Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a mnoţení zahradnických rostlin
Hodnocení širšího sortimentu odrůd jahodníku s potenciálem vyuţití v ekologickém systému pěstování Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Stanislav Boček, Ph.D.
Vypracovala: Bc. Kateřina Bradová Brno 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení širšího sortimentu odrůd jahodníku s potenciálem využití v ekologickém systému pěstování vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
Děkuji Ing. Stanislavu Bočkovi, Ph.D. za odborné vedení, mnoho cenných rad a podnětů.
Hodnocení širšího sortimentu odrůd jahodníku s potenciálem využití v ekologickém systému pěstování ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na testování jednotlivých odrůd jahodníku registrovaných v ČR i dovezených ze zahraničí a následné doporučení vhodných odrůd pro ekologické zemědělství v podmínkách jižní Moravy. Hodnoceno bylo celkové a tržní množství sklizně, vnější jakost plodů, obsah refraktometrické a celkové sušiny a napadení patogeny (plísní šedou, antraknózou jahodníku a bílou skvrnitostí listů jahodníku). Jako nejvhodnější odrůdy z hlediska hodnocených ukazatelů se projevily odrůdy Elkat, Induka, Salut, Korona, Sym 53, Sorma 59 a Polka. Jako odrůdy naopak nevhodné a méně vhodné byly vyhodnoceny odrůdy Berneck 1, Amelia, Judibel. Florence a Aga.
Evaluation of wider range of straberry cultivars with potential use in organic farming ABSTRACT Bachelor thesis is focused on testing different cultivars of strawberry (Czech origin and imported). The main goal is to recommend suitable varieties for organic farming in south Moravian conditions. Total and marketable yield, fruit quality, fruit dry matter, total solids and susceptibility to grey mould, anthracnose and leaf spot disease were evaluated. The best results were shown on cultivars Elkat, Induka, Salut, Korona, Sym 53, Sorma 59 a Polka. As unsuitable or less suitable cultivars were evaluated Berneck 1, Amelia, Judibel, Florence and Aga.
Obsah ÚVOD A CÍL PRÁCE
7
1 ZÁKLADNÍ POJMY A TEORETICKÁ VÝCHODISKA
8
1.1 Ekologické zemědělství
8
1.2 Jahodník
9
1.3 Podmínky pro pěstování jahodníku
10
1.4 Fenofáze jahodníku
10
1.5 Choroby a škůdci jahodníku
12
1.5.1 Plíseň šedá (Botrytis cinerea)
12
1.5.2 Čevená hniloba kořenů (Phytophthora fragariae)
12
1.5.3 Fytoftorová hniloba rhizomů a plodů jahod (Phytophthora cactorum)
13
1.5.4 Antraknóza jahodníku (Colletotrichum acutatum).
13
1.5.5 Padlí jahodníkové (Podosphaera macularis)
14
1.5.6 Bílá skvrnitost listů jahodníku (Mycosphaerella fragariae)
15
1.5.7 Fialová skvrnitost listů jahodníku (Diplocarpon earliana)
15
1.5.8 Roztočík jahodníkový (Tarsonemus fragariae)
15
1.5.9 Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi)
15
1.5.10 Háďátko jahodníkové (Aphelenchoides fragariae)
16
1.6 Jakost produkce
16
1.6.1 Výběr
16
1.6.2 I. jakost
17
1.6.3 II.jakost
17
1.7 Charakteristika odrůd jahodníku
17
1.7.1 Jednotlivé odrůdy jahodníku
18
1.8 Vhodnost odrůd pro ekologický systém pěstování
21
1.8.1 Srovnání 20 odrůd jahodníku v Dánku
21
1.8.2 Testování 25 nových odrůd jahodníku v Rakousku
22
1.8.3 Testování odrůd určených pro ekologické zemědělství z hlediska chemického složení a chuti ve Finsku
22
1.8.4 Hodnocení stavu výživy ekologicky pěstovaných jahod v Dánsku
23
1.8.5 Testování vhodnosti odrůd pro ekologické pěstitele v Německu
24
1.8.6 Hodnocení odrůd pro ekologický systém pěstování v Lotyšsku
24
1.8.7 Hodnocení odrůd jahodníku v USA
25
2 MATERIÁL A METODIKA
27
2.1 Popis stanoviště
27
2.2 Charakteristika pokusu
28
2.3 Hodnocení výnosu a napadení chorobami
31
2.4 Hodnocení jakosti produkce
31
2.5 Stanovení obsahu celkové a refraktometrické sušiny
31
2.6 Hodnocení napadení bílou skvrnitostí listů jahodníku
32
3 VÝSLEDKY
33
3.1 Zhodnocení výnosu a napadení chorobami
33
3.2 Zhodnocení jakosti produkce
34
3.3 Zhodnocení obsahu celkové a refraktometrické sušiny
36
3.4 Zhodnocení napadení porostu bílou skvrnitostí listů
38
4 DISKUSE
39
ZÁVĚR
41
POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE
42
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ
44
ÚVOD A CÍL PRÁCE
Vzhledem k pozitivnímu efektu ekologického zemědělství na životní prostředí, zdraví lidí a zdraví hospodářských zvířat stoupá také zájem o biopotraviny. Jelikož však při pěstování biopotravin není přípustné použití chemických prostředků na ochranu rostlin, zaměřuje se nejen u nás, ale i v zahraničí pozornost na výběr vhodných odrůd rezistentních k chorobám a škůdcům. Právě ke zkoumání vhodnosti odrůd pro ekologický systém pěstování byl založen také pokus v areálu Mendelovy univerzity v areálu Brno – Černá pole sestávající v roce 2010 z 22 odrůd. Pokus byl součástí projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum - QH 82231 Produkce jahod v ekologických systémech pěstování. Cílem projektu pro lokalitu Brno bylo vyhodnocení kvalitativních a kvantitativních parametrů sklizně u odrůd dovezených ze zahraničí a jejich porovnání s odrůdami pěstovaných v České republice a doporučovaných pro ekologické zemědělství. Cílem následující práce bude tedy vytvořit literární přehled o problematice ekologického systému pěstování jahod a následně vyhodnotit na pokusu v areálu Brno – Černá Pole množství sklizně, vnější jakost plodů, obsah refraktometrické a celkové sušiny a napadení patogeny (plísní šedou, antraknózou jahodníku a bílou skvrnitostí listů jahodníku). Literární přehled bude obsahem první kapitoly, kde se budu věnovat otázce ekologického zemědělství, podmínkám pro pěstování jahodníku, jednotlivými etapami růstu, chorobami a škůdci jahod, jakostí produkce a jejímu určování, charakteristikami odrůd jahodníku použitých při pokusu a hodnocením vhodnosti odrůd pro ekologický systém pěstování, které proběhlo na několika místech v zahraničí. Druhá kapitola pak bude zaměřená na praktické poznatky, metodiku a vyhodnocení pokusu. V diskusi poté srovnám výsledky dosažené v Brně s těmi výsledky, kterých dosahují řešitelé podobných projektů v zahraničí, a na závěr doporučím vhodné odrůdy pro ekologický systém hospodaření v podmínkách jižní Moravy.
7
1 ZÁKLADNÍ POJMY A TEORETICKÁ VÝCHODISKA
V následující kapitole se budu věnovat otázce ekologického zemědělství, podmínkám pro pěstování jahodníku, jednotlivými etapami růstu, chorobami a škůdci jahod, jakostí produkce a jejímu určování, charakteristikami odrůd jahodníku použitých při pokusu v druhé kapitole této práce a hodnocením vhodnosti odrůd pro ekologický systém pěstování, které proběhlo na několika místech v zahraničí.
1.1 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství je označováno jako moderní forma obhospodařování půdy bez používání chemikálií s nepříznivými vlivy na životní prostředí, zdraví lidí a zdraví hospodářských zvířat. Kromě produkce kvalitních biopotravin přispívá ekologické zemědělství k lepším životním podmínkám chovaných zvířat, k ochraně životního prostředí a ke zvýšení biodiverzity prostředí. (eagri.cz, 2009) Dle Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 platí následující pravidla pro
ekologické
hospodaření.
Prvním
z nich
je
zákaz
používání
geneticky
modifikovaných organismů (GMO) a produktů získaných z nich v ekologické produkci jako potraviny, krmivo, činidla, přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, pomocné půdní látky, osivo, vegetativní rozmnožovací materiál či mikroorganismy a zvířata. Pro ošetření ekologických potravin či krmiv nebo surovin použitých v ekologických potravinách či krmivech je zakázáno používání ionizujícího záření. Ekologická rostlinná produkce využívá vhodných způsobů obdělávání a pěstitelských postupů tak, aby byl zachován či zvýšen obsah organických látek v půdě, půdní stabilita, rozmanitost. V ekologickém zemědělství se také předchází zhutnění a erozi půdy. Úrodnosti a biologické aktivity je dosaženo víceletým střídáním plodin, včetně luštěnin, používáním chlévské mrvy či organických materiálů z ekologického zemědělství. Povoleno je také používání biodynamických přípravků. Hnojiva a pomocné půdní látky však mohou být použita pouze při jejich schválení pro ekologické zemědělství, nelze použít minerální dusíkatá hnojiva. Veškeré používané způsoby rostlinné produkce brání přispívání ke znečištění životního prostředí nebo jej 8
snižují na minimum. Při prevenci škod způsobených škůdci, chorobami a plevely se využívá jejich přirozených nepřátel, volby druhů a odrůd, specifických pěstitelských postupů či střídání plodin. Rovněž přípravky na ochranu rostlin je možno použít jen za předpokladu, že byly schváleny pro použití v ekologické produkci, pokud bylo zjištěno ohrožení plodiny.
1.2 Jahodník Jahodník (Fragaria) je rod z čeledi růžovité (Rosaceae), na našem území zahrnující 3 druhy volně žijících rostlin: jahodník obecný (Fragaria vesca), jahodník truskavec (Fragaria moschata) a jahodník trávnice (Fragaria viridis). Jedná se o vytrvalé byliny se střídavými trojčetnými nebo se zpeřeně pětičetnými listy v přízemní růžici, s pochvovitými palisty srůstajícími s bazí řapíku. Rostliny mají jednoduchý nebo větvený podzemní oddenek, na jehož koncích vyrůstají listové růžice. V paždí přízemních listů se často tvoří nadzemní šlahouny, zajišťující vegetativní rozmnožování rostliny. (SLAVÍK, 1995) Květy jahodníku jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné, kalich je pětičetný, korunní lístky jsou bílé nebo nažloutlé, delší než kalich, zpravidla se překrývají. Tyčinek je mnoho, semeníky jsou volné, drobné, v hojném počtu na vyklenutém květním lůžku. Plodem jsou nažky na zdužnatělém kulovitém nebo kuželovitém květním lůžku. Systematicky lze jahodník obecný (Fragaria vesca) zařadit do říše rostliny (Plantae), podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta), oddělení krytosemenné (Magnoliophyta), třídy vyšší dvouděložné rostliny (Rodopsida), řádu růžotvaré (Rosales), čeledi růžovité (Rosaceae) a rodu Jahodník (Fragaria). (SLAVÍK, 1995) Na území České republiky je známo využívání jahodníku již od 14. – 15. století, kdy byly jahody často vysazovány do královských zahrad. Pravděpodobně se jednalo o drobnoplodé odrůdy původních evropských druhů. Zlom nastal v 18. století, kdy byly do Evropy importovány nové druhy jahodníku. Zkřížením jahodníku chilského (Fragaria chiloensis) dovezeného do Francie námořním důstojníkem Frézierem a jahodníku virginského (Fragaria virginiana) vznikla hybridní odrůda Fragaria grandiflora (Fragaria x ananassa). První kříženci sice nedosahovali vysoké plodnosti, díky následnému šlechtěním však dosáhla odrůda vysoké obliby a rozšířila se po celém 9
světě. (VACHÚN, 2004)
1.3 Podmínky pro pěstování jahodníku Pro pěstování jahodníku v České republice jsou vhodné oblasti s průměrnou roční teplotou 7 - 8 °C a se slunečním svitem za vegetace 1300 – 1400 hodin. Průměrné roční úhrny srážek by měly být mezi 600 – 700 mm. Z hlediska srážek je tedy vhodná zemědělská výrobní oblast řepařská. Jahodník patří mezi druhy náročné na vláhu, v případě nepravidelných a nedostatečných srážek jsou nutné dodatečné závlahy. Nežádoucí je však rovněž déletrvající zamokření, které je příčinou zvýšeného výskytu škodlivých hub Botryotinia fuckeliana, Phytophthora fragariae a Phytophthora cactorum.
V případě
pohyblivé
spodní
vody
je
její
přítomnost
možná
0,5 m pod povrchem půdy, krátkodobě i výše. (VACHÚN, 2004) Mezi vhodné půdní typy patří hnědozemě, černozemě, vývojově mladší sprašové a nivní půdy. Vhodné půdní druhy jsou střední hlinité až hlinitopísčité s obsahem jílovitých částic 30 – 45 %. Jahodník lze pěstovat i na lehčích půdách s podílem jílovitých částic 20 – 30 %. To však vyžaduje pravidelné zavlažování nejlépe kapkovou závlahou či mikropostřikovači. Méně vhodné jsou potom půdy těžší, hlinitojílovité, s obsahem jílovitých částic nad 45 – 50 %. Půdy s obsahem částic nad 60 % jsou pro pěstování jahodníku zcela nevhodné. Hloubka humózního půdního profilu by měla být minimálně 0,3 % a obsah celkového humusu by měl převyšovat 2,0%, pro jahodník je optimální 3 – 5 % obsahu humusu. Vhodné jsou také mírně kyselé půdy s pH 5,5 – 6,5, limitní rozmezí pH pro růst je od 4,6 do 7,2. (VACHÚN, 2004)
1.4 Fenofáze jahodníku Jednotlivými etapami růstu jahodníku jsou jarovizace, druhá diferenciace květů, kvetení a plodnost, vegetativní rozmnožování, první diferenciace květů, zrání rostlinných pletiv a dormance. Jednotlivé etapy popisují růst rostliny od jara do zimy, růst kořenů, stonků, květů a plodů. (HOLAŇ, 2007a) Jarovizace probíhá od března do první poloviny dubna, kdy bezprostředně po rozmrznutí půdy narůstají nové kořenové vlásky ze zásobních látek. K tomuto růstu kořenů dochází nejdříve za půdní teploty 0 °C, potřebný je také dostatek vzduchu 10
a vláhy. Po dosažení teploty vzduchu 7 °C, začínají hojně růst nové listy. Druhá diferenciace květů, čili vývin květenství nastává od první poloviny dubna až do počátku května. Ustává mohutný růst listů a dochází k vývinu květenství, pro který je podstatný fosfor a draslík. Tyto dva prvky podporují činnost dělivých pletiv a rozhodují o množství úrody. Počátkem dubna ze středu listové růžice vyrůstají květní poupata a utváří květenství. Druhá diferenciace květů končí těsně před prvním rozkvětem, tj. počátkem května. Kvetení a plodnost jahodníku nastává od počátku května do konce června, za počátek této fáze se považuje první den rozkvětu. Pro kvalitní kvetení vyžaduje jahodník fosfor, nadbytek fosforu však rychle půdu zasoluje. (HOLAŇ, 2007a) Nepříznivě v období plodnosti působí na jahodník také přebytek dusíku. Ten může způsobit nízký výnos a zvýšené rozšíření plísní. (DAUGAARD; LINDHARD, 2000) Z mikroprvků je pro jahodník potřebný bór, podílející se na prorůstání pylového zrna čnělkou. Deformace plodů bývá často způsobena nedostatkem bóru. Opylení květu probíhá do 48 hodin po otevření okvětních lístků, nízká teplota mezi 1 až 7 °C způsobuje deformaci plodu a teplota nižší jak 0 °C způsobuje odumření plodu. K vegetativnímu rozmnožování, čili k růstu nových rostlin dochází na konci června až srpna, kdy rostlina tvoří šlahouny nesoucí nové rostliny. Šlahouny narůstají u některých odrůd již v průběhu konce sklizňového období, nejvíce je jich však po sklizni. Každá odrůda má jinou odnožovací schopnost, jahodník vytváří kromě šlahounů s dceřinými sazenicemi i oddenek v paždí odumřelého květního stonku nebo více z tzv. adventivní části na kořenovém krčku, čímž narůstá trs. Spodní staré listy u matečnice začínají po sklizni odumírat, nové listy pomalu narůstají na vrcholu v listové růžici. Vegetativní rozmnožování zpravidla ustává na konci srpna. (HOLAŇ, 2007a) Během srpna až září dochází k první diferenciaci květů, čili založení květního základu. U červnových odrůd se tento proces časově prolíná s předchozí fenofází, neboť nové sazenice narůstají průběžně dva měsíce od konce sklizně. V této fázi je významná přeměna listových meristémů na květní základ. Ten se skládá z vrcholového pletiva, pro jehož tvorbu je zapotřebí tzv. krátký den, nízká teplota okolo 4°C, dostatek fosforu a málo dusíku. V září a listopadu dochází k zrání rostlinných pletiv pro uchování zásobních látek. 11
To probíhá za účasti draslíku, který má velký význam pro transport asimilátů. Enzymy a sacharidy se ukládají jako zásobní látky do podzemní části rostliny. Tyto zásobní látky uchované v kořenech a kořenovém krčku jsou na jaře velmi důležitým zdrojem pro tvorbu květů. Poslední fází je dormance, která nastává od prosince do února. Při půdní teplotě od -3°C dochází k útlumu metabolických funkcí v rostlině, veškeré pochody v rostlině jsou tak zcela zastavené. V teplém zimním období je porost jahodníku nucen růst a využívat zásobní látky, které pak chybí na jaře pro tvorbu květů. Teplota vyšší jak +2°C během zimních měsíců je škodlivá také z důvodu rozšiřování houbových chorob. (HOLAŇ, 2007a)
1.5 Choroby a škůdci jahodníku Znalost chorob a ochrana proti nim je důležitá pro zachování zdraví porostu a dosažení vysoké sklizně. V ekologickém zemědělství, kde nelze proti chorobám použít chemických prostředků, je způsobů ochrany méně a často je nejvhodnějším způsobem volba odrůdy k chorobě rezistentní. V následující podkapitole se tedy budu věnovat jednotlivým chorobám a způsobům jejich ochrany, zmíním také některé škůdce. 1.5.1 Plíseň šedá (Botrytis cinerea) Plíseň šedá napadá zrající a zralé plody, ale také čepele a řapíky listů, stopky květů, květy a nezralé plody. Při napadení vznikají na řapících a stopkách květů šedohnědé ohraničené protáhlé skvrny, květy hnědnou a zasychají. Při napadení plodů nezralé hnědnou, zrající a zralé měknou a hnijí. U náchylných odrůd může tato choroba způsobit až znehodnocení sklizně. Důležitou ochranou jsou preventivní pěstební opatření redukující vhodnost podmínek pro infekci, například udržení řídkého a vzdušného porostu, nepřehnojovat dusíkem, mulčování, pěstování na fólii, podkládání plodů, odstranění napadených plodů a odstranění starých listů na jaře. Další možnou prevencí je pěstování odolnějších odrůd, ke kterým patří např. Induka, Karmen, Redgauntlet, Zefír, atd. (HLUCHÝ et al., 1997) 1.5.2 Čevená hniloba kořenů (Phytophthora fragariae) Jedná se o houbovou chorobu žijící nejčastěji na kořenech. Po napadení rostliny se 12
listy svinují, spodní strana je nachově zbarvená, rostliny jsou zakrslé s kratšími řapíky a květními stopkami. Dochází k odumírání kořenů a postižení jedinci rychle vadnou a hynou. K hnilobě kořenů jsou náchylnější odrůdy Elsanta, Elista, Elvíra či Dagmar. Mezi prevenci patří použití zdravé sadby, obměňování porostu (porosty ponechat nejdéle 3 roky a poté na stejný pozemek nevysazovat jahody min. 5 let) a odstraňování již napadených rostlin. (HLUCHÝ et al., 1997) 1.5.3 Fytoftorová hniloba rhizomů a plodů jahod (Phytophthora cactorum) Hniloba listů a plodů se projevuje vadnutím a zasycháním listů od starších po mladší. K tomu dochází následkem hniloby a odumírání dužnatých kořenů. Napadeny mohou být také nezralé plody, báze řapíků a květních stopek. Postižené nezrale plody hnědnou, mají kožovitou konzistenci a zasychají. Zralé plody měknou, ztrácejí přirozenou barvu, chuť a hořknou. Napadené zralé plody se mohou kazit i sklizené v přepravce. Mezi prevenci patří použití zdravé sadby, obměňování porostu (porosty ponechat nejdéle 3 roky a poté na stejný pozemek nevysazovat jahody min. 5 let) a odstraňování již napadených rostlin. (HLUCHÝ et al., 1997) 1.5.4 Antraknóza jahodníku (Colletotrichum acutatum). Při napadení patogenem Colletotrichum acutatum se objevují nekrózy na řapících a vodnaté, propadlé, kulaté skvrny na zrajících plodech. Při silnějším napadení jsou kořeny v horní části na podélném řezu běložluté a vatovité. Během 2 - 3 dnů hnědnou skvrny na plodech a masově se tvoří spory, které napadají další plody. (KLOUTVOROVÁ et al., 2007) K přenosu a šíření dochází konidiemi a myceliem. Konidie přezimují v půdě a na posklizňových zbytcích, do rostlin poté vnikají pomocí apresorií, ze kterých rozvíjející se hyfy prorůstají do rostlinných pletiv. K šíření konidií dochází na krátké vzdálenosti také pomocí vody (deštěm, zálivkou, průsakem a mechanizačními prostředky). K rychlému šíření houby na větší vzdálenosti dochází v pomocí napadených rostlin určených k pěstování. Z ekonomického hlediska je antraknóza jahodníku po plísni šedé druhou nejvýznamnější chorobou jahodníku způsobující až 80% odumíraní rostlin a 50% ztráty na produkci. (VAHALA, 2008) Na území jižní Moravy byl výskyt houby C. acutatum poprvé zjištěn v roce 2005 v katastru Šakvice obvodu Břeclav, kde byly napadeny porosty jahodníků odrůdy 13
Camarosa určené k produkci plodů. K dalším nálezům došlo v roce 2007 v katastru Chválkovice na Hané a také v katastru Moravany u Brna, byly napadeny porosty k produkci rostlin určených k pěstování. Výskyt houby byl ověřen na odrůdách Bounty, Dita, Elkat, Elsanta, Elvira, Frikonsa, Kama, Karmen, Korona, Pandora, Pavana, Red Gauntlet, Senga Sengana a Valika. (VAHALA, 2008) Při testování možností ochrany proti houbě Colletotrichum acutatum bylo zjištěno, že žádná ze zkoušených fungicidních látek nebyla dostatečně účinná. Houba navíc vytváří rezistentní kmeny a rasy, které jsou překážkou pro vyšlechtění odrůd jahodníku odolných proti chorobě. (VAHALA, 2008). Boj s chorobou je tedy v České republice poněkud složitý, jelikož dosud nejsou zkušenosti a praktické poznatky s účinnou ochranou proti tomuto onemocnění, neexistuje žádná metodika ochrany a nejsou ani registrovány žádné přípravky proti zmíněnému patogenu. (KLOUTVOROVÁ et al., 2007) V zahraničí dochází jak k testování a používání fungicidních látek, tak k používání preventivních postupů a k pěstování rezistentních odrůd. Mezi zmiňované preventivní postupy v zahraničí patří: maximálně 40 kg dusíku na hektar za rok, mulčování pomocí slámy, instalace plastové fólie (zabránění šíření spor a splachování vodou), minimalizován by měl být také odstup mezi sklizněmi plodů. Dalším z doporučovaných preventivních opatření je pravidelné odklízení, pálení či zakopání rostlinných zbytků a odpadu, odstraňovaní shnilých a přezrálých plodů, důležité je také odstranění odnoží po sklizni a na jaře. Dále by měla být zajištěna dostatečná cirkulace vzduchu a jahody by měly být pěstovány na pozemku pouze 1 - 2 roky. Mezi silně náchylné odrůdy patří Camarosa a Treasure, středně citlivý je kultivar Festival, rezistentní jsou naopak Carmine a Sweet Charlie. (KLOUTVOROVÁ et al., 2007) 1.5.5 Padlí jahodníkové (Podosphaera macularis) Padlí jahodníkové se vyskytuje sice ojediněle, při rozšíření však může poškodit až 60% porostu. Vyskytuje se na listech, stopkách květů, květech i plodech v podobě bílých nebo narůžovělých povlaků podhoubí. Napadeny jsou nejčastěji čepele listů, které se svinují nahoru a vzniká narůžovělé zbarvení rubu listů. Nezralé plody přestávají růst, deformují, tvrdnou a nedozrávají, plody napadené povlakem houby navíc nepříjemně zapáchají. Možnostmi ochrany jsou řídký a vzdušný porost, odstranění starých listů na jaře a zdravá sadba. K chorobě je náchylná odrůda Zefýr. (HLUCHÝ et 14
al., 1997) 1.5.6 Bílá skvrnitost listů jahodníku (Mycosphaerella fragariae) Bílá skvrnitost listů jahodníku vytváří malé skvrny o velikosti 2-4 mm, čímž snižuje asimilační plochu a rostlina má omezenou fotosyntézu. Drobné fialové skvrny se postupně zvětšují a od středu nekrotizují, čímž vznikají typické skvrny s bělavým nekrotickým středem. Při narůstajícím počtu skvrn se skvrny spojují, listy se deformují a postupně zasychají. Na čepelích listů a květních stopkách pak vznikají protáhlé tmavě hnědé skvrny se světlejším středem. Mezi preventivní postupy patří řídký a vzdušný porost a odstranění starých listů bezprostředně po sklizni, posečení porostu při častém a silném napadení posečení porostu (HLUCHÝ et al., 1997) 1.5.7 Fialová skvrnitost listů jahodníku (Diplocarpon earliana) Při napadení fialovou skvrnitostí listů vznikají na listech 1 – 5 mm velké skvrny nepravidelného tvaru, jejichž střed se nikdy nezbarvuje do bílé nebo šedé barvy, ale zůstává červenohnědý. Při silnějším napadení skvrny splývají, listy získávají fialový nebo purpurový odstín a stáčejí se
okraji nahoru. K přezimování houby dochází
na odumřelých, napadených nebo přezimujících listech, rozšiřuje se dotyky listů a deštěm. Při silném napadení dochází k redukci asimilační plochy listů a snížení úrody, ve většině lokalit však k silnějšímu výskytu dochází až při sběru úrody, porost tedy nebývá výrazně poškozen. Možností ochrany je odstranění starých listů, provzdušněný porost, bez plevele. (HUDEC; GUTTEN, 2007) 1.5.8 Roztočík jahodníkový (Tarsonemus fragariae) Při napadení roztočíkem jahodníkovým dochází k nevyvinutí nejmladších srdéčkových listů, ty zůstávají malé a zkadeřené, při silnějším napadení dochází k hnědnutí a zasychání listů. V záhybech napadených listů lze poté pozorovat malé, mléčně bílé roztoče. Napadené rostliny vytváří v následujícím roce po napadení méně květních poupat a plody jsou špatně vyvinuté, u déle plodících odrůd jsou plody hnědé a nedozrávají. (HLUCHÝ et al., 1997) 1.5.9 Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi) Květopas jahodníkový je významným škůdcem jahodníku, při silném napadení dochází ke odumření 50% – 80 % květních poupat. V důsledku nahlodání stopky 15
květopasem květní poupata vadnou a po několika dnech opadávají. Larvy květopase se vyvíjí jednotlivě uvnitř květu, brouci vyžírají drobné dírkovité požerky do jeho okvětních lístků. (HLUCHÝ et al., 1997) 1.5.10 Háďátko jahodníkové (Aphelenchoides fragariae) Háďátkem napadené rostliny mají zkrácené a zesílené stonky, s pokroucenými listy a nahloučenými květními poupaty. Starší listy červenají a objevují se hnědé skvrny, srdéčka odumírají a plody jsou malé, atypického tvaru. Možnostmi ochrany je zdravá sadba, v případě výskytu háďátka na pozemku nevysazovat několik let jahodník. Háďátka je možno také zničit ponořením rostliny na 10 minut do vody teplé 46 °C. (HLUCHÝ et al., 1997)
1.6 Jakost produkce Nařízení Komise (ES) č. 843/2002, stanovuje obchodní normu vztahující se na jahody odrůd Fragaria L., které jsou určeny k dodání v čerstvém stavu spotřebiteli, nikoliv k průmyslovému zpracování. Minimálním požadavkem na jakost jahod je, aby byly plody celé, bez napadení hnilobou a bez takových vad, které je činí nevhodnými pro spotřebu. Jahody musí být dále čisté bez viditelných cizích látek, čerstvé, avšak neprané, bez cizího pachu a chuti, bez nadměrné povrchové vlhkosti, prakticky bez škůdců a poškození škůdci. Přítomny musí být kališní lístky v zeleném stavu, stejně jako stopka, pokud je přítomna. Plody musí být dostatečně vyvinuté, zralé a v takovém stadiu vývoje a stavu, aby snesly přepravu a manipulaci a mohly být do místa určení doručeny v uspokojivém stavu. Jahody se dále zařazují do několika tříd: výběr, I. jakost, II. jakost, jahody nespadající ani do jedné z uvedených tříd budou v následujícím textu označeny jako „nestandard“. 1.6.1 Výběr Jahody zařazené do výběru musí mít vynikající jakost a vykazovat charakteristické znaky své odrůdy. S přihlédnutím k odrůdě musí být vynikajícího vzhledu. Nesmí být znečištěny zeminou ani mít žádné vady s výjimkou nepatrných povrchových vad, pokud tyto vady neovlivňují jejich celkový vzhled, jakost, uchovatelnost a obchodní úpravu. Z hlediska velikosti určené podle příčného průměru měřeného v nejširším místě plodu musí jahody zařazené do výběru dosahovat 25 mm. 16
1.6.2 I. jakost Plody spadající do první jakosti mají jakost dobrou. Jejich zabarvení a tvar musí být charakteristický pro jejich odrůdu, avšak pokud nedojde k ovlivnění celkového vzhledu produkce, je povoleno několik drobných vad: lehká vada tvaru, bělavé zabarvení nepřesahující jednu desetinu povrchu plodu, lehké otlaky na povrchu. Stejně jako u výběru musí být i první jakost prakticky bez zeminy. Velikost plodů určena podle příčného průměru měřeného v nejširším místě plodu musí být 18 mm. 1.6.3 II.jakost Do třídy druhé jakosti se zařazují jahody nesplňující nároky na zařazení do vyšších tříd jakosti, avšak splňující výše uvedené minimální požadavky na plody jahod. Za současného zachování základních znaků jakosti, uchovatelnosti a obchodní úpravy produktu se povolují následující vady: vady tvaru, bělavé zabarvení nepřesahující jednu pětinu povrchu plodu, lehké otlaky, u nichž není nebezpečí rozvoje vady a lehké stopy zeminy. Velikost plodů musí být stejně jako u první jakosti 18 mm.
1.7 Charakteristika odrůd jahodníku Z hlediska charakteru plodnosti je možno odrůdy jahodníku dělit do čtyř skupin: jednou plodící, remontantní velkoplodé, měsíční stáleplodící a luční. U jednou plodících odrůd lze sklízet úrodu 1x ročně, v klimatických podmínkách ČR se tak děje během června až do začátku července. U těchto odrůd je květní indukce vyvolána délkou dne blízkou 12 hodinám, v období krátkého dne se indukuje dormance a kvetení jahodníku. Pro další vývoj navíc jahodník potřebuje období odpočinku s teplotami pod 10 °C. (VACHÚN, 2004) Jednoplodící odrůdy se rozmnožují pomocí dceřinných rostlin vznikajících v nodech šlahounů a patří k nejvýznamnějším pěstovaným odrůdám v České republice. Doba i délka sklizně jednotlivých odrůd se liší, lze je rozlišit na velmi rané, rané, polorané, polopozdní a pozdní. Velmi ranou odrůdou je např. Adriana, k raným odrůdám patří Civmad, Elvira, Kama, Prima, Zefyr, Pegasus. Polorané odrůdy jsou Andrea, Darselect, Elsanta, Gorella, Korona, Lesana, Redgauntlet, Vanda a Dita. Polopozdní odrůdy jsou Dagmar, Dukát, Induka, Karmen, Senga Sengana, Tenira, Bounty, Florence a pozdní odrůdy v podmínkách ČR chybí. (VACHÚN, 2004)
17
U remontantních velkoplodých odrůd probíhá květní indukce nezávisle na délce dne od jara do podzimu. Plody se sklízí od června až do prvních mrazů, za velmi příznivých podmínek tedy až do listopadu. Pro dokončení vývoje květních pupenů není nutné ani období chladných dní. Odrůdy jsou označovány také jako stáleplodící, toto označení však není přesné, po červnové sklizni nastává 2-3 týdenní přestávka v plodnosti. Po této přestávce jahodník znovu kvete a plodí až do skončení vhodných vegetačních podmínek. Stejně jako jednou plodící jahodník se i remontantní velkoplodý jahodník rozmnožuje pomocí dceřinných rostlin vznikajících v nodech šlahounů, jejich počet je však zpravidla menší. Do této skupiny se řadí: Calypso, Everest, Evita, Lidka a Ostara. (VACHÚN, 2004) U měsíčních odrůd stejně jako u předchozí skupiny probíhá květní indukce nezávisle na délce dne od jara do podzimu. Plody se sklízí od června až do září, v období července dochází k mírnému poklesu sklizně. Pro dokončení vývoje květních pupenů není nutné období chladných dní. Měsíční jahodník se na rozdíl od předchozích skupin rozmnožuje semenem. K této skupině náleží odrůda Rujana. Luční odrůdy mají velkou schopnost tvorby dceřinných rostlin, které rychle zahušťují porost. Navíc jsou charakteristické jednostonkovými nerozvětvenými osami, které jsou pevné natolik, že udrží jednotlivé plody nad zemí. Plody zrají téměř současně, umožňují tak mechanickou sklizeň hřebenovým vyčesáváním. Plody těchto odrůd jsou o polovinu menší než plody jednou plodících jahod a výnos je asi o třetinu menší než u odrůdy Senga Sengana nebo Elsanta. V našich podmínkách tyto odrůdy prozatím registrovány nejsou. (VACHÚN, 2004) 1.7.1 Jednotlivé odrůdy jahodníku V následující podkapitole se budu zabývat charakteristikou těch odrůd jahodníku, které později v praktické části této práce budou součástí pokusu. Vzhledem k nedostupnosti informací o novošlechtěných zahraničních odrůdách, zmíním pouze odrůdy u nás registrované. Celkový seznam odrůd použitých při pokusu uvádím v druhé kapitole práce v podkapitole 2.2. 1.7.1.1 Darselect Darselect je poloraná odrůda francouzského původu, kříženec Parker x Elsanta, u nás registrovaná od roku 2001. Rostlina dosahuje vysokého vzrůstu, má kulovitý, 18
středně hustý až řidší habitus. Plody jsou velké, kuželovitého tvaru a oranžově červené barvy, dužina je tuhá, světle růžová a bez dutiny. Povrch plodu je pevný, kalich dobře oddělitelný. Odrůda je odolná k plísni šedé, k červené hnilobě kořenů a k fytoftorové hnilobě rhizomů a plodů jahod. (DLOUHÁ, 2003) 1.7.1.2 Dukát Dukát je odrůda polského původu, kříženec Gorela x Holiday, v České republice registrovaná v roce 1994. Rostlina je středně vysoká, středně hustá s kulovitým habitem, odnožovací schopnost je střední. Plody jsou větší, kulovitého tvaru, tmavě červené barvy. Dužina je tmavě červená s malou dutinou, kalich se dobře odděluje. Odrůda je odolná k plísni šedé. (DLOUHÁ, 2003) 1.7.1.3 Elkat Elkat je jednouplodící raná až středně raná odrůdy, silného vzrůstu a tvořící hustý porost. Původem je z Polska a vznikla křížením Elsanta x Dukát. Plody jsou středně velké až velké, kuželovitého tvaru, zářivě červené a lesklé, s oranžovou dužinou a sladké chuti. Odnožovací schopnost dobrá. Elkat je odolný vůči plísni šedé, padlí, bílé skvrnitosti listů jahodníku i verticiliovému vadnutí. (MELOUN, 2011) 1.7.1.4 Elsanta Elsanta je poloraná odrůda původem z Holandska, kříženec Gorela x Holiday v ČR registrovaná roku 1994. Rostlina je vysoká, s kulovitým a středně hustým habitem, odnožovací schopnost je střední. Plody jsou velké, kuželovitého tvaru, oranžově červené barvy s pevnou světle růžovou dužinou bez dutiny, kalich se snadno odděluje. Odrůda je odolná k plísni šedé, avšak velmi citlivá je k červené hnilobě kořenů a k fytoftorové hnilobě rhizomů a plodů jahod. (DLOUHÁ, 2003) 1.7.1.5 Florence Florence je poloraná až polopozdní odrůda původem z Anglie, u nás je registrovaná od roku 2002. Rostlina dosahuje vysokého vzrůstu, habitus je středně hustý a kulovitý, odnožovací schopnost je střední. Plody jsou velmi velké, kuželovitého tvaru, tmavě červené barvy, dužina je tmavě červená s velmi malou dutinou, kalich se dobře odděluje. Odolná je k houbovým chorobám. (DLOUHÁ, 2003)
19
1.7.1.6 Honeoye Honeoye je ranou odrůdou původem z Kanady, u nás registrovaná v roce 2004, kříženec Vibrant x Holiday. Rostlina vytváří středně bujný až bujný porost, habitus je ploše kulovitý, středně hustý, odnožovací schopnost je střední. Plody jsou středně velké, kuželovitého tvaru, tmavě červené barvy, nasládlé chuti. Dužina je červená, středně pevná s větší dutinou. Odrůda je odolná proti napadení plísní šedou. (DUŠKOVÁ, 2005) 1.7.1.7 Induka Induka je poloraná až polopozdní odrůda původem z Holandska, která vznikla křížením Puget beauty x Senga sengana. V České republice je odrůda registrovaná od roku 1986. Rostlina dosahuje středního vzrůstu, habitus je ploše kulovitý, odnožovací schopnost je střední. Plody jsou středně velké, kuželovitého tvaru, tmavě červené barvy, dužina je pevná, tmavě červená bez dutiny, kalich dobře oddělitelný. Induka je náchylná na napadení plísní šedou. (DLOUHÁ, 2003) 1.7.1.8 Korona Odrůda Korona vznikla křížením jedinců Tamella x Induka. Vyšlechtěny byla v Holandsku a v ČR byla registrována v roce 1994. Rostlina je středně vysoká s vysokou odnožovací schopností. Plody jsou středně velké, převážně kuželovitého tvaru, středně červené barvy, dužina je pevná, středně červená s nepatrnou dutinou a rovnoměrným zbarvením. Odrůda je odolná k plísni šedé (DLOUHÁ, 2003) 1.7.1.9 Mara des Bois Mara des Bois je stáleplodící odrůdou francouzského původu, vznikla křížením Gento x Ostara x Red gauntlet x Korona. Plody jsou středně velké, kulovitého tvaru a středně červené barvy, chuť je středně sladká, trvanlivost plodů je krátká. Odrůda je středně náchylná k bílé skvrnitosti listů jahodníku (HOLAŇ, 2007b) 1.7.1.10 Polka Polka vznikla křížením Induka x Sivetta. Plody jsou středně velké, tupě kuželovitého tvaru, tmavě červené barvy s pevnou dužinou a dlouhou trvanlivostí. Kalich se dobře odděluje, chuť je středně sladká. Polka je odrůda poloraná. (HOLAŇ, 2007b) 20
1.7.1.11 Symphony Symphony je původem z Anglie, vzniklá křížením Rhapsody x Holiday. Jedná se o středně ranou až pozdní odrůdu se středně velkými, kuželovitými plody. Chuť je sladká a aromatická. Tvoří hustý porost, odnožovací schopnost středně dobrá. Vhodná do hlinitopísčitých půd dostatečně zásobených vláhou a živinami. (HOLAŇ, 2007b)
1.8 Vhodnost odrůd pro ekologický systém pěstování
V následující podkapitole uvádím poznatky ze zahraničí, které plynou z projektů a studií zaměřených na ekologické pěstování jahodníku. 1.8.1 Srovnání 20 odrůd jahodníku v Dánku V podmínkách Aarslevu v Dánsku uskutečnili pokus Holger Daugaard a Hanne Lindhart, jehož účelem bylo srovnat 20 odrůd jahodníku (Cesena, Cortina, Dania, Elsanta, Eros, Hapil, Honeoye, Kent, Korona , Onebor, Pandora, Pegasu, Polka, Rafzusen, Sella, Senga Sengana, Symphony, Thuriga, Tenira, Zefyr) v jejich vhodnosti použití pro ekologické zemědělství. Jejich snahou bylo najít náhradu za v Evropě nejčastěji používanou odrůdu Elsanta, jelikož je náchylná k plísním, červené hnilobě kořenů, verticiliovémů vadnutí a poškození mrazem.(DAUGAARD; LINDHARD, 2000) Hodnoceno bylo během tří let několik různých ukazatelů, jako například celkovou sklizeň, tržní výnos, velikost plodů a odolnost vůči různým chorobám, jako je plíseň šedá, padlí jahodníkové a skvrnitost listů jahodníku. Bylo zjištěno, že odrůdy Polka, Korona a Dania se pro ekologické zemědělství nehodí z důvodu citlivosti k plísni šedé. Taktéž odrůdy Tenira a Rafzusen byly shledány jako nevhodné, jelikož měly nízký výnos a byly náchylné k chorobám. Napříč všemi ranými odrůdami dosáhla nejlepších výsledků Honeoye, jelikož byla nejvíce odolná k plísni šedé a byla shledána vhodnou pro ekologické zemědělství. Mezi poloranými odrůdami měly vysoký výnos odrůdy Kent a Cortina, přestože byly středně citlivé k plísni šedé. Z pozdních odrůd rodily velmi dobře odrůdy Symphony a Pandora, avšak obě byly citlivé ke skvrnitosti listů. (DAUGAARD; LINDHARD, 2000)
21
1.8.2 Testování 25 nových odrůd jahodníku v Rakousku Pokus týkající se vhodnosti odrůd jahod pro ekologické pěstování proběhl také na území Rakouska. Testováno bylo 25 nových odrůd jahodníku (Cavendish, Darselect, Elsanta, Florence, Honeoye, Jewel, Kimberly, Madeleine, Maraline, Mira, Miranda, Pandora, Pavana, Polka, Raurica, Simida, Susy, Symphony, Tenira, Thulana, Thuriga, Valeta, Vima Xima, Vima Zanta, Yamaska). Studie byla rozdělena do dvou jednotlivých pokusů – první proběhl roku 2001 severně od Vídně na ekologické farmě, druhý pokus byl založen na dvou ekologických farmách a hodnocen v roce 2003. V rámci obou pokusů byly hodnoceny následující ukazatele: vzrůst rostlin, celkový a tržní
výnos,
citlivost
k plísni
šedé,
antraknóze,
padlí
a
ostatním
chorobám.( MELTSCH et al., 2006) Cílem autorů stejně jako v případě Dánského pokusu bylo nalézt vhodné kultivary pro ekologické zemědělství, aby došlo k nahrazení odrůdy Elsanta. Během prvního pokusu byly jako vhodné odrůdy pro ekologické zemědělství vyhodnoceny odrůdy Symphony, Honeoye, Jewel, Mira a Valeta. Nicméně i přestože je odrůda Elsanta běžně napadána červenou hnilobou kořenů v konvenčním systému pěstování, v rámci daného pokusu byla shledána jako odrůdou pro ekologické zemědělství vhodnou. K tomuto tvrzení přispívá také její vysoký výnos a oblíbenost mezi spotřebiteli. Polka byla hodnocena jako příliš tmavá pro prodej v čerstvém stavu, v této odrůdě však autoři vidí potenciál na trhu s biopotravinami, stejně jako u drobných pěstitelů. Při pokusu 2 v roce 2003 všechny pozdní odrůdy (Pandora, Yamaska, Florence) poskytovaly vysokou sklizeň a velikost plodů. Tyto odrůdy však musí být ještě testovány na toleranci k mrazu. Odrůdy Simida, Yamaska, Florence a Raurica vykazovaly vysokou průměrnou hmotnost plodů, Simida však obsahovala velmi nízký podíl vitamínu C. Pro ekologické zemědělství byly doporučeny odrůdy Simida, Yamaska, Florence a Symphony vzhledem k uspokojivé sklizni, hmotnosti plodů, kvalitě plodů a obsahu vitamínu C. (MELTSCH et al., 2006) 1.8.3 Testování odrůd určených pro ekologické zemědělství z hlediska chemického sloţení a chuti ve Finsku Marita Leskinen, Hanna-Maija Väisänen a Jannie Vestergaard testovaly odrůdy určené pro ekologické zemědělství (Jonsok, Polka, Honeoye) v podmínkách Finska 22
v roce 1997 a 1998. Předmětem studie byla chemická a senzorická kvalita plodů. V obou letech měla odrůda Honeoye nejvyšší obsah vitamínu C (90.4 a 75.2 mg/100 g). V roce 1997 se obsah cukru u odrůdy Polka (8.1 g/100 g) statisticky průkazně (p<0.01) lišil od odrůdy Jonsok (6.4 g/100 g). Vyskytovaly se také rozdíly mezi oběma roky. Obsah cukru a sušiny byl statisticky průkazně (p<0.01, p<0.05) vyšší v roce 1997 než v roce 1998, kdy bylo v létě více srážek. Hladina pH všech tří odrůd kolísala mezi 3.2 do 3.5 v obou letech. Obsah vitamínu C byl stabilní po dobu 5 dní uchovávání při teplotě 5 °C. Odrůda Polka byla v obou letech sladší a měla výraznější chuť než odrůdy Jonsok a Honeoye. Tyto odrůdy měly naopak více kyselou chuť. Co se týče skladování, během dne sklizně a prvního dne po sklizni měly plody výraznější chuť, druhý a třetí den po sklizni měly odrůdy Jonsok a Honeoye vodnatější konzistenci, zatímco Polka byla stabilní. (LESKINEN et al, 2002) 1.8.4 Hodnocení stavu výţivy ekologicky pěstovaných jahod v Dánsku V podmínkách Dánského Aarslevu realizoval Daugaard další tříletou studií obsahující sedm odrůd jahodníku (Dania, Elsanta, Honeoye, Kent, Korona, Polka a Symphony) za účelem hodnotit stav jejich výživy. Jelikož je místo pokusu součástí ekologického systému pěstování, nebyly v průběhu pokusu dodána žádná hnojiva. Analýza listové sušiny zahrnovala stanovení obsah dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku a zkoumány byly rozdíly v průběhu roku a mezi jednotlivými odrůdami. Analýza sušiny listů se používá již několik desítek let a bylo pomocí ní v minulých výzkumech zjištěno, že rostlina obsahuje nejvyšší množství živin na jaře, zatímco nejnižší množství lze pozorovat ke konci sklizně. O jahodách je známo, že požadují pouze střední množství dusíku a vzhledem k tomuto poznatku se většinou se střední intenzitou používají také hnojiva. V závislosti na odrůdě a půdním typu však v některých případech nemusí být nutné dodávat dusík vůbec. Vysoký obsah dusíku totiž může způsobit slabý výnos, a zvýšené rozšíření plísní. Při vyhodnocení pokusu bylo zjištěno, že rozdíly ve výživě byly zaznamenány i přesto, že do půdy nebyl dodán žádný dusík. Rozdíly během roku jsou pravděpodobně dány rozdílem v klimatických změnách (teplota, srážky), které mají vliv na mineralizaci půdy a mohou také ovlivnit rozdíly mezi ročními období. Na druhou stranu rozdíly v obsahu živin v sušině se objevily u všech zkoumaných odrůd a byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. (DAUGAARD, 2001) 23
1.8.5 Testování vhodnosti odrůd pro ekologické pěstitele v Německu B. Pfeiffer a L. Brockamp se snažili zjistit, která z nových odrůd jahod je vhodná pro ekologické pěstitele. Pokus byl založen ve Weinsbergu v Německu a trval v letech 2007 – 2009. Nejvíce se pokus zaměřil na hodnocení skvrnitosti listů, napadení padlím, plísní šedou a verticiliovým vadnutím. Jako standard byla pro srovnání byla použita raná odrůda Clery, která má střední výnos a napadena chorobami bývá velmi zřídka. Plíseň šedá se objevila s deštěm v době květu, napadeny byly tedy nejprve kališní lístky a poté zelené plody. Odrůdy Vilma Zanta a Sonata byly hodnoceny velmi pozitivně pro jejich dobrý výnos a chuť plodů během degustace. Berneck 1, odrůda vyšlechtěná ve Švýcarsku, patří k odrůdám poloraným, má vysoké výnosy a chuť je velice zajímavá, velmi snadno však dochází k pohmoždění plodů. V roce 2009 bylo možné také pozorovat těžké příznaky padlí na listech a plodech. Malwina byla jednou z nejpozdnějších odrůd s tmavě červenými plody s lehce kyselou chutí, byla však náchylná ke skvrnitosti listů. Co se skvrnitosti listů týče, nejméně příznaky této choroby objevily u odrůd: EM 1259, Darselect, Sallybright, Cassandra, Elianny a Antea, lehce až středně závažné příznaky se objevily u odrůd Aroma Auslese, St. Pierre, Fraroma, Sonata, Berneck 1, Daroyal a Betty. Středně závažné příznaky bylo možné pozorovat u odrůd Korona, EM 1103, Asia, Praline a Delia a závažné příznaky choroby měly odrůdy Clery, Malwina, Mieze, Nova, Aroma a Auslese. (PFEEIFFER; BROCKAMP, 2010) 1.8.6 Hodnocení odrůd pro ekologický systém pěstování v Lotyšsku Další pokus hodnotící odrůdy jahodníku vhodné pro ekologický systém pěstování provedli V. Laugale a A. Bite v Lotyšsku z důvodu rostoucí poptávky po ekologické produkci jahod v posledních letech. Pokus byl založen v roce 2003 na zahradnické výzkumné stanici v Püre. V pokusu číslo 1 bylo vysazeno 10 nejpoužívanějších odrůd jahodníku na půdě určené pro konvenční systém pěstování, nebylo však použito chemických prostředků pro ochranu rostlin, ani hnojiv. Pokus číslo 2 byl založen v roce 2005, kdy bylo vysazeno 16 odrůd na certifikovanou půdu určenou pro ekologický systém pěstování. Při tomto pokusu bylo použito pouze prostředků ochrany a hnojiv povolených pro ekologické zemědělství. (LAUGALE; BITE, 2009) Při prvním pokusu se mezi jednotlivými odrůdy objevily statisticky 24
průkazné rozdíly v kvalitě sklizně, velikostí plodů, výskytu nemocí a napadení škůdci. Největšího výnosu během prvního pokusu statisticky průkazně dosahovaly odrůdy Induka, Dukát, Korona a Jonsok, odrůdy Korona, Dukát, Induka a Bounty měly navíc nejvyšší zastoupení první jakosti mezi plody. V roce 2004 se objevily silné mrazy a nejvíce byly poškozeny raně kvetoucí odrůdy jako Zefyr a Siurprise Olimpiadi. Nejvyšší průměrnou váhu plodů měla odrůda Eldorado, následovaly odrůdy Siurprise Olimpiadi, Korona a Induka. Co se listové skvrnitosti týče, nejnižší napadení v obou letech vykazovaly odrůdy Dukát a Siurprise Olimpiadi. Jelikož se porost nacházel v blízkosti porostu maliníku, docházelo k šíření květopase jahodníkového (Anthonomus rubi ). Poškozeno bylo v roce 2004 průměrně 15 % květů mezi všemi odrůdami, v roce 2005 se počet zvýšil na 27 %. Největší poškození vykazovala odrůda Bounty, naopak nejméně poškozené byly odrůdy Jonsok, Korona a Senga Sengana. (LAUGALE; BITE, 2009) U druhého pokusu byly nejvíce odolné mrazu odrůdy Rubinovii Kulon, Zefyr, Jonsok a Symphony, odrůda Bogota byla poškozena nejvíce. Největšího tržního výnosu dosahovaly odrůdy Polka a Bounty, Odrůda Honeoye měla vysokou kvalitu plodů a byla odolná k chorobám a škůdcům. Při hodnocení přítomnosti plísně šedé byla nejodolnější odrůdou Honeoye, následovaly odrůdy Zefyr a Rubinovii Kulon. Jediná odrůda Bounty byla statisticky průkazně náchylnější k plísni šedé než odrůda Senga Sengana, která bývá popisována jako náchylná k plísni šedé. Při hodnocení napadení skvrnitostí listů se prokázaly jako nejvíce rezistentní odrůdy Induka, Venta a Dukat. Květopas jahodníkový byl pozorován nejvíce na odrůdě Induka, nejméně naopak na odrůdách Dukát, Pandora a Zefyr. Ve výsledku nejlepších výsledků vhodnosti pro ekologický systém pěstování dosáhly odrůdy Jonsok, Induka, Korona a Dukat. U druhého pokusu založeném na půdě určené pro ekologický systém pěstování odrůdy Honeoye, Polka, Senga Sengana, Bounty a Pandora. (LAUGALE; BITE, 2009) 1.8.7 Hodnocení odrůd jahodníku v USA Marc Rhainds, Joe Kovach a Greg English-Loeb z New Yorku zkoumali výnos, výskyt škůdců a ziskovost jahod v ekologickém a konvenčním systému pěstování. Použity byly odrůdy Tribute, Earligrow a Honeoye, které se v severovýchodní části Spojených států pěstují nejčastěji. Plodů bylo větší množství z konvenčního systému 25
pěstování, průměrná váha plodů však systémem pěstování nebyla ovlivněna. Z testovaných odrůd byla nejproduktivnější Honeoye, vykázala totiž jak největší počet, tak nejvyšší váhu plodů. Plody vypěstované v ekologickém systému byly více poškozené škůdci než plody vypěstované v konvenčním systému. Na druhou stranu však způsob systému pěstování ani typ odrůdy neměl výrazný vliv na napadení plísní šedou či slimáky. Vzhledem k vysoké produktivitě a nízké citlivosti vůči škůdcům, byla odrůda Honeoye vyhodnocena jako nejziskovější kultivar v této studii, a byla doporučena jako velmi vhodná pro ekologické zemědělství. (RHAINDS, M. et al., 2002)
26
2 MATERIÁL A METODIKA V následující
kapitole
nejprve
popíši
stanoviště,
kde
pokus
probíhal
charakterizuji pokus a stručně vymezím použité metody a odrůdy jahodníku.
2.1 Popis stanoviště Pokus probíhal v areálu Mendelovy univerzity v městské části Brno – Černá Pole v nadmořské výšce přibližně 230 m.n.m. Dle záznamu meteorologické stanice Arboretum Brno byl průměrný roční úhrn srážek 647,1 mm, což je hodnota vyšší oproti normálu z let 1961 – 1990, která činí 490,1 mm. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v červnu (121,7), nejméně naopak v říjnu (6,3 mm). Průměrná roční teplota stanoviště byla naopak o něco nižší (8,4 °C) oproti normálu (8,7 °C). Nejteplejším měsícem byl červenec (21,0 °C), nejchladnějšími měsíci naopak leden (-3,9 °C) a listopad (-3,9 °C). Následující grafy vyjadřují průměrné teploty a srážky v jednotlivých měsících pro rok 2010 (měřeno ve stanici Arboretum Brno) a pro normál z let 1961 – 1990 (stanice Brno – Tuřany).
Graf 1: Klimadiagram pro normál 1961-1990, lokalita Brno (stanice Brno- Tuřany)
27
Graf 2: Klimadiagram pro rok 2010, lokalita Brno (stanice Arboretum Brno)
Dle Vachůna (VACHŮN, 2004), by průměrné roční úhrny srážek pro pěstování jahodníku měly být mezi 600 – 700 mm, což bylo v roce 2010 splněno. Déletrvající zamokření, které však nastalo v květnu a červnu, je však hodnoceno negativně, jelikož může být příčinou zvýšeného výskytu škodlivých hub Botryotinia fuckeliana, Phytophthora fragariae a Phytophthora cactorum. Co se týče požadavků na průměrnou roční teplotu, ta by se dle Vachúna měla pohybovat mezi 7 – 8 °C, což pokusné stanoviště překračovalo, nikoliv však výrazně.
2.2 Charakteristika pokusu Pokus byl založen na podzim roku 2008 v areálu Mendelovy univerzity v městské části Brno – Černá Pole jako součást projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum: QH 82231 „Produkce jahod v ekologických systémech pěstování“. V září 2008 bylo vysazeno 22 odrůd jak domácích, doporučovaných pro ekologické zemědělství, tak dovezených ze zahraničí. Tyto odrůdy byly poté na jaře roku 2009 doplněny frigo sadbou odrůd Aga a Salut. Vysazeno bylo u jednotlivých odrůd 24 rostlin, aby bylo možné hodnotit jednotlivé ukazatele ve třech opakování po osmi rostlinách. Pro sadbu byly vytvořeny 4 vyvýšené záhony pokryté černou polyetylenovou netkanou textilií s otvory ve sponu 0,25 x 0,3 a následný porost jahodníku byl zavlažován kapkovou závlahou.
28
Obr. 1: Udržovaný porost jahodníku v areálu Mendelu Brno – Černá Pole (7. 6. 2010)
Obr. 2: Udržovaný porost jahodníku detail (7. 6. 2010)
29
Obr. 3: Udržovaný porost jahodníku zboku (7. 6. 2010)
V roce 2009 z pokusu vypadly odrůdy Everest a Fara z důvodu výskytu antraknózy jahodníku (Colletotrichum acutatum). V době hodnocení v r 2010 rovněž nebyla zahrnuta odrůda Alice z důvodu nízkého počtu rostlin zajišťující pouze dvě opakování. Z důvodu odumření rostlin se lišily také hodnocené odrůdy. Jednotlivé počty rostlin odrůd udává následující tabulka. (Tab. 1) Tab. 1: Počet rostlin jednotlivých odrůd jahodníku Odrůda Aga Amelia Berneck 1 Darselect Dukát Elkat Elsanta
Počet rostlin 24 21 22 24 24 24 24
Počet rostlin 21 21 22 24 19 24 24
Odrůda Florence Honeoye Christine Induka Judibel Korona Mara des Bois
Odrůda Marascor Polka Salut Sorma Sym 53 Symphony Wädensvil 6
Počet rostlin 24 24 24 19 24 24 24
Od vybraných odrůd byla očekávána odolnost k patogenům, během pokusu 30
došlo jak k vyhodnocení kvalitativních a kvantitativních parametrů sklizně (hodnocení množství sklizně, vnější jakosti plodů a obsahu cukrů), tak k hodnocení napadení patogeny (především plísní šedou, antraknózou jahodníku a bílou skvrnitostí jahodníku).
2.3 Hodnocení výnosu a napadení chorobami Při sklizni byly jednotlivé plody rozděleny do jakostních tříd (dle podkapitoly 1.6), které tvořily tržní výnos, plody nesplňující kritéria pro zařazení do jakostních tříd byly označeny jako nestandard. Dělo se tak především z důvodu nízké velikosti plodů, deformací či z důvodu napadení chorobou - nejčastěji plísní šedou (Botryotinia fuckeliana) a antraknózou jahodníku (Colletotrichum acutatum). Jednotlivé zařazení do tříd proběhlo zvlášť pro každé opakování, výsledky byly zaneseny do tabulek v programu MS Excel a poté statisticky vyhodnoceny. K statistickému vyhodnocení byl použit program UNISTAT 5.1, pomocí nějž byla provedena jednofaktorová analýza rozptylu (ANOVA). Poté byl pro vícenásobné porovnávání použit program TUKEY HSD (P ≤ 0,05).
2.4 Hodnocení jakosti produkce Při sklizni byly jednotlivé plody rozděleny do jakostních tříd podle výše uvedených kritérií v podkapitole 1.6. jednotlivě pro každé opakování. Následně byly údaje převedeny do tabulek programu MS Excel, kde se zjistila hmotnost plodů zařazených do tříd a nestandardu na jednu rostlinu v rámci každého opakování.
2.5 Stanovení obsahu celkové a refraktometrické sušiny Refraktometrická sušina byla stanovená ihned po sběru z 10 plodů z celkového množství sklizených plodů jednotlivé odrůdy v daný den. Každá odrůda byla hodnocena třikrát. Použit byl ruční refraktometr RR1 pracující na principu optické metody založené na lomu světla. Lom světla se lišil u jednotlivých odrůd v závislosti na koncentraci rozpuštěných látek ve vzorku. Pro stanovení celkové sušiny bylo použito 3 - 5 plodů z každého opakování dané odrůdy, vzorky byly následně vysušené při teplotě 105°C do konstantní hmotnosti. 31
Obsah celkové sušiny byl vyjádřen v %. Jelikož se u odrůd lišila doba dozrávání, byla celková sušina stanovena u jednotlivých odrůd různě. Data provedeného stanovení sušiny u daných odrůd vyjadřuje následující tabulka (Tab. 2). Tab. 2: Doba stanovení celkové sušiny u jednotlivých odrůd Odrůda Aga Amelie Berneck 1 Darselect Dukát Elkat Elsanta
Datum hodnocení Odrůda 1.7. Florence 15.6. Honeoye 15.6. Christine 15.6. Induka 8.6. Judibel 8.6. Korona 15.6. Mara des Bois
Datum hodnocení 1.7. 8.6. 8.6. 8.6. 1.7. 8.6. 8.6.
Datum Odrůda hodnocení Marascor 15.6. Polka 8.6. Salut 8.6. Sorma 59 15.6. Sym 53 8.6. Symphony 15.6. Wädensvil 6 15.6.
Následně došlo stejně jako u hodnocení výnosu a napadení chorobami k zanesení výsledků do tabulek v programu MS EXCEL a poté byly výsledky statisticky vyhodnoceny pomocí programů Unistat 5.1 a Tukey HSD(P ≤ 0,05).
2.6 Hodnocení napadení bílou skvrnitostí listů jahodníku Hodnocení napadení listů bílou skvrnitostí listů jahodníku bylo provedeno v období po sklizni (září 2010) u všech odrůd. Použita byla bonitační stupnice při napadení listovými skvrnitostmi: 1= bez napadení, 2 = ojedinělé skvrny na listech, 3 = napadeno méně než 10% plochy listů, 4 = napadeno 10 – 25% plochy listů, 5 = napadeno více než 25% plochy listů. Hodnoceno bylo u každé odrůdy 20 rostlin, u odrůd majících méně než 20 rostlin byly hodnoceny rostliny všechny. U každé z rostlin byly hodnoceny 3 listy, výsledky měření byly zaneseny do programu MS Excel, kde byla získaná čísla zprůměrována.
32
3 VÝSLEDKY V následující kapitole uvedu statistické vyhodnocení jednotlivých součástí pokusu: výnos a napadení rostlin chorobami (plísní šedou a antraknózou jahodníku) a stanovení obsahu celkové a refraktometrické sušiny. Dále se budu zabývat také jakostí produkce a dobou sklizně jednotlivých odrůd a hodnocením napadení porostu bílou skvrnitostí listů.
3.1 Zhodnocení výnosu a napadení chorobami Při statistickém vyhodnocení prokázal program TUKEY HSD (P ≤ 0,05) statisticky významné rozdíly, jehož výsledky vyjadřuje následující tabulka (Tab. 3). Jednotlivé analýzy rozptylu jsou obsahem Přílohy 1. Tab. 3: Hodnocení sortimentu z hlediska výnosu a napadení chorobami Odrůda Aga Amelia Berneck 1 Darselect Dukát Elkat Elsanta Florence Honeoye Christine Induka Judibel Korona Mara des Bois Marascor Polka Salut Sorma 59 Sym 53 Symphony Wädensvil 6
Trţní výnos (g/rostlina) 248,0 abcd 75,9 a 237,3 abcd 248,3 abcd 151,9 ab 541,8 f 347,6 cde 187,6 abc 195,2 abcd 232,4 abcd 460,3 ef 138,4 ab 368,8 def 192,9 abcd 236,8 abcd 294,0 bcde 464,3 ef 334,0 cde 342,9 cde 192,0 abcd 193,6 abcd
Nestandard (g/rostlina) 113,0 g 47,7 abcde 101,1 fg 44,0 abcde 50,4 abcde 53,0 bcde 49,8 abcde 70,7 def 13,8 a 26,8 abc 58,0 bcde 38,9 abcd 48,4 abcde 55,2 bcde 62,3 cde 32,5 abc 76,6 efg 49,3 abcde 53,2 bcde 47,0 abcde 21,1 ab 33
Plíseň šedá (%) 3,029 ab 6,765 b 1,861 a 1,426 a 1,099 a 0,389 a 1,490 a 0,443 a 0,348 a 0,893 a 0,279 a 2,289 a 0,865 a 1,273 a 0,973 a 0,297 a 1,094 a 0,791 a 1,141 a 0,840 a 1,259 a
Antraknóza (%) 1,60 ab 2,03 ab 19,92 d 0,42 a 0,80 a 1,37 ab 1,38 ab 6,24 bc 0,11 a 1,64 ab 0,38 a 7,45 c 0,32 a 1,39 ab 0,00 a 0,92 ab 0,52 a 0,79 a 0,00 a 1,08 ab 1,00 ab
Rozdílná písmena mezi řádky značí statisticky průkazný rozdíl mezi průměry při P ≤0,05 (Tukey HSD).
Nejvyššího tržního výnosu statisticky průkazně dosahovaly odrůdy Elkat (541,8 g/rostlina), Induka (460,3 g/rostlina) a Salut (464,3 g/rostlina), nejnižšího tržního výnosu dosahovala odrůda Amelia (75,9 g/rostlina). Nejvyšší množství nestandardu se objevovalo u odrůdy Aga (113,0 g/rostlina), následovala odrůda Berneck 1 (101,1 g/rostlina). Naopak nejnižšího nestandardu dosáhla odrůda Honeoye. Napadení plísní šedou se nejvíce odlišovalo u odrůdy Amelia, kde bylo napadeno 6,765 % plodů. Méně významné odlišnosti dosáhla odrůda Aga s rovněž vysokým procentem napadení plodů - 3,029 %. U ostatních odrůd nelze významný rozdíl statisticky prokázat. U statistiky napadení plodů antraknózou jahodníku byl pozorován významný rozdíl u odrůdy Berneck 1 (19,92 %), méně výrazné rozdíly pak u odrůd Florence (6,24%) a Judibel (7,45%). U odrůd Sym 53 a Marascor nebyla antraknóza jahodníku pozorována vůbec, čímž se odrůdy projevily k chorobě rezistentními.
3.2 Zhodnocení jakosti produkce Následující grafy vznikly z průměrů 3 hodnot (hmotnosti plodů zařazených do jednotlivých tříd a nestandardu na jednu rostlinu pro jednotlivá opakování). Znázorňují srovnání zastoupení jednotlivých jakostních tříd u jednotlivých odrůd ve srovnání s celkovou hmotností plodů na jednu rostlinu.
34
Graf 3: Zhodnocení jakosti produkce odrůd Aga – Elsanta (g/rostlina)
Graf 4: Zhodnocení jakosti produkce odrůd Florence – Mara des Bois (g/rostlina)
35
Graf 5: Zhodnocení jakosti produkce odrůd Marascor – Wadensvil 6 (g/rostlina)
Největšího zastoupení výběru ve srovnání s celkovou sklizní dosáhly odrůdy Wädensvil 6 (62,8 %), Sorma 59 (61,1%) a Christine (61%). Naopak nejníže byl výběr zastoupen u odrůd Florence (31,9 %), Amelia (30,7%) a Mara des Bois (26,61%). Co se týče dosažené hmotnosti výběru (g/rostlina) dominovaly odrůdy Elkat (334 g/rostlina), Salut (305 g/rostlina) a Sorma 59 (g/rostlina), naopak nejnižší hmotnosti výběru dosáhly odrůdy Dukát (72 g/rostlina), Judibel (71 g/rostlina), Mara des Bois (66 g/rostlina) a Amelia (38 g/rostlina). První jakost byla nejvíce zastoupena u odrůd Induka (31,1%), Mara des Bois (30,7%) a Marascor (28,4%), nejníže naopak u odrůd Amelia (14,5%), Wadensvil 6 (14,4%) a Berneck 1 (7,4%). Druhá jakost se pak nejvíce vyskytovala u odrůd Darselect (23,3%), Judibel (21,4%), Florence (21,0%) a Mara des Bois(20,6%), nejméně naopak u odrůd Elkat (10,6%), Sorma 59 (8,3%) a Berneck 1 (7,1%). Nejvyššího procentuálního poměru nestandardu dosáhly odrůdy Amelia (38,3%), Aga (31,2%) a Berneck 1 (29,7 %), naopak nejníže byl nestandard zastoupen u odrůd Polka (9,9%), Wädensvil 6 ( 9,8 %), Elkat (8,9%) a Honeoye (6,7 %).
3.3 Zhodnocení obsahu celkové a refraktometrické sušiny Z hlediska obsahu celkové sušiny a refraktometrické sušiny se mezi odrůdami objevují statisticky průkazné rozdíly. Nejvyšší obsah celkové sušiny plodů měla odrůda Aga (11,87 %), hodnoty nad 10 % byly dále stanoveny u odrůd Berneck 1 (11,13%) 36
a Darselect (10,62%). Naopak nejnižší obsah celkové sušiny plodů měla odrůda Elsanta s obsahem 7,58%. Nejvyšší obsah refraktometrické sušiny pak měly odrůdy Aga, Salut, Darselect a Honeoye (nad 10 °Bx), naopak Marascor měl obsah sušiny nejnižší (7,35 °Bx). Tab. 4: Stanovení obsahu celkové sušiny a refraktometrické sušiny Odrůda Aga Amelia Berneck 1 Darselect Dukát Elkat Elsanta Florence Honeoye Christine Induka Judibel Korona Mara des Bois Marascor Polka Salut Sorma 59 Sym53 Symphony Wädensvil 6
Celková sušina (%) 11,87 c 9,76 abc 10,13 abc 10,62 bc 8,98 ab 8,24 ab 7,58 a 9,55 abc 9,66 abc 9,65 abc 8,38 ab 8,57 ab 9,77 abc 8,90 ab 8,93 ab 9,30 abc 7,94 ab 9,34 abc 9,40 abc 9,21 abc 9,94 abc
Refrakce (°Bx) 10,57 e 8,50 abcde 9,55 abcde 10,30 de 8,70 abcde 8,40 abcd 8,20 abcd 9,91 cde 10,28 de 7,86 ab 8,45 abcd 7,95 abc 8,45 abcd 8,60 abcde 7,35 a 8,55 abcde 10,45 de 7,65 ab 8,25 abcd 8,70 abcde 8,40 abcd
Rozdílná písmena mezi řádky značí statisticky průkazný rozdíl mezi průměry při P≤0,05 (Tukey HSD).
37
3.4 Zhodnocení napadení porostu bílou skvrnitostí listů Při hodnocení napadení bílou skvrnitostí listů jahodníku vykazovala největší odolnost vůči chorobě odrůda Elkat, Berneck 1 a Sym 53, kde index napadení nepřesáhl hodnotu 2,5. Nejvyšší náchylnost byla naopak pozorována u odrůd Judibel, Florence a Wädensvil 6, kde index napadení přesáhl hodnotu 4,0.
Graf 6: Index napadení Mycosphaerella fragariae
38
4 DISKUSE Při hodnocení výnosu dosáhly nejlepších výsledků odrůdy Elkat, Induka a Salut. Induka byla navíc nejvíce rezistentní odrůdou k plísni šedé a ani antraknózou nebyla výrazně napadena. Elkat měl sice vysoký tržní výnos, odolnost k plísni šedé a k bílé skvrnitosti listů jahodníku, napadení antraknózou však ve srovnání s ostatními odrůdami bylo o něco vyšší. Odrůda Salut měla u vysoký obsah refraktometrické sušiny. Vyšší výnos a nízkou citlivost k chorobám měly také odrůdy Korona, Sym 53, Sorma 59 a Polka. Odrůda Sym 53 se navíc projevila jako rezistentní k antraknóze jahodníku (Colletotrichum acutatum), stejně jako odrůda Marascor, která však dosahovala středního výnosu a měla nejnižší obsah refraktometrické sušiny. Odrůda Sorma 59 měla jedno z nejvyšších zastoupení výběru v poměru k celkové sklizni, středně však trpěla na bílou skvrnitost listů, stejně jako odrůda Korona. Odrůdu Polka hodnotily pozitivně a doporučovaly i autorky ve Finsku (LESKINEN et al, 2002) pro její kvalitu plodů. Naopak jako odrůdy nevhodné se z hlediska výnosu a napadení chorobami projevily odrůdy Berneck 1, Amelia a Judibel. Méně vhodnými pak odrůdy Florence a Aga. Odrůda Berneck 1 poskytovala sice středně vysoký výnos, měla vysoký podíl celkové sušiny a nízkou citlivost na bílou skvrnitost listů jahodníku, vykazovala však nejvyšší podíl nestandardu způsobeného především napadení antraknózou téměř u 20% plodů. Odrůda Berneck 1 nebyla doporučena ani v zahraničí kvůli častému poškození plodů a těžkým příznakům padlí (PFEEIFFER; BROCKAMP, 2010). Amelia trpěla nejvíc ze všech odrůd plísní šedou a měla také nejnižší výnos na rostlinu. Judibel trpěla statisticky průkazně více než jiné odrůdy antraknózou jahodníku, bílou skvrnitostí listů jahodníku a poskytovala také nízký výnos. Ze stejného důvodu byla mezi méně vhodné zařazena také Florence, kde byl výnos na jednu rostlinu o něco vyšší než u Judibel. Nejvyšší podíl nestandardu měla odrůda Aga, který byl způsoben jak plísní šedou, tak vysokým podílem deformovaných plodů nevhodných pro tržní využití. Byla tedy i přes středně vysokou sklizeň a vysokému podílu celkové a refraktometrické sušiny zařazena mezi méně vhodné odrůdy. I přes široké doporučení odrůdy Honeoye z řad autorů v zahraničí (LAUGALE; BITE, 2009; RHAINDS, M. et al., 2002; MELTSCH, B., 2006; DAUGAARD; 39
LINDHARD, 2000) se pro podmínky jižní Moravy jeví vhodnějšími jiné odrůdy. Odrůda Honeoye
sice
byla
rezistentní
k chorobám
a měla vysoký obsah
refraktometrické a celkové sušiny, měla však v našich podmínkách poměrně nízký výnos a navíc byla středně napadena i bílou skvrnitostí listů jahodníku. U odrůdy Elsanta existovaly názory dva. Daugaard a Lindhart zmiňovali její citlivost k různým chorobám (DAUGAARD; LINDHARD, 2000), v podmínkách Rakouska byla naopak vyhodnocena jako pro ekologické zemědělství vhodnou. (MELTSCH et al., 2006). Odrůda Elsanta při pokusu v Brně měla sice vyšší sklizeň, citlivost k antraknóze jahodníku a plísni šedé však byla ve srovnání s výše jmenovanými odrůdami o něco vyšší, ne však výrazně, byla navíc odrůdou s nejnižším obsahem celkové sušiny a středně trpěla také na bílou skvrnitost listů jahodníku. Tuto odrůdu tedy nelze pro její relativně vysoký výnos odmítnout, ale stejně jako u ostatních nezmíněných odrůd lze upřednostnit odrůdy jiné – výnosnější a méně citlivé na choroby. V Lotyšsku doporučili Laugale a Bite pro ekologický systém pěstování odrůdy Induka, Korona, Dukat, Honeoye, a Polka. (LAUGALE; BITE, 2009), což se v případě odrůd Induka, Korona a Polka shoduje i s výsledky dosaženými v Brně.
40
ZÁVĚR Cílem bakalářské práce na téma „Hodnocení širšího sortimentu odrůd jahodníku s potenciálem k využití v ekologickém systému pěstování“ bylo vytvořit literární přehled o problematice ekologického systému pěstování jahod a následně vyhodnotit na pokusu v areálu Brno – Černá Pole množství sklizně, vnější jakost plodů, obsah refraktometrické a celkové sušiny a napadení patogeny (plísní šedou, antraknózou a bílou skvrnitostí listů jahodníku). Na základě získaných informací bylo mým cílem doporučit vhodné odrůdy pro ekologický systém pěstování v podmínkách jižní Moravy. Jako nejvhodnější odrůdy z hlediska hodnocených ukazatelů se projevily odrůdy Elkat, Induka, Salut, Korona, Sym 53, Sorma 59 a Polka. Jako odrůdy naopak nevhodné a méně vhodné byly vyhodnoceny odrůdy Berneck 1, Amelia, Judibel, Florence a Aga. Přestože je odrůda Honeoye velmi oblíbenou a doporučovanou odrůdou v zahraničí, v našich podmínkách se při pokusu osvědčily jiné odrůdy více. S poznatky ze zahraničí se naopak shoduje pozitivní hodnocení odrůd Induka, Korona, Polka. U odrůdy Elsanta dochází často ke kritice pro citlivost k různým chorobám, při pokusu v Brně však byla citlivost pozorována u jiných odrůd statisticky průkazně více, její pěstování v ekologickém zemědělství lze tedy v podmínkách jižní Moravy zvážit.
41
POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE DAUGAARD, H.; LINDHARD, H., 2000. Strawberry Cultivars for organic production. Gartenbauwissenschaft., Stuttgart , 65 (5), s. 213-217. ISSN 0016–478X. DAUGAARD, H., 2001. Nutritional status of stawberry cultivars in organic production. Journal of Plant Nutrition, 24: 9, s. 1337-1346, dostupné z URL: < http://dx.doi.org/10.1081/PLN-100106985>. DLOUHÁ, J. 2003. Pěstujeme jahodník, maliník, ostružiník. Praha : Brázda, 153 s. ISBN: 80-209-0315-1. Dlouhodobé normály klimatických hodnot za období 1961–1990, Odbor klimatologie, cit [2011-04-13], dostupné < http://povodne.info/meteo/ok/okdata12.html >.
ČHMÚ: z URL:
DUŠKOVÁ, L., 2005. Pěstujeme jahody. Praha: Grada. 78 s. ISBN: 80-247-1263-6. Ekologické zemědělství, 2009 [cit. 2011-04-02] dostupné z URL:
. HLUCHÝ, M., et al., 1997. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Brno : Biocont Laboratory. 428 s. ISBN 80-901874-2-1. HOLAŇ, V., 2007. Fenofáze jahodníku. [cit. 2011-04-03], dostupné z URL: < http://www.jahody.unas.cz/index.php?id_kategorie_cl=3&zobrazit=clanek&id_ clanek=8&ap=1 >. HUDEC, K.; GUTTEN, J. 2007. Encyklopedie chorob a škůdců. Brno: Computer Press. 361 s. ISBN 978-80-251-1768-2. KLOUTVOROVÁ, J. et al., 2007. Colletotrichum acutatum Simmonds – biologie, hospodářský význam, možnosti ochrany – 2007. Dostupné z URL: < http://www.vsuo.cz/pdf/collet-acutat.pdf >. LAUGALE, V.; BITE, A., 2009. Evaluation of strawberry cultivars for organic production in Latvia. Acta Hort. (ISHS). 842 s., 373-376. Dostupné z URL: < http://www.actahort.org/books/842/842_71.htm> LESKINEN, M., et al, 2002. Chemical and Sensory Quality of Strawberry Cultivars Used in Organic Cultivation. Acta Hort. (ISHS) 567 s., 523-526 Dostupné z . 42
MELOUN, M., 2011. Elkat. [cit. 2011-04-03], dostupné z URL: < http://www.sempraturnov.cz/sadba-jahodniku/polorane/elkat/ >. MELTSCH, B., et al., 2006. Testing of strawberry cultivars for organic production based on different methods, Acta Hort. (ISHS). 708 s. 595-598, dostupné z URL< http://www.actahort.org/books/708/708_107.htm>. Nařízení Komise (ES) č. 843/2002 ze dne 21. května 2002, kterým se stanoví obchodní norma pro jahody a kterým se mění nařízení (EHS) č. 899/87, dostupné z URL: < http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2002 R0843:20050106:CS:PDF>. Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologickýchproduktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, dostupné z URL: < http://www.kez.cz/sites/default/files/dokumenty/2-1-Z242-uplne_zneni.pdf>. PFEEIFFER, B.; BROCKAMP, L., 2010. Which strawberry-varieties are suitable for organic fruit growers? Dostupné z URL: . RHAINDS, M.; KOVACH, J.; ENGLISH-LOEB, G. 2002. Impact of strawberry cultivar and incidence of pests on yield and profitability of strawberries under conventional
and
organic
management
systems.
Biological
Agriculture
and Horticulture. vol. 19 (4), p. 333–353. SLAVÍK, B. 1995. Květena České republiky 4. Praha: Academia. 529 s. ISBN: 80-2000384-3. VAHALA, O., 2008. Původce antraknózy jahodníku na jižní Moravě. [cit. 2011-04-02], dostupné z URL: < http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/ovocnarskavyroba/Puvodce-antraknozy-jahodniku-na-jizni-Morave__s513x44827.html >. VACHÚN, Z., 2004. Ovocnictví. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 123 s. ; ISBN: 80-7157-806-1.
43
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ
Tab. 1: Počet rostlin jednotlivých odrůd jahodníku Tab. 2: Doba stanovení celkové sušiny u jednotlivých odrůd Tab. 3: Hodnocení sortimentu z hlediska výnosu a napadení chorobami Tab. 4: Stanovení obsahu celkové sušiny a refraktometrické sušiny Tab. 5: Analýza rozptylu – tržní výnos v g/rostlina Tab. 6: Analýza rozptylu - nestandard v g/rostlina Tab. 7: Analýza rozptylu – zastoupení plísně šedé (%) Tab. 8: Analýza rozptylu – zastoupení Colletotrichum (%) Tab. 9: Analýza rozptylu – celková sušina (%) Tab. 10: Analýza rozptylu – refrakce (°Bx) Graf 1: Klimadiagram pro normál 1961-1990, lokalita Brno (stanice Brno- Tuřany) Graf 2: Klimadiagram pro rok 2010, lokalita Brno (stanice Arboretum Brno) Graf 3: Zhodnocení jakosti produkce odrůd Aga – Elsanta (g/rostlina) Graf 4: Zhodnocení jakosti produkce odrůd Florence – Mara des Bois (g/rostlina) Graf 5: Zhodnocení jakosti produkce odrůd Marascor – Wadensvil 6 (g/rostlina) Graf 6: Index napadení Mycosphaerella fragariae Obr. 1: Udržovaný porost jahodníku v areálu Mendelu Brno – Černá Pole (7. 6. 2010) Obr. 2: Udržovaný porost jahodníku detail (7. 6. 2010) Obr. 3: Udržovaný porost jahodníku zboku (7. 6. 2010) Obr. 4: Aga – vzhled a velikost plodů (25.6.2010) Obr. 5: Aga – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 6: Amelia – vzhled a velikost plodů y (15.6.2010) Obr. 7: Amelia – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 8: Berneck1 – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 9: Berneck 1 – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 10: Darselect – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 11: Darselect – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 12: Dukát – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 13: Dukát – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 14: Elkat – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 15: Elkat – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 16: Elsanta – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 17: Elsanta – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 18: Florence – vzhled a velikost plodů (25.6.2010) 44
Obr. 19: Florence – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 20: Honeoye – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 21: Honeoye – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 22: Christine – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 23: Christine – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 24: Induka – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 25: Induka – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 26: Judibel – vzhled a velikost plodů (25.6.2010) Obr. 27: Judibel – stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 28: Korona – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 29: Korona– stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 30: Mara des Bois – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 31: Mara des Bois– stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 32: Marascor – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 33: Marascor– stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 34: Polka – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 35: Polka– stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 36: Salut – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 37: Salut– stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 38: Sorma 59 – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 39: Sorma 59– stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 40: Sym 53 – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 41: Sym 53– stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 42: Symphony – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 43: Symphony– stav porostu po sklizni (27.9.2010) Obr. 44: Wadensvil 6 – vzhled a velikost plodů (15.6.2010) Obr. 45: Wadensvil 6– stav porostu po sklizni (27.9.2010)
45