eko zpravodaj Teplý domov a zdravé plíce Vývoj kvality ovzduší v Ústeckém kraji Čistá mobilita je pro každého Ústecký kraj I 2016 I OVZDUŠÍ

eko zpravodaj Ústecký kraj I 2016 I OVZDUŠÍ

Čistá mobilita je pro každého

Teplý domov a zdravé plíce

Vývoj kvality ovzduší v Ústeckém kraji Dlouhodobým problémem nejen v Ústeckém kraji, ale v celé ČR, jsou emise z lokálních topenišť a dopravy

Kotlíkové dotace aktuálně

odcom projekt česko-saské spolupráce

VŮNĚ A PACHY Dají se vůbec měřit?

projekt emise Chcete se také zapojit?

Novela zákona o ochraně ovzduší V současné době upravuje ochranu ovzduší před znečišťujícími látkami v ČR zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „zákon o ochraně ovzduší“), který transponoval i příslušné právní předpisy EU vydané k regulaci oblasti ochrany ovzduší. Základními cíli přijetí novely zákona je naplnit závazky přijaté v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti nízkoemisních zón, zvýšit a zabezpečit ochranu ovzduší tak, aby nadále nebyla snižována kvalita ovzduší v důsledku působení emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší, a to posílením kontrolních pravomocí orgánů ochrany ovzduší za účelem efektivního vymáhání zákonem stanovených povinností a zlepšení procesních podmínek pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší. Nejzásadnější body a cíle novely jsou tyto: Zakotvení pravidel pro uznávání zahraničních plaket pro vjezd do nízkoemisních zón, a to v návaznosti na bilaterální jednání se SRN a na přípravu česko-německého memoranda o vzájemném uznávání emisních plaket. Přijetí úpravy umožňující přímou kontrolu provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech za účelem ověření plnění povinností vyplývajících ze zákona o ochraně ovzduší a naplnění usnesení vlády České republiky č. 547 ze dne 24. července 2013. Zakotvení imisního limitu pro částice PM2,5 od roku 2020 a naplnění usnesení vlády č. 1077 z 15. 12. 2014, které ukládá ministru životního prostředí, v návaznosti na řízení EU Pilot, předložit vládě návrh novely zákona o ochraně ovzduší, která stanoví imisní limit ve výši 20 μg·m-3 nejpozději do 31. prosince 2017. Zpřesnění podmínek aplikace imisních limitů pro troposférický ozon. Úprava pravidel pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací podle přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší. Dne 19. října 2016 schválil senát novelu zákona o ochraně ovzduší.

Více informací: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORN9XTAVD9B

Ing. Milena Vágnerová vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří

Vážení a milí obyvatelé Ústeckého kraje, kolektiv Ekologického centra Most pro Krušnohoří (ECM) pro vás připravil již poslední letošní vydání publikace „EkoZpravodaj pro Ústecký kraj“. Jeho první číslo bylo věnováno VODĚ, druhé číslo PŮDĚ/PŘÍRODĚ a poslední číslo je věnováno tématu OVZDUŠÍ. Znečištění ovzduší bylo na konci 80. let a počátku 90. let 20. století jedním z hlavních problémů životního prostředí České republiky. Česká republika byla jedním z největších znečišťovatelů atmosféry v Evropě. To vše již patří minulosti. Emise znečišťujících látek do ovzduší se na území České republiky včetně Ústeckého kraje od roku 1990 trvale snižují. Přesto není vyhráno. Jak konstatuje Zpráva o životním prostředí České republiky, zásadním problémem životního prostředí České republiky v roce 2014 je, shodně jako v předešlých letech, zhoršená kvalita ovzduší, zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Zásadními faktory ovlivňujícími kvalitu ovzduší v České republiky je zejména vytápění domácností, a to především v malých sídlech, a doprava. V EkoZpravodaji na téma Ovzduší proto přinášíme články, věnované jak vývoji znečištění ovzduší Ústeckého kraje od roku 1989, tak i aktuálnímu programu zlepšování ovzduší Ústeckého kraje, problematice spalování odpadů v domácnostech, kotlíkovým dotacím, udržitelné dopravě, kvalitě vnějšího i vnitřního ovzduší, možnosti ukládání oxidu uhličitého pod zem, pachové zátěži řešené v rámci česko-saského projektu OdCom a dále námětům a tipům, jak se tématu ovzduší věnovat v rámci výuky ve školách mateřských, základních či středních. Doufám, že v EkoZpravodaji naleznete zajímavé informace a těším se na Vaše náměty a postřehy.

50

51

25

44 28 14

46 4

Ekozpravodaj pro Ústecký kraj I 2016

OBSAH Naše téma 07 14 18 22 25

Vývoj kvality ovzduší v Ústeckém kraji Co dokáží odpady v domácích topeništích… Vnější nebo vnitřní ovzduší – čeho se víc nadýcháte? Teplý domov a zdravé plíce Čistá mobilita je pro každého

eko zpravodaj Ústecký kraj I Září 2016 I PŘÍRODA

Časopis Ekozpravodaj pro Ústecký kraj vydává Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (VÚHU a.s.) za finanční podpory Ústeckého kraje.

Aktuálně z kraje

Vychází 3x ročně

28 31 33

Šéfredaktor: Ing. Milena Vágnerová

Kotlíkové dotace aktuálně OdCom - projekt česko-saské spolupráce Patří CO2 pod zem?

Rozhovor 37

Ing. Jaroslav Hájek - zástupce ředitele oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem a vedoucí oddělení ochrany ovzduší

EVVO a ovzduší 40 42 43 44 46

Projekt Emise Znáte Program GLOBE? Ovzduší pro pedagogy - metodika pro MŠ, ZŠ, SŠ V Měcholupech už vědí, co dýchají Meteorologická stanice na střední škole

Dobrá praxe 48 50

Program zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad - CZ04 Jak zachytit prach a ozon v městském prostředí

Reportáž 52

Dají se vůně a pachy měřit?

Redakce: Ing. Hana Svašková, Bc. Zuzana Ungerová, Martina Černá, Jana Krátká Layout, grafická a tisková příprava © Martina Černá Adresa redakce: Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.) tř. Budovatelů 2830/3, 434 01 Most Tel.: 476 208 706 E-mail: [email protected] URL: www.ecmost.cz, www.vuhu.cz Fotografie na přední straně: pixabay.com (CC) Fotografie u úvodníku: Jitka Erbenová (Wikimedia CC)

Vydání tohoto materiálu zajistil Krajský úřad Ústeckého kraje v rámci naplňování cílů aktualizované Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v Ústeckém kraji. Materiál je veřejně přístupný veřejnosti i jako výukový materiál pro školy, školská zařízení, neziskové organizace působící v Ústeckém kraji. Více informací k problematice environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v Ústeckém kraji naleznete na webových stránkách Ústeckého kraje v sekci Ekovýchova v Ústeckém kraji odboru životního prostředí a zemědělství.

Představujeme 56

Smokeman - hrdina v boji s kouřem

Zapojte se do naší ankety! Více informací, tipů a kvízů naleznete na webových stránkách: www.kr-ustecky.cz. www.ekozpravodaj.wz.cz

www.ekozpravodaj.wz.cz

5

Základní znečišťující látky v ovzduší

CO

SO2

NO2

Oxid uhelnatý

Oxid siřičitý

Oxid dusičitý

Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým jsou procesy, při kterých dochází k nedokonalému spalování fosilních paliv - doprava, stacionární zdroje, zejména domácí topeniště. Zvýšené koncentrace mohou způsobovat bolesti hlavy, zhoršují koordinaci a snižují pozornost. Oxid uhelnatý se váže na hemoglobin, zvýšené koncentrace vzniklého karboxyhemoglobinu omezují kapacitu krve pro přenos kyslíku.

Hlavním antropogenním zdrojem SO2 je spalování fosilních paliv (uhlí a těžkých olejů) a tavení rud s obsahem síry. V atmosféře je SO2 oxidován na sírany a kyselinu sírovou vytvářející aerosol jak ve formě kapiček, tak i pevných částic. SO2 a látky z něj vznikající jsou z atmosféry odstraňovány mokrou a suchou depozicí. SO2 má dráždivé účinky, při vysokých koncentracích může způsobit zhoršení plicních funkcí a změnu plicní kapacity.

Emise NO x vznikají převážně z antropogenních spalovacích procesů a také silniční dopravy (významný podíl má ovšem i doprava letecká a vodní) a dále spalovacích procesů ve stacionárních zdrojích. Přírodní emise NO x vznikají především z půdy, vulkanickou činností a při vzniku blesků. Expozice zvýšeným koncentracím NO2 ovlivňuje plicní funkce a způsobuje snížení imunity.

O3

NH3

H2S

Přízemní ozon

Amoniak

Sulfan (sirovodík)

Přízemní ozon je sekundární znečišťující látkou v ovzduší, která nemá vlastní významný emisní zdroj. Vzniká za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou fotochemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku (NO x), těkavými organickými látkami (VOC) a dalšími složkami atmosféry. Poškozuje převážně dýchací soustavu, způsobuje podráždění a snižuje obranyschopnost organismu. Je prokazatelně toxický i pro vegetaci.

Většina amoniaku emitovaného do ovzduší vzniká rozkladem dusíkatých organických materiálů z chovu domácích zvířat. Zbylá část je emitována při spalovacích procesech či průmyslové výrobě umělých zemědělských hnojiv. Amoniak má dráždivé účinky na oči, kůži a dýchací cesty. Zvýšené koncentrace mohou způsobovat bolesti hlavy a zvracení. Amoniak se významně podílí na obtěžování obyvatelstva zápachem.

Bezbarvý, silně zapáchající plyn po zkažených vejcích, který vzniká rozkladem organického materiálu. Zdrojem emisí sulfanu je především průmysl, např. výroba koksu, ropné rafinérie, ale také čistírny odpadních vod. V přírodě se vyskytuje v okolí sirných pramenů, jezer. Antropogenní emise sulfanu však představují pouze asi 10 % jeho globálních emisí. Sulfan je prudce jedovatý, i v menších dávkách může způsobit smrtelné otravy.

PM Suspendované částice 6

Prach je směs pevných částic emitovaných z různých zdrojů do atmosféry (ovzduší) nebo v atmosféře chemickými či fyzikálními procesy vznikajících. V souvislosti s prachem v ovzduší se setkáváme s označením PM. Jedná se o zkratku pro „particulate matter“. U zkratky PM jsou uváděny indexy 10 a 2,5. Indexy značí velikost částic. Účinek částic na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Čím menší částice, tím nebezpečnější pro lidské zdraví. Větší částice se zachycují na nosní sliznici, částice PM10 ale procházejí přes horní cesty dýchací až do plic a průdušek, PM2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, mají vliv zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce a zkrácení délky života.


Naše téma

Vývoj kvality ovzduší

v Ústeckém kraji

Ovzduší je jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se organismy včetně člověka nemohou obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává až do nitra lidského těla a přímo tak působí na zdraví člověka. Proto je kvalitě ovzduší věnována velká pozornost jak na národní a evropské, tak i na mezinárodní úrovni. Ústecký kraj se vyznačuje značnou rozdílností jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury, hustoty osídlení a stavu životního prostředí. V nedávné minulosti prošel Ústecký kraj, stejně jako celá ČR, třemi fázemi vývoje z hlediska kvality ovzduší: 1. období 1960–1987: nárůst emisí všech znečišťujících látek, emise z průmyslových topenišť hnědého uhlí, emise chemického a strojírenského průmyslu, emise z koncentrované dopravy, prašné emise ze skrývek a zemních prací 2. období 1988–1998: pokles sledovaných emisí, restrukturalizace průmyslu, odsíření uhelných elektráren, snižování a zrušení distribuce olovnatého benzínu apod. 3. období 1998–2010: nevýznamné snižování emisí, kolísání nebo mírný nárůst znečištění ovzduší (NOx).

© http://www.freeimages.com

v Moravskoslezském kraji, následoval Ústecký kraj, nejméně investorů pak bylo v Královéhradeckém kraji. Ačkoliv v posledním desetiletí došlo k výraznému zlepšení kvality životního prostředí, není kvalita ovzduší stále vyhovující. Současná emisní situace Nejvýznamnější pokles v období 2000–2014 zaznamenaly v Ústeckém kraji emise VOC (o 49,0 %). Dominantním zdrojem znečišťování v kraji byly v roce 2014 velké stacionární zdroje znečišťování vyrábějící elektřinu a teplo, jež jsou hlavním zdrojem znečištění emisemi SO2 (96,7 %), NOx (85,6 %) a TZL (23,4 %) - viz graf 1. Dalším významným zdrojem znečišťování jsou pak malé

Ze statistiky výdajů na ochranu životního prostředí od roku 1989–2014 za celou ČR je patrné, že nejvíce se na ochranu ovzduší a klimatu investovalo v polovině devadesátých let. Od roku 2014 opět stoupají výdaje na ochranu ovzduší, a to v souvislosti se zavedením přísnějších opatření pro znečišťovatele. Nejvíce investorů na ochranu VOC - těkavé organické látky ovzduší a klimatu bylo v období 2010–2014 TZL - tuhé znečišťující látky


7

Naše téma

Graf 1 - Vývoj emisí znečišťujících látek v Ústeckém kraji (2000–2014), zdroj: ČHMU

v roce 2005, kdy 36. nejvyšší hodnota průměrné 24hodinového koncentrace PM10 byla překročena přibližně na 63 % území Ústeckého kraje. Ucelenou informaci o kvalitě ovzduší v kraji v roce 2015 udávají mapy oblastí s překročením imisních limitů včetně zahrnutí přízemního ozonu a bez zahrnutí přízemního ozonu. Dle tohoto vymezení došlo na celkem 26,01 % území k překročení imisního limitu pro alespoň jednu znečišťující látku. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Bez zahrnutí přízemního ozonu se jednalo Ústecký kraj se dlouhodobě řadí mezi kraje o 4,54 % území kraje. se zhoršenou kvalitou ovzduší, což je dáno zejména průmyslovým charakterem kraje, Síť měřících stanic lokálními topeništi a také aktuálními roz- Kvalita ovzduší na území Ústeckého kraje ptylovými podmínkami. se vyhodnocuje na základě dat získaných V letech 2001 až 2007 docházelo na území z automatických měřicích stanic zařazených Ústeckého kraje k plošnému a dlouho- do Informačního systému kvality ovzduší dobému překračování denního imisního (ISKO), jehož provozovatelem je Český limitu stanoveného pro ochranu lidského hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Na zdraví pro suspendované částice velikostní území kraje je v současné době provozofrakce PM10. Největší rozsah oblasti se zhor- váno 24 automatických měřicích stanic. šenou kvalitou ovzduší byl zaznamenán

stacionární zdroje, především lokální vytápění domácností, produkující emise TZL (70,8 %) a CO (51,8 %). Malé stacionární zdroje jsou rovněž zdrojem emisí VOC v souvislosti s používáním organických rozpouštědel (78,2 %) a emisí NH3 z chovu hospodářských zvířat (92,0 %). Doprava (resp. mobilní zdroje) se na znečišťování ovzduší podílela pouze omezeným rozsahem, a to zejména emisemi CO a NOx (18,8 %, resp. 13,2 %).

8


Naše téma Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, 2015 (Zdroj: ČHMU)

Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2015 (Zdroj: ČHMU)


9

Naše téma

Z toho provozuje: 15 stanic ČHMÚ, 8 stanic ČEZ, a.s. a 1 stanici Obchodní akademie a Střední odborná škola zemědělská a ekologická Žatec, p.o. Kromě měření koncentrací znečišťujících látek provádí ČHMÚ každoročně modelové vyhodnocení kvality ovzduší, na jehož základě jsou vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Částice PM10 a PM2,5 jsou kvůli schopnosti vázat látky, které mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Znečištění z dopravy Ve velkých městech a v městských aglomeracích jsou dlouhodobě významnými zdroji znečištění ovzduší doprava a procesy s ní spojené (primární spalovací a nespalovací emise – resuspenze, otěry, koroze atd.) a emise z malých zdrojů. Doprava je majoritním zdrojem oxidů dusíku, částic PM10 a PM2,5, PM1,0 a další frakcí ultrajemných částic), chrómu a niklu, olova (resuspenze), těkavých organických látek – VOC (zážehové motory), polycyklických aromatických uhlovodíků – PAU (vznětové motory) a ve svém součtu velmi významného množství emisí skleníkových plynů oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého (cca 102 až 103 g CO2/ 1 km/vozidlo).

Současná imisní situace V r. 2015 došlo k překročení imisních limitů na následujících měřicích stanicích: • překročení 36. nejvyšší hodnoty průměrné 24hodinové koncentrace PM10 na celkem 2 stanicích: Lom a Most, • překročení roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu pouze na stanici Teplice, • překročení 26. nejvyššího maximálního denního 8hod. klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu na celkem 2 stanicích: Rudolice v Horách Problematika domácích (lokálních) toa Sněžník. penišť Ostatní imisní limity byly na všech měřicích Dlouhodobým problémem nejen v Ústecstanicích umístěných na území Ústeckého kém kraji, ale v celé ČR jsou emise z dokraje plněny. mácích neboli lokálních topenišť. LokálVzhledem k překročení 36. nejvyšší hod- ním topeništěm se rozumí zdroj znečisťonoty průměrné 24hodinové koncentrace PM10 je nutné situaci v oblasti imisní zátěže suspendovanými částicemi považovat na významné části Ústeckého kraje za velice vážnou. V posledních letech kvalita ovzduší v celé ČR i přes přijímání množství legislativních a finančních opatření stagnuje, zdraví více než poloviny občanů zatěžují překračované imisními limity pro znečišťující látky. Zhruba jedna třetina obyvatel žije v oblastech s překročenými imisními limity pro denní koncentrace částic PM10 a přibližně polovina obyvatel je vystavena nadlimitním kon© https://pixabay.com centracím karcinogenního benzo[a]pyrenu. 10


Naše téma

vání o jmenovitém příkonu do 300 kW, přičemž podmínky provozu těchto zdrojů jsou upraveny zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Důvodem, proč se řeší problematika lokálních topenišť, je především významná produkce emisí, které mohou být v určitých oblastech hlavním zdrojem znečištěného ovzduší. Přibližně 15 % českých domácností je vytápěno tuhými palivy, která jsou zdrojem emisí problémových látek 38 % PM10, 60 % PAU a až 90 % benzo[a]pyrenu. Tyto škodliviny jsou nejčastěji obsaženy ve spalinách ze zastaralých uhelných kotlů v domácnostech. Jsou o to více nebezpečné, že vycházejí z komínů v lokalitách s obytnou zástavbou v malé výšce nad terénem a velmi často bez možnosti řádného rozptylu. Při nesprávném způsobu vytápění rodinných domů si jejich majitelé vypouští škodliviny prakticky přímo „pod nos“. Řešením tohoto problému je vyměnit zastaralé kotle za kotle nové a ekologičtější. Strategické dokumenty ke zlepšení kvality ovzduší Ústecký kraj má zpracován a jako nařízení schválen Integrovaný krajský program snižování emisí. Mezi celkové priority Programu patří: • snížení imisní zátěže částicemi velikostní frakce PM10, oxidem siřičitým, oxidem dusičitým a benzo[a]pyrenem, • snížení emisí oxidů dusíku (prekurzor ozónu), • snížení emisí oxidu siřičitého, • snížení emisí těkavých organických látek (prekurzor ozónu). Velkým producentem prachových částic jsou lokální topeniště, která vypouští do ovzduší přibližně 38 % všech částic PM10 a téměř 90 % všech emisí benzo[a]pyrenu.

© https://pixabay.com

Podpůrnými dokumenty na krajské úrovni jsou dále Územní energetická koncepce Ústeckého kraje, Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje a Program rozvoje Ústeckého kraje. V rámci snížení emisí z lokálního vytápění se Ústecký kraj zapojil do tzv. kotlíkových dotací. MŽP se podařilo získat prostředky z evropských fondů na výměnu starých, neekologických kotlů za nové, které budou moci využít přímo občané. Dotace přispívá na nákup nového kotle částkou ve výši 70-85 % z jeho pořizovací ceny. V Ústeckém kraji může žádat fyzická osoba vlastnící rodinný dům o maximálně 3 bytových jednotkách v Ústeckém kraji. Tento dům musí být vytápěn kotlem na tuhá paliva s ručním přikládáním. Novela zákona by přinesla zlepšení Problematikou lokálního vytápění se zabývá i návrh novely zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Navrhuje zavést povinnost provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v rodinných domech, bytech nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji a jeho příslušenství a k používaným palivům za účelem kontroly dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Podmínkou je, že www.ekozpravodaj.wz.cz

11

Naše téma


v průběhu 12 po sobě následujících měsíců vznikne opakovaně důvodné podezření, že stacionární zdroj je provozován v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší. V případě, že podezření vzniklo opakovaně (tj. alespoň dvakrát), je v návaznosti na toto opakované podezření obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn provést kontrolu zdroje. Dne 19. října 2016 schválil Senát ČR novelu zákona o ochraně ovzduší. Účinnost ustanovení o kontrolách spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech se navrhuje k 1. lednu 2017. Nové kontrolní pravomoci orgánů ochrany ovzduší by umožnily efektivnější vymáhání zákonem stanovených povinností a zároveň s možností výměny zastaralých kotlů na pevná paliva by přispěly k omezení znečištění z lokálních topenišť, což by se kladně projevilo i v kvalitě ovzduší celého Ústeckého kraje.

Emise Emise jsou látky, které pocházejí z určitého zdroje znečištění a jsou uvolňovány dále do životního prostředí. Slovo emise pochází z latinského emittere neboli zářit a znečišťovat. Zdroje emisí jsou přírodního (sopečná činnost, zemětřesení) i antropogenního původu, které se však v současnosti stále více podílí na znečišťování ovzduší (automobily, průmysl, lokální topeniště). Monitorování a hodnocení emisí v ČR je stanoveno zákonem č. 201/2012, o ochraně ovzduší, který stanovuje emisní limity. Emisní limity stanovují vůbec nejvyšší přípustné množství znečišťované látky, které může být vypouštěno do ovzduší. Emisní stropy naopak stanovují maximální množství znečišťující látky, které může být vypouštěno za celý kalendářní rok. Imise Imise jsou všude kolem nás a mohou mít škodlivý účinek nejen na zdraví lidí, ale i na ekosystémy a vegetaci. Imise vznikají jako následek emisí, při kontaktu emise s životním prostředím. Imise se ukládají v půdě, rostlinách a organismech. Jejich koncentrace je menší než koncentrace emisí. Emise se měří přímo u zdroje znečištění (např. komín), kdežto imise v jeho okolí. Monitorování a hodnocení imisí v ČR je stanoveno zákonem č. 201/2012, o ochraně ovzduší, který stanovuje imisní limity pro znečišťující látky v ozduší.

http://www1.cenia.cz http://www.kr-ustecky.cz

1. Jak se nazývá nejvyšší přípustné množství znečišťované látky, které může být vypouštěno do ovzduší? a) emisní strop

12

b) imisní limit


c) emisní limit

Naše téma

Bezplatná linka o ovzduší

pro všechny

Sněžník Děčín Krupka Litvínov Rudolice v Horách

Teplice

Ústí nad Labem

Lom Litoměřice Most

Chomutov

Doksany

Měděnec Tušimice Louny

Měřicí stanice ČHMÚ Měřicí stanice ZÚ

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) monitoruje aktuální stav ovzduší na základě dat získaných z 16 měřicích stanic, jejichž provozovatelé jsou Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Zdravotní ústav (ZÚ). Data jsou stahována nepřetržitě po celý den (aktualizace probíhá každou hodinu), automaticky převáděna do grafické podoby a rozlišena pomocí indexů kvality ovzduší. Jedná se o neverifikovaná data.

ECM provozuje bezplatnou telefonní linku, na kterou se můžete obrátit nejen s dotazy na stav ovzduší v pracovní dny od 6.15 do 19.30 hodin. V případě zájmu o kvalitu ovzduší mimo pracovní dny a svátky lze navštívit webové stránky ECM (www.ecmost.cz), případně ČHMÚ.

Volejte

800 195 342 www.ekozpravodaj.wz.cz

13

Naše téma

Co dokáží odpady

v domácích topeništích…

Dříve si lidé nedělali starosti s odpady. To, co nespotřebovali, někde pohodili, a protože většina věcí byla přírodního původu, odpad se rychle rozložil, aby se navrátil do koloběhu přírody v podobě užitečných, v přírodě běžných látek. S rozvojem průmyslové výroby a zvyšujícím se počtem obyvatel začali lidé pociťovat s odpady stále větší problémy. Ve městech se objevily popelnice. Jak už název napovídá, zpočátku lidé pálili odpady v kamnech a do popelnic sypali pouze popel. Později začali dávat odpady do nádob, jejichž obsah formanské vozy vyvážely na haldu za městem. Pevných odpadů však stále přibývalo a už kolem roku 1870 nastaly problémy s kapacitou skládek. Řešením tohoto neudržitelného stavu měla být výstavba spaloven. Spalování odpadu v domácnostech Spalování odpadů jak v domácnostech, tak v průmyslových podmínkách má za sebou dlouhou historii. Spálením dojde ke značnému snížení objemu odpadu (až na 1/3) a zisku energie. Spálit je možné v podstatě jakýkoliv domácí odpad, otázkou je, jaké škodliviny se přitom dostanou do ovzduší. Dříve bylo spalování odpadu v domácích topeništích běžnou záležitostí. S rozvojem syntetických vláken a materiálů je ale nemožné doma odpad spalovat bez nežádoucích dopadů na životní prostředí a zdraví člověka. Znečišťující látky unikající do ovzduší jsou často karcinogenní (způsobují nebo napomáhají rakovinnému bujení buněk). Navíc v domácích topeništích dochází k tavení odpadu, příp. jeho nasáknutí do pevného paliva, rozkladu taveniny a odkapávání do sběrné nádoby popela. Tato tavenina může zabraňovat přístupu vzduchu k palivu, které pak špatně hoří. Rozkladem odpadu vznikají organické látky ve vysoké koncentraci, které nestačí vyhořet a společně se spalinami opouští spalovací zařízení. Měli bychom si uvědomit, že 14


spálením odpadů v kotli nebo kamnech se odpadů nezbavíme. Jen je vypustíme do ovzduší, odkud již není možné je odstranit. Zamořený vzduch plný škodlivin z lokálních topenišť pak dýcháme nejen venku, protože rozptyl z nízkých komínů je minimální, ale samozřejmě proniká i do vnitřních prostor našich domovů. Spalování odpadu v domácích topeništích je v současné době zákonem zakázáno. Spalovny odpadů Na rozdíl od domácích podmínek spalování odpadu (teplota 450-850 °C, neregulo-


Odpad: lakovaný dřevěný nábytek, dřevotříska Látka uvolňující se do prostředí: dioxiny, formaldehyd Účinky na zdraví: karcinogenita

Odpad: PVC (lino, holinky atd.) Látka uvolňující se do prostředí: dioxiny, chlorované sloučeniny Účinky na zdraví: teratogenita, karcinogenita

Odpad: PET lahve, PE tašky Látka uvolňující se do prostředí: polyaromatické uhlovodíky Účinky na zdraví: karcinogenita

Spálit nebo nespálit ?

EC Most © M. Černá, 2012

Odpad: polystyren (izolace) Látka uvolňující se do prostředí: styren Účinky na zdraví: poškození nervové soustavy

Odpad: potištěný papír Látka uvolňující se do prostředí: těžké kovy Účinky na zdraví: poškození vnitřních orgánů

Odpad: pneumatiky Látka uvolňující se do prostředí: polyaromatické uhlovodíky Účinky na zdraví: karcinogenita

Naše téma


15

Naše téma

vaný přístup kyslíku, okamžitý odvod spalin) probíhá proces spalování odpadu ve spalovnách při teplotách 850-1 100°C, s přebytkem kyslíku a s několikavteřinovou dobou zdržení spalin v topeništi. Spaliny putují do filtrační jednotky, kde jsou zbaveny popílku, a dále na katalytické filtry, kde probíhá destrukce dioxinů. Pod označením dioxiny nalezneme 210 chemických látek ze dvou skupin odborně nazývaných polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDDs) a polychlorované dibenzofurany (PCDFs). Následuje několikastupňová pračka spalin. Emise ze spaloven podléhají velmi přísným limitům, jsou kontinuálně měřeny a průběžně kontrolovány. V ČR je v současné době 29 spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu a 3 spalovny komunálního odpadu. Vedle základních znečišťujících látek se u spaloven sledují emise těžkých kovů (olova, kadmia, rtuti, arsenu, mědi, chromu a niklu). Dále probíhá měření emisí polychlorovaných diben-

zodioxinů a dibenzofuranů. Přehled o produkci znečišťujících látek je dostupný na webových stránkách ČHMÚ. Domácí topeniště vs. spalovna Kdo tedy produkuje více škodlivin do ovzduší? Domácnosti, které topí tuhými palivy a mnohdy i odpady, nebo spalovny? Odpověď není tak jednoduchá. Spalování odpadu v domácnostech má mnohem vyšší emisní faktory než spalovny odpadu. Evropská komise například tvrdí, že: „Jeden kilogram odpadu spáleného na otevřeném ohni může vyprodukovat stejné množství emisí dioxinů jako 10 tun odpadu spáleného v moderních spalovnách.” Zprávy z České republiky uvádějí, že emise dioxinů z domácího spalování v jedné vesnici jsou podobné emisím z velké spalovny. Na internetu jsou k dispozici různé studie, např. studie Výzkumného energetického centra VŠB-TU Ostrava, Ing. Jiřího Horáka, Ph.D. (Může jedna vesnice vyproduko-


16


Naše téma


vat tolik dioxinů jako velká spalovna odpadů?), které polemizují nad tím, zda jedna obec může vyprodukovat tolik dioxinů jako spalovna. Může, ale také nemusí.

se v těle hromadí několik let, a tudíž se jejich negativní vliv může ukázat až za dlouhý časový úsek. V nakládání s odpady je vhodné odpady v co nejvyšší míře separovat, zbytek pak vhodit do kontejnerů, jejichž obZávěr sah by byl energeticky využit ve spalovnách. Spalování nekvalitních nebo zakázaných Bohužel, zatím u nás v republice převládá druhů paliv v technicky nevyhovujících spa- ta nejhorší možnost, ukládání odpadu na lovacích zdrojích vede nejen k poškozování skládku. vnějšího životního prostředí, ale také ke zhoršení ovzduší v lidských obydlích, které se následně může projevit na zdraví lidí. Velmi nebezpečné látky jsou těžké kovy a dihttp://arnika.org/ oxiny, které jsou nejen rakovinotvorné, ale http://vec.vsb.cz/ http://portal.chmi.cz poškozují také hormonální a imunitní systém a ovlivňují nervovou soustavu, navíc

1. Jaká je nejlepší možnost nakládání s odpady? a) spalování odpadu ve spalovnách

b) spalování odpadu doma v kamnech

c) recyklace odpadu


17

Naše téma

Vnější nebo vnitřní ovzduší – čeho se víc nadýcháte? S různým ovzduším i jeho kvalitou se setkáváme denně, ať už ve škole, v zaměstnání, v dopravních prostředcích nebo venku. Dýcháme okolní vzduch a s ním i znečišťující látky, prach, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý atd. Často si všímáme kvality vnějšího, venkovního ovzduší. Průměrný člověk ale tráví většinu dne v uzavřených prostorách – doma, ve škole, v kanceláři, v dopravních prostředcích – a venku se pohybuje pouze 2-3 hodiny. Obzvlášť v zimních měsících, kdy mnozí netráví venku ani uvedené 2 hodiny, ovlivňuje naše zdraví ovzduší vnitřních prostor. Hrozí nám tedy větší nebezpečí z ovzduší venku nebo doma, hezky v teple u krbu? Vnější ovzduší Za vnější ovzduší (venkovní ovzduší) se považuje ovzduší, které můžeme dýchat venku – na vnějších prostranstvích, mimo prostory budov, bytů, úřadů, institucí, dopravních prostředků apod. Kvalitu vnějšího ovzduší ovlivňuje produkcí znečišťujících látek nejvíce průmysl, dále spalování fosilních paliv, automobilová doprava nebo lokální topeniště. Dalšími faktory, které mají vliv na kvalitu vnějšího ovzduší, jsou meteorologické podmínky, reliéf krajiny, vegetace, přírodní zdroje znečištění (lesní požáry, sopečná činnost, víření prachu větrem apod.).

Vnitřní ovzduší Ovzduší, které dýcháme uvnitř budov, bytů, institucí, dopravních prostředků apod., nazýváme vnitřní ovzduší. Na znečištění vnitřního ovzduší se významně podílí vnější ovzduší, které proniká dovnitř především při větrání otevřenými okny a dveřmi, otvory nebo průduchy do budovy. Průniku vnějšího ovzduší dovnitř nelze zabránit i přes zdokonalené technologie stavebních materiálů a vylepšené konstrukce oken a dveří. Neustále dochází k prostupu venkovního ovzduší do vnitřních prostor, zvláště patrné je to např. v bytech u rušných silnic.



18


Naše téma

V současné době tráví lidé většinu dne v uzavřených prostorách, proto je znečištěné vnitřní ovzduší z hlediska vlivu na lidské zdraví podstatně vážnější. Znečištění vnitřního ovzduší může být velice nebezpečné, protože mísí škodliviny nejen z vnějšího ovzduší, ale také škodlivé látky, které jsou produkovány z věcí, zvířat a činností. Faktory, které ovlivňují kvalitu vnitřního ovzduší • fyzikální (teplota, vlhkost, proudění vzduchu), • chemické (anorganické a organické škodliviny), • biologické (bakterie, viry, plísně, pyly, roztoči, prvoci, prach ze srsti a exkrementů zvířat).


Odérové mikroklima - do vnitřního ovzduší vstupují pachy (vůně i zápachy) z venku i zevnitř - ze vzduchotechniky, stavebních materiálů, bytových předmětů a hlavně z činnosti člověka. Kromě obvyklých pachů z kouření a přípravy jídel se Kvalita vnitřního vzduchu je tvořena: v interiéru dnes vyskytují i styreny, formal• tepelně-vlhkostním, odérovým, aero- dehydy a odpary z nátěrů. Uvnitř prostoru solovým, toxickým, mikrobiálním vznikají při pobytu lidí tělesné pachy – antroa také světelným a akustickým mi- potoxiny a oxid uhličitý (CO2). kroklimatem. Toxické mikroklima je složka vnitřního Tepelně-vlhkostní mikroklima je tvořené tepelnými a vlhkostními toky uvnitř prostoru, které se vzájemně ovlivňují a podmiňují. Teplota i vlhkost je určující pro zdraví a spokojenost lidí, podílí se také na životnosti stavebních materiálů a celých budov. Optimální teplota v bytě by se měla pohybovat kolem 20-21 °C. V místnosti, ve které spíme, se doporučuje teplota kolem 18 °C. Chladnější místnost na spaní zajišťuje kvalitnější a hlubší spánek. Optimální vlhkost vzduchu je uváděna v rozmezí 45-60 %. Vyšší ani nižší vzdušná vlhkost není vhodná a může způsobovat zdravotní potíže. V dětském pokoji, pracovně či obývacím pokoji je doporučována vzdušná vlhkost do cca 50 %. Teplota a vlhkost závisí na různých faktorech, proto se také v různých částech prostoru liší.

ovzduší, která obsahuje znečišťující a škodlivé látky. Mezi základní škodliviny se řadí oxidy síry (SOx), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), ozon (O3), formaldehyd nebo smog. V interiéru budov je zdravotně nejzávažnějším plynem CO.

Aerosolové mikroklima je tvořeno aerosoly - pevnými částicemi (prachy) nebo kapalnými částicemi (mlhy), které jsou rozptýlené v ovzduší. Domovní prach, zvláště částice menší než 1 µm, je hlavní příčinou vzniku astmatu. Samostatným problémem ve stavebnictví je výskyt azbestového prachu, který ohrožuje zdraví člověka. Mikrobiální mikroklima je tvořeno mikroorganismy nacházejícími se v ovzduší - pyly, bakterie, viry, plísně a jejich spory, které mohou způsobovat řadu alergií. Pro obytwww.ekozpravodaj.wz.cz

19

Naše téma

ná prostředí činí únosná koncentrace mikrobů max. 200 až 500 mikroorganismů.m-3, v operačních sálech max. 70 mikroorganismů.m-3. Ve venkovním prostředí měst jsou koncentrace až 1 500 mikroorganismů.m-3. Nejúčinnějším způsobem v boji proti mikroorganismům ve vnitřním ovzduší je dostatečná filtrace přiváděného vzduchu. Legislativa vnitřního ovzduší Zákon o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.) se týká pouze ochrany „vnějšího“ ovzduší. Ochrana „vnitřního“ ovzduší je předmětem hygienických a pracovněprávních předpisů. Jedná se např. o zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a další prováděcí předpisy, např. vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Zdroje znečištění vnitřního ovzduší Škodliviny ve vnitřním ovzduší pocházejí nejčastěji ze spalovacích procesů (jak v krbu, kamnech, tak z hoření svíček, vznikají při vaření, smažení, pečení, fritování apod.), dále se uvolňují z nábytku, koberců, nátěrů, podlah, domácích mazlíčků, ale i z činností jako je kouření, používání čistících a desinfekčních prostředků, utírání prachu a luxování, používání vonných lamp, svíček, tyčinek, z pohybu osob atd. Nejčastěji jsou sledovány látky: oxid uhelnatý a uhličitý, oxidy dusíku a síry, domácí prach, formaldehyd a azbest. Pokud ve vnitřním prostředí někdo kouří, jsou tam přítomny zcela jistě i karcinogenní látky. Škodliviny z domácího spalování Následkem spalovacích procesů vznikají aerosolové částice různých velikostí, jež jsou schopny na svém povrchu vázat široké spektrum dalších látek a stejně tak na je20


jich povrchu probíhá množství chemických reakcí. Chemické složení aerosolu odpovídá původu jeho vzniku. Při hoření vznikají látky jako oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NO a NO2), těkavé organické látky (VOC, např. benzen, toluen, formaldehyd) či polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH či PAU, např. benzo(a)pyren, antracen, pyren). Složení aerosolu vycházejícího z hoření svíček odpovídá látkám v nich obsažených (barviva, aromatické látky). Svíčky jsou velkým zdrojem těkavých látek a polycyklických aromatických uhlovodíků. Koncentrace těkavých organických látek jsou v bytech často vyšší, než je tomu ve venkovním prostředí, uvolňují se např. z nábytku, koberců, čisticích prostředků, kosmetiky, barev a laků. Všechny látky mají vliv na poškozování dýchacího ústrojí člověka, od dráždění ke kašli, pálení sliznic, dušnosti, otravu (v případě expozice CO) až po rakovinná bujení. Stejně tak můžeme pocítit bolest hlavy. Jak vylepšit kvalitu vnitřního prostředí? Základním prostředkem je větrání v krátkých a pravidelných intervalech, pokud ovšem vnější ovzduší není nadmíru znečištěno. Důležité je také omezit činnosti © https://pixabay.com

Naše téma

(např. kouření, smažení, lakování) s produkcí znečišťujících látek v interiéru. Kvalita vnitřního ovzduší je podmíněna dodržováním hygienických zásad, pravidelného větrání i úklidu, ale záleží také na samotném vybavení nábytkem, na volbě podlahových krytin, nátěrových hmot, na přítomnosti zvířat, na prováděných činnostech uvnitř prostor, používání chemických čisticích prostředků, hygienických přípravků, kosmetiky a na mnoha dalších faktorech. Živé čističky vzduchu Pokud máte pochybnosti o čistotě vnitřního ovzduší v místnostech, kde pobýváte, můžete vyzkoušet některou domácí čističku vzduchu nebo si pořídit živé čističky - pokojové květiny. Je dokázáno, že rostliny čistí vzduch a zvyšují jeho vlhkost, absorbují škodlivé látky, tlumí hluk a v neposlední řadě mají relaxační a estetické účinky. Například palmy dokáží absorbovat benzen, formaldehyd a trichlorethylen. Dracény, břečťan, fíkusy či lopatkovec opět zvýší vlhkost v bytě či kanceláři a zbaví vzduch některých škodlivin. Kapradiny, kalanchoe, tlustice či jiné nenáročné květiny vám rovněž poslouží v interiéru k lepšímu ovzduší.


každém jednotlivci zvlášť. Naopak vnější ovzduší není tak jednoduché „vyčistit“. Vnější ovzduší nezná hranic a je ovlivňováno celou společností, ať už chováním občanů, dopravou nebo produkcí znečišťujících látek z průmyslu a lokálních topenišť. Pro ochranu zdraví před znečišťujícími látkami nám pomáhají informace od Českého hydrometeorologického ústavu, který upozorňuje a vydává výstrahy smogových situací.

http://www.szu.cz http://vetrani.tzb-info.cz

Každý z nás by měl mít povědomí o tom, co se v ovzduší nachází a jak nás mohou znečišťující látky v ovzduší ohrozit. Přesto je zřejmé, že zlepšení kvality uvnitř bytu i domu je mnohem jednodušší a záleží na

1. Jak si můžete vylepšit vnitřní ovzduší u vás doma? a) zapálením vonné svíce

b) pohlcovačem pachů

c) pravidelným větráním

2. Kolik času tráví dnešní průměrný člověk venku? a) 1-2 hodiny denně

b) 2-3 hodiny denně

c) 3-4 hodiny denně


21

Naše téma

Teplý domov a zdravé plíce Podzimní chladno nám venku zalézá pod kabát a zima už tluče na vrata. Lidé s ústředním vytápěním si starosti dělat nemusí, ale ti z nás, kteří se o teplo svého domova musejí postarat sami, přemýšlí, zda mají na zimu dostatečné množství kvalitního paliva. Domácí topeniště jsou jedním z významných zdrojů znečištění ovzduší v České republice. Jsou velkým zdrojem suspendovaných částic a polyaromatických uhlovodíků. Domácí kamna, krby a kotle nelze vybavit drahou technologií na čištění spalin, proto velmi záleží na tom, jaký zde zvolíme typ kotle a co v něm budeme spalovat. Typ paliva doporučují výrobci kotlů. Z výsledků měření emisí vyplývá, že pokud toto doporučení dodržíme, budou naše emise odpovídat námi provozované technologii a my se nebudeme muset obávat o naše plíce, neboť škodliviny, které vypouštíme z komína, samozřejmě vdechujeme jak v okolí domu, tak i ve vnitřních prostorách domu.

Emise z domácích topenišť ovlivňuje řada faktorů, jako je volba typu kotle a způsob regulace výkonu, druh a spotřeba paliva či nelegální pálení odpadů. Spalování odpadu tentokrát pomineme, protože se mu věnujeme ve článku: Co dokáží odpady v domácích topeništích? Snížit emise škodlivin z domácích topenišť je možné. Mezi nejdůležitější opatření patří: 1. úspory energie snížením tepelných ztrát domu, 2. modernizace vytápění (účinnost kotle, požadavky na kvalitu paliv a kotlů, přechod na jiné palivo), 3. spalovat pouze to, co do kotle patří (nespalovat mokré dřevo, nepálit odpady).


22


Naše téma

Domácí topeniště a zdraví Dle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je významná část obyvatel České republiky vystavena nadlimitním koncentracím suspendovaných částic (PM10, PM2,5) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs). Zhoršená kvalita ovzduší není problémem jen aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde se suspendované částice a benzo[a]pyren dostávají do ovzduší převážně z lokálního vytápění. Na mnoha místech ČR jsou překračovány povolené imisní limity. V roce 2015 došlo k překročení denního imisního limitu suspendovaných částic PM10 na 2,5 % území České republiky, kde žije 10,4 % obyvatel. Území, na kterém došlo k překročení ročního imisního limitu suspendovaných částic PM10 v roce 2015 bylo 0,02 % území s cca 0,01 % obyvatel. V Ústeckém kraji došlo v roce 2015 k překročení denního imisního limitu suspendovaných částic PM10 na 0,45 % jeho území a ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren na 4,09 % jeho území. K překročení limitů dochází jednak v lokalitách s vyšší zátěží nebo koncentrací většího počtu vlivů (doprava, koncentrace průmyslu), jednak v obcích, kde převažuje vytápění domácností pevnými palivy a kde charakter terénu (případně další vlivy) neumožňuje dobrý rozptyl emisí (např. obec v dolíku). Jak správně topit Pro dosažení ekologicky čistého a vysoce účinného spalování je důležité především kvalitní palivo, které je vhodné pro dotčený kotel či kamna (dřevo, dřevěné brikety, uhelné brikety), dostatečný a dobře regulovatelný přísun kyslíku a dostatečně vysoká teplota v topeništi kamen nebo krbu.

PAHs jsou velkou skupinou organických sloučenin, nejznámější a nejlépe prozkoumaný z nich je benzo(a)pyren. Obecně se PAHs tvoří zejména při neúplném spalování organických materiálů. U řady PAHs byly prokázány rakovinotvorné účinky, popsány byly případy vyvolání rakoviny kůže, plic a pravděpodobně i trávicího systému.

Na začátku topení je topné těleso a komín chladné. Při zatápění je proto důležité nejdříve zahřát topné těleso a komín na požadovanou provozní teplotu. K zatápění dobře poslouží vhodný ekologický podpalovač a drobné suché dříví. Aby vypouštěné emise škodlivých látek při spalování byly co nejnižší, a zároveň aby bylo docíleno maximálního využití paliva, musí zůstat plyny a prachové částice vznikající při spalování v rozehřátém topeništi kamen nebo krbu co nejdéle, dokud téměř úplně neshoří. Velkou a důležitou roli přitom hraje optimální přísun vzduchu pro spalování do topeniště kamen a krbu. Při jednotlivých fázích spalovacího procesu se potřebné množství vzduchu mění - při zatápění a počátečním rozhoření je potřeba větší množství vzduchu proudící do topeniště především zespodu zpod roštu (označované jako primární přívod vzduchu), naopak po dostatečném rozhoření a vytvoření vrstvy žhavých uhlíků je pro úsporné a pomalé spalování důležité snížit množství vzduchu přiváděného do topeniště - uzavření spodního primárního vzduchu, přivření sekundárního vzduchu v horní části a zároveň je do topeniště přiváděn samovolně podle potřeby předehřátý terciární vzduch ze zadní a horní části topeniště (tento terciární vzduch není nikdy regulovatelný). www.ekozpravodaj.wz.cz

23

Naše téma

Nedostatek vzduchu při jednotlivých fázích spalování má za následek špatné prohořívání paliva, nadbytečné množství vzduchu při spalování naopak zatěžuje topeniště kamen a krbu nebo může vést k poklesu teploty, díky čemuž se topení stává méně efektivní. Optimální je regulovat přísun vzduchu podle teploty spalin a doporučení výrobce. Každé palivo se vyznačuje jinými charakteristickými vlastnostmi, a proto se i jinak chová při spalování. Dřevo se stejně jako hnědouhelné či dřevěné brikety skládá nejenom z částic pevných, ale také z prchavých. Nejprve hoří látky prchavé, tedy ty, které nejsou vidět. Se stoupající teplotou v prostoru topeniště se pak postupně začnou štěpit i pevné části, a tak vznikají hořlavé výpary, které mohou reagovat s kyslíkem přiváděného vzduchu. Na rozdíl od spalování topného oleje nebo plynu zde můžeme rozlišit dvě fáze. Hoření prchavých látek doprovází velký plamen. Poté, co chytnou pevné části, se plamen podstatně zmenší. Tomu odpovídá i různá teplota a vzhled plamenů během topení. Patříte-li mezi zodpovědné lidi, kterým záleží na zdraví Vašem i Vašich blízkých, topte výhradně jen kvalitním palivem. Váš komín si nechte pravidelně vyčistit a kontrolujte tah. Kotel je také třeba nechat zkontrolovat a seřídit, je to důležité pro jeho úsporný a bezpečnostní provoz. Nepřetápějte. I pro Vaši imunitu je lepší menší rozdíl teplot mezi venkovní a teplotou u Vás doma. Pokud snížíte teplotu uvnitř domu o pouhý 1°C, ušetříte za rok až 6 % nákladů

na vytápění. Důležité je také zamezit zbytečným únikům tepla. Co vychází z komína ? Pro ty, které soused obtěžuje kouřem, je tu rada, jak se bránit. Pokud vyčerpáte možnosti se rozumně se sousedem domluvit, můžete podat stížnost na obecní úřad. Ke stížnosti je dobré doložit fotodokumentaci barvy kouře vycházejícího ze sousedova komína. Barva kouře přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic. Překročí-li tmavost kouře 2. nebo 3. stupeň Ringelmannovy stupnice šedi, může obec zasáhnout a v přestupkovém řízení vyzve k nápravě, případně uloží pokutu. Na závěr doporučení pro nás všechny: zima prověřuje naší imunitu i bez zbytečných škodlivin v ovzduší. Snažme se nezhoršovat zbytečně životní prostředí. Promýšlejme dobře, čím si zatopíme, abychom měli teplý domov a přitom nám zůstaly zdravé plíce.

Máte revizi vašeho kotle na tuhá paliva? Termín - 31. 12. 2016 Více informací

1. Kolik ušetříte za rok, když snížíte teplotu uvnitř domu o 1 °C? a) 2 % nákladů na vytápění c) 6 % nákladů na vytápění

24


b) 3 % nákladů na vytápění

Naše téma

Čistá mobilita je pro každého Píše se rok 2050 a emise z dopravy jsou o 60 % nižší, než tomu bylo v roce 1996. Zboží, které se převáží na trase delší než 300 km, se z 50 % přepravuje po železnici. Do měst je zakázáno jezdit auty se spalovacími motory. S koncem klasických automobilů a vývojem nových technologií se zásadně zlepšila i bezpečnost na silnicích. Udržitelná nízkouhlíková paliva, tedy především biopaliva druhé generace, se využívají více než ze 40 %. Na takovéto vizi o dopravě v roce 2050 se shodla Evropská komise v Bruselu dne 28. 3. 2011 a své přání sepsala do Bílé knihy. Jak se vize naplňuje? Doprava patří vedle průmyslu a lokálního vytápění k významným znečišťovatelům ovzduší. Na území České republiky dochází z hlediska kvality ovzduší především k překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM2,5, PM10, NO2, a VOC. Na povrchu suspendovaných částic jsou vázány polycyklické aromatické uhlovodíky - zejména benzo(a)pyren, které mají významné mutagenní, teratogenní a karcinogenní účinky. Tyto látky vznikají významnou měrou v dieselových a benzinových motorech. Přestože některé emise z dopravy klesají, situace zůstává nadále neuspokojivá. Ze všech energetických sektorů se právě v dopravě zvyšuje produkce skleníkových plynů. Silniční doprava je také významným původcem smogu. Počet motorových vozidel, pohybujících se na našich silnicích, stále roste. Ve městech je soustředěna většina obyvatel ČR. Přesto za prací dojíždí každý pátý ekonomicky aktivní člověk. Průměrné stáří osobních automobilů v ČR v 1. čtvrtletí roku 2016 překonal hranici 15 let a dosáhl 15,1 roku. To je absolutně nejvyšší hodnota od roku 1993. Autobusů s průměr-

ným stářím 14,34 let jezdilo k 30. září 2015 téměř 20 000. Ekologicky na stlačený zemní plyn – CNG jezdí přibližně 4,5 % autobusů, tedy kolem 880. Ke zlepšení situace by měl přispět i Národní akční plán čisté mobility (NAP CM) pro období 2015-2018, který pomůže rozvoji elektromobilů a vozů na alternativní paliva. Udržitelná doprava Udržitelná doprava se snaží minimalizovat svůj dopad na životní prostředí a využívat spíše obnovitelné zdroje energie. Za typické příklady udržitelné dopravy je považována chůze, jízda na kole, veřejná doprava nebo sdílení automobilů. Přechod k udržitelné dopravě vyžaduje nejen změnu technologií, ale i změny v přepravě zboží a surovin. Nákladní doprava by se zčásti měla přesunout na železnice a vodní toky. Potřeba přepravy zboží a surovin během let stále poroste, proto je nutné zefektivnit dopravní sítě tak, aby co nejméně zatěžovaly obce a přitom nevytvářely ve volné krajině pro živočichy neprůchozí bariéry. Dobrým příkladem udržitelné dopravy je carsharing, kdy si auto půjčujete dle potřeby ze specializovaných půjčoven, které www.ekozpravodaj.wz.cz

25

Naše téma

deme, proto je třeba zaměřit se na alternativní způsoby pohonů vozidel: CNG a LNG CNG (Compressed Natural Gas) a LNG (Liquified Natural Gas) je zemní plyn, který je ve formě CNG stlačený a ve formě LNG je zkapalněný. Pro osobní automobily se užívá spíše CNG. LNG lze využít pro autobusy, ná-kladní automobily a nákladní lodě. LNG má oproti CNG výhodu v tom, že díky kapalné formě se ho do nádrže vejde © https://pixabay.com více, proto má vozidlo s LNG větší dojezd. Výfukové plyny ze spalování zemního plynu často mívají moderní vozidla na alterna- jsou podstatně méně škodlivé než ze spativní paliva. Jeden sdílený automobil může lování benzínu či nafty. zároveň ušetřit až deset parkovacích míst. Carsharing funguje např. v Brně, Praze, Li- Diesel Gas berci, Plzni, Ostravě, Pardubicích, Olo- Jde o technologii založenou na principu mouci a Hradci Králové. Dalším krokem míchání dvou různých paliv. Funguje tak, k udržitelné mobilitě je častější využívání že do pracovního prostoru motoru je cílenemotorových prostředků nebo pěší chůze. ně vstřikováno snížené množství nafty Také jízda městskou hromadnou dopravou a chybějící rozdíl je doplňován plynem (obje k životnímu prostředí šetrnější, než indi- vykle LPG - Liquefied Petroleum Gas, ale jsou známy i aplikace využívající CNG). viduální automobilová doprava. Výsledkem je vyšší výkon motoru, záběr i Nejlepší je chodit pěšky při nižších otáčkách, snížené provozní nákChůze posiluje srdeční činnost, snižuje ri- lady a zejména snížení emisí škodlivých ziko infarktu myokardu i mozkové mrtvice, látek. snižuje hodnoty krevních tuků, zvyšuje hustotu kostní tkáně a tím zpomaluje osteo- Biometan porózu, zlepšuje pružnost a ohebnost, Biometan je bioplyn bez CO2 obsahující cca takže zabraňuje tuhnutí kloubů i svalů, působí příznivě na snížení krevního tlaku, udržuje produkci hormonů, které brání úbytku svalové hmoty provázející stárnutí a nečinnost, zlepšuje okysličování těla od pokožky (zpomaluje tvorbu vrásek) až po mozek (zlepšuje paměť), zvyšuje produkci a uvolňování endorfinů v mozku, které snižují stres, úzkost, depresi; člověk se při chůzi uvolní a lépe spí. Nicméně potřeba přemísťovat se na delší trasy rozhodně neklesá a v dnešní globali© https://pixabay.com zované době se již bez cestování neobej26


Naše téma

O krok napřed... Pro města Most a Litvínov se již zpracovává strategický dokument tzv. „Plán udržitelné mobility“, jehož cílem bude zkvalitnění dopravy ve městech ve všech oblastech (pěší, cyklo, automobilová doprava, nákladní, parkování atd.).

Elektromobily Elektromobily jsou vozidla poháněná elektrickou energií, jejichž dojezdová vzdálenost závisí především na kapacitě akumulátoru. S elektromotorem jezdí dnes nejen automobily, ale i motocykly, choopery, skútry, autobusy, dodávky a dokonce i letadla.

Vodíková technologie Využití vodíku v dopravě je principiálně V současné době mají občané jedinečnou možné pro všechny její druhy (pozemní, možnost zapojit se do tvorby tohoto dovodní, letecká). Vodík může vozidlo pohákumentu. Na webových stránkách - monět dvěma odlišnými způsoby. Za prvé bilita-most-litvinov.cz, mohou jednomůže být v palivových článcích, které duchou formou vyplnit tzv. pocitovou v reakci s kyslíkem vytváří přes akumulámapu nebo dotazník pro domácnosti. tory energii pro elektromotor. Tento způDo pocitové mapy lze zapsat své náměty, sob se často objevuje v kombinaci s klasipřipomínky, dopravní problémy (chyběckým spalovacím motorem a tvoří hybridní jící přechody, nebezpečné křižovatky, pohon, který se vyznačuje velmi nízkou špatný stav komunikací apod.). Výsledspotřebou uhlíkatých paliv. kem analýzy bude sumarizace potřeb Druhým způsobem je použití vodíku přímo obyvatel, požadavky na zvýšení nebo jako paliva ve spalovacím motoru, který snížení kapacity dopravy ve všech obovšem musí být speciálně upraven, ale lastech apod. Následně budou navržezařízení jsou velice drahá. Oproti elektrona opatření vedoucí ke zlepšení stavu mobilu je výhodou vodíkového pohonu dopravy ve městech. rychlé tankování. Z vozidel poháněných vodíkem je místo výfukových plynů vy98 % metanu. Má nejnižší emise skleníko- pouštěna jen vodní pára. vých plynů a nejnižší spotřebu energie Jak přejít k čisté mobilitě? v celém životním cyklu v porovnání s ostatními konvenčními biopalivy, zejména je-li Národní akční plán čisté mobility (NAP CM) pro období 2015-2018, má za cíl prosaprodukován z odpadní biomasy. dit opatření, která povedou ke snižování zdravotně rizikových emisí z dopravy a k postupnému odklonu od využívání ropy v dopravě. Prostředkem pro naplnění těchto cílů je např. medializace čisté mobility, vzdělávání, osvěta a propojení se současnými iniciativami a programy (Evropský týden mobility, Místní agenda 21, CIVITAS, Smart Cities, Projekt Zdravé město, Program podpory NNO apod.) © https://pixabay.com


27

Aktuálně z kraje

Kotlíkové dotace aktuálně

Ústecký kraj přijal 1 557 žádostí o tzv. kotlíkovou dotaci, tedy příspěvek pro občany kraje na výměnu zastaralých a neekologických kotlů na tuhá paliva za nízkoemisní účinné tepelné zdroje. Doposud bylo orgány kraje schváleno 1 381 smluv o celkovém objemu převyšujícím 158 milionů korun. Ministerstvu životního prostředí (MŽP) se podařilo získat prostředky z evropských fondů na výměnu starých, neekologických kotlů za nové (tzv. kotlíková dotace). Kotlíkové dotace mají přispět ke zlepšení ovzduší v regionu, k ochraně zdraví obyvatel a také přírody. Právě domácí topení především hnědým uhlím je považováno za jeden z nejvýznamnějších zdrojů znečištění ovzduší. MŽP se podařilo u Evropské komise vyjednat navýšení 3 miliardové alokace první výzvy o dalších 10 procent. O navýšení prostředků pro občany mohou kraje žádat okamžitě a některé tak již učinily. Kotlíkové dotace, které domácnosti čerpají prostřednictvím krajských úřadů na výměnu zdrojů tepla a takzvaná mikroenergetická opatření, jsou hrazeny z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Z něj o peníze nejdříve žádají kraje, aby je následně přerozdělily prostřednictvím svých vlastních výzev mezi domácnosti. První výzvy tzv. kotlíkových dotací má většina krajů ČR úspěšně za sebou. Zájem domácností byl po celé zemi tak velký, že původní rozdělovaná 3 miliardová částka je v některých krajích beze zbytku vyčerpána. Jsou i kraje, v nichž počet žádostí výrazně překročil původně vymezené prostředky pro první vlnu kotlíkových dotací. Proto 28


začalo MŽP již na jaře 2016 jednat s Evropskou komisí o dalším uvolnění peněz. Nakonec bylo úspěšné a díky tomu můžeme do krajů ještě letos poslat téměř 300 mil. korun. Peníze by kraje měly použít na uspokojení zejména těch domácností, které uspěly se svou žádostí o dotaci, ale pro velký zájem na ně již nezbyly finanční prostředky. S jejich zástupci se uskutečnilo několik jednání, na kterých byly dojednány konkrétní pod-


Aktuálně z kraje


mínky dalšího čerpání finančních prostředků, a kraje tak mohou o navýšení původní alokace žádat už dnes. Je na uvážení každého kraje, zda v jejich konkrétní situaci možnost navýšení využijí. V Ústeckém kraji už v minulých letech proběhla dvě kola na kotlíkové dotace. Jednalo se ale čistě o finance od kraje a Státního fondu životního prostředí, proto celková alokace a počet poskytnutých dotací byly značně omezené. V roce 2016 šlo o první kolo dotačního programu v rámci OPŽP (tedy za přispění evropských peněz), ze kterého mohly čerpat všechny kraje a v rámci administrace a řízení programu poskytnout finanční prostředky svým občanům. Díky tomu byla k dispozici mnohem vyšší částka, také se rozšířil počet možností, které mohli příjemci v rámci výměny tepelného zdroje využít (např. o tepelné čerpadlo). O program byl mezi občany velký zájem, o čemž svědčí počet uzavřených smluv.

Podle požadavků MŽP by mělo být do konce roku 2018 zrealizováno v kraji minimálně 1 080 projektů. Maximální způsobilé výdaje na jednotlivé projekty jsou ve výši 150 tisíc korun. Podle ministerstva je nutné v Ústeckém kraji vyměnit cca 48 tisíc stávajících kotlů na tuhá paliva. Výzva pro občany byla vyhlášena těsně před koncem roku 2015, plánováno bylo vyměnit minimálně 1 080 starých kotlů, žádosti se pak začaly přijímat koncem ledna 2016, aby všichni zájemci měli čas splnit podmínky programu a připravit si nezbytné dokumenty. Uzávěrka byla poslední březnový den. Během této doby probíhala zároveň propagační a informační kampaň, aby se předešlo nedorozuměním a chybám v podaných žádostech. Pracovníci krajského úřadu zorganizovali třináct seminářů pro zájemce, především v obcích v nejvíce znečištěných oblastech. Právě osobní kontakt a důkladné předání informací bylo občany a žadateli velmi kladně www.ekozpravodaj.wz.cz

29

Aktuálně z kraje

hodnoceno. Také se tím podařilo zmírnit počet chyb v žádostech, které by mohly vést ke zbytečnému vyřazení uchazečů. Žadatelé si mohli vybrat z několika možností nových tepelných zdrojů, tak aby nové řešení nejvíce vyhovovalo jejich potřebám. Největší zájem, cca 46 %, zaznamenaly kombinované kotle na uhlí a biomasu, dále tepelná čerpadla (22 %), uhelné kotle s vysokou třídou účinnosti (15 %), plynové kotle a kotle na biomasu. Nejvíce žadatelů požádalo o výměnu zastaralých zdrojů tepla v oblastech spadající pod obce s rozšířenou pravomocí (ORP) ORP Děčín - 190 žadatelů, ORP Louny – 175 žadatelů, ORP Litoměřice – 128 žadatelů, ORP Rumburk – 127 žadatelů a ORP Ústí nad Labem – 121 žadatelů. Maximální výše dotace činila 127 500 Kč z maximální výše způsobilých výdajů ve výši 150 tisíc korun, přičemž při poskytnutí dotace je vždy vyžadována spoluúčast příjemce (ve výši podle zvoleného cílového zdroje tepla). Kromě toho musely být splněny další podmínky vedoucí k energetickým úsporám a tím pádem ke snížení škodlivých emisí a zvýšení čistoty ovzduší v našem kraji (např. realizace tzv. mikroenergetických opatření či žádost do programu Nová zelená úsporám). K 21. 10. 2016 bylo proplaceno cca 516 dotací za cca 60 mil. Kč. Smyslem kotlíkové dotace je prostřednictvím výměny zastaralých a neekologických tepelných zdrojů na tuhá paliva za nízko30


emisní typy snížit zátěž na životní prostředí a chránit zdraví občanů v krajích. Lze předpokládat, že MŽP ČR v rámci OPŽP připraví v dohledné době pro kraje další výzvu, tak aby ty mohly zadministrovat co nejvíce nových žádostí a rozdělit mezi své občany další významné prostředky. Pro „Kotlíkovou dotaci“ je v rámci České republiky k dispozici ještě dalších 6 miliard korun a Ústecký kraj si určitě v dalším období „řekne“ o další finanční prostředky na výměnu zastaralých zdrojů tepla jednak z důvodu uspokojení všech žadatelů, kterých je v Ústeckém kraji stále hodně, ale hlavně z důvodu zlepšení životních podmínek všech občanů a návštěvníků Ústeckého kraje. MŽP spolu se Státním fondem životního prostředí ČR již v tuto chvíli připravují další kolo kotlíkových dotací, v němž budou moci domácnosti, respektive kraje získat znovu 3 miliardy korun na výměnu starých neekologických kotlů za nové i na mikroenergetická opatření. Nejprve je ovšem nutné, aby proběhlo vyhodnocení prvních efektů 1. výzvy. Toto vyhodnocení 1. výzvy vychází z požadavku Evropské komise. Po tomto vyhodnocení bude moci MŽP vypsat 2. výzvu pro kraje. Za příspěvěk děkuje redakce Ing. Jiřímu Milerovi a Ing. Dagmar Cettlové (Krajský úřad Ústeckého kraje)

Aktuálně z kraje

OdCom

- projekt česko-saské spolupráce Saský státní ministr Thomas Schmidt navštívil 26. února 2015 ministra pro životní prostředí Richarda Brabce a hovořili mimo jiné o stále se vyskytující pachové zátěži v Krušnohoří s tím, že bez oboustranné spolupráce není možné tento problém řešit. Ministr Brabec přislíbil pomoc v hledání řešení. „Zjištění původce nebo původců zápachu je pro řešení situace naprosto klíčové a obě strany musí při hledání řešení tohoto problému velmi úzce spolupracovat,“ komentoval setkání ministr Brabec. Česká strana ani německý výzkum v Krušnohoří a Vogtlandu nezjistily jednoznačného původce zmiňovaného zápachu a ani s jistotou neprokázaly, že pochází skutečně z české strany. Všechny podniky, které německá strana označuje jako možné původce zápachu, mají nainstalované nejlepší dostupné techniky a splňují všechny normy stanovené EU. Výbornou spolupráci se Saskem dokazují konkrétní projekty, jako je UltraSchwarz (“Ultrajemný prach a zdraví v Erzgebirgskreis a Ústeckém kraji”) nebo projekt INTERKLIM („Klimatologická spolupráce pro česko-saské pohraničí“).

©http://www.euroreg.cz

vu se sídlem v Ústí nad L. Cílem projektu bylo určit zdravotní rizika pro obyvatele Annaberg-Buchholz a Ústí nad Labem, která pocházejí z působení nových škodlivin v ovzduší; tj. z ultrajemných částic a sazí PM1, a které je součástí pouze malého množství mezinárodních studií. Projekt byl zahájen 1. července 2011 a trval 3,5 roku.

Přeshraniční spolupráce v oblasti ovzduší má nyní své pokračování v rámci Programu spolupráce Česká republika – Sasko 2014 – 2020, který umožňuje realizaci a financování přeshraNa projektu INTERKLIM spolupracoval od ničních projektů v česko-saském příhraničí. ledna 2013 do prosince 2014 Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii Cílem projektu OdCom - Objektivizace stíža Centrum výzkumu globální změny v Brně. Cí- ností na zápach v Erzgebirgkreis a v Ústeclem projektu bylo mimo jiné zpracování přes- kém kraji – příspěvek k analýze příčin a zjišťováhraniční diagnózy, projekce a regionální analýza ní zdravotních následků je objektivní vyhodnoklimatu a také instalace informačních panelů cení zápachových epizod, měření ultrajemných o změně klimatu v turistických oblastech pří- částic a zjišťování podílu těkavých látek v jednotlivých velikostních třídách. Dále analyzování hraničí. toxikologického rizika zapáchajících látek a zjiProjekt UltraSchwarz byl řešen ve spolupráci šťování možných zdrojů zapáchajících látek. Výzkumného svazu veřejného zdraví Saska při V epidemiologické studii pak bude následně Technické Univerzitě Drážďany, Saského zem- studováno a vzájemně porovnáno objektivní ského úřadu pro životní prostředí, zemědělství zdravotní nebezpečí a subjektivně pociťované a geologii, Leibnizova ústavu pro výzkum tropo- zdravotní následky. Důležitou aktivitou prosféry e. V. v Lipsku, Českého hydrometeorolo- jektu je i osvěta obyvatelstva tak, aby byl snížen gického ústavu Praha – pobočka Ústí nad L., konfliktní potenciál a došlo k patřičné inforKrajského úřadu Ústí nad L. a Zdravotního ústa- movanosti cílových skupin. www.ekozpravodaj.wz.cz

31

Aktuálně z kraje

Doba trvání projektu: 1. 4. 2016 – 31. 3. 2019, podmínkou projektu je i pětiletá udržitelnost po ukončení projektu. Partneři projektu: Technische Universität Dresden – hlavní partner projektu (TU) Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie (LfULG) TROPOS – Leibniz-Institut für Troposphärenforschung (TROPOS) Sächsisches Staatsministerium für Soziales und Verbraucherschutz (SMS) Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Ústecký kraj (ÚK) Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem (ZÚ) Úkolem ČHMÚ je měření ultrajemných částic ve venkovním ovzduší (UJČ) ve střídavém režimu, kdy bude prováděno 5 minutové měření s termodenuderem a bez něj a bude možné zjistit podíl těkavých látek navázaných na tyto prachové částice. Nákup přístrojů pro ČHMÚ zaštítí Ústecký kraj. Řada z těchto těkavých látek může být potenciálním zdrojem zápachu, který je identifikován v příhraniční oblasti. Vlastní identifikace těchto látek je úkolem Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. Spolu s měřením UJČ bude provádět ČHMÚ i měření dalších škodlivin ve venkovním ovzduší včetně meteorologických dat. Úkolem ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem bude zajištění sledování pachových epizod u kvalifikovaných „čichačů“, kteří budou po zaškolení schopni popsat a zachytit obtěžující zápach. Zároveň budou vybaveni zařízením pro odběr ovzduší. Odebraný vzorek těkavých látek bude analyzován a budou identifikovány látky s nízkým čichovým prahem. Budou provedena také kampaňová měření a zajištěno statistické zpracování zjišťující zdroj zápachu. V další části projektu budou sledovány pomocí dotazníků potíže pacientů lékařů zajišťujících péči o dospělé a péči o děti, které by mohly souviset se znečištěním ovzduší pachovými látkami. Rozsah závisí na ochotě rodičů a pacientů ke spolupráci. Součástí projektu bude i pokračování analýz dopadů dlouhodobého vdechování ultrajemných částic měřených ČHMÚ již na dvou místech v Podkrušnohoří v projektu Cíl-3 „UltraSchwarz“ a na dalších dvou lokalitách projektu „OdCom“. Sledována bude i nadále úmrtnost a příjmy do nemocnic a díky návaznosti těchto dvou projektů budou mít zdravotníci k dispozici podstatně delší řadu měření pro kvalitní vyhodnocení dat.

32


Aktuálně z kraje

Patří CO2 pod zem? Oxid uhličitý (CO2) je v posledních letech nejvíce zmiňovaným plynem v diskuzích o změnách klimatu Země. Hovoří se o něm jako o odpadu, kterého je potřeba se nějakým způsobem zbavit. Jedním z návrhů, jak snížit vliv emisí CO2 na tzv. globální oteplování, je jeho ukládání pod zem. Jak tato metoda funguje a jaká jsou její rizika? CO2 se vždy v atmosféře nacházel přirozeně. V dobách utváření zemské atmosféry se dostával CO2 do ovzduší častou vulkanickou činností - erupcí sopek. Vulkanická činnost je zdrojem emisí CO2 i v současné době. Ale od doby, kdy nastala průmyslová revoluce a začala se ve velkém využívat fosilní paliva (ropa, uhlí, plyn), představuje významný zdroj CO2 člověk. Asi polovinu z celého množství CO2 vstřebává vegetace nebo se rozpouští v oceánech, kde způsobuje jejich okyselování. Zbytek se hromadí v atmosféře a ovlivňuje klima Země. CO2 byl tedy po právu zařazen mezi skleníkové plyny. Proč potřebujeme CO2 CO2 je v podstatě jediným přirozeným zdrojem uhlíku pro život. Je zachycován rostlinami a tyto z něj pomocí procesu fotosyntézy vytváří kyslík, který potřebují všechny živé organismy k dýchání. Současně také udržuje na Zemi teplo vytvářené sluneční energií. Bez tohoto jevu, známého jako “skleníkový efekt”, by život na Zemi nebyl možný. CO2 společně s ostatními skleníkovými plyny a parami (metan, ozon, vodní pára) má schopnost pohlcovat tepelné infračervené záření, díky čemuž se ohřívá spodní vrstva atmosféry a zemský povrch. Je-li však v atmosféře CO2 nadbytek, začne skleníkový efekt působit až příliš silně. Přirozený skleníkový efekt je důležitý pro uchovávání stabilní teploty na Zemi, ale v souvislosti s lidskými aktivitami dochází k jeho neustálému prohlubování. To vede až k ovlivnění tepelné bilance Země a nárůstu průměrné teploty. Dochází-li k nepřirozenému ohřívání planety, pak hovoříme o globálním oteplování. V dobách před průmyslovou revolucí byl obsah CO2 přirozeně regulován fotosyntetizujícími organis-

my. Dnes už nestačí jen rostliny, ale je potřeba technologií, které by mohly pomoci zastavit růst teploty na Zemi. Pro snižování množství CO2 vypouštěného do ovzduší se vědci snaží vyvíjet různé metody pro jeho záchyt z odpadních plynů a ze spalin a následné uložení. CCS CCS je zkratkou anglického výrazu Carbon Capture and Storage (případně Carbon Capture and Sequestration), tedy zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Jedná se o ucelený soubor technologií, který může zabránit vypouštění velkých množství CO2 do atmosféry. Technologie CCS by měla být zahrnuta do samotné výroby energie a vytvářet tak uzavřenou smyčku, kdy se uhlík původně vytěžený ze země ve formě plynu, ropy a uhlí vrátí zase zpět ve formě CO2. Technologie CCS by měla mít velký potenciál pro snížení celosvětových emisí CO2 v relativně krátkém časovém úseku.

© www.enviro.blr.com


33

Aktuálně z kraje Celý technologický proces CCS tvoří tři hlavní fáze: 1. Zachytávání – separace CO2 od jiných plynů produkovaných ve velkých průmyslových provozech, například uhelných a plynových elektrárnách, ocelárnách nebo cementárnách. 2. Přeprava – zachycený CO2 se stlačí a obvykle speciálním potrubím přepraví do lokality vhodné pro jeho hlubinné uložení. 3. Ukládání – CO2 se vtlačí do horninových struktur ležících hluboko pod zemským povrchem, v hloubkách kolem jednoho kilometru a více. Zachytávání (separace) CO2 Při separaci CO2 probíhají chemické reakce s roztoky při různých teplotách. Roztoky reagují s oxidy síry, a proto je zapotřebí nejprve spaliny odsířit. Předpokládaná účinnost separace je cca 85-95 % a náklady na zachycení CO2 jsou odhadovány na 25-60 EUR na tunu zachyceného CO2. Technologie je však nákladově efektivní pro velké bodové zdroje (elektrárny, průmyslová výroba), které mají roční produkci CO2 1 milion tun a více. Přeprava CO2 Zachycený CO2 může být dopraven na úložiště potrubím nebo na menší vzdálenosti lodí. Doprava nákladními automobily by byla příliš ná-

kladná. Ukládání CO2 CO2 může být uložen v lokalitách s vhodnými geologickými podmínkami, např.: • hluboké slané akvifery (jde o hluboko pod zemským povrchem uložené vrstvy pórovité horniny zaplněné vodou). Tyto struktury mají potenciálně největší kapacitu pro ukládání CO2), • vytěžená ložiska uhlovodíků (ropy a zemního plynu), • uhelné sloje nacházející se příliš hluboko na to, aby mohly být těženy, • specifické druhy hornin, například čedič. Ukládání CO2 může být provedeno čtyřmi způsoby: 1. do geologických formací s nepropustnou vrchní vrstvou hornin, která zabrání úniku CO2, 2. do prostor (škvír) v geologické formaci, 3. rozpouštěním ve vodě, která se nachází v geologické formaci, 4. mineralizace - rozpuštěný CO2 reaguje s okolními horninami a vytvoří se minerály. Na světě se nachází obrovské množství potenciálních úložišť CO2 a jejich celková úložná ka-

© http://www.geology.cz

34


Aktuálně z kraje

© http://www.geology.cz

pacita se odhaduje až na 10 bilionů tun. Rizika a nevýhody Jsou definována možná rizika ukládání CO2 do podzemí: 1. CO2 může unikat v místech geologických zlomů,

roba), • 1 projekt výroby syntetického zemního plynu (syngasu), • 1 projekt výroby železa a oceli. CCS v České republice

V legislativě ČR je ukládání CO2 již zahrnuto v zákoně č. 85/2012 Sb., o ukládání CO2 do pří2. ukládání CO2 pod vysokým tlakem rodních horninových struktur, avšak Ministermůže způsobit pohyby hlubinných vod či stvo životního prostředí (MŽP) nepovolí uklámikrozemětřesení, dání pod povrch do roku 2020. Čeští geologové 3. rozpouštění CO2 může snížit pH a tak několik let zkoumají lokality, kde by se technorozpouštět některé minerály. logie na zachytávání a ukládání mohla uplatnit. Nevýhodou technologie CCS je zvýšení nákladů Česká geologická služba už vytipovala lokality na výrobu elektrické energie až o 150 %, ne- na našem území. Jde o pás hluboko uložených, vyjasněné financování, nedůvěra ze strany ve- prvohorních usazenin táhnoucí se od Žatce až řejnosti a také neexistující mezinárodní úmluvy do Podkrkonoší a v pásu karpatské předhlubně na východní Moravě. Předběžný odhad úložné o využití CCS. kapacity je zhruba 850 milionů tun CO2. CCS ve světě Na světě je v provozu nebo se připravuje celkem 22 velkých projektů CCS. Tři z nich jsou z oblasti elektroenergetiky, zbylých 19 pak představují aplikace průmyslové:

http://www.geology.cz/ccs/ technologie-ccs

• 10 projektů v oblasti úpravy zemního plynu, • 3 projekty v oblasti výroby hnojiv, • 3 projekty výroby vodíku nebo rafinace ropy, • 1 projekt výroby etanolu (chemická výwww.ekozpravodaj.wz.cz

35

Rozhovor

Největším problémem jsou pachové látky O poslání a činnosti České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Ústeckého kraje v oblasti ochrany ovzduší vedla rozhovor se zástupcem ředitele oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem a vedoucím oddělení ochrany ovzduší Ing. Jaroslavem Hájkem, Ing. Milena Vágnerová, vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří. Jaké je poslání ČIŽP?

Ing. Jaroslav Hájek zástupce ředitele oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem a vedoucí oddělení ochrany ovzduší

ČIŽP je samostatnou organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem životního prostředí ČR. Je to odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Činnost vykonává v pěti oblastech: v ochraně ovzduší, ochraně vod, v odpadovém hospodářství, v ochraně přírody a ochraně lesa. Postupně pak přijala do okruhů své působnosti další oblasti: ochranu ozónové vrstvy Země, dohled nad nakládáním s chemickými látkami a přípravky, prevenci havárií, problematiku obalů a geneticky modifikovaných organismů. A jaké činnosti provádí ČIŽP? Hlavní náplní činnosti ČIŽP jsou kontroly, šetření a revize na konkrétních místech. Porušování platných právních předpisů v oblasti životního prostředí řeší zpravidla ve správních řízeních. Ta mají povahu sankční, kdy ČIŽP danému subjektu vyměří příslušnou pokutu, nebo nápravnou, kdy nařídí provedení nutných opatření k nápravě nebo v krajním případě zakáže další činnost vedoucí k poškozování životního prostředí. Mimo správní řízení ČIŽP udílí blokové pokuty, podílí se na řešení a prevenci havárií, kontroluje obchod a nakládání s ohroženými druhy živočichů, rostlin a výrobků z nich, stanovuje poplatky za vypouštěni odpadních vod a odběr podzemních vod, podílí se na řešení starých ekologických zátěží a na řešení havárii v oblasti životního prostředí, vydává stanoviska a vyjádření pro státní i jiné orgány a organizace, podává podněty státním orgánům, spolupracuje s Policií ČR a Celní správou, řeší stížnosti, petice a podněty, odpovídá na žádosti o informace, poskytuje informace mediím a zpracovává pro veřejnost informace na základě vlastních podnětů. Podílí se i na mezinárodní spolupráci v oblasti prosazování práva životního prostředí.

36


Rozhovor Mohl byste v krátkosti shrnout a zhodnotit 25 let činnosti ČIŽP v oblasti ovzduší? Začátek 90. let byl v oblasti ochrany ovzduší směrován hlavně na řešení největšího problému a tím byla neúnosná situace v zatížení ovzduší převážně tuhými částicemi a oxidy síry, smogové situace z té doby jsou dosud u střední a starší generace v živé paměti. V nových právních předpisech v ochraně ovzduší byla opuštěna myšlenka, že moc nezáleží na celkovém množství znečišťujících látek emitovaných do ovzduší, ale záleží hlavně na výšce komína, aby ty látky „dopadaly“ co nejdále. Tzv. „komínový“ zákon byl tedy opuštěn a práce inspektorů byla směrována hlavně na kontroly morálně i fyzicky zastaralých a tedy nevyhovujících zdrojů znečišťování ovzduší, ve velké míře se jednalo o zdroje spalovací. Těmto zdrojům byly stanovovány přísné emisní limity a termíny jejich dosažení. Mnoho těchto zdrojů, které se významnou měrou podílely na znečišťování ovzduší, bylo odstavováno a začala postupná, ale rychlá obnova technických zařízení, která byla v 1. fázi ukončena ke konci roku 1998 komplexním odprášením a odsířením největších zdrojů znečišťování ovzduší – elektráren a velkých tepláren. Velmi důležitou činností inspektorů v 90. letech byly i kontroly dodržování regulačních opatření vybraných zdrojů znečišťování ovzduší v souvislosti se smogovými situacemi, kontroly probíhaly na základě vyhlášení signálů upozornění či regulace a to bez ohledu na denní či noční dobu.

© ČIŽP

KNAUF INSULATION, spol. s r.o., Praha, závod v Krupce

Po roce 2000 se pracovníci ČIŽP soustředili vedle svých úkolů především na proces přibližování Evropské unii a nové úkoly s ním spojené. Pozornost přitom byla věnována novým i připravujícím se zákonným normám, k jejichž úpravám dávala ČIŽP podněty v rámci svých kompetencí. V roce 2002 byla činnost ve složce ochrany ovzduší ovlivněna změ-

© ČIŽP

Elektrárna Počerady, a.s., Praha, elektrárna v Počeradech


37

Rozhovor

© ČIŽP

nou právních předpisů v polovině roku, která znamenala poměrně výraznou změnu v kompetencích inspekce v souvislosti s reformou státní správy. Na rozdíl od dřívějšího, převážně emisního přístupu k ochraně ovzduší, začal být kladen větší důraz i na přístup imisní, na ochranu ozónové vrstvy Země a byly nově zavedeny nástroje ochrany klimatického systému Země. Počátkem 21. století probíhaly ještě plošné plynofikace obcí a inspektoři měli dost práce i s vydáváním stanovisek k žádostem o dotace ze SFŽP a k závěrečnému vyhodnocení dotovaných akcí, které se týkaly zejména právě těchto plynofikací.

PLP a.s., Trmice, průmyslový lihovar

V návaznosti na zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, se začaly uskutečňovat první integrované kontroly na zdrojích a probíhala spolupráce s krajskými úřady při projednávání žádostí o vydání integrovaného povolení. V posledních letech je, vzhledem k nové právní úpravě, věnována také zvýšená pozornost aktualizacím povolení provozu zdrojů znečišťování ovzduší. Může čtenářům Ekozpravodaje přiblížit, jakou úlohu má ČIŽP v oblasti ochrany ovzduší? Složkou ochrana ovzduší ČIŽP je zajišťován výkon státní správy na úsecích ochrana ovzduší, ochrana ozónové vrstvy a ochrana klimatického systému - obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - v rozsazích stanovených obecně závaznými právními předpisy. Dle uvedených právních norem ČIŽP v oblasti ochrany ovzduší dozírá na dodržování všech povinností provozovatelů stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, vykonává dozor nad činností autorizovaných/ certifikovaných osob, vybraných povinností výrobců, dovozců a vývozců biopaliv, ukládá opatření k nápravě, projednává přestupky a správní delikty (pokuty, zastavení provozu). Inspekce kontroluje osoby v oblasti dodržování povinností při instalaci, servisu, údržbě, provozu, znovuzískávání, recyklaci a regeneraci u zařízení, která obsahují regulované látky a fluorované skleníkové plyny. Nedílnou součástí ochrany klimatického systému Země, na které se ČIŽP významnou měrou kontrolní činností podílí, je i ochrana před emisemi dalších skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, a to prostřednictvím systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Kontrolní a dozorovou činnost dle platné právní úpravy provádějí inspektoři oddělení ochrany ovzduší oblastních inspektorátů a inspektoři odboru ochrany ovzduší ředitelství ČIŽP. Zlepšila se podle Vašich zkušeností situace z hlediska respektování právních předpisů v oblasti životního prostředí a dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí? Za dobu mého působení na inspekci došlo k velkému pozitivnímu posunu hlavně u větších a velkých společností provozujících vý-

38


Rozhovor znamné zdroje znečišťování ovzduší. Podle mého názoru je to hlavně, kromě oprávněné obavy před citelným postihem ze strany ČIŽP, způsobeno i tzv. veřejnou kontrolou a obavou ze ztráty „dobrého jména“, což může mít za následek např. ztrátu konkurenceschopnosti jejich výrobků ve vyspělých zemích, problémy při získávání podpor a dotací (např. z evropských fondů, SFŽP) a v neposlední řadě zde kladně působí i větší týmy pracovníků životního prostředí v těchto společnostech. U menších společností s jedním „ekologem“ se setkáváme často s opomenutím některé z povinností provozovatele zdroje tím, že o ní ekolog neví, či na ni v množství předpisů ve všech složkách životního prostředí zapomněl. Velmi výjimečně se setkáváme s úmyslným zanedbáním povinností. Jak vlastně probíhá práce inspektora při kontrole v oblasti ovzduší? Obecně se jedná o kontrolu podmínek vydaného povolení provozu a dodržování podmínek vyplývajících z platných právních předpisů. Jedná se jak o fyzické kontroly jednotlivých technických zařízení, tak i o kontroly dokladové.

© ČIŽP

Lafarge Cement, a.s., Čížkovice, cementárna

Mohl byste čtenářům sdělit, jaký byl za dobu Vaší práce v ČIŽP zjištěn největší prohřešek vůči ovzduší v Ústeckém kraji? Z hlediska výše postihu se jednalo o nerespektování termínu nápravného opatření s poukazem na ztráty ve výrobě. To už je ale dávná minulost. Z poslední doby šlo např. o neprovádění předepsaného měření emisí. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší ovlivňujícího pohodu obyvatel jsou nyní největším problémem společnosti emitující pachové látky. Všímají si občané Ústeckého kraje kvality ovzduší a podávají podněty ke kontrole ze strany ČIŽP? Občané si všímají kvality ovzduší a podávají podněty v poměrně hojné míře (35 podnětů či petic za rok 2015, 27 za rok 2014 a 34 za rok 2013), bohužel někteří stěžovatelé využívají institutu podnětů k vyřizování osobních účtů a ČIŽP jim slouží pouze jako nástroj, o životní prostředí jim nejde. Dozví se veřejnost více o výsledcích Vaší práce např. za uplynulý rok? Lze někde nalézt, kolik jste provedli kontrol a s jakým výsledkem? ČIŽP pravidelně zveřejňuje na svých webových stránkách výroční zprávy, kde je shrnuta činnost inspekce v konkrétním roce. Na těchto stránkách je i mnoho dalších informací o ČIŽP jako instituci a její činnosti a v neposlední řadě zde může čtenář nalézt i mnoho zajímavých rad a aktualit.


39

EVVO a ovzduší

Projekt Emise Na začátku stála jedna nenápadná myšlenka: jak to udělat, aby naše životní prostředí – konkrétně ovzduší – bylo pro nás všechny přece jen o něco přijatelnější. Od myšlenky, vyřčené v únoru 2013 na půdě Slezského gymnázia v Opavě, se začala odvíjet historie Projektu Emise. To, co se původně jevilo jako jedna z mnoha středoškolských aktivit, se proměnilo v naprosto ojedinělý projekt jak svým záběrem, tak také dosahem. Původních 18 mladých emisařů ze Slezského gymnázia se postupně rozrostlo o další 150 pomocníků. Do projektu se totiž přidaly oslovené opavské základní školy, ale také gymnázia z Hlučína či Havířova, základní školy v Klimkovicích či Zlíně, ostravská 1st International School, s prosbou o spolupráci a sdílení know-how projektu přišli také zástupci města Ústí nad Labem, do projektu se zapojili také zástupci právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci.

dotace z Ministerstva životního prostředí ČR. Finance jim pak umožnily pořídit potřebné vybavení (měřicí sady, kvadrokoptéra atd.), mohli také vydat informační brožury, které obsahují soupis materiálů nevhodných pro topení včetně látek, které při jejich spalování vznikají, a návod, jak získat dotace pro výměnu kotle.

Velkým přínosem bylo také natočení dvou krátkých filmů, které shrnují získané poznatky a informace a edukativní formou informují Aktivity projektu jsou velmi široké. Studenti se o možnostech nápravy. Filmy jsou určeny jak učí novým poznatkům v oblasti chemie, fyziky pro prezentace na školách, tak i pro aktivity a zeměpisu nejen na půdě školy, ale také na směrem k občanům. Špatně kouřící domy i další exkurzích a výjezdech. Mezi spolupracující or- výstupy jsou součástí dvou putovních výstav – ganizace se řadí Akademie věd, Centrum nano- Jak to vidíme my a Jsi tím, co dýcháš. Vernisáž technologií Vysoké školy báňské, Centrum pro první uvedené výstavy uvedl ministr životního výzkum toxických látek v prostředí Recetox prostředí Richard Brabec, který je rovněž gav Brně, Český hydrometeorologický ústav, Spa- rantem celého projektu. Velkým zviditelněním lovna odpadu Ostrava, ArcelorMittal, Česká projektu bylo vystoupení zakladatele projektu inspekce životního prostředí a mnoho dalších. Luďka Plachkého (v současnosti student PrávStudenti svůj projekt prezentují na ekologických konferencích, na půdě výboru pro životní prostředí v Poslanecké sněmovně nebo u příležitosti Dne země, Dne zdraví, Dne bez aut či Dne stromů. Důležitou součástí projektu jsou také pochůzky, jejichž smyslem je především informační kampaň mezi občany Opavy a přilehlých obcí. Při pochůzkách emisaři sledují kvalitu ovzduší a informují o možnostech nápravy, upozorňují na nevhodné spalování v lokálních topeništích či na možnost kotlíkových dotací. Stejně jako jiné projekty potřebuje i tento finanční zabezpečení. Emisaři nejprve museli zvládnout sepsání žádostí o grant, aby pak následně získali finance, a to jak z prostředků statutárního města Opava, tak i Moravskoslezského kraje či 40


Exkurze projektu Emise ve Spalovně nebezpečného odpadu © Mgr. Kamila Tkáčová

EVVO a ovzduší

ENVOfórum 2016, 29. 9. 2016 © Mgr. Kamila Tkáčová

nické fakulty UPOL) po boku ministra životního obrovský zájem o přírodní vědy jak u našich stuprostředí v pořadu ČT Máte slovo s M. Jílkovou, dentů, tak i u zapojených žáků základních škol.“ projekt také zpopularizoval iniciativu Moravskoslezského kraje, která vedla k novele zákona Zapojené subjekty z Ústeckého kraje o ochraně ovzduší. Dům dětí a mládeže a zařízení pro další Výčet aktivit tímto samozřejmě nekončí. Obrovvzdělávání pedagog. pracovníků Ústí nad ský úspěch je ovšem třeba vidět také v práci, Labem kterou studenti v souladu s projektem zvládají. Nejlépe to zřejmě vyjadřují právě oni sami: „ProZŠ Mírová 4, Ústí n. Labem jekt mě naučil pracovat s lidmi, tvořit v týmu. ZŠ Rabasova, Ústí nad Labem Nehledat ve všem jenom zisk. Máme také ZŠ Mírová 4, Ústí n. Labem cenné zkušenosti s vystupováním v médiích ZŠ Měcholupy, Holadečská 2, Měcholupy či na veřejnosti… Získal jsem zkušenosti, zejména v oblasti timemanagementu, leaderZŠ Lidická, Lidická 31/18, Bílina shipu, vyjednávání se státní správou či v oblasti mediální strategie…Už vím, jaké to je být v televizi, ale také jak napsat grant či zpraco- Zajímá-li vás projekt Emise a chtěli byste se vat hromadu tabulek… Je to pro mě cesta, jak do něj zapojit, neváhejte kontaktovat Kamilu udělat svět lepším.“ Tkáčovou ([email protected]). Spolupracující školy mohou díky projektu získat např. A jaký je vzkaz garantky projektu Mgr. Kamily fyzikální či chemický balíček nebo meteostanici. Tkáčové? „Usilujeme o změnu v myšlení mladých lidí, snažíme se zapojit své studenty do dění kolem nás, chceme ukázat, že pokud něco člověk opravdu chce, je v jeho silách to dokázat. Dobrá a cílená myšlenka nakonec může vyvolat zájem a možnou realizaci až v Parlamentu ČR. A jako velký bonus osobně vidím především to, že projekt vyvolal

http://emise.slezgymopava. cz/web/


41

EVVO a ovzduší

Znáte Program GLOBE? GLOBE (Global Learning and Observations to GLOBE v číslech: Benefit the Environment) je dlouhodobý celosvětový projekt zaměřený na sledování život• 117 zapojených zemí celého světa ního prostředí na místní i globální úrovni. Stu• 130 GLOBE škol v České republice denti provádějí pozorování kvality životního • 253 zapojených GLOBE učitelů prostředí ve svém okolí, výsledky odesílají pro• 12 členů vědecké rady GLOBE střednictvím internetu do databáze v USA • 11 učitelů mentorů - poskytujících a porovnávají s profesionálními výsledky ze podporu v regionech satelitů či studentskými výsledky ostatních 3 250 zapojených žáků • účastníků. V projektu GLOBE je k dispozici • 20 let programu GLOBE více než 20 praktických měření, která studenti provádějí na území 15×15 km v okolí své školy. Jedná se o měření v oblasti meteorologie, hydrotýdně. Jedná se o odběr vzorku vody, měření logie, biometrie, fenologie a pedologie. pH vody, teploty, průhlednosti, konduktivity, Jednou ze škol, která je do tohoto unikátního rozpuštěného kyslíku ve vodě, dusičnanů a duprojektu zapojena, je i SOŠ pro ochranu a ob- sitanů, alkalinity. Biometrická měření se pronovu životního prostředí Schola Humanitas vádí jedenkrát ročně. Na studijní ploše – čtverci Litvínov. o rozměrech 30×30 m – studenti zjišťují výšku Jaká měření a pozorování se v rámci pro- a průměr dominantních a kodominantních drujektu ve Schole Humanitas Litvínov provádí? hů stromů, korunový zápoj a pokryvnost bylinného patra. Každodenní meteorologická měření okamžité, maximální a minimální teploty, vlhkosti vzduchu, Za příspěvěk děkuje redakce množství dešťových i sněhových srážek, pH sráMgr. Ladislavu Turbákovi žek, pozorování oblačnosti, určování typů mraků. Hydrologická měření jsou prováděná jednou (ředitel školy)

© http://www.cev-viana.cz/

42


EVVO a ovzduší

Ovzduší pro pedagogy - metodika pro MŠ, ZŠ, SŠ Ekologické centrum Most pro Krušnohoří realizovalo za finanční podpory Hospodářské a sociální rady Mostecka vzdělávací projekt, zaměřený na vzdělávání pedagogů mateřských, základních a středních škol na Mostecku v oblasti ovzduší. Téma ovzduší je v regionu Ústeckého kraje velmi aktuální a potřebné. Žáci, studenti i pedagogové se s ním setkávají v každodenním životě (skrze média, ale i vlastní fyzickou interakci) a ne vždy ví, jak situaci chápat a jak si ji vyložit. Vytvořené semináře a příručka mají poskytnout pedagogům základní přehled o problematice ovzduší v regionu, v České republice i v globálním měřítku a především mnoho tipů a návodů, jak zapracovat téma ovzduší do výuky. Příručka je přehledně zpracována zvlášť pro každý stupeň vzdělávání (MŠ, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ a SŠ). Aktivity na téma ovzduší jsou v příručce zařazeny i do oborů, ve kterých by je nikdo na první pohled nehledal, jako jsou matematika, výchova k občanství, dějepis, člověk a svět práce či tělesná výchova. Příručka tak není jen pro pedagogy přírodovědných oborů, ale svůj obor a potřebnou inspiraci si zde najde každý pedagogický pracovník, ale i další zaměstnanci školy (např. školník). Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) realizovalo a realizuje semináře na téma „Stav a problematika ovzduší regionu“, při kterých se vzdělávají sami pedagogové, a to jak mateřských, tak základních i středních škol na Mostecku. Cílem seminářů je seznámit pedagogy se stavem ovzduší v regionu a prezentovat metodickou příručku, která by jim měla napomoci zapracovat téma ovzduší do výuky. V případě zájmu o semináře z řad pedagogů MŠ, ZŠ či SŠ kontaktujte bezplatnou linku 800 195 342 nebo pište na [email protected]. Příručka na CD je připravena pro každého účastníka semináře. www.ekozpravodaj.wz.cz

43

EVVO a ovzduší

© ZŠ Měcholupy

V Měcholupech už vědí, co dýchají Cílem projektu, který naše škola realizovala za podpory Ústeckého kraje, bylo zajistit zdravé životní prostředí ve škole, konkrétně eliminovat na minimum obsah CO2 v ovzduší a množství prachových částic. Nejprve jsme začali prvotní analýzou a provedením měření množství CO2 ve třídách. Jako následné ozdravné opatření k vylepšení vnitřního ovzduší ve škole jsme zvolili aplikaci speciálních nano nátěrů stěn, které eliminují množství prachových částic. Speciální nátěry aktivní nanobarvou jsme aplikovali v 1.-3. třídě školy, nátěr je proveden na stropech místností dle doporučené technologie. Živé rostliny, umístěné v prostorách školy, začaly pohlcovat CO2 a snižovat jeho obsah v ovzduší. Rostliny jsme umístili do všech tříd a chodeb školy i do prostor školní družiny. Hodnoty obsahu CO2 ve třídách jsou kontinuálně monitorovány a výsledky sledovány jednotlivými učiteli a analyzovány vedením školy společně s Ekotýmem. Měření provádíme kontinuálně i v letošním školním roce a výsledky jsou více než vypovída44


jící. Obsah CO2 ve třídách s nátěry a rostlinami, oproti třídám bez opatření, poklesl v průměru o 40%. Zároveň jsme zpracovali analýzu výsledků opatření a metodická doporučení pro další případné zájemce o realizaci těchto opatření, včetně finančních nákladů na 1 třídu. Žáci, rodiče i široké okolí mohou navštěvovat naši školu a seznámovat se s výsledky měření obsahu CO2 ve škole. Ve výuce ekologie a v Ekoškole žáci poznávají další způsoby poškozování a možnosti vylepšování životního prostředí i prostředky jeho ochrany. Realizovaný projekt ukazuje další možnosti využití přírodních prostředků (zde květin) včetně

EVVO a ovzduší praktické zkušenosti s provedenými opatřeními a jejich výsledky.

© ZŠ Měcholupy

moderních technologií (zde použití nanobarvy) v oblasti ekologizace životního prostředí školy. Provedená opatření mají významný dopad na uvědomění žáků školy, rodičů i širokého okolí. Tento projekt doporučujeme i ostatním školám v regionu, které nás mohou navštívit a získat

Součástí projektu byla také cílená osvětová kampaň, určená obyvatelům obcí v regionu působnosti naší školy. Byla zaměřená na nutnost spalování kvalitních paliv, nespalování odpadků a PET lahví. Bylo provedeno měření tmavosti kouře metodou podle Ringelmanna a analýza výsledků předána obci. Výstupem je mapa znečištění obce a osvětová kampaň pro občany společně se žáky školy. Mapa znečištění obce dokáže varovat před oblastmi ohroženými škodlivinami z lokálních topenišť a obci dá možnost realizovat případná opatření k nápravě. Za příspěvěk děkuje redakce Ing. Bc. Zdeňku Dosedlovi, Ph.D. (ředitel školy ZŠ Měcholupy)

výukové semináře zaměřené na problematiku ovzduší

„CO DÝCHÁME?“ dozvíte se vše o znečišťování a škodlivinách v ovzduší, jakým způsobem a kdo nejvíce znečišťuje, rady a návody na zlepšení ovzduší, ale také např. co je to inverze nebo smog. Semináře jsou určeny pro žáky 2. stupně zš a studenty sš. tné e na bezpla objednávejt - 800 195 342 ince telefonní l z w.ecmo s t.c w w í c a m Více infor www.ekozpravodaj.wz.cz

45

EVVO a ovzduší

Meteorologická stanice na střední škole Obchodní akademie a SOŠ zemědělská a ekologická v Žatci má velmi bohatou tradici. Zemědělská škola v letošním roce oslavila již 121 let své existence, během které vždy patřila mezi významné vzdělávací subjekty v zemi připravující odborníky pro práci v zemědělství. Aby však udrželo školské zařízení krok se školami ve vyspělých zemích Evropy, nestačí k tomu jen dostatek studentů a kvalifikovaní pedagogové. Jednou ze základních podmínek je i odpovídající technické zázemí, odborné učebny vybavené moderními a kvalitními přístroji, bez jejichž poznání by absolventi velmi obtížně nacházeli uplatnění v moderně vybavených výrobních a výzkumných provozech u nás i v zahraničí.

Žáci studující obor Ekologie a ochrana krajiny velice intenzivně vnímají potřebu obnovení čistého a zdravého životního prostředí. Studiem odborných předmětů získávají znalosti o jednotlivých složkách životního prostředí, jejich poškozování antropogenní činností a možnostech ochrany před těmito negativními vlivy.

Pro monitorování kvality venkovního ovzduší je škola vybavena automatizovanou monitoMeteorologická stanice, pořízené přístrojové rovací stanicí a počítačovým pracovištěm. Povybavení a výsledky uskutečněných měření pis jednotlivých modulů stanice a jejich funkce slouží nejen pro účely samotné školy, pro vlastní je také součástí praktické maturitní zkoušky. vzdělávání studentů, ale mohou jich využívat Během zkoušky žák popíše konstrukční prvky i subjekty působící v oblasti zemědělství. Me- stanice a používané měřící metody. Stanice teorologická měření a údaje o znečištění ovzduší používá k měření polétavého prachu, frakce pak mohou sloužit samosprávným orgánům (jako PM10, automatický prachoměr pracující na prinsoučást monitoringu Integrovaného záchranného cipu absorpce beta záření. Odběrová sonda pro systému pro krizové situace) i široké veřejnosti. prach je umístěna na střeše konstrukce a je

© Zdeněk Müller

46


EVVO a ovzduší

© Zdeněk Müller

zabezpečena vodotěsnou průchodkou. Přivedený okolní vzduch je čerpadlem prosáván přes pásku a zanechaná prachová stopa se kontinuálně vyhodnocuje. Druhou odběrovou sondou je přiváděn nasávaný vzduch k jednotlivým analyzátorům pomocí odběrového komínku a skleněného manifoldu s vyústky. K měření oxidu dusíku NO, NO2 a NOx slouží automatické analyzátory pracující na principu chemiluminiscenční metody. Tento modul vlastní externí pumpu a pro kalibraci se používá NO láhev. Automatický analyzátor pracující na principu UV fotometrie měří přízemní ozón ve venkovním ovzduší Řídící systém stanice umožňuje snímání veličin, stavů a dat a následně tato data v digitální formě poskytuje programovému vybavení instalovanému v PC. Programové vybavení je plně kompatibilní se systémem používaným sítí AIM, provozované ČHMÚ Praha. Formát datových výstupů je shodný. Žáci mají možnost v učebně na počítačích školní sítě zpracovávat a vyhodnocovat data v reálném čase. Na rozptyl znečišťujících látek a jejich transport má velký vliv stav fyzikálních parametrů ovzduší. Proto je k bočnímu plášti konstrukce připevněn teleskopický meteorologický stožár MP 93 s nosiči meteorologických čidel. Snímač rychlosti a směru větru je umístěn na vrcholu 10m vysokého teleskopického stožáru. Kombinované čidlo teploty a vlhkosti s radiačním krytem je

umístěno ve výšce 2 m nad okolním terénem. Symetricky je umístěno na držáku ve výšce 2 m čidlo slunečního záření. Čidlo atmosférického tlaku je umístěno uvnitř monitorovací stanice. Použitý srážkoměr pracuje na vážkovém principu. Všechny tyto znalosti žáci ochotně předávají návštěvníkům naší školy při různých příležitostech. Mezi významné a oblíbené akce patří Budoucnost v čistém životním prostředí, pořádaná pro žáky 8. a 9. tříd základních škol. Mladší žáci vždy pečlivě sledují výklad a zaníceně diskutují o kvalitě ovzduší ve městě a o zdrojích znečištění. Monitorování kvality venkovního prostředí je také vhodným tématem pro zpracování odborné maturitní práce. Žáci si při zpracování tématu stanoví různé cíle. Například každodenní kontrola hodnot polétavého prachu (frakce PM10) a v případě překročení limitních hodnot upozornit přilehlé předškolní zařízení na nevhodnost vycházky. Zajímavá je také snaha o vytvoření jednoduššího manuálu pro ovládání programového vybavení, a tak přiblížit monitorované hodnoty širokému spektru zájemců. Za příspěvěk děkuje redakce Ing. Evě Klímové (ředitel OA a SOŠ zemědělská a ekologická Žatec) a Ing. Heleně Kopalové (učitel odborných předmětů) www.ekozpravodaj.wz.cz

47

Dobrá praxe

Program zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad - CZ04 Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší zavádí povinnost v případě, že pokud je v zóně nebo aglomeraci překročen stanovený imisní limit nebo je překročen vícekrát, než je zde stanovený maximální počet překročení, zpracovat pro danou zónu nebo aglomeraci program zlepšování kvality ovzduší. Vzhledem ke stavu kvality ovzduší v České republice Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a obecními úřady v průběhu května a června tohoto roku vydalo Program zlepšování kvality ovzduší (PZKO) pro všechny zóny a aglomerace v České republice. Česká republika je rozdělena dle přílohy č. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší na 3 aglomerace (Praha, Brno a Ostrava/Karviná/ Frýdek-Místek) a 7 zón (Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko). Zóna Severozápad zahrnuje Ústecký a Karlovarský kraj. Členění území na zóny a aglomerace vychází z klasifikace územních statistických jednotek uvedené ve sdělení Českého statistického úřadu zveřejněného ve Sbírce zákonů dne 29. dubna 2004 pod číslem 228, především z oblastí NUTS 2. • • • • • • • • • •

Aglomerace Praha (CZ01) Zóna Střední Čechy (CZ02) Zóna Jihozápad (CZ03) Zóna Severozápad (CZ04) Zóna Severovýchod (CZ05) Zóna Jihovýchod (CZ06Z) Aglomerace Brno (CZ06A) Zóna Střední Morava (CZ07) Zóna Moravskoslezsko (CZ08Z) Aglomerace Ostrava/Karviná/FrýdekMístek (CZ08A)

ledních 10 let, skladba dle kategorií, sektorů, významné zdroje (TOP 10), zdroje s přeshraničním vlivem), imisí (rozloha znečištěných oblastí, počet dotčených obyvatel, vývoj znečištění za posledních 10 let, porovnání imisní situace v různých typech lokalit – dopravní, pozaďové, městské a venkovské stanice, dálkový přenos) a dále zpracování jednotné rozptylové studie s cílem získat detailní informace o rozložení imisní zátěže, identifikovat významné původce znečištění ovzduší (skupin zdrojů/jednotlivých zdrojů), analyzovat přínosy opatření ke snížení imisní zátěže. Modelovanými látkami v rozptylové studii jsou PM10, PM2,5, NO2, BaP, SO2, benzen a těžké kovy. Dle výsledků analytické části jsou pro každou zónu a aglomeraci stanoveny cíle a priority a především opatření vedoucí k požadovanému zlepšení kvality ovzduší.

Cílem programu je co nejdříve dosáhnout požadované kvality ovzduší dle zákona o ochraně ovzduší a tuto kvalitu dále udržet a zlepšovat a to na celém území zón a aglomerací; tj. i zóny Severozápad – CZ04, která zahrnuje Ústecký a Karlovarský kraj (zóna CZ04). Vydání PZKO pro každou zónu a aglomeraci předchází analýza úrovně znečištění z hlediska emisí (celkové emise v zóně / aglomeraci za pos48



Dobrá praxe Z analýzy kvality ovzduší pro zónu CZ04 a tedy Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec). pro Ústecký kraj vyplývají opatření pro následující 3. Prověření možnosti zpřísnění podmínek proznečišťující látky: vozu zdrojů, u nichž byl identifikován významný • suspendované částice PM10 (dochází k pře- příspěvek k překročení imisního limitu (jedná se kračování imisního limitu pro 24hodinové o 7 zdrojů). koncentrace), 4. Opatření ke snížení emisí a ke zlepšení kvali• PM2,5 (dle prostorové interpretace měřených dat v roce 2011 se 0,2 % území zóny Severozápad pohybuje nad imisním limitem ročních koncentrací PM2,5 v intervalu 25-30 μg.m-3), PM2,5 jsou řešeny spolu s opatřeními ke snížení částic PM10,

• benzo(a)pyren (dochází k dlouhodobému překračování ročního imisního limitu. Dle prostorové interpretace měřených dat v roce 2011 se 10,4 % území zóny Severozápad pohybuje nad imisním limitem ročních koncentrací benzo(a)pyrenu v intervalu 1-2 ng.m-3), • NO2 a SO2 jsou tímto PZKO řešeny nepřímo především skrze dopravní opatření a skrze opatření na spalovacích zdrojích do 300 kW, • koncentrace ostatních látek nejsou již delší časové období překračovány a nelze důvodně předpokládat, že by k překročení mělo v budoucnu dojít. MŽP vydalo dne 11. května 2016 pro zónu CZ04 Program zlepšování kvality ovzduší a stanovilo v něm následující opatření:

ty ovzduší – jedná se celkem o 37 opatření, jejichž realizace je plně v souladu s kompetencemi a příslušností jednotlivých orgánů veřejné správy dle povahy jednotlivých opatření. Např. omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst, ekonomická podpora provozu veřejné hromadné dopravy, výstavba a rekonstrukce železničních tratí, výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí, rozvoj alternativních pohonů ve veřejné hromadné dopravě, podpora cyklistické a pěší dopravy, omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně, úklid a údržba komunikací, nízkoemisní zóny, podpora carsharingu, snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/ skládek z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály, snížení emisí TZL a PM10 – omezení větrné eroze, podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky, snížení spotřeby energie, podpora přeměny topných systémů v domácnostech – instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie, informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší.

Program zlepšování kvality ovzduší Zóna Severozápad – CZ04 byl zpracován v rámci projektu 1. Emisní strop do 2020 pro skupinu stacionár- „Střednědobá strategie ke zlepšení kvality ovzduší ních zdrojů ve výši 357,7 tun tuhých znečišťujících v České republice“. Opatření obecné povahy látek za rok umístěných ve správních obvodech o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna obcí s rozšířenou působností Bílina, Chomutov, Severozápad - CZ04 nabylo účinnosti 26. května 2016. Kadaň, Litvínov, Most, Teplice. 2. Emisní stropy do 2020 pro silniční dopravu pro zastavěná území obcí s počtem obyvatel nad 5 000. Hodnota emisního stropu se stanovuje jako úroveň emisí (vyjádřená v %), na kterou musí emise PM10 ze silniční dopravy klesnout do roku 2020 oproti referenčnímu roku 2011, jež vyjadřuje 100 % úroveň emisí PM10 z dopravy. V Ústeckém kraji se toto opatření týká celkem 23 měst (Česká Kamenice, Děčín, Dubí, Duchcov, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Krupka, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Šluknov, Štětí, Teplice,

Více informací o Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Severozápad - CZ04 a tedy pro Ústecký kraj naleznete na webových stránkách MŽP a zde.

http://www.env.cz/cz/ kvalita_ovzdusi_severozapad_2016


49

Dobrá praxe

Jak zachytit prach a ozon v městském prostředí Využití vegetace k aktivnímu záchytu znečišťujících látek v ovzduší je jednou z možností snižení imisní zátěže populace. V rámci řešení výzkumného úkolu č. TA02020944 „Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny“ byly zjištěny faktory vnějšího prostředí, které mají souvislost s výskytem alergických onemocnění a byla navržena opatření, která vedou k jejich eliminaci, popřípadě k omezení pobytu dětí v nevhodném prostředí. Jedním z výsledků výzkumného úkolu byla i Metodika hodnocení vlivů faktorů vnějšího prostředí na zdraví dětské populace, s hlavním zřetelem na eliminaci zjištěných nepříznivých vlivů (Metodika). Metodika obsahuje návod pro výpočet záchytu suspendovaných částic PM10 (dále jen PM10) a ozonu (O3) vegetací v městském prostředí. Jedná se o zjednodušený a prakticky použitelný nástroj pro stanovení ploch zeleně potřebných k zachycení předdefinovaných množství těchto znečišťujících látek v ovzduší. Uvedenou metodou lze také stanovit množství znečišťujících látek zachycených v dané oblasti vegetací. Výpočet byl proveden i pro město Ústí nad L., kde bylo ve vegetačním období roku 2013 zachyceno stávající vegetací 15 t PM10 a 72 t O3. PM10 a O3 byly zvoleny proto, že u těchto látek byla prokázána jejich souvislost s výskytem alergií a astmatu. V ČR jsou problematické i z hlediska častého překračování jejich imisních limitů. S koncentracemi PM10 jsou úzce

50


svázány i koncentrace PM2,5 a benzo(a)pyrenu. Pro stanovení vhodných druhů dřevin pro výsadby byly hodnoceny alergizující vlastnosti dřevin. Druhy, které mohou způsobovat závažné problémy (s hodnocením 0-1 bříza, líska) rozhodně nelze pro výsadby v obydlených oblastech doporučovat. Dále byl hodnocen objem koruny jako ukazatel schopnosti vázat PM10. Kombinací uvedených parametrů byly jako nejvhodnější stanoveny jilm horský, javor mléč, douglaska tisolistá, jasan ztepilý, buk lesní, jírovec maďal, kaštanovník setý, platan javorolistý, trnovník akát, dub letní, jedle bělokorá, lípa srdčitá a smrk ztepilý. Uvedené hodnocení je podkladem pro volbu vhodných dřevin tak, aby bylo minimalizováno riziko alergií a zároveň došlo k maximálnímu záchytu PM10. Jako nejvhodnější zde jsou podle zvolených kritérií uvedeny dřeviny s mohutným vzrůstem, které však nemusí být vždy ideální z prostorových hledisek, důležité je přihlížet i ke klimatickým faktorům v místě výsadby, akumulační kapacitě vybraných rostlin, kvalitě půdy, dostatku vláhy, odolnosti proti zasolení, suchu, imisní zátěži. S přihlédnutím k těmto hlediskům nelze pro výsadbu do imisně zatížených oblastí doporučit jedli bělokorou, která patří k nej-

Dobrá praxe Vhodnost dřevin dle Metodiky Dřevina

Vhodnost dle alergizujících vlastností

Vhodnost dle objemu koruny

Vhodnost výsledná

jilm horský

4

5

5

javor mléč

4

4

4

douglaska tisolistá

5

3

4

jasan ztepilý

3

5

4

buk lesní

3

4

3

jírovec maďal

4

3

3

kaštanovník setý

4

3

3

platan javorolistý

3

4

3

(0 – nevhodné druhy, 5 – nejvhodnější druhy)

▶ pokračování tabulky

citlivějším dřevinám. Také výsadba akátu tech s výskytem jasanu, jedle, buku, bílého je kontroverzní vzhledem k tomu, smrku, borovice byl zjištěn nižší podíl že se jedná o nepůvodní invazivní druh. alergiků a astmatiků). Na českém seznamu nepůvodních druhů • v oblastech s vyššími koncentracemi živočichů a rostlin vypracovaném Agenturou O3 byl zjištěn vyšší výskyt alergiků. ochrany přírody a krajiny se akát vyskytuje, je doporučeno omezení jeho výsadby, je ale Jednou z možností, jak dosáhnout snížení možné ho pěstovat mimo ochranářsky cenné imisních koncentrací, a tedy i snížení imisní zátěže populace, je využití vegetace k aktivnílokality. mu záchytu jednotlivých polutantů. Úkolem Výsledky jednotlivých hodnocení v rámci Metodiky bylo navrhnout doporučení, veprojektu vedou ke zjištění, že při výskytu doucí ke snížení expozice citlivé populace sledovaných onemocnění hrají kromě dě- vůči PM a ozonu. Doporučení se týkají ná10 dičných a socioekonomických faktorů roli vrhu výsadby zeleně za účelem zvýšení zái vlivy vnějšího prostředí. Bylo zjištěno, že chytu těchto látek. s výskytem alergií a astmatu jsou asociovány: • faktory imisně zatížených oblastí (v oblastech s vyššími koncentracemi PM10, PM2,5, benzo(a)pyrenu, benzenu, olova, byl zjištěn vyšší výskyt astmatiků), • faktory zemědělsky obhospodařovaných oblastí (v oblastech s vyšším podílem plochy, na které je pěstovaná pšenice, řepka, oves a žito, byl zjištěn vyšší výskyt alergiků a astmatiků), • faktory zalesněné krajiny (v oblas-

Výzkumný úkol č. TA02020944 s názvem „Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny“ byl realizován společností EKOTOXA s.r.o., Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem a Státním zdravotním ústavem za podpory Technologické agentury České republiky. Výzkumem provedená zjištění umožňují realizovat opatření pro omezení nepříznivých vlivů a snížení expozice dětské populace. Zároveň jsou i doporučením pro urbanisty k výsadbě městské zeleně. www.ekozpravodaj.wz.cz

51

Reportáž

Dají se vůně a pachy měřit? Pokud dýcháme čistý vzduch, případně jsme obklopeni krásnými vůněmi, cítíme se velmi dobře, vytváří se harmonie a pohoda, jsme přátelští a vstřícnější vůči svému okolí. Je-li však prostředí zamořeno nepříjemným zápachem, vyvolává okamžitou reakci odporu, způsobuje stres, nesoustředěnost, dochází k negativním neurochemickým pochodům. Pachové látky v ovzduší silně ovlivňují naši psychickou pohodu i zdraví, proto jsou stále středem našeho zájmu. Zajímalo nás, zda se dají pachy vůbec rozpoznat a změřit. nebylo zatíženo plně rozvinutou výrobou chemických a jiných průmyslových produktů. V době průmyslové revoluce bylo naopak nadšení pro vše nové v technice a výrobách (i zemědělských) a pachy opět nebyly pro běžný život významné. Dnes, kdy žijeme ve stálém stresu pod deštníkem všemožných Jak byl vnímán pach v historii a jak je emisí a se stínem civilizačních chorob v zátomu dnes? dech, nabírají vlivy prostředí, kam zápach také „V době prvobytně pospolné a době feudální, patří, na významu. Významu ve smyslu pozikdy byla nezbytná nutnost zajištění obživy tivním i negativním.“ svépomocí, byl problém pachu potlačen. Chovy domácích zvířat byly v rámci rodin běžnou Často se stává, že co jednomu voní, druhézáležitostí, hygiena nebyla nijak významně mu nevoní a naopak. Co všechno ovlivňuje řešena a zápach byl spíše předností, která schopnost cítit pach nebo vůni? obyvatele charakterizovala. Životní prostředí „Ano, je pravda, že každý z nás vnímá pachy Vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří proto navštívila firmu Odour, s.r.o., která se v roce 2002 stala první autorizovanou a posléze akreditovanou společností na pachové látky, a ředitelce společnosti Ing. Petře Auterské, CSc. položila několik otázek.

52


Reportáž

Znázornění izolinií koncentrací pachových látek z plošného zdroje. © Ing. Petra Auterská, CSc.

různě, jako třeba parfémy. Pro některé lidi je určitá vůně neodolatelná, pro další akceptovatelná, někdo z dosahu navoněného člověka prchá. Proč? Velkou roli zde hraje naše psychika a citlivost čichu. Z hlediska vnímání pachů nás velmi ovlivňuje naše paměť. Někdo vyrůstal blízko chemického podniku a vůně fenolu v něm vyvolá milé vzpomínky na dětství, zápach mu tedy nevadí nebo je mu dokonce příjemný. Naopak člověk, který se v daném prostředí nepohyboval, vnímá zápach fenolu jako urputný a nesnesitelný. Také lze říci, že vůně se mění při silné koncentraci zpravidla na zápach. Svůj význam má i doba působení pachu na člověka a jeho

momentální zdravotní a psychický stav. Zda se jedná o vůni nebo zápach, posuzuje u každého člověka tzv. hédonický efekt, který popisuje vnímání pachu jedincem v závislosti na jeho zkušenostech, vzpomínkách, postoji k problému, psychickém stavu (únava, podráždění, pocit hladu, nervozita apod.). Úroveň koncentrací pachových látek v ovzduší významně ovlivňuje počasí: teplota vzduchu a střídání teplot ve dne a v noci, vlhkost vzduchu, srážky a vítr. Při vyšších teplotách a nízkém atmosférickém tlaku dochází k vyššímu uvolňování pachových látek, které jsou následně intenzivněji vnímány. Nepříznivý je také inverzní charakter počasí, kdy se pachové látky hromadí na jednom místě.“ Můžeme považovat pachové látky za klasické chemické znečištění nebo se chovají nějak specificky? „Zápach tvoří až na výjimky směs chemických látek, které se vzájemně ovlivňují. Zápach čistých látek můžeme cítit pouze při www.ekozpravodaj.wz.cz

53

Reportáž

Netrénovaný člověk rozezná asi 4 000 pachů, ženy obecně více než muži. Trénovaný člověk rozeznává až 10 000 pachů, které umí identifikovat. Profesionální odborníci na testování voňavek, potravin nebo mísení whisky dokáží rozlišovat až 100 000 různých vůní.

úniku z některých výrob (chlór, sirovodík). Ostatní pachy, jako třeba ze zemědělských farem, lihovarů, potravinářských výrob, kana lizace, čistíren odpadních vod apod. jsou vždy tvořeny směsí nejméně dvou, zpra-vidla však desítek až stovek chemických látek. Např. vůně červeného vína je tvořena směsí cca 300 různých chemických látek. Nádherná vůně černé kávy je tvořena až 800 látkami.“

počet pachových jednotek nám říká, kolikrát musíme naředit 1 m3 zapáchajícího vzduchu, abychom nic necítili. Např. 50 ouE·m-3 nám říká, že musíme vzduch ze zdroje 50x naředit, abychom vůbec nic necítili. Koncentrace pachu je měřena na přístroji olfaktometru za přesně definovaných podmínek. Kvalita čichu respondentů, kteří mohou olfaktometricky měřit pach (tzv. čichači), je sledována a testována měřením. Čichači musí cítit definovanou koncentraci n-butanolu ve velmi úzkém pásmu koncentrací pachových jednotek. Olfaktometr je zařízení, které ředí vzorek v přesném poměru a takto naředěný vzorek pouští do čichových portů posuzovatelů ve střídavém rytmu s čistým vzduchem. Z naměřených hodnot 4-8 posuzovatelů se počítá geometrický průměr.“

Dá se vůbec zápach změřit a jakým způ- Je toto měření pachu skutečně objektivní? sobem? „To, zda je měření pachových látek objektivní „Zápach se měří olfaktometrickou metodou či nikoliv, prokazují mezilaboratorní testy dle objektivní evropské normy EN 13725:2003. Měří se jako koncentrace pachu v pachových Od roku 1970 se vážněji zabývaly měřením jednotkách na metr krychlový, nebo jako pachu země, kde je převážně zemědělský pachový tok. Definice Evropské pachové průmysl nebo velké čistírny odpadních vod -3 -1 jednotky (odour unite, ouE·m , ouE·s ) je (Amerika, Kanada, Austrálie, Nizozemí). velmi složitá, zjednodušeně se dá ale říci, že © Ing. Petra Auterská, CSc.

54


Představujeme


mezi jednotlivými laboratořemi, které prokazují, že laboratoře měří pro jeden vzorek stejné výsledky, a měření je tedy vzájemně porovnatelné. Takto se dají jednotlivé výsledky vzájemně ověřit. S naměřenými výsledky lze dále účinně pracovat a vyhodnotit je tak, aby bylo možné říci, zda sledovaný zápach může obyvatele skutečně obtěžovat, či nikoliv. Např. rozptylovou studií, která ukáže, kam až se může zápach ze zdroje rozptýlit a v jakých koncentracích.“ Dá se zjistit, jaká látka v ovzduší zapáchá? „To je velmi obtížné. Chemické látky bývají hodně cítit i při extrémně nízkých koncentracích. Např. merkaptany intenzívně páchnou i v tak minimálním množství, které je analytickými přístroji jen velmi těžko měřitelné (myslíme koncentrace těchto jednotlivých chemických látek). Jak již bylo řečeno, většinou zapáchají směsi látek. Aby to nebylo tak jednoduché, nejenže každá látka má jiný pach, ale všechny chemické látky ve směsi na sebe

Absolutní práh, kdy můžeme látku cítit, může být nižší než 1 díl pachové látky na 50 miliard dílů vzduchu.

vzájemně působí. Pojďme se podívat např. na dvousložkovou směs, jaké interakce mohou mezi oběma látkami této směsi nastat. Obě chemické látky se mohou kombinovat (zápach obou složek se může sečíst a vzniknout zcela jiný typ pachu o stejné intenzitě) nebo se mohou maskovat (zápach jedné složky zamaskuje nepříjemný zápach jiné složky). Příkladem maskování pachu je třeba čpavek ve směsi pachu zemědělských chovů, kde mnohem významnější pachovou složkou jsou organické látky. A to stále hovoříme pouze o dvousložkové směsi. Představme si, že takto na sebe působí např. 800 různých chemických látek, jako je tomu v případě vůně kávy, a my neznáme jejich vzájemné působení.“ Lze zápach využít k něčemu prospěšnému pro životní prostředí ? „Zápach, ačkoliv je nám na obtíž, může mít i užitečnou funkci. Jako příklad můžeme uvést tzv. pachové ohradníky. Určitě je znáte – pěnové oranžové hrudky na tyčkách u silnic. Velmi nepříjemný zápach, kterým jsou tyto hrudky napuštěny, připomíná zápach přibližně 3 měsíce nemytého člověka. Tento zápach je odpudivý i divoké zvěři, především hlodavcům, srnkám, muflonům, jelenům, ale zejména divokým prasatům. Potom slouží jako bezbolestná zábrana, aby tato zvěř nepronikala na silnice a nezpůsobovala havárie řidičů s mnohdy tragickými následky jak pro řidiče, tak pro zvěř. Pachový ohradník takto také dokáže zabránit proniknutí zvěře na naše zahrádky a zachránit úrodu.“

© https://www.kr-zlinsky.cz/


55

Představujeme

Smokeman - hrdina v boji s kouřem Ke znečištění ovzduší významně přispívají lokální topeniště. V některých oblastech, zejména mimo dosah průmyslových podniků, mohou být hlavním zdrojem znečištění ovzduší. Jejich negativní dopad zvyšuje také způsob, jakým jsou emise z těchto zdrojů vypouštěny. Lokální topeniště jsou svázány výhradně s obytnou zástavbou, emise z nich jsou vypouštěny v malé výšce nad terénem, velmi často bez možností řádného rozptylu. Při nesprávném způsobu vytápění rodinných domů si jejich majitelé vypouští škodliviny prakticky přímo „pod nos“. Důkladná osvěta o tom, jak správně topit, aby náš podíl na znečišťování ovzduší byl co nejnižší, je proto nezbytná. Dobrým příkladem v tomto směru je edukativní show „SMOKEMAN zasahuje“. Smokeman alias Ing. Jiří Horák, Ph.D. z Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské, Technické univerzity v Ostravě, je odborníkem na správné spalování v lokálních topeništích a jeho cílem je přiblížení této problematiky široké veřejnosti. Se svou pojízdnou kotelnou jezdí po městech a vesnicích a nabízí praktické ukázky jak správně (ne)topit. Veřejnost seznamuje s tím, jaké jsou základní typy konstrukcí spalovacích zařízení, jakým způsobem kotel, kamna a krby správně provozovat a jak se o ně starat, aby vydržely co nejdéle, topily efektivně a vypouštěly co nejméně emisí. Smokeman svým nadšeným vystupováním zaujme malé i velké diváky a praktickými ukázkami přesvědčí většinu diváků o škodlivosti nesprávného spalování v domácích kamnech. Vysvětlení přitom vždy podává formou vtipného přirovnání, takže o dobrou náladu zde není nouze. Dokáže přesvědčit i ty, kteří nemají zájem o ekologické vytápění, ale slyší na finanční úspory, neboť v mnoha případech ekologie a ekonomika jdou ruku v ruce. Efektivní spalování je zároveň úspornější. 56


Pro děti má vždy Smokeman připravenu řadu zajímavých úkolů, například mohou změřit a zjistit kolikrát horší je spalování odpadů oproti spalování suchého dřeva. Během jednoduchého pokusu se děti dozvědí, jak vzniká inverze a jak ji samy mohou doma za použití kuchyňské soli, vody a potravinářského barviva vytvořit. Pro odvážné je připraveno rozdělávání ohně prastarým způsobem, který se však může také v určitých situacích hodit – pomocí křesadla. Smokeman prosazuje Desatero správného topiče, neboť ke správnému a zodpovědnému spalování nestačí jen mít dobrý kotel a kvalitní palivo, je zapotřebí ho správně provozovat, udržovat, postarat se o komín, dobře dávkovat palivo, vysušit palivové dřevo a umět teplo správně využívat, nepřetápět. Tou hlavní a přitom nejdůležitější zásadou je nehledět na to, co dělají špatně druzí, ale začít změnu k lepšímu sám u sebe, dát dobrý příklad ostatním.

Smokemanovo

Desatero správného topiče 1

Nebuď lhostejný k sobě ani ke svému okolí, zajímej se o to, co jde z Tvého komína.

2

Suš dřevo minimálně jeden až dva roky.

3

Nespaluj odpadky.

4

Nastav regulační klapky tak, aby vzduch mohl k palivu, oheň nedus.

5

Přikládej častěji menší dávku paliva než jednu velkou dávku za dlouhý čas.

6

Pravidelně čisti kotel a komín.

7

Používej moderní kotel či kamna.

8

Udržuj teplotu spalin za kotlem mezi 150 až 250 °C.

9

Nevyhazuj teplo oknem, nepřetápěj a top jen tam, kde potřebuješ.

10

Top tak, jak chceš, aby topil Tvůj soused.

Výzkumné energetické centrum - Vysoká škola báňská - TU Ostrava Ing. Jiří Horák, Ph.D. alias Smokeman http://vec.vsb.cz/smokeman www.ekozpravodaj.wz.cz

57

Ekotipy

Tipy pro pedagogy - zařazení problematiky ovzduší do výuky

Malování dechem

vůně světa

Pomůcky inkoust či barvy, voda, libovolně velké čtvrtky, brčka

Pomůcky tmavé lahvičky či krabice s víčkem, různě vonící předměty

Velmi jednoduchá aktivita, která ukazuje dětem na důležitost jejich dechu a dýchání obecně. Dítě během dne prodýchá značné množství vzduchu, a proto je důležité, aby byl vzduch v jeho okolí čistý.

Jednoduchá aktivita pro procvičení čichu. Vůně a zápachy jsou také formou znečištění ovzduší, které si často ani neuvědomujeme.

Úkolem dětí bude pomocí brčka a dýchání vytvořit obrázek z kapky barvy či inkoustu. Malování probíhá u stolu, na kterém je položena čtvrtka. Každé z dětí dostane čtvrtku, na kterou si nanese do spodní části (či doprostřed) kapku inkoustu či barvy. Poté si vezme brčko a pokusí se kapku rozfoukat a tím vytvářet obrazce. V rámci aktivity lze kombinovat různé barvy a foukat z více úhlů. Výsledkem foukání může být mj. model dýchacích cest v našich plicích.

Úkolem dětí je přiřadit vůni či zápach k předmětu, jenž tuto vůni či zápach vydává. Pro aktivitu si připravíme různě vonící předměty minimálně ve 2 kusech. Použít můžeme ale i obrázky namalované či přišpendlené na tabuli. Do lahviček, označených pro naši orientaci čísly, umístíme vždy jeden vonící předmět. Použít lze: levanduli, pomeranč, ocet, mýdlo, větvičku borovice, čokoládu, perník, jar, čistič oken, svíčku atd. Pozor! Vyvarujeme se agresivních vůní typu Savo, lak na nehty či nedopalky cigaret. Děti posadíme do kruhu, aby všechny viděly jak na lahvičky, tak na předměty. Postupně děti obcházíme s otevřenou lahvičkou a dětem dovolíme si k lahvičce přičichnout. Poté, co obejdeme všechny děti, můžeme společně hádat, ke kterému předmětu vůně patří.

Řešení kvízových otázek Vývoj kvality ovzduší v Ústeckém kraji (str. 12) 1) emisní limit Co dokáží odpady v domácích topeništích… (str. 17) 1) recyklace odpadu Vnější nebo vnitřní ovzduší – čeho se víc nadýcháte? (str. 21) 1) pravidelným větráním 2) 2 - 3 hodiny denně Teplý domov a zdravé plíce (str. 24) 1) 6 % nákladů na vytápění

58


Ekologické centrum Most pro Krušnohoří Ekologické centrum poskytuje prostřednictvím bezplatné služby „Zelený telefon“ informace o stavu životního prostředí, rady, návody a doporučení jak svým chováním přispět k jeho ochraně. Přijímá stížnosti a hlášení, které vyřizuje, případně zajistí jejich předání kompetentním institucím či jiným subjektům. Naše služby jsou zde pro všechny, kterým není lhostejný dopad jejich činností na životní prostředí a kteří jsou všímaví k věcem a událostem kolem nich.

Pomůcky

tmavé lahvič

Monitoring znečištění ovzduší Nestandardní události v průmyslu Informace o kvalitě ovzduší, vod EKOporadenská činnost Výukové programy

Jednoduchá čištění ovzdu nebezpečné. Úkolem dětí

Pro aktiv 2 kusech. Pou

Do lahviček, o levanduli, po

Pozor! Vyvar Akce pro veřejnost

Děti posadím cházíme s ot že mají čicha

Poté, co obej

Volejte zdarma Zelenou linku

800 195 342 www.ecmost.cz 59

eko zpravodaj Teplý domov a zdravé plíce Vývoj kvality ovzduší v Ústeckém kraji Čistá mobilita je pro každého Ústecký kraj I 2016 I OVZDUŠÍ

Recommend Documents