České vysoké učení technické v Praze Výpočetní a informační centrum oddělení knihoven
Dostupnost elektronických informačních zdrojů na ČVUT (materiál pro poradu proděkanů pro vědeckou a výzkumnou činnost dne 15. 1. 2008)
V souvislosti s blížícím se koncem programu MŠMT 1N Informační infrastruktura pro V a V, v rámci kterého byla zajištěna většina elektronických informačních zdrojů (EIZ) na ČVUT v letech 2004–2008, je třeba se zabývat dostupností EIZ na další období. MŠMT připravuje nový program na podporu zajištění EIZ pro výzkum a vývoj (2009–2013). Termín vyhlášení zatím není znám, ale mělo by se tak stát v průběhu první poloviny r. 2008. Rekapitulace Od roku 2000 je zajišťování EIZ významně podporováno dotačními programy MŠMT, čímž se podařilo na vysokých školách zajistit mezinárodní srovnatelnou úroveň informačního zabezpečení výzkumu a vývoje. V letech 2000–2003 byly zásadní informační zdroje financovány z programu LI Informační zdroje pro V a V. Od roku 2004 pokračovala státní podpora v zajišťování EIZ v rámci pětiletého programu 1N Informační infrastruktura. Tento program je financován do konce roku 2008. Prostřednictvím projektů byla vytvářena konsorcia účastníků (vysoké školy, Akademie věd, samostatné výzkumné ústavy, veřejné knihovny), která zajišťovala přístup ke konkrétním multioborovým nebo oborovým informačním zdrojům. ČVUT se zapojilo do řady projektů, čímž se podařilo zajistit rozumné pokrytí všech disciplín pěstovaných na ČVUT. Vzhledem k tomu, že oba programy byly financovány skutečně velkoryse, mohla být konkrétní finanční spoluúčast v projektech poměrně nízká – z centrálních prostředků ČVUT činila tato částka cca jeden milion ročně. Z prostředků fakult a součástí byl ještě financován vklad ČVUT do tzv. „konsorciálních časopisů“ (přístup k časopisům vydavatelství Elsevier, Wiley, Springer je vázán stanoveným odběrem časopisů účastníků konsorcia) formou předplatného na vybrané časopisy ve výši cca 1 200 tis. ročně. Dostupnost EIZ na ČVUT V současné době má ČVUT přístup k následujícím EIZ: Compendex, Iconda, Inspec – dokumentografické databáze sjednocené rozhraním Dialog CSA Illumina – materiálová kolekce s databází Metadex, ScienceDirect – digitální knihovna vybraných časopisů vydavatelství Elsevier Web of Knowledge (Web of Science a Journal of Citation Reports) – produkty ISI Thomson IEEE Computer Society Digital Library – fulltextová databáze IEEE Computer Society The ACM Digital Library – digitální knihovna americké počítačové společnosti ACM Lecture Notes in Computer Science, Lecture Notes in Mathematics (vydavatelství Springer) SpringerLink – časopisy a knihy BertelsmannSpringer, včetně vyd. Kluwer InterScience – digitální knihovna vybraných časopisů a dalších dokumentů vyd. Wiley EIFLDirect – multidatabáze vydavatele EBSCO. Vedle těchto konsorciálních zdrojů je zajištěn přístup do EIZ, které financuje ČVUT pouze z vlastních prostředků, buď centrálních nebo fakultních: MathSciNet – digitální knihovna
1
Mathematical Reviews, kolekce Safari TechBooks Online, encyklopedie Wiley Encyclopedia of Biomedical Engineering a Wiley Encyclopedia of Medical Devices and Instrumentation, časopisy IoP, INIS, Physical Review Online, Optical Lettters a e-knihy vydavatelství Elsevier a Wiley. Využívání stávajících EIZ Přístup ke všem komerčním zdrojům (i těm ve zkušebním režimu) byl soustředěn pod Bránu EIZ (https://dialog.cvut.cz/), která umožňuje autorizovaný přístup uživatelům i mimo jejich domovskou síť (vzdálený přístup). V rámci Brány EIZ jsou pro databáze Compendex, Iconda, Inspec a Metadex detailně sledovány statistiky využití (součást řešení projektu ČVUT v programu 1N). Využití ostatních EIZ nebylo monitorováno přes autorizační server, ale je sledováno na základě IP adres producenty, kteří jsou poskytovateli těchto údajů.
Počet zobrazených dokumentů z EIZ ČVUT 2004-2007 2% 4% 1%
5%
3%
0% 9% 3%
2%
Compendex Iconda Inspec
6%
CSA Materials SD Elsevier
1%
Web of Science JCR IEEE CS ACM LN in CS
20%
SpringerLink 44%
InterScience Wiley EBSCO
graf 1
Grafické vyjádření sumarizuje využívání všech EIZ získaných z projektů 1N na ČVUT za roky 2004 – 2007 v statistickém ukazateli Počet zobrazených dokumentů (jedná se o počet zobrazených nebo „stažených“ plnotextových dokumentů nebo bibliografických záznamů). V následující tabulce 1 jsou uvedena konkrétní čísla (počet zobrazených dokumentů) za období 2004 – 2007. Jedná se o údaje za celou školu, ne po součástech.
2
2004 2005 2006 2007 Compendex 4 205 3 668 3 490 2 901 Iconda 602 810 760 615 Inspec 13 488 14 878 14 672 12 164 CSA Materials 1 550 4 961 4 879 4 767 SD Elsevier 90 837 59 964 70 111 62 088 WoS 0 27 669 27 086 21 698 JCR 0 *458 2 921 2 804 IEEE CS 10 065 13 167 6 663 9 244 ACM 3 508 3 211 2 150 2 051 LN in CS 1 181 2 735 2 504 **2 627 SpringerLink 7 352 8 448 7 888 **76 78 InterSci. Wiley 3 958 5 494 6 283 ***6 877 EBSCO 6 088 6 248 2 481 2 836 Celkem 142 834 151 711 151 888 138 350 tab. 1 0 - údaje nezískány * údaje dostupné od července 2005 ** zatím nejsou dostupné konečné statistiky za rok 2007 *** počet je ovlivněn přístupem ke 142 e-knihám od listopadu 2007
Příprava zajištění EIZ pro V a V období 2009 – 2013 Licenční poplatky na EIZ, ke kterým má ČVUT v rámci konsorcií dosud přístup, se pohybují v desítkách milionů ročně a prakticky jedinou možností jak zajistit jejich kontinuitu (a potřebnou aktualizaci) je realizace nového programu MŠMT. Z iniciativy Asociace knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ) proběhlo jednání s pracovníky MŠMT, které mělo za cíl upozornit, že vysoké školy nemají a nebudou mít finanční prostředky na další financování informačního zabezpečení v plné míře ze svých rozpočtů. V současnosti je toto informační zabezpečení podporováno státní dotací ve výši 100 mil. Kč ročně a cca 50 mil. Kč z prostředků vysokých škol. V připravovaném programu lze podle neoficiálních informací počítat s roční částkou ve výši 100 –140 mil. Kč. Ač se může zdát, že suma (zvláště ve výši 140 mil.) je dostačující, optimismus není na místě, protože licenční poplatky budou určitě vyšší. Vydavatelé se už k ČR nechovají jako k rozvojové zemí, sjednání dobrých licenčních podmínek je podstatně obtížnější než v minulých letech. Cesty, jak reálně nezvyšovat finanční objem, vedou přes kombinaci možností: omezení počtu členů konsorcií, omezení rozsahu konsorcií, povinná finanční spoluúčast. AKVŠ zahájila jednání s nositeli projektů na multioborové zdroje a s některými vydavateli, která by měla vést k efektivní přípravě nových projektů a k vytvoření optimálních podmínek pro účast vysokých škol v nich. Stanovila jako základní směr: a) zajištění kontinuity přístupu k základním multioborovým informačním zdrojům b) zabezpečení přístupu do stěžejních databází zajišťujících informace pro hodnocení výsledků vědeckých pracovišť a pro porovnávání výsledků výzkumu a vývoje v ČR se světem c) zajištění nákupu licencí k základním oborovým informačním zdrojům. Otázku zajištění dostupnosti EIZ pro V a V je třeba řešit společně, protože konsorciální politika (která je a bude i nadále podporována jako optimální řešení i ze strany poskytovatele dotace) se jinak dělat nedá. Znamená to, že v přípravě na ČVUT je třeba vždy zohlednit i
3
politiku možného – zda to, co bychom rádi zajistili pro sebe, bude průchodné a zajímavé pro další členy konsorcií. Na druhou stranu pozice ČVUT jako velké technické školy je nezpochybnitelná a naše návrhy či podněty k využití státní dotace byly vždy akceptovány. Příprava zajištění EIZ na ČVUT a) zajištění kontinuity přístupu k základním multioborovým informačním zdrojům Pro ČVUT je zásadním, nejvíce využívaným informačním zdrojem digitální knihovna Science Direct, která zpřístupňuje kolekci produktů a služeb vydavatele Elsevier. Uživatelé mají možnost prohledávat, prohlížet a získávat bibliografické informace, abstrakty článků a plné texty všech předplacených titulů na ČVUT a titulů zařazených do oborové kolekce (cca 172 titulů). ČVUT vkládá do konsorcia předplatné na 22 časopisů Elsevier v hodnotě cca 794 tis. Kč, což je hrazeno z rozpočtů knihoven ČVUT. Komentář: Kontinuita zajištění přístupu k časopisům Elsevier je pro ČVUT zásadní, v nacházejícím období je potřeba počítat s 10% navýšení konsorciálního poplatku (cca 100 tis Kč) a s navýšení předplatného časopisů. V rámci stejného projektu byl dosud řešen i přístup k časopisům vydavatelství Wiley (digitální knihovna Interscience) a Springer (kolekce SpringerLink). ČVUT vkládá do konsorcia předplatné na 5 časopisů Wiley a 8 časopisů Springer v hodnotě cca 624 tis. Kč, což je hrazeno z rozpočtů knihoven ČVUT. Komentář: Přístup k těmto zdrojům je pro ČVUT zajímavý, ale roční objem stahovaných plných textů činí sotva 10% objemu časopisů Elsevier). Rozhodování o účasti závisí na přípravě projektu, zásadní otázkou budou finanční nabídky vydavatelů, příp. návrhy výše finanční spoluúčasti. 90000 80000 70000 60000 SD Elsevier
50000
InterScience Wiley 40000
SpringerLink
30000 20000 10000 0 2004
2005
2006
graf 2
4
2007
Graf 2 srovnává po letech počty plných textů článků, které stahovali či zobrazovali uživatelé ČVUT z uvedených informačních zdrojů.
b) zabezpečení přístupu do stěžejních databází zajišťujících informace pro hodnocení výsledků vědeckých pracovišť a pro porovnávání výsledků výzkumu a vývoje v ČR se světem V první řadě se jedná o přístup k citačním rejstříkům ISI Thomson Web of Knowledge – Web of Science a Journal of Citation Reports. Vzhledem k tomu, že Web of Science je oficiálním zdrojem pro hodnocení výsledků, je nepochybné, že tento pokračující projekt získá státní dotaci. Spolufinancování bylo dosud nastavené podle využití v předcházejícím období, proto lze předpokládat, že se bude postupovat stejně i v novém projektu. Vzhledem k tomu, že využívání tohoto zdroje se zvýšilo, lze předpokládat dvojnásobné (?) zvýšení spoluúčasti – dosud 200 tis. Komentář:Přístup k ISI WoK je zásadní, takže účast ČVUT v projektu je nezpochybnitelná i za cenu vyšší finanční spoluúčasti. V tabulce 2 jsou uvedeny objemy využití v ukazatelích Zobrazené dokumenty, Přístupy, Hledání (počet zadaných dotazů).
WoS přístupy hledání záznamy
2004 2005 2006 2007 3 494 5 860 6 444 6 756 16 839 48 049 28 156 37 432 0 27 669 27 086 53 961 tab. 2
Do zájmu vědecké komunity se dostává produkt producenta Elsevier Science, kterým je abstraktová, citační a referenční databáze Scopus (www.scopus.com). Ta je zaměřena na přírodní vědy, techniku, medicínu, společenské vědy, ekonomiku, zemědělství a vědy o životním prostředí. Obsahuje informace ze 14 tis. odborných recenzovaných periodik, 180 milionů odborných webových stránek a 4 patentových databází. Dále obsahuje 27 milionů abstraktů, citační ohlasy a reference (230 milionů odkazů) a časově pokrývá informace od roku 1966. Od podobných databází (Web of Science) se liší širším zaměřením na evropskou vědeckou produkci. Komentář: Je to nová citační databáze pro porovnávání komplexního posuzování vědecké práce. Jsou dostupné kocitační mapy, umožňující sledovat provázanost výzkumu, mapování světové vědy. Databáze Scopus, která poskytuje ke všem zpracovaným článkům i možnost přímo sledovat všechny jejich dosavadní citační odkazy, nepracuje s bibliometrickým indikátorem Impact Factor. Zásadní otázkou je finanční nabídka producenta, který už dnes ví, že by neměl být dražší než ISI WoK, zatím se připravují jednání pro české konsorcium, odhadovat lze finanční spoluúčast kolem 500 tis. Kč.
c) zajištění přístupu k základním oborovým informačním zdrojům Základní oborové zdroje byly zajištěny projektem ČVUT v programu 1N „Zajištění klíčových informačních zdrojů a služeb pro technické obory“, jehož účastníky jsou další vysoké školy (MU, TUL, UPa, UTB, VUT, VŠB-TUO, VŠCHT a ZČU). Finanční spoluúčast byla dosud koncipovaná jako vlastní příspěvek škol pouze na placení navazujících služeb (např. služby dodávání plných textů, zajišťování rešerší z nepředplacených zdrojů, zajištění primárních dokumentů ze zahraničí apod.) pro pracovníky účastníků projektu – pro ČVUT je
5
to 200 tis. ročně. Projektem je zajištěn přístup do bibliografických databází Compendex, Iconda, Inspec a CSA Illumina – materiálová kolekce s databází Metadex. Co se týče perspektivy nového programu, ČVUT má příležitost se ucházet o pokračující projekt. Vzhledem k tomu, že oborové informační zdroje jsou klíčové, je třeba se jimi zabývat podrobněji. Jejich využití lze statisticky sledovat nejenom sumárně, ale i po jednotlivých součástech ČVUT.
Počty zobrazených záznamů 2004-2007 16000 14000 12000 10000 Compendex 8000
Iconda Inspec
6000 4000 2000 0 2004
2005
2006
2007
graf 3 INSPEC, ICONDA a COMPENDEX jsou přístupné přes rozhraní databázového centra Dialog. Na grafu 3 jsou sumárně uvedeny počty zobrazených záznamů (pouze ČVUT). Je třeba uvést, že rozdíly mezi využitím databází jsou ovlivněny i velikostí databází. Počty stažených dokumentů z databází Dialog, jak je patrno, vykazují klesající tendenci. V tab. 3 jsou uvedeny konkrétní počty stažených záznamů.
Compendex Iconda Inspec
2004 4 205 602 13 488
2005 2006 3 668 3 490 810 760 14 878 14 672
2007 2 901 615 12 164
tab. 3 Celkově lze konstatovat, že přístup k těmto databázím prostřednictvím databázového centra Dialog byl cenově velmi výhodný (ukazuje se možnost, že i v dalším období by cenová politika byla příznivá). Další výhodou byla možnost jednorázového prohledávání databází pomocí jednoduchého formuláře. Vzhledem k vývoji v oblasti EIZ a užití nových technologií
6
je třeba přiznat nevýhody: zastaralé uživatelské prostředí, zastaralý design, databázové centrum Dalog nenabízí uživatelský komfort jako modernější přístupová rozhraní s implementací špičkových nástrojů ICT.
INSPEC – producent The Institution of Engineering and Tchnology, zahrnuje přes 8 mil. záznamů s retrospektivou od roku 1969 se zaměřením na elektrotechniku, elektroniku, fyziku, výpočetní techniku, informační vědu a komunikace.
Na grafu 4 je uvedeno využití databáze INSPEC podle součástí ČVUT v ukazateli počet stažených záznamů, a to v letech 2004 – 2007. Uživatelské přístupy byly vždy monitorovány podle součástí, postupně narůstá jejich přístup přes Soustředěnou správu uživatelů(SSU), uživatelé se z různých důvodů nehlásí přes fakultní servery. INSPEC 2004-2007
2%
7%
3%
2% 2% 23% FSv +FA
12%
FS FEL FJFI FD FBMI(2006-2007) MÚVS,KÚ,ViC,R SSU(2005-2007)
49%
graf 4 Komentář: Vzhledem k tomu, že databáze INSPEC patří k využívaným zdrojům, lze reálně uvažovat o kontinuitě zajištění přístupu. Pro další období (2009-13) je třeba zvolit některou variantu: ponechat stávající rozhraní přístupu, pro ČVUT se nic nezmění, příp. uvažovat o změně složení konsorcia (některé školy by při finanční spoluúčasti samy možná odstoupily) vyjednat online přístup přímo u producenta – InspecDirect, což bude finančně náročné, změnit složení konsorcia. •
COMPENDEX – bibliografická databáze producenta Elsevier Engineering Information Inc. Zahrnuje přes 6,5 mil. záznamů s retrospektivou od roku 1970, stěžejní databáze pro inženýrské obory.
7
Na grafu 5 je uvedeno využití databáze COMPENDEX podle součástí ČVUT v ukazateli počet stažených záznamů, a to v letech 2004 – 2007. COMPENDEX 2004-2007
10%
7%
9%
FSv +FA
1%
FS
3%
FEL FJFI
7%
FD FBMI(2006-2007) 48%
MÚVS,KÚ,ViC,R SSU(2005-2007)
15%
graf 5 Komentář: Databáze COMPENDEX je stále poměrně dost využívaná a je třeba uvažovat o kontinuitě zajištění přístupu. Pro další období je možné volit některou variantu: ponechat stávající rozhraní přístupu, pro ČVUT se nic nezmění, příp. uvažovat o změně složení konsorcia vybrat jiné rozhraní od producenta Ei – Engineering Village, které obsahuje Compendex, Inspec, chemické databáze, patenty, dokumenty a zprávy mezinárodních agentur, výběr elektronických knih a další (http://www.ei.org/products/engineeringvillage.html bude-li ČVUT usilovat o přístup k databázi SCOPUS a účast v konsorciu SCOPUS, není co řešit, protože databáze COMPENDEX je jeho součástí. Otázkou bude vyjednávání složení konsorcia, ceny a případné finanční spoluúčasti VŠ.
•
ICONDA – bibliografická databáze producenta Fraunhofer Information Centre for Regional Planning and Building Construction (IRB), přes 650tis. záznamů s retrospektivou od roku 1960 se zaměřením na stavebnictví.
Na grafu 6 je uvedeno využití databáze ICONDA dle součástí ČVUT v ukazateli počet stažených záznamů, a to v letech 2004 –2007.
8
ICONDA 2004-2007
17%
FSv +FA
35%
FS
6%
FEL
0%
FJFI
5%
FD FBMI(2006-2007)
1%
MÚVS,KÚ,ViC,R
6%
SSU(2005-2007)
30%
graf 6 Komentář: Databáze ICONDA patří k nejméně využívaným zdrojům, jak na ČVUT, tak i v rámci konsorcia technických škol, takže je třeba zvážit, zda pokračovat v zajištění přístupu. Pro další období je možné volit některou variantu: ponechat stávající rozhraní přístupu, pro ČVUT se nic nezmění, snížit počet členů konsorcia na tento zdroj nezahrnout do připravovaného projektu vůbec, hradit z prostředků ČVUT a pokusit se vyjednat přístup pouze pro stavební obory – ne pro celou školu nadále nepokračovat v přístupu, informační požadavky pokrývat jiným způsobem.
Databáze METADEX byla původně zpřístupňována také prostřednictvím centra Dialog, poté jako součást materiálové kolekce, dnes zpřístupňované rozhraním CSA Illuminat. V tab. 4 jsou uvedeny konkrétní počty stažených záznamů.
CSA Materials
2004 1 550
2005 4 961
2006 4 879
2007 4 767
tab. 4 •
METADEX (materiálová kolekce)– bibliografická databáze producenta Cambridge Scientific Abstracts zahrnuje přes 2 mil. záznamů s retrospektivou 1966, se zaměřením na inženýrské materiály.
9
Na grafu 7 je uvedeno využití databáze METADEX dle součástí ČVUT v ukazateli počet stažených záznamů, a to v letech 2004 –2007.
METADEX 2004-2007
3% 23% FSv +FA FS FEL 2%
FJFI
0%
FD FBMI(2006-2007)
3%
56%
4%
MÚVS,KÚ,ViC,R SSU(2005-2007)
9%
graf 7 Komentář: Databáze METADEX z pohledu celé školy nepatří ke nejvíce využívaným zdrojům, vyjma Fakulty strojní, takže je třeba zvážit, zda pokračovat v zajištění přístupu, samozřejmě s přihlédnutím k požadavkům ostatních technických škol. Pro další období je možné volit některou variantu: ponechat stávající rozhraní přístupu, snížit počet členů konsorcia na tento zdroj nebo zkusit vyjednat jen pro některé fakulty technických VŠ (jestli to vůbec půjde) nezahrnout do připravovaného projektu, hradit z prostředků ČVUT nadále nepokračovat v přístupu, informační požadavky pokrývat jinými způsobem.
Nové řešení pro informační zajištění technických oborů Oblast EIZ je nepochybně významnou složkou podpory V a V a nepochybná je i souvislost mezi dostupností relevantních odborných informací a výsledky vědecké práce. Vlastní využívání (a financování) EIZ lze hodnotit podle statistických údajů, ale je třeba vzít do úvahy i ohlasy na ně a požadavky, se kterými se akademičtí pracovníci obracejí na knihovny. Je patrné, že bibliografické informace jsou sice stále důležité pro vědeckou práci, ale stále větší převahu má dnes snadná dostupnost plnotextových informací. Vzhledem k tomu, že nový program bude vypsán na období pěti let a jenom tímto způsobem lze zajistit financování nákladných informačních zdrojů, je třeba zvážit, zda projekt na
10
informační zabezepečení technických oborů neorientovat jinak, a to například přístupem k digitální knihovně IEEE Xplore. http://ieeexplore.ieee.org/Xplore/guesthome.jsp Prostřednictvím digitální knihovny IEEE Xplore je možné zajistit přístup k časopisům a sborníkům z konferencí pořádaných společností IEEE. Jedná se o stěžejní informační zdroj pro řadu technických oborů, a to nejen pro oblast elektroinženýrství. Knihovna obsahuje například časopisy jako IEEE Transactions on Medical Imaging nebo IEEE Transactions on Biomedical Engineering, které jsou jedny z nejlepších v oboru. Komentář: Digitální knihovna IEEE Xplore je vynikající zdroj, některé technické školy by nejspíš také projevily zájem, ale je to produkt velmi drahý. Zatím nebylo zahájeno jednání o případném konsorciu, ani o finanční nabídce, protože v první řadě je třeba zjistit zájem na ČVUT. Zcela jistě by to znamenalo finanční spoluúčast. Závěr Předložený materiál je prvním krokem procesu výběru EIZ pro ČVUT pro období po roce 2008. Celý proces pochopitelně nejvíc ovlivní vlastní zadání programu MŠMT. Do doby jeho vypsání budou probíhat jednání jak s partnery v řadě případných konsorciálních projektů, tak s dodavateli a producenty informačních zdrojů. Výsledky těchto jednání spolu s upřesňujícími návrhy budou předloženy na některé další poradě proděkanů.
Zpracovaly: Barbora Ramajzlová, Marta Machytková
11
