EIA

Ing. Petr Hosnedl

SEA/EIA

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, podle přílohy stavebního zákon 183/2006 Sb.

Návrh změny č. 4. územního plánu obce Ostředek

listopad 2010

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek

Název

: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro Návrh změny č. 4 územního plánu obce Ostředek

Umístění

: Středočeský kraj Obec Ostředek k.ú. Bělčice u Ostředka, Ostředek, Třemošnice

Zadavatel

: Obec Ostředek

Zpracovatel

: Ing. Petr Hosnedl sídlo: Perunova 7 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 242 486 783 gsm: +420 606 754 759 [email protected]

IČ

: 690 11 265

Autorizace ve smyslu § 19 zákona 100/2001 Sb.

: Rozhodnutí o autorizaci

Spolupracovali:

: Ing. Luboš Nobilis

Datum zpracování

: listopad 2010

Podpis

:

Č.j.: 38156/6488/OIP/03

.............................................

-2-


Obsah 0.

ÚVOD..........................................................................................................................................7

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. .........8 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. .................................................................................................11 2.1 GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY .....................................................................15 2.2 RADONOVÉ RIZIKO ..............................................................................................................17 2.3 HYDROLOGICKÉ POMĚRY ....................................................................................................18 2.4 OVZDUŠÍ A KLIMA ...............................................................................................................19 2.4.1 Klima..........................................................................................................................19 2.4.2 Kvalita ovzduší...........................................................................................................20 2.5 AKUSTICKÁ SITUACE ÚZEMÍ ................................................................................................24 2.6 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ...........................................................................................26 2.6.1 Obecná přírodní charakteristika................................................................................26 2.6.2 Chráněná území .........................................................................................................26 2.6.3 Krajinný ráz ...............................................................................................................27 2.7 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE.............................................................31 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. 32 3.1 OVZDUŠÍ .............................................................................................................................33 3.2 AKUSTICKÉ ZATÍŽENÍ ..........................................................................................................33 3.3 FLÓRA A FAUNA ..................................................................................................................34 3.3.1 Střet vymezených rozvojových lokalit s ochrannou přírody a krajiny .......................36 3.4 ODVODNĚNÍ OBLASTI, PODZEMNÍ VODY..............................................................................36 3.5 PŮDA...................................................................................................................................36 3.6 KULTURNÍ PAMÁTKY, ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY .............................................................37 3.7 KRAJINA .............................................................................................................................38 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI..........................................................................................................................................41 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH; HODNOTÍ SE VLIVY NA OBYVATELSTVO, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ ..............................................42 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

VLIVY NA OBYVATELSTVO ..................................................................................................43 VLIVY NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU A FLÓRU ..................................................43 VLIVY NA PŮDU ..................................................................................................................44 VLIVY NA VODU ..................................................................................................................44 VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA ...............................................................................................45 VLIV HLUKU ........................................................................................................................45 -3-


5.7

VLIVY NA HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU ....................................................................................45 5.7.1 Vliv na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického .........................................................................................................................45 5.7.2 Vliv na krajinný ráz....................................................................................................45

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ .......................................................................................................49 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...................................................................50 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ...................................................................51 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..........................................................................52 10.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .........................................53

11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ, NÁVRH STANOVISKA DOTČENÉHO ORGÁNU KE KONCEPCI ......................................................................................................................................54

Seznam tabulek: Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel 1971 – 2009..................................................................................11 Tabulka 2. Průměrné teploty ve stanici Ondřejov.............................................................................19 Tabulka 3. Průměrné měsíční srážky (mm) v měřicí stanici Kozmice (413 m n.m.). .......................19 Tabulka 4. Četnost větru ve stanici Struhařov. ..................................................................................19 Tabulka 5. Přehled produkce vybraných emisí v Benešovském regionu podle evidence REZZO ČHMÚ – dostupná data za rok 2000 – 2008 (mimo REZZO 4)................................................21 Tabulka 6. Přehled imisních limitů a mezí tolerance (2009) pro vybrané sledované znečišťující látky ve smyslu NV.597/2006 Sb. stanovených na ochranu zdraví lidí. ............................................22 Tabulka 7. Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky krajinného rázu správního území. ....................................................................................................................................................29 Tabulka 8. Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky. ..............................30 Tabulka 9. Identifikované hlavní znaky přírodní charakteristiky, Z4-1. ...........................................40 Tabulka 10. Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky, Z4-1. ......................40 Tabulka 11. Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky Z4-1. ..........................................40 Tabulka 12. Vyhodnocení vlivu změn využití území na krajinný ráz v lokalitě Z4-1. ....................47 Tabulka 13. Zhodnocení vlivu jednotlivých lokalit na zákonná kritéria ochrany krajinného rázu. ..47 Tabulka 14. Dotčené vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí a jejich hodnocení.....................51

-4-


Seznam obrázků: Obrázek 1. Dotčená lokalita vyznačená v ÚP VÚC Benešov..............................................................9 Obrázek 2. Vymezení správního území obce Ostředek v automapě, se zvýrazněním řešené lokality. ....................................................................................................................................................12 Obrázek 3. Vymezení správního území obce Ostředek v leteckém snímku, se zvýrazněním řešených lokalit. ........................................................................................................................................13 Obrázek 4. Dopravní obslužnost správního území obce Ostředek. ...................................................14 Obrázek 5. Intenzita dopravy ve správním území obce Ostředek......................................................15 Obrázek 6. Správní území obce Ostředek v rámci geomorfologického okrsku Divišovská vrchovina. ....................................................................................................................................................16 Obrázek 7. Znázornění řešeného území a širšího okolí v geologické mapě. .....................................17 Obrázek 8. Znázornění řešeného území a širšího okolí v hydrologické mapě 1 : 50 000. ................18 Obrázek 9. Správní území obce Ostředek v grafickém výstupu ISKO pro NO2 v rámci limitů na ochranu zdraví lidí (2008)..........................................................................................................22 Obrázek 10. Správní území obce Ostředek v grafickém výstupu ISKO pro NOx v rámci limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace (2008). ....................................................................................23 Obrázek 11. Území s překračováním imisních limitů pro benzo(a)pyren, stanovených na ochranu zdraví lidí ve smyslu NV.567/2006 Sb. ve vztahu ke správnímu území obce Ostředek. ..........24 Obrázek 12. Akustické zatížení v denní době Ldvn (dB) správního území obce Ostředek provozem dálnice D1 dle modelu šíření hluku v okolí silnic. ....................................................................25 Obrázek 13. Akustické zatížení v noční době Ln (dB) správního území obce Ostředek provozem dálnice D1 dle modelu šíření hluku v okolí silnic. ....................................................................25 Obrázek 14. Znázornění EVL Dolní Sázava vůči správnímu území obce Ostředek. ........................27 Obrázek 15. Krajina správního území obce Ostředek a blízkého okolí, 3D model, šikmý pohled z jižního směru..............................................................................................................................28 Obrázek 16. Doprovodný prvek dálnice D1, s negativním projevem na KR. ...................................30 Obrázek 17. Lokalita Z4-1 v leteckém snímku..................................................................................32 Obrázek 18. Model akustického zatížení Ldvn (db) lokality v denní době provozem dálnice D1....33 Obrázek 19. Model akustického zatížení Ln (db) lokality v noční době provozem dálnice D1........34 Obrázek 20. Zákres lokality v leteckém snímku vzhledem k stávající vegetaci................................35 Obrázek 21. Dřeviny v řešené lokalitě...............................................................................................35 Obrázek 22. zařazení lokality z hlediska skupin půdních typů..........................................................37 Obrázek 23. Lokalita v 3D pohledu ze západního směru. .................................................................38 Obrázek 24. Potenciálně dotčený krajinný prostor a místo krajinného rázu řešené lokality. ............39 Obrázek 25. Orientační vyznačení řešené lokality v platném ÚP obce Ostředek..............................42

-5-


Podklady: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11]

Změna č. 4 Územního plánu obce Ostředek – Návrh, Ing. arch. Marie Horváthová, říjen 2010 Koordinované stanovisko k návrhu zadání změny č.4 územního plánu obce Ostředek, KÚSK, 123310/2010/KUSK-OŽP/Tuč, ze dne 23.8.2010 Zadání změny č. 4 územního plánu sídelního útvaru Ostředek, příl. č. 1 usnesení Zastupitelstva obce Ostředek ze dne 27.září 2010, srpen 2010 Územní plán obce Ostředek, B.K.S. Architekti, říjen 1999 Územní plán velkého územního celku okresu Benešov, T-plan s.r.o., 2006 Oznámení záměru “Zemědělská bioplynová stanice Ostředek“, Ing. Radek Přílepek, říjen 2010 Rozptylová studie “Zemědělská bioplynová stanice Ostředek, okr. Benešov“, Ing. Radek Přílepek, říjen 2010 Hluková studie “Bioplynová stanice Ostředek, okr. Benešov“, Ing. Josef Charouzek, září 2010 Posuzování vlivů na životní prostředí, Metody pro předběžnou rozhodovací analýzu EIA, Prof.Ing.Josef Říha, DrSc., ČVUT, Praha 2001 Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnost nebo změny využití území na krajinný ráz; Vorel, Bukáček, Matějka, Culek, Sklenička; Praha 2004 Atlas podnebí Česka, ČHMÚ, Praha 2005

Zkratky: BD ČOV DOKP DSP DUR FVU CHLÚ CHOPAV IRZ KPRVAK LBK LBC LNA OA OZE OZKO PUPFL REZZO RPDI TNA ÚPNSÚ ÚSES ZCHD ZCHÚ ZPF ŽP

Bytové domy Čistírna odpadních vod Potenciálně dotčený krajinný prostor Dokumentace pro stavební řízení podle z.183/2006 Sb., pro stupeň stavebního povolení Dokumentace pro stavební řízení podle z.183/2006 Sb., pro stupeň územního rozhodnutí Funkční využití území Chráněná ložisková území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný registr znečištění Krajský plán rozvoje vodovodů a kanalizací Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lehký nákladní automobil Osobní automobil Obnovitelné zdroje energie Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pozemky určené k plnění funkcí lesa Registr zdrojů znečišťování ovzduší Roční průměr dopravních intenzit všech vozidel za 24 hodin Těžký nákladní automobil sídelního útvaru Územní systém ekologické stability Zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin ve smyslu z.114/1992 Sb. Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Životní prostředí

-6-


0. Úvod Předkládané posouzení vlivů změny č. 4 územního plánu obce Ostředek (dále jen “změna č. 4“) je zpracované podle přílohy stavebního zákona 183/2006 Sb., na základě požadavku [2] odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje, který je „příslušným úřadem“ podle § 22, písm. b) zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen “zákon“), a který na základě provedeného „zjišťovacího řízení“ stanovil nutnost posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Důvodem požadavku na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí je vymezení plochy pro rozšíření zemědělské výroby (část pozemku KN č. 755/3):

Lokalita Z 4-1: –

Stávající funkční využití

plochy pro sport – stávající plochy pro sport – navrhované

–

Zamýšlené využití

zóna zemědělská výroby – navrhovaná zeleň ochranná a izolační – ZO

Lokalita svým charakterem a rozsahem zakládá rámec pro posuzování záměrů podle přílohy č. 1 zákona a vzhledem k lokalizaci může vyvolávat střet zájmů z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v daném území. Vyhodnocení by mělo být zaměřeno zejména na změny v uspořádání krajiny, zvýšení hlukové zátěže a znečišťování ovzduší (zejména prach) vůči sportovní ploše a obytné zástavbě, příp. narušení faktoru pohody bydlení, vlivy z hlediska dopravního napojení dané plochy a navýšení dopravní zátěže provozem a vyhodnocení účelnosti zastavění plochy a zejména vlivu na změnu odtokových poměrů v území v důsledku realizace zpevněných ploch většího rozsahu, případně vyhodnocení vlivů využití dané plochy vzhledem k jejímu umístění v blízkosti vodního toku (Kuzmický potok).

-7-


1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Posuzovaný návrh 4. změny ÚP Ostředek je doplněním a aktualizací stávající koncepce - schváleného a platného ÚP, respektujícího nadřazené dokumenty. Vymezené cíle jsou výslednicí potřeb daných stavem území, legislativou, dotčených stran a genezí stávajícího územního plánu. Posuzovaná změna má přímou vazbu pouze na stávající ÚP. Schválením 4. změny nevznikne nová koncepce. Návrh v plném rozsahu respektuje předchozí pravidla platného ÚP. Upraveny jsou podmínky pro jednu lokalitu, pro niž zadavatel obdržel podnět na změnu. Nadřazeným územně plánovacím dokumentem je Územní plán velkého územního celku Benešov, jenž byl schválen zastupitelstvem středočeského kraje 18. 12. 2006, a je obsahem Obecně závazné vyhlášky Středočeského kraje o závazné části ÚP VÚC č.5/2006 uveřejněné ve Věstníku Středočeského kraje, částka 10/2006 [5]. Pro správní území obce Ostředek jsou ÚP VÚC stanoveny zejména následující požadavky: územní ochrana stávající dopravní a technické infrastruktury, vč. koridoru pro případné budoucí rozšíření dálnice D1, ochranná pásma vodovodního štolového přivaděče z VD Želivka RR-trasa regionální biokoridor RK 1320 Křešický potok el. nadzemní vedení 110 a 22 kV plynovodní řad Značná část správního území obce Ostředek leží ve vnějším ochranném pásmu vodárenské štoly. Malé části jižního okraje území zasahují do pásma vnitřního a malou částí prochází samotná vodárenská štola z vodního díla Želivka (nádrž Švihov). Úpravy navrhované v lokalitě změny č. 4 se nedotýkají ostatních požadavků vyplývajících z ÚP VÚC. Posuzovaná změna se nedotýká prvků ÚSES ani záplavového území. Plocha řešená změnou nezasahuje do ochranného pásma dálnice D1 a neznemožní rozšíření dálnice. V řešeném území se nenacházejí dobývací prostory, chráněná ložisková území ani poddolovaná a sesuvná území.

-8-


Obrázek 1. Dotčená lokalita vyznačená v ÚP VÚC Benešov. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje doposud nebyly vydány. Dne 18. 6. 2008 bylo schváleno Zastupitelstvem kraje Zadání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje č.usn. 3826/2008/ZK. Pro správní území obce Ostředek nejsou žádné další požadavky, které by byly ve střetu s projednávanou změnou. Vymezených cílů nadřazených koncepčních materiálů z hlediska životního prostředí se návrh 4. změn ÚP Ostředek nedotýká. V obecné rovině je v souladu s cíli Strategie udržitelného rozvoje souvisejícími s rozvojem podnikání.

Přehled tematicky nejbližších nadřazených koncepčních materiálů celostátního významu:

Státní politika životního prostředí České republiky (SPŽP) Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie regionálního rozvoje ČR Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Akční program zdraví a životní prostředí ČR Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice Dopravní politika ČR na léta 2005 – 2013

Přehled tematicky nejbližších nadřazených koncepčních materiálů krajského a regionálních významu:

Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (PRÚOSK) Program snižování emisí Středočeského kraje (PSE) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší středočeského kraje (IPZKO) Koncepce ochrany přírody a krajiny Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (PRVAK)

-9-


Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (POH) Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje v letech 2003–2010 (EVVO)

Z hlediska nadřazených koncepčních materiálů je návrh změn obecně v souladu s cíli: Respektování ÚSES v územně plánovacích dokumentacích (KOPAK)

-10-


2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Obecná charakteristika správního území obce Ostředek ÚP obce Ostředek řeší správní území obce Ostředek o rozloze 1 297 ha. Správní území zahrnuje katastrální území a obce : k.ú. Bělčice u Ostředka – Bělčice – Vráž k.ú. Ostředek – Ostředek – Mžížovice k.ú. Třemošnice – Třemošnice Správní území obce Ostředek leží v oblasti Benešovské pahorkatiny v širším krajinném prostoru hluboce zaříznutého údolí Sázavy. Jedná se o lesozemědělskou kulturní krajinu s dochovanými stopami historického hospodaření s řadou strukturních prvků drobnějšího i většího měřítka. Určujícím prvkem z hlediska krajinného i sociálně-ekonomického je dálnice D1, na jejímž 34. km leží obec Ostředek, a která jeho správní území protíná v délce 9,5 km. Reliéf terénu je mírně zvlněný až plochý s nadmořskou výškou v rozmezí 400 – 550 m n. m. Ve správním území žilo k 1.1.2010 celkem 331 obyvatel. Stav obyvatelstva je přibližně v setrvalém stavu. Obec Ostředek je vybavená fotbalovým hřištěm, tenisovým kurtem, kulturním zařízením s turistickou ubytovnou, dětskými hřišti v místních částech, zdravotním střediskem a veřejnou knihovnou. V obci funguje 5 občanských sdružení – 3 Sdružení dobrovolných hasičů, TJ Sokol a sdružení Cesta pro venkov (zdroj: CHOPOS). Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel 1971 – 2009. Obec Ostředek Třemošnice Celkem

1971 463 98 561

1980 359 81 440

-11-

1990 594 594

2000 308 308

2009 332 332


Obrázek 2. Vymezení správního území obce Ostředek v automapě, se zvýrazněním řešené lokality. Administrativně patří obec Ostředek do okresu Benešov, funkci pověřeného obecního úřadu plní Městský úřad Sázava, funkci obce s rozšířenou působností Městský úřad Benešov. Značný vliv na územní rozvoj správního území má přítomnost dálnice D1 a blízkost Pražského metropolitního regionu i města Benešova. Z hlediska mikroregionálního náleží území spádově zejména k Benešovu, dále potom k Sázavě. Správní území obce Ostředek tvoří část severního okraje svazku obcí Mikroregion CHOPOS. Jedná se o tradiční turistický region, do něhož patří i hrad Český Šternberk, zámek Jemniště apod. Správní území obce je protáhlým útvarem se vzdálenějšími cípy ve směru SZ – JV, který podélně protíná těleso dálnice D1. Z hlediska pozice i významu tvoří centrum území obec Ostředek, v jejíž blízkosti leží i část Mžížovice. Zatímco SZ třetina území s částmi Vráž a Bělčice je z velké části pokryta lesními porosty, severní část (Třemošnie) zahrnuje především zemědělské pozemky (ornou půdu). Jižní částí protéká Ostředecký potok Mariánským údolím od obce Ostředek k části Třemošnice. Území jako celek je stabilizované z prostorově urbanistického hlediska. Potenciální rozvojové impulsy budou ve výhledu pravděpodobně spojené s dopravním koridorem D1 umožňujícím rychlé spojení s Prahou. Intenzita ekonomického a územního rozvoje bude pravděpodobně kopírovat dosavadní tendence s výrazným poklesem v nejmenších sídlech.

-12-


Obrázek 3. Vymezení správního území obce Ostředek v leteckém snímku, se zvýrazněním řešených lokalit. Dálkové a regionální vztahy správního území obce Ostředek jsou zajišťovány pouze silniční dopravou po dálnici D1 a silnicích II. a III. třídy. Oboustranné napojení na dálnici je prostřednictvím silnic II. třídy ve vzdálenosti zhruba 1 km S směrem od Ostředka (34. km dálnice D1).

-13-


Obrázek 4. Dopravní obslužnost správního území obce Ostředek. Seznam silnic v řešeném území : Dálnice – D1: Praha – Brno – Vyškov – (Hulín – Přerov) – Lipník n. B. – Bělotín – Ostrava – (Polsko) II. třída – II/110: Benešov – Kozmice – Ostředek – Sázava – II/113: Vlašim – Divišov – Ostředek – Chocerady – Ondřejov – Mukařov – Český Brod III.třída – III/11010: II/110 – Ostředek – II/113 – III/1107: III/11010 – II/110 – Bělčice Prostřednictvím dálnice D1 je území přímo napojeno na významnou část Středočeského a Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Silnicí II/110 směrem k Benešovu ve vzdálenosti zhruba 15 km je dostupná mezinárodní trasa silnice E 55, transformovaná postupně na dálnici D3 (Praha – Tábor – České Budějovice – Rakousko). Směrem S ve vzdálenosti zhruba 25 km je dostupná rovněž silnice I/2 (Praha – Kutná Hora – Pardubice). Stavba dálnice D1 byla zahájena již v roce 1939, ale byla přerušena 2. sv. válkou i vývojem v 50. letech minulého století. Po změnách projektu byla stavba obnovena v roce 1967 a v roce 1971 byl otevřen první dálniční úsek na území současné ČR. V důsledku změn trasy jsou ještě v současnosti v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka) zachovány části nepoužitých mostů. Dálnice D1 je nejvytíženější komunikací v ČR. V provozu je v současnosti 355 km a v přípravě 42 km trasy D1 v nadmořských výškách 655 až 198 m n.m. Údaje o intenzitě automobilové dopravy v řešeném území jsou zřejmé z následujícího obrázku. Veřejná doprava osob je zajišťována autobusy. Správním územím neprochází železniční trať.

-14-


Obrázek 5. Intenzita dopravy ve správním území obce Ostředek.

2.1 Geologické a hydrogeologické poměry Správní území obce Ostředek patří z širšího pohledu k centrální plošině kolem Divišova, která má charakter mírně teplé pahorkatiny až vrchoviny přecházející JV směrem ve Vysočinu. Příznivé sklonitostní, vláhové a půdní poměry, vycházející z podkladu živných bazických granodioritů, předurčují území k zemědělskému využívání.

Geomorfologické poměry Z hlediska geomorfologického členění se zájmové území nachází v rámci Hercynského systému v provincii Česká vysočina, v subprovincii Česko–moravská soustava, v oblasti Středočeská pahorkatina, v celku Benešovská pahorkatina, v podcelku Dobříšská pahorkatina, v okrsku Divišovská vrchovina.

-15-


Obrázek 6. Správní území obce Ostředek v rámci geomorfologického okrsku Divišovská vrchovina.

Geologické poměry Správní území obce Ostředek patří do celku Benešovské pahorkatiny tvořené prvohorními vyvřelinami. Jedná se převážně o granodiority až diority (tonalitova řada) středočeského plutonu. Na SZ cíp území navazují plochy zčásti metamorfovaných vulkanických hornin v oblasti Stříbrné Skalice, proterozoických hornin assyntsky zvrásněných (dřidlice, fylity, svory) v okolí Ondřejova a permokarbonských hornin (pískovce, slepence, jílovce) v okolí Konojed. Na JV cíp potom navazuje rozsáhlé podloží tercierních hornin alpinsky zvrásněných (pískovce, břidlice).

-16-


Obrázek 7. Znázornění řešeného území a širšího okolí v geologické mapě. Mocné horninové podloží granodioritu v území často vystupuje blízko k povrchu a je pokryto jen málo mocnou vrstvou humózní hlíny. Granodiority jsou často eluviálně rozloženy na písek, případně hlinitý písek, či písek s jemnou příměsí. Kvartérní útvar není souvisle zvodnělý. Půdy jsou vzhledem k živnosti bazických granodioritů příznivě trofické. Půdní pokryv na horninách tvoří svahoviny různých typů, místy i sprašové hlíny. Charakteristickou zvláštností půdních substrátů je nedostatek CaCO3. Půdní typy se vyskytují i v přírodním, ale převážně v zemědělsky zúrodněném stavu. Z hlediska vodní eroze je celé katastrální území obce Ostředek zařazeno mezi do oblasti s půdami ohroženými. Z hlediska větrné eroze je celé k.ú. Ostředek, i samotný dotčený pozemek, řazen do oblasti bez ohrožení. Ve správním území nejsou evidovaná chráněná ložisková území, území sesuvů, nejsou zde dobývací prostory.

Hydrogeologické poměry Širší území je řazeno do hydrogeologického rajonu Krystalinika v povodí Sázavy, pro které jsou charakteristické pouze mělké zvodně, vázané zejména na zónu zvětrávání kvartérních uloženin nebo připovrchového rozpojení hornin. Vodní oběh je tak většinou pouze velmi lokálního charakteru a hladina podzemní vody kolísá v závislosti na míře rozpukání horninového masívu. V celém správním území obce Ostředek, včetně řešené lokality, se uplatňuje puklinový kolektor hydrogeologického masivu se zvýšenou propustností v přípovrchové zóně zvětralin. Hodnota -5 -4 2 -1 transmisivity se pohybuje v rozmezí 2,2 * 10 – 1,1 * 10 m .s . Podzemní voda je v území z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou řazena do kategorie II. – vody vyžadující složitější úpravu.

2.2 Radonové riziko Podle mapování indexu radonového rizika v rámci Radonového programu České republiky, provedeného v roce 1990 Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, leží celé správní území v oblasti s vysokou převažující kategorií radonového indexu geologického podloží (granodiority a diority (tonalitová řada) ). Kategorie radonového indexu geologického podloží vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Index radonového rizika tak v podstatě pouze tematicky modifikuje mapu geologické stavby území (viz obr. 6), kdy pro granity a granodiority je převažující index Rn střední až

-17-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek vysoký. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou odlišovat, především vlivem rozdílů mezi regionální a lokální geologickou situací.

2.3 Hydrologické poměry Celé správní území spadá do úmoří Severního moře, prostřednictvím hlavního Povodí Labe (1), dílčího povodí Dolní Vltavy (1-09) a základního povodí Sázavy od Želivky po ústí (1-09-03). Správní území je rozděleno na 4 dílčí povodí (povodí IV. řádu). Západní část severního cípu území (Vráž) je odvodňována Drhlavským potokem (1-09-03-118), zatímco východní část (Bělčice) řekou Sázavou (1-09-03-117). Převážná část území včetně centrálního (Ostředek) je odvodňována Ostředeckým (Kozmickým) potokem (1-09-03-95). Východní část jižního cípu je odvodňována Křešickým potokem (1-09-03-096). Rozdělení řešeného území dle jednotlivých povodí IV. řadu je zřejmé z následujícího obrázku.

Obrázek 8. Znázornění řešeného území a širšího okolí v hydrologické mapě 1 : 50 000. V území se nacházejí malé vodní nádrže – rybníky Horní, Prostřední a Dolní na Ostředeckém potoku. Kvalita vody není v rámci řešeného území monitorována na žádném z toků. V obci Ostředek je veřejný vodovod i splašková kanalizace včetně ČOV realizované v roce 2004 s kapacitou 250 EO. Vzhledem k přestupu dusíkatých látek z půdy do podzemních vod nebyla k.ú. ve správním území obce Ostředek zařazena mezi zranitelné oblasti. Území neleží v CHOPAV. Značná část správního území obce Ostředek leží ve vnějším ochranném pásmu vodárenské štoly. Malé části jižního okraje území zasahují do pásma vnitřního a malou částí prochází samotná vodárenská štola z vodního díla Želivka (viz obr. 1), která je nejvýznamnějším zdrojem pitné vody pro Prahu a okolí. Pitná voda se získává úpravou povrchové vody akumulované ve vodárenské nádrži -1 Švihov, využívané od roku 1972. Průměrné množství odebrané vody v současné době činí 3 500 l.s -1 při maximální kapacitě 5 250 l.s . Z hlediska objemu vody v zásobním prostoru, i z pohledu

-18-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek odebíraného množství, je dílo největší vodárenskou nádrží nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Z úpravny u vodní nádrže Švihov voda odtéká gravitačně štolovým přivaděčem o průměru 2,6 m, který je dlouhý 52 km a končí v Jesenici. Odtamtud pokračují vodovodní řady, které rozvádějí vodu po Praze a okolí (Berounsko, Kladensko, Roztoky u Prahy a další). Na štolový přivaděč je napojen Benešov a okolní obce. Celý vodovodní systém se označuje jako středočeská vodárenská soustava.

2.4 Ovzduší a klima 2.4.1 Klima Ve smyslu klasifikace atlasu podnebí ČSR 1958 leží zájmové území v mírně teplé klimatické oblasti; na rozhraní okrsků B2 – mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou a B3 – mírně teplý, mírně vlhký s mírnou zimou. Podle klasifikace QUITT [8] leží správní území obce Ostředek v mírně teplé oblasti, v podokrsku MT 7, s následujícími charakteristikami:

MT 7 30 - 40 140 - 160 110 - 130 40 - 50 -2 až –3 16 - 17 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 - 150 40 - 50

Počet letních dní: Počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více: Počet dní s mrazem: Počet ledových dní: Průměrná lednová teplota (°C): Průměrná červencová teplota (°C): Průměrná dubnová teplota (°C): Průměrná říjnová teplota (°C): Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více: Úhrn srážek ve vegetačním období (mm): Úhrn srážek v zimním období (mm): Počet dní se sněhovou pokrývkou: Počet zatažených dní: Počet jasných dní:

Průměrné měsíční teploty jsou zaznamenávány ve stanici Ondřejov (zhruba 8,5 km S směrem od Ostředku). Tabulka 2. Průměrné teploty ve stanici Ondřejov. I -2,8

II -1,8

III 2,4

IV 6,7

V 11,9

VI 14,8

VII 16,5

VIII 16,0

IX 13,0

X 7,5

XI 1,7

XII -1,4

rok 7,0

Průměrný roční úhrn srážek podle atlasu podnebí ČHMÚ 2007 [8] je 650 až 750 mm. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty srážek naměřené ve stanici Kozmice (zhruba 2,5 km Z směrem od Ostředku). Tabulka 3. Průměrné měsíční srážky (mm) v měřicí stanici Kozmice (413 m n.m.). I 40

II 36

III 38

IV 52

V 65

VI 74

VII 83

VIII 81

IX 53

X 51

XI 41

XII 44

rok 658

Z hlediska převládajících směrů větru uvádíme údaje pro lokalitu Struhařov (zhruba 9 km JZ směrem). Tabulka 4. Četnost větru ve stanici Struhařov. Směr Četnost %

S 5,99

SV 6,00

V 7,00

JV 8,99

J 5,99

JZ 14,00

Z 24,00

SZ 10,00

Bez 18,03

Terén v bližším okolí Ostředku je otevřený, pouze mírně zvlněný a dobře provětrávaný, s příznivými rozptylovými podmínkami.

-19-


2.4.2 Kvalita ovzduší Zdroje znečištění ovzduší Stacionární zdroje znečištění ovzduší Na znečištění ovzduší se podílejí střední spalovací zdroje a malá topeniště domácností rodinných a bytových domů. Správní území obce Ostředek je plynofikované a lze tak předpokládat nižší podíl domů vytápěných malými topeništi na tuhá paliva. Přímo ve správním území obce Ostředek nejsou dle aktuálně dostupné evidence REZZO (2007) a integrovaného registru znečištění evidovány zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Kvalitu ovzduší také utváří dálkový přenos imisí jiných velkých stacionárních zdrojů v rámci regionu Benešova a Středočeského kraje. Velké a zvláště velké stacionární zdroje s potenciálním dálkovým přenosem do řešeného území: BES s.r.o. obalovna Chotýšany – výstavba komunikací, letišť a sport. areálů – emise tuhé (58 kg/rok), SO2 (38 kg/rok), NOx (351 kg/rok), CO (8.446 kg/rok), TOC (27 kg/rok) Mavel a.s. – kotelna, Benešov – výroba a opravy motorů a turbín – emise tuhé (20 kg/rok), SO2 (3.210 kg/rok), NOx (610 kg/rok), CO (30 kg/rok) Městská tepelná zařízení s.r.o. – kotelna Bezručova – výroba a rozvod páry a teplé vody – emise tuhé (1295 kg/rok), SO2 (67 kg/rok), NOx (2.820 kg/rok), CO (842 kg/rok), TOC (244 kg/rok) Městská tepelná zařízení s.r.o. – kotelna Pražská – výroba a rozvod páry a teplé vody – emise tuhé (3.078 kg/rok), SO2 (28.240 kg/rok), NOx (4.163 kg/rok), CO (888 kg/rok), TOC (579 kg/rok) Městská tepelná zařízení s.r.o. – kotelna Spořilov – výroba a rozvod páry a teplé vody – emise tuhé (13 kg/rok), SO2 (63 kg/rok), NOx (897 kg/rok), CO (10 kg/rok), TOC (83 kg/rok) Mydlářka a.s., závod Soběhrdy – chov prasat – amoniak (7.551 kg/rok) Mydlářka a.s., závod Líšno – výkrm brojlerů – amoniak (7.243 kg/rok) Mydlářka a.s., závod Nová Ves – chov prasat – amoniak (9.442 kg/rok) Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., Benešov – kotelna + spalovna – emise tuhé (33 kg/rok), SO2 (97 kg/rok), NOx (4.528 kg/rok), CO (110 kg/rok), TOC (125 kg/rok), As (0,1 kg/rok), Cr (0,3 kg/rok), Mn (0,3 kg/rok), Cu (0,7 kg/rok), Ni (0,5 kg/rok), Pb (0,3 kg/rok), Hg (8,8 kg/rok), Cl (24,9 kg/rok), FH (18,7 kg/rok) Pivovar FERDINAND a.s., Benešov – výroba piva – emise tuhé (20 kg/rok), SO2 (10 kg/rok), NOx (2.520 kg/rok), CO (70 kg/rok), TOC (60 kg/rok) Sklárny Kavalier, a.s., Sázava – zařízení na výrobu skla včetně skleněných vláken – azbest (343 kg/rok), NOx (215.851 kg/rok)

-20-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek Tabulka 5. Přehled produkce vybraných emisí v Benešovském regionu podle evidence REZZO ČHMÚ – dostupná data za rok 2000 – 2008 (mimo REZZO 4). Okres Benešov SUMA REZZO 1 - 3 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

610,0 628,9 622,3 879,2 538,2 594,7 607,2 544,7 549,4

703,4 866,8 864,3 1015,4 836,6 882,9 818,9 762,6 736,5

506,1 591,1 310,4 297,2 303,3 432,9 448,4 432,3 378,6

2196,8 2250,0 2300,0 2465,5 2198,4 2356,1 2207,7 2134,4 2172,0

572,0 670,6 606,5 669,3 374,4 603,7 548,4 537,1 543,6

482,5 536,9 773,1 858,5 837,5 886,6 903,0 581,0 499,6

Liniové zdroje znečišťování ovzduší Liniovým zdrojem znečišťování ovzduší je především dálnice D1, dále potom silnice II. třídy a místní komunikace. Správní území obce Ostředek je významnou průjezdní oblastí vzhledem k přítomnosti dálnice D1, která jej podélně protíná v úseku zhruba 9,5 km. Dopravní intenzity viz obr. 5. Hlavní část dopravního zatížení území je způsobena dálkovou dopravou Praha – Brno –Ostrava – (Polsko). Komunikace procházející sídlem mají lokální význam a nevytvářejí podmínky významně tranzitní dopravy. Vzdálenost tělesa dálnice je zhruba 100 m Z směrem od části Vráž, 60 m Z směrem od části Bělčice, 150 m JV směrem od obce Ostředek a 250 m V směrem od části Třemošnice. Intenzita dopravy na D1 byla dle sčítání dopravy v roce 2005 v úseku Hvězdonice – Ostředek 40 400 VV/24 h a v úseku Ostředek – Šternov 38 800 VV/24 h. Významné jsou z hlediska intenzity dopravy dále silnice II. třídy II/110 (vede v těsné blízkosti S okraje části Mžížovice a obce Ostředek) a II/113 (prochází V částí obce Ostředek a přímo částí Třemošnice). Intenzita dopravy na II/110 v úseku Soběhrdy, zaús.1097 - nájezd na D1 byla 2 003 VV/24 h a v úseku nájezd na D1 - křižovatka s II/113 potom 2 378 se VV/24 h. Intenzita dopravy na II/113 v úseku Chocerady, zaús.10 - křižovatka s II/110 byla 367 VV/24 h a 424 VV/24 h v úseku křižovatka s II/110 Divišov, zaús. do 111. Správním územím neprochází železniční trať. Plošné zdroje znečištění ovzduší Okolí obce je tradiční zemědělskou krajinou. V rámci správního území jsou zemědělskou činností dotčeny přibližně 2/3 JV části (Ostředek, Třemošnice). Zemědělské činnosti jsou plošným zdrojem fugitivních emisí pachových látek, skleníkových plynů a polétavého prachu. Možnosti uvolňování fugitivních emisí jsou závislé na aktuálně prováděných činnostech a klimatických podmínkách (rychlosti a směru větru, vlhkosti vzduchu, vlhkosti prašného materiálu). Lokálně a časově omezeně se může projevovat šíření zápachu nebo prachu ze zemědělských činností.

Kvalita ovzduší Z hlediska orografie terénu je celé území kromě údolí a terénních sníženin dobře provětrávané. Koncentrace zdrojů znečištění ovzduší kromě liniového zdroje dálnice D1 v území a jeho okolí není výrazná. Přirozený výskyt inverzních dějů je možné očekávat zejména v chladné části roku, nebo ve večerních hodinách po ukončení aktivity konvektivních proudů, častěji potom na dně údolí nebo v údolních nivách.

Měření kvality ovzduší Ve správní území obce Ostředek ani v jeho okolí není instalovaná stanice měření imisního zatížení ovzduší (AIM). Nejbližší stanice AIM je umístěna v Benešově. Stanice reprezentuje ovzduší vzdáleného území s jinými emisními zdroji a má charakter městské pozaďové stanice. Pro hodnocení kvality ovzduší v řešeném území nejsou výsledky měření využitelné.

Modelování stávající kvality ovzduší, vyhodnocení dat ČHMÚ pro rok 2008 Následující kapitola je zpracovaná podle modelování kvality ovzduší ČHMÚ na území ČR uveřejněné v grafické ročence kvality ovzduší za rok 2008. Model vychází z informačního systému sledování kvality ovzduší ISKO. Model je orientačním nástrojem s hrubou interpolací naměřených imisních hodnot

-21-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek v matrici tvořené jednotkovými čtverci o rozměrech 500 x 500 m. V zastavěných územích, kde na kvalitu ovzduší působí reliéf terénu, přítomnost zástavby a blízkost emisního zdroje, se kvalita ovzduší může místně lišit. Tabulka 6. Přehled imisních limitů a mezí tolerance (2009) pro vybrané sledované znečišťující látky ve smyslu NV.597/2006 Sb. stanovených na ochranu zdraví lidí. Znečišťující látka oxid dusičitý NO2

oxid siřičitý SO2 PM10 – suspendované částice benzen cílový imisní limit O3 cílový imisní limit benzo(a)pyren v PM10

Ukazatel

Limit

aritmetický průměr hodinový aritmetický průměr 1 rok aritmetický průměr hodinový aritmetický průměr 24 hod aritmetický průměr 24 hod aritmetický průměr 1 rok aritmetický průměr 1 rok maximální denní 8h klouzavý průměr, 3 roky aritmetický průměr 1 rok

200 µg.m-3 -3

40 µg.m

max. počet překročení za rok

2009

18

10 µg.m-3

mez tolerance 2010

-

2 µg.m

-3

24

-

-3

125 µg.m 50 µg.m-3 40 µg.m-3 5 mg.m-3

3 35 -

-

120 µg.m-3

25

-

1 ng.m-3

-

-

350 µg.m

-

-3

-

Z hlediska imisních limitů a cílových imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí Oxid siřičitý SO2 – – – – – –

aritmetický průměr hodinový – překročení hodinového imisního limitu 350 µg/m nebylo v ČR dosaženo nad tolerovaný počet překročení, modelování není pro území k dispozici 3

nejvyšší 24. koncentrace (maximální denní 8h průměr) ≤ 50 µg/m , limit splněn Suspendované částice polétavého prachu PM10 3

nejvyšší 36. koncentrace (aritmetický průměr 24 hod) = 30 – 40 µg/m , limit splněn 3

aritmetický průměr 1 rok = 20 – 30 µg/m , limit splněn Oxid dusičitý 3

aritmetický průměr 1 rok ≤ 26 až 40 µg/m , limit splněn, místy na hranici překročení překročení hodinového imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici 3

Obrázek 9. Správní území obce Ostředek v grafickém výstupu ISKO pro NO2 v rámci limitů na ochranu zdraví lidí (2008). Oxid uhelnatý – imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Benzen

-22-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek –

aritmetický průměr 1 rok ≤ 2 µg/m , limit splněn Přízemní ozon O3 (AOT) 3

maximální denní osmihodinový průměr ≤ 120 - 130 µg/m , cílový limit překročen, případně na hranici překročení Těžké kovy – Olovo 3

–

–

• imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Kadmium (celkový obsah v PM10)

–

• aritmetický průměr 1 rok ≤ 2 ng.m , cílový imisní limit splněn Arsen (celkový obsah v PM10)

–

• aritmetický průměr 1 rok ≤ 2,4 ng.m , cílový imisní limit splněn Nikl (celkový obsah v PM10)

-3

-3

•

překročení cílového imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Benzo(a)pyren -3 – aritmetický průměr 1 rok ≤ 0,4 až 0,6 ng.m , cílový imisní limit splněn Z hlediska imisních limitů a cílových imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace Oxid siřičitý – – –

aritmetický průměr 1 rok ≤ 8 µg.m , cílový imisní limit splněn -3

zimní období (1. října - 31. března) ≤ 8 µg.m , cílový imisní limit splněn Oxidy dusíku -3

aritmetický průměr 1 rok ≤ 19,5 až > 30 µg.m , cílový imisní limit na části území překročen nebo na hranici překročení -3

Obrázek 10. Správní území obce Ostředek v grafickém výstupu ISKO pro NOx v rámci limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace (2008). Přízemní ozón AOT40 –

expoziční index AOT40 18 000 - 22 000 µg.m .h, cílový imisní limit překročen, k překračování tohoto indexu však dochází na naprosté většině území ČR -3

Z hlediska imisních limitů, stanovených na ochranu zdraví lidí, jsou v zájmovém území splněny limitní hodnoty všech sledovaných ukazatelů. Imisní limit pro NO2 je na části správního území na hranici překročení. Jedná se o zřejmý důsledek automobilového provozu na dálnici D1. Z hlediska cílových imisních limitů docházelo v roce 2008 k překračování cílového imisního limitu koncentrace maximálního denního osmihodinového průměru O3 – troposférického ozónu, které se 3 pohybují se v intervalu 120 - 130 µg/m . Cílový imisní limit O3 je ovšem překročen na většině území ČR -3 (97 %, z toho na 8,5 % je překračován nad hranici 130 µg.m ). Z hlediska imisních limitů stanovených na ochranu ekosystémů a vegetace dochází v území k překračování expozičního limitu imisních hodnot AOT40 – troposférického ozónu a NOx. Cílový imisní

-23-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek AOT40 je překročen stejně jako v naprosté většině území ČR. Překračování limitu pro NOx je zřejmý důsledek automobilového provozu na dálnici D1. Obecně lze území hodnotit jako místo s poměrně kvalitním ovzduším, s nízkým podílem stacionárních zdrojů, ale s vyšším dopravním zatížením. Rozptylové poměry jsou příznivé v otevřených částech krajiny, lokálně mohou být méně příznivé v údolích, terénních sníženinách a v zástavbě. Zejména v zimním období zde může docházet za inverzních situací vlivem vytápění RD pevnými palivy (při souběhu zdrojů) k lokálnímu snížení kvality ovzduší.

Zařazení území z hlediska vymezených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) Podle vyhodnocení dat o kvalitě ovzduší za rok 2008 a sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí bylo správní území stavebního úřadu MěÚ Benešov zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Nejmenší územní jednotkou pro hodnocení OZKO jsou území působnosti stavebních úřadů. Vzhledem k tomu, že Ostředek patří správně pod stavební úřad Benešov, náleží také do vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší i přesto, že se jedná o naprosto odlišné imisní území s uplatněním jiných zdrojů. Podle hodnocení ČHMÚ ve smyslu NV. 597/2006 Sb., dochází ve správním území obce Ostředek k překračování limitu aritmetického průměru NOx stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace a k dosahování limitu aritmetického průměru NO2 stanoveného pro ochranu zdraví lidí. Z hlediska cílových imisních limitů je stejně jako na 97 % území ČR překročen cílový imisní limit pro přízemní ozón O3.

Obrázek 11. Území s překračováním imisních limitů pro benzo(a)pyren, stanovených na ochranu zdraví lidí ve smyslu NV.567/2006 Sb. ve vztahu ke správnímu území obce Ostředek.

2.5 Akustická situace území Území má charakter otevřené venkovské krajiny s vyšším zastoupením obhospodařované zemědělské půdy, není zde hustá městská zástavba, nenacházejí se zde významné průmyslové zóny a obchodní areály generující vysoké dopravní zatížení. Zásadním faktorem z hlediska akustického zatížení území je tak těleso dálnice D1. Akustické zatížení správního území obce Ostředek provozem na dálnici D1 je zřejmé z následujícího obrázku modelu šíření hluku v okolí silnic. Na obrázku jsou patrné i účinky protihlukových opatření vůči obytné zástavbě obce Ostředek.

-24-


Obrázek 12. Akustické zatížení v denní době Ldvn (dB) správního území obce Ostředek provozem dálnice D1 dle modelu šíření hluku v okolí silnic.

Obrázek 13. Akustické zatížení v noční době Ln (dB) správního území obce Ostředek provozem dálnice D1 dle modelu šíření hluku v okolí silnic.

-25-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek Pro okolí dálnice D1 platí korekce hygienických limitů hluku ze staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru. Starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti způsobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. 12. 2000. Hygienický limit pro území akusticky zatížené provozem D1 v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru je tak roven následujícím hodnotám v souladu s ustanoveními NV.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění: Limit pro denní dobu 50 dB + 20 dB = 70 dB Limit pro noční dobu 50 dB – 10 dB + 20 dB = 60 dB Z uvedeného obrázku vyplývá, že výše uvedené hygienické limity pro noční i denní dobu jsou ve správním území obce Ostředek pravděpodobně dodržovány. Akustické poměry území mimo dosah vlivu dálnice jsou utvářeny lokálními stacionárními zdroji drobné zemědělské a řemeslné výroby, místně se může projevovat hluk ze silniční dopravy na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích a občasný hluk z provozu zemědělské mechanizace ve specifických obdobích jejího intenzivního používání a souběhu zařízení (žně apod.).

2.6 Ochrana přírody a krajiny 2.6.1 Obecná přírodní charakteristika Správní území obce Ostředek leží v reprezentativní části Posázavského bioregionu č. 1.22. Bioregion je situovaný do jihovýchodní části středních Čech, kde zabírá východní okraj geomorfologického celku Benešovská pahorkatina a severní výběžky celků Vlašimská pahorkatina a Křemešnická pahorkatina. Bioregion je tvořen vrchovinou na žulách a rulách podél zaříznutého údolí Sázavy a jejich přítoků. Je charakteristický ochuzenou mezofilní biotou tvořenou acidofilními doubravami a méně květnatými bučinami a dubohabřinami. Z hlediska horninového prostředí zabírá hlavní část posázavského bioregionu středočeský pluton zastoupený kyselými žulami i bazičtějšími granodiority až křemennými diority, menší plochy v centru území tvoří bazické gabrodiority. Reliéf má převážně ráz členité pahorkatiny. Výrazněji členitější je v údolí potoků a Sázavy. Z hlediska fytogeografie leží bioregion v českomoravském mezofytiku ve fytogeografickém okrese č. 41 Střední Povltaví. Potenciálně přirozenou vegetací jsou acidofilní doubravy (Genisto germanicae Quercion), náhradní vegetací luk většinou formace svazu ovsíkových luk (Arrhenatherion). Vegetační stupeň je suprakolinní (Skalický 1988). V bioregionu se místy zachovaly fragmenty dubohabřin, ojediněle rozsáhlejší celky bučin. Převažují však kulturní bory a smrčiny. V rámci zemědělských ploch převládá orná půda.

2.6.2 Chráněná území Chráněná území

Zvláště chráněná území ve smyslu z.114/1992 Sb. Zvláště chráněná území ve smyslu z.114/1992 Sb. nejsou v celém správním území obce Ostředek zastoupena ani neleží v blízkosti jeho hranic. Nejbližším ZCHÚ je NPR Voděradské Bučiny vzdálené zhruba 15 km S směrem.

Přírodní parky Ve správním území se nenacházejí přírodní parky.

NATURA 2000 Ve správním území obce Ostředek není vyhlášená žádná EVL ani ptačí oblast soustavy NATURA 2000. Nejblíže položeným územím s ochranou NATURA 2000 je EVL CZ0213068 - Dolní Sázava, která je od SZ cípu hranice řešeného území vzdálená zhruba 1 km. Lokalita zahrnuje dolní tok Sázavy mezi ústím Blanice do Sázavy a ústím do Vltavy včetně jejích náhonů. Předmětem ochrany jsou hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) a velevrub tupý (Unio crassus), v jehož případě se jedná o jednu z nejrozsáhlejších lokalit. EVL Dolní Sázava zahrnuje naturové biotopy nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů, panonské skalní trávníky, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum (acidofilní bučiny) a Asperulo-Fagetum (květnaté bučiny), dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (hercynské dubohabřiny), lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a

-26-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek v roklích a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae).

Obrázek 14. Znázornění EVL Dolní Sázava vůči správnímu území obce Ostředek.

ÚSES Územní systém ekologické stability je vymezen stávajícím územním plánem. Lokální ÚSES je do ÚP Ostředek zapracován. Jižním cípem správního území obce Ostředek pochází v délce zhruba 1,5 km RK 1320, který ústí v RBC 942 Smilovský potok a následně do ochranné zóny NBRK Háj (mimo správní území) (viz obr. 1).. Lokalita řešená změnou je od RK 1320 vzdálena zhruba 2 500 m J směrem.

Významné krajinné prvky Ve správním území obce Ostředek se nacházejí významné krajinné prvky vyjmenované ze zákona v souladu s odst.1 písm. b) § 3 z. 114/1992 Sb. Zejména se jedná o útvary povrchových vod – rybníky a vodní toky s údolními nivami a lesy.

2.6.3 Krajinný ráz Oblast krajinného rázu

Vymezení oblasti Řešené území se v rámci ČR nachází na rozhraní středních Čech a Vysočiny v jihovýchodní části Středočeského kraje. Jako oblast krajinného rázu lze přibližně definovat území Divišovské vrchoviny, která svými charakteristickými rysy určuje krajinný ráz oblasti. V krajině je významně zastoupena zemědělská půda s převahou orné. Struktura krajinné matrice je střední. Zalidnění je poměrně nízké s rozptýlenými malými sídly. Urbanistická hodnota obce Ostředek je narušená přítomností měřítkově vybočujících staveb – vícepodlažních rodinných a obytných domů ve svazích údolí a objekty zemědělského areálu. V ostatních částech obce je místy dochovaná zástavba původních dvorcových statků bez výrazné přítomnosti měřítkově vybočujících staveb. Územím protéká Ostředecký potok, v některých úsecích uměle upraveným korytem. Na potoku jsou čtyři menší rybníky, z toho dva v zastavěném území obce.

-27-


Obrázek 15. Krajina správního území obce Ostředek a blízkého okolí, 3D model, šikmý pohled z jižního směru.

Přírodní charakteristika Přírodní charakteristika krajinného rázu je tvořena geomorfologií, vegetačním krytem, vodními útvary, geologickými, klimatickými a biogeografickými poměry a aktuálním stavem ekosystémů. Divišovská vrchovina je z hlediska výškové členitosti tvořena členitou pahorkatinou až plochou vrchovinou v rámci rozsáhlé vrchovinné krajiny Hercynika, která se rozkládá až k hranici jižní Moravy. Ta je směrem SV protnuta linií zaříznutého údolí Sázavy. Krajina Hercynika byla osidlována zejména ve vrcholném středověku. Správní území obce Ostředek je typickou lesozemědělskou kulturní krajinou s řídkým osídlením v menších sídlech a obcích. Rozsáhlejší lesní celky pokrývají severní zhruba 1/3 území a soustava navazujících zemědělských pozemků pokrývá zbylou JV část. Reliéf terénu je mírně zvlněný až plochý s nadmořskou výškou v rozmezí 400 – 550 m n. m Z hlediska ochrany přírody a krajiny se zde nenacházejí zvláště chráněná území nebo přírodní parky ani prvky soustavy NATURA 2000. Jižní cíp území protíná regionální biokoridor navazující V směrem na nadregionální soustavu ÚSES. Území lze však hodnotit jako krajinu s vyšší biodiverzitou a ekologickou stabilitou. Vzácnější přírodě blízké biotopy se nacházejí v nivách vodních toků (např. Mariánské údolí), jako remízy v polích případě dochované fragmenty přírodního zalesnění. Vegetační kryt tvoří především plodiny na zemědělské půdě, ve vyšších a členitějších partiích trvalé travní porosty a lesy (jižní část území). Podle biogeografického členění náleží území do posázavského bioregionu, viz předchozí kapitola. Ve správním území se nacházejí pouze drobné vodní toky - potoky a malé umělé nádrže na potocích – rybníky.

-28-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek Tabulka 7. Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky krajinného rázu správního území. přítomnost indikátoru v řešeném území

A.1

Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky

A.1.1

Přítomnost národního parku (NP) vč. ochranného pásma

X

A.1.2

Přítomnost chráněné krajinné oblasti (CHKO)

X

A.1.3

Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč. ochranného pásma

X

A.1.4

Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč. ochranného pásma

X

A.1.5

Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč. ochranného pásma

X

A.1.6

Přítomnost přírodní památky (PP) vč. ochranného pásma

X

A.1.7

Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000

X

A.1.8

Přítomnost ptačí oblasti (PO) sítě Natura 2000

X

A.1.9

Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.)

X

A.1.10

Přítomnost skladebných prvků vyšších ÚSES (regionálních, nadregionálních)

X

A.1.11

Přítomnost významných krajinných prvků (VKP)

X

ANO

NE

Poznámky: ad A.1.11 – VKP vyplývající z definice zákona

Kulturní a historická charakteristika Kulturní a historická charakteristika krajinného rázu je utvářena způsobem využívání přírodních zdrojů člověkem a stopami, které v krajině takové využívání zanechalo. Kulturní charakteristika oblasti je tvořena přítomností tradičních venkovských sídel s dochovanou urbanistickou strukturou, půdorysem, dochovanou cestní sítí. Venkovská zástavba je místy tvořena zachovalými tradičními dvorcovými usedlostmi. Měřítkově vybočující objekty vícepodlažních domů a objektů zemědělského areálu jsou v Ostředku. Ostatní místní části mají dochovaný půdorys a nejsou rušeny měřítkově vybočujícími objekty. V krajině jsou dochované stopy historického hospodaření s řadou strukturních prvků drobnějšího i většího měřítka. Zásadním znakem kulturní charakteristiky krajinného rázu je dálnice D1, na jejímž 34. km leží obec Ostředek, a která jeho správní území protíná v délce 9,5 km. Stručný popis D1 a její historie je uveden v kap. 2. Vliv D1 na krajinný ráz jejího okolí souvisí nejen se samotným tělesem a provozem dopravy, ale i související infrastrukturou a negativními technicistními znaky (např. billboardy). V rámci řešeného území se jedná o průmyslové objekty v blízkosti sjezdů z dálnice nebo v jednotlivých sídlech a obcích, nadjezdy místních komunikací nad D1, benzinovou pumpu u Bělčic nebo negativně se projevující doprovodný prvek na následujícím obrázku.

-29-


Obrázek 16. Doprovodný prvek dálnice D1, s negativním projevem na KR. První zmínka o obci Ostředek pochází z roku 1356. Z kulturních dominant lze jmenovat barokní zámek Ostředek z 18. stol., který se však v krajinném rázu neprojevuje a řadu drobnějších sakrálních objektů (kapliček, křížků, soch) v Ostředku a blízkém okolí. Zámek byl rekonstruován v 60. letech minulého století a je v něm vystavena socha Čechie z roku 1765 vystavovaná na světové výstavě Expo v Montrealu. Dnes je zámek veřejně nepřístupný a občanské sdružení péče pro postižené Alzheimerovou chorobou zde má umístěnu provozovnu zdravotně-sociálního zařízení. Zámek splývá se zástavbou a neprojevuje se významně v dálkových pohledech. Obec Ostředek byla v roce 2001 vyhlášena vesnicí roku ve Středočeském kraji, v roce 2009 obdržela “Diplom za péči o kulturní dědictví“. To je výsledkem aktivní účasti v projektech jako např. „Integrovaný projekt údržby a výsadby zeleně v mikroregionu“, „Rehabilitace sakrálních objektů a vybudování muzea“, „Realizace značení a doplňkovkého značení cyklotras“ apod. V obci (na zámku) se narodil spisovatel Svatopluk Čech a kromě památníku jsou mu v obci věnovány i oslavy výročí narození. Obvyklým negativním způsobem se zde uplatňují nadzemní vedení VVN a VN jako technicistní znaky a další komunikace dopravní infrastruktury – silnice II. třídy II/110 a II/113 a jejich křížení. Silnice III. třídy kopírují terén a leží více ne stopě původních cest. Ve správním území není žádná železniční trať. Cestní síť a průchodnost krajiny je narušena tělesem dálnice D1. Struktura krajiny je střední s četnými remízy a zalesněnými vrcholy. Koryta vodních toků jsou relativně spíše přirozená. Tabulka 8. Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky. přítomnost indikátoru v řešeném území

B.1

Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky

B.1.1

Přítomnost národní kult. památky (NKP) vč. pam. ochranného pásma (POP)

X

B.1.2

Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč. navrhované a POP)

X

B.1.3

Přítomnost městské památkové rezervace (MPR)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.4

Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.5

Přítomnost městské památkové zóny (MPZ)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.6

Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.7

Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč. navrhované)

X

B.1.8

Přítomnost kulturní nemovité památky (vč. navrhované a POP)

Poznámky: ad B.1.8: Přítomnost kult. památek v Ostředku a Třemošnici

-30-

ANO

X

NE


2.7 Předpokládaný vývoj stavu životního prostředí řešeného území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. V případě neuplatnění posuzované změny územního plánu nebude v navržené lokalitě možná realizace záměrů souvisejících se stávajícím využíváním okolních pozemků. Nebude umožněna realizace záměrů v oblasti tradičního podnikání – zemědělské druhovýroby a s tím souvisejících ekonomických a sociálních faktorů. Lokalita je součástí zastavěného území obce Ostředek. Nerealizací změny nebude umožněno logické využití v současnosti zanedbané lokality navazující na stávající objekty zemědělské výroby a její oddělení od stávajícího sportoviště a navazujícího obytného území vymezeným pásem ochranné a izolační zeleně. Tento pás tvoří stávající vzrostlé dřeviny, které jsou v současné podobě ÚP vedeny jako zastavitelné území s FVU objekty a pozemky pro sport. Lokalita nadále zůstane plochou pro sport z části stávající a z části navrhovanou, která však není k tomuto účelu využita a její využití není zamýšleno. V obci Ostředek je a přes uplatnění změny zůstane zachováno fotbalové, tenisové hřiště a dětské hřiště. Lokalita může být využita např. pro instalaci zemědělské bioplynové stanice. Tento záměr je v současnosti posuzován ve zjišťovacím řízení [6]. V případě neuplatnění změny by došlo k znemožnění využití lokality pro výrobu energie z drobného obnovitelného zdroje. V případě neuplatnění navrženého územního plánu nebudou zohledněny požadavky a podněty dotčeného vlastníka pozemků, kterým je místní subjekt podnikající v zemědělství. V platnosti zůstane stávající územní plán, který neumožňuje rozvoj lokalit dle požadavků vlastníků, čímž se do jisté míry omezuje rozvoj území. Zachování současného funkčního využití lokality umožňuje realizaci objektů a ploch pro sport. Rozvoj lidských aktivit, jakákoliv nová činnost, jakýkoliv nový záměr vždy přináší větší využívání území, větší pohyb lidí, dopravy a materiálů. Vnáší do území nová fyzikální pole, nové látkové emise, může znamenat zábory půdy, ekosystémů, ovlivňování odtokových režimů, podzemních vod, čerpání přírodních zdrojů, požadavky na odstranění zeleně apod. Téměř v každém případě rozvoj znamená na jedné straně sociálně-ekonomické přínosy a na straně druhé výstupy ovlivňující životní prostředí negativním směrem v míře úměrné jeho charakteru, pokud se nejedná o cílený záměr vylepšující některý z faktorů životního prostředí. V posuzovaném návrhu změny ÚP je takovým záměrem realizace pruhu ochranné a izolační zeleně, která oddělí stávající i potenciální objekty zemědělské výroby od sportovních ploch a obytného území obce Ostředek. Posuzovaná změna neznamená změnu stavu životního prostředí v jiném než lokálním měřítku.

-31-


3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Předmětem posuzované změny je jediná lokalita, pro kterou je zpracováno posouzení vlivu změny funkčního využití na životní prostředí, a to na základě požadavku zjišťovacího řízení [2]. Lokalita Z4-1 Ostředek Stávající využití:

nevyužité plochy – v zastavitelném území

Stávající využití podle ÚP:

objekty a pozemky pro sport – stávající objekty a pozemky pro sport – navrhované

Navrhované využití:

zóna zemědělské výroby – navrhovaná zeleň ochranná a izolační - ZO

Rozsah lokality:

13,35 ha

Obrázek 17. Lokalita Z4-1 v leteckém snímku.

-32-

bývalé

cyklokrosové

hřiště,

proluka


3.1 Ovzduší Charakteristika znečištění ovzduší pro správní území obce Ostředek je podrobně uvedena v kapitole 2.4.2. Kvalitu ovzduší v zájmovém území utvářejí malé stacionární zdroje, jejichž vliv je zmírněn plynofikací obce, intenzivní silniční doprava na dálnici D1 a v menší intenzitě na silnicích II. a III. třídy, zemědělské činnosti a dálkový přenos imisí ze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou v širším okolí zastoupeny v malé míře. Řešené území spadá do působnosti stavebního úřadu Benešov, které bylo podle posledního aktuálního sdělení ministerstva životního prostředí (za rok 2008) zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Podle modelování imisního zatížení ČHMÚ však ve správním území obce Ostředek nedochází k překračování imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí ve smyslu NV. 597/2006 Sb., ačkoliv koncentrace NO2 v blízkosti tělesa D1 dosahují limitních hodnot a zvýšené jsou rovněž koncentrace benzo(a)pyrenu. V řešeném území dochází, stejně jako na 97 % území ČR, k překračování cílových imisních limitů pro přízemní ozón O3. V blízkosti tělesa D1 dochází k překračování limitu ročního aritmetického průměru koncentrace NOx stanoveného pro ochranu ekosystémů a vegetace. Exaktní měření kvality ovzduší v území není přímo k dispozici. Nejbližší měřící stanice je v Benešově. Jedná se o městskou pozaďovou stanici, ležící v irelevantní vzdálenosti, v území se zcela odlišným charakterem a její výsledky není možné pro hodnocení kvality ovzduší použít.

3.2 Akustické zatížení Podrobný popis akustického zatížení správního území obce Ostředek je uveden v kap. 2.6. Detailní vyjádření hlukové situace řešené lokality z hlediska dopravy na dálnici D1 je zřejmé z následujících obrázků modelového výpočtu šíření hluku ze silnic.

Obrázek 18. Model akustického zatížení Ldvn (db) lokality v denní době provozem dálnice D1.

-33-


Obrázek 19. Model akustického zatížení Ln (db) lokality v noční době provozem dálnice D1. Míra akustického zatížení lokality dosahuje hodnot v rozmezí 55 – 60 dB v denní době a 50 – 55 dB v noční době. Vzhledem ke korekcím uplatněným v okolí dálnice D1 (viz kap 2.6) lze předpokládat plnění stanovených hygienických limitů pro chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory v řešené lokalitě a jejím okolí. Akustické poměry území mimo dosah vlivu dálnice jsou utvářeny lokálními stacionárními zdroji drobné zemědělské a řemeslné výroby, místně se může projevovat hluk ze silniční dopravy na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích. V dotčené lokalitě je potom stěžejní hluk z provozu zemědělské mechanizace vzhledem k bezprostřední návaznosti na stávající zemědělský areál.

3.3 Flóra a fauna Lokalita Z4-1 je součástí zastavěného území obce. Jedná se o převážně travnatou, z části i zastavěnou a z části zpevněnou plochu, která je omezeně využívána jako manipulační. Situace je zřejmá z následujícího obrázku.

-34-


Obrázek 20. Zákres lokality v leteckém snímku vzhledem k stávající vegetaci. Charakter lokality s vysokou pravděpodobností neumožňuje přítomnost a vývoj cenných ekosystémů, které by byly stanovišti ZCHD živočichů a rostlin. Ekosystém pozemku lze označit za do značné míry ruderální. Výskyt jedinců ZCHD živočichů je možný, ale v rámci terénního šetření nebyl zjištěn. Lokalita není součástí ÚSES, ZCHÚ ani VKP. Vzrostlejší dřeviny se nacházejí na SV, J a JZ hranici lokality (viz obr. 19 a 20). Jedná se zejména o břízu bělokorou (Betula pendula) a nekultivované keře rodu slivoň (Prunus) – myrobalán třešňový (Prunus cerasifera) nebo slivoň trnitá (trnka) (Prunus spinosa). Situace je zřejmá z následujícího obrázku.

Obrázek 21. Dřeviny v řešené lokalitě.

-35-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek Dřeviny označené v obr. 20 číslem 3 jsou v části lokality zamýšlené jako ochranná a izolační zeleň. Ze skupiny označené číslem 1 zasahuje do řešené lokality zhruba polovina.

3.3.1 Střet vymezených rozvojových lokalit s ochrannou přírody a krajiny Z hlediska botaniky je pozitivní záměr vytvoření pásu ochranné a izolační zeleně. Vzhledem k rozsahu a struktuře lokality bude pravděpodobně možné zachování cennějších vzrostlých dřevin v rámci realizace potenciálních záměrů. Z hlediska zoologie je vhodné stavební úpravy provádět mimo období hnízdění ptáků, tj. mimo březen až červen běžného kalendářního roku.

3.4 Odvodnění oblasti, podzemní vody Odvodnění oblasti Hydrologické charakteristiky řešeného území viz kapitola 2.3. Katastrální území nejsou zařazena mezi zranitelné oblasti vymezené za účelem ochrany vod ve smyslu § 33 z.254/2001 Sb. a prováděcího předpisu NV. 103/2003 Sb. Řešené lokality ani jejich blízké okolí nejsou součástí CHOPAV. Řešené lokality se nenacházejí v PHO vodních zdrojů. V obci Ostředek je vybudována splašková kanalizace včetně navazující ČOV pro 250 EO. Dotčená lokalita je odvodňována Ostředeckým (Kozmickým) potokem. Koryto potoka, vzdálené od J hranice řešené lokality zhruba 200 m, je situováno ve směru SZ – JV rovnoběžně s trasou dálnice D1. Zhruba 150 od JV cípu řešené lokality je na toku Ostředeckého potoka v zastavěném území obce Prostřední rybník. Lokalita leží ve vnějším ochranném pásmu vodárenské štoly vodního díla Želivka.

Podzemní vody V řešené lokalitě se uplatňuje puklinový kolektor hydrogeologického masivu se zvýšenou propustností -5 -4 2 v přípovrchové zóně zvětralin. Hodnota transmisivity se pohybuje v rozmezí 2,2 * 10 – 1,1 * 10 m .s 1 . Podzemní voda je v území z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou řazena do kategorie II. – vody vyžadující složitější úpravu.

3.5 Půda ZPF Celá řešená lokalita je částí rozsáhlého pozemku se zemědělským areálem v stávajícím zastavěném území obce. Jedná se o pozemek p.č. 755/3 (trvalý travní porost) o celkové rozloze 26,205 ha v k.ú. Ostředek. Posuzovaná změna se týká přibližně poloviny celkové rozlohy pozemku, zhruba 13,35 ha.

Půda Zařazení řešené lokality a okolních pozemků do skupin půdních typů je zřejmé z následujícího obrázku.

-36-


Obrázek 22. zařazení lokality z hlediska skupin půdních typů. Bližší zařazení půdy a charakteristiky pozemku v řešené lokalitě je možné z jejího BPEJ 5.29.11. klimatický region 5 MT2 mírně teplý HPJ 29 hnědé půdy kyselé a slabě oglejené, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry 0 Svažitost a expozice 1 3 - 7 mírný svah; všesměrná expozice Hloubka a skeletovitost 1 slabá skeletovitost; hluboká půda Třída ochrany půdy je 2 – nadprůměrně produkční půdy. Pozemek není náchylný k větrné ani vodní erozi.

PUPFL Lokalita není součástí PUPFL.

Staré ekologické zátěže V řešené lokalitě a na okolních pozemcích není evidována staré ekologická zátěž. Nejbližší evidovanou starou ekologickou zátěží je ID 11629001 „U modřínu“ u silnice II/113 Ostředek – Vodslivy, zhruba 0,5 km S směrem od řešené lokality, za tělesem dálnice D1. Kvalitativní riziko je vyhodnoceno jako 3 – střední a kvantitativní riziko jako 4 – bodové.

3.6 Kulturní památky, archeologické lokality Předmětná lokalita se nepřekrývá s památkově chráněnými územími ve smyslu z.20/1987 Sb. V rozhodné blízkosti nejsou situované nemovité památky. Ve správním území se nenacházejí významné archeologické lokality. Celé správní území obce Ostředek je územím s možnými archeologickými nálezy a pro realizaci konkrétních stavebních záměrů platí podmínky § 22 z.20/1987 Sb. Seznam nemovitých kulturních památek ve správním území: Ostředek – zámek Třemošnice – Kaple na návsi V Státním archeologickém seznamu ČR jsou uvedeny následující záznamy: 13-33-08/9 Ostředek - zámek, býv. Tvrz, kategorie I 13-33-08/6 Mžížovice - středověké a novověké jádro vsi, kategorie II

-37-


3.7 Krajina Změna č.4 ÚP Ostředek řeší pouze jednu lokalitu Z4-1. Jedná se o součást pozemku, na které je stávající zemědělský areál. Lokalita je součástí zastavěného území obce a je prolukou mezi obytnou zástavbou obce s navazujícím fotbalovým hřištěm a zemědělským areálem. Pozemek nevybočuje do volné krajiny, není na kraji obce a leží v blízkosti tělesa dálnice D1. V dalších odstavcích jsou komentovány základní charakteristiky krajinného rázu dotčeného území.

Obrázek 23. Lokalita v 3D pohledu ze západního směru.

-38-


Obrázek 24. Potenciálně dotčený krajinný prostor a místo krajinného rázu řešené lokality. Potenciálně dotčený krajinný prostor (PDoKP) Prostor PoDKP je vymezen do mírného jižního i severního svahu širokého a mělkého údolí Ostředeckého potoka ve směru SZ - JV. Terén je měkce nepravidelně zvlněný. Část PDoKP tvoří venkovské sídlo Ostředek. Součástí PDoKP jsou především obdělávaná pole se zastoupením remízů i trvalých travních porostů. Lesní celky jsou viditelné na S horizontu, společně s tělesem D1. V PDoKP se uplatňuje velké množství liniových bariér viditelnosti, spojitých i nespojitých. Vzhledem k členitosti a morfologii terénu se z PDoKP neuplatňují výhledy do souvisejících krajinných prostor. Zemědělské pozemky jsou scelené do větších bloků, přítomnost plužin dokládající historické souvislosti využití krajiny není zcela zřejmá. Údolí Kozmického, Ostředeckého potoka je mělké a široké, horizonty jsou jednoduché a nepříliš zřetelné. V PDoKP se neuplatňují žádné přírodní ani kulturní dominanty, kromě krátkého úseku okraje tělesa dálnice D1, která je technicistním znakem kulturní charakteristiky s převážně negativním projevem. Viditelnost lokality Viditelnost lokality je omezená ze směrů Z a V vzhledem k expozici údolí, zástavbě a liniovým vegetačním porostům. Silně je viditelnost lokality omezená ze S směru tělesem dálnice D1 s protihlukovými zábranami, které tvoří bariéru viditelnosti. V severní části PDoKP se lokalita pohledově uplatňuje z krátkého úseku II/113 (zhruba 150 m) a z nespojitých úseků místních komunikací. Z dálnice D1 není dotčená plocha pohledově exponovaná. Pohled na lokalitu se uplatňuje z komunikací na severním protilehlém svahu údolí. Lokalita je viditelná z místní komunikace mezi Ostředkem a Čakovem, a to nespojitě vzhledem k bariérám viditelnosti (stromořadí, liniové porosty potoka, domy se zahradami) v celkovém úseku zhruba 1 km.

-39-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek Místo krajinného rázu (MKR) Místo krajinného rázu je vymezeno v rámci zemědělského areálu v zastavěném území obce. Pozemek neleží ve volné krajině ani na samém okraji zastavěného území. Ačkoliv je pozemek trvalým travním porostem, veškeré uplatňované pohledy zahrnují rámec areálu s jeho doprovodnými znaky – parkovanou mechanizací, sklady produktů, plochy zpevněné panely apod. Lokalita je na podobné výškové úrovni jako většina zástavby obce Ostředek. Tabulka 9. Identifikované hlavní znaky přírodní charakteristiky, Z4-1. klasifikace znaků

A.2 Z4-1

Identifikované hlavní znaky přírodní charakteristiky

A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4

Specifický terénní reliéf údolí potoka v rámci Divišovské vrchoviny Údolní niva Ostředeckého potoka s malými rybníky a souvislou břehovou vegetací Remízy a liniové porosty na okrajích pozemků Lesní celky na severním horizontu PDoKP

dle významu XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující

XXX XX XX X

dle cennosti XXX jedinečný XX význačný X běžný

X X X X

Tabulka 10. Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky, Z4-1. klasifikace znaků

B.2 Z4-1

Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky

B.2.1

Těleso dálnice D1, ovlivnění cestní sítě a intenzívní automobilový provoz Stávající struktura luk a polí na zemědělské půdě - mozaikovitost krajiny ve středním harmonickém měřítku Přítomnost zámku ve středu obce, rodiště Svatopluka Čecha Přítomnost nadzemního vedení VVN a VN v MKR a blízkém okolí Přítomnost měřítkově vybočujících staveb (vícepodlažních BD a RD) na svazích údolí a objektů zemědělského areálu v typickém venkovském prostoru Dochovaná cestní síť Umělé vodní nádrže – rybníčky

B.2.2 B.2.3 B.2.4 B.2.5 B.2.6 B.2.7



XX

-

XX

X

X X

XX -

X

-

X X

X X

Tabulka 11. Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky Z4-1. klasifikace znaků

C.2 Z4-1 C.2.1 C.2.2 C.2.3 C.2.4 C.2.5 C.2.6 C.2.7

Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky


Měkce členitý, středně strukturní přirozený údolní reliéf Vyrovnané střední až velké měřítko kulturní krajiny Esteticky hodnotná rozptýlená mimolesní zeleň, včetně stromořadí a dalších liniových porostů Rozdělení ploch údolí nivou Ostředeckého potoka s vegetačním liniovým porostem a malými rybníky Harmonické začlenění sídla do krajiny Uzavřený charakter PDoKP Vyvážené vztahy přírodních složek a hospodaření v krajině

-40-


XX XX

X X

XX

X

XX

X

X X X

X X X


4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Z hlediska ZCHÚ, přírodních parků a území NATURA 2000 Řešená lokalita posuzované změny ÚP není limitována ZCHÚ ani lokalitami soustavy NATURA 2000 ve smyslu z.114/1992 Sb., v platném znění neboť ty se ve správním území obce nenacházejí. Z hlediska ÚSES Předkládaný návrh nemění části územního systému ekologické stability a řešená lokalita nezasahuje do prvků ÚSES ani s nimi nesousedí. Z hlediska ochrany vod Řešená lokalita není součástí CHOPAV, leží ve vnějším ochranném pásmu vodárenské štoly vodního díla Želivka. Lokalita nepatří do zranitelné oblasti ve smyslu § 33 vodního zákona 254/2001 Sb. (oblasti zatížené dusičnany ze zemědělských činností s přenosem dusíkatých látek do povrchových a podzemních vod). Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Lokalita je součástí pozemku, který je v ochraně ZPF a je vedený jako trvalý travní porost s třídou ochrany 2 (nadprůměrně produkční půdy). V současnosti je dotčené území vymezeno platným ÚP jako zastavěné území s funkčním využitím objekty a pozemky pro sport. Změna ÚP nevymezuje nové zastavitelné území a nevytváří nové podmínky pro odnětí ZPF. Z hlediska ochrany ovzduší Řešené území je na základě vyhodnocení dat za rok 2008 zařazeno do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k přiřazení do působnosti stavebního úřadu Benešov. Ovzduší je silně ovlivňováno intenzivní dopravou na D1 a méně potom zemědělskou výrobou. Z hlediska hluku Území je intenzivněji akusticky zatížené vzhledem k bezprostřední blízkosti tělesa dálnice D1. Uplatnění změny územního plánu může potenciálně ovlivnit následující stávající jevy a charakteristiky životního prostředí Je přípustná realizace objektů zemědělské velkovýroby, skladování a zpracování, výroby a služeb, neovlivňující nad přípustnou mez okolní obytnou zástavbu a stavby individuální rekreace. Doprava – Stávající i navrhované FVU představuje potenciální zdroj dopravy, v případě navrženého FVU lze předpokládat významnější zatížení území dopravou Ovzduší – Navrhované FVU představuje potenciální zdroj významnějších zdrojů znečišťování ovzduší než stávající FVU, umožňuje umístění technologických zdrojů znečištění ovzduší Hluk – Navrhované FVU představuje potenciální zdroj významnějších zdrojů hluku než stávající FVU – Navrhované FVU představuje vymezení pásu ochranné a izolační zeleně s protihlukovým účinkem Vody – Navrhované FVU představuje potenciální zdroj technologických odpadních vod Přírody a krajina – Navrhované FVU představuje vymezení pásu ochranné a izolační zeleně

-41-


5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení Změna č.4 vyplývá ze stávající koncepce ÚP Ostředek. Rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA je určen stanoviskem krajského úřadu [2]. V souladu se stanoviskem je zpracováno vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro rozšíření zemědělské výroby na části pozemku dle KN p.č. 755/3 v k.ú. Ostředek. Lokalita Z 4-1: –

Stávající funkční využití

–

Zamýšlené využití

plochy pro sport – stávající plochy pro sport – navrhované zóna zemědělská výroby – navrhovaná zeleň ochranná a izolační – ZO

Obrázek 25. Orientační vyznačení řešené lokality v platném ÚP obce Ostředek. Posuzovanou změnou nejsou vymezeny nové zastavitelné plochy. Dotčená plocha je součástí zastavěného území obce Ostředek. Předkládaná koncepce ÚP přímo nenavrhuje konkrétní záměry s vlivy na životní prostředí, pouze vytváří předpoklady pro budoucí umístění takových záměrů. V rámci pořizování změny ÚP nejsou definovaná konkrétní stavební, technologická a organizační řešení, neznáme vyvolané dopravní zatížení, parametry případných zdrojů a jejich kapacitní charakteristiky. Navrhované FVU představuje vytvoření prostoru pro poměrně širokou množinu konkrétních záměrů. V současnosti je ve zjišťovacím řízení dle zákona posuzována možnost umístění a provozu zemědělské bioplynové stanice [6] v řešené lokalitě.

-42-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek Vyhodnocení vlivů je provedeno na základě dostupných informací o stávajícím stavu životního prostředí a podle definice navrhovaného funkčního využití území, která je však pro exaktní vyjádření vlivů poměrně široká. Cílem hodnocení je definovat a upozornit na možnosti budoucích předpokládaných vlivů a předběžně stanovit opatření pro jejich eliminaci, tak aby s nimi v předstihu mohlo být počítáno při přípravě konkrétních záměrů. Změny jsou navrhovány pouze v jedné návrhové variantě, vyhodnocení vlivů SEA je zpracováno k návrhu změny ÚP. Zachování stávajícího stavu - tzv. nulová varianta, je popsána v kapitole 2. a 3. V níže uvedených odstavcích je komentována navrhovaná aktivní varianta.

5.1 Vlivy na obyvatelstvo

Pozitivní vlivy na obyvatelstvo Možnost rozvoje podnikání Sociálně – ekonomické důsledky spočívající v umožnění umístění záměrů vytvářejících pracovní místa – Sekundární ekonomický přínos Negativní vlivy na obyvatelstvo – Umožnění realizace nových záměrů s novými stacionárními zdroji znečištění ovzduší a hluku – Umožnění realizace nových záměrů s novými dopravními zdroji znečištění ovzduší a hluku – –

Předpokladem umístění nových záměrů bude dodržení imisních limitů ve smyslu NV.597/2006 Sb. a maximálních přípustných hladin hluku ve venkovním prostoru staveb bydlení a území ve smyslu NV.148/2006 Sb. stanovených na ochranu zdraví lidí. Dodržení této podmínky je možné při umisťování nových záměrů splnit. Z koncepce změny územního plánu přímo nevyplývají negativní vlivy na zdraví obyvatelstva přesahující únosnou míru. Umístění objektů zemědělské velkovýroby, skladování a zpracování, výroby a služeb je přípustné za podmínky, že neovlivní nad přípustnou mez okolní obytnou zástavbu a stavby individuální rekreace.

Závěr Vlivy na obyvatelstvo v rámci nově vymezených regulativů funkčního využití území jsou řešitelné v míře únosného zatížení.

5.2 Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru Vlivy na flóru a faunu na úrovni koncepce územního plánu spočívají především ve vymezení nových zastavitelných území a uvolnění stávajících ekosystémů pro jejich budoucí odstranění v souvislosti s realizací záměrů naplňujících příslušné regulativy. Další vlivy souvisejí až s provozem budoucích záměrů. Protože interval budoucích činností a záměrů je v případě navrženého FVU poměrně široký, je obtížné vlivy z provozu ve fázi posouzení vlivů koncepce územního plánu ověřovat.

Vlivy z hlediska záboru ekosystémů Posuzovanou změnou FVU nedochází k vymezení nového zastavitelného území. Řešená lokalita se nachází v zastavěném území obce. Oproti stávajícímu stavu se změnou územního plánu neotvírají nové možnosti ovlivnění flóry a fauny. V lokalitě lze předpokládat potenciální vliv na flóru a faunu umístěním objektů zemědělské výroby a související infrastruktury včetně zpevněných ploch. V současnosti se v území nachází pravidelně kosený kulturní trávník. Území nevytváří významný potenciál pro výskyt ZCHD ve smyslu z.114/1992 Sb. Na pozemek zasahují části porostů dřevin uvedených v kap. 3.3. Část dřevin se nachází v místě vymezeném posuzovanou změnou ÚP jako ochranná a izolační zeleň. Nejedná se o významné porosty a vzhledem k jejich poloze na okrajích lokality je možné předpokládat zachování perspektivnějších dřevin v případě realizace konkrétních záměrů. Pro ověření stávajícího stavu lokality bylo provedeno místní šetření a rozbor dostupných podkladů. Viz kapitola 3.3.

-43-


Vlivy z hlediska budoucích činností v rámci nově vymezených regulativů funkčního využití území Provoz budoucích záměrů ve vymezené lokalitě nezakládá podmínky významného ovlivnění flóry, fauny a ekosystémů. Dojde k pozitivnímu vlivu vymezením pásu ochranné a izolační zeleně.

Závěr Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy z hlediska záboru plochy v rámci nově vymezených regulativů funkčního využití území jsou řešitelné v míře únosného zatížení. Dojde k pozitivnímu vlivu vymezením pásu ochranné a izolační zeleně.

5.3 Vlivy na půdu Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond bylo řešeno již v rámci předchozího vymezení FVU (plochy a objekty pro sport) posuzované lokality.

Z hlediska ZPF Bez vlivu. Uvolnění ochrany ZPF se týká již stávajícího FVU.

Z hlediska PUPFL Lokalita nezasahuje do PUPFL.

Z hlediska kvality půd Lokalita není exponovaná větrné ani vodní erozi. Změna funkčního využití objektů a ploch pro sport na zónu zemědělské výroby nezakládá významné podmínky jejího vzniku. Navrhované funkční využití představuje možnost kontaminace půd cizorodými látkami. V případě realizace konkrétních záměrů je třeba dbát na dodržení preventivních opatření k zamezení takového rizika např. zpracováním havarijního plánu, stanovením vhodných stavebních a technických opatření, monitoringem provozu a objektů apod. Při dodržení zákonných požadavků je pravděpodobná dostatečná eliminace rizik kontaminace půd cizorodými látkami.

Závěr Vlivy na ochranné podmínky PUPFL a ZPF a kvalitu půd jsou řešitelné v únosné míře.

5.4 Vlivy na vodu Ovlivnění zdrojů vody Navrhované FVU zakládá možnost realizace záměrů spojených se spotřebou vod v rámci zemědělské druhovýroby. Realizovatelnost konkrétních záměrů musí být v případě potřeby ověřena v předprojektové fázi z hlediska dostatečné kapacity vodovodního připojení nebo podzemního zdroje. Lokalita neleží v CHOPAV, ale je součástí vnějšího pásma ochrany vodárenské štoly vodního díla Želivka.

Vlivy na povrchové vody Jižním směrem od řešené plochy protéká Ostředecký potok, na němž se nachází Prostřední rybník. Ke korytu potoka je řešená lokalita spádována. Vzhledem ke vzdálenosti koryta toku a charakteru lokality není pravděpodobné přímé ovlivnění toku Ostředeckého potoka realizací konkrétních záměrů umožněných FVU ve standardním provozu. Potenciální riziko ovlivnění kvality povrchových vod je možné uvažovat v případě havarijních a nestandardních stavů. Lze předpokládat užívání a skladování látek závadných vodám a možnost vzniku odpadních technologických vod. Za účelem stanovení základních předpokladů preventivní ochrany kvality povrchových vod v kap. 7 navržena opatření.

Ovlivnění odtokových poměrů Potenciální zvýšení odtoku dešťových vod z území umístěním objektů a zpevněných ploch je možné stávajícím i navrhovaným FVU. V souladu s navrženým funkčním využitím lze očekávat, že budou vznikat hlavně dešťové vody ze střech nových objektů a z nových zpevněných ploch.

-44-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek Územní plán nevymezuje záplavová území, vzhledem k situování lokality vůči vodnímu toku se nepředpokládá ohrožení území záplavami. Koncepce odvádění splaškových odpadních vod se vymezením změn nemění. V obci Ostředek je splašková kanalizace včetně navazující ČOV.

Závěr Vlivy související s odběrem podzemních vod a vypouštěním odpadních vod splaškových a dešťových jsou řešitelné v míře únosného zatížení.

5.5 Vlivy na ovzduší a klima Řešené území je venkovskou oblastí s nízkým zastoupením stacionárních zdrojů znečištění ovzduší, s vyšším podílem zemědělsky obdělávaných ploch a zemědělské výroby. Hlavním negativním faktorem, který ovlivňuje kvalitu ovzduší v řešeném území je intenzivní provoz na dálnici D1. Ten je důvodem dosažení limitních hodnot koncentrací NO2 stanovených pro ochranu zdraví a NOx stanovených pro ochranu vegetace a ekosystémů ve smyslu NV. 597/2006 Sb. Činnosti spojené se zemědělstvím jsou většinou zdrojem fugitivních emisí polétavého prachu nebo zápachu, živočišná výroba je zdrojem amoniaku a metanu. Řešená lokalita je součástí stávajícího zemědělského areálu a projevují se v ní do určité míry výše popsané vlivy. Uplatněním posuzované změny dojde k umožnění umístění významnějších (technologických stacionárních) zdrojů znečišťování ovzduší do řešené lokality než je tomu u současného FVU. Opatření k preventivní minimalizaci negativních vlivů potenciálních záměrů na ovzduší je uvedeno v příslušné kapitole.

Závěr Vlivy na kvalitu ovzduší jsou řešitelné v míře únosného zatížení.

5.6 Vliv hluku Vyhodnocení vlivu hluku je analogické s vyhodnocením vlivu na kvalitu ovzduší. Většina stacionárních a liniových (mobilních) zdrojů znečištění ovzduší jsou také zdroji hluku. Za částečné protihlukové opatření lze považovat vymezení pásu ochranné a izolační zeleně v části posuzované lokality. Opatření k preventivní minimalizaci negativních vlivů potenciálních záměrů na ovzduší je uvedeno v příslušné kapitole.

Závěr Vliv hluku je řešitelný v míře únosného zatížení.

5.7 Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu 5.7.1 Vliv na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Žádná z lokalit se nenachází v památkově chráněných územích, známých archeologicky významných lokalitách ani v bezprostřední blízkosti nemovitých kulturních památek. Vzhledem k rozsahu řešených lokalit lze předpokládat, že vlivem posuzovaných změn, při splnění podmínky § 22 z.20/1987 Sb., o státní památkové péči, nedojde k možnostem ovlivnění památkově chráněných objektů, památkově chráněných území, kulturního a architektonického dědictví a významným archeologických lokalit.

5.7.2 Vliv na krajinný ráz Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, krajinu tvoří soubor vzájemně propojených ekosystémů. Struktura krajiny je definována prostorovým uspořádáním krajinných složek a prvků s jejich vzájemnými vztahy. Krajinný ráz je utvářen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou oblasti či místa. Přírodní charakteristika je definována zejména morfologií terénu, vegetačním krytem, vodními toky a plochami;

-45-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek kulturní charakteristika souvisí s formou a strukturou zástavby, s jednotlivými antropogenními prvky a jejich vztahem ke krajině, a s kulturním významem hodnoceného území; historická charakteristika určuje přítomnost prvků a vazeb dokládajících historický vývoj krajiny a jeho kontinuitu. Oblast krajinného rázu správního území obce Ostředek byla popsána v kapitole 2.6.3, samotná lokalita potom v kap. 3.8. Ochrana krajinného rázu je stanovena § 12 zákona 114/1992 Sb., krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahy v krajině. Z důvodů ochrany krajinného rázu stanovuje návrh změny regulativ s omezením výškové hladiny staveb na 12 m.

Vyhodnocení vlivu na krajinný ráz V následujících tabulkách je obsaženo souhrnné hodnocení vlivů na identifikované znaky charakteristik krajinného rázu v lokalitě s potenciálními vlivy na krajinný ráz podle metodiky [7]. Význam uplatnění znaku na krajinném rázu v PDoKP je hodnocen stupnicí: – Doplňující: Jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo v místě krajinného rázu doplňuje charakter krajiny – Spoluurčující: Jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo v místě krajinného rázu významně spoluurčuje charakter krajiny. – Zásadní: Jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo v místě krajinného rázu rozhodujícím způsobem determinuje charakter krajiny. Cennost znaku z hlediska obdoby výskytu byla hodnocena stupnicí: – Běžný: Jev určité charakteristiky krajinného rázu, který se v české krajině běžně vyskytuje. – Význačný: Jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je význačný v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu. – Jedinečný: Jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je ojedinělý v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu. Potenciální projev budoucí výstavby a činností v rámci navrhované změny funkčního využití vůči identifikovaným znakům je hodnocený stupnicí: – 0 – žádný zásah – 1 – mírný vliv – 2 – středně silný vliv – 3 – silný vliv – 4 – stírající vliv Stávající negativní znaky, které ruší přirozený krajinný ráz jsou označeny slovem „negativní“. V případě možnosti zesílení projevu negativního znaku společným působením budoucích předpokládaných staveb v rámci navrhované změnou FVU je vliv označen „Z“.

-46-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek Tabulka 12. Vyhodnocení vlivu změn využití území na krajinný ráz v lokalitě Z4-1. Lokalita

Identifikované znaky krajinného rázu

Znak

Posouzení míry potenciálního vlivu

Klasifikace znaků význam v KR

cennost

na ident. znaky

XXX

X

0

XX

X

0

XX X

X X

0

Znaky přírodní charakteristiky vč.přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ

Z4-1 A.2.1

Specifický terénní reliéf údolí potoka v rámci Divišovské vrchoviny

Z4-1 A.2.2

Údolní niva Ostředeckého potoka s malými rybníky a souvislou břehovou vegetací

Z4-1 A.2.3

Remízy a liniové porosty na okrajích pozemků

Z4-1 A.2.4

Lesní celky na severním horizontu PDoKP

Z4-1 B.2.1

Těleso dálnice D1, ovlivnění cestní sítě a intenzívní automobilový provoz

XX

-

Z

Z4-1 B.2.2

Stávající struktura luk a polí na zemědělské půdě - mozaikovitost krajiny ve středním harmonickém měřítku

XX

X

0

Z4-1 B.2.3

Přítomnost zámku ve středu obce, rodiště Svatopluka Čecha Přítomnost nadzemního vedení VVN a VN v MKR a blízkém okolí

XX -

0

Z4-1 B.2.4

X X

Z4-1 B.2.5

Přítomnost měřítkově vybočujících staveb (vícepodlažních BD a RD) na svazích údolí a objektů zemědělského areálu v typickém venkovském prostoru

X

-

Z

Z4-1 B.2.6

Dochovaná cestní síť Umělé vodní nádrže – rybníčky

X X

0

Z4-1 B.2.7

X X XX XX

X X

0

0

Znaky kulturní a historické charakteristiky vč. kulturních dominant

0

0

Znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině

Z4-1 C.2.1

Měkce členitý, středně strukturní přirozený údolní reliéf

Z4-1 C.2.2

Vyrovnané střední až velké měřítko kulturní krajiny

Z4-1 C.2.3

Esteticky hodnotná rozptýlená mimolesní zeleň, včetně stromořadí a dalších liniových porostů

XX

X

0

Z4-1 C.2.4

Rozdělení ploch údolí nivou Ostředeckého potoka s vegetačním liniovým porostem a malými rybníky

XX

X

0

Z4-1 C.2.5

Harmonické začlenění sídla do krajiny Uzavřený charakter PDoKP

X X X

X X X

1

Z4-1 C.2.6

Z4-1 C.2.7 Vyvážené vztahy přírodních složek a hospodaření v krajině zásah (vliv):+ pozitivní, 0 žádný, 1 slabý, 2 středně silný, 3 silný, 4 stírající, Z zesilující význam znaku: XXX – zásadní, XX – spoluurčující, X – doplňující cennost znaku: XXX – jedinečný, XX – význačný, X – běžný

1

0 1

Vyhodnocení vlivů na KR je koncepčního nikoliv kauzálního charakteru. Předmětem změny není vymezení konkrétních záměrů, ale pouze zastavitelných ploch, kde se mohou v budoucnu uplatnit stavby v mezích definovaných regulativů. Jeho cílem je upozornění na možné budoucí jevy snížení krajinného rázu a případně v předstihu stanovit dílčí opatření odpovídající koncepci územního plánu. Posouzení míry potenciálního vlivu bylo provedeno s představou nejméně příznivé situace, která by mohla v daném území a v míře stanovených regulativů teoreticky nastat.

Určení snesitelnosti zásahu na základě zjištěné míry vlivu jednotlivých lokalit V následující tabulce jsou shrnuty potenciální možnosti uplatnění předpokládané budoucí výstavby v lokalitě v krajinném rázu ve smyslu kritérií § 12 z.114/1992 Sb. Tabulka 13. Zhodnocení vlivu jednotlivých lokalit na zákonná kritéria ochrany krajinného rázu. Vliv na zákonná kriteria krajinného rázu (viz § 12 zákona) Vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky Vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky Vliv na VKP Vliv na ZCHÚ Vliv na kulturní dominanty Vliv na estetické hodnoty Vliv na harmonické měřítko krajiny Vliv na harmonické vztahy v krajině

Vliv žádný zesilující žádný žádný žádný slabý slabý slabý

-47-


Závěr Vymezení změny FVU primárně neznamená v hodnocené lokalitě snížení krajinného rázu pod úroveň zákonných kritérií § 12 z.114/1992 Sb. Většinou se jedná o potenciální slabé až středně silné ovlivnění doplňujících až spoluurčujících znaků běžné až význačné cennosti, které jsou navíc v této oblasti obvykle velmi četné.

-48-


6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Změny ÚP jsou řešeny v jedné variantě. V rozsahu celého územního plánu nejsou zásadní a nemění jeho koncepci. Posuzovaná změna logicky vychází ze stávající koncepce územního plánu a především z návaznosti na funkční využití sousedních lokalit. Změna vyplývá ze sledování území v územně plánovacím procesu – z potřeb uživatelů a vlastníků pozemku. Vyhodnocení nulové varianty neprovedení transformace funkčního využití území je provedeno v kapitole 2.7.

-49-


7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Opatření na ochranu fauny a flóry – Případné stavební práce v rámci konkrétních záměrů doporučujeme provádět v mimohnízdním období ptactva. – Doporučujeme zachovat vzrostlé dřeviny na okrajích řešené lokality. Opatření na ochranu vod – Upřednostnit likvidaci dešťových vod zasakováním v místě vzniku nebo zadržováním s následným využitím s cílem omezení odtoku dešťových vod z území a posílení retenčních schopností krajiny. – Likvidace odpadních vod bude řešena v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění. – Z ploch které mohou být kontaminované musí být dešťové vody odváděny přes odpovídající čistící zařízení (např. odlučovače ropných látek). – Zpevněné plochy exponované potenciálnímu havarijnímu úniku látek snižujících kvalitu vod (např. plochy odstavných parkovišť a manipulační plochy) je zapotřebí vybavit odvodněním přes havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit ohrožující látky přímo v systému odvodnění. Takové plochy nesmí být odvodněny přímo k zasakování nebo do vodních toků. – V případě realizace záměru zahrnujícího používání nebo skladování látek v množství, které by mohly zhoršit kvalitu vod bude zpracován havarijní plán. – Případné shromažďování a manipulace s látkami ohrožujícími kvalitu vod bude probíhat ve vyhrazených prostorách s odpovídajícím stupněm technického zabezpečení v souladu s legislativou upravující ochranu vod – zákon 254/2001 Sb. Veškeré případné navrhované jímky budou zabezpečeny tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku látek ohrožujících kvalitu vod do horninového prostředí, nebo jejich nežádoucímu smísení se srážkovými vodami. Opatření na ochranu ovzduší – Návrh budoucích záměrů s možnostmi vyvolávat významné dopravní zatížení nebo s předpokladem umístění stacionárních zdrojů kategorie střední až zvláště velký, prověřit rozptylovou studií imisního zatížení podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR. Opatření na ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku – Návrh budoucích záměrů s potenciálními stacionárními a liniovými zdroji hluku prověřit akustickou studií šíření hluku ze stacionárních zdrojů a z dopravy vůči nejbližším akusticky chráněným objektům a území podle konkrétní projektové dokumentace ve stupni EIA nebo DUR. Akustické příspěvky by neměly znamenat překročení limitních hodnot ve smyslu zvláštních předpisů.

-50-


8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Posuzovaná 4. změna ÚP Ostředek je navrhována invariantně. Změna vyplývá z koncepce stávajícího územního plánu, vychází z podnětů vlastníků pozemků. Vymezených cílů z hlediska životního prostředí nadřazených koncepčních materiálů se návrh 4. změn ÚP Ostředek dotýká pouze okrajově, v obecných rovinách a není s nimi v rozporu. Tabulka 14. Dotčené vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí a jejich hodnocení Složky ŽP

Ovzduší

Půda

Krajina

Koncepční cíle

Nadřazené koncepce

Hodnocení plnění cílů

Zvyšování kvality ovzduší v souvislosti s prevencí ochrany Integrovaný program ke zlepšení kvality zdraví lidí snižováním imisního zatížení ovzduší původem ovzduší středočeského kraje z emisí stacionárních a liniových zdrojů. Státní politika ŽP ČR Snižování imisí skleníkových plynů

0

Státní politika ŽP ČR

Omezování záboru půdy

-1

Ochrana krajinných prvků a segmentů přírodního charakteru Koncepce ochrany přírody a krajiny v zastavěných územích Státní politika ŽP ČR Prosazování ochrany krajiny s jejími přírodními a kulturními dominantami a tradiční strukturou při tvorbě a schvalování územně plánovacích dokumentací

-1/1

Koncepce ochrany přírody a krajiny

Příroda, ekosystémy

Respektování ÚSES v územně plánovacích dokumentacích

Ekonomickosociální sféra Rozvoj malých a středních podniků Snižování zátěže populace z expozice dopravním hlukem a imisí znečištění ovzduší

Veřejné zdraví

Státní politika ŽP ČR

0

Program rozvoje územního Středočeského kraje

obvodu

Program rozvoje územního Středočeského kraje

obvodu

Státní politika ŽP ČR Akční program zdraví a životní prostředí ČR Dopravní politika ČR na léta 2005 – 2013 Zdraví 21 Strategie regionálního rozvoje ČR

0 – bez vlivu 1/-1 – mírný vliv pozitivní /negativní 2/-2 – střední vliv pozitivní /negativní 3/-3 – zásadní vliv pozitivní /negativní

-51-

1

-1


9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Návrh 4. změny ÚP Ostředek neklade zvláštní nároky na stanovení indikátorů pro monitorování vlivu koncepce na životní prostředí. V rámci ÚP Ostředek není nutné stanovovat zvláštní program monitorování ukazatelů kvality životního prostředí. Pravidelné monitorování a vyhodnocování podmínek území provádí pověřený orgán územního plánování na základě příslušného ustanovení stavebního zákona č.183/2006 Sb. v platném znění.

-52-


10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Posuzovaná 4. změna vyplývá ze stávajícího územního plánu obce. Jejím účelem je umožnit využití stávající zastavitelné lokality v zastavěném území obce. Předmětem změny je jedna lokalita a jejím provedením nevzniká nová koncepce. Rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí je určen stanoviskem Krajského úřadu Středočeského kraje [2] (závěrem zjišťovacího řízení ve smyslu z.100/2001 Sb.). Posuzovanou změnou nejsou stanovena nová zastavitelná území. Jde o změnu funkčního využití dotčené lokality ze stávajících a navrhovaných objektů a ploch pro sport na plochy zóny navrhované zemědělské výroby a pásu ochranné a izolační zeleně na jejím J a Z okraji. Změna vyplývá z potřeb vlastníka pozemků, který podal návrh na změnu ÚP. Řešená plocha je navazující součástí pozemku na němž stojí zemědělský areál. Účelem pásu ochranné a izolační zeleně je oddělení stávajícího sportoviště a navazující obytné výstavby od zemědělského areálu, jehož rozšíření na řešenou lokalitu je změnou řešeno. Vymezená lokalita neleží a nemá vztah k památkově chráněným územím, k zvláště chráněným územím z hlediska ochrany přírody a krajiny, k územím soustavy NATURA 2000, neleží v archeologicky významných lokalitách, nejsou v nich evidovány nemovité památky a objekty architektonického dědictví. Z hlediska vodního zákona neleží v záplavovém území ani chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Lokalita je součástí vnějšího ochranného pásma vodárenské štoly z vodního díla Želivka. Navrhované funkční využití umožňuje realizaci záměrů, které mohou být zdrojem spotřeby vod nebo produkce technologických a dešťových odpadních vod. Ovlivnění kvality povrchových nebo podzemních vod je potenciálně možné v rámci nestandardních stavů realizovaných technologií. Veškeré vlivy jsou řešitelné v míře únosného zatížení realizací běžných opatření. Řešené území je součástí oblasti Divišovské vrchoviny. Krajina se vyznačuje venkovským osídlením, vyváženými vztahy mezi osídlením a lesním a zemědělským užíváním. Ráz krajiny je narušen vedením dálnice D1, která prochází napříč ve směru SZ – JV celým správním územím obce Ostředek a v jejíž blízkosti leží i dotčená lokalita. Krajina je středního měřítka, vizuální scéna je charakteristická vymezením širokého a mělkého údolí nivy Ostředeckého potoka a na něm ležících malých rybníků a četnými liniovými i bodovými vegetačními prvky a lesními celky. Ve správním území se nenacházejí území přírodní parků a zvláště chráněných území ve smyslu z.114/1192 Sb. Lokalita není součástí významných krajinných prvků ani prvků územního systému ekologické stability. Lokalita se v krajinném rázu území uplatňuje velmi omezeně. Dotčená lokalita a její nejbližší okolí je v současnosti ovlivněno intenzivním provozem na dálnici D1 a do určité míry zemědělstvím. Navrhované funkční využití umožňuje dopravní navýšení a instalaci technologických (zemědělských) zdrojů znečišťování ovzduší a hluku. Vlivy na hlukové charakteristiky území a znečištění ovzduší není v tomto případě možné řešit v podrobnosti územního plánu. Je však nutné upozornit na sousední a nejbližší obytná území a nutnost respektovat limity stanovené na ochranu zdraví lidí z pohledu hlukové a imisní zátěže. Hodnocení navrhovaného funkčního využití lokality je provedeno koncepčně na základě jejich vymezení v návrhu změny ÚP obce Ostředek [1], podle místního šetření, nadřazených koncepčních materiálů, informací o stávajícím stavu životního prostředí ze zdrojů CENIA, informací získaných od Českého hydrometeorologického ústavu, z informací integrovaného registrů znečištění, Geologické informační služby, Ústředního archivu ČÚZK, Českého statistického úřadu, Národního památkového ústavu, Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy apod. Z hodnocení vyplývá, že uplatnění 4. změny územního plánu je možné, a umístění budoucích záměrů zařaditelných mezi záměry vyjmenované přílohou 1 z.100/2001 Sb., je řešitelné v mezích únosné míry zatížení životního prostředí. Pro eliminaci vlivů budoucích záměrů na životní prostředí byla v úrovni SEA stanovena základní snižující opatření. Upřesnění a doplnění opatření bude účelné provést až v rámci přípravy konkrétních staveb. Změna č.4 ÚP obce Ostředek vhodným způsobem a v souladu se zásadami ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, v legislativní úrovni a úrovni nadřazených koncepcí řeší vytyčené cíle územního plánování.

-53-


11. Závěry a doporučení, návrh stanoviska dotčeného orgánu ke koncepci Dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro 4. změnu územního plánu obce Ostředek byla vypracována v rozsahu přílohy 1 zákona 183/2006 Sb., v platném znění, ve smyslu ustanovení § 10i zákona 100/2001 Sb., v platném znění, osobou autorizovanou ve podle § 19 zákona 100/2001 Sb.

NÁVRH STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění Název návrhu koncepce Umístění záměru Katastrální území

: Návrh změny č. 4 územního plánu obce Ostředek : Středočeský kraj, správní území obce Ostředek, obec s pověřeným obecním úřadem Sázava, obec s rozšířenou působností Benešov : Bělčice u Ostředka, Ostředek, Třemošnice

Předkladatel

: Obec Ostředek

Zpracovatel vyhodnocení

: Ing. Petr Hosnedl, Perunova 7 130 00 Praha 3 Držitel rozhodnutí o autorizaci podle §19 z. 100/2001 Sb., Č.j.: 38156/6488/OIP/03

Stanovisko: Vyhodnocení prokázalo, že vlivy koncepce na životní prostředí jsou řešitelné v míře únosného zatížení. Z hlediska negativních vlivů na životní prostředí lze s vymezenými změnami č. 4 a s územním plánem jako celkem souhlasit za podmínek uplatnění opatření uvedených níže. Na základě vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve smyslu ustanovení § 10i odst. 9 uvedeného zákona vydává:

SOUHLASNÉ

STANOVISKO

k vyhodnocení vlivů 4. změny územního plánu obce Ostředek na životní prostředí.

Podmínky z hlediska ochrany flóry a fauny 1. Případné stavební práce v rámci konkrétních záměrů doporučujeme provádět v mimohnízdním období ptactva. 2. Doporučujeme zachovat vzrostlé dřeviny na okrajích řešené lokality.

Podmínky z hlediska ochrany vod 3. Upřednostnit likvidaci dešťových vod zasakováním v místě vzniku nebo zadržováním s následným využitím s cílem omezení odtoku dešťových vod z území a posílení retenčních schopností krajiny. 4. Likvidace odpadních vod bude řešena v souladu s platnou legislativou v oblasti ochrany vod. 5. Z ploch které mohou být kontaminované musí být dešťové vody odváděny přes odpovídající čistící zařízení (např. odlučovače ropných látek).

-54-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č. 4 ÚP Ostředek 6. Zpevněné plochy exponované potenciálnímu havarijnímu úniku látek snižujících kvalitu vod (např. plochy odstavných parkovišť a manipulační plochy) je zapotřebí vybavit odvodněním přes havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit ohrožující látky přímo v systému odvodnění. Takové plochy nesmí být odvodněny přímo k zasakování nebo do vodních toků. 7. V případě realizace záměru zahrnujícího používání nebo skladování látek v množství, které by mohly zhoršit kvalitu vod bude zpracován havarijní plán. 8. Případné shromažďování a manipulace s látkami ohrožujícími kvalitu vod bude probíhat ve vyhrazených prostorách s odpovídajícím stupněm technického zabezpečení v souladu s platnou legislativou v oblasti ochrany vod. Veškeré případné navrhované jímky budou zabezpečeny tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku látek ohrožujících kvalitu vod do horninového prostředí, nebo jejich nežádoucímu smísení se srážkovými vodami.

Podmínky z hlediska ochrany ovzduší 9. Návrh budoucích záměrů s možnostmi vyvolávat významné dopravní zatížení nebo s předpokladem umístění stacionárních zdrojů kategorie střední až zvláště velký, prověřit rozptylovou studií imisního zatížení podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR.

Podmínky z hlediska ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku 10. Návrh budoucích záměrů s potenciálními stacionárními a liniovými zdroji hluku prověřit akustickou studií šíření hluku ze stacionárních zdrojů a z dopravy vůči nejbližším akusticky chráněným objektům a území podle konkrétní projektové dokumentace ve stupni EIA nebo DUR. Akustické příspěvky by neměly znamenat překročení limitních hodnot ve smyslu zvláštních předpisů.

-55-

EIA

Recommend Documents