Díl B - Podklady pro RURÚ - vyhodnocení a zjištění stavu a vývoje území

Díl B - Podklady pro RURÚ vyhodnocení a zjištění stavu a vývoje území

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ORP VRCHLABÍ – 3. aktualizace/2014 ČÁST: PODKLADY PRO ROZBOR

UDRŽITELNÉHO ROZVOJE – VYHODNOCENÍ A ZJIŠTĚNÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ svazek B

Objednatel: Město Vrchlabí 543 01 Vrchlabí, Zámek č. p. 1 Zpracovatel: Ing. arch. František Pospíšil – Atelier URBIS 141 00 Praha 4, Hlavní 1196/30 a kolektiv Prosinec 2014

ÚAP ORP Vrchlabí / Aktualizace 2014 Rozbor udržitelného rozvoje Ing. arch. F. Pospíšil a kol., XII/2014 1

Obsah:

B.1 Horninové prostředí a geologie Geologická stavba Nerostné bohatství Perspektivy využití geotermální energie Významné geologické a paleontologické lokality Geologická rizika

4 4 6 9 12 13

B.2 Vodní režim Povrchová a podzemní voda Využití a ochrana podzemních vod

14 14 17

(B.1,2 Souhrnný popis území jednotlivých obcí z hlediska horninového prostředí, geologie a vodního režimu) 18 B.3 Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Nakládání s odpady Staré zátěže Limity využití území

23 23 24 25 25

B.4 Ochrana přírody a krajiny Úvod Chráněná území Obecná ochrana přírody Limity využití území

26 26 26 31 31

B.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Limity využití území

33 33 33 35

B.6 Dopravní infrastruktura Širší vztahy Silniční doprava Železniční doprava Vodní doprava Letecká doprava Lanová doprava Nemotoristická doprava Limity a problémy rozvoje území

36 36 36 40 40 40 41 41 41

B.7/a Technická infrastruktura / zásobování elektrickou energií Základní informace o zásobování elektrickou energií Čermná Černý důl Dolní Branná Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota

42 42 42 43 44 45 45 46 47 47


Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí

48 48 49 50 50 51 52

B.7/b Technická infrastruktura/ zásobování plynem

53

B.7/c Technická infrastruktura / obnovitelné zdroje energie

55

B.7/d Technická infrastruktura / vodní hospodářství Čermná Černý Důl / Čistá v Krkonoších, Fořt Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník / Arnultovice, Javorník Strážné Špindlerův Mlýn / Přední Labská, Labská, Bedřichov Vrchlabí

56 56 57 60 62 64 65 67 68 70 71 73 74 76 78 80 82

B.8 Sociodemografické podmínky Osídlení Sídelní struktura Sociodemografické podmínky

86 86 86 88

B.9 Bydlení Vývoj v domovním a bytovém fondu 2001–2011 Nová bytová výstavba Technický standard bydlení

95 95 98 100

B. 10 Hospodářské podmínky Základní charakteristika obvodu Odvětvová orientace zaměstnanosti Ekonomická aktivita obyvatel – situace na trhu práce Pracovní příležitosti a jejich rozmístění – dojížďka za prací

102 102 102 103 106

B.11 Rekreace a cestovní ruch Charakteristika podmínek pro cestovní ruch a Hromadná ubytovací zařízení Individuální rekreace

108 108 111 111


B.1 Horninové prostředí a geologie

Geologická stavba Geologická stavba území obce s rozšířenou působností (dále též ORP) Vrchlabí je přes relativně malou rozlohu velmi pestrá v důsledku přítomnosti žulového plutonu obklopeného různorodým metamorfovaným pláštěm a nasedajícími nemetamorfovanými sedimenty permokarbonu. Výrazná morfologická expozice terénu vedla k denudaci mladších sedimentárních pokryvů, pokud byly přítomny, s výjimkou nejmladších kvartérních sedimentů. Krkonošsko-jizerské krystalinikum pronikané centrálním plutonem má složitou vnitřní stavbu, protože je složeno z více litostratigrafických jednotek prekambrického a staropaleozoického stáří, polyfázově deformovaných během několika horotvorných pochodů. Charakteristické rysy zanechaly grenvillská, kadomská a kaledonská orogeneze, integrované do poslední variské fáze, ukončené před ukládáním permských a karbonských sedimentů v pánvích u okraje variského horstva. Horniny krystalinika jsou mohutně zvrásněny. Amplituda vrás nejrůznějších forem sahá od centimetrových po několika set metrové, patrně též izoklinální, přecházející podle některých autorů do šupinové až příkrovové stavby krystalinika. Mezi zlomovými strukturami převažují v krystaliniku směry východo-západní. Pro území ORP Vrchlabí jsou významné tzv. středokrkonošské zlomové pásmo, procházející jádrem krkonošského bloku v úrovni Pece pod Sněžkou a Vítkovic, a hlavně jihokrkonošské zlomové pásmo, sledující pohřbený okraj krkonošského bloku a projevující se v povrchových strukturách zlomovým pásmem Janských Lázní. Významně vystupují rovněž zlomy SZ – JV a SV – JZ směru. Pro popisované území je významný žalský zlom probíhající údolím Labe mezi Žalým a labskou přehradou, kde odděluje horninové sekvence velkoúpské a ponikelské skupiny. Zlomy tohoto směru lze pozorovat i v krkonošskojizerském plutonu. Krkonošsko-jizerský žulový masív variského stáří zaujímá nejsevernější část území ORP od státní hranice po svahy hřebenů hor jižně od obou zdrojnic Labe, jeho větší část vystupuje severně a západně, částečně na území Polska. (Pluton má celkovou rozlohu 1 100 km2, z toho v ČR 685 km2.) Jde o hluboce založenou intruzivní strukturu deskovitého tvaru o průměrné tloušťce asi 4–5 km prostupující nejstaršími horninami krystalinika – velkoúpské skupiny a předvariskými žulami a rulami. Z petrografického hlediska není masív příliš komplikovaný. Převládajícím typem je výrazně porfyrická středně zrnitá biotitická žula až granodiorit. Směrem do hlubších úrovní přechází do porfyrické hrubozrnné biotitické žuly. Na území ORP však převažuje drobnozrnný typ biotitické žuly přecházející až do aplitů, vycházející v pásmu podél státní hranice a na svazích klesajících k Labi a Bílému Labi, kde přechází do středně zrnité facie biotitické žuly. Žilné vyvřelé horniny pronikající plutonem jsou zastoupeny poměrně vzácně. Několik metrů mocné žíly aplitu a žulového porfyru převážně ssv.-jjz. směru vystupují místy v kontaktním dvoru při jižním okraji žulového masívu (např. na svazích Luční


a Studniční hory). Předpokládá se, že výstup plutonu vyvolaly tektonické slabiny v centru klenbovité struktury u jeho kořene, podél nichž vystupovalo magma relativně nejrychleji a nejvýše. Jak šlírovou, tak i mladší puklinovou stavbou se žulový masív výrazně přizpůsobuje stavbě svého metamorfního pláště. Jádro krystalinika kolem krkonošsko-jizerského plutonu tvoří zejména v horské části Krkonoš horniny tzv. velkoúpské skupiny hornin, řazených do středního proterozoika. Horniny tohoto komplexu jsou stratigraficky nejníže ležícím a nejintenzivněji metamorfovaným komplexem krkonošsko-jizerského krystalinika. Jsou to převážně souvrství svorů až fylitů, o mocnosti zhruba 1000 m. Na území ORP jsou to v blízkosti kontaktu s krkonošsko-jizerským plutonem především šedé sericitické fylity až svory s polohami a čočkami kvarcitů, jejichž významné těleso vystupuje v oblasti Kozích hřbetů. Další málo zastoupené horninové vložky jsou tvořeny erlány, krystalickými dolomitickými vápenci, amfibolity. Za mladší jsou považovány zelenavě šedé chlorit-muskovitické albitické svory, obsahující na rozdíl od starších vrstev biotit a granát v akcesorickém množství. Při hranici obou svorových souvrství jsou místy hojné vložky erlanů, krystalinických vápenců až dolomitů, amfibolitů, kvarcitů a grafitických břidlic. Jižně a západně od komplexu velkoúpské skupiny vystupují mladší – kambrické až svrchně proterozoické krkonošské (biotit) – muskovitické ruly. Styk rul se svory je většinou neostrý, na přechodu obou hornin bývá vyvinuta několik metrů až desítek metrů mocná zóna laminovaných okatých rul a feldspatizovaných svorů. Ruly jsou bohaté muskovitem a výrazně břidličnaté. Dříve byly pokládány za přeměněné starší granitoidy, novějšími interpretacemi jsou řazeny k metamorfovaným sedimentům. Svrchní hranici velkoúpské skupiny hornin tvoří báze diskordantně uložených transgresívních metasedimentů ponikelské skupiny – svrchnoordovické kvarcity s metakonglomeráty a silurské fylity. Ponikelská skupina o celkové mocnosti kolem 300 m je členěna na tři základní souvrství: • nejstarší souvrství sericitických kvarcitů s ojedinělými metakonglomeráty, • nadloží souvrství grafit-sericitických fylitů, ve vyšších polohách s metalydity a jemnozrnnými kvarcity, • nejmladší souvrství chlorit-sericitických fylitů, ve spodní části s krystalickými vápenci až dolomity, kvarcity, porfyroidy a zelenými břidlicemi. Na území ORP Vrchlabí vystupují horniny ponikelské skupiny východně od toku Labe jižně od Špindlerova Mlýna a severně od Vrchlabí vybíhá úzký pás hornin ponikelské skupiny k východu. Převažují grafit-sericitické fylity doplňované jižně od Špindlerova mlýna metalydity, grafitickými kvarcity a sericitickými kvarcity, východně od Labe a severně od Vrchlabí zejména chlorit-seritickými fylity. Vzácněji vystupují menší polohy zelených břidlic a tektonicky integrovaných rul mladšího proterozoika. Mezi Horním Lánovem a Černým Dolem vystupuje větší těleso krystalických vápenců. Jižně od území krystalických břidlic nastupují sedimenty podkrkonošské permokarbonské pánve. Jedná se souborně o kontinentální limnické uloženiny karbonu a permu (a paleontologicky nedoloženého triasu) ve statigrafickém rozpětí vestfál – autun o mocnosti až 1 000 m. Na území ORP Vrchlabí zasahují následující litostratigrafické jednotky: Nejspodnější část sledu je tvořena kumburským souvrstvím, které počíná vestfálem D a je ukončeno stefanem A. V souvrství se rozlišují dva členy: spodní brusnické vrstvy jsou tvořeny převážně aleuropelity s hlízami karbonátů, dále oligomiktními slepenci a pískovci. Svrchní štikovské arkózy jsou


načervenalé až hnědé horniny klasifikované jako arkózy a arkózové pískovce. Syřenovské souvrství je stratigraficky omezeno na stefan B a po jeho uložení následovalo přerušení sedimentace. Syřenovské souvrství lze rozdělit na dva oddíly: spodní oddíl je budován bazálními arkózami nebo pískovci a aleuropelity s uhelnými slojemi syřenovského souvrství. Svrchní oddíl začíná černošedými jílovci s laminami tonsteinů a nad nimi se nachází komplex šedých prachovců s vložkami pískovců a arkózových pískovců. Spodní hranice následujícího semilského souvrství fluviatilně lakustrinního původu je transgresivní, sedimentace probíhala během stefanu C. Obecně lze celý komplex rozdělit na tři oddíly, které mají v jižní a severní části pánve odlišný vývoj. V s. části převažují psefity a psamity a přítomen je štěpanicko-čikvásecký uhelný obzor tvořený prachovci, pískovci a jílovci se slojkami uhlí až 30metrové mocnosti. Vrchlabské souvrství (stáří autun) je rozdělováno na spodní staropacké pískovce a svrchní čistské pískovce. V severní části pánve převažují aleuropelity červené barvy s konkrecemi karbonátů. V aleuropelitech jsou uloženy prachovce, jílovce, pískovce, bitumenní pelity a lavice vápenců rudnického obzoru. Prosečenské souvrství (autun) reprezentuje velmi jemnozrnnou jezerní sedimentaci červených aleuropelitů, místy s polohami vápenců. Na bázi jsou zachovány vložky vulkanogenních hornin (tufů a tufitů). Poměrně hojná jsou v podkrkonošské pánvi tělesa vulkanitů převážně spodnopermského stáří. Jedná se jak o intruzívní, tak především ložná tělesa a subaerické výlevy láv. Petrograficky náleží jak k bazaltoidním horninám, známým někdy jako melafyry, tak kyselejším, označovaným jako křemenné porfyry a porfyrity. Ještě běžnější je výskyt jejich tufů a tufitů. Subsekventní magmatické horniny jsou reprezentovány ložními žilami a subaerickými příkrovy bazaltových a andezitových hornin v komplexech sedimentů spodnopermského stáří. Stejného stáří jsou i kyselé vulkanity. Kvartérní sedimenty jsou v celé oblasti nejčastěji zastoupeny běžnými fluviálními uloženinami v inundačním území toků a deluviálními a fluviodeluviálními polygenetickými svahovými sedimenty. Ve vrcholových partiích hor jsou specifickými kvartérními sedimenty rašeliny a kongelifrakční kamenitá až bloková eluvia až deluvia. V nižších partiích ORP Vrchlabí se kolem toků objevují fluviální uloženiny vyšší terasy.

Nerostné bohatství Evidence a správa nerostného bohatství Za nerostné bohatství státu jsou považována výhradní ložiska nerostů (ložiska vyhrazených nerostů podle horního zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění, nebo ložiska nevyhrazených nerostů, která byla klasifikována jako vhodná pro průmyslové využití). Pro výhradní ložiska je příslušným Obvodním báňským úřadem stanoven dobývací prostor s funkcí změny využití území ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., zakládající právo organizace, které byla svěřena jeho správa, k využívání ložiska. Za dobývací prostor i za vytěženou surovinu organizace platí stanovené poplatky odváděné státu a obcím, na jejichž katastru dobývací prostor leží. Zároveň musí být pro výhradní ložisko stanoveno Ministerstvem životního prostředí chráněné ložiskové území, zajišťující možnost jeho využívání v budoucnosti tím, že znemožňuje vznik nových střetů zájmů v CHLÚ, které by využívání ložiska bránily. Využívání nerostného bohatství sleduje Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím evidence objemů těžby ložisek, zajišťované Českou geologickou službou – Geofondem ČR a kontrolované státní báňskou správou.


Ložiska nevyhrazených nerostů jsou po příslušném prozkoumání rovněž evidována, jsou však v majetkovém smyslu vedena jako součást pozemku, pod kterým leží. Jejich využívání je tedy vlastnickým právem majitele pozemků, povolení těžby však stejně jako v případě výhradních ložisek podléhá procesu schválení předloženého plánu využití ložiska Obvodním báňským úřadem a posouzení vlivů využívání ložiska na životní prostředí. Evidence využívání je obdobná jako u výhradních ložisek.

Omezující okolnosti pro využití ložisek nerostných surovin Omezení využívání nerostných surovin pramení ze střetů s dalšími veřejnými zájmy. Těmi jsou střety s ochranou zemědělské půdy nebo půdy určené k plnění funkcí lesa, zdrojů vody, přírody a krajiny, ovzduší, veřejného zdraví, kulturních a uměleckých památek a ochranou cizího majetku. Tato ochrana je zajištěna složkovými zákony ochrany životního prostředí, zákony k ochraně veřejného zdraví a hygienickými předpisy, zákonem na ochranu památek a majetkoprávními zákonnými předpisy. Pro území ORP Vrchlabí je nejvýznamnějším regulativem pro využívání ložisek nerostných surovin Krkonošský národní park a další maloplošná chráněná území přírody v jeho hranicích, území soustavy NATURA 2000 a Chráněná oblast přirozené akumulace vod Krkonoše, na jejichž území jsou pro využívání ložisek stanoveny omezující podmínky až po zákaz využívání. Pro národní park platí ustanovení § 16, odst. (1): Na celém území národních parků je zakázáno – písm. m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku. Protože území ostatních ochranných území se od území KRNAP v podstatě neliší, není třeba uvažovat jiné omezující podmínky.

Historie a perspektivy využívání rudních ložisek a ložisek energetických surovin Velkou pozornost zpravidla vyvolává těžba rudních ložisek pro odlišnost jejich složení od běžných hornin. Ložiska rud a bituminózních břidlic na území ORP Vrchlabí tomto kraji měla i v minulosti pouze lokální význam a dnes jsou pouze historickou záležitostí. Měděné rudy tvořené sulfidy a karbonáty byly těženy ze zrudnění doprovázejícího bituminózní břidlice a jílovce permokarbonu v Rudníku a Horní Kalné. Pokusy o obnovení těžby těchto rud v minulém století nebyly úspěšné. Těženy byly také např. magnetitové rudy v okolí Špindlerova Mlýna (spolu se sirníkovými rudami mědi) a Vrchlabí. Ve Svatém Petru u Špindlerova Mlýna bylo těženo rovněž polymetalické ložisko stříbra a mědi, v novější době poskytující ale hlavně baryt, který byl předmětem těžby v padesátých letech minulého století. Bituminózní hořlavé břidlice s obsahem organické hmoty většinou jen pod 10 % byly využívány zpravidla spolu s uhlím (po vypálení jako hnojivo), též pro výrobu svítiplynu. V současnosti a blízké budoucnosti není jejich využití reálné, později by snad mohly být petrochemickou surovinou. Samostatný vývoj mělo vyhledávání a využívání ložisek uranu, kterému byla v druhé polovině minulého století věnována mimořádná pozornost a prostředky. V rámci průzkumu bylo vytěženo malé ložisko uranu v Labské u Špindlerova Mlýna. Nalezené indicie uranového zrudnění nemají do budoucna žádný význam.


V období plánovaného hospodářství byly vymezeny poměrně rozsáhlé plochy prognózních zdrojů polymetalických rud Z9066300 Podkrkonošský perm a Z9070700 Krkonoše – Vrchlabsko (spolu s fluoritem), zasahující v různé míře na území ORP Vrchlabí, které byly po revizi provedené Českou geologickou službou pro svou nekonkrétnost zrušeny. Výjimečné postavení má prognózní zdroj polymetalických stříbrných rud v Černém Dole, vázaný na bývalou těžbu prováděnou různými způsoby. Z uvedených dat je zřejmé, že potenciál využití rud je na Vrchlabsku dosti omezený a jeho využití není ani v dlouhodobém horizontu reálné. Baryt a fluorit jsou zpravidla hydrotermálního původu, tudíž často spjaté s výskytem hydrotermálních rud jako v případě ložiska Svatý Petr, jsou proto uvedeny v této kapitole.

Historie a perspektivy využívání nerudních ložisek a ložisek stavebních surovin Významnou nerostnou surovinou na území kraje jsou karbonátové suroviny. Historie těžby karbonátů v Podkrkonoší sahá podle dochovaných údajů až do 16. a 17. století. První lomy pro místní vápenky zde prokazatelně vznikaly v 18. a 19. století. Krkonošské vápno bylo známo nejen v Čechách, ale i v sousedním Německu, kam je rozváželi místní vápeníci. Úpadek těžby nastal až po roce 1945 především z důvodu nedostatku pracovních sil v pohraničí. Ložiska většinou tvoří čočky v horninách krkonošského krystalinika. Nejdůležitější je (i historicky) ložisko dolomitů až vápnitých dolomitů B3179000 Lánov. Tvořeno je čočkou krystalického dolomitu ve fylitech a břidlicích krkonošského krystalinika. V současné době se z dolomitu ložiska vyrábějí hnojivé a krmné moučky, drtě a z horších partií drcené kamenivo (štěrk). V budoucnu by se mohlo s partiemi kvalitnější suroviny v severní části ložiska počítat i pro výrobu dolomitických vápen, žáruvzdorných hmot a odsiřování. Ložisko je největší a nejperspektivnější zdroj kvalitního dolomitu v celé ČR. Vytěžený dolomit se využívá jako kamenivo, dále do maltových směsí, pro výrobu mletých vápenců na odsiřování emisí elektráren a filerů do obalovaných směsí. Zásoby ložiska při zachování současného objemu těžby jsou dostatečné ještě pro stovky let. Problematické je jeho umístění v ochranném pásmu Krkonošského národního parku, kvůli kterému je tolerance vůči negativním projevům těžby přirozeně nižší. Dosavadní povolení na základě rozhodnutí OBÚ pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, které nabylo právní moci dne 6. 2 2013 (č.j. SBS 35060/2012/09/4) dovoluje těžbu do 15. 2. 2033. Dalším dlouhodobě těženým ložiskem je Černý Důl. Stěnovým lomem se dobývají vápence již téměř 100 let. Ložisko je dnes téměř vydobyto, jeho životnost se předpokládá již jen přibližně 10 let. Stejně jako ložisko Lánov leží v ochranném pásmu KRNAP a další zásoby vápence jsou vedeny v kategorii vázaných, takže je nelze využívat beze změny tohoto statutu, kterou nelze předpokládat. To potvrzuje případ ložiska vápenců Strážné, ležícího přímo v KRNAP, na kterém byla z toho důvodu v roce 1972 ukončena těžba a zbylé zásoby byly počátkem roku 1998 odepsány, takže ložisko již není vedeno ani mezi zrušenými. Řada ostatních geologicky prozkoumaných ložisek využívána není. Jedná se jednak dolomity a vápence vyhodnocené jako dekorační kameny (mramory) nebo vhodné pro výrobu drceného kameniva. Většinou leží ve stejné statigrafické pozici jako obě využívaná ložiska a také ve stejné pozici vůči KRNAP. Jejich přehled je uveden v následující tabulce: Číslo ložiska B 3038900 B 3039200

Název ložiska Horní Lánov Vrchlabí-lom Adolf

stav využití dosud netěženo dřívější povrchová

surovina KA VA VZ KA VA VZ


B 3039300 Prostřední Lánov-Biener.b. dřívější povrchová DL KA VA VZ B 3039500 Horní Vrchlabí-Peklo dosud netěženo KA VA VZ B 3039700 Horní Lánov-východ 2 dřívější povrchová KA VA VZ B 3039900 Horní Lánov-východ 1 dosud netěženo DL KA D 3039100 Horní Lánov-sever dosud netěženo KA VA VZ N 5240500 Horní Lánov-západ dosud netěženo KA VA VZ N 5240600 Horní Lánov-U drtírny dřívější povrchová DL KA Z 3039000 Horní Lánov-Vápenický potok dosud netěženo KA VA VZ Z 3039400 Horní Vrchlabí-U silnice dosud netěženo KA Z 3039800 Horní Lánov-U drtírny dřívější povrchová DL KA Z 3094400 Horní Lánov dřívější povrchová SK Z 3202200 Horní Lánov-západ dosud netěženo KA VA VZ Vysvětlivky k tabulce: Písmena u čísla ložiska znamenají: B – bilancovaná ložiska (výhradní); D – evidovaná ložiska (nevýhradní); N – nebilancovaná ložiska (výhradní i nevýhradní); Z – zrušená ložiska. Symboly ve sloupci surovina znamenají: DL – dolomit; KA – kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu; SK – stavební kámen; VA – vápence a cementářské suroviny; VZ – karbonáty pro zemědělské účely

Z tabulky je patrno, že ložiska buď již byla těžena a těžba byla ukončena, nebo je ložisko pouze prozkoumáno a k jeho praktickému využití zatím nedošlo. Lze to vysvětlovat nedostatečným zájmem o surovinu, kterou mohou ložiska poskytnout, ale také nezájmem investorů o otvírku ložisek, protože leží vesměs v ochranném pásmu KRNAP a lze tudíž očekávat značné střety zájmů s ochranou přírody a krajiny. Tato situace se do budoucna patrně nezmění, takže s využitím uvedených ložisek nelze v dohledné době počítat. Totéž platí o případném využití prognózních zdrojů, které byly ostatně zrušeny pravděpodobně právě z uvedeného důvodu: Číslo prognózního zdroje Z 9219600 Z 9219700 Z 9220400 Z 9313100

Název prognózního zdroje Horní Lánov Lánov-západ Horní-Za Továrnou Vrchlabí-Na Šibenici

Surovina VA VA KA TZ

Přes nepopiratelný význam území ORP Vrchlabí jako zdrojové oblasti kvalitního kameniva a dalších produktů, které je možno z kvalitních karbonátů vyrábět, včetně pro čistotu ovzduší nezbytných mletých karbonátů pro odsíření spalin uhelných elektráren, se jeví jako dominantní fenomén přítomnost KRNAP a jeho ochranného pásma, který nedovolí využívání ložisek pravděpodobně mimo již otevřené a dlouhodobě využívané ložisko Lánov. Tomu nebudou bránit ani chráněná ložisková území, vyhlášená Ministerstvem životního prostředí pro všechna popsaná výhradní ložiska (včetně ložiska Strážné), pokud se dramaticky nezmění vztah společnosti k ochraně přírody a těžbě nerostných surovin, která je vnímána jako aktivita k přírodě nepříznivá.

Perspektivy využití geotermální energie Zdroje geotermální energie lze obecně dělit na nízkoteplotní a vysokoteplotní, nastupující od teploty cca 140 oC. Nízkoteplotní geotermální energie je vhodná pouze pro vytápění, využití vysokoteplotních zdrojů geotermální energie je možné také pro výrobu elektrické energie. Zdroje vysokoteplotní energie jsou však u nás pouze ve větších hloubkách několika km a jsou málo probádány. V poslední době se však výrazně zvýšil zájem o jejich využívání a v ČR je v různém stadiu přípravy několik projektů zaměřených na využití vysokoteplotní geotermální energie. Lze očekávat, že v případě úspěchu prvních projektů a s narůstajícími zkušenostmi s tímto zdrojem energie, dojde k jeho rozvoji, protože po úvodních relativně vysokých nákladech na vyhloubení hlubokých vrtů je provoz


geotermálních elektráren a výtopen velmi laciný. Povzbudivých výsledků bylo v poslední době dosaženo v polské části krkonošsko-jizerského krystalinika a rovněž v české části se připravuje několik projektů. Již v roce 1998 byla pro MŽP zpracována „Studie možností využití geotermální energie v ekologicky exponovaných územích“, zahrnující i KRNAP. Je v ní mj. sestaven přehled pozitivních a negativních geofaktorů pro využití geotermální energie na území KRNAP, který je možno aplikovat i na území ORP Vrchlabí. Jako pozitivní vlivy jsou označeny: a) přítomnost struktur, zejména zlomových, hlubšího dosahu, které představují přednostní úseky proudění tepla z hloubky, b) relativně zmenšenou tloušťku kůry v jižní části oblasti a relativní blízkost Mohorovičičovy diskontinuity (MOHO), c) relativně nižší nadmořskou výšku (třeba i v horských údolích), d) přítomnost krkonošské žuly, zejména drobnozrnné facie, obecně známé zvýšenou radioaktivitou (10–12 ppm U), e) přítomnost žilných vyvřelin – alkalických žul v oblasti Rýchor, známých vysokou radioaktivitou srovnatelnou s durbachity Českého masívu, f) území s recentní hydrogeotermální aktivitou a s přívodními drahami hydrotermálních vod, g) území s fosilní geotermální aktivitou, reprezentovanou hydrotermálními rudními žilami nebo jinými rudními tělesy vzniklými z rudonosných geotermálních fluid (teploty těchto rudonosných roztoků jsou známy z geotermometrických výzkumů a pohybují se do 180 oC), h) přítomnost hydrogeologických struktur s výskytem vyšších obsahů oxidu uhličitého ve vodách, i) území tvořené metamorfity, v jejich podloží v hloubce do 2–3 km vystupuje krkonošská žula. V tomto podloží tvořeném krkonošskými žulami pak jsou zvláště důležité apikální, vrcholové partie žulových elevací, zjištěných v reziduálním tíhovém obraze a někdy spojené i s výskyty rudních ložisek, j) území prohřáté vulkanickými procesy, zejména neovulkanickými, a místa přívodních drah i výskytů neovulkanitů představující zlomové struktury hlubokého, až korového dosahu. Někdy tento vulkanismus souvisí i s hydrotermálními roztoky, jako např. 3. vývojové (tzv. opálové) stadium na ložisku fluoritu a barytu v Harrachově. Za negativní vlivy jsou považovány: a) oblasti větší mocnosti kůry a větší vzdálenosti od MOHO, b) polohy na úbočích a na vrcholových partiích hor, c) přítomnost metamorfitů (svorů a fylitů) s izolačními vlastnosti, málo porušenými zlomy nebo hlubšími zlomovými pásmy a s nepříznivými úklony foliačních ploch, d) přítomnost ortorul vyznačujících se nízkou radioaktivitou, e) přítomnost metamorfitů, v jejichž podloží nevystupuje krkonošský granit.

Možnosti nízkoteplotní geotermální energie Tento druh energie se získává tepelnými čerpadly, využívajícími různé zdroje. Za geotermální je možno označit zdroj tepla z hornin, podzemní vody nebo z půdních vrstev. Použití konkrétního systému využívání geotermální energie musí být posouzeno a projektováno podle skutečných poměrů na každé lokalitě a v závislosti na podmínkách využití. Je možné konstatovat, že pro každou lokalitu lze nalézt vhodné řešení, protože tepelné čerpadlo se kombinuje s jiným bivalentním zdrojem.


Limitujícím faktorem je pochopitelně cena tepelných čerpadel ve vztahu k ceně energií, která dosud nedovolovala větší rozvoj tohoto způsobu vytápění. Měnový hendikep však ve srovnání s evropskými státy, ve kterých se tepelná čerpadla významně uplatňují jako alternativní zdroj tepla pro domácnosti a malé provozy, již pominul, naopak ceny energií vytrvale rostou a nedá se předpokládat nástup opačného trendu. Území ORP Vrchlabí s relativně rozptýlenou zástavbou, citlivými ekosystémy a vhodným geologickým podložím se jeví pro využití nízkoteplotních zdrojů geotermální energie jako velmi vhodné. Modelově byly dokonce propočteny možnosti reálného využití pro 3 obce, z nichž Strážné je součástí ORP Vrchlabí a Vítkovice s Maršovem leží nedaleko jejich hranic, a pro Pomezní boudy. Ve všech případech propočty prokázaly dostatečnou kapacitu nízkoteplotní geotermální energie pro pokrytí potřeb tepla již v systému voda – voda, pouze ve vyšších oblastech je vhodnější nebo nutné použití dražšího systému země – voda. V případě Strážného bylo konstatováno, že zástavba je převážně rozptýlená a protože jednotlivé lokality jímání zemského tepla budou od sebe vzdáleny více než několik desítek metrů, je možné počítat s odběrem zemského tepla hornin podle potřeb jednotlivých objektů. Generálně se při uplatnění bilaterárních zdrojů v kombinaci s tepelným čerpadlem odhaduje potřeba zemského tepla primárního zdroje na 18 kW, což pro vytápění uvažovaných 30 objektů představuje celkovou potřebu 540 kW. To je přibližně dvojnásobek horninového tepelného potenciálu, což lze z energetického hlediska akceptovat s ohledem na rozptýlenost odběru bez nebezpečí prochlazení horninového masívu, ke kterému by mohlo dojít jen v dlouhém časovém horizontu několika set let.

Možnosti vysokoteplotní geotermální energie Využití vysokoteplotní geotermální energie z větších hloubek zemské kůry vyžaduje detailní geologickou a geofyzikální analýzu hlubinných struktur, která pro zájmové území nebyla dosud s dostatečnou lokální precizací provedena. Z přehledu pozitivních geofaktorů však lze obecně soudit, že se nalezení lokality s kombinací vhodných vlastností, zajišťujících vysokou pravděpodobnost dosažení dostatečného zdroje geotermálního tepla, jeví i v okolí Vrchlabí jako reálné. Máme na mysli přítomnost hluboko zasahujících zlomových pásem, vulkanických hornin, hydrotermálního zrudnění, pramenů termálních vod a geofyzikální indicie přítomnosti apikálních struktur granitů v hloubce v zóně styku krystalinika permokarbonského sedimentárního pokryvu. Systém získávání tepla ze zemských hlubin využívá hluboké vrty, kterými se vhání studená voda do podzemí, kde se v přirozeně vzniklém podzemním výměníku ohřívá na dostatečnou teplotu a čerpá zpět na povrch, kde je využívána buď k výrobě elektrické energie nebo k vytápění. Zejména druhý způsob využití je, a v budoucnosti pravděpodobně bude ještě více vítaný, protože transport elektrické energie z místa výroby do místa spotřeby je mnohem snazší, než transport tepla nebo médií pro jeho výrobu. Geotermální tepelný zdroj je přitom po celou dobu provozu zcela bez exhalací látek škodlivých životnímu prostředí a veřejnému zdraví.


Významné geologické a paleontologické lokality V oblasti krkonošského krystalinika jsou za geologicky významné lokality považovány především skalní defilé aj. výchozy hornin registrované Českou geologickou službou. Jsou to: Petrologická lokalita Přední Labská, kde v zářezu cesty v údolí Labe jsou odkryté chloritickomuskovitické fylity až svory dokazující intenzivnější metamorfózu hornin mladšího paleozoika, při které došlo i k albitizaci. Ambity, které jsou několik mm velké a mají výrazný postkinematický charakter, nesporně nahradily metasomaticky slídnatou základní hmotu. Labská soutěska v úseku 1,5 km V od kóty 925 Janský vrch a 1-2 km ZSZ od kóty 958 Herlíkovický Žalý tvoří skalní defilé krkonošského krystalinika. Skalní defilé u Vrchlabí v silničním zářezu západně od města, 1,7 km z od centra (západní obchvat). V severní části defilé vystupují sericiticko-chloritické fylity s vložkami grafitických fylitů a čočkami sekrečního křemene. Jsou protkány křemennými žílami nebo žílami tvořenými křemenem a živcem (ponikelská skupina krystalinika). Na krystaliniku leží bazální sedimenty karbonu a posléze semilského souvrství – červenohnědé nevytříděné, většinou hrubozrnné slepence se semiangulárními až angulárními valouny, poté sekvence střídajících se prachovců, pískovců a slepenců. V nadloží semilského souvrství následují uloženiny spodní části vrchlabského souvrství – rudnického obzoru. Převládají tmavošedé a zelenošedé prachovité jílovce, prachovce a podřízenější prachovité pískovce. V několika metrových polohách v nich jsou uloženy bituminózní karbonátické jílovce s lavicemi šedých dolomitických vápenců až dolomitů, většinou také bituminózních. Z těchto hornin byla získána bohatá fosilní flóra, sporové společenstvo a zbytky fauny. Časté jsou karbonátické (kalcit, dolomit) hlízovité konkrece. V podloží rudnického obzoru byly zjištěny 4 slabé polohy tufů, resp. tufitů a uprostřed jednotky asi 45 m mocná poloha červenohnědých aleuropelitů. Zářez Klínového potoka s obřími hrnci a skalnatými prahy v muskoviticko-albitických svorech až fylitech velkoúpské skupiny krkonošského krystalinika. Dolní Dvůr – Hádek označuje dlouhý zalesněný hřbet se skalním defilé odkrývajícím kontakt ortorul a kvarcitů. Skalní stěna u Kláštěrské Lhoty na levém břehu Labe, dlouhá 300 m a vysoká 20 m odkrývá typový profil prosečenského souvrství s hnědočervenými prachovci a prachovitými jílovci, slabě vápnitými, s podřízenějšími polohami jemnozrnných pískovců. Další geologické zajímavosti vznikly hornickým působením člověka: Lokalita Tetřeví boudy označuje zachovaný lůmek používaný jako hliniště, ve kterém jsou odkryty silně jílovitě zvětralé granát-muskovitické svory. Mají místy čočky a proužky sekrečních křemenů. Po bývalém dole na železnou rudu Svatá trojice u Godrových domků, asi 600 m VSV od mostu přes Kotelský potok zůstala nepřístupná štola a stopy po povrchovém dobývání (pinky). Dobývky jsou vázány na zelené masivní erlány, které přecházejí do skarnů, nečistých krystalických vápenců a zelených břidlic.


Dvě průzkumné štoly s odvaly Černý Důl u odbočky cesty od řeky Čistá ke Kolínské boudě odkrývají tektonické rozhraní mezi ortorulami a erlány; je to významná mineralogická lokalita, proslulá zejména nálezy nových minerálů. Lokalita proslula nálezem nových minerálů ze skupiny arsenidů. Lom Hříběcí Budy u Strážného poskytoval tzv. vrchlabský mramor – jemnozrnný, buď tmavě šedý, nebo čistě bílý, také narůžovělý nebo krémový krystalický vápenec, který má hnědé, růžové, zelené a (bílý typ) žluté žilky, bílé, zelené a šedé pruhy, tmavé skvrny a šedé obláčky. K lomu Strážné jsou vázány jeskyně v krystalických vápencích; lom byl vyhlášen za přírodní památku pro výskyt obojživelníků a plazů. Jiřičkův lom na severním okraji Dolní Kalné Dolní Kalné poskytuje dobře patrný profil sedimentárních hornin kalenského obzoru (prosečenské souvrství) charakterizované modrošedými pískovci, prachovci a jílovci s polohami bituminózních slínovců s rohovci; ve slínovcích se nacházejí zbytky ryb, zejména šupiny a zbytky rostlin. Na odvalech bývalého dolu Adam na měděné rudy u Horní Kalné se v bituminózních slínovcích nacházejí fosilie ryb a obojživelníků.

Geologická rizika Za rizikové faktory, spojené s geologií území je možno pokládat: • vysoké radonové riziko v území krkonošsko-jizerského žulového masivu a lokálně v dalších místech s nadprůměrným obsahem uranu jako hostitele radia, • aktivní sesuvy, ale také potenciální sesuvná území na strmých svazích s nepříznivými úklony vrstevnatosti, břidličnatosti nebo kliváže hornin subparalelních s úklonem svahu, • přítomnost poddolovaných území v oblasti bývalé těžby měděných a polymetalických rud. Dlouhodobé ovlivnění životního prostředí může přinášet přítomnost odvalů rudních ložisek se zvětrávajícími sulfidy, vedoucí až k extrémnímu snížení pH vody a uvolňování těžkých nebo toxických (arsen, olovo) kovů do vody. Velikost ložisek a objemy bývalé těžby, stejně jako minerální složení rud a okolorudních přeměn hornin ale nezakládají v území ORP Vrchlabí důvod k vážnému znepokojení.


B.2 Vodní režim

Povrchová a podzemní voda Hydrologie Převážná část území ORP Vrchlabí patří do povodí Labe. Hlavní rozvodnice mezi Labem a Odrou (tj. úmořím Baltského a Severního moře) probíhá v podstatě souběžně se státní hranicí. Rozvodnice s Jizerou je v horské části území v podstatě shodná s hranicemi katastrů Špindlerova Mlýna a severní části Vrchlabí, v nižších polohách ustupuje k západu. Labe pramení v nadmořské výšce 1 387 metrů v rašeliništi na Labské louce, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu. Mezi městy Špindlerův Mlýn a Vrchlabí protéká úzkou Labskou soutěskou, víceméně jižním směrem. Nejvyšším vodopádem v Česku, 148 metrů, je Pančavský vodopád, který padá ze skalnaté hrany karu z Pančavské louky do Labského dolu. Číslo hydrologického pořadí pramenné části Labe odpovídá významu Labe: 1-01-01-001. Spolu s povodím Bílého Labe odvádí Labe vodu z vrcholové části hor z plochy více než 37 km2. Spolu s cca 12 km2 rozlehlým povodím Svatopetrského potoka a povodími dalších menších přítoků o celkové rozloze cca 52 km2 zajišťuje dostatečnou vodnost přehrady Labská pod Špindlerovým Mlýnem. U soutoku s Čermnou jižně od Hostinného je plocha povodí samotného Labe již 300 km2 (číslo hydrologického pořadí 1-01-01-039). Čermná s přítoky (číslo hydrologického pořadí 1-01-01-050) odvodňuje dalších téměř 106 km2. Průtočná množství vody v tocích úzce souvisejí s množstvím srážek, protože prameny a infiltrace do toků z mělkých kvartérních kolektorů jsou saturovány takřka výhradně srážkovou vodou. Průměrný úhrn srážek se pohybuje v širokém rozpětí hodnot, stoupá a klesá přibližně podle nadmořské výšky, např. srážkoměrná stanice Špindlerův Mlýn – přehrada (691 m n. m.) vykazuje dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek 1 191 mm, Hostinné (351 m n. m.) 715 mm. Podobně kolísají i teploty, které však nemají závažný vliv na množství vody v tocích.

Hydrogeologie Podle hydrogeologické rajonizace (Olmer – Kessl a kol. 1990) je posuzovaný prostor rozdělen mezi hydrogeologické rajóny 641 – Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor a 515 Podkrkonošská pánev. Pro dané území je charakteristický až extrémně vysoký podzemní odtok >10 l.s-1.km2, který směrem k J postupně klesá na 5–7 l.s-1.km2 resp. 3 – 5 l.s-1.km2 v horninovém prostředí podkrkonošské pánve (Krásný a kol. 1981), a to v souladu s klesající nadmořskou výškou a změnou geologického fundamentu. Vysoký podzemní odtok se projevuje rychlým odvodněním mělkého puklinového kolektoru v oblastech hřebenů Krkonoš. Tato zákonitost ale neplatí v oblasti rašelin.


Hydrogeologická prozkoumanost území je nerovnoměrná, hydrogeologické vrty jsou situovány převážně do údolí povrchových toků v osídlených oblastech. Hydrogeologii podkrkonošského permokarbonu shrnul ve své práci Skořepa a kol. (1978), knižní publikace Geologie Krkonoš a Jizerských hor (Chaloupský a kol. 1989) obsahuje kapitolu popisující hydrogeologické vlastnosti krystalinických hornin. Regionálně je hydrogeologie zpracována ve Vysvětlivkách k Základní hydrogeologické mapě ČSSR, 1 : 200.000 (Jetel a kol. 1986), případně k jednotlivým Hydrogeologickým mapám ČR (1 : 50.000). Ostatní práce mají zcela lokální charakter, různou kvalitu a zabývají se zabezpečením vodních zdrojů pro obce nebo jednotlivé objekty. Z hydrogeologického hlediska jsou v zájmové oblasti zastoupeny pouze dvě, resp. tři hydrogeologické jednotky: hydrogeologický masív, který tvoří metamorfované horniny krkonošského krystalinika a granitoidní horniny krkonošsko-jizerského žulového masívu a permokarbonské sedimenty podkrkonošské pánve. V pouze omezené míře a bez podstatného hydrogeologického významu jsou přítomny kvartérní uloženiny. V hydrogeologickém masivu, tzn. v horninách krkonošsko-jizerského žulového masívu a krkonošského krystalinika, lze obecně vyčlenit mělký oběh podzemní vody vázaný na pokryvné útvary (deluvia či deluviofluviální uloženiny) se svrchní zónou připovrchového zvětrání a rozpojení puklin a hlubší oběh podzemních vod s koncentrací oběhových cest ve zlomových pásmech. Hlubší oběh podzemních vod je na rozdíl od mělkého oběhu v připovrchové zóně lokální, zpravidla se vyskytující v mladých erozních údolích. Lze tedy vymezit v hydrogeologickém masivu dva kolektory: 1) svrchní mělký kolektor v kvartéru a připovrchové zóně rozpukání a rozvolnění hornin (do 10 m), 2) spodní puklinový kolektor v hloubkách kolem 20–30 m. Zásadní význam pro kvantitu podzemních vod v horninovém prostředí hydrogeologického masivu má srážková infiltrace, resp. výše srážkových úhrnů. Infiltrované atmosférické srážky, či spíše zasáklá podzemní voda se akumuluje či gravitačně odtéká po puklinách či tektonických zónách k místům drenáže (zahloubená erozní údolí nebo koryta povrchových toků). Obvyklá je volná hladina podzemní vody zachycená v hloubce zpravidla do 4–5 m pod povrchem, často i hlouběji, nebo také vůbec. Sklon hladiny podzemní vody resp. směr proudění je určen k místním erozním bázím, jež tvoří povrchové toky. Pouze výjimečně je průzkumnými vrty naražena mírně napjatá hladina podzemní vody s negativní výtlačnou úrovní. Horninové prostředí hydrogeologického masivu je odvodňováno skrytou infiltrací do místních erozních bází (povrchové toky) či drobnými, většinou suťovými prameny s vydatností několika desetin l.s-1, ojediněle s vydatnostmi nad 1 l.s-1. Hlavní horninové typy hydrogeologického masívu tvoří prostředí s převažující nízkou transmisivitou (ve smyslu Krásného 1986), avšak s lokálně značně vysokými vydatnostmi vrtů či studní. Z vodohospodářského hlediska je většina zájmového území vhodná pro menší odběry pro místní zásobování jednotlivých objektů. Výjimkou jsou prameny či prameniště vysokých vydatností drénující plošně rozsáhlá území vyšších poloh Krkonoš. Podle Kadlecové (1992) vykazuje zóna rozvolnění hornin krkonošsko-jizerského krystalinika řádově vyšší propustnost (T mezi 3,2.10-5 – 1,6.10-3 m2.s-1) než u krkonošského plutonu. Celková mineralizace podzemních vod hydrogeologického masívu je nízká, pohybuje se v rozmezí 0,03 g.l-1-0,3 g.l-1. Nejčastěji prokázaný je chemický typ vod Ca-HCO3 až CaMg-HCO3SO4. Lokálně se vyskytuje oproti limitům mírné zvýšení obsahu dusičnanů, železa a manganu. Poměrně vysokou radioaktivitu (222Rn) 1600-2400 Bq.l-1 vykazují vrty a prameny v žule severně od Špindlerova Mlýna.


Podzemní voda ve vysokých nadmořských výškách (nad 1000 m) má velmi nízkou mineralizaci 0,03 až 0,11 g.l-1. Mělké a hlubší objekty se v tomto ohledu liší jen nevýznamně. Vyšší mineralizaci než je obvyklé, kolem 0,2 g.l-1, mají vápence. V limnických permokarbonských horninách podkrkonošské pánve se hladina podzemní vody ve svrchním kolektoru pohybuje v hloubkách od 5 do 10 m pod povrchem. Pravidlem je volná hladina, avšak není výjimkou výskyt mírně napjaté hladiny podzemní vody s negativní výtlačnou úrovní. Stejně jako v horninovém prostředí hydrogeologického masívu je významnější oběh vod s převahou puklinové propustnosti omezen na připovrchovou zónu rozvolnění hornin zasahující do hloubky cca 40 m (Jetel a kol. 1986). Připovrchový kolektor je sycen především srážkami, pouze nepatrně infiltrací z povrchových toků či přetokem z bočních a podložních hornin hydrogeologického masivu. Pod hloubku s intenzívním oběhem vod (tzn. cca 40 m) klesá podíl puklinové propustnosti na úkor průlinové porozity. Se vzrůstající hloubkou dochází k prokázanému poklesu průměrné propustnosti resp. filtračních parametrů. K drenáži podzemních vod z permokarbonu dochází převážně skrytou infiltrací do povrchových toků. Drenáž uskutečňovaná prostřednictvím pramenních vývěrů je na rozdíl od hydrogeologického masivu výjimečná. Horninové prostředí permokarbonu je charakteristické střední transmisivitou podle Krásného (1986) s hodnotami transmisivity T okolo 2,5.10-4 m2.s-1 a je vhodné k rozptýlenému, většinou nevelkému odběru pro místní zásobování vodou menších obcí či jednotlivých objektů. Relativně příznivé hydrofyzikální vlastnosti se jeví u rozpukaných melafyrů (T 5.10-5 m2.s-1). Převládající chemický typ podzemních vod v permokarbonských sedimentech podkrkonošské pánve je Ca-HCO3. Hodnoty celkové mineralizace se pohybují v rozmezí 0,1 až 0,5 g.l-1 v připovrchovém kolektoru. V hlubších partiích permokarbonu, v zóně zpomaleného oběhu podzemních vod, se hodnoty celkové mineralizace pohybují od 1 do 4 g.l-1, přičemž časté jsou zvýšené obsahy železa, hořčíku a síranů. Kvartérní uloženiny tvořené náplavy toků, kamenitohlinitými až balvanitými sutěmi mají malý až zanedbatelný hydrogeologický význam, stejně jako rašeliny a relikty morény vzhledem k jejich malému rozsahu a mocnosti. Kvartér v zájmovém území je hydrogeologicky prakticky součástí připovrchové zóny rozvolnění podložních hornin. Propustnost kvartéru je výhradně průlinová. Podzemní voda v údolních nivách hydraulicky souvisí s vodním tokem a obvykle vytváří jeden zvodněný systém spolu s připovrchovými partiemi podložních hornin. Hydrogeologický význam rašelin spočívá především v schopnosti dotace vody do připovrchové zóny krystalinika. Rašeliny mají nepatrnou transmisivitu, přestože jsou nasáklé vodou. Jejich vodohospodářský význam je malý. K jímání podzemní vody jsou naprosto nevhodné po kvalitativní i kvantitativní stránce. V zájmovém území nejsou téměř žádné hydrogeologické objekty s hydraulickými nebo hydrochemickými parametry výhradně v kvartéru. Ostatní horninové celky v zájmovém území jsou vzhledem k velmi omezenému plošnému rozšíření bez podstatného hydrogeologického významu.


Využití a ochrana podzemních vod V zájmovém území jsou podzemní i povrchové vody využívány pro potřebu měst a obcí rozdílně. Nejdůležitější využívaná jímací území jsou např.: Špindlerův Mlýn – Panoráma (prameny 6,58 l.s-1 roku 1999), Špindlerův Mlýn – Bedřichov (prameny 4,47 l.s-1 roku 1999), Vrchlabí – Žalý (pramenní jímky se zářezy 12,18 l.s-1 roku 1999), Vrchlabí – Pod Strážným (studny 2,14 l.s-1 roku 1999). Úpravna vody ve Špindlerově Mlýně u Dívčí Lávky upravuje povrchovou vodu z Labe. Podobné parametry vykazuje využití vod v blízkém okolí ORP Vrchlabí: Štěpanická Lhota (studny, prameny pro Jilemnici 2,59 l.s-1 roku 1999), Benecko – Batovka (pramenní jímky se zářezy 3,88 l.s-1 roku 1999). Část popisovaného území je součástí Krkonošského Národního parku (KRNAP) a CHOPAV Krkonoše (chráněná oblast přirozené akumulace vod). CHOPAV Krkonoše bylo stanoveno Nařízením vlády České socialistické republiky č. 40/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy). CHOPAV je obecně oblast, kde vlivem přírodních podmínek dochází k tvorbě vyšších specifických odtoků podzemní vody a kde se výrazně uplatňuje faktor akumulace a regulace odtoku vod. Tato oblast přispívá výrazně k vodnosti vodohospodářsky významných toků, proto zde platí zpřísněný dohled nad dodržováním ochrany podzemních a povrchových vod. V celé ploše CHOPAV Krkonoše se zakazuje: a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha a o více než 500 ha proti stavu k 1. 1. 1979, b) odvodňovat lesní pozemky o rozloze větší než 250 ha souvislé plochy, c) odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, pokud nebude na základě hydrogeologického posudku prokázáno, že odvodnění neohrozí kapacitu jímací oblasti, d) těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 000 m3 v jedné lokalitě, pokud nebude na základě hydrogeologického posudku prokázáno, že těžba rašeliny neohrozí kapacitu jímací oblasti, e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy ochrany jakosti vod, g) ukládat radioaktivní odpady, f) provádět výstavbu zařízení k výkrmu prasat o kapacitě nad 5 000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1 000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW, průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných odpadních vod, jejichž znečištění přesahuje ročně 5 t BSK5, 10 t nerozpuštěných látek, 5 t minerálních olejů, 50 t rozpuštěných anorganických solí aj. Na katastry několika obcí v působnosti ORP Vrchlabí zasahují ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů Janské Lázně oznámené vyhláškou VčKNV ze dne 2. 5. 1988. Výnosem MZ ČSR č. 1/1980 Věst. MZ ČSR – ozn. v částce 11/1980 Sb. jsou na katastru Janských Lázní vyhlášeny jako přírodní léčivý zdroj - minerální vody „prameny Janský a Černý„). Veškeré aktivity v oblasti ochranného pásma podléhají speciálnímu režimu stanovenému citovanou vyhláškou a vyjádřením České inspekce lázní. Průběhy rozvodnic, hranic chráněných území (KRNAP a CHOPAV), ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, PHO povrchových toků a jímacích objektů jsou zakresleny ve Vodohospodářské mapě ČR (1 : 50.000) zpracované a vydávané VÚV TGM.


(B.1,2 Souhrnný popis území jednotlivých obcí z hlediska horninového prostředí, geologie a vodního režimu)

Špindlerův Mlýn - nejvyšší partie hor jsou na území Špindlerova Mlýna tvořeny granity krkonošskojizerského žulového masívu. Typickými kvartérními uloženinami jsou jednak rašeliny, jednak kongelifrakční eluvia až deluvia a morfologicky výrazné skalní výchozy na reliktech parovinného reliéfu. Intruzivní činnost žulového masívu vyvolala následné hydrotermální aktivity vedoucí ke vzniku dříve těženému hydrotermálnímu ložisku ve Svatém Petru. Nové využití ložiska nebo nález nového významného zrudnění však nelze předpokládat. Krystalické břidlice a kvarcity krkonošského krystalinika velkoúpské skupiny nebo v malé míře jižně od Špindlerova Mlýna ponikelské skupiny nedávají svými vlastnostmi předpoklad k jejich využití, bez ohledu na to, že by bylo komplikováno významnými střety zájmů s ochranou přírody a krajiny, případně ochranou vod. Celé území lze pokládat za pramenné území Labe s nejnižšími čísly hydrologického pořadí jednotlivých zdrojnic. Podzemní vody se vyznačují nízkou mineralizací v rozmezí 0,03 g.l-1-0,11 g.l-1, v oblasti granitů je zaznamenána zvýšená radioaktivita podzemních vod. Hydrogeologické poměry jsou jednoduché, podzemní voda se udržuje převážně v připovrchových kolektorech deluvií a rozvolněných hornin do hloubek až 30 m, odkud je drénována malými prameny a vodními toky. Její množství je výrazně vázáno na srážky, které dominantním způsobem saturují podzemní kolektory. Jímání vody je možné v úzkých nivách toků nebo u paty svahů s významnějším deluviálním pokryvem. Jímací objekty, stejně jako přirozené prameny, jsou však poměrně málo vydatné, zcela dostačují pro individuální nebo skupinové zásobování s menším počtem odběratelů. Obnovení těžby barytu nebo polymetalů na ložisku Svatý Petr nebo jiných známých mineralizací nepřichází v úvahu již jen vzhledem k existenci a statutu KRNAP. Nelze uvažovat ani o využívání rašeliny. Strážné - celé správní území obce je tvořeno převážně muskovitickými rulami (krkonošskými „ortorulami“) a krystalinikem velkoúpské skupiny: muskovitickými albitickými svory až fylity s chloritem nebo bez chloritu. Ojediněle se vyskytují tělesa kvarcitů a polohy migmatitických rul. Osamocené je těleso krystalických vápenců, ve kterém je otevřen lom. S využíváním vápenců však nelze počítat s ohledem na umístění lomu v KRNAP. Hydrologické a hydrogeologické poměry jsou shodné jako v případě svažitých území Špindlerova Mlýna mimo krkonošsko-jizerský žulový masiv. Území se jeví jako vhodné pro využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů k vytápění a získávání teplé vody pro osamocené objekty nebo jejich skupiny. Dolní Dvůr - geologický fundament i hydrogeologické a geotermální poměry jsou v základních rysech shodné s územím Strážného. Nejsou zde známa žádná ložiska nerostných surovin. Vrchlabí - se změnou morfologie terénu v severo-jižně protáhlém správním území města se výrazně mění také geologické podloží a s ním spojené hydrogeologické charakteristiky. Fundament katastrálního území Hořejší Vrchlabí tvoří v jižní části grafit-sericitické nebo chlorit-sericitické fylity (zčásti karbonatické) ponikelské skupiny. Relativně časté jsou čočky a polohy krystalických karbonátů s různým zastoupením dolomitické složky. Ve vyšší části katastru, ležící již v KRNAP, převažují muskovitické ruly, ale za Žalským Kozím hřbetem nastupují opět fylity ponikelské skupiny. Terén má


stále horský charakter, což předurčuje spolu s geologickým podložím v podstatě totožné hydrogeologické poměry jak v jižní části území Špindlerova Mlýna tak Strážného. Zhruba centrem Vrchlabí prochází kontakt krkonošského krystalinika s krkonošským permokarbonem. Ve vrstevním sledu od severu k jihu vystupují postupně hnědé klastické karbonské sedimenty zrnitosti od aleuropelitů po slepence (semilské, syřenovské a kumburské vrstvy), rudnický obzor s vrstvami bituminózních jílovců, permské červenohnědé aleuropelity a pískovce vrchlabského souvrství, západně od Podhůří s polohami arkóz, vulkanogenních tufů a tufitů. Se změnou geologického podloží dochází rovněž ke změně hydrogeologických poměrů, která ale není dramatická. Nejvýznamnějším fenoménem zůstávají připovrchové kolektory podzemních vod s hladinou 5-10 m pod úrovní terénu a průlinovou propustností. Zvyšují se hodnoty mineralizace vody na úroveň 0,1 až 0,5 g.l-1 a snižuje transmisivita. Celkově je připovrchový kolektor v permokarbonských sedimentech vhodný k rozptýlenému nevelkému odběru pro místní zásobování vodou jednotlivých objektů či menších obcí. V hlubších kolektorech s puklinovým oběhem vod v sedimentech permu se mineralizace podzemní vody řádově zvyšuje. Obnovení těžby karbonátů v lomech Adolf a Vrchlabí – východ je nereálné pro nedostatek zásob i z hlediska střetů zájmů. To platí i pro dosud netěžené ložisko Horní Vrchlabí – U silnice.

Černý Důl - severojižně protáhlé správní území obce Černý Důl připomíná rozsahem a geologickým podloží území Vrchlabí. Katastrální území Černý Důl je budováno převážně muskovitickými rulami (dle dřívější klasifikace krkonošskými ortorulami), ale již za jen asi 2 km širokým pásem fylitů ponikelské skupiny s mocnou polohou karbonátů nastupují permokarbonské sedimenty. Výskyt karbonských semilských a kumburských vrstev je omezen jen na asi 500 m široký pás u Čisté, jižněji nastupují permské červenohnědé sedimenty vrchlabského souvrství a sedimenty rudnického obzoru s polohami bituminózních jílovců. Výjimečným jevem je bohaté zastoupení kvartérních sedimentů, hlavně fluviálních písčito-hlinitých a štěrkových uloženin v nivě Čisté, ale také pleistocénní terasy rozsáhlých deluvií. Přítomnost větších objemů fluviálních sedimentů v jižní části katastrálního území Čistá v Krkonoších a celém k. ú. Fořt napovídá, že území je vhodné k jímání podzemních vod, hlavně ze štěrkových poloh jinak hlinitopísčitých sedimentů. V ostatních oblastech území Černého Dolu odpovídají hydrogeologické poměry typu horninového podloží a morfologii terénu, tak jak jsou popsány např. na území Vrchlabí. Těžba vápenců má střednědobou perspektivu jen na ložisku Horní Lánov. Využití polymetalického zrudnění se stříbrem naráží na nízké obsahy užitkové složky rud a nízkou znalost jejich zásob. Pozitivní výsledek průzkumu je nepravděpodobný, mineralizaci je třeba pokládat pouze za indicii zrudnění. Lánov - území je tvořeno v severní části (převážné části k. ú. Horní Lánov) horninami ponikelské skupiny s mimořádně významně zastoupenými karbonáty ve fylitech. Východně od Malého Labe nasedají na ponikelskou skupinu sedimenty vrchlabských vrstev, při kontaktu zastoupených rudnickým obzorem s bituminózními jílovci. Západně od toku se při kontaktu s krystalinikem vyskytují i karbonské sedimenty semilského, případně též kumburského a syřenovského souvrství, které bez zastoupení fosilií nelze odlišit. Hydrogeologické poměry a potenciál využití geotermální energie zůstává v závislosti na geologickém podloží srovnatelný s územím sousedního Vrchlabí. Na území Lánova, především na katastru Horního Lánova, se nachází většina ložisek karbonátů na území ORP Vrchlabí. Jsou hodnoceny v různé kvalitě a tudíž s různými možnostmi využití. Jejich otevření se nejeví jako reálné po dobu těžby ložiska Lánov. Značné zásoby výjimečně kvalitního


dolomitu (v rámci ČR) na ložisku Lánov dávají předpoklad, že přes trvalé střety s ochranou přírody, vyplývající z umístění ložiska v ochranném pásmu KRNAP, bude těžba pokračovat. Z historie ložiska je ostatně zřejmé, že těžba probíhala dlouho před vymezením KRNAP, jež mohlo na přítomnost cenného ložiska vhodně reagovat. Dolní Lánov - na rozdíl od Lánova je geologický fundament Dolního Lánova poměrně jednotvárný, tvořený červenohnědými pískovci a aleuropelity svrchní části vrchlabských v rstev. Zvodnění permských sedimentů není významné, dominantním zdrojem podzemní vody je niva Malého Labe. Dolní Branná - horninové prostředí tvoří výlučně permské sedimenty převážně svrchního vrchlabského souvrství s arkózovým obzorem a zastoupením tufů a tufitů. Poměrně významně se uplatňují rovněž bazaltoandezity tvořící hřbet Principálku severně od obce a menší tělesa jižně od obce. Zde se uplatňují rovněž sedimenty prosečenského souvrství včetně kalenského obzoru. Měděné zrudnění, které je na něj vázáno dosáhlo ložiskových parametrů a bylo v minulosti těženo povrchově (karbonáty mědi) i hlubinně (sulfidické zrudnění). S obnovením těžby nelze počítat. Kvartérní sedimenty mimo nivu Sovinky jsou málo mocné a nehojné. Hydrogeologické poměry proto odpovídají charakteristice zvodnění v permských sedimentech s vyšší mineralizací. Kunčice nad Labem - nad již výraznou nivou Labe tvoří území obce svah budovaný horninami vrchního členu prosečenského souvrství. Dominantní hydrogeologickou strukturou je kolektor v nivních sedimentech. Horní Kalná - Území obce je tvořeno převážně svrchním členem prosečenského souvrství s převažujícími hnědočervenými aleuropelity, ale také polohami pestrobarevných slínovců a vápenců. Poměrně hojně vystupuje rovněž kalenský obzor, tvořený pastelově nebo šedě zbarvenými slínovci, prachovci, vápenci a podřadně bituminózními jílovci. Obzor je významný přítomností mineralizace měděných rud, které byly dříve těženy. Dnes odvaly šachet (hlavně šachty Adam) poskytují paleontologické nálezy flóry, ryb a obojživelníků. Obnovení těžby měděných rud je velmi nepravděpodobné. Dolní Kalná Území je tvořeno vrstvami prosečenského a vrchlabského souvrství v pestrém sledu. Severovýchodně od obce se významně uplatňují horniny kalenského obzoru. Jižně od obce vystupuje nejvýznamnější těleso vulkanitů bazaltoandezitového složení v ORP Vrchlabí. Vulkanity a hydrotermální aktivity spojené s jejich výstupem jsou zdrojem zrudnění v kalenském obzoru a jinde v permských sedimentech. Klášterská Lhota - geologický fundament tvoří vrstvy prosečenského souvrství. Dominantní hydrogeologickou strukturou je niva Labe. Prosečné - na horniny prosečenského souvrství s převahou hnědočervených aleuropelitů diskordantně nasedá v podkrkonošské pánvi nejmladší chotěvické souvrství, které se však litologicky příliš neodlišuje od svého podloží. V severní části katastru obce je zastižena aluviální planina Čisté u Fořtu s nivní a pleistocénní terasou. Rudník - severní část správního území obce je budována fylitickými horninami ponikelské skupiny. Karbonáty se vyskytují jen omezeně, častější jsou čočky zelených břidlic. Jižní hranice krystalinika probíhá zhruba mezi severním okrajem Javorníku, Rudníku a Čisté. Jižně od kontaktu pak vystupují v pestrém sledu horizonty permokarbonských vrstev od nejstarších (nerozlišené kumburské a


semilské souvrství) po nejmladší chotěvické souvrství. Převažují nejstarší karbonské vrstvy a zejména západně od Rudníku horniny rudnického obzoru. Dříve těžené měděné zrudnění již postrádá perspektivní vývoj a s obnovením těžby není možno v představitelné době počítat. Pro otevření ložiska bituminózních jílovitých břidlic by bylo nutné najít vhodnou technologii pro využití poměrně nízkého obsahu hořlavých látek, buď energetického nebo v chemickém průmyslu. Čermná Sedimenty nejmladšího chotěvického souvrství překrývají u Čermné a severního okraje jejího katastru horniny prosečenského souvrství, ve kterém se podřízeně uplatňuje kalenský a arkózový obzor. Hostinné Pro katastr Hostinného je charakteristická jednodušší geologická stavba území tvořená chotěvickým souvrstvím, na jihozápadě tektonicky omezeným významným zlomem SZ – JV směru, na jihovýchodě transgresivně nasedající na horniny prosečenského souvrství bez výskytu charakteristických obzorů.

Stav systému

Koncepční předpoklady dalšího rozvoje

Silné stránky a příležitosti

Čermná

permské sedimenty bez ložiskových indicií

Černý Důl

pestré geologické podloží, ložiskové indicie

Dolní Branná

permské sedimenty

Dolní Dvůr

krkonošské krystalinikum

Dolní Kalná

permské sedimenty

příležitost využití vysokoteplotního geotermálního zdroje

Dolní Lánov

permokarbonské sedimenty

využívání podzemní vody z nivy Malého Labe

Horní Kalná

permské sedimenty, ložiskové indicie

Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov

permské sedimenty permské sedimenty permské sedimenty ponikelská skupina krystalinika, permské sedimenty

v horských částech využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů

Slabé stránky a hrozby, problémy

individuální využívání podzemní vody připovrchového kolektoru příležitost využití ukončení těžby vysokoteplotního vápenců v horizontu geotermálního zdroje, cca 10 let využívání podzemní vody z nivy Čisté využívání podzemní vody z nivy Sovinky

Poznámky

hydrotermální zrudnění je neperspektivní

mineralizace mědi vázaná na kalenský obzor není perspektivní

v horských částech využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů mineralizace mědi vázaná na kalenský obzor není perspektivní

mineralizace mědi vázaná na kalenský obzor již není perspektivní využívání podzemní vody z nivy Labe využívání podzemní vody z nivy Labe dlouhodobá perspektiva těžby dolomitických karbonátů , příležitost využití

střety zájmů těžby se zájmy ochrany přírody a obytným územím sídla

vedle využívaného ložiska je přítomno několik dalších prozkoumaných ložisek dolomitických


Stav systému

Prosečné

permské sedimenty

Rudník

ponikelská skupina krystalinika, permokarbonské sedimenty krkonošské ruly, krystalinikum velkoúpské skupiny krkonošsko-jizerský žulový masiv, krkonošské krystalinikum krkonošské krystalinikum, permokarbonské sedimenty

Strážné

Špindlerův Mlýn

Vrchlabí


v horských částech využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů v horských částech využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů



vysokoteplotního geotermálního zdroje využívání podzemní vody z nivy Čisté příležitost využití vysokoteplotního geotermálního zdroje

příležitost využití vysokoteplotního geotermálního zdroje v jižní části území příležitost využití vysokoteplotního geotermálního zdroje systémem HDR

Poznámky

karbonátů

známá mineralizace v rudnickém obzoru není perspektivní těžba vápenců není možná pro střet zájmů s KRNAP vysoké radonové riziko na území žulového masivu

těžba (neperspektivních) ložisek vyloučena pro střet zájmů s KRNAP těžba vápenců možná jen v případě zastavení těžby v Lánově


B.3 Hygiena životního prostředí

Kvalita ovzduší V území správního obvodu ORP Vrchlabí se nenacházejí žádné významné zdroje znečišťování ovzduší. Největším zdrojem znečišťování ovzduší v území je Škoda Auto, a. s., Vrchlabí. Nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší vně území správního obvodu ORP Vrchlabí je tepelná elektrárna ČEZ, a. s., Poříčí (východně od řešeného území), významným zdrojem je rovněž teplárna ČEZ, a. s., Dvůr Králové nad Labem. Dálkový přenos emisí se v určitém rozsahu, zejména ve vrcholových částech Krkonoš, projevuje i ze vzdálenějších velkých stacionárních zdrojů, jakými jsou např. zdroje na Liberecku, v Polsku, SRN a severních Čechách. Elektrárna Poříčí je největším znečišťovatelem ovzduší nacházejícím se na území Královéhradeckého kraje. Celkově však lze kvalitu ovzduší, zejména ve vztahu k ovlivnění zdraví člověka, považovat za dobrou. Důvodem pro tuto skutečnost je absence významnějších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a rovněž, vzhledem k převládajícímu směru větrného proudění, v západním směru od něj. Naopak velké zdroje znečištění Elektrárna Poříčí a Teplárna Dvůr Králové nad Labem se nacházejí východně, resp. jihovýchodně, od řešeného území, takže se v imisní situaci v řešeném území většinou neuplatňují. Rovněž ve vztahu k ochraně ekosystémů je situace poměrně příznivá, zásadním způsobem se odlišující od situace v 70. a 80. letech 20. století, kdy došlo k ekologické katastrofě krkonošských monokultur smrkových lesů. Celkově je kvalita ovzduší na území ORP Vrchlabí dobrá. Nejlépe to ukazují klouzavé pětileté průměry ročních průměrů nejsledovanějších látek znečišťujících ovzduší, rizikových z hlediska veřejného zdraví, prezentované na kartogramech ČHMÚ se čtvercovou kilometrovou sítí: Znečišťující Jednotka Horská část Podhorská Vrchlabí Hostinné Roční limit látka ORP část ORP PM10 µg/m3 4-16 15-20 20,5 22,2 40,0 3 PM2,5 µg/m 6-11 12-15 16,0 17,8 25,0 B(a)P ng/m3 0,25-0,33 0,4-0,59 0,81 0,9 1,0 3 Benzen µg/m 0,7 0,8-1,1 1,0 1,1 5,0 Je prokazatelné, že dlouhodobé působení vysokých koncentrací škodlivin v ovzduší, jež by bylo pro zdraví obyvatel rizikové, je možno vyloučit, a to i v místech soustředěné zástavby s výrobními podniky, jak ukazují maxima pětiletých průměrů ve Vrchlabí a Hostinném. Lze tak předpokládat, že nadlimitní znečištění ovzduší, pokud se vyskytne, je vázáno na období limitované výskytem špatných povětrnostních podmínek, jako je především inverze v nižších částech ORP spojená se špatnými rozptylovými podmínkami v lokalitách s produkcí škodlivin z místních zdrojů. O výrazném snížení znečištění pocházejícího z dálkových přenosů svědčí obsahy oxidu siřičitého, který vyvolal v minulých letech kalamitu lesů v Jizerských horách a části Krkonoš. Průměrné 4. max. denní obsahy SO3- v pětiletí 2009-2013 dosahovaly v horské části ORP 13,6-14,9 µg/m3, v podhůří 15,0-17,5 , ve Vrchlabí 17,9 a v Hostinném 20,3 µg/m3 při denním limitu 125,0 µg/m3


Místní situace v jednotlivých sídlech může být od tohoto celkového hodnocení území správního obvodu ORP odlišná. Projevit se mohou krátkodobě významnější lokální stacionární zdroje znečištění ovzduší (zejména v největších sídlech – Vrchlabí a Hostinném, zpracování vápence Krkonošské vápenky Kunčice n. L., těžba v Černém Dole a v Lánově), největší negativní vliv má však silniční doprava a spalování tuhých paliv – zejména uhlí – v lokálních topeništích domácností. Tyto dva faktory, z nichž jeden působí trvale (doprava) a druhý převážně sezónně (spalování uhlí), mají, s výjimkou Strážného a do jisté míry Špindlerova Mlýna (plynofikace), většinový podíl na horší kvalitě ovzduší sídel. Je to dáno zejména morfologií terénu a historického vývoje osídlení a dopravní sítě v území. Sídla jsou lánového typu, natažená v údolí podél vodního toku na vzdálenosti mnoha kilometrů, těmito údolími v téměř souvislé zástavbě procházejí nejvýznamnější dopravní komunikace. Výjimkami jsou pouze příčná trasování silnic I/14 mezi Vrchlabím a Čistou a II/295 v okolí Vrchlabí. Intenzivní silniční dopravou jsou nejvíce postižena sídla Rudník, Vrchlabí (zejména jižní část), Dolní Branná, Dolní Kalná, Hostinné a další. Relativně dobrá je situace pouze u sídel Strážné (centrální zástavba na hřebeni, málo frekventovaná silnice III. třídy), Dolní Dvůr (málo frekventovaná silnice III. třídy) a Čermná (málo frekventovaná silnice III. třídy), rovněž zástavba některých oddělených součástí obce Rudník (Bolkov, Janovice, částečně Javorník) se nachází mimo kontakt s frekventovanými silnicemi. Pozitivní vliv plynofikace hlavních sídel v řešeném území (Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Hostinné, Lánov, v menším rozsahu Černý Důl, Čermná, Kunčice n. L., Dolní Branná, Prosečné, Rudník) se projevuje pouze omezeně, mj. i vlivem částečného nevyužívání stávajícího systému a možnosti jeho doplnění z důvodů ekonomických. Spalování fosilních paliv je levnější. Specifickým problémem některých území, k nimž patří i území středisek cestovního ruchu v rámci ORP Vrchlabí, je světelné znečištění atmosféry. Osvětlená sídla, reklamní poutače, veřejné osvětlení u cest mířících do volné krajiny, zejména však fenomén „večerního lyžování“ přinášejí situaci, která působí rušivě na řadu druhů volně žijících živočichů, ale je negativně vnímána i trvalými obyvateli či některými skupinami návštěvníků.

Severní část ORP náleží do hydrogeologického rajonu 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery. Obsahuje jediný stejnojmenný vodní útvar číslo 64140 v pozici základní vrstvy. Jiní část ORP náleží do hydrogeologického rajonu 5151 Podkrkonošský permokarbon, s jediným stejnojmenným vodním útvarem č. 51510 v pozici základní vrstvy. Hranice rajonů probíhá zhruba paralelně se silnicí I/14 , severně od ní, asi na úrovni hranice katastrů Horního a Prostředního Lánova.

Nakládání s odpady V území správního obvodu ORP Vrchlabí se nachází jedno významné zařízení odpadového hospodářství – skládka odpadů Dolní Branná (kategorie S-003, Marius Pedersen, a. s., Hradec Králové). Jedná se o relativně velkou skládku v jihovýchodní části obce, která s celkovou kapacitou 1 230 000 m3 odpadů zaujímá druhé místo (po skládce Trutnov – Kryblice) mezi celkovými 25 provozovanými skládkami odpadů v Královéhradeckém kraji (v roce 2007). V obcích je zaveden separovaný sběr využitelných složek odpadu – papír, plasty, sklo (bílé, barevné) a nápojové kartony. Na území ORP Vrchlabí je evidováno 8 stacionárních míst, kterým byl Krajským úřadem Královéhradeckého kraje udělen souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo


výkupu odpadů dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Nacházejí se na území obcí Vrchlabí, Hostinné, Rudník a Dolní Branná. V území správního obvodu ORP Vrchlabí se nevyskytuje žádná spalovna odpadu a žádné zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu.

Staré zátěže V území správního obvodu ORP Vrchlabí je evidováno MŽP ČR celkem 29 lokalit starých ekologických zátěží (kontaminovaných ploch), v nichž v minulosti došlo ke znečištění životního prostředí (půdy, podzemních a povrchových vod, horninového prostředí aj.) a nadále představují riziko. V minulosti zde bylo provozováno několik skládek odpadů, největší u silnice západně od obce Čermná. Jde o bývalé „obecní“ či obdobné jiné skládky z období před zavedením účinných právních norem, v současnosti jsou všechny uzavřeny. Staré zátěže území – průmyslové areály – jsou zastoupeny zejména lokalitami ve městě Vrchlabí. Nejvýznamnější z nich je Škoda Auto, a. s., Vrchlabí, která byla jako jedna z celkových 17 zařazena mezi staré zátěže s prioritní potřebou sanace (Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje, ISES, s. r. o., Praha, 2004). Další se vyskytují pouze jednotlivě v Černém Dole, Rudníku a Dolní Branné nebo v Hostinném.

Limity využití území Limity využití území vyplývají z příslušných složkových zákonů, zejména zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Jedná se o limity, které se týkají technických podmínek provozování činností a zařízení, nemají přímý vztah k náplni územního plánování. Ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, vyplývá pro území národního parku limit zákazu zneškodňování odpadů, které mají původ mimo území národního parku.


B.4 Ochrana přírody a krajiny

Úvod Stav hodnot přírody a krajiny v území správního obvodu ORP Vrchlabí je v celokrajském, celostátním i celoevropském měřítku mimořádný. Vývoj těchto hodnot v čase osciloval, kromě pozitivních aspektů vývoje v posledních staletích, znamenajících zvýšení biodiverzity zejména vlivem odlesnění řady enkláv v Krkonoších, přinesl též řadu jevů negativních. Ve vzdálenější minulosti se zejména jednalo o velkoplošné odlesnění vlivem enormní těžby dřeva a následné zalesnění téměř výhradně smrkem (včetně nepůvodních ekotypů z Alp). V blízké minulosti bylo negativním faktorem vyhnání původního obyvatelstva, s důsledkem mj. v poškození kvalit přírody a krajiny nevhodnými způsoby hospodaření či absencí hospodaření. Došlo rovněž k masivnímu rozvoji cestovního ruchu (zejména v jeho „tvrdé“ formě) a k ekologické katastrofě smrkových lesů v důsledku imisního poškození a hmyzích a větrných kalamit. Ochrana přírody a krajiny je zajištěna zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů. Zejména se jedná o formu územní ochrany. Druhová ochrana je velmi často vyjádřena vymezením chráněného území, speciálně v případě území zařazených do soustavy NATURA 2000 (území jsou vymezena za účelem ochrany určitého druhu bioty či typu stanoviště – „předmětu“ ochrany).

Chráněná území V území správního obvodu ORP Vrchlabí je nejvýznamnější zařazení severní cca poloviny území do Krkonošského národního parku (KRNAP) a jeho ochranného pásma. Krkonošský národní park (KRNAP) byl vyhlášen Vládním nařízením č. 41 ze dne 17. 5. 1963 (41/1963 Sb.), dnešní podoba je dána Nařízením vlády ČR č. 165 ze dne 20. 3. 1991 (165/1991 Sb.). Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v § 15, odst. (3) uvádí, že národní parky a jejich bližší ochranné podmínky se stanovují zákonem. V § 90, odst. (10) však potvrzuje ochranu národních parků vyhlášených před účinností nového zákona (1. 6. 1992), a to podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. Tímto ustanovením je vyřešen problém existence těchto národních parků. Problém odlišného způsobu vyhlášení (stanovení) národního parku a jeho bližších ochranných podmínek, než je určeno zákonem, tím vyřešen není. MŽP si je této skutečnosti vědomo, ovšem příprava zákonů pro jednotlivé národní parky na území Česka (kromě NP České Švýcarsko, který byl zákonem č. 161 v roce 1999 vyhlášen), probíhá velmi pomalu a komplikovaně. Vznik zákona o Krkonošském národním parku nelze v nejbližší budoucnosti očekávat, a to i přes to, že Státní program ochrany přírody a krajiny, schválený Usnesením vlády č. 145/1998 ze dne 17.6.1998, uložil MŽP jako jeden z prioritních cílů, s termínem do 31. 12. 2005, „Připravit rekodifikaci stávajících národních parků samostatnými zákony (5.2.6.)“. Poslání Krkonošského národního parku je definováno v Nařízení vlády č. 165/1991 Sb. § 2, odst. (1) jako „uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí


přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí“. Výměra území Krkonošského národního parku je 36.327 ha (GIS Správa KRNAP). Hlavními předměty ochrany jsou: Horské a podhorské geobiocenózy s výskytem endemitů, glaciálních reliktů a zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů: krkonošská arkto-alpínská tundra s řadou glaciálních (ledovcové kary, trogy, morény apod.) a periglaciálních jevů (strukturní půdy, kryoplanační terasy, mrazové sruby, kamenná moře apod.), subarktická a lesní rašeliniště a luční mokřady, horské smrčiny a jejich horní hranice lesa, listnaté, smíšené a jehličnaté lesní porosty montánního a submontánního stupně, květnaté horské a podhorské louky. Chráněn je rovněž specifický krajinný ráz horské krajiny Krkonoš. Ochranné pásmo KRNAP bylo zřízeno až v roce 1986 Nařízením vlády ČSR č. 58 ze dne 19. 8. 1986 (58/1986 Sb.). Při novém vyhlášení KRNAP v roce 1991 došlo ke změnám ve vymezení hranic KRNAP i jeho ochranného pásma. Zásadní novinkou bylo vyjmutí území ve střediscích cestovního ruchu Harrachov, Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou – Velká Úpa z území KRNAP, úpravami hranic se mimo území KRNAP dostaly rovněž Janské Lázně a Horní Maršov. Všechna tato intenzivně využívaná území se nyní nacházejí v ochranném pásmu. Ochranné pásmo je pracovně členěno na „vnější“ (= standardní ochranné pásmo, zajišťující ochranu vlastního území národního parku před rušivými vlivy působícími z prostředí vně území národního parku) a „vnitřní“, tvořené územími středisek Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou – Velká Úpa a nově i Vítkovice (v důsledku rozšíření KRNAP v roce 1991). Vnitřní ochranné pásmo je specifikem Krkonošského národního parku. Výměra ochranného pásma Krkonošského národního parku je 18.642 ha (GIS Správa KRNAP). Orgánem ochrany přírody, který vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny na území národního parku a jeho ochranného pásma, pokud k tomu není příslušný obecní úřad, MŽP či ČIŽP (§ 78, odst. (1) zákona), je Správa Krkonošského národního parku (se sídlem ve Vrchlabí). Zároveň Správa KRNAP vykonává na území KRNAP a jeho ochranného pásma státní správu hospodaření v lesích, které jsou ve státním vlastnictví (§ 22, odst. (3)), na území KRNAP rovněž státní správu myslivosti, rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu. Činnost Správy KRNAP řídí MŽP (§ 79, odst. (3), písm. x)). Správa národního parku mj. navrhuje plán péče o národní park, vydává vyhlášku o návštěvním řádu národního parku a zřizuje radu (§ 78, odst. (9)). Plán péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo je odborným a koncepčním dokumentem ochrany přírody. Zásadní význam pro usměrnění či omezení aktivit v území má zonace vnitřního území národního parku. Území KRNAP a jeho ochranného pásma je zařazeno do Evropského seznamu soustavy NATURA 2000 jako Evropsky významná lokalita (EVL) Krkonoše. EVL Krkonoše je dle přílohy č. 412 Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. vyhlášena na území o rozloze 54 979,59 ha pro tyto typy přírodních stanovišť a druhy rostlin a živočichů: Typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) 4030 4060 4070*

Evropská suchá vřesoviště Alpínská a boreální vřesoviště Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti)


4080 6150 6230* 6430 6510 6520 7110* 7140 8110 8220 8310 9110 9130 9140 9180* 91D0* 91E0* 9410

Subarktické vrbové křoviny Silikátové alpínské a boreální trávníky Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Horské sečené louky Aktivní vrchoviště Přechodová rašeliniště a třasoviště Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagteum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Rašelinný les Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

Druhy: (symbol * označuje prioritní druhy) hořeček český (Gentianella bohemica *) svízel sudetský (Galium sudeticum *) všivec krkonošský pravý (Pedicularis sudetica *) zvonek český (Campanula bohemica *) netopýr pobřežní (Myotis dasycneme ) vranka obecná (Cottus gobio)

Území KRNAP a některé části jeho ochranného pásma – v řešeném území správního obvodu ORP Vrchlabí se jedná o podstatnou část ochranného pásma západně a východně od Vrchlabí a prostor Bíner – Peklo mezi lomy v Lánově a Černém Dole – jsou zařazeny do Ptačí oblasti (PO) Krkonoše (Nařízení vlády č. 600/2004 Sb.), v níž jsou předmětem ochrany populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix), sýce rousného (Aegolius funereus), čápa černého (Ciconia nigra), chřástala polního (Crex crex), lejska malého (Ficedula parva), datla černého (Dryocopus martius) a slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica) a jejich biotopy. Celé území KRNAP a jeho ochranných pásem je zařazeno do Biosférické rezervace Krkonoše / Karkonosze (BRKK), vyhlášené v roce 1992 v rámci programu Man and the Biosphere (MaB) OSN – UNESCO. Je tím zdůrazněna bilaterálnost a mezinárodní význam území obou národních parků (KRNAP, KPN – založen 1959), které v souvislosti s dalším vývojem v Evropě pravděpodobně budou sloučeny do jednoho národního parku. Jádrovou zónu (Core Zone) tvoří 1. a 2. zóna národního parku, 3. zóna národního parku je nárazníkovou zónou (Buffer Zone), ochranné pásmo přechodovou zónou (Transition Zone) české části biosférické rezervace. Uvnitř území KRNAP, v rámci stávající III. zóny odstupňované ochrany, jsou v současnosti vyhlášeny celkem čtyři drobné lokality jako tzv. maloplošná zvláště chráněná území, a to v kategorii přírodní památka (PP). Jedná se o PP Labská soutěska (skalnaté a balvanité koryto řeky s obřími hrnci), PP Herlíkovické štoly (vyústění dvou středověkých štol v protisvahu oproti Labské soutěsce, místo zimování netopýrů a troglofilních bezobratlých), PP Klínový potok (skalnaté a balvanité koryto potoka s obřími hrnci a kotli), PP Lom Strážné (druhově bohatá vápnomilná, xerotermní a lesní květena s výskytem řady zvláště chráněných a ohrožených druhů na druhotně vzniklém stanovišti bývalého lomu). Dvě rozsáhlé PP (původně v kategorii státní přírodní rezervace – SPR) Prameny Úpy a Prameny


Labe byly v roce 2008 (č. 75/2008 Sb.) zrušeny. Menší „jádrové“ části těchto dvou území jsou na seznamu tzv. ramsarských lokalit (Ramsar Site – RS) Krkonošská rašeliniště. RS Krkonošská rašeliniště (230 ha, 2 lokality – prameniště Labe a Úpy) byl na Seznam mezinárodně významných mokřadů (Ramsar List) zapsán v roce 1993. Jedná se o mezinárodně chráněné mokřady dle „Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva“ (Ramsarská úmluva), která se stala součástí československého (českého) právního řádu zveřejněním ve Sbírce zákonů (č. 396/1990 Sb.). Na území III. zóny KRNAP a jeho ochranného pásma jsou Správou KRNAP evidovány tzv. botanické lokality. Nejedná se o chráněná území ve smyslu územní ochrany přírody a krajiny v kategorii dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, ale orgán ochrany přírody si zajišťuje evidenci území, v nichž byl zjištěn výskyt vzácných či zvláště chráněných druhů rostlin. Původní „lesní“ botanické lokality jsou v navrhovaném Plánu péče doplněny lokalitami „nelesními“. Ostatní území správního obvodu ORP Vrchlabí, tzn. území v jeho jižní části, které není součástí KRNAP či jeho ochranného pásma, není velkoplošně ani maloplošně chráněno. Výjimkami jsou pouze dva úseky vodních toků zařazených na Evropský seznam lokalit soustavy NATURA 2000 jako Evropsky významné lokality s názvy Labe – Hostinné a Luční potok v Podkrkonoší. Předmětem ochrany u Labe je vranka obecná (Cottus gobio), u Lučního potoka rak kamenáč (Austropotamobius torrentium). Jako EVL jsou tedy chráněny pouze vlastní vodní toky.



Obecná ochrana přírody Území ochranného pásma KRNAP (není součástí KRNAP) a ostatní území v rámci ORP Vrchlabí je chráněno dle části zákona týkající se tzv. obecné ochrany přírody. Chráněn je krajinný ráz (kategorie územní ochrany „přírodní park“ není vymezena), významné krajinné prvky (ze zákona – ex lege: les, vodní toky a jejich nivy, rybníky; registrované – registrace příslušným orgánem ochrany přírody) a vymezené skladebné části územního systému ekologické stability (ÚSES) krajiny. ÚSES, vymezovaný ve třech hierarchických úrovních (nadregionální, regionální, lokální – místní), se od svého legislativního vzniku (zákon č. 114/1992 Sb., účinnost od 1. 6. 1992) stal náplní územně plánovací dokumentace zásadní významnosti. Dle nového stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) může nabývat statusu „veřejně prospěšného opatření“ (VPO), pokud je takto ve vydané ÚPD vymezen. Pak má obec k takovýmto pozemkům předkupní právo (dle § 101 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.) a práva k pozemkům potřebným pro založení ÚSES lze v krajním případě i odejmout či omezit (§ 170). Pro uplatňování obecné ochrany krajinného rázu na území KRNAP a jeho ochranného pásma si nechala Správa KRNAP zpracovat studii „Vyhodnocení krajinného rázu území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma“ (Brychtová, J. et Krause, J., Praha, 2004). Výstupy z této studie jsou začleněny do navrhovaného Plánu péče. Pro území mimo KRNAP a jeho ochranného pásma není žádný dokument zpracován. Obecná ochrana krajiny a jejího rázu je však potřebná zejména na území nechráněném formami zvláštní ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb. Koeficient ekologické stability (KES) je snadno zjistitelným údajem, který podává orientační informaci o zastoupení ploch s potenciálně vyšší úrovní ekologické stability, resp. o vzájemném poměru mezi plochami ekologicky relativně stabilnějšími (trvalými kulturami – ekosystémy) a labilnějšími (technoantropocenózami). Výpočet vychází z údajů evidence druhů pozemků v katastru nemovitostí ČR. Ve vzorci jsou v čitateli (stabilnější plochy) druhy pozemků: lesy, vodní plochy, trvalé travní porosty, zahrady, ovocné sady, vinice, ve jmenovateli (labilnější plochy): orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a nádvoří. Z druhů pozemků dle KN není do vzorce (např. Míchal, Löw, 2003) zařazena položka „ostatní plochy“, a to pro neurčitost a neuchopitelnost této kategorie. Orientační údaj KES pro území správního obvodu ORP Vrchlabí byl vypočten na 4,05. Jedná se o hodnotu, která zásadním způsobem převyšuje jak KES pro území Královéhradeckého kraje (1,17), tak Česka (1,26). Hodnota KES je obvykle v těsné korelaci s ukazatelem lesnatosti – území s vysokou lesnatostí mají, bez ohledu na skutečnou ekologickou stabilitu lesních porostů, vysokou hodnotu KES. Není pak výjimkou, že ukazatel KES nabývá hodnot v řádu desítek či stovek, jako např. pro správní obvod města Špindlerův Mlýn.

Limity využití území Vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb. a navazujících předpisů: Krkonošský národní park, členěný do dílčích zón I. – III. Ochranné pásmo Krkonošského národního parku („vnitřní“ – Špindlerův Mlýn, „vnější“) Přírodní památky: Labská soutěska, Herlíkovické štoly, Klínový potok, Lom Strážné Ptačí oblast soustavy NATURA 2000 Krkonoše (Nařízení vlády č. 600/2004 Sb.) Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 Krkonoše (Nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 Labe - Hostinné (Nařízení vlády č. 132/2005 Sb.)


Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 Luční potok v Podkrkonoší (Nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) Významné krajinné prvky (ze zákona č. 114/1992 Sb. – pouze mimo území KRNAP, registrované) Skladebné části ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky) vymezené ve vydané územněplánovací dokumentaci (společně se zákonem č. 183/2006 Sb.) Obecná ochrana krajiny a jejího rázu (dále zákon č. 183/2006 Sb., č. 17/1991 Sb. aj.) Vyplývající z mezinárodních smluv: Ramsarská lokalita Krkonošská rašeliniště (č. 396/1990 Sb.) Obecná ochrana krajiny a jejího rázu (Evropská úmluva o krajině – č. 13/2005 Sb. m. s.)


B.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Zemědělský půdní fond Vývoj zemědělského hospodaření v území správního obvodu ORP Vrchlabí probíhal ve dvou fázích. Téměř do poloviny 20. století narůstal rozsah zemědělsky obhospodařovaných ploch, v 19. století byly k zemědělství (pastevectví, lukaření) využívány i extrémní polohy u horní hranice lesa. Po vyhnání většiny původního obyvatelstva zemědělství ztrácelo svou pozici, řada ploch zemědělské půdy zůstávala bez využití či byla využívána nevhodnými velkovýrobními způsoby. V souvislosti s celkovým útlumem zemědělství v 90. letech 20. století byl tento proces dále urychlen. V posledních letech se však, s dotační podporou ze strany státu i ES, znovu některé plochy stávají zemědělsky obhospodařovanými, především jsou rozvíjeny ekologicky šetrné formy zemědělství v podhůří hor a částečně i v horách. S tím souvisí nárůst podílu ploch trvale zatravněných (louky, pastviny). Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ). Podrobnosti stanovuje vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci. BPEJ vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Příslušnost zemědělské půdy ke konkrétní BPEJ znamená, na základě Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996, s platností od 1. 1. 1997), příslušnost k jedné z pěti tříd ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF). Třída ochrany I zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, třída ochrany V půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou pro zemědělské účely postradatelné. Pro půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany je Metodickým pokynem definován vysoký stupeň ochrany. • Zemědělská půda, i přes její relativně nevelkou výměru v rámci celého území správního obvodu ORP Vrchlabí (10.784 ha – 36,8 % celkové výměry, zatímco Královéhradecký kraj 58 %, ČR 54 %), má v jižní části (Podkrkonoší) velký význam pro hospodářství v území. Důvodem je hlavně vysoká kvalita podstatné části ZPF v tomto území – zejména v jižní polovině území ORP tvoří půdy I. a II. třídy ochrany podstatnou část rozlohy zemědělských půd. V tomto území převládá využití ZPF jako orné půdy, v celkovém přehledu za ORP je zorněno 46,0 % ZPF (Královéhradecký kraj 70 %, ČR 71,5 %), mírně převažují plochy trvale zatravněné – TTP 50,2 %.

Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesy představují tradičně významnou hodnotu území správního obvodu ORP Vrchlabí. Od 15. století jsou však intenzivně těženy, důsledkem bylo v minulosti směřování lesního hospodaření k maximalizaci dřevoprodukční funkce, projevující se druhově a věkově stejnorodými lesními porosty v podobě smrkových monokultur obdobného charakteru jako jsou monokultury zemědělské, ovšem s delší dobou obnovy. Kvůli nedostatku sadbového materiálu byly od 18. století využívány ve velké míře nepůvodní ekotypy, převážně z Alp. Tyto ze své podstaty ekologicky velmi labilní porosty v 70.


a 80. letech 20. století podlehly extrémní imisní zátěži, ve vlnách kombinované s hmyzími i větrnými kalamitami. Vzhledem k výraznému poklesu stávající imisní zátěže, zejména však jako výsledek ekonomicky velmi náročných zalesňovacích aktivit v současnosti dochází k pozvolnému návratu lesů do horských oblastí – minulých imisních holin. Budoucí stav je však značně nejistý, zejména z důvodu velmi dlouhodobého ovlivnění chemismu lesních půd. Lesem jsou dle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lesní porosty a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), tj. lesní pozemky a jiné pozemky (např. zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy). Zastoupení PUPFL ve struktuře druhů pozemků na území správního obvodu ORP Vrchlabí je vysoké – pozemky lesa tvoří 53,7 % celkové výměry území (Královéhradecký kraj 31,1 %, ČR 33,8 %). Tento údaj je mírně zkreslen skutečností, že do PUPFL jsou zařazeny i pozemky bezlesí nad horní hranicí lesa v Krkonoších. Druhová skladba lesů je oproti přirozené výrazně odlišná. Dominují druhotné smrkové lesy, převážně monokulturního stejnověkého charakteru. Fragmenty přirozených lesů jsou dochovány spíše v nižších polohách území, zejména podél vodních toků a v prudkých svazích. V Krkonoších se relativně přirozené lesy dochovaly pouze nepatrně v dolních částech strmých svahů údolí horských vodních toků (bučiny), u horní hranice lesa se jedná o fragmenty přirozených smrčin, také některé porosty kosodřeviny lze považovat za přirozené. Kvalita lesní půdy není v ÚAP sledována. Vyjádřena je zařazením lesní půdy (PUPFL) k lesním typům v rámci lesních plánů (LHP, LHO, OPRL). Lesy jsou v kategoriích dle Lesního zákona č. 289/1995 Sb. evidovány jako: 1) lesy hospodářské • převaha funkcí hospodářských – dřevoprodukčních • v praxi označovány jako lesy kategorie 10 2) lesy ochranné • převaha funkcí nehospodářských – ochranných • v praxi označovány jako lesy kategorie 21 • lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, kde svou přítomností působí k ochraně těchto stanovišť (sutě, prudké svahy a strže apod.) – lesy subkategorie 21a • vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech – lesy subkategorie 21b • lesy v klečovém lesním vegetačním stupni – lesy subkategorie 21c 3) lesy zvláštního určení • převaha funkcí nehospodářských – prioritní funkce určena zařazením k určité subkategorii • způsobem ustanovení rozlišeny na: • LZU ze zákona (§ 8, odst. 1) – v praxi označovány jako lesy kategorie 31, dále pak v subkategoriích 31a, 31b, 31c (dle písmen v § 8, odst. 1 zákona) • LZU vyhlášené (§ 8, odst. 2 zákona) – v praxi označovány jako lesy kategorie 32, dále pak v subkategoriích 32a – 32h (dle písmen v § 8, odst. 2 zákona) • s platností nového Lesního zákona č. 289/1995 Sb. neexistuje bývalá kategorie lesů postihovaných imisemi Lesy na území Krkonošského národního parku nemohou být zařazeny mezi lesy hospodářské. Jsou tedy lesy zvláštního určení v některé ze subkategorií, pokud nejsou zařazeny mezi lesy ochranné.


Limity využití území Zemědělský půdní fond (ZPF) – dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF ZPF v diferenciaci na I. – V. třídu ochrany ZPF – odstupňovaná ochrana dle Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (č. j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996, s platností od 1. 1. 1997) Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) – dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích Pozemky ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa – dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích


B.6 Dopravní infrastruktura

Širší vztahy Z hlediska širších dopravních vazeb je území vázáno v silniční dopravě na vedení silnic I. třídy, a to silnice I/14 a I/16, které umožňují dopravní vazby území ve směru na Trutnov, Novou Paku a Jablonec nad Jizerou. U železniční dopravy jsou územím vedeny pouze tratě regionálního charakteru, a to tratě č. 040 (Stará Paka – Hostinné – Trutnov) a č. 044 (Hostinné – Vrchlabí).

Silniční doprava Silnice I. třídy Území je z hlediska širších dopravních vazeb vázáno na vedení silnic I. třídy, a to silnice I/14 (Jablonec nad Jizerou – Vrchlabí – Trutnov), procházející územím obcí Vrchlabí, Lánov, Dolní Lánov, Černý Důl a Rudník, a silnice I/16, procházející územím Dolní Kalné a okrajově se dotýkající území Hostinného. Současné ne zcela vyhovující parametry silnic jsou výrazně ovlivněny konfigurací terénu a jejich vedením v údolních polohách, kde je ovšem také soustředěna obytná zástavba. Z dopravních závad lze jako závažné hodnotit průjezd Vrchlabím a obcí Rudník, kde neodpovídající směrové parametry jsou doplněny ještě omezeným šířkovým profilem bez oddělení pěší dopravy. Záměry Černý Důl Silnice I/14

Silnice je v území stabilizována

Dolní Kalná Silnice I/16

Do území okrajově zasahuje uvažovaná přeložka silnice I/16 (Horka u Staré Paky – Čistá) Silnice je v území stabilizována Silnice zasahuje do území pouze okrajově a je v území stabilizována Do území obce zasahuje plánovaný obchvat Vrchlabí, jinak je silnice v území stabilizována Problematika nevyhovujícího současného vedení silnice je v ÚPD řešena návrhem několika kratších přeložek Problematika řešení současného vedení silnice je v ÚPD řešeno navrhovaným jižním obchvatem

Dolní Lánov Silnice I/16 Hostinné Silnice I/16 Lánov Silnice I/14

Rudník Silnice I/14

Vrchlabí Silnice I/14




Napojení obce na silnici I.třídy Silnice je vedena mimo zastavěné území obce Napojení obce na silnici I.třídy Silnice je vedena napříč zástavbou obce

Napojení obce na silnici I.třídy Silnice je vedena napříč zástavbou obce Poměrně dobré napojení na silnici I.třídy, silnice je vedena mimo zastavěné území obce Napojení obce na silnici I.třídy Silnice je vedena napříč zástavbou obce

Navrhované přeložky silnice odstraní hlavní dopravní závady

Napojení obce na silnici I.třídy Silnice je vedena napříč zástavbou obce

Jižní obchvat silnice výrazně sníží dopravní zatížení zastavěného území města

Napojení města na silnici I.třídy

Silnice je vedena zastavěným územím města, což vede ke kumulaci intenzit dopravy v centrální části města


Silnice II. třídy Silnice II. třídy doplňují silnice I. třídy a spolu s nimi vytvářejí základní komunikační systém území. Jsou to silnice II/295 (Horka u Staré Paky – Vrchlabí – Špindlerův Mlýn), procházející územím obcí Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Dolní Branná, dále silnice II/297 (Čistá – Černý Důl – Svoboda nad Úpou), procházející územím obce Černý Důl, a silnice II/325 (I/16 – Hostinné – Rudník), procházející územím obcí Hostinné a Rudník. Silnice II/295 je hlavní přístupovou trasou z vnitrozemí od silnice I/16 do prostoru Vrchlabí a Špindlerova Mlýna. Silnice byla již dříve rekonstruována či přestavěna téměř v celé délce v odpovídajících parametrech. Zatím pouze zůstává ne zcela vhodný průjezd přes Dolní Brannou s úrovňovým železničním přejezdem. Silnice II/297 umožňuje dopravní obsluhu Černého Dolu a jeho propojení na Janské Lázně a Dolní Maršov. Průjezd Černým Dolem je limitován stávající zástavbou a další pokračování na Janské Lázně je pak odpovídající vedení silnice v horském terénu. Silnice II/325 je významným propojením mezi Hostinným (silnicí I/16) a silnicí I/14. Silnice je v celém rozsahu vedena zastavěným územím v údolní poloze a její parametry jsou limitovány stávající zástavbou. Záměry Černý Důl Silnice II/297 Dolní Branná Silnice II/295 Hostinné Silnice II/325

Silnice je v území stabilizována Východní přeložka II/295

Silnice je v území stabilizována, kromě přeložení trasy v centrální části města Rudník Silnice je v území Silnice II/325 stabilizována Špindlerův Silnice je v území Mlýn stabilizována Silnice II/295 Vrchlabí Silnice je v území Silnice II/325 stabilizována



Dobré napojení obce na základní silniční síť Dobré napojení obce na základní silniční síť Přeložení silnice umožní Dobré napojení obce na dopravní zklidnění v prostoru základní silniční síť jádra města Dobré napojení obce na základní silniční síť Dobré napojení obce na základní silniční síť

Slabé stránky a hrozby, problémy Vedení silnice zástavbou obce Vedení silnice zástavbou obce Vedení silnice zástavbou obce

Vedení silnice zástavbou obce

Dobré napojení obce na základní silniční síť, vedení silnice v poloze západního obchvatu mimo zastavěné území města

Silnice III. třídy Silnice III. tříd mají dopravní význam především pro dopravní zpřístupnění jednotlivých obcí či jejich částí. Jejich nižšímu dopravnímu významu odpovídají i jejich směrové i šířkové parametry. Jsou to silnice: Silnice III/0149 (Rudník – Bolkov) Silnice III/01410 (Rudník – Janovice) Silnice III/01411 (Javorník) Silnice III/28624 (Vrchlabí – Benecko) Silnice III/28627 (odb. z III/28624 do osady Kněžice) Silnice III/2951 (Studenec – Horní Kalná) Silnice III/2952 (II/295 – Dolní Kalná) Silnice III/2953 (Dolní Branná - Kunčice) Silnice III/2954 (Horní Branná – Dolní Branná) Silnice III/2956 (Vrchlabí – Dolní Dvůr – Lánov) Silnice III/2957 (Dolní Dvůr) Silnice III/32548 (Hostinné – Karlovka) Silnice III/32549 (Hostinné – Čermná – Chotěvice) Silnice III/32550 (Čermná)


Silnice III/32551 Silnice III/32552 Silnice III/32553 Silnice III/32554

(Vrchlabí – Klášterská Lhota – Hostinné) (Lánov - Prosečné) (Dolní Kalná – Slemeno – Hostinné) (Čistá – Fořt)

Za dopravně nejvýznamnější a také nejvíce dopravně zatížené lze považovat silnice III/32551, III/32552 a III/32553. U těchto silnic se nejvíce projevuje negativní vliv dopravy na okolní obytné území a na ostatní druhy dopravy – zejména pěší a cyklistickou. Ostatní silnice III. tříd mají minimální dopravní význam a zajišťují především přímou dopravní obsluhu zástavby obcí. Silnice III/0149, III/01410, III/01411, III/28627 a III/32550 mají charakter obslužné místní komunikace. Silnice III/01410 je navíc pasportově vedena v trase, která není pro přístup do osady Janovice využitelná. Dopravní význam těchto silnic je tedy především pro dopravní vazby místního charakteru. Tomuto významu odpovídají i jejich parametry, které jsou charakterizovány menšími poloměry směrových oblouků, místy většími podélnými sklony a omezeným šířkovým profilem. Přes tato dopravní omezení je možné jejich vedení považovat za stabilizované. Místní a účelové komunikace Vzhledem k tomu, že komunikační systém tvoří téměř výhradně vedení silnic silniční sítě, mají místní a účelové komunikace význam pouze obslužných přístupových komunikací, a tak nejsou zařazeny mezi sledované. Výjimku tvoří pouze pokračování silnice III/32554 od Fořtu do místní části Rudníka Terezína a původní průtah silnice II/295 Vrchlabím. Intenzity silniční dopravy Základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy je poslední celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha v letech 2000 až 2010. silnice I/14

I/16 II/295

II/297 II/325

stanoviště 5-0979 5-0961 5-0963 5-0962 5-0960 5-0950 5-0940 5-3430 5-1219 5-1039 5-1025 5-0979 5-1027 5-1020 5-4450 5-4770 5-4710, 11 5-5560

úsek hranice kraje – II/295 II/295 – Vrchlabí, Pražská ulice Vrchlabí, Pražská ulice Vrchlabí, Pražská ulice – Vrchlabí Vrchlabí – Lánov Lánov – Čistá Čistá – Rudník Rudník – Mladé Buky Hranice kraje – Dolní Kalná Hranice kraje – odb.Vrchlabí odb.Vrchlabí – I/14 I/14 – Hořejší Vrchlabí Hořejší Vrchlabí – odb.Strážné odb.Strážné – Labská Labská – Špindlerův Mlýn Čistá – Jánské Lázně I/16 – Hostinné Hostinné – Rudník (I/14)

I2000 6832 6832 6604 8421 8421 5082 2898 3512 3164 4406 1431 5349 3540 3540 4012 1744 6061 1890

I2005 5621 6621 9915 8543 8543 5358 3398 3800 3301 5889 2143 5621 3785 3785 3752 1792 5583 2584

I2010 5093 5093 6345 6361 6361 4541 2704 2600 2793 3788 2410 5093 2387 2387 2387 1596 4175 1784

pozn.: Uváděné hodnoty jsou ročním průměrem denních intenzit dopravy (RPDI) ve vozidlech za 24h. Nákladní vozidla s přívěsy a tahače s návěsy se na rozdíl od předchozích výsledků CSD počítají za jedno vozidlo. Pro zdůraznění této změny bylo upraveno označení kategorií vozidel. Při využívání výsledků CSD 2010 v praxi je třeba výše uvedená upřesnění metodiky CSD zohlednit.


Obr.: Mapa Intenzit dopravy 2010 (zdroj ŘSD)


Železniční doprava Územím jsou vedeny pouze regionální tratě, a to č. 040 Stará Paka – Hostinné – Trutnov se zastávkami Hostinné-město, Hostinné, Klášterská Lhota, Kunčice, Dolní Branná a z ní odbočující trať č. 044 Kunčice nad Labem – Vrchlabí se zastávkami Vrchlabí, Podhůří, Kunčice nad Labem. Železniční tratě jsou územně stabilizovány.

Vodní doprava Údaje o dopravě tohoto charakteru nebyly pro území pasportizovaně poskytnuty ani nebyla v území zjištěna.

Letecká doprava V území je situováno jediné veřejné vnitrostátní letiště Vrchlabí (Lánov). Letiště má vyhlášena ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů, které však vzhledem k výškovým hladinám nejsou pro správní obvod ORP omezujícím prvkem. Dále je v území situována plocha pro vzlety a přistání v Dolním Lánově.


Lanová doprava V území je situována nákladní lanová dráha, a to z Černého Dolu přes Dolní Lánov do Kunčic nad Labem. Dále v území jsou, vzhledem k atraktivitě území pro zimní sporty, situovány lanovky a vleky hlavně ve významných střediscích lyžování ve Špindlerově Mlýně a Černém Dole. Dále pak i na území Vrchlabí (Herlíkovice), ve Strážném a Lánově.

Nemotoristická doprava Vzhledem k turistické atraktivnosti území správního obvodu ORP je zde vedeno větší množství cyklotras, a to cyklotrasy dálkového charakteru č. 22 a č.24 a dále větší množství cyklotras místního charakteru, a to č. 4210, 4301, 4302, 4294, 4298, 4299, 4300 a 4347, které jsou rozloženy téměř rovnoměrně po celém území. Samostatné cyklostezky jsou pouze v prostoru Vrchlabí a to ve směru na Lánov a Podhůří. Dále na území Krkonoš je vedena řada místních okružních tras. Pěší turistické trasy jsou též rozloženy po celém území a to především ve vztahu k území Krkonoš.

Limity a problémy rozvoje území Základní limity a dlouhodobé cíle vyváženého vývoje území V území ORP jsou limitem ochranná pásma silnic I. třídy, která činí 50 m od osy silnic, silnic II. a III.třídy, která činí 15 m od osy silnice, ochranná pásma železničních regionálních tratí, která činí 60 m od krajní koleje, ochranná pásma lanových drah, která činí 10 m od nosného či dopravního lana a ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů letiště Vrchlabí. Z hlediska vyváženého vývoje území je základním předpokladem vyřešení dopravní problematiky města Vrchlabí a Lánova, tedy především přeložení silnice I/14 do obchvatové trasy. Významné deficity rizik a trendů očekávaného vývoje území Deficity se projevují především v silniční dopravě, a to především s ohledem na neodpovídající vedení dopravně zatížených silnic napříč zastavěným územím obcí, což se projevuje především u vedení silnice I/14 přes Vrchlabí a dále přes obec Rudník, u silnice I/16 přes Dolní Kalnou a u silnice II/325 mezi Vrchlabím a Rudníkem. U silnic I/16 a II/325 se tyto nedostatky ještě zvyšují o neodpovídající souběžné vedení pěší dopravy. Území je obsluhováno silniční i železniční dopravou s odpovídajícím napojením obcí dle jejich významu a velikosti. Dopravní sítě v území jsou mírně pod republikovým průměrem s ohledem na nižší hustotu osídlení. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Problémy k řešení v zásadách územního rozvoje / Z hlediska zásad územního rozvoje kraje je nutné stabilizovat koridory pro významné dopravní trasy z hlediska širších dopravních vazeb. V tomto území je to především vedení silnice I/14 a I/16 a dále i vedení silnice II/295. Problémy k řešení v územním plánu / Zpřesnit na území měst a obcí přeložky silnic I/14, I/16 a II/295. Hygienické závady / Vyšší dopravní zatížení u silnic I. a II. třídy má výrazné negativní dopady na životní prostředí obcí. Toto se týká řady obcí, kterými jsou vedeny průtahy silnice I., II. a částečně i III. třídy.


B.7/a Technická infrastruktura / zásobování elektrickou energií Vzhledem k tomu, že vodohospodářské systémy technické infrastruktury jsou často autonomní systém, je popis zásobování vodou i odkanalizování a likvidace odpadních vod uveden po jednotlivých obcích. Uvedené údaje vycházejí z dle původního vydání ÚAP v roce 2008 a jsou aktualizovány na základě obeslání obcí žádostí o aktualizaci údajů. Pokud obec nereagovala na výzvu k aktualizaci, mohou texty obsahovat zastaralé údaje a s tímto vědomím je třeba s nimi zacházet.

Základní informace o zásobování elektrickou energií Zásobování elektrickou energií řešené oblasti vychází ze současné konfigurace a rozložení napájecích bodů VVN/VN, popříp. VN/VN. Dodávka elektrické energie je řešena z podstatné části z propojené přenosové soustavy VVN ČEPS, a. s., v návaznosti na distribuční zařízení ČEZ Distribuce, a. s. Podstatná část elektrické energie je odebírána z nadřazeného systému 400 kV z elektrické stanice Neznášov 400/110 kV, která je základním napájecím bodem v systému 110 kV Královéhradeckého kraje. Na krytí spotřeby elektrického výkonu v řešené oblasti se určitou měrou podílejí i místní zdroje – závodní elektrárna KRPA Hostinné (4 MW) a malé vodní elektrárny (MVE) soukromých vlastníků a firem. Z MVE je vyrobená elektrická energie dodávána do distribuční sítě VN, případně NN. Výkon dodávaný z těchto zdrojů není pro celkovou výkonovou bilanci oblasti nijak rozhodující a má pouze místní význam. Zásobování obyvatelstva a průmyslu v řešené oblasti elektrickou energií zajišťuje napájecí bod – TR 110/35 kV Vrchlabí, instalovaný transformační výkon 3 × 25 MVA, odhadované max. zatížení 70 %. Na řešenou oblast připadá pochopitelně pouze dílčí podíl elektrického příkonu z výše uvedeného zdroje. Z tohoto zdroje je zásobováno mimo řešenou oblast i široké okolí okresů Trutnov a Semily. Řešené území je z hlediska zásobování elektrickou energií řešeno dvěma napěťovými systémy 35 a 10 kV. Systém 35 kV (vrchní vedení) je základní nositelem odběru elektrického výkonu v celém řešeném území. V horských oblastech, včetně města Vrchlabí, je uplatněn napěťový systém 10 kV (kabelové rozvody) pomocí transformací 35/10 kV. Zajištění řešeného území elektrickou energií je z hlediska současných výkonových požadavků odběru vyhovující.

Čermná Stav systému Obec je napájena z VN 433 – 35 kV. Na území obce (k. ú. Čermná) se v současné době nachází 6 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době po rekonstrukci. Vedení VN 433 je částečně rekonstruováno. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je plně dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu lze pokrýt ze stávající distribuční sítě.


Záměry Distribuční síť NN je v současné době po rekonstrukci. Vedení VN 433 je částečně rekonstruováno. Jeho rekonstrukce je před dokončením. Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 433. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Černý důl Stav systému Obec je napájena z VN 333 – 35 kV. Na území obce (k. ú.Černý Důl, k. ú. Čistá, k. ú. Fořt) se v současné době nachází 18 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době po rekonstrukci. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je plně dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu a rozvoj infrastruktury pro turistický ruch lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské a turistické infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, případně výstavbou nových trafostanic 35/04 kV. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 333. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.


Dolní Branná Stav systému Obec je napájena z VN 335 – 35 kV a VN 336 - 35kV. Na území obce (k. ú.Dolní Branná) se v současné době nachází 9 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je před rekonstrukcí. Vedení VN 335 a VN 336 mají dostatečnou kapacitu. Stávající stav distribuční sítě VN je plně dostačující. Síť NN bude v nejbližších letech (1–2 roky) rekonstruována. Předpokládanou bytovou výstavbu lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Distribuční síť NN byla plánována k rekonstrukcí. Vedení VN 335 a VN 336 mají dostatečnou kapacitu pro další rozvoj obce – předpokládá se hlavně bytová výstavba a další rozvoj občanské vybavenosti. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, případně výstavbou nových trafostanic 35/04 kV. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 335, resp. VN 336.. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Dolní Dvůr Stav systému Obec je napájena z VN 333 – 35 kV. Na území obce (k. ú.Dolní Dvůr) se v současné době nachází 11 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je v zčásti rekonstruována, část je před rekonstrukcí. Vedení VN 333 je částečně rekonstruováno. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu a rozvoj infrastruktury pro turistický ruch lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry : Měla by být dokončena rekonstrukce sítě NN, část je již zrekonstruována. Vedení VN 333 je částečně rekonstruováno. Dokončení jeho rekonstrukce se předpokládá do několika let. Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské a turistické infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, případně výstavbou nových trafostanic 35/04 kV. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 333.


Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Dolní Kalná Stav systému Obec je napájena z VN 335 – 35 kV. Na území obce (k. ú. Dolní Kalná, k. ú. Slemeno v Podkrkonoší) se v současné době nachází 7 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době částečně rekonstruována. Vedení VN 335 má dostatečnou kapacitu. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je plně dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Rekonstrukce distribuční sítě NN bude dokončena (časově nespecifikováno). Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, popř. výstavbou nových trafostanic připojených z VN 335. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 335. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy : Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č.458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Dolní Lánov Stav systému Obec je napájena z VN 334 – 35 kV. Na území obce (k. ú. Dolní Lánov) se v současné době nachází 9 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době po úplné rekonstrukci. Vedení VN 334 má dostatečnou kapacitu. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je plně dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu lze pokrýt ze stávající distribuční sítě.


Záměry Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, popř. výstavbou nových trafostanic připojených z VN 334. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 334. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Horní Kalná Stav systému Obec je napájena z VN 335 – 35 kV. Na území obce (k. ú. Horní Kalná) se v současné době nachází 3 distribuční trafostanice 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době po úplné rekonstrukci. Vedení VN 335 má dostatečnou kapacitu. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je plně dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, popř. výstavbou nových trafostanic připojených z VN 335. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 335. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.


Hostinné Stav systému Vnitřní část města je napájena z kabelového vedení KVVN – 35 kV. Vnější část města je napájena z VN 334 a VN 432. Podnik KRPA má samostatné připojení z nadřazené soustavy VVN 110 kV a vlastní zdroj cca 4 MW. Na území města (k. ú. Hostinné) se v současné době nachází 17 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN kombinovaná – vrchní i kabelová. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je dostačující. Předpokládaný rozvoj města (bytová výstavba a občanská infrastruktura) lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, popř. výstavbou nových trafostanic připojených z VN 334, resp. VN432. V části vnitřního města budou případné požadavky řešeny rekonstrukcí stávajících trafostanic připojených z kabelového VN 35 kV. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN ve městě je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 334, resp. VN 432, popřípadě rekonstrukcí nebo úpravami stávajících trafostanic. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj města není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Klášterská Lhota Stav systému Obec je napájena z VN 335 – 35 kV. Na území obce (k. ú.Klášterská Lhota) se v současné době nacházejí 2 distribuční trafostanice 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době před rekonstrukcí. Vedení VN 335 má dostatečnou kapacitu. Stávající stav distribuční sítě VN je plně dostačující. Síť NN by měla být rekonstruována. Předpokládanou bytovou výstavbu lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Vedení VN 335 má dostatečnou kapacitu pro další rozvoj obce – předpokládá se hlavně bytová výstavba a další rozvoj občanské vybavenosti. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, případně výstavbou nové trafostanice 35/04 kV.


Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 335. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Kunčice nad Labem Stav systému Obec je napájena z VN 335 – 35 kV. Na území obce (k. ú. Kunčice nad Labem) se v současné době nachází 6 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době po úplné rekonstrukci. Vedení VN 335 má dostatečnou kapacitu. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je plně dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, popř. výstavbou nových trafostanic připojených z VN 335. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 335. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Lánov Stav systému Obec je napájena z VN 333 – 35 kV. Na území obce (k. ú. Prostřední Lánov, k. ú. Horní Lánov ) se v současné době nachází 16 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době


po rekonstrukci. Vedení VN 333 má dostatečnou kapacitu. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je plně dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, popř. výstavbou nových trafostanic připojených z VN 333. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 333. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Prosečné Stav systému Obec je napájena z VN 334 – 35 kV. Na území obce (k. ú. Prosečné ) se v současné době nachází 5 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době po úplné rekonstrukci. Vedení VN 334 má dostatečnou kapacitu. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je plně dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry : Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, popř. výstavbou nových trafostanic připojených z VN 333. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje : Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 334. Silné stránky a příležitosti : Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy : Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.


Rudník Stav systému Obec je napájena z VN 332, VN 333 a VN 432 – 35 kV. Na území obce (k. ú. Rudník, k. ú. Arnultovice, k. ú. Bolkov, k. ú. Javorník) se v současné době nachází 24 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době po rekonstrukci. Vedení VN 332, VN 333 a VN 432 mají dostatečnou kapacitu. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je plně dostačující. Předpokládanou novou výstavbu lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, popř. výstavbou nových trafostanic připojených z VN 332, VN333 nebo VN 432. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 332, VN 333 nebo VN 432. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Strážné Stav systému Obec je napájena z VN 331 – 35 kV. Horské oblasti obce jsou napájeny kabelovým systémem KVVN 10 kV. Na území obce (k. ú.Strážné) se v současné době nachází 14 distribučních trafostanic 35/04 kV. Distribuční síť NN je v současné době po rekonstrukci. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu a rozvoj infrastruktury pro turistický ruch lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské a turistické infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, případně výstavbou nových trafostanic 35/04 kV, resp. 10/04 kV. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje : Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 331 nebo 10/04 kV připojených z kabelového systému KVVN 10 kV.


Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Špindlerův Mlýn Stav systému Obec je napájena z VN 330-1 – 35 kV. Horské oblasti obce jsou napájeny kabelovým systémem KVVN 10 kV. Na území obce (k. ú.Špindlerův Mlýn, k. ú.Přední Labská, k. ú.Labská, k. ú. Bedřichov v Krkonoších) se v současné době nachází 55 distribučních trafostanic 35/04 kV, resp. 10/04 kV. Distribuční síť NN je ve vyhovujícím stavu. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je dostačující. Předpokládanou bytovou výstavbu a rozvoj infrastruktury pro turistický ruch lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Záměry Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské a turistické infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, případně výstavbou nových trafostanic 35/04kV, resp. 10/04kV. V případě vzniku mimořádných výkonových požadavků v centrální části Krkonoš, nevylučuje provozovatel energetického systému realizovat výstavbu nové TR 110 kV/VN ve Špindlerově Mlýně. V souladu s tímto záměrem by bylo realizováno nadzemní vedení VVN 2 × 110 kV Vrchlabí – Špindlerův Mlýn v souběžné trase se stávajícím vedením VN 330-1 2 × 35 kV. S ohledem na minimální zásah do ochrany krajiny, předpokládá se realizovat navrhované vedení pro dva napěťové systémy a stávající vedení VN 330-1 2 × 35 kV zrušit. Termín realizace není stanoven. Realizace je podmíněna vznikem mimořádných výkonových požadavků. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN v obci je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z VN 330-1 nebo 10/04 kV připojených z kabelového systému KVVN 10 kV. Dále je možnost realizace výstavby nového nadzemního vedení VVN 2 × 110 kV Vrchlabí – Špindlerův Mlýn a nové TR 110 kV/VN ve Špindlerově Mlýně – viz předchozí odstavec. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj obce není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.


Vrchlabí Stav systému Vnitřní část města je napájena ze systému kabelového vedení KVVN – 10 kV. Okrajové části města jsou napájeny z VN 35 kV. Průmyslové podniky (Škoda, Kablo, Labit, Optrex) jsou napájeny samostatnými přípojkami VN 35 kV. Na území města je provozováno několik malých vodních elektráren soukromých vlastníků a firem – MVE. Výkon MVE je ovšem ve vztahu k výkonovým potřebám zanedbatelný a má pouze lokální význam. Na území města (k. ú. Vrchlabí, k. ú. PodhůříHarta, k. ú. Hořejší Vrchlabí) se v současné době nachází 67 distribučních trafostanic 35/04 kV, resp. 10/04 kV. Distribuční síť NN je kombinovaná – vrchní i kabelová. Stávající stav distribuční sítě (VN i NN) je dostačující. Předpokládaný rozvoj města (bytová výstavba a občanská infrastruktura) lze pokrýt ze stávající distribuční sítě. Ve městě došlo za posledních 5 let k rozsáhlé rekonstrukci sítě vč. přeložení velké části vrchního vedení do země) . Byl vybudován ostrovní systém Smart region. Záměry Předpokládá se nová bytová výstavba a další rozvoj občanské a turistické infrastruktury. Její připojení bude řešeno individuálně ze sítě NN, popř. výstavbou nových trafostanic připojených z vvVN. V části vnitřního města budou případné požadavky řešeny rekonstrukcí stávajících trafostanic připojených z kabelového systému VN 10 kV. Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Případný rozvoj distribuční sítě VN ve městě je dán rozsahem dalších požadavků na připojení v budoucnu. Stávající stav distribuční sítě VN dovoluje další rozvoj – v případě požadavku možnost výstavby dalších trafostanic 35/04 kV připojených z vvVN, popříp. rekonstrukcí nebo úpravami stávajících trafostanic. Zvýšení výkonových požadavků u průmyslových podniků není v současné době aktuální. Jistý nárůst se dá očekávat u podniku Škoda. Silné stránky a příležitosti Další rozvoj města není omezen kapacitními možnostmi distribuční sítě VN. Slabé stránky a hrozby, problémy Na základě všech výše uvedených skutečností nepředstavuje stávající stav distribuční soustavy VN pro další rozvoj obce žádné podstatné hrozby nebo problémy. Spolehlivost dodávky elektrické energie pro konečného odběratele je dána spolehlivostí celé distribuční soustavy, potažmo nadřazené přenosové soustavy a je dána zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcími předpisy.


B.7/b Technická infrastruktura/ zásobování plynem

Stávající stav Správní území je zásobováno zemním plynem z páteřního vysokotlakého plynovodu DN 300, ze kterého jsou vysazeny jednotlivé větve VTL plynovodu. Páteřní VTL plynovod vede přes Jilemnici a Vrchlabí směrem na Trutnov. Z páteřního plynovodu jsou vysazeny odbočky DN 200 z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna, DN 200 z Čisté v Krkonoších do Pece pod Sněžkou, DN 150 z Vrchlabí do Hostinného. Dále jsou vysazeny odbočky DN 150, DN100, DN80 k regulačním stanicím VTL/STL, které slouží pro zásobování místních sítí. Správce systému, nadřazené dokumentace Správcem plynárenského zařízení je RWE Distribuční služby, s. r. o. Nadřazenou dokumentací, která byla respektována při zpracování této dokumentace je: • RURÚ Královéhradeckého kraje • Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje • Program obnovy venkova transformovaný na podmínky Královéhradeckého kraje Stupeň vybavení ORP Vrchlabí Území má střední stupeň plynofikace. Nad 50 % jsou plynofikována města Vrchlabí, Hostinné, Špindlerův Mlýn a obec Lánov. Pod 50 % je plynofikováno dalších šest obcí. Distributor zemního plynu má zájem plynofikovat i zbývající obce. Při plynofikaci se však nepředpokládá výstavba dalších VTL plynovodů. Plynofikace bude záviset na zájmu obcí a při realizaci na zajištění finančních prostředků. V současné době zájem ze strany obcí nebyl potvrzen. obec Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Hostinné Klášterská Lhota Kunčice n/L Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí

nad 50 %

do 50 % x x x

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x

Pozitiva a příležitosti Do budoucna je možné plynofikovat další lokality ze stávajících regulačních stanic, případně z nových regulačních stanic. Plynofikační studie se provádějí podle požadavků obcí a jsou konzultovány s distributorem plynu. Rozhodující pro navržená řešení je přenosová kapacita stávajících plynovodů.


V současné době jsou známé záměry na lokální rozšíření stávající STL sítě v jednotlivých částech řešeného správního území, které nemají vliv na stávající zařízení a nevyvolávají tedy podmíněné investice. Negativa a hrozby Jednoznačně pozitivní dopad plynofikace na životní prostředí je do jisté míry ohrožen přechodem části obyvatel zpět k nekvalitnímu spalování pevných paliv případně ústupem od záměru plynofikovat, a to z důvodů cenových. Tento problém je třeba řešit (a řeší se) na centrální celostátní úrovni. Ochranná pásma Plynárenská zařízení jsou na základě Zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích ve znění pozdějších změn (zákon č. 151/2002 Sb., zákon č. 262/2002 Sb., zákon č. 309/2002 Sb., zákon č. 278/2003 Sb., zákon č. 356/2003 Sb., zákon č. 670/2004 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 91/2005 Sb.), zákon č. 186/2006 Sb. a zákon č. 342/2006 Sb.) chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy. Ochranné pásmo je stanoveno jako souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení a činí: - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1m na obě strany od půdorysu; - u ostatních plynovodů a přípojek 4 m na obě strany od půdorysu; - u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma plynových zařízení: druh zařízení/velikost pásma: Podzemní zásobníky/ 250 m Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m3 / 20 m nad 20 m3 do 100 m3 / 40 m nad 100 m3 do 250 m3 / 60 m nad 250 m3 do 500 m3 / 100 m nad 500 m3 do 1 000 m3 / 150 m nad 1 000 m3 do 3 000 m3 / 200 m nad 3 000 m3 / 300 m Plynojemy do 100 m3 / 30 m nad 100 m3 / 50 m Plnírny plynů (od technologie) / 100 m Zkapalňovací stanice stlačených plynů / 100 m Odpařovací stanice zkapalněných plynů / 100 m Kompresorové stanice (od technologie) / 200 m Regulační stanice vysokotlaké / 10 m Regulační stanice velmi vysokotlaké / 20 m Vysokotlaké plynovody do DN 100 / 15 m do DN 250 / 20 m nad DN 250 / 40 m Velmi vysokotlaké plynovody do DN 300 / 100 m do DN 500 / 150 m nad DN 500 / 200 m


B.7/c Technická infrastruktura / obnovitelné zdroje energie

Solární energie Využití solární energie pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody je v tomto klimatickém pásmu méně výhodné. Přesto se jedná o příspěvek ke zlepšení stavu životního prostředí a jako takový je doporučen. Nejčastěji je tento systém využíván k ohřevu teplé užitkové vody v letních měsících. Fotovoltaické systémy Na území České republiky rozdíly v množství dopadající energie nejsou příliš výrazné (velmi přibližně můžeme počítat s 1 MWh na metr čtvereční za rok). Nespornou výhodou je z dlouhodobého hlediska spolehlivost dodávky a dlouholetá životnost (až 35 let). Dále je výhodné tento systém kombinovat s větrnou elektrárnou, neboť se vzájemně doplňují. V oblasti řešeného správního území je z celospolečenského hlediska budování těchto systémů žádoucí a fotovoltaické systémy jsou vhodné zejména v těch případech, kdy půjde o lokální instalace na jednotlivých objektech. Problematická je ovšem jejich areálová aplikace ˇformou plošně rozsáhlých fotovoltaických parků, takováto zařízení budou jen těžko realizovatelná v oblasti KRNAP a oblastech citlivých na zásahy do krajinného rázu. Větrné elektrárny Větrná turbína potřebuje k přifázování rychlost větru 3-4 m/s, ovšem v takovém případě je její účinnost velmi malá. Až při rychlostech větru vyšších než 10 m/s začíná větrník dosahovat optimálního výkonu. Z pohledu síly větru je situace u nás pro větrné elektrárny nepříznivá. Podle větrné mapy České republiky, kterou sestavuje Ústav fyziky atmosféry Akademie věd, nepřesahuje na většině našeho území rychlost větru 4 m/s. Přesto je možné takováto zařízení budovat, a to jak samostatně, tak v kombinaci s fotovoltaickými panely nebo jinými obnovitelnými zdroji energie. Je třeba však mít na zřeteli, že takováto zařízení budou jen těžko realizovatelná v oblasti KRNAP a oblastech citlivých na zásahy do krajinného rázu. Geotermální energie Jedná se převážně o využití pomocí tepelných čerpadel. Zařízení dodávaná na trh v dnešní době odpovídají hygienickým předpisům z hlediska hluku. Mají rovněž vysokou účinnost a prakticky celoroční provoz. Přesto je stále nutný doplňkový zdroj pro pokrytí topných špiček. Nejčastěji používaná čerpadla jsou vzduch-voda nebo vzduch-vzduch. Pro vhodnost použití tepelného čerpadla (a jeho typu) je rozhodující celoroční bilance. Rozbor dalších podmínek pro využití nízkoteplotní i vysokoteplotní geotermální energie je uveden v kapitole o horninovém prostředí. Pro všechny výše uvedené systémy platí, že ekonomická návratnost je v delším časovém úseku.


B.7/d Technická infrastruktura / vodní hospodářství Vzhledem k tomu, že vodohospodářské systémy technické infrastruktury jsou často autonomní systém, je popis zásobování vodou i odkanalizování a likvidace odpadních vod uveden po jednotlivých obcích. Uvedené údaje vycházejí z dle původního vydání ÚAP v roce 2008 a jsou aktualizovány na základě obeslání obcí žádostí o aktualizaci údajů. Pokud obec nereagovala na výzvu k aktualizaci, mohou texty obsahovat zastaralé údaje a s tímto vědomím je třeba s nimi zacházet.

Čermná Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 90,0 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 45,0 %. Pro zásobování pitnou vodou jsou využity dvě vrtané studny HJ-1 (Qprům. = 1,7 l/s), HJ-2 (Qprům. = 1,2 l/s). V současnosti je využívána studna HJ-2, voda je čerpána do VDJ „U lípy“ 2 × 75,0 m3. Zdroj HJ1 slouží jako záloha a není využíván. Zbylá část obyvatel, nepřipojených na zdroj hromadného zásobování využívá lehce zranitelných (bakteriologické znečištění) individuálních vodních zdrojů. 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Čermná. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou dostatečné, obec stojí pouze před rozšířením vodovodní sítě a připojením dosud nepřipojených obyvatel. 4. Silné stránky a příležitosti Silnou stránkou systému se jeví dostatečnost zdrojů, která nelimituje rozvoj obce, rovněž lze jako pozitivum vnímat možnost připojení nynější zálohy vrtané studny HJ-1, která může pokrýt potřebu celé obce. V případě zařazení obou zdrojů do systému by obec disponovala z objemového hlediska nadstandardními zdroji. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u zdrojů individuálního zásobování z hlediska jejich zranitelnosti, dále je zřejmý trend celkového úbytku zásob podzemních vod. Na katastrálním území obce jsou stanovena PHO I.a II. stupně, je třeba je respektovat a počítat s nimi i v rozvoji obce. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Bez limitů.


7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Připojení nepřipojených obyvatel, a to jak trvale bydlících, tak bydlících přechodně. Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje centrálním kanalizačním systémem, z trvale bydlících obyvatel je 49,1 % napojeno na kanalizaci a centrální obecní ČOV, z přechodně bydlících jsou napojena 3 %. Pro odkanalizování obce je zrealizována oddílná kanalizace s centrální biologickou ČOV (Qmax.d = 60,5 m3/den, BSK5 = 19,98 kg/den). Zbylá část – dosud nepřipojení obyvatelé – řeší likvidaci odpadních vod individuálním způsobem formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových. 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem kanalizačního systému včetně centrální ČOV je obec Čermná. 3.Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci OV je z podstatné části zrealizován, ČOV má dostatečnou kapacitu, obec stojí pouze před rozšířením stokové sítě a před napojením nepřipojených obyvatel. 4. Silné stránky a příležitosti Silnou stránkou systému se jeví dostatečná kapacita ČOV, která nelimituje rozvoj obce, dále lze pozitivně vnímat již zrealizovanou větší část stokové sítě. 5. Slabé stránky a hrozby Negativem je skutečnost, že nepřipojení obyvatelé v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Může docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. Pro nedobudovanou infrastrukturu jsou někteří obyvatelé nepřipojitelní na centrální kanalizační systém. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Bez limitů. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Dobudování stokové kanalizační sítě s dořešením odvodu dešťových vod. Napojení nepřipojených obyvatel, a to jak trvale bydlících, tak bydlících přechodně, a postupné vyřazování nedostatečných čisticích zařízení, a tím vypouštění špatně přečištěných odpadních vod.

Černý Důl / Čistá v Krkonoších, Fořt Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 99 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 99 %.


Pro zásobování pitnou vodou byly zrealizovány tři zdroje: zdroj Železný Důl I, jde o povrchový odběr ze Srnčího potoka (Qprům. = 5,0–15,0 l/s), zdroj Železný Důl II (Qprům. = 4–5 l/s) a zdroj Prameniště „Na Jánské Lázně“ (Qprům. = 2,0 l/s). Voda je jímána zdrojem Železný Důl I, přiváděna na úpravnu vody „Nad Miletou“ (kapacita činí 15 l/s), z úpravny je voda napouštěna do vodojemu „Úpravna“ – 2 × 250 m3, z tohoto vodojemu je voda přiváděna do centrální části obce Černý Důl. Nad obcí Černý Důl je ještě dotován vodojem „Nad náměstím“ (1 × 250 m3), ten slouží jako provozní akumulace a jako přerušovací komora. Ze zmíněných akumulací je zásobována distribuční vodovodní síť obce Černý Důl, jejíž pokračování je vedeno do části obce Čistá V Krkonoších a dále do části Fořt. Jde o víceokruhovou vodovodní síť z počátku 20. století, jejíž technický stav je poplatný době vzniku (malé dimenze, koroze, inkrustace, nevhodný materiál – azbestocement). Na síti jsou provozovány čtyři redukční šachty pro tlakovou stabilizaci a redukci sítě. Zdroj Prameniště „Na Jánské Lázně“ je tvořen jímacími zářezy, voda natéká přímo do distribuční sítě. Zdroj Železný Důl II slouží jako záložní zdroj. Úpravna vod tvoří jeden technologický celek, umožňuje dávkování koagulantu, pískovou tlakovou filtraci a hygienické zabezpečení vody, v současnosti je v provozu pouze filtrace a hygienické zabezpečení vody. 2. Správce systému Vlastníkem vodárenského systému včetně jeho objektů (vyjma úpravny vody) je městys Černý Důl, vlastníkem úpravny vody je Mostecká uhelná společnost. Provozovatelem celého vodárenského systému včetně úpravny je Vodárenská společnost Lánov, s. r. o. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou dostatečné, obec stojí před rekonstrukcí vodovodní sítě. 4. Silné stránky a příležitosti Silnou stránkou systému se jeví dostatečnost zdrojů, která nelimituje rozvoj obce, dále je zcela nově investováno do akumulací a provozních vodárenských objektů, systém má svůj vlastní informační systém s automatickým ovládáním. Dostatečnost zdrojů a akumulací pokrývá i výhledové potřeby obce. PHO zdrojů jsou mimo zastavěnou část obce na území KRNAP (3. zóna), nemohou tedy kolidovat s plánovaným stavebním rozvojem obce. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat v dožilé vodohospodářské infrastruktuře, která se nyní jeví jako limitní pro některé větší celky s velkým bodovým odběrem, rovněž lze velmi obtížně síť využívat pro potřeby požární vody. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Jako limitující se může jevit zástavba větších rekreačních celků s nároky na nárazový odběr o větších průtocích, stávající dožilá síť není schopna tyto průtoky převést bez výrazného tlakového deficitu. Po rekonstrukci vodárenské sítě tyto problémy pominou. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Nutná rekonstrukce stávající dožilé vodárenské sítě z 65–70 %. Odkanalizování a likvidace odpadních vod


1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Černý Důl disponuje centrálním kanalizačním systémem. Z trvale bydlících obyvatel je 85 % napojeno na kanalizaci a mechanicko-biologickou ČOV, která je v obci díky závodu Mileta, a. s., Hořice. Přechodně bydlících obyvatel je napojeno 85 %. Kapacita ČOV činí 1 200 m3/den a BSK5 = 490 kg/den. Vzhledem k morfologii terénu jsou odpadní vody ze 70 % přečerpávány do uvedené ČOV. Pro přečerpávání slouží tři čerpací stanice, a to ČS „Weber“, ČS „U mostu“ a ČS „U bytovek“. Ostatních 30 % odpadních vod dotéká do ČOV gravitačně. ČOV v obci Černý Důl byla postavena pro potřeby závodu Mileta, a. s., který zde čistí zejména svoje technologické vody, na ČOV existuje rezerva pro připojení celého Černého Dolu, znamená to však jistou intenzifikaci ČOV, zejména zásah do její aktivace a kalové koncovky. Pro odkanalizování obce je zrealizována oddílná kanalizace. Dosud nepřipojení obyvatelé řeší likvidaci odpadních vod individuálním způsobem formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových. Čistá v Krkonoších nedisponuje centrálním kanalizačním systémem, likvidace odpadních vod je řešena individuálně formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových, v současnosti jde o legislativně nepřijatelný stav. Fořt disponuje centrálním kanalizačním systémem jednotné kanalizace, která umožňuje pouze příjem přečištěných odpadních vod (znamená to individuální čištění odpadních vod a následné vypouštění) a příjem dešťových vod. Tato kanalizace pokrývá 80 % možných připojených, ostatní odpadní vody jsou jímány do usazovacích nádrží (septiků) nebo čištěny v malých domovních čistírnách s vypouštěním do vod podzemních či povrchových, v současnosti se jedná o legislativně nepřijatelný stav. 2. Správce systému Vlastníkem kanalizačního systému, včetně přečerpávacích stanic, je obec Černý Důl, vlastníkem ČOV, která čistí odpadní vody části Černý Důl, je Mileta, a. s., Hořice. Provozovatelem kanalizačního systému, včetně přečerpávacích stanic, je Vodárenská společnost Lánov, s. r. o., provozovatelem ČOV je Mileta, a. s., Hořice. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod odpadních vod v části Černý Důl je ze 100 % realizován, ČOV má dostatečnou kapacitu, ale nepatří obci. Obec stojí pouze před napojením dosud nepřipojených obyvatel. Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod odpadních vod v části obce Čistá není žádný, je zde úplná absence této infrastruktury. Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod odpadních vod v části obce Fořt je 80 %, ostatní, kteří nemají možnost připojení, jsou nuceni řešit odvod a likvidaci odpadních vod individuálně. 4. Silné stránky a příležitosti Silnou stránkou systému v části Černý Důl je nová kanalizační infrastruktura v centrální části obce, kanalizaci lze rozšiřovat. Na novou kanalizaci jsou již přepojeni takřka všichni. V části Fořt je rovněž nově vzniklý kanalizační systém, který počítá se stávajícím rozvojem obce. 5. Slabé stránky a hrozby Negativem v Černém Dole je nemožnost spravovat vlastní ČOV a dále absence kanalizační sítě v lokalitě nad Miletou.


V části obce Čistá v Krkonoších se jako negativum jeví nemožnost připojit 100 % obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. V důsledku toho může docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. V obci zcela chybí infrastruktura pro odvod odpadních vod a jejich čištění. Další rozvoj obce se tedy může jevit problémově, protože je nutné přistupovat u nových aktivit k nekoncepčnímu a individuálnímu řešení. V části obce Fořt lze je slabou stránkou absence centrálního čištění odpadních vod, břímě povinnosti čistit odpadní vody je přeneseno na občany. Při jakýchkoliv budoucích rozvojových aktivitách musíme mít na paměti limity území, ve kterém dochází k vypouštění přečištěných odpadních vod. Tyto limity jsou v současnosti 100% naplněny a příslušný vodohospodářský úřad není ochoten limity pro vypouštění přečištěných odpadních vod zvyšovat, tzn. že neumožňuje do území přidávat další aktivity, jež by mohly být napojovány na stávající kanalizační systém. Tuto skutečnost lze řešit za cenu nestandardního vícestupňového individuálního čištění. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Pro Černý Důl je možné počítat s rozvojovými a rekreačními aktivitami, území je řešitelné, kapacity existují, pouze v lokalitě nad Miletou je nutné počítat s individuálním čištěním odpadních vod do doby vzniku kanalizační sítě. Čistá je limitována ve svých aktivitách v důsledku absence jakéhokoliv kanalizačního systému. Fořt je v současnosti se svými rozvojovými aktivitami na mezi únosnosti. Příslušný vodohospodářský úřad není ochoten limity pro vypouštění přečištěných odpadních vod zvyšovat. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Pro Černý Důl to znamená dobudování kanalizační sítě v lokalitě nad Miletou a dále ověření možností vlastního čištění odpadních – např. v souvislosti s čištěním v části obce Čistá v Krkonoších. Pro místní část Čistá v Krkonoších to znamená vybudovat centrální kanalizační systém včetně ČOV, která by měla být dimenzována na provoz nesezónní a sezónní s tím, že by bylo vhodné sem promítnout i kapacitní hledisko obce Černého Dolu, který lze lehce propojit s kanalizačním systémem Čisté. V současnosti se zpracovává dokumentace k územnímu řízení, která tuto problematiku řeší. Pro Fořt to znamená v budoucnu řešit napojení jednotné kanalizace na vodnou vodoteč Čistá, kde by pominuly limity, které v současnosti uplatňuje vodohospodářský úřad.

Dolní Branná Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 95 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 33 %. Pro zásobování pitnou vodou je realizována distribuční vodovodní síť napojená na vodárenský systém města Vrchlabí. Kromě zdrojů pro město Vrchlabí je v Dolní Branné provozována přerušovací komora o objemu 15 m3, dále je zde areál statku zásobován z vlastního zdroje – vrtané studny, s využitím vlastní akumulace o objemu 50 m3. Zbylá část obyvatel, nepřipojených na zdroj hromadného zásobování, využívá lehce zranitelných (bakteriologické znečištění) individuálních vodních zdrojů.


2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Dolní Branná. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou dostatečné, obec stojí pouze před rozšířením vodovodní sítě a dopojení nepřipojených obyvatel. 4. Silné stránky a příležitosti Silnou stránkou systému se jeví dostatečnost zdrojů, která nelimituje rozvoj obce. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat ve zdrojích individuálního zásobování z hlediska jejich zranitelnosti, dále je zřejmý trend celkového úbytku zásob podzemních vod. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Bez limitů. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Připojení dosud nepřipojených obyvatel, a to jak trvale bydlících, tak bydlících přechodně. S tím souvisí dobudování několika vodovodních větví.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec nedisponuje centrálním kanalizačním systémem, je zde zrealizován lokální kanalizační systém oddílné kanalizace s koncovkou v malé mechanicko-biologické ČOV typu CNP 25 (Qprům. = 25 m3/den, BSK5 = 10 kg/den). Na obecní ČOV jsou napojena 4 % trvale bydlících obyvatel, z přechodně bydlících není napojen nikdo. Zbylá část obyvatel řeší likvidaci odpadních vod individuálně formou usazovacích nádrží (septiků) nebo v malých domovních čistírnách s vypouštěním do vod podzemních nebo povrchových. 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem kanalizačního systému včetně centrální ČOV je obec Dolní Branná. 3. Stupeň vybavení území Vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci odpadních není v Dolní Branné téměř realizováno, ČOV má dostatečnou kapacitu pro cca 160–170 EO, obec stojí před realizací nové stokové sítě se systémovým čištěním odpadních vod a v nejbližším horizontu před využitím stávajících kapacit na ČOV. 4. Silné stránky a příležitosti Silnou stránkou systému je dostatečná kapacita ČOV, která je schopna řešit jakoukoliv problémovou lokalitu. Jde však o řešení, které není definitivní, je časově omezené. 5. Slabé stránky a hrozby Negativem je velký počet nepřipojených obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Z tohoto vypouštění může docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. Dolní Branná v podstatě nedisponuje


systémovým řešením pro odvod a likvidaci odpadních, to může znamenat zbrždění rozvojových aktivit. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry je třeba tlumit v důsledku neexistence kanalizačního systému, v opačném případě je třeba přistoupit k individuálnímu čištění a vypouštění odpadních vod, což může být nekoncepční, ale možné. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Komplexní odkanalizování obce s jasnou koncepcí pro likvidaci odpadních vod (spojení sil s obcí Horní Branná a s obcí Kunčice nad Labem (alternativní řešení s přečerpáváním na centrální ČOV města Vrchlabí není již obcí sledováno).

Dolní Dvůr Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje lokálním systémem pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. Z trvale bydlících obyvatel je 9 % napojeno na vodovod, přechodně bydlící napojeni nejsou. Pro zásobování pitnou vodou je realizována malá distribuční vodovodní síť napojená na zdroj vody – kopanou studnu, jež má spíše parametry pramenní jímky, jde o stavbu ze začátku 20. stol. Dále obec disponuje vrtanou studnou na Sluneční stráni, tento zdroj (po úpravě a malé akumulaci, řádově v m3) zde pokrývá lokalitu s počtem 6 RD. Zbylá část obyvatel, nepřipojených na zdroj hromadného zásobování, využívá snadno zranitelných (bakteriologické znečištění) individuálních vodních zdrojů. 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Dolní Dvůr. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je mizivý, zdroje a akumulace jsou nedostatečné, obec v podstatě nemá systémovou vodohospodářskou infrastrukturu. 4. Silné stránky a příležitosti Není, nejsou. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat ve zdrojích individuálního zásobování (zranitelnost), dále je zřejmý trend celkového úbytku zásob podzemních vod. Obec nedisponuje takřka žádným systémovým zařízením, nelze zajistit rozvoj obce, neexistuje požární zabezpečení, v případě havárie zde není alternativa. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Obec je pro svůj rozvoj limitována neexistencí vodárenského zařízení pro distribuci a výrobu pitné vody, jakýkoliv rozvoj je nutné řešit individuálním přístupem.


7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obcí Dolní Dvůr prochází vodovodní přivaděč pro zásobování obcí Lánov, Dolní Lánov a Prosečné, toto zařízení je ve správě Vodárenské společnosti Lánov, s. r. o. Na katastru Dolního Dvora jsou z tohoto zařízení zásobovány pouze tři objekty, zařízení je rozšiřitelné a využitelné pro obec Dolní Dvůr. Znamená to koncepční návrh pro využití zdrojů a již existujících vodárenských systémů na území Dolního Dvora.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec nedisponuje centrálním kanalizačním systémem, jsou zde zrealizovány dva lokální kanalizační systémy oddílné kanalizace s koncovkou v malé mechanicko-biologické ČOV typu DČB 21 (Qprům. = 4 m3/den) a DČB 16 (Qprům. = 19,2 m3/den, BSK5 = 6,5 kg/den). Na obecní ČOV jsou napojena 4,0 % trvale bydlících obyvatel, z přechodně bydlících není napojen nikdo. V obci Dolní Dvůr je k r. 2008 cca 250 trvale bydlících obyvatel, dále zde přechodně přebývá 1450 obyvatel. Zbylá část obyvatel, dosud nepřipojení, řeší likvidaci odpadních vod individuálním způsobem, a to formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových. 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem kanalizačního systému včetně dvou ČOV je obec Dolní Dvůr. 3. Stupeň vybavení území Vybavení vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci odpadních vod není v Dolním Dvoře téměř realizováno, ČOV mají dostatečnou kapacitu pro cca 150 EO. Obec stojí před realizací nové stokové sítě se systémovým čištěním odpadních vod a v nejbližším horizontu před využitím stávajících kapacit ČOV. 4. Silné stránky a příležitosti Silnou stránkou systému se jeví dostatečná kapacita ČOV (150 EO). Řešení zatím není definitivní, je časově omezené, navíc k čistírnám neexistuje stoková síť. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u nepřipojených obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí OV v rozporu s platnou legislativou. Může docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. Dolní Dvůr v podstatě nedisponuje systémovým řešením pro odvod a likvidaci odpadních vod, to může znamenat zbrždění rozvojových aktivit. ČOV mají zastaralou technologii, jsou špatně provozovány. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry je třeba tlumit v důsledku neexistence kanalizačního systému, v opačném případě je třeba přistupovat k individuálnímu čištění a vypouštění odpadních vod, které v důsledku může být nekoncepční, ale možné. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Stanovení komplexní koncepce odkanalizování obce vč. likvidace odpadních vod (případné spojení sil s obcí Lánov).


Dolní Kalná Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 95 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 33 %. Pro zásobování pitnou vodou je realizována komplexní distribuční vodovodní síť napojená na dva zdroje vody – prameniště Rovně (jímací zářezy se systémem pramenních jímek) s vydatností 1,7 l/s, z tohoto zdroje obec odebírá 1,0 l/s, zbytková voda je odebírána soukromým vlastníkem zdroje. Dalším zdrojem je pramenní jímka „Koupaliště“ s vydatností 4,0 l/s. Voda je z obou zařízení čerpána do vodojemu Dolní Kalná o objemu 2 × 50 m3. Z vodojemu je voda gravitačně vedena do nové distribuční sítě obce. Obec disponuje dvěma čerpacími stanicemi, na obou dochází k hygienickému zabezpečení vody, poté je voda přiváděna do akumulace. Zbylá část obyvatel, nepřipojených na zdroj hromadného zásobování, využívá zranitelných individuálních vodních zdrojů (bakteriologické znečištění). 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Dolní Kalná. Vlastníkem prameniště Rovně je soukromý majitel. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou dostatečné, obec je pro svůj rozvoj zajištěna. 4. Silné stránky a příležitosti Obec v podstatě nemusí investovat do vodohospodářské struktury zajišťující dodávku a výrobu pitné vody, její rozvojové aktivity nejsou omezovány. 5. Slabé stránky a hrozby Nejsou. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Obec pro svůj rozvoj není limitována. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obec stojí před úkolem dokončit připojování nepřipojených subjektů.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec nedisponuje centrálním kanalizačním systémem, jsou zde místní lokální kanalizační systémy jednotné kanalizace, které jsou pro systémové použití nevhodné (netěsnosti, nestandardní řešení). Jedinou lokalitou, která je již kanalizačně vyřešena, je lokalita nových RD „U panenky Marie“, kde je položena oddílná kanalizace, ovšem bez koncovky – ČOV, majitelé RD jsou nuceni čistit odpadní vody individuálně.


V podstatě všichni obyvatelé obce řeší likvidaci odpadních vod individuálním způsobem formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních a povrchových nebo vypouštěním do lokálních obecních kanalizačních systémů. 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem lokálních kanalizačních systémů je obec Dolní Kalná. 3 .Stupeň vybavení území Vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci odpadních vod není v Dolní Kalné téměř realizováno. 4. Silné stránky a příležitosti Nejsou. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u nepřipojených obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou (s důsledky v kontaminaci podzemních vod a znečišťování individuálních zdrojů vod). Do Kalná v podstatě nedisponuje systémovým řešením pro odvod a likvidaci odpadních vod, to může znamenat brždění rozvojových aktivit. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry je třeba tlumit v důsledku neexistence kanalizačního systému, anebo je třeba přistupovat k individuálního čištění a vypouštění odpadních vod (sice nekoncepční, ale možné). 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Komplexní odkanalizování obce s jasnou koncepcí pro likvidaci odpadních vod, obec by jistě spojovala řešení se sousedním Slemenem, které se jeví spádově vhodné k instalaci ČOV.

Dolní Lánov Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 95 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 80 %. Pro zásobování pitnou vodou je realizována komplexní distribuční vodovodní síť, která je propojená na zdroj obce položené výše (Lánov), zároveň obec Dolní Lánov disponuje i vlastním zdrojem, kterým je vrtaná studna P2 „U školy“ s vydatností 6 l/s. Tento zdroj slouží k doplňování skupinového vodárenského systému vodou přes stávající ČS. Na vodárenský systém je připojena akumulace o objemu 2 × 200 m3 – vodojem Dolní Lánov. 2. Správce systému Vlastníkem vodovodu, zdroje P2 a vodojemu je obec Dolní Lánov. Provozovatelem je Vodárenská společnost Lánov, s. r. o.


3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou dostatečné, obec je pro svůj rozvoj zajištěna. 4. Silné stránky a příležitosti Obec v podstatě nemusí investovat do vodohospodářské struktury zajišťující dodávku a výrobu pitné vody, její rozvojové aktivity nejsou omezovány. 5. Slabé stránky a hrozby Nejsou. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Obec pro svůj rozvoj není limitována. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obec stojí před úkolem dokončit připojování nepřipojených subjektů.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec nedisponuje centrálním kanalizačním systémem, jsou zde místní lokální kanalizační systémy jednotné kanalizace, které jsou pro systémové použití nevhodné (netěsnosti, nestandardní řešení). V podstatě všichni obyvatelé obce řeší likvidaci odpadních vod individuálním způsobem, a to formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových nebo vypouštěním do lokálních obecních kanalizačních systémů. 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem lokálních kanalizačních systémů je obec Dolní Lánov. 3. Stupeň vybavení území Vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci odpadních není v Dolním Lánově realizováno. 4. Silné stránky a příležitosti Nejsou. 5. Slabé stránky a hrozby Negativem je, že obyvatelé v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou se všemi důsledky (kontaminace podzemních vod a následné znečišťování individuálních vodních zdrojů). Dolní Lánov nedisponuje systémovým řešením pro odvod a likvidaci odpadních vod, to může znamenat zbrždění rozvojových aktivit. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry je třeba tlumit v důsledku neexistence kanalizačního systému, případně je třeba zajistit individuální čištění a vypouštění odpadních vod (řešení v zásadě nekoncepční, ale možné).


7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Komplexní odkanalizování obce s jasnou koncepcí pro likvidaci odpadních vod – jedním z přístupů je řešení obce po lokalitách s malými ČOV, dalším přístupem může být systémové odkanalizování přes obec Prosečné s centrální ČOV nebo s využitím možností další varianty ústící až k likvidaci odpadních vod na ČOV měst Vrchlabí nebo Hostinné (kapacity zde existují).

Horní Kalná Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje zastaralým systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 25 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno také 25 %. Pro zásobování pitnou vodou je realizována zastaralá distribuční vodovodní síť napojená na jeden zdroj vody – nový vrt s vydatností 0,8 l/s, z tohoto zdroje je voda gravitačně přivedena do akumulace o objemu 20 m3. Z vodojemu je voda gravitačně vedena do stávající distribuční sítě. Ve vodojemu je řešeno hygienické zabezpečení. Zbylá část obyvatel, nepřipojených na zdroj hromadného zásobování, využívá snadno zranitelných (bakteriologické znečištění) individuálních vodních zdrojů. 2. Správce systému Vlastníkem vodovodního systému je obec Horní Kalná. Provozovatelem je fa Vodárenské služby RT, s. r. o. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je nedostatečný, zdroje a akumulace jsou nedostatečné, obec není pro svůj rozvoj zajištěna. 4. Silné stránky a příležitosti Obec má jediné pozitivum: vlastní bezproblémový zdroj vody. 5. Slabé stránky a hrozby Vodárenský systém je zastaralý, je třeba jej obnovit, akumulace neumožňuje požární využití vodovodu a je na mezní hranici svého využití, neexistují rezervy. Stav systému může brzdit obec v rozvoji. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Obec ve svém rozvoji může být limitována nedostatečnou akumulací a zastaralou distribuční sítí. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obec stojí před úkolem komplexně řešit vodárenskou situaci z hlediska nových a zvýšených akumulací a z hlediska obnovy a rozšíření distribuční sítě s následným připojením obyvatel.


Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec nedisponuje centrálním kanalizačním systémem, jsou zde místní lokální kanalizační systémy jednotné kanalizace, které jsou pro systémové použití nevhodné (netěsnosti, nestandardní řešení). V podstatě všichni obyvatelé obce řeší likvidaci odpadních vod individuálním způsobem: formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových nebo vypouštěním do lokálních obecních kanalizačních systémů. 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem lokálních kanalizačních systémů je obec Horní Kalná. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci odpadních vod je v Horní Kalné velmi nízký. 4. Silné stránky a příležitosti Nejsou. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u nepřipojených obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Může pak docházet ke kontaminaci podzemních vod a znečišťování individuálních vodních zdrojů. Horní Kalná v podstatě nedisponuje systémovým řešením pro odvod a likvidaci odpadních vod, to může negativně ovlivnit rozvojové aktivity. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry je třeba tlumit v důsledku neexistence kanalizačního systému, nebo je třeba přistoupit k individuálnímu čištění a vypouštění odpadních vod, které je možné, třebaže nekoncepční. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Komplexní odkanalizování obce s jasnou koncepcí likvidace odpadních vod, jíž může být společný tlakový a gravitační kanalizační systémem s obecní ČOV.

Hostinné Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje postupně rozšiřovaným systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 95 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 45 %. Pro zásobování pitnou vodou je realizována postupně se rozšiřující distribuční vodovodní síť napojená na čtyři zdroje vody: 1) vrt Dolní Lánov s vydatností 8,0 l/s, z tohoto zdroje je voda čerpána do stávající akumulace vodojemu Hliňák o objemu 2 × 250 m3; 2) zdroj Debrné, který je tvořen prameništěm s jímacími zářezy s vydatností 11 l/s, přes ČS Debrné je voda čerpána do sítě a přes vodovodní síť je dotován vodojem Antoníček 2 × 400 m3; 3) vrt Lipky s vydatností 6 l/s, u vrtu je ČS, výtlak je napojen na distribuční síť (jde o rezervu); 4) vrt Husitská o vydatnosti 3 l/s, u vrtu je ČS,


výtlak je napojen na distribuční síť (jde o rezervu). Území je rozděleno na dvě tlaková pásma obhospodařovaná dvěma vodojemy. Nepřipojení obyvatelé využívají zranitelných (bakteriologické znečištění) individuálních vodních zdrojů. 2. Správce systému Vlastníkem vodovodního systému je město Hostinné. Provozovatelem vodovodního systému je Městská správa Hostinné, s. r. o. (dříve Městské vodovody a kanalizace Hostinné, spol. s r. o.). 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou dostatečné, obec je zcela zajištěna pro svůj rozvoj. 4. Silné stránky a příležitosti Obec je rozvojově zajištěna. 5. Slabé stránky a hrozby Je třeba provádět postupné rekonstrukce zastaralých vodovodních řadů. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Obec pro svůj rozvoj není limitována. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obec je nucena průběžně rekonstruovat staré a dožilé vodárenské zařízení (vodovodní řady, prameniště Debrné).

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje centrálním kanalizačním systémem, jedná se o jednotnou kanalizaci s vřazenými dešťovými odlučovači, koncovku systému tvoří městská ČOV, jejíž kapacita činí 1426 m3/den, BSK5 = 433,8 kg/den. ČOV rovněž čistí technologické odpadní vody ze závodu KRPA. Na kanalizaci obce je napojeno 100% trvale bydlících obyvatel a 20 % přechodně bydlících obyvatel. Nepřipojení obyvatelé obce řeší likvidaci odpadních vod individuálním způsobem formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových nebo vypouštěním do lokálních obecních kanalizačních systémů. 2. Správce systému Vlastníkem kanalizace a ČOV je obec Hostinné. Provozovatelem kanalizace a ČOV je Městská správa Hostinné, s. r. o. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci OV je značný. 4. Silné stránky a příležitosti Obec je odkanalizována, ČOV má rezervy.


5. Slabé stránky a hrozby Nejsou. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Nejsou. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Systém odkanalizování je plně funkční.

Klášterská Lhota Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec nedisponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 100 % závislých na individuálním řešení, přechodně bydlící jsou na tom stejně. Obec disponuje třemi vlastními zdroji, které zásobují vodou obecní objekty: vrtaná studna KL-1(I) s vydatností 1,3 l/s (tento zdroj je nevyužívaný), vrt SS-1 s vydatností 1,92 l/s a vrt KL-1(II) s vydatností 0,48 l/s. 2. Správce systému Vlastníkem vrtů KL-1(I,II) a SS-1 je obec Klášterská Lhota. Provozovatelem vrtu KL-1(II) jsou Silnice H. K., a. s., a vrtu SS-1 místní ZD. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je mizivý, zdroje by mohly být dostatečné, vše ostatní chybí. 4. Silné stránky a příležitosti Obec vlastní dostatečné zdroje. 5. Slabé stránky a hrozby Chybí akumulace a distribuční infrastruktura, voda z vrtu KL-1(I) je bez úpravy nepoužitelná (nutné odradonování, odželezování a hygienické zabezpečení). 6. Možné limity vyvolané existencí systému Obec je pro svůj rozvoj limitována neexistencí vodárenské infrastruktury. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obec stojí před úkolem vybudovat komplexní vodárenské zařízení pro celou obec.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec nedisponuje centrálním kanalizačním systémem, jsou zde místní lokální kanalizační systémy jednotné kanalizace, které jsou pro systémové použití nevhodné (netěsnosti, nestandardní řešení).


V podstatě všichni obyvatelé obce řeší likvidaci odpadních vod individuálně formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových anebo vypouštěním do lokálních obecních kanalizačních systémů. 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem lokálních kanalizačních systémů je obec Klášterská Lhota 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci OV není v Klášterské Lhotě realizován. 4. Silné stránky a příležitosti Nejsou. 5. Slabé stránky a hrozby Negativem je neexistence centrálního kanalizačního systému – obyvatelé v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou (riziko kontaminace podzemních vod a následného znečištění individuálních vodních zdrojů). Klášterská Lhota v podstatě nedisponuje systémovým řešením pro odvod a likvidaci OV, to může znamenat zbrždění rozvojových aktivit. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry je možné v důsledku neexistence kanalizačního systému tlumit, anebo se orientovat na individuální čištění a vypouštění odpadních vod, což může být nekoncepční, ale je možné. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Komplexní odkanalizování obce s jasnou koncepcí pro likvidaci odpadních vod, jedním z přístupů je řešení obce po lokalitách s malými ČOV, dalším přístupem může být systémové odkanalizování s centrální ČOV nebo s využitím další varianty s likvidací odpadních vod v ČOV ve Vrchlabí či Hostinném (kapacity zde existují).

Kunčice nad Labem Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 55 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 10 %. Pro zásobování pitnou vodou je realizována komplexní distribuční vodovodní síť napojená na jeden zdroj vody – vrt S-1 s vydatností 1,5 l/s. Z tohoto zdroje je voda čerpána do vodojemu Kunčice o objemu 2 × 75,0 m3. Z vodojemu je voda gravitačně vedena do nové distribuční sítě obce. Obec disponuje jednou čerpací stanicí. Ve vodojemu je voda odradonována a hygienicky zabezpečena. Vodárenská síť obce je propojena se sítí města Vrchlabí a v případě potřeby je možné nakupovat vodu od města Vrchlabí. Obyvatelé nepřipojení na zdroj hromadného zásobování využívají bakteriologickým znečištěním snadno zranitelné individuální vodní zdroje.


2. Správce systému Vlastníkem vodovodu je obec Kunčice nad Labem. Provozovatelem je firma Vodohospodářské služby RT, s.r.o., Lánov. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou dostatečné, obec je pro svůj rozvoj zajištěna. 4. Silné stránky a příležitosti Obec v podstatě nemusí investovat do vodohospodářské soustavy zajišťující dodávku a výrobu pitné vody, její rozvojové aktivity nejsou omezovány. 5. Slabé stránky a hrozby Nejsou. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Obec pro svůj rozvoj není limitována. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obec stojí před úkolem dokončit připojování nepřipojených subjektů.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec nedisponuje centrálním kanalizačním systémem, jsou zde místní lokální kanalizační systémy jednotné kanalizace, které jsou pro systémové použití nevhodné (netěsnosti, nestandardní řešení). Všichni obyvatelé obce řeší likvidaci odpadních vod individuálním způsobem s využitím usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren (vypouštění do vod podzemních nebo povrchových nebo vypouštění do lokálních obecních kanalizačních systémů). 2. Správce systému Vlastníkem lokálních kanalizačních systémů je obec Kunčice na Labem. Provozovatelem je firma Vodohospodářské služby RT, s.r.o., Lánov.

3. Stupeň vybavení území Vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci odpadních vod není v Kunčicích na Labem téměř realizováno. 4. Silné stránky a příležitosti Nejsou. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u těch obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Mohou tak přispívat ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. Kunčice nad Labem. v podstatě nedisponují systémovým


řešením pro odvod a likvidaci OV, to může znamenat zbrždění rozvojových aktivit. Obec poskytuje dotaci jednotlivým vlastníkům nemovitostí na stavbu domovních ČOV. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry je třeba tlumit v důsledku neexistence kanalizačního systému, v opačném případě je třeba přistupovat k individuálním čištění a vypouštění odpadních vod, které v důsledku může být nekoncepční, ale možné. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Komplexní odkanalizování obce s jasnou koncepcí pro likvidaci odpadních vod. Otázkou zůstává, zda by nebylo efektivnější odpadní vody přečerpávat na blízkou ČOV města Vrchlabí (rezervy zde jsou).

Lánov Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 95 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 95 %. Pro zásobování pitnou vodou je realizována komplexní distribuční vodovodní síť, která je propojená na zdroj – prameniště Hádek s vydatností 14 l/s. Prameniště je napojeno přes přerušovací komoru Hádek na vodojem Dolní Dvůr – 2 × 200 m3, kde dochází k hygienickému zabezpečení a k napouštění distribuční sítě. Jako doplňkový zdroj slouží propojení s vodovodní sítí města Vrchlabí, to je v současnosti nevyužíváno. 2. Správce systému Vlastníkem vodovodu, zdroje a vodojemu je obec Lánov. Provozovatelem je Vodárenská společnost Lánov, s. r. o. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou pro běžné užití dostatečné, obec je pro svůj rozvoj zajištěna. 4. Silné stránky a příležitosti Obec v podstatě nemusí investovat do vodohospodářské struktury zajišťující dodávku a výrobu pitné vody, její rozvojové aktivity nejsou omezovány. 5. Slabé stránky a hrozby Zranitelnost zdroje, v r. 2003 prameniště Hádek vykázalo nulovou vydatnost. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Obec pro svůj rozvoj není limitována. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obec stojí před úkolem zajistit ještě jeden, dostatečný zdroj vody.


Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec donedávna nedisponovala centrálním kanalizačním systémem, byly zde místní lokální kanalizační systémy jednotné kanalizace. V současnosti se dokončuje výstavba kanalizace a mechanicko biologická ČOV o kapacitě 1850 EO. Realizací akce bude vytvořen předpoklad pro připojení navíc 1150 EO. 2. Správce systému Vlastníkem lokálních kanalizačních systémů a ČOV je obec Lánov, pouze největší lokální ČOV není v majetku obce, jde o ČOV VHS III s kapacitou 41 m3/den, BSK5 = 28 kg/den, provozovatelem veškerých ČOV je Vodárenská společnost Lánov, s. r. o., provozovatelem ČOV VHS III je ZD. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci OV Lánově realizován z 28 %. Po realizaci kanalizace a ČOV se stupeň vybavení výrazně zvýší. 4. Silné stránky a příležitosti Nejsou. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u těch nepřipojených obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Z tohoto vypouštění může docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. K výrazné eliminaci tohoto faktoru přispěje dobudování kanalizace a ČOV. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry je třeba koordinovat s možností připojení na budovanou kanalizaci. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Dokončit komplexní odkanalizování obce.

Prosečné Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 99 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je shodně napojeno 99 %. Pro zásobování pitnou vodou je realizována komplexní distribuční vodovodní síť, která je propojená na zdroj obce položené výše (Lánov). 2. Správce systému Vlastníkem vodovodu je obec Prosečné. Provozovatelem je Vodárenská společnost Lánov, s. r. o.


3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou dostatečné, obec je pro svůj rozvoj zajištěna. 4. Silné stránky a příležitosti Obec v podstatě nemusí investovat do vodohospodářské struktury zajišťující dodávku a výrobu pitné vody, její rozvojové aktivity nejsou omezovány. 5. Slabé stránky a hrozby Nejsou. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Obec pro svůj rozvoj není limitována. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obec stojí před úkolem dokončit připojování nepřipojených subjektů.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec nedisponuje centrálním kanalizačním systémem, jsou zde místní lokální kanalizační systémy jednotné kanalizace, které jsou pro systémové použití nevhodné (netěsnosti, nestandardní řešení). V podstatě všichni obyvatelé obce řeší likvidaci odpadních vod individuálním způsobem – formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových nebo vypouštěním do lokálních obecních kanalizačních systémů. 2. Správce systému Vlastníkem a provozovatelem lokálních kanalizačních systémů je obec Prosečné. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci odpadních vod je v Prosečném nulový. 4. Silné stránky a příležitosti Nejsou. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u nepřipojených obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Z tohoto vypouštění může docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. Prosečné v podstatě nedisponuje systémovým řešením pro odvod a likvidaci OV, to může znamenat zbrždění rozvojových aktivit. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry je třeba tlumit v důsledku neexistence kanalizačního systému, v opačném případě je třeba přistoupit k individuálnímu čištění a vypouštění odpadních vod, které v důsledku může být nekoncepční, ale možné.


7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Komplexní odkanalizování obce s jasnou koncepcí pro likvidaci odpadních vod – jedním z přístupů je řešení obce po lokalitách s malými ČOV, dalším přístupem může být systémové odkanalizování se spojením kanalizačního systému obce Dolní Lánov s centrální ČOV nebo s využitím možností další varianty ústící až k likvidaci OV na ČOV města Vrchlabí či Hostinné (kapacity zde existují).

Rudník / Arnultovice, Javorník Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec Rudník disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 98 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 98 %. Část obce Arnultovice rovněž disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale i přechodně bydlících obyvatel je 98 % napojeno na vodovod. Část obce Javorník disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících i přechodných obyvatel je shodně 25 % napojeno na vodovod. V obci Pro zásobování pitnou vodou jsou v obci Rudník slouží tyto zdroje: prameniště Bolkov, jde o jímací zářezy (Qprům. = 1,1–3,0 l/s); vrtané studny HV-1, HV-2 (Qprům. = 0,9 a 0,7 l/s); vrt RL-1 Leopoldov + ČS (Qprům. = 10,0 l/s), zdroj prameniště Leopoldov – jímací zářezy (Qprům. = 2–5,5 l/s). Voda je ze zdroje prameniště Bolkov vedena do vodojemu Horní Bolkov – 1 × 50 m3, odtud je napájeno spotřebiště a vodojem Dolní Bolkov – 1 × 100 m3. Z vrtaných studní HV-1 a HV-2 je voda vedena do vodojemu Statek – 1 × 250 m3. Z vrtu RL-1 je voda čerpána do vodojemu Nad Jednotou – 1 × 50 m3. Z prameniště Leopoldov je voda vedena přímo do spotřebiště a do vodojemu Nad Jednotou. Z vodojemu Dolní Bolkov je napájeno přímo spotřebiště, bezpečnostní přepad natéká do vodojemu Statek. Z vodojemu Statek je voda vedena do spotřebiště. Z vodojemu Nad Jednotou je voda vedena do spotřebiště a do vodojemu Dolní Bolkov. Z vodojemu Rubena je voda vedena do spotřebiště. Rudník disponuje rozvětvenou infrastrukturou, z níž je část vodovodních řadů z dřívější doby, technický stav je vyhovující, je pokryta podstatná část obce. Pro zásobování pitnou vodou je v Arnultovicích zrealizována nová vodovodní síť napojená na vodárenský systém Rudníku. Pro zásobování pitnou vodou je v části obce Javorník tento zdroj: studna (Qprům. = 2 l/s) + ČS, voda je čerpána do vodojemu Statek – 1 × 5,2 m3 a vodojemu Nad farou – 1 × 1,9 m3. Z vodojemů je voda napouštěna do nestandardní dožilé vodovodní sítě. Do Javorníka je rovněž zatažena nová vodovodní větev z Rudníka, kam je přiváděna pomocí nové ATS. 2. Správce systému Vlastníkem vodárenského systému včetně jeho objektů je obec Rudník. Provozovatelem celého vodárenského systému je Vodárenská společnost Lánov, s. r. o. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území v Rudníku a Arnultovicích vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou dostatečné, obec nemusí investovat do vodárenské infrastruktury. V části Javorník je zajištěna pouze dolní část obce novým vodovodním řadem, hořejší části obce jsou provozovány nekapacitním a dožilým vodárenským systémem.


4. Silné stránky a příležitosti Silnou stránkou systému v Rudníku a Arnultovicích je dostatečnost zdrojů, akumulací a distribučních sítí. Dostatečnost zdrojů a akumulací pokrývá i výhledové potřeby obce. U části Javorník se jedná o dostatečné zdroje. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u místní části Javorník v dožilé vodohospodářské infrastruktuře, která se nyní jeví jako limitní pro výše položené části obce, rovněž lze velmi obtížně stávající síť využívat pro potřeby požární vody. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Jako limitující se může jevit zástavba větších rekreačních celků s nároky na nárazový odběr o větších průtocích, stávající dožilá síť v Javorníku není schopna tyto průtoky převést bez výrazného tlakového deficitu. Po rekonstrukci vodárenské sítě a akumulace tyto problémy pominou. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Rekonstrukce stávající dožilé vodárenské sítě v Javorníku se zřízením nové větší akumulace a s propojením na nový vodovodní řad přivedený z Rudníka.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec Rudník nedisponuje centrálním kanalizačním systémem, v obci jsou provozovány lokální kanalizační systémy s lokálními ČOV (celkem se jedná o 5 mechanicko-biologických a aeračních ČOV). Z trvale bydlících obyvatel je 34 % napojeno na kanalizaci a lokální ČOV. Zbylá část obyvatel řeší likvidaci odpadních vod individuálním způsobem formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových. Arnultovice a Javorník také nedisponují centrálním kanalizačním systémem. Likvidace odpadních vod je řešena individuálně formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových, v současnosti se jedná o legislativně nepřijatelný stav. 2. Správce systému Vlastníkem kanalizačních lokálních systémů je obec Rudník. Provozovatelem lokálních kanalizačních systémů včetně lokálních ČOV je Vodárenská společnost Lánov, s. r. o. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území obce Rudník vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod odpadních vod je z 34 % zrealizován, lokální ČOV odvodňují celé lokality nebo větší producenty odpadních vod – lokalita Lázně Fořt (100 EO), Leopoldov-Kolonka (200 EO), RD Farmy Rudník (32 EO), Dům pečovatelské služby (170 EO), závod Avon-Automotive, a. s., závod Texlen-Lena, a. s., fa CaT Kovo s. r. o., hotel Arnika). Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod odpadních vod v částech Javorník a Arnultovice není žádný, je zde úplná absence této infrastruktury. 4. Silné stránky a příležitosti Silné stránky systému se zde nejeví žádné.


5. Slabé stránky a hrozby Negativem v Rudníku je nekoncepčnost a lokalizace stávajících systémů a dále nemožnost připojení všech obyvatel, tedy i těch, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Z tohoto vypouštění může docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. V místních částech Javorník a Arnultovice se jako negativum jeví nemožnost připojení obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Z tohoto vypouštění může docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. Zcela chybí infrastruktura pro odvod odpadních vod a následná ČOV. Proto se může další rozvoj jevit problémově, protože je nutné přistupovat u nových aktivit k nekoncepčnímu a individuálnímu řešení. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Pro Rudník to znamená zpomalit rozvojové aktivity, provozované kapacity slouží svému účelu a neumožňují nějaký výrazný nárůst. Javorník a Arnultovice jsou limitovány ve svých aktivitách v důsledku absence jakéhokoliv kanalizačního systému. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Sídla Rudník a Arnultovice jsou řešena v ÚP jako celek s napojením na kanalizační systém města Hostinné. Javorník je řešen samostatně.

Strážné Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 55 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 25 %. Pro zásobování pitnou vodou je realizována distribuční vodovodní síť, která je propojená na zdroj – prameniště Jezerní domky s vydatností 1,1 l/s. Prameniště je napojeno na přerušovací komoru Jezerní domky a odtud na vodojem Strážné Dvůr – 2 × 19 m3, zde dochází k hygienickému zabezpečení a k napouštění distribuční sítě. Distribuční síť se z části jeví jako regulérní, z části je dožilá a nestandardní (malé průměry). Ostatní obyvatelé jsou zásobováni z individuálních zdrojů, to se týká i lokality Hříběcích bud. 2. Správce systému Vlastníkem vodovodu, zdroje a vodojemu je obec Strážné. Provozovatelem jsou Severočeské VaK, a. s., Teplice. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je cca 45 %, zdroj se jeví jako dostatečný, akumulace nedostatečná, distribuční síť je položena z cca 30 %. 4. Silné stránky a příležitosti Obec nemusí řešit zdroj vody, ostatní infrastruktura je k řešení.


5. Slabé stránky a hrozby Malá akumulace, nestandardní řady, nevelká zasíťovanost, tato skutečnost může mít dopad na rozvoj obce. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Obec je pro svůj rozvoj nyní limitována, jakákoliv nová investice je omezována nedokonalým zásobováním pitnou, příp. požární vodou. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obec stojí před úkolem zajistit navýšení akumulace a zasíťovat nyní nedotčené lokality (Šestidomí, stráň ke Klínovému potoku, za kostelem), oblast Hříběcích bud je ponechána k individuálnímu řešení.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje centrálním kanalizačním splaškovým systémem s obecní ČOV s kapacitou 126 m3/den, BSK5 = 30,7 kg/den. Tento kanalizační systém pokrývá cca 30 % území obce. V podstatě 50 % obyvatel obce a 17 % přechodně bydlících řeší likvidaci odpadních vod přes obecní kanalizaci, ostatní ji řeší individuálním způsobem formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových. K obci Strážné přísluší ještě lokalita Hříběcích bud, kde se odpadní vody čistí a vypouští individuálně. 2. Správce systému Vlastníkem kanalizace a ČOV je obec Strážné. Provozovatelem jsou Severočeské VaK, a. s., Teplice. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci OV Strážného je realizován z 58 %. 4. Silné stránky a příležitosti Nejsou. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u nepřipojených obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Z tohoto vypouštění může docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. Na ČOV jsou přiváděny balastní vody, které způsobují provozní problémy. ČOV bude potřebovat intenzifikaci při dalším rozšiřování kanalizační sítě. Vypouštění OV za ČOV je realizováno do málo vodného recipientu. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry je třeba tlumit v důsledku problému naznačeného předchozím odstavci. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Komplexní odkanalizování obce s jasnou koncepcí pro likvidaci odpadních vod: Jedním z přístupů je řešení komplexního zasíťování obce s intenzifikací ČOV a jejím regulérním napojením na odpovídající recipient, další přístup může spočívat ve vyřazení ČOV s převodem odpadních vod na kanalizační


systém města Vrchlabí (toto je podmíněno vybudováním kanalizačního sběrače k napojovacímu bodu, tento úkol je na městu Vrchlabí). V souvislosti s centrální částí obce vyřešit oblast Hříběcích bud převodem odpadních vod do kanalizačního systému obce Strážné.

Špindlerův Mlýn / Přední Labská, Labská, Bedřichov Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Špindlerův Mlýn s částí Bedřichov disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel, z trvale bydlících obyvatel je 98 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 98 %. Místní část Labská a Přední Labská nedisponují systémem hromadného zásobování pitnou vodou, tyto lokality jsou řešeny individuálními zdroji. Pro zásobování pitnou vodou jsou v obci Špindlerův Mlýn a Bedřichov slouží tyto zdroje: Bílé Labe, jedná se o povrchový odběr (Qprům. = 60 l/s) s nátokem do úpravny vody Dívčí lávky; prameniště Sv. Petr, jde o jímací zářezy (Qprům. = 3,2–10,0 l/s). Voda je z úpravny vedena do vodojemu Dívčí lávky – 2 × 1 500 m3, odtud je napájeno spotřebiště, ze spotřebiště je za pomocí ČS dotován vodojem Lověna – 2 × 250 m3, ten napájí opětovně distribuční síť. Z dalších akumulací obec disponuje vodojemy: Špindlerův Mlýn – 2 × 50 m3, Panorama – 1 × 30 m3, Horal – 2 × 250 m3. Z objektů na síti obec disponuje: čerpací stanicí ČS II – 15 l/s, přečerpávací stanicí Škola – 8 l/s, automatickou tlakovou stanicí ATS Horal – 21 l/s, automatickou tlakovou stanicí ATS Svatý Petr – 10,6 l/s. Distribuční síť pokrývá celou obec i s místní částí Bedřichov, jedná se o původní, ale i nové vodovodní řady. 2. Správce systému Vlastníkem vodárenského systému včetně jeho objektů je obec Špindlerův Mlýn. Provozovatelem celého vodárenského systému jsou Severočeské VaK, a. s., Teplice. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území ve Špindlerově Mlýně a Bedřichově vodohospodářskou infrastrukturou je značný, zdroje a akumulace jsou dostatečné, obec nemusí investovat do vodárenské infrastruktury. V části Přední Labská a Labská je vybavenost systémovým vodárenským systémem nulová. 4. Silné stránky a příležitosti Silnou stránkou systému v obce Špindlerův Mlýn se jeví dostatečnost zdrojů, akumulací a distribučních sítí. Dostatečnost zdrojů a akumulací pokrývá i výhledové potřeby obce. U místních částí Labská a Přední Labská se jedná o dostatečné individuální zdroje. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u místních částí Přední Labská a Labská ve zranitelnosti místních zdrojů.


6. Možné limity vyvolané existencí systému Jako limitující se může jevit zástavba větších rekreačních celků s nároky na nárazový odběr o větších průtocích v místních částech Labská a Přední Labská. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Obec Špindlerův Mlýn počítá ve svém územním plánu s připojením lokality Labská na svůj vodárenský systém.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec Špindlerův Mlýn s částí Bedřichov disponuje systémem pro centrální odkanalizování obyvatel. Z trvale bydlících obyvatel je 98 % napojeno na kanalizaci, z přechodně bydlících je napojeno 100 %. Kanalizace je vedena do městské ČOV, která byla zintenzifikována na současnou kapacitu Qprům. = 9 504 m3/den s látkovou kapacitou pro 15 000 EO. Místní část Labská má vybudovaný částečný systém oddílné kanalizace, který je zaústěn na ČOV hotelu Arnika Qprům. = 240 m3/den, BSK5 = 69 kg/den, z této části jsou přiváděny odpadní vody od 30 % trvale bydlících a od 50 % přechodně bydlících. Ostatní odpadní vody jsou likvidovány individuálně formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových. Místní část Přední Labská nemá vybudovaný systematické odkanalizování, odpadní vody jsou likvidovány individuálně formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních či povrchových. 2. Správce systému Vlastníkem kanalizačního systému Špindlerův Mlýn a Bedřichov včetně ČOV je město Špindlerův Mlýn. Provozovatelem celého kanalizačního systému včetně ČOV jsou Severočeské VaK, a. s., Teplice. Vlastníkem kanalizačního systému části Přední Labská je město Špindlerův Mlýn, vlastníkem ČOV Arnika je sdružení pěti odborových svazů. Provozovatelem celého kanalizačního systému Přední Labská včetně ČOV jsou Severočeské VaK, a. s., Teplice. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území obce Špindlerův Mlýn a Bedřichov vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod odpadních vod je ze 100 % zrealizován. Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod odpadních vod v části Labská je zrealizován z 35 %, stupeň vybavení území části Přední Labská není žádný, je zde úplná absence této infrastruktury. 4. Silné stránky a příležitosti Silné stránky systému ve Špindlerově Mlýně a Bedřichově spočívají ve vybudované infrastruktuře s dostatečnou rezervou pro rozvoj obce. V místní části Labská a Přední Labská se o silných stránkách systému nedá hovořit. 5. Slabé stránky a hrozby V místních částech Labská a Přední Labská se jako negativum jeví nemožnost připojení 100 % obyvatel, kteří v současnosti vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Může pak


docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. V části Přední Labská zcela chybí infrastruktura pro odvod odpadních vod. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Pro část Labská to znamená zpomalení rozvojové aktivity, provozované kapacity slouží svému účelu a neumožňují nějaký výrazný nárůst. Část Přední Labská je limitována ve svých aktivitách v důsledku absence jakéhokoliv kanalizačního systému. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Pro Špindlerův Mlýn to znamená údržbu a případnou rekonstrukci stávajícího kanalizačního systému se záměrem převést odpadní vody z lokality Labská na stávající ČOV. Lokalitu Labská lze také řešit intenzifikací stávající lokální ČOV Arnika a samozřejmě rozšiřováním stávající kanalizační sítě. Přední Labská vzhledem k rozptýlenosti a vzdálenosti od centra Špindlerova Mlýna bude ponechána k individuálnímu přístupu, tak jak je to nyní.

Vrchlabí Zásobování pitnou vodou 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje systémem pro hromadné zásobování obyvatel: z trvale bydlících obyvatel je 90 % napojeno na vodovod, z přechodně bydlících je napojeno 90 %. Vodárenský systém města Vrchlabí je propojen s dalšími vodárenskými sítěmi okolních obcí a je schopen je dotovat – jde o obce Dolní Branná, Lánov, Kunčice. Ve Vrchlabí žije k r. 2014 cca 12 284 trvale bydlících obyvatel, dále zde přechodně přebývá 3 000 obyvatel. Pro zásobování pitnou vodou je realizována distribuční vodovodní síť, která je propojená na několik zdrojů: 1) zdroj Labe, odběr povrchové vody, vydatnost 90,0 l/s, jímání je napojeno na úpravnu vody Herlíkovice (chemická úprava pH, koagulace, filtrace, hygienické zabezpečení); 2) prameniště Žalý – jímací zářezy s vydatností 14,0 l/s (prací voda, zbytek distribuován do sítě); 3) Helíkovice-Kolonie – pramenní zářezy s akumulací s vydatností 0,5 l/s, voda čerpána do vodojemu Herlíkovice; 4) prameniště Pod Strážným– jímací zářezy, vydatnost 1,5 l/s, voda napouštěna do vodojemu Strážné; 5) Peklo – jímací zářezy s vydatností 0,5 l/s, voda je napouštěna do sítě; 6) zdroj Kněžice – jímací zářezy s vydatností 2,2 l/s, voda je napouštěna do vodojemu Třídomí II; 7) posledním zdrojem je záloha – vrt Lánovská o vydatnosti 4,0 l/s, vodu lze čerpat přímo do sítě v současné době zdroj odstaven. Město Vrchlabí provozuje ještě dva lokální vodárenské systémy, jedná se o prameniště Žalý II s vydatností 0,1 l/s se zásobováním místní sítě a vrt Strážná hůra + ATS s vydatností 0,7 l/s se zásobením místní sítě. Ve vodovodním systému je zařazeno 7 vodojemů: – vodojem ÚV – 1 × 100 m3, gravitační odtok do zásobního řadu, napájení z ÚV; – vodojem Herlíkovice – 1 × 60 m3, gravitační odtok do distribuční sítě v Herlíkovicích, napájení výtlakem ČS Kolonie (zdroj ÚV a prameniště Kolonie); – vodojem Strážné – 2 × 80 m3, napájení distribuční sítě v horním tlakovém pásmu, napájení z prameniště Pod Strážným a výtlakem ze zásobovacího řadu pomocí ČS Strážné; – vodojem Jankův kopec 2 × 100 m3, napájení distribuční sítě v horním tlakovém pásmu, napájení výtlakem ze zásobovacího řadu pomocí ČS Strážné;


– vodojem Třídomí HTP – 2 × 1 000 m3, napájení distribuční sítě v horním tlakovém pásmu, napájení gravitačně z prameniště Kněžice a výtlakem z vodojemu Třídomí DTP; – vodojem Třídomí DTP – 2 × 2 500 m3, napájení distribuční sítě v dolním tlakovém; pásmu, napájení z přivaděče z ÚV – vodojem Městský park – 2 × 200 m3, napájení distribuční sítě v dolním tlakovém pásmu, napájení výtlakem z ČS Pod parkem, dále přímo ze sítě a dále z vodojemu Jankův kopec. Obec disponuje rozsáhlou vodovodní sítí pokrývající celé zásobované území. 2. Správce systému Vlastníkem vodovodu, zdrojů a vodojemů je město Vrchlabí. Provozovatelem jsou Městské vodovody a kanalizace Vrchlabí. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou je cca z 95 %, zdroje i akumulace se jeví jako dostatečné, distribuční sítě jsou z 95 % položeny. 4. Silné stránky a příležitosti Obec nemusí řešit zdroje a akumulace vody ani novou distribuční infrastrukturu. 5. Slabé stránky a hrozby Stávající infrastruktura je místně dožilá a je třeba ji rekonstruovat, další rekonstrukce je nutná na akumulaci ÚV, zde je třeba zvýšit kapacitu této akumulace, dobudovat napojení úpravny vody na kanalizaci a zrekonstruovat technologii úpravy vody. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Bez limitů. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Dostavba vodovodních řadů do lokalit určených k zástavbě, rekonstrukce stávajících vodovodních řadů podle jejich opotřebovanosti a stáří. Rekonstrukce letitých pramenišť (Kolonie, Pod Strážným, Peklo a Kněžice) a rekonstrukce přivaděče vody z prameniště Žalý do ÚV.

Odkanalizování a likvidace odpadních vod 1. Celková charakteristika vodohospodářského systému Obec disponuje centrálním kanalizačním jednotným systémem s obecní ČOV s kapacitou 8 035 m3/den, BSK5 = 1110 kg/den. Ve Vrchlabí je k r. 2014 12 284 trvale bydlících obyvatel, dále zde přechodně přebývá 3 000 obyvatel. V podstatě 85 % obyvatel obce řeší likvidaci odpadních vod přes obecní kanalizaci. Ostatní ji řeší individuálním způsobem formou usazovacích nádrží (septiků) nebo malých domovních čistíren s vypouštěním do vod podzemních nebo povrchových. Obec disponuje jednotnou kanalizační sítí se soustavou dešťových oddělovačů. Lokální ČOV „ Berlín“ byla zrušena a lokalita napojena na centrální systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Ve Vrchlabí jsou tito velcí producenti odpadních vod: Labit, a. s. - 9,0 m3/den Hytos, a. s. - 29,0 m3/den Škoda, a. s. - 130,0 m3/den Městská jatka, s. r. o. - 52,0 m3/den


Nemocnice Vrchlabí – 20,0 m3/den Optrex CZ, a. s. - 10, m3/den 2. Správce systému Vlastníkem kanalizace a ČOV je obec Vrchlabí. Provozovatelem jsou Městské vodovody a kanalizace Vrchlabí. 3. Stupeň vybavení území Stupeň vybavení území vodohospodářskou infrastrukturou pro odvod a likvidaci odpadních ve Vrchlabí je realizován z 80 %. 4. Silné stránky a příležitosti Existence ČOV s dostatečnou kapacitou, existence infrastruktury na většině území. 5. Slabé stránky a hrozby Negativum lze spatřovat u těch nepřipojených obyvatel, kteří v současnosti stále vypouštějí odpadní vody v rozporu s platnou legislativou. Z tohoto vypouštění může docházet ke kontaminaci podzemních vod a následnému znečišťování individuálních vodních zdrojů. Průběžná nutná rekonstrukce původní kanalizační sítě (v místech s dožilou infrastrukturou), nutnost rozšíření o novou infrastrukturu, nutnost připojit nepřipojené obyvatele. Nutnost (v dlouhodobém horizontu) intenzifikovat městskou ČOV. 6. Možné limity vyvolané existencí systému Rozvojové záměry v některých lokalitách (např. Berlín, Za Liščím kopcem) je třeba tlumit v důsledku problému naznačeného výše. 7. Úkoly pro územní plánování, záměry, koncepce Komplexní odkanalizování obce, zatažení kanalizačních řadů do lokalit, kde kanalizace není, rekonstrukce stávajících kanalizačních řadů, přepojení nebo připojení nepřipojených obyvatel. V souvislosti s pokládkou nových a rekonstruovaných kanalizací řešit i ostatní infrastrukturu (ostatní sítě, komunikace).



B.8 Sociodemografické podmínky

Osídlení Administrativně správní vazby a postavení obvodu Začlenění ORP Vrchlabí do vyšších administrativně správních celků se od roku 2008 nezměnilo Správní obvod Vrchlabí je v roce 2014 jedním ze tří správních obvodů na které se člení okres Trutnov (ORP Trutnov, ORP Dvůr Králové a ORP Vrchlabí). Stabilní zůstala i dělba pravomocí na nižší úrovně a počet obcí v příslušných obvodech. Správní obvod ORP Vrchlabí se člení na dva spádové obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a to • •

POU Vrchlabí, který zahrnuje 11 obcí POU Hostinné s 5 obcemi

Počtem obcí patří ORP Vrchlabí mezi malé obvody, je v tomto směru pátým nejmenším obvodem v kraji a v sídelní struktuře kraje jsou jeho obce zastoupeny 3,6%. Z hlediska počtu obyvatel ale patří v rámci kraje mezi středně velké obvody (je šestým největšími) a na celkovém počtu obyvatel kraje se podílí 5,07%. Oproti roku 202 došlo k mírnému posílení pozice obvodu v tomto ukazateli. Obdobou pozici zaujímá z hlediska rozlohy. Je sice průměrně velkým obvodem a na celkové výměře participuje pouze 6,2%, přesto je ale šestým územně největším obvodem v kraji. Počet

Kraj celkem Správní obvod Vrchlabí % z kraje

obcí částí obcí katastrů 448 1 074 961 16 27 28 3,6 2,5 2,9

obyvatel

Výměra v ha

55 1909 27 983

475 881 29 341

5,07

6,2

Sídelní struktura Velikostní struktura osídlení vykazuje velkou stabilitu. Během čtyř let došlo pouze k jedné celkem nevýznamné změně v kategorii nejmenších obcí. Počet částí obce (27) se nezměnil. Základ osídlení tvoří stále venkovská sídla – obce do 1000 obyvatel, kam patří 11 obcí (69 %), ve kterých žije 20 % obyvatel.


Velmi malé obce do 100 obyvatel se zde vůbec nevyskytují. Do kategorie malých obcí do 200 obyvatel již nespadá ani jedna obec (při aktualizaci2012) to bylo pouze Strážné a v roce 2007 to byla ještě obec Klášterní Lhota, která má dnes již rovněž více 200 obyvatel. V rámci venkovských sídel do 1000 obyvatel jsou potom nejčetněji zastoupeny obce v kategorii 500 až 999 obyvatel. Jsou převážně tvořeny pouze jednou částí (až na Černý Důl a Dolní Kalnou) a svou velikosti umožňují zajistit alespoň základní potřeby obyvatel. V těchto obcích žije 4265 obyvatel , což je 15% z celkové počtu obyvatel ORP. K větším obcím patří v kategorii 1000-1999 obyvatel patří dvě a to Lánov a Špindlerův Mlýn. Obě patří do POÚ Vrchlabí. V těchto dvou obcích žije 11% z obyvatel ORP. Špindlerův Mlýn s 1162 obyvateli má přitom statut města a to díky své výjimečné pozici centra zimních sportů. Tabulka počtů obyvatel dle velikosti obcí, zdroj dat ÚAP ČSU k 31. 12. 2013

Velikostní kategorie obcí do 199 200 – 499 500 – 999 1 000 – 1 999 2 000 – 4 999 5 000 – 9 999 10 000 a více Celkem

Počet obcí 2007 2010 2 1 3 4 6 6 2 2 2 2 0 0 1 1 16 16

2013 0 5 6 2 2 0 1 16

Rozdíl 13-10 -1 1 0 0 0 0 0 0

2007 354 966 4 234 2 890 7 006 0 13 056 28 506

Počet obyvatel 2010 2013 197 0 1 198 1415 4 282 4265 3 065 2952 6 872 6749 0 0 12674 12602 28288 27983

Rozdíl 13-10 -197 217 -17 -113 -123 0 -72 -305

K obcím vyšší velikostní skupiny (2000-4999) obyvatel patří v POÚ Hostinné obec Rudník a samotné město Hostinné s 4564 obyvateli. Vrchlabí jako centrum ORP má stále jednoznačně dominantní postavení největšího města s 12 602 obyvateli (i přes mírný pokles početních stavů 2011/2008) a plní funkci bezkonkurenčně nejsilnějšího pracovního i obslužného centra pro své spádové obce. Tabulka počtů obyvatel v městských a venkovských prostorech, zdroj ÚAP ČSU k 31.12. 2013

Počet obyvatel 2013 města Vrchlabí a Hostinné celkem ostatní obce nad 1000 obyvatel (vč. ŠM) venkovský prostor (pod 1000 obyv.) ORP Vrchlabí

17166

Podíl Rozloha Hustota obyvatel [ha] osídlení z ORP [%] [ob/km2] 67,0

3572,7

480,5

13653,8

37,6

12114,9 29341,4

46,9 95,4

33,0 5137 5680 27983

19,5 100,0


Hustota osídlení Celková rozloha území je 29,3 km2 a v roce 2014 zde žilo 27,9 tis. obyvatel. Hustota obyvatel je nízká, je pod průměrem okresu i kraje. K mírnému poklesu zalidněnosti prostoru dochází v důsledku regresivního vývoje počtu obyvatel. Tabulka hustoty osídlení obcí, zdroj dat ÚAP ČSU k 31.12. 2013

Název obce Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí

Počet Rozloha Hustota obyvatel [ha] [ob/km2] 385 721 978 253 682 749 360 4564 209 579 1790 556 2185 208 1162 12602

929,4 2218,4 791,3 1531,0 970,2 1576,8 891,8 806,6 300,9 306,5 1695,3 833,7 4268,1 1766,8 7691,0 2766,0

41,4 32,5 123,6 16,5 70,3 47,5 40,4 565,8 69,6 188,9 105,6 66,6 51,2 11,8 15,1 455,6

Sociodemografické podmínky Vývoj obyvatelstva Počet obyvatel obvodu byl od osmdesátých let relativně stabilní a osciloval kolem hodnoty 28,5 tis. obyvatel. Mírně růstové období početních stavů v letech 2003–2008 bylo vystřídáno regresivním vývojem 2009–2010. V roce 2010 poklesl počet obyvatel na nejnižší hodnotu od r. 2001 a to na 27909 obyvatel. Naopak v roce 2011 (do března) došlo k změně regresivního trendu a počet obyvatel mírně vzrostl a překročil hodnotu 28 tis. K 31.12.2013 dle databáze UAP ČSÚ poklesl počet obyvatel na 27 983. Tabulka počtů obyvatel v obcích v letech 2008-2013, zdroj dat ÚAP ČSU k 31. 12. 2008 – 31. 12. 2013

Název obce Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné

2008 385 781 988 249 643 718 341 4747

2009 387 757 970 246 663 727 340 4723

2010 383 760 965 243 679 732 351 4684

2011 389 747 965 251 686 737 359 4643

2012 384 734 970 248 686 738 367 4599

2013 385 721 978 253 682 749 360 4564


Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí ORP celkem

198

203

207

196

204

209

585 1615 541 2246 168 1285 13037 28527

577 1668 542 2224 160 1198 12710 28095

586 1725 545 2228 166 1194 12461 27909

586 1761 552 2229 204 1173 12665 28143

583 1772 554 2222 209 1175 12676 28121

579 1790 556 2185 208 1162 12602 27983

Pohyb přirozenou měnou a migrací Tabulka vývoje přirozenou měnou (narození minus zemřelí), zdroj dat ÚAP ČSU k 31. 12. 2008 – 31. 12. 2013

Název obce Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí celkem

2008 3 -1 6 4 -3 -5 1 14 0 2 13 4 24 2 1 -36 29

2009

2010

1 -4 -4 0 0 1 -1 -10 2 -8 13 3 9 -3 -8 -49 -58

2011

2012 1 7 4 -4 0 0 -2 18 -3 0 17 -2 0 0 -7 -5 24

6 0 1 2 0 1 3 15 0 -1 22 2 0 -2 0 30 79

2013 -1 -5 8 1 -3 5 3 14 4 3 9 -1 -8 3 3 11 46

-6 4 1 1 -2 4 0 -11 -3 1 7 0 -5 1 2 -4 -10

Tabulka vývoje migrace – saldo migrace (přistěhovalí minus vystěhovalí), zdroj dat ÚAP ČSU k 31. 12. 2008 – 31. 12. 2013

Název obce Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník

2008 1 -17 19 -5 9 12 5 -17 10 -3 4 -1 -34

2009 1 -20 -14 -3 20 8 0 -14 3 0 40 -2 -31

2010 -10 3 -6 -5 16 4 8 -54 4 10 35 1 4

2011 -1 -8 -4 4 5 -14 3 10 -2 14 36 3 -12

2012 -4 -8 -3 -4 3 -4 5 -58 4 -6 2 3 1

2013 7 -17 7 4 -2 7 -7 -24 8 -5 11 2 -32


Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí celkem

0 -8 17 -8

-5 -79 -278 -374

8 -4 -279 -265

8 -35 -13 -6

2 -1 0 -68

-2 -15 -70 -128

K progresivnímu vývoji řešeného území docházelo dlouhodobě především vlivem migrace, v posledních letech je situace poněkud jiná. Přírůstek přirozenou měnou je převážně v kladných hodnotách, zatímco migrace je záporná.

Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí

počet obyv. 2008 385 781 988 249 643 718 341 4747 198 585 1615 541 2246 168 1285 13037

počet obyv. 2013 385 721 978 253 682 749 360 4564 209 579 1790 556 2185 208 1162 12602

index 2013/2008 100 92,3 99,0 101,6 106,1 104,3 105,6 96,1 105,6 99,0 110,8 102,8 97,3 123,8 90,4 96,7

body 2014/2012 3 1 3 4 4 4 5 2 5 3 5 4 2 5 1 2

Tab.: index vývoje počtu obyvatel2008/2013

V období 2008 – 2013 lze z dostupných údajů z hlediska indexu vývoje počtu obyvatel konstatovat, že nejhorší pozici zaujímá Špindlerův Mlýn, Černý Důl, které následují obce a města označené v tabulce bodovou hodnotou 2. nejpříznivější vývoj zaznamenal Lánov, následován Horní Kalnou a dalšími obcemi (hodnota2) ve výše uvedené tabulce. Věková skladba Tabulka podílu obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel, zdroj dat ÚAP ČSU k 31. 12. 2008 – 31. 12. 2013

Název obce Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov

2008 14,8 15,9 14,0 18,5 17,0 14,5

2009 16,0 14,7 14,5 17,9 17,8 14,3

2010 16,4 14,3 13,8 16,9 17,4 14,2

2011 15,4 15,7 13,4 15,5 17,1 17,0

2012 14,8 15,7 13,4 14,9 16,8 17,2

2013 15,6 14,7 13,9 15,0 15,0 18,0


Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí celkem průměr

13,2 15,2 12,6 12,1 15,4 13,7 16,7 19,6 13,6 13,4 15,0

12,6 14,8 14,3 11,6 16,4 14,6 16,8 21,9 13,9 13,6 15,4

12,5 15,0 14,5 12,5 17,2 14,9 17,1 21,1 13,8 14,1 15,4

15,9 15,1 12,2 13,5 17,5 14,3 16,2 19,6 13,7 14,3 15,4

16,3 15,6 12,7 13,2 17,1 14,3 16,0 20,6 13,6 14,6 15,4

15,8 15,9 14,4 13,3 17,7 15,3 15,8 23,1 13,0 14,8 15,7

Tabulka podílu obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel, zdroj dat ÚAP ČSU k 31. 12. 2008 – 31. 12. 2013

Název obce Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí celkem průměr

2008 13,0 14,1 11,2 12,4 14,6 10,4 15,5 13,3 16,7 13,3 11,1 11,6 13,4 10,7 13,5 15,7 13,2

2009 12,7 14,4 11,9 13,0 14,2 10,6 15,6 13,3 17,2 13,3 11,3 13,1 14,2 10,6 14,4 16,0 13,5

2010 14,6 15,5 12,4 14,4 14,4 10,9 15,4 14,2 18,4 13,5 10,7 12,7 14,5 10,8 15,0 16,8 14,0

2011 15,7 16,6 14,1 14,3 15,7 11,5 15,0 15,3 20,4 14,0 11,6 12,7 14,8 10,3 15,5 17,3 14,7

2012 15,4 17,7 15,5 16,5 17,1 11,9 16,1 16,4 22,5 14,1 12,2 12,6 15,5 11,5 15,1 18,0 15,5

2013 16,4 20,1 15,7 15,4 17,3 12,4 18,1 17,5 20,6 14,9 13,1 12,4 16,2 13,0 16,1 19,1 16,1

Tabulka indexu stáří (počet obyvatel nad 65 let / počet obyvatel do 14 let), zdroj dat ÚAP ČSU k 31. 12. 2008 – 31. 12. 2013

Název obce Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov

2008 87,8 88,7 80,0 67,0 85,9 71,7 117,4 87,5 132,5 109,9 72,1

2009 79,4 98,0 82,1 72,6 79,8 74,1 123,8 89,9 120,3 114,7 68,9

2010 89,0 108,4 89,9 85,2 82,8 76,8 123,2 94,7 126,9 108,0 62,2

2011 101,9 105,7 105,2 92,3 91,8 67,6 94,3 101,3 167,2 103,7 66,3

2012 104,1 112,7 115,7 110,7 101,8 69,2 98,8 105,1 177,2 106,8 71,3

2013 105,1 136,7 112,9 102,7 115,3 68,9 114,6 110,1 143,1 112,0 74,0


Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí celkem

84,7 80,2 54,6 99,3 117,2 87,6

89,7 84,5 48,4 103,6 117,6 87,8

85,2 84,8 51,2 108,7 119,1 91,2

88,8 91,4 52,6 113,1 121,0 95,3

88,1 96,9 55,8 111,0 123,3 100,5

81,0 102,5 56,3 123,8 129,1 102,8

Obyvatelstvo správního obvodu postupně stárne což dokazuje index stáří, který má dlouhodobě vzestupnou tendenci u většiny obcí. Z hlediska aktuálních hodnot (2013) je demografická vitalita nejlépe hodnotitelná u Dolního Lánova, Lánova a Prosečného. Negativní hodnoty vykazuje Klášterská Lhota a Černý Důl.



Vzdělanost obyvatel Podíl osob s pouze základním vzděláním na vysokoškolsky vzdělané obyvatele je v ORP 2,6, což je horší situace oproti celostátnímu ukazateli 1,4. Nejlépe jsou tomto ohledu zastoupeny Města Vrchlabí a Špindlrův Mlýn, obec Strážné a Lánov. Na opačném konci je Čermná, Rudník, Prosečné a Klášterská Lhota. ostatní obce oscilují kolem průměru PRP.

Tabulka indexu vzdělanosti, zdroj dat SLDB 2011

Název obce Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí celkem

1

2 33,1 22,0 17,4 16,7 18,0 21,6 24,7 25,7 25,7 21,6 20,1 17,9 24,9 12,5 11,6 17,7 20,7

1,9 4,8 6,3 6,1 5,4 4,3 6,5 6,7 4,6 6,3 7,7 3,0 3,3 9,9 9,7 9,3 6,0

index vzdělanosti 17,3 4,5 2,8 2,7 3,3 5,0 3,8 3,8 5,6 3,4 2,6 6,1 7,6 1,3 1,2 1,9 4,6

1 = Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) 2 = Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) 3 = index počet osob s pouze základním vzděláním na vysokoškolsky vzdělané obyvatele


B.9 Bydlení

Vývoj v domovním a bytovém fondu 2001–2011 Tabulka počtu obydlených domů, zdroj dat SLBD 2001, 2011 Obydlené Obydlené Index Rozdíl domy domy vývoje

Název obce

2001

2011 2011//2001 2011-2001

116 670

114,9

15

103,7

24

105,0

3

114,0

17

444

63 138 448

100,9

4

1372

1435

104,6

63

Černý Důl

196

107,7

15

Dolní Branná

232

211 257 80 198 215 96

110,8

25

108,1

6

115,1

26

118,1

33

114,3

12

110,3

12

123,0

82

105,4

3

107,7

18

104,6

83

Čermná

101

Hostinné Klášterská Lhota

646

Prosečné

121

Rudník POÚ Hostinné

60

Dolní Dvůr

74

Dolní Kalná

172

Dolní Lánov

182

Horní Kalná Kunčice nad Labem

84 117

Lánov

356

Vrchlabí

1815

129 438 59 252 1898

POÚ Vrchlabí Správní obvod ORP

3518

3833

109,0

315

4890

5268

107,7

378

Strážné Špindlerův Mlýn

56 234

Domovní fond měl k datu sčítání 2011 celkem 5268 obydlených domů tj. o 378 obydlených domů více než v roce 2001. Velká část přírůstků obydlených domů je situována v POÚ Vrchlabí (83%) Nejvyšší přírůstky (+82 domů) má obec Lánov a Vrchlabí (+83 domů). Počet obydlených domů se zvýšil ve všech obcích správního obvodu ORP.


Tabulka počtu obydlených bytů, zdroj dat SLBD 2001, 2011 Index Obydlené byty vývoje Rozdíl

Název obce Čermná

2001 115

2011 2011/2001

2011-2001

133 1850

115,7

18

101,6

29

102,8

2

109,3

18

99,4

-5


1821

Prosečné

193

Rudník

809

74 211 804

3010

3072

102,1

62

Černý Důl

276

106,5

18

Dolní Branná

309

109,7

30

111,0

10

113,8

31

115,6

36

POÚ Hostinné

72

Dolní Dvůr

91

Dolní Kalná

224

Dolní Lánov

231

294 339 101 255 267

Horní Kalná Kunčice nad Labem

116

128

110,3

12

202

103,0

6

Lánov

519

119,7

102

106,8

4

101,7

9

103,8

190

Vrchlabí

4975

208 621 63 539 5165

POÚ Vrchlabí Správní obvod ORP

7532

7980

105,9

448

10542

11052

104,8

510


59 530

Bytový fond měl k datu sčítání 2011 celkem 11052 obydlených bytů tj. o 510 obydlených domů více než v roce 2001. Velká část přírůstků obydlených domů je situována v POÚ Vrchlabí (88%) Nejvyšší přírůstky (+102 bytů) má obec Lánov a Vrchlabí (+190 bytů). Počet obydlených bytů se zvýšil ve všech obcích správního obvodu ORP kromě Rudníku, kde nepatrně poklesl.



podíl neobydlených bytů podíl neobydlených bytů Čermná 19,4 Černý Důl 26,7 Dolní Branná 17,7 Dolní Dvůr 12,9 Dolní Kalná 20,6 Dolní Lánov 17,6 Horní Kalná 30,4 Hostinné 11,4 Klášterská Lhota 33,3 Kunčice nad Labem 14,0 Lánov 15,5 Prosečné 21,3 Rudník 19,0 Strážné 23,2 Špindlerův Mlýn 59,5 Vrchlabí 11,7

body 2 2 2 4 2 2 1 5 1 4 3 2 2 2 1 5

Královéhradecký kraj 17, ČR 13,7 Vývoj obydlenosti bytového fondu je na rozdíl od vývoje v domovním fondu méně příznivý. Celkový počet obydlených bytů klesá a to i přes novou výstavbu v sledovaném desetiletí 2001-2011. Mimořádně vysoký podíl neobydlených bytů je evidován ve Špindlerově Mlýně a Kláštěrské Lhotě vysoký je i v dalších obcích jejich venkovského zázemí, lepší celostátního průměru jsou Vrchlabí a Hostinné a velmi dobrých hodnot dosahují i Dolní Dvůr, Kunčice nad Labem a Lánov.

Nová bytová výstavba Správní obvod byl dlouhodobě migračně přitažlivým územím a tomu odpovídaly i údaje o počtu dokončených bytů. V rámci kraje patřil obvod několik let k obvodům s vysoce nadprůměrnou intenzitou bytové výstavby, v roce 2007, 2008 a 2009 byl počet dokončených bytů v přepočtu na obyvatele dokonce vůbec nejvyšší v rámci kraje a vysoce nad krajským průměrem. V následujících letech již došlo k poklesu počtu dokončených bytů. Tabulka počtu dokončených bytů, zdroj dat ÚAP ČSÚ 2007 - 2013

Název obce Název POÚ

Dokončené byty 2007 2008 2009 2010 2011 2012

2013 Celkem

Čermná

1

1

0

0

1

1

0

4

Prosečné

2

0

1

1

3

2

4

13

Rudník

1

15

5

2

1

2

26

52


2

17

4

2

1

0

1

27

0

2

0

5

1

0

0

8


POÚ Hostinné

6

35

10

10

7

5

31

104

Dolní Lánov

0

8

1

2

2

5

1

19

Horní Kalná

0

2

1

0

2

1

0

6

Dolní Dvůr

0

1

0

2

2

0

1

6

Dolní Kalná Kunčice nad Labem

5

3

3

1

0

1

1

14

0

2

0

2

1

0

0

5

Lánov

6

21

17

10

5

10

8

77

Černý Důl

4

1

33

8

13

10

3

72

Dolní Branná

5

6

2

2

3

3

2

23


0

1

0

4

0

3

0

8

128

60

26

0

3

3

5

225

58

23

85

41

14

92

8

321

POÚ Vrchlabí

206

128

168

72

45

128

29

776

Správní obvod

212

163

178

82

52

133

60

880

Vrchlabí

Zejména v roce 2007 a částečně i v roce 2008 souvisela vysoká intenzita bytové výstavby správního obvodu s vysokým počtem dokončovaných bytů ve Špindlerově mlýně. skutečností ovšem je, že tato výstavby byla fakticky výstavbou apartmanových bytů rekreačních. V následujícím roce 2009 počet dokončených bytů již výrazně poklesl a v roce 2010 nebyl ve Špindlerově Mlýně dokončen ani jeden byt a v dalších letech se jedná pouze o jednotky bytů. Přesto se na Špindlerův Mlýn váží celkově největší objemy bytů v sledovaném období, druhé nejvyšší na Vrchlabí. V přepočtu na obyvatele má ale druhou nejvyšší intenzitu dokončených bytů obec Černý Důl.

Tabulka počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel, zdroj dat ÚAP ČSÚ 2007 - 2013

Název obce

Dokončené byty / 1000 obyvatel 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Roční průměr

Čermná

2,6

2,6

0,0

0,0

2,6

2,6

0,0

1,5

Prosečné

3,8

0,0

1,8

1,8

5,4

3,6

7,2

3,4

Rudník

0,5

6,6

2,2

0,9

0,4

0,9

11,9

3,3


0,4

3,6

0,8

0,4

0,2

0,0

0,2

0,8

0,0

10,6

0,0

24,2

4,9

0,0

0,0

5,7

POÚ Hostinné

0,7

4,3

1,2

1,2

0,9

0,6

3,9

1,8

Dolní Lánov

0,0

11,3

1,4

2,7

2,7

6,8

1,3

3,7

Horní Kalná

0,0

6,0

2,9

0,0

5,6

2,7

0,0

2,5

Dolní Dvůr

0,0

4,0

0,0

8,2

8,0

0,0

4,0

3,4

Dolní Kalná

7,9

4,7

4,5

1,5

0,0

1,5

1,5

3,1

Název POÚ


Kunčice nad Labem

0,0

3,4

0,0

3,4

1,7

0,0

0,0

1,2

Lánov

3,8

13,1

10,2

5,8

2,8

5,6

4,5

6,6

Černý Důl

5,1

1,3

43,6

10,5

17,4

13,6

4,2

13,7

Dolní Branná

5,3

6,2

2,1

2,1

3,1

3,1

2,0

3,4


0,0

6,0

0,0

24,1

0,0

14,7

0,0

6,4

97,4

46,4

21,7

0,0

2,6

2,6

4,3

25,0

4,4

1,8

6,7

3,3

1,1

7,3

0,6

3,6

POÚ Vrchlabí

10,1

6,3

8,4

3,6

2,2

6,4

1,4

5,5

Správní obvod

7,5

5,7

6,3

2,9

1,8

4,7

2,1

4,4

Vrchlabí

Technický standard bydlení V roce 20101 bylo již standardem téměř stoprocentní zásobování obyvatel pitnou vodou z vodovodu. Skutečností ovšem zůstává, že údaje nepodchycují druh vodovodu, v mnoha případech totiž nejde o veřejný vodovod, ale o individuální či skupinové zásobování. Napojení obyvatel na plyn se váže pouze na 78% populace. V porovnání s celookresní situací jde o zvýšený podíl a s ohledem na skutečnost, že v některých sídlech nemá zavedení plynu ekonomické opodstatnění, lze stav pokládat za dobrý. Substandardní je u několika obcí napojení obyvatel na kanalizaci, které se vztahuje k 79% populace. Situace ve městech je přirozeně příznivější. Obyvatelstvo venkovského prostoru má v tomto směru ztížené životní podmínky, což se projevuje negativně nejen ve vztahu ke komfortu bydlení, ale ovlivňuje nepříznivě i environmentální faktory.

Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná

385 721 978 253 682 749 360

98,9 99,6 98,9 97,7 99,8 99,6 98,1

Podíl obyvatel v obydl. bytech s přípojem na kanalizační síť

%

Podíl obyvatel v obydl. bytech s plynem zavedeným do bytu

Podíl obyvatel v obydl. bytech s vodovodem

Název obce

Počet obyvatel (k 31.12.)

Tabulka technického standardu bydlení obyvatel, zdroj dat SLDB 2011

%

% 42,4 58,2 32,6 5,6 4,0 4,7 3,4

49,1 31,5 27,6 3,0 6,4 0,0 0,0


Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí

4564 209 579 1790 556 2185 208 1162 12602

99,8 100,0 98,9 100,0 100,0 99,9 99,1 100,0 99,9

86,3 0,6 48,3 64,2 49,5 40,6 13,0 64,2 77,6

85,9 0,0 11,0 28,2 4,0 34,2 58,5 87,2 79,4


B. 10 Hospodářské podmínky

Základní charakteristika obvodu Správní obvod má tak jako celý Královéhradecký kraj charakter průmyslově zemědělský. Průmyslová výroba je zde přitom rozvinutější než v kraji jako celku, naopak zemědělství má relativně malý význam.. Přírodní podmínky vedly současně k rozvoji rekreace a cestovního ruchu, který je v horské části území výraznou ekonomickou aktivitou.

Odvětvová orientace zaměstnanosti Tabulka podílů EA obyvatel zaměstnaných v priméru a sekundéru, zdroj dat SLDB 2011 Název obce Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí ORP

Podíl ekonomicky aktivních zaměstnaných v priméru (%)

Podíl ekonomicky aktivních zaměstnaných v sekundéru (%)

3,4 2,9 5,2 12,3 8,1 4,9 10,0 1,4 4,1 4,8 3,4 4,5 4,5 4,8 1,3 1,0

46,6 40,3 49,5 25,4 48,9 45,1 40,0 46,4 43,2 50,0 44,5 48,6 50,1 9,5 5,2 37,8

2,4

39,5

Primérní aktivity poskytovaly pracovní uplatnění pouze 2,4% ekonomicky aktivního obyvatelstva ( v roce 2001 to bylo ještě 3,6%. Zemědělství (lesnictví a vodní hospodářství) zůstalo stále významnou oblastí zaměstnanosti obyvatel žijících v obcích Horní Kalná a Dolní Dvůr.


Průmyslové podniky se v roce 2011 podílely na celkové zaměstnanosti 39.5% (v roce 2001 to bylo 42 %). Vzhledem k vývoji ekonomiky a vývoji situace na trhu práce a s ohledem na sílící význam tercierního sektoru lze pozorovat přetrvávající mírný pokles zaměstnanosti v průmyslových aktivitách a stavebnictví. Třetí sektor je v současnosti sférou předpokládaného pracovního uplatnění obyvatel u více než poloviny ekonomicky aktivních obyvatel správního obvodu. Sídelní struktura (existence tří měst a dalších velkých obcí) vytváří spolu s přírodními podmínkami dobré předpoklady pro zaměstnanost v třetím sektoru.

Ekonomická aktivita obyvatel – situace na trhu práce Na základě dohody Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) s ČSÚ se v roce 2013 začal využívat nový ukazatel s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl registrovaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve věku 15 - 64 let (čitatel i jmenovatel vždy k 31. 12. daného roku). Tento ukazatel nahradil dříve zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která na úrovni obcí a SO ORP poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání k 31 .12. pouze k ekonomicky aktivním osobám z posledního dostupného SLDB. Tento nový ukazatel není srovnatelný s předchozím.


385 721 978 253 682 749 360 4564 209 579 1790 556 2185 208 1162 12602

5,6 7,4 6,8 7,6 5,5 9,4 7,3 9,7 10,6 7,8 6,9 8,6 7,6 9,2 3,2 7,9

15 36 47 13 25 49 18 302 14 33 86 35 115 13 27 676

15 37 47 13 26 49 18 309 14 35 91 36 117 13 27 695

Počet uchazečů evidence nad 12 měs.

Počet uchazečů absolventi

Počet uchazečů o zaměstnání - celkem

Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní

Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%)

Název obce

Počet obyvatel (k 31. 12. 2013)

Tabulka ekonomické aktivity obyvatel, zdroj dat ÚAP ČSÚ k 31. 3. 2014

1 3 4 0 2 2 0 12 2 1 3 1 3 0 2 38

3 8 19 4 5 13 4 131 5 14 35 14 40 8 9 245


ORP jako celek má podíl nezaměstnaných osob dosažitelných o něco horší než je celokrajský průměr (7,8 oproti 7,3). Většina obcí je na tom lépe i ve srovnání s republikovým ukazatelem podílu nezaměstnaných osob dosažitelných (8,2) .Podíl nezaměstnaných osob je u většiny obcí srovnatelná na úrovni POÚ srovnatelná a nedochází k větším odchylkám ani na úrovni obcí. Výjimkou je pouze Klášterská Lhota s podílem 10,6 a horší pozici mají i další 4 obce, jejichž ukazatel je horší než republikový průměr (Hostinné, Prosečné, Rudník, Strážné).



Pracovní příležitosti a jejich rozmístění – dojížďka za prací Bilancovat pracovní místa lze z údajů o počtu zaměstnaných obyvatel a pohybu za prací mimo obec.

Tabulka dojíždění zaměstnaných za zaměstnáním, zdroj dat SLDB 2011

Název obce

Počet EA obyvatel 15-65 let

Čermná

268

Černý Důl

506

Dolní Branná

700

Dolní Dvůr

176

Dolní Kalná

461

Dolní Lánov

527

Horní Kalná

248

Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné

3231 132 425 1248 403

Rudník

1538

Strážné

143

Špindlerův Mlýn

830

Vrchlabí

8663

Zaměstnaní vyjíždějící do zaměstnání mimo obec 54 66 188 47 120 138 73 415 31 103 285 102 220 16 51 725

Zaměstnaní dojíždějící do zaměstnání saldo na 1000 do obce dojížďky obyvatel 3 -51 -190,299 62 -4 -7,90514 65 -123 -175,714 8 -39 -221,591 71 -49 -106,291 23 -115 -218,216 8 -65 -262,097 411 -4 -1,23801 3 -28 -212,121 89 96 8 142 8 494 1872

-14

-32,9412

-189

-151,442

-94

-233,251

-78

-50,7152

-8

-55,9441

443

533,7349

1147

132,4022

Špindlerův Mlýn je významným pracovním centrem s mimořádně vysokým kladným saldem pracovního pohybu v absolutních (ale zejména v přepočtených) hodnotách. Souvislost s rekreačním významem a orientaci na CR není třeba vzhledem k mezinárodní proslulosti nikterak zdůrazňovat a je otázkou, nakolik je extrémní závislost na dojížďce za prací pouze pozitivním jevem. Bezkonkurenční postavení dojížďkového pracovního centra má Vrchlabí s nabídkou kolem 8,5 tis. pracovních příležitostí. Je významným pracovním centrem pro široké zázemí v izochronně cca 50 km dostupnosti. V kategorizaci center kraje patří spolu s Jičínem do druhé nejvýznamnější kategorie pracovních center po Hradci Králové. Jeho širší než regionální význam vede k tomu, že část pracovních míst je využívána pracovníky z jiných částí kraje, ale i cizinci. Vrchlabí je cílem pracovní dojížďky pro většinu obcí svého správního území. Velmi vysokou pracovní spjatost s městem vykazují obce v těsném zázemí: Dolní Branná, Lánov, Dolní Dvůr, Kunčice nad Labem a další.


Pracovní význam Vrchlabí překračuje hranice správního obvodu, zejména na Jilemnicko. Významnou roli v spektru pracovní nabídky Vrchlabí hrají průmyslové aktivity. Je zde soustředěna velká část průmyslového potenciálu správního obvodu. K velkým zaměstnavatelům patří zejména automobilový průmysl, výroba elektrických strojů a přístrojů a výroba kabelů a elektrických zařízení a výroba hydraulických prvků a agregátů. Průmyslová výroba je soustředěna převážně do průmyslové zóny „Jih“, o velikosti 12 ha. Zde jsou umístěny tři významné podniky, tj. Škoda Auto, NK Kables Vrchlabí k.s. (dříve Kablo Elektro a.s) a Agro Hytos a.s. Vrchlabí (hydraulika). Další velký podnik Optrex Czech a.s. sídlí v budově bývalé Tesly spolu s firmou Labít a.s. (dříve TOS), dodavatelem vzduchotechniky, klimatizace a regulační techniky. Význam průmyslových aktivit ve městě s největší pravděpodobností ještě vzroste. Město má připraveno rozšíření průmyslové zóny pro výrobní aktivity, realizovala se orientace na výrobu komponentů (převodovek).

Hostinné nemá význam jako dojížďkové pracovní centrum. Saldo pohybu za prací má relativně v rovnováze. K významnějším zaměstnavatelům patří zejména průmysl papírenský, textilní a dřevozpracující. Nejznámější jsou Krkonošské papírny a.s. a Model Obaly a.s. Hostinné (výroba obalů). Město má předpoklady i pro rozvoj cestovního ruchu.


B.11 Rekreace a cestovní ruch

Charakteristika podmínek pro cestovní ruch a Cestovní ruch ve správním obvodu Vrchlabí je velmi významnou součástí jeho ekonomiky. Území má velmi dobré podmínky pro přírodně orientovanou rekreaci a cestovní ruch. Táhne se z jihu od Hostinného v Podkrkonoší k vrcholkům Krkonoš. Zaujímá část centrálních a východních Krkonoš včetně hraničního hřebene s nejvyššími vrcholy. Téměř celé území Krkonoš je pro své mimořádné přírodní bohatství prohlášeno národním parkem. Díky svým krásám a sněhovým podmínkám se Krkonoše staly jedním z nejvyhledávanějších míst rekreace v naší republice. V rámci správního obvodu se nalézají i atraktivity, které můžeme zahrnout i do kategorie kulturně historických předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Hlavní hodnotou oblasti však zůstává krajina a příroda. Z celkového počtu 16 obcí správního obvodu je v Atlasu cestovního ruchu zařazeno 5 obcí mezi horská střediska zimní a letní rekreace a to Vrchlabí, Špindlerův Mlýn, Strážné, Dolní Dvůr a Černý Důl.


V správním obvodu Vrchlabí jsou vytvořeny velmi dobré podmínky pro sjezdové lyžování (nabídka velkokapacitních vleků a lanovek, lyžařské svahy s umělým zasněžováním vybavenost pro snowboarding) i běžkařské lyžování s uceleným systémem běžeckých tras. Vrchlabí je vedle Jilemnice označováno jako rodiště zimních sportů ve střední Evropě. Je především nástupním prostorem do Krkonoš, ale na jeho území jsou i plnohodnotné lyžařské areály. Špindlerův Mlýn patří mezi národní střediska zimního lyžování a současně nabízí i možnosti horské turistiky, cykloturistiky a vodních sportů. Je proto celoročně navštěvovanou lokalitou. Černý Důl patří mezi regionální střediska, stejně tak jako Strážné a Dolní Dvůr. Zejména Černý Důl prošel za několik málo posledních let dynamickým rozvojem infrastruktury cestovního ruchu. Výrazný posun mezi tradiční lyžařská centra zajistila komplexní a dosud probíhající přestavba lyžařského areálu špičák, včetně jeho zázemí. V přípravě je i záměr výstavby 18ti jamkového golfového hřiště. Zajímavá oblast východních Krkonoš s blízkou Černou horou zajišťuje uspokojení zájmů turistů, cykloturistů a milovníků odpočinku v létě u vody. Strážné disponuje poměrně komplexně vybaveným lyžařským centrem s velmi dobrou návazností na množství běžeckých tratí . V Dolním Dvoře je možné v zimní sezoně využít služeb dvou menších skiareálů s kompletními službami – půjčovnou lyží, skiservisem, lyžařskou školou, občerstvením. I další obce s méně příznivými podmínkami se snaží o maximální využití komparativních výhod své polohy v blízkosti Krkonoš a k rozvoji aktivit podporujících cestovní ruch. Tímto směrem chce orientovat své rozvojové aktivity i město Hostinné.



Hromadná ubytovací zařízení Hromadná ubytovací zařízení jsou vymezena alespoň 5 pokoji nebo alespoň 10 lůžky, která slouží pro cestovní ruch. Podle posledních údajů z r. 2010 disponuje správní obvod celkem 251 hromadnými ubytovacími zařízeními s 4390 pokoji a s 11 626 lůžky. Největší koncentrace ubytovacích kapacit je ve Špindlerově Mlýně, kde dosahuje ubytovací kapacita cca 12 000 tis. lůžek. Významné ubytovací kapacity jsou i dalších obcích (Černý Důl, Strážně, dolní Dvůr a Vrchlabí). Současně území poskytuje nabídku i pro lacinější formy ubytování ve stanech a karavanech v rozsahu cca 1600 míst. Zřetelný je i v oblasti cestovního ruchu a návštěvnosti nárůst konkurence možností lyžování v Alpách a rozvoj mnoha středisek na území ČR, které se pochopitelně promítají negativně do návštěvnosti a vynucují si kvalitativní změny v rekreační infrastruktuře.

Individuální rekreace Krkonoše jsou hory s dlouhou historií osídlení, na pomezí českého a německého živlu. Objekty uvolněné po odsunu německého obyvatelstva se staly zejména v šedesátých letech potenciálem pro rekreační využívání rodinami i pro podnikovou rekreaci. Atraktivita prostoru vedla i k další výstavbě chat a rekreačních domků. Dostupné Informace o rekreačně využívaných objektech (1991) jsou dnes již velmi zastaralé, čerstvější již ale bohužel nejsou k dispozici. Lze předpokládat, že došlo k ekonomizaci části těchto kapacit na hromadná ubytovací zařízení, z části k jejich převodu na obydlené domy a byty. V roce 1991 bylo v ORP evidováno celkem 768 rekreačně využívaných objektů, nejvyšší počet měla obec Strážné, velmi vysoký i Rudník a Černý Důl. Špindlerův Mlýn vykazuje až čtvrtou nejvyšší koncentraci rekreačních objektů.

Rekreační objekty 1991

okres Trutnov ORP Celkem v tom Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Hostinné Klášterská Lhota

chaty+rekreační domky 2053 325 2 80 0 37 11 4 0 12 1

vyčleněné chalupy 2266 443 29 6 21 20 5 22 9 2 4

Celkem 4319 768 31 86 21 57 16 26 9 14 5

% z okresu 100,0 17,8 % z ORP 4,0 11,2 2,7 7,4 2,1 3,4 1,2 1,8 0,7


Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí

0 32 5 52 3 74 12

0 14 13 59 128 2 109

0 46 18 111 131 76 121

0,0 6,0 2,3 14,5 17,1 9,9 15,8

Podle posledního sčítání 2011 byl rozsah rekreačně využívaných bytů 1056 bytů, v území se přitom uplatňuje i fenomén apartmánových bytů, zejména ve Špindlerově Mlýně došlo k intenzivní výstavbě apartmánů pro přechodné bydlení. Největšími relativními kapacitami disponoval v roce 2011 Špindlerův Mlýn poté Vrchlabí a Černý Důl. podíl neobydlených bytů a neobydlených bytů sloužících rekreaci (SLDB 2011)


podíl neobydlených bytů 19,4 26,7 17,7 12,9 20,6 17,6 30,4 11,4 33,3 14,0 15,5 21,3 19,0 23,2 59,5 11,7

počet obydlených počet bytů neobydlených bytů sloužících k rekreaci 133 294 339 101 255 267 128 1850 74 208 621 211 804 63 539 5165

15 59 20 5 33 10 7 15 23 8 10 30 52 7 609 153

% podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci 11,3 20,1 5,9 5 13 3,7 5,5 0,8 31 3,8 1,6 14,2 6,5 11,1 113 3


Díl B - Podklady pro RURÚ - vyhodnocení a zjištění stavu a vývoje území

Recommend Documents