DEKTHERM I.
ZDIVO LEPICf TMEL DEKkleber IZOLACNf DESKA EPS FASADNf TALfROVA HMOZDINKA STERKOvY TMEL DEKkleber, DEKkleber Multi ARMOVACf TKANINA PENETRACNfNATER DEKORACNf OMfTKA
DEKTHERM II.
ZDIVO LEPICf TMEL DEKkleber IZOLACNf DESKA Z MINERALNfCH VlAKEN TALfROVA HMOZDINKA S KOVOvYM TRNEM STERKOvY TMEL DEKkleber, DEKkleber Multi ARMOVACf TKANINA PENETRACNfNATER DEKORACNf OMfTKA
Vaclav SOKOL Zdenek KUTNAR
SANACE VLHKEHO ZDIVA ~
SANACE VLHKEHO ZDIVA STAVEB UVOD Zvjsemi vlhkost suterennlch i prlzemnlch sten je charakteristickym problemem zejmena starslch budov. Provazf je nevzhledne vlhkostnf mapy na povrsfch sten, yYkvety solf, rozpad struktury zdiva i kondenzacnf jevy, zyYsena vlhkost a neprfjemny zapach vzduchu v interierech budov, vetsf tepelne ztraty objektu a cela rada dalsfch neprfzniyYCh jevu. V postizenych castech budov vznika zjevny funkcnf diskomfort. Proc k tomuto stavu dochazl? Ne vzdy nasi predkove staveli dokonale. Casto ani nepotrebovali vyuzfvat sklepnf prostory k funkcfm, o ktere je zajem dnes. Nezrfdka se jednalo o provizoria. Pokud objekty izolovali, pak casto vyuzivali skalu prirodnich principu - drenaze, vetrane vzduchove vrstvy, jilove clony apod. Tato opatreni cas z ruznych pficin zcasti ci uplne vyradil z funkce. Kupr. drenaze se zanesly jemnymi podfly zemin, vetracf systemy po desetiletf nikdo neudrzoval ci je nevedomky uzavrel, jflove clony byly poskozeny prestavbami apod. Nelze opomenout ani mozne ZyYSenf hladiny podzemnf vody v dusledku omezeneho odberu vody ze studnf, popr. po staletf zvysovanou uroven terenu kolem budov, parotesne upravy podlah ci prilehleho terenu apod. Casto se take v dusledku zmeny funkce postupne omezovalo vetranf vnitrnfch prostor. A tak bychom mohli uvadet dalsf a dalsf mozne prfciny, ktere se v tom kterem prfpade mohou podflet na soucasne vysoke vlhkosti sten objektu. Samostatne se je treba zminit o omezene trvanlivosti hydroizolacnich povlaku, vytvarenych v prvni polovine minuleho stoleti z asfaltovych lepenek a spojovacich a tesnicich asfaltovjch hmot. Ones z nich ve zdivu casto nachazime jen prach. Naprava uvedeneho stavu neni jednoducha. U nekterych konstrukcl neni ani ucelna ci dokonce mozna. Je nutno postupovat individualne pripad od pripadu. Vychazet je treba ze znalosti prfcin neprfzniveho stavu. Ty muze napovedet, ci presneji receno musf vymezit stavebne-technicky pruzkum. Vlastnf sanacnf prace, a to jak v oblasti projektove prfpravy, tak realizace, vyzadujf zkusenosti i invenci. Vyplatf se poctiva teoreticka prfprava. Vyznamnou pomoci muze bYt kolektivni zkusenost. Jejfm odrazem jsou po ctyri desetiletf soustredovane informace, sdelovane od konce 60. let prednfmi odbornfky na desftkach seminaru a konferencf konanych v CR. Vyssi formu kolektivni zkusenosti predstavuje technicka norma. A prave ta na sklonku 20. stoletl v Ceske republice vznikla. Jedna se o CSN P 73 0610 Hydroizolace staveb- Sanace vlhkeho zdiva- Zakladni ustanoveni (2000). Tato norma je soucastf sirsfho komplexu hydroizolacnfch norem. Poznatky soustfedene v predlozene monografii se staly zakladem pro zpracovani zminene CSN a jsou s ni v souladu. Dulezite je, ze se tak stalo vcas,
3
pred nastupem novych generacf techniku a inzenyru do oboru, protoze Ti nepochybne zuzitkujf poznatky predchozf ery. Za dulezite se poklada vymezenf technicke mluvy - neboli termfnu a definic, stanovenf diu sanace a definovanf metod a zpusobu navrhovanf i realizace jednotlivYCh systemu. Zvlastnf pozornost je venovana pruzkumum staveb. Jsou sledovany i nalezitosti zpracovanf projektove dokumentace. Dulezite je vymezenf kontroly jakosti a ucinnosti provedenych sanacnfch pracf. v potrebnem rozsahu jsou uvadeny i doposud opomfjene podmfnky pro uzfvanf sanacnfch systemu.
Pfinosem pro praxi muze bYt i V}fcet chyb, ktere se nejcasteji v sanacnim stavitelstvi vyskytuji. Prakticky vYZnam majf i prflohy vymezujfcf klasifikaci vlhkeho zdiva. Ve vetsine ustanoveni se jedna o vytyceni principu a zasad reseni, amz Je zablhano do konkretnich podob stavebnich konstrukci. Tern budou venovany dalsf publikace. Predlozenim teto prace i navazujici CSN z oblasti sanace vlhkeho zdiva se sledovalo zavrseni dosavadnich cetnych snah po formulaci teto specialni discipliny pozemniho stavitelstvi.
lng. Vaclav SOKOL, esc.
Doc. lng. Zdenek KUTNAR, esc.
4
1
TERMINY A DEFINICE Z OBORU SANACE VLHKEHO ZDIVA
1.1 sanace vlhkeho zdiva: dodatecne hydroizolacnf, vysusovacf a stavebnf zasahy do konstrukcf spodnf a prfzemnf casti stavby i okolnfho horninoveho prostredf. 1.2 metody mechanicke: vkladanf hydroizolacnfch materialu do strojne nebo rucne proffznuteho i probouraneho nebo provrtaneho zdiva nebo strojnf zarazenf kovov}lch desek do lozne spary ve zdenych konstrukcfch. metody chemicke: vytvarenf chemicke hydroizolacnf clony ve strukture 1.3 zdiva s utesnujfcfmi nebo vodoodpudiv}lmi vlastnostmi nebo s obema temito vlastnostmi zaroven.
1.3.1 chemicka hydroizolacni ciQna: utesnena a hydrofobizovana, nebo jen utesnena, nebo jen hydrofobizovana struktura zdiva, a to jednfm nebo vfce druhy chemickych prostredku v cele tlousfce a v urcite deice i v}lsce konstrukce. 1.3.1 .1 chemicka hydroizolacni clona vytvorena ve zdivu metodou infuze: clona vytvorena impregnacf struktury zdenych konstrukcf chemickymi prostredky zavadenymi do vrtu; vznika jejich plnenfm za vyuzitf hydrostatickeho tlaku sloupce kapaliny vysky az 2m; zdivo se napoustf ze samostatnych nadobek umfstenych nad vrty nebo specialnfm k tomuto zpusobu vyrobenym zaffzenfm; mezi infuznf zpusoby se zarazuje i napoustenf zdiva taveninou paraffnu. 1.3.1 .2 chemicka hydroizolacni clona vytvorena ve zdivu tlakovou injektazi: clona vznikla impregnacf struktury zdenych konstrukcf chemickymi prostredky, ktere se systemem potrubf a hadic cerpajf pod tlakem do perforovanych trubek ulozenych ve vrtech ve zdivu; chemicke prostredky z techto trubek smacf vnitrnf povrchy vrtu; tlakovou injektaz lze provadet i po urcitYch casov}lch intervalech (injektaz impulsnO. 1.3.1.3 injektazni a infuzni prostredky; roztoky a disperze silikatove a silikonove vodnf a rozpoustedlove baze s utesnovacfmi a vodoodpudiv}lmi (hydrofobizacnfmi) vlastnostmi a casta i s fungicidnfmi ucinky, silikonove mikroemulze, emulze a roztoky nekterych druhu polymernfch substancf (polyesterove, akrylatove, polyuretanove, epoxidove aj. baze), emulze asfaltove a tavenina paraffnu. 1.4 metody elektroosmoticke; vytvarenf potencialu stejnosmerneho elektrickeho proudu ve zdivu, kterY potlacuje proces kapilarnfho vzlfnanf vody. 1.4.1 elektroosm6za: fyzikalnf proces, charakterizovany pohybem mineralizovane vody v pevne poreznf latce (zdivu) v dusledku potencialu stejnosmerneho elektrickeho proudu. 1.4.2 system aktivni elektroosm6zy: system zednfch a uzemnujfcfch elektrod; system se pro vlozenf elektrickeho potencialu do zdiva a pro potlacenf procesu vzlfnanf kapalne vody napojf na zdroj stejnosmerneho proudu o velmi nfzkem napetf.
5
1.5 metody vzduchoizolacnl: prerusenf transferu vlhkosti p6rovitymi stavivy vzduchovou vrstvou, prfp. odstranovanf vlhkosti z povrchu a ze struktur stavebnfch konstrukcf ucinkem proudfcfho vzduchu - vetranfm prirozenym (gravitacnfm), nebo nucenym. 1.5.1 system vzduchoizolacnl: zpusob odvadenf vlhkosti z povrchu a ze struktur zdiva systemem vzduchovYch vrstev, kanalku a stol proudfcfm vzduchem; jedna se o vetranf sten a podlah nad i pod povrchem terenu prirozenym zpusobem, prednostne za vyuzitf "komfnoveho" efektu nebo za vyuzitf vzduchotechniky.
1 .6
Hydroizolacnl materialy
1.6.1 vodotesne malty: cementove malty s obsahem prfsad, ktere vyplnujf a utesnujf kapilarnf system ve strukture zatvrdle malty; malty se bud' pripravujf prfmo na stavbe, nebo se pouzfvajf suche maltove smesi. 1.6.2 silikatove hydroizolacni materialy s krystalizacnimi ucinky: materialy na bazi silikatu, urcene pro aplikace na povrchy konstrukcf, provadene naterem nebo sterkou, pronikajfcf do struktury materialu a konstrukcf. 1.6.3 disperzni hydroizolacni materialy: materialy, ve kterych je sucha smes tvorena cementovYm pojivem, vapencovou drtf nebo kremicitym pfskem a modifikujfcfmi prfsadami a slozka kapalna je disperzf makromolekularnf latky ve vode. POZNAMKA: Uplny pfehled termfnu pouifvanych v hydroizo/acnf technice uvadf CSN P 73 0600 a CSN P 73 0606. 1.7
Materialy pro vnejsi nate rove upravy fasad
1.7.1 silikonove vnejsi naterove barvy: pojivem techto barev je silikonova emulze s malym podflem polymernf disperze. 1.7.2 disperzni vnejsl naterove barvy: hmoty, jejichz pojivem makromolekularnf disperze; aktivnf pojive slozky jsou obsazeny ve vode.
jsou
POZNAMKA: Pod pojmem disperze makromolekularnf latky se zpravidla rozumf homogennf rozprjlenf jejich velmi malych castecek ve vode. V pffpade rozprjlenf castecek pevne latky se jedna o suspenzi, pfi rozprjlenf kapaliny jde o emulzi.
1.7.3 kombinovane vnejsi naterove barvy: naterove hmoty s pojivem Obsahujfcfm ruzne podfly disperznfch, silikatOvYCh a SilikonOvYCh latek. 1.7.4 barvy s mineralnim pojivem: barvy s pojivem vapennym, cementovYm a silikatovYm; natery z nich by prednostne mely mft vodoodpudivou upravou konzervacnfmi prostredky silikonove baze.
6
1.7.5 konzervacnl materialy: podle druhu pouzite aktivnf latky se rozdelujf na materialy majfcf zpevnovacf nebo vodoodpudive vla'stnosti nebo obe tyto vlastnosti v kombinaci; pro vnejsf povrchove upravy, hlavne prfrodnfho kamene a omftek, se nejvfce pouzfvajf konzervacnf latky s aktivnf silikonovou (organokremicitou) slozkou; mozne je i pouzitf vhodnych druhu prostredku s polymernfmi aktivnfmi latkami jinymi, napr. akryloveho typu. 1.7.6 povrchova konzervace: uprava povrchu materialu naterem, nastrikem nebo tupovanfm stetci, v prfpade nekterych druhu materialu se silikonoyYm pojivem; pfi aplikaci dochazf i k chemicke vazbe se silikatoyYm podkladem; konzervacnf materialy majf bud' jen utesnovacf (tmelfcO vlastnosti, nebo vlastnosti vodoodpudive, ci obe tyto vlastnosti v kombinaci. 1.7.7 system konzervacnl: pocet nateru (nastfiku) konzervacnfho prostfedku jednoho druhu, nebo pocet a skladba nateru (nastfiku) konzervacnfch prostfedku ruznych druhu; kombinujf se natery a nastfiky bezbarve nebo s obsahem mineralnfho pigmentu; vysledny system musf vzdy vykazovat yYrazne vodoodpudive vlastnosti, ktere jsou z hlediska ucinnosti a zivotnosti vnejsf povrchove upravy v podmfnkach agresivnf mestske a prumyslove atmosfery vlastnostf rozhodujfcf. 1.8
Sanacnl malty a omitkove systemy
1.8.1 sucha sanacnl maltova smes (sanacnl SMS): prumyslove vyrabena maltova smes obsahujfcf krome zakladnfch slozek, tj. pojiva a kameniva i potfebne modifikacnf prfsady; SMS zarucujf nemennou kvalitu malty a standardnf pozadovane vlastnosti z nich provedenych sanacnfch omftkoyYch systemu. POZNAMKA: Sanacnf maltove smesi se pfipravujf se zfetelem na technickou vhodnost jejich pouiitf na stavbach pro jednotlive vrstvy sanacnfho omftkoveho systemu jako vapenne, vapenocementove a cementove, casta obsahujf jeste i pffmesi expandovanych vylehcujfcfch latek (per/it, pemza, tras, polystyren atd.). Ze sanacnfch malt provedene omftkove systemy jsou technicky vhodne pro vlhke zdivo, nebof jejich strukturou viditelne nevzlfna voda a na jejich povrchu nedochazf po urcitou dobu k tvorbe 1/'fkvetu so/f.
1.8.2 sanacnl modifikacnl prlsada: pffsada specialnfch vlastnostf (tekuta i praskova), obsazena v SMS nebo pfidana do malty pfi jejf prfprave pffmo na stavbe; v prubehu tuhnutf a tvrdnutf teto malty se v jejf strukture vytvoff p6rovity a casta i vodoodpudivY system, kterY omftce udeluje sanacnf vlastnosti; pffsada se pridava vzdy jen do malty definovaneho slozenf, pfednostne do SMS. POZNAMKA: Vodoodpudivost (hydrofobita) je odolnost povrchu a struktur stavebnfch materialu a konstrukcf proti smacenf vodou, pficemi se neovlivnuje jejich propustnost pro vodnf paru a plyny.
1.8.3 sanacnl omitka: souvisla vrstva ztvrdle malty na povrchu konstrukce s definovanou geometrif struktury, umoznujfcf ukladanf solf, s vysokou p6rovitostf a propustnostf pro vodnf paru a se snfzenou kapilarnf vodivostf vlhkosti.
7
1.8.4 sanacni omitkoV}I system: vrstveny system tvoreny maltovYm postrikem (postrik provedeny krlzovym zpusobem s pokrytfm zhruba poloviny plochy podkladu) nebo podhozem provedenym na ocisteny povrch zdiva s proskrabanymi sparami, prfpadnou vrstvou zakladnf (vyrovnavacO omftky se ZvYsenou schopnostf pro ukladanf vykrystalizovanych solf, a dale sestavajfcf z vrstvy jadrove malty a vrstvy stukove; v prfpade vsech malt se prednostne vyuzfvajf malty sanacnfch vlastnostf, pouze stukova vrstva muze bYt provedena z malty bezne, ve vnejsfm prostredf nejlepe s vodoodpudivou naterovou nebo impregnacnf upravou. Nektere sanacnf systemy mohou bYt provedeny i jako jednovrstve (z jednoho druhu malty o potrebne tloustce vrstvy). Sanacnf systemy mohou bYt i probarveny ve hmote.
1.9 prostredky proti biologicke degradaci staveb: biocidy (baktericidy, fungicidy, algicidy, lichnicidy) pro pouzitf na zdene a drevene konstrukce a prvky. 1 .1 0
salinita zdiva; zasoleni zdiva: obsah solf ve zdivu
POZNAMKA: V sanacnf technice se sleduje pfedevsfm obsah sfranu, chloridu a dusicnanu; hodnotf se stupen zasolenf zdiva.
2
VSEOBECNE
2.1 Sanace vlhkeho zdiva jsou systemem hydroizolacnich, vysusovacich a stavebnich opatreni. Aplikuji se na podzemnim a nadzemnim zdivu staveb, ktere bylo dlouhodobe namahano zemni vlhkosti, srazkovou vodou, vodou prosakujici zeminou v okoli objektu, vodou stekajici po terenu a odstrikujici od jeho povrchu i vodou kondenzujici z vlhkeho vzduchu. Zdivo ma v dusledku techto expozic zV}fsenou nebo vysokou vlhkost, popr. je poskozeno korozi. Na povrchu i ve strukture zdiva jsou zpravidla deponovany hygroskopicke soli a na povrchu dochazi ke tvorbe plisni, ras a mechu. Sanace vlhkeho zdiva se realizuji na objektech, na kterych ochrana konstrukci proti vode jiz neplni svoji funkci nebo na nichz nebyla v minulosti provedena vubec (pamatkove stavby nebo starsi objekty), popr. na objektech zasazenych povodnemi. POZNAMKY: 1 2 3
Klasifikace vlhkosti zdiva je uvedena v pffloze A. Klasifikace salinity zdiva je uvedena v pffloze B. Pravidla a zasady sanace vlhkeho zdiva, uvedene v teto praci, se pfimefene vztahujf i na navazujfcf konstrukce, napf. podlahy, stropy.
2.2 Cilem sanace vlhkeho zdiva je dosazeni V}frazneho a trvaleho snizeni obsahu vlhkosti i urciteho snizeni obsahu soli v podzemnim i nadzemnim zdivu staveb i v souvisejicich konstrukcich a vytvoreni podminek pro dosazeni pozadovanych termoizolacnich vlastnosti stavebnich konstrukci i pozadovane vlhkosti vzduchu v interierech budov se sanovanymi zdmi a podlahami.
8
POZNAMKY: 1
Poiadovana vlhkost vzduchu v interierech budov pfilehajfcfch k sanovanym konstrukcfm je ovlivnovana nejen hydroizolacnf ucinnostf sanacnfch opatfenf, ale take vetranfm a vytapenfm dotcenych prostor.
2
Poiadovane termoizolacnf vlastnosti konstrukcf a budov stanovf CSN 73 0540-1 ai 4.
3
Klasifikace vlhkosti vnitfnfho vzduchu v interierech budov je uvedena v pff/oze C.
Sanace vlhkeho zdiva se zpravidla realizujl kombinacl pilmych i neprlmych hydroizolacnlch metod (principu), metod doph1kovjch a dalslch technickych opatrenl v podobe komplexnlho sanacnlho systemu. 2.3
2.4 Prime metody sanace vlhkeho zdiva, branlcl slrenl vlhkosti konstrukcl, vnikanl vlhkosti do konstrukcl nebo vnitrnlho prostredl, popr. branlcl uniku vlhkosti z konstrukcl: - vkladane hydroizolace do strojne nebo rucne prorfznute spary nebo do probouranych ci provrtanych otvoru ve zdivu a zatloukane profilovane plechy z korozivzdorne oceli; - plosne hydroizolace konstrukcl z pasovjch povlaku na bazi asfaltu a plastu, pffp. z nateru a sterek - infuznf a tlakove napoustenf zdiva ruznymi druhy chemickych prostredku, pffp. asfaltovou emulzf ci taveninou paraffnu - instalace aktivnf elektroosm6zy - vzduchoizolacnf sys~emy, napr. vetrane mezery, kanalky a stoly podel sten pod i nad terenem a pod podlahou;
2.5 Neprlme metody sanace vlhkeho zdiva, snizujlcl hydrofyzikalnl namahanl konstrukcl: - odvodnenf horninoveho prostredf v okolf stavby drenazf; vytvarenf hydroizolacnfch cion a prepazek v horninovem prostredf v okolf objektu (stetove steny, injektaze), upravy povrchu a sklonu terenu v okolf objektu a odvod srazkove vody od paty zdi nad terenem; prirozene i nucene vetranf mfstnostf a prostor budov snizujfcf vlhkost vnitrnfho vzduchu; jfmanf vlhkosti z vnitrnfho vzduchu pouzitfm odvlhcovaclch pffstroju; vysusovanf vnitrnfch povrchu konstrukcl proudem tepleho sucheho vzduchu; zvjsenf vnitrnf povrchove teploty konstrukcl i zmena prubehu teploty v konstrukci v dusledku dodatecne tepelne izolace konstrukcl. 2.6 Doplnkove metody sanace vlhkeho zdiva: - sanacnf omftkove systemy - sanace nasledku biokoroze zdiva a drevenych konstrukcl i prvku staveb
9
- vnejsf upravy fasad staveb natery a nastfiky Z VOdoodpudivYCh druhu barev a z konzervacnfch prostredku, pffp. tesnenf spar.
2.7 Komplexni sanacni system ma u jednotlivych objektu vyrazne individualni charakter. Jeho navrh vychazi z konkretniho hydrofyzikalniho namahani podzemnich a prizemnich casti objektu, z technickych vlastnosti pouzitych materialu a vytvorenych konstrukci, zejmena miry jejich vlhkosti, obsahu soli i miry degradace, z inzenyrskogeologickych pomeru stavby, prostoroveho usporadani konstrukci, okolnich budov i terenu, pozadovanych vlhkostnich parametru konstrukci i vnitrniho prostredi po sanaci objektu v zavislosti na zamyslenem vyuzivani prostor i pripustnych nebo v uvahu prichazejicich metod sanace a dalsich faktoru.
Komentai ke stati , Vseobecne" V textu jsou uvad{my pouze sanacnf techno/ogie, ktere byly zahrnuty do CSN P 73 0610 Hydroizolace staveb- Sanace vlhkeho zdiva- Zakladnf ustanovenf, tj. sanacni technologie, konstrukce a materialy, jejichi zpusob pouiiti a ucinnost jsou mefenimi verohodne doloieny a ve stavebni praxi na objektech d/ouhodobe oveieny.
3
NAVRHOVANI SANACNICH METOD
Pri navrhu sanacnfch opatrenf je treba brat v uvahu dale uvadene skutecnosti a podmfnky:
3.1
Prime metody sanace vlhkeho zdiva
3.1 .1
Metody mechanicke
Strojni zpusoby prorezavani a probouravani zdiva - prorezavanf cihelneho zdiva v lozne spare i ve svislem smeru elektrickou retezovou pilau s motorickym pojezdem nebo pilau stejneho druhu pro rucnf pouzitf - prorezavanf smfseneho a kamenneho zdiva pouzitfm stenove kotoucove pily s diamantovYmi hroty - prorezavanf smfseneho a kamenneho zdiva ocelovYm lanem s diamantovYmi segmenty a pruzinami (Ianava pila) - vrtanf otvoru do zdiva vrtacfm zarfzenfm s diamantovYmi korunkami. Strojnf prorezavanf cihelneho zdiva retezovou pi lou s motorickym pojezdem nebo pro rucnf pouzitf a zatloukanf profilovanych desek z korozivzdorneho plechu je mozno z jedne strany provadet a:Z do tlousfky zdi cca 1 m; v prfpade prorezavanf konstrukce 0 vetsf tlousfce je za urcitYch podmfnek zdivo mozno prorezavat z obou stran. Prorezavanf spary pro vlozenou hydroizolaci za pouzitf stenove kotoucove nebo lanove pily s diamantovYmi hroty a segmenty (perlami) je technicky vhodne pro vsechny druhy zdiva temer vsech tloustek; totez platf i pro provadenf otvoru do zdiva vrtacfm zarfzenfm s diamantovYmi korunkami. Pouzitf stenove kotoucove pily je urcovano druhem, technickych stavem a tlouSfkou konstrukce.
10
Prorezavanf cihelneho zdiva rucnf pi lou se zpravidla provadf do tloustek 500 mm az . 750 mm; rucnf probouravanf otvoru ve zdivu cihelnem, smfsenem a kamennem se provadf u konstrukcf 0 tlousfce az 1 m. Pri prorezavanf, pri zarazenf ocelovYch plechu a pri provadenf otvoru do zdiva jakehokoli druhu a jakekoli tloustky strojnfm zpusobem i rucne je zakladnf podmfnkou, aby v prubehu provadenf techto pracf a po jejich skoncenf nedoslo ke snfzenf mechanicke odolnosti a stability objektu nebo nekterych jeho castf; aplikacnf podmfnky se zjisfujf pruzkumnymi pracemi. Zdivo se v souvisle deice strojne i rucne prorezava, probourava i vrta a nasledne zajisfuje proti sednutf klfny po usecfch urcenych projektem (podle druhu zdiva, vYSky a dalsfch podmfnek objektu a podle pouziteho zpusobu). Komentai ke stati ,Metody mechanicke .. Tyto metody zahrnujf technologie a materialy, ktere jsou z hlediska dodatecne hydroizolace staveb nejdokonalejsf a dlouhodobe nejspolehlivejsf. Aplikujf se klasicky rucnfm zpusobem, v soucasne dobe ale jii hlavne za pouiitf strojnfho zaffzenf. Vytvofene izolace inajf absolutnf ucinnost vuci vzlfnajfcf kapalne vode a difundujfcf vodnf pafe. Jejich iivotnost je moino uvaiovat po dobu ai desftek roku.
V souvislosti s aplikacf mechanickjch zpusobu je tfeba pfipomenout, ie v pffpade oblasti pamatkove obnovy budov je nutno jejich pouifvanf vidy peclive zvaiit nejen z technickeho, ale i z pamatkafskeho hlediska, a ie v fade pffpadu tyto zpusoby sanace nenf moino provadet vubec (historicky cenne zdivo, specificke podmfnky objektu aj.). 1. Proiezavanf cihelneho zdiva
Profezavanf zdiva v Joine maltove spafe se pfevaine provadf fetezovou pilou s motorickjm pojezdem. Pi/a rucnf se pouifva hlavne pro profezavanf zdiva ve svislem smeru a pfi jeho dofezavanf v rozfch a koutech mfstnostf a pro vytvafenf spary pro izolaci ve vnitfnfch zdech o tlousfce do 450 mm. Strojnf i rucnf pily jsou pfipojeny na zdroj elektrickeho proudu o napetf 380 V. Profezavanf zdiva se provadf metodou ,za sucha ". Profezavacf zaffzenf je vybaveno protiprasnym a protihlukov'fm zaffzenfm a je nastavitelne pro fezanf v ruzne v'fsce a v ruznem smeru (i sikmem). 2. Proiezavanf zdiva st{movou kotoucovou pilau a provad{mf otvoru do zdiva
Stenova pi/a ma prumer kotouce ai 1,5 m. Kotouc je osazen diamantov'fmi hroty. Pro jadrove vrty ve zdivu se pouifva zaffzenf s diamantov'fmi vrtaky o prumerech 200 i vice mm. Pfi obou zpusobech se fezacf kotouc a vrtak chladf v rovine fezu a ve vytvafenem otvoru tlakovou vodou. Protoie spotfeba teto vody je znacna (v desftkach litru za minutu), je tfeba tuto skutecnost brat v uvahu a nove omftky na povrsfch zdf provadet ai po urcite dobe. Tato doba je nutna k tomu, aby zdivo pod i nad urovnf fezu, resp. v okolf provedenych otvoru dostatecne proschlo.
11
Oba druhy zaffzenf jsoupohaneny hydraulicktjm agregatem, pfipojenym na rozvadec elektrickeho proudu o napetf 380 v.
3. Profezavani zdiva lanovou pilou Rezacf ocelove lano s navlecenymi diamantoll'jmi segmenty a pruiinami se vloif do otvoru ve zdivu (otvory se provadejf vrtacfm strojem) a pfes soustavu kladek, osazenych do zdiva pomocf kovoll'jch hmoidinek, se navlece na hnacf kolo. Postup pfi profezavanf se pro dany druh a technicktj stav konstrukcf kaideho objektu stanovf na zaklade statickeho ll'jpoctu. Rezy je moino provadet jak ve vodorovnem, tak ve svislem smeru. Zaffzenf je pohaneno hydraulicky. Hydraulicktj agregat je pfipojen na tfffazoll'j proud o napetf 380 V nebo je pohanen dieseloll'jm motorem. Pfi praci se lano v ravine fezu intenzivne chladf proudem vody z hadice. Zdivo lze lanovou pilou ale profezavat i metodou ,za sucha ", pfi ktere k zamokfenf konstrukce nedojde. 4. Hydroizolace zaraiena (zatloukana) do cihelmiho zdiva Hlavnf soucasti zaffzenf, ktere zatlouka izolacnf vlnite plechy z korozivzdorne oceli do loine spary ve zdivu, je elektricky, hydraulicky, ale hlavne pneumaticky pohanene kladivo, jehoi uderny pfst pusobf na celo desky. Kladivo je uloieno na specialne konstruovanem pojfzdnem vozfku, kterj se pohybuje po upravenem terenu nebo na podloikach nfzkeho lesenf. Sane jsou na vozfku uloieny pomocf stavecfch hydraulicktjch valcu, ktere tlumf zpetne razy pfi zaraienf desky do zdiva. Do zdiva se zatloukajf izolacnf vlnovky o tlousfce plechu cca 1,5 mm, o ll'jsce vlny 5 - 6 mm a o amplitude vlny 15 - 20 mm.
POZNAMKA: Krome pffcne hydroizolace se profilovane korozivzdorne plechy take pouifvajf pro vytvofenf svisle ochrany podzemnfho zdiva staveb proti prosakujfcf vode. V tomto pffpade se plechy zaraiejf podel sten objektu do hloubky ai pod zaklady.
3.1 .2
Plosnt! hydroizolace konstrukcl
Jedm1 se o povlakove hydroizolace na stenach objektu, zejmena na vnejsfch povrsfch obvodov}lch stan pod i nad terenem, na podlahach suterenu a sklepu a na podlahach mfstnostf prfzemf. Pouzfvajf se asfaltove materialy zpracovatelne za horka nebo za studena, pasy z modifikovanych asfaltu s polyesterovou nebo sklenenou vlozkou (natavitelne, samolepfcQ a folie z plastu i sterky a natery ze hmot na bcizi syntetickYch polymeru. Komentaf ke stati ,Piosne hydroizolace konstrukci" Povlakove hydroizolace staveb se navrhujf a provadejf v souladu s pffslusnymi ustanovenfmi CSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - Zakladnf ustanovenf a CSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakove hydroizolace - Zakladnf ustanovenf.
V oblasti pamatkove obnovy je pfi jejich realizacfch nutno postupovat stejnym zpusobem a respektovat stejna omezenf, jako je tomu u metod mechanicktjch.
12
3.1 .3
Melody chemicke
Pouzitelnost zpusobu vytvarenf chemicke hydroizolace ve strukture zdenych konstrukcf infuznfm zpusobem i tlakovou injektazf a za pouzitf vsech druhu chemickych prostredku, asfaltov}lch emulzf a taveniny paraffnu je na kazdem objektu nebo jeho casti urcovana technickym stavem zdiva a moznostmi provadenf vrtu do zdiva (vrtanf zdiva elektrickymi vrtacfmi kladivy, pneumatickymi rotacne pffklepov}lmi kladivy); u staveb se silne rozrusenym zdivem je pouzitf metody technicky nevhodne. · Vrty do zdiva se provadejf podle moznostf stavby z jedne nebo z obou stran konstrukce; v praxi se jen z jednoho lfce delajf do tloustek zdf maximalne 1 m, pri tlousfkach vetsfch se doporucuje provadet je proti sobe z obou stran. Dalsfmi okolnostmi, ktere je z technickeho a technologickeho hlediska pri infuznfm i tlakovem zpusobu napoustenf zdiva brat v uvahu, jsou: a) druhy infuznfch a injektaznfch materialu ve vztahu k jejich slozenf, k moznostem aplikace a k vlastnostem z nich vytvorene pffcne hydroizolace ve zdivu; b) geometrie vrtu ve zdivu, tj. pocet a vzdalenost vrtu vedle sebe (v pffpade provadenf vrtu ve svislem smeru i nad sebou), jejich prumer, delka a sklon ve zdivu; c) schopnost pronikanf prostredku do ruznych materialov}lch struktur a jejich normativnf spotreba na plosnou nebo delkovou jednotku zdiva; d) stabilita prostredku co do vytvorenf chemicke clony ve zdivu; e) stabilita, ucinnost a zivotnost chemicke clony ve zdivu ve vztahu k intenzite a ke zpusobu vlhkostnfho namahanf; f) chemicke slozenf prostredku ve vztahu ke korozi stavebnfch materialu a malt;
g) zpusoby aplikace prostredku (pouzfvane samostatne nebo ve vzajemne kombinaci); h) ochrana pracovnfho a okolnfho prostredf pred pffpadnymi skodliv}lmi ucinky pouzicych druhu materialu a pracovnfch technologif. Komenlar ke slali ,Melody chemicke" 1. Metody infuze Specialnfmi infuznfmi zpusoby jsou metody, ktere kombinujf chemicke a fyzikalnf procesy. Temi jsou: - chemicka injektai vyuifvajfcf elektricke pole ve zdivu - chemicka injektai v kombinaci s elektroosmotickou instalacf.
v pfipade historicky zvlaste cenneho zdiva, napf. goticke kvadrove a romanske fadkove, se pouiitf infuznf (a ani tlakove) metody nedoporucuje, event. je nutno toto zdivo samostatne posoudit z pamatkafskeho hlediska. 13
Nehomogennf zdivo s vyzd{mymi lfci a s vnitfnf v'fplnf (napf. zbytky stavebnfch materialu a hmot) je nutno pfed provadenfm vrtu proinjektovat vapenocementovou maltou.
2 Moinosti uplatnimi injektainich metod I kdyi je v oblasti dodatecne hydroizolace objektu proti zemnf vlhkosti bezesporu technicky nejdokonalejsfm a dlouhodobe nejucinnejsfm zpusobem vkladanf hydroizolace do rucne i strojne proffznuteho a probouraneho zdiva a zatloukanf ocelov'fch profilovanych desek do Iaine maltove spary, je provadenf chemicke hydroizolace na stavbach nezastupitelne. Toto tvrzenf, ktere bylo praxf jii dostatecne potvrzeno, se t'fka pfedevsfm cihelneho zdiva o vetsfch tlouSfkach, zdiva smfseneho, provadenf hydroizolace ve svislem smeru a tlakove injektaie zdiva se snfienou pevnostf. Pro mechanick'f i injektainf zpusob nepochybne existujf take velke moinosti pfi uplatnenf ve vzajemne kombinaci. Uvedene platf zejmena pro metodu intuze naslednym zpusobem. Pffzniv'fm aspektem chemicke injektaie dale je, ie provedenfm vrtu v pomerne malych vzdalenostech od sebe dojde v podstatne deice sten k pferusenf a k naslednemu utesnenf kapilarnf struktury zdiva. Z tohoto hlediska je moino tedy injektainf zpusob v urcite mffe povaiovat za alternativu vkladane hydroizolace do strojne provrtane konstrukce. I v pffpade injektainfch metod je tfeba uplatnovat a respektovat poiadavky a hlediska pamatkove obnovy.
3.1 .4
Metody elektroosmoticke
Vysusovacf metody na principu aktivnl elektroosm6zy, ktere se obecne zarazujl do skupiny metod elektrofyzikalnlch, jsou technicky vhodne pro vsechny druhy materialu a konstrukcf s p6rovou strukturou, ve kterych dochazl k pohybu vody ucinkem kapilarnlch sil. Technicky princip metody Pri proudenl vody v kapilarach materialu vznika na styku vody a kapilary elektricka dvouvrstva, v nlz je pro zpusob AEO dulezity kladny potencial a kladne castice pobllze kapilarove steny. Do teto soustavy se zapojl zdroj stejnosmerneho proudu o velmi nlzkem napetl (zpravidla do 1o V). Tim dojde k pohybu kladnych naboju a spolu s nimi i molekul vody za beznych podmlnek prostredl (faktor pH zdiva v alkalicke obla~ti) k zapornemu p61u. lnstalace systemu aktivnl elektroosm6zy zahrnuje: - elektrody vytvorene C:i zabudovane na povrchu a ve strukture zdl a v zemine (elektrody kladne anodove a zaporne uzemnovacQ; podle druhu a tvaru jsou elektrody tvoreny pasy z nateru nebo nastriku grafitove barvy, z pasu a slfovinovYch pasu z elektrovodivYch plastu, tycove a deskove z grafitu, z kovu, z elektrovodiveho betonu a z elektrovodive chemicke clony ve zdivu napajec stejnosmerneho elektrickeho proudu o velmi nlzkem napetl napajecf a propojovacf vodic, zpravidla z medi a s oplastenlm elektrovodivou pryzl nebo plastem.
14
Elektroosmoticke metody vysusovanf zdiva se stejne jako vsechny dalsf sanacnf technologie vzdy musf uplatnovat v kombinaci s nekterymi doplnujfcfmi zpusoby vlhkostnf sanace staveb; provoz elektroosmotickych instalacf je treba prubezne sledovat, serizovat a popr. i opravovat. Komentaf ke stati
o metodach elektrofyzikalnich
Metody elektroosmoticke Provadanf a provoz AEO instalacf ma zejmena tyto technicke pfednosti: - Pfi pouifvanf natarovych, nastfikovych, pasovych a sffovinovych elektrod nedochazf ke snfienf staticke unosnosti staveb a jejich cast!, nebof odpada provadanf takoV'jch stavebnfch zasahu do zdiva, jako jsou proffznutf spary, vrty a rjhy. Vyjimkou v tomto smaru je jen metoda, pfi ktere se elektrovodiva chemicka clona vytvaff ve struktufe zdi. Nedochazf k zavadanf chemick'fch soucastf do struktur materialu a konstrukcf, jako je tomu u metod injektainfch, a nedochazf ke zmanam a porucham homogenity zdiva (V'jjimkou je opat pouze elektrovodiva chemicka clona). Elektrody jsou zakryty vrstvou omftky a vizualna nemanf vzhled vnitfnfch stan a fasad staveb. Vytvafenf e/ektroosmotickeho systemu je po strance pracnosti nepfflis narocne (prace lze mechanizovat) a po strance nakladovosti pffznive. Soucastf napajece stejnosmarneho elektrickeho proudu b'fva elektronicke zaffzenf pro automaticke ffzenf a kontrolu funkce AEO systemu. Napajece jsou ale take vyrabany v jednoduchem provedenf pro pffme zapojenf do zasuvky stffdaveho elektrickeho proudu 220 V.
POZNAMKA: z doplnujfcfch sanacnfch opatfenf se pfi pouifvanf zpusobu elektrofyzikalnfch nejcastaji pouifvajf sanacnf omftky, popf. sanacnf obkladoV'j system a vzduchoizolacnf systemy podlah, stan a sokloveho zdiva. 3.1 .5
Metody vzduchoizolacnl
Urcenf zpusobu vzduchove izolace objektu na principu prirozeneho nebo nuceneho proudenf vzduchu (vetranQ je zavisle na podmfnkach stavby a jejfho blfzkeho okolf, na zamyslenem zpusobu jejfho vyuzfvanf po sanaci a rekonstrukci, na vlhkosti a zasolenf zdiva a na inzenyrskogeologickych pomerech tohoto uzemf. Pri vytvarenf prirozene vetranych mezer, kanalku a stol pod podlahami a podel vnitrnfch a vnejsfch povrchu podzemnfho a nadzemnfho zdiva se vstupnf (nasavacQ otvory systemu prednostne a otvory v}lstupnf (v}ldechove) vzdy vyust'ujl do vnejslho prostredl. Vstupnf otvory se doporucuje situovat na navetrne strane, v}lstupnf otvory na zavetrne strane budov. Vyska v}ldechu nad otvory nasavacfmi rna bYt ve vnejsfm prostredf co nejvetsf, a to alespon 3 m; otvory musf bYt prekryty mrfzkou. Kazdy vzduchoizolacnf system rna nejmene jeden nasavacf a jeden v}ldechov}l otvor. POZNAMKA: Dna vatranych systemu ve vnajsfm prostfedf je tfeba odvodnit.
15
Pfi volnem vetranf zdiva objektu do otevfenych pffkopu je jejich dno pokud moino provedeno pod urovnf podlah pffzemf nebo suterenu a vyspaduje se pro odvod sraikove vody do kanalizace nebo mimo objekt; z povrchu vysusovaneho zdiva se otluce stara omftka i pffpadne dalsf vrstvy a ve zdivu se proskrabou spary; pouiije-li se nova omftka, musf bYt prodysna pro vodnf paru. Hloubka dna otevfeneho pffkopu je limitovana h/oubkou zaloienf objektu, nebof je tfeba respektovat moinost promrzanf zakladove pudy; pffkopy se pfekf'jvajf napf. ocelovtjm rostem, svahovane pffkopy se obvykle nezakf'jvajf; na dno pffkopu prubeine probfhajfcfch podel sten se do vrstvy hrubeho sterku casta uklada drenai ve spadu. Vzduchoizolacnf systemy pusobfcf na principu vetranf nuceneho se pro kaidy objekt specifikujf zvlastnfm projektem. Komentar ke stati ,Metody vzduchoizolacnl" 1. Pfirozene (gravitacm) vetranf Pro vysusovanf staveb se pouifva hlavne vetranf pfirozene, pfi kterem se poiadovaneho samotfineho proudenf vzduchu (tlakoveho spadu) v dutine dosahne v dusledku rozdflu vtjsek mezi nasavacfmi a vtjdusnymi otvory systemu a ruzne teploty a hmotnosti vzduchu.
Pro vetranf mezer, stol a kana/U musf bYt vlhkost do nich vstupujfcfho vzduchu pokud moino niisf a jeho teplota vzduchu o jinych parametrech vyssf, nei je tomu v dutinach pfilehajfcfch k vetranemu zdivu. Proudenf vzduchu o jinych parametrech by nemelo prakticlql vtjznam, nebof pfi pohybu podel vlhke konstrukce z nf musf pfebfrat odpafovanou vlhkost a tuto odvadet do ovzdusf. V dutinach by za jinych podmfnek mohlo navfc dochazet jeste i ke kondenzaci vody z vlhkeho vzduchu. 2. Pffstupy k rozvoji uplatnovanf vzduchoizolacnich systemu na stavbach Ke vzduchoizolacnfm systemum lze obecne uvest, ie se navrhujf a provadejf hlavne na zaklade zkusenostf z realizacf toho ci onoho zpusobu v sanacnf praxi. Tento empiriclql pffstup se pfitom z hlediska ucinnosti celeho komplexnfho sanacnfho zasahu, jehoi je vzduchova izo/ace vidy pouze soucastf, na objektech ale velmi casta dlouhodobe osvedcuje. Presto by pro dalsf rozvoj vzduchovtjch metod vysusovanf vlhkeho zdiva zcela jiste bylo k prospechu veci, kdyby vzduchoizolacnf systemy byly navrhovany a provadeny na zaklade vtjpoctu. 1 kdyi vtjpoctova analyza pfirozeneho vetranf konstrukcf objektu, pfedevsfm v pffpade uzlqlch mezer podel sten a pod podlahami, je velmi sloiita, dosud jsou zfskane vtjsledky v tomto smeru pro pouiitf v sanacnf praxi zajfmave a pouiitelne. Jako pffklad lze uvadet vtjpoctove modely ttjkajfcf se maximalnf rychlosti proudenf vzduchu ve svislych dutinach (napf. mezery mezi zdivem a obkladem pffzemnfch cast{ budov - soklu) a v dutinach pod podlahou mfstnostf v zavislosti na sffce a deice dutiny, na velikostech vetracfch otvoru, na konstrukcnfm uspofadanf a na vtjsce vyustenf vtjdusnych otvoru nad chodnfkem ci podlahou. Zfskane vtjsledky totii naznacily, ie nemusf vidy platit casta obecne uplatnovane pravidlo, ie k optimalnfmu vetranf dochazf hlavne v dutinach 0 vets{ sffce, ale ie tomu muie bYt prave naopak a sice v mezerach o tlousfce cca 20 mm (svisly smer) a o tlousfce cca 120 mm ( v mezerach pod podlahou).
::
I
16
L
Dalsf otazkou, kterou je tfeba se pfi pfirozenem vetranf hlavne obvodov'fch sten stavby pod terenem pomocf uzlo/ch mezer a dutin vidy zab'fvat, je zateplenf jejich rubove strany. Toto musf b'ft na nich ale provedeno jen zpusobem, kterj by pfi soucasnem zamezenf kondenzace vody z proudfcfho vzduchu v dutine nesniioval proces odpafovanf vody ze zdiva. Krome kontaktnfch zateplovacfch zpusobu je zde moinym fesenfm i provadenf sanacnfch omftek a obkladu ze sanacnfch materialu, ktere majf antikondenzacnf a urcite termoizolacnf vlastnosti.
3.2
Neprime metody sanace vlhkeho zdiva staveb
Tyto metody 5anace 5e pouzlvajl predevslm v kombinaci 5 metodami prlmymi a doplnkovYmi, a to za podmfnek zjistenych pruzkumnymi pracemi; j5ou ale mozne i jejich aplikace 5amo5tatne; uvedene platl zejmena pro obvodove dremize 5louzlcl pro odvod pro5akujlcl 5razkove vody a podzemnl puklinove vody od podzemnlho zdiva. Pro pouzitl neprlmych metod 5anace vlhkeho zdiva platr zejmena: a) drenaz podel obvodovYch 5ten 5taveb pod terenem mu5l bYt ulozena ve 5padu, pro5akujlcl 5razkova nebo proudfcl voda podzemnl mu5f bYt od zdiva odvadena do kanalizace nebo jako trativod do do5tatecne vzdaleno5ti od objektu (potrebne 5pecifikace uvadl prfloha D CSN p 73 0600); b) v ml5tno5tech a pro5torach 5anovaneho objektu ne5ml dochazet k unikum vody z in5talacl vodovodu, odpadu atd.; c) uprava terenu v okoll objektu 5poclva hlavne v jeho vy5padovanl od paty zdl a v tom, ze 5e a5faltove a betonove vr5tvy na chodnlclch a dvorech nahradl dlazbou v paropropu5tne uprave (napr. kamenne ko5tky nebo zamkove betonove tvarovky do pf5ku); d) pro injektaze zemin a zakladovych pud 5e pouzlvajl jen 5me5i takoveho chemickeho 5lozenl, kdy jimi pro5ycena zemina nema koroznl ucinky na zdivo nebo nenl skodliva pro ro5tlinny kryt; e) pouzlvane materialy a zpu5oby jejich aplikace ne5mejl obecne ohrozovat zivotnl pro5tredl.
3.3 Doplnkove metody sanace vlhkeho zdiva 3.3.1 Sanacnl omltkove 5y5temy Sanacnl omltkove 5y5temy 5e v podmfnkach vlhko5tne 5ilne namahanych a za5olenych kon5trukcl 5taveb pouzlvajl v kombinaci 5 prlcnymi hydroizolacemi, chemickymi clonami ve zdivu, 5 elektroo5motickymi in5talacemi, 5e vzduchoizolacnlmi 5y5temy a 5 nekterymi dalslmi zpu5oby 5anace vlhkeho zdiva.
17
Sanacni omitkove systemy samy o sobe jako opatreni doplnkove zdroje vlhnuti zdiva neodstranuji. Zajistuji ale velmi ucinne odvedeni vlhkosti z jeho struktury a povrchu do obklopujiciho prostredi.
POZNAMKA: Doporucene mechanicke, tyzikalni a hydrotyzikalni vlastnosti sanacnich omitek jsou uvedeny v pfiloze D. Komentar k bodu ,Sanacni omitkove systemy" 1. Hlavni technicke charakteristiky malt a systemu
Hlavnimi technick'fmi charakteristikami ztvrdlych sanacnich malt a z nich vytvofenych sanacnich omitkov'fch systemu jsou: - vysok'f obsah p6ru definovane geometrie ve struktufe, - vysoka propustnost pro vodni paru, - V'jrazne sniiena kapilami vodivost vlhkosti, - urcite termoizofacni a antikondenzacni vlastnosti, - urcite vodoodpudive vlastnosti struktury a povrchu 2. Princip tunkce sanacnich omitkovrch systemu Dlouhodoba funkce sanacnich omitkov'fch systemu je dusledkem toho, ie oproti vapennym, vapenocementov'fm a dalsim typum beinych omitek, kde voda s obsahem rozpustenych soli muie ze zdiva prostupovat ai k jejich povrchum a teprve tady se odpafovat (tim na povrchu a tesne pod nim dochazi ke vzniku solnych V'jkvetu a nasledne k vlhnuti a k rychlemu rozrusovani omitky), je v omitkach sanacnich diky vlastnostem struktury z6na odpafovani posunuta ai na rozhrani omitky a podkladu. K moine krystalizaci soli muie tedy dochazet ai v teto hloubce a v podstatne sirsim pasmu. Protoie je v sanacni omitce dostatek velk'fch p6ru, zmineny destrukcni proces nastava ai mnohem pozdeji. Podle intenzity vlhkostniho namahani zdiva, podle agresivity atakujici vody a podle dalsich podminek aplikace (pouiiti v kombinaci s pffmymi a dalsimi sanacnimi zpusoby) muie omitka plnit svoji funkci po dlouhou dobu (10 roku a vice). Povrch omitky pfitom zustava suchy.
3. Vliv druhu pojiva na vlastnosti a trvanlivost sanacnich omitkovrch systemu Malty kaideho sanacniho systemu musi po svem naneseni na zdivo ci na drive provedenou podkladni vrstvu rychle a dostatecne ztvrdnout. Tohoto stavu lze dosahnout pouze pouiitim tech druhu pojiv, ktere maji vysokou odolnost vuci koroznim ucinku so/f. V sanacnich maltach proto pfevladaji hydraulicka pojiva (portlandsk'f cement, hydraulicka vapna), nebof pojiva jen na bazi vzdusneho vapna (vapno tvrdnouci uhlicitanov'fm zpusobem, tj. pomalym procesem karbonatizace ucinkem oxidu uhliciteho z ovzdusl) tuto odolnost nemajf. 4. Kvalita sanacnich malt
Pfi pffprave sanacni malty ze SMS i misenim pfislusnych komponent na stavbe by me/a b'ft jeji kvalita prubeine sledovana a hodnocena. Kvalita malty a z ni provedene omitky je urcovana nejen druhem a pfesnym davkovanim jednotliv'fch druhu materialu, pffsad a zamesove vody, ale take zpusobem a dobou jejich smesovani v michacce a zpusobem nanaseni na podk/ad. Pro pffpravu sanacni malty je rovnei velmi duleiitY druh michacky.
18
5. Pouiiti malt sanacnich vlastnosti pro sparovani zdiva Krome omftkoll'jch systemu je velmi duleiitou oblasti pouifvanf malt sanacnfch vlastnostf i sparovanf reineho zdiva z palenych cihel a z pffrodnfho kamene ve vnejsfm prostfedf i uvnitf budov. Tato problematika se netjka pouze pamatkoll'jch staveb, ale ve velke mffe take tasad objektu bytove a prumyslove ll'jstavby.
v cele fade pffpadu se na
tasadach starsfch budov vyskytujf ll'jkvety so/f. Nekdy se ll'jkvety tvoff i na tasadach budov noll'jch, a to jii za nekolik mesfcu po dokoncenf stavby. K tvorbe ll'jkvetu dochazf v dusledku prosakovanf sraikove vody hlavne do spar v reinem zdivu a vyluhovanfm rozpustnych sloiek (vapno, sfrany) ze zdicf a sparovacf malty a z pouiitjch lfcoll'jch cihel. Moinosti zamezenf tvorby povrcholl'jch ll'jkvetu a naletu soli spocfvajf v techto opatfenfch: - v pouiitf lfcoll'jch cihel (a i cihelnych pasku) a zdicfch a sparovacfch malt sanacnfch vlastnostf bez obsahu volneho vapna v keramickem stfepu a v pojivu, - ve snfienf nasakavosti reineho zdiva impregnacnf povrchovou upravou prostfedky silikonove baze a vodoodpudill'jch vlastnostf. Pro sparovanf reineho zdiva pfi opravach tasad a sten po odstranenf puvodnf malty se pouifvajf bud nektere druhy sanacnfch malt pro omftky, nebo specialnf druhy maltovin, vyrabene jako suche smesi. Specialnf druhy malt urcene pro sparovanf povrchu stareho a pro vyzdfvanf a sparovanf noveho zdiva majf rovnei sanacnf vlastnosti. Pfipravujf se k pouiitf pfi soucasnem zdenf a sparovanf nebo pro pouiitf jen pro zdenf a jen pro sparovanf. Jednotlive druhy se od sebe lisf hlavne zrnitostnf frakcf plniva. Specialnf malty jsou technicky vhodne i pro provadenf obkladu sten z cihelnych pasku.
3.3.2
Sanace nasledku biokoroze zdiva, drevlmych konstrukcl a prvku staveb
Provadenf nateru, hydroizolacf a tepelnetechnickych zasahu jako prevence proti biologicke degradaci staveb.
POZNAMKA: Biokoroze je rozrusovanf stavebnfch materialu a konstrukcf biologick'fmi (biotick'fmi) vlivy, jako jsou mikroorganizmy, rostliny a iivocichove.
3.3.3
Vnejsl natery, nastriky a tesnenl spar
Vnejsf natery a nastfiky i tesnenf spar zdiva se provadf pro dosazenf V}lrazneho snfzenf smacivosti fasad a proti pronikanf srazkove vody (vetrem hnane deste) do omftek a dalsfch podkladu, hlavne z rezneho zdiva (prfrodnf kamen, cihla) a ze stenoV}Ich dflcu. Pro natery a pro konzervacnf vnejsf povrchove upravy se pouzfvajf jen takove druhy prostredku, ktere po aplikaci na podklad umoznujf V}lmenu vlhkosti mezi materialy a okolnfm prostredfm (tzv. ,dychanf zdiva"), k cemuz dochazf nasledkem teplotnfch a vlhkostnfch zmen v ruznych rocnfch obdobfch.
19
4
PROVADENI SANACNICH METOD
4.1
Prime metody sanace vlhkeho zdiva
4.1 .1
Metody mechanicke
Pricne vkladane hydroizolace ve zdivu Pro vkladane hydroizolace do strojne nebo rucne prorfznuteho, probouraneho nebo provrtaneho zdiva se pouzfvajf sklolaminatove desky, desky a folie z tuheho plastu, modifikovane asfaltove pasy s vlozkou z polyesterove nebo sklenene rohoze, popr. asfaltove pasy s kovovou nebo plastovou vlozkou. Po vlozenf hydroizolace se prorfznuta spara zabezpecf proti sednutf profilovanymi plastoyYmi klfny a zainjektuje se modifikovanou cementovou maltou. V prfpade nekterych druhu specialnfch malt a betonu se vyklfnovanf spary provadet nemusf. Probourane a provrtane otvory ve zdivu s vlozenou hydroizolacf se vyplnf betonem, popr. plnymi cihlami nebo se provedou specialnf vodotesne dozdfvky. Rucni prorezavani a probouravani zdiva Pri rucnfm prorezavanf zdiva se pouzfvajf ruzne druhy pil; vkladanf hydroizolace a zajisfovanf spary proti sednutf se reatizuje obdobnym zpusobem jako u zpusobu strojnfho; pri rucnfm probouravanf se v cihelnem zdivu probouravajf otvory na yYSku alespon dvou vrstev cihel; ve zdivu kamennem a smfsenem byYa jejich yYska vetsf. 4.1 .2 Plosne hydroizolace konstrukci
Plosne hydroizolace sten a podlah objektu nad a pod povrchem terenu se provadejf materialy a hmotami ad bod 3.1.2 podle CSN P 73 0606. 4.1 .3 Metody chemicke
Pro injektaz (infuznf, tlakovou) konstrukcf vyzdenych z plnych palenych cihel i z prfrodnfho kamene v urovni nad i pod povrchem terenu se prednostne pouzfvajf prostredky, ktere jsou z hlediska koroze stavebnfch materialu inertnf. Chemicke clony z nich ve zdivu vytvorene by mely mft yYrazne vodoodpudive vlastnosti; zdivo se napoustf bud jen jednfm prostredkem nebo vfce prostredky ruznych vlastnostf postupne za sebou (metoda nasledne infuze). Z hlediska napoustenf materialoyYch struktur je technicky yYhodne, zavadf-li se injektaznf material do zdiva, jehoz teplota byla v okolf vrtu zyYsena elektrickym odporoyYm ohrevem nebo horkym vzduchem; metoda je pouzitelna i pro konstrukce o velmi vysoke vlhkosti, nebof ohrevem vnitrnfho povrchu infuznfch vrtu a jejich okolf se zdivo predsusf.
4.1 .4 Metody elektrosmoticke
V technicke praxi se pro vysusovanf zdiva pouzfvajf predevsfm metody aktivnf elektroosm6zy (metody AEO).
20
Pri aplikaci aktivnf elektroosm6zy je treba brat v uvahu faktory, ktere mohou jejich ucinnost negativne ovlivnovat (bludne proudy v zeminach, nechranena a neizolovana kovova potrubf, ostenf otvoru a instalace ve zdivu, prrtomnost anorganickych solf ve zdivu, vodivost zdiva, kyselost zdiva hodnocena faktorem pH, charakter zemin a zakladovYch pud atp.). Neprfzniva kumulace faktoru ovlivnuje i rozhodnutf o pouzitelnosti metody. Pouzitf vysusovacfch zpusobu na principu aktivnf elektroosm6zy se pro kazdy objekt predepisuje zvlastnfm projektem; soucastf tohoto projektu musf bYt i vYSiedky specialnfho pruzkumu konstrukcf objektu pro urcenf systemu usporadanf elektrod ve zdivu a v zemine, jejich pripojenf na zdroj elektrickeho proudu, umfstenf elektrickych napajecu uvnitr budov a dalsf potrebne nalezitosti. 4.1 .5 Metody vzduchoizolacnl - vetranl prirozene Pro vytvarenf vetranych mezer pod podlahovou konstrukcf a podel sten se pouzfvajf ruzne druhy prefabrikatu a stavebnfch prvku i materialu, jako stropnf zelezobetonove panely, profilovane desky z vlaknocementovYch materialu, ocelove profilovane plechy, profilovane folie z tuheho plastu, prefabrikaty pro vytvarenf a zdenf vnejsfch a vnitrnfch predsten, zelezobetonove profily, tvarnice, pine a dute cihly a prfckovky, sadrokartonove desky atp.; pro vetrane obklady sten nad terenem se pouzfvajf desky z prfrodnfho a umeleho kamene, dreva, z kovu a z plastu. Vykopy podel obvodovYch zdf pod terenem se z duvodu staticke bezpecnosti staveb nesmejf provadet do hloubky az pod zaklad. Otevrene prfkopy se zrizujf hlavne u budov, ktere jsou postaveny ve svahu a jsou nekterYmi SvYmi stranami proti spadu zahloubeny pod teren. V prfpade objektu v rovinnem nebo jen v mfrne svazitem terenu se pro vetranf suterennfch mfstnostf a prostor zrizujf pred okny operne konstrukce, vymezujfcf polohu zasypu v okolf stavby. 4.2 Neprlme metody sanace vlhkeho zdiva Vetranl budov
Vetranf konstrukcf, mfstnosti a prostor budov se provadf prirozenym zpusobem (vzduchotechnika, klimatizace).
nucenym
4.2.1 Prirozene vetranf mfstnostf a prostor (hlavne podzemnfch) se zajisfuje predevsfm otvory ve stenach, sklepnfmi okenky a pruvetrnfky ve dverfch a otvory napojenymi na ventilacnf sachty a komfny. 4.2.2 Nucene vetranf mfstnostf a prostor se zajisfuje vzduchotechnickymi systemy, ktere zajisfujf nuceny obeh vzduchu pomocf ventilatoru; pouzfva se vetranf odsavacf podtlakove, pretlakove a vetranf smfsene s nucenym prfvodem a odvodem vzduchu; vzduch se casto upravuje cistfcfmi filtry, ohrfvaky a chladici; pri jednoduchych instalacfch podtlakovYch zpusobu (ventilatory, pruvetrnfky ve dverfch) se zpravidla jedna jen o pouhou vYmenu vzduchu. Cinnost nucene vetracfch systemu se prednostne rfdf pomocf vlhkostnfch cidel.
21
Klimatizacnf zarfzenf se rozdelujf podle konstrukce a podle druhu teplonosneho media (vzduch, voda); aplikace ruznych druhu klimatizacnfch jednotek a systemu je zavisla na velikosti objektu a pozadavcfch na jejich provoz a vyuzfvanf. POZNAMKA: Zaffzenf vzduchotechniky je moino vyuift i k vetranf mazer a kanalku pod podlahami a mazer vnitfnfch pfedsten.
4.3
Metody doplnkove
4.3.1
Sanacnl omltkove systemy
Sanacnf omftkove systemy se provadejf rucnfm i strojnfm zpusobem podle pokynu yYrobcu prfslusnych suchych maltoyYch smesf nebo modifikujfcfch prfsad. Pro rucnf zpracovanf se malty pripravujf v mfchackach spadoyYch, s nucenym obehem a v mfchackach kontinualnfch. V prfpade nanasenf strojnfho jsou technicky nejvhodnejsf omftacf stroje se specialnfm yYtlacnym snekem a domfchavacem. Povrchove upravy sanacnfch omftek a omftkOyYCh systemu ve vnejsfm i ve vnitrnfm prostredf musf mft dostatecnou paropropustnost (natery z fasadnfch barev a z konzervacnfch prostredku, vrstvy a natery z omftkovin a vapna).
4.3.2
Sanace nasledku biokoroze materialu
Sanace nasledku biokoroze povrchu a struktur stavebnfch materialu a konstrukcf a prevence proti tomuto druhu napadenf se provadf pouzitfm specialnfch chemickych prostredku, stavebnfmi zasahy a upravami (hydroizolace, vetracf systemy, dodatecne zateplenQ a opalovanfm povrchu konstrukcf prfmym plamenem.
4.3.3
Vnejsl natery, nastriky a tesnenl spar
Vnejsf natery fasad, povrchova konzervace omftek a zdiva i tesnenf spar budov trvale elastickymi tmely a pasky se realizujf podle zvlastnfch predpisu. Pro tesnenf sparse pouzfvajf jen ty druhy tmelu a pasu, ktere majf trvale elasticke vlastnosti a zajistujf dlouhodobou tesnfcf funkci. 4.4
Odsolovanl vlhkeho zdiva
Odsolovanf zdiva je vzdy povazovano za nedflnou a velmi dulezitou soucast celkoveho programu vlhkostnf sanace staveb a nebyYa proto ani klasifikovano jako samostatna technicka disciplfna. Proto se s nf tato publikace formou oddelene kapitoly zabyYa a·prifazuje ji k metodam doplnkoyYm. Vykvetotvorne soli jsou ve zdivu obsazeny jako vodne roztoky s ruznou koncentracf aktivnf slozky. v odparovacf zone omftek a konstrukcf (oba povrchy zdf nad terenem a vnitfnf povrchy sten podzemnfch) se roztoky solf mohou zahustovat. Projevem tohoto procesu je vznik pevne krystalicke faze, tj. tvorba yYkvetu.
22
Ke krystalizaci solf dochazf jak na povrchu, tak ve vrstve omftek a zdiva pod nfm. Podle zdroje chemicke kontaminace zdiva (voda podzemnf, prosakujfcf voda srazkova, vody odpadnf, vody obsahujfcf slozky vylouzene z tavidel snehu a ledu na vozovkach a chodnfcfch, vody prumyslove) vyskytujf se ve V}lkvetech po strance mineralogicke v ruznych formach a agregatech ruzne druhy soiL Jde hlavne o sadrovec (nekdy i o anhydrit), glauberit, o uhlicitany, polyhality a hality (chlorid sodny). Hality velmi casto obsahujf ruzne obsahy solf vapnfku, horcfku, draslfku a amonia. Dusicnany byYajf v ruznych krystalech obsazeny hlavne jako vtrouseniny, nebof se jinak v dusledku sve velke rozpustnosti samy v pevne fazi temer nevyskytujf.
4.4.1 Zdroje zasoleni zdiva staveb - druhy soli Hlavnfmi zdroji zasolovanf zdiva jsou sfrany, chloridy a dusicnany. Sfrany jsou jednak jiz prfmo obsazeny ve stavebnfch materialech v dusledku jejich V}lroby (vapno, cement, cihly), ale hlavne se vyskytujf v podzemnfch vodach, a v zakladoV}Ich pudach staveb. Vyskyt dusicnanu ve zdivu v beznych podmfnkach staveb vzdy signalizuje uniky biologicky znecistene vody z kanalizace a z odpadu uvnitr budov. Zdrojem techto soli je ale take znecistena atmosfericka voda, ktera prosakuje pod teren a zvlastnlmi pffpady je dusicnany zasolene zdivo zemedelskych objektu (staje), a jimi kontaminovana puda v dusledku pouzfvanf strojenych hnojiv na pollch. Chlorid sodny (kuchynska sui) se na uzeml CR prakticky nevyskytuje a pffciny jeho V}lskytu v zeminach a v zakladove pude staveb spoclvajl predevsfm v jeho pouzfvanf jako tavidlo snehu a ledu a v dusledku skladovanl soli v objektech (napr. historicke sol nice). Slrany byYajf v podzemnlch vodach obsa2eny casto az v extremnfch mnozstvfch (4000 mg/1 a vfce). Podzemnf a nadzemnf konstrukce staveb jsou ale hlavne ovlivnovany slouceninami sfry ze zdroje jineho, kterYm jsou kysele srazkove vody. Tyto vody prosakujf do zemin a do podzakladf staveb (kde se podle podmfnek mohou kumulovat a v ruznych urovnfch vytvaret docasne i trvalejsf vodnl horizonty) a kde dochazl k jejich reakci (neutralizaci) s vapenitymi slozkami horn in a zemin. Tfm dochazf ke vzniku sfranu vapenateho, kterY ve forme vodneho roztoku pak procesem kapilarnfho vzlfnanf pronika do zdiva. Koncentrace slranu ve vzllnajfcf vode neb"Yva ale, na rozdfl od vod podzemnlch, prflis vysoka. Dalsf pffcinou vzniku stejneho sfranu ve zdivu je po fasadach budov stekajlcf, pod povrch vsakujlcf a na pffzemnl casti stavby od dlazby a terenu odstrikujfcf kysela srazkova voda. Srazkova voda pak v omftkach a ve zdivu atakuje pomerne nerozpustne vapnite pojivo (uhlioitan vapenaty) a premenuje ho na pomerne rozpustny slran vapenazy. S vapnem z pojiv malt, omltek a stavebnlch prvku (hlavne pffrodnfho kamene) mohou reagovat i ve vlhkem zdivu obsazene dusicnany. Konecnym produktem teto reakce je pak vznik ,sanitru" (smes dusicnanu amonneho a vapna) a projevem V}lskytu teto soli muze bYt ,vyboulenl" omftek a V}lkvety ve forme vaty.
23
4.4.2
Metody odsolovani zdiva
Moznosti odsolenl zdiva, pricemz za odsolenf se v beznych podmfnkach staveb povazuje jen yYrazne snfzenf obsahu solf v konstrukci, spocfvajf v pouzitf techto stavebnfch a sanacnfch zasahu: a) ocistenf zdiva a proskrabanf spar do urcite hloubky pod jeho povrch, b) imobilizace a pasivace solf na povrchu zdiva a tesne pod nfm, c) aplikace metody "falesneho lfce'., d) provedenf omftkoveho systemu sanacnfch vlastnostf, e) aplikace specialnfch zpusobu aktivnf elektroosm6zy. Komentai k bodu Metody odso/ovani zdiva
z uvad{mych metod odso/ovanf jsou pro sanacnf praxi z technickeho i pracovnfho hlediska nejvhodnejsf zpusoby proskrabanf spar a provadenf sanacnfch omftkovtjch systemu. V pffpade omftkovtjch systemu se oba zpusoby pouiijf ve vzajemne kombinaci, nebof do potfebne hloubky proskrabat spary musf omftanf zdiva vidy pfedchazet. Jedna-li se o reine zdivo z cihel nebo z pffrodnfho kamene, pak se proskrabane spary nasledne vyplnf specialnf sparovacf maltou rovnei sanacnfch vlastnostf.
5
Pruzkumy staveb pro sanace vlhkeho zdiva
Pruzkumy staveb jsou technickym podkladem pro navrh komrlexnfho sanacnfho zasahu na objektu
5.1
Druhy pruzkumu
Pruzkum staveb obsahuje: a) posouzenf technickeho stavu konstrukcf objektu z hlediska mechanicke odolnosti a stability cele stavby nebo tech jejich castf, na kterYch se sanace vlhkeho zdiva provadf; b) pruzkum podzemnfho a nadzemnfho zdiva objektu na vlhkost ana druhy a obsahy soli tvorfcfch yYkvety; c) chemickou analyzu eventuelne trvale ci obcasne se vyskytujfcf podzemnf vody, ktera je v kontaktu se zaklady stavby; d) posouzenf inzenyrskogeologickych a hydrogeologickych pomeru objektu a jeho blfzkeho okolf a posouzenf zakladOyYCh pomeru stavby ve vztahu k uvazovanemu sanacnfmu zasahu. Soucastf vlhkostnfho pruzkumu staveb je casto i merenf relativnf vlhkosti vzduchu v mfstnostech a prostorach objektu a merenf povrchove teploty suterennfch a nadzemnfch zdf. Tato merenf se provadejf pro rozhodnutf o ochrane zdiva proti vode kondenzovane (vetranf a vytapenf objektu, dodatecna tepelna izolace sten).
24
5.2
Pruzkum vlhkosti zdiva
Vlhkostnf pruzkum se provadf destruktivnfm nebo nedestruktivnfm zpusobem.
5.2.1
Pruzkum destruktivnl
Pri destruktivnfm pruzkumu se ze zdiva v ruznych mfstech, v ruznych vYSkach a ze strany vnejsfch i vnitrnfch povrchu nadzemnfch a podzemnfch sten odebfrajf z hloubek 100 mm az 150 mm pod povrchem vzorky stavebnfch materialu (cihly, prfrodnf kamen, zdicf malta, popr. beton a smesne vzorky techto stavebnfch materialu); vzorky se z konstrukcf odebfrajf za pouzitf elektrickeho vrtacfho kladiva a sekace; pro zjistenf rozlozenf vlhkosti a jejf maximalnf vYSky ve zdivu nad terenem a podlahou se vzorky zpravidla odebfrajf ve svislych profilech ve zvolenych vYSkach nad sebou. Pro posuzovanf vlhkosti zdiva ve zvolene hloubce pod jeho povrchem se z teto urovne odebfrajf jen stejne druhy materialu (malta pro zdenf, prvky zdiva, smesne vzorky techto materialu).
z vnitrnfch
a z vnejsfch omftek se vzorky na obsahy vlhkosti (a take pro zjistenf obsahu solf tvorfcfch vYkvety) odebfrajf hlavne pro informaci o druzfch a vlastnostech pouzitych malt.
Vlhkost v odebranych vzorcfch materialu se zjisfuje laboratorne hmotnostnf metodou, tj. vazenfm tychz vlhkych a tychz vysusenych vzorku; dostatecne presna je i destruktivnf metoda karbidova, ktera umoznuje operativnf zjisfovanf obsahu vlhkosti v odebranych vzorcfch zdiva prfmo na stavbe.
5.2.2
Pruzkum nedestruktivnl
Nedestruktivnf pruzkum vlhkosti zdiva, ale hlavne omftek a betonovYch mazanin a poteru se provadf za pouzitf elektrickych meffcfch prfstroju; prednostne se pritom pouzijf pffstroje na principu merenf elektricke kapacity (zjistene vYSiedky nejsou ovlivnovany vodivYmi elektrolyty ve zdivu); nakladnejsfmi zpusoby zjiSfovanf rozsahu a mfry vlhkosti zdf jsou metody radiometricke, neutronograficke a za pouzitf termovize. POZNAMKA: Pfi pouifvanf nedestruktivnfch meffcfch metod je tfeba zfskane ll'jsledky porovnavat s obsahy vlhkosti zjistenymi hmotnostnf analyzou odebranych kontrolnfch vzorku zdiva; vysledky musf byt reprodukovatelne a pouiite pffstroje musf splnovat metrologicke pfedpisy.
5.2.3
Mlsta odberu vzorku
Mfsta odberu vzorku ze zdiva a svisle profily na zkusebnfch plochach se umfsfujf do tech mfst staveb, kde jsou projevy vlhnutf bud zretelne (rozrusene a vlhke omftky se snfzenou pffdrznostf k podkladu, znaky tvorby vYkvetu solf, jako jsou povrchove
25
vYkvety, barevne mapy a skvrny na omftkach a na zdivu, nebo znaky rustu mikroorganizmu, jako jsou rasy, mechy, plfsne aj.), nebo do tech mfst konstrukcf, ktera jsou z hlediska vlhkostnfho namahanf typicka.
5.3
Pruzkum salinity zdiva
Pruzkum zdiva pro zjistenf druhu a mnozstvf solf tvorfcfch vYkvety (predevsfm sfrany, chloridy a dusicnany) se provadf destruktivnfm zpusobem odberem vzorku zdicf malty i zdicfch prvku z ruznych mfst a hloubek pod povrchem konstrukce (prednostne se odebfrajf vzorky zdfcf malty z loznych a stycnych spar a z hloubky do 20 mm pod povrchem zdO; vzorky se zpravidla odebfrajf ve svislem profilu nad sebou; jejich pocet byYa pritom nizsf, nez je tomu v prfpade vzorku odebfranych na obsahy vlhkosti (nejmene by se ale mely nad sebou odebrat alespon dva vzorky); profily pro odber vzorku se zpravidla umfstujf hlavne do tech mfst stan, kde se odebfrajf vzorky na obsahy vlhkosti a do mfst se zretelnymi vYSkyty vYkvetu solf; vzorky pro analyzu solf je mozno pouzft i pro stanovenf pH faktoru jejich vodneho vYIUhU. Pro objektivnf analyzu se pouzfvajf metody hmotnostnf, titracnf (argentometrie, merkurimetrie nebo metoda elektrochemicka za pouzitf iontove selektivnf elektrody), iontova chromatografie a spektrometrie. Pokud je zdivo zasoleno zpusobem, ze se na jeho povrchu vyskytujf take souvisle povrchove vYkvety, provadf se jeste analyza pevnych solf a popr. i jejich informativnf mineralogicke hodnocenf. POZNAMKA: Laboratornf stanovenf .obsahu solf ve vzorcfch malty pro zd{mf a stavebnfch prvku se provadf podle souvisfcfch CSN. 5.4
lnzenyrskogeologiclcy a hydrogeologicky pruzkum
Dalsf informacf, ktera je pro doporucenf zpusobu vlhkostnf sanace objektu nezbytna, je alespon informativnf zjistenf inzenyrskogeologickych a hydrogeologickych pomeru zajmoveho uzemf; prfslusne udaje se zpravidla shromazdujf z geologickych map, z prfpadnych drfvejsfch pruzkumu zakladove pudy nebo provedenfm kopanych sond podel zdf stavby az pod zakladovou sparu. Komentai k bodu 5.4 Tento pruzkum b'fva velmi casta hlavnfm podkladem pro rozhodnutf, zda na objektu je z hlediska jeho vlhkostnf sanace nutny razantnf stavebnf zasah do konstrukcf, jako jsou metody mechanicke a injektainf, ci zda je objekt moino sanovat systemem, kterj tyto metod vzduchoizolacnfch, technologie nezahrnuje (napf. kombinace elektrofyzikalnfch, omftkoll'jch systemu a dalsfch nepffmych a doplnkoll'jch zpusobu sanace vlhkeho zdiva). Prvofadym ukolem pruzkumu je zjistit eventualnf V'jskyt hladiny podzemnf vody pod terenem a pod zaklady stavby a posoudit zakladovou pudu objektu co do druhu a propustnosti pro vodu.
26
5.5
Specialnl druhy pruzkumu
Pro doporucenf aplikace elektroosmoticke metody je treba rozsah pruzkumu podle 5.2, 5.3 a 5.4 jeste rozsfrit o pruzkum, ktery je pro jejf realizaci nezbytny; jde zejmena o merenf elektrickeho potencialu ve zdivu a v zeminach, zjisfovanf elektrolyticke vodivosti zdiva, kyselosti zdiva, charakteru zemin a zakladovYch pud aj. Mezi specialnf druhy pruzkumu patrf rovnez analyza vody, ktera je v kontaktu se stavebnf konstrukcf a zjistovanf vYSkytu a druhu hub, plfsnf a mikroorganizmu na povrchu ave strukture zdiva.
5.6
Rozsah provadenl pruzkumu
Uvadene druhy pruzkumu nadzemnfch a podzemnfch konstrukcf a podzakladf se na kazdem objektu realizujf v rozsahu umoznujfcfm objektivnf doporucenf technicky a ekonomicky nejvhodnejsfho zpusobu sanace; v prfpade pamatkovYch objektu je pritom treba respektovat ustanovenf zakona o kulturnfch pamatkach.
5. 7
Protokol o pruzkumu
Vysledky pruzkumu podle 5.2 az 5.4, popr. 5.5 se zpracujf formou protokolu, jehoz obsahem jsou zejmena: a) poznatky z mfstnfho setrenf technickeho a vlhkostnfho stavu konstrukcf; b) fotodokumentace zjisteneho technickeho a vlhkostnfho stavu zdiva (provadf se v prfpade vYZnamnych a velkych objektu a v prfpade silne poskozeneho zdiva); c) popis provedenych pruzkumu a dokumentace mfst odberu vzorku zdiva a mfst provedenych geologickych sond v planech objektu (pudorysy, rezy, pohledy); d) vYSiedky pruzkumu zakladove pudy nebo hodnocenf inzenyrskogeologickych a hydrogeologickych pomeru blfzkeho okolf stavby; e) hodnocenf laboratornf analyzy odebranych vzorku zdiva na vlhkost ana salinitu; f) formulace prfcin a zpusobu vlhnutf a zasolenf konstrukcf objektu; g) doporucenf zpusobu a rozsahu vlhkostnf sanace objektu, vcetne potrebneho zakreslenf do planu prfslusneho podlazf budov (pudorysy, rezy); h) zakladnf technicke charakteristiky doporucovanych druhu sanacnfch konstrukcf, technologif a materialu i zpusob jejich aplikace (vcetne vYkresovYch schemat).
6
Projekt sanace vlhkeho zdiva
6.1 Projekt sanace je soucastf dokumentace pro provadenf rekonstrukce a opravy stavby. Zpracovava se: a) samostatne; b) jako soucast projektu rekonstrukce cele stavby. 6.2 Projekt vychazf z protokolu o pruzkumu; jeho obsah je zavisly na velikosti a slozitosti objektu; musf obsahovat zduvodnenf zvolenych metod dodatecne hydroizolace a vysusovanf zdiva stavby. Soucastf projektu jsou i navrhove pozadavky na vnitrnf prostredf a vymezenf zpusobu vyuzitf prostor po provedenf sanace.
27
6.3
Kazdy projekt obsahuje:
a) technickou zpravu jednoznacne urcujfd pozadavky na jakost a charakteristicke vlastnosti sanovanych a navazujfdch konstrukcf stavby i pozadavky na souvisejfd upravy navrhovane v ramci dalsfch profesf; technicka zprava obsahuje take protokol o pruzkumu; b) v}ikresy znazornujfd sanovane stavebnf konstrukce v merftku zpravidla 1 s detaily ve vhodnem mefftku s textov}lmi vysvetlivkami a popisy.
7
50
Kontrola jakosti a ucinnosti provedenych sanacnich praci
7.1 Kontrola jakosti a ucinnosti provedenych sanacnfch pracf se provadf v pffpadech oduvodnenych pochybnostf o funkci provedenych sanacnfch opatrenf ze strany zadavatele pracf nebo uzivatele objektu v dobe do skoncenf zarucnf doby na provedene sanace, pffp. v termfnech dohodnutych mezi zhotovitelem a stavebnfkem ve smlouve o dflo (zpravidla ale ne drfve nez po roce od ukoncenf sanace). Kontrola se provadf: a) vizualnfm posouzenfm b) odberem a analyzou vzorku zdiva a omftek. POZNAMKA: Soucasti kontroly jakosti je i doloieni garance kvality a certifikace pouiit}lch ll'jrobku a prokazani odbornosti zhotovitelu sanacnich pracf. 7.2 Kvalita a ucinnost realizovaneho sanacnfho systemu hodnocena objektivnfm posouzenfm mfry vysusenf zdiva je dana jednak absencf vizualnfch poruch na plochach sten (hlavne na omftkach), jednak vyraznym zlepsenfm mikroklimatu mfstnostf a prostor, pokud tyto nejsou ovlivnovany jinymi negativnfmi vlivy. 7.3 Pri kontrole jakosti a ucinnosti sanacnfch pracf odberem vzorku zdiva a omftek a jejich hodnocenfm na hmotnostnf obsahy vlhkosti a na druhy a mnozstvf solf tvoffcfch v}ikvety se vzorky odebfrajf zpusobem ad body 5.2, 5.3. V pffpade omftek se vzorky vysekavajf z cele tlouSfky omftky; analyza vzorku se provadf v laboratori; v pffpade odberu vzorku pro stanovenf obsahu vlhkosti lze pouzft pffstrojoveho vybavenf pouzitelneho pffmo na stavbe. 7.4 Podle druhu pouzite sanacnf metody se vzorky zdiva odebfrajf a pffslusna merenf provadejf v techto castech zdiva: a) v pffpade sanacnfho systemu obsahujfdho dodatecne vytvorene pncne hydroizolace ve zdivu (vkladane, zatloukane, infuznf a injektaznf clony) v urovnfch nad hydroizolacf, popr. i pod hydroizolacf. b) v pffpade sanacnfch systemu bez pffcne hydroizolace se vzorky ze zdiva odebfrajf a merenf provadejf ve svislem profilu v urcitych v}lskach nad sebou od podlahy
28
mfstnostf az do kleneb a stropu, U nadzemnfch castf obvodOvYCh stem ve vnejsfm prostredf od povrchu terenu (dlazby chodnfku a dvorku) do vY8ky alespon 2m az 2,5 m. POZNAMKA: od pffcnymi hydroizolacemi se doporucuje provest kontrolu, zda nove vlhkostnf a bioticke pomery nesniiujf unosnost zdiva.
7.5 Stupen ucinnosti sanace W se zjisfuje na zaklade merenf obsahu vlhkosti ve zdivu. Porovnava se existujfcf vlhkost s vlhkostf vYChozf. Vyjadruje se vztahem
W
kde
=
(F1 -A) - (F2 -A) (F 1 -A)
x 100 (%)
F1 je hmotnostnf obsah vlhkosti ve zdivu pred provadenfm sanace; F2 hmotnostnf obsah vlhkosti zdiva ve zvolene dobe po skoncenf sanace; A rovnovazna vlhkost zemnf vlhkostf nenamahaneho zdiva v teplotnfch a vlhkostnfch podmfnkach cca 5 ac a 85 % relativnf vlhkosti okolnfho prostredf; pro starsf a v predchozfm obdobf nikoli nadmerne zasolene cihelne zdivo se uvazuje A = 3 % hmotnostnf
Stupen ucinnosti sanace W by po dvou letech nemel bYt nizsf nez 50 %.
7.6 Pro posouzenf vlastnostf sanacnfch omftek se krome vlhkostnf analyzy provedou i laboratornf rozbory na obsahy sfranu, chloridu a dusicnanu, popr. i na jejich strukturalnf charakteristiky, zejmena na obsah p6ru. POZNAMKA: Vysusovanf vlhkeho zdiva na kaidem objektu je i pfi vytvofenf tech nejucinnejsfch sanacnfch systemu a opatfenf procesem dlouhodobym. K vyschnutf konstrukcf na ustaleny obsah vlhkosti zabudovanych zdicfch prvku i malty dojde v zavislosti na jejich tlouSfce, na druhu zdiva, na ll'jsi puvodnf vlhkosti a mffe zasolenf v zavislosti na vyuifvanf sanovanych mfstnostf a prostor a na zpusobu a intenzite jejich vytapenf a vetranf zpravidla ne dffve nei za dobu nekolika Jet.
7. 7 Dlouhodobou ucinnost sanacnfch systemu je mozno zarucit jen za tech podmfnek, nejsou-li po jejich provedenf podzemnf a nadzemnf konstrukce namahany vodou z jinych zdroju nez pffrodnfch; stresnf krytina objektu i zlaby musf bYt v dobrem technickem stavu, nesmf dochazet k unikum srazkove vody z deSfovych odpadu na povrch terenu i do podzakladf a voda stekajfcf po povrchu terenu musf bYt odvadena od pat zdf. Dale nesmf dochazet k unikum desfove a biologicky znecistene vody z kanalizace, z pffpojek a odpadu uvnitr objektu a k uniku vody z instalacf vodovodu; sanovane podzemnf a nadzemnf mfstnosti musf bYt dostatecne vetrany prirozenym nebo nucenym zpusobem.
29 il
8
Podminky pro uzivani sanacniho systemu
8.1 Uzivatele objektu musf bYt po sanaci vlhkeho zdiva prokazatelne seznameni se zakazem jakehokoli svevolneho zasahu do sanacnfho systemu. 8.2 Na objektech a v jejich blfzkem okolf nesmf bYt provadeny takove stavebnf a jine prace, ktere by nepffznive ovlivnily puvodnf vlhkostnf podmfnky zdiva a zakladove pudy. 8.3 Osetfovanf a udrzbu sanacnfch systemu (mfstnf opravy z duvodu mechanickeho poskozenf, obnova povrchov}lch uprav zdiva a omftek omytfm a natery aj.) je tfeba provadet pravidelne, alespon v intervalu 5- 1o roku. ,
9
,
v
,
0
0
TECHNICKV NESPRAVNE REALIZACE SANACNICH ZPUSOBU, JEJICH PRICINY A VZNIKLE VADY A PORUCHY
Zamerem teto stati je upozornit na nektere v sanacnf praxi nejcasteji se vyskytujfcf vady a poruchy na stavbach a jejich konstrukcfch, ktere vznikly v dusledku technicky nespravnych pffstupu k navrhovanf a provadenf sanace vlhkeho zdiva. Pozornost je pfitom zamefena na hlavnf pffme metody sanace a z metod ostatnfch take na sanacnf omftkove systemy a naterove upravy fasad.
9.1
Mechanicke zpusoby vytvareni pricne hydroizolace ve zdivu
9.1.1
Vkladane hydroizolace do zdiva
Jedna se 0 hydroizolace s absolutnfmi vodotesnymi ucinky, jejichz trvanlivost je v pffpade pouzitf technicky vhodnych druhu izolacnfch materialu az srovnatelna s celkovou trvanlivostf stavby. Z tohoto pohledu je mozno pfedpokladat, ze pfi jejich vytvafenf technicky spravnym zpusobem a pfi dokonalem napojenf na souvisejfcf hydroizolace sten a podlah objektu by k jejich poskozenf a ke snfzenf jejich hydroizolacnf funkce dojft nemelo. Zkusenosti z praxe ale ukazujf, ze v fade pffpadu k technicky spravnym aplikacfm tohoto zpusobu nedojde a ze se pfedpokladaneho v}lsledku nedosahne. K tomuto stavu dochazf hlavne pfi aplikaci rucnfho zpusobu, kdy profezavanf nebo probouravanf zdiva casta provadejf osoby pro tyto prace nekvalifikovane. Pri rucnim i strojnim zpusobu vytvareni vkladane hydroizolace ve zdivu, tj. pfi jeho profezavanf zubov}lmi, fetezov}lmi, lanov}lmi a stenov}lmi pilami, nebo pfi jeho probouravanf a vrtanf otvoru, dochazi nekdy k temto nespravnym pracovnim postupum a vadam: - Pricne hydroizolace se velmi casto provadeji pouze ve zdech obvodoyYch. I kdyz tyto zdi jsou ve vetsine pffpadu daleko vfce namahany vodou a vlhkostf nez zdi vnitfnf (hlavne steny spodnf stavby), je v fade pffpadu, ktere se objektivne zjistf provedenfm pffslusnych druhu pruzkumu, nutne profezavat a od podlah izolovat i nosne zdi uvnitf budov a nekdy i vyzdene pffcky.
30
- Pro zajistiml zdl proti sedanl vykllnovanlm spary se velmi casto pouzijl mlsto specialne tvarovanych a rozmerove vhodnych plastov}lch ci kovov}lch kllnu ruzne druhy jinych materialu, jako napr. pioche kameny, keramicke strepy a klfny z nevhodnych druhu dreva. - Proflznuta spara ve zdivu je provedena ve funkcne nevhodnych v}lskach nad terenem nebo nad podlahou (zpravidla se jedmi o yYsky vetsf, coz byYa pracovne snadnejsO. Jako hydroizolace se do spary vkladajl folie a pasy z ,mekkych" plastu (polyetylenove ci polypropylenove baze), ktere jsou navlc pro napojenl na izolace asfaltove v podlahach a na stenach technicky nevhodne. - Hydroizolace provedene v ruznych v}lskov}lch urovnlch zdiva neb}lvajl mezi sebou propojeny (prorfznutfm a hydroizolacf ve svislem smeru, chemickou hydroizolacnf clonou apod.). - Prorlznute zdivo se po vlozenl hydroizolace pouze vykllnuje a lozna spara se ani injektazl ani rucnlm zpusobem jiz maltou neutesnuje.
- v rade pflpadu se absolutnl ucinnost prlcne hydroizolace ve zdivu z hlediska celkove vlhkostnl sanace daneho objektu precenuje a izolace ve zdivu nekdy nenl dokonale napojena na souvisejlcl hydroizolace sten a podlah objektu. Prace nejsou dokonceny. 9.1.2
Zarazene (zatloukane) plechy z korozivzdorne oceli do cihelneho zdiva
Tyto prfcne hydroizolace provadejf (stejne tak, jako je tomu pri strojnfm vytvarenf izolacf vkladanych) pouze podniky a firmy, ktere jsou pro tyto prace po strance technickeho zarfzenf, materialu i odborne kvalifikace potrebne vybaveny. Na rozdfl od technologie vkladanf pri tomto zpusobu k zavadam na hydroizolaci prakticky nedochazf a pozornost je treba venovat hlavne jejfmu napojenf na konstrukce a izolace prflehajfcf ana celkovY sanacnf zasah na objektu.
9.2
Chemicke hydroizolace - metody injektaznl
Zpusob vytvarenf chemickych hydroizolacnfch cion ve zdivu je u nas uplatnovan jiz dlouho. Velmi progresivnf rozvoj teto metody co do druhu injektaznfch materialu a zpusobu injektaze (infuznf, tlakova) je spojen zejmena s 80. lety minuleho stoletf a prakticky trva dodnes. Presto pri pouzfvanf tohoto zpusobu, navzdory velikemu mnozstvf zkusenostf, ktere byly dosud z jeho aplikacf zfskany, dochazf u nas stale jests k cele rade technicky nespravnych a ekonomicky neumerne nakladnych realizacf. Hlavnf prfcinou tohoto stavu je, ze se pri provadenf injektaze (hlavne zpusobem beztlakove infuze) velmi casta postupuje rutinne, prakticky bez ohledu na druh napoustene stavebnf konstrukce, na jejf technicky stav, na stupen vlhkosti a zasolenf zdiva, na druh a vlastnosti pouzfvaneho injektaznfho prostredku, na system a geometrii vrtu ve zdivu i bez ohledu na dalsf podmfnky stavby a jejfho okolf.
31
K technicky nespravnym realizaclm injektaznl technologie, hlavne zpusobu infuznlho, jejichz dusledkem je jen omezena nebo zcela nedostatecna ucinnost ve zdivu vytvorene chemicke hydroizolacnl clony vuci zemnl vlhkosti, dochazi prevazne z dale uvedenych duvodu a prlcin. 9.2.1
Provadeni injektaze, pouzite materialy, pracovni postupy
- Nedostatecne nebo spatne provedeny (velmi casto i vubec chybejfcQ pruzkum a nasledne i projekt. Vysledkem je technicky nespnivne zvoleny zpusob injektaze, ktery nerespektuje dane vlhkostnf a inzenyrskogeologicke pomery stavby a jejfho okolf. - Aplikace zpusobu (hlavne infuznlho) v podmlnkach zdiva namahaneho prosakujici vodou nebo vodou pusobici hydrostatick}lm tlakem. - Pouzitl technicky nevhodnych druhu injektaznich prostredku a nevhodnych zpusobu jejich aplikace ve vztahu k druhu, technickemu stavu, stupni vlhkosti, zasoleni a materialov}lm strukturam napousteneho zdiva. - Nektere injektazni prostredky jsou pripravovany nebo upravovany az pred aplikacl primo na stavbe (pridavanf modifikacnfch pffsad, redenf, smesovanf jednotlivych komponentu). Tyto prace jsou nekdy provadeny bez potrebneho hmotnostniho nebo objemoveho odmerovanl a casto i neodborne. - Pro aplikace jsou nekdy pouzlvany prostredky, u kter}lch doslo skladovanlm za nevhodnych podmlnek ke snizeni kvality (napr. dlouhodobe skladovanf v zime v netemperovanych prostorach). Toto se tyka zejmena vodnych roztoku a disperzf. - Nektere firmy jsou specializovany pouze na urcite druhy injektaznfch materialu a jen na jeden (a stale stejny) zpusob jejich pouzitf. 9.2.2
lnjektazni vrty ve zdivu
- Vrty ve zdivu jsou nekdy provedeny v takov}lch v}lskov}lch urovnlch nad terenem nebo nad podlahou mlstnostl, ze injektaz uspesna bYt nemuze. Jde napr. o vrty v obvodov}lch zdech suterenu nad podlahou, jejichz protejsl povrch je v plosnem kontaktu se zemnlm telesem a neni na nem provedena hydroizolace nebo neni od prilehajici zeminy oddelen vzduchovou dutinou. - Vrty ve zdivu jsou provedeny v ruznych (a velmi casto technicky nevhodnych) vzdalenostech vedle sebe ci nad sebou. - Vrty ve zdivu nemaji stejny sklon a stejnou delku. - NebyYa dodrzena stejna vzdalenost vrtu mezi sebou v ustf vrtu a na strane protejsfho povrchu zdi v rozsahu tolerance nejyYse + 20 mm (hlavne pri jejich provadenf rucne). - Neprovadi se kontroly pri napousteni vrtu metodou infuze (pri tlakove injektazi byYa tento proces Ffzen elektronicky). Vzdy je nutne dbat na to, aby material pri injektazi (zejmena tlakove) neunikal do obklopujlclho prostredi nebo do zeminy. Proto musf bYt injektaznf otvor pro zavadenf prostredku dokonale utesnen a dostatecne tesne musf bYt i spary ve zdivu na obou stranach konstrukce. Protilehly povrch zdf musf bYt z tohoto duvodu i pracovne pffstupny. Toto se tyka zejmena podzemnfch sten, kdy je injektaz provadena z vnitrnfho prostredf objektu a protilehla strana zdi je v plosnem kontaktu se zemnfm telesem.
32
9.2.3
Provadeni
- Technicky nespravne provadenf injektaze. - Nedostatecna ci zcela chybejici plosna spojitost chemicke clony v ruznych castech zdiva a jejf spatne ci opet chybejfci napojenf na hydroizolace prilehajfcich sten a podlah objektu. - K provadenf a k injektazi vrtu ve zdivu se jeste obecne uvadf, ze ne vzdy se pri nich zajistuje potrebny odborny dozor a velmi casto se ani nedokumentujf jednotlive pracovnf operace. 9.3
Metoda aktivni elektroosm6zy
Metodu AEO na objektech v praxi navrhujf a provadejf yYhradne na tyto prace specializovane firmy a vzdy jen na zaklade potrebnych pruzkumu. K vadam na AEO systemech po strance realizace dochazf dnes spfse jen vyjimecne. Jejich ucinnost byva negativne ovlivnovana hlavne neprfzniyYmi elektroosmotickymi pomery ve zdivu, v zakladoyYch pudach staveb a ruznymi stavebnfmi zasahy v okolf budov. technickych a pracovnfch prfstupu pri navrhovanf a vytvarenf AEO instalacf, ktere nejsou k prospechu veci, je mozno uvest zejmena: - Umisiovani elektrod v prilis velkych vzdalenostech od sebe. Tfm se zvysuje elektricky odpor a dochazf ke snfzenf ucinnosti, nebo az k uplnemu prerusenf funkce systemu. - lnstalace systemu v podminkach velmi silne vlhkych a zasolenych zdi, jako je tomu casto u podzemnich obvodoyYch sten budov. Hmotnostnf obsahy vlhkosti tohoto zdiva bYvajf casto vetsf nez 15 % a velmi vysoke bYva mnohdy rovnez jeho zasolenf (hlavne chloridy a dusicnany). Pro aplikace metody v suterenech a ve sklepfch budov se proto nekdy za limitujfcf podmfnku co do jejf pouzitelnosti povazuje vlhkost zdiva 12 % hmotnostnfch. - lnstalace systemu v podminkach objektu zamokrovanych a zvlhcovanych silne mineralizovanou vodou (vody raselinove, lazenske aj.).
z
9.4
Vzduchoizolacni systemy
Ke snfzenf, nebo nekdy az k prerusenf funkce vetranych vzduchoizolacnfch systemu na objektech dochazf zejmena z techto prfcin: a) Technicky nespravne konstrukcnf resenf systemu pro existujfcf podmfnky stavby. b) Technicky nespravne provedenf systemu v danych podmfnkach stavby. c) Poskozenf systemu v prubehu jeho provadenf nebo behem jeho vyuzfvanf (mechanicky, stavebnf zasady). Uvadene prfciny se tykajf predevsfm vetranf zajisfovaneho prirozenym zpusobem. K zavaznejsfm zavadam pri navrhu a provozovanf systemu s nucenym obehem vzduchu (pokud jsou tyto ovsem prubezne sledovany a serizovany) dochazf v prfpadech jejich aplikacf pro potreby sanace vlhkeho zdiva jen ojedinele. Poskozenf vzduchoizolacnfho systemu je v zavislosti na jeho druhu a pouzitych materialech ci prefabrikatech a podle mfsta provedenf na objektu (ruby nebo lfce obvodovych sten, vnitrnf steny a podlahy, casti budovy pod nebo nad terenem) bud' zjevne, nebo skryte. V obou prfpadech poskozenf vzdy ale dojde k neprfznivemu ovlivnenf jeho vetracf funkce.
33
.ll
K poskozenf zjevnym dochazf hlavne na predstenach uvnitr budov, na zdech nadzemnfch, ve stolach a v anglickych dvorcfch, ke skrytym pak v prfpade mezer a dutin podel zdi pod terenem a pod podlahou, ktere jsou ruznymi stavebnfmi upravami, zemnfmi zasypy nebo dlazbou zakryty. 9.4.1
Vetrane predsteny podel obvodoV}fch sten budov pod terenem
K nejcastejsfm zavadam pri zrizovanf predsten podel zdf pod terenem dochazf z techto prfcin: - z povrchu vetraneho zdiva nejsou dokonale odstraneny vsechny drivejsi hydroizolace, omitky, mitery ave zdivu nejsou do dostatecne hloubky (dane statikou zdiva) pro zvetseni odparovaci plochy proskrabany spary. Za techto podmfnek vzdy existuje moznost, ze po urcite dobe dojde k castecnemu nebo i k uplnemu vyplnenf mezery zbytky malty a jinych materialu. Do mezery zateka srazkova voda nedostatecne utesnenym stykem mezi predstenou a zdi pod povrchem terenu nebo pod chodnikem nebo v dusledku nedostatecneho spadu dlazby ci terenu od obvodoveho zdiva. U predsten podel zdi a objektu orientovanych ke svahu muze nasledkem event. pohybu zemniho telesa dojit k jejich zborceni nebo pritlaceni ke zdivu. Vetrane mezery podel sten maji velkou delku (udava se, ze by delka ka:Zdeho takto vytvoreneho vzduchoizolacnfho systemu nemela bYt vetsf nez cca 15 m) a maly rozdil V}fsek mezi nasavacimi a V}fdusnymi otvory (mel by bYt alespon 3m). Dno dutiny neni uzpusobeno pro odvod do ni z ruznych pricin zatekajici srazkove nebo podzemni vody (napr. chybf drenaznf system pod jejfm dnem). 9.4.2
Vetrane stoly podel obvodoV}fch sten budov pod terenem
Prakticky jedinou moznostf poskozenf stoly je, kdyz z ruznych pnc1n dojde k poskozenf hydroizolace, propadnutf jejfho stropu nebo ke zborcenf sten. K temto prfpadum ale dochazf jen v"Yjimecne (napr. vlivem stavebnfch aktivit v okolf stavby). 9.4.3
Celoplosne vetrane podlahy a kanalky podel sten pod podlahou
Pri zrizovanf vetracfch mezer a kanalku pod podlahou muze nekdy mfstne dochazet k poklesu podlahy (napr. z duvodu nedostatecne zhutnene vrstvy podkladnfho sterku). Tyto poruchy byvajf vsak jen ojedinele, stejne tak je tomu i v prfpade kanalku, ktere se vetsinou provadejf prorfznutfm podlahove konstrukce jiz existujfcf. 9.4.4
Vetrane predsteny podel vnitrnich povrchu podzemnich i nadzemnich sten budov
Vnitrnf predsteny se vytvarejf z dutych cihel, z prfckovek, ze sadrokartonov"Ych desek a z ruznych prefabrikatu, v soucasne dobe ale take velmi casto z tuhych profilovanych plastu. K vadam dochazi hlavne pri pouziti profilovanych plastu. Prfciny spocfvajf v tom, ze pouzity druh profilovane folie mfva velmi nfzkou vysku separacnfho nopu, tzv. bradavky, ktera b"Yva zpravidla 8 - 12 mm. Nekdy se take pouzfvajf folie s nopy o v"Ysce 20 mm, ktere ale neb"Yvajf na svem povrchu opatreny syntetickou tkaninou
34
pro misledne nanesenf slabe vrstvy omftky. Na zdivu s nerovnym povrchem (jako napr. zdivo smfsene) je casto velmi obtfzne pomocf hmozdinek upevnit f61ii tak, aby jejf povrch byl plosne rovinny a umoznil omftnutf o prijatelne tlousfce vrstvy malty. Dalsfm problemem vyplyvajfcfm z nerovneho podkladu je uchycovanf ukoncovacfch list hlavne pod stropy a pod klenbami. Po upevnlml folie ke zdivu muze dochazet k jejlmu pnutl. Proto se doporucuje nasledne provedenou omltku ve svish!m smeru dilatovat. Tuto dilataci je treba provest zejmena v prfpade, kdy se folie upevnuje na zdivo ve vnejsfm prostredf. Zde dochazf k silnemu namahanf systemu ucinky kolfsajfcf teploty obklopujfdho vzduchu. Pokud po zrfzenf predsteny nedojde v celych plochach zdiva ke vzniku prubezne, byt jen velmi tenke mezery, nelze i pri vytvorenf podmfnek pro jejf vetranf uvazovat, ze toto vetranf bude natolik intenzivnf, aby v prilehajfcf konstrukci doslo k vYraznejsfmu snfzenf jejf vlhkosti. Predstena bude v tomto prfpade plnit pouze funkci separacnf, tzn., ze povrch vlhkeho zdiva pouze zakrYva.
9.5
Sanacnl omltkove systemy
Na stavbach velmi casto dochazl k situaci, ze jiz za pomerne kratkou dobu po provedenl sanacnlho omltkoveho systemu dochazl k jeho poskozenl. K tomuto poskozenf vodou s obsahem vYkvetotvornych solf dochazf ve vsech castech staveb pod i nad terenem ave vnejsfm i vnitrnfm prostredf. Jde predevsfm o obvodove steny suterenu a sklepu a o operne zdi, jejichz ruby jsou v prfmem plosnem kontaktu se zemnfm telesem a nad terenem 0 prfzemnf (soklove) casti fasad, hlavne do ulic nad chodnfky.
9.5.1
Znaky poskozenl omltkoveho systemu
Poskozenl systemu vzdy signalizuje jeho nepostacujlcl (prlp. jiz vubec zadnou) sanacni funkci. Vizualne se projevuje vlasovymi a sirslmi trhlinkami a odlupovanlm vyhlazovacl (stukove) vrstvy s povrchoyYm naterem a yYskytem vlhkostnlch skvrn, map a casto i znaku tvorby pllsnl a yYkvetu soli v teto vrstve. Jadrove a podkladnl vrstvy systemu jsou vlhke, zasolene, ztracejl svoji soudrznost (droll se) a oddelujl se od podkladnlho zdiva. Povrch omftek ve vnejsfm prostredf nad chodnfky a terenem bYva krome znaku zavlhnutf a zasolenf jeste i silne "zaspinen" odstrikujfcf znecistenou srazkovou vodu. Zamokrena vnejsl omltka se .. v dusledku hlavne mrznutl vody ve strukture vlivem cyklickych plusoyYch a minusoyYch teplot v chladnych obdoblch roku do znacne yYsky prakticky cela rozrusl a brzy od zdiva odpadne (tento prfpad je pro omftky obecny a netyka se pouze malt sanacnfch).
9.5.2
Pflciny poskozenl sanacnlch omltkoyYch systemu
- Systemy byly provedeny v takoyYch podmlnkach vlhkostnlho namahanl zdiva a v takoyYch podmlnkach vnitrnlho prostredl staveb, ze jim mohou odolavat jen po urcitou (a nekdy jen velmi kratkou) dobu. Naprosto nespravne
35
-
-
-
-
-
-
a technicky nevhodne je jejich pouzitl na stimach, kterymi voda prosakuje nebo na ne pusobl hydrostatickym tlakem. Sanacnl omftkove systemy nebyly na objektu provedeny jako soucast komplexnfho systemu a staly se tak sanacnlm opatrenfm jedinym. Nebylo brano v uvahu, ze nebyly odstraneny nebo alespon omezeny zdroje vlhnutf nadzemnfch a podzemnfch konstrukcf (pokud tyto zdroje vubec byly pred provadenfm alespon nekter}lch druhu pruzkumu setreny) a nemusela ani bYt venovana pozornost zajistenf potrebnych podmfnek vnitrnfho prostredf po provedene sanaci. V techto prfpadech se jedna o typicky pffklad neodborneho prfstupu k otazkam sanace vlhkeho zdiva jako celku. Systemy byly sice provedeny jako soucast dalsfho sanacnlho opatrenf, toto opatrenl ale nemuselo bYt z hlediska komplexnlho sanacnfho zasahu uplne a expozice obklopujfclho, hlavne vnejsfho prostredf, se v prubehu urcite doby (a casta i pomerne kratke) projevila jako prflis silna. Napr. na sanacnfch omftkach ve sklepech se ,studenym" kamennym zdivem 0 velke tlousfce muze v podmfnkach nevetraneho a netemperovaneho prostredf dochazet na jejich povrchu ke kondenzaci vlhkosti. Systemy byly provedeny nespravnym zpusobem (nedodrzenf technologickych postupu) a na nedostatecne pripraveny a upraveny podklad. Jde napr. o spatne provedeny postrik nebo maltovY podhoz na povrch zdi a o nedodrzenf nutnych technologickych casu k proschnutf a k zatvrdnutf jednotliyYCh maltovych vrstev, o nedostatecnou tloustku techto vrstev a celeho systemu aj. Z povrchu zdiva jako podkladu pro provedenl omftkoveho systemu nebyla do potrebne v}lsky otlucena stara vlhka a zasolena omltka: jeho povrch nebyl dokonale ocisten a ve zdivu nebyly do mozne hloubky proskrabany spary. Objekt je (hlavne v mfstnostech a prostorach pod povrchem terenu) nedostatecne vetran, popr. nedostatecne vytapen nebo temperovan. Systemy byly provadeny pracovnfky takoyYch firem, ktere pro tyto cinnosti nemajf potrebne odborne znalosti a pracovnf zkusenosti. To se tyka i organizacf a osob zajistujfcf pffp. autorske a technicke dozory projektanta a stavebnfka (investors). Doslo ke snfzenf paropropustnosti systemu vlivem jeho povrchov}lch uprav nebo skladby vrstev a tfm ke snfzenf vysychanf omftek do obklopujlclho prostredf.
POZNAMKA: Ke sniieni propustnosti systemu pro vodni paru a plyny dochazi velmi casta z duvodu nevhodnych povrcholl'jch uprav (pouiitfm barev a hmot s pojivem, ktere tuto paropropustnost ll'jrazne omezujlj. Sniiena prodysnost systemu v dusledku techto uprav je sice z hlediska intenzity vetrani sanacnich omitek do obklopujiciho prostfedi jevem velmi nepffznill'jm, k daleko horsi situaci ale dojde, pokud se prostupu vodni pary omitkoll'jm souvrstvim temef zamezf. K tomu dojde napf. tehdy, kdyi je podhoz zdiva vytvafen z tluste vrstvy cementove malty nebo kdyi v omitkovem souvrstvi z ruznych duvodu dojde k zamene nektere ze sanacnich malt (vyrovnavacf, jadrova, stukova) za maltu, ktera tyto vlastnosti nema.
- Provedeny byly bezne druhy vnejsf ci vnitrnf omftky a ty byly deklarovany jako omftky sanacnlch vlastnostf. K temto prfpadum take dochazf.
36
9.6
Fasadnf barvy
Odolnost barevnych uprav fasad staveb vuci atmosfere je obecne urcovana druhy barev (hlavne druhem jejich pojiva), slozenlm barev a charakterem pusobldho vnejsfho prostredl. z prlrodnfch vlivu se jedna 0 srazkovou vodu (vetrem hnane deste, voda stekajld po fasade, po terenu a odstrikujld od jeho povrchu) o vodu podpovrchovou, o slunecnf zarenl Geho UV slozka) a o cyklickou teplotnf amplitudu vzduchu (dilatace a teplotnl soky povrchovych tenkovrswych uprav). Ucinek techto faktoru je pritom neustale negativne ovlivnovan obsahem agresivnlch plynu a pevnych castic vyskytujldch se v ovzdusl (oxidy slry, dusfku a uhlfku, poletavy prach a saze). Vyznamny vliv na trvanlivost nateru rna i kvalitc:t provedenych prad. Hlavni priciny poskozovanf fasadnich nateru: - kysele deste, uv slozka slunecnfho zarenf nedostatecna ci chybejfd penetrace podkladu nevyzraly, vlhky ci zasoleny omftkovy podklad silna tlousfka naterove vrstvy (filmu) nesmacivy podklad slozenf fasadnf barvy nedodrzenf technologie provadenf nateru. Vizualni projevy poskozeni fasadnich nateru: - zmena barvy nateru mlstnf popraskanf, odlupovanf a puchyrovanf nateru pozorovatelna spatna prfdrznost nateru k podkladu krfdovanf, vyplavovanf ("krvacenf") pigmentu SmYvanf nateru destem drobivost a odpadavanf podkladnf omftky s naterem od povrchu zdiva.
37
Prlloha A (informativnO Klasifikace vlhkosti zdiva A.1 Vlhkost zdenych konstrukcf, vyvolana ucinky zemnf vlhkosti a pod teren prosakujfcf a po povrchu terenu a chodnfku stekajfcf a od neho odstrikujfcf srazkove vody a vody kondenzujfcf z vlhkeho vzduchu na povrchu a ve strukture zdiva, se ve vztahu k uvazovanemu zpusobu sanace zdiva nad i pod terenem klasifikuje podle tabulky A.1. Tabulka A.1 - Vlhkost zdiva
Vlhkost zdiva w v % hmotnosti
Stupen vlhkosti velmi nizka nizka zvysena vvsoka velmi vysoka
W<3 3Sw<5 5:::; w < 7,5 7,5:::; w:::; 10 W> 10
POZNAMKY: 1
Uvad{ma klasifikace se vztahuje na konstrukce staveb s mfstnostmi a prostorami urcenymi pro pobyt osob; pfedpoklada se, ie steny jsou vyzd{me z plnych palenych cihel na vapennou, vapenocementovou nebo cementovou maltu, z cihel vapenopfskov'fch a z kamenu tech druhu hornin, ktere se beine pouifvaly jako zdicf materialy (pfskovce, opuky a dalsf druhy pffrodnfho kamene s nasakavostf vyssf nei 10 % hmotnostnfch);
2.
Hmotnostnf obsahy vlhkostf se vztahujf hlavne na smesne vzorky zdicf malty a zdicfch prvku, ktere byly ze zdiva vyjmuty z hloubky 100 mm ai 150 mm od povrchu zdf s otlucenou omftkou; v hloubkach zdiva vice nei 100 mm pod povrchem je jii zpravidla potlacen vliv obklopujfcfho prostfedf na povrchove vrstvy konstrukce (procesy kondenzace a vysusovanf vody, ucinky vetrem hnanych deSfu).
38
Prlloha 8 (informativnO Klasifikace salinity zdiva 8.1 Mira salinity zdiva se hodnotl podle obsahu slranu, chloridu a dusicnanu ve zdivu. Udava se v % hmotnostnlch kazde soli nebo v mg soli na gram vzorku stavebnlho materialu nebo v mg soli na 10 g (1 00 g) vzorku; salinita co do moznosti poskozenl zdiva, hlavne zdicl malty, koroznlmi procesy (fyzikalnl a chemicke rozrusovanl roztoky a krystaly uvadenych druhu solO se klasifikuje podle tabulky 8.1. Tabulka 8.1 - Salinita zdiva
Stu pen zasolenf zdiva nizkY zvyseny vysoky velmi vysoky
Obsah soli v mg/g vzorku a v procentech hmotnosti Sfrany Dusicnany Chloridy % % mg/g hmotnost mg/g hmotnost mg/g < 0,075 < 1,0 < 0,1 < 5,0 < 0,75 1,0az2,5 0,1 az 5,0 az 20 0,75 az 0,075 az 0,25 2,0 0,20 2,5 az 5,0 0,25 az 20 az 50 2,0 az 5,0 0,20 az 0,50 0,50 > 5,0 > 0,50 >0,50 >50 > 5,0
% hmotnost < 0,5 0,5 az 2,0 2,0 az 5,0 > 5,0
POZNAMKA: Stupen zasolenf zdiva se posuzuje pro kaidy druh uvadene soli samostatne. Tabulka platf pro obsahy soli ve vzorcfch zdicf malty, pficemi vzorky jsou odebrany z hloubky do 20 mm pod povrchem zdiva s otlucenou omftkou; chemicka reakce zdiva (alkalita, kyselost) se hodnotf faktorem pH vodnfho V'jluhu odebranych vzorku, pfednostne opet vzorku zdicf malty; stupen zasolenf vyjadfuje mfru agresivity hlavne pro maltoviny.
39
Priloha C (informativnO Klasifikace vlhkosti vzduchu ve vnitrnim prostredi budov C.1 Vlhkost vzduchu ve vnitrnfm prostredf budov seve vztahu k moznostem jejich vyuzfvanf hodnotf podle relativnf vlhkosti vzduchu; prfslusna klasifikace je uvedena v tabulce C.1. Tabulka C.1 - Vlhkost vzduchu ve vnitrnim prostredi budov Vlhkostnf klima vnitrnfho prostredf suche normalni vlhke mokre
Relativnf vlhkost vzduchu (%) <50 50 az 60 60 az 75 > 75
Priloha D (informativnO Doporucene vlastnosti sanacnich malt Tabulka 0.1 - Doporucene vlastnosti ztvrdlych sanacnich malt Vlastnosti Objemova hmotnost P6rovitost Faktor difuznfho odporu 1J Kapilarnf vzlfnanf vody. Kapilarnf nasakavost vody Pevnost v tlaku Pevnost v tahu za chybu Pamer pevnosti v tlaku ku pevnosti v tahu za chybu Odolnost proti solfm
Merna jednotka kg/m;j %
-mm kQ/m 3 MPa MPa MPa
--
Doporucena hodnota :::; 1 400 ;:::40 :::;12 :::;5 :::; 0,3 1,5 az 5,0 neuvadfse <3 Odolnost proti proniknutf roztoku sol f do zkusebn fho vzorku za 10 dnu
POZNAMKA: Zpracovano die podkladu WTA.
40
OBSAH strana 1 2
3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.2 4.2.1 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.4 4.4.1 4.4.2
5 5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.3 5.4
5.5 5.6 5.7 6 7 8
UVOD ········································································································ 3 TERMfNY A DEFINICE .......................................................................... 5
VSEOBECNE ···························································································· 8 NAVRHOVANf SANACNfCH METOD ................................................ 10 Prfme metody san ace vlhkeho zdiva ..................................................... 1o Metody mechanicke ............................................................................... 10 Plosne hydroizolace konstrukcf ............................................................. 12 Metody chemicke ................................................................................... 13 Metody elektroosmoticke ........................................................................ 14 Metody vzduchoizolacnf .......................................................................... 15 Neprfme metody san ace vlhkeho zdiva ................................................. 17 Doplnkove metody san ace vlhkeho zdiva ............................................. 17 , ..... ....... ..... ......... .. ........... ..... ........... ... .. .. ...... 17 Sanacn1 om1t'kove, systemy Sanace misledku biokoroze zdiva, drevenych konstrukcf a prvku staveb .. 19 VosV'1na'tVery, nas , tV"k V 's par ' .................................................... . 19 VneJ n y a tVesnem PROVADENf SANACNfCH METOD .................................................... 20 Prfme metody san ace vlhkeho zdiva ..................................................... 20 Metody mechanicke ............................................................................... 20 Plosne hydroizolace konstrukcf ................................ :............................ 20 Metody chemicke ................................................................................... 20 Metody elektroosmoticke ....................................................................... 20 Metody vzduchoizolacnf - vetranf prirozene ......................................... 21 Neprfme metody sanace vlhkeho zdiva ................................................. 21 Vetranf budov .......................................................................................... 21 Metody doplnkove .................................................................................. 22 Sanacnf omftkove systemy ..................................................................... 22 San ace nasledku biokoroze materialu ................................................... 22 V•sV'1na'tVery, nas ' tV•k V , spar ' .................................................... . 22 V neJ n y a tVesnen1 Odsolovanf vlhkeho zdiva ....................................................................... 22 Zdroje zasolenf zdiva staveb - druhy solf ............................................... 23 Metody odsolovanf zdiva ........................................................................ 24 0 , PRUZKUMY STAVEB PRO SANACE VLHKEHO ZDIVA ..................... 24 Druhy pruzkumu ..................................................................................... 24 Pruzkum vlhkosti zdiva ........................................................................... 25 Pruzkum destruktivnf .............................................................................. 25 Pruzkum nedestruktivnf .......................................................................... 25 Mfsta odberu vzorku ............................................................................... 25 Pruzkum salinity zdiva ............................................................................ 26 lnzenyrskogeologicky a hydrogeologicky pruzkum .............................. 26 Specialnf druhy pruzkumu ...................................................................... 27 Rozsah provadenf pruzkumu ................................................................ 27 Protokol o pruzkumu .............................................................................. 27 PROJEKT SANACE VLHKEHO ZDIVA ................................................ 27 KONTROLA JAKOSTI A UCINNOSTI PROVEDENYCH SANACNfCH PRACf .............................................................................. 28 PODMfNKY PRO UZfVANf SANACNfHO SYSTEMU .......................... 30 v
,
41
,
,
v
,
0
0
9
TECHNICKY NESPRAVNE REALIZACE SANACNICH ZPUSOBU, JEJICH PRICINY A VZNIKLE VADY A PORUCHY ............................. 30
9.1 9.1 .1 9.1.2 9.2 9.2.1 9.2.2 9.2.3 9.3 9.4 9.4.1 9.4.2 9.4.3 9.4.4
Mechanicke zpusoby vytvarenf prfcne hydroizolace ve zdivu .............. 30 Vkladane hydroizolace do zdiva ............................................................ 30 Zarazene (zatloukane) plechy z korozivzdorne oceli do cihelneho zdiva .. 31 Chemicke hydroizolace- metody injektaznf .......................................... 31 Provadenf injektazf, pouzite materialy, pracovnf postupy ...................... 32 lnjektaznf vrty ve zdivu ............................................................................ 32 Provadenf ................................................................................................ 33 Metoda aktivnf elektroosm6zy ................................................................ 33 Vzduchoizolacnf systemy ....................................................................... 33 Vetrane predsteny podel obvodovYch sten budov pod terenem .......... 34 Vetrane stoly podel obvodOvYCh sten budov pod terenem .................. 34 Celoplosne vetrane podlahy a kanalky podel sten pod podlahou ....... 34 Vetrane predsteny podel vnitrnfch povrchu podzemnfch a nadzemnfch sten budov ....................................................................... 34 Sanacnf omftkove systemy ..................................................................... 35 Znaky poskozenf omftkoveho systemu .................................................. 35 Prfciny poskozenf sanacnfch omftkovych systemu ............................... 35 Fasadnf barvy .......................................................................................... 37
9.5 9.5.1 9.5.2 9.6
PRILOHY Prlloha A (informativnO Klasifikace vlhkosti zdiva .................................... ,............................................. 38 Prfloha B (informativnO Klasifikace salinity zdiva ................................................................................... 39 Prlloha C (informativnO Klasifikace vlhkosti vzduchu ve vnitrnim prostredi budov ........................... 40 Prfloha D (informativnO Doporucene vlastnosti sanacnich malt ..................................... :..................... 40
42
LITERATURA /1/ /2/ /3/ /4/ /5/
Sbornlky zev seminaru a konferencf, tYkajlcfch se sanacf vlhkeho zdiva, konanych v Ceskoslovensku, resp. v Geske republice v letech 1967-2004. CSN P 73 0600 Hydroizolace staveb- Zakladnl ustanovenl CSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakove izolace - Zakladnl ustanovenl CSN P 73 0610 Hydroizolace staveb - Sanace vlhkeho zdiva - Zakladnl ustanovenl, Cesky normalizacnl institut, 2000 Kutnar, Z.- Sokol, V.: Protokoly z expertnl a znalecke cinnosti- posudky poruch a havaril spodnf stavby z let 1965 - 2004.
43
Nazev 'publikace:
Sanace vlhkeho zdiva
Autor:
lng. Vaclav SOKOL, CSc. Doc. lng. Zdenek KUTNAR, CSc.
Graficka uprava obalky:
lng. Milan HANUSKA
Prepis textu:
Be. et Be. Veronika SKIPALOVA, DiS.
Vydal:
KUTNAR -IZOLACE STAVEB expertnf a znalecka kancelar ICO: 112 22 701 DIG: cz 42 11 27 071 spolu se spolecnostf DEKTRADE a.s.
Kontaktnf mfsto:
KUTNAR- CENTRUM STAVEBNICH IZOLACI Thakurova 7, 160 00 Praha 6 tel./fax: 233 333 134 http://www.kutnar.cz e-mail:
[email protected] mobil: 603 884 984
Datum vydanf:
prosinec 2004
KUTNAR - CENTRUM STAVEBNICH IZOLACI >~
-co Q)
0
c
co ..Y. 'CO ..Y. 0
Q)
co
c
N
~----------~~
K~
==
no ~r H Y D R 0
cTERMO 15 IZOLACE ~STAVEB Q)
L-------------~
expozitura znalecke kancelai'e Thakurova 7, 160 00 Praha 6 tel./fax : 233 333 134 e-mail:
[email protected] http ://www. kutnar.cz mobil: 603 884 984 Doc. lng. Zdenek KUTNAR , CSc . autorizovany inzenyr konzultacnl inzenyr soudnl znalec a tym externlch expertu a znalcu CVUT Praha, fakulta architektury ustav stavitelstvl
CILE CENTRA STAVEBNICH IZOLACI tvorba obecne teorie izolad a konstrukd staveb • spolehlivost a trvanlivost izolad • optimalnf cena • absence vad, poruch a havarif
CINNOSTI CENTRA STAVEBNICH IZOLACI studium historie izolacnfch technik • registrace vyrabeneho sortimentu a analyza vlastnostf izolacnfch materialu • pi'ehled pouzfvanych izolacnfch konstrukd a technologif • tvorba nov)fch izolacnfch systemu • diagnostika izolacnfch konstrukd • analyza pi'fcin vad , poruch a havarif izolad • tvorba technickych norem a smernic • technicka podpora v)frobcu izolacnfch materialu, projektovych kancelai'f, realizacnfch firem i prodejcu • technicka podpora investorskych slozek i uzivatelu staveb • sfi'enf objektivnfch informad 0 problematice izolad v masmedifch • prezentace firem • vyukove programy • organizace seminaru , konferencf, kongresu a vystav
RES ENE
KUTNAR SYSTEM
KONSTRUKCE
konstrukce materialy technologie udrzba obnova rekonstrukce konzultace expertiza diagnostika posudky studie programy projekty supervize nor my katalogy monografie kurzy kongresy vystavy prezentace media
pioche sti'echy • terasy • sti'esnf parkoviste a hi'iste • sti'esnf zahrady • sikme sti'echy • podkrovnf prostory • obvodove plaste • okna • svetlfky • dvei'e a vrata • spodnf stavba • zaklady • sanace vlhkeho zdiva • dodatecne tepelne izolace • vlhke amokre provozy • chladfrny a mrazfrny • trubnf rozvody • kolektory • bazeny • jfmky • nadrze • mosty • tunely • metro • skladky • specialnf konstrukce