Devizové trhy
a operace Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA
Obsah • FOREX a jeho struktura • Technika realizace devizových obchodů
• Devizové operace z hlediska účelu realizace
FOREX a jeho struktura
FOREX a jeho struktura
• Označení Forex pochází z angličtiny, název vypovídá a náplni výše uvedeného trhu.
• Pojmenování Forex vzniklo sloučením Foreign Exchange, což v překladu znamená (směna či výměna cizích měn).
• Forex je globálním trhem, na kterém se obchoduje
s měnami daných států tj. o místo, kde se realizuje prodej a nákup národních měn. Obliba Forexu strmě stoupá a počet účastníků zmíněného obchodování je obrovský. Jedná se jak o banky, mezinárodní společnosti, brokery, ale i o drobné spekulanty, kteří spekulují na pohyby devizových kurzů
FOREX
•
• •
Forex nedisponuje vlastní burzou, ale díky svým vysokým obchodním objemů si právem vydobyl přídomek - největší finanční trh světa. Velmi významné jsou tzv. obchodní sezení či seance,které se nejčastěji pořádají Londýně. Další důležité obchodní centra Forexu se nacházejí v New Yorku, Sydney, Tokiu a také v Hong Kongu. Průměrný počet denně zrealizovaného objemu obchodů je přes 4 biliony USD. Vysoké procento na zmíněném obratu mají především spotové obchody. S daleko menším procentuálním zastoupením disponují forwardové transakce, swapové a opční obchodní operace.
Časové rozvržení obchoddování ve významných centrech FOREXU
Díky rozvinutým informačním technologiím a globalizaci se na devizovém trhu obchoduje nepřetržitě 24 hodin denně, pět dnů v týdnu (o víkendech se neobchoduje). Je to v důsledku umístění hlavních finančních center v různých časových pásmech.
FOREX
• Tvoří ho všechna místa, kde se
s devizami v jakékoliv formě obchoduje.
• Odhaduje se, že jen 15 % objemů
obchodů na Forexu souvisí s pohybem zboží a služeb.
• To značí, že většina realizovaných
obchodů na tomto trhu má spekulativní charakter a je tedy motivována snahou po dosažení zisku z pohybu úrokových měr a devizových kursů.
Struktura devizového trhu - segmenty
Devizový trh můžeme členit, podle zvolených kritérií, na jednotlivé segmenty. Pokud jako kriterium zvolíme objem obchodovaných částek můžeme devizový trh rozdělit na:
• Velkoobchodní • Maloobchodní
Struktura devizového trhu - segmenty Velkoobchodní devizový trh je trh, kde jsou uzavírány obchody ve velkých částkách, jeho subjekty jsou obchodní banky, centrální banky, velké firmy a brokeři. Důležité postavení na tomto trhu mají velké obchodní banky, které tvoří trh mezibankovní, kde tyto banky zaujímají pozici tzv. tvůrců trhu - market-maker. Tvůrce trhu se vyznačuje tím, že je ochoten devizy v každém okamžiku prodávat nebo nakupovat za jím kótované kursy. Obchody se realizují na základě telefonního a počítačového spojení mezi dealery obchodních bank. Uzavírání devizových obchodů probíhá telefonicky na základě ústní komunikace s následným písemným potvrzením, ale taky se prosazuje automatizovaný obchodní systém.
Struktura devizového trhu - členění Na maloobchodním (klientském) devizovém trhu , jsou uzavírány obchody v relativně malých částkách, rozmanitých nominále. Transakce se odehrávají mezi bankou a jejími klienty, kterými mohou být malé banky, pojišťovny, investiční fondy, nejrůznější výrobní i nevýrobní firmy, fyzické osoby, apod. Ti jsou označováni jako příjemci trhu – market takers. Tím, že velké banky vstupují do obchodních vztahů s těmito klienty, zajišťují fungování devizového trhu, neboť umožňují realizaci příkazů k nákupu či prodeji cizí měny jednotlivými účastníky. Bez nich by bylo často velice obtížné uskutečnit řadu obchodů, pokud by se ke každé operaci musela najít strana, která potřebuje realizovat opačnou operaci
Struktura devizového trhu - členění Podle formy organizace můžeme devizový trh rozčlenit na:
- neorganizovaný - mimoburzovní - organizovaný - devizová burza Devizový trh má v současné době převážně charakter neorganizovaného mimoburzovního trhu OTC (over-thecounter) s volným přístupem. Na tomto trhu se střetávají exportéři a importéři, bankovní obchodníci s devizami (devizoví dealeři), zprostředkovatelé obchodování s devizami (devizoví brokeři- makléři) a devizoví obchodníci centrálních bank prostřednictvím telekomunikačních prostředků.
Struktura devizového trhu- členění Vedle mimoburzovního trhu, existuje i devizový trh organizovaný, tj. devizová burza. Přestože každá burza má svá určitá specifika, existují určité obecné principy burzovního obchodování. Předem musí být stanoveno kde a kdy se obchoduje, kdo smí na burze obchodovat, s čím se může obchodovat, jaké obchody mohou být na burze realizovány a jakým způsobem se stanoví cena. Obchody na burze mohou provádět pouze burzou schválení obchodníci a makléři (členové burzy). Ostatní zájemci o obchodování musí využít služeb členů burzy. Na devizové burze se realizují pouze některé specifické devizové obchody, jako jsou obchody typu futures a opce. Termínové operace typu forward a swap a spotové operace se na burze vůbec neobchodují.
Struktura devizového trhu -členění Pro burzovní obchody je charakteristická standardizace. Na burze se obchodují pouze vybrané měny, je stanoveno minimální obchodované množství pro jednotlivé měny tzv. lot a kontrakty jsou uzavírány na celé násobky těchto lotů. Je standardizována i doba vypořádání obchodů. Standardizace na jedné straně stěžuje využití burzovních obchodů pro některé operace (např. pro zajištění otevřených devizových pozic), na straně druhé ale zvyšuje likviditu trhu.
Struktura devizového trhu - členění
•
Podle techniky prováděných obchodů můžeme devizový trh členit na - spotový - termínový
• •
Na spotovém devizovém trhu dochází k vypořádání uzavřených obchodů zpravidla do dvou pracovních dnů od jejich uzavření a to při dohodnutých spotových kursech. Obchody na termínovém devizovém trhu jsou vypořádány v termínu dohodnutém při jejich uzavírání. Pro tyto obchody je charakteristické, že všechny podmínky obchodu, včetně ceny, jsou sjednány při jejich uzavření. Mezi nejvýznamnější obchody realizované na termínových trzích patří forward, futures, opce a swap.
Struktura devizového trhu - subjekty Na devizový trh vstupují různé ekonomické subjekty a různé jsou i motivy jejich vstupu na tento trh. Mezi hlavní subjekty devizového trhu patří:
• obchodní banky • centrální banka • nebankovní finanční fondy)
• firmy
instituce (pojišťovny,
Struktura devizového trhu - subjekty Obchodní banky vstupují na devizový trh z důvodu: - uspokojení požadavků svých klientů od kterých cizí měnu nakupují nebo jim ji prodávají a tím přispívají k zabezpečení plynulosti platebního styku se zahraničím - aby umožnily klientům zajistit jejich zahraniční aktiva a pasiva proti pohybu devizového kursu. - optimalizace struktury vlastních devizových aktiv a pasiv z hlediska výnosnosti, rizikovosti a likvidity
Struktura devizového trhu - subjekty
•
•
Dealeři obchodních bank na devizovém trhu na požádání neustále kotují nákupní (BID) a prodejní (ASK) kursy, při kterých jsou ochotny zrealizovat obchod. Pro toto vymezení kursu se běžně používá označení „dvoucestná kotace (two way). Rozdíl mezi nákupním a prodejním kursem tzv. spread (příp. marže) je zdrojem zisku dealerů. Spread je společně s poplatky za uskutečněné měnové konverze obvykle hlavním výnosem banky z měnových transakcí a podílí se významnou měrou na celkovém zisku banky.
Struktura devizového trhu - subjekty Na devizový trh vstupují i centrální banky (CB) jako instituce, zodpovědné jak za vnitřní stabilitu měny, tak i za udržení stabilní hodnoty domácí měny vůči měnám zahraničním. CB vstupuje na devizový trh, aby svými intervencemi udržela kurs na úrovni, která je v souladu se záměry kursové politiky. Jejím prioritním cílem sice není realizace zisku z devizových operací, ale by být tyto by měly být obchody prováděny s případnými minimálními kursovými ztrátami. Jednou z funkcí centrální banky je i správa devizových rezerv. To znamená, že centrální banka musí dbát o to aby měla dostatek zahraničních aktiv k zajištění zahraniční likvidity země ale současně musí dbát i o to, aby se jí spravované devizové rezervy neznehodnocovaly.
Struktura devizového trhu - subjekty Dealeři centrální banky vstupují na devizový trh aby konverzí měn snižovali možná rizika poklesu hodnoty devizových rezerv z důvodů pohybů měnových kursů. Dealeři centrální banky nevystupují v roli market maker a nekotují tedy kursy na bázi BID/ASK. Obchody provádějí při kursech kotovaných dealery obchodních bank, které se utváří na základě nabídky a poptávky na mezibankovním trhu .
Struktura devizového trhu - subjekty Dalšími subjekty trhu jsou firmy a finanční instituce nebankovního charakteru , které vstupují na devizový trh aby si:
• •
nákupem a prodejem cizí měny pro své potřeby zajistily platby související s jejich mezinárodním obchodem a zahraničními investicemi, zajistili zahraniční pohledávky a závazky proti kursovému a úrokovému riziku.
Tyto subjekty pro své operace většinou využívají služeb obchodních bank.
Struktura devizového trhu - subjekty Brokeři (makléři), kteří zprostředkovávají obchody mezi účastníky trhu. Sami nezaujímají žádnou otevřenou pozici, tzn. sami nenesou kursové riziko. K tomu, aby mohli provádět tyto služby pro zákazníky musí mít licenci. Zdrojem jejich zisku je poplatek stanovený procentem z realizovaného obchodu v závislosti na druhu obchodované měny. Služeb brokerů využívají především dealeři často proto, aby mohli zůstat v anonymitě a eliminovali nebezpečí, že ostatní dealeři mohou odhadnout záměry jednoho z nich a využít toho při kotaci kursů. Ze stejného důvodu využívají služeb brokerů i centrální banky. Obchodování přes zprostředkovatele umožňuje utajit jejich záměry na devizovém trhu. Služeb brokerů využívají často i méně zkušení dealeři, kteří se obávají, že by vzhledem mohli při přímém obchodování s jinými dealery, přistoupit na nevýhodnou kotaci.
Devizová pozice Při provádění devizových obchodů se mění devizová pozice jednotlivých ekonomických subjektů, kteří vstupují na devizový trh. Devizovou pozici můžeme charakterizovat jako vztah mezi devizovými aktivy a pasivy z hlediska měny, množství dané měny, doby splatnosti a způsobu a výše úročení. Z hlediska výše uvedeného vztahu pak může být devizová pozice uzavřená a nebo otevřená. Pod uzavřenou devizovou pozici rozumíme, pokud se devizová aktiva a pasiva rovnají jak z kvantitativního tak kvalitativního hlediska. Banka při ní nepodstupuje žádné devizové riziko.
Devizová pozice Pokud se devizová aktiva a pasiva sobě nerovnají, pak mluvíme o otevřené devizové pozici, která je spojena s devizovým rizikem. Otevřená devizová pozice může být dlouhá (long) nebo krátká (short). Dlouhá devizovou pozici nastane v případě, kdy devizová aktiva převyšují devizová pasiva. Pokud devizová pasiva převyšují devizová aktiva jde o krátkou devizovou pozici.
Technika realizace devizových obchodů
Technika realizace devizových obchodů Devizovými obchody se nazývají nákupy a prodeje zahraničních měn na devizovém trhu. K jejich nejdůležitějším typům patří následující: spotové obchody termínové obchody: • forward • futures • opce • swapy
Spotové obchody Základním instrumentem obchodovaným na devizovém trhu jsou spotové obchody, při kterých dochází k spotové konverzi dvou m ěn . J s o u t o d e v i z o v é o b c h o d y , k jejichž vypořádání dochází zpravidla do dvou pracovních dnů od uzavření kontraktu (T+2 dny). Spotové obchody jsou prováděny při spotových kursech. Jejich kotace může být: - přímá (outright) - nepřímá
Spotové obchody Přímá kotace spotového kursu
• •
•
Při přímé kotaci (outright quotation) se kurs vyjadřuje jako počet domácích peněžních jednotek za jednu jednotku zahraniční měny. Banky, které obchodují na devizovém trhu v pozici tvůrců trhu (market-maker), kotují prodejní a nákupní kurs dané měny (dvoucestná kotace). Nákupní kurs (BID) dolaru v korunách označíme symbolem SRB(CZK/USD) a prodejní kurs dolaru v korunách (ASK) označíme symbolem SRA(CZK/USD). Kurs se vždy vztahuje k té měně, která je uvedena za lomítkem čili jednotkově. Měna v níž kurs vyjadřujeme je uvedena před lomítkem tedy číselně ( např. CZK/USD 20,04).
Spotové obchody Nepřímá kotace spotového kursu
Při nepřímé kotaci je kurs vyjadřován jako počet zahraničních peněžních jednotek za jednu peněžní jednotku domácí měny. Praxe na devizových trzích: Při přímé kotaci je na prvním místě uváděna kotovaná měna a na druhém místě měna v níž je kurs vyjádřen (např. USD/CZK 20,04)
Termínové obchody Forward
Forward je termínový obchod, ve kterém se kupující zavazuje odebrat a prodávající dodat předem určené množství měny v předem určeném termínu a při předem určené ceně (forwardový kurs).
Forward Uzavírání forwardových kontraktů je dobrovolné a zahrnuje vždy dvě strany: kupujícího a prodávajícího. Koupí termínového kontraktu zaujímá kupující tzv. dlouhou (long) pozici, která ho chrání před rizikem zvýšení ceny podkladového aktiva, tedy v našem případě před zhodnocením cizí měny, která je předmětem koupě. Na druhé straně je prodávající, který zaujímá krátkou (short) pozici, která ho chrání před poklesem ceny podkladového aktiva, tedy před znehodnocením cizí měny.
Výnos z dlouhé forwardové pozice
Výnos z krátké forwardové pozice
Vztah spotové a forwardové ceny Názor trhu na to, jaká bude budoucí spotová cena aktiva vyjadřuje očekávaná budoucí spotová cena. Klíčovou se stává otázka, jestli současná forwardová cena předpovídá budoucí spotovou cenu. Existuje mnoho různých hypotéz, které se snaží vysvětlit vztah současné forwardové ceny a očekávané budoucí spotové ceny .
Vztah spotové a forwardové ceny Obecně platí, že přirozenými uživateli zajištění (hedgeři) formou forwardu jsou ti, kteří chtějí v budoucnu aktivum (devizu) prodat. Proto hedgeři budou společně držet krátkou pozici na forwardovém trhu. Hedgerům jde o snížení rizika a proto budou akceptovat určité ztráty z forwardových kontraktů. Druhou stranu těchto kontraktů budou držet spekulanti, kteří musí logicky zastávat pozici dlouhou. Spekulantům jde o zisk, takže vstoupí do kontraktu pouze pokud očekávají zisk. Takže pokud spekulanti drží dlouhou pozici, musí očekávat vyšší budoucí spotovou cenu, než je forwardová cena.
Forward Forwardové obchody jsou prováděny při forwardových kursech, které se stanovují při sjednání kontraktu a takto stanovené kursy jsou pro obě smluvní strany závazné. Kotace forwardových kursů může být: • přímá (outright) • v bodech (swapové body) • v procentech
Forward Kontrakty jsou OTC, tj, jsou uzavírány mezi bankou a klientem na základě individuálních smluv tj. jsou tzv. šité na míru. Forwardové kontrakty nejsou standardizované, jsou proto velmi nelikvidními nástroji, které nelze zrušit bez vzájemné dohody obou stran.
Přímá kotace forwardového kursu Při přímé kotaci je vyjadřována lhůta, na kterou je kurs kotován (např. jeden měsíc, tři měsíce, šest měsíců, jeden rok apod.) a celá hodnota nákupního a prodejního forwardového kursu. Tato hodnota závisí na výši spotového kursu a dále na depozitní a zápůjční úrokové míře na domácí a cizí aktiva.
je forwardový nákupní ( prodejní ) kurs cizí měny je spotový nákupní ( prodejní) kurs cizí měny je depozitní ( zápůjční) úroková míra na domácí měnu je zápůjční (depozitní) úroková míra na cizí měnu t
je lhůta ve dnech
Kotace v bodech Kotace v bodech vychází z rozdílu mezi forwardovým a spotovým kursem. Tento rozdíl, který pak násobíme 10 nebo 100, příp. 1000 nebo 10 000, podle toho, na kolik desetinných míst je kotován spotový kurs. je označován jako swapové body (swap points). Jestliže je rozdíl mezi forwardovým kursem a spotovým kursem kladný, mluvíme o prémii, tzn. že na termínovém trhu zaplatíme (dostaneme) za cizí měnu více, než na spotovém trhu. V případě záporného rozdílu mluvíme o diskontu, který znamená, že na termínovém trhu zaplatíme (dostaneme) za cizí měnu méně, než na trhu spotovém. Forwardový kurs v přímé kotaci pak dostaneme přičtením swapových bodů ke spotovému kursu (v případě kladných swapových bodů) a nebo jejich odečtením od spotového kursu (pokud jsou swapové body záporné). Dealeři, kteří kotují forwardový kurs v bodech, uvádějí pouze dvě čísla bez znaménka. Při kombinaci menší číslo/větší číslo (30/40) jde o kladné swapové body a naopak při kombinaci větší číslo/menší číslo (40/30) jde o záporné swapové body.
Kotace v procentech Spočívá ve vyjádření procentní změny forwardového kursu oproti kursu spotovému. Jde tedy o vyjádření rozdílu mezi forwardovým a spotovým kursem ve formě procentní prémie nebo procentního diskontu. Význam této kotace spočívá v tom, že umožňuje porovnání změny forwardového kursu oproti kursu spotovému s úrokovým diferenciálem. Pokud procentní změna forwardového kursu oproti kursu spotovému neodpovídá úrokovému diferenciálu, vzniká prostor pro arbitráž.
Výhody a nevýhody forwardových kontraktů Hlavní výhody: Jsou uzavírány na volném trhu, např. prostřednictvím banky nebo mezi bankami, a mají tedy tu výhodu, že nejsou standardizovány a mohou být tzv. ušité na míru. Možnost využití k uzavření otevřených devizových pozic. Fixní cena, která je dána forwardovým kursem a nejsou s ní již spojeny žádné další poplatky nebo provize. Možnost předem přesně kalkulovat s příjmy a výdaji ze zahraniční směny. Je to mimobilanční položka a nezatěžuje rozvahu.
Výhody a nevýhody forwardových kontraktů Nevýhody: Individuální sjednávání forwardového kontraktu mezi dvěma stranami značně omezuje jeho likviditu, tzn. že není snadno obchodovatelný. Najít před termínem splatnosti kontraktu třetí stranu, která by závazek převzala, resp. dodala nebo odebrala sjednané množství měny v dohodnutém čase je velmi nepravděpodobné. Nemožnost odstoupení od kontraktu neumožňuje využít příznivějšího vývoje kursu na spotovém trhu. Neexistuje žádná garance smluvního plnění, což znamená, že pokud jedna smluvní strana nebude schopna dostát svému závazku, k plnění nemusí dojít.
Termínové obchody
Futures
Kontrakty futures představují standardizovány typ obchodu, které jsou obchodovány na devizových burzách. Vyplývá z nich pro kupujícího povinnost odebrat a pro prodávajícího povinnost dodat podkladové aktivum v době splatnosti a za cenu dohodnutou na burze.
Termínové obchody
Futures Pro futures je charakteristická standardizace : Doba a datum splatnosti (většinou do 1 roku, výjimečně do 2 let) Okruh měn, se kterými se na burze obchoduje. Kurs neboli cena kontraktu futures, za kterou má kupující právo a povinnost koupit a prodávající právo a povinnost prodat podkladové aktivum v době splatnosti kontraktu. Cena je dohodnuta v den uzavření kontraktu. Způsobu kótování kursu futures, rovněž jako nejmenší možná změna kursu tzv. krok kotace (tick) a to buď v peněžním vyjádření a nebo jako určité procento z nominální hodnoty.
Termínové obchody
Futures Na rozdíl od forwardů neexistuje u kontraktů futures prakticky žádné riziko související se selháním některého z účastníků obchodování. Vypořádání závazků z uzavřených obchodů garantuje clearingové centrum (clearinghouse) Clearingové centrum se proti riziku ze strany investorů chrání systémem marží (margin). U něj skládají investoři prostřednictvím makléřů počáteční zálohu tzv. initial margin. Je to pouze zlomek celkové sumy, která je následně vystavena riziku. Jde o tzv. pákový efekt (leverage), který je jednou z důležitých charakteristik termínových obchodů. S využitím pákového efektu jsou tržním pohybům vystaveny řádově vyšší sumy než je vložená marže a tím se vytváří prostor pro realizaci značných zisků na straně jedné ale i značných ztrát na straně druhé.
Termínové obchody
Futures Výhodou futures je tedy vysoká likvidita a absence kreditního rizika, neboť zisky vyplácí sama burza (i když každý má přiřazeného partnera, počet obchodníků nemůže být lichý). Aby burza nemohla zkrachovat, je stanovena marže (margin) , kterou musí zaplatit každý zájemce o futures. Jedná se o částku mnohem menší než nominální hodnota futures (cena podkladového instrumentu) a vychází z maximální částky, kterou může obchodník s určitou mírou pravděpodobnosti za den prodělat. Na konci dne je obchodníkovi zisk přičten na účet, kde již má marži. V případě ztráty je mu odečtena z marže a musí marži doplnit na částku požadovanou pro obchodování pro další den.
Termínové obchody
Futures Ceny futures se podřizují stejným zákonitostem jako forwardové kursy, protože formálně jsou kontrakty typu futures identické s forwardovými kontrakty. Někdy jsou také označovány termínem over-the-counter futures. Základní vztah mezi cenou kontraktu typu futures a spotovým kursem je dán paritou úrokových měr, kterou pro potřeby odvození ceny kontraktu typu futures upravíme následujícím způsobem. Pro cenu futures platí:
FR(t,T) SRt (T – t) IRD a IRZ
Cena kontraktu typu futures s termínem splatnosti T obchodovaného v čase t Spotový kurs dané měny v čase t. Lhůta od koupě nebo prodeje kontraktu do jeho splatnosti Referenční úrokové míry na domácí aktiva označíme a na cizí aktiva :
Termínové obchody
Futures Během doby splatnosti kontraktu se cena futures sbližuje se spotovým kursem. To vyplývá z výše uvedeného vztahu. S růstem t klesá doba do splatnosti a rozdíl T - t se snižuje a tím se zlomek ve výše uvedeném vzorci blíží k jedné. V okamžiku splatnosti T nastává situace, kdy se spotový kurs rovná ceně kontraktu typu futures, tedy FR(t,T) = SRT, což lze dokázat , když ve vzorci stanovíme t = T.
Termínové obchody
Opce Devizová opce je právo, nikoli povinnost, na prodej nebo nákup cizí měny ve stanoveném množství a stanovené lhůtě za určenou cenu tzv. realizační cenu opce (strike price). Devizová opce může být kupní nebo prodejní. Kupní devizová opce (call option) je právo na nákup cizí měny a prodejní devizová opce (put option) je právo na prodej cizí měny. Při realizaci opčního obchodu se potkávají dva druhy subjektů:
Termínové obchody
Opce Subjekt, který opci nakupuje, se nazývá majitel opce nebo také kupující (holder). Subjekt, který opci vypisuje (tj. prodává) se nazývá vypisující opce nebo také prodávající (writer). Subjekt, který vypsal kupní opci, má povinnost dodat stanovené množství cizí měny ve stanovené lhůtě za realizační cenu. Subjekt, který vypsal prodejní opci, má povinnost odebrat stanovené množství cizí měny ve stanovené lhůtě za realizační cenu. Tato povinnost plnění nastává pouze tehdy, když se majitel opce rozhodne svou opci uplatnit čili realizovat. Měna, na kterou je opce vypsána se nazývá podkladová měna.
Termínové obchody
Opční prémie Z vymezení opce vyplývá, že mezi kupujícím a prodávajícím je asymetrický vztah. Kupující má právo na plnění, vypisující opce má povinnost plnění, pokud kupující své opční právo uplatní. Proto musí kupující při nákupu opce za toto právo opci uplatnit nebo ji nechat propadnout, vypisujícímu zaplatit tzv. opční prémii. Opční prémie je stanovena na jednotku podkladové měny. Cena, kterou majitel zaplatí za celou opci, je dána součinem opční prémie a množství podkladové měny, na kterou opce zní.
Termínové obchody
Zpeněžitelnost opce Zpenežitelnost opce, která má vliv na její hodnotu opisují 3 různé stavy, které může opce mít: At-the-money (ATM, při penězích) - put nebo call opce je při penězích, když se momentální tržní cena (spot) rovná realizační ceně (strike). V tomhle případě nemá opce žádnou vnitřní hodnotu, nýbrž jenom časovou hodnotu. In-the-money (ITM, v penězích) - call opce je v penězích, když se realizační cena nachází pod spotovou cenou. Put opce je v penězích, když se realizační cena nachází nad spotovou cenou. ITM opce mají vysokou vnitřní hodnotu a proto jsou dražší. Out-of-the-money (OTM, mimo peněz) - call opce je mimo peněz, když se spot nachází pod strikem. Put opce je mimo peněz, když se spot nachádzí nad strikem. OTM opce nemají žádnou vnitřní hodnotu a existuje tak vyšší pravděpodobnost, že expirují bezcenné. Pro tyto opce platí, že hodnota opce = její časová složka.
Termínové obchody
Opce
Opční prémie je závislá na vnitřní a časové hodnotě opce. Vnitřní hodnota opce (intrinsic value) závisí na vztahu mezi realizační cenou a aktuálním spotovým kursem v době uzavření kontraktu. Čím bude vnitřní hodnota opce vyšší tím bude i vyšší opční prémie.
Termínové obchody Vnitřní hodnota opce (intristic value) - představuje zisk, který by majitel opce dosáhl jejím okamžitým uplatněním (koupí nebo prodejem bazického instrumentu za realizační cenu) a současným kompenzujícím obchodem na spotovém trhu. Jenom opce v penězích (in-the-money) mají vnitřní hodnotu; opce, které nelze uplatnit se ziskem má nulovou vnitřní hodnotu. Výše vnitřní hodnoty závisí na vztahu mezi současnou cenou (spot) a realizační cenou (strike) (viz níže zpeněžitelnost opce).
Vnitřní hodnota opce
Kupní opce U kupní opce se vnitřní hodnota vypočítá jako rozdíl spotového kursu a realizační ceny. Kupní opce má vnitřní hodnotu v případě kdy rozdíl mezi spotovým kursem (SR) a realizační cenou (RC) je kladný tzn., že realizační cena je v daném okamžiku nižší než spotový kurs. Pokud má opce vnitřní hodnotu, mluvíme o opci tzv. in-the-money neboli v penězích. V případě, kdy je realizační cena stejná jako spotový kurs, mluvíme o opci at-the-money neboli přesně na penězích. Bude-li rozdíl mezi spotovým kursem a realizační cenou záporný tzn., že v daném okamžiku je realizační cena vyšší než spotový kurs, bude vnitřní hodnota kupní opce nulová (pouze teoreticky záporná). Jde o opci mimo peníze čili out-of-themoney.
Vnitřní hodnota opce
Kupní opce U kupní (call) opce jsou tedy tyto možnosti:
• • •
SR > RC - opce má vnitřní hodnotu - je in the money, SR = RC - vnitřní hodnota opce je nulová - je at the money, ( držitel ji může nechat propadnout anebo využít) SR < RC - vnitřní hodnota opce je nulová ( i když teoreticky záporná) - je out of the money.
Prodejní (Call) opce
Výnosová křivka držitele
Prodejní (Call) opce
Výnosová křivka vypisovatele
Vnitřní hodnota opce
Prodejní opce U prodejní opce je situace opačná. Prodejní opce má vnitřní hodnotu v případě, kdy je rozdíl mezi spotovým kursem a realizační cenou záporný tzn. že realizační cena je v daném okamžiku vyšší než spotový kurs. Prodejní opce je v penězích čili in-the-money. V případě, kdy je realizační cena stejná jako spotový kurs, mluvíme o opci at-the-money neboli přesně na penězích. Bude-li rozdíl mezi spotovým kursem a realizační cenou kladný tzn., že v daném okamžiku je spotový kurs vyšší než realizační cena, bude vnitřní hodnota prodejní opce nulová (teoreticky záporná). Daná opce je mimo peníze čili out-of-the-money.
Vnitřní hodnota opce
Prodejní opce U prodejní (put) opce jsou možnosti následující:
• • •
SR < RC - opce má vnitřní hodnotu - je in the money, SR = RC - vnitřní hodnota opce je nulová - je at the money, ( držitel ji může nechat propadnout anebo využít) SR > RC – vnitřní hodnota opce je nulová ( i když teoreticky záporná) - je out of the money.
Prodejní (Put) opce
Výnosová křivka držitele
Prodejní (Put) opce
Výnosová křivka vypisovatele
Časová hodnota opce Časová hodnota opce je spekulativním ohodnocením doby, která zbývá do konce splatnosti opce. Časová hodnota opce závisí na: - volatilitě spotového kursu – je rostoucí s rizikovostí podkladové měny - době do splatnosti opce – je klesající funkcí času - úrokovém diferenciálu (rozdíl mezi domácí a zahrniční úrokovou mírou) - jeho růst vede k růstu časové hodnoty opce
Termínové obchody
Swapy Swapy patří mezi nejvýznamnější mimoburzovní deriváty. Swapů existuje několik druhů – nejznámějšími jsou devizový swap, měnový swap a měnově úrokový swap. Vedle zde uvedených existuje ještě mnoho dalších druhů a variací těchto základních druhů swapů.
Termínové obchody
Devizový swap
Anglicky foreign exchange swap (forex, FX). Cílem je směna určité částky jedné měny do druhé a poté opět zpět. První směna může proběhnout ihned, anebo za nějakou dobu. Jedná se o hojně používaný (zejména bankami) krátkodobý derivát.
Termínové obchody
Devizový swap
Devizový swap je obchod uzavíraný s jedním obchodním partnerem ve stejném čase, na základě kterého dochází k nákupu (prodeji) jedné měny proti druhé měně k určitému datu a zpětnému prodeji (nákupu) této měny proti měně původní s jinou dobou splatnosti za předem dohodnutý kurs.
Termínové obchody
Swapy Existují dva základní typy devizových swapů: a) spot-forward b) forward-forward. V případě swapu a) jde o spotový nákup deviz (příp. prodej) a forwardový prodej (příp. nákup) jedné měny proti druhé v den vypořádání spot (T+2) na základě dohody o zpětném prodeji (nákupu) dané měny za měnu původní k určitému datu v budoucnosti. Počáteční výměna je realizována při spotovém kursu střed. Při opačné operaci se výměna uskuteční při spotovém kursu střed, který se zvyšuje o swapové body (swap point) a to buď BID nebo ASK, podle toho o jakou operaci se jedná. Rozdíl mezi kursem na počátku a na konci swapového období je způsoben úrokovým diferenciálem (rozdílnou úrokovou mírou na domácí a cizí měnu). V případě b) swapu typu forward-forward jde o termínový nákup deviz (příp. prodej) a následný prodej (příp. nákup) s jinou, delší dobou splatnosti.
Termínové obchody
Měnový swap Anglicky (cross) currency swap. Jedná se o dlouhodobý derivát. Na počátku si dvě strany vymění určitou částku mezi sebou do jiné měny, pak si vzájemně po nějakou dobu platí kupónové platby podle předem domluveného scénáře a poté si opět smění původní částky zpět za předem domluvený směnný kurz.
Termínové obchody
Swapy Swapy jsou využívány především na mezibankovním trhu, kde dokonce převažují nad forwardovými kontrakty. Standardně se tyto operace využívají k překlenutí přechodného nedostatku likvidity v jedné měně při současném přebytku likvidity v měně jiné. Jsou tedy určitou alternativou ke krátkodobým úvěrům. Předpokladem pro využití swapu je držba měny, která pak bude swapována do měny jiné.
Termínové obchody
Swapy Význam swapu spočívá i v tom, že umožňuje klientovi dostát svému závazku z forwardového kontraktu uzavřeného s bankou i v případě, kdy dojde ke změně podmínek a jeho obchodní partner nedodrží smlouvu a neuhradí mu včas dlužnou částku. Devizový swap je součástí produktového portfolia všech velkých bank. Minimální objem transakce pro devizový swap je u jednotlivých bank různý, ale obecně se dá říci, že nižší než je tomu u forwardů či opcí.
Devizové operace z hlediska účelu realizace
Devizové operace z hlediska účelu realizace K realizaci operací na devizových trzích dochází v podstatě ze tří základních důvodů:
• Devizová arbitráž • Spekulace • Zajišťování (hedging)
Devizová arbitráž Devizová arbitráž je obchod nebo posloupnost obchodů, které přinášejí determinovaný zisk tj. zisk jehož velikost jsme schopni stanovit před realizací obchodu. Devizová arbitráž může být:
• • •
přímá - realizovaná na spotovém nebo na termínovém trhu, nepřímá - realizovaná na spotovém nebo na termínovém trhu, krytá úroková - realizovaná mezi spotovým a termínovým trhem.
Přímá devizová arbitráž Přímá arbitráž využívá rozdílných kotací nákupního a prodejního kursu u dvou měn ve stejném čase na dvou trzích. Arbitražér využívá k dosažení zisku situace, kdy jedna měna je na různých trzích oceňována různým způsobem. Snaží se nakoupit na trhu, kde je cena nižší, a prodat na trhu, kde je cena vyšší. Tímto způsobem přispívá k utváření rovnováhy na trhu. Jeho rozhodování o příslušném obchodu však závisí na velikosti transakčních nákladů spojených s daným obchodem.
Přímá devizová arbitráž Arbitráž bude provedena pouze v případě, že kursový rozdíl je dostačující k pokrytí transakčních nákladů a dosažení zisku. Přímá arbitráž může být provedena na spotovém nebo termínovém trhu. V obou případech musí jít o obchody se stejnou dobou splatnosti.
Nepřímá devizová arbitráž využívá rozdílných kotací nákupních a prodejních kursů u tří měn ve stejném čase na různých trzích. Prostor pro tuto arbitráž existuje tehdy, pokud dojde k porušení tzv. křížového pravidla, to znamená v případě, kdy bankou kotované kursy neodpovídají kursům křížovým. Křížový kurz Křížový kurs je kurs dvou měn vypočtený na základě kotací kursů těchto měn k měně třetí.
Nepřímá devizová arbitráž
Pokud např. známe kurs dolaru v korunách a kurs dolaru v eurech, pak můžeme vypočítat kurs eura v korunách. Vzhledem k tomu, že na konkrétních devizových trzích tvůrci trhu kotují jiný kurs pro nákup (B) a jiný pro prodej (A) jsou vztahy pro křížový nákupní a prodejní kurs eura v korunách následující:
Nepřímá devizová arbitráž Pokud by banka kotovala nákupní a prodejní kurs eura v korunách shodně s křížovým kursem, pak neexistuje prostor pro nepřímou arbitráž. Prostor pro nepřímou arbitráž neexistuje také v případě, pokud by se bankou kotované nákupní a prodejní kursy dané měny pohybovaly v intervalu omezeném křížovým nákupním a prodejním kursem. Tedy v případě, pokud by platil tento vztah:
Nepřímá devizová arbitráž
Dojde-li na devizovém trhu k porušení křížového pravidla, pak existuje prostor pro nepřímou arbitráž, jejíž konkrétní postup závisí na tom, jakým způsobem bylo křížové pravidlo porušeno a jakou výchozí měnu máme k dispozici.
Krytá úroková arbitráž Arbitráž prováděná mezi spotovým a forwardovým se trhem představuje krytou arbitráž . Obchody na spotovém trhu jsou realizovány při spotových kursech a obchody na forwardovém trhu při kursech forwardových. Forwardový kurs je závislý na spotovém kursu a úrokových měrách na domácí a cizí měnu. Vychází-li banka při kotaci forwardového kursu z kotovaného spotového kursu a kotovaných depozitních a zápůjčních úrokových měr na domácí a cizí měnu, pak je rovnováha na trhu. Mluvíme o tzv. kryté paritě úrokových měr.
Krytá úroková arbitráž Dojde-li k porušení této rovnováhy, pak vzniká prostor pro krytou úrokovou arbitráž, která může být:
• prostá • rozšířená • okružní
Krytá úroková arbitráž – prostá Tuto arbitráž využívá subjekt, který: - v současném okamžiku disponuje cizí měnou a v čase t bude potřebovat měnu domácí. - v současném okamžiku disponuje domácí měnou a v čase t bude potřebovat měnu cizí. - v současném okamžiku potřebuje domácí měnu a v čase t bude disponovat měnou cizí. - v současném okamžiku potřebuje cizí měnu a v čase t bude disponovat měnou domácí.
Krytá úroková arbitráž – rozšířená Tato arbitráž může být depozitní a hedgová. Depozitní arbitráž využívá subjekt, který: - má po dobu t k dispozici volný kapitál v domácí měně a zvažuje zda je výhodnější uložit domácí měnu jako depozitum a nebo ji převést na měnu cizí a tu uložit jako depozitum. - má po dobu t k dispozici cizí měnu a zvažuje zde je výhodnější uložit depozitum v cizí nebo v domácí měně.
Krytá úroková arbitráž okružní Prostor pro tuto arbitráž existuje tehdy pokud bankou kotovaný forwardový nákupní kurs je větší než forwardový prodejní kurs odpovídající kryté paritě úrokových měr. Pak jsou vytvořeny podmínky pro okružní arbitráž, která začíná půjčkou domácí měny. Prostor pro tuto arbitráž existuje i tehdy, pokud bankou kotovaný prodejní kurs je menší než forwardový nákupní kurs odpovídající kryté paritě úrokových měr, pak jsou vytvořeny podmínky pro okružní arbitráž, která začíná půjčkou cizí měny.
Devizová spekulace
• Devizovou spekulaci můžeme
charakterizovat jako obchod nebo posloupnost obchodů, které jsou založeny na očekávání zisku, jehož realizace nemusí nastat.
• Devizová spekulace je založena na
očekávaném pohybu spotového kursu. Na základě očekávaného vývoje kursu otevírá spekulant svoji devizovou pozici a snaží se využít pohybu kursu k dosažení zisku.
Devizová spekulace V důsledku toho, že se devizová spekulace opírá o očekávaný vývoj kursu, je operací rizikovou, neboť spekulant pracuje s neznámými veličinami, a není tedy předem znám výsledek. Na základě svých očekávání spekulant vstupuje na devizový trh a otevírá svoji devizovou pozici. Pokud se skutečný vývoj kursu shoduje s očekáváním spekulanta o jeho vývoji, pak dosahuje zisku, v opačném případě realizuje ztrátu.
Spekulace na zhodnocení cizí měny Očekává-li spekulant zhodnocení cizí měny, bude volit dlouhou (long) devizovou pozici. Tuto pozici může vytvořit na spotovém trhu nebo na termínovém trhu formou
- forwardové operace, - operace typu futures nebo - pomocí opce
Spekulace na zhodnocení cizí měny Zaujetí dlouhé (nákupní) pozice umožní realizovat následně na spotovém trhu kurzovní rozdíl, případně modifikovaný o cenu opce, futures ,či forwardové operace a realizovat zisk Výhodou otevření devizové pozice pomocí forwardového obchodu oproti spotové je to, že spekulant nemusí disponovat likvidními prostředky. Pokud se mu podaří oba obchody vhodně načasovat, pak propojí kupujícího a prodávajícího a pouze inkasuje zisk. Nevýhodou naproti tomu je, že očekávané zhodnocení cizí měny může být zohledněno bankou při kotaci forwardového kursu, a pak je i zisk spekulanta z obchodu nižší
Spekulace na znehodnocení cizí měny Očekává-li spekulant znehodnocení cizí měny, bude volit krátkou (short) devizovou pozici. Krátkou devizovou pozici může vytvořit na spotovém trhu nebo na termínovém trhu formou:
- forwardové operace, - operace typu futures nebo - pomocí opce.
Spekulace na znehodnocení cizí měny Zaujetí krátké (prodejní) pozice umožní realizovat následně zisk na spotovém trhu na základě kurzovního rozdílu při prodeji a zpětním nákupu, případně modifikovaný o cenu opce, futures či forwardové operace. Pro spotové operace potřebuje spekulant likviditu, pro termínové obchody lze vzájemným propojováním s protipozicemi omezit potřebné množství likvidity na minimum.
Hedging
Hedging (zajištění) je obchod nebo posloupnost obchodů, pomocí nichž dochází k neutralizaci výchozí otevřené devizové pozice uskutečněním opačného obchodu na spotovém nebo termínovém trhu s cílem eliminace kursového rizika.
Hedging
Devizové pozice uzavírají ty ekonomické subjekty, které se obávají toho, že by jim otevřená devizová pozice vzhledem k očekávanému vývoji devizového kursu přinesla ztrátu a nebo ty subjekty, které nedovedou s dostatečnou pravděpodobností odhadnout budoucí vývoj kursu a nechtějí být vystaveny riziku z pohybu tohoto kursu.
Hedging Otevřenou devizovou pozici lze uzavřít pomocí:
• obchodů typu forward • úvěrových a depozitních obchodů • devizových opcí • obchodů typu futures
Hedging forwardem Při zajištění pohledávky pomocí forwardového obchodu, uzavírá ekonomický subjekt s bankou forwardový kontrakt na prodej cizí měny při forwardovém nákupním kursu, kotovaném bankou. Množství této měny a termín dodání musí odpovídat výši částky, která je vystavena kursovému riziku čili velikosti pohledávky a době její splatnosti. Při zajištění závazku pomocí forwardového obchodu, uzavírá ekonomický subjekt s bankou forwardový kontrakt na nákup cizí měny při forwardovém prodejním kursu, kotovaném bankou. Množství této měny a termín dodání musí odpovídat výši částky, která je vystavena kursovému riziku čili velikosti závazku a době jeho splatnosti.
Zajištění pomocí úvěrových a depozitních obchodů Zajištění pomocí peněžního trhu čili pomocí depozitních a úvěrových obchodů představuje další formu hedgingu. Princip tohoto zajištění spočívá v tom, že je třeba proti pohledávce vytvořit závazek, který bude uhrazen z inkasované pohledávky a proti závazku je nutné vytvořit depozitum, ze kterého bude splatný závazek uhrazen
Zajištění pohledávky Pohledávku v cizí měně splatnou k určitému termínu (t) může ekonomický subjekt zajistit půjčkou v cizí měně při úrokové sazbě . Termín návratnosti této půjčky je totožný s termínem splatnosti pohledávky. Vzhledem k tomu, že je nutné počítat při návratnosti dlužné částky i s úrokovou platbou, nebude výše půjčky odpovídat velikosti pohledávky, ale bude nižší. Zajištění závazku Při zajišťování závazku je postup obdobný tzn. Je nutné pomocí úvěrové a depozitní operace vytvořit depozitum odpovídající hodnotě závazku. Proti závazku v cizí měně je nutné vytvořit v dané měně pohledávku, která bude použita v době splatnosti t k úhradě splatného závazku. Ekonomický subjekt který má v čase t uhradit závazek v cizí měně si půjčí domácí měnu při úrokové míře a to v takové výši, aby po převodu do cizí měny při platném spotovém kursu , a jejím uložení jako termínového depozita při úrokové sazbě ., odpovídala hodnotě závazku.
Zajištění pomocí bankovní opce Pohledávku v cizí měně lze zajistit proti jejímu znehodnocení nákupem prodejní opce, ze které vyplývá právo prodat dohodnuté množství cizí měny k určitému dohodnutému termínu při dohodnuté ceně. Závazek v cizí měně lze naopak zajistit proti jejímu zhodnocení nákupem kupní opce, ze které vyplývá právo nákupu dohodnutého množství cizí měny. Rozhodování majitele opce o tom zda opci využije nebo ji nechá propadnout a prodá (příp. nakoupí) cizí měnu na spotovém trhu je dán vztahem opční spotové ceny v okamžiku splatnosti závazku či pohledávky.
Zajištění pomocí bankovní opce Výhodou zajištění pohledávky (závazku) v cizí měně proti pohybu kursu pomocí bankovní opce je to, že je možné přizpůsobit množství měny na kterou opce zní i dobu splatnosti (netýká se evropské opce) velikosti a době splatnosti pohledávky případně závazku. Výhodou je rovněž to, že v případě příznivého vývoje spotového kursu lze od opce odstoupit a prodat (nakoupit) cizí měnu na spotovém trhu. Nevýhodou této formy zajištění je na druhé straně to, že je nákladnější ve srovnání s jinými metodami, neboť její nákup je spojen s povinností zaplatit opční prémii, která pak snižuje celkový výnos z prodeje cizí měny a zvyšuje náklady na její pořízení.
Zajištění pomocí bankovní opce Tato forma zajištění využívá většinou v případech, kdy:
•
•
není záruka, že pohledávka bude skutečně uhrazena nebo že dodavatel splní svůj závazek a bude nutné provést platbu v cizí měně. V takovém případě, pokud nebude opce uplatněna, vznikne jejímu majiteli ztráta maximálně ve výši zaplacené opční prémie. subjekt nechce být vystaven kursovému riziku a chce se zajistit. Současně však chce mít možnost v případě příznivého vývoje spotového kursu cizí měnu nakoupit (prodat) na spotovém trhu
Zajištění pomocí futures Zajišťování pomocí operací typu futures se formálně neliší od zajišťování pomocí forwardových obchodů. Specifika obchodů s futures však vnášejí do zajištění pomocí futures určitý prvek nejistoty. Tato nejistota je mimo jiné způsobena standardizací kontraktů v množství a datu splatnosti. To komplikuje situaci těm subjektům, které se potřebují zajistit, a termín splatnosti a velikost jejich pohledávky, případně závazku není totožný s termínem splatnosti a velikostí kontraktů typu futures. Tato situace nemůže nastat u kontraktů forwardových, které jsou „šity na míru“.
Zajištění pomocí futures Hlavním principem této metody zajištění je vzájemná kompenzace ztrát a výnosů plynoucí ze zaujetí opačných pozic. Výsledný zisk příp. ztráta ze zajištění pak závisí nejen na pohybu kursu během doby splatnosti pohledávky (závazku), ale i na tom, jak dalece se kryje velikost pohledávky (závazku) s velikostí kontraktu, který je předmětem obchodování na burze. Tento princip ovšem funguje jen v případě, že cena futures kopíruje spotový kurs, a to tak, že poklesu spotového kursu odpovídá pokles ceny futures a růstu spotového kursu odpovídá růst ceny futures. To, že ceny futures kopírují pokles i růst spotového kursu, je empiricky ověřená skutečnost.
Zajištění pohledávky pomocí futures Pokud se subjekt, který v čase t+1 bude převádět pohledávku v cizí měně do měny domácí chce zajistit proti náhodnému pohybu kursu využije tuto formu hedgingu. Protože bude prodávat cizí měnu, označíme jeho pozici na spotovém trhu za pozici prodejní (short). Na trhu futures se postaví do opačné pozice, tj. nákupní (long). V den splatnosti pohledávky dojde k uzavření pozice na burze, tzn. k prodeji dříve nakoupených kontraktů a clearingová ústředna vypořádá s klientem zisk, příp. ztrátu z pohybu kursu futures během tohoto období. Současně je cizí měna prodána na spotovém trhu.
Zajištění závazku pomocí futures Subjekt, který bude v čase t+1 potřebovat cizí měnu k úhradě splatného závazku, se chce zajistit proti náhodnému pohybu kursu. Protože bude nakupovat cizí měnu, označíme jeho pozici na spotovém trhu za pozici nákupní (long). Na trhu futures se postaví do opačné pozice, tj. pozice prodejní (short). V den splatnosti závazku dojde k uzavření pozice na burze, tzn. k nákupu dříve prodaných kontraktů a clearingová ústředna vypořádá s klientem zisk, příp. ztrátu z pohybu kursu futures během tohoto období. Současně je cizí měna, potřebná k úhradě splatného závazku, nakoupena na spotovém trhu.
Zajištění pomocí futures Jestliže poklesne spotový kurs, to znamená že došlo ke zhodnocení cizí měny potom subjekt na spotovém trhu utrpí ztrátu. Cena futures rovněž poklesne, protože zpravidla kopíruje spotový kurs, a subjekt ze zaujaté prodejní pozice na trhu futures realizuje výnos. Ztráta na spotovém trhu je tedy kompenzována výnosem na trhu futures. Jestliže spotový kurs naopak vzroste, to znamená, že se cizí měna znehodnotí, subjekt realizuje kladný výnos na spotovém trhu, kterým kompenzuje ztrátu na trhu futures.
Literatura • Durčáková , Mandel,: Mezinárodní
finance, Management Press, Praha 2010, kap. 6, 7
