Finanční řízení projektu

Vzdělávací modul č. 3:

Finanční řízení projektu Kurz č. 1:

Specifika finančního řízení studijní podklady ke vzdělávacímu programu v rámci projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659

Dodavatelem věcného plnění projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 je společnost AQE advisors, a.s.

Obsah Kurz – Specifika finančního řízení ..............................................................................................................................3 1.

Základní principy finančního řízení..................................................................................................................3

2.

Východiska ..................................................................................................................................................................5

3.

2.1.

ROZPOČTOVÝ PROCES .........................................................................................................................................5

2.2.

FINANČNÍ TOKY PROJEKTU .................................................................................................................................6

Rozpočet projektu ....................................................................................................................................................7 3.1.

SESTAVENÍ ROZPOČTU ........................................................................................................................................7

3.2.

MZDOVÉ NÁKLADY ..............................................................................................................................................8

3.3.

ČASTÉ CHYBA PŘI SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTU ................................................................................................ 10

3.4.

ROZPOČET A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ..................................................................................................................... 11

4.

Kontrola plnění a čerpání rozpočtu ............................................................................................................... 11

5.

Způsobilost výdajů ................................................................................................................................................ 15

6.

5.1.

METODICKÉ UKOTVENÍ .................................................................................................................................... 15

5.2.

PRAVIDLA ZPŮSOBILOSTI PRO NĚKTERÉ DRUHY VÝDAJŮ ........................................................................... 16

5.3.

NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE - DOSAVADNÍ PRAXE ................................................................................................ 18

5.4.

NEPŘÍMÉ NÁKLADY .......................................................................................................................................... 19

5.5.

KŘÍŽOVÉ FINANCOVÁNÍ ................................................................................................................................... 20

Rozpočtová skladba.............................................................................................................................................. 20 6.1.

ZÁKLADNÍ TŘÍDĚNÍ ROZPOČTOVÉ SKLADBY ................................................................................................. 21

6.2.

PŘÍKLAD UŽITÍ ROZPOČTOVÉ SKLADBY ......................................................................................................... 23

Příloha – Ukázka podoby rozpočtu .......................................................................................................................... 24

2 Dodavatelem věcného plnění projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 je společnost AQE advisors, a.s.

Kurz – Specifika finančního řízení Obecně se pod pojmem finanční řízení chápe činnost zabývající se získáváním finančních prostředků a to z různých finančních zdrojů a jejich alokování do různých forem majetku (investování). Základem finančního řízení je finanční rozhodování o výběru nejvhodnějších variant pohybu finančních zdrojů a kontrola realizace těchto rozhodnutí. V soukromé sféře se to děje s cílem maximalizace tržní hodnoty firmy. Ve veřejném sektoru jde o nakládání s veřejnými prostředky. Investice bývají většinou neziskové či s dlouhou dobou návratnosti a navíc rozhodování má být průhledné a průkazné a mělo by přinést co nejlepší možnou variantu použití veřejných zdrojů.

1. Základní principy finančního řízení K úspěšnému zajišťování cílů je nutné se opírat o základní principy finančního řízení. V podmínkách veřejného sektoru lze uvést tyto:

 princip peněžních toků Tento princip zdůrazňuje, že pro finanční řízení jsou důležité peněžní toky. Tedy jaké má obec příjmy a v který okamžik je příjme na svůj účet a v návaznosti na to, jak realizuje výdaje. Obec může mít rozpočet vyrovnaný, ale příjmy během roku získává postupně (nikoliv však vždy nutně průběžně) a výdaje jsou realizovány dle uzavřených smluv. Obrázek: Plnění příjmů a výdajů po měsících (kumulovaně) 400000 350000 300000 250000

tis. Kč

200000 150000 100000 50000 0

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Příjmy 33224,17 59778,07 79602,49 116599,4 140488,6 172826,8 201837,7 225644,2 241294,6 273243,8 312385,6 343269,3 Výdaje 16415,74 35170,67 57012,64 92426,26 117001,1 139999,5 172216,4 200466,7 240804,6 269084,3 291678,7 362298,1


Obrázek: Saldo rozpočtu 10000 8000 6000

tis.Kč

4000 2000 0 -2000 -4000

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad prosinec

Přebytek (+), ztráta(-) 8463,5033675,9361167,306 -2751,59 738,966 7781,862 -1337,61 2188,175 -698,939 -3759,15 5228,456 -2840,55

 princip respektování faktoru času Princip respektování faktoru času tedy bere v potaz časovou preferenci využití zdrojů. Jde o zásadu, která se dá vyjádřit konstatováním, že hodnota zdrojů v současnosti je vyšší než jejich hodnota v budoucnosti (ceteris paribus). Koruna, kterou máme k dispozici dnes, má vyšší hodnotu, než kdybychom ji získali zítra. V podmínkách obcí nejde o rozhodování kdy investovat, aby bylo dosaženo plánovaného zisku (nejde-li o rozhodování, jak nejlépe zhodnotit volné finanční prostředky), ale spíše plánovaného efektu z realizovaného výdaje (odstranění nějakého problému, realizace rozvojového projektu) => vazba na hodnocení efektivity projektů (oblast Cost benefit analýz).

 princip čisté současné hodnoty Tento princip lze v podmínkách obcí vztáhnout opět k realizaci investic (projektů). Obce realizují projekty s dlouhodobou nebo spíše žádnou finanční návratností (např. cyklostezka, chodník, park atd.). Veřejné prostředky by však měly být vloženy jen do činností, které vykazují kladnou společenskou čistou současnou hodnotu (net present value). Na peněžní toky se tak nepohlíží jen z pohledu finančního, ale také celospolečenského (např. eliminace nebezpečí úrazu, zlepšení zdraví občanů apod.).

 princip zohledňování rizika Při nakládání s penězi vždy existuje riziko. Primárně není myšleno riziko zcizení finančních prostředků z účtu obce. Jde spíše o nutnost brát při svém rozhodování v potaz vnější vlivy (např. vývoj ekonomiky státu a dopad na příjmy obcí z celostátního výběru daní, nová legislativa, která s sebou nese další povinnosti apod.) a podmínky (např. u realizace EU projektů – porušení pravidel a krácení dotace).

 princip plánování a analýzy finančních údajů Při finančním řízení se musí plánovat a plnění analyzovat. Více viz rozpočtový proces níže. 4 Dodavatelem věcného plnění projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 je společnost AQE advisors, a.s.

2. Východiska Na finanční řízení v podmínkách obcí, které realizují své rozvojové záměry za použití dotačních zdrojů, lze nahlížet ze dvou pohledů:  

z hlediska rozpočtového procesu z hlediska realizace projektu

2.1. ROZPOČTOVÝ PROCES Rozpočtový proces je souhrnem činností, které jsou nezbytné k dodržování zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zejména k řízení hospodaření města či obce v daném rozpočtovém období. Jedná se o neustále se opakující proces plánování, realizace, kontroly a aktualizace dokumentů. Schéma rozpočtového procesu

Tento plánovací proces územních samosprávných celků lze obecně rozčlenit (z hlediska platnosti, resp. doby na jakou jsou jednotlivé plánovací dokumenty tvořeny) na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé plánování.   

dlouhodobý plán (nad 5 let) = strategie/program rozvoje střednědobý plán (2 – 5 let) = rozpočtový výhled krátkodobý plán (1 rok) = rozpočet

Jako každý plán, tak i výše zmíněné typy dokumentů vyžadují pravidelné monitorování, vyhodnocování jednotlivých procesů a jejich případnou aktualizaci. Propojenost monitorování a jejich změny jsou nasnadě. Dlouhodobý plán vyžaduje vyhodnocování strategických cílů subjektu a při jejich změně, vycházející z objektivních či subjektivních příčin, pak musí dojít 5 Dodavatelem věcného plnění projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 je společnost AQE advisors, a.s.

k jeho aktualizaci. Změna ve strategickém plánu vyvolává nutně změnu střednědobého plánovacího dokumentu (rozpočtového výhledu). Obsah rozpočtového výhledu je však závislý i na krátkodobém plánování. Přestože se většina měst a obcí snaží svůj rozpočet sestavovat reálně, jeho naplňování je závislé na mnoha faktorech.

2.2. FINANČNÍ TOKY PROJEKTU Finanční toky zobrazují cestu finančních prostředků od jednoho subjektu k druhému. Finanční toky je možno sledovat v rámci soustavy veřejných rozpočtů (vertikální vazby) anebo směrem k dodavatelům statků a služeb (horizontální vazby). Každému toku musí předcházet nějaký právní akt (zákonné nařízení, rozhodnutí, smlouva, objednávka apod.), na jehož základě se mohou provést jednotlivé finanční transakce.

Subjekty hospodařící s veřejnými prostředky jsou v této oblasti vázány legislativou. K těm nejdůležitějším patří: - zákon 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (tzv. velká rozpočtová pravidla) - zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů - zákon 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě Systém finančních toků u projektů financovaných z fondů EU je založen na principu předfinancování ze státního rozpočtu. Podpora z EU, která je určena na spolufinancování projektů prostřednictvím operačních programů, je nejprve předfinancována z rozpočtu jednotlivých kapitol státního rozpočtu a až poté je podíl EU refundován zpět do dané kapitoly státního rozpočtu ze zdrojového účtu Platebního a certifikačního orgánu (Odbor Národní fond MF), na nějž jsou zasílány prostředky z EU.

Děje se tak na základě tzv. certifikace, což je proces potvrzení správnosti údajů předložených řídicími orgány platebnímu orgánu a potvrzení efektivnosti systémů 6 Dodavatelem věcného plnění projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 je společnost AQE advisors, a.s.

řízení a kontroly na úrovni řídicích orgánů a zprostředkujících subjektů (popř. konečných příjemců). Finanční toky příjemcům podpory se realizují na základě žádostí o platbu, kterou příjemce předkládá poskytovateli. Platby příjemcům probíhají formou:  ex-ante plateb

(poskytování záloh)

 ex-post plateb

(tato forma sebou nese požadavek na předfinancování akce příjemcem)

 průběžné financování

(úhrada faktur dodavateli přímo poskytovatelem dotace)

Rozhodnutí o formě plateb příjemci je plně v kompetenci poskytovatele (řídícího orgánu daného operačního programu) po dohodě se správcem kapitoly státního rozpočtu.

3. Rozpočet projektu Rozpočet projektu je základním nástrojem realizace projektu, jehož prostřednictvím dochází k financování aktivit projektu. Velmi jednoduše lze říci, že rozpočet je plán příjmů a výdajů. Jde o plán, který určuje za co, a v jaké výši budou vynakládány finanční prostředky vyčleněné na konkrétní projekt (výdajová strana rozpočtu) a od koho a v jaké výši můžeme očekávat příjem finančních prostředků (příjmová strana rozpočtu). Správně sestavený rozpočet je předpokladem úspěchu projektu. Praxe Rozpočet je také základním východiskem při tvorbě finanční a ekonomické analýzy (u projektů, kde je povinnost tyto analýzy zpracovávat). Než se pustíte do zpracování CBA, potažmo analýzy citlivosti, ujistěte se, že se rozpočet již nebude měnit. Změna rozpočtu sebou nese nutnost přepracování těchto analýz, což vzhledem k náročnosti zpracování významně prodlužuje čas nezbytný pro dokončení studie proveditelnosti, resp. žádosti o dotaci.

3.1. SESTAVENÍ ROZPOČTU Při zpracovávání rozpočtu musíme dbát jednotlivých metodických pokynů a dále podmínek dané výzvy (různé dotační programy mají různé požadavky na zpracování rozpočtů a jejich členění). Na základě rozpočtu projektu si žadatel udělá podrobnou představu, které položky budou způsobilé, které nezpůsobilé, jak velká bude dotační podpora a kolik prostředků bude muset žadatel zajistit pro spolufinancování projektu. Správně sestavený rozpočet je předpokladem úspěchu realizace projektu. Při tvorbě rozpočtu je třeba sesbírat veškeré podklady nezbytné pro výpočet jednotlivých položek rozpočtu.


Při stanovování položkových nákladů se vychází z několika zdrojů: −

−

−

− −

průzkum trhu – stažení ceníků z webových stránek, telefonické, písemné nebo mailové oslovení potenciálních dodavatelů s žádostí o nacenění požadovaných položek (materiál, hmotný majetek, služby). Důležité je co nejpřesněji specifikovat požadované zboží či služby. stanovení cen obvyklých – u stavebních prací jde např. o ceník stavebních prací (stavební rozpočet je součástí projektové dokumentace), u mezd např. průměrné mzdy dle statistik úřadů práce (web MPSV) limity nákladů - v některých programech či výzvách jsou stanoveny maximální jednotkové náklady (cena výpočetní techniky, hodinová sazba mzdových nákladů) nebo limity (např. náklad na projektovou dokumentaci nebo nákup pozemků max. 5% z celkových výdajů, náklad na kancelářské vybavení max 20% z celkových výdajů apod.) odborný odhad – nemusí jít zrovna o znalecký posudek, i když ten může mít určitě váhu zkušenosti – lze využít zkušeností z minulých nebo jiných právě probíhajících projektů

Rozpočet se sestavuje dle struktury, která se liší dle zvyklostí subjektů nebo dle požadavků např. poskytovatelů podpor (dotace z národních nebo evropských zdrojů). Položky rozpočtu by měly být dle logického a účetního vztahu sdružovány do výdajových skupin (kapitol, kategorií). Např.:     

mzdové náklady cestovné zařízení a vybavení služby stavební práce / investice

Ukázky rozpočtů jsou uvedeny v příloze.

3.2. MZDOVÉ NÁKLADY Samostatně je vhodné se zastavit u mzdových nákladů. Jak je uvedeno výše, v některých dotačních titulech může být nastaven limit pro maximální hodinovou sazbu mezd nebo maximální měsíční plat členů realizačního týmu. Tyto limity bývají vztaženy k různým druhům práce (odborný vědecký pracovník, projektový manažer, lektor, asistent projektu apod.). Jinak podkladem pro zpracování rozpočtu kapitoly mzdových nákladů bývá průměrná mzda v kraji pro konkrétní pozici (viz web MPSV) nebo mzda v organizaci žadatele. Praxe Pokud je při sestavování rozpočtu zřejmé, kteří konkrétní pracovníci organizace (úřadu) budou vykonávat pozici v projektovém týmu, je vhodné do rozpočtu projektu zahrnout částky, které korespondují s jejich mzdou v organizaci (pokud tedy nedochází k překročení stanovených limitů). U víceletých projektů lze mírně zvýšit o předpokládaný nárůst mezd. Nemá smysl do rozpočtu projektu uvádět přemrštěné požadavky na mzdové náklady. Rizikem je jednak krácení či nedoporučení projektu k podpoře. V prostředí úřadu navíc zaměstnanci dostávají tabulkové platby, jejichž zvýšení po dobu realizace projektu nemusí být snadno průchodné a kapitola mzdových nákladů tak zůstává nedočerpána. 8 Dodavatelem věcného plnění projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 je společnost AQE advisors, a.s.

Tabulka: Příklad sestavení rozpočtu mzdových nákladů

Kód

Název nákladu

Hrubá mzda (měsíční/hodinová)

Měsíční úvazek (výše úvazku/ počet hodin)

Přepočet měsíční/ hodinové sazby v Kč

Odvod SZP (25 + 9 %)

Celkové měsíční náklady v Kč

Počet měsíců

Mzdové náklady

01

Osobní náklady

01.01

Pracovní smlouvy

01.01.01

Projektový manažer

28 000,00

0,40

11 200,00

3 808,00

15 008,00

18

270 144,00

01.01.02

Finanční manažer

29 500,00

0,20

5 900,00

2 006,00

7 906,00

18

142 308,00

01.01.03

Manažer kvality

27 000,00

0,10

2 700,00

918,00

3 618,00

18

65 124,00

01.02

Dohody o pracovní činnosti

01.02.01

DPČ asistent projektu

100,00

80,00

8 000,00

2 720,00

10 720,00

18

192 960,00

01.03

Dohody o provedení práce

01.03.01

DPP - lektor 1

350,00

25,00

8 750,00

0,00

8 750,00

10

87 500,00

01.03.02

DPP - lektor 2

350,00

30,00

10 500,00

3 570,00

14 070,00

10

140 700,00

Celkem

898 736,00

Tabulka: Rozpis do položek rozpočtu ÚSC Položka

Částka celkem v Kč

5011

Platy zaměstnanců v pracovním poměru

356 400

5021

Ostatní osobní výdaje

336 500

5031

Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

151 350

5032

Povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Celkem

54 486 898 736


3.3. ČASTÉ CHYBY PŘI SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTU Na tomto místě jsou rekapitulovány nejčastější pochybení, se kterými se můžete setkat při sestavování rozpočtu projektu:  nedostatečné zdůvodnění či doložení cen  detail rozpočtových položek (kusy, jednotkové ceny, rozpis činností)  umělé nadhodnocování položek rozpočtu (hodnotitelé se vždy nemusí zabývat krácením rozpočtu, ale rovnou nedoporučí žádost k podpoře)  opomenutí položek nutných pro realizaci projektu (např. zákonné odvody sociálního a zdravotního pojištění)  opomenutí povinných položek (audit, publicita)  položkový stavební rozpočet není zpracován dle platných ceníků stavebních prací např. URS, RTS…,  nedodržení limitů stanovených výzvou nebo příručkami −

překročení jednotkových cen (hodinová sazba mezd, DHM...)

−

objem služeb (např. 60% celkových způsobilých výdajů)

−

limit kapitol (projektová dokumentace, kancelářské potřeby)

 problematika DPH (plátcovství daně a její způsobilost, správné uvedení v konkrétních řádcích rozpočtu)  zahrnutí nezpůsobilých výdajů  stanovení nepřímých nákladů (% sazba) Praxe Další pochybení pramení z nepozornosti (lidský faktor). Zejména úprava rozpočtu na poslední chvíli často vede k nějakému opomenutí či chybě. Např. rozpočet vedený v MS Excel může obsahovat chybně nastavené vzorce v buňkách, součty apod. Je proto dobré provést kontrolu „čtyř“, někdy i „osmi“ očí.  Platí také další zásada a to co nejméně zasahovat do položek rozpočtu. Čím víc zasahujeme, tím je větší pravděpodobnost vzniku chyby.


3.4. ROZPOČET A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Na závěr je třeba upozornit na další problém, který se pojí s rozpočtem a to vazba na veřejné zakázky. Samozřejmě kromě limitu pro stanovení správného režimu veřejné zakázky (malý rozsah, podlimitní, nadlimitní) jde o stanovení předpokládané hodnoty vyhlašované soutěže. Poskytovatelé dotací vyžadují při kontrole veřejných zakázek zdůvodnění stanovení předpokládané ceny. Základní chybou bývá prosté převzetí ceny z rozpočtu projektu. Neznamená to však, že cena z rozpočtu se nemůže shodovat s předpokládanou cenou v zadávací dokumentaci. Jen je třeba mít na paměti, že je třeba tuto cenu znovu zdůvodnit. Rozpočet se totiž sestavuje v určitém období. Než ale projekt projde hodnocením a schválením, a než dojde k vyhlášení soutěže, uteče mnohdy několik měsíců, ba dokonce let. Ceny, které byly objektivně stanoveny při tvorbě rozpočtu, tak postupem času nemusí být aktuální a mnohdy je třeba provést další průzkum trhu nebo aktualizovat na základě nových ceníků. Vždy záleží na konkrétní situaci.

4. Kontrola plnění a čerpání rozpočtu Nezbytnou činností při finančním řízení je průběžné provádění kontrol rozpočtu ÚSC. Cílem je ověřit, zda skutečný stav plnění či čerpání odpovídá stavu plánovanému (žádoucímu) a případně, zda se naplňují opatření přijatá k dosažení souladu mezi plánem a vývojem skutečnosti. Na kontrolu rozpočtu bude na tomto místě pohlíženo opět ze dvou úhlů:  z pohledu rozpočtu organizace (obce)  z pohledu projektu

ROZPOČET

=

PLÁN



DOGMA

V obou případech platí, že rozpočet je plán, ale nikoliv dogma. Přestože je možnost rozpočet upravovat, měl by být počet korekcí minimalizován. To je spojeno s požadavkem na kvalitně odvedenou práci ve fázi sestavování rozpočtu. Při provádění změn v rozpočtu totiž mohou platit určitá omezení nebo naopak předepsané úkony, které z prováděných korekcí procesně již nedělají jednoduchou záležitost.

4.1. KONTROLA ROZPOČTU OBCE Během rozpočtového roku může dojít k nesrovnalostem mezi rozpočtem a skutečností. Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu:  změny v organizaci (např. převedení části agendy na příspěvkovou organizaci či obchodní společnost vlastněnou městem)  změny právních předpisů (rozšíření agendy úřadu)  změny objektivně působících skutečností (např. mimořádné události/povodně) 11 Dodavatelem věcného plnění projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 je společnost AQE advisors, a.s.

Důležitým krokem je interní nastavení periodicity a podrobnosti podkladů pro kontrolu rozpočtu (kontrola správcem rozpočtu/příkazci operace, report pro zastupitele/radu). Ukázka podkladu pro kontrolu rozpočtu dle ORJ (odborů úřadu) Text (tis.Kč) 1 Odbor ekonomiky města 2 Odbor správy majetku města 3 Evropské projekty 4 Odbor sociálních věcí a zdravotnictví 5 Odbor životního prostředí 6 Odbor dopravy a správních činností 7 Odbor školství a kultury 8 Odbor kancelář tajemníka 12 Úsek personální a mzdový - OKT 13 Odbor kancelář primátorky 15 Městská policie 16 Jednotka sboru dobrovolných hasičů 17 Odbor rozvoje a investic města 18 Organizační složka - Pracovní skupina 31 Příspěvkové organizace města 32 Obchodní organizace města Běžné výdaje celkem za orj Orj.

Upr.rozp. 627 094 21 108 7 952 165 021 354 530 56 537 55 783 120 563 13 969 35 209 595 56 366 5 909 154 816 75 717 1 397 523

Skut. Plnění v % 26 174 4,2% 11 246 53,3% 1 571 19,8% 95 672 58,0% 54 15,4% 105 19,8% 30 383 53,7% 18 817 33,7% 41 373 34,3% 5 500 39,4% 13 363 38,0% 535 89,9% 5 635 10,0% 3 322 56,2% 80 279 51,9% 60 111 79,4% 394 141 28,2%

Rozdíl -600 921 -9 862 -6 381 -69 349 -300 -425 -26 154 -36 966 -79 190 -8 469 -21 846 -60 -50 731 -2 587 -74 537 -15 606 -1 003 382

V případě vzniku hrozby neplnění příjmů nebo přečerpání výdajů, je třeba přijmout taková opatření, která eliminují takové hrozby. Hrozba Neplnění příjmů

Přečerpání výdajů

zapojení volných zdrojů (zůstatky hospodaření minulých let)

úspory z realizace (změna technologií, materiálů, revize dodavatelských smluv, redukce osobních nákladů)

přijetí půjček, úvěrů

hledání úspor u jiných projektů, akcí

prodej zbytného majetku

omezení investiční aktivity

hledání dalších zdrojů financování (dotace) přepracování provozního modelu (př. příjmy ze vstupného, nájem apod.)

přepracování provozního modelu

Změny rozpočtu obce Korekce rozpočtu obce mohou probíhat tzv. změnou rozpisu rozpočtu (přesuny v rozpočtu v rámci tzv. závazných ukazatelů - obvykle upraveno interním pokynem) nebo změnami, které jsou dány přímo ze zákona, tj. provádění tzv. rozpočtových opatření. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně:  jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu (přijetí dotace např. ze st. rozpočtu),  jde-li o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám (např. poskytnutí dotace ze svého rozpočtu jinému subjektu)  hrozí-li nebezpečí vzniku rozpočtového schodku 12 Dodavatelem věcného plnění projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 je společnost AQE advisors, a.s.

Rozpočtové opatření je:  přesun rozpočtových prostředků, při němž se příjmy a výdaje vzájemně ovlivňují, aniž by se změnil celkový objem příjmů a výdajů (jedná se např. o přesuny mezi akcemi či paragrafy u jednotlivých příjmů nebo výdajů)  použití nových příjmů k úhradě nových rozpočtových výdajů (např. přijetí účelové dotace – zvětšuje se objem příjmů i výdajů)  vázání rozpočtových výdajů, jestliže jejich krytí je ohroženo neplněním rozpočtových příjmů (snižuje se objem příjmů i výdajů)

4.2. KONTROLA ROZPOČTU PROJEKTU Kontrola rozpočtu projektu navazuje na nutnost sledování harmonogramu plnění aktivit projektu a na to navázané finanční etapy projektu. Příjemce se orientuje na kontrolu výdajové část rozpočtu. Během realizace projektu může dojít ke vzniku potřeby upravit rozpočet. Obvykle jde o pochybení při procesu tvorby rozpočtu (viz výše):  chybějící prostředky na realizaci aktivity (nelze získat dodavatele za předpokládanou cenu)  chybně zařazené prostředky v konkrétní kapitole rozpočtu (např. pracovní smlouvy/dohody mimo pracovní poměr, cestovné/náklady na dopravu (služby), rozdělení investičních/neinvestičních nákladů)  změny právních předpisů (např. potřeba přepracování projektové dokumentace s ohledem na aktuální znění právních předpisů, změny v oblasti daňové – DPH či osobních nákladů – odvody sociálního či zdravotního pojištění)  úspora nákladů vzniklá nižší nabídkovou cenou při výběrovém řízení (pokud bude aktivita realizována v rozsahu dané projektem, není třeba řešit změny v rozpočtu; je ovšem vhodné upozornit poskytovatele v monitorovací zprávě – vazba na finanční řízení celého dotačního titulu/operačního programu)  úspora nákladů z důvodu nerealizace aktivity (pozor zdali nemá vliv na indikátory projektu, ke kterým se příjemce zavázal; vždy nutno konzultovat předem s poskytovatelem) Případné úspory z realizovaných aktivit někteří poskytovatelé umožňují využít na rozšíření aktivit projektu (např. pokud jsme v projektu měli proškolit 50 osob za 100 tis. Kč, dodavatel školení zrealizoval za 80 tis. Kč, a víme, že o školení je enormní zájem, můžeme požádat poskytovatele o rozšíření aktivity a za uspořených 20 tis. Kč proškolit další zájemce. Rozšíření aktivity nebo realizaci zcela nové aktivity, se kterou projekt nepočítal, je třeba předem odsouhlasit s poskytovatelem podpory (konzultace, podání žádosti o podstatnou/nepodstatnou změnu projektu).


Provádění změn v rozpočtu projektu Příjemce je limitován v případě provádění změn v rozpočtu projektu. Rozhodování nepodléhá plně libovůli příjemce, ale pravidlům či schválením poskytovatele. Pravidla poskytovatele stanovují omezení, která mají vazbu na případné změny rozpočtu: - dodržení jednotkových cen (zde nastalo uvolnění striktního přístupu např. v OPLZZ; př. nákup notebooku – pokud bylo v rozpočtu projektu schváleno 12 000,- Kč/ks, poskytovatel neuznával cenu např. 12 100,- Kč/ks, resp. 100,- Kč bylo nezpůsobilým výdajem) -

dodržení výše položek – při přesunech v rámci rozpočtu je třeba hlídat limity položek či kapitol (viz kap. Sestavení rozpočtu)

-

dodržení celkové výše rozpočtu - celkovou výši rozpočtu projektu po schválení projektu nelze měnit. Případné náklady nad rámec projektu jsou automaticky nezpůsobilé a příjemce si je hradí ze svých zdrojů.

-

přesuny finančních prostředků mezi jednotlivými kapitolami ve struktuře rozpočtu – obvykle do 15% (objemu kapitoly, ze které přesouváme finanční prostředky) jde o nepodstatnou změnu, která se oznamuje v nejbližší monitorovací zprávě; nad 15% podléhá schválení poskytovatelem. Výdaj může být realizován až po schválení změny.

-

přesuny finančních prostředků v rámci kapitoly – obvykle umožněno, jedná se o nepodstatnou změnu (např. v rámci kapitoly služeb chybějící prostředky např. na tisk dokumentů můžeme vzít z nákladů na tvorbu analýz = přesun v rámci kapitoly)

-

přesuny finančních prostředků mezi etapami projektu – obvykle podstatná změna podléhající schválení poskytovatele (IOP, ROP)

Vazba rozpočtu projektu na rozpočet obce Finanční manažer projektu by se měl spolupodílet na tvorbě rozpočtu obce, prostřednictvím kterého dochází k čerpání rozpočtu projektu. Je třeba na základě rozpočtu projektu a harmonogramu aktivit projektu naplánovat výdaje rozpočtu obce pro daný kalendářní rok. Před vyhlášením výběrového řízení na dodavatele služeb totiž obec musí mít vědět, z jakých prostředků bude zakázku hradit (vyhlašovaná zakázka musí být pokryta zdroji) a obec by měla odpovídající objem finančních prostředků vyčlenit na nákladové středisko, na které bude účtovat o výdajích spojených s projektem, a budoucí výdaje zatřídit dle rozpočtové skladby (viz níže kap. Rozpočtová skladba). Jednoznačné zatřídění dle rozpočtové skladby musí být provedeno před podpisem smlouvy s dodavatele (povinnost dle zákona č. 320/2001 Sb, o finanční kontrole).


5. Způsobilost výdajů 5.1. METODICKÉ UKOTVENÍ Způsobilými výdaji jsou ty výdaje projektu, které mohou být spolufinancovány z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy). Způsobilé výdaje lze definovat jako výdaje, které byly vynaloženy na stanovený účel projektu, vznikly v rámci období stanoveného v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory vydaném dle vnitřních předpisů poskytovatele podpory i dle příslušných právních předpisů a jsou v souladu s příslušnými předpisy EU, národními pravidly a dalšími pravidly stanovenými příslušným poskytovatelem podpory. Pravidla způsobilosti výdajů v programovém období 2014-2020 jsou s výjimkami stanovenými ve specifických nařízeních pro každý z ESI fondů, stanoveny na národní úrovni. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vydalo Metodický pokyn pro způsobilost výdajů a jejich vykazování v programovém období 2014 – 2020. Jde o závazný dokument pro subjekty implementační struktury ESI fondů v novém programovém období1. Jednotlivé Řídicí orgány na základě těchto pokynů připraví své pravidla způsobilosti výdajů. Příspěvek z ESI fondů je možné poskytnout pouze na způsobilý výdaj. Tím je takový výdaj, který: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

je v souladu s právními předpisy ČR a EU, je v souladu s pravidly programu a podmínkami podpory, je přiměřený (odpovídá cenám v místě a čase obvyklým) a je vynaložen v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, vzniknul a byl uhrazen příjemcem podpory v období od 1. ledna 2014 nebo ode dne předložení programu Evropské komisi, podle toho, co nastane dříve, do 31. prosince 2023, má vazbu na podporovaný region (vyjma ESF a EÚS) a rovněž je řádně identifikovatelný, prokazatelný a doložitelný.

Uvedené podmínky musejí být naplněny zásadně kumulativně, tedy všechny zároveň. Jestliže není kterákoliv uvedených z podmínek naplněna (vyjma zvláštní právní úpravy), nelze výdaj posoudit jako způsobilý pro příspěvek z ESI fondů.

1

Ke stažení na http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Metodickepokyny/Metodika-zpusobilych-vydaju


5.2. PRAVIDLA ZPŮSOBILOSTI PRO NĚKTERÉ DRUHY VÝDAJŮ Metodický pokyn MMR stanovuje pro jednotný přístup k posuzování způsobilosti výdajů několik specifických pravidel a omezení. Jejich stanovení má zajistit jednotné uplatňování pravidel způsobilosti u všech programů. V rámci specifické úpravy jsou řešeny (výtah z textů): 

věcné příspěvky - hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny obvyklé na dotyčném trhu a tyto hodnoty lze nezávisle posoudit a ověřit - v případě poskytnutí pozemků nebo nemovitostí hodnotu osvědčuje nezávislý kvalifikovaný odborník nebo náležitě oprávněný úřední orgán, přičemž tato hodnota nesmí překročit limit 10 % celkových způsobilých výdajů na projekt - v případě věcných příspěvků ve formě neplacené práce se hodnota této práce určuje na základě ověřeného objemu vynaložené pracovní doby a sazby používané při odměňování za rovnocennou práci



odpisy - odpisy lze za způsobilé považovat za předpokladu splnění kumulativních podmínek umožňují to pravidla způsobilosti programu jsou-li proplaceny ve formě dotace, je výše výdajů doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota je rovnocenná fakturám náklady se týkají výhradně období, ve kterém je projekt realizován na pořízení odepisovaného majetku nebyly použity granty z veřejných zdrojů



daň z přidané hodnoty - obecně nezpůsobilá, s výjimkou případů, kdy si příjemci, nemohou nárokovat odpočet daně na vstupu (dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) - způsobilá DPH se vztahuje pouze k plněním, která musí být sama považována za způsobilá

osobní náklady - způsobilým výdajem jsou: mzdové náklady – hrubá mzda, plat nebo odměna z dohod zaměstnanců pracujících na projektu (popř. její alikvotní část) včetně zákonných náhrad, resp. příplatků (např. za práci přesčas, práci ve svátek, pokud zaměstnanec vykonával v tomto časovém období práce přímo s projektem související, odměn a prémií, apod.). zákonem stanovené povinné výdaje zaměstnavatele za zaměstnance pracujícího na daném projektu, popř. jejich alikvotní část - způsobilým výdajem nejsou: mzdové náklady zaměstnanců, kteří se na realizaci projektu nepodílí, (v případě řídících pracovníků je potřeba posuzovat jejich skutečné zapojení do realizace projektu. Osobní náklady na zaměstnance v pozicích statutárních zástupců (ministra, náměstka, hejtmana atd.), kteří nejsou přímo zapojeni do realizace aktivit projektů, resp. jsou zapojeni pouze formálně, nelze považovat za způsobilé), 16 Dodavatelem věcného plnění projektu „Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 je společnost AQE advisors, a.s.



u zaměstnanců, kteří se na realizaci projektu podílí, část osobních nákladů, která neodpovídá pracovnímu vytížení zaměstnance na daném projektu, ostatní výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni dle zvláštních právních předpisů (např. příspěvky na penzijní připojištění, dary, apod.)



leasing - finanční leasing (předmět pronájmu po skončení přechází do vlastnictví nájemce) je způsobilým výdajem pouze v případě, pokud je způsobilý pro spolufinancování z ESI fondů také předmět tohoto leasingu. - operativní leasing (předmět pronájmu, po jehož skončení se zpravidla vrací pronajímateli) je způsobilým výdajem i v případě, že předmět tohoto leasingu není způsobilý pro spolufinancování z ESI fondů. V tomto případě je nutné prokázat, že předmět leasingu je nezbytný pro realizaci projektu. Poskytovatel podpory může upřesnit, které předměty lze financovat formou operativního leasingu.



finanční výdaje, správní a jiné poplatky - obecnou podmínkou způsobilosti finančních výdajů a poplatků je jejich nevyhnutelnost a přímá vazba na projekt (pojištění majetku, správní a místní poplatky, jako jsou např. poplatky za zápis do katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku, vydání stavebního povolení, výpis z rejstříku trestů, odvody za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, notářské poplatky, atd. bankovní poplatky za mezinárodní finanční transakce, výdaje za zřízení a vedení účtu nebo účtů a za finanční transakce na tomto účtu, pokud je pro realizaci projektu vyžadováno zřízení a vedení zvláštního účtu nebo účtů; výdaje na bankovní záruky nebo záruky poskytnuté jinými finančními institucemi v rozsahu stanoveném právními předpisy ČR nebo právními předpisy EU. - konkrétní poplatky, které budou u jednotlivých programů považovány za způsobilé výdaje, může specifikovat poskytovatel podpory dle charakteru programu.



pořízení nemovitostí - nákup pozemku je způsobilým výdajem v případě, že jsou splněny kumulativně následující podmínky: pořizovací cena pozemku může být započtena maximálně do výše 10 % celkových způsobilých výdajů na projekt pozemek bude oceněn znaleckým posudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před pořízením nemovitosti) vyhotoveným dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, způsobilým výdajem je pořizovací cena maximálně však do výše ceny zjištěné znaleckým posudkem. nákup staveb je způsobilý výdaj za těchto kumulativních podmínek:

stavba bude oceněna znaleckým posudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před pořízením stavby) vyhotoveným dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů,


způsobilým výdajem je pořizovací cena maximálně však do výše ceny zjištěné znaleckým posudkem, stavba vyhovuje všem zákonným předpisům, především stavebním, hygienickým, bezpečnostním, a zejména ustanovením stavebního zákona a prováděcích vyhlášek s výjimkou případů, kde je součástí projektu úprava stavby za účelem jejího uvedení do souladu s uvedenými předpisy.

5.3. NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE - DOSAVADNÍ PRAXE Mezi typické nezpůsobilé výdaje lze zahrnout: -

DPH pokud příjemce má nárok na odpočet úroky z úvěrů pokuty, sankce daně, správní poplatky právní spory další kategorie (náhrady mzdy, nemocenská, odstupné, peněžitá pomoc v mateřství, výdaje zaměstnance -penzijní pojištění...) časový nesoulad realizace výdaje

Dle specifik operačního programu: -

-

-

smlouvy s dodavateli, kde: - platba dle procentní sazby z nákladů / dotace (např. cena za provedení služby – podání žádosti o dotaci, není ve smlouvě uvedena absolutní částkou, ale např. 3% z objemu získané dotace) - jde o zprostředkování (smlouvy postavené na pouhém „přeprodeji“ zboží či služeb) - není přidaná hodnota (lze spatřovat jako v předchozím bodě; obecně je toto hůře dokazatelné, ale jako příklad lze uvést dodavatele, který např. v rámci tvorby analýzy území do dokumentu pouze sepsal informace z různých zdrojů, aniž by objednateli přispěl odborným shrnutím či relevantními závěry, které povedou ke konkrétním návrhům) příprava projektu - je vhodné si v příručce pro žadatele ověřit způsobilost tohoto výdaje, případně limit, do kterého je příprava způsobilá. Vždy je ale podmínkou již při výběru zpracovatele postupovat dle pravidel pro výběr dodavatele uvedených v příručkách daného dotačního titulu. energetické úspory (př. OPŽP a odečítání pětileté úspory nákladů za vytápění po realizaci zateplení objektu) nákup motorových vozidel - pro účel projektu a cílovou skupinu však bylo možno v rámci: - IOP (vozidla IZS, práce s hendikepovanými) - OPŽP (zametací stroje) - ROP (autobusy) - PRV (lesní technika)


Během realizace projektu je třeba sledovat případné změny v metodických pokynech a příručkách poskytovatele, protože může dojít k situaci, kdy při schválení projektu byl konkrétní výdaj způsobilý, ale nové verze příruček, mohou přinést určitá omezení, na které je třeba reagovat. Větší jistotu přináší, pokud je v dotační smlouvě uvedena přesná verze příruček, dle kterých příjemce postupuje. V některých smlouvách tato informace chybí a příjemce je povinen postupovat podle platných verzí. Je třeba mít na paměti, že výdaj, který je jinak způsobilý, může být ve finále kategorizován jako nezpůsobilý. Např. při stavbě cyklostezky příjemce uplatňoval průběžně fakturaci za terénní práce, posypový materiál, zhutnění apod. Průběžné dílčí doklady byly poskytovatelem propláceny, ale nakonec nedošlo k dokončení plánované stezky v plném rozsahu (pokrytí vrchního asfaltového povrchu), proto poskytovatel zpětně již uznané a proplacené výdaje zamítl a požadoval po příjemci vrácení dotace.

5.4. NEPŘÍMÉ NÁKLADY Náklad, který vznikl při realizaci projektu či v jeho důsledku, ale jeho výše je odvozená nepřímo výpočtem. Vzhledem k obtížnosti přiřazení výdaje ke konkrétní aktivitě a složitosti dokladování těchto výdajů bývá v praxi upřednostňováno vykazování nepřímých nákladů paušální sazbou vztaženou k výši celkových přímých nákladů. Příklad: -

mzdy personálu (administrace projektu, účetní, rozpočtář, personalista, publicita, kopírování, vedení www stránek, ostraha, úklid, údržba) cestovné zařízení a vybavení (kancelářské potřeby, čisticí prostředky, občerstvení, publicita, nájem a leasing a odpisy budov a majetku pokud se nevyužívá pro cílovou skupinu) služby (energie, telefony, poštovné, tisk, poradenství, konzultace a další činnosti viz první bod – pokud se tyto činnosti nakupují)

Praxe 1 Pozor při určování procentní sazby nepřímých nákladů v žádosti o podporu. Pokud žadatel chybně vybral sazbu vzhledem k velikosti rozpočtu projektu, žádost byla vyloučena z hodnocení pro nesplnění kontroly přijatelnosti. Praxe 2 Nepřímé náklady se neprokazují a jejich rozpis se ani neuvádí do rozpočtu projektu. Příjemce ani nemůže uchovávat ve složce projektu doklady vztahující se k položkám zařazeným mezi nepřímé náklady. Častou chybou také bývá zaúčtování nepřímých nákladů na středisku projektu2. Vedle toho kontrola poskytovatele správně ani nemá požadovat po příjemci doložení jakékoliv evidence nepřímých nákladů. V praxi k tomu však občas docházelo a záleželo jen na příjemci, jak dalece hodlal trvat na svých „právech“ a vzdorovat kontrolorům.

2

viz např. ustanovení D2 – Příručky pro příjemce OPLZZ


5.5.

KŘÍŽOVÉ FINANCOVÁNÍ

Z EFRR a ESF lze vzájemně doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % finančních prostředků poskytovaných EU na každou prioritní osu programu financovat tu část projektu, jejíž náklady jsou způsobilé pro poskytnutí podpory z druhého z dvojice těchto fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, a to za předpokladu, že jsou nezbytné k uspokojivému provedení projektu a přímo s ním souvisejí. Tuto možnost nelze použít na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce. Základní charakteristika: -

umožnění v projektech financovaných z ESF úhradu také některých výdajů, které jsou způsobilými v rámci pravidel financování EFRR a naopak procentní limit (10%) stanoven na prioritní osu limit na projekt stanoven ve výzvě dodržení celkového limitu si hlídá řídicí orgán typické výdaje – DHM, nábytek, stavební úpravy pro bezbariérovost

6. Rozpočtová skladba Společným prvkem pro organizace hospodařící v soustavě veřejných rozpočtů je povinnost použití rozpočtové skladby při členění (rozpisu) rozpočtu. Jde o základní třídící standard pro peněžní operace veřejných rozpočtů. Rozpočtová skladba zajišťuje komplexnost pohledu na celé finanční hospodaření příslušného veřejného rozpočtu v rozpočtovém roce. Vztažení rozpočtové skladby na všechny účty charakteru veřejných rozpočtů dává navíc prostor určité liberalizaci zřizování a používání bankovních účtů především u obcí. Z hlediska rozpočtové skladby není rozhodující, zda se operace realizuje ze základního běžného účtu, nebo výdajového účtu, nebo dokonce z účtu účelového fondu, protože použití rozpočtové skladby u všech těchto účtů se řídí stejnými pravidly. Přestože je používání rozpočtové skladby věcí spíše pracovníků ekonomických odborů (účetních), každý finanční manažer by měl být s používáním rozpočtové skladby obeznámen. Na některých úřadech bývá finanční manažer vedle sledování rozpočtu projektu také odpovědný za přípravu podkladů pro přípravu rozpočtu obce (a také průběžnou kontrolu). Sledování odděleného účtování o projektu je navíc jedna ze základních podmínek poskytovatele dotace. Účelem je značit příjmy a výdaje určitými kódy, které umožní rychlou identifikaci peněžních operací spojených s projektem. V některých případech, zejména při kontrolách na místě, poskytovatel dotace vyžaduje účtový předpis či interní metodiku, která stanoví konkrétní podobu užívaných kódů pro účely projektu.


6.1. ZÁKLADNÍ TŘÍDĚNÍ ROZPOČTOVÉ SKLADBY  Odpovědnostní/kapitolní třídění – stanovuje odpovědnost jednotky (odboru, organizace) za část svěřených rozpočtovaných prostředků. Toto třídění je povinné pouze pro státní rozpočet, nicméně je běžně využíváno na krajích, ale i městech. Dle používaného ekonomického software anebo zvyklostí je možno se setkat s číselným kódem označujícím ORJ (organizační jednotka) nebo KAP (kapitola). Číselný kód si určuje organizace vždy sama a obvykle značí konkrétní odbor/oddělení/úsek úřadu (příp. příspěvkovou organizaci zřizovanou městem).  Odvětvové třídění – toto třídění sleduje hledisko účelu nebo funkce vynakládaných prostředků (určení realizace výdaje v oblasti dopravy, komunálních služeb, kultury, sociálních služeb, bezpečnosti atd.). Subjekty se řídí dle celostátně platného číselníku (čtyřmístný kód tzv. paragrafu). Podle odvětvového třídění se třídí peněžní operace do šesti skupin: 1 – Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství 2 – Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství 3 – Služby pro obyvatelstvo 4 – Sociální věci a politika zaměstnanosti 5 – Bezpečnost státu a právní ochrana 6 – Všeobecná veřejná správa a služby  Druhové třídění člení operace na příjmy, výdaje, financování. V rámci celostátně platného číselníku (položky) je každé transakci přiřazen kód, který označuje danou operaci (příjem daní, příjem z dotací, příjem z poskytování služeb, nebo nákup materiálu, nákup služeb, výdaje na stavbu atd.). Druhové třídění se týká všech operací, které rozděluje do tří základních okruhů:  Příjmy  Výdaje  Financování Jednotkou třídění je čtyřmístný kód, který rozlišuje třídu (nejvyšší jednotka), seskupení, podseskupení a položku (základní jednotka druhového třídění) příjmů a výdajů. Podle druhového třídění se třídí peněžní operace do sedmi tříd: příjmové operace

výdajové operace

1 - daňové příjmy

5 - běžné výdaje

2 - nedaňové příjmy

6 - kapitálové výdaje

financování 8 - financování

3 - kapitálové příjmy 4 - přijaté dotace


Obrázek: Základní třídění rozpočtové skladby Odpovědnostní Kapitola

Odvětvové Paragraf

XXX

X

X

Druhové Položka X

X

X

X

X

X

třída seskupení podseskupení

skupina oddíl pododdíl paragraf

položka

paragraf 2212

položka 5171

2

Průmyslová a ost. odvětví hospodářství

5

Běžné výdaje

22

Doprava

51

Neinv. nákupy a souvis. výdaje

221

Pozemní komunikace

517

Ostatní nákupy

2212

Silnice

5171

Opravy a udržování

 Konsolidační třídění „očišťuje“ operace o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky). Toto třídění je důležité zejména pro účetní. Finanční manažer se konsolidačními položkami zabývat nemusí. Další třídění (mimo rozpočtovou skladbu) je členění operací dle:  ÚZ = účelový znak – číselný kód v předepsané struktuře. Při financování projektů je užíván na prvních třech pozicích kód „nástroj“ (určuje program financování) a na čtvrté pozici kód „prostorová jednotka“ (dříve „zdroj“). Jde o národní (kód 1) nebo evropské (kód 5) zdroje prostředků. Zbylých pět pozic je kód dle číselníku (viz web MFČR). Účelový znak bývá uveden v právním aktu k dotaci (rozhodnutí, avízo o platbě).  ORG = organizace – volitelný číselný kód, který člení rozpočet na samostatné akce, střediska či blíže specifikují činnosti


6.2. PŘÍKLAD UŽITÍ ROZPOČTOVÉ SKLADBY Následující příklad znázorní na praktické zatřídění dodavatelské faktury ve výši 1 mil. Kč za zateplení budovy základní školy. Zateplení je realizováno v rámci projektu financovaného z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). ORJ 5 5

Paragraf 3111 3111

Položka 6121 6121

ÚZ 053 1 00000 053 5 98888

ORG 1221000000000 1221000000000

Částka 100 000,900 000,-

Kde: ORJ

5

– značí dle interního číselníku např. odbor investic MěÚ, který realizuje akci

§

3111

– dle celostátního číselníku značí „Předškolní zařízení“

Pol

6121

– dle celostátního číselníku značí investiční výdaj „Budovy, stavby, haly“

ÚZ

0531

- výdaj v rámci nástroje OPŽP (53), národní zdroje (1) odpovídá 10% z celkové částky na faktuře 0535 - výdaj v rámci nástroje OPŽP (53), zdroje EU (5) odpovídá 90% z celkové částky na faktuře 98888 - účelový znak dle číselníku MFČR (v našem případě smyšlený)

ORG 1221 - dle interního číselníku úřadu značí např. „MŠ Sluníčko“ nebo přímo akci (projekt) „Zateplení MŠ Sluníčko, ul. Dlouhá, Dolní Lhota“ Tabulka: Číselník nástrojů pro programy v období 2014 - 2020 Nástroj 101 102 103 104 105 106 107 108 110 111 112 120 121 130 131 132 187

Název OP Rybářství 2014+ OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 2014+ OP Zaměstnanost 2014+ OP Doprava 2014+ OP Životní prostředí 2014+ Integrovaný regionální operační program 2014+ OP Praha - pól růstu ČR 2014+ OP přeshraniční spolupráce 2014+ OP nadnárodní spolupráce 2014+ OP meziregionální spolupráce - Technická pomoc 2014+ Jiné EU 2014+ Komunitární programy 2014+ Program rozvoje venkova 2014+ Přímé platby zemědělcům 2014+ Společná organizace trhu 2014+ Program rozvoje venkova 2014+ ÚO


Příloha – Ukázka podoby rozpočtu Ukázka 1 – rozpočet se znázorněním etapizace projektu Ukázka 2 – rozpočet se sledováním čerpání Ukázka 3 – rozpočet jednoetapového projektu


Ukázka 1


Ukázka 2




Ukázka 3


Finanční řízení projektu

Recommend Documents