CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9
CLIMBzin Obèasný zpravodaj HO Sokol Uh. Brod
záøí 2007, èíslo 9
METEORA BEZINKOVÝ SIRUP JAK JSEM SE STAL SKALNÍM MUEM TA3, ÚDOLÍ DÌR, Co. - MIXXXák ADY, HOT SPORT NEWS, Co na to Nelly?, A co HNÌDÁK? KRÁTKÉ ZPRÁVY, RUBRIKA NA PØÁNÍ CLIMB-ZIN - No. 9
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9
Co øekl
krotitel divé zvìøe Honza Leke,
foto (c) 2007 paparazzi Pólo
kdy mu lvice Elsa zaèala ocasem masírovat lýtko:
Mám tì taky zaèít mlátit ocasem?!?
Kromì papíru dále najdete: Naprosto neuvìøitelných 14 (!!!) stran ètení nejen o lezení
Co øekl - Honza Leke, kdy ho masírovala princezna Nelly alias Lvice Elsa............................................................................2 Otevøenì o pingdo - princezna Nelly alias Lvice Elsa otevøenì promluvila o jejím pøátelství s dr. Ferrarim.................................2 METEORA - co vechno v èervnu vidìli, lezli a zaili ve známé øecké lezecké oblasti Luki a Joka..................................................3 Co. MIXXXáci - obrázky a rozhovor s jedním køeslíøem, který kreslí i lezení a o lezení.....................................................................4 Jak jsem se stal skalním muem - lezu u desátý rok, ale tenhle prestiní titul jsem si vyslouil a letos.............................6 Dámská jízda Hollentálská -aneb baby na výletì do známého rakouského údolí dìr...............................................................8 Tatranský výlet - pár veselých postøehù a jedna fotka s pivem ze zájezdu Ivy a Karla do Tater...................................................9 Bezinkový sirup - aneb jak to nakonec dopadlo s tím pìtkovým høebenem na Kavkaze - 1. díl .....................................10 Totál bulvár - uèitel u zase dìlá vylomeniny............................11 Hot sport news - léto bylo pøeplnìné skvìlými výkony a koneènì se ukázali i mlaïoi........................................................12 Hnìdák 2007 - je pøeloen na pøítí rok.....................................12 Krátké zprávy - Noví èlenové, Co dìlá Nelly, nové cesty v Chøibech, Co sa chystá, Psali o nás etc....................................13 Rubrika na pøání - tentokrát (nejen) pro vechny nové èleny naeho oddílu............................................................................14 Kreslený ftip - malá lekce anatomie èlena uherskobrodského TOP týmu...................................................................................14 foto na titulní stranì: Malý Kuba na vrcholu, Hrubice (c) 2007 týèr
MOTto:
Doug Scott
Zùstává skuteèností, e svých nejlepích výstupù dosáhli slavní horolezci v dobì, kdy jetì nebyli slavnými. Pokud je sláva vùní hrdinských skutkù, nemùe tomu ani být jinak.
Pingdo Není to tak dlouho co skonèila slavná Tour de France. Nìkdy v té dobì absolvovala princezna Nelly spolu s uèitelem a Mladým Kubou More Bohemian sandstones, less Deutsche limestone Tour (viz èlánek na str. 6). Nejeli ovem jenom tihle tøi. I kdy se o dalím èlenovi výpravy v ádném oficiálním vyjádøení hlavních aktérù nikde nedoètete, je jasné, e jel taky. A kdo e je ten záhadný mu v pozadí? Kdo jiný ne známý dr. Ferrari. Poté, co byl vyhozen z cyklistiky za údajné podávání dopingu svým svìøencùm, pøesunul se ke sportu, který byl jetì donedávna úplnì èistý (jako padlý sníh - e by heroin? pozn. autora). Skuteèným dùvodem jeho vyhazovu ovem nebyl doping - ten umìl Ferrari aplikovat tak bravurnì, e na vechny prohøeky se pøilo èasto a hodnì pozdì. Nìkolik ziskuchtivých paparazzi vak odhalilo jeho nechutné sexuální choutky. Ano, Ferrari je na holky! Ale ne na ledajaké. Ferrari je na krásné tíhlé mladé blondýnky. Atak se nemùeme divit, e se pomìrnì snadno vetøel do pøíznì nejlepí uherskobrodské feny lezkynì, èlenky UB SOKOL TOP TÝMU Lvice Elsy, alias princezny Nelly. Vichni víme, jak bláhové a neukojené bývá mládí. A tahle mladá fenka byla pøi chuti. Chtìla lámat rekordy v psím lezení a zároveò chtìla být atraktivní pro svého nového milence Ferrariho. A tak i pøesto, e vichni úèastníci More Bohemian snadstones, less Deutsche limestone Tour podepsali antidopingovou chartu, byl u Lvice Elsy po absolvování Skalního mue objeven pozitivní vzorek A a následnì i kontrolní vzorek B. Poté, co byl pozitivní i její kontrolní vzorek X a nakonec i kontrolní vzorky Y a Z, dola doktorùm z antidopingové laboratoøe abeceda. A aè se jim do toho moc nechtìlo, museli do závìru svého elaborátu napsat: DOPOVALA! Ano! Uherskobrodský oddíl je prohnilý dopingem! Bojujme proti tomuto zlu! køièela na svou obhajobu naprosto zlomená Nelly. Ve snaze alepsoò trochu se zbavit viny, okamitì ukázala na Ferrariho: Byl to on. To on mi podával povzbuzující látky jako nandrolon, dopamin, tritetraextradoublesteroid, koks, paòelské muky a dalí.... Nelly ovem nezùstala jen u Ferrariho. Komisaøùm z antidopingové laborky svìøila také informace o dalím travièi v naem sportu: Dopují i ostatní. Zásobuje je hlavnì jistý strýc Janáèek! øekla naprosto otevøenì Nelly, které v té chvíli tekly slzy jako hrachy. Tiskovka se rázem zmìnila v emotivní smr obvinìní a udávání. Nakonec Nelly prohlásila: Snad nevìøíte, e by byl nìkdo schopen lézt v kuse témìø ètrnáct dnù, a pak se zúèastnit a úspìnì absolvovat takový hardcore závod, jakým byl Skalní mu? Minimálnì ty panìlské muky mìli i týèr a Malý Kuba! Oèistìme ná sport od distributorù, jakými jsou Ferrari a Janáèek! Stydím se za svùj prohøeek, i kdy jsem nevinná! Nelly slíbila, e se polepí a u to nikdy neudìlá: Chci být stále nejlepí skalní fenou na svìtì. Ale doping u nikdy nechci uít. Pøítì radi schovám svým sokyním lano, nebo je strhnu z vrcholového rajbasu, budu je zdrovat (podle vzoru F1) a tak podobnì. U ádné nekalé praktiky! TEN HNUSNÝ, KAREDÝ A ZNIÈUJÍCÍ DOPING U NIKDY NEVEZMU! Kdo doping uívá, roztáèí ruskou ruletu. A co na to antidopingoví komisaøi? Vechno naí Nelly uvìøili a propustili ji na dvoudenní podmínku oplátkou za to, e to na nás ostatní práskla.... - týèr -
CLIMB-ZIN - No. 9
2
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9
Meteora
Luki, Ambaria 4+, Meteora foto archiv Luki
Pátek dne 8. 6. 2007 v 7:00 nasedáme do auta s 70 kg výzbroje a jídla a uháníme do Pøerova, kde nasedáme do rychlíku smìr Hradec Králové. Odtud v 15:30 autobusem smìr Neratovice, Praha, Dolní Dvoøitì a státní hranice s Rakouskem, které pøejídíme kolem pùlnoci. Pak u celou noc jedeme do Benátek, kam celí rozlámaní pøijídíme v sobotu po 9. hodinì. Hned se naloïujeme na trajekt spoleènosti Anek Lines a v jednu hodinu vyplouváme. Teï nás èekalo 1000 km plavby Jadranským moøem, lenoení, koupání, opalování a hlavnì nudy. Po 25 hodinách plavby se pøed námi objevují bøehy Øecka a v 13 hodin pøiplouváme do pøístavu Igoumenitsa. Nasedáme do autobusu a dáváme se na cestu do Meteory. Po ètyøech hodinách jízdy jsme v Meteoøe v kempu Vrachos (skály), kde se hned zabydlujeme. Pondìlí a úterý se vìnujeme seznámení s oblastí Meteory, skalních vìzí vysokých pøes 300 m. Na nìkterých jsou klátery, které èní jako orlí hnízda. V úterý veèer jsme se dali dohromady s jednou dvojicí starích manelù. Jdeme na svou první seznamovací cestu na tomto zvlátním materiálu. Ze skály trèí oblázky a valouny rùzné velikosti. Lezeme 4 délkovou levou hranu Delfína obtínosti 4+. Po dvou hodinách jsme na vrcholu a po nezbytném zápisu do vrcholovky slaòujeme ji potmì. Je dobré mít s sebou dvì 60 m lana kvùli slanìní, které bylo pøes 50 metrù. Ve støedu jdeme navtívit nejvìtí zde se nacházející kláter Velká Meteora. Je zde moc návtìvníkù hlavnì ikmookých. Potom u jen nezbytná zastávka u Kristýny na pivo (1) a koupání v bazénu v kempu. Ve ètvrtek ráno o pùl sedmé balíme matro. S naí dvojicí jdeme na nástup pod vìz sv. Duch vysoké 300 m. Kdy pod ni pøídeme, s otevøenú hubú konstatujeme, e to nemoem vylézt. Po první délce se dostáváme do tempa, docela Joka, Ambaria 4+, Meteora foto archiv Luki
pøelézám dost tìký komín ke tandu nad ním. Dobírám dìdu, který leze s batohem, take musí lézt venkem a ke tandu dolézá úplnì hotový. Tak táhnu dalí délku a pak mì dìda støídá. Pokraèuje kolmým koutem na délce 40 m 3 jitìní a z toho jedno pøehlédl. Potom na mì pøichází krize. Celou dobu lezeme na slunku a ve stínu bylo 40°C. Tak dìda pokraèuje dál a celkovì po 5 hodinách dolézáme na vrchol. Zápis do vrcholovky a jdeme hledat slaòák. Po 100 m slanìní jsme na pevné zemi a se zastávkou na pivo se vracíme zpìt do kempu. Lezeme kadý den a je dobré lézt buï brzo ráno nebo v podveèer, kdy není takové horko. V pondìlí jdeme zkusit tìstí na Spindel - 50 m pøevislá samostatnì stojící vìièka. Moc se nám nedaøí. Nejlehèí cesta je za 7-. Jinak nìjaké hákovaèky a tìí. Dìda s Davidem jdou veèer lézt tu cestu na Spindel, kterou sme nepøelezli ráno, a já jdu do mìsta. Dalí tøi dny dny u jsme u moøe, kde nás to vùbec nebaví. Malým zpestøením byl ètvrteèní výlet do kaòonu øeky Acheron, kde se nám dìda Joka málem utopil, ale vechno dopadlo dobøe a je stále mezi námi. V sobotu ráno v 9 hodin odjezd lodí z Igoumenitse do Benátek. Zase ta nuda na lodi. Z Benátek odjídíme v 10 hodin. Do Hradce Králové pøijídíme v 1 hodinu v noci. V Uherském Brodì jsme v 9 hodin ráno. Lezené cesty: Luká a Joka Delfín levá hrana: obtínost 4+ , 4 délky Delfín pravá hrana: obtínost 6 , 4 délky sv. Duch: obtínost 5+ , 9 délek Ambária: obtínost 4+ , 4 délky Stráce: obtínost 5+ , 5 délek Joka Spindel: obtínost 7- , 2 délky Honza na Vidláku
CLIMB-ZIN - No. 9
- Luki 3
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9
Co. Mixxxáci
Tohlencto by mìl být hodnì nepravidelný seriál o lidech, kteøí kreslí komixy o lezení. Jasnì, pro nìkteré lidi by mohl být mnohem zajímavìjí netopýøí mu, pavouèí mu a dalí profláknutí a neohroení hrdinové s nadpøirozenými schopnostmi. Jene, aè se to nezdá, i na poli horolezeckého komixu mùeme takovéto postavièky najít. Tak zapomeòte na batmany a hurá do ráje lezeckých komixù....
Adrián ADY Czernik Je autorem návrhù na trièka e9wear, autorem diplomù na druhý roèník Slováckého OUPN, ekolog (absolvent PøF UP Olomouc, oboru Ochrana a tvorba P),pøíleitostný lezec, pohodáø, kreslíø a fotograf. Mùj kámo z vysoké Adrian Ady Czernik. Bydlitì: okraj Ostravské pánve Povolání: biolog Koníèky a zájmy: imaginace, pøíroda Oblíbená èetba a muzika: Jakub Vandrovec - Exorcista, hudba lidu Èanky (Èankyou) a i vechno ostatní.
CZ: Ahoj, Ady. Co tì pøivedlo ke kreslení obrázkù s horolezeckou tématikou? Ady: Jeden borec z 210, bylo to s ním dost dobrý brainstorming! CZ: A co ty a lezení? Co, kde a kdy jsi lezl? Vím, e urèitì nìjaké výstupy má, protoe jsme spolu byli na výce párkrát ve skalách. Pochlub se ètenáøùm CLIMBzinu. Ady: Já se drím ponejvíce pøi zemi, ale skály mám rád, takový ten jejich magický pach a slunko poránu. Naposledy jsem byl na tøeòách a poøádnì jsem se v korunì nadlábnul. Nikdy jsem nevylezl nìco, co by nìkoho uchvátilo. Témìø vdy to ale uchvátilo mì a to bylo to nejlepí. Tak nìjak je to pro mì spíe o samotném výstupu ne výstupech. V souèasné dobì ji jsem evoluènì zaostalý a nelezu. CZ: Jak vnímá ze své profese ochranáøe lezení a ten vìèný konflikt mezi lezci a ochranou pøírody? Ady: No vzhledem k tomu, e jsme souèástí nekoneèného vesmíru, pøestoe by mìl podle nìkterých nìkde zaèínat a konèit to problém obèas je, kdy se leze tam, kam se nemá, a v dobu, kdy se nesmí. Jako vude pár lidí zavaøí vem ostatním. Take buïme nìjak friendly navzájem. Natvat lidi jde lehce, ale dùvìru a otevøení skal je pak tøeba budovat velmi dlouho, take tak. CZ: Vím, e jsi hodnì kreslil na vysoké. Platí to stále, nebo tì naprosto pohltil profesní ivot a na tuhle zábavu u nezbývá èas? Ady: Na tohle moc èasu nemám, spíe si kreslím v mysli, pár obrazù a námìtù na plastiky jsem u takhle vyrobil... :-) - Svého kamaráda se vyptával a o èas okradl exkluzívnì pro CLIMBzin týèr -
5.15... ...nejlepí guma na svìtì vychutnej si svou cestu na vrchol a nyní akce
5 + 15 náhradních absolutnì zdarma!!! Platí pouze ve vybraných outdoorových obchodech!
CLIMB-ZIN - No. 9
4
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9 Hvìzdná sestava broïanù na 3. roèníku Hnìdáka. foto (c) 2006 Vítek Orlovský
CLIMB-ZIN - No. 9
kreskresby a foto (c) ADY 5
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9
Jak jsem se stal
skalním muem
Úterý 10. èervence 2007 Asi v 11:30 mnì volá Macek z porodnice, e jestli chci být u toho mám okamitì pøijet. V porodnici jsem asi ve dvanáct 00. Pøesnì v jednu uslyím poprvé zakøièet malého Matìje jetì navázaného na jeho první lano...
Mates má právì 5 minut foto (c) 2007 týèr Ètvrtek 12. èervence 2007 Ráno se ve spìchu balím, myju nádobí, likviduju koe naloïuju Nelly a jedu za Mackem a Matesem. Nìkolik reportáních fotek a spìchám do Brna pro svoje nové lezeèky (bohuel fiftýny nemìli). Jetì na potì koupit mìsíèní dálníèní známku a hurá na dálnici. U podruhé leteos sjídím z dé jednièky ve smìru na Kácov. Nejedu ani na utr polní ani na Sázavafest. Jedu do Kolína. V Kolínì zastavuju u nemocnice a èekám na Malého Kubu. Pøijídí za chvilku. A e bysme mohli hnedka okouknout tu jejich skalku
Skála u Kohoutova mlýna foto (c) 2007 týèr
(Skála u Kohoutova mlýna). Je to jen pár kilometrù... Jsem docela unavený z událostí posledních dní i z dlouhé cesty, ale rychle se dostávám do tempa. Dokonce fleuju jednu sedmièku, kterou prý jetì nikdy nikdo na OS nebo fle nedal. Dokonce ani reprezentant. (Jak jsem pozdìji zjistil, tu cestu u nìkdo OS dal pøede mnou a ten reprezentant je junior a lezl to poprvé v jedenácti. - pozn. autora) Cesty jsou tu hodnì boulderové. Èasto jeden dva kroky a pak u jen trojkový výlez. Ze skalky jedeme do Býchor na samotu u lesa, kde Kuba bydlí. Naloíme jeho vìci, vrtaèku, kovárnu, kruhy, bouldermatku a jetì spoustu dalích vìcí (o kterých netuíme, e nám budou akorát celou dobu zabírat v autì místo). Rozhodujeme se, e jako první navtívíme Panák. V Malé Skále zaparkujeme auto a jdeme si na jídlo a pivo do místní vyhláené knajpy. Poprvé ochutnám Svijanskou jedenáctku. Kdy nás taktnì vyhodí z hospody, uleháme pod rozestavìným lanovým centrem a skoro celou noc dobøe spíme. Z dobrého spaní nás ruí jen obèásné pøátelské olíznutí od Nelly. Pátek 13. Lezeme na Panáku. Je celkem kosa a vlhko. Poøád pøemýlím, kde je to vedro z pøedpovìdí. Kuba mi ukazuje vechny lezitelné cesty. Daøí se mi jít ve na fleáka a Kuba mì chválí. Dobrý pocit. V podstatì nejhorí byla první cesta az VIIIc - nelo tak ani o to, e jio bylo trochu vý. Mìl jsem stranì zmrzlé prsty. Zajímavá byla i druhá cesta VIIIa - docela morálovka. Vypadnout pod slaòákem - to by bylo asi a na zem. Následovalo kratí IXa s 1 bouldrem, pak dvì lehèí cesty za VII a nakonec nádherné vytrvalostní VIIIb. Balíme a pøesunujeme se do Labáku do Dolního lebu. Cestou se stavujeme v Kamenickém enovì omrknout kamenné varhany (Panská skála). Celý zbytek odpoledne ve lebu trávíme posedáváním a poleháváním. K noclehu se pøesunujeme na ovìøené místo. Sobota 14. èervence 2007 Brzo ráno nastupujeme do skal. Lezení nás oba úplnì dostane. Jsem jaksi unavení. Kuba se vytrápí hned v prvním VIIIa a já laboruju v nástupu do druhé cesty za VIIIb. A to jsem sem pøijel kvùli Yuchenovi za Xa!! No nic. Dneska pøibrzdíme - stejnì je vedro, zítra odpoènem a pak zaútoèím. Nakonec dáme 5 cest maximálnì VIIIc AF. Brzo to balíme a jedeme do Ostrova. Pojíme, v hospì dáme po dvou pivech a odebereme se na spaní. Únava pracuje. Nedìle 15. èervence - rest sundej Máme rest day. V podstatì lezeme samé morálovky v Ostrovì. Nic tìkého. Ale na písku to není èasto o velkých èíslech - jde o to to pøeít. Zjiuju, e v Ostrovì jsou 2 typy cest: od Bìliny a vrady. Vechny Bìlinovy cesty jsou vrady, které mají navíc ílenì tvrdou klasu. Dám na fleáka VIIa a jdeme na cestu od Bìliny. U název mluví za ve - Krutá Marta - údajné VIIb - lehký osolený nástup, naprosto debilní cvakání prvního a jediného kruhu a následuje boulder, který by sám o sobì mohl být za VIIIb. Ale je to od Bìliny, take mám fle jenom VIIb. Pak lezeme na VElkou Tovární vì vnitøním komínem za III. To abychom se mohli pokochat pohledem na Nebeskou øíi pìknì shora. Pøi bloumání mezi vìemi øeíme problémy velikosti oddílù. V Kolínì je prý velikánský oddíl a lezou tam jenom 2 lidi: autista a alkoholik (oba pozdìji poznám a ani s autismem toho prvního ani s alkoholismem toho druhého to není zas tak horké, i kdy... pozn. autora). Zlatý Brod - tam leze nìkolik alkoholikù :-). Kuba mì posílá na OS nebo smrt do jakési vrady za VI. Popisuje mi, co kde zaloím: Tady dole jsou hodiny, pak má kruh, pak vyleze na polici (významnì se odmlèí)... a tam nic nedá, vleze tím osoleným sokolem, cvakne druhý kruh, no a se nahoøe. Byl
CLIMB-ZIN - No. 9
6
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9
Kuba a Nelly SKM 2007, Hrubice foto (c) 2007 týèr to vskutku nádherný záitek. Jdeme zpìt do kempu. Je snad 100 celsiusù. Válíme se, jíme, pijeme, koupeme, sledujeme MAMBU (lezec koèièák, který se do vrcholovek podepisuje Mamba (má na to samolebky) a leze jenom se karedýma babama) a èekáme, kdy se koneènì ochladí. Není signál, tak jedeme na Tisou, abych mohl brnknout M+M. Cestou zpìt se stavujeme na vìích u silnice. Naenu Kubu do nìjaké neodjitìné spáry a ten si jen chrochtá (ly tam supr smyce) a pak si jetì dáme dalí Bìlinovu vradu za VIIa (=5 UIAA). Reálnì je to tak za 7-. No nic, dáme pivko a jdeme spát. Pondìlí 16. èervence - opìd Labák D Totální vedro pokraèuje. Na rozlez dáváme Bacha na trpaslíky VIIc. Kuba se pìknì vybojí asi 10 metrù nad podlahou v podobì obrovského utru, v místech, kde z velké police má udìlat naprosto nezajitìn nejtìí krok v cestì, aby se mohl koneènì cvaknout. Pak valíme pod Yuchena. Vedro je fakt údìsné. I muchy jsou líné létat. Naenu Kubu do hóóódnì zajímavé cesty Cosa Nostra VIIIa. Fakt psycho, take si Kuba z cesty odnáí záitkù na celý ivot. Zkouím Yuchena - chyty se v tomhle vedru vùbec nedají dret - tohle je prostì úplnì knièemu. Válíme se na pøedskalí, háeme Nelly iky, balíme se a jdeme k autu. V restauraèce si dáme obìd a valíme do Nìmecka. Snad v Juøe nebude takové vedro. Úterý 17. èervence - únava na druhou Ráno vyráíme shánìt prùvodce. Mám pocit, e pøi tom projedeme pùlku Jury, ale nakonec jsme úspìní a máme si podle èeho vybrat oblast. Pro dneek je to Weisenstein. Slunko poøád svítí jak o duu. První dvì sedmièky jsou v pohodì. Ale dalí cesty jsou pro mì u jenom utrpení, zatímco Kuba válí jednu lajnu za druhou. Prstové dírky, velké díry - nìco, co mi moc nesedí a na co nejsem vùbec zvyklý. Z mého pohledu stál tenhle den totálnì za... Støeda 18. èervence - Action Directe Koneènì se ochladilo. Bohuel ale taky pøes noc sprchlo. To znamenalo 2 vìci - museli jsme se stìhovat pod pøevis a ráno
máme èas na prohlídku legendárního Action Directu. 12 metrù íléného pøevisu po dírkách na jeden nebo dva prsty - nechápu to hlavnì proto, e ty dírky jsou tak stranì daleko od sebe. Dalím programem je hledání oblasti, která bude na jih a nebude v lese. Nakonec pøece jen nacházíme Schone Aussicht, na které jsou vechny cesty schone, take krásné, popøípadì jetì krásnìjí. Zase se do toho trochu dostávám a daøí se mi i flashnout nìjakou 8-. Ale na Kubu samozøejmì nemám. Ètvrtek 19. èervence - první devítka v Evropì Dnes zùstáváme na místì naeho bivaku. Teda v sektoru Krotenseer Turm. Ano, je to tam, co vede slavný Bacharùv Chasin the Train - první devítka v Evropì, kterou ten slavný lezec a celkem sluný saxofonista tenkrát v roce 1981 nakopal nám Evropanùm prdel. Samozøejmì si ani my s Kubou nemùeme nechat po nìkolika rozlézacích sedmách tu pøíleitost a chyty v cestì si oaháme, tedy pøesnìji chyty v její první tøetinì. Dál je to toti takový masox, e jsme to prostì nepøelezli. Tohle je ná poslední den v Juøe. Lezeme hlavnì sedmièky, ale zkouíme i nìjaké ty cesty za 8- na OS - bohuel neúspìnì. Úplnì poslední cestou v Juøe je E.T. - takový krátký kvak, ale lo to. Míøíme zpìt do Èech. Projídíme Prahu a frèíme na Prachùvek, kde lije jako z konve. Pátek 20. èervence - pìkná desítka Ráno jsem se ani nestihl vzpamatovat, a u mì Kuba provádí labyrintem prachovského skalního mìsta. Jo, tady se nemáèuje, ale my na to kalem, nelozí se tu po deti, a na to kalem taky. Zkouím Kubovu cestu Mr. Magoo IXb. Dole to jde - i kdy k prvnímu je to daleko. Ke druhému to trocu ztìkne, ale ten bouldr pod tøetím. Týýý vole, to sú lety! Jak na pøehlídce letectva. No nic, jdeme pod Smítkárnu - totálnì mokré bouldry v nástupech. Zkusíme si Káèu. Je to VIIIb. Jdu na fleáka - Kuba mi radí, e tam nahoøe za hranou je obrovské madlo. Celou cestu je to nenápadnì do kopeèka. Dolezu a nad ruhý kruh, tìsnì pod vrek, a hledám to madlo - nic! Hledám dál - furt nic!! Kuba køièí, e tam urèitì musí bejt, jene ono fut nic!!! Týýýý pííí... já se stranì bojím. Levá ruka u úplnì zmrtvená, skákat není do èeho, leda dolù. Take hopláááá. Pìkná desítka to byla. Dalí zajímavé extempóre jsem pøedvedl v cestì za IXb. První pokus byl v poho - sice nevyel, ale nevadí. Chvíli odpoèívám a jdu do druhého. Hned po tøetím kroku chytám ílený chaos. Mám pocit, e stupy nestojí a chyty nedrí. Jsem úplnì blbì rukama. Klepu se metr pod prvním a dost vysoko nad podlahou. Dívám se dolù, jestli jako to bude fakt a na zem. Doprdele, bude. A asi to bude bolet, kdy skoèím. Co teï? Skoèit, nebo to risknout a popolézt jetì oten metr vý? Tlama by byla vìtí a
Diskuze nad pivem ve finii SKM 2007, koupák, Hrubice foto (c) 2007 týèr
CLIMB-ZIN - No. 9
7
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9
moná i nekontrolovaná. Nadechnu se. Krok. Druhý, a hop po expresce. Ty vole, já iju!!! Zkrátka moc pouèný a veselý lezecký den. Jedeme na Hrubici. Zítra se tu jde legendární Skalní mu. Smìsice lezení, pochodového cvièení a alkoholového dýchánku s velkou kupou odvahy, kterou kadý, kdo chce závod absolvovat, musí mít. A já vùl se rozhodl, e kdy jsem pøeil dneek, pøeiju u úplnì vechno. Sobota 20. èervence Je devìt dvacet a my s Kubou, zatímco vichni ostatní závodníci jsou u dávno ve skalách, jetì poøád cucáme startovní pivo. Fujtajxl. Koneènì vyráíme. To pivo v bøie nic moc. První vì taky nic moc - název Hrobeèek. Mám pocit, e jsem to vèera nìjak pøehnal s vírou ve svou nesmrtelnost. Na Hrobeèek cestou za V. To nezní zle. Jene od kruhu se staví na totálnì oblý vrchol. Naprostá ílenost. A taky hodnì blízké poznávání spolulezce. Vhodné pøedevím pro smíené dvojice. Nakonec mi Kuba stoupá na sedák, na ramena, drím mu nohu v rajbasu, aby neuklouzla a jsem na vrku. Tak, u jenom 28 vìí a cesta budou z nás Skalní mui. Popisovat celé to martýrium nemá ani moc cenu. Nejhorí je, e to ve skalách nekonèí. Ve pokraèuje pijatikou na koupáku, kde vyèerpaní lezèíci dohánìjí body vypitými pivisky. Nakonec jsme jich s Kubou mìli za celý den 15. Jo a cest, tìch bylo 29. I Nelly, která byla celých 14 dnù k neutahání, jen leí a odpoèívá, línì pozorujíc borce závodníky vracející vypitá piva na svìtlo boí. Pro vítìzství vechno. A pro srandu taky. A pro lezení!... Tak se ze mì, váení, po deseti letech lezecké kariéry stal koneènì Skalní mu. - týèr -
Dámská jízda
HÖLLENTALSKÁ
King Kong, Blechmauer, Hollental foto (c) 2007 Iva A do letoka jsem byla pøesvìdèená, e vápno je ten nejílenìjí utr, jaký kdo vymyslel, a naprosto jsem nechápala, proè mezi tolika jedinci i pøesto tak oblíbený. Pravda, dùvodem bylo moná i to, e jsem ho zatím omakala jenom v Rudici a na Skalce, co pro vìèné zaèáteèníky asi není ten nejlepí terén. Teprve letos jsem pochopila, e není vápno jako vápno a e to asi pùjde. A tak zpráva o iroko daleko profláklé oblasti lezecké Hölentalské dorazila a k naemu babskému týmu Iva & Luca, a jak jinak, stálo to za to. Neodradil nás ani vytrvalý páteèní dé a kodoveèka u si to razila smìr Kaiserbrunn. Uvítaly nás slunné hory a mìly jsme co dìlat, aby nám nevypadly oèi úasem z dùlkù. Vypadalo to víc ne slibnì. Kdy jsme asi u pátého domorodce vysondovaly, kde koupit prùvodèíka, vrhly jsme se na skály.
Nahoøe: Diplom SKM, dole vlevo: Lidová tvorba v Hruboskalsku, dole vpravo: fini jednoho z úèastnbíkù SKM 2007 (ráno u mu bylo dobøe), vechny fotky (c) 2007 týèr
Babi v akci, Hollental foto (c) 2007 Iva CLIMB-ZIN - No. 9
8
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
Nejdøív e nìco pohodového na omakání ve Vordere Stadelwand, pak nás vyhnala bouøka. Dalším našim cílem byl Weichtalwichtel za 6+, pro naši „silnou dvojku“ na prvním konci lana tou dobou vysoký cíl, a ukázalo se, e to i pùjde. No v pùli cesty jsme nechaly v krásném klíèovém pøevísku povìený pytel a u si to mazaly zpìt do Stadelwand, kde prùvodce sliboval, jak jinak, ne nádherné dlouhé pìtkové cesty. Ne jsme naly tu správnou èást, troièku den pokroèil, ale nenechaly jsme se odradit a u mazaly nahoru. No ale u se fakt nìjak stmívalo, v irém okolí se pásly akorát pøímo pod námi rohaté kozy a stíny se u skoro ani neprotahovaly. Slanìní je pøece hraèka, horí je, kdy lano je jaksi krátké a jediným jitìním jsou staré otøepané smyèky v rozpadající se skále. Ale my jsme pøece holky ikovné, po dùkladném prozkoumání terénu a nìkolika skoroslanìních jsme naly ten správný strom, který pustil a dolù. To by èlovìk nevìøil, jakou mùe mít radost z úspìného slanìní. Ná první výlet nás tak skvìle naladil, e sotva mìsíc uplynul, u jsme tam byly zase. Naí novou výzvou byl King Kong 6+ v Blechmauerovi, kde jsme zjistily, e u nás tady asi znají nebo co, kdy se dva zdatní Moraváci, co nás pøedbíhali, ptali, jestli nejsme náhodou ty baby s èervenou felicií, co tu byly i minule. No i tady jsme nechaly v cestì pytel a rozhodly se, e u by se sluelo vylézt nìjakou cestu a do konce. A koneènì se nám to taky povedlo, Nix für Süderer s malou variantou byla vskutku nádherná pohodová cesta, kterou jsme si vychutnaly a do konce. Take a ije vápno! - Iva -
Tatranský výlet
záøí 2007, èíslo 9 vzbudila lítost nebo co, e mi dokonce darovali vynikající porci palaèinek. Ranní budíèek byl nekompromisní, v 6 jsme museli vyklidit jídelnu. Tak dnes jsme se rozhodli pro Javorový tít, který nám byl doporuèen, prý moc pìkné lezení. Asi jsme nenali ten správný nástup, troku jsme se zapotili oproti slibované cestì v prùvodci a skála se kvalitnì lámala. A dnes se mi nìjak nechtìlo nebo co, tak jsem Karla po nìkolikáté délce pøesvìdèila, e z toho mraku urèitì bude pret a e pivo na chatì je taky moc dobré a e je nejvyí èas odsud vypadnout. Pivo na chatì bylo moc dobré, nicménì do veèera vydrelo krásné slunné poèasí a na Karlovi jsem vidìla lehkou nervozitu. Dalí den jsme byli krásnì odpoèatí a chtìla jsem udìlat Karlovi radost, tak e tentokrát tu nai cestu v Javorových pøece najdeme. No a asi jsme ji zase nenali.. Karel pøi tahání první délky postupnì ztrácel øeè, skála byla kapánek lámavá, místy to vypadalo, e odejde celý masiv dolù i s námi. Druhou délku jsem mu nechala velkoryse tahat taky, jen a si to uije, kdy se tak tìil. Cestou nael nìkolik rezavých skobek, které vytáhl, prohlédl a zase zatlaèil zpátky, pozitivní znamení, e u tady nìkdo pøed námi byl. Chvílemi jsem si nebyla jistá, jestli si to s lezením nerozmyslel a nerozhodl se pro tìbu uly, jetì e pod náma nikdo nebyl. I tentokrát se mi podaøilo zahodit dolù pár vklínìncù, vypadalo to toti, e bude moná bouøka, tak abych tolik nepøitahovala blesky. Druhá délka byla i na bezpeènìjím konci lana velmi pikantní, netuila jsem e v Tatrách budu práskat rovnou sedmièky, navíc jetì v kamenolomu. Po zajímavé závìreèné èásti, kdy se na mne z rádoby komína svrchu usmíval balvan velikosti èlovìka, který se chystal odejít kadou chvíli dolù, jsem Karlovi slíbila, e ho asi zabiju. Nejspí se mého vyhroování lekl a zbytek cesty vybral spí u jen kochací. Ale jak se øíká, cesta konèí a na chatì a nìco na tom bude, cesta dolù byla také moc zajímavá a panoramatická, sem tam jsme spustili i kamennou lavinu. A byl tu poslední den, take aspoò nìco krátkého na Strelecké vei dáme. Nevím, jestli to bylo tím vysokohorským slunkem nebo nadmoøskou výkou, ale straanì se mi zase nechtìlo. No pøekonala jsem se, abych udìlala Karlovi radost, a dali jsme jetì jednu kochací cestu, na jejím závìru Karel nael jako bonus odhozený prsák take pøítì ho èeká zase o nìco bezpeènìjí lezení. - Iva -
To jsme se jednou s Karlem v èervenci rozhodli, e pojedeme lézt do Tater. Jedno kam, hlavnì e do skal. V Popradu jsme dokoupili pár friendù a prùvodce a rozhodli se, e naím cílem bude Zbojanda. Na chatì jsme rozmotali fungl nové lano, odstøihli cedulky ze eleza a vybrali cestu na pøítí ráno. Karel byl v rámci naí dvojky znalec místa, protoe u Tatry proel s báglem na zádech. Jak jsme ale zjistili pozdìji, v hledání cest to moc výhod nepøináelo, ale o to pestøejí záitky nás za to èekaly. Motyka na iroké vei byla nae první cesta a byla moc pìkná. Pohodová, s jedním nároènìjím kouskem, tak akorát na seznámení s Tatrami. Karel je ovem nezmar a e jetì, tak u jsme si to mastili do dalí cesty. Já u bych se tou dobou nejradi vidìla v chatì na piveèku, tak jsem se pøi zakládání jitìní aspoò rozhodla zbavit se trochu zátìe, bez pár vklínìncù se pøece obejdeme, ne? A u letìly. Pøi cestì zpátky je Karel nael a asi to bylo nìjaké místo s vysokou gravitací, nìjaké elezo tu zbylo i po jiných. Na cestu k chatì nám svítila jasná obloha posetá hvìzdami a vycházejícím mìsícem. Na chatì jsem svým pøíchodem asi v poklidnì hodující skupince u jednoho stolu CLIMB-ZIN - No. 9
placená naserce
TIRÁK
Softelové FILCKY znaménko
netìstí
9
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
Bezinkový sirup
záøí 2007, èíslo 9
díl první
Tak teda jo, øekl jsem si pùl hoïky pøed koncem ichty a jal se díla. Dùvod byl pádný. Ná botanik, uèitel a éfredaktor v jedné osobì, a jeho mailová korespondence hrozící rozbitím drky. A jetì jedna poznámka na úvod, kdo byl na promítání mùe s klidem v srdci pøeskoèit o èlánek dál, protoe tady se fakt ji ádnou novinku nedozví.
Svinov foto (c) 2007 Masik Nae ou zaèala jednoho studeného dne v Ostravì-Svinovì s bagáí neurèené hmotnosti a pøedevím krabicí výborných vdoleèkù a 4 litry slivovice. Má deprese z objemu zavazadel mì pøela poté, co se zaèaly po nádraí potulovat dalí osoby s podobnými hovadinami podobných objemù. Po nacpání autobusu a po støechu jsme nabrali smìr ukrajinský Uhorod. Následovala povinná noèní prohlídka mìsta, první sovìt union pivka a pak oèekávání 18-ti hodinové cesty do Kyjeva. V Kyjevì ve probìhlo dle vzorce Uhorod, pouze s tím rozdílem, e z 18ti hodinové cesty do Kyjeva se stala 26-ti hodinová cesta do Pjatigorsku. Nutno podotknout, e cestování vlakem je celkem pohodlné, èlovìk se stane pøeborníkem v prí a nìkolikrát probìhne standardní opilecké koleèko (hurá-ble-kocáb-hurá). Padly 3 litry, poslední Mía uchránila. K dispozici je zdarma vøelá voda ze samovaru, tedy pokud stevard topí, záchody jsou standard humus stejnì jako u nás. Na nádraí v Pjatigorsku nás ji èekal terénní bus, kterým jsme absolvovali poslední èást cesty. Cesty kruné, hopsavé a dobrodruné, trvající 5 hodin maximálkou 70 km/hod na neutrál z kopce. Bezingy ná cíl. Kdy èlovìk vidí poprvé bezinkovskou stìnu tak mu spadne èelist - 12 km délka 2 km výka. Po povinném ubytování v lágru, které probìhlo s drobnými problémky (prý jsme mìli falené razítko - rutí paáci ho tento rok zmìnili z hranatého na kulaté, èi co) jsme zapoèali plány na dny budoucí. Pøedstava byla jasná, první èást akce jednoduí kopec na aklimatizaci, po návratu 2 dny oraz a pak zkusit nìjaký kopec s 5 na zaèátku. Jako jednoduí kopec jsme zvolili Gestolu, která se té magické 5 hodnì blíila. A aby to nebylo jen dupkání, tak padlo rozhodnutí pro cestu ledopádem severní stìny. ak jsme sem pøijeli lézt. Tak a teï ve nahlásit na KPC sovìtskému mistru sportu Saratovovi a tøást se, co na to tento borec staré koly øekne. Samozøejmì nám to shodil s tím, e se poblujeme i uima, vak máme, teda mìli jsme jen ty kopeèky - Tatry a Alpy nejsou Kavkaz. No co, dopadli tak vichni, a zakázat nám to nemùe. Take plán by jsme mìli. Dìvucha s Míou se pøidali k naim spolunocleníkùm Seveøanùm bratrùm Stolárikùm, s plánem vyrazit na Bezejmenou.
Den druhý focení spoleèného fota, pak jen já s Honzou, prý kdybychom se nevrátili, krysy na záda a vyráíme. Dnes nás èeká celodenní pochod pod kopec. Zprvu máme cestu spoleènou po ledovci bezengy. Asi v polovinì se nae cesty dìlí. My smìøujeme pod Gestolu. Dìvucha, Mía a bratøí do legendárního Rakouského bivaku. Honza, jak u bývá jeho zvykem v první den, po cestì zkolaboval a zachránila ho a dopinková tyèinka od maminky, kterou mu koupila pro chvíle nejhorí. Do plánovaného místa bivaku jsme vak nedoli, neb poslední kilák Honza plouil s mistrovstvím taneèního mistra po ètyøech a na jeho dalí trápení jsem ji nemìl srdce. Tak nic, ráno nás èeká trochu delí nástup, zato na ledopád máme perfektní výhled. Ráno, 4:00, èlovìku se to zdá jako patný vtip. Navaøit, nalehko se sbalit na 3 dny a hurá za dobrodrustvím. Pøes ledovec jdeme nenavázaní, ale poté co se èetnost trhlin zvìtuje, mìníme názor a pro sichr se navazujeme. Spodní èást ledopádu není technicky obtíná, pouze pøi hledání cesty mezi trhlinami si èlovìk pøipadá jak pokusná krysa v labyrintu výzkumného centra nejmenované farmaceutické spoleènosti. Asi v polovinì nás èeká skalní høeben. Pokud nìkdo neví, jak vypadá skalní høebem na Kavkaze, tak vìøte, e je to hromada utrù rùzných velikostí spojených jílem. Èlovìk by ani nevìøil, e jde v tomto humusu lézt po pøedních s pikly v ruce a sólo. Za høebínkem nás èekala hlavní ou tohoto podniku. Círka 50° ledofirn nevalné konzistence. Poté co jsme se probojovali o 300m výe s pochybným jitìním, nás èekal ok. Vechno tìké za sebou, pøed námi pouze jedna trhlina a pak jen dupaèka do sedla, kde jsme plánovali bivak. A ta jedna mrka nemìla konec ani zaèátek. Po dvou hodinách pekulování, jak s tou mrchou vydrbat, jsme nuceni udìlat èelem vzad. Tìch 300m humusu jsme si dali poctivì jetì jednou, a to smìrem dolù, protoe z abalakových hodin by za tìchto podmínek slaòoval snad jen sebevrah. Pod vývihem jsme si vykopali ji tradièní díru, uvaøili a hupky na kutì. S mylenkou rychlého a bezproblémového zbytku sestupu se nám usínalo dobøe, ale kdybychom vìdìli, e
e druhý den bude paøák jak u moøe, pùlka mostù, po kterých jsme pøeli smìrem nahoru, neexistuje, utry a led budou padat s pravidelností jízdních øádù a e dolù to nebude ledovec, ale potok, tak by jsme si moná i pøivstali. Sumasumárum nám sestup ke stanu trval déle ne výstup. Druhého dne jsme se ji zkrápìni kapkami detì oznamující pøíchod periody patného poèasí dopotáceli zpìt do lágru. A jeliko jsem shnilý jak ve, tak se o dalích osudech, jako byl bujarý èesko-ukrajinský veèírek, výstup na Kundjum miirky atd. doètete v díle s poøadovou èíslicí 2.
Prí a alkoholické koleèko foto (c) 2007 Masik
CLIMB-ZIN - No. 9
10
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9
foto: terénní rychlobus, první výhledy bezinskou stìnu, lágr, vyráíme, gestola z ledovce, dangy-tau a chara (bezinská stìna) ochoèení, zvìdaví a mlsní kozoroci (c) 2007 Masik - Masik -
Totál bulvár
No tak je to tady. Slibované foto ze svatby Vítka Orlovského. Na fotce ovem není hlavní aktér, ale a ten druhý v øadì - jeho svìdek. Uèitelskej navleèen do zapùjèeného tìovského kroje - junák jak má byt. Já vím, sliboval jsem ty z kostela, ale ty prostì nejsou tak dobré jak tato. Tak vám nezostává nic jiného, ne si toho satanistu uèitela v tom kroji v kostele pøímo pøed oltáøem (za zády enicha) pøedstavit. A jen tak na okraj - bylo to pro nìj hóóódnì pouèné. - parta chøibských plchù -
CLIMB-ZIN - No. 9
11
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
Hot sport news
záøí 2007, èíslo 9
Opìt je tu seznam toho nejhavìjího, co uherskobrodtí sokolíci podnikli na horách, v níinách i hospodách. A jen pro jistotu opìtovnì dodávám, e kdo se neozval, má smùlu slavný prostì nebude. Holt nai reportéøi nemùou být vude a jasnovidci v redakci opravdu nejsme, a ani køiálovou kouli nám nepùjèili... Pólo Marálek zabodoval na Manínské Gastonce, kde dal 10. 6. 007 stylem OS cestu Blok 7-/7. Na stejném zájezdu na Manín se ukázala taky Princezna Nelly, která s lehkostí jí vlastní zahodila na chvíli HIP-HOP za hlavu a s ledovým klidem dávala SOLO nástupy do cest v obtínosti a 3-!!! Mladý Honza vyuil své brutální síly a opièího indexu impanze a v nedìli 19. 6. t.r. vstoupil poprvé do spodní èásti osmého stupnì. Tenhle kousek se mu podaøil v cestì Jiné èasy 8- stylem PP na 3. (!) pokus ve vyhláeném Moravském Krasu na snad jetì vyhláenìjích Vaòousových dírách na Holtejnì. K tomu jetì pøidal v Koutech na Lidomornì Kotalovu variantu 6+/7- flash! K super výkonùm obrovská gratulace a pøání, a to i dál takhle lape. Týèr v èervnu opìt zopakoval své oblíbené Finále 9- stylem RP na Skalce u Trenèína a na radu místního lachovitého kuøáka a bouchaèe Ïuriho se pustil do zkouní Hrany Finále (psáno èistých devìt, reálnì asi 9-/9). Mezi pokusy si zajel do Krasu, kde bachnul Epitu 9 PP. Honza Leke se pøipojil k úspìným pokoøitelùm cesty Jiné èasy 8- na Vaòouskách. Cestu s pøehledem zvládl v nedìli 24. 6. 07 stylem flash! Hned dalí støedu potvrdil svou skvìlou skalní formu na Skalce u Trenèína, kde bachnul oblíbený Ulomený chyt 8- PP. Druhou polovinu èervna øádili v øecké Meteoøe Joka a Luki. O jejich lezenici najdete víc na 3. stranì v Lukiho reportái. Uèitelskej se vydal pod dohledem Malého Kuby na hodnì veselý výlet na èeský píseèek a do Frankenjury. Oba aktéøi si ze svého témìø dvoutýdenního turné pøivezli kromì nìkolika hodnì dlouhých letù také cenné rychlé pøelezy v osmém stupni. Malý Kuba: Dobytí nebe IXa (8-) PP, Panteon, Wilde 13 8- RP 2. pokus, Schöne Platte 8 Flash, Schöne Aussicht 8- PP, Schöner Leben 8-/8 OS, vše Frankenjura. Uèitel: Dobytí nebe IXa (8-) flash, Panteon, Schöne Platte 8 PP 2. pokus, Schöne Aussicht 8- Flash, obì Frankenjura. Kromì toho se zúèastnili populárního závodu Skalní mu, ve kterém uspìli, získali titul
Hnìdák 007
Skalní mu a skonèili celkovì na 4. místì. Více o jejich tripu v èlánku na stranì 7. Hned po návratu z výletu s uèitelem si Malý Kuba zajel do známé èeské ulové oblasti Rovitì, kde vyuil svoji skvìlou rozlezenost a bouchnul svoji první cestu za 9-! Jedná se o patnáctimetrovou boulderovou cestu Nové Koøení 9- a Kuba ji zvládl PP. K tomuto velkému úspìchu pøidal na Roviti Kuba jetì dalí tìkou cestu na úplnì spodní hranici devátého stupnì a to Èáru ivota 8+/9- také PP. Kubo, neopoutìj ná oddíl, bude nám moc chybìt! Ze svého oblíbeného Súlova si uèitelskej pøivezl 18. srpna dalí pìkný OS - cestu Neistá 7+/8-. Malý Kuba je momentálnì nejaktivnìjím a nejlepím lezèíkem z uherskobrodského oddílu. Tuhle skuteènost potvrzuje svými skvìlými výkony na vech moných povrích. Své poslední skvìlé kousky pøedvedl v Labáku a v Moravském Krasu. Labák: Pochybná existence IXc (8+) PP, Ostrov: Pláè mrtvých borovic IXa (8-) OS, Kras: Moment 8 OS a Testament 8+ PP. Malý Kuba je opravdu k neutahání! Na své konto si pøipsal koncem srpence dalí 2 tìké cesty: 28. 8. Rovitì Lída 9- PP a 29. 8. Skála u Kohoutova mlýna Gold Cock 9- RP! Kubo, pìknì to hrne!!! Dalí pecku si Malý Kuba pøipsal do svého deníèku v poslední srpnový den, kdy pøelezl PP cestu Serpentino 8+/9v sektoru Smetitì na Krkavce. Slunou formu si i pøes své nekonèící veèírky drí taky mladý Honza. V nedìli 2. záøí se mu na Skalce podaøilo pøelézt legendární Vaskovce 7 PP a následnì i oblíbený Ulomený chyt 8- PP. Parádní byl pro uèitela poslední víkend letoních prázdnin. V sobotu si zajel na Kozla, kde vcelku v pohodì dal PP Fialku 9-. V nedìli na výjezdu na Skalku se mu podaøilo pøelézt nádhernou Hranu finále 9-/9. (Cesta je v prùvodci psána za èistých 9, nìkteøí ji dávají za 9-. Podle uèitela je tak nìkde mezi. Ale víte co? Zkuste a uvidíte - ne Finále original, to tìí je stoprocentnì.) Dalí tìkou routu si uèitelskej pøipsal o nádherném víkendu 15. a 16. záøí. Po nìkolika pokusech, za mohutného povzbuzování malého Matìje a na krev v bolestivých dírkách ve výlezovém bouldru, si mohl koneènì zaøvat svoje jóóó a zapnout slaòák v ebøíku (9) na Lukovì. Do formy se po porodu pomalu a jistì dostává i Macek. Na Králkách dala16. záøí mimo jiné cestu Rajbasová 6- RP. oficiální vyjádøení k letonímu roèníku z www.climbers-uh.net
CLIMB-ZIN - No. 9
12
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9
Psali o nás
Semtam se stane, e se èlenové naeho oddílu nachomýtnou k nìèemu, co stojí za to, aby se o tom mluvilo a aby se o tom dozvìdìlo více lidí. A tak se obèas objevíme v nìjakém tom deníku, týdeníku èi jiném plátku. 29. 6. 07 zveøejnil Slovácký deník èlánek J. Solníkové, M.Konèitíkové a dìtí z jejich kolních druin informující o akci, kterou ná oddíl pro tyto dìti pøipravil na naí stìnì. Lezení a jízda na lanovce se dìtem moc líbily. Akce probìhla v dopoledních hodinách 20. 6. Na tomto místì bychom chtìli podìkovat také vedení Sokola za monost tuto zajímavou akci pro dìti pøipravit.
Nové cesty v Chøibech
Mohlo by se zdát, e monosti pro prvovýstupy v Chøibech jsou ji opravdu vyèerpány. Ale jetì stále to není pravda. Dvì nové cesty vznikly na vì Tank na Osvìtimankách. Jejich autorem je Bøea Lebloch. Skálu v místech zamýlených prvovýstupù nejdøíve jen oèistil a cesty pøelezl free solo. Dnes je v kadé cestì po jednom postupovém jitìní (viz foto). A - Cesta uherskobrodských sokolíkù, 6+/7B - 5 ze 40, 5- týèr -
foto (c) 2007 týèr
Co se chystá
foto (c) 2007 Macek
V øíjnu nás èeká populární výjezdní zasedání. Podrobnosti se jistì vèas dozvíte od vedení naeho oddílu. Pravdìpodobnì v pùlce listopadu, na studentský svátek (tedy 17. a 18. 11.), probìhne akce STROP. Tento krycí název vlastnì ani nic neskrývá - jde o to natáhnout poøádnì strop naí fantastické stìny, a tak ji jetì vylepit. Dalí zajímavá akce nás èeká na konci listopadu - jo, jo, u je to tak, chystá se dalí PÙDA. Více na pøiloené pozvánce.
Noví èlenové
Tak nám 10/7/07 do oddílu pøibyl nový horolezec. Bohuel fáma, e má 4 ruce, na kadé 6 prstù a v pohodì dá na jedné pai 20 shybù se nepotvrdila. Ale i tak je to chlapík. Hned svou první cestu - sem na svìt - dal na OS. Má ideální lezeckou váhu - nic oplácaného - 2,56 kg. Je jenom trochu meního vzrùstu 47 cm. To ale urèitì vykompenzuje svojí brilantní technikou, na které v souèasné dobì intenzivnì pracuje. Nutno jetì dodat, e bude asi hodnì dobrý na stiskáèích. U teï má stisk pekelnì dobrý. A jmenuje se Matýsek.
foto (c) 2007 týèr
Dalím nováèkem v naem oddíle, který excelentnì osnul svou první cestu v ivotì, se stal Honzík Leke. Na svìt se mu moc nechtìlo, ale u je mezi námi. Oddíl se nám parádnì rozrùstá. No alespoò mají kluci hnedka kamaráda. A tak se není tøeba bát, e by se pøi èekání na tatínky pod skálou nudili. Klukùm pøejme, a se jim na tomhle svìtì líbí, a kdyby je to náhodou chytlo, tak a jim to i parádnì leze. Pánové, raète si to uít! - redakce -
CLIMB-ZIN - No. 9
13
CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB
záøí 2007, èíslo 9
Rubrika na pøání
tentokrát pro nae nové èleny
Trénuj se svým GURU!!! A ber ivot s humorem!! Nauè sa anèu!!!
SrdcSrdce èlena uherskobrodského TOP týmu bije jenom pro CLIMBzin!
eby sleèna nacvièovala nástup do komína?
Kadý správný climbér ète CLIMBzin THE BEST CLIMBING MAGAZIN (NA SLOVÁCKU)
SPOLEÈNÉ TRÉNINKY NA STÌNÌ V UB: støeda 17-19, pátek 17-18, nedìle 14-16 Kdo se ji nemùe tréninkem ani jeho druhou fází posunout dál, vìzte e RT chodil veèer pøed zájezdem na tìkou dardu do Viòového bìhat aby shodil aspoò 20 deka. Zkuste to taky!!! (c) 2007 autoøi èlánkù, fotografií a kreseb, hlavní grafik a celá redakce CLIMBzinu Texty neproly ádnými stylistickými úpravami a vechny názory jsou zaujaté a jednostranné (jak u to prostì bývá), a vyjadøují názory a postoje autorù, které se nemusí shodovat s názory redakce, nato s tìmi vaimi!!! CLIMBzin obèasný zpravodaj horolezeckého oddílu TJ SOKOL Uherský Brod
éfdirigent: uèitel; grafika: teacher foto: eci z oddílu, obèas nekdo iný, sem-tam kradené gramatická korektùra: paní uèitelka Køíová dìkujeme pressssss: momentálnì jsme v presu, protoe bez presu Na internetu je èasopis novì uloen na adrese:
WWW.VRCHOLKY.CZ
V pøítím èísle mimo jiné:
Podpoøte naeho nového poskytovatele prostoru na síti a stránky zhusta navtìvujte. Máme tam vlastní záloku, take to najdete úplnì v pohodì na OS!
Horké informace z blízkých i vzdálených skalek a hor, kreslený anebo jiný ftip, snad i dalí zajímavý rozhovor, rubrika na pøání, nejaké ty drby chøibských plchù, rubrika na pøání, asi budou zase nìjaké ty závody a urèitì najdete i mnoho dalích hòupin.
Pøíspìvky, informace o pøelezech (ve formátu doc) a fotky (jpg - bez úprav!!!), zasílejte na:
[email protected] netelefonujete ani nefaxujte!!!
nabídky k seznámení mohou krásné mladé koèièky posílat na éfdirigent@týèr.cz (ale neøíkejte o tom Mackovi)
CLIMB-ZIN - No. 9
14