení pracovních míst, např. přímým prodejem produktŧ na farmách, výrobou bioproduktŧ a nabídkou sezónních čerstvých produktŧ turistŧm. Přechod na ekologické zemědělství sniţuje emise chemikálií do povrchových a podzemních vod, coţ odpovídá poţadavkŧm na jakost vody. Spolupráce s ochranou přírody a ochranou památek mŧţe být přínosná pro zemědělce a vést ke zlepšení kvality ţivota v obci. Na podporu prodeje místních zemědělských produktŧ je třeba udrţovat, popř. zlepšit dopravní spojení s okolními městy. Zhruba totéţ co pro zemědělství platí i pro lesnické využití, které v území se strmými svahy dává minimální výnosy. Jedná se převáţně o péči o přírodě blízké listnaté a jehličnaté porosty uchycené na prudkých svazích. V případě, ţe počet obyvatelstva v kraji klesá, je vhodné území zalesňovat, a to se zřetelem na protipovodňovou ochranu. Rovněţ je třeba najít zpŧsob financování těchto prací. V turistických oblastech je vhodné zakládat lesní parky, obory pro zvěř a botanické lesní zahrady, které mají vzdělávací charakter a podporují vědomí sounáleţitosti k území (viz kap. 3). Budování naučných stezek s případným odborným výkladem mŧţe být také zdrojem vedlejších příjmŧ. Chráněná přírodní území by měla být propojena, a to i přes hranice státŧ. Zonaci chráněných území je třeba vyznačit v souladu s cíli a s rŧznými stupni ochrany tak, aby byla obyvatelstvu srozumitelná. Rozhodující je stanovení cílŧ a priorit ochrany. Při stanovení dílčích cílŧ pro ochranu jednotlivých sloţek ţivotního prostředí je třeba dbát na to, aby si tyto cíle vzájemně neodporovaly, jinak nesplní svŧj účel a navíc mohou podkopat dŧvěryhodnost opatření vyplývajících ze zákona.19 V případě, ţe dojde ke škodám, je nezbytné spolupracovat se zemědělci, lesníky, rybáři a vlastníky pozemkŧ. Pro řešení těchto problémŧ lze doporučit společný management za účasti sousedních obcí. Rozvoj sídel by měl sledovat 19

Zástupci státní správy na úseku ochrany přírody pak rovněž čelí nedůvěře, resp. malému uznání jejich práce. 20

cíl vytváření kulturní krajiny při zachování územně specifického charakteru oblasti a vyuţití území otevírajícího šance pro další podnikání v cestovním ruchu. Zásada obrany zájmŧ ochrany přírody a krajiny vŧči nekontrolovanému rozvoji sídel, zvláště vŧči bytové výstavbě, cestovnímu ruchu a dopravním stavbám, přitom zŧstává stále v platnosti. U průmyslových oblastí nacházejících se v poříčí se strmými svahy se často vyskytují nevyuţité prŧmyslové objekty. V těchto lokalitách je třeba vyčistit ladem leţící plochy a odstranit chátrající stavby. Jako vhodné se jeví vyuţití pro sportovní a rekreační zařízení, která mohou obtěţovat nadměrným hlukem.20 Pokud se jedná o plochy v doposud vyuţívaných prŧmyslových areálech, je třeba zajistit čištění odpadních vod. K podpoře hospodářského rozvoje v obcích nacházejících se v území se strmými svahy by měla být zachována řemeslná a rukodělná výroba jak pro vlastní spotřebu v obcích, tak k podpoře turistického ruchu, kde drobné podniky řemeslné výroby zprostředkují v rámci vlastivědy poznání o hospodářském rozvoji oblasti a svou produkcí zpestřují nabídku místního trhu. Prŧmyslové oblasti v území se strmými svahy jsou vzhledem ke své senzibilitě pro většinu forem vyuţití území nevhodné. Kromě toho úzké údolí 21 neumoţňuje nákladní dopravu v potřebném rozsahu. Při řešení a implementaci transformačních procesŧ v městských sídlech je dŧleţité vsadit na potenciály specifické pro danou oblast. Rušivé prvky jako nefunkční prŧmyslová zařízení, skladištní haly, elektrárny aj. je třeba odstranit nebo dodatečně adaptovat na ekologický provoz či na jiné vyuţití za účelem zlepšení kvality ţivotního prostředí. Z technického hlediska je třeba vytvořit podmínky pro veřejnou dopravu, propojit centra aglomerace s okolními obcemi a zajistit čištění odpadních vod. V sociální sféře je vhodné zaměřit se na práci s dětmi a mládeţí. Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře sociálně slabých skupin obyvatel a zapojení etnických menšin do procesu vzdělávání a vyuţití volného času. Jsou zde předpoklady pro vybudování zařízení na vyuţití volného času. Podpora, případně vybudování turistické infrastruktury zvyšuje kvalitu ţivota a mŧţe slouţit jako zdroj příjmŧ z vedlejší činnosti, případně, pokud to stav krajiny dovolí, z hlavní podnikatelské činnosti. Hlavním úkolem je preventivní ochrana před povodněmi a zpracování strategií ke zvládnutí povodní. K preventivní ochraně patří podle dané situace uplatnění konstrukcí odolných vŧči velké vodě, plánování, zřízení a obnova hrází, zřízení technických pomocných zařízení jako jsou čerpací stanice, ochranné zdi a hráze atd., a to ve spolupráci se sousedními obcemi. Na zdokonalování systému včasného varování by se měly podílet zvláště obce v oblastech se strmými svahy a majitelé ohroţených pozemkŧ nacházejících se v jiných typech říční krajiny. Za tyto záleţitosti odpovídají příslušné rezorty, regionální, tj. zemské, ţupní či krajské úřady, včetně vodoprávních úřadŧ. Popsaná opatření v oblasti zemědělství a lesního hospodářství je třeba realizovat na meziobecní úrovni. Týkají se podnikŧ, popřípadě rezortních úřadŧ a obcí při plánování vyuţití území. Opatření pro rozvoj městských sídel a prŧmyslových oblastí se řídí podle obcí a podnikŧ. Prevence před povodněmi a krizové řízení při povodni spadají do kompetence vodního hospodářství22 a podle situace i obcí, svazŧ obcí a státŧ. Do jednání o opatřeních týkajících se oblastí ochrany přírody a pitné vody, ekologicky ohroţených oblastí a ochrany památek by měly být zapojeny příslušné úřady, obce, obyvatelstvo a dotčené zemědělské podniky a podniky lesního hospodářství.

20

Taková zařízení nelze lokalizovat do blízkosti obytných sídlišť nebo silně frekventovaných oblastí zásobování. Neplatí pro oblast Moravy a Dyje. 22 V České republice v kompetenci Ministerstva životního prostředí dle vodního zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (Pozn. překl.) 21

21

Poříčí typu širší niva Vyuţití území v širších nivách je charakteristické svou přehledností a dominancí městských sídel. Na rozdíl od typu říčního údolí se strmými svahy zde převládá širší geomorfologický profil, který je však ve srovnání s poříčím typu rovina výškově členitější. Propojení s jinými obcemi je zde obvyklé, na rozdíl od území se strmými svahy, kde převládá orientace na sousední obce podél řeky. Zemědělské využití má ekonomický význam. Příznivé přírodní podmínky umoţňují především pěstování speciálních plodin v zahradnictvích, sadech a vinicích, které produkují čerstvou zeleninu, ovoce a víno pro turisty a domácí gastronomii. Je třeba uchovat zahradnictví a vinice, které kromě produkční funkce přispívají také k udrţení kulturní krajiny a k péči o ni. Měly by být vyvíjeny velkorysé koncepce systémŧ zeleně, které by kromě chráněných území, parkŧ a rekreačních oblastí zahrnovaly a ekonomicky zohledňovaly i plochy zahradnických a zemědělských podnikŧ. Turistické, jezdecké a cyklistické stezky by mohly slouţit jako pomocný prostředek na podporu zdravé gastronomie a prodeje produktŧ přímo u výrobce. Pěstování ovoce, zeleniny a vína by mělo zahrnovat také ochranu ploch náchylných k erozi pokrytím pŧdy vegetací, zřizováním větrolamŧ a remízkŧ a šetrným obděláváním. Vybrané podniky by měly přejít na ekologické zemědělství. Směrnice platné pro všechny podniky by měly obsahovat potřebu organického hnojení a omezené uţívání herbicidŧ a pesticidŧ. Za účelem ochrany před povodněmi by měly být vymezeny plochy řízeného rozlivu. Využití ploch lesním hospodářstvím slouţí v inundačním území k ochraně krajiny a v širším území hlavně jako ekonomická aktivita. Doprovodné porosty podél řek plní dŧleţitou vodohospodářskou a ekologickou funkci. Lesy pěstěné přírodě blízkým zpŧsobem v okolí měst by měly být začleněny do volné krajiny (viz výše) nebo přeměněny na lesní parky, které mohou být vyuţívány ke vzdělávacím kursŧm, např. ochrany zvířat, botaniky a dendrologie, pro děti i dospělé zájemce. V příměstských zónách by podniky lesního hospodářství mohly nabízet aktivity pro turisty, např. lesní slavnosti, které mohou být spojeny se sportovními aktivitami. Prostřednictvím rŧzných zájmových organizací je moţno např. zkoumat vývoj ve vyuţití území a sídel a přiblíţit je obyvatelstvu v rámci poznávání rodného kraje. Chráněná přírodní území tvoří jádra systémŧ ekologické stability. Obyvatelstvo je akceptuje a stále více oceňuje. Často existují nejasnosti týkající se prioritních cílŧ ochrany a z toho vyplývající péče a omezení. Ochrana přírody a krajiny by měla mít jasno o prioritách, s nimiţ by měla seznámit obyvatele i širší veřejnost. Koordinace s uţivateli ploch v blízkosti chráněných území je nezbytná kvŧli informovanosti a opatrnosti. Nejasnosti o cílech ochrany často vznikají také mezi ochranou přírody a ochranou památek. V dŧsledku rŧzné rezortní příslušnosti23 a rŧzných hledisek oprávněných nárokŧ ochrany vznikají konflikty, které by měly být vyřešeny na úrovni jejich účastníkŧ. Konflikt zájmŧ mezi poţadavky na ochranu přírody a zdrojŧ pitné vody včetně příslušné péče a mezi vyuţitím potřebným pro podnikatelskou činnost lze zmírnit kompenzačními programy vypracovanými podle dohodnutých kritérií a realizovanými s manaţerskými schopnostmi. To předpokládá pochopení efektu vynaloţených nákladŧ k dosaţenému uţitku ze strany obyvatelstva a veřejné správy.24 V městských oblastech by měla být začleňováním chráněných území rozvíjena kulturní krajina, která podporuje pocit sounáleţitosti a rekreační funkci. Při tvorbě kulturní krajiny je třeba příslušná opatření vţdy projednat se zemědělskými a lesními podniky. Lze doporučit i spolupráci se sousedními obcemi, pokud je to v daných podmínkách vhodné. Realizace opatření vyţaduje projektovou dokumentaci a plán péče přesahující území několika obcí. 23

Ochrana přírody spadá pod Ministerstvo životního prostředí a ochrana památek pod Ministerstvo kultury. Toto vypracování a realizace kompenzačních programů se vzhledem k výměře chráněných ploch u Moravy a Dyje týká také typu krajiny „říční údolí se strmými svahy“. 24

22

Mnoho průmyslových oblastí vzniklo v 19. a 20. století. Industrializace vyvolala migraci z venkovských oblastí, zvýšení hustoty obyvatel ve městech a rozšíření zástavby do hodnotné volné krajiny. V širší údolní nivě je třeba věnovat maximální pozornost tomu, jak je nakládáno s pŧdou, vodou a vzduchem. U stávajících podnikŧ by mělo být provedeno dodatečné vybavení technickými prostředky ochrany ţivotního prostředí. U nově budovaných podnikŧ by měly být pouţity zpŧsoby konstrukce odolné vŧči velké vodě. Zcela nezbytné je čištění odpadních vod. Pro hlukové a ovzduší znečišťující emise je třeba limity nejen stanovit, ale také je kontrolovat a veřejně vyhodnocovat. Bylo by vhodné odstranit stavby, které jiţ neslouţí svému účelu a brání volnému prŧchodu vody v záplavových územích. Silniční svršky je nutno navrhovat pokud moţno s ohledem na poţadavky ochrany ţivotního prostředí. Při obnově brownfields má být upřednostňováno zakládání zelených ploch nebo sportovišť a rekreačních ploch. Prŧmyslové plochy v provozu by měly být chráněny hrázemi nebo montovanými stěnami, aby se v případě povodně zabránilo znečištění oleji a těţkými kovy. Vhodné je téţ dopravní napojení ze dvou stran, které zajistí dostupnost areálu při povodni. Kromě vazeb k zemědělskému a lesnickému vyuţití území a k chráněným územím by se městská sídla měla soustředit na prevenci před povodněmi, krizové řízení a zhodnocení potenciálŧ specifických pro určité území. Bezpodmínečně nutné je vybudovat, resp. vyčlenit a zvětšit retenční plochy. Ochrana před povodněmi by měla být plánována zásadně v rámci uceleného povodí. Při vyhodnocení vyuţití území, které by mělo začít v pramenných oblastech, je třeba zohlednit mnoţství a četnost sráţek jako podstatnou součást plánování. Strategie pro případ ţivelní pohromy je třeba rozpracovat podrobněji, včetně napojení na varovné systémy. K tomu je třeba stanovit priority ochrany před povodněmi a další technická opatření pro případ povodně. Je třeba vypracovávat a aktualizovat evakuační plány a opatření k zabezpečení nenahraditelných kulturních hodnot. Při obnově budov nebo u novostaveb je nezbytné pouţívat konstrukce odolné proti velké vodě. V sociální oblasti platí poţadavek práce s dětmi, mládeţí a etnickými menšinami, jak jiţ bylo uvedeno výše. Jednat o potřebných opatřeních je záleţitostí obcí a stále ve větší míře také svazkŧ obcí a sítě zainteresovaných subjektŧ, a také odborných institucí ochrany ţivotního prostředí, památkové péče, zemědělství, lesního hospodářství, dopravy a dotčených podnikŧ. Do aktivit přesahujících několik oblastí, coţ se týká povodňové prevence, opatření v případě ţivelních katastrof a vytváření územních systémŧ ekologické stability a kulturní krajiny, je třeba včas zapojit země, resp. kraje a případně i národní státy, pokud je zájmové území rozděleno hranicí (viz kap. 4). Poříčí typu rovina V zemědělství je třeba zajistit pracovní místa, aby se sníţila nezaměstnanost a obyvatelstvu byla umoţněna účelná činnost a dána určitá perspektiva. K tomu jsou vhodné činnosti náročné na pracnost, např. při pěstování zeleniny, ovoce, vinné révy, výrobě osiv, které jsou však sezónního charakteru. Zaměstnanost lze rozšířit o práce v podnicích zpracovatelského prŧmyslu a konzervárnách, blízkých místu bydliště. Tyto podniky mohou uzavírat smlouvy s přímými odběrateli, např. nemocnicemi, školami a prŧmyslovými podniky. Další moţností je podpora rodinných podnikŧ, které se specializují na prodej místních produktŧ. Jiné subjekty se mohou zaměřit na agroturistiku spojenou s chovem dobytka, udrţováním venkovských zvykŧ a tradičních pracovních postupŧ. Místní slavnosti jsou turistickou atrakcí a pomáhají vytvářet vztah k regionu, porozumět kultuře a váţit si lidové hudby, tancŧ a výtvarného umění. Tyto slavnosti mohou být doplněny sportovními akcemi, zápasy, jezdeckými závody apod. V záplavových oblastech je třeba vymezit území řízených rozlivŧ. Za účelem ochrany odlesněných nebo holých intenzivně obdělávaných ploch před větrnou erozí by měly být

23

vysazovány polopropustné větrolamy doplněné dalšími vegetačními opatřeními zvyšujícími ekologickou stabilitu území. Vyuţití území v rámci lesního hospodářství lze rozšířit i na méně úrodné plochy, pokud tomu nebrání nároky na jiné vyuţití a nevyvolá to neţádoucí změnu obrazu krajiny. Lesnické podniky by se kromě svého příspěvku k péči o krajinu měly snaţit zřídit místní provozovny zpracování dřeva. Stoupající poptávka po kvalitním papíru a balicích materiálech hovoří ve prospěch rozvoje této výroby manufakturním zpŧsobem. Jako vhodná se jeví téţ výroba celulózy, pokud je k dispozici dostatek obnovitelných surovin a pouţitá technologie vylučuje moţnost znečištění pŧdy, vody a vzduchu. V této souvislosti je výhodná výsadba luţních lesŧ, které kromě vlastní produkce dřeva příznivě ovlivňují ţivotní prostředí. Lesní porosty v blízkosti říčních břehŧ musí být obhospodařovány přirozeným zpŧsobem, bez hnojení minerálními hnojivy a bez pesticidŧ. Mnoho chráněných přírodních území by mělo být i v poříčí typu rovina propojeno systémem liniové zeleně, aby tak byla posílena rekreační funkce a zajištěna vysoká kvalita ţivotního prostředí. Péče o chráněná území umoţňuje pracovní příleţitosti a také podchycení zájmu dětí o odborné znalosti a práci v terénu. Také zájemcŧm z řad obyvatelstva je tím dána příleţitost získat kvalifikaci profesionálního ochránce přírody. Konkrétní nabídky školicích kursŧ by měly být zaměřeny jak na ochranu památek, tak na historii a příklady zpŧsobŧ vyuţití území a jejich dopadŧ na vývoj populace. V případě vysokého podílu ploch s reţimem ochrany přírody a zdrojŧ pitné vody je třeba vypracovat a realizovat kompenzační programy25 k úhradě ušlého zisku z dŧvodu omezeného obdělávání. V průmyslových areálech je třeba prosazovat opatření na ochranu ţivotního prostředí, zejména čištění odpadních vod a opatření proti znečišťování podzemní a povrchové vody zvláště těţkými kovy. Pro udrţení jakosti povrchových vod se doporučuje zřídit systémy monitorování všech prŧmyslových areálŧ. Z podpŧrných opatření ochrany ţivotního prostředí lze uvést budování a údrţbu ochranných hrází proti povodním a další technická opatření pro případ výskytu povodně. Opatření ochrany před povodněmi je třeba plánovat a realizovat ve spolupráci se sousedními obcemi. Městských sídel se preventivní ochrana před povodněmi, krizové řízení a zhodnocení prostorově specifických potenciálŧ týká podobně jako měst v poříčí typu širší niva a je prováděna stejným zpŧsobem. Vzhledem k obvykle vysoké hladině podzemní vody má v poříčí typu rovina zvláštní význam čištění odpadních vod. Dále je dŧleţité vymezit v záplavových oblastech retenční plochy. Vyuţití těchto ploch pro sport a rekreační aktivity tím však zŧstane nedotčeno. Relevantními tématy pro aktivity je udrţení a rozšíření pracovních míst a řešení sociálních problémŧ. K tomu účelu musí být udrţeno a podporováno profesní a další vzdělávání obyvatelstva, coţ přispěje k rozvoji inovací v obci. Po poklesu prŧmyslové výroby a s ohledem na podmínky transformace je třeba najít a formulovat perspektivy rozvoje. Inovace by měly vycházet z disponibilní pracovní síly, zkušeností, vyuţitelného prostoru a kulturních hodnot. Je třeba téţ připravit strategie pro podporu a zapojení dětí, mládeţe, sociálně slabých a etnických menšin. Potřeba aktivit existuje, i pokud jde o napojení měst na vědecká a informační centra a jejich propojení s okolními vesnicemi. Územní systémy ekologické stability, které představují potenciál krajiny v poříčí typu rovina, je třeba také propojit do sítí i přes hranice státŧ. 25

Tato příprava a realizace kompenzačních programů se vzhledem k velikosti chráněného území týká také poříčí Moravy a Dyje se strmými svahy. 24

Výše popsané problémy k řešení v poříčí typu rovina nelze řešit jen v součinnosti obcí a místních podnikŧ. Nadmístní aktivity, koncepty a vize je třeba realizovat ve spolupráci s rezortními úřady pro ţivotní prostředí, zemědělství a lesnictví. Pro překonání potíţí vyplývajících z okrajové polohy26 a z nevýhod spojených s vnější hranicí EU je zde poţadavek na vlády státŧ a Evropskou unii, aby poskytla technickou a další podporu.

26

Nabídnout kompenzace za spolupráci se sousedy za hranicí EU a kompenzace za výkony ochrany životního prostředí. Platí pro oblast Maďarska a Ukrajiny. 25

Tab. 1 Opatření, odvozená z potenciálů, problémů a perspektiv

Využití území

Zemědělství

Typ krajiny Typ říčního údolí se strmými svahy

Poříčí typu širší niva řeky

Poříčí typu rovina

- změna orné pŧdy v trvalé travní porosty a jiná opatření péče o krajinu k prevenci před povodněmi, ochraně proti erozi a podpoře vyuţití břehu řeky k rekreaci - zajištění pracovních míst, včetně prodeje lokálních produktŧ na místním trhu - zvýšení podílŧ bioproduktŧ a sníţení hnojení umělými hnojivy - utváření kulturní krajiny - vybudování, popřípadě zlepšení dopravního spojení do města

- podpora pěstování speciálních plodin v klimaticky příznivých oblastech - vymezení kontrolovatelných retenčních ploch - zahrnutí zemědělských ploch do konceptu volného prostoru měst - ochranná opatření proti větrné erozi zvláště pomocí větrolamŧ a remízkŧ - podpora ostatních retenčních opatření, která v řídce zalesněné krajině slouţí také jako opatření ke zvýšení ekologické stability - podpora péče o krajinu - prodej zemědělských produktŧ přímo u výrobce - zajištění čištění odpadních vod

- zajištění pracovních míst pěstováním plodin náročných na manuální práci, jako je ovoce, zelenina, vinná réva - podpora rodinných podnikŧ s chovem dobytka a nabídkou turistického pobytu - konzervace a zpracování produktŧ - prodej sezónních produktŧ přímo u výrobce - podpora pěstování vybraných okrasných rostlin - vymezení území řízených rozlivŧ - ochranná opatření proti větrné erozi zvláště pomocí větrolamŧ - podpora ostatních retenčních opatření, která v řídce zalesněné krajině slouţí také jako opatření ke stabilizaci ţivotního prostředí - podpora péče o krajinu - prodej zemědělských produktŧ přímo u výrobce - zajištění čištění odpadních vod

- podpora vodohospodářské a ekologické funkce doprovodných porostŧ - zakládání lesoparkŧ - propojení lesních oblastí systémy koridorŧ s městskou zelení - podpora zájmu dětí o botaniku a ochranu zvířat - podpora nabídek pro turisty - podpora klubových aktivit

- podpora ekonomických, vodohospodářských a ekologických funkcí luţních lesŧ - podpora zpracování dřeva, např. k výrobě celulózy - opětovné zalesňování méně úrodných pŧd - přírodě blízké lesní hospodářství

- zajištění čištění odpadních vod

Lesní hospodářství

- přírodě blízké lesní hospodářství - při trendu úbytku obyvatelstva a sniţování ekonomické aktivity provádět zalesňování za účelem ochrany před povodněmi - zakládání botanických zahrad a organizování učebních kursŧ v turistických oblastech

26

Využití území

Chráněná území

Prŧmyslové oblasti

Typ krajiny Typ říčního údolí se strmými svahy - stanovení prioritních cílŧ ochrany přírody - vymezení limitŧ rozvoje sídel ve vztahu k ochraně přírody a památek - společný management chráněných území ve spolupráci se sousedními obcemi - rozvoj kulturních krajin s ohledem na prostorová specifika a krajinný ráz - optimální vyuţití chráněných území pro turistiku - vypracování a vyuţití kompenzačních programŧ za omezení při obhospodařování chráněných území

- přeměna ladem leţících prŧmyslových ploch na zelené plochy nebo jejich vyuţití pro jiné neţ prŧmyslové účely - podpora odstraňování nevyuţitých staveb v záplavových územích - podpora podnikŧ řemeslné výroby a manufaktur (pro vlastní zásobování a cestovní ruch) - zajištění čištění odpadních vod

Poříčí typu širší niva řeky - začlenění chráněných území do územních systémŧ ekologické stability (ÚSES), stanovení a na místě samém vyznačení pravidel chování a omezení - objasnění priorit ochrany památek a přírody - velkoplošné dotváření kulturní krajiny a vymezení znakŧ krajinného rázu ve spolupráci se sousedními obcemi za účasti zástupcŧ zemědělství a lesního hospodářství - řízený rozvoj v chráněných územích - čištění odpadních vod - optimální vyuţití chráněných území pro turistiku - vypracování a vyuţití kompenzačních programŧ za omezení při obhospodařování chráněných území přírody - zabránění emisím (včetně hluku) - podpora odstraňování nevyuţitých staveb v záplavových územích za účelem ochrany před povodněmi - plánování hrází a technických opatření protipovodňové ochrany - zohlednění ochrany před povodněmi při budování dopravních staveb - zajištění a sledování čištění odpadních vod - upřednostnění výstavby na ladem leţících prŧmyslových plochách před výstavbou na zelené louce

27

Poříčí typu rovina - zajištění péče o chráněná území - stanovení moţného rekreační vyuţití v chráněných územích - nabídka kursŧ ochrany přírody - vyškolení ochráncŧ přírody - optimální vyuţití chráněných území pro turistiku - vypracování a vyuţití kompenzačních programŧ za omezení při obhospodařování chráněných území

- redukce emisí, zvláště těţkých kovŧ, do podzemních a povrchových vod - budování systému ochrany před povodněmi ve spolupráci se všemi dotčenými obcemi - technická ochrana před povodněmi - zajištění čištění odpadních vod

Využití území

Městská sídla

Typ krajiny Typ říčního údolí se strmými svahy - přizpŧsobit vyuţití ploch potenciálŧm městské oblasti - prosazování zpŧsobŧ konstrukcí odolných vŧči povodním - plánování hrází a technických ochranných opatření ve spolupráci se sousedními obcemi - zdokonalování systému včasného varování - vypracování strategií pro případ katastrofálních povodní - vybudování, popř. zlepšení dopravního napojení na centrum aglomerace - podpora práce s dětmi, mládeţí a etnickými menšinami - podpora cestovního ruchu a rekreace (pokud přichází v úvahu) - zajištění čištění odpadních vod

Poříčí typu širší niva řeky - přizpŧsobit vyuţití ploch potenciálŧm městské oblasti - vybudování, popř. rozšíření ploch řízených rozlivŧ - příprava velkoplošných plánŧ prevence před povodněmi ve spolupráci s dotčenými obcemi v povodí - vypracování strategie krizového řízení - plánování technických opatření ochrany cenných lokalit (např. historických jader měst) - v záplavových územích pouţívat konstrukce odolné vŧči velké vodě - zhodnocení prostorově specifických potenciálŧ vyuţití území a rozvoje města - plánování silničních obchvatŧ - podpora práce s dětmi, mládeţí a sociálními a etnickými menšinami - zajištění čištění odpadních vod

28

Poříčí typu rovina - města v blízkosti řek řešit jako „širší nivu“ - vybudování dopravního napojení na venkovské obce - zajištění pracovních míst - podpora inovací, vzdělávání a rekvalifikačních kurzŧ - informování o návrzích a hodnotách území - vytvoření funkčního ÚSES - vymezení moţné retenční funkce nivy vyuţívané ke sportu a rekreaci - podpora práce s dětmi, mládeţí a etnickými menšinami - zajištění čištění odpadních vod

Literatura Arbeitsgemeinschaft für die Reinhaltung der Elbe (2004): Gewässergüterbericht der Elbe 2003. http://www.arge-elbe.de/. BMVBS – Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung (Vyd.) (2006): Dokumentation „Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung“. Berlin. Česko-saské přístavy (2006): Beschlüsse der Konferenz Ausbau Elbe-Wasserstraße – „Ideologie oder Ökologie?“. Děčín. Elberadweg in Deutschland: http://www.elberadweg.de/. Elberadweg in Tschechien: http://www.elberadweg.cz/. Euroregion Elbe/Labe, deutsche Seite: http://www.euroregion-labe.de/. Euroregion Elbe/Labe, tschechische Seite: http://www.euroregion-labe.cz/de/index.htm. Freistaat Sachsen, Landesamt für Umwelt und Geologie, Dresden (2001): Emissionsbericht Abwasser, Bestandaufnahme der Abwasseremission im Freistaat Sachsen, Emissionsbericht Abwasser. S. 18. http://www.umwelt.sachsen.de/. Freistaat Sachsen (2005): Europäische Wasserrahmenrichtlinie. Neue Impulse für Sachsen. Kompaktbericht zur Bestandaufnahme nach WRRL im Freistaat Sachsen. Dresden. GERTOBERENS, S. (2004): Neue Chance für eine alte Tourismusregion. In: Sächsische Schweiz Magazin, Sächsische Zeitung in Zusammenarbeit mit dem Tourismusverband Sächsische Schweiz e. V., S. 14-17. Handelskammer Hamburg. http://www.hk24.de/. KONVIČKA M. a kol (2002): Město a povodeň – strategie rozvoje měst po povodních. ERA, Brno, 219 s. KOWALKE, H. aj. (2000): Sachsen. Gotha. S. 49-58. KOWALKE, H., JERABEK, M., SCHMIDT, O. (2004): Grenzen öffnen sich. Dresdener Geographische Beiträge. Heft 10. Dresden. KRÜGER, R. (2006): Beziehungen zwischen gewerblicher Entwicklung und Siedlungsfunktionen mit ihren Auswirkungen auf die Landschaftsgestalt – Eine historische Entwicklung am Beispiel der Region Elbe/Labe. Diplomarbeit. Dresden. Landeshauptstadt Dresden (2002): Umweltatlas Dresden. Landeshauptstadt Dresden. http://www.dresden.de/. MANNSFELD, K., RICHTER, H. (Vyd.) (1995): Naturräume in Sachsen. Forschungen zur deutschen Landeskunde. Bd. 238. Trier. Regionaler Planungsverband „Oberes Elbtal/Osterzgebirge“ (Vyd.) (2001): Regionalplan Oberes Elbtal/Osterzgebirge, beschlossen 1997. Regionomica (2005): Regionales Entwicklungskonzept Region Dresden. Überarbeitung 1. Teilbericht – SWOT-Analyse. Radebeul/Berlin. ROCH, I. (Vyd.) (2003): Flusslandschaften an Elbe und Rhein. Aspekte der Landschaftsanalyse, des Hochwasserschutzes und der Landschaftsgestaltung. VWF Berlin. ROCH, I., MATTHEY, M. (2006): Grundlagen und Perspektiven grenzüberschreitender Raumentwicklung für den deutsch-tschechischen Grenzraum. In: Born, K. M., Fichtner, T., Krätke, St. (Vyd.): Chancen der EU-Osterweiterung für Ostdeutschland. ARL-Arbeitsmaterial Nr. 321, Hannover. Sächsische Binnenhäfen Oberelbe GmbH. http://www.binnenhafen-sachsen.de/.

29

Sächsische Binnenhäfen Oberelbe GmbH. http://www.ets-elbe.de/Umwelt.htm. Sächsische Dampfschifffahrt. www.saechsische-dampfschiffahrt.de/. Sächsische Schweiz Magazin (2004): 25 Bürgermeister eine Meinung. Sächsische Zukunft in Zusammenarbeit mit dem Tourismusverband Sächsische Schweiz e. V. S. 18-19. Sächsisches Staatsministerium http://www.landwirtschaft.sachsen.de.

für

Umwelt

und

Landwirtschaft.

SCHÄTZL, L. (2006): Wirtschaftsentwicklung von Bonn und Dresden als Rahmen für den Stadtumbau. In: Institut für ökologische Raumentwicklung, Dresden (Vyd.), IÖR-Schriften 48 (v tisku). SIEGEL, B. (1998): Siedlungs- und Landschaftsentwicklung im Bereich der sächsischen Elbe – ein mittelmaßstäbliches Bewertungs- und Handlungskonzept. In: Institut für ökologische Raumentwicklung, Dresden (Vyd.). IÖR Schriften, 27. S. 9. SINGER, D., LEISERING, H. (1995): Deutsche Nationalparke, Sächsische Schweiz. Verlagsgesellschaft NATURA 2000, Herrsching. S. 43-61. SMWA – Sächsisches Staatsministerium für Wirtschaft und Arbeit (2004): Grundzüge der Sächsischen Tourismuspolitik. S. 19. http://www.sachsen.de/de/wu/smwa/download/ tourismus/tourismuskonzeption_kurzfassung.pdf. Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen: Statistischer Bericht Gebäude und Wohnungen „Gebäude und Wohnraumzählung“. Tourismusverband Sächsische Schweiz: www.saechsische-schweiz.de. Verein zur Förderung des Elbstromgebietes (2004): Děčíner Resolution / Děčínská rezoluce. WÄCHTER, A., BÖHNERT, W.: Sächsische Schweiz, Landeskundliche Abhandlung, Natur – Mensch – Kultur. Nationalparkverwaltung Sächsische Schweiz. S. 100 – 103. Wasser- und Schifffahrtsverwaltung des Bundes. http://www.wsv.de/. Werft Laubegast: www.werft-laubegast.de/historie.htm.

30

3. Identita říčních krajin Výzkum v uvedeném úkolu se zabýval řekou a říční krajinou také z pohledu místních obyvatel. Podrobněji byla zkoumána problematika determinace obyvatel přírodními podmínkami území, v němţ ţijí, a jejich identifikace s ním. V případě říčních krajin řešitelé zjišťovali, zda mají lidé ţijící v blízkosti velkých řek něco společného, co je odlišuje od občanŧ jiných míst, respektive zda se řeka, krajina a problémy kolem ní podílejí na ţivotě obyvatel natolik výrazně, ţe u nich lze vystopovat nějakou specifickou identitu. Pro prŧzkum byla zvolena forma dotazníkového šetření. Pro zajištění reprezentativnosti dotazníkového šetření byla ve vybraných obcích oslovena kaţdá desátá či v případě poříčí Tisy kaţdá pátá domácnost. Do vyhodnocení byly zařazeny odpovědi od 1 813 respondentŧ ţijících ve vybraných obcích zkoumaných oblastí Labe, Moravy a Tisy (viz Tab. 2).

Zkoumané území

Typ poříčí

Počet respondentů

říční údolí se strmými svahy

160

širší niva

248

celkem

408

říční údolí se strmými svahy

21

širší niva

223

rovina

130

celkem

374

říční údolí se strmými svahy

65

širší niva

185

rovina

50

celkem

300

Morava, Slovensko

rovina

320

Tisa, Maďarsko

rovina

209

Tisa, Ukrajina

rovina

202

Labe, Německo

Labe, Česká republika

Morava/Dyje, Česká republika

Tab. 2 Počet respondentů v jednotlivých zkoumaných oblastech

31

3.1

Výsledky dotazníkového šetření

Kapitola shrnuje výsledky dotazníkového šetření realizovaného ve zkoumaných oblastech Labe, Moravy a Tisy. Cílem šetření bylo odpovědět na tři klíčové otázky: 

Liší se následující říční krajiny typu území se strmými svahy, širší niva a rovina z hlediska jejich prostorového vnímání a moţností rozvoje? Vnímání je rozlišeno podle vybraných prostorových znakŧ (krajina, sociální klima a ekonomická situace) a ve zhuštěné formě jsou popsány vazby lidí na jejich ţivotní prostor.



Liší se odpovědi respondentŧ týkající se prostorového vnímání a perspektiv vývoje mezi jednotlivými národními státy a jejich rámcovými podmínkami? Co je prioritní pro specifické vnímání a posuzování situace v říčních krajinách? Jsou to národní rámcové podmínky, příslušné stadium rozvoje, moţnosti poskytované jednotlivými typy říční krajiny,27 nebo je to „mentalita“ lidí?



Charakteristika místa, v němž respondenti žijí Vnímání krajiny Lidé obývající území podél Labe, Dyje, Moravy a Tisy se velmi liší v tom, jak uvaţují o krajině, ve které ţijí (viz kap. 2). Stupeň podrobnosti a počet popisŧ vlastní krajiny má velké variační rozpětí. Lidé ţijící v saském poříčí Labe a moravském poříčí Moravy a Dyje popisují svoji krajinu nejčastěji a nejpodrobněji, zatímco u slovenské části poříčí Moravy a poříčí maďarské Tisy jsou odpovědi pro účely vyhodnocení nedostatečné. V popisech se nejen odráţí rŧzné významy, které lidé připisují své krajině (viz odst. Vazby na ţivotní prostor), ale naznačují také jejich rŧzně vysoké hodnocení. Respondenti uváděli v popisu své krajiny většinou zemědělské zpŧsoby vyuţití území – louky, vinice, obdělávaná pole - kdeţto znaky krajiny jako řeka, hory, skalní útvary, lesy, rezidenční prvky, kostely, zámky, parky, a dále souměstí se v popisu vyskytly jen zřídka, a to především v odpovědích respondentŧ z oblasti saského Labe a moravské Dyje.28 Například obyvatelé poříčí typu širší niva českého Labe i přes vysokou hustotu osídlení městskou krajinu ve svých odpovědích nezmiňují. Z toho je zřejmé, ţe respondenti do své definice pojmu krajina ve velké míře zahrnují zemědělskou krajinu. Stavební struktury jsou vnímány jako krajinné prvky především v těch oblastech, kde si lidé uvědomují (pozitivní) kulturně historický význam sídelních prvkŧ. Sasové i Moravané milují své kulturní krajiny s výraznými stavebními prvky, které jsou dnes zapsány do Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Naopak obyvatelé u Labe v severních Čechách těţko ocení svou v současné době silně industrializovanou krajinu (viz odst. Vazby na ţivotní prostor). Souhrnně lze říci, ţe vnímání krajiny je velmi prostorově specifické a jistě i ovlivněné chápáním krajiny v kulturních souvislostech. Obyvatelé ţijící v blízkosti Labe, Moravy, Dyje a Tisy připisují řekám rŧzné funkce (Tab. 3). Výsledky ukazují rŧzné zobecnitelné výpovědi pro jednotlivé typy říční krajiny. Lidé ţijící na území se strmými svahy vnímají řeku ve srovnání s jinými nejčastěji jako hrozbu, kdeţto 27

Možnosti pro využití ploch, pro ekonomický rozvoj a pro rozvoj lokality a kvality života ve městě a na venkově. 28 Zvláště v širší nivě u Drážďan a širší nivě Dyje. 32

obyvatelé ţijící v poříčí typu rovina řeku takto většinou nevnímají. 29 Lidé ţijící v poříčí typu širší niva, ve kterém bývá oproti dvěma zbývajícím typŧm poříčí větší podíl městského osídlení, vnímají řeku jako krajinný prvek nejsilněji. Řeka jako překáţka je nejčastěji vnímána obyvateli poříčí typu rovina. Ze srovnání mezi zeměmi je zřejmé, ţe řeky jsou českými, slovenskými a německými obyvateli vnímány především jako krajinné prvky. Za dŧleţitou povaţují rekreační funkci řeky.30 Pro maďarské a ukrajinské respondenty je řeka především hrozbou a krajinným prvkem. Strach před velkou vodou je nejsilnější vazbou mezi všemi obyvateli poříčí. Sílu ukrajinské a maďarské Tisy zřejmě není moţné spoutat jen v rámci místních ekonomických moţností (viz odst. Vnímání ekonomické a politické situace). Rekreační potenciál Tisy nebyl v odpovědích reflektován. Vnímání sociálního klimatu Sociální klima bylo ve zkoumaných oblastech reflektováno velmi rozdílně a prostorově specificky.31 Pro typy poříčí nelze učinit ţádné zobecnění. Slovenští, čeští a němečtí respondenti pociťují atmosféru ve svém ţivotním prostoru jako přátelskou. Češi a Slováci popisují klima jako spolupracující a neformální, zatímco Němci ho pociťují spíše jako rozdělené a Ukrajinci a Maďaři jako jednoznačně rozdělené. To je překvapující. Lze se domnívat, ţe do mezilidských vztahŧ se promítá napjatá tíţivá ekonomická situace (viz odst. Vnímání ekonomické a politické situace). Vnímání ekonomické a politické situace Ve vnímání hospodářské situace se projevilo určité zobecnění ve vztahu k národním, resp. regionálním32 rámcovým podmínkám. Při hodnocení ekonomické situace hraje pravděpodobně roli také kompetence k řešení problémŧ a základní postoje (mentalita) lidí. Čeští a slovenští respondenti posuzují situaci v regionech svého bydliště většinou jako spíše dobrou (Tab. 4). V jihomoravském prostoru Moravy a Dyje, kde se stýká území tří státŧ, je hodnocení zvlášť pozitivní. Naproti tomu němečtí obyvatelé podél saského Labe posuzují ekonomickou situaci své oblasti jako spíše špatnou. U maďarské a ukrajinské Tisy posuzuje 40 % respondentŧ situaci jako velmi špatnou. Lidé ţijící v německých, maďarských a ukrajinských zkoumaných oblastech si přejí především vytvoření nových pracovních míst, resp. pozitivní rozvoj ekonomiky. Na druhém místě jsou přání týkající se ţivotní úrovně. Je třeba rozlišovat, ţe v šetřených oblastech Německa se jedná především o stabilizaci ţivotní úrovně. Zvláště v území se strmými svahy podél saského Labe se lidé cítí stále ve větší míře postiţeni uzavíráním sociálních, veřejných a kulturních zařízení (pošt, lékařských ordinací, kin, obchodŧ). Musí daleko dojíţdět za prací, nákupy apod. Naproti tomu v maďarsko-ukrajinských šetřených oblastech se jedná o základní technickou infrastrukturu, jako kanalizaci, vodovody a plynovody, která chybí.

29

Je však třeba si uvědomit, co povodně znamenají pro lidi žijící v rovinatém území podél maďarsko-ukrajinské Tisy. 30 Němci ji považují za zvlášť důležitou. 31 Pojem prostorově specifický se vztahuje k jednomu znaku nebo výsledku, který je dán specifickými rámcovými podmínkami konkrétního prostoru (regionu); typově specifický = zobecnitelný pro určitý typ krajiny; zemsky specifický = zobecnitelný pro příslušnou zemi a její podmínky. 32 Rámcové podmínky silně regionálního charakteru lze předpokládat např. u úplné roviny podél maďarské Tisy, což je již po dlouhou dobu zanedbávaná oblast, která zůstává nedotčena současnými pozitivními trendy probíhajícími v Maďarsku. 33

Čeští a slovenští respondenti přikládají stejnou dŧleţitost svým přáním týkajícím se vyšší ţivotní úrovně a obavám z nepříznivého vývoje na trhu práce. Lidé očekávají v souvislosti s rozšířením EU rozkvět (viz odst. Perspektivy rozvoje), který umoţní realizovat jejich přání mít k dispozici více sportovních, oddychových a kulturních zařízení, lepší bydlení a kvalitnější ţivotní prostředí. Ve svých přáních, resp. potřebách se však liší v závislosti na národních, případně regionálních rámcových podmínkách a na prostorově specifických podmínkách materiálního zabezpečení a na ekonomické situaci. Při srovnání typŧ říčních krajin je zřejmé, ţe ekonomická situace je v území širší nivy hodnocena lépe neţ v typu říčního údolí se strmými svahy a v poříčí typu rovina.33 Do hodnocení se jistě promítají i existující výhody a specifické rozvojové šance oblastí městského, popř. venkovského charakteru. Lidé si uvědomují stálé změny, které probíhají v jejich ţivotním prostoru. Pozitivní i negativní trendy jsou velmi prostorově specifické. Následující příklady naznačují jednotlivé prostorové situace (podrobněji viz u vyhodnocení zemí)34. Jako negativní vývoj vnímají respondenti rostoucí nezaměstnanost. V poslední době jsou zavírány zemědělské a prŧmyslové podniky, čímţ se cítí postiţeni němečtí, maďarští, čeští, ale i ukrajinští35 respondenti. Nárŧst kriminality s politováním konstatují čeští obyvatelé u Moravy, Dyje a Labe a slovenští obyvatelé u Moravy. Na úbytek obyvatelstva si stěţují v poříčí typu rovina u maďarské Tisy a v saském území se strmými svahy u saského Labe. V Maďarsku se projevují ve sledovaném území tendence k chudobě. Na negativní následky povodní 2001 a 2002 vzpomínají obyvatelé u českého Labe a ukrajinské Tisy, kteří je dávají do souvislosti s ekonomickými ztrátami a zhoršením mezilidských vztahŧ. Obyvatelé saského Labe a maďarské Tisy naproti tomu reflektují povodeň spíše pozitivně jako příleţitost pro angaţovanou vzájemnou pomoc. Během povodně a následné obnovy území převládalo ovzduší sounáleţitosti. Obnova území po povodni také dle jejich názoru zlepšila předcházející stav (např. obnova budov, zlepšení veřejných prostranství). Pozitivní trendy v posledních 10 letech zaznamenali obyvatelé oblasti u Dyje, Moravy a českého Labe, především pokud jde o lepší moţnosti nákupu, nabídku zboţí, sluţeb a rekreačních, sportovních a kulturních zařízení. Lidé ţijící u Dyje a u moravské a slovenské části Moravy zvlášť oceňují zlepšení veřejné zeleně a stavu veřejných prostranství. U českého Labe respondenti oceňují např. zlepšení stavu ovzduší i vody.36 Je nápadné, ţe většina respondentŧ u ukrajinské Tisy nezaznamenala ţádné pozitivní změny. Kromě toho téměř všichni respondenti nezmiňují ţádné pozitivní ekonomické trendy.37 S ohledem na vnímání politické situace v regionech je moţno některé odpovědi zobecnit. Čeští a slovenští respondenti hodnotí moţnost a prostor pro jednání, který mají k dispozici starostové a obecní zastupitelstvo, jako dostačující (Tab. 5), zatímco němečtí, maďarští a ukrajinští respondenti je hodnotí jen jako omezené. Předpokládá se, ţe existuje souvislost mezi vnímáním ekonomické situace a politické situace. Česká republika a Slovensko jsou nové členské země EU, které vidí svoji budoucnost optimisticky. Lidé očekávají ekonomický rŧst, který mŧţe být pozitivně ovlivněn samosprávou obcí. Napjaté reálné vnímání ekonomické situace v oblasti maďarské a ukrajinské Tisy a saského Labe ukazuje na nedostatečný vliv politiky na ekonomické procesy. Lidé přikládají větší význam vyuţívání

33

Výjimkou je rovina u Labe a širší niva u Labe. Vyhodnocení za jednotlivé země je uvedeno v originální anglické publikaci, není součástí tohoto překladu. (Pozn. překl.) 35 Mezi šetřenými oblastmi v zemích existují ještě rozdíly ve významu přikládaném nezaměstnanosti. 36 Obyvatelé u saského Labe si cení stavební činnosti a obnovy starého stavebního fondu. 37 Kromě Slováků u Moravy a Čechů u Labe. 34

34

moţností ovlivnit vývoj pozitivním směrem neţli moţnostem pro jednání veřejných činitelŧ, které jsou dány právními předpisy. V rozporu s tímto se zdá, ţe skutečná politika (Tab. 6) je hodnocena podle skutečných kompetencí komunálních politikŧ. Nebyly zjištěny ţádné národní souvislosti. Výsledky dotazování jsou prostorově specifické, popř. zcela vázané na dané místo. Nejspokojenější s prací starosty jsou lidé v oblasti u Moravy a Dyje, kteří ji většinou hodnotí jako dostatečnou. Naproti tomu nejméně spokojení s prací starosty jsou obyvatelé u ukrajinské Tisy. Kaţdý třetí respondent se domnívá, ţe starosta nevyuţívá k jednání plně své kompetence. Práce nevládních organizací je pravděpodobně ve všech zkoumaných oblastech většinou neznámá.38 Vazby na ţivotní prostor Vnímání ţivotního prostoru je moţno interpretovat na základě pocitŧ sounáleţitosti k ţivotnímu prostoru. Ve všech zkoumaných oblastech se lidé cítí vázáni na svŧj ţivotní prostor. Většinou nemají zájem odstěhovat se jinam 39 (Tab. 7). Lidé ţijící v nových členských zemích vykazují vcelku větší ochotu k odstěhování neţ Němci u Labe, kde byla míra migrace nejvyšší v období 1989 aţ 1993. Odpovědi na tuto otázku ovšem dávali lidé, kteří se rozhodli zŧstat. Domov je klíčovým slovem charakterizujícím sounáleţitost s ţivotním prostředím. Láska k domovu byla uváděna jako nejdŧleţitější dŧvod, proč lidé v určité oblasti ţijí. Vzhledem k rozmanitosti vazeb, resp. ke sloţitosti pojmu vlast je zřejmé, ţe osobní vztahy vytvářejí nejsilnější pouto k domovu ve všech zkoumaných regionech (Tab. 8). Rodina je na prvním místě. Přátelé a příbuzní jsou druhým, resp. třetím dŧvodem této vázanosti. Účinek krajiny na vytváření vazeb na oblast je ve zkoumaných územích velmi prostorově specifický. Ve vztahu k zemím nelze učinit ţádná zobecnění. Lidé u saského Labe a u Moravy a Dyje na jiţní Moravě jsou na krajinu ve svém okolí40 vázáni zvlášť silně. To neplatí pro respondenty ţijící na Slovensku u Moravy, v severních Čechách u Labe a na Ukrajině u Tisy. Identifikace41 s krajinou má zřejmě silnou vazbu na historickou a současnou reflexi kulturních a přírodních hodnot krajiny (viz odst. Vnímání krajiny). Oblasti saského Labe a Moravy a Dyje na jiţní Moravě jsou jiţ odedávna známé svojí krásou a historickým významem jako kulturní krajiny, dnes pod ochranou UNESCO. Proces všeobecného povědomí o hodnotách oblasti byl podporován intelektuály, malíři, básníky a historiky (např. vlastenecké hnutí). Dŧleţitou roli při identifikaci s regionem hraje také starousedlictví přetrvávající několik generací. Tento faktor identifikace se nevyskytuje u českého Labe, na Slovensku u Moravy a na Ukrajině u Tisy. Je to zpŧsobeno nedávnými historickými událostmi – výměnou obyvatelstva (Labe) a vytvořením hranic mezi Českou republikou a Slovenskem a Ukrajinou a Maďarskem. Zda se, ţe krajina zde nemá aţ tak silný vliv na sebevědomí. Krajina kolem Labe patří k oblasti severních Čech znečištěné prŧmyslem, do které se lidé ve větším počtu přistěhovali aţ po 2. světové válce. Ochotu odstěhovat se z oblasti u českého Labe vyjádřilo 37,3 % dotázaných. Také na Slovensku u Moravy a u maďarské Tisy se 1/3 obyvatelstva zabývá myšlenkou na vystěhování (viz Tab. 7). Sekundárními dŧvody vázanosti na ţivotní prostor jsou vlastní nemovitost, práce, relaxační, kulturní a sportovní aktivity, zvyky a tradice a příslušnost ke své obci nebo městu (Tab. 8). 38

Svědčí o tom velmi vysoké podíly zdržení se odpovědi a všeobecný názor, že možnosti jednání nejsou plně využívány. 39 Respondenti téměř ze všech zkoumaných oblastí popisují svůj životní prostor pozitivně, tj. jako přátelský, příjemný a atraktivní, s výjimkou Ukrajinců, jejichž vnímání nebylo až tak pozitivní. 40 To platí i pro obyvatele obce Vámosatya u maďarské Tisy, kde je známý les, který se stal místním symbolem. Zajímavé však je, že místní obyvatelé nevěnovali popisu krajiny pozornost (viz odst. Vnímání krajiny). 41 Identita v podobě specifického vnímání a posuzování životního prostoru. 35

I zde se zřetelně projevují rozdíly mezi zkoumanými oblastmi. Pro obyvatele u maďarskoukrajinské Tisy, českého Labe a slovenské Moravy je vlastní nemovitost dŧleţitější neţ pro obyvatele u saského Labe a moravské Dyje a Moravy.42 Tyto rozdíly mohou mít historické dŧvody, např. v oblasti Tisy, kde se lidé po celé generace zabývali zemědělstvím a řemesly a majetek byl pro ně základem existence a součástí strategie přeţití. Práce má zjevně ve všech šetřených oblastech většinou jen podruţný význam pro emocionální vazbu na daný ţivotní prostor, zatímco pro lidi ochotné se vystěhovat je hledání zaměstnání, resp. zlepšení pracovních podmínek nejdŧleţitějším motivem. V nových členských zemích EU hraje roli také moţnost zvýšení ţivotní úrovně přesunem do jiné země. Ve vazbách lidí na poříčí typu rovina, širší niva a říční údolí se strmými svahy se ukazují charakteristické podobnosti. Pro šetřené oblasti poříčí typu širší niva je zjevně specifické, ţe obyvatelé cítí silnou vazbu na krajinu a za dŧleţité povaţují např. relaxační aktivity. Jako silná se ukazuje také vazba na zaměstnání. Tyto typické vazby mohou souviset s moţnostmi zaměstnání a podnikání a s nabídkou relaxačních aktivit v oblastech širší nivy spíše městského charakteru. Naopak zkoumané oblasti poříčí typu rovina a menší oblasti typu říčního údolí se strmými svahy jsou spíše venkovského charakteru. Předpokládá se, ţe tento venkovský charakter se projevuje v silnější vázanosti lidí na obec, na zvyky a tradice, na majetek a kulturní a sportovní akce. Uvedené vazby obyvatel poříčí typu rovina se liší od vazeb obyvatel poříčí typu širší niva. Vyhodnocení potenciálu a image Obyvatelé všech šetřených oblastí oceňují ve svém ţivotním prostoru především přírodní potenciál43 a kulturní dědictví (Tab. 9). Pouze obyvatelé ţijící u českého Labe uvádějí jako druhou hodnotu za přírodním potenciálem ekonomickou stabilitu.44 Pokud se týče potenciálŧ, nelze mezi zeměmi učinit ţádné zobecnění. Rovněţ typŧm říční údolí se strmými svahy, širší niva a rovina nelze společně přiřadit ţádné specifické potenciály. Tím více je překvapující, ţe rozdělení hodnot přírodní potenciál a kulturní dědictví je ve všech zkoumaných oblastech rovnoměrné. Hodnoty ekonomická stabilita nebo rŧst jsou ve vědomí lidí překvapivě podhodnocené. Nabízí se otázka, zda tyto hodnoty nejsou lidmi povaţovány za příliš krátkodobé, pomíjivé a nespolehlivé. Při bliţším pohledu na výsledky je vnímání potenciálu prostorově specifické. Především respondenti od saského Labe a jihomoravské Moravy a Dyje připisují v souladu s výsledky odst. „Vnímání krajiny“ a „Vazby na ţivotní prostor“ svým oblastem hodnoty přírodní potenciál a kulturní dědictví. Obyvatelé ţijící u českého Labe reflektují kulturní dědictví nejméně a spíše zdŧrazňují prŧmyslové dědictví svého regionu. Ekonomická stabilita je u českého Labe hned po přírodním potenciálu nejdŧleţitější hodnotou. Lze se domnívat, ţe tato hodnocení jsou silně ovlivněna veřejně dostupnými informacemi o historii a současným vývojem v regionu, např. v souvislosti se zapsáním Národního parku Saské Švýcarsko do Seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Toto bylo jiţ diskutováno v kontextu na příkladech v odst. „Vazby na ţivotní prostor“ a „Vnímání krajiny“. Hodnocení image ţivotního prostoru obyvateli je rovněţ prostorově specifické podobně jako hodnocení potenciálŧ. Většina lidí ţijících u Dyje a Moravy, saského Labe a maďarské Tisy

42

Ve většině zkoumaných oblastí je vlastnictví co do důležitosti zařazeno až za mezilidské vztahy a vázanost na krajinu. 43 Pro oblast maďarské Tisy je přírodní potenciál popsaný ve formě ekologických hodnot a zásad. 44 Také respondenti žijící na Slovensku u Moravy považují ekonomickou stabilitu za důležitou pro svůj region. 36

se domnívají, ţe jejich regiony pŧsobí směrem dovnitř pozitivně 45 (Tab. 10). Naproti tomu obyvatelé u českého Labe a na Slovensku u Moravy jsou většinou názoru, ţe jejich ţivotní prostor na ně takový vliv nemá. Předcházející výsledky týkající se vnímání ţivotního prostoru takový závěr naznačují. Pokud jde o vnější pŧsobení jejich regionu, respondenti ze všech zkoumaných oblastí se domnívají, ţe pŧsobí příznivě na pozorovatele zvenku46 (Tab. 11). Zvláště lidé od Moravy a Dyje a saského Labe jsou přesvědčeni o tom, ţe jejich oblasti mají pozitivní vyzařování. Pouze obyvatelé u českého Labe nepřiznávají své oblasti ţádné pŧsobení navenek. Vnější image je hodnocen dokonce hŧře neţ vnitřní. K tomu jistě přispívá i celkové negativní hodnocení severních Čech, ale moţná i zvenčí a uvnitř vnímané aktuální trendy, jako zvyšování počtu Romŧ a poměrně vysoká nezaměstnanost.47 Lidé ţijící v německých, maďarských a ukrajinských zkoumaných oblastech znají většinu symbolŧ charakterizující jejich oblast (Tab. 12). U dotazovaných z oblasti saského Labe to lze připsat častému vlivu rozsáhlých marketinkových kampaní cestovního ruchu.48 Maďaři a Ukrajinci jsou uţ z praktických dŧvodŧ silně vázání na místo svého bydliště, takţe oblastní symboly většinou znají. Obyvatelé v okolí českého Labe oblastní symboly a obrazy téměř vŧbec neznají. Z hlediska typu poříčí je znalost obrazŧ a symbolŧ lepší u obyvatel roviny a území se strmými svahy neţ u obyvatel širší nivy. Druhy symbolŧ jsou velmi rŧzné. V německých, maďarských a ukrajinských šetřených oblastech jsou to především vizuální symboly, např. význačné krajinné útvary (skály, hory) nebo sídelní prvky (věţe kostelŧ). U Moravy na Slovensku jsou oblastními symboly především lidové zvyky a písně. U Moravy v České republice jsou to obecní znaky a v širší nivě Dyje je to heslo „Lednice – perla jiţní Moravy“. Prostorové souvislosti v dané oblasti Dŧvěrně známý ţivotní prostor popisují respondenti ze všech zkoumaných oblastí převáţně jako dŧm s pozemkem a pak jako obec nebo město, kde bydlí (Tab. 13). Respondenti ţijící u saského Labe a maďarské a ukrajinské Tisy definovali svŧj ţivotní prostor jako dŧm s pozemkem a teprve potom jako obec nebo město. Naproti tomu dotazovaní Češi a Slováci popisovali svŧj ţivotní prostor na prvním místě jako obec, v níţ ţijí, a aţ na druhém místě jako dŧm s pozemkem. Význam připisovaný krajině jako vnějšímu rámci dŧvěrně známého ţivotního prostoru byl v šetřených oblastech velmi rŧzný. Krajiny si v tomto směru zvláště cení obyvatelé u saského Labe, u Moravy a Dyje a u maďarské Tisy.49 U saského Labe kaţdý druhý a v oblasti u Moravy a Dyje kaţdý třetí respondent popisuje hranice svého ţivotního prostoru jako hranice krajiny. Identifikace obyvatel těchto oblastí s krajinou byla diskutována v odst. „Charakteristika místa, v němţ respondenti ţijí“. Oproti tomu obyvatelé u Moravy na Slovensku, u českého Labe a ukrajinské Tisy krajinu v této souvislosti téměř vŧbec neuvádějí

45

U oblasti maďarské Tisy je to překvapivé, protože ekonomická situace je hodnocena jako špatná a společnost spíše jako rozdělená. Možná se v tom projevuje mentalita lidí, a zvláště problém s kompetencemi věci řešit. Obyvatelé oblasti u Dyje a Moravy a saské oblasti Labe potvrzují ve svém hodnocení celkem pozitivní vnímání prostoru a silnou vazbu na místo. 46 Image oblastí u Moravy a Dyje, saského Labe a „slovenské“ Moravy je dle názorů respondentů hodnocen cizinci pozitivněji než domácími. 47 Při dotazování v saském území se strmými svahy uváděli mnozí pravicový extremismus, který dle jejich názoru velmi poškozuje image oblasti navenek. 48 Respondenti ze Saska znají mj. v kampaních často používané logo Národního parku Saské Švýcarsko. 49 Krajina je v těchto oblastech uváděna na třetím místě. 37

a svŧj ţivotní prostor popisují většinou jako obec, v níţ bydlí. Ve všech šetřených oblastech byly jiné obce neţ vlastní domovská obec uváděny nejméně často. 50 Z hlediska typŧ poříčí lze učinit jisté zobecňující závěry. Obyvatelé poříčí typu širší niva mají tendenci popisovat svŧj ţivotní prostor jako dŧm s pozemkem. 51 Příčinou je pravděpodobně vyšší mobilita širší nivy, která má spíše městský charakter osídlení. Kromě toho se u obyvatel poříčí typu širší niva projevila tendence vidět svŧj ţivotní prostor jako krajinu.52 Je to zpŧsobeno pravděpodobně tím, ţe obyvatelé městských oblastí vnímají krajinu jako zvláštní kvalitu svého ţivotního prostoru. U obyvatel v šetřených územích se strmými svahy se projevil silnější vztah k obci bydliště53 a k domu s pozemkem54. Také respondenti bydlící v poříčí typu rovina vnímají ve srovnání s obyvateli poříčí typu širší niva svŧj ţivotní prostor silněji přes obec a přes dŧm s pozemkem.

Perspektivy rozvoje Lidé ve všech zkoumaných oblastech hledí do budoucnosti víceméně s optimismem. Moţnosti rozvoje svého ţivotního prostoru vidí všeobecně pozitivněji neţ současnou hospodářskou situaci (Tab. 4 a Tab. 14). Mezi jednotlivými zeměmi však existují výrazné rozdíly. Dotázaní Češi, Slováci a Němci počítají „spíše s pozitivním“ rozvojem, při čemţ představy obyvatel jiţní Moravy jsou pozitivnější neţ představy obyvatel Saska. Ukrajinci a Maďaři odhadují moţnosti rozvoje jako „spíše negativní“ aţ „velmi negativní“ (viz odst. Vnímání ekonomické a politické situace). Hodnocení moţností rozvoje je patrné téţ z „investičních programŧ“ navrţených dotazovanými. Obyvatelé v oblasti saského Labe a maďarsko-ukrajinské Tisy mají jasno v prioritách cílŧ rozvoje své oblasti (Tab. 15). Sasové a Maďaři povaţují ekonomický rozvoj za nejvyšší prioritu. Ukrajinci by investovali především do základní infrastruktury (viz odst. Vnímání ekonomické a politické situace) a pak do rozvoje hospodářství. V uváděných investičních programech se odráţí nejen vnímání obtíţné ekonomické situace v dané oblasti, ale i starostí a potřeb lidí (viz odst. Vnímání ekonomické a politické situace). Oproti tomu Češi a Slováci neuváděli ţádné priority rozvoje, ale vyjádřili potřebu ochrany přírody, kultury, obrazu místa a rozvoje infrastruktury, ekonomiky a bydlení. Zdá se, ţe mnohem více očekávají hospodářský rŧst, který umoţní realizaci „cílŧ kvality ţivota“ nebo mají jinou stupnici hodnot. Mezi šetřenými národními oblastmi se ukazují i další rozdíly, které však nelze zobecnit pro všechny typy říčních krajin.55 Respondenti konkretizují svá přání a perspektivy rozvoje vzhledem ke specifikám svého regionu. Tak např. rozvoj pracovního trhu povaţují za prvořadou záleţitost obyvatelé u saského Labe, maďarsko-ukrajinské Tisy a českého Labe, zatímco obyvatelé na moravské a slovenské straně Moravy jej nepovaţují za prioritní. 50

Ze šetření závislosti je zřejmé, že velikost domácnosti má vliv na vnímání (popis) významu obce, časti obce a pozemku bydliště jako hranice životního prostoru. Také stupeň vzdělání na to má zřejmě vliv, kdežto věk nikoliv. Je třeba pokračovat v matematicko-statistické analýze těchto korelací. 51 Výjimkou je širší niva u Dyje a Moravy, kde podíl respondentů uvádějících pozemek bydliště byl ve srovnání s respondenty bydlícími v území se strmými svahy jen mírně vyšší (o 3,5 %). 52 To platí pro srovnání širší niva – typ říčního údolí se strmými svahy a širší niva – úplná rovina v oblasti Dyje a Moravy, nikoliv však pro širší niva - úplná rovina v oblasti českého Labe a širší niva – typ říčního údolí se strmými svahy v oblasti saského Labe. 53 To platí pro všechna srovnání, i když rozdíly nejsou v některých případech významné (menší než 5 %). 54 Neplatí pro respondenty z oblasti Dyje-Moravy, kde obyvatelé širší nivy uvádějí pozemek jen o 3,5 % častěji než obyvatelé území se strmými svahy. 55 Situace i problémy regionů se liší. Podobnosti lze pozorovat u širší nivy a území se strmými svahy, a to mezi saským Labem a jihomoravskou Dyjí. Mezi jednotlivými typy poříčí v oblasti českého Labe však existují protichůdné investiční priority. 38

Perspektivy rozvoje cestovního ruchu jsou v jednotlivých oblastech vnímány velmi rozdílně. Zvláště obyvatelé ţijící u saského Labe, ale i u Moravy a Dyje, na slovenské straně Moravy a maďarské Tisy vkládají do tohoto odvětví velké naděje. Zvyšování ţivotní úrovně je ve všech nových členských zemí EU povaţováno za významný cíl rozvoje. V jednotlivých regionech (v závislosti na ekonomické situaci a úrovni rozvoje) je vnímána potřeba zlepšení nabídky kultury, dopravní a technické infrastruktury, sportovních zařízení a zelených ploch a situace v dopravě (hluk, zajištění dopravní obsluţnosti). Potřeba zvýšení ţivotní úrovně je zvlášť naléhavá a s ostatními zkoumanými oblastmi nesrovnatelná v oblasti ukrajinské Tisy. Rozšíření EU směrem na východ je respondenty ze všech zkoumaných oblastí vnímáno jako silný faktor pro moţnosti jejich rozvoje. Slovenští a čeští respondenti mají k rozšíření EU velmi pozitivní přístup56 (Tab. 16), coţ platí zvláště pro oblast českého Labe a slovenskou stranu Moravy. Lidé doufají především ve zlepšení šancí budoucího vývoje, které vycházejí z lepších kontaktŧ se sousedy přes hranici. Rozšíření EU směrem na východ vítá jen mírná většina saských respondentŧ, protoţe se domnívají, ţe situace se tím bude pro ně vyvíjet méně příznivě. Oproti tomu lidé z oblasti ukrajinské a maďarské Tisy hodnotí přistoupení Maďarska k EU negativně s tím, ţe nová vnější hranice EU jim přinese jen potíţe. Nejpozitivnější postoj k rozšíření EU mají obyvatelé poříčí typu širší niva, které mají charakter městských oblastí, zatímco postoj obyvatel poříčí typu rovina a typu říčního údolí se strmými svahy je rezervovanější. Názory na přeshraniční spolupráci jsou v jednotlivých zkoumaných oblastech podobné, i kdyţ s rŧzným pořadím priorit, patrně v souvislosti s naléhavostí potřeby jednání o rŧzných záleţitostech, jak ji vidí občané. Čeští obyvatelé by se v přeshraniční spolupráci zaměřili především na řešení otázek ochrany přírody a krajiny. Měla by být podporována kulturní výměna a komunikace se sousedy přes hranici a řešení otázek trhu práce. Slovenští respondenti vidí jako první téma k jednání boj proti kriminalitě a dále pak ochranu ţivotního prostředí, problémy migrace a ekonomický a regionální rozvoj (plánování cestovního ruchu, dopravy a rekreace). Respondenti ze Saska povaţují za prioritní problémy trhu práce, ochrany ţivotního prostředí, ochrany před povodněmi a potírání kriminality. Pro maďarské a ukrajinské obyvatele podél Tisy jsou dŧleţité zvláště problémy ochrany před povodněmi, ochrany ţivotního prostředí a trhu práce.

Co pro Vás znamená řeka? (v %) zdroj obţivy dopravní prostředí bariéra ohroţení moţnost rekreace krajinný prvek

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

16,7 22,3 5,6 26,9 75,8 88,4

9,5 35,8 15,1 36,6 53,2 66,2

6,0 6,7 4,3 5,7 53,3 88,0

9,7 12,2 5,6 19,6 52,8 66,6

2,3 1,0 0,3 45,8 12,0 38,6

57

Tisa, Ukrajina 10,0 0,0 6,5 33,3 16,2 34,0

Tab. 3 Srovnání výsledků za jednotlivé země

56

Výhody vidí v lepších šancích, snadnějším řešení problémů a lepších kontaktech se sousedy. Procenta uvedená v Tab. 3 – 16 kurzívou se nevztahují k celkovému počtu respondentů, ale k celkovému počtu uvedených odpovědí. Vzhledem k možnosti uvést na jednu otázku více odpovědí se může počet uvedených odpovědí měnit. Proto je možné srovnávat údaje pouze za ty země, které použily stejný způsob výpočtu procent. 57

39

Jak hodnotíte hospodářskou situaci v místě, kde žijete? (v %) velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neuvedeno

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

0,7 25,4 62,2 10,7 1,0

2,8 59,1 32,5 4,1 1,5

3,3 61,7 32,7 2,3 0,0

6,3 53,8 31,3 7,2 1,4

0,0 5,3 47,4 46,9 0,5

0,5 15,8 39,6 35,1 9,0

Tab. 4 Srovnání výsledků za jednotlivé země Jak hodnotíte možnosti starosty/ky a obecního zastupitelstva ovlivňovat dění v obci? (v %) omezené veliké dostatečné neuvedeno

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

55,2 7,0 32,9 4,9

37,6 22,0 37,9 2,5

26,3 26,0 47,7 0,0

30,0 25,0 40,3 4,7

62,7 1,4 34,0 1,9

60,4 5,9 19,8 13,9

Tab. 5 Srovnání výsledků za jednotlivé země Jak starosta/ka využívá možnosti ovlivňovat dění v obci? (v %) dostatečně částečně vŧbec neuvedeno

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

29,8 50,1 4,8 15,3

33,5 54,2 6,9 5,4

56,7 40,7 2,7 0,0

40,9 42,5 11,6 5,0

42,6 43,5 13,4 0,5

14,4 42,5 33,2 9,9

Tab. 6 Srovnání výsledků za jednotlivé země Odstěhovali byste se, pokud byste měli možnost? (v %) ano ne neuvedeno

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

17,4 81,6 1,0

37,3 61,9 0,8

23,7 76,3 0,0

27,2 70,6 2,2

31,9 68,1 0,0

28,4 71,6 0,0

Tab. 7 Srovnání výsledků za jednotlivé země

40

Co Vás spojuje s místem, kde žijete? (v %) rodina přátelé, sousedi, známí, kamarádi ze školy pozemek, na kterém bydlím kulturní nebo sportovní události, svátky zvyky a tradice krajina (příroda) vzpomínky obecní pospolitost zaměstnání, vlastní firma moţnosti trávení volného času

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

82,6

80,6

91,7

79,4

32,0

24,9

63,7

67,5

59,3

52,2

10,2

17,2

54,5

35,3

29,7

34,1

35,6

20,9

22,0

9,5

9,7

9,7

0,6

2,8

11,6 72,4 36,3 24,5 29,3

5,6 20,7 26,6 7,2 23,0

19,3 51,3 21,7 14,7 25,0

13,8 32,2 25,0 9,7 30,0

0,2 10,6 3,8 1,4 5,4

4,8 6,3 9,4 3,9 7,3

40,7

15,9

28,0

15,9

0,2

2,5

Tab. 8 Srovnání výsledků za jednotlivé země Jaké hodnoty lze přiřadit k místu, kde žijete? (v %)

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

hospodářský rŧst

23,2

10,7

13,7

23,1

1,6

8,5

hospodářská stabilita kulturní bohatství přírodní bohatství ekologické a environmentální hodnoty

16,7 58,6 79,9

40,7 30,9 56,8

16,3 68,0 72,3

19,4 35,9 53,1

0,4 39,0 7,2

10,8 20,4 45,8

22,8

15,1

27,3

31,6

51,8

14,5

Tab. 9 Srovnání výsledků za jednotlivé země Jak působí obraz místa, kde žijete, na místní obyvatele? (v %)

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

pozitivně ani pozitivně ani negativně negativně neuvedeno

59,8 32,4 1,7 6,1

36,8 55,5 6,9 0,8

54,3 43,3 2,3 0,0

46,3 47,8 5,3 0,6

66,5 29,2 3,3 1,0

47,0 32,7 16,8 3,5

Tab. 10 Srovnání výsledků za jednotlivé země Jak vnímají obraz místa, kde žijete, pozorovatelé zvenku? (v %)

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

pozitivně ani pozitivně ani negativně negativně neuvedeno

64,9 25,9 3,9 5,3

28,1 53,5 17,6 0,8

68,0 29,3 2,7 0,0

55,6 35,0 6,9 2,5

61,7 29,7 7,2 1,4

37,1 28,7 19,3 14,9

Tab. 11 Srovnání výsledků za jednotlivé země

41

Existuje slogan či symbol místa, kde žijete? (v %) ano ne neuvedeno

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

66,4 25,2 7,5

24,8 72,4 2,8

46,3 53,7 0,0

Morava, Tisa, SR Maďarsko 34,4 60,0 5,6

79,1 19,5 1,4

Tisa, Ukrajina 71,7 20,9 7,4

Tab. 12 Srovnání výsledků za jednotlivé země Jak byste vymezili místo, ve kterém žijete? (v %) pozemek část obce obec území tvořené více obcemi krajina podél řeky jinak

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, Tisa, SR Maďarsko

Tisa, Ukrajina

64,4 39,0 56,0

33,2 28,6 51,2

28,0 24,0 59,0

25,9 13,4 51,6

48,7 2,2 28,9

31,3 18,2 29,4

17,7

5,6

23,0

8,4

3,8

15,6

54,2 5,1

7,9 3,1

24,7 3,7

10,3 0,0

16,0 0,4

3,1 2,4

Tab. 13 Srovnání výsledků za jednotlivé země Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje? (v %) velmi pozitivně pozitivně negativně velmi negativně neuvedeno

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

1,5 47,7 43,6 5,1 2,1

4,9 67,5 25,6 1,3 0,7

7,3 80,0 12,7 0,0 0,0

7,8 70,6 17,5 1,6 2,5

0,5 14,4 54,5 30,1 0,5

0,5 19,3 45,5 26,2 8,5

Tab. 14 Srovnání výsledků za jednotlivé země Na co byste vynaložili veřejné finance v místě, kde žijete? (v %) hospodářský rozvoj budování infrastruktury řešení bytové otázky kulturu zlepšení vzhledu veřejných prostranství ochranu přírody jiné účely

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

66,3 34,1 6,5 34,4

45,5 40,7 44,8 54,2

46,3 52,7 51,0 38,7

29,7 40,6 39,7 45,6

54,2 9,3 0,5 3,7

21,3 37,6 5,4 7,9

40,0

54,0

49,7

60,0

25,0

10,4

47,9 11,1

50,4 11,3

57,0 14,0

43,8 0,0

4,6 2,8

1,5 12,4

Tab. 15 Srovnání výsledků za jednotlivé země

42

Co se změnilo rozšířením EU v roce 2004? (v %) Problémy bude moţné lépe řešit. Máme lepší vyhlídky do budoucna. Většina věcí je nebo bude spíše obtíţnější. Zlepší se vztahy se sousedy na druhé straně hranice. Vzniknou konflikty se sousedy na druhé straně hranice.

Labe, SRN

Labe, ČR

Morava/Dyje, ČR

Morava, SR

Tisa, Maďarsko

Tisa, Ukrajina

20,6

33,5

24,3

21,6

1,0

6,4

15,3

58,8

41,0

48,4

10,8

20,8

48,4

31,7

47,0

24,7

70,5

38,1

36,1

29,7

37,7

32,2

4,8

14,9

17,4

5,1

3,0

6,3

12,4

14,4

Tab. 16 Srovnání výsledků za jednotlivé země

43

3.2

Identita ve vztahu k územnímu rozvoji

Výsledky dotazníkového šetření v říčních krajinách prokázaly, i kdyţ v rŧzných stupních intenzity, aspekty regionální identity, jak o nich pojednává M. Jaššo v kapitole 3.2 originální anglické publikace58. Winterfeld razí pro zkoumané oblasti vymezené na základě odborných charakteristik pojem „směsice situací identity ovlivněných politikou“ 59 (Winterfeld, K., 2005), nepřehlednost této „směsice“ lze odstranit administrativním vymezením regionu. Identitu lze definovat jako úplnou rovnováhu „dvou nebo více subjektŧ“ (Jaššo, M., v kap. 3.2 anglické publikace), ale i jako vzájemnou shodu subjektŧ s jejich historií, existencí, kontinuitou a vnímání sebe sama (tamtéţ). Tato identita je zvláště výrazná v oblastech saského Labe a české Moravy a Dyje, které jsou v národním i celosvětovém měřítku známé a uznávané jako kulturní krajiny. Ve všech zkoumaných oblastech se ovšem překrývají vlivy specifik prostoru a říční krajiny s rámcovými podmínkami národních státŧ. Velmi silné překrytí vlivem příslušných rámcových podmínek a aktuální situace v národních státech se projevuje ve výsledcích dotazování k sociálnímu klimatu, k hospodářské a politické situaci a rozvojovým perspektivám oblastí. Na hodnocení perspektiv rozvoje, které vykazuje zpravidla lepší výsledky neţ hodnocení výchozí situace, jsou patrné zvláštnosti v mentalitě obyvatel a ve znacích identity. Kromě toho jsou ve všech zkoumaných oblastech v rŧzném stupni zřetelné přesahy mentálních zvláštností a prostorově specifických znakŧ. Pokud jde o říční krajinu jako dílčí část regionu, lze konstatovat, ţe vztahy mezi vyuţitím území, morfologií krajiny a krajinou ovlivňovanou řekou a architekturou, vytváří „hardware“ resp. bázi, z níţ se tvoří identita.60 V případových studiích jsou tyto vztahy formovány procesem adaptace v prŧběhu rozvoje osídlení. Zatímco v poříčí typu širší niva jsou řeka a zastavěné, resp. městské oblasti buď ve vzájemném kontrastu, nebo vytvářejí harmonickou kulturní krajinu, u typu říčních údolí se strmými svahy a poříčí typu rovina došlo sice za dlouhá období osidlování ke vzájemné harmonizaci, ale v poslední době u nich lze s úpadkem prŧmyslové společnosti a zhoršováním ekonomické situace a zásobování pozorovat drastické změny. V podmínkách informační společnosti je třeba nově definovat formy tvorby hodnot pro osobní rozvoj a kvalitu ţivota. Tento proces pravděpodobně ovlivní interakce mezi říční krajinou a architekturou, resp. zastavěným územím. S uvedeným procesem se budou lépe vyrovnávat velkoplošné širší nivy s jejich širokou škálou funkcí osídlení, s pestrou strukturou populace a vztahy k městŧm a metropolím. Lze předpokládat a doufat, ţe v zájmu urbanistického rozvoje a zlepšení kvality ţivota zde bude vyuţito potenciálu tradičních historických vztahŧ mezi krajinou a architekturou, čímţ započne nová vývojová řada identity. Identita je nenahraditelný kapitál. Obyvatelé zkoumaných oblastí a činitelé rozvoje obcí a regionŧ jsou si toho v rŧzné míře vědomi. Identitu se vyplatí podporovat a vyuţívat. Podpora identity v rámci regionálního plánování by měla začít posilováním obrazu uvnitř i mimo oblast, coţ bude mít za následek posílení sebevědomí a dŧvěry ve vlastní aktivitu. Dalším dŧleţitým výchozím bodem je posilování vazby na oblast, v tomto případě na říční krajinu. Při tom je moţno stavět na vytvořených silných vztazích k rodině, přátelŧm a známým. Posilováním těchto vazeb v kombinaci s vytvářením nových pracovních a podnikatelských příleţitostí lze čelit politováníhodnému odchodu mladších kvalifikovaných obyvatel, zvláště z poříčí typu rovina a typu říčního údolí se strmými svahy. Při tom by měl být kladen dŧraz na informace o regionu, o nabídkách k jeho poznávání, o jeho kultuře, osobnostech, rodinách a

58

Kapitola není součástí tohoto překladu. (Pozn. překl.) Starší vlivy vyplývající z vymezení hranic po 2. světové válce a/nebo výměny obyvatelstva (viz kap. 3.1), působí ovšem i nadále. 60 Vztah k přírodě a krajině je daleko silnější než k prvkům osídlení a architektury (viz kap. 3.1). 59

44

hodnotách ve vztahu k historii a o zprostředkování kulturních a přírodních 61 hodnot. Tyto informace předávané v rodinách by měly být vyprávěny dětem a hravým zpŧsobem zprostředkovány také ve školkách, zařazeny do výuky ve školách a zkoumány a šířeny zájmovými spolky. Spolky, resp. svazy by měly zjišťovat nová fakta, objasňovat věcné souvislosti a připravovat a realizovat prezentace a lidové slavnosti. Měly by být objevovány, oţivovány a vytvářeny symboly, které by obyvatelŧm poskytly orientaci a povzbuzení. Vnějšími projevy jejich lásky k zemi jsou zlepšování vzhledu měst a vesnic, péče o památky, udrţování tradic (např. historických turnajŧ) a organizování nových soutěţí, jak navrhovali někteří respondenti. Konkrétními akcemi posilujícími vnitřní image se vytváří základ také pro silnější vnější image dané oblasti. Vědomí vlastní hodnoty se posiluje a navenek projevuje např. pořádáním lidových slavností, účastí na kulturních a sportovních soutěţích a zapojením do konkrétních cílŧ rozvoje. Pozitivními opatřeními vlastní prezentace je vývoj modelu a vypracování konceptŧ obrazu místa (viz Maier, J). Zvláště vývoj modelu mŧţe zájmové skupiny sjednotit a vést k součinnosti, do níţ se mŧţe zapojit většina obyvatel. Nezaměnitelný místní obraz, který je známý a uznávaný i mimo danou oblast poříčí, je povzbuzením k náročným aktivitám a posiluje pocit sounáleţitosti.62 Zvláštní dŧraz by měl být poloţen na podporu rodin. Rodiny fungují v prŧběhu historických změn jako pevná entita a místo zakotvení. Respondenti v rozhovorech právem poţadovali, aby rodině byla věnována zaslouţená pozornost. Jde zejména o podporu a péči o malé děti a školáky. V nabídkách vyuţití volného času pro mládeţ jsou patrné značné deficity. Existuje velká mezera mezi sniţujícím se počtem dětí a mládeţe a poţadavky na odpovídající péči a atraktivní sportovní a technické činnosti ve volném čase. Dalším klíčovým prvkem podpory rodin je péče o seniory v rodinách a v zařízeních obcí. Vzhledem ke zvyšujícímu se stáří populace by bylo ţádoucí vidět v seniorech potenciální partnery, kteří se zúčastní veřejného ţivota. Geißler (2004) uvádí činnosti a úkoly, jimţ se senioři rádi věnují. Partnerství seniorŧ a mládeţe lze s výhodou vyuţít např. při hlídání dětí, obstarávání rŧzných záleţitostí a předávání znalostí. Do organizování péče o seniory, mládeţ a děti a nové náplně pro vyuţití volného času by měli být, s přihlédnutím k rŧznému chování a potřebám jednotlivých sociálních skupin, zapojováni i nezaměstnaní a etnické menšiny. To by lidem v obtíţných ţivotních situacích dodalo nové perspektivy a sebevědomí. Zároveň by tak tito lidé mohli pomoci obcím pokrýt oblasti sluţeb, u nichţ lze do budoucna očekávat rŧst nákladŧ přesahující finanční moţnosti obcí. Pro vzájemnou komunikaci občanŧ se ukazuje jako dŧleţitá existence rŧzných společenských středisek v obcích a městských částech, které je někde třeba znovu objevit a zrekonstruovat. Zde by se mohly uskutečňovat setkání obyvatel a zájmové činnosti ve spolupráci s neziskovými organizacemi a příslušnými odbornými institucemi. Místní střediska jsou snadno dostupná pěšky a je moţno do nich soustředit jednání o záměrech dalšího rozvoje. Kromě moţností stabilizovat vývoj populace a posilovat kvalitu ţivota je dalším cílem regionálního plánování podporovat tvŧrčí prostředí za účelem přípravy nových přístupŧ k ekonomickému rozvoji. Vedle obytné a rekreační funkce, péče o krajinu (v některých atraktivních lokalitách říční krajiny doplněné o cestovní ruch), je třeba sledovat i moţnost dalších činností. Jedná se o udrţování stávajícího stavebního fondu, o objevování mezer na trhu a zavádění nových obchodních aktivit, např. prodej zemědělských výrobkŧ, zpracování potravin a dřeva u prvovýrobce, jak jiţ bylo uvedeno v kap. 2. Přitom by měly být vyvíjeny a 61

Informace o přírodě, ochraně přírody a krajiny jsou zřejmě k dispozici ve všech šetřených oblastech a jsou vysoce oceňované. 62 Tento pozitivní lokální patriotismus byl komunistickým režimem silně potlačován – důsledky se projevují dodnes. (Pozn. překl.) 45

ověřovány nové záměry, které se opírají o prostorově specifické potenciály, jako jsou setkání tvŧrčích osobností nebo zájmových skupin se sponzory za účelem realizace podnikatelských záměrŧ. Další moţností je obnova vyuţití četných ladem leţících ploch, které se vyskytují zejména v poříčí typu širší niva po zániku prŧmyslové výroby a zemědělských velkopodnikŧ, obnova rozvoje po demolicích obytných a jiných budov v příznivě situovaných pozemcích uvnitř měst nebo v jejich blízkosti. Na těchto nevyuţitých pozemcích by mohly vzniknout svépomocné dílny nově vznikajících firem, nebo by mohly být dočasně vyuţity pro volnočasové aktivity, popřípadě i pro výstavbu nových objektŧ výroby a sluţeb. Vyuţití brownfields by mělo mít ve všech typech říční krajiny přednost před výstavbou na zelené louce. Za účelem podpory tvŧrčího prostředí by měla být navazována partnerství se sousedními obcemi a zahájeny práce na projektech, které poskytnou počáteční pomoc a připraví dŧleţité podklady. To platí především v příhraničních oblastech, kde lze výhodněji vyuţívat specifickou podporu z fondŧ EU zaměřenou na příhraniční oblasti. Konkrétní iniciativy by měly být zapracovány do konceptŧ rozvoje jednotlivých typŧ říční krajiny. Pro vlastní záměry, které by měly být vytvořeny mj. na základě výměny zkušeností a s pomocí externího poradenství, je třeba získat finanční podporu. V návaznosti na historické vývojové procesy by se mělo podařit vyuţít schopnosti, dovednosti a zkušenosti pracovníkŧ, které získali v předcházejících zaměstnáních, pro perspektivní obory nového podnikání, vycházeje přitom z poţadavkŧ a moţností informační společnosti. Tento pohled regionálního plánování na vyuţití a posílení identit říční krajiny by měl být součástí plánování vyuţití území i rozvoje vesnic a měst a měl by být zohledněn a hodnocen také při zpracovávání regionálních plánŧ a konceptŧ regionálního rozvoje. V kaţdém případě je třeba brát v úvahu typy poříčí a jejich zvláštní potenciály, potřebu jednání (opatření) a šance rozvoje. Pro obyvatele poříčí typu širší niva je charakteristické, ţe vnímají velkou šíři svého ţivotního prostoru, jsou si vědomi potenciálŧ řeky a krajiny, za něţ se cítí být odpovědni. Jejich vazba na krajinu je velmi silná. Ekonomický rozvoj je zde hodnocen pozitivněji neţ v poříčí typu rovina a v typu říčního údolí se strmými svahy. Pro udrţení a vyuţití poměrně silné identity obyvatel a kulturní krajiny je třeba udrţet potenciál přírody a kultury a chránit je před ţivelným zastavováním. Vyčlenění retenčních prostor k ochraně před záplavami by mělo být přezkoumáno, realizováno a spojeno s návrhem technických opatření pro případ dalších ţivelních pohrom. Tato opatření sníţí nejistotu a obavy i hospodářské škody. Vyuţití ploch v širší nivě by mělo být doplněno a rozšířeno o nabídky volnočasových aktivit. Roste poptávka po cykloturistice podél řeky, vodních sportech, po vyuţití nivy pro sport, hry a rekreaci. To svědčí o zvyšující se kvalitě ţivota. Ke stabilizaci vývoje populace a k odbourání sociálního napětí by měly být podporovány rozvoj malých podnikŧ a restrukturalizace podnikŧ neschopných konkurence. Prioritním úkolem je tvorba a udrţení nových pracovních míst. Kromě toho by vzájemné vztahy v rámci aglomerace měly být zaměřeny na zajištění a rozvoj pracovních míst a na udrţení nabídek kvalitních sluţeb. Tyto záměry přesahují moţnosti jednotlivých obcí, takţe by měly být pojaty jako úkoly pro více obcí a jako jeden z cílŧ regionálního rozvoje. Typ říčního údolí se strmými svahy se vyznačuje přehledností a omezeností území s úzkým vztahem k řece. Vazba na obec a krajinu je silná a vzájemné vztahy mezi obyvateli se vyznačují komunikativností a dŧvěrností. Vysoce oceňované přírodní a kulturní potenciály jsou zpravidla atraktivní i pro turistické vyuţití, které částečně nahradí opuštěné podniky výroby a sluţeb. V případě Saska dosáhla migrace mladých lidí takového stupně, ţe je otázka, zda bude moţno udrţet občanské vybavení, např. školy, jesle, sportoviště atd. 46

Úkolem municipálního plánování by mělo být vyuţití regionálních potenciálŧ kvality ţivota zejména k podpoře rezidenční a rekreační funkce. Kromě toho by měl být podporován rozvoj turistiky, který mŧţe přispět k udrţení a zlepšení zařízení infrastruktury. Pro rodinu přitom hrají klíčovou úlohu vzdělávací zařízení a pro mládeţ zařízení slouţící k vyuţití jejího volného času. Obojího lze vyuţít také k podpoře lidových zvykŧ a ke kulturním akcím na vesnici i ve městě. Pro obce a města nacházející se na území se strmými svahy má zásadní význam dopravní propojení s centrem osídlené oblasti. To na jedné straně umoţňuje dostatečně kvalitní zásobování obyvatelstva a na druhé straně usnadňuje přístup rekreantŧm a turistŧm. Tyto úkoly je třeba realizovat v rámci oborového plánování v součinnosti obcí. Rovněţ v rámci ochrany před povodněmi je třeba učinit příslušná technická opatření. Poříčí typu rovina vykazuje ve srovnání s ostatními typy poříčí nejslabší vazby obyvatel na řeku. Řeka je zde vnímána jako prvek krajiny a jako překáţka. Potenciál řeky pro cestovní ruch a pro vyuţití volného času je málo vyuţíván a vnímán. Silnějšími prvky identity jsou zde místo bydliště, rodina a dŧm s pozemkem. Také obyčeje, tradice a kultura jsou silně vázány na místo bydliště a jeho historii. Místními symboly jsou často stavby, např. věţe kostelŧ. U poříčí typu rovina se nejvýrazněji projevují znaky zemědělského vyuţití, které se odráţejí i ve struktuře obyvatelstva. Pokud jde o zaměstnanost, jsou ekonomické perspektivy nepříznivé. To je dŧvodem odchodu mladých lidí, čímţ tento typ poříčí ztrácí svŧj nejcennější potenciál. Kultura a příroda jsou zde obyvateli vnímány jako další místní potenciály. Úkoly územního a regionálního plánování by měly být zaměřeny na udrţení stávajících podnikŧ, podporu nových podnikatelských záměrŧ a lákání investorŧ do regionu. Dále je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře rodinám k zajištění konkurenceschopnosti a posilování kreativity dětí a mládeţe. Také podpora inovací by si v zájmu zlepšování ekonomické situace zaslouţila pozornost. Veřejná správa by se měla věnovat rozvoji sídel včetně zlepšování vzhledu měst a obcí a podmínek bydlení. Také péče o seniory a jejich integrace, udrţování lidových tradic a zvykŧ patří k prioritním úkolŧm vytváření vztahŧ k domovu, které mohou plnit obce i v rámci vzájemné spolupráce. Perspektivy ekonomického rozvoje by měly být iniciovány a podporovány regionálními, popř. celostátními programy. Pro zhodnocení a podporu „identity“ přicházejí v úvahu následující okruhy přeshraničních aktivit:   

zachování přírody a rozvoj kulturní krajiny, přeshraniční kulturní výměna, rozvoj cestovního ruchu,

     

spolupráce při ochraně před povodněmi, společné plánování dopravy, plánování rekreačních zařízení, podpora komunikování přes hranici, odbourávání obav z rozšíření EU, boj proti kriminalitě.

Tyto potřeby jednání by měly být za účelem získání návrhŧ řešení projednány sousedními příhraničními obcemi. Prostřednictvím správních orgánŧ kraje, resp. institucí či komisí regionálního plánování lze návrhy předloţit národním orgánŧm územního plánování sousedních zemí. Nadnárodní úkoly, jako jsou úpravy řek a jejich okolí a preventivní ochrana před povodněmi v oblastech jejich vzniku, by měly být řešeny v součinnosti příslušných zemí a v souladu s jejich právními předpisy a se směrnicemi EU o poskytování dotací (viz kap. 4.6). 47

Literatura BANSE, J., MÖBIUS, M., ROCH, I. (2004): Bedarfe ostdeutscher Familien bezüglich ihres Wohnumfeldes – Ergebnisse von Untersuchungen in den Städten Dresden und Leipzig. Expertise zum 7. Familienbericht der Bundesregierung, Berlin. BORCHERS, A. (1997): Die Sandwich-Generation: ihre zeitlichen und finanziellen Leistungen und Belastungen. Campus Verlag. COLLINGE, Ch., GOLDSCHMIDT, T., MAIER, J. (1997): Inner- und transurbane Netzwerke als Ansatzpunkt für kreative Milieus. In: Arbeitsmaterialien zur Raumordnung und Raumplanung 159. Bayreuth. GEIßLER, C. (1991): Die Bevölkerungsentwicklung: Anforderungen der Generation an das Leben und Wohnen in der Stadt. In: Ganser, Hesse, Zöpel (Vyd.): Die Zukunft der Städte. Baden-Baden. Geschäftsstelle Umgebindeland www.umgebindeland.de. Zittau.

(2006):

Umgebindeland-Infobrief

Nr.

17.

JAROSCH, D., MAIER, J. (1991): Unternehmensbiographien als Motivationsimpuls regionaler Wirtschaftsentwicklung mit ausgewählten Beispielen aus dem Raum Bayreuth. In: Arbeitsmaterialien zur Raumordnung und Raumplanung 077. Bayreuth. KUJATH, H. J. (2002): Die Logiken internationaler und nationaler ökonomischer und politischer Verflechtungen zwischen Metropolräumen. In: Informationen zur Raumentwicklung, Heft 6/7, 289 s. MAIER, J., KREUTZER, C., LEIN, J., VÖLKL, H. (1988): Konzepte und Strategien zur regionalen Entwicklung eines peripheren Raumes – das Beispiel einer Teilraum-Planung für den Raum Kronach. In: Arbeitsmaterialien zur Raumordnung und Raumplanung, SH 3. Bayreuth. MAIER, J., TROEGER-WEISS, G. (1990): Marketing in der räumlichen Planung – Ansätze und Wege zu einer marktorientierten Regional- und Kommunalplanung/-politik. In: ARLBeiträge 117. Hannover. ROCH, C. (2005): Städtische Wohnquartiere im Umbruch und Kommunikation älterer Menschen. Vergleichende Untersuchung zur Nutzung von Freiräumen in ausgewählten Stadtquartieren von Bonn und Dresden. Diplomarbeit, eingereicht an der Fakultät für Architektur, Institut für Landschaftsarchitektur, Lehrstuhl für Freiraumplanung der Technischen Universität Dresden. ROCH, I. (2003): Herausforderungen für die Raumentwicklung in der Wissensgesellschaft. In: Schädlich, M., Stangl, J. (Vyd.) (2003): Regionalentwicklung in der Wissensgesellschaft. Chancen für Sachsen, Sachsen-Anhalt und Thüringen. ARL-Arbeitsmaterial Nr. 305. Hannover, S. 20-33. WINTERFELD, K. (2005): Regionale Identität als Basis einer erfolgreichen Entwicklung in Regionen. Referat auf der Fachtagung der Sächsischen Akademie Ländlicher Raum e. V. Nossen.

48

4. Doporučení pro rozvoj říčních krajin 4.1

Úvodní poznámka

Při plánování rozvoje říčních krajin je hlavním cílem zajistit, aby vyuţití území bylo přizpŧsobeno citlivosti a zranitelnosti jednotlivých ploch a typŧ říční krajiny a celého povodí. Přitom zde existuje zvláštní vztah mezi ochranou před povodněmi (včetně opatření k zajištění zvláštních potenciálŧ území, jako jsou ochrana přírody a krajiny, zdrojŧ pitné vody, památek a architektury) a vyuţitím území pro zemědělství, lesnictví, bydlení a prŧmysl. Tento vztah by měl být chápán jako význačný rys říční krajiny, který ji odlišuje od jiných typŧ krajin. Rŧzné zkoumané typy říční krajiny se liší ve svých modelech vyuţití území z hlediska podílŧ ploch obytné a prŧmyslové zástavby ve srovnání s podíly zemědělských a lesních ploch.63 To znamená, ţe existují rŧzné zpŧsoby, jak dosáhnout udrţitelného vyuţití říčních krajin, které zohlední jejich citlivost a zranitelnost. V této kapitole pojednáme o moţnostech ovlivňování udrţitelného rozvoje říčních krajin v souvislosti s kompetencemi a vybranými nástroji, při čemţ vyjdeme z obecných a speciálních potřeb jednání, jeţ jsou podrobně uvedeny v kap. 2.3. Problémy k řešení definované v kap. 2.3 jsou doplněny o potřeby opatření na posílení identity (viz kap. 3). K nim jsou vztaţeny moţnosti jednání na úrovni obcí, regionŧ, národních státŧ a EU se zvláštním zřetelem k přeshraničním a nadnárodním úkolŧm (viz Tab. 17). V dalším kroku jsou podrobně zkoumány moţné vlivy plánování, projektŧ, managementu a financování. Diskuse vycházejí z Tab. 18 „Doporučení pro další rozvoj říčních krajin“.

4.2

Opatření na obecní, regionální a přeshraniční úrovni

V této kapitole jsou potřeby opatření vyplývající z analýzy zkoumaných oblastí (viz kap. 2) vztaţeny k moţnostem ovlivňování ze strany obcí, regionŧ, zemí (krajŧ, ţup) a rezortních orgánŧ. Jsou vypracovávány přeshraniční a nadnárodní okruhy úkolŧ. Přehled o nich obsahuje Tab. 17 „Opatření vztahující se k prostoru“. Opatření na úrovni obce Relativně specifické úkoly týkající se dalšího rozvoje říčních krajin musejí být většinou iniciovány a prováděny obcemi. Další úkoly jsou řešitelné prostřednictvím partnerství se sousedními obcemi nebo s podporou ze strany rezortních orgánŧ, odborných svazŧ a sponzorŧ. Nezbytná je vysoká míra informovanosti a zapojení starosty a zastupitelstva obce (viz kap. 3.1). Rovněţ je třeba podporovat účast občanŧ a obstarání finančních prostředkŧ pro předběţná řešení i vlastní účast na projektech. Existuje vztah mezi potřebami aktivit týkajícími se ochrany před povodněmi, ochrany ţivotního prostředí, rozvoje krajiny a péče o krajinu na jedné straně a typem poříčí na straně druhé. Orná pŧda v blízkosti řeky by měla být přeměněna na trvalé travní porosty, které pŧdu kryjí, takţe jsou odolné vŧči povodni. Toto opatření lze doplnit o další krajinotvorné prvky, např. výsadbu břehových porostŧ s příznivým ekologickým a ochranným účinkem, coţ je nutné projednat se správcem příslušného vodního toku. Uvedená regionální opatření by měla být prováděna zemědělskými podniky, které by při tom měly vycházet z plánŧ vyuţití

63

V širší nivě převládá zástavba, kdežto v rovině spíše zemědělské využití. 49

ploch v dané obci64, případně krajinných plánŧ. Obce by měly respektovat vymezená záplavová území podél vodního toku a v závislosti na charakteru říčních břehŧ stanovit příslušná ochranná opatření. Srovnatelný postup lze pouţít i pro ochranu před větrnou erozí zakládáním a udrţováním propustných ochranných lesních pásŧ, ponejvíce v zemědělsky vyuţívaných oblastech poříčí typu širší niva a rovina. Tyto pásy zpomalují rychlost větru, a tím i odnos ornice a zároveň poskytují skrýš zvěři a podporují vytváření systémŧ ekologické stability. Větrolamy je třeba zakládat v celé šíři krajiny ohroţené větrnou erozí. Jsou součástí plánování krajiny na úrovni obcí, mj. z dŧvodu svého pozitivního vlivu na strukturu krajiny. Nově naplánované větrolamy je třeba projednat v rámci pozemkových úprav s vlastníky a uţivateli zemědělských pozemkŧ. Vymezení retenčních ploch v záplavových územích je opatření nadmístního charakteru. Opatření sestávají obvykle z terénních úprav a z výsadby vhodných dřevin, nejčastěji vrb a olší. Tato opatření mají vliv na hospodářskou činnost zemědělcŧ, jsou zahrnuty do plánŧ vyuţití ploch obcí (územních plánŧ) a do pozemkových úprav. Zakládání lesních parků s naučnými stezkami se provádí zpravidla přeměnou nebo rozšířením soukromých a státních hospodářských lesŧ. Tomu je třeba přizpŧsobit lesní hospodářské plány, krajinné plány a plány vyuţití ploch obcí (územní plány). Zaloţené botanické zahrady a arboreta poslouţí jako zdroj poznání pro místní obyvatele a také vzbudí zájem turistŧ. Proto jsou součástí informací a koncepcí cestovního ruchu a podle zastoupených druhŧ a rozlohy jsou vyuţívány téţ jako regionální vzdělávací lesnická zařízení. V závislosti na moţném spektru výroby přímo v obci vzniká snaha o rozšíření nebo stabilizaci pracovních míst v provozovnách na zpracování dřeva. Je třeba podporovat zájem firem i jednotlivých odběratelŧ o vyuţívání obnovitelných zdrojŧ energie. Propagace a podpory by se mělo ujmout vedení obce. V součinnosti zájemcŧ, obcí a moţných sponzorŧ by měly být stanoveny podmínky pro podporu podnikatelských aktivit při respektování poţadavkŧ rozvoje obce.65 Podobný postup je namístě i v případě podpory podniků řemeslné a ruční výroby, protoţe obce by měly mít zájem na zvýšení nebo udrţení tvorby ekonomické aktivity. Tyto podniky navíc mohou nabídnout pohled na tradiční zpŧsoby výroby jedinečných výrobkŧ oceňovaných a poptávaných specializovanými zájemci, příp. turisty. Pro udrţení a oţivení tradiční řemeslné výroby lze doporučit vypracování příslušných projektŧ a pomoc ze strany obce při hledání dotačních zdrojŧ. Klasickým úkolem obce při zlepšování kvality ţivotního prostředí je přeměna nevyužívaných průmyslových ploch na plochy zeleně, popř. obnova jejich vyuţití pro jiné neţ prŧmyslové účely. Tento úkol je aktuální zejména pro poříčí typu údolí se strmými svahy, ale i pro jiné typy poříčí úměrně tomu, nakolik jsou ovlivněny strukturálními změnami. Změnu vyuţití ploch je třeba zakreslit do plánu vyuţití ploch dané obce (do územního plánu) či krajinného plánu. Odstranění staveb v prŧmyslových a rezidenčních oblastech je třeba zaznamenat do těchto dokumentŧ v případě, ţe mají značný vliv na ekologické, klimatické a retenční funkce. Pro obce v říčních krajinách je nezbytné a závazné čištění odpadních vod. Náklady na pořízení čistírny odpadních vod zpravidla přesahují finanční moţnosti obcí. Je proto třeba ţádat o podporu ministerstvo ţivotního prostředí příslušné země a předloţit dokumentaci na 64 65

V České republice z územních plánů (Pozn. překl.) Silniční přípojky, skladovací plochy aj. 50

realizaci čistírny odpadních vod, která je zařazena do finančního plánu ministerstva ţivotního prostředí a do rozpočtu obce. Je třeba stanovit podmínky pro udržování jakosti podzemních vod a kvality půd a limity pro dekontaminaci starých zátěţí těţkými kovy, oleji aj. V ekologických plánech obcí musí být stanoveny, kontrolovány a aktualizovány také limity emisí SO2, NOx, prachu v ovzduší a hluku zpŧsobeného dopravou a podniky řemeslné a prŧmyslové výroby. Klíčovým úkolem rozvoje sídel, zejména měst, je využívání území ekologicky příznivým a zodpovědným způsobem. Rozvoj by měl vycházet z regionálně specifických ekonomických, sociálních a kulturně historických potenciálŧ a měl by zohlednit příslušné poţadavky na ochranu a prevenci. Získané poznatky se pak pouţijí jako vstupní údaje do územně plánovací dokumentace, plánu památkové péče, krajinného plánu a v případě, ţe přicházejí v úvahu velkoplošná opatření preventivní ochrany před povodněmi, také do rámcového krajinného plánu regionu, popř. jiného regionálního dokumentu řešícího rozvoj krajiny66. K realizaci úkolŧ, které se opírají o řadu projektŧ a při nichţ je třeba zohlednit zájmy sousedních obcí, je vhodné vytvořit nadmístní management. Spolupráce obcí Spolupráce obcí je uţitečná při hledání řešení problémŧ týkajících se několika obcí a překračujících moţnosti jedné obce. Patří k nim např. opatření k ochraně před povodněmi ohrázováním území, popř. jeho obnovou. V poříčí typu širší niva a rovina je moţno plánovat a realizovat také technická opatření ochrany v rozsahu překračujícím území několika obcí. Na základě nejnovějších klimatických prognóz67 lze na evropských řekách očekávat časté a intenzivní povodně. Hráze by tudíţ měly být včas dimenzovány tak, aby byly v obcích schopné bezpečně převést nově stanovené stoleté prŧtoky. Příslušné změny by měly být podchyceny v regulačních plánech (územních plánech) i v plánech hlavních povodí. V regionálních plánech (zásadách územního rozvoje) by měla být vymezena území obcí ohroţených povodněmi. Tyto plány musejí být projednány se sousedními přeshraničními obcemi a sousedními regiony. Preventivní ochrana by měla být doplněna o ustavení komise krizového řízení. Zvyšování prŧměrné roční teploty ovlivňuje také vegetaci. Vŧči větrné a vodní erozi by měla být včas učiněna vhodná opatření, zvláště pokrytí povrchu pŧdy vegetací. Budovy v záplavových územích musí mít konstrukci odolnou proti velké vodě. Tyto zpŧsoby výstavby se neobejdou bez dotací z rozpočtu příslušného národního státu nebo spolkové země (kraje, ţupy). Při plánované přestavbě budov je třeba dbát na odolnost konstrukcí vŧči velké vodě, coţ by mělo být podchyceno v plánu vyuţití ploch nebo regulačním plánu, krajinném plánu a vodohospodářském plánu. Akumulační plochy v říčních nivách lze dočasně využívat ke sportu a rekreaci. Alternativní vyuţití je třeba zaznamenat do krajinného plánu, plánu vyuţití ploch příslušné obce (územního plánu) a vodohospodářského plánu. Kromě toho je lze zahrnout i do koncepcí rekreace a turistiky68. V zájmu obcí je také plánování silničních obchvatů a napojení menších obcí na centra (střediskové obce) a zajištění spojení mezi menšími obcemi. Objízdná komunikace mŧţe 66

V České republice do zásad územního rozvoje. (Pozn. překl.) Výsledky výzkumu Spolkového úřadu životního prostředí, prezentované 25. 4. 2006 na tiskové konferenci na téma následky změny klimatu. 68 Obvykle součást územních a krajinných plánů. (Pozn. překl.) 67

51

v případě katastrofy umoţnit přístup a pomoc, prochází-li její trasa nezaplaveným územím. Pro obce nacházející se v typu říčního údolí se strmými svahy a v poříčí typu rovina má spojení s centrem existenční význam, protoţe umoţňuje prodej čerstvých produktŧ, dojíţdění do práce a za nákupy, popř. i přístup rekreantŧm a turistŧm. Je třeba zajistit denní přístup dětem a mládeţi do škol, pokud nechceme, aby se říční krajiny, které byly v rané historii přednostně osídlovány, staly periferními oblastmi. Inovace poţadované v rámci strukturních změn (viz kap. 2. a 3.2) se neobejdou bez spoluúčasti občanŧ při veřejných diskusích. Je také třeba zajistit přístup pečovatelského personálu k nemocným lidem a seniorŧm. Plnění humanitární povinnosti by se společnost a stát neměly vyhýbat. Opatření sledující tento účel je třeba zahrnout do příslušných plánŧ obcí a plánŧ dopravy na úrovni národních státŧ (spolkových zemí či regionŧ). Potřebná opatření v ochraně přírody, péči o krajinu a rekreaci je třeba, v závislosti na velikosti a charakteru nivy, projednat a realizovat společně se sousedními obcemi. To se týká jak napojení rekreačních oblastí na chráněná území, tak začlenění chráněných území do systémů ekologické stability. Příslušná opatření je třeba zahrnout do plánŧ vyuţití ploch (územních plánŧ) a krajinných plánŧ obcí. V případě velmi rozsáhlých plošných nárokŧ na územní systémy ekologické stability jsou chráněná území a zelené pásy také součástí rámcového krajinného plánu regionu. Rozvoj rekreačních oblastí je vhodné provádět ve spolupráci se sousedními obcemi formou společných projektŧ. Podobný postup je namístě i v případě podpory nabídek pro turisty, tradičních zvyků nebo nově etablovaných slavností. Pokud jsou tato opatření uskutečňována ve spolupráci několika obcí, sníţí se jejich náklady a zvýší se kvalita a účinnost. Opatření je třeba zahrnout do koncepcí a programŧ turistického ruchu. V případě akcí většího rozsahu a četnosti během roku je vhodné ustavit příslušný management. Také účinnost prodeje a zpracování zemědělských produktů jejich prvovýrobcem je moţno zvýšit společnou reklamou a investicemi více obcí. Kromě toho je třeba věnovat pozornost plánování v zemědělských a zahradnických podnicích. Uvedené iniciativy je moţno stimulovat v rámci společných projektŧ. Odpovědnost regionů Podstatné zásahy do územní a ekonomické struktury vyuţití území, do struktury sídel, jakoţ i jiné zásahy s dopadem na území musí být schváleny regionálními a popřípadě i centrálními orgány národních státŧ, bez jejichţ finanční podpory není realizace jednotlivých zásahŧ moţná. Týká se to zejména přechodu na bioprodukty v zemědělských a zahradnických podnicích, zejména těch, které hospodaří v citlivých oblastech, a také rodinných farem.69 Obě opatření musí být posouzena a registrována úřady zemědělské správy. Při konverzi výroby nebo při zakládání nových podnikŧ je vhodné vyuţít moţnosti vypracování vlastního projektu v rámci dotačních programŧ. Práce s dětmi a mládeží vyţaduje rovněţ podporu ze strany regionálního úřadu a v některých případech i vlády. Tyto potřeby byly jasně zdŧrazněny ve výsledcích prŧzkumu identity (kap. 3). Kromě toho je třeba řešit problémy integrace a podpory sociálně slabých a etnických menšin. Na základě expertíz a rozvojových dokumentŧ obcí by měly být vypracovány plány vzdělávání a sociální integrace, za jejichţ správnost by měly nést odpovědnost regionální úřady a vláda příslušné země. Moţnost získání podpory z dotačních programŧ by měla být podle potřeby vyzkoušena a realizována na modelových projektech. Dále je třeba udržet a podporovat nabídku vzdělávání pro děti v odlehlých obcích, aby byla omezena migrace obyvatel a zajištěna stabilita populace. Tento poţadavek souvisí 69

Přednostně s nabídkou agroturistiky. 52

s dopravním napojením na střediskové obce (viz výše), které kromě základního vzdělání na místě umoţní také přístup k dalším nabídkám specializovaného vzdělávání, jehoţ moţnosti jsou podchyceny v plánech vzdělávání pořizovaných regionem nebo národním státem. Moţnosti získání dotací do řídce osídlených oblastí s nízkým počtem dětí povinných školní docházkou by měly být posouzeny na modelových projektech. Za ochranu přírody a management krajiny nese odpovědnost stát nebo v Německu spolková země, které stanoví prioritní cíle ochrany ve spolupráci s regionálním úřadem. Tyto cíle se musí promítnout do regionálních plánŧ upravujících ochranu a tvorbu krajiny, do plánu ţivotního prostředí země a do krajinných plánŧ příslušných obcí (územních plánŧ). Kromě toho existují ještě potřeby jednání týkající se ustavení společného managementu pro chráněná území v daném povodí, a to mezi obcemi, případně i přes hranici. V tomto rámci by měla být zajištěna integrovaná péče o chráněná území. Odpovědnost zemí Zvláštní potřeba jednání souvisí s vytvářením programů kompenzace za omezení ve využívání chráněných území. Programy je třeba vypracovat na úrovni národních státŧ na základě analýzy výnosŧ a nákladŧ a realizovat prostřednictvím obcí úměrně jejich podílu na ochraně. Tímto zpŧsobem kompenzace bude zajištěn předepsaný zpŧsob péče o chráněná území a obce získají příspěvek na úhradu mzdových nákladŧ spojených s preventivními opatřeními, coţ posílí sebevědomí obyvatel. Další vzdělávání v oblasti ochrany přírody by mělo být upraveno v zemském plánu vzdělávání v oblasti ochrany přírody, a to v souladu s náklady na ochranu a péči. Kursy ochrany přírody pro dobrovolníky a zainteresované skupiny obyvatel je vhodné provádět v rámci projektŧ vzdělávání. Odpovědnost překračující hranice států Pro sledování jakosti vod je vhodný takový systém monitoringu, který je kompatibilní se systémy sousedních zemí. Na základě srovnatelné stupnice kvality povrchových vod lze kontrolovat a aktualizovat podmínky a parametry pro znečišťovatele vod. Monitorování povodní na řekách a jejich přítocích zatím rovněţ není přes státní hranici srovnatelné. V zájmu dalšího úspěšného pokračování v solidní a dŧvěru vzbuzující spolupráci bude třeba navzájem sladit programy a hardware. Podpora centralizované ochrany před povodněmi by jistě byla ţádoucí a uţitečná. Systém pozorování by mohl vyhodnocovat počet a velikost retenčních ploch. Vybudování, resp. rozšíření retenčních ploch v celém poříčí by bylo moţno plánovat společně. Preventivní ochrana před povodněmi vyţaduje velkoplošné plánování v celém povodí řeky. Úkolem všech zemí v povodí řeky by měla být koordinace záměrŧ a pouţívání srovnatelných metod při jejich realizaci. Z dokumentace projednané se sousedními státy by se mělo vycházet jak při přípravě preventivních opatření, tak i při tvorbě strategií pro případ výskytu povodně. Všechny obce v povodí by měly být zapojeny do procesu jejich přípravy a realizace. Měly by být stanoveny podmínky jak pro vyuţití území70, tak pro přestavbu sídel71.

70

V rámci využití území se doporučuje: převod orné půdy v nivě na trvalé travní porosty, budování příkopů, budování prvků zadržujících vodu – např. remízků a pásů dřevin, zachování mokřadů, zalesňování za účelem ochrany před povodněmi, obdělávání půdy způsobem bránícím vodní erozi, nenechávat pozemky ladem bez vegetačního pokryvu, preferovat v krajině cesty bez zpevněného povrchu. 71 Siegel a Richter (2003) k tomuto navrhují budování cest s povrchem propustným pro vodu a s příkopy, žádné úhory, jímání dešťové vody a hospodaření s ní, odstranění zpevněných povrchů a ochrana objektů (viz 4.3). 53

Ke vzájemné dohodě přes hranici státŧ by mělo dojít, i pokud jde o uspořádání kulturní krajiny. Týká se to např. diskusí o přirozených způsobech lesního hospodářství a diskusí o citlivých oblastech. Tyto potřeby jednání jsou podchyceny v plánech vyuţití ploch, v krajinných plánech a lesních hospodářských plánech. Pro dotváření kulturní krajiny jsou kromě toho nutné doprovodné plány památkové péče. Ke koordinaci celé řady opatření ochrany přírody a památkové péče a ke zvaţování nových moţností a poţadavkŧ na vyuţití ploch je nezbytné ustavit management. Nadnárodní odpovědnost V případě všech evropských řek je třeba doporučit a provádět plánování vyuţití rozsáhlých území, které zajistí protipovodňovou ochranu a udrţitelný rozvoj říčních krajin. Tento proces by měl být doprovázen monitorovacími systémy jakosti vody a protipovodňové ochrany. Z nich by měl vycházet návrh ukazatelŧ a technických opatření. Pro chráněná území a kulturní krajiny v povodích řek, která leţí na území více neţ dvou zemí, by měla být rovněţ dohodnuta pravidla, doporučení a poţadavky. Za uvedené úkoly by měly převzít odpovědnost dotčené národní státy a odborníci zastupující instituce Evropské unie.

54

Tab. 17 Opatření vztahující se k prostoru Doporučená opatření

Obec

Přeměna orné pŧdy v trvalé travní porosty a jiná opatření péče o krajinu

Vyuţití ploch vztaţené k poříčí

Ochrana před erozí včetně větrolamŧ

Vyuţití ploch, rozvoj krajiny

Vymezení retenčních ploch v návaznosti na záplavová území

Vyuţití ploch i přes hranice obcí

Podpora bioprodukce

Místní aţ přesahující hranice obcí

Podpora rodinných farem

Místní aţ přesahující hranice obcí

Zpracování zemědělských produktŧ, prodej u prvovýrobce

Místní

Vytváření kulturní krajiny

Přesahující území obcí, popř. vztahující se k poříčí

Přírodě blízké lesní hospodářství

Přesahující území obcí

Podpora vodohospodářských a ekologických funkcí

Přesahující území obcí, popř. vztahující se k poříčí

Zakládání lesoparkŧ a lesních botanických zahrad

Dotváření krajiny

Podpora zpracování dřeva

Přesahující území obcí

Podpora postupného odstraňování staveb bránících volnému prŧchodu vody

Vyuţití ploch

Region Regionální dílčí prostor

Vyuţití ploch i přes hranice obcí i regionu

Regionální dílčí prostor

Regionální dílčí prostor

55

Národní stát

EU

Doporučená opatření

Obec

Podpora podnikŧ řemeslné výroby a manufaktur

Typ poříčí, popř. přesahující území obcí

Zajištění čištění odpadních vod

Vyuţití ploch

Likvidace emisí znečišťujících ovzduší a emisí hluku

Národní stát

Region

EU

Přeshraniční vliv

Vliv regionu Vliv regionu

Monitorování povodní

Povodí

Nadnárodní

Monitorování za účelem udrţení jakosti podzemních vod

Povodí

Přeshraniční aţ nadnárodní

Na přeshraniční úrovni

Opatření stanovená směrnicemi

Budování a sanace hrází a technická opatření protipovodňové ochrany

Vyuţití ploch, popř. přesahující území obcí

Plánování zaměřené na ochranu před povodněmi Sníţení znečištění podzemních vod a pŧdy těţkými kovy

Vztahuje se k lokalitě

Vyuţívání ploch vztahovat k potenciálu městského území

Vztahuje se k lokalitě, rozvoj města

Prosazování zpŧsobŧ výstavby odolné proti povodním

Rozvoj lokality a sídla, vztahuje se k poříčí

Vztahuje se k dílčímu prostoru

Vypracování strategie ochrany před ţivelními pohromami Zajištění, popř. zvětšení retenčních ploch

Spolková země a národní stát Vyuţití ploch, vztahuje se k poříčí

Velkoplošné plánování protipovodňové ochrany v povodí

Na přeshraniční úrovni a povodí

56

Doporučená opatření

Obec

Vymezení říčních niv jako sportovního a rekreačního prostoru s moţnými retenčními funkcemi

Dotváření krajiny

Plánování silničních obchvatŧ

Vyuţití ploch

Podpora práce s dětmi, mládeţí, se sociálními a etnickými menšinami

Region

Vliv regionu, popř. dílčího prostoru

57

Národní stát

Celostátní péče

EU

Tab. 18 Doporučení pro další rozvoj říčních krajin Doporučená opatření

Vlivy Plánování

Přeměna orné pŧdy v trvalé travní porosty a jiná opatření péče o krajinu

Podnikové plány, plánování vyuţití území

Ochrana před erozí, mj. prostřednictvím mezí a větrolamŧ

Krajinné plány a pozemkové úpravy

Vymezení retenčních ploch v návaznosti na záplavová území

Pozemkové úpravy, podnikové plány, plánování vyuţití ploch (územní plány)

Podpora bioprodukce

Plánování v zemědělství

Podpora rodinných farem

Projekty

Management

Dotační politika

Kooperace se sousedními obcemi

Pilotní projekty

Programy

Modelové projekty

Programy

Zpracovávání zemědělských produktŧ, prodej u prvovýrobce

Podnikové plány

Projekty obcí

Vytváření kulturní krajiny

Plánování vyuţití ploch, plán památkové péče, krajinný plán

Projekty na podporu jednotlivých opatření

Přírodě blízké lesní hospodářství

Plánování krajiny, plánování provozu lesního hospodářství

Podpora vodohospodářských a ekologických funkcí

Plánování krajiny

Zakládání lesoparkŧ a lesních botanických zahrad

Zařízení pro lesní hospodářství, plány provozu lesního hospodářství, krajinné plány, plánování vyuţití ploch

Projektové práce nadmístního charakteru

58

Koordinace plánování krajiny a památkové péče, plánování na úrovni obcí a regionŧ

Sponzorování

Doporučená opatření

Vlivy Plánování

Podpora zpracování dřeva

Projekty

Projektové práce nadmístního charakteru

Podpora vzdělávání dětí

Plán vzdělávání

Modelový projekt

Podpora turistických nabídek

Plánování turistického ruchu, rozvojové koncepce

Spolupráce sousedních obcí

Podpora venkovských slavností

Plánování turistického ruchu doplněné o rozvojové koncepce

Spolupráce sousedních obcí

Dopravní spojení do městských sídel

Plánování dopravy, regulační plánování

Stanovení prioritních cílŧ ochrany přírody a krajiny

Plánování krajiny, plánování ţivotního prostředí

Dotační politika

Programy

Vztahuje se k území

Sponzorování, programy Sponzorování, programy, kulturní politika

Vyjasnění mezi rŧznými zájmy odborníkŧ

Společný management chráněných území

Management přesahující hranice obcí

Začlenění chráněných území do systémŧ ekologické stability

Plánování vyuţití ploch, regionální plánování, plánování krajiny

Napojení rekreačních oblastí na chráněná území

Plánování vyuţití ploch, plánování krajiny

Koordinace na obecní a regionální úrovni Projektové práce a kooperace

Zajištění péče o chráněná území Naučné stezky v přírodě a vzdělávání ochráncŧ přírody

Management

Programy Koordinace na obecní a regionální úrovni

Plánování vzdělávání v oblasti ţivotního prostředí

Projektové práce

Politika ţivotního prostředí Sponzorování, programy

Na přeshraniční úrovni a na úrovni přesahující hranice obce

Programy kompenzace za omezené vyuţití chráněných území

59

Vzdělávací politika, programy

Doporučená opatření

Vlivy Plánování

Přeměna opuštěných prŧmyslových ploch v zelené plochy nebo jejich vyuţití pro neprŧmyslové účely

Plánování vyuţití ploch

Podpora postupného odstraňování staveb bránících volnému prŧchodu vody v záplavových územích

Plánování vyuţití ploch, plánování krajiny

Podpora podnikŧ řemeslné malovýroby a manufaktur

Projekty

Management

Dotační politika

Programy

Projekty

Programy

Čištění odpadních vod

Plánování ţivotního prostředí obcí, rozpočty obcí

Management ţivotního prostředí

Likvidace emisí znečišťujících ovzduší a emisí hluku

Plánování ţivotního prostředí, ukazatele

Management ţivotního prostředí

Monitorování povodní

Vodní hospodářství

Monitorování jakosti vod

Plánování ţivotního prostředí v obecním, v regionálním, v přeshraničním měřítku

Přeshraniční, nadnárodní

Výstavba nebo obnova hrází a technická opatření protipovodňové ochrany

Regulační plány, územní plány, vodní hospodářství, regionální plánování

Nadobecní a přeshraniční

Redukce znečišťování podzemních vod a pŧdy těţkými kovy

Plánování ţivotního prostředí, podmínky a ukazatele

Vyuţívání ploch vztahovat k potenciálu městského území

Regulační plány, územní plány, doprovodný plán péče o památky, plán krajiny

Přeshraniční projekty

Programy

Přeshraniční v rámci povodí

Programy

Přeshraniční programy

Management příměstské oblasti

60

Programy

Doporučená opatření

Prosazovaní zpŧsobŧ výstavby odolné proti povodním

Vlivy Plánování

Projekty

Management

Dotační politika

Plánování krajiny, plánování vodního hospodářství, plánování vyuţití ploch

Vypracování strategie ochrany proti katastrofám

Pro obyvatele na břehu řeky a povodí jako kooperační sluţba

Vybudování, popř. zvětšení retenčních ploch

Plánování vyuţití ploch, plánování krajiny

Velkoplošné plánování protipovodňové ochrany v povodí řeky

Plánování vyuţití ploch, regionální plánování, vodohospodářské plánování přesahující hranice

Vymezení říčních niv jako sportovních a rekreačních prostorŧ s moţnými retenčními funkcemi

Plánování krajiny, regulační plány, územní plány, plánování turistického ruchu

Plánování silničních obchvatŧ

Plánování dopravy, regulační plány, územní plány

Podpora práce s dětmi, mládeţí, se sociálními a etnickými menšinami

Plánování obcí, plán vzdělávání v rámci regionu a spolkové země či státu

Management v povodí

Projektové práce

Modelový projekt

Programy, sponzorování

61

4.3

Plánování

Nástroje územního/prostorového plánování72, 73 Územní/prostorové plánování jako formální nástroj (ARL 2005, s. 679 n.)74 pomáhá řešit problémy, zjištěné empirickým výzkumem, a dále umoţňuje začlenit materiální cíle do cílŧ územního/prostorového rozvoje. Tyto cíle jsou poté závazné pro všechny uţivatele území. Územní/prostorové plánování probíhá v evropských státech (srov. ESDP – Evropské perspektivy územního rozvoje) podle modelu udrţitelnosti.75 Pod pojmem „udrţitelnost“ se rozumí takový rozvoj, který je zaměřen na uskutečnění rovností šancí v rámci jedné generace nebo v mezigeneračním měřítku (Spehl v ARL 2005, s. 679). Udrţitelný „rozvoj“ zahrnuje ekonomickou produkci a její distribuci, sociální a ekologické aspekty a respektování kulturních a institucionálních hledisek. Při udrţitelném rozvoji se regiony a obce jeví jako úrovně plánování, které mohou realizovat model udrţitelnosti tvŧrčím zpŧsobem a konkrétními rozhodnutími o umístění staveb. Regiony představují přehlednou úroveň plánování mezi obcemi a národními státy. Místní a globální tendence jsou evidentní v regionálních rozvojových trendech, v jejich šancích a překáţkách. Přehlednost a identita zvýhodňují řešení specifická pro region, která lze zčásti oddělit od celosvětových ekonomických zájmŧ a mocenských poměrŧ. Rozvoj regionálních dílčích prostorŧ, jako je rozvoj říčních krajin, podléhá stejně tak společným zájmŧm a potřebám jednání. Ty však jako menší zvláštní prostor mají více vztah k obecním zájmŧm a aktivitám. Pokud jde o společné akce, zájmy a moţnosti rozvoje, jsou regiony a jejich dílčí prostory pro realizaci cílŧ vybaveny jen nepočetnými kompetencemi.76 To se z velké části týká77 správní kompetence a disponování finančními prostředky. K tomu přistupují nejistoty ohledně vymezení regionŧ a jejich dílčích prostorŧ. Ty jsou prezentovány na jedné straně obsahově zaměřenými sdruţeními a na druhé straně jako prostorové sítě podílejících se účastníkŧ, které jsou silně orientovány na osoby. Mění se s odchodem jedněch partnerŧ ze sítě a přistoupením nových partnerŧ. Na rozdíl od regionŧ a regionálních dílčích prostorŧ mají obce k dispozici silné správní kompetence, finanční prostředky a nástroj regulačního/územního plánování (viz níţe). Protoţe území jednotlivých obcí se pro cíle udrţitelného rozvoje říční krajiny jeví jako příliš malé, je vhodné, aby spolupracovaly alespoň sousedící obce. Pro spolupráci a nalezení rozhodnutí v dílčích prostorech a konkrétně pro poříčí jsou nezbytné informační podklady, protoţe data týkající se ekonomické provázanosti prakticky neexistují a provázanosti v oblasti sociální a kulturní se zdají být náročnými úkoly pro zkoumání. Na jejich základě lze vypracovat rozvojový program vztahující se k danému prostoru a rovněţ odvodit cíle pro regionální plánování, regulační plánování/územní plánování a rezortní plánování. Plánování na úrovni obcí Územní plánování na úrovni obce je v Německu řešeno v regulačních plánech, v České republice je upravováno územními plány a regulačními plány, na Slovensku územními plány 72

Údaje v této kapitole týkající se situace v České republice byly aktualizovány podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. (Pozn. překl.) 73 Pojem „územní plánování“ se týká České a Slovenské republiky, pojem „prostorové plánování“ se týká Německa. (Pozn. překl.) 74 V textu uváděným odkazem na ARL + letopočet se rozumí Handwörterbuch der Raumordnung, ARL Hannover, příslušný ročník vydání (viz kapitola „Literatura“). (Pozn. překl.) 75 V r. 1992 byl pojem „udržitelný rozvoj“ na „United Nations Conference of Environment and Development“ (UNCED) prohlášen za celosvětový model pro politické jednání. 76 Týká se především Německa. (Pozn. překl.) 77 Plánovací regiony pojaté jako uskupení obcí jsou v tomto případě zvýhodněny. 62

obce a regulačními plány (územními plány zóny). V Maďarsku je plánování vyuţití ploch regulováno v zákoně o vytváření a ochraně uměle vytvořeného (zastavěného) prostředí (1997). K tomu jsou kompetentní obce, které přebírají vypracování místního regulačního plánu jako povinný úkol. Německo Regulační plány obcí mají zaručit udrţitelný urbanistický rozvoj a sociálně spravedlivé vyuţití ploch slouţící prospěchu všech. „Mají přispívat k zajištění a rozvoji lidsky dŧstojného ţivotního prostředí a k ochraně přirozených základŧ ţivota, mj. v rámci odpovědnosti za všeobecnou ochranu klimatu, a v souladu se stavební kulturou uchovávat a rozvíjet jejich urbanistickou podobu, jakoţ i obraz místa a krajiny“ (Stich 78 v ARL 2005, s. 76 a dále). Regulační plánování má zajistit integraci procesu zvaţování vyuţití všech ploch. Vyuţití území (pŧdy) je tedy potřebou jednání v říčních krajinách. Koordinované vyuţívání území v říčních krajinách má kromě toho pro sousední obce výhody vyplývající z „nařízení o vzájemné ohleduplnosti mezi obcemi“ (tamtéţ, s. 76). V dŧsledku toho se mají na vypracování, změně nebo doplňování regulačních plánŧ konkrétní obce podílet všechny obce, jejichţ rozvoj a plánovací záměry by mohly být tímto dokumentem dotčeny. Cíle regulačních plánŧ musí být kromě toho přizpŧsobeny cílŧm prostorového uspořádání – srov. § 1 odst. 4 stavebního zákona (BauGB) a § 4 odst. 1 zákona o prostorovém uspořádání (ROG). To na jedné straně znamená, ţe je nutno z programŧ rozvoje spolkové země nebo z regionálních plánŧ převzít jako vstupní informace cíle stanovené pro chráněná území. Na druhé straně je zapotřebí, aby tyto cíle byly formulovány jasně a jednoznačně, a tak mohly být s dostatečnou přesností zahrnuty do regulačních plánŧ, k nimţ ve smyslu BauGB patří plány vyuţití všech ploch v obci jako přípravné regulační plány a zastavovací plány jako závazné regulační plány. Zatímco plán vyuţití ploch se vypracovává pro celé území obce, týkají se příslušná ustanovení zastavovacích plánŧ zpravidla jen určité části obce. Do plánu vyuţití ploch vstupují oborové cíle, které jsou většinou předkládány jako neformální koncept.79 Potřebná opatření, která vyplývají z cílŧ stanovených v případové studii, by tedy v případě potřeby měla být převedena do zastavovacích plánŧ z oborových konceptŧ. Česká republika Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Dále vymezí zastavěné území, zastavitelné plochy, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy. Rovněţ stanoví podmínky pro vyuţití těchto ploch a koridorŧ. Územní plán pořizuje a schvaluje obec. Tento plán se vypracovává pro celé území obce či vojenského újezdu nebo pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán je závazný pro pořízení regulačního plánu zastupitelstvem obce a pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro vyuţití pozemkŧ, pro umístění staveb a jejich prostorové uspořádání, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého ţivotního prostředí. Regulační plán vţdy stanoví podmínky pro vymezení a vyuţití pozemku, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Tento plán pořizuje a schvaluje obec, kraj nebo v případě vojenského újezdu Ministerstvo obrany. Regulační plán mŧţe být pořízen i z podnětu, např. ze strany developera nebo vlastníka 78

Viz též § 1 odst. 5 BauGB v novém znění z r. 2004. V důsledku vzájemného působení těchto rozmanitých plánů a nástrojů se efektivně vytváří politika rozvoje měst (srov. Stich tamtéž). 79

63

pozemku. Regulační plán je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační plány vydané obcemi. Tento plán mŧţe nahradit plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav. Právním podkladem pro vypracování územního plánu a regulačního plánu je stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 68/2007 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. Slovensko Územní plán obce řeší komplexní prostorové uspořádání a funkční vyuţití území obce, koordinuje zájmy a aktivity, které ovlivňují území, ţivotní prostředí a ekologickou stabilitu, a stanoví regulativy pro prostorové uspořádání a funkční vyuţití území obce v návaznosti na přilehlé území. Územní plán obce především stanoví přípustné, omezené a nedovolené vyuţití ploch, určuje zásady a regulativy ochrany a vyuţití přírodních zdrojŧ, kulturněhistorických hodnot a významných krajinných prvkŧ, zásady a regulaci veřejné dopravy a technického vybavení, jakoţ i veřejně prospěšné stavby, plochy pro sanaci a plochy pro chráněná území v krajině. Územní plán zóny stanoví především zásady a regulativy pro detailní prostorové uspořádání a funkční vyuţití parcel, staveb a veřejného dopravního a technického vybavení území. Územní plán zóny stanoví zásady a regulativy pro lokalizaci staveb na jednotlivé parcely a podmínky zastavování pro jednotlivé stavební parcely. Územní plán zóny určuje míru zastavění a únosnost vyuţívání území, chráněná území, zásady a regulativy pro zainvestování parcel. Územní plán zóny určuje lokalizaci zelených ploch, významné krajinné prvky a také ostatní prvky územního systému ekologické stability. Územní plán zóny určuje rovněţ časovou koordinaci a koordinaci cílŧ nové výstavby a obnovy stávajících budov, parcely pro obecně prospěšné stavby a parcely určené k asanaci. Právním podkladem pro vypracování územního plánu obce a územního plánu zóny je zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, a jeho prováděcí vyhláška č. 55/2001 Sb. Plánování na úrovni regionŧ Kromě vypracování regionálního plánu pŧsobí regionální plánování aktivně na plánování na úrovni obcí a na rezortní plánování významné pro území, stejně tak i na odborné koncepty rezortŧ, jako je plán rozvoje škol, plán potřeby mateřských škol nebo plán městské hromadné dopravy. Regiony jsou často hybnou silou i pro vypracování přeshraničních konceptŧ rozvoje se sousedními státy. Od té doby, kdy EU potvrdila svou vŧli brát zřetel na zvláštní zájmy regionŧ, nabývají diskuse na evropské úrovni o regionálních konceptech politického významu. V Maastrichtské dohodě bylo dohodnuto ustavení poradního výboru ze zástupcŧ regionálních a místních územních korporací. Tomuto „Výboru regionŧ“ poskytuje konzultace v regionálně významných záleţitostech Rada nebo Komise EU. Výbor regionŧ je oprávněn zaujímat z vlastní iniciativy stanoviska, která se zabývají např. naléhavými potřebami opatření a cíli rozvoje. V Německu je regionální plánování většinou součástí zemského plánování. V České republice budou základním územně plánovacím dokumentem na regionální úrovni zásady územního rozvoje krajŧ a na Slovensku to jsou územní plány regionŧ. V Maďarsku odpovídá regionální plánování německému modelu. Realizuje se pro více územních jednotek.

64

Německo Ve většině spolkových zemí je regionální plánování součástí zemského plánování. Kromě regionŧ mŧţe být území určené k plánování vymezeno územím svazku obcí v aglomeraci, územím dobrovolných svazkŧ obcí a územím obcí spolupracujících přes hranici státu. Na rozdíl od regionŧ určených k plánování nejsou územní statistické jednotky NUTS, které odpovídají regionálně politickým účelŧm, ve spolkových zemích zpravidla funkčně vymezeny. Ve Spolkové republice Německo odpovídají NUTS správním úrovním obcí, okresŧ a regionŧ spolkových zemí (srov. Sinz v ARL 2005, s. 922). Vymezení na všech zmíněných územních úrovních se v jednotlivých členských státech EU co do velikosti značně liší. Česká republika Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech a v souladu s celostátním dokumentem Politika územního rozvoje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování na území kraje, určují strategii jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Stanoví základní poţadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu, zejména pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, a stanoví kritéria pro rozhodování o moţných variantách nebo alternativách změn v jejich vyuţití. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory, s cílem prověřit moţnosti budoucího vyuţití, jejich dosavadní vyuţití nesmí být měněno zpŧsobem, který by znemoţnil nebo podstatně sníţil prověřované budoucí vyuţití. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivŧ na udrţitelný rozvoj území. Tento dokument pořizuje a schvaluje kraj. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánŧ, regulačních plánŧ a pro rozhodování v území. Právním podkladem pro vypracování zásad územního rozvoje je stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 68/2007 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. K regionálnímu plánování patří rovněţ regionální rozvojové dokumenty krajŧ (programy rozvoje kraje) a mikroregionŧ, tj. dobrovolných svazkŧ obcí (strategie rozvoje mikroregionŧ). Slovensko Na Slovensku se územní plán regionu vypracovává pro část krajiny s více obcemi, pro niţ se řeší konkrétní záměry rozvoje, nebo v níţ se provádějí činnosti značně ovlivňující prostorové uspořádání a funkční vyuţití území. Územní plán regionu stanoví především zásady a regulativy sídelní struktury, prostorové uspořádání a funkční vyuţití území, regulaci veřejné dopravy a technického vybavení. Stanoví zásady, hodnoty a významné krajinné prvky, vzájemné propojení územního rozvoje regionu a jeho obcí a vztahy k sousedním regionŧm. Územní plán regionu určuje obecně prospěšné stavby a chráněné krajinné oblasti. Vypracování územního plánu regionu je upraveno v zákoně o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, a v jeho prováděcí vyhlášce č. 55/2001 Sb. Plánování na úrovni země V České republice odpovídá zemskému plánování strategický dokument Politika územního rozvoje, na Slovensku Koncepce územního rozvoje Slovenska a v Maďarsku strategický plán

65

rozvoje. Posledně jmenované plány jsou vypracovávány na úrovni státu, velkých územních celkŧ, ţup a mikroregionŧ. Zemské plánování je upraveno zákonem o rozvoji země (1996). Německo Zemské plánování a zemský rozvoj a prostorové uspořádání 80 zhruba nastiňují kompetence prostorového uspořádání na úrovni spolkových zemí. „Zemské plánování přebírá v Německu koordinaci určité správní oblasti na zemské úrovni za účelem uspořádání a rozvoje území celého státu nebo jeho dílčích území“ (srov. Goppel v ARL 2005, s. 561). Poţadavek na prostorové uspořádání vznikl v dŧsledku nekontrolovaných aglomerací při současném vylidňování řídce osídlených oblastí v poválečné době. Novelizací zákona o prostorovém uspořádání (ROG 2004) se udrţitelnost povyšuje na model pro zemské plánování. V praxi je kompatibilita se ţivotním prostředím v případě ohroţování přirozených základŧ ţivota zajištěna prostřednictvím příslušných odborných kapitol v plánech nebo v programech zemského rozvoje, o přednosti environmentálních hledisek před ekonomickými81 a o dŧleţitosti ochrany přírody a krajiny. Úkol zemského plánování spočívá ve vypracování plánŧ prostorového uspořádání a v rozhodnutí zemského plánování o kaţdém jednotlivém případu významném pro prostor. V zemském plánování musí být zharmonizovány veškeré plány a záměry všech odborných rezortŧ navzájem a s cíli zemského plánování. Cíle zemského plánování jsou cíle, zásady a poţadavky, které nutí všechny veřejné úřady k jejich respektování (tamtéţ, s. 563). Participace úřadŧ zemského plánování jako nositelŧ veřejných zájmŧ na regulačním plánování přispěje k realizaci poţadavkŧ prostorového uspořádání a zemského plánování. Aktivita na nejniţší správní úrovni však nestojí v popředí zemského plánování. Česká republika Politika územního rozvoje je nový nástroj územního plánování, jedná se o strategický dokument, který zajišťuje nezbytnou míru celorepublikové koordinace územního rozvoje při řešení úkolŧ územního plánování v republikových, mezinárodních a přeshraničních souvislostech. Politika územního rozvoje definuje priority územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území. Dále vymezuje rozvojové oblasti a osy, oblasti se specifickými hodnotami a specifickými problémy a plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury a stanovuje v nich priority pro rozhodování o alternativních variantách a jejich vyhodnocování. Součástí dokumentu je i vyhodnocení vlivŧ na udrţitelný rozvoj území. Politiku pro celé území státu pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj a schvaluje ji vláda České republiky. Tento dokument je závazný pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánŧ, regulačních plánŧ a pro rozhodování v území. Právním podkladem pro vypracování Politiky územního rozvoje je stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 68/2007 Sb. Slovensko Koncepce územního rozvoje Slovenska reguluje prostorové uspořádání a funkční vyuţití území Slovenské republiky a určuje rámec sociálních, ekonomických, environmentálních a kulturních poţadavkŧ státu, pokud jde o územní rozvoj, péči o ţivotní prostředí a rozvoj krajiny Slovenské republiky a jejích regionŧ. Koncepce územního rozvoje Slovenska stanoví především uspořádání a hierarchii sídelní struktury a uzlŧ sídelních a ekonomických aglomerací v mezinárodních a celostátních 80

Je nutno chápat je jako synonyma; prostorové uspořádání je nadřazený pojem. Jeho obsahem je uspořádání a rozvoj (srov. Goppel v ARL 2005, s. 561). 81 Srov. Směrnice ES o přezkoumávání dopadů určitých programů a plánů na životní prostředí. 66

souvislostech. Koncepce územního rozvoje Slovenska stanoví rozvoj hlavních urbanizačních os na území Slovenské republiky, zásady regulace územního rozvoje s cílem vytvoření rovných ţivotních podmínek na celém území a vytvoření územních předpokladŧ pro zlepšení ţivotního prostředí, zajištění ekologické stability, zachování kulturně historického dědictví a udrţitelného rozvoje. Celostátní územní plán byl schválen vládou v roce 2001 jako „Koncepce územního rozvoje Slovenska 2001“. Závazná část dokumentu byla v r. 2001 vydána jako nařízení vlády (č. 528/2002 Sb.). Právním podkladem pro vypracování Koncepce územního rozvoje Slovenska je zákon o územním plánování a stavební zákon (stavební zákon) č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, a jeho prováděcí vyhlášky č. 55/2001 Sb. Rezortní plánování Pro rozvoj říčních krajin je vedle územního plánování v podobě zemského a regionálního plánování a plánování na úrovni obcí (viz výše) relevantní také rezortní plánování, které má většinou územní dopady. Na rozdíl od integrovaného územního plánování je rezortní plánování orientováno na sektory a většinou ovlivňuje území. Německo Stejně jako u územního plánování se i u rezortního plánování rozlišuje mezi formálním a neformálním plánováním. Formální plánování podléhá postupu danému právními předpisy, v nichţ je zvláště upravena účast jiných úřadŧ a veřejnosti (Runkel v ARL 2005, s. 281). Neformálního plánování se však tato účast netýká. Podle spolkové a zemské právní úpravy je povinnost určit v plánu taková opatření jako výstavba a změna spolkových, zemských a krajských silnic, výstavba a změna kolejových tras ţeleznic a dálkového elektrického vedení elektrifikovaných ţeleznic, výstavba a obnova spolkových vodních cest, zřízení, odstranění nebo podstatná změna vodní plochy nebo jejího břehu, zřízení umělých vodních nádrţí a potrubních vedení, zřízení a změna dálkových vedení vysokého napětí a zařízení pro rozvod plynu od určitého rozsahu (velikosti), zřízení skládek odpadŧ a zařízení v oblasti pozemkových úprav (tamtéţ, s. 284). Další rezortní plánování, která se v říčních krajinách vyskytují jen podmíněně, se týkají letišť a letištních ploch, provozních zařízení pro tramvaje a trolejbusy, zařízení báňského provozu zřizovaných v souladu s rámcovými předpisy báňského práva a úloţišť odpadu z atomových elektráren. Zkušební postupy jsou v Německu upraveny příslušnými spolkovými a zemskými zákony. Česká republika V České republice vypracovává svou koncepci kaţdý rezort (jedná se například o koncepce týkající se dopravy, energetiky, vodního hospodářství, veřejných vodovodŧ a kanalizací, územních systémŧ ekologické stability, rozvoje lesŧ, odpadového hospodářství atd.). Oborové plány jednotlivých rezortŧ se vypracovávají podle příslušných zákonŧ a rezortních vyhlášek. Slovensko Ve Slovenské republice byl vydán zákon o ochraně před povodněmi (zákon č. 666/2004 Sb.). Plány protipovodňové ochrany by v budoucnosti měly být v jednotlivých zemích připravovány i podle směrnice Evropské komise.

67

Ministerstvo ţivotního prostředí Slovenské republiky připravilo „Program protipovodňové ochrany ve Slovenské republice do roku 2010“ a rovněţ jiná doporučení a opatření na ochranu území Slovenské republiky proti povodním. Oborové plánování v oblasti vodního hospodářství zajišťují z pověření Ministerstva ţivotního prostředí Slovenský vodohospodářský podnik, Vodárenský podnik a jiné podniky. Plánovací nástroje pro konkrétní úkoly Vzhledem k identifikovaným problémŧm k řešení v říčních krajinách jsou v následujícím textu popsány úkoly plánování pro další rozvoj (srov. kap. 2 a 4.1). Na říční krajiny je nutno pohlíţet jako na dílčí oblasti, kterým mŧţe zemské plánování (viz výše) určit konkrétní rozvojové cíle.82 Ty mohou být odtud převzaty do plánování na úrovni regionŧ a obcí a zde pak detailněji popsány. Kromě nařízení o rozvoji, ochraně a sanaci ve formálních plánech je nutno pro říční krajiny přijmout rozhodnutí týkající se záměrŧ rezortního plánování s územními dopady. Tyto záměry se z větší části vztahují k infrastrukturním opatřením celostátního a mezinárodního zájmu. Často jsou v rozporu s regionálními cíli vyuţití území citlivých oblastí. Mezi takové záměry patří výstavba vodních cest83 pro potřeby dopravy a přístupu ke světovým mořím a přístavŧm mezinárodního významu, zřizování zdymadel84 za účelem umoţnění celoroční vnitrozemské lodní dopravy a plánování a zřízení spojovacího kanálu mezi Labem, Odrou a Dunajem 85. U těchto konfliktních situací mezi evropskými, regionálními a místními zájmy týkajícími se do značné míry přeshraničních oblastí je nutno, aby záměry byly řešeny v rámci regionálního plánování zúčastněných zemí včetně předepsaných postupŧ hodnocení vlivŧ na území, a to při respektování integrační a koordinační úlohy územního plánování. Srovnatelné konflikty a nutnost řešení nastávají v dŧsledku plánování mezinárodních tras silničního provozu (případ Morava/Dyje) nebo při prosazování potřeby transferu a komunikace se sousedními zeměmi na vnější straně hranice EU (příklad Tisy). Zemské plánování (v SRN) je při účasti obcí s jejich konkrétními potřebami vzájemného odsouhlasování také hlavním aktérem přeshraničního rozvoje ochranných a preventivních opatření týkajících se ochrany přírody a krajiny86, ochrany před povodněmi, udrţování jakosti vod a rozvoje kulturních krajin, popř. turistických oblastí přesahujících hranice. Zemské plánování, které bylo zahájeno a připraveno v dialogu s dotčenými obcemi, mŧţe v těchto případech pouţít cíleně svých formálních a neformálních nástrojŧ a v souladu se svými koordinačními kompetencemi stanovit cílové hierarchie pro vypracování záměrŧ zemského a rezortního plánování. Hranice přesahující meziobecní plánování v rámci plánování vyuţití ploch uţ mŧţe být doloţeno několika příklady – je uvedeno jako opce v saském zákoně o zemském plánování a plánu rozvoje země (2005) a nabízí se pro zajištění systému ekologické stability a pro rozvoj kulturních krajin (srov. Roch/Matthey 2006). V dílčích oblastech typu říčního údolí se strmými svahy, poříčí typu širší niva a poříčí typu rovina je nutno prostřednictvím plánování vyuţití ploch obcí realizovat neformálními nástroji modely urbanistického rozvoje, plány a strategie principŧ udrţitelnosti, odhalit konflikty ve vyuţívání a poukázat na potřeby jednání v regionálním, celostátním a přeshraničním kontextu. Zvláště v hodnocení dopadŧ opatření rezortního plánování je nezbytná aktivní vzájemná spolupráce. Při zpracování regionálních plánŧ se doporučuje 82

Například k přiměřenému využívání ploch v celém povodí řek jakožto protipovodňová ochrana a příkaz o ochraně krajin, biotopů a druhů. 83 Příklad Elbe-Labe. 84 Příklad Děčín. 85 Například v řešeném území na Moravě. 86 Dobrovolní ochránci přírody se setkávají dokonce s nedůvěrou, popř. se sníženým respektem (Tagungsband Wasser). 68

respektovat zájmy obcí vztahující se k území konkrétním určením cílŧ87, které by se měly do regionálních plánŧ dostat. Posílení prostoru pro aktivitu obcí v jednotlivých typech poříčí nad meze formálního územního plánování spočívá ve vyuţívání neformálních nástrojŧ. Kooperace by měla být doplněna o vypracování společných směrnic pro rozvoj sídel a krajiny, do nichţ se začlení projekty (srov. 4.4) a jeţ poskytují východisko pro management. Dále se projednávají spíše regionální potřeby opatření uvedené v Tab. 18 „Doporučení pro další rozvoj říčních krajin“, které mohou být zlepšeny plánováním. Jak bylo jiţ uvedeno, jsou moţnosti vlivu prostřednictvím plánování na úrovni obcí a zvláště prostřednictvím plánování vyuţití ploch značně velké. Stejně tak jsou vhodným nástrojem krajinné plány, ponejvíce ve spojení s jinými formálními a neformálními nástroji. Z existence vztahŧ mezi několika nástroji vyplývá poţadavek koordinace, integrace a případně i monitorování, vztahující se na rŧzně velké prostory a lokality. Plánování využití území a plánování krajiny by mohly mít značný vliv na vybudování, popř. zvětšení retenčních ploch, na moţné dočasné vyuţití těchto retenčních ploch a říčních niv pro sport, hry a rekreaci, na odstraňování staveb bránících volnému prŧchodu vody na území sídel a na cestách jakoţto relevantní opatření protipovodňové ochrany a přiměřené vyuţívání území. Dále je to integrace chráněných území do koridorŧ zeleně a spojení ochrany a rekreačních oblastí, jakoţ i podpora rázu kulturních krajin v plánování vyuţití území, a to zvláště při respektování památek a vyuţití doprovodného plánu ochrany památek. Přeměna orné pŧdy v trvalé travní porosty jako ochrana proti erozi a protipovodňová ochrana musí být zakotvena v plánech vyuţití ploch/územních plánech. Toto opatření musí být kromě toho respektováno při plánování v zemědělských podnicích. Podobně to platí pro vymezení retenčních ploch v záplavových oblastech, které by rovněţ měly být začleněny do pozemkových úprav. Úkolem pro plánování vyuţití ploch je přeměna opuštěných prŧmyslových lokalit v zelené plochy, popř. další vyuţívání pro neprŧmyslové účely. Výstavba hrází, odpovídající úkoly sanace a technická opatření protipovodňové ochrany, jakoţ i vyčlenění území pro pouţívání stavebních konstrukcí bezpečných vŧči povodni musí být respektovány v regulačním plánování/územním plánování a připraveny prostřednictvím neformálních plánŧ. Pro rozvoj měst a vesnic je zásadně nutno, aby jejich funkce a perspektivy vycházely z historických a sociálně kulturních potenciálŧ specifických pro daný prostor. Cíle ochrany přírody a krajiny je nutno definovat v příslušných ustanoveních krajinných plánů a koncepcí životního prostředí podle stupně jejich nezbytnosti a dŧleţitosti. Pro odpadní vody, atmosférické a hlukové emise by měly být zadány ukazatele a sledováno jejich dodrţování. Ochrana před větrnou erozí musí být zajištěna jak plánováním krajiny, tak také pozemkovými úpravami. Pro plánování krajiny je zásadní podpora vodohospodářské a ekologické funkce. Tyto funkce by měly být v krajinném plánu zaznamenány konkrétně pro daný prostor. Je třeba sledovat udrţování jakosti vod na úrovni přesahující jednotlivé obce podle povodí řek (management povodí) a na území přesahujícím hranice státu a zajišťovat dodrţování zadaných limitŧ. Cíle udrţení kvality by se měly vztahovat i na podzemní vodu a pŧdu. Za plánování protipovodňové ochrany ve velkých územních celcích odpovídá zemské a regionální plánování (viz výše) ve spolupráci s vodním hospodářstvím a při zapojení sousedŧ na druhé straně hranice. Příslušná ustanovení musejí implementovat obce do plánu vyuţití ploch nebo územních plánŧ. Za protipovodňovou kontrolu v povodí řeky odpovídá vodní

87

Například při ochraně proti emisím, v oblasti vzdělávání a při dopravním napojení. 69

hospodářství88 státu, respektive spolkových zemí ve spolupráci se sousedy na druhé straně hranice. Deficity by při kompatibilitě informací měly být rychle odstraněny. V plánování dopravy je nutno zajistit dopravní spojení venkovských sídel s centry. Objízdné komunikace musí být integrovány jak do regulačních plánŧ obcí nebo do územních plánŧ obcí, tak i do plánu dopravy spolkových zemí/krajŧ. Konkrétním opatřením vyuţití ploch k zajištění a podpoře základny pro podnikatelskou činnost by mělo být ekologické zemědělství, zpracovávání zemědělských produktŧ a podpora prodeje výrobkŧ přímo od výrobce, které by měly být začleněny do plánování zemědělského podnikání. Pro přirozený zpŧsob hospodaření v lese, zakládání lesoparkŧ a lesních botanických zahrad jsou příslušné rámcový plán lesního hospodářství a hospodářská úprava lesa. Podpora turistických nabídek a kultury v podobě lidových slavností je moţná prostřednictvím neformálních nástrojŧ. Měla by být začleněna do vyuţití ploch, případně do plánování krajiny. Péče o tradici je spojena se vzděláváním a informacemi o okolním ţivotním prostředí. Měla by se stát součástí výuky dětí. Vzdělávací plány pro školy a mateřské školky by je měly pruţně začlenit. Stejně tak by práce s dětmi, mládeţí, sociálně slabými skupinami obyvatelstva a s etnickými menšinami měla být aplikována na konkrétní situaci tak, ţe bude přijata do sociálního plánu obcí s tím, ţe jí v kaţdé správní jednotce bude dána přednost v rozpočtu na vzdělávání, kulturu a sport.

88

V České republice v kompetenci Ministerstva životního prostředí dle vodního zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (Pozn. překl.) 70

4.4

Projekty a kooperace

Projekty získaly uznání jako účinný nástroj regionálního rozvoje a regionální politiky. Prostřednictvím projektových prací se uskutečňují investiční opatření (ARL, 1995). Projektŧ se přitom pouţívá k realizaci konkrétních cílŧ a strategií (Roch/Scott/Ziegler 1998, s. 23 a dále). Podle definice (ARL 2005, s. 813) se projekty povaţují za záměry, které se v podstatě vyznačují jedinečností podmínek v jejich komplexnosti. K tomu přistupuje stanovení cílŧ, časové, finanční a personální limity, vymezení vŧči jiným záměrŧm a konkrétní organizace projektu. Jakoţto neformální nástroj jsou projektové práce zaměřeny na realizaci. Předcházejí jí plánovací a koncepční aktivity. Projekty realizují stanovené cíle vycházející z problémŧ k řešení. V procesu nalezení konsensu jsou tyto cíle stanovovány například při vypracovávání rozvojových konceptŧ. K jejich realizaci dochází samostatným vyhledáváním aktérŧ nebo získáním podpŧrných prostředkŧ, přičemţ se tito aktéři budou na věci sami podílet. Je nutno dbát na přehlednost projektŧ co se týče jejich obsahu, vztahu k území a časové náročnosti. Během projektu a při konečném výsledku lze provést kontrolu úspěšnosti. Projekty tudíţ poskytují hmatatelné úspěchy. Posilují dŧvěru v kompetentnost subjektŧ zvládat řešení projektu. Tím posilují motivaci ke zvládání problémŧ a sebedŧvěru regionŧ, popř. dílčích regionŧ. Projekty se liší od celoplošných plánovacích opatření zdŧrazněním určitých odborných a územních úkolŧ. Pokud jde o přeshraniční spolupráci, prokázala se mimořádná úspěšnost projektŧ, zvláště při realizaci přeshraničních rozvojových konceptŧ (srov. Roch, Scott, Ziegler, 1994, s. 23). I přes úspěchy dosaţené díky včasné realizaci cílŧ skrývá však práce s projekty nebezpečí, zvláště tehdy, nejsou-li začleněny do přeshraničního managementu. Projekty mohou být podle daného obsahového zadání, odborné zpŧsobilosti a motivace účastníkŧ prováděny nezávisle. Pak nabudou vlastní dynamiky, která se uţ relativně nezačlení do komplexního modelu rozvoje vztahujícího se k celému území. V jiném extrémním případě končí aktivity účastníkŧ s ukončením finanční podpory projektu. V dílčích výsledcích se uţ dále ani nepokračuje, ani nejsou integrovány do jiných aktivit. Negativní výsledky pŧsobí neradostně, např. kdyţ je projekt ohroţen překáţkami, nebo kdyţ jeho výsledkŧ bylo dosaţeno jen zčásti, například při zanedbání včasné analýzy. Takové neúspěchy nebo výše uvedené zpŧsoby jednání a špatné výsledky demotivují subjekty i místní obyvatelstvo. Hodnotné iniciativy a dílčí výsledky nejsou k ničemu, pokud se jich nikdo nechopí a nepokračuje v nich. V budoucnu bude obtíţné dosáhnout porozumění a ochoty k tomu, aby se obce a soukromé osoby na věci podílely vlastními finančními prostředky. Toto hodnocení hovoří pro zodpovědné zacházení s neformálními nástroji. Projekty jsou mimořádně cenné jako stavební kameny rozvoje. Měly by se kromě konkrétní situace týkat také komplexního udrţitelného rozvoje dílčího území, konkrétně typu říční krajiny nebo části regionu. Pro rozvoj říční krajiny jsou projektové práce vhodné:  pro realizaci konkrétních oborových cílŧ,  pro podporu úkolŧ kooperace včetně podporování kulturních a společenských aktivit,  pro přeshraniční aktivity. Projekty by přitom neměly být chápány pouze jako stavební kameny pro realizaci integračních cílových územních koncepcí. Měly by na určeném území realizovat konkrétní cíle ochrany, sanace a rozvoje (srov. kap. 2). Management rozmanitých rozvojových opatření by měl vţdy mít na zřeteli vztah k území a pŧsobení projektŧ na udrţitelný rozvoj (srov. 4.5).

71

Projekty směřující k realizaci oborových cílů Vycházíme-li z potřeb jednání pro rozvoj říčních krajin (srov. kap. 2), pak jsou projekty vhodné pro konkrétní úkoly rozvoje a utváření krajiny, vyuţití ploch a pro společenské a kulturní úkoly (srov. Tab. 18 Doporučení pro další rozvoj říčních krajin). Pro rozvoj krajiny a její ochranu lze v bezlesých krajinách se silnou dispozicí k větrné erozi doporučit vysazování větrolamů a péči o ně. Při plánování těchto opatření je pro výběr dřevin třeba brát v úvahu hlavní směry větrŧ, prŧběh vrstevnic na svazích a strukturu a texturu pŧd. Větrolamy a remízky brzdí vítr, jsou-li vysázeny tak, aby vítr mohly částečně propouštět. Protivětrné bariéry naproti tomu zpŧsobují turbulence a podporují odnášení ornice. Na obou stranách by měla být řada rychle rostoucích stromŧ doplněna křovinami, aby bylo dosaţeno výškového odstupňování. Kromě ochrany před erozí pŧsobí větrolamy a remízky jako útočiště ţivočišných druhŧ. Ovlivňují vodní reţim a zastínění ploch vystavených slunci. Větrolamy a remízky by měly být plánovány ve větším neţ obecním měřítku a stejně tak by se o ně mělo pečovat podle velikosti ploch vystavených erozi. Péče zahrnuje řez křovin a doplňování chybějících nebo stárnoucích porostŧ. Přechodné využívání říčních niv s retenční funkcí pro sport a rekreaci v lokalitách, které jsou vhodné k osídlení, krajinnému nebo technickému vyuţití, mŧţe být rovněţ začleněno do projektových prací. Plánování a technická opatření by měla být přizpŧsobena jejich retenční funkci. Sportovní a rekreační zařízení by měla být mobilní. Stavby musí mít dobré základy nebo by měly být na pilotách, aby nebyly zaplavovány kaţdoročně se vyskytujícími zvýšenými prŧtoky. Příklady řešení takových stavebních konstrukcí jsou v oblasti Tisy. Při vymezování retenčních ploch je nezbytná spolupráce sousedních obcí. Se zajištěním přiměřeného vyuţívání citlivých říčních oblastí úzce souvisí doporučení podporovat bioprodukci v zemědělství. Je doporučeno zpracovat a realizovat modelové projekty, orientované na konkrétní rozmístění pěstebních ploch, typy produktŧ, technologie výroby a uvedení na trh. Je nutno rozlišovat mezi projekty zaměřenými na ovocnářství, vinohradnictví a zelinářství. Je třeba posuzovat i kombinace s chovem zvířat v podobě spásání strmých svahŧ ovcemi a mléčným skotem. Modely týkající se rŧzných oborŧ je třeba prodiskutovat s odbornou veřejností, aby byla umoţněna výměna zkušeností. Činnosti velmi nákladné na manuální práci by měly být podporovány z dotačních programŧ. Výroba bioproduktŧ úzce souvisí s podporou rodinných podniků, prodeje u prvovýrobce a s podporou zpracovávání zemědělských produktů. Projekty na podporu prodeje u prvovýrobců by měly být navrţeny jako modelové projekty. Okruh zákazníkŧ a nabídka produktŧ musí být vyváţené. Je nutno vypracovat marketingovou strategii, zvláštní nabídky by měly být eventuálně prezentovány ve spojení s kulturními a historickými tradicemi. Modelový projekt by se měl zaměřit i na rodinné podniky a na nabídku speciálních domácích produktŧ. Jiný modelový projekt by se měl soustředit na konání výročních a sezónních trhů. Pro diskusi s odbornou veřejností a pro výměnu zkušeností a vyhodnocení přínosŧ a nákladŧ platí podobné zásady, jaké byly jiţ uvedeny k bioprodukci. Podpora zpracovávání zemědělských produktů a zpracovávání dřeva prostřednictvím projektŧ má za cíl udrţet a rozšířit nabídku pracovních míst posílením ekonomické funkce obce. Při odpovídající prosperitě se střednědobě zlepšuje finanční situace obce a podnikŧ. Je moţno posílit sebevědomí a spokojenost zaměstnancŧ. Projekty by se při plánování 89 měly zaměřit také na suroviny a polotovary, jakoţ i na poptávku a adresáty. Dalšími etapami projektových prací jsou intenzívní rozhovory s budoucími podnikateli, poskytovateli dotací a s úvěrovými ústavy. Technické předpoklady jsou kromě zainvestování ploch dopravní a 89

Plánování chápané jako studie proveditelnosti. 72

technickou infrastrukturou (elektřina, plyn, teplo a voda) závislé také na typu a rozsahu plánovaného zařízení. V tomto případě mohou být v rámci projektŧ specifikovány potřeby a ve spolupráci s obcemi podnikatelŧm pro jejich iniciativy poskytnuto plnění (zálohové platby) předem. V případě rozsáhlých ploch lesŧ, event. v případě rozsáhlých poříčí vyuţívaných pro zemědělství nebo zahradnictví se nabízí spolupráce sousedních obcí. V oblastech s řemeslnými tradicemi a perspektivami turistického ruchu a ochrany krajiny by měly být podporovány podniky řemeslné výroby a manufaktury, a to jak k zajištění pracovních příleţitostí, tak k uchování a obohacení kulturně historické pestrosti. Prostřednictvím prací na projektu lze srovnáním s příklady zmíněnými výše předloţit studie proveditelnosti, zjišťovat adresáty a potřeby, stanovit vztahy k turistickým cílŧm a konceptŧm a začlenit péči o lidové zvyky a obyčeje. Zpŧsob podpory, která by měla být realizována konkrétními platbami, se vztahuje na produkci, zejména na rukodělnou výrobu. Také úkoly zaměřené na udržování a zachovávání lidových zvyků a obyčejů a kulturních slavností vztahujících se k místu nebo ke krajině jsou vhodné k projektovému zpracování. Tyto úkoly lze konkrétně definovat a jsou zpravidla vymezeny dobou konání. Jako aktéři připadají v úvahu konkrétní osoby a podniky usídlené v místě. Příprava, realizace a vyhodnocení slavnostních dnŧ mŧţe být projektem podpořena a profesionalizována. Je třeba získat skupiny adresátŧ, připravit informace a koordinovat organizaci prŧběhu se zásobovacími sluţbami. Ústředním bodem projektu je začlenění místní mládeţe a péče o ni. Kooperace se sousedními obcemi je účelná a moţná vţdy podle rozšíření zvyku či obyčeje a podle historického kontextu pořádání slavnosti. Výše uvedená opatření týkající se péče o krajinu, podpory a udrţování tradičních a budoucích forem vyuţití ploch včetně zvykŧ a obyčejŧ jsou součástmi, popř. jednotlivými opatřeními péče o kulturní krajinu. Opatření by měla být začleněna do celkového konceptu pro krajiny s konkrétními charakteristickými rysy. Vypracování konceptu péče o kulturní krajinu a její rozvoj lze vytvořit ve formě projektu. Pojem „kulturní krajina“ lze přitom aplikovat na typ říční krajiny nebo na větší územní jednotku. V kaţdém případě je v závislosti na charakteru krajiny moţné stavět na aktivitách přesahujících hranice jedné obce. Při tvorbě kulturní krajiny lze pouţít dalších opatření. Na poli vzdělávání je třeba, aby v rámci přípravy projektŧ byly zvládány konkrétní aktivity. Tato projektová práce mŧţe nabídkou kursŧ umoţnit vzdělávání ochránců přírody, kteří se seznamují se zvláštními cíli ochrany v říčních krajinách a získají nezbytnou kvalifikaci. Kursy mohou být nabídnuty téţ zainteresované veřejnosti a školám. Ve formě projektŧ mohou být připraveny také konkrétní programy pro profesionální ochránce přírody. Zvláštní výzvou je práce s dětmi, mládeží a sociálně slabými obyvateli a podpora a integrace etnických menšin. V projektech pro řídce osídlené oblasti, popř. sídliště, v nichţ ţije málo dětí a mládeţe, lze nabídnout atraktivní sportovní, technické a kulturní činnosti ve volném čase. Pod vedením obcí, vzdělávacích nebo kulturních institucí by měly být vypracovány (při vyuţití podpŧrných programŧ nebo sponzora) modelové projekty, které se liší od odborných zaměření uvedených výše. Územní rozsah aktivit by měl být zaloţen na dobrovolnosti. Reklama by měla být uskutečňována ve všech obcích, v nichţ se vyskytují podobné problémy. Zvláště integrace etnických menšin má být podporována jiţ od útlého věku formou hry. V této souvislosti je třeba zváţit, zda by pro vzájemné poznávání a porozumění nebylo moţno lépe vyuţít projektŧ pro předškolní věk a mateřské školy. Pro tuto myšlenku je třeba získat rodiče, jejichţ souhlas je nezbytný. K tomu, aby byli ochotni takovou myšlenku přijmout, jsou potřebné dobré příklady, které by mohly být realizovány v rámci projektŧ a získané zkušenosti pak zveřejněny.

73

Kooperace obcí Při rozvoji krajiny a podpoře vhodně přizpŧsobených forem vyuţití území a sociálních úkolŧ na projektu byly jiţ uvedeny moţnosti a výhody partnerství mezi obcemi při přípravě projektŧ. Za prvé lze pomocí spolupráce řešit úkoly ve větším rozsahu daného povodí. Za druhé bude moţno spojit kapacity a finanční prostředky. Efekt zdařilé spolupráce se nadto projevuje ve větší části povodí, neţ lze očekávat při jednotlivých opatřeních iniciovaných jedinou obcí, odbornou institucí nebo podnikatelskou organizací. Velkoplošné aktivity ovšem nejsou univerzálním lékem. Rozhodující je definování problému, zájmové území a nakonec úspěšnost. Ta závisí rozhodující měrou na lidech, kteří se angaţují na projektu. Rŧznost názorŧ vŧdčích osob ze sousedních obcí na priority a zpŧsoby postupu mŧţe úspěšnost projektŧ ohrozit. V takových případech méně bývá více, takţe konkurence pak stimuluje podnikání. Při rozvoji lesoparků je výhodná spolupráce obcí leţících v sousedství lesŧ, která reaguje na rekreační potřeby domácího obyvatelstva a turistŧ. Koncepci lesoparku a opatření na jeho údrţbu je vhodné řešit formou projektové dokumentace. Do obou aktivit by měli být zapojení pracovníci lesní správy. Koncepce lesoparku mŧţe být obohacena o poučné programy pro děti a zainteresované skupiny obyvatelstva. Lze také připravit i lesní botanickou zahradu, která je přizpŧsobena charakteru říční krajiny a poskytuje cenné odborné informace o objektu psanou či obrazovou formou a na videu. Také katalogizaci, opatření informačními tabulkami a péči o zahradu je vhodné řešit zpracováním projektové dokumentace. Propojení chráněných území s rekreačními oblastmi je vhodné řešit projekty ve spolupráci příslušných obcí, popř. i přes hranici státu. V těchto projektech by měly být zejména vymezeny zóny, o něţ má být pečováno, a jeţ mají být vyuţívány. Pro rekreační oblasti musí být diferencované funkce uspořádány tak, aby neomezovaly cíl ochrany a zároveň poskytovaly optimální nabídku rekreace i panoramatu krajiny. Turisticky atraktivní oblasti přesahující území jedné obce, v nichţ jsou konkrétní atraktivity rozptýleny do sousedních obcí, jsou vhodné nejen pro spolupráci obcí, nýbrţ i pro vypracování příslušných tematických projektŧ, které se ovšem zaměřují na celkový koncept a plánování turistického ruchu. Spoluprací a rozdělením do lokalit lze zmírnit dočasné přetíţení jednotlivých míst a prodlouţit všechny pobyty. Celkový koncept musí řešit otázky odsouhlasení programŧ v jednotlivých lokalitách a jejich ekologickou únosnost. Centrální výchozí body (přístaviště) pro vodní sporty, lodní plavbu a gastronomické podniky u řeky musí určit kooperační partneři společně. Pokud to bude vhodné, měla by turistická oblast podél řeky překročit státní hranici, a tím začlenit další atraktivní kulturní nabídky. Podpora školního vzdělávání dětí v odlehlých krajinách na březích řeky nebo v oblastech, kde bydlí jen málo dětí, byla popsána jako relevantní potřeba jednání v zájmu přeţití oblasti, inovací a konkurenceschopnosti (srov. kap. 2). Strategický postup v oblastech s malým počtem dětí školou povinných by měl být vyzkoušen na modelovém projektu spolupráce sousedních obcí stejně tak jako podpora vzdělávání dětí v okrajových oblastech. Jak bylo vyloţeno výše, modelové projekty umoţňují konkrétní výměnu zkušeností mezi odborníky a informování v odborných médiích o výsledcích. Strategický postup v případě katastrofální povodně je vhodné zapracovat v rámci kooperačních snah do příslušného projektu. Dobrovolnými kooperačními partnery jsou obyvatelé ţijící podél řeky a obce v poříčí. Zapojení obcí ze sousední země, popř. odsouhlasení postupŧ a opatření, je účelné.

74

Přeshraniční spolupráce na projektech Co se týče přeshraniční spolupráce, existují na jedné straně naléhavé poţadavky a na straně druhé šance pro rozvoj, jichţ je nutno ve společném zájmu vyuţít. Tyto požadavky se vztahují přímo k řece, k její přeshraniční dynamice a k vyuţití území v jejím povodí. Pozorování stavu vody na toku v přeshraničním měřítku a vypracování kompatibilního systému včasného varování je nezbytně nutné za účelem zabránění katastrofálním situacím a nenapravitelným škodám. V rámci práce na projektu lze výchozí situace a moţné varianty předem objasnit v podobě studie proveditelnosti. Přitom je dŧleţité začlenění vedlejších tokŧ a napojení na síť s daty o mnoţství sráţek a frekvenci jejich výskytu. Hodnocení akumulace vody prostřednictvím retenčních ploch, využití území, dočasné zadržení vody pomocí průlehů a mezí a rozsáhlými retenčními nádrţemi by mělo být součástí monitorovacího systému a mělo by být zahrnuto do výpočtŧ. Přizpŧsobení retenčních ploch potřebám a jejich přechodné vyuţívání a vymezení bylo zmíněno výše. Rozvojová koncepce přesahující hranice se jeví být účelnou. Po systému včasného varování následuje strategie krizového řízení pro případ katastrof přesahujících hranici (viz výše), kde by vypracování projektu měla předcházet studie proveditelnosti. Na celé povodí vodního toku se vztahuje rovněţ potřeba jednat za účelem udrţení jakosti vod. Kvalita pitné vody v pramenných oblastech by neměla být poškozována nepřiměřenými formami vyuţití území. Včasné informace o imisích mohou omezit škody. Projektové práce by měly podporovat přeshraniční monitorování za účelem udržení jakosti vod prostřednictvím analýz forem vyuţití území. Šance pro rozvoj spočívají ve vymezení přeshraničních oblastí ochrany přírody a ochranných pásem zdrojů pitné vody. Národní parky, oblasti výskytu fauny a flory a významné oblasti rekreace a turistického ruchu by měly být zkoumány v projektech zaměřených na ochranu a přiměřenou vyuţitelnost přesahující hranice.

75

4.5 Cezhraničná a medzinárodná spolupráca ako nástroj účinného manažmentu v povodiach riek

Ako to konštatovala uţ Madridská konvencia90, nikde inde sa nedemonštrujú problémy a vzájomné vzťahy implementácie modelu cezhraničných regiónov viditeľnejšie ako práve v povodiach riek. Územia regiónov definovaných povodiami riek sú vynikajúcimi príkladmi dvoch vzájomne previazaných trendov a ich dopadov na rozvoj. Ide o:  zniţovanie významu bariérového efektu štátnych hraníc postupujúcou integráciou národných, regionálnych a lokálnych ekonomík a na druhej strane  vznik potreby intenzívnejšej a rozsiahlejšej cezhraničnej a mnohostrannej medzinárodnej spolupráce v oblasti priestorového plánovania. Cieľom je pritom zabezpečenie udrţateľnosti priestorového rozvoja formovaním funkčných regiónov, sledujúc prirodzený charakter povodí riek aj cez administratívne hranice územných správnych celkov. Zmysel cezhraničnej spolupráce spočíva pritom v posilnení a rozvoji vzťahov územných spoločenstiev a ich reprezentácií v rámci podmienok daných legislatívou dvoch a neraz i viacerých štátov. Význam cezhraničnej spolupráce v povodiach riek, ako integrálnej časti priestorového rozvoja a územného manaţmentu nie je len efektom postupujúcej globalizácie, súčasnej politickej, ekonomickej a kultúrnej integrácie a to aj cezhranične. Spolupráca územných jednotiek – obcí, regiónov a národných štátov pozdĺţ riek má dlhú históriu, podčiarknutú významom riek ako komunikačných báz v spojení s prirodzeným pôsobením fenoménu územnej „príslušnosti“, ktorý vţdy hral dôleţitú úlohu pri sebadefinovaní a sebaidentifikovaní sa obyvateľov. Význam spolupráce v povodiach riek zdôrazňuje fakt, ţe v súčasnosti v 263 povodiach riek je koncentrovaných 60 % zdrojov sladkej vody a 2 pätiny ľudí ţije v medzinárodných povodiach. Európsky parlament podčiarkuje význam integrovaného manaţmentu zdieľaných zdrojov vody, ktorý musí byť realizovaný na úrovni povodí riek, pričom lokálne a regionálne subjekty štátnej správy a samosprávy musia byť vybavené zodpovedajúcimi právomocami. Európsky parlament vyzýva členské štáty rozvíjať cezhraničnú spoluprácu v oblasti integrovaného manaţmentu cezhraničných riek a jazier. V smernici Európskej komisie nachádzame vo vzťahu k cezhraničnej spolupráci tri základné princípy:   

princíp integrity povodí, podľa ktorého by mal byť integrovaný manaţment realizovaný v rámci jednotlivých povodí princíp participácie verejnosti, podľa ktorého by verejnosť mala byť zapojená do dohľadu nad vyuţitím a rozvojom vodných zdrojov a princíp ekonomickej efektívnosti, podľa ktorého sa aj vo vodohospodárskom manaţmente musia uplatňovať ekonomické princípy (znečisťovateľ platí, pokrytie nákladov, nákladová efektívnosť) za súčasného potlačenia chápania vody ako komerčnej komodity v prospech jej chápania ako dedičstva, ktoré musí byť chránené.

90

Viď tiež "The Madrid Convention, Madrid 1980, odvolávajúca sa na Európsku rámcovú konvenciu o cezhraničnej spolupráci medzi územnými spoločenstvami a územnými správnymi orgánmi schválenú Radou Európy.

76

Vyššie uvedené princípy sú doplnené troma základnými aspektmi cezhraničného manaţmentu, ktoré môţu byť tieţ chápané ako základné kroky na zlepšenie cezhraničného manaţmentu91:  Naštartovanie spolupráce: smernica vyţaduje od členských štátov aby manaţovali rieky a jazerá v rámci ich povodí a zabezpečili, aby sa povodia nachádzajúce sa na území viacerých štátov zaradili medzi medzinárodné povodia.(článok 3(3)).  Zber dát a monitoring: od decembra 2004 je územný orgán v povodí jednotlivých riek a jazier povinný zbierať a poskytovať údaje o prírodných charakteristikách daného povodia rieky podľa článku 5.  Plány a opatrenia: plán manaţmentu povodia by mal byť zostavený pre kaţdý okrsok v povodiach riek (článok 11 + 13 smernice WFD) najneskôr od r. 2009. Tento dokument by mal obsahovať opatrenia, ktoré by mali byť realizované za účelom dosiahnutia cieľov environmentálnej kvality. Súčasne s iniciatívami spolupráce v oblasti vodohospodárskeho manaţmentu sa v procese európskej integrácie dostáva do popredia otázka cezhraničnej spolupráce v oblasti priestorového plánovania. Prvé štúdie cezhraničnej spolupráce a transnárodného priestorového rozvoja realizované národnými štátmi, mimovládnymi neziskovými organizáciami či akademickými inštitúciami v oblasti priestorového plánovania sú nasledované neformálnymi analytickými a koncepčnými dokumentmi Európskej únie a Rady Európy ako sú Europe 200092, Europe 2000+93, E.S.D.P94 and CEMAT-document95. Potenciál ďalšej kooperácie zaloţenej na vyššie uvedených dokumentoch sa čiastočne aktivizoval v rámci projektov iniciatív INTERREG II and INTERREG III. Hlavné princípy udrţateľného priestorového rozvoja na európskom kontinente (CEMAT Dokument) okrem všeobecných princípov politiky udrţateľného rozvoja podčiarkli potrebu realizácie konkrétnych opatrení v oblasti priestorového rozvoja zamerané do sféry kultúrnej krajiny ako aj zachovania rozmanitosti európskych regiónov. V tomto kontexte sú špeciálne vyzdvihnuté níţinné územia s urbánnym a rurálnym osídlením, horské oblasti, pobreţné oblasti a ostrovné oblasti. Toto zameranie hlavných princípov je zvlášť dôleţité pre cezhraničnú spoluprácu v povodiach riek, keďţe tieto sú osobitne zamerané na harmonizáciu ekonomických a sociálnych poţiadaviek s ekologickými a kultúrnymi funkciami, a tým na vyrovnaný priestorový rozvoj vo veľkých priestorových merítkach. Jeden z desiatich princípov pre udrţateľný rozvoj v Európe pojednáva o rozvoji a ochrane prírodných zdrojov a kultúrneho dedičstva, pričom významné miesto zastávajú rieky a povodia riek. Integrované stratégie pre povodia by nemali byť chápané len ako manaţment vodných zdrojov, ale by mali by byť formulované a realizované na základe komplexného manaţmentu priestorového rozvoja zaloţeného na plánovaní priestorového rozvoja orientovanom na budúcnosť, ktoré zabezpečí geografické vyjadrenie ekonomických, sociálnych, kultúrnych a ekologických politík spoločnosti. Úloha priestorového plánovania bola podčiarknutá úlohami zamerať sa na obnovu a konzerváciu ekosystémov vrátane ekologických sietí, ako aj hydrických systémov ako súčastí takýchto sietí. V koncepte formovania sietí území so zvláštnou ochranou v rámci systému Natura 2000 je úloha pre cezhraničné a transnárodné plánovanie definovaná ako realizácia „príslušných opatrení“ pre narábanie s nimi. Povodia riek a nivy riek sú pre cezhraničné priestorové plánovanie zvláštnou výzvou. Sú charakterizované vysoko cennými 91

Explanatory memorandum written by Mr Toshev. Europe 2000, CEC 1991. 93 Europe 2000+, CEC 1994. 94 European Spatial Development Perspective, EC 1999. 95 Principles fort he Sustainable Spatial Development of the European Continent, CEMAT 2000. 92

77

prírodnými komplexmi a ekosystémami pozostávajúcimi z prvkov ako sú vodné toky, luhy, poľnohospodársky vyuţívané územia ako aj urbánne územia s intenzívnymi a rôznorodými ľudskými aktivitami. Tieto aktivity neraz cezhranične negatívne ovplyvňujú prírodné procesy riečnych systémov a katalyzujú výskyt prírodných katastrof. V kontexte prírodných katastrof ako sú záplavy, by mali byť realizované preventívne opatrenia integrované do politík priestorového rozvoja zamerané na limitovanie rozsahu škôd a zníţenie zraniteľnosti. Udrţateľnejší koordinovaný manaţment vodných systémov je nevyhnutný v celých povodiach riek bez ohľadu na administratívne hranice, so zvláštnou pozornosťou venovanou kvalite a kvantite vody, ktoré sa vzťahujú na retenčnú schopnosť, infiltráciu, odolnosť riečneho koryta, determinované hlavne vyuţitím územia v povodí hlavnej rieky a povodiach jej prítokov, zväčša presahujúc obecné, regionálne, národné hranice. V tomto kontexte musí byť vodohospodársky manaţment integrovaný do cezhraničného priestorového plánovania. Výzva pre intenzifikáciu cezhraničnej spolupráce vyplýva zo skúseností z povodí riek v Strednej Európe. Hlavnými impulzmi sú:  Cezhraničný charakter problémov vyplývajúcich z globálnych klimatických zmien a všeobecného vývoja pokryvu zeme;  Spoločný komplexný prístup k manaţmentu vyuţitia územia v cezhraničných dimenziách ukázal moţnosti riešenia problémov spojených so štrukturálnymi zmenami negatívne ovplyvňujúcimi povodia riek; 

Procesy tvorby polycentrického systému osídlenia a metropolizácie s cezhraničnými impaktmi;



Vysoký podiel prírodných systémov v cezhraničných územiach pozdĺţ riek vytvára vysoký potenciál pre „mäkkú“ turistiku; Široké spektrum špecifických kultúrnych tradícií pozdĺţ riek vytvára bázu pre posilňovanie regionálnej identity v cezhraničnej dimenzii a vybudovanie pozitívneho obrazu regiónov v povodiach riek; Špecifické črty povodí riek ako je výskyt úrodných pôd, špecifická klíma, či tradície poľnohospodárskej produkcie vytvárajú základ pre špecifickú hodnotnú kultúrnu krajiny rozvíjanú na unikátnej forme presahujúc hranice; Konštrukcia dopravných a infraštrukturálnych koridorov a uzlov cezhraničného a medzinárodného významu v povodiach riek; Výzvy, ktoré pre kultúrnu krajinu cezhraničných povodí riek vyplývajú z orientácie na vyuţitie obnoviteľných zdrojov energie – vyuţitie vody a veternej energie.





 

Efektivita preventívnych opatrení záleţí na cezhraničnej spolupráci v oblasti priestorového plánovania, keďţe práve priestorové plánovanie integruje opatrenia vo veľkých mierkach a preto má okrem iného veľký potenciál pre redukciu periodických záplav dotýkajúcich sa veľkého počtu európskych riečnych systémov. Vyuţitiu tohto potenciálu však zatiaľ bránia nasledujúce problémy:   

 

Absencia integratívneho cezhraničného prístupu v plánovaní, projektovaní a hodnotení priehrad, kanálov a iných stavieb ovplyvňujúcich prírodný reţim riek; Absencia koordinovaných prístupov vo vzťahu k monitoringu zmien vyuţitia územia a krajiny; Absencia cezhraničných konceptov pre prevenciu povodní, prevenciu znečisťovania povrchovej a podpovrchovej vody a rozvoj krajiny, problémy v kompatibilite a včasnosti informačných tokov pre systémy monitoringu v cezhraničnej dimenzii; Absencia integratívnej koordinácie v oblasti čistenia odpadových vôd zabezpečujúcej kvalitu riečnej vody; Absencia vhodných kompenzačných programov zameraných na elimináciu negatívnych 78





ekonomických a sociálnych efektov vyplývajúcich z limitov pre ekonomické aktivity (poľnohospodárstvo, turistika, priemysel…) vyplývajúcich z potrieb zabezpečiť ochranu prírody; Absencia vonkajších intervencií (grantových schém, programov, inštitucionálnej podpory) podporujúcich revitalizáciu ekosystémov povodí riek a optimalizáciu ekonomických aktivít zaloţených na koordinujúcom transnárodnom prístupe špeciálne na hraniciach EU; Absencia spoločných cezhraničných aktivít zameraných na zlepšenie obrazu regiónov povodí riek zvlášť tých, ktoré sú v periférnych polohách.

Samozrejme, môţe byť rad rôznych pohľadov a prístupov k problematike cezhraničného manaţmentu povodí riek. Avšak keďţe rieky pretínajú hranice a človek rozhodujúcou mierou ovplyvnil rieky je mnoţstvo dôvodov pre intenzívnu spoluprácu v oblasti priestorového plánovania v povodiach riek. Dospieť k efektívnym módom spolupráce znamená zväčša veľa času a energie. Je nevyhnutné identifikovať prioritné územia a priority rozvoja, relevantných stakeholderov pre spoluprácu, zabezpečiť vhodné komunikačné toky, mediovať diskusiu o spoločných cieľoch politiky, o metódach a nástrojoch, o vhodnej inštitucionálnej platforme a budovaní kapacít pre spoluprácu. Zvlášť potrebné je vybudovanie vzájomnej dôvery medzi partnermi. Hovoriac o špecifických princípoch cezhraničných programov priestorového rozvoja v povodiach riek, môţeme sa poučiť z príkladu Programu udrţateľného rozvoja povodia rieky Tisza96, podčiarknuc nasledujúce body:  mal by byť preferovaný nový medzinárodný/cezhraničný prístup na úrovni povodia a nie národný prístup,  je potrebné dosiahnuť skutočnú integráciu udrţateľných princípov plánovania a implementačných procesoch na nadregionálnej a nadnárodnej úrovni,  je nevyhnutné integrovať opatrenia v oblastiach protipovodňovej prevencie funkčného vyuţitia územia, krajinotvorby a socio-ekonomického rozvoja,  rozvoj participatívnej siete spolupráce medzi štátmi, sektormi, komunitami, obcami a ďalšími stakeholdermi je predpokladom efektívneho a úspešného plánovania,  ciele programu by mali zabezpečiť rovnováhu medzi zaistením prosperity pre obyvateľov, udrţateľnosťou vyuţitia prírodných zdrojov, minimalizáciou environmentálnych rizík, ochranou prírodných a kultúrnych hodnôt a hodnôt dotknutých komunít. Akademickí pracovníci, vedci a zástupcovia nevládnych organizácií hrajú významnú úlohu v procese cezhraničnej spolupráce tým, ţe poskytujú know-how, distribuujú informácie, iniciujú cezhraničnú spoluprácu pionierskymi aktivitami v tejto oblasti resp. intervenujúc do verejnej či privátnej sféry vyplňujúc medzeru medzi rôznymi úrovňami správy a samosprávy alebo medzi verejnou a súkromnou sférou, efektívne zaangaţúvajúc rôznych stakehoderov majúcich záujem o spoluprácu, mediujúc štartovnú fázu procesov kooperácií, identifikujúc a upozorňujúc nositeľov rozhodovacích právomocí na rôzne potreby a problémy ako aj poskytujúc verejný dohľad ako bázu pre vzájomnú dôveru spolupracujúcich partnerov.

96

Na 13. zasadnutí Európskych ministrov zodpovedných za priestorové plánovanie v členských štátoch Rady Európy (CEMAT), ktoré sa uskutočnilo v Ljubljane (Slovinsko), podpísali Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Čierna Hora, Slovensko a Ukrajina Iniciatívu na podporu udržateľného rozvoja povodia rieky Tisza a prijali Deklaráciu o spolupráci v povodí rieky Tisza. Päť štátov sa dohodlo spoločne iniciovať a podporovať proces implementácie Hlavných princípoch udržateľného rozvoja na európskom kontinente v priemete na geografické územie hydrografického povodia rieky Tisza. Viď www.rec.org/tisza

79

Cezhraničná spolupráca v povodiach riek podporuje dialóg medzi ľuďmi a rozvíja spoločné záujmy štátov v nich. Preto reprezentuje nástroj na dosiahnutie trvalej stability a mieru v Európe a na formovanie atmosféry solidarity medzi ľuďmi. Manaţment povodí riek môţe tieţ podporiť rozvoj nových foriem správy, udrţateľnosť rozvoja, posilnenie decentralizácie a prevenciu či riešenie konfliktov.

80

4.6

Zásady pro dotační politiku v říčních krajinách

Východiska pro dotační politiku v říčních krajinách Říční krajiny jsou rŧznorodá, ekologicky velmi pestrá a do velké míry citlivá území. Protoţe tato území byla jiţ od prehistorie osídlena, jde dnes převáţně o krajinu kulturní, v širokých nivách navíc zpravidla intenzivně hospodářsky vyuţívanou. Dochované, více či méně rozsáhlé fragmenty přírodě blízkých území je třeba chránit, respektive šetrně a citlivě vyuţívat. Hospodářské vyuţívání okolí řek prakticky aţ do začátku rozvoje prŧmyslu dlouho respektovalo specifika jednotlivých území s ohledem na pravidelně přicházející velké vody. Území sice do jisté míry vyuţívána i upravována byla, ale tak, aby povodně nemohly zpŧsobit velké škody. Potřeba rozvoje prŧmyslu i obytné zástavby v prŧběhu dvacátého století a s tím související tlak na vyuţívání rovných a dobře dostupných území vedl často k jednostranně komerčnímu a zákonitosti říční krajiny málo respektujícímu zastavění záplavových území, čemuţ rovněţ dopomohlo i vyrovnané středoevropské klima zvláště druhé poloviny dvacátého století bez významnějších záplav. Teprve poslední desetiletí nasvědčuje, ţe toto období netrvá věčně, a ţe vyuţívání území kolem řek je nutno regulovat formou plánovacích i finančních nástrojŧ. Hlavní kritéria pro tvorbu dotační politiky v říčních krajinách Z výše uvedeného textu vyplývá, ţe dotační politika v říčních krajinách musí zohledňovat následující kritéria: 

  

 



respektovat dochované fragmenty říční krajiny blízké přírodě včetně všech navazujících chráněných území – do všech zkoumaných říčních krajin zasahují do jisté míry rŧzná velkoplošná i maloplošná chráněná území, respektovat veškeré prehistorické i historické objekty, stavby a úpravy území jakoţto doklady mnohaletého kulturního vyuţívání říčních krajin, brát na vědomí, ţe značná část ploch, u kterých by měla být uplatněna šetrná forma vyuţití, slouţí jako intenzivně obhospodařovaná, velmi úrodná orná pŧda, brát na vědomí, ţe rozsáhlé plochy, zejména v návaznosti na sídla, byly zejména ve dvacátém století zastavěny prŧmyslovou nebo obytnou zástavbou, často i bez přiměřené protipovodňové ochrany, zohlednit, ţe mnohými širokými říčními údolími dnes prochází významné koridory silniční, ţelezniční i lodní dopravy a technické infrastruktury, zohlednit, ţe velká část říčních krajin analyzovaných v této práci spadá do strukturálně postiţených a hospodářsky slabých regionŧ v dŧsledku restrukturalizace prŧmyslu (Polabí na české i německé straně řešeného území), jednostranné orientace na zemědělství (jiţní Morava, Záhorie na Slovensku) nebo marginální polohy území (Potisí v ţupě Szabolcs-Szatmár-Bereg), zohlednit, ţe v části říčních krajin analyzovaných v této práci je dochován ţivý folklór (Podluţí na jiţní Moravě, Záhorie na Slovensku, Potisí v ţupě Szabolcs-Szatmár-Bereg) a bohatá činnost zájmových organizací a spolkŧ (saské Polabí),

81



zohlednit, ţe ve většině analyzovaných území je nezanedbatelná část ploch vyuţívána jako vinohrady. S pěstováním révy vinné souvisí specifický krajinný i kulturní ráz území, který je ţádoucí zachovat.

Okruhy a zásady dotační politiky pro říční krajiny Většina níţe uvedených zásad je ve větší či menší míře jiţ dnes obsaţena v dotačních programech jednotlivých státŧ nebo i v prioritách strukturálních fondŧ Evropské unie. Málokdy jsou však cíleně orientovány na říční krajiny. Výčet zde uvedených zásad lze vnímat jako moţný základ a ucelený soubor opatření zejména pro koordinovanou tvorbu přeshraniční a evropské dotační politiky s cílem financování vybraných priorit zachování a optimálního fungování všech ţádoucích charakteristik říčních krajin (srovnej Tab. 17 a Tab. 18). Je pak na řídících orgánech (zodpovědných úřadech a ministerstvech) jednotlivých regionŧ, státŧ i celé Evropské unie, do jaké míry a jakým zpŧsobem níţe uvedené zásady pro dotační politiku ve své legislativě zohlední. Ochrana přírody a zachování vzácných druhů a cenných biotopů Koncepce péče o zvláště chráněná území přírody  

Zpracování odborných plánŧ péče o vybraná malo- i velkoplošná zvláště chráněná území přírody v říční krajině. Pravidelný monitoring vybraných charakteristik zvláště chráněných území říční krajiny.

Mokřady a vodní plochy  Opatření k obnově a zachování významných vodních ploch, mokřadŧ a vlhkých biotopŧ a zvýšení jejich biodiverzity.   

Zprŧtočnění vybraných slepých říčních ramen včetně náhonŧ přírodního charakteru. Odstraňování bariér a budování a zajišťování prŧchodnosti vodotečí pro volně ţijící ţivočichy. Údrţba a tvorba periodických tŧní a drobných nevýpustných vodních ploch včetně vytváření podmínek pro mokřadní společenstva.

Luţní a další přírodě blízké lesy říčních krajin 

Řízené zaplavování luţních lesŧ dle jejich fyziologické potřeby a v zájmu zachování ohroţených druhŧ bioty.



Tvorba komplexu opatření a aplikace šetrných technologií vedoucích ke zlepšení a stabilizaci lesních porostŧ s ohledem na jejich přirozenou druhovou skladbu a druhovou i věkovou rŧznorodost.

Travní porosty a jejich ţádoucí údrţba  Údrţba mokřadních, mezofytních i xerofytních travních porostŧ s ohledem na zachování druhové rozmanitosti strojním či ručním kosením, případně pastvou včetně nákladŧ na chov a ustájení dobytka. Zachování druhové rozmanitosti včetně ohroţených druhŧ bioty  Opatření a vytváření podmínek pro ţivot ţádoucích ohroţených druhŧ rostlin a ţivočichŧ včetně jejich reintrodukce a repatriace z míst, která vylučují jejich další existenci. Ochrana objektŧ neţivé přírody  Ochrana a sanace skalních útvarŧ a cenných geologických a pŧdních profilŧ.  Ochrana cenných hydrologických a hydrogeologických jevŧ (vyvěračky, ponory, vodopády, termální prameny apod.). 82

Údržba kulturní krajiny a dotváření jejího žádoucího krajinného rázu Koncepce péče o území s dochovaným rázem historické kulturní krajiny  Mapování a zaměřování dochovaných objektŧ a celkŧ historické kulturní krajiny.  Tvorba koncepcí zásad a plánŧ hospodaření s cílem zachování kulturní krajiny. Péče o drobné, pro kulturní krajinu typické prvky 

 

 

 

   

 

Ochrana a oprava, případně doplnění prvkŧ historické pluţiny a jejich hranic (drobná struktura polí, luk, vinic, sadŧ i selských lesíkŧ, meze, hranečníky, rozcestníky, poštovní sloupy apod.). Ochrana a oprava starých (štětovaných, úvozových) cest a mostkŧ, včetně dosadby místně typických doprovodných alejových dřevin. Ochrana, oprava i tvorba místně typických nových drobných sakrálních staveb a objektŧ (kříţe, boţí muka, sochy světcŧ, trojiční a mariánské sloupy, kapličky, kalvárie, poutní místa, chrámy apod.). Ochrana, údrţba i výstavba historických studní i studánek včetně sledování kvality vody. Ochrana, údrţba i tvorba místně typických staveb a objektŧ obecních humen (ploty, hrazení pastvin, stodoly, kŧlny, seníky, špýchary, sklípky vinné i ostatní, ovocné sušárny, vinařské domy a boudy). Ochrana a údrţba historických technických struktur krajiny (vodní a větrné mlýny, pily, hamry, hutě a s nimi související objekty, lesní ţelezničky apod.). Ochrana, údrţba a revitalizace (optimální vyuţití) staveb a artefaktŧ šlechtické parkové kulturní krajiny (rezidence, lovecké zámečky, romantické stavby, chrámy, umělé zříceniny, grotty, obelisky, hospodářské dvory, hráze, kanály, schodiště, terasy, prŧhledy, oranţérie, střelnice apod.). Ochrana, údrţba, obnova, případně výstavba nových, místně typických vyhlídkových bodŧ, teras, posedŧ a rozhleden. Ochrana a revitalizace archeologických památek a dalších památných, kultovních a mystických míst a objektŧ v krajině. Ochrana, údrţba a citlivé dotváření městských říčních nábřeţí a promenád. Ochrana a údrţba pro říční krajinu typických vesnických sídel včetně architektury a urbanistické struktury i dochovaných nábřeţních zón včetně rybářských a plavebních zařízení a staveb. Ochrana a ošetřování památných, dominantních a jinak cenných stromŧ. Ochrana, ošetřování a obnova starých extenzivních sadŧ s dŧrazem na zachování místních krajových odrŧd ovocných dřevin.

Podpora místně typického a citlivého zemědělského a lesnického obhospodařování krajiny Koncepce místně typického a citlivého zemědělského a lesnického obhospodařování krajiny  

Tvorba plánŧ, opatření, zásad a pozemkových úprav pro zemědělské a lesní podniky v citlivých oblastech říčních krajin, včetně malých rodinných farem. Vzdělávání řídících pracovníkŧ zemědělských a lesních podnikŧ v principech ţádoucího zemědělského (včetně vinařského i ovocnářského) a lesnického obhospodařování vybraných oblastí říčních krajin.

Alternativní a biodynamické zemědělství a lesnictví  Podpora přeměny zemědělského podniku z konvenčního směrem k alternativnímu a následná podpora zemědělského hospodaření na principech organického nebo biodynamického zemědělství (včetně vinařství a ovocnářství) a lesnictví.

83



Podpora distribuce a výkupu produktŧ alternativního zemědělství (včetně vinařství a ovocnářství) a lesnictví.



Výběr a podpora zalesnění pro zemědělství nevhodných a z hlediska zachování pestrosti krajiny ţádoucích pozemkŧ, zejména v nivě a na strmých svazích.



Podpora údrţby a regulace optimálního stavu rybí obsádky v řekách.

Podpora a vytváření systémů optimalizace vodního režimu a kvality vody v krajině a prevence před erozí a povodněmi Koncepce protierozních a protipovodňových opatření a opatření na ochranu kvality vod 

Podpora zpracování koncepcí systémŧ kombinace organizačních, agrotechnických, biotechnických a vybraných technických opatření proti vodní a větrné erozi, povodním a k zabezpečení kvality podzemních a povrchových vod.

Ochrana území před vodní a větrnou erozí 

Výběr a podpora zatravnění pozemkŧ nevhodných pro ornou pŧdu z dŧvodŧ erozního ohroţení.

 

Pořízení a aplikace mechanismŧ a technologií agrotechnické protierozní ochrany. Zřizování prvkŧ biotechnické protierozní ochrany s ohledem na krajinný ráz – meze, prŧlehy (široké mělké zatravněné příčně prŧjezdné příkopy), vrstevnicové cesty s příkopem a zelení, zpevněné a zatravněné údolnice apod. Výstavba vybraných a místně vhodných technických objektŧ protierozní a protipovodňové ochrany (hrazení bystřin, malé a suché vodní nádrţe, revitalizace vodních tokŧ). Výsadba místně typických větrolamŧ.

 

Ochrana území před povodněmi  Územní vymezení a ochrana rozlivných území a podpora jejich extenzivního vyuţívání.  Revitalizace vybraných vodních tokŧ a jejich úsekŧ s cílem zpomalení odtoku z území a umoţnění většího rozlivu do nezastavěné nivy. 



   

Podpora výkupu nemovitostí těch vlastníkŧ, kteří se rozhodnou opustit záplavová území a současně tvorba nabídky pozemkŧ mimo záplavu vhodných pro náhradní výstavbu objektŧ stejných funkcí. Podpora výstavby menších technických protipovodňových opatření na úrovni obce (ochranné hráze kolem jednotlivých obcí, zvýšení prŧtočné kapacity koryt potokŧ, odstraňování překáţek v záplavovém území apod.). Podpora vymístění provozŧ ohroţujících kvalitu vody ze záplavového území. Zpracování krizových povodňových plánŧ obcí, měst a dílčích povodí. Podpora technických zpŧsobŧ výstavby a příslušná stavebně technická opatření v záplavových a erozně ohroţených územích. Podpora vybudování a provozu monitorovacích a varovných systémŧ přeshraniční protipovodňové ochrany.

Zajištění efektivní a specifika říčních krajin respektující veřejné dopravy a technické infrastruktury 

Budování čistíren odpadních vod v obcích nebo jejich sdruţeních, jejichţ současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel.



Postupné stavební zabezpečení a zvyšování kapacity dopravních staveb (ţeleznic a silnic) s ohledem na moţnost vysokých povodňových prŧtokŧ, včetně zohlednění staveb technické infrastruktury. Podpora sezónních přívozŧ a turistické dopravy a pŧjčoven lodí u řek.



84

Podpora turistického ruchu v říčních krajinách Koncepce turistiky a rekreace  Podpora zpracování koncepcí opatření pro šetrnou turistiku a rekreaci v jednotlivých regionech říčních krajin. Opatření pro turistiku a rekreaci v říčních krajinách  Podpora výstavby naučných stezek seznamujících s nejcennějšími přírodními i kulturními hodnotami říčních krajin.  Obnova, údrţba a zřizování nových cyklostezek a turistických stezek včetně nezbytných objektŧ na nich (objekty orientačního systému, odpočívadel, vyhlídek apod.), podpora hipoturistiky.  Zřizování obecních turistických informačních středisek ve významnějších turistických obcích a podpora vydávání místních turistických map a informačních broţur.    

Podpora místních a regionálních slavností spojených se sklizní typických místních plodin (vinná réva, ovoce) či propagací typických místních produktŧ (víno). Podpora místních folklórních akcí včetně podpory folklórních souborŧ. Podpora chalupářství ve vylidněných obcích. Eliminace negativních vlivŧ chat na březích vodních tokŧ.

Zabezpečení sociální kvality života v území říčních krajin Občanská společnost  Podpora místních společenských organizací, zájmových spolkŧ, sportovních klubŧ a občanských sdruţení.  Podpora environmentálně výchovných a volnočasových aktivit pro mládeţ říčních krajin. Kvalita kaţdodenního ţivota  Podpora místních kulturních institucí (kina, kulturní střediska, galerie, muzea, divadelní soubory).  Podpora vzniku nových pracovních míst v souvislosti s rozvojem sluţeb a turistiky v území.  Údrţba, obnova a zřizování nových veřejných prostranství a parkŧ v obcích přednostně s vyuţitím nábřeţních scenérií. Stabilizace a rozvoj místní ekonomiky Koncepce rozvoje ekonomiky  Podpora zpracování strategií prezentace a propagace regionu zaloţených na fenoménu říční krajiny. Podpora malého a středního podnikání  Podpora rodinných podnikŧ. 

Podpora vzniku ubytovacích a stravovacích zařízení a podpora zvyšování kvality stávajících zařízení.



Podpora vzniku a zvyšování kvality sluţeb spojených s rozvojem cestovního ruchu i ostatních sluţeb. Podpora tradičních řemesel a výrob. Podpora zpracování místních obnovitelných surovin (zejména dřeva) s dŧrazem na produkci finálních výrobkŧ.

 

Revitalizace brownfields  Podpora projektŧ a realizací komplexní konverze a multifunkčního vyuţití nevyuţívaných 85

zemědělských, prŧmyslových a vojenských objektŧ a areálŧ. Kompenzační opatření  Vytvoření systému kompenzací vyrovnávající omezení při vyuţívání chráněných území.

Literatura Akademie für Raumforschung und Landesplanung (1997): Deutsch-SlowakischTschechisches Handbuch der Planungsbegriffe. Slovensko-česko-nemecká príručka územno-plánovacej terminológie. Česko-německo-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Bratislava; Brno; Hannover. Akademie für Raumforschung Raumordnung. Hannover.

und

Landesplanung

(1997):

Handwörterbuch

der

Die Bundesregierung (2005): Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. DÖVÉNYI, Z. (2005): Regionalpolitik am Beispiel Ungarns. Vortrag auf der 44. Internationalen Hochschulwoche in Tuzing. FINKE, L. (2003): Künftige Zusammenarbeit von Wasserwirtschaft und Raumplanung. Positionspapier des Leiters des Ad-hoc-Arbeitskreises „EU-Wasserrahmenrichtlinie (WRRL) und Raumplanung“ der ARL. In: Nachrichten der ARL, H. 2, Hannover, 1-5. GEISLER, M. (2006): Vorstellung der Potenzialanalyse für die Aufnahme der SächsischBöhmischen Schweiz in das UNESCO Weitnaturerbe im Berufsschulzentrum Pirna/Copitz am 22. Juni 2006. Diskussionsforum zum Thema „UNESCO-Projekt“ unter: http://unescotalk.foren-city.de GOPPEL, K. (2005): Landesplanung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. 561 s. HOFMANN, M. (2005): Die schwierige Bündelung der Kräfte – Regionale Akteure und ihre Netzwerke. Vortrag auf der Fachtagung „Regionale Identität als Basis einer erfolgreichen Kooperation in Regionen“ der Sächsischen Akademie Ländlicher Raum e. V. Nossen. HRDINA, V. (2006): Handlungsbedarfe und strategisches Vorgehen der Stadtentwicklung in Bratislava. In: Institut für ökologische Raumentwicklung e. V., Dresden (Vyd.), IÖR-Schriften 48 (v tisku). JANSSEN, G.: Die Funktion der Raumplanung als Zielplanung bei der Umsetzung der WRRL. In: Akademie der Sächsischen Landesstiftung Natur und Umwelt (Vyd.): Die EUWasserrahmenrichtlinie – konkurrierendes oder flankierendes Instrument zur Landschaftsplanung? Dresden. (Dresdner Planergespräche) (v tisku). MOSS, T. (Vyd.) (2003): Das Flussgebiet als Handlungsraum. Institutionswandel durch die EU-Wasserrahmenrichtlinie aus raumwissenschaftlichen Perspektiven. Stadt- und Regionalwissenschaften/Urban and Regional Sciences, Bd. 3. In: Raumforschung und Raumordnung, Heft 3/2004. Münster. ROCH, I. (2005): Erfordernisse und Erfahrungen bei der Hochwasservorsorge im grenzüberschreitenden und transnationalen Kontext. Vortrag zur Konferenz „Revitalizační opatření jako jeden z nástrojŧ protipovodňové ochrany“ am Goethe-Institut Prag. ROCH, I., MATTHEY, M. (2006): Grundlagen und Perspektiven grenzüberschreitender Raumentwicklung für den deutsch-tschechischen Grenzraum. In: Born, K. M., Fichtner, T., Krätke, St. (Vyd.): Chancen der EU-Osterweiterung für Ostdeutschland. ARL-Arbeitsmaterial Nr. 321, Hannover. 86

RUNKEL, P. (2005): Raumwirksame Fachplanungen. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. s. 281-289. SIEGEL, B., RICHTER, G., JANSSEN, G. (2004): Vorbeugender Hochwasserschutz im Einzugsgebiet der Oberen Elbe – eine zentrale Aufgabe der Raumordnung. Teil 1: Raumordnerischer Aufgabenkomplex und Konzepte; Teil 2: Rechtliche Grundlagen des vorbeugenden Hochwasserschutzes in der Bundesrepublik Deutschland und in der Tschechischen Republik. Stuttgart: Fraunhofer IRB Verlag. SINZ, M. (2005): Raumordnung/Raumordnungspolitik. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. s. 863-872. SINZ, M. (2005): Region. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. s. 919-923. SPEHL, H. (2005): Nachhaltige Raumentwicklung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. s. 679-685. STICH, R. (2005): Bauleitplanung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. s. 75-82. WENDLER, W. (2006): Synergien und Konflikte zwischen der Bewirtschaftungsplanung nach WRRL und der FFH-Managementplanung in Flussgebieten. In: Naturschutz und Landschaftsplanung. Stuttgart (zadáno).

87

5. Resumé Vyuţití říčních krajin, jejichţ osídlování začalo v historicky dávných dobách, doznalo v dŧsledku industrializace a populační exploze zvláště v 19. století značných změn. Vzhledem k bezprecedentním povodňovým událostem a závaţným sociálně ekonomickým změnám na konci 20. století, jejichţ následky se dodnes negativně projevují v ekonomické výkonnosti a vyuţití území, je nejvyšší čas uvaţovat o perspektivách rozvoje a přiměřeném modelu vyuţití území v citlivých říčních krajinách. Zvlášť naléhavá je potřeba vytvoření srovnatelných přístupŧ a udrţitelných modelŧ vyuţití pro všechny (sub)regionální územní jednotky podél řeky, které by měly být implementovány v jednotlivých národních státech, regionech a obcích. Vědci z pěti evropských zemí předloţili jako výsledek empirického výzkumu srovnání tří nadnárodních typŧ poříčí, čímţ poloţili potřebný základ pro diskusi o společných perspektivách. Šetřením bylo potvrzeno, ţe definované typy poříčí (říčních oblastí) představují dílčí oblasti se společnými specifiky. Jsou ovlivňovány povodněmi, citlivé z hlediska vyuţití území a svými krajinnými charakteristikami vhodné k rekreaci, vyuţívání volného času a k turistice a stimulují identifikaci obyvatelstva s jejich ţivotním prostorem. Při rozvíjení perspektiv vyuţití území a opatření na stabilizaci obyvatelstva a v rámci podpory tvŧrčího prostředí by měly být tyto zvláštnosti respektovány, zhodnoceny, popř. progresivně vyuţívány. Identifikace potřebných opatření potvrzuje v případových studiích poţadavek komplexního posuzování povodí řek a rozhodující význam přiměřených forem vyuţití území pro protipovodňovou ochranu, provádění ochranných opatření, vyuţití potenciálŧ specifických pro daný prostor a pro udrţování jakosti vod. Zacházení s retenčními plochami, nakládání s emisemi97, zástavba volné krajiny, budování cest a silnic, stavební zásahy do říčního koryta a do břehŧ a intenzívní98 a ekologické formy vyuţívání ovocných kultur, vinohradŧ a orné pŧdy ovlivňují ekosystém říční krajiny. To by mělo být posuzováno a plánováno ve vztahu k celému povodí vodního toku.99 Komplexní přístup zahrnuje diferencované jednání týkající se dílčí oblasti. Toto jednání by mělo být zaměřeno jak na ekologické poţadavky 100, jako jsou opatření k obnově krajiny a ekologické zemědělství, tak na sociální opatření ke stabilizaci obyvatelstva podporováním rodin, a zvláště dětí, mládeţe, sociálně slabých a etnických menšin. Nikoliv na posledním místě, jako ekonomická sloţka udrţitelného rozvoje, je nalézání a podporování nosných forem vytváření hodnot. S takovou formulací diferencovaného vyuţívání území lze v současném procesu transformace101 zvládnout přiměřené vyuţívání říčních oblastí i účinnou protipovodňovou ochranu. Přitom je nutno zohlednit i účinky na obraz sídel a krajin, protoţe identita je v krajině a jednotlivých obcích velmi silně zakotvena a protoţe na významu získává rekreační funkce. Potřeby opatření v rámci velkého prostoru, jeţ je zpravidla nutno řešit na přeshraniční a nadnárodní úrovni, se týkají opatření technické infrastruktury, výstavby vodních cest102, začlenění zdymadel a zřízení kanálu spojujícího evropské řeky Labe, Odru a Dunaj. Další konflikty s dosavadními modely rozvoje prostorového uspořádání vznikají v dŧsledku výstavby dopravních koridorŧ ve formě silničních a kolejových tras, které se z evropského zorného úhlu dotýkají hraničních území a spojují metropole. 97

Komunální a průmyslové odpadní vody. Vztahuje se k velkochovu zvířat a používání minerálních hnojiv, používání herbicidů a pesticidů, velkoplošnému mechanizovanému obdělávání půdy. 99 Toto komplexní pozorování zahrnuje stanovení limitů kvality, nákladů a doporučení k jednání. 100 Srov. Berningen (2005, s. 24) a jeho požadavek - jakožto zástupce německého zemědělství a lesnictví, které jsou největšími uživateli území - lépe zharmonizovat využití s ekologickými funkcemi. 101 Při přechodu od průmyslové ke znalostní společnosti. 102 Za účelem aktivizace, popř. celoročního využívání lodní dopravy. 98

88

Přeshraniční úkoly a opatření mající vliv na prostor vyţadují, aby zemské/národní plánování uplatnilo svŧj vliv. Kromě rozhodnutí o zařazení záměrŧ infrastruktury je nezbytná také jeho kompetence k integraci oborových poţadavkŧ a ke koordinaci103, i při přeshraničních úkolech rozvoje kulturních krajin nebo velkoplošných chráněných území. Regiony by měly převzít úlohu zprostředkovatele, zkoumat stav věcí, formulovat cíle a zajistit jejich odsouhlasení na regionální úrovni. Stejně velkou dŧleţitost pro rozvoj jednotlivých povodí mají obce jakoţto relevantní subjekty územního plánování, s vyuţitím multioborového přístupu. Pro úkoly rozvoje a ochrany se osvědčuje spolupráce obcí v rámci jednotlivých typŧ poříčí a mezi sousedy. Spolupráce je uţitečná mj. při protipovodňové ochraně a podporování rekreační funkce a perspektiv turistického ruchu. Rŧzné aktivity při přípravě projektu, cíle oborového plánování a v neposlední řadě poţadavky na finanční podporu relevantních věcných cílŧ z rŧzných dotačních zdrojŧ ukazují na stále větší potřebu koordinace a managementu na úrovni typŧ poříčí. V případových studiích by mělo být rozeznáno nebezpečí roztříštěnosti a neefektivního rozvoje, které ohroţují šance udrţitelných řešení vyhovujících potřebám. Tomuto nebezpečí by se mělo čelit v rámci celého povodí konstruktivními řešeními v dílčích regionech s vyuţitím přeshraničního a nadnárodního přístupu. Literatura BERNINGER, M. (2005): Statement. In: Die Bundesregierung (2005): Flussgebietskonferenz 2005 der Bundesregierung. Berlin. s. 22-25.

103

Např. v případě otázek protipovodňové ochrany, popř. krizového řízení v případě katastrofických událostí. 89