MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013
duben 2013
30. 4. 2013
TÉMA MĚSÍCE Ústavní soud zrušil tzv. přísudkovou vyhlášku o odměnách advokátů Nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 Ústavní soud vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů 1 celou vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. (tzv. přísudkovou vyhlášku), podle které se vypočítávaly odměny za právní zastupování účastníka řízení advokátem v civilním soudním řízení. Původním smyslem přísudkové vyhlášky bylo zjednodušení výpočtu odměny za právní zastupování v občanském (civilním) soudním řízení a odstranění průtahů způsobených účastníky řízení. Přísudková vyhláška totiž stanovila náklady právního zastoupení paušální výší odměn právních zástupců, přičemž nerozlišovala složitost věci, časovou náročnost, počet provedených úkonů právní služby ani výsledek řízení před soudem. Tento systém se však praxi neosvědčil a podle Ústavního soudu došlo v mnohých případech ke zneužití práva na zastoupení účastníka advokátem. Přísudková vyhláška totiž zejména v poslední době motivovala věřitele k soudním sporům o bagatelní (malicherné) částky, přičemž jejich ziskem nebyl samotný předmět sporu, ale paušální (a vzhledem k předmětu řízení nepřiměřená) výše odměny právního zastoupení. To vedlo ke vzniku trhu s bagatelními pohledávkami, během jejichž uplatňování převyšovaly přiznané náklady ty, které byly skutečně vynaloženy. Přiznané náklady se v důsledku této vyhlášky dostávaly do hrubého nepoměru k hodnotě sporu, čímž docházelo ke stanovení sankce bez zákona, což je podle Ústavního soudu v rozporu s ústavním pořádkem. Výpočet odměny za právní zastoupení v civilním řízení se tak bude řídit advokátním tarifem (vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), která určuje odměnu v závislosti na počtu úkonů, které byly advokátem v soudním řízení učiněny. Pro neúspěšnou stranu soudního sporu to bude znamenat, že celkový dluh, který bude muset uhradit, bude ve většině případů nižší. V případě nesporného nároku (vydání platebního rozkazu), proti kterému se dlužník nebude bránit, se odměna právního zastoupení, kterou musí protistraně uhradit, sníží. Například dosud činila odměna v takovém případě při vymáhání dluhu ve výši 10.000,- Kč částku 8.100,- Kč bez DPH, nově podle advokátního tarifu bude odměna činit 3.600,- Kč bez DPH.
1
Nález ÚS byl ve Sbírce zákonů uveřejněn dne 7. 5. 2013 pod č. 116/2013 Sb.
2
30. 4. 2013
ZE SPRÁVNÍHO PRÁVA Rychlost jízdy v obci Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 20.3.2013, sp. zn. 1 As 183/2012 Nejvyšší správní soud poprvé vyslovil právní názor, že pokud přijede řidič motorového vozidla do obce po pozemní komunikaci, která není osazena dopravní značnou „Obec“, neznamená to, že by nebyl povinen dodržovat maximální povolenou rychlost v obci (50 km/h). Opačný výklad – tedy že řidič je povinen dodržovat maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h jen tehdy, projede-li kolem dopravní značky „Obec“ by podle soudu vedl k absurdním důsledkům s tím, že soud uvádí příklad, že řidič, který přijede do obce vlakem a v půjčovně si vyzvedne vozidlo, by podle tohoto výkladu neprojel kolem dopravní značky „Obec“, a proto by nebyl povinen dodržovat zákonem stanovenou rychlost 50 km/h. Stejně tak by řidič, který vjede do obce po účelové komunikaci, na níž se značky označující začátek a konec obce neosazují, nebyl povinen dodržovat maximální povolenou rychlost v obci, protože při vjezdu na území obce nebyl žádným značením upozorněn, že se již nachází v obci. Nejvyšší správní soud dále zdůraznil, že obec je v zákoně o silničním provozu vymezena primárně jako zastavěné území. Právě zastavěnost představuje základní a klíčový znak charakterizující území obce. Přijede-li tedy řidič po pozemní komunikaci do zastavěného území, měl by s ohledem na bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu svou rychlost přizpůsobit jízdě v zastavěném území, bez ohledu na skutečnost, zda projel kolem dopravní značky vymezující začátek obce či nikoliv.
Z OBČANSKÉHO PRÁVA Způsob jednání společenství vlastníků jednotek navenek Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2013, sp. zn. 29 Cdo 2044/2011 Nejvyšší soud řešil spor ohledně toho, jakým způsobem může platně jednat navenek společenství vlastníků jednotek. Orgánem, který jedná za společenství navenek (tzv. statutární orgán), je výbor společenství. Výbor je většinou tříčlenný a skládá se z předsedy výboru, místopředsedy výboru a dalšího člena výboru. Způsob jednání společenství navenek upravuje § 9 odst. 13 zákona o vlastnictví bytů, podle kterého 3
30. 4. 2013
pokud se jedná o písemný právní úkon společenství, musí být podepsán předsedou výboru nebo dalším členem výboru. Spor byl o platnost písemného právního úkonu, který podepsali společně předseda výboru a místopředseda výboru. Soud však uznal takový právní úkon za platný, neboť podle soudu zvolením do funkce místopředsedy výboru osoba logicky nepřestává být zároveň i členem výboru. Společenství tedy platně zavazuje vedle zákonem stanoveného způsobu i případ, pokud je písemný právní úkon podepsán předsedou výboru a místopředsedou výboru.
Uznání dluhu - úroků z prodlení Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.3.2013, sp. zn. 33 Cdo 104/2012 Nejvyšší soud řešil otázku, zda lze uznat dluh, jehož důvodem je příslušenství jistiny (úrok z prodlení) tak, že v uznání dluhu nebude přesně specifikována jeho výše. Podle dovolávajícího se účastníka řízení není třeba, aby byl v uznání dluhu – úroku z prodlení výše tohoto dluhu výslovně určena, neboť výši úroku z prodlení stanoví právní předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.), tedy je v každém okamžiku objektivně zjistitelná. Soud však tento názor nesdílí, když uvedl, že vůle dlužníka uznat dluh (úrok z prodlení) právě v takové výši musí být slovy v uznání dluhu vyjádřena. Dluh, jehož důvodem jsou úroky z prodlení, totiž může být dlužníky uznán - při jeho stanovení prováděcím předpisem - v plné výši, ale také pouze zčásti (do dlužníkem akceptované, jakkoli vysoké, částky). Jinak řečeno, aby byl dluh, jehož důvodem je úrok z prodlení, platně uznán co do výše, musí být výše dluhu vyjádřena buď numericky (částkou představující uznávaný úrok z prodlení), nebo alespoň tak, že uznáván je - při specifikaci počátku prodlení - úrok z prodlení v plné výši stanovené právním předpisem (tedy procentem z dlužné částky).
Dohoda o splátkách po právní moci rozsudku Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.3.2013, sp. zn. 20 Cdo 1169/2012 Nejvyšší soud řešil spor v exekučním řízení mezi oprávněnou a povinnou. Povinné byla rozsudkem soudu pravomocně uložena povinnost uhradit oprávněné určitou částku. Povinná se poté s oprávněnou dohodla na tom, že pravomocně přiznaný dluh bude splácet měsíčními splátkami a opravdu tak činila. Oprávněná přesto podala návrh na nařízení exekuce. Nejvyšší soud nakonec rozhodl, že tento dluh oprávněná nemůže exekučně vymáhat, protože rušivou okolností při provádění exekuce a tedy důvodem k zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu je nejen 4
30. 4. 2013
dohoda účastníků, že oprávněný svou pravomocně přisouzenou pohledávku nebude vymáhat exekucí, případně, že se takového práva vzdává, jak už dříve dovodil Nejvyšší soudu, nýbrž také dohoda, jíž si účastníci nově sjednají splatnost určenou exekučním titulem (pravomocným rozhodnutím) jako jednorázovou (např. lhůtou počítanou podle dnů) tak, že dluh bude napříště plněn ve splátkách. Podle soudu není důvod, aby taková dohoda nebyla respektována; byl-li tedy před jejím uplynutím přesto podán návrh na nařízení exekuce a ta byla nařízena (ať byla dohoda uzavřena kdykoli po vydání pravomocného rozhodnutí), je přiměřené, aby exekuce byla zastavena. Obsahem i takovéto dohody, dovodil Nejvyšší soud, je totiž logicky – závazek oprávněného, že svou pohledávku nebude exekučně vymáhat ihned poté, co původní rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti, nýbrž teprve tehdy, nebude-li dluh plněn dobrovolně ani v době splatnosti nově sjednané.
S pozdravem,
JUDr. David Karabec Vydáno jako informační materiál určený výhradně pro potřebu klientů advokátní kanceláře JUDr. Davida Karabce, se sídlem v Praze 8, Na Stráži 1306/5, č.ev ČAK 7353. tel: +420 283 843 130, fax: +420-283 840 760, e-mail.:
[email protected] http://www.karabec.cz/. © JUDr. David Karabec - advokát, 2013
5
