MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní
Environmentální účetnictví a optimalizace sledovaných indikátorů pro environmentální řízení společnosti Diplomov{ pr{ce
Brno 2010
Bc. Michal Hošek
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem vypracoval tuto diplomovou pr{ci „Environment{lní účetnictví a optimalizace sledovaných indik{torů pro environment{lní řízení společnosti“ samostatně pod vedením Ing. Mileny Otavové, Ph.D., a v seznamu literatury uvedl všechny použité liter{rní i odborné zdroje.
V Brně dne 20. května 2010
_______________________________ vlastnoruční podpis autora
Poděkování autora
Děkuji tímto své vedoucí diplomové pr{ce Ing. Mileně Otavové, Ph.D. za odborné vedení, užitečnou metodickou pomoc, cenné rady a čas, který mi věnovala při vypracov{ní této pr{ce. D{le bych chtěl poděkovat skupině HELLA, především útvaru Ekologie paní
Ing. Vladimíře
Hamalové
za
potřebné
diplomové pr{ce a velmi ochotnou spolupr{ci.
informace
pro zpracov{ní
Abstract HOŠEK, M. An Environmental Accounting and optimization of monitored indicators for environmental management company. Diploma thesis. Brno, 2010
The objectives of my master thesis is a determination and an explanation of environmental links, an optimization of environmental indicators and a suggestion of better system which is tracking this indicators in environmental accountancy of the group HELLA. By monitoring the internal and external information sources is evaluated current environmental situation, identified environmental aspects and impacts of the group and localized areas of environmental indicators in the production of a group HELLA. Attention is paid to the evaluation of environmental contexts in water service (sewage), protection of the atmosphere (emissions) and waste (hazardous and other wastes). In conclusion of this master thesis are made recommendations to improve the monitoring system of environmental indicators and environmental assessment of the situation of a group HELLA.
Keywords: environmental aspects, environmental impacts, environmental indicators, identification of indicators.
Abstrakt HOŠEK, M. Environment{lní účetnictví a optimalizace sledovaných indik{torů pro environment{lní řízení společnosti. Diplomov{ pr{ce. Brno, 2010
Cílem diplomové pr{ce je zjistit a rozkličovat environment{lní souvislosti, optimalizovat skladbu sledovaných environment{lních indik{torů a navrhnout lepší systém sledov{ní těchto indik{torů v environment{lním účetnictví skupiny HELLA. Prostřednictvím sledov{ní příslušných externích a interních informačních zdrojů je vyhodnocena současn{ environment{lní situace, identifikov{ny environment{lní aspekty a dopady činnosti skupiny a lokalizov{ny oblasti vzniku environment{lních indik{torů ve výrobní č{sti skupiny HELLA. Pozornost je d{le věnov{na vyhodnocení environment{lních souvislostí v oblasti vodního hospod{řství (odpadní vody), ochrany ovzduší (emise) a odpadového hospod{řství (nebezpečný a ostatní odpad). V z{věru diplomové pr{ce je proveden n{vrh doporučení ke zlepšení systému
sledov{ní
environment{lních
indik{torů
a
vyhodnocení
environment{lní situace skupiny HELLA.
Klíčová slova: environment{lní souvislosti, environment{lní dopady, environment{lní aspekty, environment{lní indik{tory, identifikace indik{torů.
Obsah 1.
Úvod ....................................................................................................................... 9
2.
Cíl pr{ce ............................................................................................................... 11
3.
Liter{rní rešerše .................................................................................................. 12 3.1.
Udržitelný rozvoj na mikroekonomické úrovni ..................................... 12
3.2.
Environment{lní aspekty a indik{tory .................................................... 15
3.2.1. 3.3.
Identifikace environment{lních aspektů a indik{torů.................... 17
Environment{lní účetnictví a účetnictví udržitelného rozvoje ............ 19
3.3.1.
Finanční účetnictví udržitelného rozvoje ......................................... 21
3.3.2.
Manažerské účetnictví udržitelného rozvoje ................................... 22
3.4.
Eko-controlling ............................................................................................ 25
3.4.1.
Controlling výrobního podniku ......................................................... 26
3.4.2.
Controlling jako n{stroj eko-efektivnosti.......................................... 27
3.5.
Reporting a zpětn{ vazba pro management společnosti ....................... 28
3.5.1.
Reporting udržitelného rozvoje pro účely managementu ............. 28
3.5.2.
Hodnocení udržitelného rozvoje ....................................................... 29
4.
Metodika pr{ce ................................................................................................... 36
5.
Vlastní pr{ce ........................................................................................................ 38 5.1.
Profil analyzované společnosti .................................................................. 38
5.1.1.
Hella KGaA Hueck & Co .................................................................... 38
5.1.2.
Hella Autotechnik spol. s r.o., Mohelnice ......................................... 39
5.1.3.
Z{kladní údaje o společnosti .............................................................. 42
5.2.
Management společnosti a ochrana životního prostředí ...................... 43
5.3.
Environment{lní aspekty a indik{tory .................................................... 48
5.3.1.
Identifikace a vznik environment{lních aspektů a indik{torů ...... 50
5.4.
Vodní hospod{řství..................................................................................... 52
5.5.
Ochrana ovzduší.......................................................................................... 53
5.6.
Odpadové hospod{řství ............................................................................. 54 7
5.6.1.
Kategorie a způsob zpracov{ní odpadů ........................................... 55
5.7.
Environment{lní analýza ........................................................................... 58
5.8.
Investiční činnost ......................................................................................... 65
5.9.
Audit ............................................................................................................. 66
5.10. N{vrh opatření............................................................................................. 67 6.
Diskuze ................................................................................................................ 71
7.
Z{věr..................................................................................................................... 73
8.
Literatura ............................................................................................................. 77
9.
Přílohy .................................................................................................................. 80
8
1. Úvod Na zač{tku dějin lidského pokolení byl člověk souč{stí biodiverzity druhů životního prostředí. V průběhu dějin lidského rodu doch{zelo k dynamickému vývoji lidského jedince a postupně doch{zelo k oslabov{ní bezprostřední z{vislosti člověka na životním prostředí. Člověk začal narušovat a přetv{řet okolní prostředí ke svému užitku aniž bral v úvahu n{sledky svého počín{ní. S rozvojem vědy a techniky se tento proces ještě urychlil a je st{le obtížnější předpovědět důsledky lidského počín{ní v oblasti životního prostředí. K z{sadní změně vlivu lidské společnosti na životní prostředí došlo v období průmyslové revoluce, kdy lidsk{ společnost dok{zala plně využít potenci{l přírodních zdrojů, osídlovat dosud neosídlené oblasti a s tím spojené znečišťov{ní životního prostředí cizorodými l{tkami. Tento negativní jev měl za n{sledek devastaci okolní krajiny, extinkci mnoha živočišných a rostlinných forem života, degradaci životního standardu lidí (myšleno v podobě kvality životního prostředí) a objevení nových tzv. „civilizačních“ chorob u jedinců žijících v nejhůře postižených oblastech. Na zač{tku 19. století se začala objevovat myšlenka ochrany přírody jako snaha zabr{nit plošné exploataci přírodních zdrojů. Původní funkcí ochrany přírody byla konzervace relativně nepoškozených č{stí přírody formou vyhlašov{ní striktních rezervací, s vyloučením hospodaření a často i přístupu člověka. Další významný posun v oblasti ochrany přírody, tedy ochrany životního prostředí se uskutečnil v průběhu 70. a 80. let minulého století, kdy se postupně začal formovat n{zor na jiné uspoř{d{ní vztahu člověka a přírody. Na konci 80. let 20. století byla poprvé formulov{na potřeba udržitelného rozvoje. Myšlenka udržitelného rozvoje (dříve užív{n termín trvale udržitelný rozvoj) byla nejzřetelněji vymezena v roce 1987 komisí EU pro životní prostředí vedenou komisařkou Brundtlandovou. Koncepce udržitelného rozvoje se postupně dostala do širšího podvědomí a sehr{v{ důležitou úlohu v oblasti environment{lní politiky. Širokou veřejností se stal obecně akceptov{n fakt, že lidsk{ společnost musí změnit svou současnou ekonomickou praxi, kter{ m{ extenzivní a environment{lně neudržitelný charakter.
9
Společnost musí šetrně využívat přírodní zdroje, chr{nit bohatství přírody, produkovat co nejmenší množství odpadů a celkově mít udržitelný charakter. Světové společenství došlo ke konsensu, že toto je obecným a společným cílem všech zemí světa, přičemž je ovšem nutno mít na mysli, že specifick{ situace jednotlivých zemí je rozdíln{ a jejich n{rodní z{jmy se mohou podstatně lišit. Většina
vl{d
jednotlivých
st{tů,
veřejné
i soukromé
instituce,
podnikatelské subjekty, ale i jednotlivci se snaží cestu k udržitelnému rozvoji prosadit. Tato z{sadní změna je samozřejmě velmi obtížn{. Jedním z důvodů je i skutečnost, že chybí obecně akceptovatelný n{stroj pro hodnocení postupu v požadovaném směru. Jinými slovy lze říci, že je třeba mít k dispozici vhodné indik{tory, které by charakterizovaly a hodnotily míru dosaženého pokroku směrem k udržitelnému rozvoji. Udržitelný rozvoj je koncept velmi složitý a m{ řadu významů podle toho, v jaké souvislosti je na něj pohlíženo. To č{stečně vysvětluje i skutečnost, že vývoj v oblasti environment{lní úpravy účetních systémů na obou úrovních (n{rodní i podnikové) je z{ležitostí dlouhodobého charakteru. Jak problematika environment{lního účetnictví, tak i problematika indik{torů udržitelného rozvoje jsou středem z{jmu současné odborné veřejnosti. Zav{dění environment{lního managementu do celkového systému řízení podniků
m{
velkou
řadu
příznivých
důsledků
zlepšujících
celkové
konkurenční postavení podnikatelských subjektů. Pro potřeby environment{lně orientovaného managementu mají velký význam informace o materi{lových a energetických tocích a s nimi spojených n{kladech, o environment{lních aspektech a dopadech podnikových činností a o jejich vlivu na výsledky hospodaření podniku a na jeho finanční postavení.
10
2. Cíl práce Cílem diplomové pr{ce je zjistit a rozkličovat environment{lní souvislosti, optimalizovat skladbu sledovaných environment{lních indik{torů a navrhnout lepší systém sledov{ní těchto indik{torů v environment{lním účetnictví. Identifikace a optimalizace environment{lních indik{torů je aplikov{na na uskupení HELLA, jejímž předmětem podnik{ní je výroba světlometů. K identifikaci hlavního cíle jsou nadefinov{ny cíle dílčí, jež v komparaci s hlavním cílem vytvoří celistvý obraz o současné environment{lní situaci společnosti:
vyhodnotit rozsah sledovaných a využívaných environment{lních informaci,
vyhodnotit skladbu environment{lního účetnictví a popřípadě navrhnout úpravu či rozšíření,
vyhodnotit činnost eko-controllingu a zda podnik využív{ sledované informace k environment{lnímu řízení,
vyhodnotit současnou ekonomicko-environment{lní situaci firmy.
Prostřednictvím sledov{ní příslušných externích a interních informačních zdrojů je vyhodnocena současn{ environment{lní situace, identifikov{ny environment{lní aspekty a dopady činnosti skupiny a lokalizov{ny oblasti vzniku environment{lních indik{torů ve výrobní č{sti skupiny HELLA. Pozornost je d{le věnov{na vyhodnocení environment{lních souvislostí v oblasti vodního hospod{řství (odpadní vody), ochrany ovzduší (emise) a odpadového hospod{řství (nebezpečný a ostatní odpad). Informace získané analýzou environment{lní souvislostí společnosti jsou n{sledně zakomponov{ny do procesů v systému managementu, který je uveden na obr{zku 6.
11
3. Literární rešerše V současné době se st{le častěji propojuje zav{dění environment{lního účetnictví se soci{lními aspekty. V této souvislosti hovoříme o tzv. účetnictví udržitelného rozvoje. Účetnictví udržitelného rozvoje představuje významný n{stroj, který měří a vyhodnocuje všechny tři pilíře udržitelného rozvoje ve vz{jemných souvislostech. Jeho prostřednictvím lze posoudit účinnost a efektivnost legislativních opatření i dobrovolných n{strojů, které může podnikatelsk{ i veřejn{ sféra využívat v souladu s prosazov{ním koncepce udržitelného rozvoje společnosti.
Udržitelný rozvoj na mikroekonomické úrovni
3.1.
Problematika udržitelného rozvoje je pojím{na jako vize ž{doucího vývoje lidské společnosti, kter{ zastřešuje ot{zky ekonomického rozvoje, životního prostředí a soci{lní problematiky. Tradiční přístupy hodnocení udržitelného rozvoje vych{zející ze všeobecně uzn{vaných definic, které jsou však z pohledu praxe těžko uchopitelné a hlavně neodr{ží význam podnik{ní pro udržitelný rozvoj. Na
úrovni
prostřednictvím
organizace
se
tzv. společenské
v
praxi
prosazuje
odpovědnosti
firem
udržitelný
rozvoj
(Corporate
Social
Responsibility - CSR) či dalšími dobrovolnými n{stroji formovanými např. v podobě
prevence
znečištění,
eko-efektivností
a rozpracov{ním
norem
ISO 14001. Dlouhodobě se projevují snahy vyj{dřit a měřit udržitelný rozvoj prostřednictvím tzv. „ukazatelů udržitelného rozvoje“. Ty jsou průběžně vyvíjeny různými dobrovolnými organizacemi s cílem dos{hnout mezin{rodně uzn{vaného konsensu směřujícího k vz{jemné porovnatelnosti v r{mci průmyslových odvětví a také mezi jednotlivými organizacemi. Takovouto nejzn{mější mezin{rodní aktivitou je v oblasti environment{lního reportingu1 např. Global Reporting Initiative (GRI)2, kter{ se zaměřuje
na
standardizaci
zpr{v
o udržitelném
rozvoji
(Sustainable
Zpr{va o chov{ní podniků vůči životnímu prostředí adresované zainteresovaným osob{m organizace. 2 Světov{ iniciativa pro indik{tory a reporting 1
12
Development Report). Cílem těchto dobrovolných aktivit je získat, popř. posílit, důvěru podnikatelského subjektu u zainteresovaných stran. V tomto ohledu sch{zí hlubší filozofický přístup k rozpracov{ní pojmu udržitelný rozvoj. Jestliže se nebudeme soustřeďovat pouze na environment{lní udržitelnost, myšlenka udržitelného rozvoje na úrovni organizace je rovněž naplňov{na samotnou existencí podnik{ní, řídícími formalizovanými procesy a také nepsanými pravidly v podobě tzv. podnikové kultury. Externě ovlivňují chov{ní organizace různé z{jmové skupiny (vlastníci, zaměstnanci, dodavatelé, odběratelé, obyvatelé, samospr{va, st{tní spr{va, n{rodní a mezin{rodní politika, glob{lními ekonomické a politické vztahy) a to formou prosazov{ní svých úzce „skupinových“ z{jmů. I tyto z{jmy při hodnocení udržitelného rozvoje subjektu je třeba vzít v úvahu. Rovněž nelze přehlédnout, že st{vající koncept udržitelného rozvoje není souč{stí řídících procesů organizace. České ekologické manažerské centrum se nechalo inspirovat teorii J. L. Simona, který ve své pr{ci došel k poznatku:
zdroje nejsou přírodní, ale mají ekonomickou povahu, tzn., že jsou zdroji pr{vě jen v souvislosti s uspokojov{ním lidských potřeb,
v případě zdrojů platí teorém nekonečné substituovatelnosti (vz{jemné n{hrady),
lidské pozn{ní samo zdroje vytv{ří,
lidské pozn{ní nem{ hranice.
Uvedený poznatek koncentroval do z{věru, že „není sebemenší důvod se domnívat, že pozn{ní m{ přirozené limity, a pokud platí, že zdroje nejsou díky pozn{ní ve své podstatě přírodní a jejich z{soba není fixní, pak nejsou ani vyčerpatelné“. To znamen{, že především z{leží na znalostní úrovni společnosti (znalostním či vědomostním potenci{lu), jaké suroviny a s jakou efektivností jsou čerp{ny. Na z{kladě analýzy této teorie jsme dospěli k z{věru, že o tom co si jednotlivé generace před{vají a co bude v budoucnu formovat potřeby příštích
generací,
rozhoduje
především
dosažený
znalostní
potenci{l
společnosti. Z tohoto úhlu nazír{ní je zřejmé, že podnikatelé a výrobci produktů a služeb přispívají k udržitelnému rozvoji nejen tím, že se chovají eko-efektivně,
13
že přijímají dobrovolné aktivity (charakteristické pro st{vající – klasický přístup k UR), ale především tím, že tvůrčím způsobem využívají svůj znalostní potenci{l, multiplikují jej a zhmotňují v podobě svých výrobků a nabízených služeb. Podnik{ní souvisí s rozvojem vědy a technického pokroku – jedno bez druhého totiž ztr{cí smysl. To také znamen{, že v hodnocení udržitelného rozvoje na úrovni organizace by nemělo chybět posouzení parametrů konkurenceschopnosti, tedy perspektivy organizace – jak dok{že vytvořit a využívat svůj vnitřní potenci{l (MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, 2006). Z hlediska podniku je třeba rozlišovat mezi „udržitelným“ podnikem a podnikem, který přijím{ koncepci udržitelného rozvoje a snaží se, aby jeho podnikatelské aktivity byly v souladu s touto koncepcí (je tedy na cestě směrem k udržitelnosti). Podnik{ní v souladu s koncepcí udržitelného rozvoje vyžaduje změny ve všech podnikatelských procesech. Je třeba nastavit cíle a cílové hodnoty, kterých chce podnik dos{hnout a které budou znamenat, že podnik dos{hl udržitelnosti. Do podnikové praxe je nezbytné implementovat celou řadu opatření a postupů, které budou snižovat negativní dopady a posilovat pozitivní efekty tak, aby bylo dosaženo souladu s podnikovými cíli udržitelnosti. Podnik{ní v souladu s principy udržitelného rozvoje tedy znamen{, že podnik je na cestě k udržitelnosti. Udržitelnost je konečný cíl, o který podnik usiluje. Prosazov{ní koncepce udržitelného rozvoje na úrovni podniku může být pro podnik výhodné zejména z těchto důvodů:
doch{zí ke zvyšov{ní ekonomicko-environment{lní účinnosti technologických procesů,
doch{zí ke zmírňov{ní negativních dopadů na zdraví, životní prostředí a majetek,
vztah podniku k udržitelnému rozvoji může být „marketingovým“ prvkem, který může zlepšit ekonomické výsledky,
aplikace přístupů, které jsou v souladu s udržitelným rozvojem, znamen{ prevenci proti případným problémům při jedn{ní se st{tními org{ny, samospr{vou a s ostatními představiteli občanské společnosti,
14
přijetí principů udržitelného rozvoje zvyšuje pozitivní vztah zaměstnanců k podniku a tím lze dos{hnout významných ekonomických efektů,
zvyšuje se přitažlivost pro případné investory a mezin{rodní kooperaci.
Vzhledem k cílům podnik{ní je zřejmé, že podnikatelské prostředí přijme koncepci udržitelného rozvoje tehdy, pokud si bude vědomo především ekonomických přínosů šetrného přístupu k životnímu prostředí a pokud respektov{ní principů soci{lní odpovědnosti přispěje k ekonomické prosperitě podniku. Z hlediska podniku to tedy znamen{ vnímat vz{jemné souvislosti ekonomické výkonnosti, environment{lního profilu3 a výkonnosti podniku v oblasti soci{lní (HYRŠLOV[, 2009).
Environmentální aspekty a indikátory
3.2.
Organizace, kter{ nem{ systém environment{lního managementu, m{ posoudit svůj současný postoj k životnímu prostředí prostřednictvím přezkoum{ní. Cílem tohoto přezkoum{ní m{ být zv{žení environment{lních aspektů činností, výrobků a služeb organizace jako východiska pro vytvoření jejího systému environment{lního managementu. Přezkoum{ní m{ pokrýt n{sledující čtyři klíčové oblasti:
identifikaci environment{lních aspektů4 spojených s běžnými provozními podmínkami, abnorm{lními podmínkami, včetně zah{jení a zastavení a havarijním ohrožením a hav{riemi,
identifikaci požadavků příslušných pr{vních předpisů a jiných požadavků, kterým organizace podléh{,
zkoum{ní všech st{vajících praktik a postupů environment{lního managementu, včetně praktik a postupů spojených s nakupov{ním kontraktačními činnostmi,
3 4
vyhodnocení minulých havarijních ohrožení a hav{rií.
Měřitelné výsledky řízení svých environment{lních aspektů samostatnou organizací. Prvek činností, výrobků nebo služeb organizace, který může ovlivnit životní prostředí.
15
Přezkoum{ní může rovněž zahrnovat další zřetele, jako jsou:
vyhodnocení environment{lního profilu v porovn{ní s příslušnými vnitřními kritérii, vnějšími normami, předpisy, kodexy praxe a soubory z{sad a směrnic,
příležitosti získat konkurenční výhody, včetně příležitostí pro snižov{ní n{kladů,
n{zory zainteresovaných stran
jiné organizační systémy, které mohou zlepšovat nebo zhoršovat environment{lní profil.
Výsledky přezkoum{ní mohou být organizací použity jako pomůcka pro stanovení rozsahu svého systému environment{lního managementu, pro přípravu
a zlepšení
své
environment{lní
politiky,
stanovení
svých
environment{lních cílů a cílových hodnot a určení efektivnosti svých přístupů pro dodržov{ní souladu s příslušnými pr{vními předpisy a dalšími předpisy, kterým organizace podléh{. Efektivní
systém
environment{lního
managementu
m{
poč{tek
v pochopení toho, jaké m{ organizace interakce se životním prostředím. Prvky činností, výrobků a služeb organizace, které mohou ovlivňovat životní prostředí (a naopak) se nazývají environment{lní aspekty. Mezi příklady je možné zahrnout vypouštění odpadů, emise, spotřeba nebo opětovné využív{ní materi{lů, produkce hluku atd. Organizace, kter{ zav{dí systém environment{lního
managementu, m{ identifikovat ty environment{lní
aspekty, které m{ pod svou kontrolou a ty, na které může mít vliv. Změny v životním prostředí, ať nepříznivé, či příznivé, které zcela nebo č{stečně vyplývají z environment{lních aspektů organizace, se nazývají environment{lní dopady5. Nepříznivým environment{lním dopadem může být například znečištění ovzduší či vyčerp{ní přírodních zdrojů. Mezi příznivé dopady je možné zahrnout zlepšení kvality půdy, vody atd. Vztahy mezi environment{lními aspekty a s nimi spojenými dopady je vztahem příčiny a n{sledku. Organizace m{ porozumět těm aspektům, které mají, nebo mohou mít významné dopady na životní prostředí, tj. významným environment{lním aspektům.
Jak{koli změna v životním prostředí, ať nepřízniv{ či přízniv{, kter{ zcela nebo č{stečně vyplýv{ z environment{lních aspektů organizace. 5
16
Vzhledem k tomu, že organizace může mít řadu environment{lních aspektů a s nimi spojených řadu dopadů, m{ vytvořit kritéria a metody pro určení těch, které bude považovat za významné. Při vytv{ření kritérií m{ být zv{ženo několik faktorů, jako jsou environment{lní charakteristiky, informace o požadavcích, kterým organizace podléh{ a z{jmy zainteresovaných stran. Některé z těchto kritérií mohou být použity přímo na environment{lní aspekty organizace
a
některé
na
environment{lní
dopady
s nimi
spojené
(ISO 14001:2004, 2005).
3.2.1.
Identifikace environmentálních aspektů a indikátorů
Organizace m{ identifikovat ty environment{lní aspekty v r{mci rozsahu svého systému
environment{lního
managementu,
které
jsou
spojeny
s jejími
minulými, st{vajícími a pl{novanými činnostmi, výrobky a službami. Ve všech případech m{ organizace vzít v úvahu běžné a abnorm{lní provozní podmínky včetně podmínek zah{jení a zastavení provozu při údržbě a havarijních ohroženích a hav{riích. Mimo environment{lní aspekty, které může přímo řídit, m{ organizace vzít v úvahu aspekty, na které může mít vliv, například aspekty spojené s výrobky a službami používanými organizací a aspekty spojené s výrobky a službami, které sama poskytuje. Při vyhodnocov{ní své schopnosti ovlivňovat environment{lní aspekty spojené s činnostmi, výrobky nebo službami, organizace m{ věnovat pozornost spr{vním úřadům nebo smluvním partnerům, své politice, místním nebo region{lním z{ležitostem a svým povinnostem a odpovědnostem vůči zainteresovaným stran{m. Organizace m{ také vzít v úvahu vlivy na svůj environment{lní profil vyplívající z n{kupu výrobků obsahujících nebezpečné materi{ly. Tyto skutečnosti se mohou vyskytnout v podobě dodaných výrobků, služeb nebo činností prov{děné dodavateli či subdodavateli, n{vrhem a vývojem výrobků a služeb, materi{lů, dodaného a spotřebovaného zboží a služeb, dopravy, užití, opětovného užití nebo recyklace výrobků umístěných na trh. Pro identifikaci a pochopení svých environment{lních aspektů m{ organizace shromažďovat kvantitativní a kvalitativní údaje o charakteristik{ch svých činností, výrobků a služeb, jako jsou vstupy a výstupy materi{lů, energií, použité procesy a technologie, zařízení a umístění, způsoby dopravy a lidské faktory. 17
Užitečné mohou být informace o příčin{ch a účincích vztahů mezi prvky a jejích činností, výrobků a služeb, možných nebo st{vajících změn životního prostředí, environment{lních z{jmech zainteresovaných stran a o možných environment{lních aspektech identifikovaných v nařízeních a povoleních veřejné spr{vy, v dalších norm{ch nebo identifikované průmyslovými sdruženími, akademickými institucemi. Proces identifikace environment{lních aspektů bude mít prospěch ze zapojení těch osob, které jsou podrobně sezn{meny s činnostmi, výrobky a službami organizace. I když neexistuje jeden jediný přístup pro identifikaci environment{lních aspektů, může vybraný přístup například zahrnout:
emise do ovzduší,
únik l{tek do vodky,
únik l{tek do půdy,
využív{ní surovin a přírodních zdrojů (využití půdy, vody atd.),
lok{lní (obecní) environment{lní z{ležitosti,
využív{ní energie,
emitované energie (teplo, z{ření, vibrace atd.),
odpady a vedlejší výrobky,
fyzik{lní znaky.
Pozornost m{ být proto věnov{na aspektům spojeným s činnostmi, výrobky a službami organizace, jako jsou:
n{vrh a vývoj,
výrobní proces,
balení a transport,
environment{lní výkonnost smluvních parterů a dodavatelů,
nakl{d{ní s odpady,
získ{v{ní a distribuce surovin a přírodních zdrojů,
distribuce, použití a konec života výrobků,
volně žijící zvířata a rostliny a biodiverzita.
Významnost environment{lních aspektů a dopadů na organizace je velice relativní pojem a nemůže být proto definov{n absolutními podmínkami. To co je významné pro jednu organizaci, nemusí být významné pro jinou. Hodnocení
18
významnosti zahrnuje použití jak technických rozbor, tak n{zorů organizace (ISO 14001:2004, 2005).
Environmentální účetnictví a účetnictví udržitelného rozvoje
3.3.
Současn{ struktura tradičního účetnictví v České republice netvoří dostatečnou informační b{zi pro získ{v{ní údajů o environment{lním profilu firmy. V z{sadě se tedy zabýv{ ekonomickými veličinami bez ohledu na další ot{zky (oblasti), které jsou nejčastěji spojov{ny s pojmy udržitelnost a udržitelný rozvoj. Environment{lní finanční účetnictví je souč{stí tradičního účetního systému, ze kterého se vyčleňuje oblast životního prostředí, aby odpovědělo na společenskou popt{vku po těchto informacích. Jeho předmětem je zachycení environment{lních
finančních
dopadů,
které jsou
vyvol{ny
vz{jemným
působením podnikových činností, výrobků a služeb a životního prostředí. Environment{lní
účetnictví,
příp.
účetnictví
udržitelného
rozvoje,
(Sustainability accounting, d{le jen SA) vzniklo v důsledku potřeby rozšířit r{mec tradičního účetnictví, resp. environment{lního účetnictví; mělo by reflektovat nejen ekonomické a environment{lní, ale také soci{lní aspekty podnik{ní. (MOLDAN, 2009) SA (na podnikové úrovni) je považov{no za systém, který poskytuje (sbír{, zaznamen{v{, zpracov{v{, analyzuje a před{v{) informace zpravidla v hodnotovém vyj{dření (finanční informace) o:
environment{lně a soci{lně vyvolaných dopadech,
environment{lních a soci{lních dopadech ekonomického systému (např. podniku, z{vodu, útvaru či pracoviště atd.),
vz{jemných
vztazích
mezi
environment{lními,
soci{lními
a ekonomickými aspekty podnik{ní (HYRŠLOV[, 2009). Podniky by měly vnímat ochranu životního prostředí jako faktor konkurenceschopnosti a mít k posuzov{ní a rozhodov{ní o impaktech na životní prostředí relevantní informace. SA m{ zachycovat nejen finanční situaci, ale i změny environment{lní a soci{lní (dokumentační funkce), d{le musí přispívat ke kvalifikovanému rozhodov{ní tak, aby vedle únosné z{těže prostředí byla zajištěna i rentabilita a likvidita podniku (pl{novací funkce)
19
a musí poskytovat důkazy o udržitelném chov{ní podniku z hlediska životního prostředí (kontrolní funkce). Dosavadní účetní systémy mají v současné době ještě řadu nedostatků, jako např.: nejsou k dispozici metodiky monet{rního hodnocení externalit, environment{lní informace jsou často typu měkkých dat, ceny nenesou kvantitativní informaci o z{žeh životního prostředí, nepod{vají pravdivé informace o absolutní vz{cnosti neobnovitelných zdrojů, environment{lní informace
vykazují
vysokou
nejistotu
a
dynamiku
(MINISTERSTVO
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, 2006). SA by mělo uspokojovat informační potřeby všech významných stakeholderů6. Jeho cílem je poskytovat kvalitní a relevantní informace, které budou sloužit jednak managementu na podporu rozhodov{ní tak, aby podnik dos{hl udržitelnosti, a jednak ostatním uživatelům (vlastníkům, věřitelům, investorům, obchodním partnerům, zaměstnancům, statním org{nům i okolí podniku, popř. veřejnosti), kteří mají z{jem o tento ty informací a využívají je na podporu svých rozhodovacích procesů. Mělo by poskytovat informace na podporu rozhodovacích procesů s cílem zlepšit ekonomickou, environment{lní i
soci{lní
výkonnost
podniku
a
tyto
informace
před{vat
i externím
zainteresovaným stran{m. I pojetí účetnictví udržitelného rozvoje vych{zí ze z{kladního pozn{ní, které ovlivnilo vývoj účetních systémů ve 20. stolení. Způsob zobrazení podnikatelského procesu je třeba diferencovat podle uživatelů účetních informací a podle rozhodovacích úloh, na podporu kterých jsou účetní informace využív{ny. V důsledku toho je tradiční účetní systém podniku rozdělen do dvou z{kladních subsystémů:
finanční účetnictví – jehož hlavním cílem je uspokojovat informační potřeby externích uživatelů,
manažerské účetnictví – jehož cílem je zobrazit podnikatelský proces z hlediska informačních potřeb managementu, tedy všech pracovníků na různých stupních podnikového managementu (HYRŠLOV[, 2009).
V pojetí managementu označuje jakéhokoliv aktéra, který ovlivňuje či je ovlivňov{n činností organizace. 6
20
Finanční účetnictví udržitelného rozvoje
3.3.1.
Finanční SA je vymezeno jako systém, který sbír{, zaznamen{v{, zpracov{v{, analyzuje a před{v{ informace, které souvisejí s environment{lními a soci{lními aspekty podnik{ní, za účelem zlepšení podnikové environment{lní, soci{lní a ekonomické výkonnosti. Finanční SA se tak může st{t z{sadní souč{stí externího reportingu o udržitelném rozvoji podniku. Umožňuje podnikům demonstrovat široké veřejnosti a dalším externím zainteresovaným stran{m odpovědnost za životní prostředí a soci{lní ot{zky (SBORNÍK Z MEZIN[RODNÍ VĚDECKÉ KONFERENCE, 2008). Cílem finančního SA je poskytovat externím zainteresovaným stran{m informace o tom, jaké ekonomické dopady vyvol{v{ environment{lní profil podniku a jak soci{lní aspekty podnik{ní ovlivňují jeho ekonomické výsledky. Předmětem jeho z{jmu jsou tedy především finanční informace. Pro posouzení výkonnosti podniku mají v současných podmínk{ch význam i informace o přístupu podniku k životnímu prostředí a o soci{lních aspektech podnik{ní (SBORNÍK Z MEZIN[RODNÍ VĚDECKÉ KONFERENCE, 2008).
Obr{zek 1 – SA jako multidimenzion{lní systém Zdroj: Hyršlov{, 2009 Finanční SA lze ch{pat jako multidimenzion{lní systém, jež poskytuje informace ve třech různých dimenzích:
období dopadu – jsou poskytované informace zobrazením stavu jednotlivých veličin (z{sob) nebo vyj{dřením toků (výrobků, zboží
21
či služeb), které užív{ním těchto veličin (z{sob) za určité období vznikly?
lokalizace
dopadu
–
jsou dopady
jednotlivých rozhodnutí
či opatření zachyceny v podnikovém informačním systému (tedy jde o dopady interní), nebo překračují hranice podniku (externí dopady)?
typ
dopadu
–
jedn{
se
o dopady
oblasti
ekonomické,
environment{lní či soci{lní (HYRŠLOV[, 2009)? Jednotlivé dopady jsou zachyceny v trojrozměrné struktuře na obr{zku 1. Vyjdeme-li z tohoto pojetí, je zřejmé, že by mělo poskytovat (sbírat, zaznamen{vat, analyzovat a před{vat):
informace o interních tocích, tedy o n{kladech, výnosech a přidané hodnotě, které byly realizov{ny za dané období prostřednictvím podnikových aktivit a představují ekonomické výsledky podniku vzhledem k udržitelnému rozvoji – tyto informace jsou vykazov{ny prostřednictvím tří z{kladních výkazů: výkazu ekonomické přidané
hodnoty,
environment{lního
finančního
výkazu
a soci{lního finančního výkazu,
informace o externích tocích, tedy o n{kladech a přínosech, které jsou vyvol{ny podnikovými aktivitami, ale podnik za ně nenese odpovědnost (nepromítají se do účetnictví podniku). Jedn{ se o externí dopady podnikových činností (tedy negativní i pozitivní externality).
informace o změn{ch stavových veličin, tedy informace o majetku a z{vazcích (především o nehmotných aktivech, popř. „stínových“ z{vazcích a rezerv{ch), které mají úzký vztah k udržitelnému rozvoji (SBORNÍK Z MEZIN[RODNÍ VĚDECKÉ KONFERENCE, 2008).
3.3.2.
Manažerské účetnictví udržitelného rozvoje
Manažerské účetnictví udržitelného rozvoje (d{le jen SAM) představuje také velmi významný n{stroj na podporu rozhodovacích procesů v podniku, tedy na podporu strategického i takticko-operativního řízení podniku, v podmínk{ch, kdy se koncepce udržitelného rozvoje st{v{ novým podnikatelským přístupem 22
a podnik usiluje o její praktické naplnění. Manažerské účetnictví udržitelného rozvoje (d{le jen SAM) by tedy mělo být prioritně orientov{no na budoucnost a mělo
by
uspokojovat
informační
potřeby
managementu
(SBORNÍK
Z MEZIN[RODNÍ VĚDECKÉ KONFERENCE, 2008). Velmi důležité informace nepoch{zejí v tomto kontextu pouze z finančněekonomické oblasti, ale také přírodovědné. Environment{lní informace mají mnoho dimenzí. Požadavek doplňov{ní a diferenciace informací je odvozen pr{vě
z pozn{ní
těchto
souvislostí.
Na podnicích
leží
odpovědnost
za udržitelný způsob podnik{ní na lok{lní úrovni, což znamen{ budovat informační systém, který bude podporovat potřeby sledov{ní dopadu podnikových činností na životní prostředí. Pod pojmem SAM se rozumí proces identifikace, měření, zachycov{ní, analýzy, přípravy, interpretace a komunikace finančních a nefinančních informací.
Hlavními
environment{lních
oblastmi
aplikace
n{kladů/výnosů,
cenové
jsou:
hodnocení
kalkulace,
ročních
rozpočetnictví,
hodnocení investic, kalkulace n{kladů a úspory z environment{lních projektů. Stejně jako finančními aspekty je však třeba se zabývat souladem se z{kony, pulbic relations a etickými důsledky počín{ní (MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, 2006). SAM operuje s pojmem environment{lní n{klady. Definice environment{lních n{kladů byla věnov{na doposud značn{ pozornost jak v zahraniční, tak i u n{s a byly pops{ny různé skupiny definicí environment{lních n{kladů:
n{klady
firem
na
životní
prostředí,
které
nejsou
leg{lně
kalkulov{ny (externí n{klady),
finanční z{těž firem jako důsledek environment{lní regulace,
n{klady environment{lních opatření,
všechny n{klady, které jsou relevantní pro environment{lní management.
UN DSD popisuje celkové podnikové environment{lní n{klady jako n{klady ochrany životního prostředí (odstraňov{ní emisí a prevence znečištění) a n{klady „proplýtvaného“ materi{lu, kapit{lu a pr{ce. N{klady vzniklého odpadu a emisí zahrnují více než aktivity prevence a čištění. Odpad je v tomto kontextu neefektivní produkce (hodnota nevýrobkového výstupu). UN DSD odhadla tento proplýtvaný materi{l na 40 až 90 % environment{lních n{kladů
23
v n{vaznosti na obor podnik{ní. Environment{lní n{klady nejsou separ{tním typem n{kladů, ale spíše č{stí finančních toků podniků (MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, 2006). Využití a aplikace informací z manažerského účetnictví udržitelného rozvoje
3.3.2.1.
SAM představuje velmi významný n{stroj na podporu rozhodovacích procesů v podniku v podmínk{ch, kdy se koncepce udržitelného rozvoje st{v{ novým podnikatelským přístupem a podnik usiluje o její praktické naplnění. Je prioritně orientov{no na budoucnost a uspokojuje informační potřeby managementu.
Rozšiřuje
předmět
z{jmu
podnikového
managementu
i na environment{lní a soci{lní aspekty podnik{ní a jejích ekonomické souvislosti. SAM může být aplikov{no při:
řízení
efektivnosti
využív{ní
zdrojů
a
hled{ní
možnosti
n{kladových úspor, poskytuje informace o environment{lních a soci{lních n{kladech a o efektivnosti jejich vynaložení (zřetelně propojuje finanční přínosy s environment{lním profilem a se soci{lní výkonností);
porovn{v{ním výkonnosti a hled{ní nejlepších postupů (řešení problémů);
propojov{ní
stanovené
úrovně
„udržitelné“
výkonnosti
s finančními příležitostmi;
identifikaci
oblastí,
které
představují
největší
soci{lní
a environment{lní rizika;
řízení soci{lních a environment{lních rizik spojených se současnou finanční výkonností, externality lze použít jako indik{tory rizika;
modelov{ní vývoje environment{lních a soci{lních n{kladů (včetně externalit) v souladu s koncepcí udržitelnosti;
zvyšov{ní povědomí pracovníků o přínosech udržitelného rozvoje, systém významně podporuje proces interních změn a inovací.
SAM představuje n{stroj, který poskytuje managementu informace o tom, jaké ekonomické dopady vyvol{v{ environment{lní profil podniku a jak soci{lní aspekty podnik{ní ovlivňují jeho ekonomické výsledky. Může tedy
24
významně
přispět
k prosazov{ní
principů
udržitelného
rozvoje
do
podnikatelské praxe (HYRŠLOV[, 2009).
3.4.
Eko-controlling
Potřeba systému kompletujícího souhrnně řízení podniku vyplýv{ z vlastností systému podniku a z aktu{lních požadavků na řízení podniku. Význam controllingu vyvolaný z otevřenosti systému podniku vůči dynamickému a komplexnímu okolí a vyplýv{ z nezbytnosti vnější harmonizace. Přitom je důležité mít na zřeteli, že potřeba doplnění řízení z{visí v podstatně na stupni vnitřní a vnější komplexnosti. Diskuze o controllingu se vyznačuje rozporem: na jedné straně neexistuje větší podnik, který by nevykazoval existenci controllingu, na druhé straně nach{zíme v literatuře množství n{vrhů, definic a koncepcí. Podle Preissler „m{ každý vlastní představu o tom, co znamen{ controlling, nebo co m{ znamenat, pouze tím každý míní něco jiného“. Výsledky početných empirických výzkumů z USA a německé jazykové oblasti potvrzují postul{t, jenž uvedl Anthony v publikaci Management: „In practice, people with the title controller have functions that are, at one extreme little more than bookkeeping, at the other extreme, de facto general management“ (V praxi je funkcí "kontrolorů" na jedné straně něco víc než účetnictví, na druhé straně se de facto jedn{ o obecný management.). Pojem controlling je současně použív{n v řadě odborných terminologií. V oboru podnikové ekonomie dnes dominuje kyberneticky orientovan{ interpretace pojmu „control“, kter{ je ch{p{na jako vedení, řízení a regulace procesů (ESCHENBACH, 2009). Z bezprostředních cílů controllingu vyplývají tyto typy systematizace koncepce:
koncepce orientovan{ na početnictví – ve středu koncepce orientace na početnictví stojí více materi{lní změna než funkční rozšíření;
koncepce orientovan{ na informace – stojí též na početnickém z{kladě, ústředním znakem přístupu je rozšíření informační z{kladny controllingu;
koncepce vztažen{ k systému řízení – controlling je považov{n za podsystém řízení podniku;
25
přístupy praktiků – vyzdvihují často orientaci na cíl, nezaměřovat se na nepřímé, ale na přímé cíle controllingu.
Tyto rozdílné koncepce controllingu disponují různými potenci{ly řešení problému (ESCHENBACH, 2009).
Controlling výrobního podniku
3.4.1.
Výroba je na cíle zaměřený proces vzniku věcných majetků, energie nebo služeb. Výrobní proces přeměňuje výrobní faktory (pr{ce, materi{l, provozní prostředky), procesy zpracov{ní, mont{že a transportu na konkurenčně schopné výrobky. Vytv{ření výrobního podniku zahrnuje všechny činnosti od n{vrhu přes výrobu až k odbytu výrobků. Na výrobu je třeba pohlížet jako na dílčí proces tohoto řetězce výkonů, který se opět skl{d{ z dílčích procesů (ESCHENBACH, 2009). Výroba sleduje strategické cíle ve čtyřech komplement{rních oblastech:
Hospod{rnost – je definov{n jako poměr vynaložených výkonů k potřebným n{kladům. Je ovlivněna produktivitou, výší n{kladů a cen, jako i hodnotou vynaložených výkonů. Výrobní struktury stanovují dlouhodobě potenci{lně dosažitelnou hospod{rnost a často je lze formovat pouze vysokým použitím kapit{lu. V r{mci strategického pl{nov{ní je proto třeba br{t v úvahu hospod{rnost výrobních systémů.
Flexibilita – popisuje schopnost výroby přizpůsobením a změnou výroby rychle reagovat na změněné požadavky trhu. Vysok{ flexibilita býv{ zpravidla vykoupena nízkou hospod{rností. Podnikové vedení musí v tomto klasickém poli napětí výroby stanovit z{sadní priority. Moderní technologie usilují o řešení tohoto konfliktu.
Jakost – je množství vlastností přiřazených výrobku s ohledem na daný
účel
použití.
Jakost
není
třeba
maximalizovat,
nýbrž přizpůsobovat požadavkům. Vznik{ během celého procesu vytv{ření výkonu, a je ji proto třeba ch{pat glob{lně.
Humanizace – narůstající technizací se přesouv{ úloha člověka ve výrobě.
Lidé
sice
přebírají
st{le
méně
úloh,
zato ale komplexnějších. Z{kladnou pro dosažení tří ostatních
26
cílových polí je humanizace – zaměření pracovního okolí na potřeby zaměstnanců a jeho pravidelné formov{ní. Osobitý význam controllingu pak spočív{ v řešení tzv. systémů včasného varov{ní, jejichž úkolem je na z{kladě registrace a vyhodnocov{ní různých sign{lů upozorňovat na pravděpodobné změny, faktory a vlivy, které mohou perspektivně ovlivnit aktivity a výsledky organizace. Tím se vytv{řejí předpoklady pro včasnou reakci managementu, kter{ se promítne do úprav rozhodnutí a působení tak, aby sledované cíle byly optim{lně dosaženy (ESCHENBACH, 2009). N{stroje
operativního
controllingu
výroby
jsou
podnikem
silně
přizpůsobeny odpovídajícímu účelu při využití a okolí. Mohou to být statické a dynamické
investiční
optimalizace,
n{stroje
propočty,
technika
projektového
síťového
pl{nu,
line{rní
managementu a postupy
výpočtu
(optim{lní výrobní d{vka, optim{lní objednací množství atd.), teorie grafů a kombinatorické metody. Controlling může využít i informace získané finanční analýzou (ESCHENBACH, 2009).
3.4.2.
Controlling jako nástroj eko-efektivnosti
Prosazov{ní principu udržitelného rozvoje do podnikové praxe napom{h{ významným
způsobem
zlepšov{ní
v
oblasti
eko-efektivnosti.
Termín
eko-efektivnosti byl do literatury zaveden v roce 1992 Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (The World Business Council for Sustainable Development
WBCSD).
Zdůrazňuje
nutnost
propojení
ekologických
a ekonomických aspektů. Je definov{n jako: „produkov{ní konkurenceschopného zboží a služeb, jež uspokojuje potřeby člověka a zvyšuje kvalitu života, přičemž v průběhu svého celého životního cyklu progresivně snižuje ekologické dopady a dopady na zdroje a to při nejmenším na úroveň stanovené únosné kapacity Země“ (SBORNÍK Z MEZIN[RODNÍ VĚDECKÉ KONFERENCE, 2007). Eko-controlling je aplikace controllingu pro potřeby environment{lního managementu. Podstata a pojetí eko-controllingu byly vyvinuty v německy mluvící č{sti Evropy (Rakousko, Německo a Švýcarsko) a jsou úspěšně aplikov{ny v rostoucím počtu nadn{rodních společností, ale začínají je
27
využívat i malé a střední podniky. Eko-controlling7 byl původně vytvořen pro potřeby výrobních podniků. V poslední době je však aplikov{n i ve služb{ch a ve veřejné spr{vě. Vytvořením eko-controllingu se firma snaží integrovat a koordinovat n{stroje
environment{lního
managementu.
Postihuje
všechny
funkce
environment{lního managementu v souladu s EMAS, ISO 14001 i BS 7750. Využív{ metod finančního a strategického controllingu pro environment{lní management (ESCHENBACH, 2009).
Reporting a zpětná vazba pro management společnosti
3.5.
Environment{lní management znamen{ systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech podnik{ní, jehož prostřednictvím podniky začleňují péči o životní prostředí do své podnikatelské strategie i běžného provozu. Přístup spočív{ ve vytvoření, zavedení a udržov{ní vhodně strukturovaného systému environment{lního managementu (EMS)8, který je souč{stí celkového systému řízení a týk{ se všech prvků environment{lního chov{ní podniku.
3.5.1.
Reporting udržitelného rozvoje pro účely managementu
Sdělov{ní informací o chov{ní podniků vůči životnímu prostředí (dnes environment{lní reporting), adresované podnikovému okolí a v menší míře vlastním zaměstnancům, už po léta m{ uklidnit ochr{nce životního prostředí, obavy obyvatel v okolí z{vodu a vlastní zaměstnance. Environment{lní reporting je rozumný z{klad pro dvousměrnou komunikaci mezi podnikem a jeho okolím. Okolí dost{v{ kvalifikované informace, může vyj{dřit své obavy a pochybnosti, a podnik na ně reaguje – mj. poukazem na prokazateln{ postupn{ zlepšení (VANĚK, 2010). Environment{lní reporting znamen{ pod{v{ní zpr{v o chov{ní podniku vůči životnímu prostředí. Jedn{ se o dobrovolný n{stroj, který nejčastěji využívají podniky, které mají zavedený systém EMS podle ISO 14001 nebo podle EMAS. Normy řady ISO 14000 přímo nedoporučují vyd{v{ní reportů Specifick{ oblast controllingu zaměřen{ na analýzu environment{lních souvislostí organizace. 8 Souč{st systému managementu organizace použit{ k vytvoření a zavedení její environment{lní politiky a řízení jejich environment{lních aspektů. 7
28
a nestanovují ž{dn{ pravidla pro reporting ani pro prezentov{ní indik{torů. Evropský program EMAS stanovuje, které informace jsou důležité a nezbytné pro zveřejnění v prohl{šeních. Naopak
Global
Reporting
Initiative
(d{le
jen
GRI)
představuje
mezin{rodní iniciativu, kter{ přímo stanovuje pokyny pro tvorbu reportingu. Je považov{na za celosvětově nejrozšířenější standard environment{lního reportingu a může být použita jakýmkoliv podnikem v jakékoliv zemi. Díky této směrnici je možné srovn{vat jednotlivé reporty firem pomocí standardizace obsahu zpr{vy. Směrnice GRI se zaměřuje na reporting udržitelnosti a na pod{v{ní informací a
indik{torů z oblasti soci{lní,
ekonomické i environment{lní ve stejné míře. Pr{vě reportov{ní o těchto třech oblastech ve stejné míře může být pro většinu podniků dosti složité. Podnik musí mít velké množství informací a indik{torů, které musí vykazovat v souladu s pokyny dle G3. Tyto důvody br{ní mnohdy většímu použití v podnicích, což dosvědčuje i situace v ČR (BARTELOV[, 2010).
Hodnocení udržitelného rozvoje
3.5.2.
Úspěšnost podnik{ní z{visí především na ekonomické výkonnosti podniku, ale ovlivňuje ji i environment{lní profil podniku a přístup podniku k soci{lním (společenským)
problémům.
Vz{jemné
souvislosti
mezi
ekonomickou
výkonností, environment{lním profilem a soci{lní výkonností ukazuje obr{zek 2 (Ž[K, 2009). Obecný přístup k hodnocení udržitelného rozvoje na mikroúrovni vych{zí z významu podnik{ní. Význam podnik{ní pro udržitelný rozvoj je pak možné specifikovat:
podnik{ní je zdrojem ekonomické a soci{lní prosperity společnosti,
podnik{ní ovlivňuje stav životního prostředí a to v pozitivním i negativním smyslu,
vytv{ří významnou popt{vku po znalostním potenci{lu (věda a výzkum, inovace, technický rozvoj atd.).
Pokud uvažujeme o udržitelném rozvoji na úrovni podniku, je nezbytné si uvědomit, že vlastně chceme hodnotit příspěvek podnik{ní ke kvalitě života společnosti (na místní, region{lní, celost{tní a vyšší úrovni).
29
Obr{zek 2 – Vliv environment{lního profilu a soci{lní výkonnosti na úspěšnost podnik{ní Zdroj: Ž{k, 2009 Z výše uvedeného vyplýv{, že v případě měření udržitelného rozvoje na úrovni organizace se, kromě ekonomických, environment{lních a soci{lních aspektů, musíme zabývat dalšími problémovými okruhy, které rozhodují o úspěšnosti podnik{ní (např. konkurenceschopnost). Tím se dost{v{me se do oblasti blízké manažerskému uvažov{ní. Pro zjednodušení jsme celý komplex aspektů nazvali vnitřním potenci{lem firmy, který v souhrnu rozhoduje o konkurenceschopnosti organizace. Schematicky lze vypozorovat vz{jemný vztah jednotlivých aspektů rozhodujících o udržitelném rozvoji na úrovni organizace na obr{zku 3 (MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, 2006). Obecně se při hodnocení udržitelného rozvoje na úrovni organizace vych{zí ze z{sad:
principy
reportingu
jsou
rozšířeny
o
princip
Informov{ní
o předpokladech své budoucnosti;
předmětem hodnocení jsou rovněž významné aspekty (obr{zek 3), kterými organizace ovlivňuje uvažovanou oblast – region (převzat pojem aspekty a dopady ve smyslu ISO 14001);
aspekty vybír{ organizace sama na z{kladě jejich významnosti z pohledu organizace;
hodnotí se příspěvek organizace k udržitelnému rozvoji příslušné oblasti (u organizací s dopady na větší oblast je rozsah požadavků 30
rozs{hlejší). Přitom se vych{zí z priorit této oblasti (např. požadavku na řešení nezaměstnanosti, zlepšení stavu životního prostředí, posílení ekonomiky, zvýšení bezpečnosti atd.).
Obr{zek 3 – Aspekty udržitelného rozvoje na úrovni organizace Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, 2006 Hodnocení udržitelného rozvoje se skl{d{ ze dvou č{stí:
Hodnocení organizace o dosažené výsledky (ekonomické, environment{lní a soci{lní) – popisují minulost organizace. o konkurenceschopnost vyj{dřen{ vnitřním potenci{lem – rozhoduje o budoucnosti organizace, tj. o trv{ní a intenzitě vlivu na danou oblast.
Porovn{ní výsledků s prioritou dané oblasti – toto porovn{ní umožňuje např. stanovit v{hy pro jednotlivé oblasti.
Hodnocení udržitelného rozvoje by v maxim{lní míře mělo být integrov{no se st{vajícím systémem řízení organizace. Jedině tímto způsobem lze zajistit sledov{ní priority udržitelného rozvoje managementem a vlastníky. Technika hodnocení spočív{ v hodnocení jednotlivých individu{lních aspektů a také v hodnocení jejich vz{jemných vazeb, např. v podobě poměrových ukazatelů (MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, 2006).
31
3.5.2.1.
Ekonomická výkonnost podniku
Pro posouzení ekonomické výkonnosti podniku je třeba postihnout všechny její významné aspekty. Posouzení ekonomické výkonnosti může být prov{děno např. pomocí ukazatelů obchodní úspěšnosti (růst tržeb, tržní podíl); jiné ekonomické ukazatele jsou zaměřeny spíše na finanční úspěšnost (výnosnost, ziskovost, rentabilitu). Ukazatele konstruované z účetních informací měří zpravidla minulou ekonomickou výkonnost; ukazatele vych{zející z informací finančního trhu odhadují zase spíše budoucí ekonomickou výkonnost. Pokud chceme získat komplexní pohled, je třeba ch{pat ekonomickou výkonnost v širším kontextu; ekonomickou výkonnost tedy nelze postihnout pouze na z{kladě jednotlivých ukazatelů a nelze se omezit pouze na informace vyplývající z účetních výkazů. Veškeré n{klady a výnosy je třeba vnímat jako ekonomické n{klady a výnosy, a to jak současné, tak i budoucí, a do propočtů zahrnout prvky nejistoty převedené na jejich současnou hodnotu (HYRŠLOV[, 2009). 3.5.2.2.
Environmentální profil a jeho vliv na ekonomickou výkonnost organizace
Environment{lní profil se týk{ dopadů podnikových činností, produktů a služeb na životní prostředí. Charakterizuje tedy přístup podniku k životnímu prostředí. I environment{lní profil je multidimenzion{lní koncept: aktivity podniku mohou vyvolat různé environment{lní dopady (jak v oblasti využív{ní zdrojů, tak v oblasti vypouštění škodlivin do vzduchu, vody či půdy). Chov{ní podniku v jedné oblasti může být hodnoceno jako velmi pozitivní, přístup podniku k řešení jiného environment{lního problému může být naopak vním{n velmi negativně. Environment{lní problémy, které s podnikovými činnostmi souvisejí nebo jsou činnostmi podniku vyvol{ny, mohou být řešeny různým způsobem (různým přístupem i různými opatřeními).
Přístup
podniku
k řešení
environment{lních
problémů
i realizovan{ opatření mají velmi úzkou vazbu na ekonomickou výkonnost podniku a vyvol{vají rozdílné reakce stakeholderů. Environment{lní profil podniku musí být tedy posuzov{n velmi obezřetně a vždy je třeba br{t v úvahu jeho vazbu na ekonomickou výkonnost podniku.
32
U řady stakeholderů doposud převl{d{ argument, že zlepšov{ní environment{lního profilu je nutně spojeno s poklesem ekonomické výkonnosti (zmírňov{ní environment{lních dopadů vede k n{růstu n{kladů). Implementace opatření zmírňujících dopady podnikových činností na životní prostředí však nemusí nutně vyvolat n{růst n{kladů, tedy zhoršit podnikový zisk. Zlepšení environment{lního profilu může být spojeno s významnými n{kladovými úsporami, jde ruku v ruce s inovacemi, které mohou významně zlepšit účinnost podnikových procesů. Doch{zí k úspoře ve spotřebě materi{lů a energií, úspory vznikají i v oblasti nakl{d{ní s odpady (je produkov{no menší množství odpadů, snižují se n{klady na odstraňov{ní odpadů, vznikají i úspory v oblasti režijních n{kladů). Podnik realizuje významné úspory díky tomu, že v odpadních proudech neodch{zí tolik vstupních materi{lů. Zlepšení nast{vají i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při pr{ci, snižují se tedy i n{klady vznikající jako důsledek negativních ud{lostí (např. nehod, hav{rií, pracovních úrazů). Nové výrobní postupy mohou vést i k růstu hodnoty produktu pro z{kazníky. Může tedy dojít k růstu objemu prodejů, popř. k n{růstu prodejních cen. Oba efekty
znamenají
zvýšení
podnikových
výnosů.
Zlepšení
environment{lního profilu současně přispív{ ke zlepšov{ní image podniku; to se může významně projevit v loajalitě z{kazníků a podpořit podnikové prodeje. Podnik může získat i přístup na nové trhy, zlepšuje se jeho pozice např. v oblasti veřejných zak{zek apod. Využití n{strojů jako je např. ecolabelling9 může podnik významně ovlivnit preference z{kazníků a může tak získat nové příležitosti (HYRŠLOV[, 2009). 3.5.2.3.
Sociální výkonnost a její vliv na úspěšnost podnikání
Soci{lní systém je systémem složitým, relativně uzavřeným a dynamickým. Příčinou těchto charakteristik je fakt, že soci{lní systém je spojením č{stí, které lze nazvat soci{lní. Těmi jsou z pravidla jednotlivci, soci{lní skupiny a instituce. Neurčitost, nejednoznačnost a pravděpodobnostní vazby soci{lních jevů jsou důsledkem lidské aktivity. Systém označov{ní spotřebitelských výrobků, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí. 9
33
Vymezíme-li podnik jako systém s akcentem na specifika soci{lní, lze jej označit jako soci{lní organizaci. To neznamen{, že je abstrahov{no od pohledu podnik – ekonomický systém, naopak je podnik zkoum{n z obou hledisek jako prov{zaný problém (MYŠKOV[, 2010). Soci{lní potřeby tvoří nejenom potrava, oděv, teplo a přístřeší, ale také všechny z{kladní lidské hodnoty, jako jsou l{ska, př{telství, úcta a vstřícnost člověka k člověku, společenské ocenění a samozřejmě také určitý hmotný standard přiměřený dané kultuře. Soci{lní rozměr udržitelného rozvoje obsahuje tedy potřebu důstojného života a rozvoje lidské osobnosti, zdraví, vzděl{ní, soci{lního uzn{ní, spravedlivosti, soudržnosti a rozvoje kultury. Toho lze dos{hnout dobrým fungov{ním rodiny, obcí, občanské společnosti a veřejných institucí. V r{mci hmotného standardu lidí je také nutné, aby byli schopni si uv{žlivě odříci opravdu všechno, co je zbytné, co nutně nepotřebují je to o tzv. „uvědomělou skromnost“. To, že lidé sami aktivně něco dělají, že potlačují to špatné, co je v nich, a rozvíjí to dobré, představuje jediný rozvoj, který je udržitelný: rozvoj kvality, kvality života a kvality lidí samých. GRI považuje soci{lní výkonnost za souč{st udržitelné výkonnosti, kter{ vedle
soci{lní
a environment{lní
výkonnosti profil.
Dle
zahrnuje GRI
se
také
ekonomickou
soci{lní
výkonnost
výkonnost nedefinuje,
ale je vymezuje oblasti, které soci{lní výkonnost podniku charakterizují. Jedn{ se o propojení podniku (organizace) s těmito oblastmi:
pr{ce a pracovní postupy – zaměstnanost, pracovní vztahy, bezpečnost a ochrana zdraví při pr{ci apod.;
lidsk{ pr{va – podnikové investiční a obchodní praktiky, diskriminace, svoboda asociací a kolektivní vyjedn{v{ní, dětsk{ pr{ce a nucen{ pr{ce apod.;
společnost – dopady podniku na komunitu, korupce, podnik a veřejn{ politika, dodržov{ní legislativy apod.;
odpovědnost za produkty – bezpečnost a ochrana zdraví z{kazníků,
označov{ní
produktů
a
služeb,
marketingov{
komunikace apod. Pro vymezení soci{lní výkonnosti lze použít také definici K. Spiriga, který ch{pe soci{lní výkonnost jako soci{lní dopady na stakeholdery. Soci{lní dopad
34
vním{ jako výsledek soci{lních aktivit a chov{ní podniku. Environment{lní profil a soci{lní výkonnost tvoří významnou souč{st image podniku. Nedostatečn{ soci{lní výkonnost neznamen{ pouze, že podniku bude udělena pokuta či jin{ sankce, ale daleko větší škody mohou podniku vzniknout díky dočasnému poklesu jeho důvěryhodnosti. Nedostatečn{ soci{lní výkonnost může poškodit dobré jméno a ovlivnit image podniku. Aby měl podnik odpovídající výkonnost v soci{lní oblasti, musí zaměřit pozornost na dopady svých soci{lních aktivit a svého chov{ní na významné stakeholdery. Trendem, který zdůrazňuje soci{lní aspekty udržitelného rozvoje, je také koncept společenské odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility – CSR). Společensky odpovědné firmy se chovají tak, aby zohlednily potřeby svého vnitřního i vnějšího prostředí, aby přispívaly k udržitelnému rozvoji, byly transparentní a obecně napom{haly celkovému zlepšov{ní stavu společnosti v r{mci i nad r{mec svého komerčního působení. Pro udržitelný rozvoj sehr{v{ významnou roli vnitřní potenci{l podniku, který se n{sledně promít{ do její konkurenceschopnosti, tj. schopnosti dlouhodobě působit v konkurenčním prostředí na trhu a současně ovlivňovat environment{lní a soci{lní dopady na okolí. Podniky operují v prostředí, které je velmi dynamické, n{ročné a nepřehledné. Většina podniků musí vyvíjet maxim{lní úsilí pro to, aby dok{zaly být úspěšné nejen v blízké budoucnosti, ale i v dlouhodobějším časovém horizontu. Významnou roli hraje především uvědomění si významu aktivní pr{ce s lidskými zdroji, kter{ vede k plnému využití jejich potenci{lu pro podnik. Motivace, nadšení, zručnost, schopnosti, zkušenosti a poznatky lidí představují největší bohatství podniků. Pr{vě řízení a rozvoj potenci{lu lidí rozhodují o úspěchu či neúspěchu podniku v podnikatelském prostředí. Jsou to hlavně lidé a výsledky jejich dosavadního snažení, které předurčují současný a hlavně budoucí růst nebo z{nik podniku (HYRŠLOV[, 2009).
35
4. Metodika práce Metodický postup využitý pro naplnění cílů pr{ce je charakterizov{n ve schematickém zn{zornění na obr{zku 4. V první č{sti se při zpracov{ní diplomové pr{ce vych{zí ze studia odborné literatury s cílem sezn{mení se s řešenou problematikou, získ{ní teoretických
poznatků
a
identifikov{ní
možnosti
a
metody
zjištění
a rozkličov{ní environment{lních souvislostí v činnosti vybrané společnosti. Pozornost je věnov{na především rozdílu ve sledov{ní environment{lních indik{torů v environment{lním manažerském účetnictví a environment{lním finančním účetnictví. N{sledně je pozornost zaměřena na zakomponov{ní soci{lních a technických environment{lních souvislostí do výsledné analýzy environment{lního profilu společnosti. V druhé č{sti je na z{kladě identifikace a shrom{ždění dostupných environment{lních informací z výročních zpr{v a interních informačních zdrojů provedena analýzy environment{lního profilu společnosti, kter{ je doplněna o řízený rozhovor s Ing. Vladimírou Hamalovou – zmocněnec EMS skupiny HELLA, který je uveden v příloze č. 1. V z{věru druhé č{sti je provedena analýza environment{lních souvislostí s využitím specifické techniky finanční analýzy. Předmětem analýzy environment{lních souvislostí jsou především informace (data) získané z Registru environment{lních aspektů a dopadů a informací z útvaru Controllingu. V podkapitole 5.10. N{vrh opatření je uvedeno doporučení ke zlepšení sledov{ní environment{lních indik{torů ve finančním účetnictví společnosti, rozšíření registru environment{lních aspektů a dopadů a zveřejňovaného environment{lního reportu na internetových str{nk{ch, což přispěje k podpoře rozhodov{ní a hodnocení strategií, zeko–efektivnění výroby a získ{ní konkurenční výhody prostřednictvím komunikace citlivých informací dopadu na životní prostředí s klíčovými stakeholders. V z{věru diplomové pr{ce je provedena syntéza získaných informací, dat a myšlenkových procesů a poté vytvořena celistv{ představa o stavu podniku.
36
Obr{zek 4 – Schematické zn{zornění metodického postupu
Zdroj: Vlastní pr{ce autora
37
5. Vlastní práce 5.1.
Profil analyzované společnosti
5.1.1.
Hella KGaA Hueck & Co
Epocha koncernu Hella KGaA Hueck & Co, Lippstadt je neoddělitelně spjata s vývojem automobilového průmyslu. Dne 11. června 1899 založil podnikatel Sally Windmuller společnost s n{zvem Westfälische Akt. Metall-IndustrieGesellschaft jako speci{lní tov{rnu na produkci luceren, světlometů, ž{rovek a příslušenství pro jízdní kola, koč{rky a automobily. V roce 1908 byla značka „Hella“ patentov{na na místně příslušném patentním úřadu v tehdejším Pruském kr{lovství. Společnost do roku 1945 prošla významným vývojem. Z původních 370 zaměstnanců narostl jejich počet na téměř tisíc zaměstnanců v roce 1927 a dos{hla ročního obratu ve výši 1 milionu říšských marek, aby na konci druhé světové v{lky měla společnost pouhých 45 zaměstnanců. Od roku 1951 společnost Hella KGaA Hueck & Co začín{ expandovat a zakl{d{ první dceřiné společnosti v jiných č{stech Spolkové republiky Německo. První dceřin{ společnost byla založena ve Wembachu (Black Forest) pod n{zvem "Metallwerk Todtnau GmbH", dnes zn{mý jako "Hella Innenleuchten-Systeme GmbH". O deset let později společnost Hella zakl{d{ první mimo německou dceřinou společnost, Hella Australia Pty Ltd., jež se stala první z mnoha desítek tov{ren Hella po celém světě. V devades{tých letech 19. století společnost dos{hla ročního obratu přesahujícího miliardu německých marek a zaměstn{vala více než 20 tisíc zaměstnanců. V roce 1994 byla založena společnost Hella International, kter{ glob{lně zastřešila a propojila všechny společnosti Hella. O rok později společnost přijala certifikaci managementu EN ISO 9001. V letech 1996 a 1997 doch{zí k dalšímu růstu společnosti a expanzi na trhy do Číny, Jižní Koreje a Brazílie. V průběhu privatizace ve Slovinsku, Hella získ{ většinový podíl v Saturnus Avtooprema v Lublani. Po roce 2000 rozjíždí výrobu nových technologií osvětlení HLC v tov{rně v Yorku v USA a na Slovensku. Zakl{d{ vývojové středisko v Intedis pro vývoj nových elektrických systémů pro inteligentní vozidla. Otevření nového vývojového a výrobního z{vodu elektroniky pro motorov{ vozidla 38
v rumunském Temešv{ru, společnosti Hella Indie Electronics v Novém Dillí a přebír{ Aglaia GmbH v Berlíně. Důvodem převzetí je posílení inovačních procesů v oblasti kamerových systémy pro podporu řízení. Koncern Hella KGaA Hueck & Co je jeden z 50 předních dodavatelů dílů pro automobilový průmysl na světě a jeden ze 100 největších průmyslových firem v Německu. Zaměstn{v{ více než 23 tisíc lidí v 70 výrobních z{vodech, výrobních pobočk{ch a „joint venture“ podnicích ve více než 100 zemích po celém světě. Konsolidovaný obrat skupiny Hella je přibližně 3,3 miliardy eur. Mezi významné z{kazníky patří všichni přední výrobci vozidel a systémů, stejně jako trh s automobilovými díly. Koncern vyvíjí a vyr{bí komponenty a systémy pro osvětlovací techniku, elektroniku a elektrické systémy pro automobilový průmysl a „joint venture“ podniky vyr{bějí klimatizační systémy pro vozidla.
5.1.2.
Hella Autotechnik spol. s r.o., Mohelnice
Dne 25. z{ří 1992 byla založena HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. jako dceřin{ společnost koncernu HELLA KG Hueck & Co. se sídlem v Lippstadtu. Strategickým pl{nem vedení HKG bylo n{sledovat firmu Volkswagen do České republiky a založit zde z{vod na výrobu světelné techniky pro nové typy vozů Škody Auto, a.s. V letech 1992-1994 byl vybudov{n z{vod v Mohelnici a zavedena výroba světlometů, zadních svítilen, blinkrů a ostřikovačů světlometů pro vozy Škoda Felicia. Vyr{běly se zde hlavní světlomety, zadní svítilny a ostatní osvětlovací technika pro vozy Škoda Felicia a Škoda Fabia, d{le hlavní světlomety pro Škodu Octavia, Scania, Renault, Passat B5, DaimlerChrysler, Mitsubishi a jiné. V r{mci podnikatelského sdružení Hella Mohelnice mezi sebou úzce spolupracují firmy Hella Autotechnik NOVA (HAN – zjednodušeně výrobní z{vod), Hella Autotechnik (HAT – vývojov{ č{st včetně měření a testov{ní výrobků) a Hella corporate Center Central & Eastern Europe (HCC CEE – podpora IT, služby n{kupu, financí, HR, atd.). Společnost vzhledem k rozšíření výroby a výraznému posílení v oblasti vývoje vlastních výrobků uvažuje o reorganizaci. Z tohoto důvodu společnost investovala do projektu nového technologického centra 131,6 mil. Kč. Pl{n zahrnoval vybudov{ní měřícího a testovacího střediska včetně postavení nové budovy, vybavení kancel{ří a n{kup testovacích a měřících strojů a zařízení. 39
Projekt byl zah{jen v říjnu 2003 a konečn{ realizace této investice proběhla v květnu 2005. Společnost pružně reaguje na st{le se měnící požadavky kvality a během svého působení získ{v{ certifikace řízení kvality ISO 9001, VDA 6.1, QS 9000, ISO 14001 a ISO/TS 16 949. Úspěšné zvl{dnutí tohoto projektu bylo odrazovým můstkem pro získ{ní dalších zak{zek pro z{kazníky z celé automobilové branže. Světlomety vyrobené v tomto z{vodě můžete najít na automobilech značek Volkswagen, Ford, Jaguar, Land Rover, Renault, Audi, Nissan, Mitsubishi, Volvo, Daimler Chrysler, DAF, Scania atd. V letech 2007 a 2008 společnost Hella v Mohelnici dos{hla počtu 1000 zaměst-nanců, vzniklo zde spr{vní centrum pro střední a východní Evropu - Hella Corporate Center Central & Eastern Europe, s.r.o. a bylo zde vybudov{no autonomní Technické centrum pro Hella koncern. Tato skupina, kter{ tvoří ekonomický celek operující na trhu podle jednotné strategie určované subjektem stojícím na špičce seskupení.
Obr{zek 5 – Vlastnick{ struktura společnosti HELLA v České republice Zdroj: Skupina HELLA Strukturu skupiny HELLA charakterizující jednotlivé vlastnické vztahy (viz obr{zek 5), za níž je zpracov{v{na konsolidovan{ účetní z{věrka a výroční zpr{va, je možné shrnout v příkazu gener{lního ředitele společnosti takto: 40
„Na z{kladě Příkazu gener{lního ředitele společnosti HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. č. 1/2005 ze dne 28. ledna 2005, bylo stanoveno, že společnost HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. bude již od 1. června 2005 zajišťovat a poskytovat pouze nevýrobní služby, a to person{lní, ekonomické, v oblasti kvality a technického vývoje výrobní společnosti HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o. D{le od června 2008 se stala společnost HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. pouze společností vývojovou. Výroba byla s platností k 1. červnu 2005 převedena na společnost HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o., proto i vyprodukované odpady n{leží této společnosti jako původci.“ Na z{kladě takto specifikované struktury skupiny HELLA je nutné modifikovat strukturu této diplomové pr{ce se zaměřením se přímo na společnost HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o., jako původci odpadů. Na druhou stranu však budou z č{sti analyzov{na i data, kter{ věcně souvisí s touto výrobní divizí, ale pr{vně a papírově spadají pod nevýrobní č{st skupiny HELLA, tedy HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. (HELLA, 2010)
41
Základní údaje o společnosti
5.1.3.
Obchodní firma:
HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o.
Sídlo:
Družstevní 338/16, 78985 Mohelnice
Identifikační číslo:
25834151
Datum z{pisu:
22. Března 1999
Pr{vní forma:
Společnost s ručením omezeným
Z{kladní kapit{l:
469 600 000 Kč
Předmět podnik{ní:
výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů,
velkoobchod,
maloobchod s motorovými vozidly a jejich příslušenstvím,
zprostředkov{ní obchodu a služeb,
testov{ní, měření, analýzy a kontroly,
činnost technických poradců v oblasti automobilového průmyslu,
příprava a vypracov{ní technických n{vrhů,
projektov{ní elektrických zařízení,
výroba strojů a zařízení pro využití mechanické energie,
pron{jem a půjčov{ní věcí movitých,
realitní činnost.
42
5.2.
Management společnosti a ochrana životního prostředí
Skupina HELLA sehr{v{ v r{mci segmentu tržní orientace na automobilový průmysl nemalou roli. Na z{kladě svého významného postavení, jeden z nejvýznamnějších
dodavatelů
vstupních
komponent
automobilového
průmyslu, si může dovolit nastavit parametry ochrany životního prostředí na vysokou úroveň a tyto požadavky d{le delegovat a vkomponov{vat i do smluv se svými dodavateli. Postoj společnosti vůči ochraně životního prostředí je možné vysledovat z n{sledující citace z příručky „Koncernov{ příručka systému managementu“: „Prvotní odpovědnost ve společnosti HKG za ochranu životního prostředí m{ vedení společnosti. Gener{lní ředitel stanovuje politiku ve vztahu k životnímu prostředí a aktivně podporuje její dodržov{ní k dosažení trvale udržitelného rozvoje.“ Ve veškerém rozhodov{ní a jedn{ní pracovníků společnosti jsou a budou trvale zahrnuty aspekty ochrany životního prostředí. Vedoucí útvarů jsou povinni svým jedn{ním jít příkladem ostatním pracovníkům. Od každého pracovníka je vyžadov{n odpovědný přístup k ochraně životního prostředí. Vlivy činností na okolí společnosti jsou pravidelně sledov{ny a hodnoceny. V pravidelných intervalech stanoví gener{lní ředitel společně s vedoucími úseků cíle a programy pro ochranu životního prostředí tak, aby byly splněny pr{vní požadavky, snižov{na spotřeba energie a minimalizov{ny negativní vlivy na životní prostředí. Díky zohlednění aspektů životního prostředí při vývoji procesů bude společnost st{le zlepšovat nez{vadnost výrobních postupů a výrobků. Při pl{nov{ní a zav{dění nových procesů bude společnost dle stavu techniky zodpovědně využívat energie, suroviny a výrobní materi{ly. Odpovídajícími opatřeními bude dosahov{no kontinu{lního zlepšov{ní ochrany životního prostředí. Pomocí technických a organizačních opatření bude st{le kontrolov{na a redukov{na produkce odpadů, emise do ovzduší a vod. Účinnost probíhajících činností bude pravidelně kontrolov{na. Skupina HELLA zapojí dodavatele a provozovatele služeb do úsilí za zlepšení životního prostředí. Z{kazníci obdrží informace o vlivu výrobků na životní prostředí v souvislosti s použitím, recyklací a likvidací výrobku. Skupina HELLA bude spolupracovat s úřady, jinými podniky a veřejností v ot{zk{ch ochrany životního prostředí důvěryplně a otevřeně. Pro realizaci politiky společnosti
43
ve vztahu k životnímu prostředí bude vedení společnosti vytv{řet nezbytné materi{lní, finanční a lidské zdroje. Obecný přístup společnosti k životnímu prostředí spočív{ ve stanovení politiky, strategií a cílů, jimiž se zavazuje trvale vyvíjet, vyr{bět a distribuovat konkurence-schopné výrobky a služby a neust{le zlepšovat procesy podniku se z{měrem uspokojovat požadavky z{kazníků a pracovníků za předpokladu šetrného přístupu k životnímu prostředí. Uveden{ integrovan{ politika podniku zahrnuje systém managementu jakosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při pr{ci. Vývoj systému managementu společnosti HELLA podnik Mohelnice:
1992 – založení společnosti,
1994 – zah{jení výroby,
1996 – certifikace dle ISO 9001:1994,
1997 – certifikace dle VDA 6.1,
1998 – certifikace dle ISO 9001, VDA 6.1, QS 9000,
1999 – vyd{ní integrované příručky managementu (upravuje systém jakosti a ochrany životního prostředí),
1999 – certifikace dle ISO 14001,
2003 – certifikace dle ISO TS 16949:2002,
2004 – certifikace dle OHSAS 18001: 1999.
Z{kladním pilířem systému managementu společnosti je zaměření se na spokojenost z{kazníků. Systém je koncipov{n jako procesně orientovaný (viz obr{zek 6). Mapa procesů ukazuje vztahy a vazby mezi nimi. Mezi hlavní z{sady stanovené pro ochranu životního prostředí vych{zí ze z{vazku k trvalé ochraně životního prostředí jak na lok{lní, tak i na glob{lní úrovni. Specifikované povinnosti společnosti dle Koncernové příručky systému managementu jsou:
dodržov{ní relevantních z{konných a soci{lních nařízení,
respektov{ní pr{v lidí, živých tvorů, přírody a jejich ochrana,
neust{lé zlepšov{ní ochrany životního prostředí,
snižov{ní rizik m{ prioritu před odstraňov{ním negativních n{sledků,
44
systematické sledov{ní aspektů pro ochranu životního prostředí v činnosti podniku a celkového cyklu životnosti výrobku s ohledem na hospod{řské požadavky,
spolupr{ce s úřady a veřejností – poskytov{ní informací a zpětn{ vazba.
Politika společnosti vyjadřuje z{vazek udržovat shodu s pr{vními předpisy, jakož i s dalšími kritérii, kter{ nemusí být vždy pr{vně z{vazn{, avšak mohou mít důkazní funkci, jako jsou schv{len{ pravidla spr{vné praxe. Management podniku se snaží o dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je stanovují legislativní požadavky, se zřetelem na hospod{řsk{ hlediska.
Obr{zek 6 – Procesy v systému managementu společnosti HELLA Zdroj: Skupina HELLA Environment{lní management společnosti vych{zí při stanovov{ní svých cílů z akčních pl{nů, jež byly sestaveny v n{vaznosti na akční pl{ny celého koncernu HELLA. Konkrétní cíle environment{lního managementu společnosti pro hospod{řský rok 2009/2010:
zajistit maxim{lní hodnotu odpadu z přímého materi{lu určenou pro skladov{ní v hodnotě 5 % z hodnoty nakupovaného materi{lu, nabízet odpady k dalšímu využití a vyhled{vat firmy, které jsou schopny d{le zpracov{vat i odpady, které jsou v současné době ukl{d{ny na skl{dku;
45
v oblasti n{kladů na nekvalitu (NQE) nepřekročit 2,98 % z obratu (v hospod{řském roce 2008/2009 to bylo 3,12 % z obratu);
při vývoji nových výrobků zav{dět ve spolupr{ci se z{kazníkem recyklovatelné materi{ly do výše 90-95 % hmotnosti světlometu (v hospod{řském roce 2008/2009 - ve výši 90 % hmotnosti světlometu);
z{kazníci obdrží v případě z{jmu ke každému projektu informace o vlivu na životní prostředí v souvislosti s použitím, recyklací a likvidací výrobku formou recyklačního konceptu.
Sledov{ní těchto konkrétních environment{lních cílů m{ ve společnosti HELLA na starosti přímo odpovědn{ osoba zmocněnec EMS – Ing. Vladimíra Hamalov{ (d{le jen zmocněnec EMS). Vedení podniku věnuje pozornost odpovědnosti vytvořením r{mce pro stanovení cílů a úkolů k zohledňov{ní vlivu
na
životní
prostředí.
Politika
ochrany
životního
prostředí
je komunikov{na především ve vztahu k zaměstnancům a jejich z{stupcům. Je sdělov{na všem spolupracovníkům prostřednictvím vývěsek, podnikového časopisu, školení, písemným sdělením apod. Vhodným způsobem jsou také informov{ní i z{kazníci, dodavatelé a veřejnost. Tyto externí entity jsou informov{ny především díky sponzorským účastem a pak především díky internetu. Spokojenost uživatelů produktů společnosti HELLA a majitele podniku je předpokladem stability a prosperity podniku a tím i spokojenosti spolupracovníků. Pro realizaci podnikové politiky ve vztahu k ochraně životního prostředí vytv{ří podnik nezbytné materi{lní, finanční a lidské zdroje. Environment{lní management společnosti vytvořil mechanismus pro uvědomění si principů v oblasti jakosti, životního prostředí a BOZP a PO. Mechanismus pro uvědomov{ní si principů a chov{ní v oblasti životního prostředí je zaveden tak, aby bylo zabezpečeno, že zaměstnanci na každé příslušné úrovni a vzhledem ke své funkci znají:
předpisy, jejichž dodržov{ním nedoch{zí k poškozov{ní životního prostředí,
význam
souladu
environment{lní
politiky
HELLA
AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o. se směrnicemi a firemními předpisy,
46
možné n{sledky jakéhokoliv nesouladu se systémem provozních norem pro životní prostředí a své odpovědnosti při dosahov{ní souladu s těmito provozními normami,
systém zahrnující připravenost na havarijní situace a jejich řešení,
významné environment{lní aspekty spojené s jejich pracovní činností a prospěšnost zlepšení osobní pr{ce v oblasti životního prostředí.
Mechanismus vnitřní komunikace je koordinov{n person{lním ředitelem společnosti, zmocněncem pro EMS, ekologem, bezpečnostním technikem a jím podřízeným zaměstnancům. Vnitřní komunikace zahrnuje:
vyd{ní příkazu ředitele nebo jiného aktu hospod{řského řízení (úkol z porady vedení apod.) k určité problematice životního prostředí,
zveřejňov{ní environment{lní politiky HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o. na vývěsných tabulích.
proškolov{ní zaměstnanců o principech a chov{ní v oblasti životního prostředí ve shodě s jejich funkcemi,
použív{ní výstražných tabulí na místech, kde je to nezbytné nutné,
využív{ní tzv. zelené schr{nky pro přijím{ní n{mětů a připomínek k ochraně životního prostředí, podněty je možno pod{vat na formul{ři Interní podnět,
vyd{v{m časopisu Reflektor, který zpravidla obsahuje témata, jako jsou např.: aktu{lní informace ze života firmy, z{měry firmy v budoucnu,
oblast
ochrany
životního
prostředí,
sportovní
zpravodajství, kulturní akce. Všichni zaměstnanci jsou proškoleni v oblasti ochrany životního prostředí což vyplýv{ z normy ČSN EN ISO 14001:2005, dle které se konají interní audity (včetně legislativy týkající se odpadů). Od zač{tku ledna 2006 jsou všichni zaměstnanci zapojeni do Vzděl{vacího projektu HELIA, jehož souč{sti je i oblast ekologie. D{le od ledna roku 2008 došlo k integraci tří systémů řízení (kvality, bezpečnosti a ekologie). Prostřednictvím n{stěnek společnosti jsou informov{ni všichni zaměstnanci i o tématech týkajících se oblasti životního prostředí (tudíž i oblasti nakl{d{ni s odpady).
47
Obr{zek 7 – Organizační schéma v oblasti EMS Zdroj: Skupina HELLA Společnost v n{vaznosti na certifikaci ISO 14001 vytvořila podpůrné materi{ly, které významný způsobem upravují obecné normy a modifikuje je do prostředí skupiny HELLA. Tyto přístupy jsou zachyceny v příručk{ch a organizačních směrnících:
Koncernov{ příručka sytému managementu,
Organizační směrnice.
Environmentální aspekty a indikátory
5.3.
Efektivní systém environment{lního managementu m{ poč{tek v pochopení toho, jakou m{ organizace interakci se životním prostředím. Každý m{ při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předch{zet vzniku environment{lním
aspektům,
omezovat
jejich
množství
a
nebezpečné
vlastnosti. Environment{lní aspekty, jejichž vzniku nelze zabr{nit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí. Organizační
směrnice
systému
environment{lního
managementu
stanovuje postup a vymezení odpovědnosti při identifikaci, posuzov{ní a vyhodnocov{ní environment{lních aspektů a dopadů, cílů a cílových hodnot, programů
environment{lního
managementu
a
vedení
jejich
evidence
v podniku. Environment{lní aspekty, které mají nebo mohou mít podstatný dopad na životní
prostředí,
se
st{vají
významnými
environment{lními
aspekty.
Tyto aspekty jsou zařazeny v Registru environment{lních aspektů a dopadů. Environment{lní aspekty činností, služeb a výrobků průběžně zjišťuje, zkoum{
48
a identifikuje zmocněnec pro EMS, facility manager, vedoucí zaměstnanci zodpovídající za jednotlivé činnosti a ekolog. Pro
jednu
činnost,
službu
nebo
výrobek
může
existovat
více
environment{lních aspektů s různým stupněm z{važnosti dopadu. Do Registru environment{lních aspektů a dopadů jsou zařazeny i aspekty činností a služeb společností, které působí trvale v prostor{ch podniku nebo jsou pravidelně najím{ny. Za zpracov{ní Registru environment{lních aspektů a dopadů je odpovědný ekolog. Registr environment{lních aspektů a dopadů je tvořen registrem
environment{lních
aspektů
činností
a
služeb
a registrem
environment{lních aspektů výrobků a jejich dopadů. V případě vzniku nové činnosti a dopadem na životní prostředí, kter{ není zahrnuta do Registru environment{lních aspektů a dopadů, může být d{n podnět
kterýmkoliv
zaměstnancem
podniku
příslušnému
vedoucímu
zaměstnanci, zmocněnci EMS nebo ekologovi, kteří rozhodnou o zařazení do Registru
environment{lních
aspektů
a
dopadů.
Při
identifikaci
environment{lních aspektů a dopadů jako prvků jednotlivých činností se přihlíží k dopadům na životní prostředí a je třeba vzít v úvahu:
hospodaření se surovinami, energiemi (úspory a minimalizace n{kladů).
způsob manipulace s materi{lem (možnost úniku při přepravě).
způsob balení surovin (možnost recyklace obalových materi{lů).
výběr surovin (toxicita, množství, možnost n{hrady za méně škodlivé, čistota a kvalita surovin).
vznik emisí (odpady, odpadní vody, emise do ovzduší).
dopad na pracovní prostředí a na zdraví zaměstnanců.
činnost smluvních organizací v podniku.
plnění pr{vních požadavků.
Účinnost využív{ní zdrojů:
hospodaření s vodou, kontrola a řízení spotřeby, úniky,
spotřeba energie, energetick{ účinnost.
Environment{lní aspekty a dopady jsou posuzov{ny za ř{dných podmínek (běžný provoz). Zvl{šť jsou také hodnoceny mimoř{dné podmínky a havarijní stavy.
49
Dle řízeného rozhovoru se zmocněncem EMS se sebrané, zpracované a vyhodnocené informace o jednotlivých činnostech, aspektech a jejich dopadech a z{jmech zainteresovaných stran se zaznamen{vají do příslušného Registru
environment{lních
aspektů
a
dopadů.
Aktualizace
Registru
environment{lních aspektů a dopadů se prov{dí průběžně a jedenkr{t ročně, a to na konci hospod{řského roku, se prov{dí přezkoum{ní. V případě, že dojde ke změně, kter{ může mít vliv na vyhodnocení environment{lních aspektů a dopadů, provede se aktualizace Registru environment{lních aspektů a dopadů. Jedn{ se především o tyto případy:
změna technologií nebo změna technologického zařízení,
změna vstupních materi{lů a surovin,
změna pravděpodobnosti výskytu nehody,
změna pr{vních a jiných požadavků.
Po sestavení Registru environment{lní aspektů činností, služeb a výrobků se provede vyhodnocení kritérií, stanoví se význam, výskyt a z{važnost dopadu. Pokud je z{važnost dopadu hodnocena „velmi z{važné“ management společnosti musí zv{žit zařazení do cílů EMS a stanovit konkrétní odpovědnost za plnění cílů. Cíle jsou stanovov{ny na poradě vedení s konkrétními cílovými hodnotami pro hospod{řský rok a zveřejňov{ny pro všechny zaměstnance podniku. Cíle EMS schvaluje gener{lní ředitel a odborní ředitelé jsou zodpovědní za sezn{mení všech zaměstnanců s těmito cíli a cílovými hodnotami.
5.3.1.
Identifikace a vznik environmentálních aspektů a indikátorů
Skupina HELLA pokračuje v trendu rozšiřov{ní technické z{kladny firmy a zvyšov{ní její úrovně. V oblasti mont{žních technologií byla uvedena do provozu sloučen{ mont{žní linka na výrobu světlometů pro osobní automobil VW Golf Plus a VW Passat B6 v novém koncepčním řešení, které se stalo souč{stí standardu koncernového modulového systému. Toto řešení bylo velice rychle uplatněno i v ostatních projektech, což je výsledek velmi úspěšné pr{ce oddělení vývoje mont{žních linek.
50
Nejvýznamnější č{st vznikajících environment{lních aspektů a indik{torů je možné identifikovat ve výrobní č{sti skupiny HELLA a d{le je začlenit do tří kategorií:
vodní hospod{řství – odpadní vody,
ochrana ovzduší,
odpadové hospod{řství – nebezpečný a ostatní odpad.
K vodnímu hospod{řství a ochraně ovzduší společnost poskytla pouze souhrnné informace v množství a n{kladech. K odpadovému hospod{řství společnost poskytla dílčí informace, které budou identifikované v č{sti environment{lní analýza. Nejvýznamnější environment{lní indik{tory je možné vysledovat z tabulky č. 4 uvedené v příloze č. 3. Výroba konečného produktu „světlometu“ začín{ v předvýrobě. Zde se z granul{tu polypropylenu a polykarbon{tu lisují pouzdra, výlisky, r{my, reflektory a blinkry. Výlisky d{le proch{zí povrchovou úpravou. Lisov{ní se prov{dí na 6 strojích typu Kraus Maffei a Demag, kde se lisuje lev{ i prav{ strana v jednom cyklu. Surovou hmotu je možné zpracovat v horizontu 6 týdnů, pak ztr{cí své drahocenné vlastnosti. Výhody těchto termoplastů spočívají ve vyšší tepelné odolnosti a pak především v nižší ceně. Na druhou stranu z{kladní nevýhoda spočív{ ve vysoké křehkosti tohoto materi{lů. Tomu se však předch{zí speci{lní povrchovou úpravou. Takto zpracovaný vstup pokračuje do lakovny, kde doch{zí ke zkvalitnění povrchu reflektoru. D{le produkt postupuje do lakovny, kde doch{zí k ochraně proti UV z{ření a poškr{b{ní skel. Zde doch{zí k zmagnetizov{ní kapiček laku, což m{ za n{sledek lepší přilnavost laku. V další f{zi se prov{dí pokovov{ní, a to hliníkem, což zvýší svítivost světlometů. Zde může doch{zet, byly by nepr{vně nastaveny funkční procesy, k vysoké zmetkovosti, nadměrné produkci odpadů (chemik{lie) a pak především vysoké produkci emisí do ovzduší. Na výrobních link{ch mont{že doch{zí ke kompletaci světlometů z dílů vyrobených v HAN a dílů nakupovaných u externích dodavatelů. Mont{ž se dělí na dvě z{kladní skupiny, a to FORD Group a VW Group.
51
Vodní hospodářství
5.4.
Při nakl{d{ní s vodami je nutné db{t o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospod{rné a účelné užív{ní podle podmínek vodního z{kona a d{le db{t o to, aby
nedoch{zelo
ke
znehodnocov{ní
jejich
energetického
potenci{lu
a k porušov{ní jiných veřejných z{jmů chr{něných zvl{štními pr{vními předpisy. Společnost odebír{ vodu z vodovodního ř{du na z{kladě smluvního vztahu mezi Šumperskou provozní vodohospod{řskou společností jako dodavatele. Množství odebírané vody je měřeno vodoměrem na vstupu do z{vodu a evidence spotřeby vody je prov{děna měsíčně. Společnost produkuje odpadní vody splaškové a průmyslové odpadní vody. Průmyslové odpadní vody jsou produkov{ny především z čistícího zařízení odmořovny. D{le se ve společnosti nach{zí vodní dílo v podobě odlučovače ropných l{tek. V are{lu z{vodu doch{zí k prvotnímu čištění odpadních vod v septicích. Po předchozím čištění jsou vypouštěny odpadní vody do veřejné kanalizace města, a odtud jsou d{le odv{děny na čistírnu odpadních vod v Mohelnici.
Spotřeba vody 2 500 2 000
m3
1 500 1 000
2008
500
2009
0
Graf 1 – Spotřeba vody v jednotlivých měsících ve skupině HELLA (v m3) Zdroj: Vlastní pr{ce dle podkladů skupiny HELLA
52
V
podniku
je
množství odebraných
vod
shodné
s
množstvím
vypouštěných odpadních vod. Odběr vzorků a sledov{ní kvality odpadních vod z neutralizační stanice – odmořovna v ukazatelích stanovených vodohospod{řským povolením a kanalizačním ř{dem je prov{děno s četností 1x měsíčně, které je prov{děno zaměstnancem údržby. Sr{žkové vody jsou odv{děny do dešťové kanalizace podniku, kter{ je d{le svedena do toku potoka – Mírovka. Konkrétní spotřebu vody v hospod{řských obdobích let 2008 a 2009 je možné vysledovat z grafu 1. Společnost v roce 2008 odebrala a n{sledně odvedla do čistírny odpadních vod více než 20 tisíc m3 vody. Vynaložené n{klady na vodní hospod{řství činili v tomto roce zhruba 1 983 134,00 Kč. O rok později měla společnost o 20 % nižší spotřebu vody. Vynaložené n{klady v tomto roce činily 1 750 898,00 Kč. Snížení spotřeby vody bylo
ovlivněno
poklesem
počtu
zak{zek
a
n{sledným
propuštěním
zaměstnanců.
Ochrana ovzduší
5.5.
Dílčí oblastí ochrany životního prostředí je ochrana ovzduší, kter{ je upravena z{konem o ochraně ovzduší a dalšími prov{děcími předpisy, které jsou v rozsahu pro interní potřebu v Registru pr{vních a jiných požadavků EMS a BOZP. Společnost, konkrétně výrobní č{st skupiny HELLA, m{ v současné době:
2 velké zdroje znečišťov{ní ovzduší,
5 středních zdrojů znečišťov{ní ovzduší,
1 malý zdroj znečišťov{ní ovzduší.
Velkým zdroji znečišťov{ní ovzduší jsou lakovny. Středními zdroji znečišťov{ní ovzduší jsou plynov{ kotelna, kotelna administrativní budovy, vyt{pění skladové haly, kotelna výrobní haly včetně šaten žen a klimatizační jednotka ROBATHERM, kter{ se nach{zí v logistickém centru. Malým zdroj znečišťov{ní ovzduší je plynový hoř{k na lakovně označené zkratkou LPP. Provozní evidence se vede samostatně za každý jednotlivý velký a střední zdroj znečišťov{ní ovzduší. Její souč{stí jsou z{znamy o souhrnném měsíčním a ročním vyhodnocení provozních údajů vedených pro každé jednotlivé zařízení zdroje a d{le provozní údaje tohoto zdroje. Souhrnn{ provozní 53
evidence obsahuje přehled všech st{lých údajů a proměnných hodnot všech proměnných údajů. Změny technologie s dopadem na znečišťov{ní ovzduší (např. změna v užív{ní l{tek nebo přípravků jako zdrojů emisí - např. při změn{ch n{těrových hmot) podléhají projedn{ní s ekologem. Ekolog výsledky měření vyhodnocuje - porovn{v{ s požadavky platných pr{vních požadavků, poskytuje spr{vním org{nům a archivuje Z řízeného rozhovoru vyplynulo, že kontroly a vyhodnocení stavu pracovního prostředí na pracovištích podniku z hlediska přítomnosti fyzik{lních škodlivin (hlučnost a prašnost) zajišťuje bezpečnostní technik. Měření prov{dí akreditovan{ organizace – Zdravotní ústav se sídlem v Olomouci.
Získané
výsledky
předkl{d{
Zdravotní
ústav
se
sídlem
v Olomouci společnosti k zaevidov{ní, případně k vyhl{šení pracovních rizik. Dle odpovědné osoby Ing. Vladimíry Hamalové společnost v každých letech dodržuje stanovené limity emisí. V roce 2008 vyprodukovala společnost okolo
8,5 tisíc tun
emisí
v celkových
n{kladech
okolo
18 tisíc korun.
O rok později, především díky útlumu výroby, snížila společnost produkci emisí o více než 30 % v celkových n{kladech 13 tisíc korun.
Odpadové hospodářství
5.6.
Pl{n odpadového hospod{řství vych{zí ze z{kona o odpadech. Tento z{kon stanovil v souladu s pr{vem Evropského společenství pravidla pro předch{zení vzniku odpadů, nakl{d{ní s nimi při dodržov{ní z{sad ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje a pr{va a povinnosti osob v odpadovém hospod{řství. Pl{n odpadového hospod{řství se zpracov{v{ z důvodu naplnění povinnosti stanovené Z{konem o odpadech v § 44. Producentem odpadů ve skupině HELLA je společnost HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o., kter{ je výrobní č{st skupiny HELLA. Odpadové hospod{řství společnost sleduje od roku 1999, kdy byla vyd{na koncernov{ příručka environment{lního managementu a managementu jakosti. V tomtéž roce proběhla certifikace environment{lního managementu dle ISO 14001. Podrobný výpis produkovaných odpadů je možné vysledovat z tabulky č. 3 v příloze pr{ce.
54
V roce 2003 činila produkce nebezpečného odpadu 9,96 t (méně než 10 t) a ostatního odpadu 262 t (méně než 1000 t). O rok později, v roce 2004, produkce nebezpečného odpadu činila již 12 t (více než 10 t) a ostatního odpadu 454 t (méně než 1000 t). V roce 2008, v r{mci koncernového opatření rozšíření výrobní kapacity z{vodu Mohelnice, došlo v are{lu skupiny HELLA k rozs{hlým stavebním úprav{m a ke stavbě nové výrobní haly. S touto výstavbou bylo spojeno jednor{zové zvýšení produkce ostatního odpadu, a to především výkopovou zeminou, kter{ byla klasifikov{na jako odpad v případě, že není uložena zpět na místo výkopu. V tomto roce společnost vyprodukovala celkem 97 650 tun odpadu. Z tohoto množství bylo více než 95 tisíc tun odpadu klasifikov{no jako odpad – výkopov{ zemina. Zbylých zhruba 2 000 tun odpadu je blíže specifikov{no v příloze v tabulce č. 4 a č. 5. Nejvýznamnější položkou ve struktuře n{kladů je plastový odpad – tříděný, který odebír{ přev{žně společnost Remarkplast či SITA. Skupina HELLA, především pak výrobní č{st HELLA Autotechnik Nova, vyprodukovala okolo 850 tun tohoto odpadu. V roce 2009 se ve skupině HELLA již z{sadním způsobem projevil dopad krize, a to především v období prosinec 2008 až březen 2009. V tomto období měli zaměstnanci společnosti, především v prosinci 2008 až lednu 2009, měsíční dovolenou. Zaměstnanci si vybírali dovolenou, případně měli neplacené volno. Významně se toto negativum projevilo i v produkci odpadů. Společnost nevyr{běla na plnou kapacitu až do března, kdy se začali projevovat první n{růsty zak{zek vlivem zavedení „šrotovného“ v okolních zemích. Koncern HELLA dod{v{ světlomety do více než 15 značek automobilů. V mezidobí let 2008 a 2009 došlo k mírnému poklesu produkce odpadů, který byl přímo ovlivněn poklesem výroby. Z původní výše n{kladů v roce 2008, a to téměř 2 tisíce tun, se v roce 2009 vyprodukovalo o 368 tun odpadu méně, tedy 1 620 tun. Dle informací od zmocněnce EMS č{st snížení odpadů ve výši cca 5,14 % bylo způsobeno zavedením nových technologií. Nejvýznamnější položka n{kladů, plastový odpad – tříděný, činila 620 tun za období roku 2009.
5.6.1.
Kategorie a způsob zpracování odpadů
Pro zpracov{ní „Pl{nu odpadového hospod{řství“ jsou využita data z evidence odpadů stanovené v z{koně o odpadech a vyhl{šce MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnost nakl{d{ní s odpady, ve znění pozdějších předpisů, vykazované 55
původcem HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o. za období 2001-2004 a za období 2005–2008. Díky tomu, že se společnost HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o. (d{le jen
HAN)
se
stala
ryze
výrobní
společností,
jsou
veškeré
odpady
vyprodukované za skupinu HELLA přisuzov{ny pr{vě výrobní č{sti skupiny. Z tohoto důvodu je možné vysledovat skokový n{růst ve vývoji odpadů v mezidobí 2001–2004 a 2005–2008, kdy bylo nařízením gener{lního ředitele rozdělena společnost na výrobní a nevýrobní č{st (zajišťující služby person{lní, marketingové, technické atd.). Tabulka č. 1 – Podíl zpracovaných odpadů v letech 2001 – 2007.
Podíl zpracovaných odpadů (v %)
Opr{vněn{ osoba Remarkplast s.r.o., Luk{ Ecopak, s.r.o. Šumperk VYLA s.r.o., Mohelnice Uniflex Moravia s.r.o., Brunt{l Kaiser servis s.r.o., Brno Nehlsen s.r.o., Třinec
24,00 17,00 16,00 15,00 15,00 13,00
Zdroj: Vlastní pr{ce dle podkladů skupiny HELLA S tímto krokem přešla na společnost HAN vešker{ produkce odpadů. Odpady kategorie „ostatní" jsou z velké č{sti před{ny k dalšímu využití (materi{lové nebo energetické). Pouze odpad 20 31 01 je skladov{n. Jedn{ se o komun{lní odpad. Odpady kategorie „nebezpečný" jsou odstraňov{ny ve spalovně. V tabulk{ch č. 1 a č. 2 jsou uvedené hlavní „Spolupracující opr{vněné osoby“, které odebírají odpady kategorie „ostatní“ k dalšímu zpracov{ní. V tabulce č. 2 není započten ostatní odpad 95 193 tun zeminy, který vznikl jednor{zově při výstavbě nové haly. Tato zemina byla d{le kultivov{na a odebr{na firmou KOHOUT invest v.o.s. Množství odtěženého a vytříděného odpadu „zemina a kamení“ bylo využito na terénní úpravy „Revitalizační modernizace výcvikového sportoviště Z{vrbek“. Celkové n{klady odtěžení odpadu a rekultivaci skl{dky činily 91 milionů korun. Z uvedených tabulek č. 1 56
a č. 2 vyplýv{, že do roku 2007 byl nejvýznamnějším zpracovatelem odpadu skupiny HELLA společnost Remarkplast s.r.o. se sídlem v Luk{ch. Od roku 2008 je nejvýznamnějším zpracovatelem odpadu společnost SITA a.s. Tabulka č. 2 – Podíl zpracovaných odpadů v roce 2008.
Podíl zpracovaných odpadů (v %)
Opr{vněn{ moha SITA CZ a. s. Remarkplast s.r.o., Luk{ Nekisen s.r.o., Třinec Ecopak, s.r.o. Šumperk Kaiser servis s.r.o., Brno Uniflex Moravia s.r.o., Brunt{l
55,00 15,00 11,00 8,00 6,00 3,00
Zdroj: Vlastní pr{ce dle podkladů skupiny HELLA Podle informací ekologa se č{st těchto opadů d{le prod{v{ k využití společnosti Remarkplast s.r.o., kter{ v roce 2008 odebrala cca 500 tun tříděného plastového odpadu a v roce 2009 okolo 400 tun tříděného odpadu. Skupina HELLA za prodej těchto odpadů (druhotného výrobního vstupu pro firmu Remarkplast) utržila přes 3 miliony korun v roce 2008 a okolo 1,6 milionu korun v roce 2009. Naopak v případě společnosti SITA a.s., kter{ odebrala přes 850 tun odpadu v roce 2008 a 600 tun odpadu v roce 2009, musela skupina HELLA za likvidaci tohoto odpadu uhradit společnosti SITA a.s. zhruba 400 tisíc korun v roce 2008 a 150 tisíc korun v roce 2009. Pl{n odpadového hospod{řství sestavuje a navrhuje ekolog skupiny HELLA. Pl{n posléze proch{zí schvalovací procedurou, ve které hraje hlavní roli Krajský úřad. Po schv{lení Krajským úřadem Olomouckého kraje je pl{n zařazen mezi vnitřní dokumenty společnosti HAN do datab{ze IsoPack, kter{ zajišťuje pravidelnou revizi. Datab{ze je přístupn{ všem zaměstnancům společnosti a za případné změny a revize odpovíd{ Ing. Vladimíra Hamalov{.
57
5.7.
Environmentální analýza
Při rozhovoru s vedoucím controllingu a zmocněncem EMS byl proveden rozbor environment{lních souvislostí. D{le se podařilo identifikovat i některé aspekty trvale udržitelného rozvoje. V n{vaznosti na získané informace byla provedena analýza environment{lních souvislostí ve skupině HELLA. Tato analýza se však týk{ především výrobní č{sti skupiny HELLA, tedy HAN. Z údajů útvaru controllingu a po konzultaci se zmocněncem EMS společnosti my byli poskytnuty informace týkající se prostojů strojů, lidí, zmetkovosti, spotřeba plynu a elektrické energie a produkce emisí. Zbytek informací se nepodařilo odtajnit. S pomocí zmocněnce EMS jsem sestavil tabulku č. 5, kter{ je uveden{ v příloze 5.
Odpady na tisíc jednotek produkce
Množství (v kg)
250,00 200,00 150,00 2008
100,00
2009 50,00
060204 070213N 070213T 070299 080111 080409 120101 120103M 120103H 120105 130113 130508 150101 150102 150104 150109 150110 150202 170405 200101 200111 200135 200301
0,00
Graf 2 – Odpady na tisíc jednotek produkce (v kg) Zdroj: Vlastní pr{ce dle podkladů skupiny HELLA Společnost vyprodukuje každoročně okolo 2 000 tun odpadů ročně. Určité vyprodukované odpady se d{le využívají a doch{zí k opětovnému vstupu těchto odpadů jako prvotní výrobní surovina. Výhoda těchto odpadů spočív{ v tom, že mnohé č{sti jsou již obohaceny ušlechtilými příměsemi. Jiné odpady
58
jsou skladov{ny nebo doch{zí k prodeji těchto odpadů, jako tomu býv{ u papíru, wolframu atd. Na
grafu 2
je
možné
sledovat
strukturu
n{kladů
na
odpady,
které jsou produkov{ny ve společnosti HELLA. Největší č{st odpadů tvoří plastový odpad tříděný a netříděný (070213T a 070213N), jenž se d{le využív{ nebo
prod{v{
odběratelům.
Plastovým
odpadem,
který
se
opětovně
spotřebov{v{, jsou polypropylenové a polykarbon{tové výlisky světlometů. Tento plast se nech{v{ opětovně roztavit do prvotní tekuté hmoty, z které se v předvýrobě lisují plastové výlisky světlometů. Mezi další významné odpady, podílející se na struktuře environment{lních n{kladů, patří hydroxid draselný a sodný (060204), termosety, reflektory a plastové hobliny a třísky (120105), směsi
odpadů
z lap{ků
písku
a odlučovačů
olejů
(130508),
papírové
a lepenkové obaly (150101), plastové obaly (150102), papír a komun{lní odpad (200301).
Environmentální náklady - odpady 112,62
120,00 Kč 100,00 Kč 80,00 Kč 60,00 Kč
33,96 18,69
40,00 Kč 20,00 Kč
54,73 53,92
50,84
0,00
0,11
30,33 1,10
6,722,47
37,61 28,74
2008 2009
0,07 0,60
0,00 Kč
Graf 3 – Odpady na milion korun materi{lových n{kladů – environment{lní n{klady Zdroj: Vlastní pr{ce dle podkladů skupiny HELLA Společnost v letech 2008 a 2009 vyprodukovala dva typy odpadů, které je možné rozdělit na environment{lní n{klady a environment{lní výnosy.
59
N{klady jsou uvedeny v grafu 3 a jsou pozitivně orientované, výnosy jsou v grafu 4 a jsou naopak negativně orientované. Environment{lní n{klady jsou patrné z grafu 3. Nejvýznamněji se na n{kladech v roce 2008 podílí plastový odpad netříděný (070213N), kterého bylo vyprodukov{no
112,62 Kč/milion Kč
materi{lových
n{kladů.
Dalšími
významnými n{kladovými položkami jsou hydroxid sodný a draselný (060204), kterého bylo vyprodukov{no 50,84 Kč/milion Kč materi{lových n{kladů. Tyto n{klady vznikly v odmořovně a n{sledně se umisťují do biodegradační stanice.
Environmentální výnosy
33,31
100,00 Kč 0,00 Kč -100,00 Kč
-0,52 0,00 -2,31 -6,78 -74,54 -94,17
-0,04 -0,21 -0,38-23,33
-200,00 Kč
2008 2009
-300,00 Kč -400,00 Kč -500,00 Kč -600,00 Kč -700,00 Kč -800,00 Kč
-785,20
Graf 4 – Odpady na milion korun materi{lových n{kladů – environment{lní výnosy Zdroj: Vlastní pr{ce dle podkladů skupiny HELLA V roce 2008 bylo do biodegradační stanice uloženo celkem 109,3 tun odpadu vzniklého v odmořovně. N{klady spojené s provozem odmořovny byly v roce 2008 vyčísleny na 242 318,00 Kč. V roce 2009 došlo k úprav{m na odmořovně, a to se tudíž projevilo ve snížení produkce odpadů o více než 50 % na 52,9 tun. N{klady spojené s provozem odmořovny byly v roce 2009 60
vyčísleny na 149 968,00 Kč. V polovině tohoto roku došlo i ke změně odběratele odpadu z odmořovny. Naopak v roce 2009 je možné mezi nejvýznamnější tvořené odpady zahrnout směsi odpadů z lap{ků písku a odlučovačů oleje, které meziročně narostly o 60,8 %. V roce 2008 činili n{klady na odstranění těchto odpadů 53,92 Kč/milion Kč a o rok později 88,20 Kč/milion Kč. Konkrétní odpady, které měli negativní vliv na vývoj výsledku hospodaření, je možné vysledovat v grafu 3, anebo v tabulce č. 5 uvedené v příloze č. 4. Environment{lní výnosy jsou patrné z grafu 4. Nejvýznamněji se na odpadech v letech 2008 a 2009 podílí plastový odpad tříděný (070213T), kterého bylo vyprodukov{no 785,20 Kč/milion Kč materi{lových n{kladů. Společnost tento tříděný plastový odpad d{le prod{v{ společnostem, jako jsou Remarkplast a SITA. Dle propočtů se výkupní cena plastového tříděného odpadu v roce 2008 pohybovala okolo 3,20 Kč za kilo plastového tříděného odpadu a v roce 2009 okolo 2,50 Kč za kilo plastového tříděného odpadu. Společnost v roce 2008 utržila z prodeje tohoto odpadu 2,7 milionu korun a v roce 2009, díky poklesu výkupních cen a poklesu produkce tohoto odpadu, celkem 1,61 milionu korun.
Vývoj vyprodukovaného a dále využitého plastového odpadu
t
110,00 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00
vyprodukovaný odpad využitý odpad
Graf 5 – Vývoj vyprodukovaného a d{le využitého plastového odpadu v roce 2009 Zdroj: Vlastní pr{ce dle podkladů skupiny HELLA
61
Dalšími významnými položkami jsou plastové obaly (150102), kterých bylo vyprodukov{no 94,17 Kč/milion Kč materi{lových n{kladů. Tyto odpady byly obdobně jako tříděný plastový odpad d{le využív{ny (prod{v{ny). Využití plastových odpadů je možné vysledovat z grafu 5. Celkové využití odpadů v roce 2009 činilo 96,56 %. V roce 2008 společnost utržila z prodeje tohoto odpadu 326 tisíc korun. V roce 2009 utržila společnost za prodej těchto odpadů pouze p{r desítek korun. Další významnou položkou odpadů, kter{ m{ pozitivní vliv na vývoj výsledku hospodaření, byl vznik a prodej wolframu, papíru, lepenek a kartonů. V roce 2008 činil zisk z prodeje těchto odpadů 370 tisíc korun. V roce 2009 činil zisk pouze 13 tisíc korun, což bylo způsobeno zrušením výkupních cen papíru a nastolení zpoplatnění likvidace papírových a lepenkových obalů. V roce 2009 zaplatila společnost za likvidaci těchto obalů celkem 80 tisíc korun.
Spotřeba elektrické energie 2 400 000 2 200 000 2 000 000 kWh
1 800 000 1 600 000
2008
1 400 000
2009
1 200 000 1 000 000
Graf 6 – Spotřeba elektrické energie v jednotlivých měsících v HAN (v kWh) Zdroj: Vlastní pr{ce dle podkladů skupiny HELLA Společnost každoročně vyprodukuje velké množství emisí. V roce 2008 vyprodukovala 8 450 tun a v roce 2009 celkem 5 350 tun. Zmocněnec EMS společnosti mi poskytl číselné údaje za dva vybrané měsíce v letech 2008 a 2009. V daném měsíci roku 2008 společnost vyprodukovala na jednotku produkce 2,41 kg emisí. V obdobném měsíci roku 2009 byla produkce emisí nižší okolo 1,53 kg/ks.
62
Prvotní příčinou tohoto poklesu byl zjevným n{stup krize, kter{ se odrazila
v automobilovém
průmyslu
a
došlo
k poklesu
produkce
i v navazujících odvětvích. Druhotnou příčinou, kter{ byla způsobena poklesem produkce, je nižší produkce emisí, a tedy klesají celkové n{klady na jednu tunu emisí za rok. Třetí příčinou poklesu emisí je zavedení nových technologií, které jsou však energeticky n{ročnější. Energetick{ n{ročnost výroby spočív{ ve využív{ní společností energií, jako je elektrick{ energie viz graf 6 a plyn viz graf 7. V hospod{řském roce 2008 bylo spotřebov{no 22 147 000 kWh elektrické energie (44,9 milionů korun) a 515 tisíc m3 plynu (7,2 milionů korun). V roce 2009 bylo společností spotřebov{no
24 800 000
kWh
elektrické
energie
(53,5 milionů
korun)
a 511 tisíc m3 plynu (5,7 milionů korun).
Spotřeba plynu 1 200 000 1 000 000 800 000 kWh
600 000 2008
400 000
2009
200 000 0
Graf 7 – Spotřeba plynu v jednotlivých měsících v HAN (v kWh) Zdroj: Vlastní pr{ce dle podkladů skupiny HELLA K dokreslení situace ve firmě je nutné podotknout, že společnost měla koncem roku (prosinec) 2008 a zač{tkem roku (leden a únor) 2009 pokles produkce. Avšak se zavedením „šrotovného“ doch{zí v průběhu roku především jarních měsíců k přetěžov{ní výrobní kapacity. Objem n{růstu zak{zek koresponduje s n{růstem spotřeby elektrické energie, což je možné vysledovat z grafu 6. Spotřeba elektrické energie m{ téměř konstantní úroveň od března do května 2009.
63
V další č{sti analýzy se zaměřím na prostoje lidí, strojů a zmetkovost, které
je
možné
klasifikovat
jako
druhotné
environment{lní
n{klady.
Ve vybraném měsíci hospod{řského roku 2008 vyk{zala společnost prostoje lidí v celkové hodnotě 1 323 hodin. Prostoj na jednoho přepočteného pracovníka je 1,393 hodin/měsíc. Vyplýtvané osobní n{klady za toto období na jednoho přepočteného
pracovníka
odpovíd{
č{stce
268,29 Kč.
Celkové
měsíční
vyplýtvané osobní n{klady výrobních pracovníků v hospod{řském roce 2008 činily 250 tisíc korun. Ve stejném sledovaném období hospod{řského roku 2009 došlo k poklesu celkových prostojů na 1 289 hodin. Avšak důsledkem propouštění došlo k n{růstu prostojů na jednoho přepočteného pracovníka o 0,06 %, a to na 1,394 hodin/měsíc. Na druhou stranu poklesly vyplýtvané osobní n{klady za toto období na jednoho přepočteného pracovníka na č{stku 262,81 Kč. Celkové
měsíční
vyplýtvané
osobní
n{klady
výrobních
pracovníků
v hospod{řském roce 2009 činily 240 tisíc korun. Prostoje strojů a zmetkovost se sledují u dvou hlavních výrobních linek, a to produkce krycích světel (KAS) a lisovna plastů (KSTV). Ve vybraném měsíci hospod{řského roku 2010 bylo vyprodukov{no na obou link{ch dohromady 1,53 milionu kusů produktů. Na lince KAS se vyprodukovalo 370,5 tisíc kusů krycích světel, z toho dobrých bylo 362,1 tisíc kusů. Zmetkovost na této lince činila 2,19 %. Na lince KSTV bylo vyprodukov{no 1,258 milionu kusů plastových výlisků, z toho dobrých bylo 1,122 milionu kusů. Zmetkovost na lince KSTV ve vybraném měsíci hospod{řského roku 2010 činila 3,07 %. Celkov{ zmetkovost za obě hlavní výrobní linky činila 2,85 %. Společnost HAN se snaží zmetkovost každoročně snižovat o desetiny procent. Zmetkovost jsem ocenil přidanou hodnotou ušlé příležitosti, tedy o kolik firma přišla vlivem zmetkovosti. K tomuto byl využit ukazatel průměrné přidané hodnoty na jeden vyrobený světlomet. Ušlou přidanou hodnotu jsem společně pracovníkem controllingu vyhodnotil ve výši 3,96 milionů korun za hospod{řský měsíc roku 2010. Obdobně jsem postupoval i při analýze prostojů strojů za obdobné časové období. Ve vybraném měsíci hospod{řského roku 2010 činily prostoje strojů celkem 1 357,87 hodin, z toho 1 095,53 hodin činila výrobní linka KSTV a 262,33 hodin linka KAS. Prostoje strojů byly opět oceněny přidanou hodnotou ušlé příležitosti. Skupina HELLA se v hospod{řském roce 2010 připravila díky
64
prostojům o více než 13,75 milionu korun. Přidan{ hodnota ušlé příležitosti činila 10,13 tisíc korun na hodinu strojové pr{ce.
Investiční činnost
5.8.
Společnost každoročně investuje do technologií, především pak do výzkumu a vývoje světel pro osobní automobily vyr{běné společností a vlastní vývoj skupiny. V hospod{řském roce 2008 investovala skupina HELLA okolo 110 milionů korun. Nejvýznamnější přírůstky představovali vývojové n{klady na projekty Škoda B6 (17 milionů korun), Škoda A5 (11 milionů korun), Ford Fiesta (9 milionů korun) a VW Golf (9 224 tisíc korun). Mezi nejvýznamnější přírůstky dlouhodobého majetku v hospod{řském roce 2008 patřila linka LandRover ve výši 13,7 milionů korun, linka Škoda B6 30,3 milionů korun, linka SUV 16,7 milionů korun a 3 lisy Krauss Maffei v hodnotě 48,3 milionů korun. Tyto investice mají snížit pracnost o cca 1,5 %. Předpokl{dan{ roční úspora při zvýšení efektivnosti využití živé i zvěcnělé pr{ce se vyčíslila ve výši 8 milionu korun. Tuto úsporu je možné považovat za ekonomicko-environment{lní přínos. Skutečný ekonomicko-environment{lní přínos
však
bude
jiný,
a
to
z důvodu
rozdílu
mezi
pl{novaným
(předpokl{daným) a skutečným snížením materi{lové n{kladovosti. V současnosti se vynakl{d{ velk{ investice do hasicího zařízení. Konečné n{klady ještě nejsou zcela vyčíslené. Loni na jaře se dokončila výstavba nové výrobní haly B08. V létě roku 2008 byla přebudov{na plynov{ kotelna, kde byly instalov{ny nové plynové kotle s vyšší výkonností. Konečn{ efektivnost a úspora z využív{ní nových technologií nebyla ještě vyčíslena. V srpnu 2008 proběhly na lakovně LPP technologické úpravy a celkové n{klady byly vyčísleny na 1 milion korun. Začal se používat lak s nižším obsahem rozpouštědel (do 3 %), z čehož plyne nižší procento emisí. V červenci 2009 proběhla instalace technologie na chemickou úpravu vody ze studny, tak aby voda z této studny mohla být opět využív{na. Celkov{ investice do této akce byla vyčíslena na necelé 2 miliony korun. Každ{ nov{ investice musí být schv{lena vedením mateřské organizace v Lippstadtu. Pokud m{ nov{ technologie, výrobní postup či výrobní zařízení přímý vliv na kvalitu výrobku, technické parametry atd. musí být tato nov{ „technologie“ schv{lena též z{kazníkem, pro kterého je daný výrobek produkov{n. 65
5.9.
Audit
Společnost prov{dí v pravidelných intervalech interní i externí environment{lní audity.
Externí environment{lní audit
prov{dí
nadn{rodní společnost
TÜV Rheinland, kter{ je elitní společností v identifikaci environment{lních aspektů a dopadů, sestavov{ní a vyhodnocov{ní environment{lních profilů společností na celém světě. Interní environment{lní audit je prov{děn v r{mci celé skupiny HELLA, i když prioritně je prov{děn v HELLA AUTOTECHNIK NOVA – výrobní č{st skupiny HELLA. Interní audit se prov{dí 4 ročně pod odborným vedením Ing. Hamalové jako odpovědné osoby, kter{ zodpovíd{ za spr{vnost, realizaci opatření, přid{v{ní hodnoty a zdokonalov{ní procesů v organizaci. Interní audity se opakují v kvart{lní frekvenci vždy v podobě: 1.
Vývoj, politika a strategie, strategické pl{nov{ní, technické zdroje a technologie,
2.
HAN – Hella Autotechnik Nova
3.
HCC-CEE – Hella Corporate Center Central & Eastern Europe
4.
HAT – Hella Autotechnik
Interní audit je přímo podřízen vedoucímu organizace HAN výrobnímu řediteli, který zodpovíd{ za jeho funkční nez{vislost a organizační oddělení od řídích a výkonných struktur. Vedoucí organizace předkl{d{ výstup mateřské organizaci. Interní audit EMS se prov{dí většinou s auditem BOZP a PO. V listopadu 2009 proběhl interní audit HAN, kde v r{mci většiny n{pravných opatření se jedn{ o drobné nedostatky v podobě chybějících označení, podpisů odpovědných osob, listinných podob ř{dů nebo již neplatných havarijních pl{nů. Nejvýznamnějším nedostatky byly zjištěny v podobě
nedostatečných
ochranných
prostředků,
chybějící
označení
nebezpečných odpadů. Tyto nedostatky byly v neodkladné době odstraněny.
66
5.10.
Návrh opatření
Doporučení v oblasti environment{lní činnosti společnosti, především pak evidenci environment{lních dopadů a aspektů v environment{lním účetnictví, lze specifikovat do n{sledující podoby: 1.
Účtový rozvrh environment{lních n{kladů – zavést analytickou evidenci environment{lních n{kladů u těchto n{kladových položek účtové rozvrhu, jež se nejvýznamněji podílí na výrobě (tvoří zhruba 80 % veškerých n{kladů): a.
spotřeba materi{lu – rozdělit materi{lovou spotřebu na spotřebu materi{lu pro výrobkový výstup a nevýrobkový výstup (vyplýtvaný materi{l);
b. spotřeba energie – rozdělit energetickou spotřebu dle typu energie a na efektivní a vyplýtvané spotřebu energie. Např. na účtu vyplýtvan{ spotřeba vody je možné evidovat neefektivní využití vodních l{zní v odmořovně či lakovn{ch. Analytick{ evidence může vypadat n{sledovně:
c.
502.10 – Spotřeba vody,
502.20 – Spotřeba plynu,
502.30 – Spotřeba elektrické energie.
likvidace odpadu – zavést nový účet v podobě 507 – likvidace odpadu. Na tomto účtu by byly evidov{ny n{kladové souvislosti s likvidací vyprodukovaných odpadů.
d. služby – rozlišit služby mající vztah k životnímu prostředí. Služby by bylo možné rozčlenit na účtu 518 – ostatní služby v analytické evidenci n{sledovně:
e.
Měření emisí – číslo účtu 518.1
Rozbor vody – číslo účtu 518.2
Ostatní environment{lní služby – číslo účtu 518.3.
osobní n{klady – rozlišit osobní n{klady na zaměstnance environment{lní oblasti,
f.
jiné provozní n{klady – zde odděleně sledovat environment{lní n{klady na smluvní pokuty, ostatní pokuty a pen{le a manka a škody z provozní oblasti;
67
g. odpisy – rozdělit n{kladovou strukturu odpisů a rozlišit odpisy zařízení mající vztah k životnímu prostředí. 2.
účtový rozvrh environment{lních výnosů – zavést analytickou evidenci environment{lních výnosy, resp. environment{lních přínosů, jejž mohou vznikat při výrobě, případně vyčíslit ekonomický dopad nových technologií na výrobu, tedy snížení spotřeby materi{lu při výrobě představuje environment{lní přínos atd. a.
Tržby z prodeje odpadu – zavést nový účet v podobě 607 – tržby z prodeje odpadu.
b. Změna stavu odpadu – zavést nový účet v podobě 617 – změna stavu odpadu, který m{ pozitivní vliv na environment{lní výsledek hospodaření. c.
Aktivace odpadu – zavést nový účet v podobě 627 – aktivace odpadu, který m{ negativní vliv na environment{lní výsledek hospodaření.
3.
oběžn{ aktiva – sledovat odděleně na účtech k tomu určeným vzniklé odpady. Položka odpady se bude ještě členit dle jednotlivých druhů odpadu pomocí čísla odpadu. Analytick{ evidence může vypadat n{sledovně: a.
Odpady na skladě – zavést nový účet v podobě 141 – odpady na skladě (environment{lní n{klad). Zde by se vedly odpady, za jejichž likvidaci se musí platit,
b. Odpady na skladě – zavést nový účet v podobě 142 – odpady na skladě (environment{lní přínos). Zde by se uv{děly odpady, které jsou d{le využív{ny, případně prod{v{ny k dalšímu zpracov{ní. 4.
st{l{ aktiva – sledovat odděleně v analytické evidenci běžný dlouhodobý majetek a majetek v n{vaznosti na environment{lní dopad (např. odmořovna, lakovny, biodegradační stanice atd);
5.
investice a technicko-technologický rozvoj – v současné době není při modernizaci majetku sledov{n podíl přínosů pro životní prostředí, lze ho vyčíslit expertním odhadem. Vyčíslení environment{lních přínosů přispěje ke zdokonalení informovanosti managementu při rozhodov{ní mezi alternativními variantami investic;
68
6.
environment{lní investice a technicko-technologický rozvoj – větší využív{ní nových technologií při získ{v{ní energie jako jednoho z významných vstupů.
Po identifikaci environment{lních dopadů a aspektů společnosti bych doporučil položky odpady na skladě, změna stavu odpadu, aktivace odpadu a likvidace odpad d{le členit dle jednotlivých druhů odpadu pomocí čísla odpadu. Rozčlenit analytickou evidenci ještě do dvou z{kladních kategorií:
prevence – označené *číslo účtu+.101,
hav{rie – označené *číslo účtu+.102.
Dle této nomenklatury bude společnost schopna vyčíslit, kolik n{kladů bylo
vynaloženo
na prevenci
a
kolik
na
odstraňov{ní
n{sledků
environment{lních dopadů. Pomocí takto sestavené účetní osnovy bude společnost schopna vyčíslit svůj environment{lní výsledek hospodaření. Tento nový ukazatel, který společnost nesleduje, by mohla posléze zahrnout do environment{lních zpr{v pro vedení společnosti, případně do reportů pro veřejnost. V současné době ve společnosti nefunguje specifick{ oblast controllingu zaměřen{ na vyhodnocov{ní environment{lních informací. Avšak po zavedení účtové osnovy do pr{ce, lepší evidenci environment{lních indik{torů, se ve společnosti otevír{ prostor pro efektivnější vyhodnocov{ní těchto lépe sledovaných environment{lních dat za pomocí eko-controllingu. Rozšíření informační b{ze společnosti by přispělo k podpoře rozhodov{ní v eko-controllingu,
hodnocení
strategií
a
zdokonalení
informací
pro
environment{lní management a vedení společnosti. Výsledkem zdokonalení informovanosti
bude
rychlejší
operativní
rozhodov{ní
a
zvýšení
eko-efektivnosti výroby. Společnost HELLA m{ zřízen Registr environment{lních aspektů a dopadů. Tento registr m{ na starosti ekolog společnosti, který se star{ o zařazov{ní významných environment{lních aspektů a dopadů do tohoto registru. Doporučil bych společnosti rozšířit registr environment{lních aspektů a dopadů o manažerskou tabulku, díky které se omezí subjektivní vliv na zařazov{ní environment{lních aspektů a dopadů do tohoto registru. Registr environment{lních aspektů a dopadů získ{ větší objektivitu.
69
V poslední č{sti doporučení bych se zaměřil na internetové str{nky společnosti, kde v sekci označené „Životní prostředí“, společnost uveřejňuje environment{lní profil. Environment{lní profil společnosti je zde uveden v podobě obecných dlouhodobých vizí a cílů. Dle mého n{zoru je takov{to prezentace environment{lního profilu společnosti pro veřejnost naprosto neadekv{tní. Odborn{, případně i širok{, veřejnost by zcela jistě ocenila, kdyby společnost na svých internetových str{nk{ch uveřejňovala větší množství konkrétních
informací,
zavedla
zde
archiv
environment{lní
politiky
s každoroční obnovou údajů cílových hodnot. Doporučení v oblasti environment{lního reportingu pro veřejnost, spočív{ ve zveřejňov{ní konkrétnějších informací, lze definovat n{sledujícími body:
Definovat konkrétní strategie, vize a cíle společnosti;
Specifikovat cílené hodnoty environment{lního managementu a manage-mentu kvality: o
maxim{lní
produkce
odpadu
ve
výši
5%
z hodnoty
nakupovaného materi{lu; o
v oblasti n{kladů na nekvalitu nepřekročit 2,98 % z obratu;
o
při vývoji nových výrobků zav{dět recyklovatelné materi{ly do výše 90-95 % hmotnosti světlometu;
o
využití vyprodukovaných plastových odpadů minim{lně do výše 95 % z celkové produkce odpadů;
o
tabulka nejvýznamnějších spolupracujících osob v oblasti nakl{d{ní s odpady;
o
Po
definovat nulový environment{lní výsledek hospodaření. ukončení
hospod{řského
roku
provést
vyhodnocení
environment{lního profilu společnosti. Tyto environment{lní informace by společnost uveřejňovala na svých internetových str{nk{ch v sekci „Životní prostředí“ a na konci hospod{řského období by společnost vždy provedla aktualizaci plnění cílených hodnot.
70
6. Diskuze Cílem diplomové pr{ce bylo zjistit a rozkličovat environment{lní souvislosti, optimalizovat skladbu sledovaných environment{lních indik{torů a navrhnout lepší systém sledov{ní těchto indik{torů v environment{lním účetnictví. Dílčím cílem bylo vyhodnotit ekonomicko-environment{lní situaci firmy s ohledem na rozsah sledovaných a využívaných environment{lních informací a n{sledně zhodnotit, zda podnik využív{ sledované informace k environment{lnímu řízení. V roce
1999
byla
ve
skupině
HELLA
provedena
certifikace
environment{lního managementu dle ISO 14001, kter{ významný způsobem upravuje obecné normy a modifikuje je do prostředí organizace. Tyto přístupy jsou zachyceny v příručk{ch a organizačních směrnících. Při řízeném rozhovoru s vedoucím controllingu a zmocněncem EMS byl proveden rozbor účetní soustavy společnosti. V účetní soustavě společnosti nebyla identifikov{na analytick{ evidenci environment{lního finančního účetnictví.
Jediný
účet,
který
bylo
možné
identifikovat
jako
účet
environment{lního účetnictví, je položka 502 – spotřeba energie. V současné době se v organizaci, v tzv. environment{lním manažerském účetnictví, sledují pouze ty údaje, jež je snadné rozlišit, a mají přímý dopad na životní prostředí. Zmocněnec EMS, který zodpovíd{ za shromažďov{ní a analýzu environment{lních dopadů a aspektů činnosti společnosti, využív{ k této činnosti především softwarový balíček Microsoft Office (především program EXCEL). Současn{ podoba environment{lního manažerského účetnictví, především sledov{ní, vyhodnocov{ní a sestavov{ní reportů pro mateřskou organizaci, je nedostatečn{. Společnost
využív{ pro potřeby finančního
účetnictví
a controllingu softwarový balíček SAP, který je modulového typu. Bylo by vhodné, kdyby společnost využila možností modulového typu softwarového balíčku SAP a rozšířila finanční účetnictví o modul environment{lního finančního účetnictví v podobě dle podkapitoly 5.10. N{vrh opatření. Zmocněnec EMS shromažďuje a n{sledně vyhodnocuje konkrétní environment{lní indik{tory ze tří hlavních oblastí, a to odpadové hospod{řství, vodní
hospod{řství
a
ochrana
ovzduší.
Po
zavedení
modulu
environment{lního finančního účetnictví, což bude mít za n{sledek lepší 71
sledov{ní environment{lních indik{torů, lze společnosti doporučit zřídit útvar eko-controllingu. Společnost s tímto útvarem bude schopna lépe analyzovat a interpretovat vzniklé environment{lní indik{tory. Tomuto útvaru by bylo vhodné
n{sledně
do
n{plně
činnosti
převést
i sledov{ní
druhotných
environment{lních indik{torů, a to sledov{ní zmetkovosti, vícen{kladů, prostojů živé a zvěcnělé pr{ce. Ostatní environment{lní indik{tory, u nichž je obtížné sledovat a shromažďovat hodnotové vyj{dření, společnost nesleduje. Společnost se d{le snaží identifikovat a kvantifikovat environment{lní přínos investic při jejich pořízení, nikde jej ale d{le neeviduje. U specifických oblastí ohodnocení environment{lních souvislostí není ve společnosti nikdo dost zainteresov{n, aby pomocí kvalifikovaného odhadu, mohl s určitostí sdělit, zda se jedn{ o environment{lní n{klad či již o technicko-technologický n{klad. Sledov{ní ostatních environment{lních indik{torů a kvantifikace environment{lních přínosů investic by bylo v kompetenci útvaru Eko-controllingu a ke sledov{ní se využije softwarov{ n{stavba balíčku SAP. Zdokonalov{ní informačních zdrojů, prov{z{ní finančního účetnictví s environment{lním
účetnictvím
(zavedení
modulu
environment{lního
účetnictví do softwarového balíčku SAP), a větší spolupr{ce zmocněnce EMS s controllingem by pomohlo lépe organizovat sledov{ní environment{lních souvislostí činnosti společnosti. Rozlišení n{kladů a výnosů vynakl{daných na ochranu životního prostředí poskytuje cenné informace nejen pro interní využití při řízení hospod{řské činnosti firmy a zlepšení environment{lního profilu podniku, ale je významné i pro externí využití zejména při evaluaci dopadů celospolečenské politiky ochrany životního prostředí.
72
7. Závěr Skupina HELLA sehr{v{ v r{mci segmentu tržní orientace na automobilový průmysl nemalou roli. Na z{kladě svého významného postavení, jeden z nejvýznamnějších
dodavatelů
vstupních
komponent
automobilového
průmyslu, si může dovolit nastavit parametry ochrany životního prostředí na vysokou úroveň. Obecný přístup společnosti k životnímu prostředí spočív{ ve stanovení politiky, strategií a cílů, jimiž se zavazuje trvale vyvíjet, vyr{bět a distribuovat konkurenceschopné výrobky a služby a neust{le zlepšovat procesy podniku. Z{kladním pilířem systému managementu společnosti je zaměření se na spokojenost z{kazníků. Efektivní
systém
environment{lního
managementu
m{
poč{tek
v pochopení toho, jakou m{ organizace interakci se životním prostředím. Každý m{ při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předch{zet vzniku environment{lním aspektům, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Environment{lní aspekty, které mají nebo mohou mít podstatný dopad na životní prostředí, jsou zařazeny v Registru environment{lních aspektů a dopadů. Identifikace a vznik environment{lních indik{torů vych{zí z pochopení výrobního
procesu
daného
uskupení.
Nejvýznamnější
oblast
vzniku
environment{lních aspektů a dopadů je možné specifikovat ve výrobní č{sti skupiny HELLA a d{le je začlenit do tří kategorií:
vodní hospod{řství – odpadní vody,
ochrana ovzduší,
odpadové hospod{řství – nebezpečný a ostatní odpad.
Při nakl{d{ní s vodami je nutné db{t o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospod{rné a účelné užív{ní podle podmínek vodního z{kona. V podniku je množství odebraných vod shodné s množstvím vypouštěných odpadních vod. Společnost produkuje odpadní vody splaškové a průmyslové odpadní vody. Průmyslové odpadní vody jsou produkov{ny především z čistícího zařízení odmořovny. V hospod{řském roce 2008 činily vynaložené n{klady na vodní hospod{řství 1 983 134,00 Kč. O rok později byla spotřeba vody o 20 % nižší. Snížení spotřeby vody bylo ovlivněno poklesem počtu zak{zek a n{sledným propuštěním zaměstnanců.
73
V oblasti ochrany ovzduší byly identifikov{ny 2 velké zdroje, 5 středních zdrojů a 1 malý zdroj znečišťov{ní ovzduší. Dle ekologa společnost v každých letech dodržuje stanovené limity emisí. V roce 2008 vyprodukovala společnost okolo 8,5 tisíc tun emisí. O rok později snížila společnost produkci emisí o více než 30 %. Ve vybraném měsíci roku 2008 společnost vyprodukovala na jednotku produkce 2,41 kg emisí. Za obdobné období roku 2009 byla produkce emisí nižší okolo 1,53 kg/ks. Hlavní příčiny poklesu produkce emisí ve sledovaném období spočívají v n{stupu krize, a s tím spojený pokles produkce a zavedení nových technologií, které jsou však energeticky n{ročnější. V hospod{řském roce 2008 bylo spotřebov{no 22 147 000 kWh elektrické energie (44,9 milionů korun) a 515 tisíc m3 plynu (7,2 milionů korun). V roce 2009 bylo
společností spotřebov{no
24 800 000 kWh elektrické
energie
(53,5 milionů korun) a 511 tisíc m3 plynu (5,7 milionů korun). Objem n{růstu zak{zek koresponduje s n{růstem spotřeby elektrické energie, což je možné vysledovat z grafu 6. Odpadové hospod{řství společnost sleduje od roku 1999, kdy byla vyd{na koncernov{ příručka environment{lního managementu a managementu jakosti. V roce 2003 činila produkce nebezpečného odpadu 9,96 t (méně než 10 t) a ostatního odpadu 262 t (méně než 1000 t). O rok později, v roce 2004, produkce nebezpečného odpadu činila již 12 t (více než 10 t) a ostatního odpadu 454 t (méně než 1000 t). V roce 2008 došlo v are{lu skupiny HELLA k rozs{hlým stavebním úprav{m a ke stavbě nové výrobní haly. S touto výstavbou bylo spojeno jednor{zové zvýšení produkce ostatního odpadu, a to především výkopovou zeminou, kter{ byla klasifikov{na jako odpad. V tomto roce společnost vyprodukovala celkem 97 650 tun odpadu. Z tohoto množství bylo více než 95 tisíc tun odpadu klasifikov{no jako odpad – výkopov{ zemina. V roce 2009 se ve skupině HELLA již z{sadním způsobem projevil dopad krize, a to především v období prosinec 2008 až březen 2009. V mezidobí let 2008 a 2009 došlo k mírnému poklesu produkce odpadů, který byl přímo ovlivněn poklesem výroby. Z původní výše odpadů v roce 2008, a to téměř 2 tisíce tun, se v roce 2009 vyprodukovalo o 368 tun odpadu méně, tedy 1 620 tun. Dle informací od zmocněnce EMS č{st snížení odpadů ve výši 5,14 % bylo způsobeno zavedením nových technologií. Nejvýznamnější položka n{kladů, plastový odpad – tříděný, činila 620 tun za období roku 2009.
74
V z{věru vlastní pr{ce jsem se zaměřil na analýzu environment{lních souvislostí druhotných environment{lních n{kladů – prostoje lidí, strojů a zmetkovost a investiční činnost společnosti. Vyplýtvané osobní n{klady ve vybraném měsíci hospod{řského roku 2008 na jednoho přepočteného pracovníka odpovíd{ č{stce 268,29 Kč. Celkové měsíční vyplýtvané osobní n{klady výrobních pracovníků v hospod{řském roce 2008 činily 250 tisíc korun. Ve stejném sledovaném období hospod{řského roku 2009 došlo k poklesu vyplýtvaných osobních n{kladů na jednoho přepočteného pracovníka na č{stku 262,81 Kč. Celkové měsíční vyplýtvané osobní n{klady výrobních pracovníků v hospod{řském roce 2009 činily 240 tisíc korun. Prostoje strojů a zmetkovost se sledují u dvou hlavních výrobních linek, a to produkce krycích světel (KAS) a lisovna plastů (KSTV). Ve vybraném měsíci hospod{řského roku 2010 bylo vyprodukov{no na obou link{ch dohromady 1,53 milionu kusů produktů. Celkov{ zmetkovost za obě hlavní výrobní linky činila 2,85 %. Zmetkovost jsem ocenil přidanou hodnotou ušlé příležitosti, kterou jsem společně s pracovníkem controllingu vyhodnotil za hospod{řský měsíc roku 2010 ve výši 3,96 milionů korun. Obdobně jsem postupoval i při analýze prostojů strojů za obdobné časové období. Ve vybraném měsíci hospod{řského roku 2010 činily prostoje strojů celkem 1 357,87 hodin. Prostoje strojů byly opět oceněny přidanou hodnotou ušlé příležitosti. Skupina HELLA se připravila v hospod{řském roce 2010 díky prostojům celkem o 13,75 milionu korun. Společnost
každoročně
investuje
do
technologií,
především
pak
do výzkumu a vývoje světel pro osobní automobily vyr{běné společností a vlastní vývoj skupiny. V hospod{řském roce 2008 investovala skupina HELLA okolo 110 milionů korun. Nejvýznamnější přírůstky představovali vývojové n{klady na projekty Škoda B6 (17 milionů korun), Škoda A5 (11 milionů korun), Ford Fiesta (9 milionů korun) a VW Golf (9 224 tisíc korun). Mezi nejvýznamnější přírůstky dlouhodobého majetku v hospod{řském roce 2008 patřila linka LandRover ve výši 13,7 milionů korun, linka Škoda B6 30,3 milionů korun, linka SUV 16,7 milionů korun a 3 lisy Krauss Maffei v hodnotě 48,3 milionů korun. Tyto investice mají snížit pracnost o cca 1,5 %. Předpokl{dan{ roční úspora při zvýšení efektivnosti využití živé i zvěcnělé pr{ce se vyčíslila ve výši 8 milionu korun. 75
V srpnu 2008 proběhly na lakovně LPP technologické úpravy a celkové n{klady byly vyčísleny na 1 milion korun. Začal se používat lak s nižším obsahem rozpouštědel (do 3 %), z čehož plyne nižší procento emisí. Koncern
HELLA
je
jeden
z významných
světových
dodavatelů
komponentů pro automobilový průmysl. V současné době prošel světový trh významnou recesí, kterou společnost ust{la. V n{vaznosti na dané skutečnosti skupině HELLA doporučuji udržovat pozici na trhu a vytv{řet konkurenční výhody
prostřednictvím
investic
do
obnovy
majetku
a technicko-
technologického rozvoje produktu s významnou orientací na dopad daných kroků na životní prostředí, zlepšovat dodavatelsko-odběratelské vztahy, snižovat n{klady ve výrobkové vertik{le, zvyšovat eko-efektivnost v průběhu životního cyklu produktu a zav{dět recyklovatelné materi{ly do maxim{lní výše hmotnosti světlometu (v současné době do výše 90–95 %), zvyšovat efektivnost využív{ní zdrojů podniku snižov{ním technologických prostojů, prostojů oper{torů výroby a zmetkovitosti a dobrovolně poskytovat informace o environment{lních aspektech činnosti firmy (třeba i prostřednictvím svých internetových str{nek) a využít možnost získat konkurenční výhody prostřednictvím
komunikace
citlivých
informací
k životnímu prostředí s klíčovými stakeholders.
76
přístupu
společnosti
8. Literatura [1]
AKADEMICKÝ BULLETIN. Jak se měří udržitelný rozvoj. [online]. [cit. 10. 5. 2010]. Dostupné na internetu:
;
[2]
BARTELOV[, P. Indik{tory reportingu podle GRI. [online]. [cit. 1. 1. 2010]. Dostupné na internetu: ;
[3]
BUSINESS CENTER.CZ. Z{kon o odpadech. [online]. [cit. 1. 1. 2010]. Dostupné na internetu: ;
[4]
Česk{ informační agentura životního prostředí, Udržitelný rozvoj. [on-line], [cit. 2009-11-03]. Dostupné z: ;
[5]
EMPRESS. Pyramida řízení. [online]. [cit. 5. 4. 2010+. Dostupné na internetu: ;
[6]
ENVIWEB.CZ. Odpady. [on-line], [3. 3. 2010]. Dostupné z: ;
[7]
ESCHENBACH, R. a kol. Controlling. 2. vyd. Praha: ASPI, 2004. 819 s. ISBN 80-7357-035-1.;
[8]
Evropa.
Obnoven{
strategie
EU
pro
udržitelný
rozvoj.
[on-line],
[cit. 3. 11. 2009]. Dostupné z: ; [9]
Hella KGaA Heuck & Co. [on-line], [cit. 07. 02. 2010]. Dostupné z: ;
[10] HOŠEK, M. Aplikace finanční analýzy v kontextu eko-controllingu. [online], [cit. 1. 1. 2010]. Dostupné na internetu: ;
77
[11] HYRŠLOV[, J. Účetnictví udržitelného rozvoje podniku. – Sustainability Accounting at the Corporate Level. 1. vyd., Praha: Vysok{ škola ekonomie a managementu, 2009. 179 s. ISBN 978-80-86730-47-9.; [12] HYRŠLOV[, J. Využití environment{lního manažerského účetnictví na podporu rozhodovacích procesů v podniku. Planeta, XII, 7/2005, ISSN 1213-3393.; [13] ISO 14001:2004, Systém
environment{lního managementu
–
Požadavky
s n{vodem pro použití. Praha: Český normalizační institut, 2005. 44 s.; [14] ISO 14001:2004, Systém environment{lního managementu – Všeobecn{ směrnice k z{sad{m, systémům a podpůrným metod{m. Praha: Český normalizační institut, 2005. 63 s.; [15] LAZAR, J. Manažerské účetnictví: kontrola a řízení n{kladů v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 152 s. ISBN 80-7169-986-3.; [16] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Environment{lní účetnictví na mikroekonomické úrovni., PLANETA, Ministerstvo životního prostředí., Ročník XIV, číslo 2/2006, ISSN (tištěn{ verze) 1801-6898. nebo [on-line], [cit. 3. 11. 2009]. Dostupné z: ; [17] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Zased{ní pracovních skupin pro oblast environment{lního účetnictví na podnikové úrovni. [online]. [cit. 15. 4. 2010+. Dostupné na internetu: ; [18] MOLDAN, B. a kol. Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 303 s. ISBN 80-7184-434-9.; [19] MYŠKOV[,
R.
Podnik
–
ekonomický
a
soci{lní
systém.
[online],
[cit. 20. 5. 2010+. Dostupné na internetu: ;
78
[20] OSN. PRACOVNÍ (Logické
vztahy).
PŘÍRUČKA Č.
[online],
2 – Environment{lní manažerské účetnictví [cit. 10. 4. 2010+.
Dostupné
na
internetu:
; [21] RADEMACHER, W. Indik{tory, zelené účetnictví a environment{lní statistika – informační požadavky pro udržitelný rozvoj. Statistisches Bundesamt: Wiesbaden, 124 s. [on-line], [cit. 3. 11. 2009]. Dostupné z: ; [22] Sborník
z mezin{rodní vědecké
konference.
Účetnictví
a reporting
udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni. 1. vyd. Pardubice, 2007. 220 s. ISBN 978-80-7194-970-1.; [23] Sborník
z mezin{rodní vědecké
konference.
Účetnictví
a reporting
udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni. 1. vyd. Pardubice, 2008. 246 s. ISBN 978-80-7395-080-4.; [24] VANĚK, V. Environment{lní reporting. [online], [cit. 1. 1. 2010+. Dostupné na internetu: ; [25] Ž[K, M. Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické
úrovni.
1.
vyd.,
ISBN 978-80-86131-82-5;
79
Praha:
Linde,
2009.
285
s.
9. Přílohy Příloha č. 1: Ot{zky k řízenému rozhovoru. Příloha č. 2: Tabulka č. 3 – Sledované environment{lní n{klady – odpady. Příloha č. 3: Tabulka č. 4 – Vyprodukované odpady ve skupině HELLA. Příloha č. 4: Tabulka č. 5 – N{kladové vyj{dření vyprodukovaných odpadů ve skupině HELLA. Příloha č. 5: Obr{zek 8
–
Environment{lní
profil
společnosti
internetových str{nk{ch. Příloha č. 6: Obr{zek 9 – Rozmístění dceřiných společností ve světě.
80
na
jejich
Příloha č. 1: Ot{zky k řízenému rozhovoru
1.
Kdo m{ na starosti sledov{ní, vyhodnocov{ní a analýzu cílů a vizí organizace?
2.
Zda se výsledky EMS odr{žejí v cílech, strategiích a pl{nech?
3.
Kdo zpracov{v{, třídí a zodpovíd{ za dokumentaci a archivaci informací pro EMS?
4.
Jaké existují bariéry nezav{dění nejnovějších trendů v oblasti životního prostředí (materi{lní, pracovní kapacity či finance)?
5.
Jakým způsobem se udržuje, rozšiřuje environment{lní povědomí uvnitř i vně organizace?
6.
Jakým způsobem probíh{ výroba, postup a schéma výroby?
7.
Jak vypad{ organizační struktura společnosti a na jaké úrovni řízení je EMS?
8.
Vede společnost environment{lní účetnictví, případně existuje ekocontrolling?
9.
Co m{ společnost zavedeno na sledov{ní a hodnocení environment{lních skutečností?
10.
Jak{ forma výstupu ze získaných informací (report, tabulky v tabulkovém procesoru, datab{ze či dokonce účetnictví)?
11.
Jaký a pro koho existuje reporting a zda sestavují pouze povinné či i dobrovolné?
12.
Zda existuje reporting pro veřejnost, či jen pro st{t?
13.
Existuje konkrétní reporting pro širokou či odbornou veřejnost?
14.
Kdo zodpovíd{, vytv{ří a hodnotí environment{lní aspekty a indik{tory?
15.
Co se ve společnosti sleduje za environment{lní indik{tory?
16.
Kde nejčastěji vznikají environment{lní indik{tory?
17.
Zda sledují i další indik{tory, které je též možné označit za environment{lní či soci{lně-ekonomické indik{tory?
18.
Na jakých odděleních vznik{ nejvíce odpadů?
19.
Kdo je nejvýznamnějším zpracovatelem odpadů?
20.
Jak vypad{ nomenklatura odpadů a jejich členění?
21.
Jaké odpady jsou v současné době ukl{d{ny na skl{dku?
22.
Jaký odpad (materi{l) je opětovně využív{n?
23.
Jaký použív{ společnost IS systém?
24.
Existuje
n{stavba
na
účetní
systém
v podobě
environment{lního
účetnictví? 25.
Jak velký vliv m{ při rozhodov{ní o investiční činnosti environment{lní přínos investice?
26.
Kdy byly poslední investice, jaké výši a do čeho bylo investov{ní?
27.
Kdo prov{dí interní audit, jak často se děl{ a jak{ zpr{va či výstup se sestavuje?
28.
Kdo prov{dí externí audit a kdo m{ zodpovědnost za zpracov{ní výsledků auditu?
Příloha č. 2: Tabulka č. 3 – Sledované environment{lní n{klady – odpady Název
Katalogové Klasifikace číslo odpadu
Hydroxid sodný a draselný Plastový odpad Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel Odpad druhově blíže neurčený - pryž Odpadní barvy a laky s organ. rozpouštědly Odpadní lepidla a těsnící materiály Piliny a třísky železných kovů Ostatní neželezný kov - měď Ostatní neželezný kov - hliník Plastové hobliny a třísky Jiné hydraulické oleje Papírové a lepenkové obaly
060204 070213 070204 070299 080111 080409 120101 120103 120104 120105 130113 150101
nebezpečný ostatní nebezpečný ostatní nebezpečný nebezpečný ostatní ostatní ostatní ostatní nebezpečný ostatní
Plastové obaly
150102
ostatní
Kovové odpady Textilní obaly
150104 150109
ostatní ostatní
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek Filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Nikl-kadmiové baterie Kabely jinde neuvedené Sklo Vyřazené elektrické a elektronické zařízení Směsný komunální odpad Použité wolframové spirály
150110 nebezpečný 150202 nebezpečný 160602 nebezpečný 170411 ostatní 200102 ostatní 200135 nebezpečný 200301 ostatní
Typ
Vznik (oddělení/útvar)
Nakládání s odpady
zbytky z mořící lázně všechny plastové výlisky (mimo reflektory) ředidla pryž použité barvy a laky znečištěné ředidly zbytky lepidel a tmelů zbytky železných kovů, použité kartáče zbytky mědi z údržby alobalová folie reflektory (surové, lakované i pokovené) použité oleje z lisů proklady, kartony, lepenka, kancelářský papír, průvodky mimo jakkoliv znečištěný papír (mokrý, mastný atd.) PE folie, sáčky, bublinková a streč folie, polystyren, obaly od žárovek, vázací pásky a folie od LPP hmoty a PET láhve pouze obaly neznečištěné laky, ředidly ani oleji ochranné rukavice, které nejsou znečištěné, ale z hlediska výrobního procesu je dále nelze používat použité obaly od ředidel, laků nebo olejů absorpční činidla, filtrační materiály včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami (laky, ředidly, oleji) použité baterie vodiče nevratné láhve od nápojů, skleněné nádoby nefunkční monitory, počítače, tiskárny atd. zbytky od svačin shromažďují se v modrých sudech, vrací se výrobci jako surovina, není evidováno jako odpad
odmořovna předvýroba, montáž předvýroba, montáž, údržba údržba předvýroba, údržba montáž předvýroba údržba předvýroba předvýroba předvýroba celá firma
biodegradační stanice recyklace spalovna skládka spalovna skládka další využití další využití další využití energetické palivo recyklace další využití
celá firma
další využití
údržba předvýroba, montáž
další využití skládka
předvýroba, montáž, údržba skládka předvýroba, montáž, skládka údržba, údržba nástrojů celá firma montáž celá firma celá firma celá firma předvýroba
vraceno původci další využití skládka předáno k demontáži skládka další využití
Příloha č. 3: Tabulka č. 4 – Vyprodukované odpady ve skupině HELLA (v tun{ch) Číslo odpadu
Název odpadu dle kategorie
060204 070204 070213T 070213N 070299 080111 080409 120101 120103M 120103H 120105 120109 130113 130508 140603 150101 150102 150104 150106 150109 150110 150110 150202 160508 160601 160602
hydroxid sodný a hydroxid draselný jin{ rozpouštědla a směsi rozpouštědel (organick{ rozpouštědla, promývací kapaliny, matečné louhy) plastový odpad - netříděný plastový odpad - tříděný odpad druhově blíže neurčený - pryž odpadní barvy a laky obsahující organick{ rozpouštědla nebo jiné nebezpečné l{tky odpadní lepidla a těsnící materi{ly obsahující organick{ rozpouštědla nebo jiné nebezpečné l{tky piliny a třísky železných kovů ostatní neželezný kov - měď ostatní neželezný kov - hliník termosety, reflektory a plastové hobliny a třísky řezn{ emulze bez halogenů jiné hydraulické oleje směsi odpadů z lap{ků písku a odlučovačů oleje jin{ rozpouštědla a směsi rozpouštědel (organick{ rozpouštědla, promývací kapaliny, matečné louhy) papírové a lepenkové obaly plastové obaly kovové odpady směsné obaly textilní obaly (použité rukavice z výroby) obaly obsahující zbytky nebezpečných l{tek nebo obaly těmito l{tkami znečištěné - KOV obaly obsahující zbytky nebezpečných l{tek nebo obaly těmito l{tkami znečištěné - PLAST absorpční činidla, filtrační materi{ly, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými l{tkami vyřazené organické chemik{lie, které jsou nebo obsahují nebezpečné l{tky sekund{rní olověný akumul{tor nikl-kadmiové baterie a akumul{tory
období 2008 135,05 0,00 379,58 853,76 0,20 21,30 12,12 0,25 0,62 0,11 266,20 0,00 3,65 210,05 0,00 265,03 137,93 0,62 0,00 18,70 2,07 0,00 23,29 0,02 0,00 0,00
2009 89,84 0,00 144,26 626,30 0,17 18,39 19,40 1,15 0,00 0,00 235,32 0,00 10,07 22,68 0,00 155,67 133,48 0,00 0,00 21,23 2,16 0,00 21,86 0,00 0,00 0,00
170101 170102 170405 170411 170504 190101 190205 200101 200102 200111 200121 200135 200139 200201 200301
beton cihly železo-ocel Kabely jinde neuvedené zemina a kamení směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků kaly z fyzik{lně chemického zpracov{ní obsahující nebezpečné l{tky papír - dokumenty ze skatovaček, kancel{řský papír sklo textilní materi{ly z{řivky a/nebo ostatní odpad s obsahem rtuti elektrické a elektronické zařízení plasty ostatní biologicky rozložitelný odpad směsný komun{lní odpad celkem
0,00 0,00 0,00 0,00 95 193,00 0,00 0,00 38,33 0,00 0,00 0,00 0,54 0,00 0,00 87,69
0,00 0,00 2,94 0,00 0,00 0,00 0,00 55,22 0,00 0,51 0,00 0,45 0,00 0,00 59,80
97 650,10
1 620,87
Příloha č. 4: Tabulka č. 5 – N{kladové vyj{dření vyprodukovaných odpadů ve skupině HELLA Číslo odpadu
Název odpadu dle kategorie
060204 070204 070213T 070213N 070299 080111 080409 120101 120103M 120103H 120105 120109 130113 130508 140603 150101 150102 150104 150106 150109 150110 150110 150202 160508 160601 160602
hydroxid sodný a hydroxid draselný jin{ rozpouštědla a směsi rozpouštědel (organick{ rozpouštědla, promývací kapaliny, matečné louhy) plastový odpad - netříděný plastový odpad - tříděný odpad druhově blíže neurčený - pryž odpadní barvy a laky obsahující organick{ rozpouštědla nebo jiné nebezpečné l{tky odpadní lepidla a těsnící materi{ly obsahující organick{ rozpouštědla nebo jiné nebezpečné l{tky piliny a třísky železných kovů ostatní neželezný kov - měď ostatní neželezný kov - hliník termosety, reflektory a plastové hobliny a třísky řezn{ emulze bez halogenů jiné hydraulické oleje směsi odpadů z lap{ků písku a odlučovačů oleje jin{ rozpouštědla a směsi rozpouštědel (organick{ rozpouštědla, promývací kapaliny, matečné louhy) papírové a lepenkové obaly plastové obaly kovové odpady směsné obaly textilní obaly (použité rukavice z výroby) obaly obsahující zbytky nebezpečných l{tek nebo obaly těmito l{tkami znečištěné - KOV obaly obsahující zbytky nebezpečných l{tek nebo obaly těmito l{tkami znečištěné - PLAST absorpční činidla, filtrační materi{ly, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými l{tkami vyřazené organické chemik{lie, které jsou nebo obsahují nebezpečné l{tky sekund{rní olověný akumul{tor nikl-kadmiové baterie a akumul{tory
období 2008 175 792,02 0,00 389 440,42 -2 715 142,87 396,75 117 431,08 64 617,74 -145,09 -725,46 -1 305,83 189 266,71 0,00 3 789,01 186 443,22 0,00 -80 674,42 -325 627,87 -1 813,65 0,00 23 240,62 8 526,48 0,00 104 892,09 255,36 0,00 0,00
2009 147 489,94 0,00 112 180,35 -1 565 047,66 358,46 91 497,06 101 568,84 -1 013,94 0,00 0,00 149 964,36 0,00 0,00 299 828,35 0,00 113 231,16 -929,75 0,00 0,00 24 611,53 10 158,83 0,00 66 443,09 0,00 0,00 0,00
170101 170102 170405 170411 170504 190101 190205 200101 200102 200111 200121 200135 200139 200201 200301
beton cihly železo-ocel Kabely jinde neuvedené zemina a kamení směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků kaly z fyzik{lně chemického zpracov{ní obsahující nebezpečné l{tky papír - dokumenty ze skatovaček, kancel{řský papír sklo textilní materi{ly z{řivky a/nebo ostatní odpad s obsahem rtuti elektrické a elektronické zařízení plasty ostatní biologicky rozložitelný odpad směsný komun{lní odpad prodej wolframu prodej kartonů a ultrasonu pron{jem kontejnerů a lisu celkem
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -7 995,66 0,00 0,00 0,00 2 082,80 0,00 0,00 99 367,78 -257 741,43 -23 458,47 130 038,71
0,00 0,00 -3 469,92 0,00 0,00 0,00 0,00 -871,58 0,00 0,00 0,00 1 001,65 0,00 0,00 60 459,94 -124 540,14 -1 485,06 79 885,95
-1 919 049,98
-438 678,53
Příloha č. 5: Obr{zek 8 – Environment{lní profil společnosti na jejich internetových str{nk{ch
Příloha č. 6: Obr{zek 9 – Rozmístění dceřiných společností ve světě
