*UOHSX008EJSB* UOHSX008EJSB
PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R330/2015/VZ-31063/2016/322/DRu
Brno 27. července 2016
V řízení o rozkladu ze dne 14. 10. 2015 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
SVÁŘEČSKÁ ŠKOLA WELDING spol. s r.o., IČO 26235846, se sídlem Na Stavidle 1505, 686 01 Uherské Hradiště, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 10. 6. 2015 Mgr. Liborem Rojanem, advokátem, IČO 66232759, Veselská 710, 687 24 Uherský Ostroh – Ostrožské Předměstí
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0352/2015/VZ30036/2015/512/MHr ze dne 24. 9. 2015 vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – Holešovice
při zadávání části 15. veřejné zakázky s názvem „Rekvalifikace ve Zlínském kraji“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2014 a ve Věstníku veřejných zakázek bylo uveřejněno dne 10. 10. 2014 pod ev. č. 490427, ve znění opravy uveřejněné dne 19. 11. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 10. 2014 pod ev. č. 2014/S 198-350186, ve znění opravy uveřejněné dne 20. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 224-396014, a jehož dalším uchazečem je vybraný uchazeč –
MARLIN, s.r.o., IČO 60733306, se sídlem Města Mayen 1536, Mařatice, 686 01 Uherské Hradiště
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Č. j.: ÚOHS-R330/2015/VZ-31063/2016/322/DRu
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské 30036/2015/512/MHr ze dne 24. 9. 2015
soutěže
č. j.
ÚOHS-S0352/2015/VZ-
potvrzuji a podaný rozklad z a m í t á m.
ODŮVODNĚNÍ I.
Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1.
Dne 11. 6. 2015 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1 k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – SVÁŘEČSKÁ ŠKOLA WELDING spol. s r.o., IČO 26235846, se sídlem Na Stavidle 1505, 686 01 Uherské Hradiště, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 10. 6. 2015 Mgr. Liborem Rojanem, advokátem, IČO 66232759, Veselská 710, 687 24 Uherský Ostroh – Ostrožské Předměstí (dále jen „navrhovatel“) na zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky v zadávacím řízení na část 15. veřejné zakázky s názvem „Rekvalifikace ve Zlínském kraji“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2014 a ve Věstníku veřejných zakázek bylo uveřejněno dne 10. 10. 2014 pod ev. č. 490427, ve znění opravy uveřejněné dne 19. 11. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 10. 2014 pod ev. č. 2014/S 198350186, ve znění opravy uveřejněné dne 20. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 224-396014 (dále jen „veřejná zakázka“) zadavatelem – Českou republikou – Úřadem práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – Holešovice (dále jen „zadavatel“).
2.
Předmětem veřejné zakázky byl zadavatelem stanoven výběr dodavatele na zajištění rekvalifikačních kurzů v oblasti svařování na základě rámcové smlouvy.
3.
Nedatovaným rozhodnutím zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče – MARLIN, s.r.o., IČO 60733306, se sídlem Města Mayen 1536, Mařatice, 686 01 Uherské Hradiště (dále jen „vybraný uchazeč“).
4.
Dne 21. 5. 2015 doručil navrhovatel proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zadavateli námitky, které dne 22. 5. 2015 doplnil o část odůvodnění. Dne 1. 6. 2015 zadavatel rozhodl, že námitkám navrhovatele nevyhovuje.
5.
Dne 11. 6. 2015 podal navrhovatel Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), v němž navrhoval, aby Úřad rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušil a věc vrátil zadavateli k novému projednání, jelikož dle jeho názoru obsahuje nabídka vybraného uchazeče mimořádně nízkou nabídkovou cenu.
1
Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.
2
Č. j.: ÚOHS-R330/2015/VZ-31063/2016/322/DRu
6.
Dne 11. 6. 2015, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
II.
Napadené rozhodnutí
7.
Dne 24. 9. 2015 vydal Úřad po posouzení toho, co ve správním řízení vyšlo najevo, rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0352/2015/VZ-30036/2015/512/MHr (dále jen „napadené rozhodnutí“).
8.
Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se návrh navrhovatele v části týkající se možné neodbornosti členů hodnotící komise podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítá, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.
9.
V odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že námitka navrhovatele směřující proti posouzení odbornosti členů hodnotící komise byla uvedena až v návrhu, přičemž v námitkách navrhovatele proti výběru nejvhodnější nabídky uvedena nebyla. Úřad tak návrh v této části podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.
10.
Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se návrh navrhovatele v části týkající se posouzení nabídkové ceny vybraného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky podle § 77 odst. 1 zákona v souladu s § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
11.
V odůvodnění výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že mimořádně nízkou nabídkovou cenu nelze posuzovat ve vztahu k předpokládané hodnotě, ale ve vztahu k předmětu veřejné zakázky s ohledem na aktuální podmínky vysoce konkurenčního prostředí trhu. Námitky navrhovatele shledal Úřad za nedostatečně konkrétní, jelikož z nich nebylo zřejmé, jaké hodnoty považoval navrhovatel ještě za přípustné a jaké nikoliv, resp. na základě jakých srovnání považoval ceny vybraného uchazeče za nepřiměřené.
III.
Námitky rozkladu
12.
Dne 14. 10. 2015 podal navrhovatel Úřadu proti napadenému rozhodnutí rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 29. 9. 2015. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
13.
Ve vztahu k výroku I. napadeného rozhodnutí navrhovatel namítá, že byl oprávněn brojit proti neodbornosti členů hodnotící komise, neboť tato námitka byla implicitně obsažena již v námitkách proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
14.
Ve vztahu k výroku II. napadeného rozhodnutí navrhovatel namítá, že jsou dány důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny předložené v nabídce vybraného uchazeče.
15.
Navrhovatel dále namítá, že byl Úřad povinen posoudit z úřední povinnosti zákonnost rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky z důvodu absence data jeho vydání.
3
Č. j.: ÚOHS-R330/2015/VZ-31063/2016/322/DRu
Závěr rozkladu 16.
S ohledem na uvedené navrhovatel navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušeno a věc byla vrácena Úřadu k dalšímu řízení.
IV.
Řízení o rozkladu
17.
Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu. Stanovisko předsedy Úřadu
18.
Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
19.
Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že návrh podle § 118 odst. 5 písm. a) a c) zamítl, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu navrhovatele.
V.
K námitkám rozkladu
20.
Podle § 89 odst. 2 v návaznosti na § 152 odst. 4 správního řádu předseda Úřadu přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, přičemž správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K výroku I. napadeného rozhodnutí
21.
Jak bylo uvedeno výše, shledal Úřad jako důvod pro zamítnutí části návrhu podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona skutečnost, že námitka navrhovatele směřující proti posouzení odbornosti členů hodnotící komise byla uvedena až v návrhu, přičemž v námitkách navrhovatele proti výběru nejvhodnější nabídky uvedena nebyla.
22.
Navrhovatel svým rozkladem nezpochybňuje závěr Úřadu, že ve smyslu § 110 odst. 7 zákona ve spojení s § 118 odst. 5 písm. c) zákona není návrh podán oprávněnou osobou, pokud se návrh opírá o jiné důvody, než které byly uvedeny v námitkách, nebo které v námitkách nebyly uvedeny vůbec. Navrhovatel však rozkladem namítá, že neodbornost členů hodnotící komise byla v námitkách proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky obsažena, i když implicitně, a návrh tak v této části neměl být Úřadem zamítnut. K této námitce navrhovatele uvádím následující.
23.
Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. Písemná forma je jednou z formálních náležitostí, kterou musí námitky mít, aby mohly být považovány za řádně podané. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. Z uvedeného vyplývá, že pokud měl navrhovatel v úmyslu napadnout nesprávnost jednání hodnotící komise z důvodu její
4
Č. j.: ÚOHS-R330/2015/VZ-31063/2016/322/DRu
nedostatečné odbornosti, měl toto namítat expressis verbis a nerozšiřovat o takové tvrzení až návrh podaný k Úřadu. 24.
Podmínkou vedení řízení resp. podmínkou podání návrhu je uplatnění zásady subsidiarity, tj. vyčerpání předchozího prostředku nápravy, jímž jsou právě námitky, a to nejen v podobě jejich samotného podání, ale i z hlediska tvrzení v námitkách obsažených. Jen tato tvrzení uplatněná v námitkách poté mohou být předmětem návrhového řízení.
25.
Krajský soud v Brně k tomu v rozsudku č. j. 62 Ca 72/2008-113 uvedl, že „princip předchozího povinného uplatnění námitek coby podmínky pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkum úkonů zadavatele k žalovanému je natolik silným principem, že je třeba jej respektovat. Nejde totiž jen o podmínku formální, tedy uplatnit „nějaké námitky", ale o podmínku materiální, tedy uplatnit „námitky konkrétního obsahu“, aby na ně zadavatel případně mohl zavčas reagovat a případně zjednat nápravu, a to ještě ve fázi mimo přezkum úkonů zadavatele žalovaným.“ Krajský soud v Brně k tomu dále ve svém jiném rozsudku č. j. 30 Af 10/2013-150 ze dne 22. 6. 2015 uvedl, že „koncentrace námitek a jejich navázání na možnost podat návrh na přezkum k žalovanému není samoúčelná, ale má nepochybně své opodstatnění z hlediska právní jistoty zadavatele a dalších uchazečů, zvláště pak toho, se kterým byla uzavřena smlouva.“
26.
I kdyby snad měla námitka neodbornosti členů hodnotící komise vyplývat implicite z tvrzeného „pochybení hodnotící komise, která si pravděpodobně neověřila u zkušební a inspekční organizace TESYDO, s.r.o. Brno, zda za nabídkovou cenu společnosti MARLIN, s.r.o. lze vůbec jednotlivé svářečské kurzy kvalitně provést a zaručit také kvalitu jakosti výstupu.“, takové tvrzení by neobstálo. Hodnotící komise totiž není podle zákona povinna ověřovat si relevantnost výše nabídkové ceny u zkušební a inspekční organizace. Hodnotící komise je podle § 77 zákona povinna při posouzení nabídek uchazečů posoudit výši nabídkových cen toliko ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (k tomu viz dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Namítaný postup hodnotící komise nevypovídá nic o výši její odbornosti a z tvrzení navrhovatele nelze námitku neodbornosti jejich členů vyvozovat. Žádná další námitka týkající se jednání hodnotící komise, natož pak zpochybnění její odbornosti, v námitkách navrhovatele obsažena nebyla.
27.
Vzhledem k tomu, že jsem neshledal, že by součástí námitek navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky byla námitka neodbornosti členů hodnotící komise, dospěl jsem k závěru, že námitky nebyly v této konkrétní části v souladu s § 110 odst. 5 zákona řádně vyčerpány, a tudíž nebyla splněna podmínka přípustnosti podání tomu odpovídající části návrhu k Úřadu. S ohledem na výše uvedené jsem dospěl k závěru, že Úřad výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl správně a v souladu se zákonem. K výroku II. napadeného rozhodnutí
28.
Navrhovatel v rozkladu dále namítá, že ve věci správního řízení byly dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona a to z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny předložené v nabídce vybraného uchazeče.
29.
K této námitce navrhovatele v prvé řadě podotýkám, že byla navrhovatelem vznesena již ve fázi správního řízení vedeného před Úřadem, přičemž Úřad ji vyčerpávajícím způsobem vypořádal v napadeném rozhodnutí. Rozklad nepřináší žádnou novou právní argumentaci,
5
Č. j.: ÚOHS-R330/2015/VZ-31063/2016/322/DRu
na základě níž by bylo možné dospět k odlišnému posouzení věci, nýbrž pouze velmi stroze shrnuje, že nabídka vybraného uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, aniž by uvedl, na základě jakého důvodu k takovému závěru dospěl. 30.
Svou námitku odůvodnil navrhovatel dříve v návrhu tím, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem v zadávací dokumentaci stanovena ve výši 11 300 000 Kč, což představuje při počtu 760 svářečských kurzů průměrnou cenu na jeden kurz 14 868 Kč. Nabídková cena navrhovatele činila 10 675,657 Kč za jeden kurz a nabídková cena vybraného uchazeče 9 522,71 Kč za jeden kurz. Nabídková cena navrhovatele tak byla oproti předpokládané hodnotě nižší o 28 % a nabídková cena vybraného uchazeče nižší o 36 %.
31.
Institut mimořádně nízké nabídkové ceny není v zákoně zcela jednoznačně definován a jako neurčitý právní pojem vyžaduje další interpretaci. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 9/00 ze dne 1. 2. 2001, v němž byl tento závěr učiněn. Obecně je smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny umožnit identifikovat ty nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tak chrání zadavatele před tím, aby byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně.
32.
V této souvislosti odkazuji rovněž na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 49/2007 ze dne 29. 8. 2008, v němž se k otázce mimořádně nízké nabídkové ceny, vyjádřil následujícím způsobem: „zákon nestanovuje, kdy je nabídková cena mimořádně nízká a ponechává posouzení této skutečnosti na zadavateli, resp. hodnotící komisi. Pokud zadavatel neshledá žádnou nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, zákon mu neukládá tento jeho názor jakkoliv zdůvodnit, ani ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, ani kdekoliv jinde…“. Je tedy zřejmé, že posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky za účelem zjištění, zda existují důvody pro takovéto oprávněné podezření, náleží do kompetencí hodnotící komise. Hodnotící komise má k dispozici informace o předmětu a způsobu realizace veřejné zakázky i o nabídkových cenách všech uchazečů a má tak dostatečné podklady pro určení, zda se v některém případě jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu či nikoliv. Obdobně se vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 88/2012 ze dne 21. 11. 2013, kde konstatoval, že zákon „hodnotící komisi (ani zadavateli) výslovně neukládá, aby v případě, že neshledá žádnou z nabídkových cen mimořádně nízkou, důvody, pro které k takovému závěru dospěla, sdělovala – ani do protokolu o posouzení (a hodnocení) nabídek, ani do zprávy o posouzení nabídek, ani jednotlivým uchazečům; výčet veškerých důvodů, pro které není nabídková cena mimořádně nízkou, by ostatně mohl tvořit nekonečný řetězec, a tedy jejich vyčerpávající uvedení by z tohoto důvodu ani nebylo možné.“
33.
Podle § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Ze znění uvedeného ustanovení vyplývá, že mimořádně nízkou nabídkovou cenou je nabídková cena výrazně se odchylující od ceny předmětu veřejné zakázky. Nabídkové ceny se tak z hlediska toho, zda v některém případě nejde o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, neposuzují ani ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, ani ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních uchazečů. Oba tyto údaje sice mohou být určitým vodítkem pro vyvození závěru, zda se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, zároveň však 6
Č. j.: ÚOHS-R330/2015/VZ-31063/2016/322/DRu
v souladu s ustálenou judikaturou správních soudů platí, že Úřad není oprávněn přezkoumávat úvahy hodnotící komise, neboť by se tím ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která nabídka má vyhovět zadaným kritériím (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2004 sp. zn. 2 A 9/2002). 34.
Výše uvedené však nevylučuje povinnost Úřadu v rámci vedeného správního řízení posoudit, zda měl zadavatel důvody pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, tedy zda zde byly indicie, podle kterých měl mít důvodné podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu u kteréhokoli z uchazečů.
35.
Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že se Úřad postupem hodnotící komise při posouzení nabídkových cen jakožto mimořádně nízkých podrobně zabýval, přičemž je shledal za souladné se zákonem, resp. s § 77 zákona. Stejně jako Úřad zde nespatřuji existenci indicií nasvědčujících tomu, že nabídková cena vybraného uchazeče by mohla být mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Mezi nabídkovou cenou navrhovatele a vybraného uchazeče byl minimální rozdíl v řádu několika stovek korun za jeden kurz.
36.
S ohledem na výše uvedené konstatuji, že jsem se ztotožnil rovněž se závěry výroku II. napadeného rozhodnutí Úřadu, který nespatřil při posouzení nabídky vybraného uchazeče porušení zákona. Úřad provedl věcně správné posouzení případu, které podložil relevantními právními předpisy a judikaturou. Napadené rozhodnutí považuji za správné a v souladu se zákonem. K neuvedení data na rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky
37.
Navrhovatel v rozkladu dále namítá pochybení Úřadu, když tento z úřední povinnosti neposoudil zákonnost nedatovaného rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž navrhovatel namítá, že podle ustálené judikatury (aniž by na konkrétní judikaturu soudů odkázal) se jedná o neúplné právní posouzení čili posouzení nesprávné.
38.
K tomu uvádím, že rovněž tato námitka navrhovatele nebyla součástí jeho návrhu, přičemž platí, že na zahájení správního řízení resp. rozšíření předmětu správního řízení ex officio není právní nárok, neboť se nejedná o veřejné subjektivní právo.
39.
V této souvislosti poukazuji na názor Ústavního soudu vyslovený v jeho usnesení sp. zn. II. ÚS 586/02 ze dne 8. 10. 2002: „…lze souhlasit s názorem, že nemůže záležet na libovůli správního orgánu, zda řízení, které lze zahájit pouze z jeho vlastního podnětu, zahájí či nikoliv, neboť jeho činnost je ovládána mj. principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí.“ Z uvedeného lze dovodit, že pokud se Úřad dozví o možném porušení zákona, a to bez ohledu na zdroj těchto informací, je nejen jeho právem, ale i povinností se takovouto skutečností zabývat a v případě, že nabyde důvodného podezření, že k porušení zákona skutečně došlo, zahájit správní řízení. Je ovšem povinen vyhovět požadavkům judikatury, vyjádřeným např. v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 2. 2002 č. j. 2 A 9/2001 – 62, podle kterého: „Úřad nemůže zahájit správní řízení z vlastního podnětu, nebylo – li ukončeno jiné, dříve zahájené správní řízení na základě návrhu uchazeče, jež se týkalo téže věci a identických účastníků řízení.“
40.
K výše uvedeným úvahám a teoretickým závěrům pouze podotýkám, že tyto byly učiněny, aniž by byl předjímán další postup orgánu dohledu. Upozorňuji přitom na další z pasáží 7
Č. j.: ÚOHS-R330/2015/VZ-31063/2016/322/DRu
již citovaného usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 586/02 ze dne 8. 10. 2002, ve které je vysloven názor, že: „…Na druhé straně však neexistuje dle názoru Ústavního soudu žádné ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby vůči jinému subjektu bylo zahájeno správní řízení, v jehož rámci by byl tento subjekt za porušení právních předpisů stíhán“. 41.
S ohledem na výše uvedené jsem dospěl k závěru, že Úřad nepochybil ani v tom, když se v tomto správním řízení z úřední moci nezabýval neuvedením data na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
42.
Nad rámec výše uvedených úvah pouze doplňuji, že míra precizace rozkladových námitek do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se podateli rozkladu ve správním řízení dostane. Čím je námitka rozkladu obecnější, tím obecněji k němu může správní orgán přistoupit a posuzovat jej.
VI.
Závěr
43.
Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu zadavatele.
44.
Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat. otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží: 1. Mgr. Libor Rojan, advokát, Veselská 710, 687 24 Uherský Ostroh – Ostrožské Předměstí 2. Česká republika – Úřad práce České republiky, Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – Holešovice 3. MARLIN, s.r.o., Města Mayen 1536, Mařatice, 686 01 Uherské Hradiště Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
8
