Dýchací systém - úvod Pro metabolismus tkání je nutný přísun kyslíku. Při metabolismu vzniká ve tkáních oxid uhličitý a voda, tyto látky se z organismu vylučují dýchacím ústrojím. Správná funkce dýchacího ústrojí je tedy podmínkou pro homeostázu organismu. Dýchání je složeno ze 2 na sebe navazujících dějů: 1. Zevní dýchání = ventilace: výměna plynů mezi atmosférou a krví. inspirium = nádech expirium = výdech Přesun dýchacích plynů mezi zevním prostředím a krví zabezpečuje: - soustava dýchacích trubic: přivádí vzduch z dutiny nosní do plic - dýchací oddíly plic: přes stěnu plicního sklípku dochází k výměně plynů mezi plícemi a krví 2. Vnitřní dýchání (tkáňové): výměna plynů mezi krví a tkáňovými buňkami. Kyslík přestupuje z krve do tkání a CO2 naopak přestupuje z tkání do krve. Hypoxie = nedostatek kyslíku ve tkáních Příčiny: -
nedostatek erytrocytů nebo hemoglobinu → krev není schopná přenášet O 2
-
obsazení hemoglobinu CO - vznik karboxyhemoglobinu
-
zpomalení cirkulace krve při nedostatečnosti srdce
-
nedostatek kyslíku v ovzduší (nízký atmosf. tlak, vysoká nadmořská výška)
Citlivost tkání na nedostatek O2 je různá: platí čím větší je látková výměna ve tkáni, tím je hypoxie pro orgán nebezpečnější. Většina tkání snáší náhlou hypoxii 30 - 60 minut. Pomalou hypoxii snáší organismus lépe, protože ji dokáže kompenzovat. Pokud se však zásobení kyslíkem ve tkáních neobnoví, dochází k poškození buněk, odumření tkání až smrti organismu. 1
Stavba dýchacích trubic a dutin dýchacího systému 1. Sliznice - mukóza: cylindrický řasinkový epitel, ve kterém jsou hlenové žlázky, tvořící a vylučující hlen Funkce: na hlen se nalepují mikroorganismy, nečistoty a prach, kmitající řasinky posunují hlen směrem ven. 2. Podslizniční vazivo: v něm jsou rozptýleny drobné uzlíky lymfatických buněk Funkce: obrana proti infekci 3. Hladká svalovina: Funkce: její smrštění ovlivňuje průchodnost dýchacích cest 4. Chrupavčitý nebo kostěný skelet: Funkce: opěrná zabraňuje úplnému uzavření dýchacích trubic Dutina nosní cavum nasi Ohraničuje ji horní čelist, čelní a čichová kost, nosní kůstky. V přední části přechází dutina do zevního nosu - jeho kostru tvoří chrupavky. Nosní přepážka septum nasi rozděluje prostor dutiny nosní na 2 nestejné poloviny. Skořepy conchae rozdělují obě poloviny dutiny nosní horizontálně na horní, střední a dolní nosní průchod. Vedlejší dutiny nosní sinusy v lebečních kostech jsou spojeny s dutinou nosní a mají i stejnou stavbu. Sinus maxillaris - v horní čelisti je největší, pak menší: sinus frontalis - v čelní kosti s. ethmoidalis v čichové kosti s. sphenoidalis v klínové kosti Sliznice dutiny nosní i sinusů srůstá s periostem = mukoperiost. Je kryt cylindrickým řasinkovým epitelem, obsahuje hlenové žlázky a je silně prokrven. 2
Čichové pole - část sliznice ve stropu dutiny nosní, která má odlišnou stavbu. - je tvořeno čichovými buňkami (nervové buňky) a serózními žlázkami Dutina nosní ústí do nosohltanu dvěma otvory - choanami. Ty lze vidět a vyšetřit ORL zrcátkem z dutiny ústní. Funkce dutiny nosní: - předehřátí nebo ochlazování vdechovaného vzduchu na tělesnou teplotu - očištění vzduchu od mechanických nečistot a mikroorganizmů - zvlhčení vdechovaného vzduchu vodou obsaženou v hlenu, která se na prohřáté sliznici odpařuje - na povrchu sliznice se rozpouští pachové látky a dráždí čichové buňky - lymfatická tkáň v podslizničním vazivu je první bariérou proti vniknutí infekce do organizmu
Nosohltan nasopharynx - nálevkovitý tvar - choanami do něj proudí vzduch z dutiny nosní - hranicí mezi nosohltanem a ústní částí hltanu je měkké patro a čípek Eustachovy trubice - ústí do nosohltanu na bočních stranách - spojují střední ucho s nosohltanem - slouží k vyrovnávání tlaku v dutině středoušní Nosohltanová mandle tonzila pharyngea - nakupení lymfatických uzlíků v blízkosti ústí Eustachových trubic - patří k mízním uzlinám dutiny nosní a nosohltanu - u dětí často sídlo infekce
3
Hrtan larynx - typický trubicovitý tvar - nahoře ústí do dolní části hltanu - dole plynule přechází do průdušnice Kostra hrtanu je tvořena hrtanovými chrupavkami: - štítná chrupavka je největší a tvoří na krku na přední ploše krku - prstenčitá chrupavka pod štítnou chrupavkou - dvě trojboké chrupavky hlasivkové jsou kloubně připojeny vzadu na prstenčitou chrupavku - dva hlasové vazy vedou od hlasivkových chrupavek k zadní ploše štítné chrupavky Chrupavky jsou spojeny drobnými klouby, které umožňují jejich vzájemný pohyb. Pohyb chrupavek je ovládán skupinami krátkých hrtanových svalů. Pohybem chrupavek dochází k napínání a povolování = přibližování a oddalování hlasových vazů → lze měnit výšku hlasu. Hlas vzniká, když proud vydechovaného vzduchu rozechvěje okraje hlasových vazů. Na vzniku hlasu se podílí hrtanová a hltanová dutina, dutina nosní a sinusy. Výška hlasu závisí na napětí a délce vazů. Barva hlasu závisí na prostornosti a tvaru dutin. Průdušnice trachea - trubice navazující na prstenčitou chrupavku - probíhá před jícnem - v krčním úseku leží na jejích bocích laloky štítné žlázy - po vstupu do hrudníku se větví na P a L průdušku - délka 13 cm, šířka 1,5 cm
4
Průdušky bronchy - navazují na průdušnici - P bronchus probíhá téměř v přímém pokračování trachey (aspirace) - L bronchus svírá menší úhel - po vstupu do plic se větví a vytváří bronchiální strom = pružný skelet plic Plíce pulmo - vyplňují převážnou část dutiny hrudní Části: plicní hroty - vrcholky plic, přesahující horní okraje klíčních kostí baze plic - lehce prohloubené plochy, naléhající na bránici plicní hily - stopky, kterými vstupují do plic bronchy, cévy a nervy Pravá plíce - hlubokými zářezy je rozdělena na 3 laloky Levá plíce - rozdělena na 2 laloky Do každého laloku vede lalokový bronchus. Plicní segment = úsek plicní tkáně, který má vlastní průdušku a cévy, od ostatních segmentů je oddělen vrstvou vaziva Plicní lalůček - funkční jednotka plicní tkáně 1. respirační bronchus = bronchiolus: mírně se rozšiřuje a nasedá na alveoly průsvit menší než 1 mm stěna tvořena sliznicí a vazivem s hladkou svalovinou 2. alveoly = plicní sklípky: polokulovité váčky, stěna je tvořena sítí jemných vazivových vláken, mezi kterými probíhají kapiláry na vnitřní ploše je vrstva respiračního epitelu, přes který jsou plyny transportovány do kapilár
5
Pleura - jemná vazivová blanka na povrchu každé plíce = plicní pleura - poplicnice, v hilech přechází v nástěnnou pleuru - pohrudnici. Pohrudniční dutina mezi pleurami je vyplněná 10 - 15 ml tekutiny.
Dětský věk Nosní dutina je velmi malá, její růst souvisí s růstem lebky a vývojem zubů. Vedlejší dutiny nosní se vyvíjí až po narození, rostou do 7 let. Hrtan je krátký a široký, uložen velmi vysoko, nejrychleji roste v prvních 4 letech, pak se růst do puberty zpomaluje, definitivní polohu má až po pubertě Trachea a bronchy mají v podstatě stejnou stavbu jako u dospělých, jsou však menší.
6
