Komerční speciál
Energetika
| 22 | energetika
Speciál rekordy pro život. Podpisem
Foto čtk, foto na titulní straně profimedia.cz
175 zástupců zemí pod Pařížskou klimatickou dohodou v jediný den byl vytvořen nový rekord. Zároveň ještě nikdy nebyla podepsána tak významná ekologická dohoda tolika státy.
Klimatická dohoda byla slavnostně podepsána Na Den Země 22. dubna v New Yorku zástupci 175 zemí slavnostně podepsali klimatickou dohodu z Paříže, která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. K dohodě se přihlásili všichni největší producenti CO2 na světě. Část zemí již dokument stihla i ratifikovat.
Generální tajemník OSN Pan Kimun na úvod procedury prohlásil, že svět závodí s časem a že skončila éra bezstarostné spotřeby. „Doba spotřeby bez následků skončila,“ řekl šéf světového společenství.
inzerce
VŽDY NĚCO NAVÍC více výhod
SLEVA až 35 % na nové CNG auto Jezděte na CNG za 1 Kč/km a šetřete životní prostředí. www.ppas.cz
840 555 333
Platnost dohody může přijít dříve Celkem 15 zemí již podle agentury AFP stihlo dohodu i ratifikovat a další přislíbily, že tak učiní brzy, což podle optimistů může znamenat, že vstoupí v platnost mnohem dříve, než stanoví původní nejzazší termín – rok 2020. Někteří dokonce tvrdí, že by se tak mohlo stát ještě letos. Prvním signatářem dohody dojednané v prosinci v Paříži se stal francouzský prezident François Hollande, který prohlásil, že požádá parlament, aby dokument ratifikoval do léta. Čína, která patří k hlavním znečišťovatelům ovzduší, oznámila, že ratifikaci zvládne do září. „Dohoda z loňského prosince představuje v mnoha ohledech historický milník a myslím, že evropské země včetně ČR mohou být s jejím zněním spokojené. Platí, že svět, respektive státy Rámcové úmluvy OSN jsou připraveny udělat vše pro to, aby udržely maximální nárůst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia a dokonce
se přiblížit hodnotě 1,5 stupně Celsia v porovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí. Všechny státy, jak vyspělé, tak rozvojové, budou muset plnit závazky snižování emisí skleníkových plynů,“ shrnul ministr Brabec. Podpis dohody v New Yorku odstartoval její ratifikační proces. V platnost vstoupí 30 dnů poté, co bude ratifikována nejméně 55 státy, které v součtu vypouštějí nejméně 55 procent celkového objemu skleníkových plynů. Klimatické politiky jednotlivých zemí se pak podle ní budou muset řídit od roku 2021, kdy skončí druhé období Kjótského protokolu – doposud platné klimatické dohody. V jednotlivých státech světa bude mít ratifikační proces rozdílnou podobu. Zatímco ve Spojených státech k tomu stačí podpis prezidenta, v Brazílii například musí ratifikaci schválit obě komory parlamentu a v Číně musí dostat požehnání stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců. V Česku musí úmluvu například schválit ještě parlament a podepsat prezident.
EU se může stát jen pozorovatelem Podle Kláry Sutlovičové z analytického centra Glopolis by se v EU
Speciál
| 23 |
Hlavní body nové klimatické dohody: 1. Dlouhodobé cíle (stupně) Udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“, což by výrazně snížilo riziko a dopady klimatických změn. Už summit OSN v Mexiku v roce 2010 stanovil cíl udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Globální teplota zemského povrchu se již zvýšila o jeden stupeň Celsia. 2. Dlouhodobé cíle (emise) Podle dohody musí státy „usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve, s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech“. Vyjednávači se pokoušeli
zformulovat dlouhodobé cíle na zastavení emisí a transformaci světové energetiky. Zástupci ohrožených států a nevládních organizací požadovali jasně formulovaný plán eliminace či snížení používání pevných paliv. Čína a Indie, které jsou na používání pevných paliv závislé, se bránily stanovení přesných termínů, kdy by se měla tato paliva přestat používat. Rovněž Saúdská Arábie, závislá na ropě, byla proti. V rámci EU je zase na uhlí závislá polská ekonomika. 3. Finance Nezávazná příloha dohody přijaté 12. prosince 2015 v Paříži uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority
mohlo přijetí dohody zbrzdit kvůli nejasnému rozdělení cíle pro snižování emisí mezi jednotlivými státy. Pokud dohoda vstoupí v platnost bez EU, ztratí unie možnost ovlivňovat důležité detaily světové klimatické politiky, bude jen pozorovatelem, přestože se dlouhodobě profiluje jako světový lídr v oblasti ochrany klimatu. Dohodu totiž budou muset přijmout všechny členské země – v jednodušším případě se na přijetí smlouvy shodnou v Radě ministrů, ve složitějším proběhne ratifikační proces v každém členském státě zvlášť. Očekává se přitom, že přes některé země dohoda neprojde, dokud nebude jasno o rozdělení národních cílů pro snižování emisí mimo systém pro obchodování s emisními povolenkami (nonETS). V říjnu 2014 se totiž prezi-
rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně. Na této částce se rozvinuté státy dohodly již v roce 2009, kdy slíbily, že po roce 2020 ji každoročně z veřejných i soukromých peněz poskytnou rozvojovým zemím ke snížení jejich emisí skleníkových plynů a ke zvládání povodní, vln veder a zvyšující se hladiny světových moří. 4. Ztráty a škody V dohodě jsou zakotveny již existující mezinárodní mechanismy na zvládání nevyhnutelných ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, protože nebylo dosaženo shody na jiných formulacích.
denti a premiéři dohodli, že v této oblasti se evropské emise do roku 2030 sníží o 30 procent ve srovnání s rokem 2005. Mezi členské státy se cíl rozdělí v závislosti na jejich HDP/obyvatele. „Země EU Pařížskou dohodu nepodpoří do té doby, než budou znát vlastní závazky v oblasti snižování emisí CO2,“ je přesvědčena Klára Sutlovičová. Příslušný legislativní návrh – takzvané rozhodnutí o sdílení úsilí – má komise představit až letos v červenci, stejně jako návrh implementační legislativy pro Pařížskou dohodu. Celkově by se evropský proces ratifikace Pařížské dohody mohl protáhnout nejméně do roku 2019, odhaduje síť nevládních organizací Climate Action Network. „To by znamenalo, že by se EU nemohla podílet jako plnoprávný člen na vyjednáváních o prováděcích pravidlech smlouvy
Rozvojové státy požadují dlouhodobé mechanismy, které by jim pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny anebo důsledky zvyšování hladiny světových moří. Všechny vlády se tomuto tématu věnují od roku 2013, ale dosud s malými výsledky. 5. Trhy s emisemi oxidu uhličitého Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o „využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření“, která by umožnila
a měla by jen status pozorovatele,“ upozornila Sutlovičová na to, že unie by tak ztratila možnost ovlivňovat důležité detaily, o nichž se bude
státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států. 6. Diferenciace V dohodě se praví, že rozvinuté státy by měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo „jsou v pozici tak učinit“. Rozvojové země tvrdí, že bohaté státy, které byly určeny v konvenci z roku 1992, by mohly činit více pro snižování emisí a poskytování finanční pomoci slabším. Rozvinuté státy zase tvrdí, že některé země, jako Singapur či Jižní Korea, se od té doby staly rozvinutějšími a mohly by také činit více.
jednat poté, co dohoda vstoupí v platnost.
Alena Adámková
inzerce
Snídaně s odborníky TÜV SÜD Energetické audity Energetický management ISO 50001 – jaké informace vám chybí?
Přijďte si popovídat s našimi odborníky o zavádění systému energetického managementu dle ČSN EN ISO 50001, energetickém auditu a dalších zákonných požadavcích vyplývajících z legislativy. Zjistěte, zda jste velkým podnikem a co to pro vás znamená. Rádi se s vámi podělíme o naše zkušenosti. Termín 6. května 2016 Místo Hotel Hilton Vstupné 300,- Kč bez DPH Odborníci z TÜV SÜD a hosté Ing. Jiří Špička Ředitel divize Management Service, TÜV SÜD Czech Ing. Tomáš Chadim Business Unit Manager Industrial Energy Efficiency, TÜV SÜD Czech Ing. Marcela Juračková Ředitelka odboru kontroly, Státní energetická inspekce Ing. Vladimír Sochor Ředitel odboru energetické účinnosti a úspor, Ministerstvo průmyslu a obchodu
Foto čtk
Počet účastníků je omezen, proto s registrací dlouho neotálejte. Registrovat se můžete již teď na www.tuv-sud.cz.
TÜV SÜD Czech s.r.o. Novodvorská 994 Praha 4 Telefon 844 888 783
[email protected] www.tuv-sud.cz
konec jedné éry. Doba spotřeby bez následků skončila, prohlásil na úvod slavnostní procedury podpisů generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Speciál
| 24 | energetika
Teplárenství se ocitlo v bodu zlomu Před teplárenstvím stojí velké výzvy. Teplárny musí investovat do ekologizačních opatření, aby splnily přísnější emisní limity. Musejí se také přizpůsobovat klesající spotřebě tepla, která u standardního bytu klesla od roku 1990 o více než polovinu. A musí se připravit i na změnu používaných paliv. Místo uhlí by se měly v teplárenství podle nedávno schválené evropské strategie pro vytápění a chlazení používat především obnovitelné zdroje včetně vytříděného komunálního odpadu, odpadní teplo z průmyslu a zemní plyn.
Rozhodne dosažitelnost hnědého uhlí a snižování emisí Podle Michala Macenauera z EGÚ Brno závisí budoucnost teplárenství v České republice především na dosažitelnosti hnědého uhlí a vývoji požadavků na snižování emisí škodlivin a oxidu uhličitého. „Pokud by byl přijat ,nejčernější plán‘ Evropské unie, tzv. Roadmap 2050, který do roku 2050 požaduje téměř úplné odstranění oxidu uhličitého, muselo
by dojít k zásadní transformaci českého teplárenství, především k náhradě fosilních paliv, ale také k výraznému snížení výroby tepla v zařízeních na centrální zásobování teplem (CZT),“ uvedl na Dnech teplárenství a energetiky v Hradci Králové ve své přednášce Michal Macenauer. Nízkoemisní energetika, která by se značně spoléhala na obnovitelné zdroje, by však podle něj mohla být i příležitostí pro uplatnění teplárenských výroben pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (kogeneraci). Tato elektřina by sloužila jako záložní kapacita pro regulaci výkonu elektrické soustavy – jako tzv. špičková elektřina při větším zatížení soustavy. Loni vládou schválená Státní energetická koncepce ale zatím počítá s tím, že uhlí bude i nadále tvořit část energetického mixu, byť jeho podíl bude postupně klesat. Změnit to však může tzv. antifosilní zákon, který začalo připravovat ministerstvo životního prostředí.
Miliardové investice nekončí Investice do modernizace českých tepláren, které zásobují v České republice přibližně 1,6 mi‑ lionu domácností, to je bezmála 40 procent obyvatel, přesáhly jen za poslední tři roky 16 miliard korun. Podle Teplárenského sdružení ČR (TSČR) dosáhnou do roku
2020 celkové investice 20 miliard korun. „V tom nejsou přitom zahrnuté malé teplárny do 50 MW, kde bude potřeba investovat další miliardy korun,“uvedl Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR. Kromě investic do samotných tepláren jdou investice také do tepelných sítí, kterých je v České republice provozováno téměř 7750 km. Tyto investice spočívají zejména v náhradě parních rozvodů účinnějšími horkovodními a teplovodními sítěmi. V loňském roce bylo podle TSČR nahrazeno 20 km parních rozvodů. Celkové investiční náklady činily téměř 600 milionů korun. Podle předsedy výkonné rady TSČR Mirka Topolánka prokázalo české teplárenství životaschopnost v podmínkách volného trhu, upozornil však na řadu výzev. Kromě zpřísňujících se evropských limitů pro emise SO2, NOx a dalších znečišťujících látek se české teplárenství potýká s katastrofální situací na trhu s elektřinou a musí čelit také konkurenci na trhu s teplem. Od roku 1990 klesla podle TSČR u standardního bytu průměrná roční spotřeba tepla pro vytápění a ohřev vody z 60 na 25 GJ. „V teplárenství patří Česká republika v rámci EU do první ligy, kterou vedou skandinávské země Švédsko, Dánsko a Finsko. Na rozdíl od těchto zemí, kde i přes
zvyšování účinnosti spotřeba tepla kontinuálně narůstá, se české teplárenství muselo vypořádat s výrazným propadem spotřeby tepla v devadesátých letech. Trend poklesu spotřeby trvá vlivem zateplování budov dodnes,“ uvedl na Dnech teplárenství a energetiky Mirek Topolánek.
Strategie EU pro vytápění a chlazení na scéně Na konci února byla přijata historicky první strategie Evropské komise pro vytápění a chlazení, které představuje polovinu konečné spotřeby energie v EU, ale z hlediska evropských orgánů stál tento obor spíše v pozadí. Sektor vytápění a chlazení přitom představuje 50 procent roční spotřeby energie v EU a současně 59 procent spotřeby zemního plynu, což odpovídá 68 procentům jeho dovozu. Evropská komise poprvé předložila ucelenou vizi, jak by se měl tento sektor postupně transformovat, aby bylo možné dosáhnout cílů Energetické unie a klimaticko-energetických cílů do roku 2030. Strategie se zaměřuje na snížení energetické náročnosti budov, maximalizaci účinnosti a udržitelnosti systémů vytápění a chlazení, podporu účinnosti v průmyslu a využití výhod propojení vytápění a chlazení s elektrizační soustavou. Synergie mezi procesy energetického využití inzerce
To podstatné pro vás ihned
v mobilu!
Mobilní aplikace E15 je dostupná na:
www.e15.cz
Speciál
| 25 |
Foto profimedia.cz
Plynofikace. Spalování fosilních paliv je podle odborníků do budoucna naprosto neudržitelné. Proto mnohé teplárny přecházejí na zemní plyn. Na snímku pražská Malešická teplárna, která se již částečně plynofikovala.
odpadu a dálkovým vytápěním by mohly poskytnout bezpečnou, obnovitelnou a v některých případech také cenově přijatelnější energii nahrazující fosilní paliva. Strategie nezapomíná ani na spotřebitele tepla, kteří by měli profitovat z účinnějších systémů zásobování teplem a získat více informací o své spotřebě tepla a nákladech. Evropská komise bude letos v rámci přípravy revizí směrnic vytvářejících právní rámec Energetické unie analyzovat, jak pomoci budovám a průmyslu v přechodu na efektivní nízkouhlíkové energetické systémy založené na obnovitelných zdrojích energie
a využití odpadního tepla a navrhne konkrétní legislativní opatření. Tyto analýzy budou zahrnovat dálkové vytápění a chlazení a elektrifikaci vytápění pomocí tepelných čerpadel. „Strategie se dá shrnout zhruba do čtyř hlavních bodů,“ uvedl na konferenci Dny teplárenství a energetiky Paul Voss z evropské zastřešující teplárenské organizace Euroheat & Power. „Zaprvé vytápění a chlazení bude i nadále představovat největší sektor spotřeby energie. Zadruhé strategie předpokládá významný posun k využívání tepla a odpadního tepla z průmyslu, které nahradí z velké části uhlí.
Zatřetí spoléhat se na staré kotle na spalování fosilních paliv je tedy do budoucna naprosto neudržitelné. A začtvrté dálkové vytápění bude hrát ve vytápění zásadní roli,“ vypočítal Paul Voss. Strategie nezapomíná ani na spotřebitele tepla, kteří by měli profitovat z účinnějších systémů zásobování teplem a získat více informací o své spotřebě tepla a nákladech. Evropská komise bude letos v rámci přípravy revizí směrnic vytvářejících právní rámec Energetické unie analyzovat, jak pomoci budovám a průmyslu v přechodu na efektivní nízkouhlíkové energetické systémy založené
na obnovitelných zdrojích energie a využití odpadního tepla a navrhne konkrétní legislativní opatření. Součástí těchto analýz bude i dálkové vytápění a chlazení a elektrifikace vytápění pomocí tepelných čerpadel. „Jsem mile překvapen, že v Bruselu začínají být brány vážně možnosti využití dálkového vytápění s akumulací tepla získaného z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů ke stabilizaci elektrizační soustavy nebo potenciál odpadního tepla z průmyslu pro vytápění budov,“ řekl ke strategii Mirek Topolánek. Sektor vytápění a chlazení představoval v EU v roce 2012 polovinu celkové spotřeby energie v EU a 68 procent spotřeby importovaného zemního plynu. Obnovitelné zdroje energie tvoří necelou pětinu primární energie využívané pro vytápění a chlazení. Největší podíl energie z OZE ve sledované oblasti vykazují státy Pobaltí a severské státy, kde se tyto podíly pohybují mezi 43 procenty pro Estonsko až 67 procenty pro Švédsko. Nejvíce využívaným obnovitelným zdrojem pro vytápění je v současné době biomasa, která představuje přibližně 90 procent veškeré obnovitelné energie využívané při vytápění.
Alena Adámková inzerce
| 26 | energetika
Speciál
Plynárenské firmy reagují na klesající ceny plnější zásobníky. V Česku jsou
Foto RWE
zásobníky zemního plynu plné ze 34 procent, loni touto dobou byly plné jen z pětiny. V Německu se naplněnost zásobníků blíží až k 50 procentům, zatímco o rok dříve v nich zůstávalo 28 procent plynu. Na snímku zásobník RWE v Hájích u Příbramy.
Cena zemního plynu na burzách prudce padá. Velkoobchodní ceny zemního plynu drží dole nízká cena ropy a dlouhodobé přebytky zemního plynu na evropských trzích. Dodavatelé mohou operativně na spotových trzích nakoupit plyn až o 40 procent levněji než před rokem. A zlevnění plynu brzy pocítí i spotřebitelé. Zatímco před rokem obchodníci než 30 procent. „Zákazníci, kteří nakupovali plyn na zimu 2016 za mají cenu plynu vázánu na hodnovíce než 23 eur za megawatthodinu, tu termínových kontraktů futures tak kontrakt na příští zimu se dá a obstarávají si plyn postupným pořídit za zhruba 13 eur. Na velkoob- nákupem, mohou meziročně ušetřit chodním trhu se otevírá prostor pro kolem 35 procent nákladů,“ řekl už propad cen na další topnou sezonu dříve deníku E15 Ondřej Grohar, ve srovnání s letošní zimou o více jednatel poradenské společnosti Eninzerce_212x68mm:Sestava 1 25.4.2016 11:35 Stránka 1
sytra. Postupné nákupy jsou zatím především doménou firem. Bude však záležet na tom, kolik plynu na příští zimu už nakoupili v uplynulých měsících, kdy byla cena plynu na burzách vyšší. „Podstatnou část plynu pro koncové zákazníky zajišťujeme na termínovaných trzích s předstihem v řádu let,“ říká Martin Chalupský, mluvčí RWE. Velká část domácností navíc uzavřela s dodavateli fixní smlouvy na několik let, čímž se jejich šance na zlevnění podle aktuálních podmínek na burzách zmenšila. Například RWE ale tvrdí, že svým klientům s fixními smlouvami garantuje zlevňování až do roku 2018.
Největší z alternativních dodavatelů plynu ČEZ Prodej začal nakupovat plyn pro příští rok letos v lednu. I tehdy ale za plyn zaplatil o zhruba 28 procent méně než před rokem. „Cenu plynu zajišťujeme s ročním, maximálně dvouletým předstihem tak, abychom minimalizovali rizika výkyvu cen,“ dodává mluvčí Moravských naftových dolů Dana Dvořáková.
Zlevňování rozjela RWE V Česku jsou zásobníky plné ze 34 procent, loni touto dobou byly plné jen z pětiny. V Německu se naplněnost zásobníků blíží 50 procentům, zatímco
inzerce
The Clouds are gathering at Data Hub Verne Our Platform for IoT Follow us @DataHub_cz www.datahubverne.cz
Speciál o rok dříve v nich zůstávalo 28 procent plynu. Nabídka plynu na trhu tak aktuálně převyšuje poptávku. Proto se některé plynárenské společnosti rozhodly zlevnit plyn ne až na podzim, ale už od května. První ohlásila zlevnění plynu energetická skupina RWE. Po snížení cen o šest procent na začátku roku potvrzuje RWE další zlevnění od počátku května, tentokrát až o 10 procent. Lidé tak díky výraznému poklesu cen ušetří v meziročním srovnání za vytápění a ohřev vody až tisíce korun. Levnějšího plynu se dočkají zákazníci v rámci standardního ceníku. RWE však promítne výhodnější cenové podmínky také zákazníkům s uzavřenými smlouvami na fixní produkty. „Jako jediní na trhu zlevňujeme plyn díky výhodným nákupům už podruhé v letošním roce. Důsledně promítáme naše nákupy přímo do cen pro naše zákazníky. Od ledna odměňujeme zákazníky na základním ceníku speciální prémií, která u vytápění dosahuje šesti procent. V květnu se lidé dočkají dalšího výrazného snížení ceny, tentokrát až o 10 procent. Příští topná sezona bude pro naše zákazníky výrazně
levnější,“ uvedl obchodní ředitel RWE Tomáš Varcop. Co to bude znamenat v praxi? Například čtyřčlenná rodina v průměrném domě, která využívá zemní plyn k vytápění a ohřevu teplé vody, meziročně ušetří díky poklesu ceny přes 3600 korun. Rodině v třípokojovém bytě se sníží účet za plyn o téměř 1700 korun. Zákazník, který na zemním plynu jen vaří, ušetří ale jen stokorunu.
Pražská plynárenská nezůstala pozadu Pozadu za svým konkurentem nechce zůstat ani Pražská plynárenská. Ta od května avizuje snížení cen zemního plynu pro všechny koncové zákazníky, a to v průměru o 11 procent. Souběžně s tím mají zákazníci k dispozici další slevy v rámci všeobecně dostupných cenových produktů. Další možnosti úspor navíc svým zákazníkům nabídne i prostřednictvím nových dvouletých tarifů „Rodina+“ a „Firma+“, které aktuálně spouští. Odběratel využívající zemní plyn v malém bytě na vaření, ohřev vody a topení s ročním odběrem 7,5 MWh, ušetří podle sdělení firmy
s využitím tarifu „Rodina +“ ročně až 3249 korun (33,40 procenta). Další cenová zvýhodnění bude Pražská plynárenská svým zákazníkům postupně představovat v průběhu letošního roku v návaznosti na vývoj na trhu. S ohledem na skutečnost, že společnost musí dodržovat povinnosti související se zajištěním Bezpečnostního standardu dodávek pro chráněné zákazníky, vyplývá ale podle sdělení firmy nutnost nákupu části plynu určeného pro tyto zákazníky v předstihu před začátkem topné sezony, což vylučuje možnost nakupovat plyn výhradně na spotových trzích tzv. „ze dne na den“. Proto není možné podle místopředsedy představenstva Pražské plynárenské Milana Jadlovského reagovat na vývoj trhu okamžitým snížením cen. „Určitou část plynu musíme mít zajištěnu již v předstihu, tedy za ceny platné v době nákupu,“ vysvětlil Jadlovský.
Přidala se i Bohemia Energy Pozadu nechtěl zůstat ani největší alternativní dodavatel plynu, Bohemia Energy. Ta oznámila, že sníží od 1. května ceny plynu jak novým, tak
| 27 |
stávajícím zákazníkům. Stávající zákazníci ušetří s produktem Garance v průměru 10 procent v distribučním regionu RWE nebo 11 procent v případě distribučního regionu Pražské plynárenské. Také u produktové řady JUBILEUM mají i po 1. květnu noví i stávající zákazníci cenovou výhodu. JUBILEUM nabídne v průměru o pět až 11 procent výhodnější ceny energií oproti zlevněným ceníkům základních produktových řad dominantních dodavatelů. Noví zákazníci tak mohou ušetřit v průměru 15 až 21 procent oproti aktuálně platným ceníkům základních produktových řad dominantních dodavatelů. Někteří analytici však upozorňují, že ve druhém čtvrtletí a hlavně ve zbývající části tohoto roku může cena zemního plynu zažít i poměrně strmý růst. Cenu plynu nyní nepříznivě ovlivňuje velký přebytek nabídky nad poptávkou. Vzhledem k očekávanému omezování produkce ale mohou ceny zemního plynu opět stoupat a do konce roku posílit dokonce o polovinu. To by pak znamenalo, že očekávané další zlevnění by se na podzim konat nemuselo.
(aa)
inzerce
Energie
Ekonomicky
Hledáte výhodnější elektřinu a plyn pro váš domov? S Europe Easy Energy získáte mnohem víc dlouhodobě nejvýhodnější ceny
asistenční službu pro vaši domácnost ZDARMA
smlouvu na dobu neurčitou
online správu zákaznického účtu
INFOLINKA ZDARMA
800 080 800
www.3-e.cz
Speciál
Foto Daimler
| 28 | energetika
Hledání zdrojů i za horizonty Konflikty soudobého světa dokládají klíčovou roli energie a jejích zdrojů. Není však úplně všeobecně známo, jak dominantním a totálně závislým energetickým narkomanem je doprava. Odborníci tohoto gigantického a nezastupitelného oboru jsou také proto nejaktivnějšími a nejdůslednějšími hledači alternativních zdrojů. Dokázali již najít cesty k radikálnímu snížení spotřeby o desítky procent, ještě výraznějšímu snížení škodlivých emisí, přivedli na svět funkční hybridní hnací ústrojí, dokázali vyvinout motory spalující LPG či CNG efektivitou zastiňující ty vznětové. Nevyhnuli se přitom zbloudění do slepých uliček. V čele s tou nejabsurdnější, elektrickou.
ve výši až 75 % pořizovací ceny plus nulové zpoplatnění provozu. Čína však ve svém tažení neustává, v příští pětiletce hodlá vystavět 12 tisíc nabíjecích stanic a na pět milionů přípojek. Největší zátěž ponesou
Emise elektromobilů
rozpočty velkoměst Pekingu, Tchienťinu, Šanghaje a dalších. Každé z nich má uvést do provozu 230 tisíc elektromobilů a hybridů. Podobná direktiva směřuje k sedmi provinciím, dalším čtrnácti je laťka nasazena níže, na 90 tisíc vozidel. Splnění kvót jim přinese dotaci ve výši 7,5 až 200 milionů jüanů (až 766 milionů korun). V reakci na tento impulz prodeje i výroba elektromobilů a hybridů začaly růst. Asociace výrobců odhaduje, že za rok 2015 se v zemi prodalo 230 tisíc elektromobilů a hybridů, což představuje přibližně polovinu světového obchodu v oboru, který činí něco málo přes půl milionu. Podpora elektromobilů má jasný důvod - hustota malých prachových částic v ovzduší na náměstí Tchien-an-men v prosinci dosahovala 600 μg/m3, když WHO doporučuje jako horní hranici 25 μg/m3.
Zatím v ČLR jezdí jen na 400 tisíc vozidel poháněných elektromotory a hybridními agregáty. To je stejně zanedbatelný podíl jako v Evropě. Čínská vláda sice od roku 2010 masivně podporuje elektrickou mobilitu, ale s efektem podobně nepatrným jako třeba v Česku, avšak menším než ve Francii, kde tato ekonomicko ekologická politika docela funguje, i když ji veřejnost vnímá s nelibostí jako plýtvání. Na pořízení elektrického vozidla totiž stát poskytuje dotaci
Foto Shell
Čínské tažení
PERSPEKTIVNÍ VOZIDLO. První auto vyrobené podle projektu Shell, založeném na nové generaci olejů.
Singapurský motorista dovezl pro vlastní potřebu automobil Tesla S a po schválení k provozu v zemi mu bylo vyměřeno v přepočtu na 270 tisíc korun poplatku za ekologickou zátěž. Tesla S není do země oficiálně dovážena, a proto musela být homologována a až poté schválena. Trvalo to půl roku a výsledkem bylo technické osvědčení a poplatek 15 tisíc singapurských dolarů za homologaci a zjištěnou míru emisí. Úřad nevzal v úvahu marketingovou demagogii o bezemisním provozu a zhodnotil exhalace vznikající při výrobě elektřiny nutné k provozu vozidla. Tedy 444 Wh/km, což v přepočtu přes standardy R101 stanovené Ekonomickou komisí pro Evropu při OSN (UNECE) znamená 222 g/km CO2. Zatímco někteří držitelé elektromobilů dostávají v Singapuru slevu na poplatcích, musel dovozce Tesly doplácet. Peugeot iOn má v zemi podporu 20 tisíc SGD (356 tisíc korun), protože spotřebuje 135 Wh/ km a emituje tedy 67,5 g/km CO2, což jej řadí do skupiny s nejvyšší podporou. Elektromobily se již pouze v Evropě prezentují jako bezemisní, zatímco jinde byla tato demagogie opuštěna. V USA jsou označovány za „lokálně bezemisní“, ale i tam zatím chybí norma pro přepočet spotřeby energie na reálné emise. V Japonsku je připravena norma, která zavede přepočty pro elektromobily i plug-in hybridy. Nejdále je tradičně Čína, která spolu s podporou elektrifikované mobility zavádí jak dotace, tak zpoplatnění na základě exaktních norem.
Speciál BUDOUCNOST JMÉNEM VODÍK. Automobilka Daimler se s vozy Mercedes-Benz B-Klasse F-Cell účastní vodíkového projektu v Německu.
zajišťujícího pětiprocentní snížení spotřeby paliva ve srovnání s běžnými mazivy.
Česká vize vodíkové dopravy Olejová vize Shell představil koncept městského vozidla, které by mohlo přinést snížení energetické náročnosti. Koncept Shell ve srovnání s městským vozidlem současnosti by během životního cyklu přinesl úsporu 34 % ve využití primární energie. Na výrobu a provoz konceptu by bylo potřeba přibližně o polovinu méně energie. Shell koncept je zpracováním městského vozu Gordon Murray Design z roku 2010, pro který Shell vyvinul motorový olej zvyšující energetickou účinnost vozu. Spotřeba paliva byla měřena na základě protokolů zahrnujících plynulý i městský pohyb. Podle nového modelu evropského jízdního cyklu (NEDC) bylo dosaženo spotřeby 2,64 l/100 km při rychlosti 70 km/h a snížení emisí CO2 na 4,67 g/km při použití speciálního motorového oleje,
Pět nových čerpacích stanic na vodík, investice do výzkumu a vývoje nebo rozšíření flotily vodíkových autobusů tvoří české plány rozvoje vodíkového hospodářství v nejbližších deseti letech. V dopravě jsou vodíkové technologie na dohled vstupu na trh a některá města, státy i výrobci automobilů s nimi počítají ve výhledech. Problémem je infrastruktura. V Evropě je v provozu jen na sto čerpacích stanic. Německo by chtělo v příštích sedmi letech dosáhnout až čtyř stovek, v Česku je jedna v Neratovicích, ale národní plán čisté mobility počítá s pěti v příštích deseti letech. Dotace ministerstva pro místní rozvoj ze strukturálních fondů EU by mohla pomoci zavádění vodíkové hromadné dopravě. „V Řeži jsme vyvinuli prototyp autobusu s vodíkovým pohonem a doufáme, že se podobným vozem svezou cestující MHD v severních Čechách, v Praze nebo na Ostravsku. V Hamburku je v provozu vodíková loď, což by se hodilo třeba
Čerpací stanice vodíku v Evropě Německo 55, Británie 13, Dánsko 10, Norsko 6, Rakousko 2, Česko a Slovinsko po 1.
Vozidla spalující vodík Audi A7 Sportback h-tron quattro, BMW i8, Mercedes GLC 350 e 4Matic, Suzuki SX4 FCV, Hyundai Tucson ix35 Fuel Cell, Honda Clarity, Toyota Mirai a další. pro Prahu, kde je řeka hodně využívána,“ říká Aleš Doucek, vedoucí oddělení vodíkových technologií v ÚJV Řež. Zájem o spolupráci už projevil Unipetrol i někteří významní hráči ve strojírenství. Podle Karla Bouzka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze přinese zavádění vodíkového hospodářství v dopravě Česku řadu pozitiv. „V první řadě je to
| 29 |
bezemisní způsob dopravy a snižování závislosti na fosilních palivech, zejména pokud bude vodík vyráběn z obnovitelných zdrojů. Sníží se také hladina hluku. Pro automobilový průmysl je tu pak přístup k inovacím a novým technologiím a pro celou společnost vznik tisíců pracovních míst,“ uvádí.
Německý realismus Spolková země Bádensko-Württembersko spolu s agilními partnery (plynaři Linde, automobilkou Daimler, petrolejáři Total, zemským ministerstvem dopravy, zemským ministerstvem životního prostředí a dalšími) rozvíjí „vodíkový“ projekt, do kterého investovala v roli prvotního impulzu čtyři miliony eur. Odstartovala jej otevřením čerpací stanice na dálnici ve Fellbachu a vzápětí pěti dalších. Automobilka dala k dispozici vozidla Mercedes-Benz B-Klasse F-Cell poháněná motory spalujícími vodík. Projekt usiluje o smysluplné využití jinak velmi problémových větrných a slunečních elektráren jako zdroje proudu akumulovaného v podobě vodíku. Ten potom lze užívat jako palivo Ondřej Horský v dopravě.
inzerce
Rekonstrukce kotelen v bytových domech Realizujeme rekonstrukce systémů pro vytápění bytů, domů i nebytových prostor. Mezi navrhovanými řešeními jsou zejména kondenzační plynové kotle, kogenerační jednotky a tepelná čerpadla.
Služba zahrnuje: • zpracování první analýzy a studie proveditelnosti • zhotovení projektové dokumentace • pomoc s financováním a výstavbou zařízení • zajištění provozu, servisu a údržby celého sytému • zajištění případné dotace na pořízení nového zdroje tel.: 733 143 143 e-mail:
[email protected]
www.premereni.cz/sluzby
Speciál
Na mušce jsou první spotřebitelé Právě ekonomické změny v podobě změny tarifní struktury pocítí konečný spotřebitel jako první. Proč se ale začíná právě u tarifů? Odpověď je snadná: protože je to nejjednodušší – nebo se to alespoň tak zdálo. Většina ostatních změn bude vyžadovat nemalé investiční výdaje a ty bude muset dříve či později někdo uhradit. Nikdo jiný než konečný spotřebitel to nebude. Výše investic se bude mimo jiné odvíjet i od celkového instalovaného výkonu v přenosové/ distribuční soustavě. Zde narážíme na jeden z racionálních důvodů pro změnu účtování nákladů za připojení k distribuční soustavě. Nyní totiž ve většině platíme dle spotřebované energie téměř bez ohledu na to, jaký výkon si v rámci soustavy alokujeme. Tato úvaha se vztahuje zejména k odběrům na úrovni nízkého napětí. Přenosová/distribuční soustava se dimenzuje dle alokovaného výkonu. Čím bude alokovaný výkon nižší, tím
nižší budou i investice do obnovy a rozvoje. Tím se sníží pravděpodobnost růstu plateb za přenosové a distribuční služby spojené s realizací přenosového/distribučního výkonu, jehož část ale pravděpodobně nikdo nepotřebuje.
Motivace k energetickým úsporám Je otázka, zda nová tarifní struktura opravdu demotivuje spotřebitele k energetickým úsporám. Z určitého pohledu tomu tak určitě je: zákazník by totiž část ceny (významnější než
Změn se nevyhneme Změny v oblasti přenosu/distribuce energie nás čekají a nebudou malé. Významnou úlohu v celém procesu sehraje český Energetický regulační úřad (ERÚ), jehož pozice nebude jednoduchá – bude mít významný vliv na výši investic, se kterými v požadovaném rozsahu zatím nemáme mnoho zkušeností. Spotřebitelé se budou muset přizpůsobit novým podmínkám a přivyknout novému způsobu chování při spotřebě energie. Z pohledu udržitelného rozvoje to může vypadat jako dobrá zpráva. Opravdu dobrou zprávou ale bude, až najdeme racionální a pro všechny strany akceptovatelnou cestu ke změně.
Nikdo z nás si již asi neumí představit, že by žil v domě bez komfortu zajištěného přivedenou elektrickou energií. Zvykli jsme si na to. A také jsme si zvykli, že platíme, jen když spotřebováváme. V reálném životě je to ale jinak. V současném tarifním modelu je to do značné míry tak, že za minimální náklady mám možnost využít služeb dodávky energie, ale když nespotřebovávám, tak skutečné náklady s mým připojením jsou z podstatné části přeneseny na někoho, kdo spotřebovává. A to zřejmě není úplně v pořádku. V tomto kontextu se platba za možnost odběru, nikoli odběru samotného, racionálně jeví. Může ale existovat i nerovnost v případě, že všichni spotřebitelé platí dle výkonu, tedy možnosti odebírat energii. Velcí spotřebitelé, na rozdíl od těch drobných, mají nesrovnatelně větší možnosti v oblasti optimalizace výkonu. Drobný spotřebitel musí fyzicky vyměnit jistič, celý proces je časově náročný a spojený se značným poplatkem. Před zavedením změny tarifní struktury by bylo vhodné ve výši platby zohlednit možnost ovlivnění parametru (tedy výkonu), dle kterého se platí, anebo všem na trhu nabídnout srovnatelné podmínky, což je zatím komplikované, ne-li nemožné.
Tomáš Chadim,
Business Unit Manager Industrial Energy Efficiency, TÜV SÜD Czech
inzerce
Proč se vlastně uvažuje o nové tarifní struktuře? Důvodů je více. Na jedné straně se jedná o plnění požadavků EU. Na druhé straně – a to je podstatnější, ať chceme, nebo ne – je nutné reagovat na vývoj v oblasti elektroenergetiky. Pryč jsou doby, kdy energii do sítě dodávalo několik „málo“ výkonově významných zdrojů, které byly zcela ovladatelné a předvídatelné. Nyní zažíváme dobu, kdy je do sítě zapojeno řádově více zdrojů, z nichž většina má přednostní právo dodávky a které jsou závislé na obtížněji předvídatelných vlivech a v neposlední řadě obtížně řiditelné, jelikož se neřídí tržními podmínkami a jsou vlastněny mnoha subjekty s různými obchodními strategiemi. Jak se ale za dobu této změny proměnila česká distribuční a přenosová soustava? Ve srovnání se změnami ve zdrojové části energetické soustavy téměř zanedbatelně. V tomto kontextu je nepředstavitelné, že by se oblasti distribuce a přenosu elektrické energie změny
vyhnuly. Nevyhnou. Změny budou naopak dvojího charakteru. V první řadě se bude jednat o technické změny jako například transformátory umožňující regulovat zatížení přenosové soustavy při přeshraničních přenosech energie, chytré měření – takzvaný smartmetering a podobně. Další změny budou ekonomické či tržní, jako je například netmetering.
Po nějakém čase se zklidnila intenzivní diskuze o nové tarifní struktuře v elektroenergetice. Vzniká tak prostor pro racionální komunikaci na téma: jak dál?
Vytvořit rovné podmínky je obtížné
inzerce
Foto profimedia.cz
Lze racionálně a spravedlivě změnit tarify?
dnes) platil bez ohledu na množství spotřebované energie. Oproti tomu by tato část platby byla závislá na velikosti alokovaného výkonu, respektive instalovaného jističe a tedy velikosti instalovaného výkonu užívaných spotřebičů, způsobu jejich provozu a podobně. Motivace pro zákazníka by tedy spočívala v omezování alokovaného výkonu/ instalovaného jističe, a tedy k přemýšlení nad tím, jaké spotřebiče si bude pořizovat, ale i nad médii, která bude užívat. Například u vytápění, ohřevu teplé vody nebo vaření lze elektřinu nahradit zemním plynem a podobně. V konečném důsledku je zákazník motivován, aby si pořizoval spotřebiče s co nejnižším výkonem, a do jisté míry tedy i spotřebou energie. Potenciální úspory by se mohly dotknout i přenosové/distribuční soustavy, jelikož optimalizací jejího výkonu může dojít ke snížení ztrát, které vznikají v předimenzovaných prvcích soustav. Přes vše výše uvedené ale samozřejmě platí, že největší motivace k úsporám se odvíjí od ceny spotřebované energie. Právě tento efekt by byl bezpochyby zavedením stávajícího návrhu nové tarifní struktury omezen.
| 30 | energetika
PRÁVĚ V PRODE JI S PŘÍLOHOU
Z DA R M A
PRAVIDELNÁ PŘÍLOHA ČASOPISU