Normální je pomáhat
www.dchp.cz
Charitní listy Č Í S L O
Vážení čtenáři Charitních listů, 20 let činnosti DCHP svádí k ohlédnutí a bilancování. Myslím, že se dobré dílo s pomocí Boží podařilo. Je to až neuvěřitelné, když vzpomenu na pionýrské začátky bratra Jiřího ve funkci ředitele. Říkal jsem si, na co se to ten chlapec dal. V hlavě měl mnoho plánů, málo peněz a holé ruce. Sociální služby byly neznámou a nepopsanou oblastí. V roce 1996 mne Jiří oslovil, zda bych nešel dělat vedoucího právě budovaného Domova sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni. Do té doby jsem pracoval v technických oborech a myslel si, že toto nebude nic pro mne. A najednou (asi řízením Božím) jsem 1.1.1997 v Charitě byl a už jsem téměř 17 let. Takže se nebojte a přijďte, kdo cítíte potřebu sloužit druhým lidem, ať jsme stále kvalitnější prodlouženou rukou církve. A díky všem, kdo se na charitní službě podílejí. Pavel Janouškovec, ředitel Městské charity Plzeň
4 / 2 0 1 3
2
Příběh z Meclova
3
Z naší činnosti
4-5
Rozhovor s Pavlem Bartákem
6
Seriál 20 let DCHP
7
Náš tip
8
D I E C É Z N Í
C H A R I T A
P L Z E Ň
Cena Charity ČR
P
avel Barták , zástupce ředitele DCHP pro sociální služby v Chebu se stal laureátem Ceny Charity ČR v roce 2013.
Laureáti letošní Ceny Charity
Pavel Barták přebírá Cenu Charity
Cena se uděluje od roku 2008 a je poděkováním a veřejným uznáním za nelehkou a obětavou práci vynikajících pracovníků, dobrovolníků a
Deset let Domova sv. Jiří
D
omov pro seniory sv. Jiří v plzeňské Doubravce si připomněl 10 let své existence. V září roku 2003 zde našlo svůj nový domov 70 seniorů. Z tohoto počtu jich dnes žije
Z OBSAHU Téma: Bezdomovectví
V Y D Á V Á
vatelé se zaměřují hlavně na životní období, které mají klienti ve vzpomínkách nejraději. Mši svatou sloužil v Domově sv. Františka biskup František Radkovský. Po ní byly předány zasloužilým pracovníkům Domova pamětní plakety a následoval kulturní program.
sedm. Je jim mezi 88-100 lety. Celkem prošlo Domovem 216 klientů. Sociální a zdravotní služby se v průběhu let rozšířily a péče je zaměřena individuálně. Podle vedoucí Domova Ludmily Kučerové se osvědčuje péče zaměřená na individualitu člověka. Pečo-
CHARITNÍ
LISTY
podporovatelů Charity ČR. Jednotlivé kandidáty nominují diecézní Charity se souhlasem místního biskupa. Sociální služby v Chebu patří svojí komplexností a návazností k nejúspěšnějším projektům DCHP v rámci celé diecéze. V loňském roce byl dokončen stěžejní projekt rekonstrukce bývalé Union vily, ve které nyní charitní pracovníci provozují většinu služeb. Pavel Barták má na úspěšnosti projektu velkou zásluhu. Rozhovor čtěte na str. 6
ČÍSLO
www.dchp.cz
4/2013
STRÁNKA
2
Bezdomovectví: časovaná puma Téma
J Domov sv. Františka ve Wenzigově ulici v Plzni
„Na konci srpna schválila vláda historicky první Koncepci prevence a řešení bezdomovectví v ČR. Ještě letos má Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR konkretizovat některá v ní obsažená opatření, která by bylo možné rychle zavést do praxe“
Cíle a opatření v koncepci směřují do čtyř základních oblastí: přístup k bydlení, sociální služby, přístup ke zdravotní péči, informovanost, zapojení a spolupráce.
Zdroj: MPSV
edním z problémů, se kterými se bude společnost potýkat stále častěji, je bezdomovectví. Sociologické studie i prognózy se shodují v tom, že lidí, kteří jsou ohroženi ztrátou domova a pádem na dno, bude přibývat. V současné době existuje v České republice Koncepce prevence a řešení bezdomovectví v ČR. Tento dokument schválila vláda jako historicky první materiál, který se problematikou bezdomovectví zabývá. Největší zkušenosti s bezdomovci v Plzni má Městská charita, konkrétně Domov sv. Františka ve Wenzigově ulici. „Podle našich zkušeností a evidence klientů, kterou vedeme, počet bezdomovců narůstá každoročně o 10%“, říká vedoucí Domova sv. Františka Džemal Gërbani. „Příčiny jsou různé, ale v zásadě se dá říct, že velkou roli hraje nezaměstnanost, nízká finanční gramotnost a
relativně vysoké počty dětí vyrůstajících v dětských domovech či v nefunkčních rodinách. Z hlediska státu je to nedostatečná prevence a neexistence koncepce sociálního bydlení.“ Podle Džemala Gërbaniho k tomu pak přistupují místní podmínky. V Plzni je to absence terénní sociální služby zaměřené na bezdomovce a příliv bezdomovců ze Slovenska, případně jiných států EU. Domov sv. Františka je bezdomovci využíván jako noclehárna nebo azylový dů m s možností celodenního ubytování. Kapacita azylového domu je 16 lůžek a v současné době je dostačující. „Noclehárna je samozřejmě nejvíc vytížená v zimě“, dodává Džemal Gërbani. „Obvyklý počet je 46 lůžek. V zimě je navyšujeme o dalších 30-50 lůžek, ale při velkých mrazech máme poptávku až o 100% vyšší, než jsme schopni zajistit. Řešíme to tzv. „teplou židlí“. To znamená, že bezdomovci, kteří už neseženou lůžko, u nás mohou přespat zdarma takto nouzově. Dostane se tak na dalších cca 35 lidí“. Pro letošní zimu počítá Domov sv. Františka
s navýšením běžné kapacity o dalších 11 přistýlek. Pokud se podaří získat mimořádnou dotaci od města Plzně, bude možné hradit některým klientům i ubytování v komerční ubytovně. Odhady hovoří o tom, že pouze několika málo procentům bezdomovců se podaří navrátit do plnohodnotného života. Smyslem charitních služeb ale není jen úplné navracení do plnohodnotného života. V Domově sv. Františka, ale i v jiných zařízeních tohoto typu, jde i o částečné nebo dočasné zmírnění kritické situace bezdomovců. Proto Městská charita Plzeň již třetím rokem provozuje ve spolupráci s Poliklinikou Bory a OSS MMP ordinaci pro sociálně vyloučené. Běžnou součástí služeb je doprovod na úřady, pomoc s vyřizováním sociálních dávek, důchodů, dokladů totožnosti, dluhů, získáním zaměstnání atd. Klienti zdarma získávají i obnošené šatstvo nebo základní potraviny.
Z dokumentu MPSV
K
oncepce prevence a řešení bezdomovectví v ČR zdůrazňuje, že chybí relevantní data o bezdomovectví, o možných způsobech měření jeho rozsahu, zjišťování příčin a vlivu okolností na jeho průběh. Bezdomovci ani bezdomovectví nejsou jednotně specifikováni a chápáni. Chybí ucelený informační systém o bezdomovcích, příp. osobách ohrožených ztrátou bydlení, který by na základě jednotné definice umožnil sledování (anonymizovaných) dat a umožnil vytváření efektivních politik. Na sociálním začleňování bezdomovců by se měl (podporou sociálního podnikání zaměřeného na bezdomovce nebo osoby ohrožené ztrátou bydlení, programy zaměstnávání cílové skupiny, veřejně prospěšnými činnostmi podniků) podílet také podnikatelský sektor. Co se týká prevence bezdomovectví, klade se důraz na osvětu, tj. cílené působení na širokou veřejnost, a to už od dětských let. Ke zmírnění rizika sociálního vyloučení včetně ztráty bydlení má přispět finanční gramotnost získaná na základních a středních školách. Při realizaci opatření obsažených v koncepci se předpokládají výdaje pouze v rámci schváleného střednědobého výdajového rámce státního rozpočtu a výdajových limitů jednotlivých ministerstev.
CHARITNÍ
LISTY
ČÍSLO
4/2013
www.dchp.cz
STRÁNKA
Příběh z Meclova
začaly, když jí bylo Problémy paní Ivmanpry odělala zápal mozjse u táhne,“ osmnáct let. „Tehdy by se to se mnoně do té od a an bl . Dlouch vý di ro ko ěli problémy v říká. „Navíc jsmoleečmně s tátou, který byl zdravotho jsem žila sp ně postižený.“ ový vztah s partnerem ještě na Problém ychický vztah askdoonšločila na ps ný at šp jí je l ni oc um ho placení nájemnéna Domažlicku. nejhorší. Kvůli ne itě un m ko ké ec ov om zd be v st. Naštěs, ulici ena právní způsaobailojejí život Také jí byla omez azylového domov tí se dostala do sp rávný směr. pryč, protože „Na nabral pomalua jse m z azyláku “ pokračuje v líčení svého osudu. ila „Chtěl se ili, át od br .“ O kteří tam ch li nic měnit. Já joln tě ch e ne ac a lit mně vadili klientini,ou bi ci ha ťá re fe í a i opilc ru sociá u ulici to byli větší pracovnici a našla příležitost v Cent rm uje pobytovou fo tedy na sociáln padočeské obci Meclov. To poskytpe . zá ica sv. Vavřince v ace klientům s psychickým hand eclom v polytechnické a vě lit M bi v í ha uj ac pr i am sociální re ch edměty, ru i po doplňky, užitkovéžípřt běžným Klienti s duševním ní tiv ra ko de é zn rů e vznikají y je umožnit jim ě toho ale textilní dílně, kdže apod. Cílem služb ky er šp , rá ně tkaní. Krom při pravivit av é hl věnuje malovan h ác ln dí v se na se dokáží Iva způsobem. Paní dnou ze dvou klientek Centra, kterieé nt ů. kl je je 15 a ech ráda vaří yni postarat o vš ch rovnicí a příští rok ku at v op h ác ou žb sv slu za h lic ýc až deln om D do e. Podle ím „Pravidelně jezdácení způsobilosti“, říká s nadějí v hlas dobrý příje na vr va o na ené. „I uč lo vy ní a ne to chceme požádaít Iva vé ko ny Havlíč ospěje režim po„Jbyetu vedoucí zařízen ientovi s duševním onemocněním pr . je ňu or oz ta,“ up klad toho, jak klnevylučuje z běžného způsobu živopř íznivého vývoje iéjeřei v je em ý az er kt ůk D e, .“ je prác šu ep zl y garson ychick erem žijí společně v rtn aktivní a určitě sentps pa S . la za vá na vztah, který v Ceu. ru dopodkroví objekt máhá šířit pově po á er kt , ně írky pa sb m é součástí ka sbírky. Z výtěžku Tříkrálov č K Tento příběh je 0 vé 00 lo 5 rá osti Třík lo určeno téměř 12 by mí o prospěšn ce ro ím šn to le na Domažlickutrva sociální rehabilitace. na provoz Cen
CHARITNÍ
LISTY
3
ČÍSLO
4/2013
www.dchp.cz
STRÁNKA
4
Z činnosti našich služeb a charit
P
oradna pro cizince a uprchlíky koordinuje i v letošním roce potravinovou pomoc v Plzeňském kraji. V období duben - srpen 2013 obdrželo krátkodobou potravinovou pomoc 27 příjemců, dlouhodobou pomoc 30 příjemců, celkem tedy 57 osob. Jednalo se především o matky s dětmi, seniory, nezaměstnané a invalidní důchodce. Důvody, které vedly k hmotné nouzi příjemců pomoci, byly zejména narůstající dluhy, náhlá ztráta zaměstnání a chybějící finanční rezerva, nepříznivý zdravotní stav, ztráta jednoho živitele rodiny (důvodem bylo úmrtí partnera, partner ve vězení nebo partner dlouhodobě pobývající v psychiatrické léčebně), stěhování, krádež v rodině. Vynaložené finanční prostředky na potravinovou pomoc Domažlice 27 761 Kč, Klatovy 28 884 Kč, Rokycany 18 175 Kč, Přeštice + Tachov, 27 152 Kč, Horažďovice 7 760 Kč, Sušice 24 338 Kč. Celkem tedy byla poskytnuta potravinová pomoc ve výši 134 070 Kč. Průměrná částka vydaná na jednorázovou pomoc byla 1002 Kč., na dlouhodobou pomoc byla 1409 Kč.
Příjemci dlouhodobé pomoci měli dluhy nejčastěji v řádech desetitisíců až statisíců. Nejčastějšími věřiteli byly společnosti Provident, Home Credit, Profi Credit, Cofidis, Koblížek – veselá půjčka a banky. Dále se jednalo o dluhy na energiích, nájemném (rovněž v obecních a městských bytech), dluhy za telefon, povinné ručení, zdravotní pojištění a svoz odpadu.
S
ociálně terapeutické dílny při Oblastní charitě Karlovy Vary představily veřejnosti nový program: ADOPCE NAŠICH ZVÍŘÁTEK. Projekt je zaměřen na rodiče a prarodiče, kteří nemohou z nejrůznějších důvodů pořídit svým dětem či vnoučatům domácí mazlíčky, ale současně chtějí vést děti ke vztahu k přírodě a pravidelným povinnostem. OCH Karlovy Vary nabízí zájemcům adopci akvarijních ryb, terarijních živočichů, ptáků, zakrslých králíků, a morčat domácích. Cena adoptivního rodičovství je spíše symbolická a pohybuje se od 30,- Kč do 190,- Kč měsíčně, podle chovaného druhu zvířat. Adoptivní chovatelé dostávají jako poděkování dárkový cer-
K
tifikát, vstup zdarma do chovatelského zázemí a mohou spolurozhodovat o způsobu chovu zvířat a využívat další výhody, které adopce přináší. Smyslem sociálně terapeutických dílen práce je zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které kvůli svému postižení nemohou dlouhodobě najít pracovní uplatnění na otevřeném ani chráněném trhu práce. Díky případné adopci budou moci tito lidé i nadále pečovat o celou řadu domácích či exotických zvířat v pracovním programu Chovatelství.
V chovatelském programu OCH Karlovy Vary nescházejí exotičtí ptáci
lienti sociálně terapeutických dílen v Domažlicích absolvovali letní pracovní soustředění na faře v Klenčí. Je známo, že se lidé nejlépe poznají v náročných situacích a z toho vycházel i celý program soustředění. V Klenčí se objevily pohádkové bytosti, které se dostaly do nesnází a pokud by se nenašel nikdo, kdo by jim pomohl, zmizely by i příslušné pohádky. Proto se účastníci změnili v Pohádkovou policii pánové v hejkaly a dámy ve víly. Pohádkové bytosti si ovšem mnohdy nevěděly rady ani s tím, jak o pomoc požádat a snažily se zastrašovat nebo dokonce vydírat. Lesní víla Lesana si nedokázala sama opravit chaloupku a najít kamarády, a tak „unesla“ kuchaře a jednu vílu z Pohádkové policie, vzápětí tábor napadl Pařezák, který bral dříví na táborák. Druhý den faru přepadli loupežníci, prý jim účastníci ukradli poklad. Když se vše vysvětlilo a klienti pomohli pohádkovým bytostem najít cestu zpátky do svých pohádek, měl následovat klidný výlet na Baldov. Tam k všeobecnému překvapení seděl hladový Otesánek, který vydal zajaté ka- Pařezák marády a služební dodávku pod podmínkou, že se dost nakrmí. Nasytil ho plný hrnec bramborového guláše připravený na ohni, a vše opět dobře skončilo. Další den si liška spletla jednoho účastníka s Budulínkem a zase bylo o práci postaráno. Poklidné koupání překazil vodník, který plul na leknínu po klenečském koupališti. Když mu všichni pomohli posbírat vyplavené rybky a vysvobodit zajaté dušičky, na oplátku slíbil, že už nikoho v lidském světě neutopí. Večer přišla na návštěvu bludička a po světýlkách zavedla ke účastníky ke zraněnému vlkovi, pro kterého si druhý den přišla Karkulka. Další pohádka tak byla zachráněna. Po celou dobu soustředění všichni účastníci sbírali policejní „frčky“ a získávali postupně vyšší hodnosti. Jistě zaslouženě všichni získali osvědčení a Vodník hodnost generála Pohádkové policie. Společné plnění náročných úkolů přispělo k vzájemnému poznání i Účastníci s vílou Lesanou mimo dílnu a přispělo ke zlepšení vzájemných vztahů.
CHARITNÍ
LISTY
ČÍSLO
www.dchp.cz
4/2013
O
blastní charita Klatovy provozuje v současné době dvě nízkoprahová zařízení pro děti a mládež: Klub Chapadlo a Klub Budík. Klub Chapadlo v letošním roce oslavil malé jubileum v provozu je již 5 let. Klub Budík byl otevřen v květnu 2011 a rozšířil tak nabídku služeb OCHK na zbývající část týdne, kdy Klub Chapadlo služby neposkytuje. Uživatelé mají tímto možnost využívat služby každý Při pobytové akci děti pomáhaly se sušením pracovní den mimo víkendu. trávy Pobytové akce mimo zařízení probíhají v době školních prázdnin případně o víkendech. V letošních letních prázdninách proběhla pobytová akce Luční dvůr – Příchovice u Přeštic. Ubytování v nově rekonstruovaných prostorách bylo umožněno zdarma. Děti dostaly příležitost podílet se na některých činnostech spojených s provozem farmy. Například hrabání a sušení sena, úklid u koní a opravě jízdních kol. V noci se děti zúčastnily noční hry. Druhý den byl připraven pěší celodenní výlet do zámecké zahrady v Lužanech, kde děti vyslechly zajímavý výklad o historii Hlávkovy nadace, zámku a zahrad. Odpoledne vycházka do podhradí obce Roupov a návštěva koupaliště. Třetí den připravila organizace Člověk v tísni preventivní program s názvem Hra na život. Děti měli možnost vyzkoušet si různé životní situace - rekvalifikační kurzy, hledání zaměstnání aj. Oblastní charita Klatovy plánuje tuto úspěšnou akci příští rok zopakovat.
STRÁNKA
5
M
ěstská charita Plzeň pokračuje v rekonstrukci objektu na adrese Sladkovského 16, Plzeň. 80% stavebních prací je v projektu Chráněné bydlení, který je finančně podpo- Sladkovského 16 řen z ESF, úspěšně dokončeno. Jsou udělány vnitřní omítky, podlahy, vyměněna okna a dveře, vybudován výtah, přestavěny půdní prostory a položena nová střecha. Zbývá udělat sanační práce sklepních prostor, zateplení budovy a fasáda, stropy a vnitřPříprava interiérů ní nátěry. Stavební práce budou ukončeny k 31.12.2013.
A
dopce na dálku letos slaví 10 let své činnosti. V listopadu připravila dvě akce, na které zve především adoptivní rodiče dětí v Jižní Americe a zájemce o tento humanitární a vzdělávací projekt. 5. listopadu proběhne oslava Sv. Martina z Porres, patrona rozvojových projektů a Adopce na dálku v Jižní Americe. V kostele Panny Marie Růžencové na Jiráskově náměstí v Plzni se uskuteční od 16 hod setkání s adoptivními rodiči. V 18 hod následuje Mše svatá a po ní pohoštění. 21. listopadu to bude mimořádný koncert pěveckého sboru z Bolívie Ansamble Moxos. Koncert je určen pro veřejnost a začíná v 18 hod v katedrále Sv. Bartoloměje v Plzni. Ansamble Moxos projel se svým fascinujícím vystoupením 16 zemí Evropy a Latinské AmeSoučástí vystoupení jsou i tra- riky. Seznamuje posluchače s hudbou misijního diční tance baroka, kterou zanechali v Bolívii jezuité. Současně Soubor Ansamble Moxos ji ale kombinují s tradičními etnickými tanci. představí duchovní písně Výzva
Z
aměstnanci Střediska sociální rehabilitace v Plzni prosí spoluobčany o spolupráci na kvalitním fungování humanitárního skladu. V současné době zaznamenáváme silný nedostatek spacáků, přikrývek a polštářů, které jsou v nadcházející zimě potřebné. Momentálně jsou prioritou při pomoci sociálně slabším spoluobčanům. Proto prosíme o možné darování těchto lůžkovin a zároveň i dětských postýlek, kterých je dlouhodobý nedostatek. Naše pracoviště nadále přijímá jako dary oblečení pro děti i dospělé, obuv, ručníky, osušky. Dále také nábytek i elektrospotřebiče, knihy a nádobí. Srdečně zveme širokou veřejnost do našeho šatníku a skladu nábytku, kde je možné si za minimální manipulační poplatek pořídit cokoliv do domácnosti, případně i šatstvo pro dospělé i děti. Momentálně v našem skladu probíhá reorganizace, v jejímž rámci jíž vzniklo oddělení knih, kde je možnost výběru z široké škály literatury. Provozní doba humanitárního skladu pro veřejnost: pondělí, středa: 9:00 – 12:00 a 13:00 – 14:30 úterý, čtvrtek: 9:00 – 12:00 a 13:00 – 17:00 pátek: 9:00 – 12:00
CHARITNÍ
LISTY
ČÍSLO
www.dchp.cz
4/2013
Rozhovor
P
avel Barták vstoupil do Diecézní charity Plzeň na podzim roku 2003. V té době začala Charita ve spolup r á c i s městem Cheb provozovat v bývalých kasárnách n o cleh árnu pro b e zd o movce. Po úspěšném výběrovém řízení se stal Pavel Barták vedoucím této služby. Jeho zkušenosti se sociální službou byly ale minimální. „Já jsem do té doby pracoval v Spolu se mnou nastoupili další dva lidé, kteří toho o charitě také moc nevěděli“, dodává. „Oba byli bývalí vojáci, takže se možná takhle vrátili na místo činu“, dodává s úsměvem. Jaké jste měl zkušenosti s prací v sociálních službách? Minimální. Lépe řečeno žádné. Do té doby jsem pracoval jako reprezentant rakouské medicinské firmy, která se specializovala na dýchací techniku. Takže to byl tehdy přestup do úplně jiného prostředí. Jaké byly začátky noclehárny? To nebylo vůbec jednoduché. Budova byla sice zrekonstruovaná, ale
nezařízená, takže jsme sháněli nábytek, lina na podlahy a další základní zařízení. Hodně nám tenkrát pomohla Brigita Loosová z Farní charity Cheb. Ale hlavní bylo získat na začátku nějaké zkušenosti s prací s bezdomovci. Rozjeli jsme se do Plzně do Domova sv. Františka, kde jsme strávili asi tři dny, vyzkoušeli jsme si služby a já jsem se seznamoval s agendou. Tady zase pro změnu hodně pomohl Džemal Gërbani. No, ale to pravé jsem si stejně odžil až ve chvíli, kdy přišli první nocležníci. Jak tomu mám rozumět? My jsme rozjeli zkušební provoz v prosinci. Tenkrát byla docela tuhá zima, takže hned první den přišli tři chebští bezdomovečtí nestoři. A ti nás dost vyškolili. To promile alkoholu v krvi bych snad ani nechtěl měřit. Tak jsme se je snažili trochu srovnat, ale moc to nepomáhalo. Po Chebu se rozkřiklo, že dáváme nocleh bezdomovcům, přišli další, pochopitelně v podobném stavu. A začaly konflikty, protože oni se s sebou přinášeli problémy z ulice. Pochopili jsme brzy, že musíme nastolit nějaký řád a pravidla. Koupili jsme tester a od té doby, kdo měl víc než promile alkoholu v krvi, neměl nárok. Kupodivu to zafungovalo.
STRÁNKA
ledne, ale podmínkou bylo, aby část sociální dávky dali stranou a my jsme jim zajistili pravidelnou stravu. Přidali jsme k tomu i televizi a vybavení kulturní místnosti, takže kdo chtěl, mohl trávit čas smysluplněji. Ale i to nám přišlo málo a tak jsme se rozhodli pro projekt Zpět do práce. Tenhle projekt Diecézní charitu Plzeň hodně zviditelnil, že? Určitě. Město nám zadalo práci na veřejných prostranstvích, Úřad práce přispěl financemi. Právě tenkrát jsem si uvědomil, že má smysl v Charitě dělat, protože jsme viditelně dokázali některým lidem pomoci. Těm, kteří o to stáli a do krize se dostali kvůli dluhům nebo ztrátě rodiny a zaměstnání. Nemluvím o těch, kteří mají bezdomovectví jako styl života. Projekt Zpět do práce se pak povedlo úspěšně zopakovat z programu ROPu. No, a dneska máme v Chebu 8 projektů, sídlíme v krásné zrekonstruované budově a myslím, že soudná veřejnost se na nás nedívá skrz prsty.
Služby DCHP v Chebu jste poměrně brzo rozšířili. Ano. Někdy na jaře roku 2004 jsme noclehárnu rozšířili na denní centrum. Klienti tam mohli trávit dopo-
Výstava k 20. výročí DCHP 20 let DCHP
Výstava se konala na plzeňské radnici
V
mázhausu plzeňské radnice proběhla koncem září výstava, která dokumentuje činnost Diecézní charity Plzeň. Třicet velkoplošných panelů zachytilo ve zkratce služby DCHP a současně přiblížilo i nedocenitelnou činnost dobrovolných charit, které působí v Plzeňské diecézi. Část výstavy byla představena veřejnosti už při květnových oslavách Plzeňské diecéze a bude součástí programu v Kulturním dome Peklo v Plzni 1. listopadu.
CHARITNÍ
LISTY
6
Součástí vernisáže bylo vystoupení Alžběty Kohoutové
ČÍSLO
4/2013
www.dchp.cz
STRÁNKA
7
Spojeni s Charitou Seriál / Jiří Lodr
B
yl říjen 1993 a na návštěvu přišel Mons. Josef Žák. Již více než rok jsem hledal cestu jak se vrátit do plné zdravotní síly po velmi komplikovaném problému s výhřezem plotýnek a nakonec následné operaci páteře. Byl jsem krátce ženatý, měli jsme dvě děti a já nesmírně toužil vrátit se zpět ke svoji práci zootechnika a místopředsedy zemědělského družstva. Na práci v zemědělství jsem se odborně připravoval 9 let a svoji práci jsem miloval. Pracoval jsem v tvůrčím prostoru a nedovedl jsem si představit, že bych někdy dělal něco jiného než obor, který jsem si vysnil a přes překážky režimu jsem ho nakonec dosáhl. Dovolím si malou odbočku. Při návštěvě P. Josefa se mi znovu promítlo předcházející období. Naše cesty do Prahy za Františkem kardinálem Tomáškem, kdy jsme klečeli na dlažbě před rezidencí, provolávali slávu Bohu, dodávali jsme sílu svému arcipastýři a volali společně pozdravujte sv. Otce. Ještě častěji jsme volali, ať přijede sv. Otec. Pak listopad 1989. Následně duben 1990 a sv. Otec JAN PAVEL II. mezi námi. Nikdy nepřestanu být vděčný, že se to stalo a že se náš František kardinál Tomášek dočkal této chvíle v našem středu a mohl uvítat hlavu katolické církve u nás. Duben 1990 byl ještě dalším darem podivuhodný. 22. 4., v okamžiku, kdy přijel sv. Otec do Prahy, jsem vezl domů z porodnice svoji ženu a naše první dítě Lenku. To nejsou náhody, ale dary. Pak květen 1993. Spolu s rodinou jsme uvítali vznik Plzeňské diecéze a uvedení nového otce Františka na biskupský stolec. Při inauguraci otce biskupa jsem se nedostal do katedrály. Jako rekonvalescent po operaci páteře jsem stál opřený o vrata biskupství a vše sledoval na monitoru venku. Ale zpět k návštěvě Mons. Žáka. P. Josef má velké charisma, spolupracuje a účinně naslouchá Duchu svatému. Mohu dosvědčit, že mnohokrát řekl: bylo by dobré, nebo udělejte toto, a nakonec z toho bylo mnoho požehnaných darů pro
dobro církve i nás osobně. Na jeho návštěvu jsem se nachystal, jelikož bylo avizováno, že mi přichází nabídnout službu v církvi. Jak řečeno, toužil jsem zůstat u svého povolání a nechtěl jsem si připustit, že by to mělo skončit. Sepsal jsem si na papírek více než 10 bodů, proč nemohu opustit svoje povolání. Kromě toho jsem se v té době po rekonvalescenci vrátil do práce a viděl jsem, kolik věcí během skoro roku moji nepřítomnosti v práci potřebuje dodělat a napravit. Najednou tu byl zásadní nový podnět. Otec biskup František a já bychom byli moc rádi, kdybys přijal službu ředitele Diecézní charity Plzeň, řekl p. Josef. O Charitě jsem nevěděl vůbec nic, vždyť tolik let ji nikdo nepotřeboval. Najednou jsem slyšel svoje jméno a bránil jsem se do té doby, dokud otec Josef neřekl: A co vděčnost? Teprve nyní mi to docvaklo. Jsem novomanžel skvělé ženy, otec dvou dětí, prožil jsem neuvěřitelnou bolest fyzickou a mnohé strádání nemohoucnosti, prázdnoty. Dokonce i chvilku bez naděje při prognóze, že nebudu chodit, že se nebudu moci starat o děti a ženu. Najednou jsem pochopil. Dodnes mi při této vzpomínce běhá mráz po zádech. Aniž bych se tenkrát poradil s manželkou, vyhrklo z mého nitra ANO. Jako souhlas Bohu. Jen jsem při setkání s otcem biskupem za dva dny pocítil prázdné ruce, pro nové poslání a bolest, že jsem opustil, co jsem měl moc rád a že nevím kam vlastně a jak mám jít dál. Pocítil jsem pocit prázdné nádoby a silné volání vnitřního hlasu, že právě to je nutné. Vydat se do nejistoty, jelikož Bůh sám ví, co dělá a jistě i proč. Za tento prožitek nesmírně děkuji a nikdy jsem ho nelitoval, při tolika věcech, které byly
CHARITNÍ
LISTY
nové, při tom všem co se bylo nutné učit, při tom všem co nás za oněch 20 let života v diecézi posadilo do místa bolesti a nejistoty. Vždy v těchto chvílích jsem jasně ucítil onen počátek, kdy jsem poznal, že na mne to nezáleží, že to právě Bůh tvoří svoji službu a povolává lidi dobré vůle ke službě. Mým úkolem a úkolem mých blízkých je poslušnost a dělat dobře to, co se od nás požaduje. Dělat to ochotně a s láskou a odevzdaností, že člověk udělal, co bylo možné. Je na Bohu, aby dal souhlas, že je to snažení podle Jeho vůle a dotvořil práci mnohých pro dobro mnohých. Bůh mne hned zčerstva vyzkoušel. Nastoupil jsem 1.11.1993 na Svátek všech svatých do služby. Tímto dnem byla založena Diecézní charita Plzeň. Biskupství bylo do konce roku pod vedením ekonomiky Pražské arcidiecéze a já jsem byl ustanoven jako pastorační asistent s daným platem. Jaké bylo překvapení, když si mě zavolal v polovině prosince otec biskup a řekl, že se nevejdu to tabulkových čísel pro zaměstnance biskupství a že pro mne vlastně nemá plat. Byl jsem jediným zaměstnancem DCHP a byl jsem nesmírně vděčný za dobrovolnou spolupráci Františky Schmidové jako sekretářky. A tak jsme se stali perspektivně dobrovolníky oba. Jenže já jsem měl ženu na mateřské dovolené a dvě malé děti. Právě v tu chvíli jsem si ověřil platnost nedávné zkušenosti při povolání do služby. Pomoc přátel z partnerské Řezenské charity, sbírka v diecézi a nenadálá pomoc přátel a lidí dobré vůle podepřela novou službu diecézní charity. A tak je to podnes. Nemáme mnoho, ale dost na to, abychom se mohli rozdělit s těmi, kdo pomoc potřebují. Takové heslo jsme prožili a s vděčností hledíme do minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Bůh je Láska a svoje dílo ochrání, jen buďme Jeho. Děkuji za život i za vše čím žila DCHP posledních 20 let a přeji diecézi i charitě v diecézi hojnost příležitosti žít s Bohem. Děkuji za veškerou důvěru a pomoc všech spolupracovníků a moji celé rodiny. Nic není náhoda.
ČÍSLO
4/2013
www.dchp.cz
STRÁNKA
Náš tip
Děkujeme všem podporovatelům a příznivcům charitních služeb
CHARITNÍ
LISTY
8
