design externího telekomunikacního terminálu vypracovala vedoucí práce
Hana Krystynová
Ak. Soch. Miroslav Zvonek ArtD. 200
čestné prohlášení
Prohlašuji, že diplomová práce je mým původním dílem, které jsem vypracovala samostatně. Obsahuje mé vlastní designérské řešení a postupy. Veškerou literaturu a další zdroje, ze kterých jsem během zpracovávání textové části diplomové práce čerpala jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Brně 13.5.2007 Hana Krystynová
poděkování
Děkuji vedoucímu mé diplomové práce Ak. Soch. Miroslavu Zvonkovi ArtD. za obětavé konzultace a usměrňování a rozvíjení mého tvůrčího počínání. Také bych chtěla poděkovat svým rodičům za jejich podporu a pomoc, a zejména pak mému otci za odbornou pomoc při konzultaci týkající se konstrukčních řešení.
anotace
V dnešní době vnímáme nejvíce informací v digitální podobě prostřednictvím televizních a počítačových obrazovek. Obrovskou výhodou takto šířených informací je rychlost jejich aktualizace. Cílem mé diplomové práce bylo navrhnout nový koncept šíření informací ve veřejném prostoru prostřednictví informačních a komunikačních technologií. Hlavním prvkem terminálu je internetový panel s informacemi o městě a zpoplatňeným přístupem k internetu. Dalšími sdělovači informací o městě jsou interaktivní mapa se zvukovým záznamem a velkoformátová plnobarevná led obrazovka. Informační prvky jsou propojeny místem k sezení. Nosnou myšlenkou celého projektu je variabilita vycházející z velikosti prostoru určeného pro instalaci terminálu a také možnost výběru jednotlivých informačních prvků. Cílem bylo vytvořit informační ostrůvek, který je určen nejen pro nasbírání informací, ale je také místem pro společenskou interakci lidí. Při navrhování jsem vycházela z jasně definovatelných přímek a volila jsem spíše konstruktivistické řešení designu, které naznačuje systém a řád, jež je v případě informací nezbytný. Velkou roli v tvarování hrál také použitý materiál a technologie výroby jednotlivých prvků.
In these days we perceive the most of informations in digital way through the television and computer screens. The immense advantage of that way of this distribution of informations is the speed of its actualization. The main intention of my project was designing a new concept of distributing informations in a public space through the information and comunication technology. A principal element of the station is an internet kiosk with the database containing informations about the city and charged internet access. Further communications module are an interactive city map with the sound record and a colour large size LED display. Single communication elements are interconnect with the place to sit. The principal idea of this work is a variability coming out of the size of place intended for the installation and also the possibility of the selection certain module. Another important intention was also to create an information island, which is not just for getting the information, but also for relaxing and social interaction. In designing I used clearly definable curves and I chose more constructivistic design, which represent system and roles necessary for the distribution of informations. The material and the technology for manufacturing each element play an important role in design.
obsah
1
úvod
13
2
cíl diplomové práce
14
3
historie přenosu dat na dálku 3.1 vývoj internetu 3.2 situace rozvoje internetu v České republice
15 15 16
4
město a veřejný prostor
17
5
současná řešení externích internetových/informačních terminálů
18
6
materiály
20
7 designérská analýza 7.1 analýza problému internetu ve veřejném prostoru 7.2 vývoj konceptu 7.2.1 vertikální řešení 7.2.2 horizontální řešení 7.3 vývoj designu finálního řešení 7.4 obecně o designu terminálu
23 23 25 25 26 31 38
8
technická analýza 8.1 použité materiály a technologie 8.2 popis konstrukčních řešení jednotlivých prvků 8.3 příprava prostoru pro instalaci terminálu 8.4 základní rozměry jednotlivých prvků
39 39 39 42 42
9
ergonomická analýza 9.1 popis ergonomického řešení jednotlivých prvků 9.2 základní rozměry jednotlivých prvků z ergonomického hlediska
45 45 47
10
ukázky variant skládání
49
11
závěr
51
12
seznam použité literatury
52
13
seznam příloh
53
11
1
úvod
Informační a komunikační technologie (dále jen ICT) v současné době výrazným způsobem ovlivňují život jednotlivce i celé společnosti ve všech aspektech jeho existence. Právě ony (především Internet) nám mohou umožnit přístup k novým nebo za jiných okolností těžko dostupným informacím. Díky němu se mohou informace šířit mnohem snadněji. Práce s informacemi dostala novou dimenzi postupně příchodem počítačů třídy PC, ale hlavně díky počítačovým sítím a Internetu zvlášť. V současné době jsou informace stále více vnímány prostřednictvím obrazovek počítačů. Asi nejvíce fascinující, je rychlost a aktuálnost informací, které jsou prostřednictvím Internetu dostupné. A právě v této schopnosti, rychle se rozvíjet, je budoucnost tohoto média. Žijeme v době, kdy ve světě vládne informační revoluce, v době, kdy slova jako Internet, či mobilní telefon jsou skloňovány ve všech pádech. Tyto technologie nám přináší nové obzory v oblasti mezilidské komunikaci. V naší uspěchané době velice často vyvstává problém: „Jak co nejrychleji doručit ten či onen dokument.“ či „Jak se spojit s tím člověkem“. A právě Internet je schopen na tyto problémy odpovědět a nabídnout jednoduché řešení. Mnozí lidé si nedokáží či nemohou bez připojení k internetu představit svůj pracovní či volný den. Představte si situaci, že jste daleko od nádraží a potřebujete si zjistit, kdy vám pojede vlak. Nebo přijedete do cizího města v noci a potřebujete najít ubytování a všechny turistické kanceláře jsou již zavřeny. Nebo jednoduše vám přijde na mobilní telefon výpis, že vám přišel email a vy si ho potřebujete ihned přečíst. Všechny tyto situace řeší internetové terminály, zařízení nabízející veřejnosti přístup k informacím celosvětové sítě. Obecně umožňují přístup k webovým stránkám, emailu, ale speciální verze terminálů mohou sloužit i jako databáze informací, či bankomat pro provedení platebních transakcí. Existují však i takové terminály, které nemají připojení k internetu a slouží k prezentačním nebo obchodním účelům. Použití terminálů nabízí spoustu možností. Rychlý vývoj techniky, zvyšování rychlosti internetu a rozšiřování jeho služeb otvírá nové dimenze použití. Nevyhnutelným následkem tohoto vývoje je integrace internetu do každodenního života a právě krokem k rozšiřování je instalování takovýchto terminálů ve veřejných prostorech.
13
cíl diplomové práce
2
Cílem mé diplomové práce je navrhnout novou součást městského mobiliáře - internetový terminál, který bude sloužit pro šíření a získávání informací, jak už pro obyvatele daného města, tak pro turistu přijíždějícího do neznámého prostředí. Tento terminál by měl nahrazovat funkci klasické kanceláře informačního centra města, která je nedostatečná pro své časové omezení otvírací dobou. Jaké by měl tedy mít funkce? Jeho nejdůležitějším aspektem je hledisko informační. Mým cílem není pouze informace nabídnout, ale utvořit takový veřejný prostor, kde se lidé mohou sejít, odpočinout si a cítit se zde dobře. Terminál se bude nacházet na veřejných prostranství tzn. před nádražní budovou, na náměstí, v blízkosti dopravních uzlů,či na jinak frekventovaných místech. Řešením tedy bude nová náplň veřejného prostoru zapadající do urbanismu města. Jaké typy informací zde budou moci lidé získat? Především informace o městě - jeho historii, kulturních památkách, muzeích, výstavních prostorech. Dostupná bude databáze služeb, tzn. hotelů, obchodů, ale také úřadů, škol, různých institucí a lékařských zařízení. Nedílnou součástí je přístup k internetu. Tato služba však bude zpoplatněna na dobu deseti minut pomocí mikroplatební metody Premium Rate SMS, což je speciálně tarifikovaná SMS zpráva. Výhoda této služby se odrazí především v konstrukci terminálu, protože nebude podléhat vysokým nárokům na bezpečné uložení peněz, nebo v případě čtečky bankovních karet, vybízet ke zneužití. Navíc je mobilní telefon nedílnou součástí každodenního života dnešní společnosti. Otázka omezit přístup k internetu zpoplatněním či ne je velice diskutabilní. Tento terminál nikdy nebude zastupovat internetovou kavárnu, ale někdy člověk potřebuje zkontrolovat email, nebo najít jinou informaci, která se nenachází na volně přístupných stránkách. Z toho důvodu bude neomezené surfování na internetu časově omezeno, aby nedošlo k blokování přístupu k panelu pro další klienty. Neméně důležitým prvkem pro rychlou orientaci ve městě je interaktivní mapa, což je mapa s led-diodovými kontrolkami a zvukovým záznamem. Nedílnou součástí dnešní doby je reklama. Kolemjdoucí bude oslovovat velká led-diodová obrazovka, tyčící se nad tímto ostrůvkem tak, aby byla viditelná z velké vzdálenosti. Obrazovka bude informovat nejen o připravujících se, či probíhajících akcích ve městě, ale v neposlední řadě také bude sloužit k reklamním účelům. Možností zpoplatněné reklamy si tak provozovatel bude částečně hradit náklady na provoz a údržbu terminálu. Cílem designérského řešení je najít takovou kompozici jednotlivých prvků, která bude každému uživateli poskytovat dostatečný komfort a intimitu. Zároveň by řešení designu toho terminálu mělo být vzdušné, aby bylo jasné, že je určen pro všechny a nestal se z toho nepřístupný objekt. Design terminálu by měl zapadat do urbanismu města, ale také zároveň být dostatečně vizuálně přitažlivý, aby si zde lidé rádi zastavili.
14
3
historie přenosu dat na dálku
Moderní svět je bez komunikace nemyslitelný. Komunikace je nedílnou součástí našeho bytí. Díky ní předcházíme případným nedorozuměním, pomáhá nám usnadňovat koordinaci spousty věcí, vše je rychlejší. A proto už před více než dvěma stoletími začali lidé přemýšlet jak by urychlili výměnu informací na velké vzdálenosti. Počátky komunikace na dálku, tedy přenosu dat, sahají už k vynálezu prvního telegrafu na počátku devatenáctého století. Rychlý a spolehlivý přenos dat na dálku však vyvrcholil až na přelomu 19. a 20.století vynálezem telefonu a bezdrátového přenosu (tj. přenos pomocí elektromagnetického vlnění šířícího se ve volném prostoru). Rychlost s jakou lidstvo došlo až k mobilnímu telefonu integrující v sobě možnost připojení k internetu je ohromující. První přenosný rádiotelefon se objevil za druhé světové války, komerčně se však analogové celulární sítě začaly využívat až na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.
3.1 vývoj internetu Pro uvědomění si, jak rychle lidstvo vyvíjí nové informační a komunikační
technologie uvádím historii vývoje internetu. Internet je celosvětová počítačová supersíť, která spojuje jednotlivé menší sítě pomocí sady protokolů TCP/IP. Vývoj počítačů v padesátých letech, které uchovávají a zpracovávají data, otevírá novou kapitolu dějin lidstva v oblasti komunikace na dálku. V šedesátých letech se objevují první myšlenky na vytvoření rozsáhlé počítačové sítě. Průkopníkem v této oblasti se stal Roberts, který vypracoval komplexní návrh na vytvoření rozsáhlé počítačové sítě. Své představy shrnul v práci s názvem ARPANET. V říjnu roku 1972 byl na ICCC (International Computer Communication Conference) ARPANET poprvé představen veřejnosti a celý projekt vyvolal obrovské nadšení. Téhož roku byla představena první velká síťová aplikace - Email, kterou vyvinul Ray Tomlinson. Po dobu příštích nejméně deseti let se stala elektronická pošta nejpoužívanější síťovou službou. ARPANET se neustále rozšiřoval, v roce 1972 měl již 20 směrovačů a 50 počítačů. Ukázalo se, že původní návrh komunikačního protokolu NCP je nedostačující. Úkolu vyvinout nový komunikační protokol se ujal Robert E. Kahn. Tak vznikl TCP/IP -Transmission Control Protocol/Internet Protocol, který měl nahradit NCP. Poslední větší zásahy do struktury TCP/IP přišly až počátkem 80. let, kdy nastal masivní vývoj lokálních sítí, osobních počítačů a pracovních stanic. Byly zavedeny zavedly tři síťové třídy: rozsáhlé národní sítě, regionální sítě a lokální sítě a každému počítači v síti připadlo odpovídající IP adresa. Tak vznikl Internet. Avšak po dobu několika let byl pouze pro vysoké školy a dodavatele do sektoru obrany. Pro rozšíření internetu ke komerčním účelům přispěl Tim Berners-Lee, když v roce 1990 napsal první program pro tvorbu primitivních hypertextových stránek. Pro systém, který tyto stránky zobrazoval zvolil název World-Wide Web. 15
3.2
situace rozvoje internetu v České republice
Již v roce 1991 byl podáván návrh na vybudování celorepublikové páteřní sítě. Ta měla propojovat všechna tuzemská akademická centra a dále pak měly Internet rozvádět metropolitní sítě. Český projekt dostal jméno CESNET (Czech Educational and Scientific NETwork). Dne 13.2.1992 probíhá slavnostní oficiální připojení naší republiky k Internetu. Na přelomu let 1994 a 1995 byla komunikační infrastruktura CESNETu v podstatě dobudována a pozornost se přesunula především na zvyšování přenosových rychlostí a s ním související zlepšování spolehlivosti a se zvyšování kapacity mezinárodních linek.
16
4
město a veřejný prostor
Charakteristickými znaky města jsou vysoká hustota osídlení, kompaktnost a koncentrace zástavby, typická demografická, sociální a profesní struktura obyvatel a poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí. Město lze považovat za místo dění a dějů, za prostor a prostředí pro produkční činnosti a život jeho obyvatel. Interiérem města, který je vymezen okolními stavbami, jsou veřejné prostory. Tyto prostory jsou tvořeny sítí ulic, náměstí, zelených ploch a ostatních veřejných prostranství a jsou výsledkem dlouhodobého procesu růstu a proměn města. Jako součást městského prostředí vytvářejí prostor pro společenské aktivity, ve kterém se pohybují, setkávají, baví a odpočívají jeho obyvatelé i návštěvníci. Nároky na vybavení a uspořádání veřejných prostorů se mění podle společenských požadavků. Veřejné prostory čitelně odráží nejenom historické dědictví, ekonomické možnosti, kulturu, ale také životní způsob obyvatel. Jednotlivé epochy i různé kulturní a náboženské oblasti se v chápání veřejného prostoru charakteristicky liší. Postupně se však proměňují také některé lidské potřeby a v důsledku toho i důraz na určité funkce veřejného prostoru. Proto požadavky, které na něj klademe dnes, jsou v něčem totožné a v něčem zcela jiné než ty před tisíci nebo sto lety. V důsledku proměny stávající struktury města jsou upravovány a měněny prostory náměstí, vznikají nové typy veřejných prostranství - např. přednádražní prostory, přestupní uzly, nové prostory u nákupních a kulturních center. Veřejné prostory neslouží pouze jako průchod mezi bodem A a B, ale naplňují daleko důležitější procesy, kterými jsou přirozená lidská potřeba kontaktu, inspirace a stimulace. Pokud je člověk mezi ostatními lidmi, není sám. Lidé potřebují ke své spokojenosti přímý kontakt. Možnosti náhodných lidských setkání, které jsou v dnešní době charakterizované velkou mírou individualismu a rozvojem informačních technologií, jež svým způsobem tento individualismus podporují, jsou proto velmi důležité. Pro některé věkové skupiny má veřejný prostor obzvlášť velký význam – tradičně jsou to dospívající a mladí lidé, kteří potřebují společnost svých vrstevníků. Ale v současné době, kdy se společnost atomizuje a roste počet osamělých starých lidí a domácností jednotlivců, vzrůstá i pro tyto jedince význam prostorů veřejných, kde se mohou cítit “mezi lidmi”, aniž by museli navazovat nové osobní kontakty. Moderní koncepce veřejných prostor klade důraz na pěší chůzi, která je přirozeným pohybem člověka v prostoru. Při této činnosti člověk přijímá informace, které jsou kolem něho. V dnešní době jsou ve veřejných prostorech k vidění spousty poutačů- od panelů s reklamou nebo upoutávkou na nějakou akci po velkoplošné obrazovky. Tyto podněty v nás zanechávají informace, ať už chceme nebo ne. Forma veřejných prostorů odpovídá jejich obsahu a náplni. Základem dobrého místa jsou čtyři základní kvality: dostupnost, aktivity, komfort a společenskost. Veřejný prostor pak žije pouze tehdy, je-li kvalita dostatečně vysoká a tedy atraktivní. Pak je využíván i k dobrovolným činnostem - lidé se zde procházejí, odpočívávají , setkávají a baví. 17
současná řešení externích terminálů
5
Současná řešení externích informačních terminálů se ve většině případů omezují pouze na informační/internetový panel. Terminály můžeme rozdělit do dvou skupin na ty, které vytvářejí intimní prostor kolem uživatele, tzv. budky a ty, které jsou charakterizovány pouze panelem pro umístění obrazovky. Také spojení místa k sezení a terminálu není běžné, většinou je to řešeno přidružením laviček od jiného výrobce. Vyjimkou je pouze studie veřejné interaktivní instalace ateliéru Antenna design, která vytváří jednoduše dostupný informační bod spolu s prostorem pro sezení.
18
obr. 5.1 externí internetový terminál, Španělsko [7]
obr. 5.2 externí internetový terminál, Anglie [8]
obr. 5.3 externí internetový terminál s led obrazovkou a citylight vitrínou, Německo [9]
obr. 5.4 externí internetový terminál s city-light vitrínou, Německo[9]
obr. 5.6 externí informační terminál s led obrazovkou a city-light vitrínou, Anglie [12]
obr. 5.5 externí internetový terminál s mapou, Rakousko [10]
obr. 5.8 studie externího informačního terminálu s led obrazovkou, mapou a lcd obrazovkou, Antenna design [13]
obr. 5.7 externí internetový terminál, Itálie [11]
19
materiály
6
Při konstrukci a výběru materiálu pro městský mobiliář musíme zohlednit především celou řadu faktorů – od konstrukčního řešení, namáhání, odolnosti vůči klimatickým podmínkám až po vandalismus z hlediska konstrukčního a výběru materiálu. Veřejný prostor se stává vždy cílem ničení, protože se zdá být prostorem nikoho. Mezi základní materiály používané nejhojněji ve veřejném prostoru patří ocel, nerezavějící nebo s povrchovou úpravou, dále pak kalené sklo, dřevo, kámen, pohledový beton a v neposlední řadě také plasty. _oceli Pro svou vysokou odolnost a tvarovou neomezenost se staly oceli v poslední době jedním z nejuplatňovanějším materiálem. Důvodem je také široký výběr polotovarů: plechy, tažené profily, jekly nebo tyče. Jejich dělením, tvarováním a spojováním můžeme vytvořit téměř jakoukoliv konstrukci. Používají se buď oceli nerezavějící, jejichž povrch se může z hlediska estetického měnit. Dodávají se broušené, leštěné, matné nebo kartáčované. Nebo může být volena i ekonomičtější varianta a to je použití uhlíkové oceli s vhodnou povrchovou úpravou – jako žárový pozink, metalický nástřik nebo práškové nanášení barev v různých barevných odstínech včetně metalického.
obr. 6.9 ukázka povrchové úpravy - žárový pozink na střešní konstrukci, mm-cité [14]
obr. 6.10 ukázka použití nerezové oceli na parkové lavičce, mm-cité [14]
_sklo Vhodným materiálem pro optické odlehčení je sklo. Sklo má pro svou nosnost, dobré izolační vlastnosti a propustnost denního světla široké použití. Používá se zejména pro střešní konstrukce a různé vertikální příčky. Všude tam, kde jsou kladeny zvýšené nároky na bezpečnost, se používá bezpečnostní kalené sklo, které je vysoce pevné a při jeho rozbití dochází ke vzniku velkého množství malých neostrých střepů, riziko poranění je tedy sníženo na minimum. Po procesu kalení skla zůstane uvnitř tažné pnutí, zatímco na povrchu vznikne tlakové napětí. Tím se podstatně mění vlastnosti kaleného skla - odolnost proti úderům, zvýší se ohybová pevnost a tepelná odolnost. 20
Ke zvýšení mechanického namáhání je možno z kaleného skla vyrábět dále sklo lepené. Lepené sklo se skládá ze dvou nebo více tabulí skla spojených vysoce elastickou polyvinyl-butyralovou (PVB) fólií. Fólie může být čirá, matná, zvukově izolační, barevná nebo s různými motivy. Skla kalená i nekalená můžeme ohýbat a dále vrstvit.
obr. 6.11 střepy kaleného skla [7]
obr. 6.12 ohýbání a lepení kaleného skla [7]
_polykarbonáty Pro zastřešováni se konkurentem kaleného skla staly polykarbonáty. Je to především díky své nízké hmotnosti, velké rázové houževnatosti, výborným optickým vlastnostem a snadnému tvarování za studena. _dřevo Materiálem používaným hojně v oblasti městského mobiliáře je dřevo. Bývá použito především na sedací plochy mobiliáře. Je to právě díky svým vlastnostem – příjemný vzhled, teplota, snadná absorpce slunečních paprsků, příjemnost na dotek, ale taky dobré mechanické vlastnosti, odolnost a pevnost. Nejčastěji se používají dřeva dubová a borová mořená proti houbám, hnilobným procesům a cizopasnému hmyzu.
obr. 6.13 polykarbonáty [15]
obr. 6.14 použití dřeva na sedací plochy laviček, mm-cité [14]
21
_beton Beton se stal v současnosti moderním prvkem v oblasti architektury, ale také v oblasti městského mobiliáře. Je to především díky svým vlastnostem jako je pevnost, odolnost, hmotnost, vysoká tvarovatelnost v čerstvém stavu, ale také díky široké nabídce různých konečných povrchových úprav - betony s povrchem broušeným a leštěným jako žula, betony hlazené různými hladítky, betony s otiskem bednění, formy nebo s povrchem dodatečně upravovaným trýskáním nebo kamenickými nástroji. Beton je umělý slepenec, který je tvořen pojivem a plnivem. Nejčastější forma je tzv. cementový beton, kde je pojivem cement a plnivem kamenivo. Prostý beton je odolný vůči namáhání tlakem, ale snese pouze malé tahové zatížení. Proto se beton kombinuje s železnou výztuží – vzniká železobeton. Beton lze vyrobit s vysokým podílem jemných částic a zajistit tak jeho dokonale hladký povrch, nebo naopak použít modifikované složení s vyšším podílem větších zrn a zdůraznit „hrubou sílu“ materiálu. Dalším neopomenutelným ztvárněním povrchu betonu je jeho barevného řešení a v poslední době i využití světla v tzv. průsvitných betonech s optickými vlákny, které procházejí celou konstrukcí. Sklobeton přenáší velká zatížení i v malých tloušťkách materiálu. Další důležitou vlastností sklobetonu je nízká tepelná roztažnost a vysoká odolnost proti tepelným rázům. Pro odlévání betonových dílů jako jsou např. betonové odpadkové koše a nádoby na květiny se používají pryžové formy.
obr. 6.15 použití pohledového betonu, mm-cité [14]
22
obr. 6.16 betonový povrch
7
7.1
designérská analýza
internetu ve veřejném prostoru
Když jsem se před rokem a půl rozhodovala jaké téma budu řešit ve své diplomové práci, rozhodla se pro „telefonní budku s internetem“ – oficiální název externí internetový terminál. Většina lidí už vlastnila mobilní telefony, takže klasické telefonní budky už nesloužily a postupně se začaly vytrácet. Přišlo mi, že nové komunikační médium - internet by mohl nahradit telefonní automat. V té době jsem ještě nic podobného u nás neviděla. Při podrobném seznámení s problémem jsem ale zjistila, že ve světě byly už podobné výrobky navrženy. Vytvořila jsem tedy svůj předdiplomový projekt, který vypadal jako telefonní budka, ale uvnitř skrýval novou komunikační technologii - internet. Pro surfování na internetu byla k dispozici obrazovka s klávesnicí a pro videohovory sluchátko s webkamerou.
obr. 7.17 předdiplomový projekt - externí internetový terminál
obr. 7.18 detail ovládacího panelu internetového terminálu
S odstupem času jsem si kladla otázku, proč se takové terminály už nezačaly ve větším množství uplatňovat a implementovat namísto starých telefonních budek. Internet už v podstatě funguje více než deset let a posledních pár let se stal neodmyslitelnou součástí našich životů. To je tedy dostatek času na to, aby se takový výrobek vyvinul, dostal do výroby a stal se součástí veřejných prostor. Ale chyba je zřejmě jinde. Komunikační technologie se vyvíjejí takovou rychlostí, že to co platilo před rokem už dnes vypadá úplně jinak. Neustále se vše zmenšuje a vznikají nové přístroje integrující do sebe stále více funkcí. Ruku v ruce s rostoucím počtem uživatelů internetu, se z mobilního telefonu stává multifunkční přístroj, který v sobě integruje dříve neslučitelné funkce – od telefonování, přes fotografování až po schopnost se také připojit na internet. Jedinou nevýhodou tohoto připojení se tak stává pouze velikost obrazovky. Ani videohovory už nejsou hudbou budouc23
nosti. Novější typy mobilních telefonů jsou schopny se připojit do nové sítě třetí generace UMTS, které nabízejí oproti běžným mobilním sítím GSM zejména rychlejší datové přenosy a tedy možnost videohovorů. Po všech těchto úvahách jsem dospěla k názoru, že terminály sloužící pouze k připojení na internet jsou minulostí. Když jsem se tedy vracela po roce do školy, abych dokončila svojí diplomovou práci, vytyčila jsem si za cíl posunout koncepci internetového terminálu někam dál. Chtěla jsem internetový terminál zasadit do nových souvislostí. Dát mu jinou dimenzi, než pouze terminál sloužící k přístupu na internet. Ano je tu malé procento lidí, kteří budou využívat internetové terminály, jsou to především turisti. Ti přijedou do neznámého města a potřebují si něco najít na internetu, ať už je to přečtení emailu, nalezení ubytování, nebo se zorientovaní se ve městě. Protože však nemají své „doma“ , kde na ně čeká jejich pc s internetem, ani zrovna nepotkají internetovou kavárnu, je pro ně záchranou, když je někde na blízku internetový terminál. Ale takové malé procento uživatelů by nepokrylo náklady spojené s pořizováním, instalováním a provozem takového terminál. Chtěla jsem tedy vytvořit objekt, který by byl užitečný také občanům města. Dospěla jsem do fáze, že terminál bude především sloužit k šíření informací o městě a funkce volného přístupu na internet bude přidružena. Prostřednictvím lcd obrazovky internetového panelu by měl uživatel přístup nejen k internetu zpoplatněnému pomocí tarifikované zprávy přes mobilní telefon, ale také k nezpoplatněné databázi s informacemi o městě - historie, památky, muzea, výstavní prostory, seznam hotelů a jejich online rezervace, a dále informace pro obyvatele měst, typu –vlakové a autobusové spojení, databáze úřadů, lékařských zařízení, škol, obchodů jejich otvírací doby, atd. Chtěla jsem vytvořit komplexní médium pro šíření informací a tak jsem přemýšlela jaké další informace jsou užitečné pro lidi ve městě. Nedílnou součástí života ve městě je potřeba orientace v jeho složité struktuře. Tedy dalším prvkem tohoto terminálu je interaktivní mapa se zvukovým záznamem o kulturních památkách a led-diodovými kontrolkami s vyznačením polohy místa. Další důležitou informací týkající se města je jeho kulturní život, právě probíhající nebo připravované akce a také možnost aktuálně informovat občany o novinkách ve městě. Rychlost a aktuálnost takových informací je nejlépe zajištěna digitálně, tj. přes velkoplošnou led obrazovku. Její výhody jsou v tom, že svou velikostí bude oslovovat také kolemjdoucí. Druhá kladná stránka velkoplošné obrazovky je možnost jejího využití k reklamním účelům, čímž si město může zajisti finance na provoz a údržbu terminálu.
24
7.2
vývoj konceptu
Výchozím bodem pro mojí práci bylo, že jsem si uvědomila, kde se takové terminály budou nacházet. Tento objekt bude součástí veřejného prostoru a tudíž dobře přístupný a snadno viditelný. Bude se instalován především na strategických místech, kde cirkuluje velké množství lidí – tzn. přednádražní prostory, náměstí, různé dopravní a pěší uzly. Zvolenými prvky pro šíření informací o městě budu vytvářet nový objekt ve veřejném prostoru, který bude fungovat jedině tehdy, bude-li dostatečně kvalitní z hlediska dané funkce šířit informace, jeho dostupnosti, ale také z hlediska komfortu a společenskosti. Proto se pro mě stalo důležitým aspektem možnost sezení. Chtěla jsem tedy vytvořit prostor, kde by člověk potřebné informace nejen načerpal, ale také je vstřebal a odpočinul si, nasál atmosféru prostředí a měl pocit kontaktu s ostatními. Zaintegrování sezení v prostoru terminálu je vhodné zejména z hlediska společenského - lidé se většinou pohybují ve větších skupinách - jeden zjišťuje požadovanou informaci a ostatní odpočívají a čekají , co zjistí. Na druhé straně se toto místo svou velikostí stane místem pro schůzky, tzv. meeting point. Je tedy výhodou čekat na někoho a moci si někam sednout.
7.2.1
vertikální řešení
V prvotních úvahách jsem chtěla všechny prvky – internetový panel, mapu, velkoplošnou obrazovku a sezení integrovat do jednoho objektu. Tak vznikaly první skici mnoha variant, kde dominantní prvkem byla samozřejmě velká led obrazovka. A pod ní se formoval prostor pro umístění lcd obrazovky, mapy a prostoru pro sezení.
obr. 7.19 vývojová skica terminálu
obr. 7.20 vývojová skica terminálu
komentář k obrázkům _ integrace všech prvků do jednoho, klasické sezení ve výšce 400mm 25
obr. 7.21 vývojová skica terminálu
obr. 7.22 vývojová skica terminálu
komentář k obrázkům _ víceúrovňové sezení výšky 400 a 750mm, horizontální mapa
obr. 7.23 vývojová skica terminálu
7.2.2
obr. 7.24 vývojová skica terminálu
horizontální řešení
Koncepty těchto terminálů se ukázaly jako příliš hmotné ve vertikální rovině a také myšlenka solitéru se mi nelíbila v tom, že takový objekt nebude schopen integrace do jakéhokoli prostoru. Nevýhodou také bylo, že město třeba nebude chtít všechny prvky, či nebude mít dostatek financí. Takže jsem touto úvahou došla zase zpětně k rozpadu na jednotlivé prvky, které by se mezi sebou daly kombinovat. Inspirací pro vytvoření terminálu se mi stalo náměstí se svými dominantami jako jsou morové sloupy a fontány, kolem kterých rádi sedávají lidé a vychutnávají atmosféru místa. Veřejné prostory by měli jít ruku v ruce s potřebami 26
člověka a dobou, ve které vznikají. A právě dnešní doba je charakterizována rozvojem informačních a komunikačních technologií. Takže mě napadlo, že je tento objekt předurčen k tomu, aby se z něho stala nová dominanta veřejných prostor, která by neoslovovala jen možností získat informace, ale také svým pohodlím a přítulností.
obr. 7.25 morový sloup a fontana na náměstí města
obr. 7.26 mladí lidé posedávající na náměstí
Změnila jsem především pohled na formu sezení, tzn. nejen klasická lavička, ale především velké sedací plochy pro mladé lidi, kteří si rádi sednou jinak – např. do turka, ve více lidech do kruhu, nebo páry, kde si jeden lehne do klína sedícího. Další inspiraci pro mou variabilitu jsem hledala opět v náměstí, tentokrát se jí stalo dláždění náměstí a velké kamenné bloky používané pro sezení. Dospěla jsem k tomu, že by se kachličky zvětšily a uzpůsobily velikostně pro sezení a jednotlivé bloky by měly své funkce, jako např. blok s internetovým terminálem nebo jenom blok pro sezení.
obr. 7.27 první vize informačního terminálu inspirovaná dlážděním náměstí
obr. 7.28 opatření betonových bloků dřevěným obložením pro větší pohodlí
27
V mém případě jsem ale musela zvolit jiný materiál než kámen, protože výroba takovýchto bloků, kde byla zapotřebí i vnitřní konstrukce k uchycení jednotlivých prvků k bloku, by nebyla možná. Zvolila jsem tedy pohledový beton, který je dnes v architektuře hojně používaným materiálem. Nejen pro své vlastnosti jako je pevnost, odolnost, hmotnost, ale také z hlediska estetického.
obr. 7.29 shlukování obrazovek
Jednotlivé betonové bloky se dají skládat k sobě a vytváří tak nové prostorové objekty, jejichž tvar a velikost se odvíjí od prostoru, ve kterém se budou nacházet. To znamená, že mohou fungovat jak samostatně, tak i ve větší skupině. Podmínkou tvarování tak zůstává integrace informačního prvku a sezení. Rozvíjela jsem také myšlenku úplného prorůstání „kachliček“ a bloků k sezení. Chtěla jsem, aby působily jakoby vyrůstaly ze země. Sezení by bylo víceúrovňové, tzn. nejen klasických 400 mm, ale také vyšší kolem 700 mm, aby se člověk mohl pouze opřít. To se pak ukázalo jako příliš hmotné a tak jsem od této myšlenky upustila. V této fázi jsem začala řešit tvarosloví bloků, od kterých se odvíjelo tvarosloví jednotlivých informačních prvků. První nápady byly betonové bloky tvaru kvádru o rozměrech 500x1000 x400 mm, což vychází z rozměrů pro sezení dvou lidí vedle sebe.
obr. 7.30 terminál s rozměry bloků 500 x 1000 x 400 mm
28
obr. 7.31 design internetového panelu a mapy
Začínala jsem tedy u kvádru o velikosti 500x1000x400 mm, ve kterém byla díra do níž se upevňovaly jednotlivé informační prvky. Nevýhodou tohoto řešení bylo, že se díry musely zaslepovat. Bloky ve tvaru kvádru byly příliš formální a nenavazovaly hmotově na design jednotlivých informačních prvků, které mají v porovnání s bloky subtilní design.
obr. 7.32 první 3d skica designu internetového terminálu
Tím jsem se ocitla v další vývojové fázi, kde bylo zapotřebí vyřešit napojení bloku a samotného prvku (typu panel, mapa, obrazovka a nosný sloup pro střešní konstrukce) a také vyřešit tvar bloku tak, aby se dal skládat k sobě a zároveň působil dobře také samostatně. Hledáním takového tvarosloví jsem se ocitla v několika slepých uličkách. Výrazným posunem oproti prvotnímu řešení, bylo napojení bloku a prvku. Díra pro vkládání jednotlivých modulů byla nahrazena „vykousnutím“, které zaručovalo možnost kotvení prvku k betonovému bloku, ale nemuselo být zaslepováno při chybějícím prvku. Betonový blok tak mohl fungovat samostatně bez jakýchkoli zaslepovacích dílů. varianty tvarování bloků 1_ Pokus rozehrání tvarování bloků, při skládání k sobě, ale také zakomponování opěrátka do tvaru bloku. Blok zešikmen ve všech směrech. Nevýhoda: neestetické napojení prvku a bloku. Sezení s opěrátkem, ze které ho vyrůstá panel bylo nevhodné z hlediska intimních zón. 29
obr. 7.33 první varianta tvarování bloků, půdorys bloků
2_
Pokus o změkčení bloku. Nevýhoda: blok samostatně nevypadá celistvě.
obr. 7.34 druhá varianta tvarování bloků
3_ Pokus o změkčení tvarování terminálu, nevýhodou tohoto řešení je stejný průřez nosného sloupu pro všechny prvky, forma průřezu omezuje tvarování modulů
obr. 7.35 třetí varianta tvarování bloků, půdorys bloků
30
7.3
vývoj designu finálního řešení
Začínala jsem u díry v bloku, přes vykousnutí různých tvarů a umístění, jsem dospěla k vykousnutí ve tvaru trojúhelníku s vrcholovým úhlem 90º. Takovéto tvarování bylo nejvhodnější z hlediska možnosti skládání bloků a různých prostorových kombinací - podélně vedle sebe, ale také na kolmo do kříže. Další výhodou je, že do vytvořeného prostoru tvaru V budu moci přišroubovat velikostně různé nohy prvků – od hmotné nohy pro led obrazovku, až po úzkou stojinu pro uchycení střechy.
obr. 7.36 první 3d skica designu finálního řešení
obr. 7.37 půdorys bloků s vrcholovým úhlem 90º a možnosti jejich skládání
Po první 3D skice v počítači jsem se rozhodla, že vrcholový úhel 90º změním na úhel 120º, především z hlediska estetického - tvarování jednotlivých prvků, ale také možnost skládat bloky do trojlístku, kde element tří působí vždy estetičtěji. Design jednotlivých prvků působil příliš ostře, takže jsem přistoupila ke zjemnění tvarování zaoblením na přední časti internetového panelu, sloupu pro led obrazovku, odpadkového koše a květináče. 31
obr. 7.38 3d skica designu jednotlivých prvků
obr. 7.39 půdorys bloků s vrcholovým úhlem 120º, možnosti jejich skládání
Dalším důležitým problémem bylo vyřešit zastřešení sezení a jednotlivých prvků. Nastala otázka spádování střech a odtoku vody tak, aby přístřešky fungovaly také při skládání bloků. Nosný sloup pro přístřešek by se měl nacházet na opačné straně něž je informační modul, aby byl dodržen odtok vody mimo jeho uživatele, ale také zároveň chránil sedací plochu. Sloup musí být vytvořen z dutého profilu nejen z hlediska konstrukčního, ale aby sloužil zároveň jako okapnice pro svedení vody ze střechy a také jako prostor pro vedení kabeláže pro osvětlení. Bloky se nakonec zdály příliš hmotné, takže došlo k jejich odhmotnění, ale s tím, že je zachováno skládání podélné (k vytvoření velkých sedacích ploch) a do trojlístku. Strana bloku pro umístění střešní konstrukce musela být přizpůsobena tvarováním jejímu nosnému sloupu. Betonový blok musí být plná plocha, aby při podélném skládání nevznikaly špatně udržovatelné zákoutí, ale vytvořila se jednolitá boční plocha. Shora budou díry zaslepeny dřevěným obložením sedacích ploch. 32
obr. 7.40 odlehčení bloku při zachování možnosti skládání
Nosné sloupy pro přístřešky vycházejí z tvarování zúžené části bloku. Jsou tedy koncipovány tak, že jejich průřez tvoří kosočtverec s protilehlými vrcholovými úhly 120º a při skládání do trojic tvoří šestiúhelník.
obr. 7.41 řešení designu jednotlivých prvků, odlehčení bloků
Průřez sloupu ve tvaru kosočtverce se však ukázal jako konstrukčně špatný při namáhání v ohybu a tak bylo nutné zvětšit šířku průřezu v namáhané ose. Změnila se také řešení sloupu při skládání do trojlístku, kdy bylo z hlediska ekonomického a konstrukčního jednodušší vytvořit jeden nosný sloup, než ho koncipovat jako složeninu ze tří k sobě kotvených stojin. 33
obr. 7.42 vývoj tvarování průřezu stojin z hlediska konstrukčního
Tvarování stojin tak koresponduje s tvarováním prvků jako je internetový panel, odpadkový koš a květináč. Po stranách vznikají linky, které tvoří návaznost mezi předním a zadním tvarováním, který je v případě stojin na obou stranách V prolomení a u ostatních prvků odděluje přední rádius a zadní lomení do tvaru V s vrcholovým úhlem 120º. Následujícím úkolem bylo vyřešit střešní konstrukci pro uchycení střešního skla, aby vydržela zatížení sněhem, či namáhání na krut při silném větru. Nosná konzola je tvořena uzavřeným profilem ve tvaru V, který se směrem od sloupu zmenšuje a je vyspádován pod úhlem 5º. Horní část profilu kopíruje tvar skel, které jsou umístěny do V kvůli stékání vody. V první fázi vývoje designu žeber byla forma inspirována větvením stromu. Na hlavní střešní konzole jsou na každé straně navařeny zužující se V profily.
obr. 7.43 ukázka vývoje tvarování žeber u střešení konstrukce
V další ukázce je žebro navrženo z plechu, který se směrem od konzoly zužuje. Na každé straně střešní konzoly jsou 2 žebra a třetí je na sloupu.
obr. 7.44 ukázka vývoje tvarování žeber u střešení konstrukce
34
obr. 7.45 finální tvarování žeber u střešení konstrukce
Jako nejestetičtější a také konstrukčně nejlepší se ukázala varianta, kde žebra tvoří nosný rám, který je přivařen jak ke střešní konzole, tak i k nosnému sloupu. Skla jsou ke konstrukci upevněna pomocí point fitting systému, který je dostatečně pevný, ale především estetický – působí vzdušně a čistě. Design internetového panelu odpovídá použité technologii – tváření a svařování plechových dílů. Forma internetového panelu se odvíjí od formy betonového bloku, ke kterému se panel šroubuje. To znamená, že zadní část je tvarována do tvaru V s vrcholovým úhlem 120º. Zalomení panelu vychází z ergonomicky vhodné polohy lcd obrazovky, tj. pod úhlem 15º. Zatímco zadní část panelu je řešena poměrně konstruktivisticky, což vychází z tvarování do V, přední část je naopak zjemněna rádiusem. Panel tak působí zezadu stabilně a odolně, ale zepředu přívětivě a jemně. Obě části odděluje linka procházející vertikálně po celém obvodu panelu. V horní části se plocha navíc také dostává do rádiusu, což je výhodné zejména z toho důvodu, že zde není rovná plocha, které by se dala používat jako odkládací plocha. Zkosení zadní části je symetrické podle osy, která je kolmá na rovinu zalomení.
obr. 7.46 vývoj designu internetového panelu
35
Vývoj velkoplošné plnobarevné obrazovky prošel také dlouhou cestou. V počáteční fázi jsem chtěla obrazovku umisťovat do stejného místa jako variantní prvky typu internetový panel, mapa, odpadkový koš a květináče. To znamená, že nosný sloup vycházel z tohoto tvarování – v přední části rádius a v zadní tvarování do V. Pak jsem si ale uvědomila, že obrazovka bude svou velikostí dominantou celého objektu. A protože bude v prostoru, což znamená, že by měla být pozorovatelná z více stran, došla jsem k myšlence, že by měla být uprostřed objektu složená z více různě natočených obrazovek. Hlavní koncept obrazovek vychází z myšlenky trojlístku – třech elementů. Obrazovky jsou natočeny do třech směrů a tvoří trojúhelník, což koresponduje s formou, která tvoří trojlístek laviček. Tímto způsobem je zajištěno, že v jejím okolí nebude žádné místo, odkud vůbec neuvidím na obrazovku.
obr. 7.47 vývoj designu velkoplošné led
Nosný sloup je stejný jako u střešní konstrukce pro sestavu trojlístku, tzn. šestihran se sraženými třemi hranami. Podpěry nesoucí obrazovky tvarově korespondují s celkovým tvarovým řešením. Vychází z tvarování do V s vrcholovým úhlem 120º a směrem od sloupu se ve vertikální rovině zužují. Horní plocha tak zůstává stejně široká. Při vývoji designu interaktivní mapy bylo nutné si nejprve zvolit zda má být mapa čitelná v horizontální nebo vertikální poloze. Řešení horizontální mi přišlo nekonvenční a také více atraktivní, ale po zvážení jejich nevýhod jako především větší náchylnost na vandalismus, problémy se zatékáním a především malá velikost informační plochy z důvodu horizontálního umístění, jsem nakonec zvolila vertikální mapu. Vertikální mapa má vetší funkční plochu a svým nakloněním (vertikální rovina) je viditelná z velké vzdálenosti. Další výhodou je také použití zadní strany mapy jako city light vitríny, tzn. prostoru pro tištěnou reklamu. K vlastnímu designu mapy_mapa je uchycena letmo a to k nosnému sloupu pro přístřešek či pro velkoformátové obrazovky a to vždy na straně s prolomením 120º. Ve spodní části obrazovky je podpora, která přenáší váhu na nosný sloup, tvarově vychází s V profilu s vrcholovým úhlem 120º. Tvarování je stejné 36
jako u podpěrných konzol pro led obrazovky. Formát mapy je v měřítku euroformátu pro reklamní city light vitríny, ale menší z toho důvodu, že z hlediska ergonomie jsou některé části pro sdělování informací nefunkční.
obr. 7.48 vývoj designu interaktivní mapy
Konceptem návrhu informačního terminálu jsem vytvořila nový veřejný prostor, ve kterém se budou zdržovat a shromažďovat lidé. Z toho vyplývá téměř nutnost vybavit tento prostor odpadkovým košem, aby ho lidé udržovali v čistotě. Dalším důležitým prvkem ve veřejném prostoru je zeleň. Stále více lidí si uvědomuje význam přírody a potřebu jejího doteku. Lidí touží po blízkém a častém setkávání s přírodou, s přírodními prvky. Proto narůstají požadavky na přítomnost těchto prvků v místech, která jsou denně užívaná. Zeleň má také příznivý vliv na psychickou pohodu a relaxaci nervové soustavy. Zelená barva je totiž velmi snadno vnímatelná a proto je nervovou soustavou její vnímání chápáno jako odpočinková činnost. Na druhé straně jsem zakomponováním zeleně do konceptu informačního terminálu chtěla vyvážit přetechnizovanost dnešního světa a naznačit tak naši spjatost s přírodou. Odpadkový koš a květináč tvarově vychází z prostoru, kde mají být umístěny. Stejně jako internetový panel se kotví k betonovému bloku do prostoru s V vybráním. To znamená, že zadní část vychází z V prolomení a přední nechává promlouvat rádius, který design objektu zjemňuje. Tyto dvě části jsou propojeny postraní linkou. Oba objekty působí jako součást lavičky, navazují na její tvarosloví a nenásilným způsobem jí opticky zjemňují svým rádiusem. Odpadkový koš má shora stříšku, aby do něho nepršelo a nedocházelo k většímu tlení odpadků a rozšiřování nepříjemného zápachu. Otvor pro vházení odpadků je z přední části, tedy obrácen do prostoru a hlavně je odvrácen od člověka sedícího na lavičce. Koš je tvořen ze dvou části – z vnějšího dílu, který se šroubuje k betonovému bloku a vnitřní, který se vkládá dovnitř a slouží jako sběrna pro odpadky. Jelikož terminál bude v podstatě fungovat nepřetržitě i v nočních hodinách. Je zapotřebí, aby byl dostatečně osvětlen, nejen z hlediska orientace, ale také bezpečnosti. Osvětlení je umístěno na konzole pro střešní konstrukci, tak aby byla osvětlena nejen sedací plocha, ale především internetový panel. 37
7.4
obecně o designu terminálu
Informační terminál jsem řešila především jako objekt do volného prostoru, tzn. že je přístupný ze všech stran. Nosnou myšlenkou celého projektu je variabilita vycházející z velikosti prostoru, kde se terminál bude nacházet a také z hlediska možnosti výběru daných informačních prvků. Pro náměstí a velké veřejné prostory jsou určeny rozměrnější sestavy, čleěné zejména do trojlístku, které jsou prostorově zajímavější. Sestavy jsou koncipovány jako nová dominanta prostoru, viz. Kapitola vývoj designu. Jednotlivé prvky však mohou fungovat i samostatně či v menších sestavách na místech, kde je prostor omezen – ulice, dopravní uzly. Prostorové skládání je dvojí a může být buď do trojlístku nebo podélně. Při podélném skládání vznikají velké sedací plochy, které umožňují nekonvenční sezení a shlukování prvků do ostrůvků. Cílem bylo vytvořit informační ostrůvek, který je určen nejen pro nasbírání informací, ale je také místem pro společenskou interakci lidí. Objekt je navržentak, aby vytvářel také prostor příjemný k pobytu. Terminál by měl být pohledový ze všech stran. Svou formou by měl vyjadřovat danou náplň – šíření informací, tzn. že by měl být přehledný a jasný. Při navrhování jsem vycházela s jasně definovaných přímek a volila jsem spíše konstruktivistické řešení designu, které naznačuje systém a řád, jež je v případě informací nezbytný. Velkou roli v tvarování hrál také použitý materiál a technologie výroby jednotlivých prvků – ocelové plechy, které jsou tvářené a svařované do potřebných forem. Všechny prvky jsou řešeny v jednotném vizuálním stylu, jehož hlavními prvky je V prolomení s vrcholovým úhlem 120º, zkružení tzn. rádius na pohledové části objektu a vodící linky.
obr. 7.49 design všech prvků
38
8
technická analýza
8.1
použité materiály a technologie
8.2
popis konstrukčních řešení jednotlivých prvků
Hlavním materiálem, ze kterého jsem vycházela při navrhování jednotlivých prvků, je ocel nerezová nebo uhlíková s povrchovou úpravou odolnou proti rezavění. Tento materiál je pro konstrukci prvků do exteriéru nenahraditelný a to zejména z toho důvodu, že je vysoce pevný a dokáže odolat náporu venkovního prostředí. Ocelové konstrukce jsou snadno vyrobitelné, protože výsledné tvarové řešení se dá vyrábět z profilů a plechů, které se dělí, tváří a svařují podle potřeby. Tyto metody jsou ekonomicky poměrně výhodné a zároveň jsou odolné proti namáhaní - v případě veřejných objektů především proti vandalismu. Výhodou použití oceli je také široká nabídka jejich povrchových úprav jako jsou žárový pozink, metalický nástřik či práškové nanášení barev. Hlavním polotovarem, který je zohledněn ve všech prvcích – internetový panel, mapa, obrazovka, odpadkový koš, květináč a podpory pro střešní konstrukci, je válcovaný plech o různých tloušťkách odvíjející se od namáhání jednotlivých elementů. Plech je mechanicky nebo tepelně dělen na požadovaný rozvinutý tvar a následně ohýbán či zkružován. Jednotlivé části jsou následně svařovány nebo spojovány rozebíratelnými spoji. Tímto způsoben je zaručena pevnostně odolná konstrukce.
_internetový panel Hlavním prvkem internetového terminálu je 19 ti palcová doteková obrazovka. Panel je svařovaná konstrukce z nerezového plechu tloušťky 2mm, panel je tvořen ze dvou dílů, z nichž zadní je šroubován přes kotvící desku k betonovému bloku a je na něm připevněna lcd obrazovka a hardware pro provoz panelu a přední část je odklopná z důvodu přístupu do vnitřní části panelu.
obr. 8.50 konstrukční řešení terminálu
obr. 8.51 kotvení střešní konstrukce k bloku
39
_interaktiví mapa Konstrukce mapy je z ocelového plechu. Vnitřní rám a podpěrná konzola ve spodní části mapy jsou přivařeny k nosnému sloupu. K tomuto rámu jsou kotveny samotné vitríny z nerezového plech, které se otevírají na pantech, jež jsou umístěny na straně nosného sloupu. Do kovového rámu vitríny jsou vloženy kalená skla.
obr. 8.52 konstrukční řešení mapy
obr. 8.53 detail řešení led obrazovky
_velkoformátová plnobarevná led obrazovka Zvolená plnobarevná obrazovka je ideálně pozorovatelná ze vzdálenosti 5 m, fyzická rozteč bodů je 15 mm a snímková frekvence je 600 snímků za sekundu. Plášť obrazovek je vyroben z ocelových plechů, které jsou kotveny na nosný sloup podpěrami. Nosný sloup je zabetonován do betonového základu v zemi, aby byla zajištěna jeho stabilita při zatížení nejen vlastní vahou, ale také aby odolával dynamickému namáhání větru.
obr. 8.54 konstrukční řešení odpadkového koše a jeho kotvení k betonovému bloku
40
obr. 8.55 kotvení květináče k betonovému bloku
_odpadkový koš Vnější část odpadkového koše je vyrobena z nerezového plechu a šroubována k betonovému bloku. Vnitřní část je také nerezový svařenec a je vyjímatelná pro snadné vyprazdňování. K vnější části se kotví pomocí zámků, které do sebe zapadají. _květináč Květináč je plechový svařenec, který je šroubován k betonovému bloku. Ve dně nádoby jsou otvory pro odtok vody. _střešní konstrukce Stojiny pro skleňenou střešní konstrukci jsou vyrobeny z ocelového plechu, který je nadimenzovaný tak, aby konstrukčně i staticky vyhovoval zatížení vlastní střešní konstrukcí, ale také odolal klimatickým podmínkám – zatížení sněhem, namáhání větrem na krut aj. K nosnému sloupu, kterým je uzavřený profil vyroben svařováním ohýbaných dílů, je přivařen uzavřený profil střešní konzoly. Uzavřené profily jsou nejlepší z hlediska pevnosti a namáhání. Na střešní konzolu je navařen střešní rám, který slouží k umístění point fitting prvků k uchycení kaleného skla tloušťky 10mm. Střešní konzola je vyspádována pro odtok vody pod úhlem 5º a voda je svedena nosným sloupem na podlahu. Nosným sloupem je pak dále vedena kabeláž pro rozvod elektřiny nutné pro napájení osvětlení. _betonový blok Betonový blok je betonový prefabrikát vyztužený vnitřní železnou konstrukcí sloužící ke kotvení jednotlivých prvků. Na obou stranách s V prolomením jsou kotvící otvory, v nichž jsou tyče s vnitřním závitem pro šroubování internetového panelu, odpadkového koše, květináče nebo mapy. Skrz betonový prefabrikát jsou díry pro nasazení bloku na kotvící tyče v betonovém základu. Shora se k bloku kotví plechový díl ke šroubování dřevěných latěk pro sedací plochy.
obr. 8.56 díry v betonovém bloku určené ke kotvení bloku k základu a ke kotvení jednotlivých prvků
obr. 8.57 šroubování dřevěných latěk k plechovému dílu, který je kotven k betonu
41
8.3
příprava prostoru pro instalaci terminálu
Nezbytným prvkem pro instalaci terminálu je nejen výběr sestavení terminálu, ale především betonový základ, který je důležitý z hlediska nivelace pro ustavení betonových bloků. Betonové bloky jsou nasazeny na kotvící tyče a k nim jsou přišroubovány další elementy. V betonovém základu je také rozvedena elektřina k jednotlivým blokům, v nichž se pak dále rozvádí k jednotlivým prvkům. Nosné sloupy pro střešní konstrukce se však z hlediska vysokého zatížení kotví do země. obr. 8.58 vnitřní konstrukce betonového bloku, kotvení bloku do betonového základu
8.4
základní rozměry jednotlivých prvků 1 300 1 890
1 480
2 120
2 520
1 440
40
obr. 8.59 základní rozměry internetového panelu a strešní konstrukce [mm], boční a čelní pohled
42
1 300 930 170
1 540
1 400 1 130
2 00
2 330
2 350
1 760 1 490
1 030
obr. 8.60 základní rozměry inetraktivní mapy [mm], boční a čelní pohled
130 91
0° 12
210
30
1 200
1 830
obr. 8.61 základní rozměry střešní konstrukce trojlístku [mm], pohled shora
43
810 00
400
440
1 530 1 440
80
40
20
1 200
obr. 8.62 základní rozměry květináče [mm], boční pohled a pohled shora
3 100
80
20
140
40
510
260
1 200
obr. 8.63 základní rozměry odpadkového koše [mm], boční, čelní pohled a pohled shora
830 170
21 0
170
510
1 260
0 10
17 0
obr. 8.64 základní rozměry betonového bloku [mm], pohled shora
44
obr. 8.65 základní rozměry led obrazovky [mm], pohled zboku a shora
9
ergonomická analýza
Ergonomie je podle definice prof. Chundely „interdisciplinární systémový vědní obor, který komplexně řeší činnost člověka i jeho vazby se strojem a prostředím, s cílem optimalizovat jeho psychologickou zátěž a zajistit tak rozvoj jeho osobnosti.“ [1] Základem ergonomie je tedy řešení systému člověk-strojprostředí, jehož nejdůležitějším aspektem je člověk. Člověk je charakterizován ergonomickými parametry atrometrického (rozměry těla) a psychofyziologického (síla, zrak, rychlost reakce) rázu. Při navrhování rozměrů všech prvků jsem vycházela z průměrné lidské postavy, jejímž základním parametrem je výška, od té se pak odvíjí další rozměry. Ve svém návrhu jsem vycházela z 50 percentilního ergona, který reprezentuje průměrnou lidskou postavu.
9.1
popis ergonomického řešení jednotlivých prvků
_lavička Betonový blok je určen pro sezení, tzn. výška betonového bloku spolu s dřevěnými deskami odpovídá 44 cm, což odpovídá běžnému standartu výšky pro sezení.
obr. 9.66 možnost skládání laviček do větších celků
obr. 9.67 internetový panel
_internetový panel Hlavním parametrem internetového panelu z hlediska ergonomie je umístění dotykové lcd obrazovky. Ta by měla být uzpůsobena tak, že zohledňuje i jiné než průměrné postavy – tzn. děti, vysoké lidi, ale také vozíčkáře, jejichž výška očí dosahuje průměrně 125 cm. Ověřeným standartem v praxi je výška horní hrany lcd obrazovky, která odpovídá výšce 140 cm a také nakloňení obrazovky, které by se mělo pohybovat v rozmezí mezi 15º a 20º. V mém případě jsem zvolila naklonění 15º. Sledování obrazovky výškově různých postav se bude odvíjet od naklonění hlavy uživatele a sklopení očí. 45
_interaktivní mapa se zvukovým záznamem Velikost vitríny pro umístění mapy se v mém případě částečně odvíjí od konstrukce city light vitríny, kdy dolní mez sdělovací plochy je ve výšce 400 mm. Jak už jsem naznačila v předešlé kapitole, informační plocha vychází z poměru stran euroformátu plakátovací plochy (1200x1800 mm). Primární pro mě ale bylo koncipování mapy, takže informace, které by se nacházeli ve výšce 2200mm by byly špatně čitelné. Zvolila jsem tedy maximální výšku plochy pro sdělení informací 1950 mm. Důležité informace tzn. mapa se tedy nacházejí mezi 800 a 1800 mm, ve spodní části sdělovací plochy se tak budou nacházet méně podstatné informace – např. vysvětlivky. Ovládací panel pro mapu se nachází ve výšce 135 cm, která je ideální pro průměrnou lidskou postavu, ale také pro děti a vozíčkáře. _odpadkový koš U odpadkového koše je důležité, aby se člověk nemusel moc namáhat, zejména naklánět, při vhazování odpadků. To by mohlo ovlivnit případný nepořádek kolem odpadkového koše. Odpadkový koš je výrazně vyšší z důvodu umístění vhazovacího otvoru na přední části koše. Umístění otvoru se tak pohybuje kolem dolní meze pohodlného dosahu, která je 80 cm.
obr. 9.68 interaktivní mapa s ovladačem
obr. 9.69 odpadkový koš
_plnobarevná velkoformátová led obrazovka Led-diodové obrazovky se vyrábí s různou pozorovatelnou vzdáleností od dvou metrů. Závisí to především na fyzické rozteči diod. Mnou zvolená obrazovka je ideálně pozorovatelná ze vzdálenosti 5 m. Záměrně jsem zvolila obrazovku pozorovatelnou z větší vzdálenosti, protože je určena především k oslovování kolemjdoucích. _střešní konstrukce Minimální výška střešní konstrukce vychází z maximálního dosahu člověka ve stoje na špičkách, což je asi 225 cm. Střešní konzola je tak ve výšce 230 cm. Střecha je rozměrově dimenzována tak, že půdorysně přesahuje lavičku o 40 cm na každé straně, pro zajištění dostatečného krytí při nepříznivých klimatických podmínkách. Také chrání uživatele internetového panelu. 46
obr. 9.70 velkoformátová led obrazovka
základní rozměry jednotlivých prvků z ergonomického hlediska
1 480
2 520
9.2
obr. 9.71 střešní konstrukce
obr. 9.72 ergonomické řešení internetového panelu, 95 percentilním ergon, člověk na vozíku, 50 percentilní ergon, pohledy zboku
47
80
1 290
2 00
2 330
obr. 9.74 ergonomické řešení odpadkového koše
440
obr. 9.73 ergonomické řešení interaktivní mapy
1 270
48
obr. 9.75 ergonomické řešení laviček
510
10
varianty skládání
Nosnou myšlenkou celého projektu je variabilita. Ta umožňuje městu v různých částech města implementovat jednotnou řadu informačních prvků od internetového panelu, přes interaktivní mapu po velkoplošnou obrazovku. K výběru sestav bude k dispozici katalog se všemi prvky, které se dají skládat. Design celé řady má jednotný vizuální styl. Koncepce terminálu zohledňuje nejen šíření informací o městě, ale také zajišťuje prostor pro jejich vstřebání a v neposlední řadě také nabízí prostor pro společenskou interakci obyvatel.
obr. 10.76 uspořádání do trojic, určené pro velké prostory
obr. 10.77 internetový panel s mapou, vhodný do malých veřejných prostor
obr. 10.78 pouze internetový panel a lavičky vhodný do prostorů typu ulice
49
Prostorové kombinace můžeme rozdělit do dvou kategorií podle velikosti prostoru - velké typu náměstí a přednádražní prostory a malé typu ulice.
obr. 10.79 uspořádání trojlístků centrálně
obr. 10.80 skládání bloků podélně
50
obr. 10.81 trojlístek samostatně
11
závěr
Internetový terminál jsem se snažila řešit v nových souvislostech rozvoje informačních a komunikačních technologií a jejich zakomponování do každodenního života lidí ve městě. V současné době jsou informace čím dále více vnímány v digitální podobě prostřednictvím obrazovek počítačů a jiných sdělovačů. Výhodou šíření informací v digitální podobě je především její vysoká rychlost aktualizace. Svým řešením jsem se pokusila načrtnou vizi nového pohledu na získávání informací, tím, že jsem zasadila informační prvky do prostředí, kde je podstatným faktorem pohodlí člověka. Vytvořila jsem informační ostrůvky, které však neslouží jen k nalezení potřebné informace, ale vytvářejí také prostor pro jejich vstřebání a další lidské potřeby – potřeba kontaktu s ostatními lidmi, relaxace. Svou velikostí se tak takové terminály stanou novou dominantou veřejného prostoru. Základem dobrého veřejného prostoru je jeho kvalita z hlediska vhodné náplně, přístupnosti, komfortu a společenskosti. Proto bylo v mém návrhu důležité skloubit informační prvky s místem pro sezení. Nosnou myšlenkou celého návrhu je také myšlenka variability konečných kompozic informačních prvků. Ta se odvíjí od struktury města. To znamená, že město nemá k dispozici pro instalaci terminálu vždy stejný prostor. Ucelenou řadou jednotlivých prvků, jež jsou koncipovány v jednotném vizuálním stylu, je tak zajištěna možnost použití jednotného vybavení pro celé město. Při navrhování jsem vycházela s jasně definovaných křivek a volila jsem spíše čistý design s nádechem konstruktivistického tvarování, které naznačuje systém a řád, jež je v případě šíření informací nezbytný. V designérském návrhu je zohledněna použitá technologie výroby – dělení, tváření a svařování plechových dílů. Design prvků se odvíjí od navrženého bloku z pohledového betonu, který je možno skládat dvěma různými způsoby. Prolomení do V prostupuje design jednotlivých prvků. Strohý přístup je u některých prvků vyvážen rádiusem v přední části. Cílem bylo vytvořit kvalitní estetický objekt, který v daném prostoru působí harmonicky. Naše vnímání se však liší. Nejsme stejní a proto vidíme své okolí a tedy i veřejné prostory z hlediska svých zkušeností, představ a nálad. Design je nejenom návrh tvarově zajímavého objektu, ale souvisí především se zohledněním celého souboru faktorů – humanistický, ekonomický, ekologický atd. A tedy jeho celkové řešení vychází z jeho funkce řešené v širších souvislostech. Tento projekt pro mě byl velmi přínosný, protože jsem samotný projekt řešila ve všech rovinách od návrhu konceptu, přes tvarování, které je ale především podřízeno funkci a konstrukčnímu řešení, až po navržení technologie výroby a nainstalování produktu na určené místo.
51
seznam použité literatury
12
[1] Ing. Dana Rubínová: Ergonomie, 1. vydání: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, ISBN 80-214-3313-2, 2006, 62s. [2] Sklenák, V. a kol.: Data, informace, znalosti a Internet, 1. vydání, Praha C. H. Beck, ISBN 80-7179-409-0, 2001, 507s [3] Cesnet: Historie internetu, 1.vydání: Praha Cesnet, ISBN 80-238-8294-5, 2002, 31s. [4] www. wikipedia.cz [5] www.prostranství.cz [6] www.betontks.cz [7] www.stavebni-sklo.cz [8] www.winchestermiracles.org [9] www.wall.de [10] www.multimediastation.at [11] www.icetech.ie [12] www.kis-kiosk.com [13] www.antennadesign.com [14] www.mmcite.cz [15] www.siba.sk
52
13
seznam příloh
_náhledy plakátu sumarizační poster_1 designérský poster_2 ergonomický poster_3 technický poster_4 _prezentační cd
53
