DOTEKY VODY analytická část architektonické studie Atakarchitekti Jiří Jandourek Jana Medlíková Jitka Trevisan Jiří Žid
2
OBSAH
Identifikační údaje O studii a analýzách Město v údolí Jizery Historické analýzy Geneze území Území v datech Území ve fotografii Analýzy vazeb Širší vztahy Obraz města Vazby území na okolí Urbanistické analýzy Území a územní plán Majetkové vztahy Doprava Hodnoty zástavby Průhledy a rozhledy Voda Břehy Hodnoty zeleně Zeleň Slabé a silné stránky Lokality Ostrov Sportoviště Loděnice Haly Palackého sady Zámek
3
4
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
název projektu Doteky vody lokalita k.ú. Semily k.ú. Podmoklice stupeň dokumentace urbanisticko architektonická studie zadavatel město Semily Husova 82 513 01 Semily zodpovědná osoba Ing. Vladimír Bělonohý tel 481 629 235 email
[email protected] zpracovatel Atakarchitekti Studentská 1109/3 460 01 Liberec www.atakarchitekti.com zodpovědný projektant Ing. arch. Jana Medlíková ČKA 03 422 tel 774 074 207 email
[email protected] autorský tým Ing. arch. Ing. Jiří Jandourek, Atakarchitekti Ing. arch. Jana Medlíková, Atakarchitekti Ing. Jitka Trevisan, Atelier Trevisan Ing. arch. Jiří Žid, Já atelier architektury datum zpracování květen – červen 2012
5
O STUDII A ANALÝZÁCH Studie Doteky vody je naše pojmenování urbanisticko - architektonické studie území v Semilech, které obklopuju řeku Jizeru, uměle vybudované vodní kanály, potoky, soutoky a roztoky. Proč tento název? Protože se jedná o oblasti naplněné duchem léta, odpočinku, korzo-vání podél řeky, smáčení, setkávání milenců, odpočinku v trávě u řeky, dětských vodních her, koupání, vodních sportů, posezení v kavárně. Vše se odehrává u vody, ve vodě a nebo je s vodou jinak spojeno. Každé místo, břeh oddělený od druhého vodou má jinou atmosféru. Je to jako míchaný koláč, jehož každý díl má jinou chuť, konzistenci a barvu. Kousek je makový, tvarový, povidlový .... Rozinkou uprostřed je soutok, v němž se všechny břehy stýkají a který je bezpochyby živoucím jádrem této lokality. Město Semily má ve svém samotném středu velký poklad, který může každý den přinášet všem obyvatelům a návštěvníkům nezapomenutelné zážitky, za nimiž se budou na toto místo neustále vracet.
6
Rozsah řešeného území se téměř shoduje s rozsahem definovaným v zadání města. Jen v místech, kde je zapotřebí vyřešit i potřebné urbanistické návaznosti a souvislosti, které od řešené lokality nelze oddělit, je území rozšířeno i o lokality navazující. Město je totiž živý organismus, jehož části jsou propojené orgány, které by bez ostatních nebyly životaschopné. Kontext nelze neopomíjet. Řešené území zahrnuje tzv. Ostrov, sportovní areál na Bahnech včetně přilehlého území mezi koupalištěm a ulicí Bavlnářskou a Luční, břeh mezi Chuchelským potokem a náhonem v Řekách v okolí Státního okresního archivu, břeh mezi náhonem v Řekách a Jizerou, cíp s halami mezi ulicí Jateckou a Bítouchovskou, Palackého sady, okolí zámku včetně území původní městské zahrady, zastavěné území mezi Ostrovem a Riegrovým náměstím, nábřeží okolo hlavního mostu a zastavěné území mezi Jizerou a ulicí Luční. Úkolem studie je dle zadání „zhodnotit stávající stav a navrhnout takové zásahy dle podrobných požadavků zadání tak, aby byly ve střednědobém horizontu ekonomicky realizovatelné a etapizovatelné“. Vzhledem k rozsahu území
a objemu práce jsme studii rozdělili na dvě fáze, analytickou a návrhovou. Výstupem první fáze, ve které je hodnocen stávající stav, je následující analytická část. Analýzy Cílem analytické fáze je podrobně prozkoumat a pokud možno objektivně zanalyzovat celé území, odkrýt jeho slabé a silné stránky, které nejsou vždy na první pohled patrné, a určit potenciál místa, jeho hrozby a příležitosti. Abychom zaručili objektivitu našich průzkumů a rozborů, snažili jsme se získávat informace z rozdílných informačních zdrojů. Prováděli jsme několikadenní vlastní průzkumy území přímo na místě, prošli jsme řešené a neřešené lokality i blízké okolí Semil, zaznamenávali si, jak na nás jednotlivá místa působí, fotografovali, pozorovali běžný život a provoz. Sbírali jsem potřebná data a dostupné údaje v Muzeu, ve Státním okresním archivu, čerpali jsme z mnoha knih o Semilech a jeho okolí. Velmi přínosné pro nás byly názory pamětníků a odborníků, ale také subjektivní názory občanů, jimž jsme během prohlídek kladli různé otázky týkající se území. Zajímavé podněty a připomínky přinesla i besedy s občany a zastupiteli. Na základě všech těchto informací jsme zpracovali analýzy místa, jež se obracejí k historii, vycházejí z kontextu regionu a republiky, z vazeb širšího okolí, které mapují aktuální stav území po jeho jednotlivých přírodních a urbánních složkách a v neposlední řadě odhalují slabé a silné části v jednotlivých lokalitách (různých dílech koláče). Analytická část pro nás představuje velmi podstatný a nenahraditelný základní vstup, na který bude navazovat a z nějž bude vycházet návrhová část studie. Předpokládáme tedy, že výsledná studie tak bude vystavěna na reálných základech zevrubné analýzy, nebude postrádat vnitřní logiku a koherenci.
MĚSTO V ÚDOLÍ JIZERY „Semily jsou zvláštní město – už skoro nejsou Český ráj, ale ještě nejsou Krkonoše. Semily mají jednu společnou věc s Brnem. Když se Brňáka zeptáte, co se mu na Brně líbí nejvíce, tak se zamyslí a řekne: Víte, Brno má krásné okolí.“ Z úryvku z knihy „Riegrova stezka kaňonem Jizery“ je patrné, že se Semilami je to podobné. Zatímco Jičín má své Prachovské skály, Turnov Valdštejn a hruboskalsko, Semily mají skalnatý kaňon Jizery a Riegrovu stezku, kromě nich ale i spoustu dalších krajinářsky a přírodovědně zajímavých lokalit. A proč jsou takové lokality právě zde? Protože přechod mezi klimaticky, geologicky i vegetačně odlišnými krajinnými typy pohraničních hor na severu a teplejším jižním územím Českého ráje zde vytvořil podmínky pro jejich vznik. Protože Jizera a její přítoky se zde v Horním Pojizeří hluboce zařezávají do zvlněné pahorkatiny západního Podkrkonoší a daly tak vzniknout mnohotvárným údolím, nivám a skalnatým korytům. Nad krajinou Semil se vypíná hora Kozákov, třetihorní vulkán a tradiční naleziště drahých kamenů. Z rozhledny na vrcholu je za příznivého počasí vidět až čtvrtina Čech. Kousek za městem se nachází zmíněný unikátní kaňon řeky Jizery s Riegrovou turistickou stezkou, na severu najdeme Bozkovské dolomitové jeskyně. A další a další přírodní zajímavosti a turistické cíle v přírodních rezervacích, k nimž vede řada značených cest a turistických stezek. Pro cyklisty je vyznačena hustá síť cyklotras pro všechny věkové a výkonnostní skupiny. A samotné Semily? Rozkládají se v hlubokém údolí na soutoku Jizery s Oleškou ve výšce 340 m n. m, v kotlině obklopené ze všech stran vrchy.
Jizera pro ně byla odjakživa vším, ačkoliv trvalo staletí, než se podařilo tento neposlušný živel zkrotit. Určila, kde bude, dnes již devítitisícové město, založeno, formovala jeho vývoj. Neustále se vylévala ze svého koryta, brala úrodu, ničila domy. Nakonec se ale lidé naučili sílu vody využívat ve svůj prospěch, na březích řek a potoků vyrostly mlýny, později vodní elektrárny. V průběhu 19. století se staly Semily průmyslovým městem. Sílu řeky využívaly převážně textilní továrny. Dnes je Jizera klidným regulovaným tokem protékajícím skrze město, málokdo ji vnímá, málokdo tuší, kolik krásy ještě ukrývá. Semily však nejsou jen městem Jizery, přírody a turistiky, jsou také centrem kulturního a společenského života. Nalezneme zde několik muzeí a galerií, zajímavých staveb a pozurohodnosti. Semily mají své významné rodáky a zaujímají i jistá prvenství v historii. První elektrické krematorium ve střední Evropě, byl zde vynalezen nový tiskařský přístroj hektograf a již v roce 1878 se zde rozeběhla výroba kopírovacích strojů. Unikátem je historizující Schmidtova textilní továrna co do rozlohy srovnatelná s francouzským Versailles nebo alternativní waldorfská škola. Ze Semil pocházel národní obrozenec František Ladislav Rieger, spisovatelé Antal Stašek a Ivan Olbracht, nebo politik Karel Kramář. Není tedy divu, že z vyhodnocení potenciálu krajiny, fenoménu řeky a místních poměrů města byla dána priorita rozvoji cestovního ruchu, cykloturistice, zintenzivnění využívání vrchu Kozákova, zlepšení vybavenosti území pro rozvoj turistiky, včetně zkvalitnění infrastruktury a služeb, které by sloužily také obyvatelům.
7
8
HISTORICKÉ ANALÝZY
9
GENEZE ÚZEMÍ
10
V POČÁTKU
1654
1843
2. pol. 19. století
po roce 1935
1.
2.
3.
4.
5.
Na počátku byla semilská kotlina jezerem na řece Jizeře, které se při povodních více či méně rozšiřovalo. Poloha příhodná pro osídlení se nacházela na pravém břehu, na úpatí jižního svahu nad rozvodňovanou řekou. Zde se začala formovat první zástavba, která se později přeměnila v semilské náměstí s kostelem uprostřed
Z jezera vzniklo postupem času několik menších rybníků, které se pomalu vysoušely, až zůstal jediný na Bělidlech napájený Jalovou struhou, odbočkou z uměle vybudovaného mlýnského náhonu. Mlýnský náhon či potok s Jizerou obtékaly mokrý neobydlený ostrov, zmíněná Bělidla. Na levém břehu v dostatečné vzdálenosti od území, kde se při povodni rozlévala Jizera, vznikala druhá osada Podmoklice. Obě osady byly spojeny přímou cestou s dřevěným přemostěním přes Jizeru. V ohybu Jizery pravděpodobně stálo vrchnostenské obydlí tvrz s hospodářskými budovami (1511).
Asi dvoumetrová navážka Bělidel zvedla jejich niveletu nad úroveň vody při častých záplavách a umožnila rozšíření zástavby Semil blíže k toku Jizery. Nové centrum na Bělidlech se téměř dotýkalo řeky. Tvrz zničenou při požáru města nahradil trojkřídlý barokní zámek postavený při levém břehu Jizery. Z požárních důvodů byl odsunut o kousek dál od města než původní tvrz (kolem 1700).
Při povodni roku 1849 roztrhla Jizera kamennou nasypanou hráz, která bránila jejímu přímému toku a odkláněla ji zpátky do původního řečiště meandrem kolem zámku. Mezi původním řečištěm a vylitým přímým tokem vznikl ostrov, na který vedla původní lávka. Přes Jizeru byl v místě dnešního mostu postaven nový dřevěný most směřující k právě dostavěné železniční trati a nádraží (1858). Cesta mezi Semilami a Podmoklicemi se tak odklonila od původní přímé trasy. V Řekách byl vyhlouben náhon potřebný pro Schmidtovu textilní továrnu, Řeky se staly podmokliclým ostrovem. Cestu, kterou si řeka při povodni prorazila, již neopustila. Při regulaci, jejíž součástí byla i stavba jezu, byla již ponechána v novém řečišti.
Staré koryto bylo u zámku zúženo a napojeno na mlýnský náhon. Zbytek koryta odklánějící se od zámku byl zasypán (1935). Na spojnici mostu a nádraží se začalo formovat nové centrum Podmoklic, staré pomalu zanikalo. Viz Obraz města.
11
ÚZEMÍ V DATECH
konec 13. století – vznik obce na vyvýšeném místě pravého břehu Jizery v místě soutoku s Oleškou 1352 - první písemná zmínka o městě Semily, resp. o farním kostele 15. století – Semily povýšeny na městys 1542 - ustálení majetkových poměrů, Semily se dostaly do vlastnictví rodu Smiřických 1687 - urbář popisuje vrchnostenské obydlí - tvrz stojící při řece Jizeře, jiné prameny však jeho umístění odkazují na vrch Koštofrank 1691 - rozsáhlý požár zničil celé město včetně tvrzi 1700 - hrabě Ferdinand Ignác Desfour nechal postavit na pravém břehu Jizery zámek, barokní stavbu ve tvaru písmene U se zámeckým parkem otevřeným k Jizeře a městu, čelní křídlo bylo přízemní s dvorními arkádami a boční křídla dvoupatrová 1771 - patrová nástavba čelního křídla zámku polovina 19. století - Semily se stávají městem 1846 - požár zachvátil střechu zámku, po něm následovaly klasicistní úpravy 1849 - povodeň roztrhla nasypanou hráz, která nutila Jizeru téci původním korytem kolem zámku, řeka si prorazila cestu přímým směrem, mezi oběma rameny toku zůstal ostrov, původní most z ulice Josefa Hory byl povodní stržen 1850 - Semily se staly okresem 1853 - postaven dřevěný most přes Jizeru v místě dnešního hlavního mostu 1858 - dokončena železniční trať Pardubice - Liberec v Podmoklicích 1861 - dokončen náhon v Řekách jako součást nové textilní továrny 1861- 65 - továrník F. Schmidt založil textilní továrnu a obytnou kolonii v Řekách 1862 - regulace toku Jizery, postaven jez za soutokem hlavního toku a Mlýnského potoka 1863 - postaven domek u jezu 1867 - dřevěný most přes Jizeru nahrazen železným 1868 - dokončena dřevěná lávka přes náhon v Řekách 1876 - postaven dřevěný most přes náhon v Řekách 1895 - za zámkem při ulici Bítouchovské postaveny městské jatky 1897 - založen semilský Okrašlovací spolek 1898 - na stráni nad zámkem vybudován semilským Okrašlovacím spolkem městský park Palackého sady 1898 - část zámecké zahrady využívána jako veřejná městská zahrada, později musela ustoupit nové zástavbě a zanikla konec 19. století – zvednuta niveleta v lokalitě na Bělidlech o 1,5 m jako opaření proti povodni 1900 - Okrašlovací spolek rozšířil městský park Palackého sady o pozemek Václava Kouckého, v místech bylo později zbudováno přírodní divadlo 1901 - Okrašlovací spolek upravil část městské zahrady, vybavil ji kuželníkem, hudebním pavilonem s parketem a dětskou skluzavkou 1901 - Okrašlovací spolek navrhl propojit Palackého sady s novou turistickou stezkou vedoucí až ke Spálovu 1902 - provozována půjčovna loděk na Jizeře 1903 - u vstupu do městského parku z Husovy ulice byla postavena brána s nápisem Palackého sady 1904 - postavena silnice do Bítouchova, silnice přetnula přímé spojení městského parku s hostincem 1909 - otevřena Riegrova stezka vedoucí kaňonem Jizery v úseku mezi Bítouchovem a Podspálovem zbudovaná Klubem českých turistů 1916 - Ostrov vyjmut z katastru Podmoklic a připojen ke katastru Semil 1922 - úplná likvidace Jalové struhy na Bělidlech 1926 - dostaveno třetí patro zámku pro potřeby okresního úřadu 1928 - semilští ochotníci si pronajali zadní část Palackého sadů a otevřeli zde přírodní divadlo
Riegrovo náměstí
Bahna, dnes fotbalový stadion
okolí jezu
předprostor zámku
12 plovárna
1929 - Klub českých turistů vybudoval na ostrově říční koupaliště s kabinami a volejbalové hřiště 1930 - postavena okresní hospodářská záložna od architekta Čeňka Musila, zaniká část městské zahrady 1933 - založen urnový háj na části pozemku městského parku Palackého sady 1933-34 - regulace toku Jizery, přeložení řečiště vedoucí kolem zámku do nového přímého koryta, úsek starého koryta u zámku zúžen a napojen na dosavadní mlýnský náhon 1935 - zasypáno původní koryto Jizery odklánějící se k zámku 1937 - otevřeno první elektrické krematorium ve střední Evropě od architekta Schejbala 1938 - železný most přes Jizeru nahrazen z vojenských strategických důvodů železobetonovým 1938 - osada Podmoklice sloučena se Semilami v jedno město 1938 - Okrašlovací spolek vysázel stromořadí podél Jizery v úseku od mostu k Řekám 1940 - dostavena vila bratří Hyblerů na ostrově 1942 - 43 v příměstské části Palackého sadů před zámkem bylo po vykácení stromů vybudováno alpinum, na jiném místě při silnici byl naopak park narušen budováním protileteckého krytu ve skalním masivu 1946 - město nabízí pozemky na ostrově zahrádkářům 1951 - dokončen školní areál základní školy a gymnázia Nad Špejcharem, gymnázium Ivana Olbrachta 1951 - Okrašlovací spolek věnoval část pozemků v parku pro rozšířená přírodního divadla a urnového háje, další pozemky byly prodány 1951 - Okrašlovací spolek zrušen rozhodnutím vlády, park následně chátrá 1951 - vyhlášena přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova 1951 -1952 – obnoveno přírodní divadlo v Palackého sadech 1959 - úprava přední části městského parku Palackého sady a cesty z Husovy ulice, dřevěný altán byl zbourán, přímá cesta ke školám byla nahrazena zatáčkami 1959 - odvodnění podmáčené lokality na Bahnech v místě dnešních sportovišť 1958 - zahájena stavba poštovní budovy v místě městské zahrady, zaniká další její část, jako náhrada vzniká park na ostrově 1960 - u vstupu do městského parku Palackého sady odhalena socha Antala Staška a Ivana Olbrachta od sochaře Malejovského 1961 - 66 - postaveno sídliště u ulice Luční 1963 - 66 - výstavba sportovního stadionu, sportoviště přerušilo ulice Žižkovu, zůstala z ní slepá ulice Ke Stadionu 1964 - 69 – postaveno koupaliště na Bahnech 1969 - provedena současná parková úprava na Ostrově 1969 - necitlivým způsobem přistaveno další patro zámku, zazděny arkády nádvoří a zrušen zbytek městské zahrady, zámek adaptován pro potřeby ONV Semily, zámek nenávratně ztratil podobu šlechtického sídla 1978 - 84 - postaveno sídliště Řeky 1986 - část Palackého sadů upravena na areál pro kondiční sportování a rekreaci 1988 - Hyblerova vila přestavena na mateřskou školu 90. léta - částečná památková rehabilitace zámku 1991 - na Ostrově osazen pomník Žena s dítětem od akademické sochařky Dagmar Štěpánové - Černé 1994 - uveden vojskem do provozu montovaný železný most na konci ulice Jatecké, jako provizorium po dobu oprav mostu hlavního 1994 - rozšířen a zrekonstruován hlavní železobetonový most přes Jizeru 1995 - likvidace zdevastovaného přírodního divadla v Palackého sadech 1995 - postavena budova Státního okresního archivu od architektů Bouřil, Máslo, Sladký 1996 - Palackého sady registrovány jako významný krajinný prvek 2004 - na ostrově postaveno dětské hřiště od 2010 - stavba cyklostezek podél Jizery od 2012 - stavba lávky pro pěší a cyklisty vedoucí z levého břehu Jizery na Ostrov
celkový pohled na Semily
pohled na ostrov od zámku
pohled na nový most a původní koryto řeky
pohled od původního koryta Jizery na zámek
plovárna
13
ÚZEMÍ VE FOTOGRAFII 1. OSTROV Eduard Hampl provozoval u svého malého hostince čp. 381 za zámkem přístaviště a půjčovnu loděk pro projížďky dětí a milenců.
Úprava Ostrova v roce 1985. V roce 1938 byl železný nýtovaný most přes Jizeru nahrazen železobetonovým. Před rekonstrukcí byla zbudována dřevěná provizorní lávka.
Semily, pohled od severozápadu, vpravo věž radnice, před 1908. Ještě na počátku 20. století sloužila Bělidla hospodářským potřebám okolních domů. Stodola vpravo byla zbourána v roce 1897. Ostrov byl dříve obtékán Jizerou ze všech stran a pravidelně zatápěn vodou, kterou mělká koryta nedokázala pojmout. Pohlednice je z počátku třicátých let, než byl průtok od mostu až po ústí Mlýnské strouhy zasypán, lávka zrušena, pozemek vyrovnán a připraven pro rekreaci Semilanů.
Při pohledu z nového mostu směrem k Ostrovu poutala pozornost chodců nová vila bratří Hyblerů, postavená v době od června 1939 do srpna 1940
Semily, pohled z Podmoklic, před 1930.
Zámek měl jednopatrovou trojkřídlovou dispozici. Sídlily v něm také okresní soud a věznice, pro jejíž chovance vytvářela vysoká zeď na zadní straně uzavřený prostor ke zdravotním procházkám.
14
Prostory zámku nestačily rostoucím nárokům úřadů. Město jej muselo prodat státu, který v roce 1926 financoval nástavbu druhého a roku 1969 třetího patra.
Do Podmoklic se přicházelo ze Semil po železničním mostě, který nahradil starší litinový. Chodci byli před splašenými povozy chráněni nízkou zídkou.
Plovárna Klubu českých turistů na Ostrově byla otevřena slavnostním koncertem 18. srpna 1929
Pohled na Ostrov z Podmoklických Bahen v roce 1959
Semily, pohled od náměstí Dr. F. L. Riegra k východu, vlevo Okresní dům, po 1908
2. SPORTOVIŠTĚ
Semily v roce 1892. Pohled k Vartě a kopaninám.
Povodeň na Jizeře roku 1897. Zatopen byl celý Ostrov, dolení náměstí, rovina v Řekách. Za mostem sahala voda ke Slavii.
Jiný strašný požár postihl houfec roubenek mezi mostem a rakvárnou, zvaný Betlém. 13. května 1909 jej zničil až do základů. Nikdo naštěstí neuhořel. Největší cenu měly pro jejich obyvatele peřiny.
Oblíbené byly projížďky na Jizeře při silnici k Bítouchovu. Půjčovna loděk byla provozována od roku 1902.
Podmoklice z Varty kolem roku 1914 – v popředí za Oleškou továrna firmy Melich s novou vilou majitele, za obecním dvorem se rozkládá Schmittův textilní závod. Pohled na dolení část Semil z věže kostela sv. Petra a Pavla v roce 1920
Na podmoklických lukách se pokojně popásal dobytek.
Zámek s původním řečištěm Jizery, která tekla v jeho těsné blízkosti. Podmáčená část Podmoklic, zvaná trefně Na Bahnech, vzdorovala zástavbě tak dlouho, až na ní během šedesátých let 20. století vyrostl sportovní stadion a koupaliště. Budování fotbalového hřiště Na Bahnech bylo zahájeno 18. března 1961, ale výstavba stadionu pokračovala až do roku 1966. Na snímku práce na ochozech.
Zámek od splavu, 1922.
Říční koupaliště na Ostrově s kabinami a volejbalovým hřištěm, vybudované Klubem českých turistů v roce 1929.
V letech 1830, 1858, 1888 a 1897 postihly Semily obrovské povodně. Při té poslední se voda rozlila od Dolního náměstí až daleko za Slávii. Čtyři roky poté již lidem otrnulo a podmoklické nábřeží se zaplňuje stavbami městského švihu. Vládne tu i čilý průmyslový ruch, zejména díky Melichově tkalcovně. Na semilské straně se neméně zdatně činila rakvárna firmy Josef Prokop a spol.
Nad soutokem Chuchelského potoka s Jizerou, kde je bytové družstvo, byl před vodou dobře chráněn vrchnostenský, později městský dům čp. 53 s početným dobytkem, vinopalnou a polnostmi. Pohled z Palackého sadů, v pozadí městská cihelna.
V sousedství sportovního stadionu se stavělo v letech 1964 – 1969 koupaliště. Práce často vázla, protože chyběl materiál i pracovníci.
15
3. LODĚNICE
Brigáda úprav stadionu.
Fotbalové utkání na sportovním stadionu 1988.
4. PALACKÉHO SADY
Ve Státním okresním archivu v Semilech-Podmoklicích se mj. konají časté výstavy a koncerty.
Nad soutokem Chuchelského potoka s Jizerou, kde je bytové družstvo, byl před vodou dobře chráněn vrchnostenský, později městský dům čp. 53 s početným dobytkem, vinopalnou a polnostmi. Pohled z Palackého sadů, v pozadí městská cihelna.
Ze tří „červených“ domků při silnici do Řek, které musely ustoupit stavbě sídliště, byl jako poslední zbořen v roce 1984 domek čp. 256 (na snímku zcela vpravo), protože sloužil po dobu výstavby jako stavební kancelář.
Na tenisových kurtech 1980
V Rybnících, jinak Řekách, vystavěl v šedesátých letech 19. století českodubský podnikatel Franz Schmitt přádelnu bavlny a tkalcovnu vlněného zboží.
16
Ve světlém panelákovém domě v Bavlnářské ulici sídlí příspěvková org. Sociální služby Semily (domov pro seniory, domov se zvláštním režimem a odlehčovací služba).
Vodáci si vybudovali svou loděnici u továrního náhonu v Řekách
Každé představení v přírodním divadle bylo provázeno velkým zájmem diváků.
Podmoklice v roce 1930. Výhled z městského parku za zámkem. V popředí jatka.
Poslední technické práce před umístěním bronzového sousoší Otec a syn na žulový podstavec.
5. HALY
6. ZÁMEK
Sousoší Otec a syn je dílem Josefa Malejovského.
Augustin Skrbek si v Bítouchovské ulici čp. 473 zřídil pilu a výrobu kávových mlýnků pod jménem Sava. Dřevěný dům doplnila roku 1930 vila, nábřeží dosud nehyzdí skladiště stavebnin a parazitní výstavba. Otevření muzea a odhalení pomníku Antala Staška a Ivana Olbrachta na kraji parku 28. srpna 1960.
Zámek měl jednopatrovou trojkřídlovou dispozici. Sídlily v něm také okresní soud a věznice, pro jejíž chovance vytvářela vysoká zeď na zadní straně uzavřený prostor ke zdravotním procházkám.
Goldoniho Komedie o vějíři v přírodním divadle v Semilech roku 1954.
V městském parku po roce 1900.
Podmoklice v roce 1930. Výhled z městského parku za zámkem. V popředí jatka.
Zámeckou zahradu otevřelo město po koupi zámku veřejnosti, konaly se tu různé slavnosti a promenádní koncerty. Zlikvidovala ji stavba záložny a poštovního úřadu. Areál přírodního divadla v Semilech v roce 1989.
Sousoší Otec a syn.
Okresní záložna hospodářská
Prostory zámku nestačily rostoucím nárokům úřadů. Město jej muselo prodat státu, který v roce 1926 financoval nástavbu druhého a roku 1969 třetího patra.
17
7. SEMILY
Oblíbené byly projížďky na Jizeře při silnici k Bítouchovu. Půjčovna loděk byla provozována od roku 1902. V roce 1881 byla od Slapu pořízena jedna z prvních datovaných fotografií Semil. Zatímco městské stavby se pozvolna převlékají do trvanlivějších materiálů, vesnický ráz Podmoklic zatím trvá.
Semilský zámek. Do roku 1904 měl jen jedno poschodí.
Zámek s původním řečištěm Jizery, která tekla v jeho těsné blízkosti.
18
Zámecká zahrada byla roku 1901 upravena Okrašlovacím spolkem pro veřejné akce, vybavena stolovým zařízením, kuželníkem, hudebním pavilonem a dětskou skluzavkou. Vchod do veřejné městské zahrady byl později přeložen do vhodnějšího místa.
Okrašlovací spolek pečoval o městské sady a zdobil ulice ušlechtilými stromy místo dříve oblíbených topolů. Jeho zásluhou se město změnilo v oázu zeleně a je jí dodnes. Příjemná ulice 3. května směřující k tehdejší tiskárně látek (dnešní AXL) a upravené zahrádky dotvářely harmonický celek závodu a jeho okolí.
K nejstarším vyobrazením Semil patří prázdninové akvarely studenta medicíny Theodora Petřiny z roku 1862. Neškolený malíř sice příliš nepronikl do tajů perspektivy, zanechal nám však cenné svědectví z doby, kdy bylo fotografů poskrovnu. Ze Strážníku hledíme na Hoření náměstí (dnes Komenského) a farou a barokním kostelem, výrazná je dřevěná radnice, zadní plán patří železnici.
Také na dalším Petřinově obrázku, tentokrát od jihu, dominuje farní kostel sv. Petra a Pavla. Podmoklice a Semily spojuje dřevěný most, teprve roku 1867 nahrazený kovovým. Za mostem vpravo malíře zaujala skupina chaloupek zvaná Betlém.
Semiským ochotníkům namaloval Josef Prokop v roce 1889 krásnou oponu, dnes bohužel ztracenou. V centru obrazu jsou kostel a nová radnice, zámek na levém kraji vyvažuje trojkřídlá budova hotelu Slavie, kterou do Podmoklic vtrhla nová doba. Pod radnicí výrazná novostavba Schmittovy tkalcovny. (Použito na příležitostné pohlednici k 70 a 80 letům ochotnického divadelního spolku v Semilech.)
Takto asi vnímali podhorské Semily první turisté, přijíždějící po Jihoseveroněmecké spojovací dráze. Vlevo továrna firmy F. Schmitt ještě před požárem roku 1870, uprostřed za lávkou přes zářez trati panský dvůr, vpravo Riegrův mlýn a tiskárna látek, v popředí nádraží.
Každá povodeň přinášela vodním dílům velké škody, jako např. tato z 2. srpna 1888 na stavidle u tiskárny látek.
Letecký pohled na Semily. Vlevo sídliště Řeky, vpředu jsou Podmoklice a centrum města.
Kvůli ochraně továrny před záplavami byla roku 1880 rozšířena soutěska Jizery. Vytěžený materiál se odvážel po galerii na druhé straně, než vedla pozdější Riegrova stezka.
Povodeň na Jizeře 9. srpna 1978. V roce 1913 vybudoval semilský a železnobrodský odbor Klubu českých turistů Palackého stezku údolím Kamenice, aby turisté nemuseli takto nasazovat své životy.
Celostátní kvalifikační závody ve sjezdu na Jizeře pod Riegrovou stezkou 4. ledna 1988.
Zkrocení divoké Jizery stálo Franze Schmitta nemálo finančních prostředků. Jarní tání na Jizeře v roce 1985. Ledová bariéra u sportovního stadionu v Podmoklicích. Za příhodných sněhových podmínek je možné si u vleku nad nádražím dobře zalyžovat.
Lávka do Bítouchova smetená povodní 31. července 1897.
Motocyklové terénní závody 1960 Jizera. Řeka pramenící v Jizerských horách a napájená vodou z Krkonoš, modeluje od pradávna krajinu, kterou dnes nazýváme horním Pojizeřím.
19
20
ANALÝZY VAZEB
21
ŠIRŠÍ VZTAHY
ČESKÁ REPUBLIKA
LIBERECKÝ KRAJ
SEMILY
ŽITAVA LIBEREC ČESKÁ LÍPA
ŽELEZNÝ BROD TURNOV
Město Semily leží na severovýchodě Čech v jihovýchodním cípu Libereckého kraje asi 25 km od Liberce a 85 km od Prahy. Tvoří přirozené centrum Horního Pojizeří na rozhraní atraktivních turistických regionů Český ráj a Krkonoš. V dosahu a dobré dopravní dostupnosti je řada měst a větších obcí jako Železný Brod, Turnov, Malá Skála, Košťálov, Lomnice nad popelkou, Nová Paka, Vysoké nad Jizerou, Jilemnice, Vrchlabí. Samotné, hustě osídlené, spádové území Semilska pak zahrnuje množství menších obcí, pro něž Semily znamenají pracovní příležitost, jsou pro ně centrem služeb, kultury a společenského života. Spojení obcí se Semilami fakticky potvrzuje fungující vazby v území. Semilami procházejí dvě silnice II. třídy, kterými jsou Semily dopravně napojeny na celostátní dopravní síť a na okolní města a které spolu se sítí silnic III. třídy dokáží obsloužit i malé obce celého semilského regionu. Jedná se o silnici II/292, která propojuje významnější silnice R10 a I/14 ze Železného Brodu do Horní Sytové, druhou je silnice II/289 ze směru z Vysokého nad Jizerou do Bořkova. Důležitým dopravním koridorem spíše nadregionálního významu je železnice Parbubice – Liberec, která Semilami (Podmoklicemi) prochází a umožňuje rychlé přímé spojení s městy Turnovem, Železným Brodem a Libercem.
22
SEMILY
NOVÁ PAKA
Semily jsou také součástí mikroregionu Kozákov, založeného a registrovaného v roce 1999.V mikroregionu se sdružily tři subjekty - město Semily a dvě malé obce v sousedství, Chuchelna a Záhoří u Semil. Mikroregion je v porovnání s okolními rozlohou menší, ale silný v počtu obyvatel, protože zahrnuje devítitisícové město Semily. Spolupráce obcí a integrace záměrů je velmi žádoucí. V územním rozvoji je mnoho společných zájmů, které je mikroregion schopen řešit účinněji, než jednotlivá obec. Mikroregion Kozákov spolupracuje se svými sousedy, zejména s mikroregionem Pojizeří a Podhůří a je otevřený spolupráci s dalšími subjekty v oblasti cestovního ruchu, dopravní obslužnosti a rozvoji informatiky. Území mikroregionu se rozkládá na rozhraní Českého ráje a Podkrkonoší na severovýchodním svahu hory Kozákov. Kopcovitá krajina mezi Kozákovem a řekou Jizerou má nadmořskou výšku 340 až 744 m n.m, na území o rozloze 37,53 km2 žije v členských obcí mikroregionu celkem asi 10 650 obyvatel.
Krajina Semilska je plná přírodních i uměle vybudovaných zajímavostí, přírodních památek, vyhlídek, rozhleden a jiných turistických cílů v přírodních rezervacích i mimo ně. Vede k nim řada značených cest a turistických stezek. Pro cyklisty je vyznačena hustá síť cyklotras pro všechny věkové a výkonnostní skupiny. V blízkosti města se nachází ojedinělé údolí Jizery, jenž patří do Geoparku UNESCO, prochází jím Riegrova stezka, vedoucí kolem podspálovské elektrárny, Kamenického stezka a o kousek dál Palackého cesta. Nedaleko leží Bozkovské dolomitové jeskyně a asi 3 km od města hora Kozákov. Semily jsou tedy výchozím bodem pro řadu výletů.
23
OBRAZ MĚSTA
24
Současný obraz města byl vytvořen třemi navzájem se prolínajícími rovinami, jež lze od sebe stěží oddělit. Je to rovina přírodní (vodní toky, zeleň, morfologie), rovina infrastruktury (doprava, sítě) a rovina urbánní představující zástavbu. Nejdůležitější přírodním prvkem je bezpochyby Jizera, nad jejímž soutokem s Oleškou se město formovalo. Oleška ovšem stejně jako další levoboký přítok, Chuchelský potok, a pravoboký Jílovecký potok zůstávají poněkud opomíjeny. Oproti těmto ryze přírodním přítokům jsou v obrazu města mnohem čitelnější uměle vybudované kanály, mlýnský náhon a náhon Schmidtovy továrny, které spolu s esovitým meandrem hlavního toku daly v Semilech vzniknout dvěma ostrovům, Řeky a Ostrov. Z obrazu města je patrné, že kromě Jizery také morfologie terénu hrála důležitou roli v dobách prvního osídlování. Údolí semknuté kopci Varta, Na Hlinách a Lomy bylo prvotně obydleno na vyvýšenině pravého břehu, v poloze nad Jizerou. Po zkrocení řeky se osídlení rozšířilo i do její nivy a následně do okolních strání. Neobydleny zůstaly jen zmíněné kopce a strmý ostroh, jimiž do města pronikají lesy a louky, a část ostrova uprostřed města původně oddělená starým řečištěm Jizery. V rovině urbánní jsou v obrazu města čitelné dvě osady založené na opačným stranách Jizery, původně samostatné ale později sloučené v jedno město. V kopcích semknuté Semily na pravém břehu a Podmoklice na rovinatém levém břehu. Jizera, jež je dříve oddělovala, dnes de facto rozděluje jedno město na dvě části, semilskou a podmokelskou. Jedinou spojkou mezi nimi je jeden hlavní a jeden provizorní most. Zatímco semilská část města má dvě jasně definovaná centra, starší na zmíněné vyvýšenině (Komenského náměstí) a nové v nivách (Riegrovo náměstí), nové centrum části podmoklické lze pozorovat jen v náznacích, původní zcela zaniklo. Na jeho zániku a na konečné podobě města se podílela regulace Jizery, stavba železnice a sportovního areálu. Přerušení přímé spojnice mezi centry obou osad a napřímení její trasy k železnici vedly ke konci původní centra Podmoklic. Nové centrum v rozšířené části ulice Nádražní se nedoformovalo a tudíž ani nenese žádné jméno. Nepatrné stopy původního centra lze ještě dnes najít v obrazu města stejně jako viditelnější stopy původního řečiště a trasy původních silnic. Morfologie Semilska je nesmírně pestrá. Krajinu v dávné minulosti spoluutvářela sopečná a tektonická činnost podél lužického zlomu, kterým byl formován Ještědsko-kozákovský hřbet, a výmolná a sedimentační činnost Jizery a jejich přítoků. Semily patří do podhůří západních Krkonoš. Velmi členitá podhorská krajina Semilska je na jihozápadě ohraničena vysokým pásmem třetihorního Kozákovského hřbetu (Kozákov 744 m.n.m.) a na severovýchodě stoupá k prvohorním západním Krkonoším. Město leží v poměrně širokém a hlubokém údolí Jizery, do něhož z jihu ústí údolí Olešky a od západu údolí Chuchelského potoka. Údolí Jizery se pod Semilami a Bítouchovem zužuje do skalnatého a neprůchodného kaňonu, který řeku svírá až téměř k Železnému Brodu. Semilské údolí je semknuto kopci Varta (423 m.n.m.), Na Hlinách (452 m.n.m.) a Lomy (495 m.n.m.) prostupujícími až do centra. Samotný střed města je položen na rovině ve výšce 340 m.n.m., hladina Jizery je ještě o několik metrů níže.
VAZBY NA OKOLÍ
N
N
Na první pohled, se může zdát, že analyzované území je poměrně dobře propojeno s okolními navazujícími lokalitami, ale de facto jedinými vazbami s nimi je šest vjezdů (z ulice Nádražní, Tyršovy, Husovy, z Bítouchova, dva vjezdy z Řek), které jsou zároveň vstupy, a několik menších pěších vstupů (z jihu z obou stran nábřeží, ze severu jen z jedné, z ulice Ke Stadionu, z Palackého sadů, z ulice Jana Hory). Tyto stávající vazby však nedokáží podchytit a plně obsloužit všechny směry pohybu, potřebné provozní toky a jejich různou intenzitu, které v území vznikají. Některé vazby tak mohou být nedostatečné a bývají často zahlceny, někde chybí vazby zcela. Příčinou absence dalších vazeb s územím a nedostatečné propojenosti i uvnitř území je množství bariér, jež návaznosti a prostupnosti zamezují. Takovými bariérami je sportovní areál, domy na severozápadní frontě Riegrova náměstí, neprostupné Palackého sady, haly mezi ulicí Bítouchovskou a Jateckou, řadové garáže a dokonce i samotné vodní toky. Omezením v pohybu, může být i hlavní most ve vztahu k nábřeží, a to kvůli nedořešenému výškovému převýšení. Most je nejkritičtějším místem nejen z hlediska vazeb analyzovaného území na okolí, ale zároveň v kontextu celého města. Jako důležitý strategický bod je jedinou, pomineme-li provizorní železný most, a nedostatečnou spojnicí mezi oběma jeho částmi. Z výše zmíněných důvodů se oblast okolo mostu stává kritickým územím. Dalšími kritickými územími jsou místa, kde dochází k dopravním kolizím, místa, která jsou nepřehledná nebo jinak nebezpečná. Je jím také území kolem druhého úzkého provizorního mostu, nepřehledná křižovatka Jatecká – Bítouchovská, území před zámkem, kde dochází ke střetu pěších s auty, nepřehledná křižovatka u muzea a místo vtoku mlýnského náhonu na Ostrov. Provozně a významově důležitá místa jsou označena jako uzlové body, mezi nimiž by měla vznikout interakce, pokud mezi nimi doposud nevznikla.
N
VSTUPY DO ÚZEMÍ VJEZDY DO ÚZEMÍ DŮLEŽITÉ BUDOVY A STAVBY VE MĚSTĚ UZLOVÉ BODY SMĚRY POHYBU BARIÉRY - NEPRŮCHODNOST ÚZEMÍM BARIÉRA VODY OMEZENÍ POHYBU, VÝŠKOVÉ PŘEVÝŠENÍ KRITICKÝ BOD KRITICKÉ ÚZEMÍ
N
SLABÉ NAPOJENÍ
25
26
URBANISTICKÉ ANALÝZY
27
i61 BI
BI
BI
BH
S*
b55
i60 BI
B
P
SO
BI
L
SP
OV
Z
lomy
o54 OS
OS
VD
S*
BI
S*
o55
L
Z
S*
OK
BI
i59
BI
BI
P*p66
ZZ
P*
BI
BI
BI
BI
BI
BI
P*
BI
P*
VD VD
P* A PLOCHY NÁVRHOVÉ PŘESTAVBOVÉ PLOCHY NÁVRHOVÉ A BV PŘESTAVBOVÉ V
b61
BI
a10 d5 4
ovy LBC 1 Mach
Z
101
NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDOR „ÚDOLÍ JIZERY A KAMENICE“ NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDOR BV„ÚDOLÍ JIZERY A KAMENICE“
S*
REGIONÁLNÍ BV BIOKORIDOR PALACKÉHO SADY REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR PALACKÉHO SADY
AKTIVNÍ ZÁPLAVOVÁ ZÓNA
BV
S* *
p72
HRANICE STOLETÉ VODY
a10 P*
AKTIVNÍ ZÁPLAVOVÁ ZÓNA
BV
b59
CYKLOSTEZSKA JIZERA
BV
BVHRANICE STOLETÉ VODY
a10
PZ DS SO
CYKLOSTEZSKA JIZERA
b58
BV
W
W S*
S*
P*
VD
BV
i55
CYKLOSTEZSKA „TURISTICKÁ“
b57 BV
W S*
CYKLOSTEZSKA „TURISTICKÁ“
BI
P*
BV
BV b54 BV
PZ
BV
BI
Z
BV
28
P*
i5
T
D
BI
BI L
VD
BI
DS P* BI BI W BI
BI
OK
BI
DS
S*
BI
S*
BI
BI
a8
BI
P*
OK
BI
BI
a9
Základní územně plánovací dokumentací města je „Územní plán Semily“ schválený zastupitelstvem města a platný od prosince S* 2010. Podrobnější územní studie, které jsou nebo budou zpracovávány zejména na rozsáhlejší rozvojové lokality, se k řešenému W území nevztahují. Podle územního plánu je většina ploch řešeného území plo S* chami stávajícími s funkčním využitím jako parková a sídelní zeleň, plochy tělovýchovy a sportu, smíšené obytné, občanské vybavenosti, drobné výroby a služeb a plochy vodní a i56 BI Z vodohospodářské. Do ploch návrhových a přestavbových patří pouze nová plocha veřejného pohřebiště, kterou se rozšiřuje hřbitov u kremato ria, plocha smíšená obytná vymezená mezi objektem Státního DS okresního archivu a ulicí Bavlnářskou, plocha pro drobnou výrobu a služby v cípu mezi ulicemi Bítouchovskou a Jateckou, plocha S* sídelní zeleně, kterou se sanuje území kolem Jizery, a plocha m52 P* Z silniční dopravy pro přeložku silnice Bítouchovské nově vedoucí W Z Z 3 přes území dnešních hal k železnému mostu přes Jizeru. S* m5 i57 Z hlediska dopravní infrastruktury územní plán počítá v území se B/2 M 0 3 K K NRB zmíněnou přeložkou silnice Bítouchovské, výstavbou průjezdné m54 cyklostezky „Jizera“ vedoucí po levém břehu Jizery, jejím S* S* přemostěním na Ostrov a následným pokračování po pravém břehu, dále cyklostezky „Turistická“ na levém břehu Jizery a přemostěním z Ostrova do ulice Jatecké. Technická infrastruktura Z v území zahrnuje dálkový optický kabel a středotlaký plynovod s ZZ Z Z SO Z regulační stanicí. Z V w51 W Limitami vyplývajícími z územního plánu jsou hraniceBzáplavového BV * P záplavová zóna zůstává v korytu Jizery, území a ÚSES. Aktivní S* b51 BV kromě jejího pravého břehu, kde zóna zasahuje do B cípu /2 V Ostrova. B M S* NRBK K 30 Hranice stoleté vody pohlcuje celé území kromě břehu Státního okresního archivu, loděnice a Palackého sadů. Hlavní tok Jizery je Z BV „ÚdolíBV součástí evropsky významných lokalit Natura 2000 Jizery 52 P* a Kamenice“. Významným územním systémem bekologické stability je také nadregionálnímZbiokoridor K30 procházející skrze území. S* BV V B Zalesněná část Palackého sadů je, jakožto významná dendrologL b56 lokálním biocentrem. ická lokalitou, V B BV b53 Celé území Semil je součástí evropského geoparku UNESCO Český ráj a vzhledem k výraznému přírodnímu charakteru podléhá b85 i ochraně krajinného rázu. BV OS
BI
VP
D
P*
L
S*
BI
BH
i53
i54 BI
BI
BI
ÚZEMÍ A ÚZEMNÍ PLÁN
Z
BI
P*
29
Z
BI
i86
BI
STUDIE GRAFICKÁ ČÁST e8M 1:1000
i81 BI
BI
ÚSEKY CYKLOSTEZKY NOVĚ BUDOVANÉ STEZKY
TRASA CYKLISTŮ
BI
Z
L
BV
ÚSEKY CYKLOSTEZKY REKONSTRUKCE NEBO ÚPRAVA
P*
LEGENDA
BI
S*
BV
i80 BI
BI
BV
i82 BI
BI
i107
i106
BI
BI
i206
P*
BI
Z
BI
I i84 B
BI
BI
i88 BI
b82
L
S*
W
a17
BV
OS
o52
i83 BI
BI
RZ
BI
P*
L
BV
Z
S*
BV
L
P*
BI
OH
BI
S* BI
P*
Z
OS
BI
d62 DS
BI
P*
BI
OV
OK
SO OV
OV SO W
P*p79
SO
SO
Z
SO
SO
SO
L
Z BV
L
L
SO
SO
S*
BI
BV
BV S*
S*
W
S*
SO
SO
Z
BI
BI
OV
W
W
OV
S*
BIi78
OV
OK
ZZ
S*
SO
SO
S
SO D
OV
OV
W
SO W
OK
d60 DS
OV
BI
c6
SO
SO
W
SO
P* OK SO
W BI
OV
SO
PZ
SO
OV
v55 VD
VD
VD
BI
OV
L
BI
i77
BI
OK P*
SO
BH
BI
BV
RI
BI
OV
BH
D v65 VD
RI
SO
OV
SO
BI
S*
W
BH
BI
SO
S*
S*
BI
OK
o58
L
SO
SO
L
S*
BI
BI
P*
S*
SO
P*
SO
BI
P*
OV
BI
OV
SO
SO
BI
PP
P*
SO
SO
OV
DS
S*
s58
s55 SO
SO
BI
P*
W
SO P*
OK
BI
OV
i76BI
o56
o64
BI BI
BI
P*
OK
OK
VP
L
k.ú. Semily
OV
S*
BI
3 současnéi7době
P*
BI
z52
OV
OK
P*
L
OV PZ
BI
BH
P*
S*
PZ
VD
BI
D
z56
W
OK
s54
P*
BI
BI
SP
P*
o59 p80 * 1 P 8 p c3 P*
d53 D
OS
p82 PZ
SO
OV
PZ
SP
P*
VD
s53
SP
OV
SP
P*
SO
PZ
SO
v64
SO
PP
OV
OH
P*
SO
VD
P*p83
BI
P*p63
BIi72
SO
SO
SO
W
W
SO
SO
W OS PZ OV SO
DS
P* d58 DS
SO
SO
s59
SO
P*
W
s60
W
P* OV
SO
OH
VD
BH
DS
SP
BI
BI
P*
d63
i101BI
o66
V je již zrealizována část pěších stezek a cyk- BV lostezek podél Jizery a nyní je ve výstavbě lávka pro pěší a I cyklisty přes BJizeru na Ostrov. Lávka a cyklostezky přes loděnice a ostrov jsou tedy determinanty, se kterými je nutno v následujících úvahách počítat a které S* i74 BI V 5 BI mohoui7výrazně ovlivnit návrh celého území a to B i negativně.
D
BI
L
VD
P*
BI
BH
z51
L S* ckého sady LBC 7 Pala
e6
BI
BV
PZ
W
TI
OV
L
58
BH
OV
S*
P*
S*
S*
VP
BH
BH W
D
MAJETKOVÉ VZTAHY Většina pozemků v analyzovaném území je v majetku města Semily. Komunikace jsou v majetku Libereckého kraje, Jizera s jejími břehy v majetku Povodí Labe, některé pozemky s lesními porosty vlastní Lesy České Republiky. Vlastníky ostatních pozemků jsou soukromé osoby, společnosti a instituce. Většinové vlastnictví města eliminuje případné majetkoprávní spory vzniklé při realizování záměrů v řešeném území. Kolizními místy z hlediska majetkoprávních vztahů mohou být: území s halami mezi ulicemi Bítouchovskou a Jateckou, řadové garáže, místo vtoku Mlýnského potoka na Ostrov, kde chybí projení centra s Ostrovem, pozemky na nábřeží u hlavního mostu a prostor s mikrostavbami před Státním okresním archivem.
MÍSTA KOLIZÍ MAJETKŮ MÍSTA KOLIZÍ MAJETKŮ
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
MĚSTO SEMILY MĚSTO SEMILY
ČESKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S.P. LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S.P.
POVODÍ LABE, S.P. POVODÍ LABE, S.P.
LIBERECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ
30
OSTATNÍ „SOUKROMÍ“ VLASTNÍCI OSTATNÍ „SOUKROMÍ“ VLASTNÍCI
DOPRAVA Analyzovaným územím procházejí dvě silnice druhé třídy. Silnice II/292, která propojuje významnější silnice R10 a I/14 ze Železného Brodu do Horní Sytové, a silnice II/289 ze směru z Vysokého nad Jizerou do Bořkova. Na ně se napojují místní komunikace – ulice Bítouchovská, Jatecká, Bavlnářská, Archivní, Ke Stadionu a Jana Hory, které spolu se zmíněnými silnicemi dopravně obsluhují celé území. Pro cyklisty, kteří chtějí projet územím, prochází po levém břehu Jizery cyklostezka. Pěší stezka vede s ní souběžně. Ve výstavbě je lávka pro pěší a cyklisty přes Jizeru na Ostrov a další úsek cyklostezky po pravém břehu Jizery, která bude pokračovat dále po Svatoplukově nábřeží. Ve sportovním areálu, na Ostrově a v Palackého sadech je převážně pěší provoz bez kolize s jiným druhem dopravy. Ostrov a Palackého sady mají zachovalou síť peších cest. Pěší propojení chybí skrze sportovní areál od sídlišti v ulici Luční na nábřeží Jizery, z ostrohu ostrova do Palackého sadů a dále ke gymnáziu Ivana Olbrachta a mezi Ríegrovým náměstím a Ostrovem podél Mlýnského potoka. Nedostatečné pěší propojení je mezi Ostrovem, zámkem a gymnáziem. Na silnicích a komunikacích dochází v některých místech, zejména v jejich křížení a na nepřehledných úsecích, ke kolizi. Kolizními místy jsou křižovatka ulic Bítouchovská a Jatecká, křižovatka před muzeem a křižovatka ulic Luční a Nádražní. Ke kolizi mezi chodci a automobily dochází v místě hlavního mostu, kde chodci sestupují k vodě, za kruhovým objezdem a na Riegrově náměstí, u zámku, kde se křižují školáci s automobily v ulici Bítouchovské, dále v ulici Bítouchovské a Jatecké, kde chybí chodníky, a u přechodu ze sídliště v ulici Luční ke sportovnímu areálu. Ke kolize cyklistů a automobilů dochází v místě hlavního mostu, kde ještě není hotova cyklostezka. Místem kolize pěších a cyklistů je úzká stezka vedoucí podél levého břehu Jizery. SILNICE II. TŘÍDY MÍSTNÍ KOMUNIKACE KOLIZNÍ MÍSTO KŘÍŽENÍ ZÚŽENÁ KOMUNIKACE NEPŘÍJEMNÝ PROSTOR CYKLOSTEZSKA KOLIZNÍ MÍSTO PĚŠÍ X AUTOMOBILY KOLIZNÍ MÍSTO KOLA X AUTOMOBILY HLAVNÍ SMĚRY PĚŠÍCH POHYBŮ PLOCHY PŘEVÁŽNĚ PĚŠÍCH BEZ KOLIZE S JINOU DOPRAVOU ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
31
HODNOTY ZÁSTAVBY Zástavba v analyzovaném území je velmi různorodá, co se týká typu zástavby i její kvality. Stejně jako má každý cíp břehu oddělený vodní plochou nebo silnicí jinou atmosféru, má i zcela jiný charakter zástavby. Z hlediska kvality solitérních staveb se v analyzovaném území a v území, která jsou s nimi v přímém kontextu, nacházejí velmi hodnotné a významné stavby (krematorium, zámek, gymnázium Ivana Olbrachta, budova České spořitelny, radnice, kostel, městský úřad, Státní okresní archiv), stavby hodnotné (jez, mikrostavby v okolí Státního okresního archivu, muzeum atd.) ale také stavby v území zcela nevhodné. Těmi jsou řadové garáže, trafostanice, prodejní stánky u vtoku mlýnského náhon na Ostrov, prodejna Penny a Lídl a stavby ve sportovním areálu. Zámek je solitérem vhodným pro přestavbu, co se týče jeho vzhledu i funkce. Z hlediska kvality zastavěných ploch je plochou s nevhodnou funkcí cíp zastavěný halami mezi ulicí Jateckou a Bítouchovskou, který nevhodně přerušuje přechod Palackého sadů k Jizeře. Pro přestavbu nebo jako doplnění zástavby jsou ke zvážení plochy kolem ulice Luční, která kvůli absenci oboustranné zástavby ani jako ulice nepůsobí. Zmarněnou příležitostí je uspořádání území kolem zámku, okolí soutoku Jizery s mlýnským náhonem, území v místě bývalé městské zahrady až za mlýnský náhon a nábřeží naproti soutoku Jizery s Oleškou. To jsou místa, kde dosud nebyl odhalen a využit potenciál, jež tato místa mají. Rozpadlé území táhnoucí se od Svatoplukova nábřeží přes předprostor hlavního mostu, severozápadní fromtu Riegrova náměstí až po budovu České pošty je zjevně nedořečeno. Nevytváří městskou strukturu a nemá definované pevné urbánní hranice. Město na řece postrádá městské nábřeží. Břehy podél Jizery dokonce ani v místech, kde se zástavba téměř dotýká Jizery, neztrácejí svoji jednotvárnost.
HODNOTNÁ STAVBA PŘESTAVBA HODNOTNÁ STAVBA POTENCIÁL PŘESTAVBA NEVHODNÁ STAVBA POTENCIÁL NEVHODNÁ FUNKCE NEVHODNÁ STAVBA OSY VLIVU NEVHODNÁ FUNKCE PŘESTAVBOVÉ ÚZEMÍ OSY VLIVU NÁBŘEŽÍ MĚSTSKÉ PŘESTAVBOVÉ ÚZEMÍ
32
VNITŘNÍ HRANICE ZÁSTAVBY NÁBŘEŽÍ MĚSTSKÉ ŘEŠENÉ ÚZEMÍ VNITŘNÍ HRANICE ZÁSTAVBY ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
PRŮHLEDY A ROZHLEDY Analyzovaná lokalita ukrývá mnoho průhledů a rozhledů na zajímavá místa, dominantní body (Státní okresní archiv, Palackého sady, zámek, radnice, kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jana Křtitele), přírodní okolí a semilské scenérie. Tyto pohledové a rozhledové cíle jsou však často schovány za nepropustnými optickými bariérami. Takovými bariérami je stromořadí podél pravého břehu Jizery a oplocení s tribunou ve sportovním areálu, nebo zarostlý Mlýnský potok, který zabraňuje průhledu na zámek a do Palackého sadů, neupravené Palackého sady neumožňují žádné průhledy a rozhledy do okolí, zarostlý Chuchelský potok je bariérou optického průhledu na Státní okresní archiv, zanedbané okolí vtoku Mlýnského potok na Ostrov zamezuje průhledu v Riegrova náměstí na Ostrov. Území kolem soutoku ukrývá potenciál otevřenosti. Střed ostrova má potenciál průhledů mnoha směry, na soutok, do Palackého sadu, na zámek, do centra, ostroh Ostrova především potenciál rozhledu od Státního okresního archivu po Palackého sady. Břehům Jizery chybí průhledy z jednoho břehu na druhý, vtok Mlýnského potoka na Ostrov a ulice Jana Hory ukrývají průhled na ostrov. Rozhled na ostrov a centrum se nabízí od Státního okresního archivu a loděnic, opačný břeh Jizery nabízí výhled na ostrov a okolní kopce. Ostrov by mohl měl viděn průhledem ze zámku, z hlavního mostu a od obou kostelů. Zakončení některých pohledů je, bohužel, negativně narušeno zástavbou hal, sídlištěm v Řekách a u ulice Luční, zástavbou v okolí supermarketů Penny a Lídl, zakončením zástavby na Ostrově a kolem Mlýnského potoka v úseku mezi vtokem na ostrov a zámkem a zahrádkářskou kolonií na Vartě. Naopak pozitivně působí ukončení panoramatu na obou stranách města, semilské i podmoklické.
DOMINANTNÍ BODY OPTICKÉ BARIÉRY POTENCIÁL OTEVŘENOSTI POTENCIÁL ROZHLEDU POTENCIÁL PRŮHLEDU NEGATIVNÍ ZAKONČENÍ POHLEDU POZITIVNÍ UKONČENÍ PANORAMATU
HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
33
VODA
DIVOKÁ
ROVNÝ NÁHON
DIVOKÁ
ROVNÝ NÁHON
Jizera měnila dlouho svoji podobu a tím i podobu města, dokud se ustálila v dnešní regulované podobě. Kromě Jizery se městem proplétá množství dalších viditelných přírodních přítoků, umělých náhonů, jež spolu vytvářejí několik ostrovů, soutoků, roztoků. Vede přes ně množství mostů, přechodů a lávek, stojí na nich množství dalších vodních staveb (jez, stavidla, přepustky). V Semilech ale nalezneme i stopy po vodě minulé - zmizelé a zaniklých vodních dílech. Za hlavním mostem můžeme vidět malý zářez v pravém břehu Jizery - místo vtoku původního řečiště na Ostrov, přerušená ulice Jana Hory napovídá, kudy vedl přes původní řečiště Jizery starý most. Viditelný je pozůstatek uměle vybudovaného zdevastovaného koupaliště u Chuchelského potoka, narozdíl od neviditelné zatrubněné Jalové struhy. Stopu vody nesou i pomístní názvy např. Bahna, místo kde se dlouho držela voda vylévaná ze břehů Jizery, nebo samotný název osady Podmoklice svědčí o promáčeném území. Beze stopy zmizel vysušený rybník na Bělidlech a po říčních lázních zbyly jen staré fotografie. Dnes přitéká Jizera do města jako přírodní řeka, která se v analyzovaném území mění v poměrně rychle tekoucí regulovaný tok, aby se posléze za městem proměnila v divokou řeku protékající úzkým kaňonem. Oleška je levobokým přítokem Jizery, na jejichž soutoku město vniklo. Dnes je zcela opomíjeným tokem. Mlýnský potok je uměle vybudovaný náhon tekoucí městem v kamenném korytu. Ostrovem protéká kolem zámku v původním řečišti Jizery a jeho charakter se z regulovaného městského toku mění v zarostlý, zabahněný, pomalu plynoucí tok. Dalším uměle vybudovaným kanálem je rovný kamenný náhon v Řekách, odbočující z Jizery k textilní továrně. Chuchelský potok je levostranným přítokem Jizery. Není to potok, ale spíše potůček s romantickými kaskádami. Soutok s jezem je magnetem území, nejpřitažlivějším bodem celého semilského vodstva. Semily mají dva mosty, které propojují opačné břehy města. Železobetonový hlavní most v ulici Nádražní a provizorní železný most v ulici Jatecké.
BAZÉN BAZÉN
BAHNA BAHNA
PLOVÁRNA PLOVÁRNA
UMĚLÝ NÁHON UMĚLÝ NÁHON
BĚLIDLA BĚLIDLA RYBNÍK RYBNÍK DNEŠNÍ TOK JIZERY PŘÍTOKY/POTOKY DNEŠNÍ TOK JIZERY
34
PŮVODNÍ VODA V ÚZEMÍ PŘÍTOKY/POTOKY PŮVODNÍ TOKY PŮVODNÍ VODA V ÚZEMÍ PŮVODNÍ TOKY
PŘÍRODNÍ PŘÍRODNÍ
BŘEHY Kolik tváří má voda protékající analyzovaným územím, tolik tváři mají i břehy, jež omílá. Některé z nich jsou ponechány v přírodní podobě, jiné jsou regulované, v některých částech nahrazuje břehy uměle vybudované kamenné koryto, jiné břehy jsou zcela zanedbané, zarostlé a nepřístupné. Břehy hlavního toku jsou uměle vytvořené při regulaci toku. Až po jez je břehem zatravněný příkrý sráz s několika sestupy přímo k vodě, od jezu teče Jizera opět v řečišti s břehy přírodními. Monotónnost břehů je narušena přítoky a odtoky a viditelným zářezem v místě odpojení původního řečiště u hlavního mostu. Podél levého břehu vede na rovině nad srázem stezka pro pěší a cyklisty. Bariérou na březích je nedořešené výškové převýšení v místě hlavního mostu a nedostatečná odchodná výška pod mostem. Mlýnský potok protéká centrem v uměle zbudovaném kamenném korytu, dokud pod silnicí neprojde na severozápadní stranu Riegrova náměstí, kde se mění v nevzhlednou zabahněnou stoku. Jeho břehy jsou nezpevněné, zcela zanedbané, zarostlé a nepřístupné. Negativem na březích Mlýnského potoka je nevyhovující lávka k zámku, absence vlastního břehu pro průchod z centra na Ostrov a absence lávky do ulice Jatecké. Břehy Chuchelského potoka jsou také zanedbané a zarostlé. Tok je těžko přístupný, přesto místo vytváří romantickou atmosféru. Náhon v Řekách je uměle vybudovaný kanál s kolmými kamennými stěnami, díky jimž se nelze dostat přímo k vodě. Pravý břeh hlavního toku je klidným městským prostředím s potenciálem pro promenádní nábřeží, oba břehy kolem hlavního mostu místem pro pevné kamenné nábřeží. Na všech březích pak nalezneme místa s potenciály pro rozvoj různých aktivit jako říční lázně, relaxace, odpočinek, výhled atd.
NEREGULOVANÝ BŘEH REGULOVANÝ BŘEH MÍSTO PŮVODNÍHO ŘEČIŠTĚ ZANEDBANÝ BŘEH, ZAPOJITI ? JEZ BARIÉRY MÍSTO S POTENCIÁLEM MÍSTO S POTENCIÁLEM NÁBŘEŽÍ PĚŠÍ A CYKLO KORIDOR POT. ZPEVNĚNÉHO NÁBŘEŽÍ ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
35
HODNOTY ZELENĚ Semily díky své přímé návaznosti na okolní lesnatou krajinu se zachovalou kulturní krajinou, své topografii a poloze na několika tocích řek a potoků působí jako protkány zelení. Vysoký podíl na tom tvoří optická návaznost, prakticky všech částí města. Krajina je intenzivně využívána k rekreaci ve všech ročních obdobích a v blízké návaznosti je přímo spojena z centra města turistickými trasami. Plochy městské zeleně spolu definují charakter města a jsou zastoupeny ve všech svých kategoriích, různého data vzniku, od částí rodinných zástaveb se zahradami, zahrádkářskými koloniemi, zelení obytných bloků panelové zástavby, zelení u školních a sportovních zařízení, hřbitovů, parkovým náměstím (Riegrovo), městským parkem (Ostrov, Palackého sady) a další menší plochy a výsadby. Zámecká zahrada (později Městská zahrada) bohužel ustoupila stavbám veřejných institucí. Celkově se jedná o značné plochy v různém stavu péče či zachování historických hodnot jak koncepčních rysů, vegetačních ploch či drobné architektury. Značným negativem se v současném stavu jeví ztráta či nedostatek přímých provozních i optických návazností díky stavebním zásahům v minulých desetiletích nebo jejich koncepčnímu neřešení. Jedná se jak o návaznosti mezi plochami jako takovými, strukturou města, navazujícími plochami zeleně hlavně podél toků, návazností na okolní krajinu a stávající systém cest a tras.
STÍN VRSTEVNICE/SVAH STOPA HISTORIE ATMOSFÉRA LESA STÍN PŘÍRODA VRSTEVNICE/SVAH NÁVAZNOST CEST STOPA HISTORIE ATMOSFÉRA LESA PŘÍRODA NÁVAZNOST INSTITUCECEST VODY PARKOVIŠTĚ DOBRÁ POLOHA INSTITUCE VODY PARKOVIŠTĚ DOBRÁ POLOHA ROVINA VELKÁ PLOCHA MOŽNÁ NÁVAZNOST NA VODU POTOK ROVINA NÁVAZNOST NA SÍDLIŠTĚ VELKÁ PLOCHA A SILNICI MOŽNÁ NÁVAZNOST NA VODU POTOK NÁVAZNOST NA SÍDLIŠTĚ A SILNICI KLID OTEVŘENOST ROVINA SAMOTA KLID VODA OTEVŘENOST ROZHLED ROVINA VZROSTLÉ STROMY SAMOTA NEVIDITELNÝ ZÁMEK VODA NÁVAZNOST NA CENTRUM ROZHLED TOKY JIZERY VZROSTLÉ STROMY ŽÁDNÉ BUDOVY NEVIDITELNÝ ZÁMEK NÁVAZNOST NA CENTRUM TOKY JIZERY ŽÁDNÉ NIC BUDOVY
36
ROVINA ALE U VODY ALE U PARKU/SADŮ NICZAMĚSTNÁNÍ ROVINA ALE U VODY ALE U PARKU/SADŮ ZAMĚSTNÁNÍ
ZELEŇ Samotné plochy v analyzovaném území se vyznačují rozdílným charakterem, tedy potenciálem pro další rozvoj. Tyto kontrasty se odrážejí v době vzniku, rozdílnosti funkce a využívání, atmosféry, topografie, druhu otevřenosti a uzavřenosti, spojení a přístupnosti k vodním tokům, charakteru vegetace, optických vztahů, významu a poloze ve struktuře města, dostupnosti a technickém i zdravotním stavu. Řešená území jsou z hlediska ochrany přírody a krajiny v několik ochranných územích či pásmech (Natura 2000, Významné krajinné prvky atd.) Plochy ani stavební objekty v nich nejsou památkově chráněny. Stopy historických hodnot jsou většinou zaniklé, transformované, málo čitelné nebo nečitelné. Všechny řešené plochy jsou veřejně přístupné a z hlediska samotného technického stavu povrchů a vybavenosti, jakož i zdravotního stavu vegetace po prvních průzkumech ve vyhovujícím bezpečnostním stavu. Mobiliář mnohdy absentuje zcela nebo je nedostatečný či technicky nebo esteticky nevhodný. Nabídka k sportu, hrám, či aktivní rekreaci se omezuje na celkem nové dětské hřiště na Ostrově a podmíněně přístupné plochy sportoviště. Vegetační struktura vzrostlé vegetace je mnohdy přestárlá a přehoustlá (Palackého sady), druhově částečně nevyhovující či monotónní (Ostrov), prakticky nepřítomna (Sportoviště), neudržovaná a tedy jako obytný prostor nevyužitelná (některé břehy). Vyjímkou je celkem nově obnovená promenáda podél levého břehu od hlavního mostu. V jednotlivých plochách je k dalšímu návrhu zapotřebí provedení detailnějších analýz. ALEJE
HORIZONT
VZROSTLÁ VEGETACE PODÉL TOKŮ
CESTNÍ SÍŤ NEČITELNÁ CESTNÍ SÍŤ
STROMY SOLITÉRNÍ HODNOTNÁ ARCHITEKTURA POROST LESOPARKU SOCHY, DROBNÁ ARCH. LES CHYBĚJÍCÍ NAPOJENÍ OTEVŘENÁ TRAVNATÁ PLOCHA BODY ATRAKTIVITY VODA PŘÍSTUPNÁ CHYBĚJÍCÍ PRŮHLEDY VODA NEPŘÍSTUPNÁ DĚTSKÉ HŘIŠTĚ PROMENÁDA NEGATIVNÍ JEHLIČNANY
37
38
SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY
39
LOKALITY
Analyzované území je rozděleno do šesti lokalit podle jejich odlišného charakteru. Odlišnosti jsou dány především rozdílným využitím jednotlivých lokalit, atmosférou, morfologií, jiným typem zástavby, druhem zeleně, jinými vazbami k vodě a k centru atd.
4. HALY
3.
LODĚNICE
5.
PALACKÉHO SADY
2.
SPORTOVIŠTĚ
1.
6.
ZÁMEK
OSTROV
+7. SEMILY
40
1. OSTROV
• existence ostrova v kontextu města • poloha blízko středu města • poloha blízko zámku • majetkoprávní vztahy – majetek města • rovinnost a přehlednost • různé charaktery ploch • různé charaktery vod a břehů • jedinečná místa - ostroh a soutok • dětské hřiště • sochy • síť pěších cest • vzrostlá zeleň, solitérní stromy • budoucí lávka • potenciál otevřenosti prostoru na ostrohu ostrova • potenciál rozhledu z ostrohu • potenciál průhledu ze srdce ostrova
• rozpadlost a neukončenost Riegrova náměstí, absence vnitřních hranic • hranice parku a solitérní vily formou plotu • neukončená zástavba u hlavního mostu a na nábřeží • Mlýnský potok se za silnicí na náměstí ztrácí • zpustlé, zanedbané a nepřístupné břehy Mlýnského potoka • zabahněnost Mlýnského potoka • poddimenzovaná lávka přes Mlýnský potok k zámku, špatný stav lávky • chybí přímé propojení náměstí s ostrovem podél Mlýnského potoka • absence spojení se sportovištěm a do Jatecké ulice • stav propojení po nábřeží na jih města • kolize pěších s cyklisty • chybí zázemí pro jakýkoliv provoz, místa pro relaxaci a koupání • jehličnany a neupravovaná zeleň u mlýnského náhonu vytváří optické bariéry • druhově monotónní zeleň • neupravované stromořadí a nízké patro keřů vytváří optické bariéry mezi břehy Jizery • chybí průhledy a rozhledy na dominanty a důležité body • trafostanice • stavby supermarketů • málo přístupné regulované břehy Jizery • nezpevněné nábřeží u hlavního mostu • nedořešení výškové převýšení v okolí hlavního mostu a sestup na nábřeží • nedostatečná podchodná výška pod mostem • majetkoprávní vztahy – majetek cizích vlastníků v místech chybějícího propojení z centra
41
2. SPORTOVIŠTĚ
• existence sportovního areálu v kontextu města • vhodná pozice ve městě vůči záplavovému území řeky • blízkost k centru a vodě • romantické prostředí s kaskádami okolo Chuchelského potoka • stezka pro pěší a cyklisty • budoucí lávka • potenciál otevřenosti prostoru u soutoku • potenciál rozhledu na soutok
• velikost a neprostupnost areálu • jednotvárnost hřišť • nedořešenost zástavby kolem ulice Luční • neměstský charakter u ulice Luční • oplocení a tribuny jsou bariérou přístupu k vodě • oplocení a tribuny tvoří optickou bariéru • optická bariéra neupraveného porostu u Chuchelského potoka • negativní zakončení pohledu směrem k sídlišti u ulice Luční • přerušení historické ulice stavbou areálu, vytvoření slepé ulice Ke Stadionu • absence příčného propojení mezi sídlištěm u ulice Luční a centrem • kolize pěších a automobilů u vstupu do sportovního areálu z ulice Luční • úzký koridor pro pěší a cyklisty v místě oplocení sportoviště • zarostlé a zanedbané okolí Chuchelského potoka • plocha bez stromů ve sportovním areálu • objekty zázemí sportoviště • opotřebovanost hřišť a staveb • zchátralost koupaliště
42
3. LODĚNICE
• existence místa • celková atmosféra • různé vody, ostrovy, břehy • malé stavby (loděnice, domek na jezu, stavidlo, mostky) a mikroprostory mezi nimi • malé lokální centrum • dobře zakomponovaný Státní okresní archiv • klikatící se promenáda • cyklostezka • budoucí lávka • romantické prostředí s kaskádami okolo Chuchelského potoka • potenciál rozhledu na jez, Jizeru a soutok • potenciál otevřenosti prostoru u soutoku
• nedefinovaná plocha za archivem, parkoviště • mikroparčík za loděnicí • nevzhledné stánky • špatný technický stav staveb • odříznutý vztah od jezu • zarostlé a zanedbané okolí Chuchelského potoka • negativní zakončení pohledu směrem k sídlišti v Řekách • optická bariéra neupraveného porostu u Chuchelského potoka • kolizní místo – křížení všech druhů dopravy v křižovatce Bavlnářská – Jatecká
43
4. HALY
• potenciál otevřenosti prostoru u soutoku • potenciál výhledu ze břehu • potenciál nové kvalitní zástavby
• celkový charakter zástavby • nevhodný typ zástavby • charakter Bítouchovské a Jateční • chybí propojení do ulice Bítouchovské • bariéra pro pěší do Palackého sadů • zúžené místní komunikace, kolize chodců s automobily • dopravní kolize v Jatecké ulici před úzkým mostem • kritické místo – tvar křižovatky Jatecká - Bítouchovská • chybí úprava nábřeží • negativní zakončení pohledu ze sportoviště
44
5. PALACKÉHO SADY
• existence lesoparku ve městě • atmosféra lesa • různé charaktery míst • jedinečné místo – rovinka s torzem altánu • socha při vstupu z centra • příjemné předpolí gymnázia • zachovalá struktura pěších cest • navázání na turistické cesty • morfologie • pozitivní zakončení panoramatu • potenciál výhledu a průhledů na město a krajinu
• nástup z města z kritického bodu – z křižovatky před muzeem • serpentiny ke škole • chybějí nástupy z Bítouchova, od krematoria, od gymnázia, od Mlýnského potoka • absence propojení škola - sídliště v Řekách • absence propojení město - krematorium • přerušení spodní cesty pro pěší do Bítouchova • dopravní kritický bod v křížení ulic Bítouchovská a Jatecká • charakter Bítouchovské ulice • špatný technický stav a zanedbanost cest, mobiliáře, lávek, mostků, zábradlí • přehoustlá a přestárlá zeleň • celková zarostlost a neupravovanost porostu • neexistují průhledy, les je optickou bariérou • stavba protileteckého krytu • velké výškové převýšení
45
6. ZÁMEK
• existence zámku ve městě jako dominantního bodu • ukončení centra zámkem • existence stavby České spořitelny • specifický charakter Mlýnského potoka • potenciál okolí zámku • potenciál zástavby u pošty • potenciál vody, původního řečiště • potenciály průhledů z nádvoří zámku na Ostrov, z Riegrova náměstí na Ostrov
• stavební úpravy zámku • nepřístupné nádvoří • plocha parkoviště vedle zámku • chybí předprostor před zámkem – stísněná ulice Bítouchovská • řadové garáže podél ulice Jatecké • neukončená zástavba za poštou – neukončené vnitřní hranice • nevhodné stánky u Mlýnského potoka • zanedbaný, zarostlý břeh se ztíženým přístupem k vodě • zabahněný Mlýnský potok • vizuální oddělenost zámku od ostrova neupravovanou zelení • neupravovaná zeleň u mlýnského náhonu vytváří optické bariéry • pošta je optickou bariérou při pohledu z centra na zámek • negativní zakončení při pohledu do dvorního traktu pošty • kolizní místo – křížení chodců a automobilů v ulici Bítouchovské u zámku • kolizní křižovatka před muzeem • poddimenzovaná lávka na Ostrov, špatný stav lávky
46
7. SEMILY
47
48
49
Seznam použitých zdrojů
50
A 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Literatura Navrátil, I., Jakubec, P. Semilsko. 1. vyd. Praha a Litomyšl: nakladatelství Ladislav Horáček, 2010. 84 s. ISBN 978-80-7432-054-5 Prokeš, M., a kol. Semily. 2. vyd. Semily: město Semily, 2010. 131 s. ISBN 978-80-904672-1-7 Šírová, E., a kol. Vyvrácené kořeny: Semily ve fotografii 1928 – 1988. 1. vyd. Semily: město Semily, 2002. 120 s. ISBN 80-238-9473-0 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 6. díl, Pro-Sto. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 880 s. ISBN 80-7277-040-3. Šírová, E., a kol. Semily ve fotografii. Semily: město Semily, 2001. 72 s. ISBN 80-238-7628-7 VOTOČEK, Václav. Místní a pomístní jména v Semilech. Semily: Město Semily, 2002. 76 s. ISBN 80-238-8297-X.
B
Muzeum Semily
C
Archiv Semily
D
Pozůstalost Votoček
E 1. 2. 3.
Weby http://oldmaps.geolab.cz/ http://www.semily.cz/cz/obcan/uzemni-planovani/uzemni-plan-semily/ http://www.semily.cz