Dámy a pánové, vážení přatelé! Neznám nic radostnějšího a povzbudivějšího, než slyšet dětský zpěv. Názory, že dnešní děti a mladí lidé si už sami nezazpívají, chodí se sluchátky na uších, pasivně poslouchají moderní hity, české lidové písničky už ani neznají, nás mohou znepokojovat, ale naštěstí neplatí obecně. Stejně jako katastrofické scénáře, které mluví dokonce o tom, že lidová kultura nepřežije, lidové písničky vymizí. Kdo se jenom trochu setkal se soutěží Zpěváček, takovou obavu nesdílí. Tuto celostátní soutěž dětských interpretů lidových písní pořádá Folklorní sdružení ČR již 16 let a každým rokem se do ní přihlásí tisíce dětí po celé republice. Obdobnou zkušenost mají i naši sousedé se soutěží Slávik Slovenska. Její patron Peter Dvorský byl před několika lety otcem myšlenky představit ty nejlepší z „líhně“ českých Zpěváčků a slovenských Sláviků na společném galakoncertu. Upřímná radost ze zpěvu, bezprostřední projev a hlavně vynikající interpretační úroveň účinkujících dětí nadchly diváky prvního společného vystoupení tolik, že z těchto koncertů vznikla nová krásná tradice. Postupem času jsme začali zvát k účasti i dětské talenty z dalších zemí. V tomto roce se uskuteční dva koncerty a uslyšíte na nich vítěze letošních soutěží. Sami poznáte, že vás jejich pěvecké výkony velice překvapí. Od květnového finále ve Velkých Losinách mají čeští Zpěváčci za sebou již řadu úspěšných sólových vystoupení na mnoha festivalech, rozhlasoví posluchači je slyšeli na nahrávkách s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů. Jednomu z nich přibude k bronzové, stříbrné či zlaté medaili během sobotního programu i další ocenění – Cena ředitele Českého rozhlasu za nejmilejší hlas na rozhlasové nahrávce. Musím se zmínit ještě o jedné tradici, spojené s koncerty dětských zpěváků – zahajování ankety o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos, která se koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, hl. města Prahy a většiny krajů ČR. Letošní 18. ročník ankety bude vyhlášen v sobotu na slavnostním večeru v TOP HOTEL Praha. Chtěl bych moc poděkovat předsedovi výboru Senátu Parlamentu ČR Jaromíru Jermářovi, náměstkyni ministra školství, mládeže a tělovýchovy Evě Bartoňové a starostovi MČ Praha 11 Daliboru Mlejnskému, že se ujali role patronů obou koncertů. Děkuji pořadatelům a všem partnerům, s jejichž podporou a pomocí můžeme slyšet po dva večery v Praze krásné ryzí dětské hlasy. Největší poděkování ovšem patří účinkujícím dětem a těm, kteří jim předali lásku k lidové písni, jejich rodičům a vedoucím souborů. Šest letošních nejlepších Zpěváčků, tři Slávici a zpěvačky z Bulharska, Běloruska, Rumunska, Srbska a Indonésie vám budou zpívat pro radost s doprovodem vynikajících muzikantů. Přeji vám, abyste s nimi prožili hezké chvíle, naplněné tóny lidových písniček.
Zdeněk Pšenica
předseda Folklorního sdružení ČR 1
Vážení příznivci folkloru! Záštitu nad koncerty lidových písní jsem převzal velmi rád. Od narození bydlím na venkově v Českém ráji a poslouchal jsem lidové písničky již v dětství, kdy je často zpívaly moje babička i maminka. Vztah k folkloru jsem získával i při různých venkovských lidových slavnostech, kterých jsem se účastnil v kroji. Později jsem tančil několik let v amatérském folklorním souboru. I z tohoto důvodu jsem si vybral studium etnografie a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a po ukončení školy jsem pracoval více než 20 let v mladoboleslavském muzeu jako etnograf. A tak jsem se s folklorem setkával dále. České lidové písničky s oblibou sám zpívám, i když nejsem nejlepším zpěvákem. O to více si vážím všech lidí a zejména dětí, které se lidovým písním věnují. Je to záruka toho, že lidová píseň bude i nadále součástí našeho života, že zůstane důležitou součástí naší národní kultury.
Jaromír Jermář
předseda Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR
Vážení přátelé, je mi velkou ctí převzít záštitu nad koncerty Zpěváček – Slávik a Zpíváme pro radost. Musím se přiznat, že jsou to v průběhu roku možná ta nejhezčí témata, se kterými se setkávám. Vždyť lidé se mění! Myslím si však, že v tom nejdůležitějším – ve svém chápání tradic, v uznání vlastní historie, ve svých láskách – zůstáváme stále stejní. Věřím totiž v přirozené genetické kořeny. Tu lásku našich předků k lidové písničce, k folkloru, tradicím, naší historii nést dál. Je však určitě nutné i poděkovat všem, kteří péči o výše jmenované pojali jako osobní poslání. Tím máme my ostatní možnost zažít chvíle radosti a příjemna. Ano, je mým přáním popřát všem zpěváčkům. Popřát jim úspěch, láskyplné učitele a i trochu štěstí. Vždyť i ten potlesk a obdiv je něco, co k životu patří. Tak již jen přání hezkých zážitků!
Eva Bartoňová
náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy
2
Milí díváci! Koncert „Zpíváme pro radost“ je krásnou a optimistickou událostí nadcházejícího podzimu. Sejdou se na něm vítězové celostátní přehlídky dětských zpěváků lidových písní z České republiky se svými vrstevníky ze Slovenska i mnoha dalších zemí. Jsem velmi rád, že některé děti při jejich zpěvu doprovází Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů pod vedením skvělého primáše Františka Černého. Tradičně dobrá spolupráce Českého rozhlasu s Folklorním sdružením České republiky se tak ještě utužuje. Těším se na to, že letos poprvé budu moci i já osobně předat již tradiční Cenu Českého rozhlasu za nejmilejší hlas na rozhlasové nahrávce. Držím palce všem účinkujícím i organizátorům a hluboce se skláním před rodiči dětských interpretů, bez jejichž obětavosti by dětské hlasy na koncertě nemohly zaznít.
Peter Duhan
prozatímní generální ředitel Českého rozhlasu
Vážení milovníci folkloru, Praha není zrovna vnímána jako oblast, kde by se folklorní tradice, až na sporadické výjimky, udržovaly. Je proto potěšitelné, že u nás v Praze 11 na Jižním Městě folklorem žijí nejen starší občané, ale také mládež. Základní umělecká škola Jižní Město patří k dlouholetým pořadatelům mezinárodního folklorního festivalu „Jižní Město zpívá, hraje, tancuje“ a její žáci k předním interpretům lidové hudby. V této souvislosti jsme se v letošním roce stali spolupořadatelem XII. Národního krojového plesu a zároveň hostitelskou městskou částí. Je pro mě velkou ctí, že jsem mohl převzít patronát nad další krásnou akcí, galakoncerty „Zpěváček – Slávik“ a „Zpíváme pro radost“, a že se jedna z těchto přehlídek nejlepších dětských talentů z celé republiky bude konat právě v Praze 11.
Dalibor Mlejnský
starosta městské části Praha 11
3
Vážení účastníci koncertu, jsem velice potěšen, že právě náš Top Hotel Praha může být součástí takové krásné příležitosti, jakou je koncert dětských zpěváků lidových písní. Již v minulosti měl náš hotel tu čest hostit významné kulturní akce jako Národní krojový ples či Dvořákova Praha, které měly veliký úspěch. Za zmínku stojí, že v našem mezinárodním hotelovém prostředí pociťujeme ze strany zahraničních klientů nemalý zájem o Českou republiku a její historii. Návštěvníci z různých zemí chtějí poznat naše tradice, seznámit se s naší kulturou a zvyky. Naši lidovou kulturu máme hluboko zakořeněnou v sobě, díky ní víme, odkud pocházíme, kam směřujeme. Přál bych si, aby se nám do budoucna podařilo lidové zvyky a tradice uchovat příštím generacím. Aby se i za desítky let vědělo, jak naši předkové těžce pracovali, a přitom si našli chvíle i na krásné tance, hudbu a písničky.
Radek Dohnal
generální ředitel Top Hotel Praha
Vážené dámy, važení pánové, Jarosloav Jurášek, zakladatel VUS Ondráš kdysi řekl: „Lidová píseň je vypravěčem, básníkem vyjadřující poeticky krásu, čas, radost, smutek i štěstí …. Kolik existuje lidských osudů, vztahů, ze kterých se lze vypovědět, vyzpívat jen v písni.“ Jeho slova mě napadají pokaždé na podzim, ve chvílích kdy mám možnost společně s VUS ONDRÁŠ, MO ČR se podílet na přípravě a samotné realizaci pořadů Zpěváček – Slávik a galakoncertu Zpíváme pro radost. Oba pořady jsou věnovány vítězům dětských soutěží z ČR a SR, ale i ze zahraničí. Poděkování patří především Folklornímu sdružení České republiky, že organizuje tuto soutěž a přehlídku a že dává veliký prostor pro první krůčky malým a mladým začínajícím pěveckým osobnostem „na prknech, které znamenají svět“. Zpěváčci se učí pohybovat ve světě světel, potlesků a přijímání obdivu. Každým rokem při přípravě těchto koncertů si uvědomuji, kolik dětí touto soutěží prošlo, kolik pedagogů, rodičů se kolem této soutěže „točí“. Můžeme také hovořit o generacích Zpěváčků, neboť ti, kteří začínali před šestnácti lety, již mají rodiny a jsou rodiči. Z toho vyplývá, že lidová píseň jen tak nezanikne a že je zde „dobrá půda“ v předávání lidových písniček z generace na generaci. Přeji všem Zpěváčkům, Slávikům a všem dětem na světě, které se věnují tradiční lidové písničce – a nejen těm vítězným, kteří prošly různými soutěžemi – hodně zdaru a umělecké „Zlomte vaz!“
Čestmír Komárek
vedoucí uměleckého provozu VUS ONDRÁŠ a režisér pořadu Zpěváček – Slavík a Zpíváme pro radost 4
Zpěváček – Slávik 2010 Pátek 8. října 2010, 19.30 hod., Dům armády Praha Účinkují Vítězové soutěže Zpěváček 2010 Kamila Šošovičková, Hynek Hradecký, Jan Kočár, Eliška Švábová, Katarzyna Stonawska, Tereza Kachlová Vítězové soutěže Slávik Slovenska 2010 Anna Lukáčová, Vanesa Várošová, Zuzana Poláková Vítězové dětských folklorních soutěží z dalších zemí Mariela Apostolova – Bulharsko, Georgiana Petrescu – Rumunsko, Anna Vojtova – Bělorusko, Valentina Živković – Srbsko Rachmania Puspa Wardhani se skupinou Budi Mulia Dua – Indonésie Doprovázejí Orchestr lidových nástrojů VUS ONDRÁŠ MO ČR a Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů Uvádí Petra Polzerová
Zpíváme pro radost Sobota 9. října. 2010, 18.00 hod., TOP HOTEL Praha Účinkují Vítězové soutěží Zpěváček a Slávik Slovenska 2010 Zahraniční dětští zpěváci Hosté Martha a Tena Elefteriadu, Pavel a Věra Eretovi, Miroslav Dudík Taneční soubor a OLN VUS ONDRÁŠ MO ČR Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů Lidová muzika souboru Gaudeamus VŠE v Praze Slovem provázejí Petra Polzerová a Radek Nakládal Během programu bude udělena Cena generálního ředitele Čs. rozhlasu za nejmilejší hlas na rozhlasové nahrávce
*
Po koncertu bude vyhlášen nový ročník ankety Zlatý Ámos 5
Kamila Šošovičková, zlatý Zpěváček 2010
Třináctiletá vítězka soutěže Zpěváček 2010 z Lužice u Hodonína je všestrannou muzikantkou. Hudební talent mají v rodině. Její matka založila Dětský národopisný soubor Lužičánek, kam Kamila od pěti let chodila. V ZUŠ v Dol. Bojanovicích se s velkým úspěchem věnuje už deset let hře na cimbál, letos si přidala ještě soukromé hodiny cimbálu u romského učitele P. Daniela. Hraje v Dětské cimbálové muzice, se kterou vystupovala i v zahraničí (Francie, Rakousko). Zajímají ji lidové písně, kroje a tradice, na svých třináct let má velký přehled v písňovém materiálu. Kamila na sobě usilovně pracuje, všechna vystoupení bere zodpovědně a prožívá s pocitem hrdosti. K příležitosti finále ve Velkých Losinách jí rodiče pořídili krásný slavnostní dívčí kroj jejího regionu Podluží. Kamila ráda maluje, tvoří z hlíny, jezdí na koni, na kole, kolečkových bruslích, potápí se, pomáhá v kuchyni a mazlí se s westíkem Jessikou. Ale budoucnost má jasnou – chtěla by se prosadit v hudební sféře.
Jan Kočár, stříbrný Zpěváček 2010
Ve Valticích zpívají děti už od kolébky, a to platí i o Honzovi. V pěti letech už tančil a zpíval ve folklorním souboru Borověnka. Během ZŠ vystřídal ještě soubor Břeclavánek a zakotvil v cimbálové muzice Notečka v Charvatské Nové Vsi, kde zpívá a hraje na klarinet. Za svůj zpěv už posbíral úctyhodnou řádku medailí – od šesti let se zúčastňuje různých soutěží ve zpěvu lidových písní a pokaždé mu doma nějaká přibude. Ani mezi vítěznými Zpěváčky 2010 není nováčkem, stříbrný titul získal již v loňském roce. I když je jeho největší láskou zpěv a hraní, má zálibu i ve sportu. Honzovi je 14 let a chodí do 9 třídy.
Hynek Hradecký,
stříbrný Zpěváček 2010
Hynek se narodil ve Stodu, letos mu bylo 12 let. Bydlí se svými rodiči a dvěma bratry v Domažlicích, kde také chodí do školy. Má mnoho rozličných zájmů a ve všech dosahuje dobrých výsledků. Nejraději však zpívá krásné písničky, které se naučil od své maminky. Zpívat začal již ve dvou letech, kdy mu prý sice nebylo moc rozumět, ale písničku každý poznal podle melodie. Na ZUŠ v Domažlicích hraje na klavír, klarinet a nyní se začal učit na dudy. Zpívá v pěveckém sboru Duha, ve folklorním souboru Študácká dudácká muzika zpívá i tancuje. Chodí na sólový zpěv, závodně tančí a provozuje atletiku. V sólovém zpěvu absolvoval již s úspěchem několik soutěží. V letošním roce zkusil štěstí v celostátní soutěži Zpěváček, kde už byla konkurence veliká, ale sebral všechny síly, dal na radu poroty, bojoval a získal stříbrné ocenění. Do budoucna by chtěl ve zpěvu pokračovat na konzervatoři – jeho největším přáním je zpívat jako Karel Gott. 6
Eliška Švábová, bronzový Zpěváček 2010
Eliška (13 let) bydlí v Novém Malíně, je žačkou 8. třídy ZŠ v Šumperku. Zpívá doma s maminkou, do ZUŠ se chodí učit hrát na housle. Kromě lidové muziky poslouchá hlavně Beatles a zajímá se o životy členů kapely. Také už deset let dělá moderní gymnastiku a má svého oblíbeného kocoura. Ve zpívání chce pokračovat, ráda by se v příštím roce opět probojovala do národního kola soutěže Zpěváček. Když letos uslyšela své jméno při vyhlašování nejlepších zpěváčků, byla velmi šťastná nejen kvůli sobě, ale i svému regionu severní Haná. Je to z velké části pohraniční oblast, která jen těžko konkuruje takovým regionům jako je Slovácko nebo Valašsko.
Katarzyna Stonawska, bronzový Zpěváček 2010
Katarzyna se narodila v r. 1998 v Českém Těšíně, kde také bydlí. Chodí do polské základní školy v Hnojníku. Miluje veškeré umění - malování, kreslení, zpěv, divadlo, hudbu a tanec. Hraje na housle a harfu, zpívá ve školním sboru. Vloni změnila hodiny baletu na hodiny karate. V jejím uměleckém snažení jí podporuje celá rodina, nejvíce však maminka. Katarzyna má moc ráda malé děti a doma hodně pomáhá se svým patnáctiměsíčním bratříčkem. Co se týká plánů do budoucna, chtěla by být co nejdřív v důchodu.
Tereza Kachlová,
finalistka Zpěváček 2010 Tereze bylo letos 13 let, navštěvuje tercii Gymnázia Fr. Živného v Bohumíně. Od pěti let hraje na housle a zpěvem se zabývá spíše příležitostně, především v hudecké muzice na ZUŠ v Ostravě, kterou primášuje. Folklor ji však zaujal natolik, že v letošním roce započala studium hry na cimbál. Jedny z nejsilnějších okamžiků soutěže Zpěváček 2010 byly chvíle, kdy si mohla zazpívat a hlavně zahrát s orchestrem BROLN. Vzhledem k tomu, že se stejně nadšeně jako do muziky vrhá i do výtvarných oborů či literatury, nemá ještě zcela jasno v tom, co by chtěla dělat v dospělosti. Z určitostí však může říct, že hudba má v jejím životě své místo jisté.
7
Anna Lukáčová, zlatý Slávik Slovenska 2010 v II. kategorii
Pochází z Liptova z města Ružomberok. Doma má ještě tři sourozence, jednu starší a dvě mladší sestřičky. Anně je 12 let a studuje tercii na osmiletém gymnáziu sv. Andreja v Ružomberku. Zpěvu lidových písní se věnuje odmalička, poprvé veřejně vystupovala už jako čtyřletá. Odmalička také tancuje a zpívá ve folklorním souboru Liptáčik. Zpívat ji naučila maminka a její prarodiče, kteří pocházejí z Liptovských Sliačí, známých udržováním lidových tradic a krásným krojem. Soutěže Slávik Slovenska se Anna zúčastnila už třikrát. Minulý rok se umístila v celoslovenském kole jako čtvrtá a letos získala v druhé kategorii první místo. Zúčastňuje se regionálních soutěží, vystupuje sólově i účinkuje s folklorním souborem Liptov. Nejčastěji si vybírá písničky z dolního Liptova.
Vanesa Várošová, stříbrný Slávik Slovenska 2010 v I. kategorii
Devítiletá Vanesa bydlí ve Štiavniku, okres Bytča a chodí do ZŠ v Bytči do třídy pro zvlášť nadané žáky. Blízky vztah k hudbě, k tanci a zpěvu má odmalička. Neví, co je tréma, ráda vystupovala před obecenstvem už ve školce nebo s oblibou doma připravovala koncerty pro rodinné příslušníky, kde předváděla taneční čísla, zpívala, recitovala a hrála na klavír. Dnes už vystupuje pro širší publikum a umí si to pokaždé užít. Od pěti let navštěvuje ZUŠ v Bytči – klavír a tanec. Chodí na pěvecké konzultace na konzervatoř v Žilině a je členkou folklorního souboru Javorníček. V soutěži Slávik Slovenska uspěla hned jako prvačka v šesti letech, když získala 3. místo v krajském kole. Letos postoupila do celoslovenského kola, kde dosáhla zatím svého největšího pěveckého ocenění. Letošní rok byl pro Vanesu zvlášť úspěšný. Kromě Slávika Slovenska se prosadila i na kastingu do televizního pořadu Mini Talent Show. Její vystoupení odvysílala v dubnu STV1.
Zuzana Poláková, bronzový Slávik Slovenska 2010 ve III. kategorii
Zuzana se narodila r. 1997 v Bratislavě. Chodí do kvarty osmiletého matematického gymnázia. Ale jak sama říká, její srdeční záležitostí je odmalička zpěv. Na Základní umělecké škole bude absolvovat v tomto školním roce obor zpěv ve třídě prof. Františka Ďuriača. Soutěže Slávik Slovenska se neúčastnila poprvé. Je už vícenásobnou laureátkou krajského kola a v letošním roce získala v celoslovenském kole 3. místo ve své kategorii. Má za sebou také několik dalších velkých úspěchů. Dvakrát byla první a jednou druhá v soutěži Hľadá sa muzikálová hviezda a zcela nedávno se dostala do semifinále v česko-slovenské show Talentmania. Zpěvu by se chtěla věnovat i v budoucnu. 8
Mariela Apostolova, Plovdiv, Bulharsko
Mariela se narodila v r. 1998 v Plovdivu. Pěvecké vlohy Mariely objevila v jejím ranném dětství Svetla Kaludova-Stanilova, učitelka v Akademii hudebního, tanečního a výtvarného umění v Plovdivu. V posledních pěti letech malá interpretka lidových písní soustavně dokazuje svůj talent v řadě folklorních pěveckých soutěží, kde získává mnohá ocenění. Nedávno Mariela oslovila svým pěveckým výkonem i posluchače Bulharského národního rozhlasu. V letošním roce se stala laureátkou jedinečné národní rozhlasové soutěže „Mladé folklorní talenty“ ve vysílání programu Horizont. Mariela zpívá písně ze všech folklorních oblastí Bulharska, ale nejraději má písně z Trakijské oblasti. Její táhlé a rychlé písně představují skvěle hudební folklor z oblasti Pazardžiku. Ve svých jedenácti letech má Mariela už vyzrálou pěveckou techniku, kterou můžeme nalézt jen u nejlepších zpěváků v tomto hudebním žánru.
Georgiana Petrescu, Sebeş, Rumunsko
Dvanáctiletá Georgiana chodí do základní školy ve městě Sebeş. Je velmi nadanou zpěvačkou. Svůj pěvecký talent již předvedla v rumunské státní televizi TVR 1 a v celostátní soukromé televizi TV FAVORIT. Vystupovala také na různých festivalech v Rumunsku, na nichž obdržela několik prvních cen. Georgianu učí zpívat paní Adina Medrea, ředitelka Kulturního centra města Sebeş, která je současně známou folklorní zpěvačkou Rumunska.
Anna Vojtova, Minsk, Bělorusko
Nejmladší z letošních účastníků, Anna Sergejevna Vojtova (nar. 2001), je sólistkou souboru „Šmatgalosse“, který navštěvuje již čtyři roky. Současně se věnuje i tanci v Zasloužilém uměleckém souboru lidových tanců „Zubrenok“. Ačkoliv má teprve devět let, zúčastnila se již s úspěchem různých soutěží a festivalů, kde získala přední umístění. Je laureátkou městského festivalu „Soněčny ptach“, soutěže „Bělarus – pěsňa maja“, celostátní soutěže „Věsennij zvězdopad“. Aktivně se účastní dobročinné akce Běloruského celostátního svazu mládeže „Děti dětem“.
9
Valentina Živković, Trstenik, Srbsko
Valentině je 15 let, studuje 1. ročník Střední baletní školy „Lujo Davičo“ v Bělehradě, obor lidový tanec. Ve folklorním souboru zpívá a tančí od osmi let. V mnoha soutěžích získala již řadu ocenění. S folklorním souborem „Zapis“ vystupuje jako sólová zpěvačka nejen v Srbsku, společně s ním už navštívila mezinárodní festivaly v Rumunsku, Makedonii, Bulharsku a Rakousku. Na soutěže připravuje Valentinu paní Miroslava Ðokić, profesorka tradičního (lidového) zpěvu v oboru lidový tanec ze Střední baletní školy „Lujo Davičo“.
Rachmania Puspa Wardhani, Yogyakarta, Indonésie
Rachmania Puspa Wardhani (krátce Nia) se narodila v r. 1995 ve městě Yogyakarta na ostrově Jáva v Indonésii. Studuje na Mezinárodní střední škole Budi Mulia Dua s výbornými studijními výsledky. Ráda zpívá, hraje na hudební nástroje (housle, piáno a kytara), čte, sleduje filmy a píše příběhy a písničky. Zpívá ve skupině EUREKA, která často vystupuje u příležitosti místních a státních svátků, objevuje se v televizi a nyní připravuje vlastní album. Také hraje na housle v orchestru Budi Mulia Dua. Od svých sedmi let Nia získala mnoho vysokých ocenění v národních soutěžích v různých disciplínách – v sólovém zpěvu, sborovém zpěvu, hře na hudební nástroje, ve psaní povídek. Ve všech soutěžích zaujímá přední místa.
Budi Mulia Dua Angklung team, Yogyakarta, Indonésie
Tento soubor poprvé vystupoval 2. září 2010 u příležitosti Ramadhan Extravaganza při výročí Střední školy Budi Mulia Dua. Skupinu tvoří dvacet dva studentů, které vedou dva učitelé hry na tradiční nástroj angklung. Sólovou zpěvačkou skupiny je Rachmania Puspa Wardhani. Skupina si připravila na vystoupení v Praze dvě lidové indonéské písně: Jaranan – píseň o šťastných dětech hrajících si na koníky a Padhang Bulan – píseň o dětech hrajících se na Zemi pod měsíčním svitem.
10
Martha a Tena Elefteriadu
Sestry Elefteriadu, české zpěvačky řeckého původu, objevil koncem 60. let kytarista Aleš Sigmund, který je přizval do skupiny Vulkán a vytvořil jim pevné autorské i muzikantské zázemí. V roce 1970 získaly Martha a Tena stříbrnou Bratislavskou Lyru a vítězství jim vyneslo exkluzivní smlouvu s vydavatelstvím Panton. Jejich první LP Dál než slunce vstává se stalo nejprodávanější deskou roku. Následovala LP: Hrej dál (1972), Modré království (1973), Ať se múzy poperou (1975), Řecké prázdniny (1977), samostatné Martino Kresby tuší (deska roku 1980), A desky dál stárnou (1983). Sesterské duo sklízelo úspěchy na hudebních festivalech doma i v zahraničí, na stovkách koncertů a vyprodaných Luceren i v evropských TV programech. Martha s Tenou vždy patřily k nejoblíbenějším zpěvačkám u nás pro originální barvu hlasů, jižní temperament a profesionální pěvecký výkon. V poslední době se vrací ke svým kořenům, věnují se zejména řecké hudbě a výuce řeckých tanců. Po roce 89 vydaly CD: Nejkrásnější řecké písně (1992), Děti z Pirea (1995), Řecké slunce (2001), Řecké prázdniny a největší hity (2001), V rytmu řeckého tance (2006), Ať se múzy poperou (2006). V roce 2007 jim vyšla knížka Martha a Tena dvojhlasně. www.martha-tena.net
Pavel a Věra Eretovi
Pavel Eret, absolvent Pražské konzervatoře, Akademie múzických umění v Praze a postgraduálního studiua na Vysoké hudební škole ve Vídni, je vítězem mezinárodních houslových soutěží a semifinalista světové Paganiniho soutěže v italském Janově. V letech 1998-2001 působil jako sólista a koncertní mistr v Nagojské filharmonii v Japonsku. Kromě tohoto angažmá průběžně uskutečňoval koncerty pro mládež po Japonsku v letech 1999-2008. Koncertoval v mnoha zemích světa, natočil řadu sólových CD – jedno z nich (Dvoje housle sólo) se svou sestrou Věrou Eretovou. Věra Eretová absolvovala Pražskou konzervatoř a studia ve švýcarském Bernu, Basileji a Ženevě (Sólistický diplom). Byla pozvána v letech 2000-2008 Gifskou prefekturou v Japonsku na post Umělce pro mezinárodní kulturní vztahy, aby pod záštitou a s rozpočtovou podporou japonské vlády vytvořila svůj vlastní koncertně – vzdělávací program pro děti a mládež. Za tuto činnost jí byla v roce 2004 udělena Gifskou prefekturou cena Onkočišin-šo za mimořádný kulturní přínos. Jako houslistka a zpěvačka vystupovala s cimbálovou muzikou Armádního uměleckého souboru a s jihočeskou dudáckou muzikou na mezinárodních festivalech. www.paveleret.cz 11
Orchestr lidových nástrojů VUS ONDRÁŠ
je součástí Vojenského uměleckého souboru ONDRÁŠ Ministerstva obrany České republiky. VUS ONDRÁŠ sídlí v Brně a je jediným profesionálním tělesem svého druhu v ČR. Jeho orchestr je tvořen mladými talentovanými umělci, kteří čerpají inspiraci z lidové tradice, z projevu nejlepších zpěváků a vynikajících primášů a z dlouholetého působení uměleckého vedoucího Jaroslava Juráška. Profesionální přístup vyžaduje vysokou technickou a interpretační úroveň od všech svých hráčů. V širším kontextu jsou členové orchestru obeznámení s tradičními interpretačními styly karpatské oblasti, ale i současnými aranžérskými trendy, včetně vybočení do jiných hudebních žánrů. Jako doprovodné těleso taneční skupiny a dívčího sboru VUS ONDRÁŠ účinkuje orchestr v celosouborových folklorních pořadech, v programech malých tanečních forem a také v alternativních programech či divadelních představeních s folklorní tématikou – „Příběhy tancem vyzpívané“ (1999 – 2004), „Čertovinky“ (2004 – 2007), „Dvanáctero“ (2010). Orchestr připravuje i samostatné hudební pořady koncertního typu, v nichž často hostují významné osobnosti folkloru a také osobnosti a skupiny z jiných hudebních oblastí. Kromě spolupráce s těmito veličinami se soubor snaží vyhledávat a uvádět nové talentované zpěváky a muzikanty. Již více než deset let se VUS ONDRÁŠ aktivně podílí na projektu Zpěváček a v posledních letech připravuje autorsky, programově i technicky každoroční podzimní galakoncerty vítězů této celostátní soutěže a obdobné soutěže konané na Slovensku. Tyto koncerty mají velkou mediální podporu a publicitu.
Miroslav Dudík, Bratislava, Slovensko
Vynikající houslista, primáš, zpěvák, upravovatel lidových písnía organizátor hudebního folklorního života na Slovensku pochází z rodiny legendárního myjavského primáše Samko Dudíka, který už na přelomu 19. a 20. století šířil do světa dobré jméno slovenského lidového intepretačního umění. Během své umělecké dráhy Miroslav Dudík primášoval lidové hudbě souboru Lúčnica, působil v orchestru opery Slovenského národního divadla a více než třicet let dával svoje schopnosti do služeb Orchestru lidových nástrojů Slovenského rozhlasu. S tímto tělesem získal mnohá prvenství a ocenění na mezinárodních soutěžích rozhlasových nahrávek, sólisticky nahrál a vedl 1000 studiových nahrávek a přes 600 nahrávek veřejných koncertů, které byly odvysílány Slovenským rozhlasem. Miroslav Dudík umělecky ovlivnil mnoho výborných hudebníků, kteří dnes působí v nejvýznamnějších slovenských muzikách a orchestrech. V současné době je vítaným hostem domácích i zahraničních folklorních festivalů a externě působí ve Slovenském rozhlase. S OĽuN SRo pravidelně realizuje nahrávky veřejných koncertů a vydatně koncertuje se svojí lidovou hudbou. 12
Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (BROLN)
Současné těleso navazuje na činnost orchestru založeného v roce 1952 Jaroslavem Juráškem na půdě brněnského studia Československého rozhlasu. Orchestrem prošlo mnoho vynikajících muzikantů a zpěváků, stejně tak i mezi jeho spolupracovníky – skladateli a upravovateli – byly skutečné osobnosti československého hudebního života. BROLN natočil celou řadu nejdříve dlouhohrajících desek, poté cédéček, absolvoval řadu zahraničních zájezdů. Od roku 1994 existoval mimo Český rozhlas pod nezávislou stejnojmennou nadací. Takto si udržel existenční kontinuitu a zjara roku 2006 se rozhodnutím generálního ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka znovu vrátil pod křídla této instituce. BROLN v dnešní podobě plní úlohu „kulturního vyslance“ Českého rozhlasu v regionech a při slavnostních příležitostech, koncertuje spolu s regionálními muzikami a sólisty, pořizuje veřejné nahrávky a částečně se věnuje i studiové práci. Reprezentuje svou mateřskou instituci i Českou republiku také v zahraničí. Spolupracuje též s Folklorním sdružením ČR na festivalech a soutěžích, které podporují mladé nadějné interprety lidových písní. Nahrávky vítězů soutěže Zpěváček jsou zařazovány do rozhlasového vysílání. Repertoárové rozpětí orchestru je široké – od vážné hudby po vkusné úpravy lidových písní. Současným uměleckým vedoucím je od r. 2006 primáš a zpěvák František Černý, stálými zpěvačkami jsou Ludmila Malhocká a Klára Blažková, jež vyrůstá v respektovanou osobnost moravského folklorního zpěvu.
Lidová muzika souboru Gaudeamus VŠE v Praze
Muzika folklorního souboru Gaudeamus VŠE v Praze patří k pevným oporám české folklorní scény. Na svém kontě má samostatné celovečerní pořady „Písničky ze čtyř soudků“ (1998), „O vojácích a panenkách“ (2004) a „Kudy láska chodí“ (2010), a také CD Ze čtyř soudků (2004). V uplynulých letech získala řadu ocenění na domácích i zahraničních festivalech, v r. 2005 zvítězila v klání o Chodovarský soudek v pořadu Českého rozhlasu Plzeň a za rok 2009 byla nominována na folklorní cenu FOSKAR. Již devět let spolupracuje muzika souboru Gaudeamus s Folklorním sdružením ČR jako doprovod českých dětí na celostátním kole soutěže Zpěváček. V letech 2004 – 2006 se muzikanti Gaudeamu zapojili do české kapely, kterou sestavil Zdeněk Vejvoda z členů rokycanských a pražských souborů. V roce 2008 uspořádala muzika Gaudeamu v rámci folklorního festivalu Tuchlovická pouť koncert s přehlídkou českých vítězů soutěže Zpěváček z předchozích ročníků. Na galakoncertu „Zpíváme pro radost“ doprovázela loňské české vítěze. Vedoucí muziky: Marek Janata, 1. housle: Milan Buňata, zřizovatel souboru Gaudeamus: Vysoká škola ekonomická v Praze. 13
Anketa Zlatý Ámos po osmnácté Se začátkem školního roku se vyhlašuje letos již 18. ročník ankety o nejoblíbenější učitelku nebo učitele ČR Zlatý Ámos. „Slavíme plnoletost,“ říká ředitel ankety Slávek Hrzal a dodává: „Jako správní rodiče máme pro oslavence přichystán i pěkný dárek.“ Dárek – zdarma výlet do Legolandu – dostane osmnáctý Zlatý Ámos a děti, které ho do ankety přihlásí. Pravidla 18. ročníku ankety jsou stejná jako při jejím narození. Přihlašovat své oblíbené učitelky a učitele mohou pouze žáci a žákyně základních a středních škol. Do přihlášky je nutné napsat stručnou charakteristiku navrhovaného pedagoga, popsat jednu společnou příhodu a připojit podpisy sta osob, které s nominací souhlasí. Čas na odeslání přihlášky je do 31. prosince 2010. V lednu a únoru 2011 budou navrhovatelé, tedy děti, své učitelky a učitele obhajovat na regionálních kolech. Začátkem března se vítězové regionálních kol setkají na semifinále a v pátek 25. března 2011 z nich porota na veřejném finále vybere osmnáctého Zlatého Ámose. Pravidla ankety a přihlášku najdou zájemci na www.zlatyamos.cz
Realizace programu Ředitel přípravného výboru: Zdeněk Pšenica Programový ředitel: Čestmír Komárek Produkce: Kazimír Jánoška, Čestmír Komárek, Jarmila Mrnuštíková Organizační tým: Slávek Hrzal, Ivanka Lázníková, Petr Lederer, Dagmar Líznerová, Ondřej Mánek, Jaroslav Mikunda, Bedřiška Mikundová, Lenka Šmaková, Jiřina Vrbová Videodokumentace: Vemori Ostrava Michal Opletal Fotodokumentace: Jiří Janda, Svetozár Plesník Námět a dramaturgie: Aleš Smutný, Jiří Mottl Odborní poradci: František Černý, Marek Janata Režie: Čestmír Komárek 14
Folklorní sdružení České republiky
nejpočetnější organizace zájemců o lidovou kulturu Folklorní sdružení České republiky (FoS ČR) je zájmovou, společenskou, nezávislou a nepolitickou organizací, zaměřenou na uchovávání a rozvíjení lidových tradic a národních kulturních hodnot, zejména v oblastech lidové hudby, zpěvu a tance. V současné době sdružuje 412 folklorních souborů se 14 000 aktivními členy, 60 folklorních slavností a festivalů a 16 regionálních folklorních sdružení. Členskou základu téměř z 80 % tvoří děti a mládež do osmnácti let a tím se řadí mezi největší mládežnické organizace v ČR. FoS ČR ročně pořádá nebo různými formami podporuje 60 folklorních festivalů a slavností v celé republice, kterých se účastní bezpočty domácích a zahraničních souborů. Jenom v letošním roce přijelo do České republiky na pozvání FoS ČR přes 250 souborů z celého světa. Organizuje reprezentační Národní krojový ples, Mezinárodní festival dětských folklorních souborů Písní a tancem v Luhačovicích, regionální přehlídky folklorních souborů Prameny, celostátní soutěž dětských zpěváků lidových písní Zpěváček, Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark. Všechny tyto akce jsou vysoce ceněné u nás i v zahraničí. V rámci spolupráce Visegrádské čtyřky organizuje mezinárodní kurzy pro talentované tanečníky, muzikanty a primášky z dětských folklorních souborů. Sdružení pořádá vzdělávací semináře, vydává časopis FOLKLOR, metodické, repertoárové a odborné publikace, bulletiny a přehledy folklorních festivalů a slavností. Prostřednictvím výstav, programových tisků a účastí členských souborů na zahraničních festivalech šíří povědomí o vysoké úrovni naší lidové kultury po celém světě. FoS ČR spolupracuje s kulturními institucemi a organizacemi v oblasti lidového umění v celé ČR a dalších zemích. Je členem mezinárodních organizací CIOFF, IOV, EFCO a IGF. V letošním roce slaví Folklorní sdružení ČR významné výročí – 20 let od svého založení. Folklorní sdružení České republiky, Senovážné náměstí 24, 116 47 Praha 1 Telefon: +420 234 621 218, fax: +420 224 214 647, e-mail:
[email protected] www.folklornisdruzeni.cz
http://www.folklornisdruzeni.cz
Internetové stránky Folklorního sdružení ČR
přinášejí denně aktuální informace o činnosti členských souborů, přípravách a průběhu festivalů, o aktivitách Folklorního sdružení ČR i regionálních sdružení. Vyhledávány jsou anonce a kalendář folklorních akcí, lidových slavností, výstav, tradičních lidových zvyků ve všech regionech naší republiky, upoutávky na pořady s folklorní tématikou v televizi a v rozhlasovém vysílání. Na webových stránkách jsou publikovány podrobné informace o programu, ale i historii všech členských folklorních festivalů, profily členských souborů, seznam osobností našeho folkloru a lidového umění i aktuální nabídky výměn našich a zahraničních souborů. Sledovanost stránek přesahuje 20 tisíc návštěvníků měsíčně. 15
TOP Hotel Praha Společnost TOP HOTELS GROUP a.s. vlastní a provozuje dva moderní kongresové hotely v Praze - TOP HOTEL Praha, s přilehlým GARNI HOTELEM Praha, a ALBION HOTEL. Oba hotely poskytují vysoký standard ubytování, gastronomie a kongresových služeb. K dispozici jsou variabilní kongresové sály a salónky, ve kterých lze pořádat akce všech velikostí. TOP HOTEL Praha je největším v Evropě, nabízí 810 pokojů, 5000 konferenčních míst a nejširší škálu služeb mezi českými hotely. Hostům je k dispozici 5 sálů a 14 salónků, 5 restaurací, rozlehlé terasy Japonské zahrady, wellness centrum s bazénem, masáže, bowling, tenisové kurty nebo kasino. Přímo u hotelu je velkokapacitní parkoviště. ALBION HOTEL nabízí 290 pokojů a 600 kongresových míst, 2 restaurace, lobby bar s letní terasou, beauty salón a fitness room. To vše nedaleko od centra města. Oba hotely zajistí kompletní konferenční servis na profesionální úrovni. Hotelová gastronomie byla mnohokrát oceněna na prestižních světových soutěžích. Společnost se od roku 2002 pravidelně řadí k Českým 100 nejlepším firmám v zemi. Nejnověji se též umístila v žebříčku 100 obdivovaných firem České republiky 2010. Hotely společnosti jsou držitelem certifikátu managementu jakosti ISO 9001:2009. Více informací najdete na www.tophotel.cz a www.albionhotel.cz.
Měsíčník FOLKLOR –
mediální „stárek“ lidové kultury Čech, Moravy a Slezska Časopis FOLKLOR – dominantní mediální titul Folklorní sdružení ČR i českého, moravského a slezského folkloru vůbec – vstoupil letošním rokem do třetího desetiletí své existence. První periodické číslo – tehdy rozsahem i strukturou bulletin – vyšlo v roce 1990. Za dvě desítky let působení v prostředí lidové kultury Čech, Moravy a Slezska se FOLKLOR transformoval na cenného a hlavně nezastupitelného průvodce folklorním děním po všech regionech naší republiky. Čtenářům na svých stránkách nabízí široké spektrum hodnotných informací o domácích folklorních festivalech či jiných akcích s folklorní tematikou; současně žánrově pestrými publicistickými formami – rozhovory, reportážemi, fotoreportážemi, komentáři, profily osobností či souborů, fejetony apod. – zrcadlí stav a směřování lidové kultury v zemi uprostřed Evropy. Objednat časopis FOLKLOR si můžete v sekretariátu FoS ČR, Senovážné nám. 24, 110 00 Praha 1, tel. + 420 234 621 218 nebo e-mailem
[email protected] . 16