MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
Finanční analýza podniku Lesy České republiky, s. p. Bakalářská práce
Vypracovala: Vedoucí práce:
Kateřina Konečná Ing. Petra Létalová
Brno, 2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční analýza podniku Lesy České republiky, s. p. vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petry Létalové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 30. dubna 2008 ____________________________ vlastnoruční podpis autorky
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petře Létalové za připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
Abstrakt Konečná Kateřina. Finanční analýza podniku Lesy České republiky, s. p. Bakalářská práce. Brno, 2008. Předmětem bakalářské práce „Finanční analýza podniku Lesy České republiky, s. p.“ je finanční analýza podniku podnikajícího v odvětví lesnictví, která má posoudit jeho finanční zdraví. První část je věnována problematice informací používaných ve finanční analýze, druhá část popisuje metody a modely finanční analýzy. V praktické části je pak provedena finanční analýza účetních výkazů pomocí horizontální a vertikální analýzy a analýzy poměrových ukazatelů. Také je provedena predikce finanční tísně podniku na základě bankrotních a bonitních modelů. Na základě vypočítaných údajů pak byla v závěru zhodnocena finanční situace podniku.
Klíčová slova Finanční analýza, státní podnik, lesnictví, účetní výkazy.
Abstract Konečná Kateřina. Financial analysis of the company Lesy České republiky, s. p. Bachelor thesis. Brno, 2008. The goal of the submitted thesis: „Financial analysis of the company Lesy České republiky, s. p.“ is financial analysis of the company participating in the sector of forestry, which is aimed to judge its financial health. The first part is dedicated to the problems of information used in financial analysis, the second part describes the methods and models of financial analysis. The practical part implies the financial statements evaluation by means of horizontal and vertical analysis as well as the ratio indicators´ analysis. A prediction of financial distress is made by bankruptcy and financial standing models. On basis of calculated indications was evaluated a financial situation at the conlusion
Key words Financial analysis, state public enterprise, forestry, financial statements.
OBSAH 1
Úvod.......................................................................................................................... 7
2
Informace používané ve finanční analýze ................................................................ 8 2.1
Pojem finanční analýza a její etapy .................................................................. 8
2.2
Zdroje informací pro finanční analýzu ............................................................. 9
2.2.1
Informace rozlišované podle původu...................................................... 10
2.2.2
Informace rozlišované podle typu........................................................... 11
2.3
Účetní výkazy ................................................................................................. 12
2.4
Vypovídací schopnost účetních výkazů.......................................................... 13
2.5
Srovnatelnost účetních výkazů ....................................................................... 14
2.5.1
Srovnatelnost v časové řadě.................................................................... 14
2.5.2
Srovnatelnost s tuzemskými podniky ..................................................... 15
2.6 3
Uživatelé finanční analýzy.............................................................................. 15
Metody finanční analýzy ........................................................................................ 18 3.1
Absolutní ukazatele......................................................................................... 22
3.1.1
Horizontální analýza ............................................................................... 22
3.1.2
Vertikální analýza ................................................................................... 23
3.2
Poměrové ukazatele ........................................................................................ 23
3.2.1
Ukazatele rentability ............................................................................... 25
3.2.2
Ukazatele aktivity ................................................................................... 27
3.2.3
Ukazatele platební schopnosti ................................................................ 29
3.2.4
Ukazatele zadluženosti ........................................................................... 31
3.3 3.3.1 3.4
Pyramidové soustavy ukazatelů...................................................................... 33 Du Pontův rozklad .................................................................................. 33 Bankrotní a bonitní modely ............................................................................ 35
3.4.1
Jednorozměrné modely ........................................................................... 35
3.4.2
Vícerozměrné modely............................................................................. 37
4
Cíl a metodika práce ............................................................................................... 39
5
Vlastní práce ........................................................................................................... 40 5.1
Charakteristika společnosti Lesy České republiky, s.p................................... 40
5.2
Horizontální analýza ....................................................................................... 42
5.2.1
Horizontální analýza Rozvahy................................................................ 42
5.2.2
Horizontální analýza Výkazu zisku a ztráty ........................................... 45
5.3
Vertikální analýza ........................................................................................... 47
5.3.1
Vertikální analýza Rozvahy.................................................................... 47
5.3.2
Vertikální analýza Výkazu zisku a ztráty ............................................... 48
5.4
Analýza poměrových ukazatelů...................................................................... 50
5.4.1
Ukazatele rentability ............................................................................... 50
5.4.2
Ukazatele aktivity ................................................................................... 52
5.4.3
Ukazatele platební schopnosti ................................................................ 55
5.4.4
Ukazatele zadluženosti ........................................................................... 57
5.4.5
Bankrotní a bonitní modely .................................................................... 59
6
Celkové zhodnocení analyzovaného podniku......................................................... 62
7
Závěr ....................................................................................................................... 65
8
Seznam použité literatury a dalších pramenů ......................................................... 66
9
Seznam tabulek ....................................................................................................... 68
10
Seznam grafů .......................................................................................................... 68
11
Seznam příloh ......................................................................................................... 68
1 Úvod V současné době, aby byl podnik konkurenceschopný, je nutné rychle a efektivně reagovat na měnící se podmínky trhu. Od vedení firmy se proto očekává, že bude přijímat taková rozhodnutí, která firmě pomohou udržet se na trhu a být ekonomicky stabilní. Aby však tato rozhodnutí byla správná, musí vedení znát současnou situaci podniku. K tomu slouží mnoho speciálních analýz. Jednou z nich je i finanční analýza. Finanční analýza je tedy důležitým článkem soustavy finančního řízení. Jejím cílem je za pomoci
specifických
postupů
co
nejkomplexněji
popsat
situaci
podniku
jak v minulosti, tak i v přítomnosti, odhalit silné a slabé stránky ve finančním hospodaření podniku a tím usnadnit manažerům rozhodování o budoucím vývoji podniku, nebo například bankám, zda podniku poskytnout úvěr, či neposkytnout. Finanční analýza také umožňuje sestavit určité scénáře možného budoucího finančního vývoje podniku a na jejich základě pak vybrat optimální variantu. Finanční analýza je tak úzce spojena nejen s finančním rozhodováním a plánováním, ale i s finančním účetnictvím, odkud čerpá data. Jedná se především o účetní výkazy jako je Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty a Přehledu o peněžních tocích. Tyto zdroje jsem získala z Výročních zpráv společnosti Lesy české republiky, s. p. Jednotlivé ukazatele finanční analýzy by však samy o sobě neměly moc velkou vypovídací schopnost, a proto je třeba pochopit vzájemné vazby mezi jednotlivými kroky finanční analýzy. Pokud vedení podniku nezná tyto souvislosti a bere ukazatele izolovaně, může to vést ke špatným rozhodnutím a i k finančním problémům. Předmětem mé bakalářské práce je finanční analýza Lesů České republiky, s. p., a na jejím základě pak posoudit hospodaření podniku.
7
2 Informace používané ve finanční analýze 2.1 Pojem finanční analýza1 a její etapy V odborné literatuře se můžeme setkat s mnoha definicemi pojmu finanční analýza. Tyto definice se mohou lišit z hlediska obsahového, časového, uživatelského a z hlediska objektu analýzy. Obecně je ale finanční analýza rozborem účetních údajů za účelem hodnocení (ocenění) podniku. Tento rozbor umožňuje vytvářet představu o ekonomické, finanční a důchodové situaci v podniku a je také podkladem pro další finanční rozhodování a finanční řízení podniku. I když se informační potřeby jednotlivých uživatelů účetních výkazů liší, jsou všichni v té či oné míře zainteresováni na zjištění několika základních charakteristik hospodářské a finanční situace podniku. Je to zejména: •
jaká je jeho platební schopnost (likvidita a solventnost), tzn. schopnost podniku vyrovnat své finanční závazky v době jejich splatnosti
•
jaká je jeho výnosnost (rentabilita), tzn. schopnost podniku zajistit přiměřený zisk z vloženého kapitálu
•
jaká je jeho hospodářská a finanční stabilita, tzn. jeho schopnost dlouhodobě zabezpečovat své finanční závazky a dlouhodobě dosahovat přiměřené výnosnosti.
Jednotlivé charakteristiky budou mít ovšem pro každého uživatele finanční analýzy různou váhu. Finanční analýza se vyskytuje v užším (tzv. školním) a širším pojetí. Toto členění se provádí podle podrobnosti vymezení jednotlivých etap finanční analýzy. Každé pojetí má své výhody i nevýhody. Mezi výhody užšího pojetí patří to, že jednoduché techniky a formalizované postupy finanční analýzy: •
poskytují srovnatelné standardní výsledky s velkou vypovídací schopností
•
umožňují relativně snadné a rychlé vyškolení profesionálního analytika
•
snižují nebezpečí identifikace analytika s firmou a také vliv neformálních organizačních struktur.
Naopak nevýhodou, která výrazně převyšuje výhody, je zvýšené riziko užšího pojetí, které plyne: 1
Pramen: ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K.: Finanční analýza. 1997.
8
•
z volby soustavy ukazatelů, která není nevhodná vzhledem ke zkoumané oblasti
•
ze zjednodušené až chybné interpretace získaných výsledků
•
z použití mechanických postupů při mezipodnikových, nebo mezinárodních srovnáních.
Následující tabulka zachycuje jedno z možných členění jednotlivých etap finanční analýzy v užším a širším pojetí. Tabulka č. 1: Dvě pojetí etap finanční analýzy
Užší pojetí
Širší pojetí
1. Výpočet ukazatelů zkoumaného podniku
2.
Srovnání hodnot ukazatelů
Výběr srovnatelných podniků
1b
Příprava dat a ukazatelů
1c
Ověření předpokladů o ukazatelích
2a
Výběr vhodné metody pro analýzu
a pro hodnocení ukazatelů
s odvětvovými průměry
3.
1a
Analýza časových trendů
2b
Zpracování vybraných ukazatelů
2c
Hodnocení relativní pozice podniku
3.
Identifikace modelu dynamiky
4.
Analýza vztahů mezi ukazateli:
Hodnocení vzájemných vztahů
•
pyramidové funkční vazby
ukazatelů pomocí pyramidové soustavy
•
vzájemné korelace ukazatelů
•
identifikace modelu vztahů
4.
5.
Návrh na opatření ve finančním
plánování a řízení
5a
Variantní návrhy na opatření
5b
Odhady rizik jednotlivých variant
Pramen: SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1999.
2.2 Zdroje informací pro finanční analýzu Předtím, než začneme provádět samotnou finanční analýzu, musíme mít soubor dat, který můžeme dále analyzovat a získat z nich určitou informaci. V literatuře se často rozlišují data od informací. Pomocí různých metod můžeme z dat získat informace různé úrovně. Data jsou tedy východiskem pro informace. Data používaná ve finanční analýze se člení podle mnoha způsobů. Přehled hledisek je v následující Tabulce č. 2:
9
Tabulka č. 2: Hlediska třídění informací pro finanční analýzu
Hledisko Charakter (typ) informací
Třídění • • • • • • • • • • • • •
Možnost kvantifikace Způsob zveřejnění Ekonomická rozlišovací úroveň
Finanční instituce Podnik (původ)
finanční nefinanční kvantifikovatelné nekvantifikovatelné oficiální neoficiální makroekonomické odvětvové podnikové údaje od klienta ostatní interní (vnitropodnikové) externí (vnější)
Pramen: SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1999. ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K.: Finanční analýza. 1997.
Toto členění informací není konečné, lze použít i další aspekty, nebo lze jednotlivá hlediska různě kombinovat a uspořádávat.
2.2.1 Informace rozlišované podle původu2 Jak již bylo uvedeno v Tabulce č. 2, mohou se informace podle původu dělit na interní a externí. Za interní jsou považovány takové informace, které se týkají bezprostředně podniku, vznikají na základě jeho podnikatelských aktivit a podnik je také eviduje. Interní informace můžeme dále členit na oficiální a ostatní. Oficiální účetní data jsou vykazována na základě zákonné povinnosti a jsou čerpána především z účetních výkazů finančního účetnictví, kterými jsou zejména data z účetní závěrky, a to rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetní závěrce aj. Dalším zdrojem oficiálních účetních dat může být vnitropodnikové účetnictví a výroční zprávy. Ostatní data o podniku jsou čerpána především z podnikových statistik, podkladů úseku práce a mezd, vnitřních směrnic podniku a zpráv a předpovědí vedoucích pracovníků podniku. Externí informace, které pochází z vnějšího ekonomického prostředí podniku, se mohou týkat nejenom okolí podniku (ať už domácího, či zahraničního), ale i podniku samotného. Stejně jako interní informace se mohou dělit na oficiální, které vychází 2
Pramen: ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K.: Finanční analýza. 1997.
10
z oficiální, nebo státní statistiky, a ostatní (neoficiální), do kterých můžeme řadit informace z odborného tisku, analytické zprávy různých institucí aj.
2.2.2 Informace rozlišované podle typu Finanční informace jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách a pochází z účetnictví. Poskytují informace o struktuře i celkové hodnotě aktiv i pasiv, o nákladech a výnosech, o hospodářském výsledku apod. Mezi finanční zdroje informací tak řadíme: •
účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy
•
vnitropodnikové účetní výkazy
•
předpovědi analytiků a vedení podniku
•
burzovní zpravodajství
•
zprávy o vývoji měnových relací a úrokových sazeb
•
mediální ekonomické zpravodajství.
Naopak nefinanční informace bývají vyjádřeny v nepeněžních (naturálních) jednotkách. Tyto informace bývají evidovány mimo systém účetnictví a v kombinaci s hlediskem kvantifikace je můžeme dále dělit na kvantifikovatelné a nekvantifikovatelné. Kvantifikovatelné nefinanční informace zahrnují: •
objemové množství výrobků a zásob, počty zaměstnanců
•
informace o produktivitě práce , spotřebě energie aj.
•
oficiální ekonomickou statistiku
•
prospekty, interní směrnice.
Nefinanční
informace
mohou
mít
i
jen
verbální
podobu.
o nekvantifikovatelné nefinanční informace. K nim řadíme například: •
posouzení postavení na trhu
•
kvalitu vedení podniku
•
komentáře odborného tisku, manažerů
•
opatření vlády
•
odhady různých analytiků.
11
Poté se jedná
2.3 Účetní výkazy3 Pro to, abychom mohli úspěšně zpracovat finanční analýzu, jsou důležité hlavně tři základní účetní výkazy finančního účetnictví, které zobrazují fungování podniku: rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash-flow. Tyto výkazy jsou vzájemně propojeny, jak ukazuje Obrázek č.1. Obrázek č. 1: Propojení rozvahy s výkazem cash-flow a výkazem zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty
Rozvaha
Výkaz cash-flow Počáteční stav peněžních prostředků
Vlastní kapitál
Výdaje Majetek
Náklady
Zisk/ztráta
Výnosy
Příjmy Konečný stav peněžních prostředků
Konečný stav peněžních prostředků
Cizí kapitál Zisk/ztráta
Pramen: SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001.
Struktura rozvahy a výkazu zisku a ztráty je závazně stanovena Ministerstvem financí. Zároveň jsou tyto dva výkazy součástí účetní závěrky, ke které se připojuje i příloha informující o účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování. Příloha rovněž obsahuje doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty a též přehled
o peněžních
tocích,
který
ovšem
nemá
(jako
předchozí
výkazy)
standardizovanou podobu. Rozvaha je považována za základní účetní výkaz, který k určitému datu zachycuje bilanční formou stav aktiv (majetku podniku) a pasiv (zdrojů jejich krytí), tzn. že musí platit základní rovnice: Aktiva = Pasiva. Rozvaha zároveň zjišťuje informace o finančním postavení podniku. Naopak výkaz zisku a ztráty sděluje informace o tom, jak vzniká výsledek hospodaření a vyčísluje jeho dílčí komponenty. Tento výkaz tedy rozděluje výsledek hospodaření na provozní výsledek hospodaření, výsledek hospodaření z finančních operací a mimořádný výsledek hospodaření. Výkaz zisku a ztráty lze vyjádřit rovnicí: 3
Pramen: KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl I – Jak porozumět účetním výkazům. 1997., SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1999. ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K.: Finanční analýza. 1997.
12
Výsledek hospodaření za účetní období = Výnosy – Náklady. Příjmy peněz a jejich výdaje v závislosti na hospodářských operacích se odráží ve výkazu o tvorbě a použití peněžních prostředků (výkaz cash-flow). Slouží tak k posouzení skutečné finanční situace podniku a odpovídá na otázku kolik peněžních prostředků podnik vytvořil a k jakým účelům je použil.
2.4 Vypovídací schopnost účetních výkazů Ačkoliv je prioritní účetní zásadou zásada věrného zobrazení skutečnosti, je nutné si uvědomit, že existují některé situace, které získání tohoto věrného obrazu ztěžují. Tyto limitující okolnosti mohou narůstat jak při analýze trendů, ale hlavně při mezipodnikovém srovnání. Mezi nejdůležitější okolnosti, které omezují vypovídací schopnost účetních výkazů patří:4 •
Orientace na historické účetnictví
•
Inflace
•
Změny v ekonomickém prostředí (změny úrokových sazeb, pohyby kurzů cizích měn, změny v mzdové politice, odvětvové změny aj.)
•
Chybějící údaje (třeba pro srovnání výsledků s jinými podniky, s minulými obdobími)
•
Problém srovnatelnosti účetních výkazů (srovnatelnost údajů téhož podniku v časové řadě, srovnatelnost s jinými podniky)
•
Změny v legislativě (v celních a devizových předpisech, v obchodním právu, zdravotním a sociálním pojištění, ve státní fiskální politice atd.)
•
Sezónní a konjunkturální výkyvy během roku, které způsobují, že stavové veličiny v rozvaze neznázorňují průměrné celoroční podmínky
•
Vlivy nepeněžních faktorů, které se sice nemohou ve výkazech objevit přímo, ale je nutné je brát v úvahu při vysvětlení výsledků analýzy.
4
Pramen: KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl I – Jak porozumět účetním výkazům. 1997.
13
Historické účetnictví 5 Podle všeobecně uznávaných mezinárodních účetních standardů se má majetek a závazky oceňovat v na základě principu historických cen, tedy v cenách, za které byl majetek pořízen, či vyroben. Ačkoliv má tento systém některé výhody (jako např. to, že je dostatečně průkazný, objektivní a ověřitelný), přesto převládají jeho nedostatky, a to hlavně:6 •
nebere v úvahu (až na určité výjimky vyplývající z předpisů) změny cen konkrétních položek aktiv (popř. dluhů), tzn. změny tržních cen majetku, který podnik vlastní,
•
ignoruje změny kupní síly peněžní jednotky a tím v konečném důsledku
•
zkresluje hospodářský výsledek běžného roku.
Aby uplatnění historických cen mělo smysl, měla by být splněna zásada stálé kupní síly peněžní jednotky. V naší praxi bohužel tento předpoklad splněn není, a tak při aplikaci zásady historických cen vznikají značné obtíže při interpretaci účetních výkazů.
2.5 Srovnatelnost účetních výkazů Dalším problémem omezujícím vypovídací schopnost účetních výkazů je jejich srovnatelnost. Zajištění srovnatelnosti údajů uložených v účetních datech má pro finanční analýzu prvořadý význam. Pokud se nám to podaří, pak můžeme podnik sledovat ve více časových obdobích, nebo ho srovnávat s jinými podniky.
2.5.1 Srovnatelnost v časové řadě K posouzení vývoje hospodaření podniku musíme provést srovnání jeho výsledků v časové řadě. K zajištění srovnatelnost těchto výsledků slouží zásada konzistence. Ta požaduje, aby podnik, samozřejmě pokud to umožňují účetní předpisy, neměnil zvolenou účetní politiku, metodu účtování a vykazování výdajů. Takovéto změny se mohou provést jen v případě, že by přispěly k věrnějšímu zobrazení skutečnosti a jen na rozhraní dvou účetních období. Rozdíly, které z této změny vyplynou pak ovlivní následující účetní období. Tato zásada je natolik závažná, že je zakotvena i v §8 Zákona 563/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů).
5
Pramen: KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl I – Jak porozumět účetním výkazům. 1997. 6 Pramen: KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl I – Jak porozumět účetním výkazům. 1997.
14
2.5.2 Srovnatelnost s tuzemskými podniky Protože podnik neexistuje izolovaně od ostatních podniků, ale je naopak úzce spjat se svým okolím, vyvstává mu potřeba srovnat své výsledky s obdobnými podniky v oboru. Ačkoliv je v České republice normativně Ministerstvem financí upraveno běžné účetnictví, pro které vydává závaznou účetní osnovu a postupy účtování, přesto ministerstvo zároveň ponechává podniku určitou volnost tím, že vymezuje určité meze, ve kterých se může účetnictví pohybovat. To vede k tomu, že vedení podniku se může rozhodnout, jak bude určité události interpretovat, zachycovat a také vykazovat. Tak u různých podniků vznikají mezi stejnými položkami účetních výkazů obsahové rozdíly, které následně narušují možnost srovnat vykazované údaje. I když se hlediska klasifikace těchto rozdílů v praxi vzájemně prolínají, lze je v podstatě klasifikovat následovně: •
odlišnosti vyplývající z rozdílné účetní politiky
•
odlišnosti v aplikaci obecně uznávaných účetních zásad
•
odlišnosti metodické.
2.6 Uživatelé finanční analýzy7 Výsledky získané pomocí finanční analýzy využívají různé skupiny uživatelů. Základní členění uživatelů finanční analýzy je na interní a externí uživatele. Interními uživateli především jsou: •
majitelé firmy (akcionáři, společníci), které zajímá, jak dobře své finanční prostředky uložili, zda jsou náležitě zhodnocovány a využívány. Jejich hlavním cílem je to, aby rentabilita jimi vloženého kapitálu byla vyšší, než kdyby ho uložili do bezpečné banky po odečtu zdanění. Dále se zajímají o vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti a i o vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku. Jsou však i zainteresováni na stabilitě a rentabilitě podniku a na disponibilním zisku (jaký podíl z něho bude znovu investován a jaký bude rozdělen ve formě dividend).
•
management firmy, který informace z finanční analýzy potřebuje především pro svá dlouhodobá, ale i krátkodobá rozhodnutí o podniku. Díky těmto informacím může vidět dopady svých řídících rozhodnutí, a tak správně
7
Pramen: ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1999
15
rozhodnout při získávání finančních zdrojů, při volbě optimální kapitálové struktury a samozřejmě i zdrojů jejího krytí, při rozdělování volných peněžních prostředků, při přijímání podnikatelského záměru. To, co ovšem management z finanční analýzy zajímá nejvíce, je platební schopnost podniku a likvidita podniku, která umožňuje manažerům rozhodnout se o realizaci dodatečného úvěru, nebo zatížení jinými dodatečnými výdaji. Manažeři jsou zainteresováni nejen na vývoji vlastního podniku, ale zajímá je i vývoj konkurence a obchodních partnerů. •
zaměstnanci firmy se zajímají o prosperitu a stabilitu podniku hlavně z důvodu zjištění informací o perspektivě existence jejich místa a s tím souvisejícím hmotným zabezpečením.
Mezi externí uživatele finanční analýzy se řadí: •
obchodní partneři firmy zahrnující dodavatele i odběratele. Odběratelé (zákazníci) podniku, se zajímají především o dlouhodobou stabilitu podniku a to z toho důvodu, aby v případě krachu podniku neměli problémy s vlastní výrobou. Jde jim tedy o to, aby podnik jako jejich dodavatel byl schopen dostát svým závazkům. Naopak dodavatelé informací z finanční analýzy využívají pro volbu nejvhodnějšího odběratele, u kterého přepokládají reálnost plnění uzavřených smluv. V centru jejich zájmu je hlavně platební schopnost podniku, struktura oběžných aktiv a krátkodobých závazků a také průběh peněžních toků.
•
banky a jiní věřitelé využívají informací z finanční analýzy hlavně pro svá rozhodnutí, zda podniku poskytnout, či neposkytnout úvěr. Sledují tedy solventnost, likviditu a výnosnost podniku z dlouhodobého hlediska. Tím, že podniku poskytnou jím požadované zdroje, podstupují určité riziko. Toto riziko pak oceňují úrokovou mírou, při jejímž sestavování by měli brát v úvahu i konečnou hodnotu pohledávky, což je nárok na náhradu ztráty v případě, že se dlužník dostane do platební neschopnosti. Samozřejmostí je, že se věřitelé snaží toto riziko snížit na minimum, a tak po dlužnících vyžadují různé majetkové hodnoty v odpovídajícím ocenění jako záruku. Touto zárukou většinou bývají nemovitosti (protože mají relativně stálou hodnotu), záloha, nebo požadavky na určitý podíl z vlastních zdrojů klienta na celkové hodnotě investičního projektu.
•
držitelé dluhopisů podniku se zajímají obzvláště o likviditu podniku a o finanční stabilitu, protože jsou zainteresováni na tom, aby jim byl jejich cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši.
16
•
investoři zvažující investici svého volného kapitálu do daného podniku. Protože se potřebují ujistit, že jejich rozhodnutí bude správné, tak se zajímají zejména o stabilitu a další rozvoj podniku, stejně tak jako o míru rizika a zhodnocení svého kapitálu.
•
stát a jeho orgány, který se o účetní data podniků zajímá z mnoha důvodů. Asi nejvíce viditelným a zmiňovaným důvodem je kontrola plnění daňových a jiných odvodových povinností podniku. Dalším důvodem, proč se stát o tato data zajímá, je ten, že má v podniku určitou majetkovou účast. Stát se však zajímá i o finanční situaci podniků, kterým poskytnul nějakou finanční výpomoc. V neposlední řadě jsou však účetní data podkladem pro státní statistiky a pro formulování státní hospodářské politiky.
•
konkurenční firmy porovnávají výsledky podniku se svými, čímž se snaží odhalit silné a slabé stránky a upevnit své postavení na trhu. Často při tom využívají ukazatelů rentability, obratovost aktiv, velikost ročních tržeb aj.
•
burzovní makléři zase potřebují znát průběžné informace o podniku, aby byli úspěšní při obchodech s cennými papíry a při volbě skladby portfolia.
•
analytici, daňoví poradci a účetní znalci pomocí finanční analýzy identifikují nedostatky v hospodaření podniku a doporučují postupy k nápravě těchto nedostatků.
•
veřejnost zajímá finanční situace hlavně z důvodu, jestli podnik přispívá k rozvoji regionu, ve kterém působí, nebo například nemá negativní vliv na životní prostředí.
•
odborové svazy, statistický úřad, university, finanční novináři a další.
17
3
Metody finanční analýzy8
Cílem každé firmy je zvýšit svou tržní hodnotu v delším časovém období, k čemuž má sloužit i finanční analýza. V ekonomii se pak většinou používají dva přístupy k tomu, jak hodnotit hospodářské procesy: technická analýza a fundamentální analýza. Technická analýza vychází z matematických, matematicko-statistických a jiných algoritmizovaných metod. Výsledkem je kvantitativní zpracování dat s jejich následným kvalitativním posouzením. U fundamentální analýzy vyhodnocuje spíše kvalitativní údaje analytik, který má hluboké empirické a teoretické znalosti a zkušenosti. Jde tak hlavně o analýzy založené na znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a neekonomickými procesy. Do analýzy se mohou zahrnout i kvantitativní informace, ty se ovšem většinou nezpracovávají pomocí algoritmizovaných postupů. Oba dva druhy analýzy mají samozřejmě své klady i zápory. V praxi je však lépe uplatnitelná technická analýza, ačkoliv její odpůrci tvrdí, že je ještě méně spolehlivá, než hod mincí. Hlavním důvodem pro použití právě tohoto druhu analýzy je fakt, že rychlost a množství operací, které jsou prováděny v souvislosti s obchodováním na burzách, mnohonásobně překročily možnosti lidí. Místo lidí tak na burzách obchodují spíše počítače. To znamená, že rozhodování musí být algoritmizované. Dalším nezanedbatelným důvodem je i to, že je nutné umět rychle zpracovat velký objem informací ke nimž se můžeme v současné době dostat. K tomu právě výborně poslouží počítače, které ovšem mohou využít jen technickou analýzu. Technická analýza však musí být hodnocena v souvislosti s ostatními daty. Proto i má práce bude zpracovávána pomocí ukazatelů technické analýzy. Technickou analýzu lze navíc ještě členit podle dalších hledisek: •
podle způsobu srovnání hodnot ukazatelů: -
prostorová (komparativní) analýza – umožňuje mezipodnikové srovnání, tzn. srovnání hodnot jednotlivých ukazatelů se stejnými ukazateli u konkurenčních jako například
firem.
Tato
financování
8
metoda
majetku
má
podniku
některé pomocí
nedostatky, leasingu,
Pramen: SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001. ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1999.
18
nebo volnost při výběru způsobu účtování. Při použití této metody se navíc musí dodržet určité podmínky, a to: - srovnávané podniky musí mít obdobný charakter činnosti - podniky musí být přibližně stejně velké a mít stejnou právní formu podnikání -
trendová analýza – jde o nejčastější způsob hodnocení ukazatelů, který srovnává hodnoty ukazatelů v čase. Výhodou je, že zobrazuje jak kladné, tak záporné vývojové trendy, čímž pomáhá vytvářet, nebo korigovat řídící rozhodnutí
-
srovnání s plánem – porovnává skutečné hodnoty s hodnotami, které jsou předem stanoveny v plánu. Tato metoda rozpoznává a rozebírá případné disproporce mezi předpokládaným a skutečným efektem rozhodování
-
srovnání s odhadem experta – je založeno na subjektivním hodnocení odborníka v dané oblasti, který se zároveň musí vyznat i ve finanční analýze
•
podle používaných matematických postupů: -
elementární metody technické finanční analýzy – může je využít široký okruh uživatelů, protože jsou založeny na základních aritmetických operacích s ukazateli. Třídění těchto ukazatelů lze vidět na Obrázku č. 2.
19
Obrázek č. 2: Třídění ukazatelů technické analýzy
Extenzivní (objemové)
Stavové
Položky aktiv Položky pasiv
Rozdílové (rozdíly stavu určitých skupin aktiv a pasiv)
Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní majetek Čisté pohotové prostředky
Tokové (o změně za určité období)
Cash-flow Položky výkazu zisku a ztráty Trendy extenzivních ukazatelů
Nefinanční (počet Zaměstnanců, akcií aj.) Ukazatele
Stejnorodé Intenzivní (relativní)
Nestejnorodé
Procentní (poměrná změna extenzivního ukazatele v období) Vztahové (poměry dvou stavových ukazatelů v témže okamžiku) Doba obratu (poměr stavových ukazatelů k tokovým) Rychlostní (převrácené hodnoty dob obratu 1x za rok) Ostatní (jmenovatel či čitatel jsou nefinanční ukazatele např. produktivita práce)
Pramen: KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II – Finanční analýza účetních výkazů. 1997.
Mezi elementární metody patří:9 o analýza stavových (absolutních) ukazatelů *
analýza trendu (tzv. horizontální analýza)
*
procentní rozbor (tzv. vertikální analýza)
o analýza rozdílových a tokových ukazatelů *
analýza fondů finančních prostředků
*
analýza cash-flow
o přímá analýza intenzitních ukazatelů *
analýza ukazatelů rentability
*
analýza ukazatelů aktivity
9
Pramen: KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II – Finanční analýza účetních výkazů. 1997.
20
*
analýza ukazatelů zadluženosti
*
analýza ukazatelů likvidity
*
analýza ukazatelů kapitálového trhu
*
analýza ukazatelů na bázi finančních fondů a cash-flow
o analýza soustav ukazatelů
-
*
DuPontův rozklad
*
pyramidové rozklady
vyšší metody technické finanční analýzy – na rozdíl od elementárních metod využívají metody matematické statistiky, nebo jiné metody. Vyšší metody se dále mohou členit na matematiko-statistické metody a nestatistické metody:10 Matematicko-statistické metody: o bodové odhady – slouží k určení orientační „normální“ ukazatele pro skupinu podniků o statistické testy odlehlých dat – ověřují, zda krajní hodnoty ukazatelů patří ještě do zkoumaného souboru o empirické distribuční funkce – slouží k přibližnému odhadu pravděpodobnosti výskytu jednotlivých hodnot ukazatelů o korelační koeficienty – slouží jednak k posouzení stupně vzájemné závislosti ukazatelů, jednak k posouzení „hloubky paměti“ v časové
řadě
ukazatelů
a
také
k přípravě
regresních
a autoregresních modelů ukazatelů o regresní modelování – pomocí něho můžeme charakterizovat vzájemné závislosti mezi dvěma nebo více ukazateli,dále rozčlenit ukazatele podle jejich vlivu na požadovaný výsledek na významné a zanedbatelné a slouží i k posouzení možných důsledků řídících zásahů a jiných rozhodnutí o autoregresní modelování – používá se k charakterizaci dynamiky ekonomického vývoje a k prognózování o analýza rozptylu - má úlohu při výběru ukazatelů , které mají rozhodující vliv na žádaný výsledek o faktorová analýza – má pomoci zjednodušit závislostní struktury ukazatelů
10
Pramen: KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II – Finanční analýza účetních výkazů. 1997. SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001.
21
o diskriminační analýza – pomocí ní se stanovují významné příznaky finanční tísně podniku a posuzuje se stupeň nebezpečí finančního zhroucení podniku o robustní matematicko-statistické metody – slouží k potlačení vlivu apriorních předpokladů na výsledky statistických metod. Nestatistické metody: o metody založené na teorii matných (fuzzy) množin – teorie nabízí bohatší výběr stupně příslušnosti prvků k množině, který od zcela určitého ne přechází postupně k úplnému ano o metody založené na alternativní teorii množin o metody formální matematické logiky o expertní systémy – jsou založeny na shromažďování jevů a soudů o těchto jevech vytvořených experty a uložených do počítače, který následně hodnotí odlišnosti reálné situace a vzorové a navrhuje řešení o metody fraktální geometrie o neuronové sítě o metody založené na gnostické teorii neurčitých dat – maximalizuje množství informací čerpané z dat a je založena na jednotlivých datech kontaminovaných neurčitostí Nejdůležitější metody technické finanční analýzy popíšu v následujících kapitolách.
3.1 Absolutní ukazatele11 Absolutní ukazatele, kterým se také říká ukazatele stavové, vycházejí přímo z účetních výkazů. Přináší tedy informaci o rozsahu podnikových aktiv a pasiv, nákladů a výnosů. Za měrnou jednotku jsou brány peníze.
3.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýza (označovaná též jako analýza trendů) sleduje zkoumanou veličinu v čase, nejčastěji ve vztahu k nějakému předchozímu účetnímu období. Při analýze uvažujeme změny absolutních hodnot i procentní změny položek účetních výkazů
11
Pramen: SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001. ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. 2005. MÁČE, M.: Finanční analýza obchodních a státních organizací – praktické příklady a použití. 2006.
22
horizontálně, tedy po řádcích. Z těchto změn lze odvozovat i předpokládaný budoucí vývoj příslušných ukazatelů. Procentní změny vychází z absolutních změn zjištěných jako rozdíl dvou hodnot v čase: absolutní zmena = ukazatel t − ukazatel t −1 Relativní změny ukazatele oproti předcházejícímu období pak vyjádříme takto: procentní zmena =
ukazatel t + 1 − ukazatelt ukazatelt
∗ 100
3.1.2 Vertikální analýza Tento druh analýzy, označovaný i jako strukturální analýza, spočívá ve srovnání účetních výkazů daného roku s výkazy z minulých let. Výsledky vertikální analýzy mohou sloužit pro srovnání účetních výkazů v účetních výkazech v delším časovém období, ale i pro srovnání daného podniku s podniky v oboru nebo srovnání s odvětvovými průměry. Jednotlivé položky výkazů se vyjadřují jako procentní podíly jedné z těchto položek. Technika rozboru bývá zpracovávána v jednotlivých letech od shora dolů – proto se analýze říká vertikální. Jako základ pro procentní vyjádření se v Rozvaze berou hodnoty celkových aktiv a pasiv a ve Výkazu zisku a ztráty pak obvykle velikost tržeb.
3.2 Poměrové ukazatele12 Poměrové ukazatele, které patří mezi intenzitní ukazatele, jsou základem mnoha metod používaných při finanční analýze, a to hlavně proto, že umožňují získat rychlý a nenákladný přehled o základních finančních charakteristikách firmy. Vychází z účetních výkazů
- rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Zde ale může nastat určitý
problém, protože údaje z rozvahy mají charakter stavových ekonomických veličin (tzn. zachycují stav k určitému datu), zatímco údaje z výkazu zisku a ztráty jsou tokovými ukazateli (tj. zachycují výsledky za určité období). Poměrové ukazatele jde sestavit buď jako podílové, kdy dávají do poměru část celku a celek, anebo jako vztahové, kdy se do vzájemného poměru dávají samotné veličiny.
12
Pramen: SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001. ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1999. BLAHA, S. Z., JINDŘICHOVSKÁ, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy: Finanční analýza pro investory: bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. 1995.
23
Jak jsem již zmínila, je finanční poměrová analýza rychlá a jednoduchá. Přesto ji nelze považovat za jediný nástroj při posouzení situace podniku, ale musí se dávat do souvislostí i s jinými údaji o podniku. Poměrová analýza má i jiné výhody:13 •
umožňuje provádět trendovou analýzu, tzn. analýzu vývoje finanční situace firmy v čase
•
může být použita jako vstupní údaj matematických modelů umožňujících popsat závislost mezi jevy, hodnotit rizika a předvídat budoucí vývoj
•
je vhodným nástrojem prostorové, komparativní analýzy.
Poměrová analýza má však i své problémy a omezení, které by její uživatelé měli mít při posuzování jejích výsledků na paměti. K těmto slabým stránkám lze řadit:14 •
nemůžeme tvrdit, že konkrétní ukazatel je špatný nebo dobrý. Protože pokud je například vysoká hodnota ukazatele obratu stálých aktiv sice může znamenat, že firma využívá efektivně svá aktiva, ale na druhou stranu může značit i podkapitalizování firmy a nemožnost si dovolit koupit více aktiv.
•
firma může mít některé ukazatele vypadající dobře a některé, které se jeví hůře. Je tedy obtížné říci, jak na tom firma ve skutečnosti je.
•
finanční analýza je vhodnější pro menší, úzce zaměřené firmy než pro velké společnosti s více divizemi.
•
pro dočasné zlepšení ukazatelů firmy využívají techniku „window dressing“. Například si 30.12. 2007 půjčí peněžní prostředky na dva roky a 3.1. 2008 je zase splatí. Tím sice vylepšila třeba ukazatel běžné likvidity, ovšem poté, co peníze vrátí, je vše na staré úrovni.
•
jestliže je omezena vypovídací schopnost a srovnatelnost výkazů (inflace, sezónní faktory atd.), pak je omezena i vypovídací schopnost poměrových ukazatelů, které jsou z nich sestaveny.
V dalším textu budou podrobněji popsány jednotlivé skupiny poměrových ukazatelů podle toho, z jakých údajů vychází a na jaké rysy hospodaření podniku se zaměřují.
13
Pramen: SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001. Pramen: BLAHA, S. Z., JINDŘICHOVSKÁ, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy: Finanční analýza pro investory: bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. 1995. 14
24
3.2.1 Ukazatele rentability15 Rentabilita (ziskovost, či výnosnost) je schopnost podniku vytvářet zisk. Ukazatele rentability pak slouží k hodnocení celkové efektivnosti dané činnosti. Jde o ukazatele mezivýkazové, protože v čitateli se vyskytuje zisk z výkazu zisku a ztráty a ve jmenovateli najdeme nějaký druh kapitálu z rozvahy. Přitom v úvahu můžeme brát několik typů zisku. Nejčastěji to bývá: •
čistý zisk (se zahrnutými nákladovými úroky a zdaněný) – používá se pro něj zkratka ČZ nebo anglická EAT (Earnings After Taxes)
•
zisk před zdaněním (obsahuje nákladové úroky) – má zkratku ZD nebo EBT (Earnings BeforeTaxes)
•
zisk před úroky a daněmi – zkratka ZUD nebo EBIT (Earnings Before Interest and Taxes).
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (RCVK) Tento ukazatel (anglicky ROA = Return on Assets) poměřuje zisk a celková aktiva investovaná do podnikání a to bez ohledu na to, jaký je zdroj jejich financování. Vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání a také hodnotí výnosnost celkového vloženého kapitálu (tedy kolik korun vynesla každá koruna investovaného kapitálu). Při konstrukci tohoto ukazatele můžeme, něco nemusíme zohledňovat daňové efekty. Proto se také vzorec pro výpočet může vyskytovat ve dvou verzích: Nezdaněná ROA ROA =
Zdaněná ROA
ZUD celková aktiva
Ukazatel
v nezdaněné
ROA =
verzi
informuje
o
ČZ + úroky ∗ (1 − sazba daně ) celková aktiva rentabilitě
podniku
v případě,
že by neexistovalo zdanění příjmů. Naopak ve zdaněné formě k čistému zisku přičítáme zdaněné úroky, čímž dostaneme skutečnou cenu cizího kapitálu. Zahrnutí nákladů do úroků tak vede ke snížení vykazovaného zisku a tím i nižší dani z příjmů. A o takto ušetřenou částku daně je cena cizího kapitálu nižší. Rentabilita vlastního kapitálu (RVK) Tento ukazatel označovaný též anglickou zkratkou ROE (Return On Equity) má zásadní význam pro vlastníky společnosti, kteří tak zjišťují, zda jimi vložený kapitál přináší 15
Pramen: SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001. ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. VALACH, J., A KOLEKTIV: Finanční řízení podniku. 2001. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II – Finanční analýza účetních výkazů. 1997. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. 2001.
25
dostatečný výnos. Obecně by měla hodnota ROE být vyšší než úroková míra bezrizikových cenných papírů. Úroveň ukazatele závisí na rentabilitě celkového kapitálu a úrokové míře cizího kapitálu. I tento ukazatel může nebo nemusí zahrnovat daňové efekty: Nezdaněná verze ROE =
Zdaněná verze
ZD vlastní kapitál
ROE =
ČZ vlastní kapitál
Zdaněná forma ROE je ovlivňována jak výší čistého zisku, tak vývojem vlastního kapitálu. Je-li pak výše vlastního kapitálu velmi nízká, je ukazatel ROE extrémně vysoký. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (RDIK) Tento ukazatel (anglicky ROCE = Return On Capital Employed) představuje velmi používané měřítko výkonnosti podniku, které se používá i pro mezipodnikové srovnání, a popisuje zvýšení kapitálového potenciálu vlastníků využitím dlouhodobého cizího kapitálu. ROCE =
ČZ + úroky vlastní kapitál + dlouhodobé závazky
Užívá se pro hodnocení monopolních veřejně prospěšných společností jako např. vodárny nebo telekomunikace. Rentabilita tržeb, zisková marže a nákladovost Rentabilita tržeb (ROS = Return On Sales) je vlastně zisk vztažený k tržbám,
které představují ohodnocení výkonů firmy. Odráží schopnost podniku vyrábět výrobek nebo službu s nízkými náklady nebo za vysokou cenu. Pro srovnání firem s různou strukturou kapitálu se užívá vzorec: ROS =
ZUD tržby
Modifikací tohoto ukazatele je ukazatel ziskové marže (PMOS = Profit Margin On Sales). Rozdíl je v tom, že PMOS užívá v čitateli zisk po zdanění. Tento ukazatel říká, jaký je zisk na korunu obratu, vyjádřený v haléřích. Je-li pod oborovým průměrem, značí to, ceny výrobků jsou relativně nízké, nebo náklady jsou příliš vysoké.
PMOS =
26
ČZ tržby
Doplňkovým ukazatelem k předchozímu ukazateli je ukazatel nákladovosti, který je měřený vztahem celkových nákladů k dosaženým tržbám podniku. Tento ukazatel lze rozložit na jednotlivé složky rozlišené podle jednotlivých nákladových druhů a sledovat, jak ovlivňovaly změny celkové nákladovosti. Náklady Tržby − ZUD ZUD = =1− = 1 − ROS Tržby Tržby Tržby
3.2.2 Ukazatele aktivity16 Tyto ukazatele měří, jak efektivně účetní jednotka hospodaří se svými aktivy, tzn. měří schopnost managementu dosahovat při optimálním využití vloženého majetku co nejlepších hospodářských výsledků. Jestliže má podnik více aktiv, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady, a tím i nízký zisk. Naopak při nedostatku aktiv se musí vzdát možných podnikatelských aktivit, čímž přichází o výnosy z nich. Ukazatele aktivity mohou být vyjadřovány jako rychlost obratu, která vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, ve kterých bylo dosaženo tržeb použitých v ukazateli, anebo jako doba obratu, která odráží počet dní trvání jedné obrátky. Vázanost celkových aktiv a obrat celkových aktiv Ukazatel vázanosti celkových aktiv měří celkovou produkční efektivnost firmy a výkonnost, s jakou firma využívá aktiva za cílem dosažení tržeb. Platí, že čím je tento ukazatel nižší, tím lépe. Nesmíme ale také zapomenout na to, že tyto ukazatele ovlivňuje používaný způsob oceňování aktiv a metod odpisování. Vázanost celkových aktiv =
aktiva rocní tržby
Obrat celkových aktiv ukazuje, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva ve výrobní
činnosti podniku bez ohledu na zdroje jejich krytí. Udává kolikrát se aktiva obrátí za daný interval (za rok). Jeho výše se mění podle oboru činnosti podniku, ale měla by být stejná nebo vyšší než oborový průměr. Obrat celkových aktiv =
16
rocní tržby aktiva
Pramen: SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001. ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. VALACH, J., A KOLEKTIV: Finanční řízení podniku. 2001. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II – Finanční analýza účetních výkazů. 1997. ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K.: Finanční analýza. 1997. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. 2001.
27
Relativní vázanost stálých aktiv a obrat stálých aktiv Relativní vázanost stálých aktiv je odvozena z ukazatele vázanosti celkových aktiv.
Opět platí, že čím nižší je tento ukazatel, tím lépe. Pokud se však ve jmenovateli uvádí zůstatková hodnota stálých aktiv, tak to vede k tomu, že se ukazatel s počtem let zlepšuje zcela bez přičinění podniku. Značný vliv má i zvolený způsob odpisování. Zůstatková cena majetku se totiž v rozvaze udává v historických cenách (nezohledňuje vliv inflace), což může vést k tomu, že řada stálých aktiv pořízených před mnoha lety je v rozvaze podhodnocena a starší firma tak může vykazovat lepší výkonnost i bez svého přičinění. Re lativní vázenost stálých aktiv =
stálá aktiva rocní tržby
Obrat stálých aktiv je převrácenou hodnotou relativní vázanosti stálých aktiv, a proto
má i stejné nedostatky. Užívá se při rozhodování o pořízení dalšího produkčního investičního majetku. Pokud je hodnota pod oborovým průměrem, mělo by se zvýšit využití výrobních kapacit a finanční manažeři by měli omezit investice firmy. Obrat stálých aktiv =
rocní tržby stálá aktiva
Obrat zásob a doba obratu zásob Obrat zásob udává kolikrát se přemění zásoby v jiné formy oběžného majetku
až po prodej hotových výrobků a opětný nákup zásob. Ukazatel má však dvě slabiny. Jednou je to, že často nadhodnocuje skutečnou obrátku, protože tržby odráží tržní hodnoty, ale zásoby se udávají v pořizovacích cenách. To by se dalo odstranit, pokud by se v čitateli použily náklady na prodané zboží (účet 504). Druhou slabinou je, že tržby jsou tokovou veličinou a zásoby stavovou. K odstranění statického charakteru zásob se doporučuje použít průměrné roční zásoby. Tyto úpravy se však většinou nepoužívají. Je-li ukazatel vyšší než oborový průměr, je hodnocen pozitivně – firma nemá zbytečné nelikvidní zásoby. Naopak nízký obrat zásob ve spojení s neúměrně vysokým ukazatelem likvidity značí zastaralé zásoby. Obrat zásob =
rocní tržby zásoby
Doba obratu zásob udává průměrný počet dnů, po který jsou zásoby vázány v podniku
než jsou spotřebovány. Zároveň udává i počet dnů, za které se zásoba promění v hotovost. Doba obratu zásob =
365 obrat zásob
Doba obratu zásob =
nebo
28
prumerná zásoba denní spotreba
Obecně platí, že čím je obratovost zásob vyšší a doba obratu zásob kratší, tím lépe.
Doba obratu pohledávek a doba obratu závazků Doba obratu pohledávek, která je doplňkovým ukazatelem k obratu zásob (udává
se jako poměr tržeb k pohledávkám), má určit průměrnou dobu mezi prodejem na obchodní úvěr a přijetím peněz. Tím, že podnik poskytne obchodní úvěr, se připravuje o úroky a také se vystavuje riziku, že dlužník své závazky nesplatí. Proto je nutné tuto oblast podrobovat kontrole, aby se podnik nedostal do nepříznivé situace. obchodní pohledávky denní tržby na fakturu pohledávky Doba obratu pohledávek = tržby 365
Doba obratu pohledávek =
nebo
Doba obratu závazků vypovídá o platební morálce podniku vůči jeho dodavatelům, tedy
jak dlouho jim firma odkládá platbu faktur. Nákupem na úvěr podnik získává dočasně peněžní prostředky, které pak může použít na uspokojení vlastních potřeb. Zároveň je ale třeba sledovat, aby byl podnik v době splácení dluhu likvidní. Doba obratu závazků =
závazky k dodavatelům závazky nebo Doba obratu závazků = tržby denní tržby na fakturu 365
V dobře fungujícím podniku by doba obratu pohledávek měla být kratší než doba obratu závazků, protože jinak se podnik dostává do nepříznivé finanční situace.
3.2.3 Ukazatele platební schopnosti17 Trvalá platební schopnost je jednou ze základních podmínek dobrého fungování podniku v rámci trhu. Podniku jde hlavně o to, aby byl schopen včas splatit své krátkodobé závazky (dluhy). V souvislosti s platební schopností si pak musíme uvědomit rozdíly mezi pojmy likvidita, likvidnost a solventnost. Likvidita je momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky. Solventnost představuje obecnou schopnost podniku získat peněžní prostředky na úhradu závazků. Likvidnost označuje, jak moc je obtížné přeměnit majetek do hotovostní formy. Například v rozvaze jsou aktiva seřazena podle stupně své likvidnosti.
17
Pramen: SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001. ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007., VALACH, J., A KOLEKTIV: Finanční řízení podniku. 2001. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II – Finanční analýza účetních výkazů. 1997. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. 2001.
29
Ukazatele platební schopnosti (likvidity) poměřují to, čím je možno platit (aktiva) s tím, co je potřeba zaplatit (pasiva). Nevýhodou této skupiny ukazatelů je fakt, že posuzují likviditu podle zůstatku oběžného majetku. Ta je však mnohem více ovlivňována budoucími cash-flow.
Běžná likvidita18 Ukazatel běžné likvidity poměřuje, kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky, tedy kolikrát je podnik schopen uspokojit požadavky svých věřitelů, pokud by všechna svá oběžná aktiva přeměnil na peníze. Vypovídací schopnost tak má hlavně pro krátkodobé věřitele. Ukazatel má ale i některá omezení, ke kterým především patří:19 •
nepřihlíží k struktuře oběžných aktiv z pohledu jejich likvidnosti
•
nepřihlíží ke struktuře krátkodobých závazků z hlediska jejich splatnosti
•
nezachycuje vývoj platební schopnosti během roku, protože je odvozován z Rozvahy (stavový účetní výkaz).
I přesto může být běžná likvidita indikátorem platební schopnosti podniku a je postačující pro hodnotu vyšší než 1,5. Bežná likvidita =
obežná aktiva krátkodobé závazky
Pohotová likvidita20 Aby se odstranily nevýhody předchozího ukazatele, používá se v praxi pohotové likvidity. Ta v čitateli z oběžných aktiv eliminuje zásoby, čímž v něm zůstanou finanční majetek a krátkodobé pohledávky, které by měly být očištěny o těžko vymahatelné a pochybné pohledávky, protože jinak se snižuje vypovídací schopnost tohoto ukazatele. Bývá také dobré srovnat pohotovou a běžnou likviditu. Je-li totiž hodnota pohotové likvidity výrazně nižší než běžné, znamená to, že podnik má nadměrné množství zásob. Rozdílné ukazatele se však mohou vyskytnout u firem, jejichž zásoby se rychle obměňují a jsou velmi likvidní, a také u firem se sezónním charakterem hospodaření. Hodnota tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1. Pohotová likvidita =
obežná aktiva − zásoby krátkodobé závazky
18
Také bývá nazývána celkovou likviditou, likviditou 3. stupně, nebo current ratio. Pramen: ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. 20 Můžeme se setkat i s označením rychlá likvidita, likvidita 2. stupně, test kyselosti, nebo quick ratio. 19
30
Hotovostní likvidita21 Tento druh likvidity měří schopnost firmy uhradit závazky, které jsou právě splatné. V čitateli jsou zahrnuty peníze a jejich ekvivalenty. Ve jmenovateli by zase měly být zahrnuty jen okamžitě splatné závazky, aby byla vzata v úvahu struktura krátkodobých závazků z pohledu jejich skutečné splatnosti. Hotovostní likvidita =
financní majetek krátkodobé povahy okamžite splatné závazky
Obecně se za přijatelné považují hodnoty nad 0,2.
3.2.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti (též ukazatele řízení dluhu) měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji, tedy vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Zadluženost nemusí být vždy negativním jevem – v dobře fungujícím podniku může vysoká finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. Zadluženost bývá obecně udávána jako poměr cizích zdrojů a určitého druhu kapitálu.
Celková zadluženost a kvóta vlastního kapitálu Celková zadluženost se obvykle vyjadřuje vzorcem: Celková zadluženost =
cizí kapitál celková aktiva
Věřitelé preferují nízkou hodnotu tohoto ukazatele, protože tím by jejich případné ztráty při likvidaci podniku byly minimální. Naopak vlastníci podniku se snaží o to, aby byl ukazatel co nejvyšší, čímž znásobí své zisky. Ukazatel by však měl být vyšší než oborový průměr, protože jinak by podnik měl problémy se získáním dodatečných zdrojů bez předchozího navýšení vlastního kapitálu. Doplňkem k celkové zadluženosti je kvóta vlastního kapitálu (míra samofinancování), která vyjadřuje finanční nezávislost firmy. Součet hodnot celkové aktivity a kvóty vlastního kapitálu je roven 1. Převrácená hodnota míry samofinancování může být dalším způsobem vyjádření zadluženosti firmy a označuje se jako finanční páka. Kvóta vlastního kapitálu =
21
vlastní kapitál celková aktiva
Také cash ratio, likvidita 1. stupně, peněžní likvidita, hotovostní poměr.
31
Míra zadluženosti vlastního kapitálu Tento ukazatel, označovaný též dluh na vlastní kapitál, má obdobnou vypovídací schopnost jako celková zadluženost. Oba rostou s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku, avšak celková zadluženost roste lineárně a dluh na vlastní kapitál exponenciálně. Míra zadluženosti vlastního kapitálu =
cizí kapitál vlastní kapitál
V praxi se používá i převrácená hodnota tohoto ukazatele, která se označuje jako míra finanční samostatnosti firmy.
Úrokové krytí a krytí fixních poplatků Jedním z nepoužívanějších ukazatelů pro hodnocení zadluženosti firmy z pohledu jejího dopadu na zisk je ukazatel úrokového krytí. Část zisk vyprodukovaná cizím kapitálem by totiž měla stačit pokrýt náklady na tento kapitál. Je-li ukazatel roven 1, je na tyto náklady potřebný celý zisk. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím pro podnik lépe. Literatura ovšem uvádí, že minimální hodnota je 3 a u bezproblémového podniku se pohybuje kolem 8. Úrokové krytí =
zisk pred zdanením a úroky celkové úroky
Užívanějším ukazatelem však v současné době je ukazatel krytí fixních poplatků, a to hlavně z důvodu rozšíření leasingu jako formy financování majetku podniku. Předchozí ukazatel rozšiřuje o stálé platby hrazené pravidelně za použití cizích aktiv (tzn. leasingové splátky). Krytí fixních polatků =
zisk pred zdanením a úroky + dlouhodobé splátky úroky + dlouhodobé splátky
Ukazatel stupně podkapitalizování22 Tento ukazatel vyjadřuje krytí stálých aktiv dlouhodobým kapitálem. Podkapitalizování je pro podnik velmi nebezpečné. Nastává v okamžiku, kdy je firma zadlužena a velikost vlastního kapitálu je nepřiměřená velikosti provozní činnosti podniku. Hodnota ukazatele by měla být větší než 1 (pak dochází k překapitalizaci), což značí stabilitu firmy. Ukazatel stupně podkapitalizování =
22
vlastní kapitál + dlouhodobé cizí zdroje stálá aktiva
Někdy označován i jako Dlouhodobé krytí stálých aktiv.
32
Obdobou stupně odkapitalizování je ukazatel krytí stálých aktiv vlastním kapitálem, jehož smyslem je zhodnotit stabilitu firmy. Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem =
vlastní kapitál stálá aktiva
Ukazatelů zadluženosti existuje velké množství. Nejdůležitější jsem již popsala, přesto za zmínku ještě stojí: •
Běžná zadluženost – v čitateli jsou krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry, pasivní přechodné a dohadné položky Bežná zadluženost =
•
krátkodobý cizí kapitál celková aktiva
Dlouhodobá zadluženost – mezi dlouhodobé zdroje se řadí dlouhodobé obchodní závazky, úvěry a rezervy. Dlouhodobá zadluženost =
dlouhodobý cizí kapitál celková aktiva
3.3 Pyramidové soustavy ukazatelů Jednotlivé ukazatele popsané v předchozím textu hodnotí stav firmy a její vývoj pouze jediným číslem. Mezi ukazateli však existují určité vazby, a proto se k jejich analýze a hodnocení používá i soustav ukazatelů. Ty stručně a přehledně zachycují souvislosti mezi výnosností a finanční stabilitou firmy. Oblíbené jsou především pyramidové soustavy. Ty vychází z předpokladu, že na vrcholu pyramidy je jeden syntetický ukazatel (obvykle ukazatele rentability), který se dále rozkládá do dalších podrobnějších ukazatelů. Mezi nimi pak mohou být aditivní (rozkládá se do součtu nebo rozdílu) nebo multiplikativní vazby (rozkládá se do součinu nebo podílu).
3.3.1 Du Pontův rozklad23 Du Pontův rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) patří mezi nejznámější. Název je odvozen od stejnojmenné nadnárodní chemické společnosti, jejíž manažeři začali jako první používat tento rozklad pro analýzu výkonnosti firmy. Díky tomuto přehlednému rozkladu lze určit objektivní vazby mezi jednotlivými ukazateli a také vliv změn hodnot jednotlivých ukazatelů na ukazatel rentability. 23
Pramen: ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II – Finanční analýza účetních výkazů. 1997. VALACH, J., A KOLEKTIV: Finanční řízení podniku. 2001.
33
Tento rozklad rozděluje ROE na součin rentability celkového kapitálu a převrácené hodnoty kvóty vlastního kapitálu jak je patrné z Obrázku č. 3. Dále rozkládá ROA na součin rentability tržeb a obratu celkových aktiv. Tato část Du Pont diagramu se nazývá Du Pont rovnice: ROA = rentabilita tržeb ∗ obrat celkových aktiv =
ČZ tržby ∗ tržby celková aktiva
Je zřejmé, že firma dosahuje rentability celkového vloženého kapitálu různými kombinacemi ziskovosti tržeb a obratu kapitálu. To, v jakém poměru tyto ukazatele budou, je dáno odvětvím, ve kterém podnik působí. Obrázek č. 3: DuPont diagram
Zisk / VK (ROE)
x
Zisk / A (ROA)
Rentabilita tržeb
x
A / VK
Obrat celkových aktiv 1/
1
-
N/T
Doba obratu aktiv
Materiálové N / T
DM / T
+
OA / T
Mzdové N / T
DHM / T
Zásoby / T
Finanční N / T
DNM / T
Pohledávky / T
……
……
……
Pramen: upraveno dle SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha; Bankovní institut, a. s., 1999. 622 stran. ISBN 80-7265-027-0, SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha; Computer Press, 2001. 220 stran. ISBN 80-7226-562-8 a KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II – Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha; Polygon, 1997. 303 stran. ISBN 80-85967-56-1.
34
3.4 Bankrotní a bonitní modely24 V centru pozornosti firem vždy byla možnost předvídat, zda by se podnik v dohledné době mohl dostat do finančních potíží. Jelikož je velmi obtížné zhodnotit situaci firmy na základě jednotlivých ukazatelů, vznikla snaha o vyjádření celkového hodnocení podniku jediným číslem, a to jak u bankrotních, tak u bonitních modelů predikce finanční tísně podniku. Rozdíly mezi nimi jsou jen v datech, ze kterých vychází a v účelu, ke kterému byly sestaveny. Bonitní modely vypovídají o tom, zda jde o dobrou, či špatnou firmu. Jsou založeny
na teoretických poznatcích. Vychází z hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, podle kterých jsou pak firmy rozděleny do bonitních tříd. Do této skupiny patří např. Kralickův quicktest, Tamariho model, Argentino model aj. Bankrotní modely vychází z předpokladu, že je možné určit již několik let dopředu,
zda firmě hrozí bankrot. Jsou odvozeny z reálných dat firem, které v minulosti buď zbankrotovaly, nebo naopak prosperovaly. Modely mohou být jednorozměrné, nebo více rozměrné.
3.4.1 Jednorozměrné modely Snaží se najít jednoduchou charakteristiku, která by dokázala odlišit podniky ve finanční tísni od ostatních. Pokud pracují s více ukazateli, pak je hodnotí jednotlivě a tato hodnocení staví vedle sebe. Nedostatkem těchto modelů je to, že podle různých ukazatelů může být podnik zařazován střídavě mezi problémové a bezproblémové podniky.
Beaverův model S tímto modelem přišel v 2. polovině 20. století finanční analytik W. H. Beaver. Ten u 158 firem zkoumal 30 poměrových finančních ukazatelů. Každé bezproblémové firmě přiřadil jednu problémovou (měly přibližně stejnou velikost a stejný obor podnikání) a porovnával průměrné hodnoty ukazatelů těchto firem, zda se statisticky významně liší,
či neliší. Výrazné rozdíly zjistil u ukazatelů: •
CF / cizí kapitál
•
čistý zisk / celková aktiva
24
Pramen: ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. 2001. SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1999. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. 2005. SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2001.
35
•
cizí kapitál / celková aktiva
•
čistý pracovní kapitál / celková aktiva
•
oběžná aktiva / krátkodobé závazky (běžná likvidita)
•
rychle likvidní prostředky – celkové krátkodobé dluhy.
Rozdíly mezi těmito ukazateli byly patrné již 5 let před okamžikem propuknutí finančních problémů. Beaver přišel na to, že nejlépe se dá budoucí situace podniku odhadnout podle ukazatelů CF / cizí aktiva a čistý zisk / celková aktiva.
Zmijewskeho model M.
E.
Zmijewski
zkoumal
a 3 573 nezbankrotovaných
firem.
ukazatelů
75 Mezi
ukazatele,
u
75 které
zbankrotovaných indikují
rozdíly
mezi bankrotujícími a přežívajícími firmami, zařazuje následující: •
ukazatel míry zisku
•
ukazatel zadluženosti
•
variabilita výnosnosti akcií
•
ukazatel krytí stálých plateb
Dospěl ale i k tomu, že ukazatele likvidity a vázanosti kapitálu nejsou dobrými indikátory finanční tísně.
Kralickův quicktest Tento model predikce finanční tísně podniku se jmenuje podle svého autora P. Kralicka. Ten v roce 1990 navrhl řešení, které je založeno na rychlém posouzení analyzované firmy pomocí čtyř ukazatelů. Ty nesmí podléhat rušivým vlivům a zahrnovat co nejvíce informací z účetních výkazů. Proto zvolil ke každé ze čtyř nejvýznamnějších oblastí analýzy jeden ukazatel:
Kvóta vlastního kapitálu =
vlastní kapitál celková aktiva
Doba splácení dluhu z CF =
krátkodobé + dlouhodobé závazky − financní majetek rocní CF
CF v % tržeb =
CF tržby
RCVK ( ROA) =
ČZ + úroky ∗ (1 − sazba daně ) celková aktiva
Každému ukazateli je podle jeho hodnoty přiřazena určitá známka (viz Tabulka č.3). Celkové hodnocení podniku je pak prostým aritmetickým průměrem těchto známek.
36
Tabulka č. 3 Hodnocení podniků podle Kralickova quicktestu Ukazatel
velmi dobrý (1)
dobrý (2)
střední (3)
špatný (4)
podnik ohrožen (5)
Kvóta VK
> 30 %
> 20 %
> 10 %
< 10 %
negativní
Doba splácení dluhu
< 3 roky
< 5 let
< 12 let
> 12 let
> 30 let
CF v % tržeb
> 10 %
>8%
>5%
<5%
negativní
ROA
> 15 %
> 12 %
>8%
<8%
negativní
Pramen: KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. 2005.
Tato stupnice nebyla sestavena na české podmínky, proto může sloužit jen pro první orientaci ve finanční situaci podniku.
3.4.2 Vícerozměrné modely Zahrnují několik vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazovány váhy. Výsledek je shrnut do jednoho čísla, podle něhož se určí budoucí finanční situaci podniku.
Altmanův model Tento model, někdy nazývaný Z-skóre model nebo Altmanova formule bankrotu, vychází z násobné diskriminační analýzy údajů zbankrotovaných i prosperujících firem. Profesor financí E. I. Altman stanovil rozdílné rovnice pro firmy s akciemi veřejně obchodovatelnými na burze a pro ostatní firmy. Stejně tak jsou rozdílné i hranice zařazení firem do jednotlivých pásem pro predikci finančního vývoje firmy. Altmanův model pro firmy, jejichž akcie jsou veřejně obchodovatelné: Z = 1,2 * X1 + 1,4 * X2 + 3,3 * X3 + 0,6 * X4 + 1,0 * X5 kde:
X1 je pracovní kapitál / celková aktiva X2 je zisk po zdanění / celková aktiva X3 je zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva X4 je tržní hodnota vlastního kapitálu / celkové dluhy X5 je celkové tržby / celková aktiva
Pokud vypočítáme celkové Z-skóre, potom je hodnocení výsledku toto: Z < 1,81……………… pásmo bankrotu 1,81 < Z < 2, 67……… pásmo šedé zóny Z > 2,67……………… pásmo prosperity Pro ostatní podniky se Z-skóre vypočítá následovně: Z = 0,717 * X1 + 0,847 * X2 + 3,107 * X3 + 0,420 * X4 + 0,998 * X5
37
Jednotlivé ukazatele zůstávají nezměněny, pouze ukazatel X4 se stanoví jako podíl základního kapitálu a celkových dluhů. U této varianty Altmanova modelu jsou za příznak špatné finanční situace považovány hodnoty pod 1,23. Naopak firmy s dobrou finanční situací mají hodnotu ukazatele větší než 4,14.
Index IN Autory tohoto modelu jsou čeští vysokoškolští profesoři I. a I. Neumaierovi. Index vychází z českých účetních výkazů a zvláštností ekonomické situace v ČR. Podobně jako Altmanův model obsahuje index IN ukazatele z oblasti aktivity, zadluženosti, likvidity a výnosnosti,kterým jsou přiřazovány určité váhy.Index IN95 se vypočte takto: IN95 = V1 * X1 + V2 * X2 + V3 * X3 + V4 * X4 + V5 * X5 + V6 * X6 kde:
X1 je celková aktiva / cizí zdroje X2 je / nákladové úroky X3 je zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva X4 je tržby / celková aktiva X5 je oběžná aktiva / krátkodobé závazky X6 je závazky polhůtě splatnosti / tržby
Váhy V1 až V6 jsou stanoveny jako podíl významnosti ke kriteriální hodnotě daného ukazatele. Tyto váhy25 se mění podle oboru ekonomické činnosti a jsou stanoveny i pro ekonomiku jako celek. Pouze váhy V2 (0,11) a V5 (0,10) jsou ve všech odvětvích stejné. Tento index má velkou vypovídací schopnost hlavně pro věřitele podniku. Pokud je index IN95 ≤ 1, je firma ohrožena vážnými finančními problémy. Naopak je-li hodnota indexu větší než 2, můžeme předvídat dobrou finanční situaci. V roce 1999 zveřejnili nový index IN99, podle kterého se dá zjistit, zda podnik tvoří ekonomickou přidanou hodnotu. Tento index je vhodný především z pohledu vlastníků: IN99 = 0,017 * X1 + 4,573 * X2 + 0,481 * X4 + 0,015 * X5 Jeho hodnocení je následovné:26 IN99 ≥ 2,070………… podnik tvoří hodnotu 1,420 ≤ IN99 < 2,070………… podnik spíše tvoří hodnotu 1,089 ≤ IN99 < 1,420………… šedá zóna 0,684 ≤ IN99 < 1,089………… podnik spíše netvoří hodnotu IN99 < 0,684………… podnik netvoří hodnotu
25 26
Lze je najít v literatuře, např. ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007. Pramen: ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 2007.
38
4 Cíl a metodika práce Hlavním cílem mé bakalářské práce je s využitím účetních výkazů a ostatních dostupných informací provést finanční analýzu společnosti Lesy České republiky, s. p., v průběhu pěti po sobě jdoucích obdobích, a sice v letech 2002 – 2006. Dílčím cílem mé práce pak je pomocí vypočtených hodnot a sestavených grafů zhodnotit míru zadluženosti, likvidity, rentability nebo například úroveň využití aktiv. Svou práci jsem rozčlenila na několik kapitol. V první části se zabývám pojmem finanční analýzy a jejími etapami. Zároveň jsem se v této kapitole zmínila o zdrojích informací používaných pro finanční analýzu a jejich vypovídací schopnosti a srovnatelnosti. Také jsem se věnovala uživatelům finanční analýzy a poukázala na co daná skupina uživatelů klade důraz. V třetí kapitole jsem se věnovala popisu jednotlivých metod finanční analýzy, jejich výhod a nevýhod. Pátá kapitola je praktickou částí. Nejdříve bude stručně zachycena historie Lesů České republiky, s. p., a hlavní i ostatní činnosti jejich podnikání. Zbylá část bude věnována vyhodnocení jednotlivých vybraných ukazatelů finanční analýzy popsaných v předchozí kapitole (Kapitola 3) a vysvětlení příčin těchto výsledků, přičemž budu vycházet především z účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát) zvoleného podniku. V závěru shrnu dosažené výsledky a zhodnotím, zda bylo dosaženo stanovených cílů.
39
5 Vlastní práce 5.1 Charakteristika společnosti Lesy České republiky, s.p.27 Lesy České republiky jsou státním podnikem. Jde tedy o specifickou formu podnikatelského subjektu, jehož právní poměry upravuje zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Mezi základní charakteristiky tak patří to, že tento podnik může založit pouze stát a ani jiný subjekt než stát nemůže být jeho spoluvlastníkem. Stát je tak zakladatelem podniku, jehož jménem tuto funkci vykonává příslušné ministerstvo. V našem případě se jedná o Ministerstvo zemědělství ČR. Stát vůči státnímu podniku disponuje zásadní pravomocí, protože rozhoduje nejen o jeho založení, ale i zrušení, jmenuje a odvolává dvě třetiny dozorčí rady a ředitele z funkce. Dále ovlivňuje hospodaření s majetkem vymezením určitého majetku, změnami zakládající listiny nebo také rozhodováním o rozdělení zisku. Ke své podnikatelské činnosti státní podnik využívá majetku, který mu za tímto účelem svěřil stát a který je přesně vymezen v příloze zakládající listiny. To ovšem neznamená, že se tento majetek stává vlastnictvím podniku, ale stále jej vlastní stát a to včetně majetku, který podnik získá v průběhu podnikatelské činnosti. Přesto stát neručí za závazky státního podniku a na druhou stranu ani státní podnik neručí za závazky státu. Státní podnik Lesy České republiky (dále jen LČR) byl založen 1.1. 1992 Ministerstvem zemědělství České republiky. Podnik má sídlo v Hradci Králové a má tři organizační stupně (viz Obrázek č. 4). Do prvního spadá samotné ředitelství podniku. Druhý stupeň obsahuje 13 regionálních pracovišť - krajských inspektorátů (KI), pět lesních závodů (LZ), sedm správ toků (ST) a jeden semenářský závod (SZ). Třetí stupeň organizační struktury, který spadá pod krajské inspektoráty, se skládá ze 78 lesních správ (LS). V rámci tohoto stupně průběžně probíhají dílčí úpravy počtu organizačních jednotek s cílem dosažení optimálního počtu LS a revírů vzhledem tak, aby výměra lesního majetku a objem hlavních lesnických činností byly v nejvýhodnějším vzájemném vztahu.
27
Pramen: MÁČE, M.: Finanční analýza obchodních a státních organizací – praktické příklady a použití. 2006. LESY ČESKÉ REPUBLIKY S. P. [on-line]. 2008.
40
Obrázek č. 4: Organizační struktura LČR, s. p.
Ředitelství
Krajské inspektoráty (13)
Semenářský závod (1)
Lesní závody (5)
Správy toků (7)
Lesní správy (78) Pramen: upraveno dle VÝROČNÍ ZPRÁVY LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY S. P.
Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování více než 1,3 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu, což tvoří téměř 86 % rozlohy všech státních lesů a více než 50 % veškerých lesních porostů v ČR, a péče o téměř 20 000 km určených vodních toků a bystřin. Roční těžby se pohybují průměrně kolem 7 mil. m3 dřeva, což představuje zhruba 72 % běžného přírůstu. Stejně tak se podnik stará i o ostatní movitý a nemovitý majetek ve vlastnictví státu, který mu byl svěřen pro jeho podnikatelskou činnost. Další hlavní činností LČR je zajišťování ze zákona určené funkce odborného lesního hospodáře pro vlastníky drobných soukromých lesů. V neposlední řadě LČR provádí i výkon ochranné služby v lesích. Mezi ostatní činnosti, které jsou předmětem činnosti podnikání LČR, patří: •
myslivost v obhospodařovaných honitbách a rybářství v rybářských revírech,
•
činnosti zabezpečující optimální plnění funkcí lesa,
•
správa určených vodních toků a vodohospodářských děl,
•
práce spojené se zajištěním uchování genových zdrojů lesních dřevin,
•
nakladatelská a vydavatelská činnost (např. podnikový časopis Lesu zdar) aj.
Prioritou LČR v oblasti ekonomiky je jak vyrovnané finanční hospodaření, tak financování lesnických činností z vlastních zdrojů. V neposlední řadě se LČR snaží být nezávislé na státním rozpočtu. Státní lesní majetek spravovaný LČR přináší stabilně zisk a naplňováním veřejných funkcí lesů slouží celé společnosti. Po celou dobu své existence fungují LČR jako stabilizovaná firma, o čemž svědčí pravidelné umístění v první polovině žebříčku CZECH TOP 100. CRA Rating Agency, a.s., také v letech 2003, 2004 a 2005 udělila LČR dlouhodobý CRA Rating na úrovni A+ / czAaa, což je nejvyšší možné ohodnocení podnikatelského subjektu dosažitelné v České republice. 41
Značné finanční prostředky LČR investují do obnovy imisemi poškozených lesů v pohraničních oblastech, do obnovy a údržby lesních cest, které dnes neslouží pouze pro obhospodařování lesa, ale i pro pěší turistiku a cykloturistiku. Za účelem podpory rozvoje nejvýznamnějších veřejných funkcí lesů přijaly v roce 1999 LČR jeden ze svých základních dokumentů „PROGRAM 2000 – zajištění cílů veřejného zájmu u LČR“. Realizaci Programu 2000 podnik zabezpečuje z vlastních finančních prostředků, tj. z vytvořeného zisku. V rámci jeho realizace je prováděno budování turistických odpočinkových míst v lesích, naučných stezek, údržba vybraných turisticky exponovaných chodníků a cest, vybavení lesů informačními tabulemi, obnova a údržba studánek a pramenů, opravy a údržba regionálně a historicky významných objektů a staveb, pomníčků a pamětních desek, péče o památné stromy a aleje, ochrana a podpora ohrožených druhů organismů a mnoho dalších aktivit. Ročně do něj vloží kolem 30 mil. Kč. LČR jsou největším správcem chráněných území a nejdůležitějším partnerem orgánů ochrany přírody v České republice. Snahou LČR je respektovat režim stanovený pro obhospodařování lesů v chráněných územích.
5.2 Horizontální analýza 5.2.1 Horizontální analýza Rozvahy V Příloze č. 4 jsou uvedeny jak absolutní, tak relativní změny položek aktiv i pasiv účetního výkazu Rozvaha státního podniku Lesy České republiky za sledované období. Od počátku roku 2005 změnil podnik svou obchodní strategii ve smyslu větší realizace dřevní hmoty prostřednictvím vlastního odbytu. Tato změna se pak v letech 2005 a 2006 projevila v Rozvaze zejména v nárůstu zásob, pohledávek a závazků a ve Výkazu zisku a ztráty v nárůstu tržeb za prodej zboží, tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, osobních nákladů a služeb.
42
Graf č. 1: Vývoj změn výše aktiv (v %) 30% 20% 10% 0% -10% -20% 2003/2002
2004/2003
2005/2004
2006/2005
Celková aktiva Stálá aktiva Dlouhodobý hmotný majetek Oběžná aktiva Pramen: Vlastní konstrukce
Z Grafu č. 1 je patrné, že výše celkových aktiv měla ve sledovaném období spíše setrvalý stav. Největší nárůst zaznamenala v roce 2006 oproti roku 2005, a to o více než 2 miliardy Kč (v relativním vyjádření to ale činilo pouze 3,08 %). Na této změně se nejvíce podílel nárůst oběžných aktiv, zejména krátkodobých pohledávek, které meziročně stouply téměř o 80 % z důvodu navýšení tržeb. Stálá aktiva se téměř nemění. Jediný pokles zaznamenáváme v roce 2004 oproti roku 2003, a to o 0,27 %. V následujících letech mají stálá aktiva mírně rostoucí trend, na čemž se podílí především dlouhodobý finanční majetek. Ten se pak v posledním roce sledovaného období zvýšil o 52,44 % (v absolutním vyjádření o necelých 443 milionů), protože byl vytvořen dlouhodobý bankovní termínovaný vklad ve výši 450 milionů, který bude ukončen v roce 2010.
I u dlouhodobého hmotného majetku můžeme
pozorovat, že se téměř nemění. Je to způsobeno stále pokračující mírnou tendencí snižování podílu pozemků, což je největší a nejvýznamnější složka majetku, v důsledku restituce. Každoroční nárůst výměry, ale hlavně počtu uplatněných případů restituce, je dán tím, že oprávněné osoby mnohdy nepodaly ve lhůtě výzvy k vydání nemovitostí a o uplatněném restitučním nároku se LČR dozvídají až poté, co proběhne řízení o vydání a rozhodnutí pozemkového úřadu. Nejsou výjimkou ani případy, kdy se vlastníci lesních pozemků objeví až po obnově katastrálního operátu v souvislosti s digitalizací souboru geodetických informací Katastru nemovitostí. Ačkoliv dlouhodobé pohledávky v roce 2003 oproti roku 2002 stouply o více než 1100 %, tak i přesto Oběžná aktiva v tomto roce zaznamenávají pokles o 13,52 %. V následujících letech ale opět Oběžná aktiva rostou, protože se neustále zvyšuje hodnota Krátkodobého finančního majetku a také díky navýšení objemu tržeb narostla
43
hodnota Krátkodobých pohledávek. V roce 2004 je výrazný nárůst Krátkodobého finančního majetku zapříčiněn poklesem hodnoty pohledávek. I v následujících letech stále dochází k nárůstu hodnoty tohoto druhu majetku, ovšem meziroční rozdíly již nejsou tak výrazné jako právě v roce 2004. Graf č. 2: Vývoj změn výše pasiv (v %) 30% 20% 10% 0% -10% -20% -30% 2003/2002
2004/2003
2005/2004
2006/2005
Pasiva celkem Vlastní kapitál Ostatní pasiva Cizí zdroje
Pramen: Vlastní konstrukce
Z Grafu č. 2, který zobrazuje vývoj hlavních složek pasiv, můžeme vidět, že vývoj Vlastního kapitálu téměř kopíruje vývoj celkových pasiv. Když se však podíváme podrobněji do Rozvahy tak zjistíme, že Vlastní kapitál ve všech letech tvoří více než 93 % celkových pasiv, a proto změny ve výši Vlastního kapitálu ovlivňují i pohyb celkových pasiv. Vlastní kapitál vykazuje téměř konstantní hodnoty a jeho pozvolné zvyšování se pohybuje v rozmezí 0 % - 3 %. Jediným rokem, kdy hodnota Vlastního kapitálu klesla oproti předchozímu roku, je rok 2004. Tento pokles je ale zanedbatelný – je pouhých 0,4 %. Největší nárůst zaznamenává Vlastní kapitál v roce 2006. Důvodem bylo, že hodnota úbytků, které byly způsobeny především restitucemi a náhradami a čerpáním fondů ze zisku, byla převýšena přírůstky, a to zejména vygenerovaným ziskem. V roce 2006 bylo také dosaženo o 1 240 mil Kč vyššího Výsledku hospodaření za běžné období oproti roku 2005. Výrazně pozitivně to bylo ovlivněno navýšenou těžbou dříví a zvýšeným zpeněžením dřevní hmoty při prodeji. Při relativní srovnání Výsledků hospodaření za běžné období je pak zřejmý nárůst v roce 2006 o 297,03 %. Tím tento ukazatel dosáhl rekordní výše za celou existenci podniku.
44
Výrazný nárůst Cizích zdrojů mezi roky 2003 – 2005 je zpočátku způsoben zvýšením objemu rezerv (byla vytvořena rezerva na rekonstrukci porostů Krušných hor ve výši 292 mil. Kč) a v roce 2005 pak navýšením splatné daně z příjmů navýšení realizace dříví ve vlastní režii.
5.2.2 Horizontální analýza Výkazu zisku a ztráty Z horizontální analýzy Výkazu zisku a ztráty (Příloha č. 5) lze vyčíst výrazné výkyvy v hodnotách Výsledku hospodaření za účetní období. Zatímco v roce 2003 VH klesá (stejně jako všechny druhy výsledku hospodaření) a v následujícím období vzroste o více než 212 %, tak v roce 2005 se oproti předchozímu roku téměř nemění. V roce 2006 VH za účetní období prudce roste (o 296,7 %), což představuje rekordní výši za celou existenci podniku. Jak je vidět v Grafu č. 3, největší vliv na VH za účetní období měl Provozní výsledek hospodaření. Ten je kromě roku 2003 ve všech sledovaných letech kladný a tím zvyšuje celkový VH. Ovšem v roce 2005 nepomohl ani nárůst Provozního hospodářského výsledku o 214,35 % a Výsledek hospodaření za běžné období poklesl o 51 milionů Kč, což je téměř 11 %. Avšak při srovnání VH před zdaněním je v roce 2005 zřejmý nárůst o 105,10 %. Přesně opačně než Provozní VH se chová Finanční výsledek hospodaření, který je ve všech letech kromě roku 2004 záporný a táhne tak Výsledek hospodaření za účetní období dolů. V roce 2006 pak podnik pokračoval v pozitivním vývoji z předchozích let 2004 a 2005 a v překonání krize roku 2003. Hlavní vliv na rekordní výsledek hospodaření mělo v roce 2006 navýšení výnosů o 62 %. Mimořádný výsledek hospodaření je ve srovnání s ostatními druhy VH zanedbatelný. Navíc od počátku sledovaného období neustále klesá a v posledních dvou letech je už nulový.
45
mil. Kč
Graf č. 3: Vývoj změn hodnot Výsledků hospodaření 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 -200 -400 2003/2002
2004/2003
VH za účetní období
2005/2004
Provozní VH
Finanční VH
2006/2005 Mimořádný VH
Pramen: Vlastní konstrukce
Co se týče tržeb, tak v Grafu č. 4 je jednoznačně vidět, že největší podíl na celkových výnosech mají Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Obzvláště markantní je jejich nárůst v letech 2005 a 2006. Tržby z prodeje zboží se v prvních letech nemění. Výraznější nárůst přichází v letech 2005 a 2006. Příčinou tohoto růstu je to, že podnik realizuje hodnotnější sortimenty než v předchozích letech. Graf č. 4: Vývoj změn výše tržeb 4 000
mil. Kč
3 000 2 000 1 000 0 -1 000 2003/2002
2004/2003
2005/2004
Tržby z prodeje zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Pramen: Vlastní konstrukce
46
2006/2005
5.3 Vertikální analýza 5.3.1 Vertikální analýza Rozvahy Podrobná vertikální analýza účetního výkazu Rozvaha je uvedena v Příloze č. 6. Jak je patrné z Grafu č. 5, ve struktuře aktiv nedocházelo k výraznějším výkyvům. Ve sledovaném období si největší podíl na celkových aktivech držela Stálá aktiva (neustále kolem 90 %). Z nich pak největší část tvoří Dlouhodobý hmotný majetek, kam státní podnik řadí budovy a stavby, stroje, přístroje a zařízení a hlavně pozemky (ty se dělí na Lesní půdu a Ostatní půdu). V posledních letech však můžeme pozorovat mírný pokles DHM z důvodů stále probíhajících restitucí. Podíl Dlouhodobého finančního majetku na Stálých aktivech neustále mírně roste. V letech 2003, 2004 a 2005 je to způsobeno nákupem podílových listů s uvažovanou dobou držby delší než jeden rok. V roce 2006 pak podíl DFM zvyšuje vytvoření dlouhodobého bankovního termínovaného vkladu v hodnotě 450 mil. Kč, který bude ukončen v roce 2010. Podíl Oběžných aktiv na celkových aktivech za sledované období roste. Tento stav je způsoben postupným zvyšováním Krátkodobého finančního majetku. V letech 2003 a 2004 je to zapříčiněno především poklesem Krátkodobých pohledávek. Graf č. 5: Struktura dílčích složek aktiv jednotlivých letech
100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002
2003 Stálá aktiva
2004 Oběžná aktiva
2005
2006
Ostatní aktiva
Pramen: Vlastní konstrukce
Při pohledu na vertikální analýzu pasiv (Graf č. 6) zjistíme, že více než 90 % celkových pasiv tvoří Vlastní kapitál. Ten se v jednotlivých letech v podstatě nemění. Důvodem je to, že hodnota úbytků v důsledku restitucí a čerpání fondů, byla vyrovnána výší
47
přírůstků. Navyšování Základního kapitálu je pak vztaženo ke snížení Fondů ze zisku, kdy dochází k čerpání Fondu investičního rozvoje (je tvořen za účelem pořízení dlouhodobého majetku, pokud hodnota pořízení překročí zdroje vytvořené odpisy dlouhodobého majetku a zůstatkovou cenou prodaného majetku). Cizí zdroje jsou tvořeny převážně z Rezerv. Jejich podíl na celkových pasivech se téměř nemění a zůstává kolem hodnoty 4 %. Ostatní pasiva nepůsobila na změnu hodnot celkových pasiv. Graf č. 6: Struktura dílčích složek pasiv v jednotlivých letech
100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002
2003 Vlastní kapitál
2004 Cizí zdroje
2005
2006
Ostatní pasiva
Pramen: Vlastní konstrukce
5.3.2 Vertikální analýza Výkazu zisku a ztráty V případě Výkazu zisku a ztráty je nejdříve zvolena jako vztažná veličina Výnosy celkem, Náklady celkem a Výsledek hospodaření před zdaněním. Z Grafu č. 7 je zřejmé, že největší podíl na celkových výnosech měly Výnosy z provozní činnosti. Ty se v prvních čtyřech letech drží přibližně na stejné úrovni (85 % - 90 %), ovšem v posledním roce jejich podíl poklesl na 75 %. Z nich převážnou většinu pak tvoří Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. I Výnosy z finanční
činnosti v prvních čtyřech letech vykazují setrvalý podíl na celkových výnosech a v roce 2006 se jejich podíl zvyšuje na necelých 25 % na úkor Výnosů z provozní
činnosti.
48
Graf č. 7: Struktura Výnosů v jednotlivých letech
100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002
2003
Výnosy z provozní činnosti
2004
2005
Výnosy z finanční činnosti
2006 Mimořádné výnosy
Pramen: Vlastní konstrukce
Graf č. 8 znázorňuje strukturu Nákladů. Největší část z nich tvoří Náklady provozní
činnosti, u kterých můžeme v posledních letech pozorovat pokles až na podíl 68,44 % z celkových nákladů. Významné výkyvy probíhají u Daně z příjmů. V roce 2002 tvoří 4 %, v následujících dvou letech nepředstavuje ani 1 %, ovšem v posledních dvou letech (a obzvláště pak v roce 2005) prudce narůstá. Je to způsobeno překlasifikováním tvorby rezervy na pěstební činnost. Graf č. 8: Struktura Nákladů v jednotlivých letech
100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002
2003
Náklady provozní činnosti
2004
2005
Náklady finananční činnosti
2006 Daň z příjmů
Pramen: Vlastní konstrukce
Pokud bychom se podívali na strukturu Výsledku hospodaření před zdaněním (Graf
č. 9), můžeme vidět kolísavý trend v jeho složení. Zatímco Mimořádný VH se na něm téměř nepodílí (jeho podíl je zpočátku do 1,5 % a v posledních dvou letech dokonce nulový), tak poměr VH za běžnou činnost a Daně z příjmů se výrazně liší. V roce 2002 se na VH před zdaněním podílí skoro stejně, poté se postupně zvětšuje podíl VH
49
za běžnou činnost (v roce 2004 je to více než 90 %), ovšem v roce 2005 prudce narůstá podíl Daně z příjmů (cca 60 %). Graf č. 9: Podíl VH za běžnou činnost, mimořádného VH a daně na VH před zdaněním
100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002
2003
2004
VH za běžnou činnost
2005
Mimořádný VH
2006 Daň
Pramen: Vlastní konstrukce
Podrobná analýza Výkazu zisku a ztráty je uvedena v Příloze č. 5.
5.4 Analýza poměrových ukazatelů 5.4.1 Ukazatele rentability Tyto ukazatele měří výsledek podnikových aktivit porovnáním zisku a aktiv. Rentabilita celkového vloženého kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu a rentabilita tržeb jsou počítány v nezdaněné verzi. Vypočtené hodnoty shrnuje Tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Hodnoty ukazatelů rentability (v %)
Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
ROA
0,83
0,28
0,77
1,55
3,33
ROE
0,87
0,30
0,81
1,66
3,57
ROCE
0,45
0,24
0,75
0,67
2,58
ROS
10,55
4,13
10,96
16,84
23,04
Nákladovost
89,45
95,87
89,04
83,16
76,96
Pramen: Vlastní výpočty
Rentabilita celkového vloženého kapitálu se stále pohybuje v kladných hodnotách, tedy v ziskovosti. Nejnižší je hodnota ROA v roce 2003, kdy 1,- Kč vloženého kapitálu přinesla pouze 0,28 haléře zisku. Je to způsobeno poklesem hospodářského výsledku
50
oproti předcházejícímu roku téměř o polovinu, na což měl největší vliv pokles cen dříví, který i přesto, že byla navýšena těžba (likvidace kalamit z roku 2002), znamenal pokles tržeb za dřevo. V následujících letech se ROA zvyšuje, což je vyvoláno neustále se zvyšujícím ziskem před zdaněním (od roku 2004 se zvyšuje vždy více než dvakrát). I tak ovšem hodnota ROA v roce 2006 dosahuje pouze 3,33 haléře na 1,- Kč vloženého kapitálu. Rentabilita celkového vloženého kapitálu se zvyšuje i v roce 2005, kdy hospodářský výsledek opět mírně klesl, ovšem enormě se zvýšila Daň z příjmů za běžnou činnost (způsobeno překlasifikováním tvorby Rezervy na pěstební činnost na účetní rezervu za účelem omezení fixace finančních prostředků na relativně nízko hodnocených vázaných účtech) a položky Nákladové úroky. Podobné pohyby jako rentabilita celkového vloženého kapitálu vykazuje i rentabilita vlastního kapitálu, ovšem ta je o něco vyšší než ROA. I zde platí, že v posledních třech sledovaných letech ROE roste, a to hlavně díky neustále rostoucímu zisku před zdaněním, zatímco výše vlastního kapitálu vykazuje spíše setrvalou tendenci. I hodnoty rentability dlouhodobých zdrojů vykazují podobné pohyby jako předcházející druhy rentability. ROCE je však z nich ve všech letech sledovaného období nejnižší. Lepších výsledků naopak dosahuje ukazatel ziskovosti tržeb. Jediný pokles zaznamenává v roce 2003, kdy je jeho hodnota 4,13 % (tedy 1,- Kč tržeb přinesla podniku 0,04 Kč zisku). V roce 2006 je hospodářský výsledek nejvyšší za sledované období (díky navýšení těžby dřeva a tím i vyšším tržbám při jeho prodeji), což výrazně ovlivnilo i ziskovost tržeb, která je v tomto roce nejvyšší (23,04 %). U ukazatele nákladovosti se v čitateli vyskytují náklady, které se nejvíce meziročně změnily v letech 2005 – 2006, a to nárůstem o 77,4 %. Pro meziroční srovnání nákladů jsou ale již od roku 2004 neporovnatelné veličiny nákladů na prodané zboží a nákladů výrobní spotřeby. V letech 2004 – 2006 dochází k rozšiřování realizace dříví ve vlastní režii, což se odrazilo v nákupu hotových sortimentů dříví účtovaných přes zásoby dříví a v nárůstu odbytových nákladů. Postupně také dochází k navyšování nákladů, které byly v předchozích letech nulové nebo dosahovaly jen minimálních hodnot. Významný skok zaznamenala splatná daň z příjmů v roce 2004. Meziročně se zvýšila o 1536,8 %. Hlavním důvodem byla změna klasifikace tvorby rezerv na pěstební činnost jak jsem již zmínila výše. Pro lepší ilustraci jsem jednotlivé hodnoty některých ukazatelů rentability vložila do Grafu č. 10.
51
Graf č. 10: Vývoj ukazatelů rentability 4,00% 3,50% 3,00% 2,50%
ROA
2,00%
ROE
1,50%
ROCE
1,00% 0,50% 0,00% 2002
2003
2004
2005
2006
Pramen: Vlastní konstrukce
5.4.2 Ukazatele aktivity Přehled jednotlivých ukazatelů aktivity a jejich hodnot ve sledovaném období je uveden v Tabulce č. 5. Řádky, které jsou zvýrazněny, vyjadřují obratovost. Jsou tedy jen jiným vyjádřením doby obratu, která je uvedena vždy o řádek výše a je vyjádřena ve dnech. V čitateli Doby obratu jsou pohledávky, za které jsem dosadila jak krátkodobé pohledávky, tak i pohledávky dlouhodobé. Při výpočtu denních tržeb, které se vyskytují například ve vzorci pro relativní vázanost stálých aktiv, jsem uvažovala 360 dní v roce. Tabulka č. 5: Hodnoty ukazatelů aktivity
Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
12,76
14,54
14,21
10,76
6,83
0,08
0,07
0,07
0,09
0,15
11,74
13,45
13,17
9,87
6,16
0,09
0,07
0,08
0,10
0,16
DHM / roční tržby
11,67
13,31
12,98
9,72
6,04
Doba obratu zásob (dny)
11,43
12,38
11,15
9,32
7,50
Obrat zásob
31,50
29,08
32,30
38,63
47,98
Doba obratu pohledávek (dny)
89,78
100,29
84,40
62,48
60,27
Doba obratu krátkodob. závazků (dny)
56,02
52,72
44,57
57,66
56,75
Rozdíl dob obratu (dny)
-33,75
-47,57
-39,83
-4,83
-3,52
Vázanost CA Obrat CA Relativní vázanost SA Obrat SA
Pramen: Vlastní výpočty
52
Vázanost celkových aktiv je v podniku velmi vysoká a to především v prvních dvou sledovaných letech, kdy navíc ještě stoupá. Od roku 2003 zaznamenáváme zpočátku mírný pokles, který se však v následujících letech zvětšuje. Ve struktuře celkových aktiv nedochází ve sledovaném období k výraznějším výkyvům, tato položka se však neustále mírně zvyšuje. Při podrobnějším pohledu do rozvah LČR zjistíme, že se na tom podílí z větší části růst oběžných aktiv, zatímco hodnota stálých aktiv vzrostla jen minimálně (v letech 2004 a 2005 je dokonce nižší než v roce 2003). Pokles vázanosti aktiv v posledních třech letech sledovaného období je tedy vyvolán nárůstem tržeb, které se v posledním roce sledovaného období zvýšily o polovinu. Ovšem stejně jako u nákladů jsou i tržby v letech 2004 – 2006 neporovnatelné v důsledku realizace hodnotnějších sortimentů než v předchozích letech, což mělo za následek právě zvýšení tržeb, a to především tržeb z prodeje zboží a tržeb za výkony. Obrat celkových aktiv je velmi nízký. Z uvedených výpočtů vyplývá, že se celková aktiva v podniku za rok téměř neobrátí. Takto nízké výsledky vychází proto, že roční tržby, které se ve vzorci dosazují do čitatele, jsou neúměrně malé v porovnání s aktivy státního podniku. I v roce 2006, kdy jsou tržby nejvyšší za celé sledované období, totiž v porovnání s aktivy představují pouze
1 aktiv. 7
Jak je vidět z Grafu č. 10, obrat stálých aktiv je téměř shodný s pohybem obratu celkových aktiv. V roce 2003 dosahují stejné hodnoty 0,07, v ostatních letech je hodnota obratu stálých aktiv o něco vyšší. Jak je zřejmé z Tabulky č. 5, největší podíl na vysokých hodnotách relativní vázanosti stálých aktiv má vázanost dlouhodobého hmotného majetku. Tento druh majetku totiž tvoří převážnou část stálých aktiv (vždy kolem 90 % celkových aktiv). Graf č. 11: Vývoj obratu celkových aktiv a stálých aktiv 0,18 0,16 0,14 0,12 0,10
Obrat CA
0,08
Obrat SA
0,06 0,04 0,02 0,00 2002
2003
2004
2005
Pramen: Vlastní konstrukce
53
2006
Podíváme-li se na dobu obratu zásob, můžeme kromě roku 2003 pozorovat klesající trend. Zatímco v roce 2003 jsou zásoby v podnikání vázány více než 12 dní, v roce 2006 je to už jen 7,5 dne. Přesně opačně se vyvíjí hodnoty Obratu zásob. Nejnižší hodnoty tento ukazatel dosahoval v roce 2003, ovšem v následujících letech jeho hodnota vzrůstá, aby v roce 2006 dosáhla úrovně 47,98. To znamená, že v tomto roce byly zásoby schopné se téměř 48krát přeměnit na jiné formy oběžného majetku a společnost zároveň nevlastnila zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. Doba obratu pohledávek udává, jak dlouho podnik musí čekat, než mu odběratelé uhradí dlužné částky. Nejhůře za sledované období na tom LČR byly v roce 2003, kdy na platby od dodavatelů musely čekat 100 dní. Od tohoto roku ale nastává příznivý vývoj doby obratu pohledávek – tedy pokles. V roce 2006 tak podnik na platby čeká už jen 60 dní. Doba obratu krátkodobých závazků měla ve sledovaném období kolísavý průběh. Zatímco v letech 2002 – 2004 klesala z 56ti dnů na 44 dnů, tak v následujícím roce (2005) stoupla na své maximum (více než 57 dní), aby pak v dalším roce opět klesla téměř na hodnotu roku 2002. Obecně platí, že by doba obratu pohledávek měla být kratší než doba obratu závazků. To ovšem u LČR neplatí. Největšího rozdílu bylo dosaženo v roce 2003, kdy podnik splácel své závazky o 47 dní dříve než inkasoval platby od dodavatelů. V následujících letech pak můžeme pozorovat snižování tohoto rozdílu způsobené především poklesem doby obratu pohledávek. Rozdíl dob obratu se poté dostává až na necelé čtyři dny v roce 2006. Pro lepší přehlednost jsem hodnoty doby obratu pohledávek a doby obratu závazků vložila do Grafu č. 12.
54
Dny
Graf č. 12: Vývoj hodnot Doby obratu pohledávek a závazků 110,00 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00
Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků
2002
2003
2004
2005
2006
Pramen: Vlastní konstrukce
5.4.3 Ukazatele platební schopnosti Vývoj platební schopnosti, neboli likvidity, se posuzuje podle ukazatelů, které jsem shrnula v Tabulce č. 6. Pohotová likvidita ve jmenovateli zahrnuje okamžitě splatné závazky. Ty se mi ovšem nepodařilo zjistit, a tak jsem při výpočtu místo nich použila krátkodobé závazky. Tabulka č. 6: Hodnoty ukazatelů platební schopnosti
Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
Běžná likvidita
6,53
8,68
7,92
4,31
4,03
Pohotová likvidita
6,33
8,39
7,69
4,17
3,90
Okamžitá likvidita
4,73
6,03
6,19
3,28
2,71
Pramen: Vlastní výpočty
Pro ukazatel běžné likvidity je postačující hodnota vyšší než 1,5. Jak je vidět z Tabulky
č. 6 i Grafu č. 12, tato hodnota je ve všech letech překročena. Nejvíce je to v roce 2003, kdy se dostává až na úroveň 8,68. Tohoto dobrého výsledku bylo dosaženo především díky poklesu krátkodobých závazků o 34,8 % oproti předcházejícímu roku. Oběžná aktiva sice také klesala, ale ne zas tak výrazně jako krátkodobé závazky (o 13,4 %). V dalších letech však běžná likvidita výrazněji klesá. Velký skok je vidět mezi roky 2004 a 2005. Je to způsobeno meziročním zvýšením krátkodobých závazků o 116,6 %. Na druhou stranu oběžná aktiva vzrostla meziročně jen o 17,8 %.
55
Hodnoty pohotové likvidity jsou téměř shodné s hodnotami běžné likvidity. Největší rozdíl je mezi nimi v roce 2003, ale je to pouze 0,29. Tyto malé rozdíly mezi ukazateli vypovídají o tom, že podnik nemá nadměrné množství zásob. I u pohotová likvidity se uvádí doporučená hodnota, pod kterou by tento ukazatel neměl klesnout. Tato hodnota je rovna 1. Jak je zřejmé, i zde se tedy LČR pohybují vysoko nad doporučením. Okamžitá likvidita na rozdíl od předcházejících dvou druhů likvidit dosahuje svého maxima o rok později, tedy v roce 2004. V čitateli se objevuje položka finanční majetek, která ve sledovaných letech mírně stoupá, ačkoliv v roce 2003 zaznamenala mírný pokles. Důvodem bylo to, že podnik zaváděl novou strategii, kdy relativně volné finanční prostředky investoval s důrazem na dlouhodobější držbu. V důsledku toho došlo k přesunu podílu mezi dlouhodobým a krátkodobým finančním majetkem. V následujícím roce 2004 se naopak pokles hodnoty pohledávek odrazil na navýšení hodnoty finančního majetku o 22,7 %. Samozřejmě také okamžitá likvidita má stanovenou doporučenou mez – 0,2, kterou však i v roce 2006, kdy je nejnižší překračuje více než 13krát. Hodnoty jednotlivých druhů likvidity a jejich minimální doporučené hodnoty jsou znázorněny v Grafu č. 12. Graf č. 13: Vývoj hodnoty ukazatelů platební schopnosti Běžná likvidita
10,00 9,00 8,00
Pohotová likvidita
7,00 6,00 5,00 4,00 3,00
Hotovostní likvidita
2,00 1,00 0,00 2002
2003
2004
2005
Pramen: Vlastní konstrukce
56
2006
Běžná likvidita doporučená hodnota Pohotová likvidita doporučená hodnota Hotovostní likvidita doporučená hodnota
5.4.4 Ukazatele zadluženosti Vývoj zadluženosti je posuzován podle ukazatelů, které jsou shrnuty v Tabulce č. 7. Tabulka č. 7: Hodnoty ukazatelů zadluženosti
Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
Celková zadluženost
0,05
0,05
0,05
0,06
0,07
Kvóta VK
0,95
0,95
0,94
0,93
0,93
Zadluženost VK
0,06
0,05
0,06
0,07
0,07
528,39
143,61
289,19
475,23
790,31
Stupeň podkapitalizování
1,03
1,02
1,02
1,03
1,04
Krytí SA přes VK
1,03
1,02
1,02
1,02
1,04
Běžná zadluženost
0,01
0,01
0,01
0,02
0,03
Dlouhodobá zadluženost
0,04
0,04
0,04
0,04
0,04
Úrokové krytí
Pramen: Vlastní výpočty
Celková zadluženost je ve sledovaném období u LČR téměř nulová. Je to dáno tím, že podnik nevyužívá takřka žádné cizí zdroje (jejich podíl se pohybuje kolem 6 % z celkových pasiv). V posledních dvou letech však můžeme pozorovat růst zadluženosti meziročně o 1 %. V roce 2006, kdy celková zadluženost dosahuje nejvyšší hodnoty 7 %, dochází k navýšení jak cizích zdrojů o 8,8 %, tak ke zvýšení celkových aktiv podniku o 3,1 %. Na nárůstu cizích zdrojů se pak nejvíce podílí změna závazků o 30,5 % v důsledku navýšení splatné daně z příjmů a také z důvodu navýšení realizace dříví ve vlastní režii (viz předchozí kapitoly). Podíváme-li se na tento ukazatel podrobněji, můžeme pomocí dlouhodobé a běžné zadluženosti sledovat jeho dílčí změny. Zatímco dlouhodobá zadluženost zůstává po celé sledované období stále na úrovni 4 %, tak běžná zadluženost zaznamenává stejné pohyby jako celková zadluženost, tzn. že v prvních třech letech zůstává jejich hodnota stejná a v posledních dvou letech se mírně zvyšuje. Konstantní trend dlouhodobé zadluženosti je způsoben tím, že hodnota rezerv, které se objevují ve jmenovateli vzorce pro výpočet tohoto ukazatele, se téměř nemění. Dlouhodobé závazky sice ve sledovaném období narůstají, ale ve srovnání s hodnotou rezerv jsou zanedbatelné. Naopak růst běžné zadluženosti je způsoben zvýšením krátkodobých závazků v návaznosti na navýšení splatné daně z příjmů.
57
Graf č. 14: Vývoj hodnot ukazatelů zadluženosti 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% 2002
2003
2004
2005
2006
Celková zadluženost Běžná zadluženost Dlouhodobá zadluženost Pramen: Vlastní konstrukce
Co se týče ukazatele kvóty vlastního kapitálu, tak ta se ve sledovaném období pohybovala stále nad 90 %. To znamená, že podnik je finančně nezávislý, což je jeden z jeho cílů. V posledních letech nastává mírný pokles kvóty vlastního kapitálu, což je vyvoláno rychlejším nárůstem celkových aktiv než vlastního kapitálu. Na malý podíl cizích zdrojů vzhledem k vlastnímu kapitálu upozorňuje i ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu. Ten nejvyšší hodnoty dosahuje v posledních dvou letech, a to 7 %. V případě ukazatele úrokového krytí dochází k nezvyklému jevu. V odborné literatuře se uvádí, že za bezproblémový je považován podnik, u něhož tento ukazatel dosahuje hodnoty kolem 8. V našem případě ovšem i v roce 2003, kdy je úrokové krytí nejnižší, je tato hodnota téměř 18krát vyšší. V roce 2006 zisk převyšuje nákladové úroky 790krát, tzn. že je dokonce ukazatel téměř 99krát vyšší než doporučená hodnota 8. Tento jev byl vyvolán především tím, že nákladové úroky (což je vlastně cena za zapůjčení cizího kapitálu – a ten podnik téměř nemá) vyskytující se ve jmenovateli jsou vzhledem k zisku před zdaněním a úroky neporovnatelně nižší. Hodnota ukazatele podkapitalizování by měla být větší než 1. Poté dlouhodobý majetek kryje dlouhodobý kapitál, což je jedno ze základních pravidel financování. Jak však můžeme vidět v Tabulce č. 7, u Lesů České republiky je tento požadavek splněn, ovšem hodnota ukazatele se velice blíží 1. Znamená to sice, že podnik není podkapitalizovaný, ale blíží se k tomuto stavu.
58
Srovnáme-li stupeň podkapitalizování s ukazatelem krytí stálých aktiv přes vlastní kapitál vidíme, že až na rok 2005 vykazují stejné hodnoty. V obou dvou vzorcích se totiž v čitateli vyskytuje vlastní kapitál, který je nepoměrně vysoký oproti dlouhodobým
cizím
zdrojům,
které
se
navíc
vyskytují
v čitateli
stupně
podkapitalizování a příliš tak nemohou ovlivnit hodnotu tohoto ukazatele.
5.4.5 Bankrotní a bonitní modely V této kapitole na Lesy České republiky, s. p. aplikuji některé bankrotní a bonitní modely. Konkrétně se bude jednat o tzv. Quicktest, Altmanův model a Index důvěryhodnosti českých podniků (Index IN). U Altmanova modelu jsem použila tzv. zeta model, který se využívá pro jiné podniky než akciové společnosti, hodnocení z roku 2000. U Indexu IN jsem vyšla ze vzorce pro Index IN95 s váhami pro celonárodní hospodářství, protože se mi nepodařilo najít jednotlivé váhy pro odvětví lesnictví.
Kralickův quicktest Tabulka č. 8: Rychlý test (quicktest) - hodnoty ukazatelů
2002 Koeficient samofinancování (v %) Doba splácení dluhu CF v % tržeb ROA (v %)
2003
2004
2005
2006
94,60
94,87
94,49
93,45
93,10
3,31
-0,25
-4,06
-1,61
-13,04
-17,01
238,02
15,09
30,76
2,28
0,83
0,28
0,77
1,55
3,33
Pramen: Vlastní výpočty
Tabulka č. 9: Rychlý test (quicktest) - známky
2002
2003
2004
2005
2006
Koeficient samofinancování (v %) Doba splácení dluhu
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
CF v % z tržeb
5
1
1
1
4
ROA (v %)
4
4
4
4
4
Celková známka
3
1,75
1,75
1,75
2,5
Pramen: Vlastní výpočty
Jak je vidět z Tabulky č. 8 a č. 9, nejlepších výsledků podle Quicktestu dosahují LČR u koeficientu samofinancování, kde jsou ve všech letech hodnoceny jako velmi dobrý
59
podnik. I doba splácení dluhu vykazuje výborné výsledky, protože pouze v roce 2002 by podnik své dluhy splácel více než tři roky. V ostatních letech už je schopen dluh splatit vlastními silami ihned. Nejhorších výsledků dosahuje podnik u ukazatele Rentabilita celkového vloženého kapitálu, kde je trvale hodnocen známkou 4, tedy jako špatný. V celkovém hodnocení pak LČR v letech 2003 – 2005 vychází jako velmi dobrý až dobrý podnik, zatímco v roce 2006 se hodnocení blíží ke střednímu podniku a v roce 2002 tohoto hodnocení podnik také dosahuje.
Altmanův model Tabulka č. 10: Altmanův model
X1 = ČPK / aktiva X2 = zisk po zd./CA X3 = ZUD / aktiva X4 = VK / CZ X5 = tržby / CA Z skóre Slovní hodnocení
2002
2003
2004
2005
2006
0,067 0,004 0,008 69,732 0,078 29,444 fin.silný podnik
0,061 0,002 0,003 101,245 0,069 42,646 fin.silný podnik
0,066 0,007 0,008 85,997 0,070 36,266 fin.silný podnik
0,067 0,006 0,016 42,762 0,092 18,154 fin.silný podnik
0,079 0,024 0,033 33,644 0,144 14,455 fin.silný podnik
Pramen: Vlastní výpočty
Z Altmanova modelu jasně vyplývá, že Lesy České republiky jsou finančně silný podnik. Pro upřesnění – podnik, který získá hodnocení Z skóre nad 4,14 je považován za silný. Jak je vidět v Tabulce č. 10, tak LČR tuto hranici překonaly mnohonásobně, i když v posledních letech tento ukazatel klesá. Nejlepší je tento ukazatel v roce 2003, kdy přesahuje hodnotu 42. Největší podíl na tom (stejně jako ve všech ostatních letech) má ukazatel X4, v jehož jmenovateli se vyskytují celkové dluhy (tedy krátkodobé a dlouhodobé závazky) . A právě v roce 2003 došlo ke snížení závazků o téměř 31 %. V dalších letech však již jejich hodnota narůstá a v návaznosti na to také klesá ukazatel X4.
60
Graf č. 15: Altmanův model s hraničními hodnotami 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2002
2003
2004
2005
2006
Z-skóre pro LČR, s. p. Hranice pro finančně zdravý podnik Hranice pro podnik směřující k bankrotu
Pramen: Vlastní konstrukce
Index IN Tabulka č. 11: Index IN
X1=CA/CZ X2=ZUD/N úroky X3=ZUD/CA X4=Výnosy/CA X5=OA/krátkodobé CZ X6=Závazky po lh.spl. / Výnosy IN IN – slovně
2002 19,046 528,387 0,008 0,103 6,533 0,000 63,088 firma fin. zdravá
2003 20,080 143,608 0,003 0,089 8,677 0,000 21,152 firma fin. zdravá
2004 18,541 289,190 0,008 0,890 7,917 0,000 37,208 firma fin. zdravá
2005 15,557 475,230 0,016 0,110 4,307 0,000 56,315 firma fin. zdravá
2006 14,736 790,310 0,033 0,202 4,034 0,000 90,961 firma fin. zdravá
Pramen: Vlastní výpočty
I podle Indexu důvěryhodnosti českých firem vychází LČR jako finančně zdravá a stabilní firma, jíž v blízké době nehrozí bankrot. Nejlepšího výsledku bylo dosaženo v roce 2006, a to téměř hodnoty 91, přičemž jako hranice pro finančně zdravou firmu se uvádí hodnota 2. Ukazatel X2 vychází oproti ostatním ukazatelům neúměrně vysoký. Je to způsobeno tím, že Nákladové úroky jsou oproti Zisku před zdaněním a úroky nepřiměřeně malé. V ukazateli X6 se v čitateli vyskytují Závazky po lhůtě splatnosti. Jejich výše se mi ovšem z Přílohy k účetní závěrce nepodařila zjistit, a proto jsem použila Závazky po lhůtě splatnosti nad 180 dní, které jsou však ve sledovaném období nulové. Proto i ukazatel X6 vychází 0.
61
6 Celkové zhodnocení analyzovaného podniku Součástí finanční analýzy je rozbor Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty v horizontální a vertikální struktuře.
Tyto techniky mi umožnily odhalit vývojové trendy
u jednotlivých položek výkazů. Po provedení analýzy Rozvahy je zřejmé, že ve sledovaném období od roku 2002 –2006 se celková aktiva téměř neměnila, a to i přesto, že Oběžná aktiva vykazovala neustálý růst. Na tomto nárůstu se nejvíce podílely Krátkodobé pohledávky, které od roku 2004 výrazněji rostou z důvodu navýšení objemu tržeb. Na struktuře celkových aktiv se pak z více než 90 % podílel Dlouhodobý hmotný majetek, přičemž nejvýznamnější položkou byly z něj byly Pozemky. Co se týče vývoje pasiv, tak i ta se příliš nemění. Největší část Pasiv tvoří Vlastní kapitál a z něho pak Kapitálové fondy, kam se řadí Ostatní kapitálové fondy a Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Hodnota Základního kapitálu se mírně zvyšuje i přes stále probíhající restituce. Cizí kapitál podnik téměř nevyužívá. Při pohledu na jeho strukturu pak zjistíme, že převážnou část tvoří Rezervy, a to především Rezerva na pěstební činnost a Rezerva na rekonstrukci porostů Krušných hor. Z horizontální analýzy Výkazu zisku a ztráty je zřejmé, že výsledky hospodaření před zdaněním i za účetní období měly kolísavý trend. Nejúspěšnější je však rok 2006, kdy podnik dosáhl nejvyššího výsledku hospodaření za celou svou existenci. Celkové výnosy podniku jsou pak především tvořeny Tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb. Výnosy jsou však od roku 2004 víceméně neporovnatelné z důvodu realizace odlišných sortimentů a na jiných lokalitách než v předchozích letech. Stejně tak je tomu i u nákladů. V rámci poměrových ukazatelů byly jako první analyzovány ukazatele rentability. Rentabilita celkového vloženého kapitálu v posledních letech mírně narůstá, ale i přesto se stále drží na velmi nízké úrovni. Je to způsobeno především tím, že objem celkových aktiv je oproti výsledku hospodaření a nákladovým úrokům příliš velký. I Rentabilita vloženého kapitálu nabývá velmi nízkých hodnot. Největší odměnu přinesl vlastníkům podniku rok 2006, kdy na 100,- Kč vloženého kapitálu připadly ale pouze 3,33 Kč zisku. Z ukazatelů rentability nejlépe vychází Rentabilita tržeb, které kromě roku 2003, kdy zaznamenala prudký pokles, neustále roste, a to hlavně díky stále se zvyšujícímu zisku.
62
Vzhledem k tomu, že tržby podniku jsou ve srovnání s Celkovými aktivy a Stálými aktivy nízké, vychází i ukazatele Obratu celkových aktiv a Obratu stálých aktiv velmi nízké. Doba obratu pohledávek je ve všech letech sledovaného období delší než Doba obratu závazků. To znamená, že LČR za své závazky platí dříve než jim zaplatí jejich odběratelé. Největší rozdíl mezi těmito platbami pak byl v roce 2003, a to více než 47 dní. Tuto nepříznivou situaci se však podniku daří postupně zlepšovat a v roce 2006 už LČR na platby od odběratelů čekají pouze o tři dny déle než ony samy platí dodavatelům. Ukazatele likvidity vykazují ve sledovaných letech podstatně vyšší hodnoty než jaké jsou stanoveny jako doporučené. Podnik je tedy pro své věřitele více než důvěryhodným klientem.
V posledních
letech
dochází
k poklesu
likvidity z důvodu
nárůstu
krátkodobých závazků. I přesto jsou všechny druhy likvidity nad stanoveným minimem. Hodnocení podniku podle ukazatelů zadluženosti jen potvrzuje, že je podnik pro věřitele solventní. Na Celkové zadluženosti, která je však velmi nízká, se podílí především Dlouhodobá zadluženost. V roce 2006 však je podíl Krátkodobé a Dlouhodobé zadluženosti téměř stejný, protože narostly Krátkodobé závazky (především splatná daň z příjmů). Velmi vysoká hodnota Kvóty vlastního kapitálu v souladu s výsledky vertikální analýzy naznačuje, že podnik svou podnikatelskou
činnost financuje především z vlastních zdrojů. Velmi pozitivně pro podnik vyplývá i ukazatel Úrokového krytí. Vzhledem k výši výsledku hospodaření a velmi nízkým nákladovým úrokům je podnik schopen dostatečně a bez problémů pokrýt své závazky z úroků. Ukazatel podkapitalizování zase potvrzuje, že podnik má dlouhodobý majetek krytý dlouhodobým kapitálem. Dále jsem se Lesy České republiky posuzovala podle některých bankrotních a bonitních modelů. Podle Altmanova Z skóre i Indexu IN se jedná o podnik, který se nachází ve velmi dobré finančně - ekonomické situaci a jemuž v blízké době rozhodně nehrozí bankrot. Nutno však poznamenat, že na tomto výsledku se značně podílí vždy jen jeden ukazatel, a to u Z skóre podíl Vlastního kapitálu a Celkových závazků a u Indexu IN pak podíl Zisku před zdaněním a úroky a Nákladových úroků. Ostatní ukazatele vychází velmi malé, protože podnik má vysoký podíl Celkových aktiv oproti ostatním položkám účetních výkazů používaných u těchto ukazatelů. Naopak podle Kralickova quicktestu situace podniku již není tak výborná jako podle předchozích dvou modelů. Quicktest upozorňuje především na to, že výnosová situace podniku je horší, a to především z důvodu nízké Rentability celkového vloženého kapitálu. Lepších výsledků je pak
63
dosaženo v oblasti finanční stability, kdy kromě prvního a posledního roku sledovaného období se dá situace hodnotit jako velmi dobrá. Nejhorším rokem ve sledovaném období byl rok 2003. Hospodaření podniku v tomto roce ovlivnila především větrná kalamita z října 2002 a její následná likvidace, která se promítla do nákladů prostřednictvím vyšší tvorby rezerv. Podnik dosáhl historického minima v tvorbě hospodářského výsledku, a to především kvůli poklesu cen dřevní hmoty v důsledku převisu nabídky dřeva na trhu po kalamitě. LČR v tomto roce též mění způsob správy volných peněžních prostředků. Podnik pokračuje i ve změně organizační struktury. Naopak nejlepším rokem je rok 2006. Podnik dosáhl nejlepšího výsledku hospodaření za svou existenci, na což jistě mělo vliv i to, že bylo u LČR historicky vytěženo nejvíce dřeva od jejich založení. Jednalo se jednak o výrazný nárůst nahodilých těžeb způsobených sněhovou kalamitou z počátku roku, ale i přetěžení dříví v souvislosti s očekávanými problémy při podpisech smluv na začátku roku 2007. V roce 2006 také došlo k podstatné změně obchodní politiky LČR. Podnik začal zvyšovat vlastní prodej a nebylo dodáváno žádné dříví koncovým zpracovatelům od smluvních partnerů v režimu tzv. „zpětného odkupu“. Důsledkem zavedení tohoto způsobu prodeje bylo získání 378 Kč navíc z každého takto prodaného m3. Do své práci jsem chtěla začlenit i srovnání s jinými společnostmi podnikajícími v odvětví lesnictví. Bohužel finanční analýzy podniků hospodařících v tomto odvětví chybí. Na základě zjištěných výsledků bych Lesy České republiky, s. p., označila za stabilní podnik, za což vděčí především svému postavení v odvětví. LČR totiž v současné době pečují o více než 50 % veškerých lesních porostů v ČR, což z nich dělá největší subjekt v odvětví lesnictví.
64
7 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se pokusila provést co nejhlubší analýzu státního podniku Lesy České republiky. Použila jsem k tomu zejména elementární metody finanční analýzy, které jsem podrobně popsala v teoretické části. Podnik jsem také hodnotila podle vybraných bankrotních a bonitních modelů. Při výpočtech jsem vycházela z informací získaných z účetních závěrek, příloh k účetní závěrce a z výročních zpráv z let 2002 – 2006. Vlastní finanční analýza proběhla ve třech krocích. Nejprve jsem na základě horizontální a vertikální analýzy utvořila přehled o finanční a majetkové struktuře společnosti a o vývoji jednotlivých složek účetních výkazů. Poté jsem analyzovala poměrové ukazatele, s využitím ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti a platební schopnosti. Posledním krokem bylo podnik posoudit z hlediska bankrotních a bonitních modelů. Získané výsledky z analýz jednotlivých skupin ukazatelů byly průběžně komentovány a hodnoceny v souvislosti jejich vývoje. Cílem mé práce bylo vymezit v obecné rovině teoretické přístupy a východiska používané při hodnocení hospodářské situace subjektů působících na trhu a využít je na konkrétním podniku. Myslím, že tento cíl jsem splnila. Doufám také, že se mi v rámci mých možností a dostupných informací podařilo reálně zhodnotit finanční situaci vybraného podniku.
65
8 Seznam použité literatury a dalších pramenů 1. BLAHA, S. Z., JINDŘICHOVSKÁ, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy: Finanční
analýza pro investory: bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. 2. vyd. Praha; Management press, 1995. 159 stran. ISBN 80-85603-80-2. 2. ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K.: Finanční
analýza. 1. vyd. Praha; Bankovní institut, a. s., 1997. 293 stran. 3. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. 1. dotisk 2. vyd. Praha; Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. 197 stran. ISBN 80-7079-587-5. 4. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. 1. vyd. Paraha; C. H. Beck, 2005. 137 stran. ISBN 80-7179-321-3. 5. KONEČNÝ, A.: Použití finanční analýzy ve vybraném odvětví průmyslu. 1. vyd. Brno; Diplomová práce, ESF MU, 2006. 6. KONEČNÝ, M.: Finanční analýza. 2. vyd. Brno; Nakladatelství Sting, 2006. 77 stran. ISBN 80-86342-55-7. 7. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl I – Jak
porozumět účetním výkazům. 4. vyd. Praha; Polygon, 1997. 248 stran. ISBN 80-85967-47-2. 8. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II – Finanční
analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha; Polygon, 1997. 303 stran. ISBN 80-85967-56-1. 9. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl III – Finanční
řízení rozvoje podniku. 2. vyd. Praha; Polygon, 1997. 280 stran. ISBN 80-85967-58-8. 10. MÁČE, M.: Finanční analýza obchodních a státních organizací – praktické
příklady a použití. 1. vyd. Praha; GRADA Publishing, 2006. 156 stran. ISBN 80-247-1558-9. 11. MAŘÍK, M.: Finanční analýza a plánování v obchodních podnicích. 1. vyd. Praha; Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. 165 stran. ISBN 80-7079-209-4. 12. LESY ČESKÉ REPUBLIKY S. P. [on-line]. 2008, [cit. 30. března 2008]. Dostupné na: http://www.lesycr.cz 13. PLÁŠILOVÁ, K.: Finanční analýza vybrané společnosti. 1. vyd. Brno; Bakalářská práce, PEF MZLU, 2008. 14. SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera – finanční analáza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha; Computer Press, 2001. 220 stran. ISBN 80-7226-562-8.
66
15. SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E.: Finanční analýza v řízení
podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha; Bankovní institut, a. s., 1999. 622 stran. ISBN 80-7265-027-0. 16. SYNEK, M. , A KOLEKTIV: Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha; GRADA Publishing, 2003. 472 stran. ISBN 80-247-0515-X. 17. VALACH, J., A KOLEKTIV: Finanční řízení podniku. 1. dotisk 2. vyd. Praha; Ekopress, 2001. 324 stran. ISBN 80-86119-21-1. 18. VAŇKOVÁ, A.: Finanční analýza firmy. 1.vyd. Brno; Bakalářská práce, PEF MZLU, 2007. 19. VÝROČNÍ ZPRÁVY LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY S. P. 20. Zákon č. 77/1997 ze dne 20. března 1997 o státním podniku 21. ŽIVĚLOVÁ, I.: Podnikové finance. 1. vyd. Brno; Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 stran. ISBN 978-80-7375-035-0. 22. ŽIVĚLOVÁ, I.: Přednášky z předmětu Podnikové finance. Vlastní záznam. LS 2007/2008.
67
9 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Dvě pojetí etap finanční analýzy ................................................................ 9 Tabulka č. 2: Hlediska třídění informací pro finanční analýzu ...................................... 10 Tabulka č. 3: Hodnocení podniků podle Kralickova quicktestu..................................... 37 Tabulka č. 4: Hodnoty ukazatelů rentability (v %)......................................................... 50 Tabulka č. 5: Hodnoty ukazatelů aktivity....................................................................... 52 Tabulka č. 6: Hodnoty ukazatelů platební schopnosti .................................................... 55 Tabulka č. 7: Hodnoty ukazatelů zadluženosti ............................................................... 57 Tabulka č. 8: Rychlý test (quicktest) - hodnoty ukazatelů ............................................. 59 Tabulka č. 9: Rychlý test (quicktest) - známky .............................................................. 59
10 Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj výše aktiv (v %).................................................................................. 43 Graf č. 2: Vývoj výše pasiv (v %) ................................................................................. 44 Graf č. 3: Vývoj změn hodnot Výsledků hospodaření.................................................... 46 Graf č. 4: Vývoj změn výše tržeb ................................................................................... 46 Graf č. 5: Struktura dílčích složek aktiv jednotlivých letech.......................................... 47 Graf č. 6: Struktura dílčích složek pasiv v jednotlivých letech ...................................... 48 Graf č. 7: Struktura Výnosů v jednotlivých letech ......................................................... 49 Graf č. 8: Struktura Nákladů v jednotlivých letech ........................................................ 49 Graf č. 9: Podíl VH za běž. činnost, mimořádného VH a daně na VH před zdaněním.. 50 Graf č. 10: Vývoj ukazatelů rentability .......................................................................... 52 Graf č. 11: Vývoj obratu celkových aktiv a stálých aktiv .............................................. 53 Graf č. 12: Vývoj hodnot Doby obratu pohledávek a závazků ....................................... 55 Graf č. 13: Vývoj hodnoty ukazatelů platební schopnosti.............................................. 56 Graf č. 14: Vývoj hodnot ukazatelů zadluženosti........................................................... 58 Graf č. 15: Altmanův model s hraničními hodnotami .................................................... 61
11 Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha (v mil. Kč) ......................................................................................I Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztráty (v mil. Kč)...................................................................II Příloha č. 3: Vybrané položky z výkazu cash-flow (v mil. Kč)...................................... IV Příloha č. 4: Horizontální analýza Rozvahy .................................................................... V Příloha č. 5: Horizontální analýza Výkazu zisku a ztráty............................................... VI Příloha č. 6: Vertikální analýza Rozvahy (v %) ............................................................VII Příloha č. 7: Vertikální analýza Výkazu zisku a ztráty (v %)...................................... VIII
68
Příloha č. 1: Rozvaha (v mil. Kč)
2002
2003
2004
2005
2006
Aktiva
65 800 532
65 854 413
66 097 211
67 026 414
69 091 854
Stálá aktiva
60 514 663
61 228 108
61 064 362
61 106 528
61 782 804
- DNM
132 024
141 033
136 483
143 576
163 510
- DHM
60 165 931
60 380 390
60 142 925
60 118 339
60 331 749
- DFM
216 708
706 685
784 954
844 613
1 287 545
5 241 964
4 542 341
4 956 819
5 839 615
7 213 510
163 701
147 625
139 882
180 424
235 265
- Dlouhodobé pohledávky
3 005
36 417
36 668
30 813
14 550
- Krátkodobé pohledávky
1 282 844
1 200 056
903 846
1 176 368
2 117 336
- Finanční majetek
3 792 414
3 158 243
3 876 423
4 452 010
4 846 359
Oběžná aktiva - Zásoby
Časové rozlišení aktiv
43 905
83 964
76 030
80 271
95 540
Pasiva
65 800 532
65 854 413
66 097 211
67 026 414
69 091 854
Vlastní kapitál
62 248 225
62 479 316
62 455 267
62 633 000
64 323 216
- Základní kapitál
5 905 117
7 882 483
8 138 782
8 348 754
8 602 692
- Kapitálové fondy
52 769 543
52 702 757
52 285 583
52 058 958
52 042 718
3 291 966
1 744 192
1 561 455
1 807 662
2 019 720
281 599
149 884
469 447
417 626
1 658 086
Cizí zdroje
3 454 815
3 279 675
3 564 939
4 308 379
4 688 717
- Rezervy
2 562 142
2 662 562
2 838 688
2 843 681
2 776 822
- Dlouhodobé závazky
90 288
93 592
100 183
108 942
123 571
- Krátkodobé závazky
802 385
523 521
626 068
1 355 756
1 788 324
97 492
95 422
77 005
85 035
79 921
- Fondy ze zisku - Výsledek hospodaření běž. obd.
Časové rozlišení pasiv
I
Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztráty (v mil. Kč)
2002
2003
2004
2005
2006
5 666
5 221
4 666
27 325
545 828
4 659
4 379
3 603
26 243
530 343
1 007
842
1 063
1 082
15 485
5 159 253
4 526 015
4 645 019
6 205 513
9 478 558
5 150 559
4 521 847
4 638 139
6 159 879
9 425 842
-1 939
-10 456
-1 430
35 125
42 289
10 633
14 624
8 310
10 509
10 427
3 272 058
3 296 531
2 859 287
3 977 815
5 393 116
267 386
262 298
281 939
315 884
344 829
Služby
3 004 672
3 034 233
2 577 348
3 661 931
5 594 287
Přidaná hodnota
1 888 202
1 230 326
1 786 795
2 228 780
3 554 927
C.
Osobní náklady
907 927
963 522
1 007 280
1 116 171
1 235 702
C.1.
Mzdové náklady
655 068
695 139
726 782
805 112
890 364
C.2.
Odměny
0
0
0
0
45
230 867
244 839
256 265
285 573
314 108
21 992
23 544
24 233
25 486
31 185
I.
Tržby za prodej zboží A.
Náklady
vynaložené
na
prodané zboží +
Obchodní marže
II.
Výkony
II.1.
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
II.2.
Změna stavu zásob vlastní činnosti
II.3.
Aktivace B.
Výkonová spotřeba
B.1.
Spotřeba materiálu a energie
B.2. +
členům
orgánů
podniku C.3.
C.4.
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady
D.
Daně a poplatky
130 338
135 513
134 723
129 407
129 651
E.
Odpisy DNM a DHM
416 253
389 226
395 163
406 296
422 678
135 519
135 620
183 926
192 800
330 101
31 838
49 220
36 892
44 135
76 985
Ostatní provozní výnosy
489 729
379 775
127 295
72 608
176 328
Ostatní provozní náklady
705 301
71 509
115 330
78 146
77 591
219 588
50 508
230 031
723 141
2 127 562
Tržby z prodeje CP a podílů
643 699
582 146
539 816
504 688
3 189 578
Prodané CP a podíly
604 175
572 884
543 649
505 496
3 186 936
III.
Tržby z prodeje DM a materiálu F.
ZC
prodaného
DM
a
materiálu IV. H. *
Provozní výsledek hospodaření
VI. J.
II
VII.
Výnosy z DFM
VII.1.
Výnosy z podílů v ovládaných a říz. osobách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních
9 284
9 388
42 217
114 758
39 661
346
473
972
2 616
3 235
0
0
41 245
112 142
36 426
8 938
8 915
0
78 894
180 449
204 274
176 728
119 884
0
2
215
6
10 777
175 264
30 857
34 031
18 696
25 244
6 759
105 335
1 961
8 780
19 112
Výnosové úroky
29 811
9 847
16 765
18 853
24 407
Nákladové úroky
1 030
1 301
1 759
2 193
2 907
944
2 903
1 229
7 845
6 968
16 254
3 822
6 245
8 248
19 047
316 105
132 246
275 019
316 845
166 963
261 610
35 649
37 480
622 360
636 439
254 437
32 345
30 889
613 601
621 809
7 173
3 304
6 591
8 759
14 630
274 083
147 105
467 570
417 626
1 658 086
Mimořádné výnosy
16 849
2 767
1 889
0
0
R.
Mimořádné náklady
11 633
-12
12
0
0
S.
Daň z příjmů z mimořádné
-2 300
0
0
0
0
0
0
0
0
0
VII. 2.
dlouhodobých CP a podílů VII.3.
Výnosy z ostatního DFM
VIII.
Výnosy z krátkodobého FM K.
IX.
Náklady z FM Výnosy z přecenění CP a derivátů
L.
Náklady z přecenění CP a derivátů
X. N. XI.
Ostatní finanční výnosy O.
*
Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření
Q.
Daň z příjmů za běžnou činnost
Q.1.
- splatná
Q.2.
- odložená
**
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
XIII.
činnosti
*
S.1.
- splatná
S.2.
- odložená
-2 300 0
Mimořádný výsledek
7 516
2 779
1 877
0
0
281 599
149 884
469 447
417 626
1 658 086
545 909
185 533
506 927
1 039 986
2 294 525
hospodaření
***
Výsledek hospodaření za úč.obd. (+/-)
****
VH před zdaněním.
III
Příloha č. 3: Vybrané položky z výkazu cash-flow (v mil. Kč)
CF z provozní činnosti před zdaněním a změnami CF
z
prov.
činnosti
před
zdaněním a mimořád. položkami CF z provozní činnosti
2002
2003
2004
2005
2006
900 858
9 337 598
921 014
1 274 664
2 426 609
-651 176
11 394 980
713 967
2 501 898
1 011 577
-876 836
10 775 402
700 797
1 903 432
227 012
IV
Příloha č. 4: Horizontální analýza Rozvahy
2003/2002 Absolutní změna (v tis.) A kt i v a
2004/2003
Změna v%
Absolutní změna
2005/2004
Změna v%
(v tis.)
Absolutní změna (v tis.)
2006/2005
Změna v%
Absolutní změna (v tis.)
Změna v%
53 881
0,08
242 798
0,37
929 203
1,41
2 065 440
3,08
713 445
1,18
-163 746
-0,27
42 166
0,07
676 276
1,11
- DNM
9 009
6,82
-4 550
-3,23
7 093
5,20
19 934
13,88
- DHM
214 459
0,36
-237 465
-0,39
-24 586
-0,04
213 410
0,35
- DFM
489 977
226,10
78 269
11,08
59 659
7,60
442 932
52,44
-699 623
-13,35
414 478
9,12
882 796
17,81
1 373 895
23,53
-16 076
-9,82
-7 743
-5,25
40 542
28,98
54 841
30,40
33 412
1111,88
251
0,69
-5 855
-15,97
-16 263
-52,78
-82 788
-6,45
-296 210
-24,68
272 522
30,15
940 968
79,99
-634 171
-16,72
718 180
22,74
575 587
14,85
394 349
8,86
40 059
91,24
-7 934
-9,45
4 241
5,58
15 269
19,02
53 881
0,08
242 798
0,37
929 203
1,41
2 065 440
3,08
0,37
-24 049
-0,04
177 733
0,28
1 690 216
2,70
33,49
256 299
3,25
209 972
2,58
253 938
3,04
-0,13
-417 174
-0,79
-226 625
-0,43
-16 240
-0,03
-47,02
-182 737
-10,48
246 207
15,77
212 058
11,73
-46,77
319 563
213,21
-51 821
-11,04
1 240 460
297,03
-5,07 3,92
285 264 176 126
8,70 6,61
743 440 4 993
20,85 0,18
380 338 -66 859
8,83 -2,35
3,66
6 591
7,04
8 759
8,74
14 629
13,43
-34,75
102 547
19,59
729 688
116,55
432 568
31,91
-2,12
-18 417
-19,30
8 030
10,43
-5 114
-6,01
celkem Stálá aktiva
Oběžná aktiva - Zásoby - Dlouhodobé pohledávky - Krátkodobé pohledávky -Finanční majetek Ostatní aktiva P a s i v a celkem
Vlastní 231 091 kapitál - ZK 1 977 366 - Kapitálové -66 786 fondy - Fondy ze -1 547 zisku 774 - Výsledek hospodaření -131 715 běž. období -175 140 Cizí zdroje - Rezervy 100 420 - Dlouhodobé 3 304 závazky - Krátkodobé -278 864 závazky Ostatní -2 070 pasiva Pramen: Vlastní výpočty
V
Příloha č. 5: Horizontální analýza Výkazu zisku a ztráty
2003/2002 Absolutní změna (v tis.) Výnosy -868 celkem Výnosy z prov. -725 činnosti Tržby z prodeje -1 zboží Výkony -633 Tržby za prodej vl.výrobků a -629 služeb Tržby z prodeje 0 DM a materiálu Ostatní provozní -91 výnosy Výnosy z fin. -725 činnosti Tržby z prodeje -1 CP Výnosové -633 úroky Ostatní finanční -629 výnosy Mimořádné -14 výnosy Náklady -736 celkem Náklady z prov. -556 činnosti Náklady na -1 prodané zboží Výkonová 25 spotřeba Osobní náklady 56 Daně a poplatky 6 Odpisy DM -18 ZC prodaného 17 DM a mat. Ostatní prov. -634 náklady Nákladové 0 úroky Ostatní fin. -12 náklady VH za účetní -132 obd. VH před -355 zdaněním -169 Provozní VH -184 Finanční VH Mimořádný -2 VH Pramen: Vlastní výpočty
2004/2003
2005/2004
Absolutní změna (v tis.)
Změna v%
-12,86
-82
-1,39
1 539
26,53
6 596
89,86
-12,52
-104
-2,05
1 537
30,98
4 033
62,07
-16,67
0
0,00
22
440,00
519
1922,22
-12,27
119
2,63
1 560
33,58
3 274
52,76
-12,21
116
2,57
1 522
32,82
3 266
53,02
0,00
48
35,29
9
4,89
137
70,98
-18,61
-271
-68,09
-54
-42,52
103
141,10
-12,52
-104
-2,05
1 537
30,98
4 033
62,07
-16,67
0
0,00
22
440,00
519
1922,22
-12,27
119
2,63
1 560
33,58
3 274
52,76
-12,21
116
2,57
1 522
32,82
3 266
53,02
-82,35
-1
-33,33
-2
-100,00
0
0,00
-11,38
-401
-6,99
1 590
29,82
5 356
77,38
-9,98
-283
-5,64
1 044
22,07
2 628
45,51
-20,00
0
0,00
22
550,00
504
1938,46
0,76
-438
-13,28
1 119
39,14
1 961
49,30
6,17 4,62 -4,33
43 -1 -3
4,46 -0,74 -0,75
109 -5 11
10,82 -3,70 2,78
120 0 17
10,75 0,00 4,19
53,13
-12
-24,49
7
18,92
33
75,00
-89,93
44
61,97
-37
-32,17
-1
-1,28
0,00
1
100,00
0
0,00
1
50,00
-75,00
2
50,00
2
33,33
11
137,50
-46,81
319
212,67
-51
-10,87
1 240
296,65
-65,62
321
172,58
533
105,13
1 255
120,67
-76,82 -58,23
179 143
350,98 108,33
493 42
214,35 15,27
1 405 -150
194,33 -47,32
-40,00
-1
-33,33
-2
-100,00
0
0,00
Změna v%
VI
Absolutní změna (v tis.)
2006/2005
Změna v%
Absolutní změna (v tis.)
Změna v%
Příloha č. 6: Vertikální analýza Rozvahy (v %)
2002
2003
2004
2005
2006
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
91,97
92,97
92,39
91,17
89,42
- DNM
0,20
0,21
0,21
0,21
0,24
- DHM
91,44
91,69
90,99
89,69
87,32
- DFM
0,33
1,07
1,19
1,26
1,86
7,97
6,90
7,50
8,71
10,44
- Zásoby
0,25
0,22
0,21
0,27
0,34
- Dlouhodobé pohledávky
0,00
0,06
0,06
0,05
0,02
- Krátkodobé pohledávky
1,95
1,82
1,37
1,76
3,06
- Finanční majetek
5,76
4,80
5,86
6,64
7,01
0,07
0,13
0,12
0,12
0,14
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
94,60
94,87
94,49
93,45
93,10
8,97
11,97
12,31
12,46
12,45
80,20
80,03
79,10
77,67
75,32
A k t i v a celkem Stálá aktiva
Oběžná aktiva
Ostatní aktiva P a s i v a celkem Vlastní kapitál - ZK - Kapitálové fondy - Fondy ze zisku - Výsledek hospodaření běžného období
5,00
2,65
2,36
2,70
2,92
0,43
0,23
0,71
0,62
2,40
Cizí zdroje
5,25
4,98
5,39
6,43
6,79
- Rezervy
3,89
4,04
4,29
4,24
4,02
- Dlouhodobé závazky
0,14
0,14
0,15
0,16
0,18
- Krátkodobé závazky
1,22
0,79
0,95
2,02
2,59
Ostatní pasiva Pramen: Vlastní výpočty
0,15
0,14
0,12
0,13
0,12
VII
Příloha č. 7: Vertikální analýza Výkazu zisku a ztráty (v %)
2002 V ý n o s y celkem Výnosy z provozní činnosti Tržby z prodeje zboží Výkony Tržby za prodej vl.výrobků a služeb Tržby z prodeje DM a materiálu Ostatní provozní výnosy Výnosy z finanční činnosti Tržby z prodeje CP Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Mimořádné výnosy Náklady celkem Náklady z provozní činnosti Náklady na prod.zb. Výkonová spotřeba Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DM ZC prodaného DM a mat. Ostatní provozní náklady Nákladové úroky Ostatní fin. náklady VH před zdaněním VH za běžnou činnost Daň Mimořádný VH
2003
2004
2005
2006
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
85,77 0,09 76,42
86,10 0,08 76,93
85,52 0,09 80,07
88,53 0,37 84,54
75,57 3,92 68,02
76,30
76,87
79,95
83,92
67,64
2,01
2,31
3,1
2,63
2,37
7,24
6,77
2,19
0,99
1,26
13,98 9,54 0,44 4,00 0,25 100,00
13,85 9,89 0,17 3,79 0,05 100,00
14,45 9,31 0,29 4,84 0,03 100,00
11,47 6,88 0,26 4,33 0,00 100,00
24,43 22,88 0,17 1,38 0,0 100,00
86,10 0,08 50,58 14,04 2,01 6,43
87,46 0,07 57,51 16,81 2,37 6,94
88,73 0,08 53,62 18,89 2,53 7,41
83,43 0,38 57,47 16,12 1,88 5,87
68,44 4,32 48,3 10,07 1,0 3,45
0,49
0,85
0,69
0,64
0,63
10,90 0,02 0,25 100,00 50,67 47,94 1,39
1,24 0,02 0,07 100,00 79,29 19,21 1,50
2,16 0,04 0,11 100,00 92,24 7,39 0,37
1,13 0,03 0,12 100,00 40,16 59,84 0,00
0,63 0,02 0,15 100,00 72,26 27,74 0,00
Pramen: Vlastní výpočty
VIII
