Citac nıstandardy APA a citace internetovych pramenu Petr S lechta C lanek predstavuje u vod do citacnıch norem Americke Psychologicke Asociace. Seznamuje se zakladnım racionale citovanı výdeckych pramen˚, uvadı citacnı standardy nejpouzıvanýjsıch odkaz˚ ke kniham a casopis˚m a diskutuje specifika a formu citacı internetovych zdroj˚.
Zarazenıcitacıdo textu a sestavenıprehledu pouz ite literatury je zda nlivč jednoducha za lez itost. Skutec nč vsak pouze zda nlivč , neboý pri podrobnč jsı m prozkouma nı problematiky se jednotny akt citace vč deckeho pramene diferencuje na radu specifickych prı padu. Publikac nımanua l Americke Psychologicke Asociace (APA) (1994) tak napr. rozlisuje mezi 77 druhy citovanych pramenu, kaz dy s vlastnı m citac nı m standardem. Kromč toho existujırozsa hle normy pro razenıpublikacıv prehledu literatury a ruzne varianty odkazu k nim v textu a Publikac nımanua l APA tuto problematiku zpracova va na vı ce nez 50 strana ch. Tento c la nek proto pouze nac rtne za kladnıfilozofii citova nıpramenu, uvede nejdulez itč jsıdruhy citacıa zamč rı se na reflexi citace internetovych zdroju. Raciona le referencıobecnč spoc ı va ve snaze priznat za sluhy autorum na mi citovanych myslenek c i publikacıa umoz nit c tena ri vyhledat pramennou literaturu, ke ktere odkazujeme. Jakoukoliv referenci splnujı cı tyto na roky muz eme povaz ovat prinejmensı m za funkc nı . Citovat lze prakticky jakekoliv informac nımedium - kromč knih a c asopisu rovnč z noviny, slovnı ky, disertac nıpra ce, refera ty na konferencı ch, filmy, videoza znamy, audionahra vky, porady v ra diu, osobnıkorespondenci a osobnı sdč lenı , software a novč ji sta le c astč ji WWW stra nky, FTP zdroje, internetove konference aj. Kritickou ota zkou pri citova nıpak vz dy musıbyt: ú Lze na za kladč
tč chto “daju vyhledat citovany zdroj?ď. Jestliz e ne, je nutno uvaz ovat o uda nıdalsı ch informacı . Citace obecnč sesta va ze dvou c a stı . Na citovane dı lo je jednak struc nč odkazova no v textu, podrobne informace pro jeho vyhleda nıjsou pak obsaz eny v souhrnu literatury na konci c la nku c i publikace. Jedinou vyjimku z tohoto pravidla predstavuje osobnı komunikace autora, za znamy o nı z bu to neexistujı , nebo nejsou verejnč dostupne. Takova to komunikace je potom zminova na pouze v textu s uda nı m povahy a co nejpresnč jsı ho data teto komunikace: K. W. Schaie (osobnı sdýlenı, 18. dubna 1993), nebo (V. -G. Nguyen, dopis autorovi, 28. zarı 1993) (tyto a na sledujı cıprı klady jsou volnč prevzaty z APA, 1994; autor neruc ıza skutec nou existenci materia lu citovanych jako prı klad). Nejc astč ji citovanymi prameny nicmenč zusta vajıknihy a c asopisy. V textu na nč odkazujeme: ... jak tvrdı Wasserstein, Zappula a Rosen (1994) ..., nebo ... jak ukazala drıvýjsı studie (Wasserstein, Zappula & Rosen, 1994) ... Jestliz e ma dı lo tri az pč t autoru, vsechny autory zminujeme pouze pri prvnı m odkazu k nč mu. Pri dalsı ch citacı ch uva dı me jiz jen jmeno prvnı ho autora na sledova no ú et al.ď: Drıve zminovana studie (Wasserstein et al., 1994) rovnýz demonstruje ..., popr. Wasserstein et al. demonstruje ... bez uda nıroku u citacıdaneho dı la, ktere na sledujıpo “plne citaci v temz e odstavci. Ma -li dı lo sest autoru a vı ce, pouz ijeme zkra cenou formu i u prvnıcitace. Jsou-li zkra cene formy dvou odkazu k ruznym pramenum identicke, uvedeme tolik autoru, kolik je potreba k odlisenıreferencı . Za povsimnutırovnč z stojı , z e v textu pripojujeme jmeno poslednı ho autora spojkou ú aď, zatı mco v za vorka ch pouz ı va me znak ú &ď.
Autory se stejnym prı jmenı m citujeme v textu i s jejich inicia lami vz dy tak, aby bylo moz ne odlisit, o ktereho autora se jedna . Pokud dı lo autora nema , uvedeme pri citaci na zev c la nku v uvozovka ch a na zev knihy podtrz eny: (“ Study finds’, 1982) [v prı padč c la nku] a v knize College bound seniors (1979) [v prı padč knihy] Je-li jako autor dı la uda va na instituce, zacha zı me s jejı m na zvem jako se jmenem autora. Pri prvnı citaci uvedeme plne znč nı na zvu instituce, popr. s uka zkou zkra ceneho tvaru, chceme-li na zev v dalsı ch odkazech kra tit a takove kra cenıje opodstatnč ne (tj. plne znč nına zvu je prı lis dlouhe a zkra ceny tvar je vseobecnč srozumitelny). V na sledujı cı ch odkazech pak uva dı me jiz jen zkra ceny tvar: National Institute of Mental Health [NIMH] (1991) [prvnıodkaz] a (NIMH, 1991) [na sledne citace]
V textu citovana dı la jsou pak podrobnč ji specifikova na v souhrnu literatury. Na sleduje struc ny prehled vzoru odkazu k ruznych druhum publikacı , ktere mohou byt v souhrnu uvedeny: C asopisy, noviny - autor uda n Paivio, A. (1975). Perceptual comparison through the mind s eye. Memory & Cognition, 3, 636-647. - bez autora Study finds free care used more. (1982, April). APA Monitor, p. 14.
Knihy - z a dnyautor College bound seniors. (1979). Princeton, NJ: College Board Publications. - autor uda n Mitchell, T. R., & Larson, J. R., Jr. (1987). People in organizations: An introduction to organizational behavior (3rd ed.). New York: McGraw-Hill.
- redigovana kniha, odkaz na c la nek c i kapitolu Gurman A. S., & Kniskern, D. P. (1981). Family therapy outcome research: Knowns and unknowns. In A. S. Gurman & D. P. Kniskern (Eds.). Handbook of family therapy (pp. 742-775). New York: Brunner/Mazel. Tento prehled, shrnujı cınejpouz ı vanč jsıdruhy citacı , nenıpatrnč potreba rozsa hle komentovat. Zminme jen, z e APA styl doporuc uje, aby u mč sta, v nč mz byla kniha vyda na, byl rovnč z uda n prı slusny sta t (jako napr. vyse uvedeny ú Princeton, NJď). Vyjimkou je 17 mč st jako napr. Chicago, Los Angeles, New York, Amsterodam, Parı z, Moskva aj. (APA, 1994, str. 176), ktera jsou vseobecnč zna ma pro svou publikac nı aktivitu. Pokud jde o odkazy k internetovym pramenum, Publikac nımanua l APA konstatuje, z e za vazny standard pro jejich citaci nebyl dosud ustanoven. Dynamicka povaha internetu jej c inıponč kud nestabilnı m informac nı m mediem a odkazy k nč mu se c asem sta vajı zastaralymi a nefunkc nı mi. Pokud dany pramen existuje jak v on-line verzi, tak v tistč ne podobč , reference k tistč nym verzı m jsou v souc asnosti sta le jestč preferova ny (tato preference se nicmenč s vyvojem informac nı ch technologiı muz e zmč nit). Vzhledem vsak k okamz ite dostupnosti on-line informacı(je-li odkaz funkc nı ), je bezesporu vyhodne uva dč t v souhrnu literatury odkaz jak k tistč ne, tak k internetove verzi citovaneho dokumentu. Odkazy k elektronickym informacı m v textu se rı dıstejnymi za sadami jako vyse uvedene kniz nıa c asopisecke citace. Nearchivovane a pro c tena re nedostupne prameny jako e-mailove zpra vy, diskusnıskupiny nebo informace zı skane na tzv. ú bulletin boardsď jsou citova ny jako osobnıkomunikace a v souhrnu literatury uva dč ny nejsou. Pro ostatnıreference je pak v Publikac nı m manua lu APA navrhova na obecna forma: Autor, I. (datum). Nazev dıla [On-line]. K dispozici1: udanı cesty
1
V puvodnı m angl. znč nıú Availableď
Od tistč ne publikace se tato forma odlisuje prida nı m ú [On-line]ď za podtrz eny element odkazu (tj. na zev knihy c i c la nku) a nahrazenı m mč sta vyda nı a nakladatelstvı specifikacıprı stupove cesty k informaci. Toto jsou dva hlavnıelementy internetovych citacıa jejich zarazenıdo libovolne citac nıformy pro tistč ne prameny uvedene vyse umoz nuje citovat takovy pramen jako on-line informaci.
Pri citaci internetovych pramenu vsak vı ce nez jindy platınutnost poskytnout vsechny informace nezbytne k nalezenıcitovaneho dokumentu. Vyse uvedena obecna forma internetovych citacıje za mč rnč velice univerza lnıa pro uvedenıpotrebnych “daju, ktere jsou do znac ne mı ry specificke pro kaz dy citovany dokument, poskytuje znac nou volnost. Na sledujı cı prı klady je proto vhodne tvorivč prizpusobovat aktua lnı m potreba m:
Funder, D. C. (1994, duben). Judgmental process and content: Commentary on Koehleron base-rate [9 paragraphs]. Psycoloquy [On-line], 5(17). K dispozici E-mail: psyc@pucc Message: Get psych 94-xxxxx [On-line c asopis s c la nky dostupnymi prostrednictvı m archivnı ho programu - mnoho internetovych konferencı(zejm. na tzv. ú listseverechď) jsou prubč z nč archivovane a jednotlive prı spč vky jsou pak na slednč vyz a datelne podobnym zpusobem.]
Funder, D. C. (1994, duben). Judgmental process and content: Commentary on Koehleron base-rate [9 paragraphs]. Psycoloquy [On-line], 5(17). K dispozici: ftp://princeton.edu/pub/harnad/Psycholoquy/1994.volume.5/psycholoquy.94.5.17.baserate.12.funder Login:guest Password:anonymous [Soubor s udanou prı stupovou cestou a identifikacıpoz adovanou pro povolenıprı stupu k nč mu.] Kantrowitz, M., Horskotte, E., & Joslyn, C. (1997, u nor). Answers to questions about
fuzzy
logic
and
fuzzy
expert
systems
[On-line].
http://www.cs.cmu.edu/web/groups/ai/html/faqs/ai/fuzzy/part1/faq.html
K
dispozici:
[Hypertextovy dokument s udanou prı stupovou cestou.] Pri datova nıinternetovych pramenu postac ıuvest rok publikace materia lu (jestliz e jej lze zjistit). Je-li zdroj pravidelnč doplnova n, uda va se datum poslednı ch “prav. Nenı -li ani jedno z tč chto dat zjistitelne, je vhodne uvest presne datum vyhleda nıdaneho pramene.
Moz nost odkazovat k vseobecnč dostupnym on-line informacı m nepochybnč urychluje a usnadnuje vyhleda nıcitovanych pramenu a da se oc eka vat, z e bude nabyvat na vyznamu. Jako podrobny pruvodce touto oblastısta le jestč muz e dobre poslouz it prı ruc ka Li a Crane Elektronicky styl: Pr˚vodce k citovanı elektronickych informacı (1993). A ac koliv Publikac nımanua l APA (1994) neprina sımnoho noveho, co se internetovych odkazu tyka , je velice explicitnıpokud jde o citace klasickych tistč nych pramenu a poskytuje velmi detailnıvhled do standardu “pravy vč deckych dokumentu. Publikac nımanua l APA je moz ne objednat na adrese:
American Psychological Association 3 Henrietta Street Covent Garden London, WC2E 8LU England
LITERATURA American Psychological Association. (1994). Publication manual of the American Psychological Association (4th ed.). Washington: autor. Li, X., & Crane, N. B. (1993). Electronic style: A guide to citing electronic information. Westport, CT: Meckler.
