Řepka olejka - Brassica napus

Řepka olejka

Řepka olejka -

Brassica napus

Význam řepky 

Hlavní olejnina v ČR – tvoří 95 % podíl z celkového množství olejnin v ČR.



Potravinářství – výroba olejů



Průmysl – oleochemie



Krmivářství – extrahované šroty, pokrutiny, semena, biomasa – zelené krmení



Zelené hnojení



Bionafta

Biologie rostliny Čeleď –

Brukvovité

–

Je to jednoletá rostlina ozimého nebo jarního

Forma

charakteru. –

V ČR je pěstována převážně v ozimé formě.

–

mohutný kůlový

Kořen

1

Řepka olejka

Stonek –

vzpřímený a oválný s bočními lodyhami

–

výška 120 – 220 cm

Květ –

Barva : jasně žlutá

–

Včelomilná rostlina

–

Kvetení je postupné - trvá obvykle 20 – 25 dnů a většinou celé probíhá v květnu

Plody a semena –

Plodem jsou šešule.

–

Semena jsou kulovitá, šedočerná

–

HTS 3,8–5,8 g

–

Obsah oleje v semeni je 45–49 %

Růst a vývoj •

Její vývoj trvá 11 – 12 měsíců

2

Řepka olejka

Požadavky na prostředí 

Teplo - poměrně plastická – snese i nižší teploty



Voda – Náročná, pěstuje se v oblastech s průměrnými srážkami



Půda – hluboké půdy, půdy lehké až střední, hlinitopísčité až hlinité, řádně hnojené, pH mírně kyselé Řepka nesnese: 

půdy na podzim či na jaře zamokřené → vyhnívá



půdy s vyoranou mrtvinou → nevzchází



holomrazy → vymrzá



sníh déle než dva měsíce → vyležení



těžké půdy s nekvalitní přípravou → nevzejde

Výnosotvorné prvky řepky  počet rostlin na jednotku plochy,  počet šešulí na rostlinu,  počet semen v šešuli  HTS

Osevní postup 

má velmi dobrou předplodinovou hodnotu



Základním požadavkem je, aby zvolená předplodina umožnila výsev řepky v srpnovém agrotechnickém termínu a to i v nepříznivých letech.



Časový odstup od předchozí řepky by měl být 4 – 5 let.



Za nejlepší předplodiny považujeme rané brambory, luskoviny, přijatelné jsou obilniny (této předplodiny je využito v 90% případů).



Problematickou předplodinou je jarní ječmen, protože zanechává půdu nestrukturní, poškozenou vodní, větrnou i sluneční erozí a chudou na živiny.



Po řepce volíme ozimé obilniny. 3

Řepka olejka

Výživa a hnojení Řepka si snadno osvojuje živiny z půdy, ale je velmi náročnou plodinou na výživu. Na druhou stranu použité živiny ve značné míře vrací zpět do půdy posklizňovými zbytky. A. Organické hnojení: 

chlévský hnůj k předplodině (nebo minim. 3 t. před setím) nebo lze použít kejdu.



Dávka hnoje: 20 – 30 t/ha - je lepší hnojit hnojem k předplodině.



Dávka kejdy: 40 t/ha - hnojí se jí na podzim do fáze 4 až 6. pravého listu, případně na jaře.

B. Minerální hnojení Hnojení dusíkem: Dusík je živina, kterou půda není schopna zásobit rostlinu v dostatečném množství v období, kdy to řepka nejvíce potřebuje. Velmi důležitou úlohu proto mají minerální dusíkatá hnojiva. Celkově odebere sklizní 140 – 180 kg N/ha a tato dávka je dělena: 1) Hnojení N v období regenerace 

Co nejdříve – i přes rizika dešťů, sněhu a mrazů obvykle v první dekádě března.



dávku dusíku cca 60 – 100 kg N/ha (možno rozdělit na 2 další dávky s odstupem 14ti dnů)



Hnojivo: LAV, LV , SA v pozdějším termínu i DAM 390

2) Hnojení N v období začátku prodlužování stonku 

Za 14 dnů po první dávce N - přelomu března a dubna - rostlina se znovu zazelenala a velmi rychle roste.



Dávka je cca 60 – 80 kg N/ha



Hnojivo: DAM 390 a LA 4

Řepka olejka

3) Hnojení N v období žlutého poupěte 

Aplikuje se na lehčích půdách



Dávka je cca 20 - 40 kg N/ha



Hnojivo: DAM 390 (opatrně) , LA, NPsol, LAV

Výživa a hnojení fosforem a draslíkem -

Dávka se upravuje dle aktuální zásobenosti v půdě, hnojí se těmito prvky dle AZP zpravidla k předplodině nebo při základním zpracování půdy

Fosfor 

54 – 110 kg P2O5 / ha

Draslík 

40 – 160 kg K2O /ha

Výživa a hnojení stopovým prvky a sírou Síra 

Velmi náročná na hnojení sírou



velká část je doplňována emisemi



Doplňována společně s N hnojením - SA



Citlivě na něj reaguje



Bór aplikujeme na podzim a na jaře.

Bór

5

Řepka olejka

Příprava půdy Uplatňují se dva postupy přípravy půdy: 1) TRADIČNÍ TECHNOLOGIE

2) MINIMALIZAČNÍ TECHNOLOGIE a) Výsev do podmítky b) Bezorebné setí

Setí řepky Termín: 

od poloviny do konce srpna, výjimečně začátkem září

Výsevek 

4 - 7 kg / ha – odpovídá to cca 60 – 90 semen na m2



Spolu s termínem výsevu je významným faktorem, který ovlivňuje stav porostu před zimou a v průběhu zimy, úspěšnost přezimování a tím i hektarový výnos.

Vzdálenost řádků: 

12,5 cm ale také 21 – 25 cm

Hloubka výsevu 

1,5 až 2cm

6

Řepka olejka

Ošetřování za vegetace A) Mechanické ošetřování 

vláčení a válení po zasetí.



Prosvětlování porostu na podzim



Provzdušňování na jaře jen výjimečně

B) Chemické ošetřování 

Herbicidy – nejčastějšími plevely v řepce jsou pcháč oset, pýr plazivý, svízel přítula, kokoška pastuší tobolka, heřmánkovec a rmen



Insekticidy - blýskáček řepkový



Fungicidy – choroby snižují výnos až o 50%

Další chemické ošetření spočívá v aplikaci: a) Aplikace růstových regulátorů Aplikují se v těchto termínech: a) na podzim (podporují úspěšné přezimování) b) na jaře (zkracují stonek)

a) Aplikace regulátorů dozrávání 

snižují vlhkost v semenech řepky



podporují rovnoměrné dozrávání porostu



snižují pukání šešulí

b) Aplikace desikantů Desikanty - chemicky ukončují vegetaci, aplikují se cca 4- 5 dnů před sklizní Desikaci lze ji doporučit v těchto konkrétních případech: •

při plošné zaplevelenosti

•

u zmlazených porostů (větší podíl nedozrálých rostlin) 7

Řepka olejka

•

u porostů velmi silných, hustých, polehlých

•

při předpokladu výnosu nad 3t/ha

Sklizeň řepky Termín sklizně: v druhé polovině července (2 dny před optimální zralostí) Technika: upravené běžné obilní sklízecí mlátičky Úprava sklízecí mlátičky: 

prodloužení žacího stolu (zachycuje vypadlá semena) s bočním aktivním děličem (prořezává porost)



výměna sít



nastavení otáček mlátícího bubnu a ventilátoru

Ztráty při sklizni řepky: 7 – 22 % Způsobuje je: 

nejednotné kvetení a dozrávání



Výška strniště – čím je nižší, tím větší jsou ztráty

Posklizňová úprava 

Zpracovatelé požadují vlhkost semen pod 8%



teplovzdušné sušení - důležité je řádné vychlazení semen po sušení na teplotu 25oC

Výnos 

2,5 – 3,5 t/ha 8