C ESKY SVAZ OCHRANCU PR IRODY
ZAKLADNI ORGANIZACE JARO JAROME R ________________________________________________________________________________
Vyrocnızprava 2003 Pokud nejsou obra zky a texty spra vne zobrazeny, deaktivujte prosım na svč m poc ıtac i tlac ıtko "Zobrazit nebo skryt" (CTRL+8), zmen te rozlis enıobrazovky na 800 x 600 pixelu, prıpadne ves kerč okraje nastavte na 2,5 cm, u hrbetu pak na 0 cm, zac a tek oddılu na novč stra nce, zarovna va nınahore.
ZAKLADNI š DAJE
* * * * * * * * *
Sıdlo organizace: Ekocentrum v area lu nemocnice Na rodnı83, 551 01 Jaromer Bankovnıspojenı: C eska sporitelna a. s. C ıslo Šc tu: 1181891379/0800 Tel. : David C ıp +420 603 847 189 Pavel Spac ek +420 605 251 434 E-mail:
[email protected] http://www.volny.cz/csop.jaromer Hodiny pro verejnost v Ekocentru, c tvrtek 12:00 - 16:00, 18:00 Ú 21:00, navstevy mimo uvedenou dobu jsou moznřpo predchazejıcı domluve Hodiny pro verejnost na stanici pro zrane n´ a handicapovan´ volne zijıcı zivoc ichy, sobota a nedele 13:30 - 17:00, navstevy mimo uvedenou dobu jsou moznřpo predchazejıcı domluve
Vybor organizace: David C IP/ predseda , vedoucıdetskč ho oddılu Pavel SPAC EK/ vedoucıstanice Alice JANEC KOVA/ hospoda r Petr KO PPL/ revizor Ludek ANDERS/ vedoucıdetskč ho oddılu David STOJAN/ vedoucıdetskč ho oddılu
Odbornı poradci a res itel´ projektu: ANDERS Ludek, Mgr. Vladimır BADR, Tomas BE LKA, Mgr. David BUBAK, Lubos C EPA, David C IP, Mgr. Michal DUCHAC EK, Lukas DUCHON, Ing. Vıt FRIDRICHOVSKY , Ing. Jirı HOKR, Mgr. Alice JANEC KOVA, MVDr. Monika JANEC KOVA, Vladimır KALOUS, Mgr. Petr KO PPL, RNDr. Vaclav KOZA, RNDr. Blanka MIKATOVA, Miroslav MIKAT, RNDr. Bohuslav MOCEK, MVDr. Jaroslav NE MEC, Vladimır PETERA, Mgr. Romana PRAUSOVA, Karel PRSKAVEC, Mgr. Jirı REJL, Karel ROZINEK ml., Katka SINKOVICZOVA Dis., Pavel SINKOVICZ, Mgr.Vera SAMKOVA, Ph.D, David STOJAN, Jan SOLC, Pavel SPAC EK, prom.biolog Svetlana VRANOVA, MUDr. JirıZAJIC, Mgr. Petr ZMITKO
Obsah 1. Neco o nas 2. Poohlřdnutıza rokem 2003 3. Stanice pro zranenřa handicapovanřvolne zijıcızivocichy 4. Jednotlivřprojekty
% % % % % % % % % % % % % % % %
Pč c e o hnızda c a pa bılč ho a c ernč ho Mapova nıa ochrana skorce vodnıho, konipase horskč ho a ledn a c ka rıcnıho Monitoring a ochrana syc ka obecnč ho a sovy pa lenč Mapova nıa pč c e o kolonie kavky obecnč U drzba budek a umelych hnızd pro lesnısovy a pos tolky obecnč Rozs irova nıhnı zdnıch prılezitostıpro drobnč lesnıpevce Monitoring a ochrana syce rousnč ho a holuba doupn a ka Pč c e o zimovis te labute velkč na Labi v Hradci Kra lovč Monitoring a ochrana obojzivelnıku Monitoring a ochrana plazu Mapova nıa ochrana va zek Vyzkum a ochrana raka kamena c e a raka rıcnıho Za chrana zvonovce liliolistč ho Pč c e o kvetnatč mokradnılouky a xerotermnıstra ne Velkojaromersky pozemkovy spolek Zachran me studa nky
5. Ekologicka vychova a osveta 6. Zprava o hospodarenı 7. Vsichni kdo nam pomahajı, darci a sponzori 8. Vybranřclanky o nası cinnosti
1. NE CO O NAS Za kladnı organizace C eskč ho svazu ochra ncu prırody JARO (Jaromers tı Ropa ci) Jaromer je nejvetsı nevladnı obcanskř sdruzenı na prımou ochranu prırody v Kralovřhradeckřm kraji. V tč to organizaci jsou sdruzeni vesmes mladılidč (ovs em mladı i duchem), kterıse svojıc innostıve volnč m c ase snazıpomoci ochra nit a zachovat poslednı strıpky z drıve biologicky velmi hodnotnč , vs ak dnes znac ne pretvorenč krajiny v oblasti tzv. "Velkč ho Jaromerska". K 31. 12. 2003 bylo pri nas ıorganizaci registrovano 91 clenu, pricemz dalsıdesıtky prıznivcu s nami jeste spolupracujı. Zakladnım smyslem nas ı organizace je chranit prırodu a zivotnı prostredı v regionu Kra lovč hradecka. Snazıme se mapovat souc asny stav prırody okolo na s, chra nıme konkrč tnılokality, pec ujeme o nektera zvla s te chra nena Šzemı, podporujeme vhodnymi kroky a projekty populace volne zijıcıch zivoc ichu a rostlin, poskytujeme prvnıpomoc a lč c bu poranenym zivoc ichum, bra nıme za jmy prırody ve spra vnıch rızenıch, propagujeme ochranu prırody ve vs ech mč diıch, zajis Ěujeme provoz regiona lnıho ekocentra, snazıme se vychova vat mladou generaci k leps ımu prıstupu k prırode a to jak vedenım detskych oddılu, tak i pora da nım ruznych souteznıch kla nıa konkrč tnıch akcına ochranu prırody.
2. POOHL–DNUTI ZA ROKEM 2003 V porovna nı s lon skym rokem byl ten letos nı uz o pozna nıleps ı. Financ nısituace sice nebyla nada le nijak ruzova , nicmč ne se stabilizovala na vys i umozn ujıcı prezitı, byĚ jen kousek nad hranicı naprostč ho kolapsu. Jinymi slovy, stras a k v podobe holč bıdy neziskovč ho sektoru na na s tedy sta le pravidelne vykukuje z vs elijakych mıst, ale novč da vky mora lnıa praktickč pomoci, kterymi na s obs Ěastn uje sta le vets ıpoc et lidına m da va sılu, abychom v optimismu hledeli do da li a s li da l...
NEJVETSILETOSNIU SPECHY Vets ina Šspechu je podrobneji popsa na nıze, nicmč ne nekterč povazujeme za vhodnč obzvla s te vyzdvihnout. Pomineme-li fakt, ze nada le Šspes ne probıhaly projekty a programy zaha jenč v minulosti, kterych podle nas eho na zoru nenırozhodne ma lo, tak k nejdulezitejs ım Šspechum patrıasi zejmč na tyto. U spes ny rozvoj Velkojaromerskřho pozemkovřho spolku, jehoz c innost se soustredila nejen na ochranu a management jiz nekterych tradic nıch lokalit (mokradnılouky u Oles enky), ale v letos nım roce i na celou radu dals ıch velmi cennych mıst v nas em regionu (xerotermnı Jes terc ıstra n mezi Hermanicemi a Brodem, Labsky mokrad u Smiric, kra sna louka v Pekle, mokradnılouky u Horic,...). Z vıce mıst se na m doneslo i uzna nıza novč , doplnenč a rozs ırenč vydanı plnobarevnřpublikace Mokradnı louky na severu Orlickřho podhurı, kterou jsme v letos nım roce vydali a doka zali jsme si ji i pro konec nč vytis tenıtiska rnou celou digita lne zpracovat sami. Tato brozura Šzce souvisıpra ve s nekterymi c innostmi jiz zmin ovanč ho pozemkovč ho spolku.
Jsme potes eni, ze se na m konec ne podarilo zajistit na lezitou pozornost za strany sta tnı ochrany prırody vyznamnč lokalite mokradnıfauny a flory Kamenolomu Ferdinadov. Nynı spolupracujeme na vyhla s enıtč to lokality jako prechodne chra nenč plochy, zpracova va me pla n pč c e na toto Šzemı a snad jiz v roce 2004 zde budeme moci uc init i prvnı managementovč za sahy. Doufa me, ze podobne slibne se bude vyvıjet situace i u dals ıch vyznamnych lokalit na Velkojaromersku (rybnık Oujezd a louky pod Nebesy u C ervenč Tremes enč , hlinis te Velky Trebes ov, Stara cihelna v C ervenč m Kostelci, lesostepnıstra ne v Josefove, ...), kterč jsme navrhli (prıpadne v brzkč dobe budou navrzeny) orga num sta tnı ochrany prırody res it podobnym zpusobem. Jaromerska zachranna stanice letos opet o neco povyrostla. Podarilo se zbudovat ruznč novč volič ry a zaha jit i venkovnıŠpravy terč nu a vysadby rostlin. Slibne se vyvıjela i jejı celkova na vs tevnost ze strany verejnosti, zejmč na pak s kolskych zarızenı. U spes ne lze hodnotit i kampan , ktera se zabyvala problematikou zimoviste labutı v Hradci Kralovř, na nız jsme se vyznamnou merou podıleli. Za velky Šspech muzeme povazovat i nove nalezenou lokalitu velmi vzacnřho druhu vazky úsidřlka ozdobnřho, kterou se na m letos podarilo objevit nedaleko Hradce Kra lovč . Jedna se totiz o teprve druhč zjis tenıtohoto druhu v C R po sedmdesa ti letech. Podobne jsme nove objevili na Velkojaromersku i lokality nekterych dals ıch vza cnych druhu zivoc ichu jako je naprıklad pa skovec dvojzuby, va zka jasnoskvrnna , c olek velky, blatnice skvrnita , mota k luznı, strnad luc nı a dals ı. Vets ine techto nove objevenych lokalit bychom v budoucnu chteli zajistit urc ity stupen ochrany a umoznit jejich dals ırozvoj. Velice pozitivne hodnotıme i fakt, ze na m k Šc elum praktickč ochrany prırody byly prideleny ctyri osoby k vykonu alternativnıho trestu verejne prospesnych pracı. Trochu na s to sice sva dık mys lence, zda prova denıochrany prırody nenıpro na s takč "za trest", nicmč ne verıme, ze tyto osoby plne vyuzijeme k leps ımu dosazenınas ich cılu.
SPOLUPRACE S DALSIMI ORGANIZACEMI Sta tnıochrana prırody V dusledku opetovnč ho vzniku kraju utrpela sta tnıochrana prırody velkč otresy a zmeny, kterč bohuzel ne vzdy vedly k leps ımu. Ac koli se sice ochranou prırody ve sta tnısfč re zac alo zabyvat daleko vıce lidı, situace paradoxne vedla k jejımu celkovřmu oslabenı. Tım, ze rada kompetencıv tč to oblasti pres la z okresu na poverenč obce, rozhodujıo dosti za vaznych vecech na mnoha mıstech laic tıa veci zcela neznalıbyrokratč . Situace je sice na kazdč poverenč obci zcela odlis na , nicmč ne neodbornost nad odbornostı zcela jiste prevazuje. Vysledkem je pak zcela benevolentnı, c i na druhou stranu prılis nekompromisnıprıstup ve vecech, kterč s ochranou prırody souvisı. Krajsky Šrad ma zase naopak sva zanč (c i spıse zamotanč ) ruce ze spousty zcestnych narızenı, predpisu a vyhla s ek, c i naopak z nedostatec nč legislativy. Vysledkem je, ze se vs ichni "uta pejıv lejstrech", ale na konkrč tnıpomoc prırode pak uz nezbyva c as a nejsou pro to ani vytvoreny vhodnč podmınky. Doufejme, ze se c asem situace nejakym zpusobem vyres ı a obra tık leps ımu.
Navıc nas testızatım vets ina novych tva rıve sta tnıochrane prırody je prozatım ochotna nechat si poradit a snazıse hledat nejleps ıres enıve spolupra ci s odbornıky. Nekterı Šrednıci jsou dokonce ochotni jıt nad ra mec svych povinnostı, coz je nepochybne ku prospechu veci. Nezbyva doufat, ze jim poc a tec nıela n vydrzıi nada le. Slibna spoluprace se tak z nası strany Žspesne rozvıjı naprıklad s Krajskym Šradem Kra lovč hradeckč ho kraje, c i s oddelenımi zivotnıho prostredımest Jaromer, Hradec Kra lovč , Smirice, Horice a Dvur Kra lovč nad Labem. Velmi dobre spolupracujeme potom s dals ımi orga ny sta tnıochrany prırody a to konkrč tne s Agenturou ochrany prırody a krajiny v Pardubicıch, spra vou Chra nenč krajinnč oblasti C esky ra j, prırodovednym oddelenım vychodoc eskč ho muzea v Hradci Kra lovč a c a stec ne i se spra vou CHKO Broumovsko a muzeem v Novč m Meste nad Metujı. Ostatnıorganizace Protoze ochrana prırody je Školem na s vs ech, snazıme se spolupracovat i s dals ımi nevla dnımi organizacemi na ochranu prırody i nekterymi jednotlivci. Znamenite proto spolupracujeme s Šstredım C eskč ho svazu ochra ncu prırody v Praze a zejmč na pak s nekterymi za kladnımi organizacemi jako jsou ZO C SOP a za chranna stanice Zelenč Vendolı, ZO C SOP Orlice v Hradci Kra lovč a ZO C SOP Kriza nky v Jic ıne, slibna je i spolupra ce s novou kresĚanskou ochrana rskou organizacıA-ROCHA C eska Skalice, ale i s ARNIKOU Dec ın, klubem KODAS pri Detech Zeme, Obecne prospes nou spolec nostı na ochranu biodiverzity v Novč m Meste nad Metujı, STROMem Detenice a nekterymi jednotlivymi c leny C eskč spolec nosti ornitologickč (prıpadne Vychodoc eskč poboc ky C SO pri Vychodoc eskč m muzeu v Pardubicıch), SpoÉoc nosti pre ochranu vta ctva na Slovensku, Brontosaura, Greenpeace a dals ımi. Za zmınku pak jes te stojırozvıjejıcıse spolupra ce s Povodım Labe pri zajis Ěova nıochrany hnızdis Ěledn a c ka rıcnıho a nekterymi obecnımi Šrady obcı, c i s kolskymi zarızenımi. Media lnıspolupra ce Spolupra ce s mč dii byla srovnatelna s predchozım rokem. Celkem se na s tykalo pet reporta zıv televizi (C T1, TV Prima) a dve reporta ze v rozhlase a bylo otis teno nejmč ne 13 c la nku v mıstnım i celosta tnım tisku. CO JE TO VLASTNE "VELKŘ JAROMERSKO" Vets ina z aktivit nas ıorganizace se venuje praktickč ochrane prırody na urc itč ucelenejs ı plos e. Tato plocha je vsak pro svoji soucasnou rozlohu obtızne geograficky zaraditelna. Jedna se o ŠzemıJaromerska, Kra lovč hradecka, Na chodska, Podzvic inska, c a sti Orlickč ho podhurıatd., kterč ma nynıcelkovou rozlohu vıce jak 1 000 km2. Proto jsme byli nuceni vymyslet jakousi pseuudooblast, ktera by souhrnne charakterizovala nas i oblast pusobnosti. Zvolili jsme proto termın Velkč Jaromersko, ktery sice vyvola va na nekterych tva rıch pousma nı, nekdy dokonce az pohrdlivy Šs klebek, ale nic leps ıho zatım nikoho nenapadlo. Je pochopitelnč , ze vets ina oblastı, kterč jsme zahrnuli do Velkč ho Jaromerska nema s Jaromerskem uz vubec nic spolec nč ho a jedna se tedy o c iste "pracovnı" termın. Velkč Jaromersko je oblastı, ktera se nalřza v nepravidelnřm okruhu do 45 km od Jaromere a rozkla da se zhruba mezi Hradcem Kra lovč , jihovychodnıc a stıJic ınska, Dvorem Kra lovč , U picı, Hronovem, pres sta tnıhranici s Polskem az po Oles nici v Orlickych Hora ch zpet pres Dobrus ku a Trebechovice pod Orebem.
3. STANICE PRO ZRANE N– A HANDICAPOVAN– VOLNE
ZIJICI
ZIVOC ICHY V JAROME R I
Jiz pa tym rokem za provozu buduje nas e za kladnıorganizace v Jaromeri za chrannou stanici. Stanice pusobıpro okresy Na chod, Hradec Kra lovč , Trutnov a Rychnov nad Kneznou, obc asne pak i pro okresy Jic ın, Pardubice a U stınad Orlicı. V letos nım roce jsme os etrovali 365 zivocichu, z toho bylo vypusteno zpet do prırody 153 jedincu, 131 pacientu uhynulo, prıpadne museli byt utraceni, 28 zivoc ichu zustane natrvalo na stanici, 8 jedincu trvale postizenych bylo preda no do pč c e jinč stanice c i chovatelum a zbyvajıcıch 44 je v prechodnč m lč c enı. K 31. 12. 2003 bylo na stanici v docasnřm, ci dlouhodobřm drzenı celkem 11 ka nı lesnıch, 10 pos tolek obecnych, 6 mota ku pochopu, 4 hrdlic ky zahradnı, 3 labute velkč , 3 pus tıci obecnı, 3 kalousi us atı, 3 kosi c ernı, 2 kachny divokč , 2 krahujci obecnı, 2 syc ci obecnı, 2 s pac ci obecnı, 2 havrani polnı, 2 veverky obecnč , 2 lis ky obecnč , 2 kuny skalnı, 1 uzovka obojkova , 1 husa polnı, 1 volavka popelava , 1 vyr velky, 1 kavka obecna , 1 vra na obecna c erna , 1 straka obecna , 1 lis ka pola rnı, 1 fretka a 1 myval severnı, 8 jezku vychodnıch a 16 jezku za padnıch.
C astec ny albın kosa c ern´ho (vlevo), ktery narazil do prosklen´ tabule, bude u nas muset zustat, neboú trıs tiva zlomenina krıdla s patne srostla, labute (vpravo) pred vypus te nım na Hradeck´m zimovis ti. Mezi prijatymi pacienty prevazovaly hrdlic ky, jezci, pos tolky obecnč , ka ne lesnı, labute a mla öata pevcu. Ze vzacnejsıch druhu jsme v tomto roce lřcili orlovce rıcnıho (ochrnutınohou, nepodarilo se vc as rozpoznat diagnozu, uhynul na plısen Aspergillus), husu polnı (postrelena, v lč c enı), potaplici severnı (vypus tena), zlunu zelenou (vypus tena), kos cerny ú castecny albın (v lč c enı), jestrab lesnı (Šhyn na na sledky stresu).
POPALENINY NA SLOUPECH EL. NAPE TI
Stale trvajıcım probl´mem jsou órazy ptaku na venkovnım eletrick´m vedenı. Na obrazcıch je mrtva labuú (jasne patrn´ je ses kvaren´ perı na krku a hrbetu) a popalen´ pos tolky obecn´ s nekrotizujıcımi tkane mi na krıdlech a nohou (rany jsou navıc ve ts inou znac ne infikovany nakladenymi larvami much) .
Samice jestraba lesnıho (vlevo) a samec ek krahujce obecn´ho se zlomeninami krıdla.
NARAZY DO PROSKLENY CH TABULI , JEDOUCICH VOZIDEL A JINY CH PR EKAZEK
Samec zluny zelen´ (vlevo) narazil do auta, utrpe l silny otres mozku. Zpoc atku odmıtal potravu a musel byt krmen nasilım. Nakonec zac al prijımat potravu sam a po c trnactidennım pobytu v nas ı stanici se natolik zotavil, ze mohl byt vypus te n zpe t do prırody. Samec motaka pochopa (vpravo) byl nalezeny v s oku pod draty elektrick´ho vedenı. Ptak nebyl popalen, pouze narazil do vodic u, pravde podobne pri obhajobe teritoria pri vzdus n´m souboji se svym sokem. Po tydnu byl vypus te n do prırody.
Hrdlic ka zahradnı narazila do auta, zlomen´ krıdlo dobre srostlo a proto mohla byt vypus te na po dvou me sıcıch na svobodu.
Pos tolka obecna spadla do komına a uhynula
Holub hrivnac zamotanydo vlasce
Husa polnı postrelena do nohy a krıdla. Po vyndanı broku se jı s tıpla kost dobre hojı.
Samice (vlevo) orlovce rıc nıho postizena plısnı aspergillo zou.
Potaplice severnı (vpravo) si spletla parkovis te s vodnı hladinou, a proto pristala na stres e hradeck´ho Carrefouru, odkud kvuli specialnımu uzpusobenı nohou k potape nı nemohla vzl´tnout.
MLADATA
Sourozenci pe nic ze spadl´ho hnızda
Ne kterı lid´ stale neve dı, ze mlaňata savcu nejsou ve ve ts ine prıpadu opus te na a majı potrebu je "zachranovat". Narozdıl od podobne "zachranovanych" mlaňat ptaku uz nelze savc ı drobotinu vratit puvodnım rodic um. Ac koli si srnc e nas lo novy pelıs ek v knihovne , kde se tvarilo velmi spokojne , bylo by mu se srnou v prırode rozhodne l´pe.
Osirel´ho tydennıho zajıc ka adoptovala samice zakrsl´ho kralıka.
V letos nım roce se podarilo zbudovat novou volič ru pro sovy o rozmerech 5 x 1,5 x 2 m, volič ru pro drobnč pevce o rozmerech 4 x 3 x 2 m, s estibokou univerza lnıvolič ru o prumeru a vys ce vıce jak 2 m a celokovovou volič ru pro s elmy a s plhavce o rozmerech 2 x 2 x 2,5 m. Da le jsme postavili velkou volič ru pro trvale handicapovanč dravce o rozmerech 15 x 10 x 3 m a vybetonovali jsme novou zpevnenou plochu pred vchodem do stanice. V listopadu jsme nakonec nainstalovali plynovy kotel.
Jako jednu z nejvyznamnejsıch cinnostı stanice povazujeme osvetu verejnosti a vychovu mladeze. Celkem stanici v prubehu roku 2003 navstıvilo nejmřne 700 detı v organizovanych skupina ch a minimalne dalsıch 200 jednotlivcu c i mens ıch skupinek.
Na za chrannč stanici byli pri prohlıdce tohoto zarızenıvs ichni seznameni s dopadem zijıcı zivocichy a moznostmi lidskřcinnosti na volne predcha zenı rizik negativnıho pusobenı na zivoc is nč populace ze strany c loveka. To se deje prımou uka zkou trvale i doc asne postizenych zivoc ichu, kterı pocha zejı z nas ı prırody a jejichz zranenı ve vetsine prıpadu zpusobili vynalezy. prave lidř a jejich C innost nas ı za chrannč stanice v tomto roce byla prezentova na i na ruznych akcıch pro verejnost jako Den Zeme, Den detı, predna s ka Od C ıny az po povodı Brahmaputry, Snehobranı, atd. Na projektu se letos podıleli: Anders Ludek, Cejnarova Vlaöka, C ıp David, Dobes ova Iveta, Ducha c ek Michal, Duchon Luka s , Friedrischek Adam, Holec ek Jakub, Janec kova Alice, Janec kova Monika, K¨ppl Petr, Nedjalkov Jirı, Nemec Jaroslav, Novotny Josef, Opatrna Pavla, Papık Vojtech, Stejskalova Eva, Sinkovitz Pavel, Stejskal Radek, Stojan David, Sera k Martin, Solc Jan, Spac kova Blanka, Spac ek Pavel, MOP Pus tıci Jaromer, MOP SOPL Smirice, MOP Bombina Jaromer
4. JEDNOTLIV– PROJEKTY NA OCHRANU PR IRODY Na tomto mıste jsou uvedeny jiz pouze konkrřtnı kroky z realizace projektu v letosnım roce. Zakladnı charakteristika smyslu a konecnřho cıle kazdřho projektu i orientacnı vysledky dosazenř v predchozıch letech jsou uvedeny ve vyrocnı zprave z roku 2002 (tu naleznete na tomto CD), nebo na nasich internetovych strankach.
P–C
E O HNIZDA C APA BIL–HO A C ERN–HO
V roce 2003 bylo kontrolova no celkem podlozek pro c a py bılč v okresech Jic ın, Trutnov, ze kterych vylč tlo 32 mla öat. hnızdnı podlozku v C ervenč televiznı reporta z do poradu byl tento rok odvysıla n na TV jsme pak jeste novou hnızdnı mezi C ervenou Tremes nou a
34 hnızd a umelych Semily, Mlada Boleslav a Da le jsme jes te opravili Tremes nč (byla o tom natoc ena Recepta r nejen na nedeli, ktery Prima). Vyrobili a instalovali podlozku a to na strom u samoty Miletınkem.
Stavba hnızdnı podlozky pro c apy u C erven´ Tremes n´ Tradic ne byly sledova ny dve hnızdnılokality c a pa c ernč ho, ovs em v letosnım roce nebylo zadnřz hnızd obsazeno. Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Duchon Luka s , Petera Vladimır st., Spac ek Pavel
MAPOVA
NIA OCHRANA SKORCE VODNIHO, KONIPASE HORSKEHO A LEDN A C KA R IC NIHO
Sesutybreh v dusledku absence pravidelnych jarnıch povodnı na rece Labi
Mapova nıv letos nım roce opet probıhalo na tocıch Labe, U pa, Stara a Nova Metuje a rıcka ch Oles enka a Belun ka, hornım toku rıcky Bystrice, Javorky a na Va lovickč m a Kladrubskč m potoce. Nove bylo pak mapovanı rozsıreno o Hartsky potok. Celkova dřlka sledovanych toku je pres 136 km. V letos nım roce jsme bohuzel z duvodu katastroficky nızkč ho stavu vodnıhladiny na Metuji, U pe i Labi nemohli po vets inu sledovanč ho obdobı pouzıvat gumovy nafukovacıc lun (raft). Prirozena nora lednac ka v nami odkopan´ hnızdnı ste ne na rece Labi.
pripraven´
Na prelomu roku 2002 a 2003 jsme nainstalovali 21 novych hnızdnıch budek a podlozek pro skorce vodnı a doplnili dalsı ctyri budky pro skorce, kterč byly v lon skč m roce znic eny vandaly. Vloni jsme poprvč nainstalovali i s est budek na kuly do reky. Bohuzel se na m vs ak
tento zpusob rozs irova nıhnı zdnıch moznostıpro rıcnıpta ky neosvedc il. Ac koli byly budky pevne pris roubova ny k zeleznč tyc i, zarazenč do dna, ktera byla navıc ukotvena dvemi lanky prichycenymi takč do dna, nepresta ly velkou vodu a az na dve byly znic eny na jare letos nıho roku. Zmin ovanč dve budky pak zustaly neobsazeny. Jes te jedna budka na por vody vydrzela a to nejspıse proto, ze byla umıstena na vyvra ceny kmen v koryte reky. Ke dvojımu hnızdenıji vyuzili konipasi hors tı. Velmi na s mrzı, ze nejmřne 19 budek bylo letos zniceno vandaly, kterıse z duvodu slunec nč ho poc asıpo vets inu roku vyskytovali v okolırek daleko c asteji nez tomu byva v jinych letech.
ß Zakladnı smysl konipasoskorcovnıku byl naplne n. V budce zahnızdil nejprve konipas horsky, pak na podlozce postavil krasn´ kulat´ hnızdo skorec vodnı. Oba óspe s ne vyvedli mlaňata. Vs e se odehralo pod tımto krasnym mostkem na rece Drahyni, nedaleko Dvora Kralov´, u mısta kde se st´ka s Labem.
Tento konipasoskorcovnık si vyhl´dl konipas bıly. Prvnı hnızde nı probe hlo v budce, druh´ na hnızdnı podlozce. Obe byla óspe s na.
Budka, kterou v lon skč m roce kuriozne obsadili skorci (maly rehkovnık se strıskou prikrytou plochym kamenem s rozmery dna 15 x 15 cm, umıstena na strome) nebyla uz v letos nım roce skorci obsazena. Fakt, ze budka letos nebyla k hnızdenıpouzita vs ak muze byt zpusoben znatelnym poklesem hnızdnıch pa ru skorcu na Šzemı celč ho Velkč ho Jaromerska. Na Belunce tak napr. poklesla hustota skorcıch paru z puvodnıch ctyr na nynejsıdva hnızdnıpary. R eka Oles enka “ tradic nı hnızdis te skorce vodnıho a letos nove objeven´ hnızdo skorce na previsu na skale u Metuje, nedaleko Nov´ho Me sta nad Metujı â
Postup vyroby umelřnory å Nejprve nalezneme vhodnybreh, ß ktery patric ne upravıme a opracujeme predem vyrobenou hnızdnı chodbic ku a kotlinku. Obojı vymazeme blatem â,
à
usadıme ste nu, chodbic ku ã
a kotlinku, vs e zahrabeme do pudy á. Prednı ste nu jes te pomazeme blatem, zamaskujeme drny a je hotovoà
Co se ledn a c ku tyc e, situace v letosnım roce byla daleko horsı nez v lonskřm roce, ktery uz sam o sobe patril mezi roky slabsı. Na nekterych lokalita ch tak hnızdila priblizne pouha c tvrtina ledn a c ku oproti predchozım silnejs ım rokum. Z tohoto duvodu zustalo nekolik drıvejsıch hnızdisď neobsazeno, a proto patrne nedoslo ani k obsazenı umelych hnızdnıch sten a nor, kterč byly vyuzıva ny vets inou ke druhč mu hnızdenı. Co se tyc e obsazenosti na mi odkopanych hnızdnıch sten pro ledn a c ky, tak z celkem deseti takto pripravenych sten na rece Labi a Bystrici si lednacci zvolili k zahnızdenı tri. Vzhledem k velice nızkč populac nıhuste v letos nım roce to tak povazujeme za pomerne velky Žspech. Vs echny obsazenč odkopanč steny byly na rece Labi, kde se s vyjimkou jednoho dlouholetč ho hnızdis te jednalo o jedina dals ıhnızdis te ledn a c ku. Je pozoruhodnč , ze ac koli byly steny odkopa ny jiz zac a tkem brezna, tak je ledn a c ci obsadili az v lč te (konec c ervence az srpen). Je pravdepodobnč , ze kdyby nedoslo k odkopanı sten, nedoslo by v letosnım roce v nami sledovanřm Žseku Labe k zadnřmu dalsımu hnızdenı. Po jarnıch povodnıch v roce 2002 se sice vytvorilo na Labi velkč mnozstvıprirozenych sten vhodnych pro ledn a c ky, ale vetsina techto sten letos degradovala. Vlivem absence vets ı povodne v letos nım roce totiz dos lo k velkč mu sesuvu kolmych sten. Ty jsou navıc i vıce jak
3 m vzda lenč od koryta reky a tudız nemuze dojıt k jejich prirozenč obnove behem norma lnıho stavu vodnıhladiny. Mimo jinč , takč tyto prirozenč steny trpızarusta nım vegetacı (napr. krıdlatka japonska a c eska ). Da le jsme letos nainstalovali dalsı dve osvedcenř umelř hnızdnı nory s umelym brehem a to na rece Bystrici a druhou na rece U pe.
Jes te loni zde byl strzeny breh, kde hnızdili lednac ci. Letos dos lo k zasypanı lomovym kamenem Povodım Labe. Nas ı snahou je spoluprace s Povodım, tak aby k podobnym prıpadum v budoucnu jiznedochazelo.
Mapova nı bylo prova deno povets inou ve vs ech trech termınech a to na vs ech dosud sledovanych tocıch. Orientac ne byl nove jes te mapova n dolnıtok Trotiny, kde byly na jare z gumovč ho c lunu vyhleda va ny potencia lnı hnızdis te ledn a c ku. Byly zde i odkopany ctyri steny, pricemz na trech z nich byly i navrtany zaklady nor. Pro nedostatek c asu vs ak nebyla nakonec obsazenost tohoto toku po zbytek roku sledova na. Vysledky mapova nı (nalezena obsazena hnızdis te) byly zaneseny do mapy, vc etne zakreslenıvs ech umelych sten a nor. Mapa byla predana podniku povodı Labe z duvodu zamezenı likvidace techto mıst zasypanım lomovym kamenem, kterř bylo beznř v minulosti. V letos nım roce PovodıLabe opet zlikvidovalo jednu prirozenou hnızdnıstenu pro ledn a c ky. Je dost moznč , ze ke znic enısteny dos lo nechtene z duvodu slozitejs ılokalizace hnızdnıch sten v terč nu ze strany Povodı. Proto jsme vs echny evidovanč hnızdis te ledn a c ku podrobne fotograficky zdokumentovali a vs e rovnez predali Povodı, aby tak do budoucna byla zcela vylouc ena jaka koli za mena hnızdnı lokality. Jedinč co tedy do budoucna nejsme z hlediska bezpec nosti hnızdis Ěschopni nejakym zpusobem ovlivnit je ohrozenı lednacku ze strany vetsıch povodnı ci vandalismu. Bohuzel tak proto opet dos lo ke znicenı dalsı umelřnory, tentokra te vs ak zcela evidentne ze strany sportovnıch ryba ru, kterısi nad umelou norou zbudovali mısto, ze kterč ho chytajıryby. Ume la hnızdnı nora s ume lym brehem pro lednac ky na rece Labi u Hermanic znic ena rybari. Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Friedrischek Adam, Hnik Martin, Janec kova Alice, Nedjalkov Jirı, Nyvlt Miroslav, Papık Vojtech, Petera Vladimır st., Spac ek Pavel, Zemek Karel ml.
MONITORING A OCHRANA SY C
KA OBECN–HO A SOVY
PALEN–
V roce 2003 jsme opet pokrac ovali v mapova nıobou druhu sov a to vets inou jiz na drıve mapovanych Šzemıch Velkč ho Jaromerska. Krome jiz pouzıvanč metody zjis Ěova nı sovy pa lenč a syc ka za pomoci magnetofonovč nahra vky, jsme se vıce soustredili na prımou kontrolu hnızdisď. Prımou kontrolou tak bylo navs tıveno 30 potencia lnıch hnızdis Ě, z nichz na peti z nich byla zjistena prıtomnost sovy palenř. Za pomoci magnetofonovč nahra vky bylo kontrolova no 39 potencia lnıch hnızdis Ě, z nichz na dvou z nich byly opakovane zaznamenany hlasovřprojevy sycka obecnřho a na jednřdalsı byl i sycek prımo pozorovan. Stopy pobytu ö palenekö v kostele jsou bohuzel minulostı, dnes je kostel jako ve ts ina ostatnıch sovam zneprıstupne n. Instalace budky pro sovy palen´ v Jasenn´
Objekt na Kralov´hradecku, kde byl opakovane zjis te n syc ek.
Takč jsme letos nainstalovali pet budek pro sovu palenou do zemedelskych objektu (zemedelsky objekt soukromč ho zemedelce v Ja sennč , ZD Jılovice, ZD Rasos ky, Josefov Ú kostel, ZD Velka Jesenice) a tri budky pro syc ka obecnč ho v Ratiboricıch a Babic c ine Šdolı.
Instalace budky pro syc ky na jasan v Babic c ine ódolı
Orezavanı hlavat´ vrby ve Smiricıch Protoze hlavatč vrby drıve patrily k tradicnım hnızdistım sycku, pristoupili jsme letos k jejich Ždrzbe. Prvnıtri presta rlč stromy jsme osetrili ve Smiricıch (serıznutı na hlavu). Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Janec kova Alice, Kollert Petr, Petera Vladimır st., Stojan David, Spac ek Pavel, MOP SOPL Smirice
MAPOVANI A P–C
E O KOLONIE KAVKY OBECN–
Na zac a tku roku 2003 bylo vyveseno v Jaromeri devet budek na lokalita ch u nemocnice, divadla a kruhovč ho objezdu. Do nekolika budek kavky nanosily za klady hnızd, ale nakonec zahnızdily a Žspesne vyvedly mlaóata jen ve dvou budkach u divadla. V Hradci Kralovřbylo kontrolovano 50 budek, ve kterych hnızdilo pres dvacet paru. Dve budky byly predova ny kunou, v jednč z nich byl krome mla öat nalezen i mrtvy dospely pta k. Protoze v letos nım roce zac aly kavky hnızdit v ruznč m obdobı, projevovaly se velikč rozdıly ve stupnıch vyvoje mla öat, coz se pochopitelne promıtlo na poc tu okrouzkovanych pta ku. V Hradci Kra lovč bylo proto okrouzkova no jen dvacet mla öat, pric emz dals ıch vıce jak dvacet mla öat bylo pozorova no jiz Šspes ne vyvedenych, nebo nedlouho vylıhlych. Jedna budka byla vyves ena v Holohlavech. V Jaromeri bylo v pozdnım lřte vyveseno dalsıch 15 budek v okolıjaromerskč ho parku. V Horicıch bylo kontrolovano 8 budek, z nichz ve dvou z nich probehlo Žspesnř hnızdenı. Na Pecce bohuzel ke kontrole budek nedoslo, pro Šraz, ktery si jeden z ornitologu zpusobil na pazi pa dem ze stromu.
Ins
Mlade kavky pri krouzkovanı Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Stojan David, Solc Jan, MOP SOPL Smirice
š DRZBA BUDEK A UME
LY CH HNIZD PRO LESNI SOVY
A POSTOLKY OBECN–
Jiz tradic ne byla jedna z umelych hnızdnıch podlozek obsazena ka nılesnı. Hnızdo na podlozce kazdoroc ne pristavovanč ka nemi vs ak jiz bylo natolik velikč , ze jsme pristoupili k sundanı podlozky a upevnenı hnızda jiz prımo do vetvı, aby nedos lo ke zrıcenıhnızda z podlozky. Ka ne Šspes ne vyvedla tri mla öata. Pro nedostatek c asu nebyly letos kontrolova ny zbyvajıcı hnızdnı podlozky, kterych je vıce jak 45. Vzhledem k faktu, ze letos nırok byl extrč mne chudy na vyskyt drobnych hlodavcu, doslo k minimalnımu poctu hnızdenı postolek v nasich budkach. Z celkem vıce jak 140 budek bylo kontrolova no pouze cca 20 budek, z nichz bylo pouze osm budek obsazeno. Kontroly budek pro pus tıky probıhaly na Smiricku, Jaromersku, Horicku, Kra lovč dvorsku a Na chodsku. Celkem bylo kontrolovano 82 budek. Obsazeno bylo vsak pouhych 26 budek, ve kterych bylo okrouzkova no 43 mla öat (skutec ny poc et mla öat v budka ch byl o neco vys s ı, neboĚnektera byla pro krouzkova nıjes te prılis mala ). Prıcina tkvıpravdepodobne takč i zde v letos nım velkč m nedostatku potravy, tedy drobnych hlodavcu. Ve trech budka ch na Kra lovč dvorsku byly zjis teny tri opus tenč snus ky. V lesıch na Horicku a Velkovres Ěovsku bylo v lč te a na podzim vyveseno jeste 25 novych kusu plastovych budek pro pustıka obecnřho. Podarilo se takč zahajit zpracovavanı presnřho seznamu budek pro dravce a sovy na Velkč m Jaromersku, do kterč ho by c asem mely byt zac leneny ves kerč budky, kterč jsou na tomto Šzemıvyves eny i nec leny nas ı organizace. Tato databa ze, ktera by nakonec mela byt prevedena do mapy, by mela odhalit jednak bıla mısta, kde nemajıtito pta ci jes te dostatek hnızdnıch prılezitostı, ale i mısta, kde je jiz pusobenım nekolika generacı ornitologu (ornitologie a ochrana ptactva ma v nas em kraji mimora dne dlouhou tradici) zbytec ny prebytek budek. K prvnım druhum budek, kterč zac ınajı byt jiz takto alespon c a stec ne zpracova ny patrıbudky pro pus tıky, syc ky a sovy pa lenč . V lesıch u Choustnıkova Hradis te jsme nainstalovali prozatım prvnı tri budky pro kulıska nejmensıho.
Natıranı plastikovych budek pro pus tıky a jejich vyve s ovanı.
Na projektu se letos podıleli: Duchon Luka s , Kalous Vladimır, Petera Vladimır, Stojan David, Solc Jan, Spac ek Pavel, MOP Pus tıci Jaromer a MOP SOPL Smirice
ROZSIR OVANI HNIZDNICH PR ILEZITOSTI PRO DROBN– LESNI PE VCE
Projekt byl zameren zejmč na na kontrolu a c is tenıjiz vyves enych 720 kusu budek v lesıch LZ Horice a Dvur Kra lovč nad Labem. Ve dvou budkach v lesıch u Choustnıkova Hradiste byla zjistena zasobarna kulıska nejmensıho (uskladnenč dve penice c ernohlavč a nekolik sykor kon ader). Budky byly ve zvys enč m mnoztvıobsazova ny srs nemi, na nekterych paseka ch dos lo k predaci budek ze strany kuny lesnı. Dals ıch nekolik desıtek budek bylo kontrolova no na Jaromersku a Smiricku, kde jsou pevc ı budky vyves eny v lesıcıch, remızcıch a zahrada ch. Podarilo se zde vyvesit i vıce jak 40 novych budek. Na projektu se letos podıleli: Anders Ludek, C ıp David, Friedrischek Adam, Holec ek Jakub, Janec kova Alice, Papık Vojtech, Stojan David, Solc Jan, Spac ek Pavel, MOP Pus tıci Jaromer a MOP SOPL Smirice
MONITORING A OCHRANA SY CE ROUSN–HO A HOLUBA DOUPNAKA Podarilo se objevit novou hnızdnı lokalitu holuba doupnaka a to v lesnım komplexu mezi obcemi Hustırany a Luzany. V Pekelskč m Šdolıu Novč ho Mesta nad Metujıbylo v roce 2003 zjis teno minima lne deset volajıcıch samcu doupn a ka (skutec nč c ıslo bude jiste daleko vys s ı). Podarilo se zde i nalřzt hnızdo, kterč nebylo jako obvykle umısteno v dutine stromu, ale pouze v jakřsi kapse (polodutine) na kmeni stromu. Takč jsme objevili novou hnızdnı oblast syce rousnřho a to v lesıch na Prorubech, kde predpokla da me hnızdenımaxima lne trıpa ru. Na dvou mıstech se v tč to oblasti podarilo prokazat i hnızdenı. U DolnıRadechovč jsme predpokla dali hnızdenıjednoho pa ru syce rousnč ho. Lokalita m holuba doupn a ka a syce rousnč ho u La znıBelohrad, Horic a Pecky nebyla v letos nım roce pro nedostatek c asu bohuzel venova na pozornost a nepodarilo se ani provč st kontroly vyves enych budek. Na projektu se letos podıleli: Kalous Vladimır, Petera Vladimır st., Ondrej Straka, Spac ek Pavel
P–C
E O ZIMOVISTE LABUTE VELK– NA LABI V HRADCI KRALOV–
Jiz celou radu let fungujınekterč Šseky reky Labe v Hradci Kra lovč jako vyznamnejs ı zimovis te vodnıch pta ku, zejmč na pak labute velkč . Siroka verejnost venuje temto pta kum zvys enou, mnohdy az hysterickou pozornost, ktera pak pramenı v neutuchajıcı “pč c i o stra dajıcıŽ labute ze strany laiku. Vzhledem k neznalostem biologie tohoto druhu ze strany laickč verejnosti vs ak paradoxne docha zı k situaci, kdy domnela pomoc je labutım spıse na skodu. Proto jsme na zoru, ze by nebylo od veci pravdive informovat hradeckč obc any o celč problematice hradeckych labutı, aby se zabra nilo pra ve byĚdobre mınenč , ale bohuzel mnohdy negativne pusobıcı“pomociŽ. V prosinci 2003 byly proto ve spolupra ci s ZO C SOP Orlice a Odborem zivotnıho prostredı Magistra tu mesta Hradec Kra lovč vyrobeny a nainstalova ny tri informac nı panely o problematice zimnıho prikrmova nı a pč c e o labute velkč . Panely byly nainstalova ny na obe strany zimovis te (u a naproti plaveckč mu bazč nu) a v Simkovych sadech na soutoku Labe s Orlicı. Da le bylo zpracovano a vytisteno 3 000 kusu cernobılych informacnıch letaku s podobnym obsahem a Šc elem. Leta ky byly umısteny jednak prımo na zimovis te a na jejich distribuci se podılıi Informac nıcentrum mesta Hradec Kra lovč , Magistra t mesta Hradec Kra lovč , Ekocentrum Orlice Hradec Kra lovč a Mra c ek Jaromer. O celč akci probehla media lnı kampan v mıstnım tisku i rozhlase.
Krouzkovanı labute velk´ na zimovis ti v Hradci. Tento ptak byl porane ny a proto musel byt ne jaky c as hospitalizovan na nas ı zachrann´ stanici v Jarome ri. Nynı mohla byt labuú ope t vypus te na na svobodu a doufejme, ze se s nı zde budeme po ne kolik let setkavat. Podle krouzku totiz budeme ve de t, jestli je to opravdu ona.
Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Ducha c ek Michal, Janec kova Alice, Spac ek Pavel
MONITORING A OCHRANA OBOJZIVELNIKU Behem letos nıho mapova nı bylo provedeno vıce jak 100 kontrol lokalit na Šzemı Velkč ho Jaromerska. Vysledky byly zaneseny do nas ıdlouholetč studie o rozs ırenı, poc etnosti a ochrane obojzivelnıku Velkč ho Jaromerska zpracovanč jiz v predchozıch letech. Studie bude v prubehu roku 2004 rozesıla na sta tnım i nevla dnım organizacım, kterč se venujı ochrane prırody. Ø Na prelomu roku 2002 - 2003 dos lo k castecnřmu odbahnenı a oprave lesnıho rybnıcku v HorineveskřBazantnici, kterč na na s popud nechala vyhloubit Lesnıspra va Horice v Podkrkonos ı. Tato na drz bude mıt v brzkč dobe vyznam pro prosperujıcı populace c olka obecnč ho, ropuchy obecnč , skokana hnedč ho a snad i pro dals ıdruhy obojzivelnıku. Ø Na jare jsme takč odbahnili nadrz a opravili hraz na lokalite C ervena Tremesna "C olkarna". Souc asne byla tato na drz zbavena ryb, kterč do nıbyly vysazeny nezna mym pachatelem na podzim roku 2002. Ø Nas im MOP SOPL Smirice se podarilo presvedc it Mestsky Šrad Smirice k vyhloubenıdals ıch novych nadrzı na lokalite Smirice Biocentrum "Obora". Prvnı vznikla na jare a to v JV c a sti Ekologickč zony Biocentra. Jedna se o velice vhodnym zpusobem zbudovanč jezırko ve tvaru trojŠhelnıku o rozmerech cca 20 x 25 m. Tato na drz ma velmi c lenitč dno a je ze vs ech dosavadnıch na drzı zbudovanych na tč to lokalite zdaleka nejoptima lnejs ı. Hloubenı tune v Biocentru Obora
Na podzim roku 2003 pak byla vyhloubena dalsı nova (3 x 5 m), dosud poslednı nadrz na jiznı strane Biocentra a to na hranicıch jeho Ekologickč a Rekreac nızony. Jezırko bylo vyhloubeno tezkou technikou a sklon brehu byl bohuzel neodpovıdajıcı. Proto jsme pozdeji alespon dva z brehu upravili tak, aby byly z hlediska potreb obojzivelnıku prijatelnejs ı.
Ø Na lokalite Smirice "skladka" (Labsky mokrad u Smiric) dos lo k prohloubenıc tyr malych tunıv roce 2001. Tyto tune evidentne po celou dobu trva nıplnily svuj Šc el Ú udrzet na lokalite alespon malč mnozstvıvody, ktera by umozn ovala Šspes ny prubeh metamorfozy obojzivelnıku. Proto jsme na podzim roku 2003 tato jezırka rozsırili a vyhloubili jednu dalsı nadrz. Prumerna velikost techto tunıje cca 2 m2, hloubka cca 30-50 cm.
C ernilov “ lokalita pred zasahem Ø C ernilov ú rybnıcek IV. u zemedelskřho druzstva. V letosnım roce jsme v lřte vyhloubili tun na tč to nove objevenč lokalite c olka velkč ho. Situovali jsme ji do zadnıc a sti rybnıka ke prıtoku, kde se nalč zalo nekolik velmi melkych kaluzı, do znac nč mıry zazemenych vetvemi a listım ze stromu. Pra ve zde byli c olci velcı na jare nalezeni. V lč te vs ak tyto kaluze zcela vyschly. Proto jsme je o cca 0,5 m prohloubili a rozs ırili natolik, ze v souc asnč dobe je zde jezırko o rozloze vıce jak 6 m2. Souc asne jsme lokalitu dosti prosvetlili (vyka celi jsme vrbovč
na lety). V prıstım roce bychom zde ale chteli vyhloubit dals ı minima lne tri podobnč tune a lokalitu jes te trochu prosvetlit. Jsme ra di, ze na jemce rybnıka pan Karel Dunas z Ryba rstvıHolohlavy na m umoznil se o tuto lokalitu dostatec ne postarat a verıme, ze tomu tak bude i v budoucnu. Ø Dalsı tunka o rozloze asi 8 m2 byla vyhloubena pod hrazı rybnıka Na Drahach (Na Bahnech) nedaleko Hubilese na Smiricku. Rybnık je jednou z nejvyznamnejs ıch lokalit ropuchy obecnč na Velkč m Jaromersku. Protoze ma byt v budoucnu odbahn ova n, byla tato tun ka dıky pochopenına jemce rybnıka pana Karla Dunase vyhloubena jako na hradnıstanovis te pro obojzivelnıky v dobe odbahn ova nıa vypus tenırybnıka. Ø V roce 2002 dos lo k vyhloubenınovč tun ky o prumeru cca 1,5 m na lokalite v obci DlouhřúRzy (C olcicı kaluzicka). Tato minitun ka byla jiz v letos nım roce obsazena skokany hnedymi a nalezena byla i jedna samice c olka horskč ho. Proto byla letos v lč te o cca 50 m da l vyhloubena nova nadrz o rozmerech 2 x 1 m. Dalsı nova sluchta (2 x 1,5 m) byla dale jeste letos na podzim vyhloubena na dalsı mokradnı louce v obci Rzy. Jinč novč na drze by mely byt vyhloubeny v roce 2004. Ø Na jare roku 2003 byly poverenč obci Horice v Podkrkonos ı predany podklady pro navrh na zajistenı alespon minimalnı pravnı ochrany (prechodne chra nena plocha) lokality C ervena Tremesna ú rybnık Oujezd. Pokud vs e bude dobre probıhat, mohlo by vyhla s enıalespon minima lnıpra vnı ochrany tč to lokality dopadnout v roce 2004. V dubnu 2003 Šspes ne probehlo jedna nıs na jemcem rybnıka ve veci tykajıcıse jeho napus tenı(Oujezd byl do tč doby od zimy vypus ten, coz se mohlo negativne projevit na nastartova nıprocesu rozmnozova nı vets iny obojzivelnıku na tč to lokalite). Po nas ich intervencıch na jemce rybnıcek napustil. Ø Ohledne lokality Ferdinadov ú kamenolom se situace vyvıjela na sledovne. Po preda nınas ich podkladu Krajskč mu Šradu Kra lovč hradecka k posouzenı jsme byli vyrozumeni, ze souc asna legislativa fakticky znemozn uje vyhlas ova nı novych PR a PP. Celou za lezitostıse vza petızabyvalo nejprve OddelenıZP poverenč obce Dvur Kra lovč n.
L., pozdeji i AOPK Pardubice. Odbor ZP Dvur Kra lovč se potč pokusil zkontaktovat s majitelem lokality. Bylo zjis teno, ze lokalita uz chra nena je, avs ak jako vyznac nč lozisko kamene (Šdajne nejkvalitnejs ıpıskovec ve strednıEvrope). Protoze jedno mısto nemuze byt chra neno dvakra t, musela by se nejprve zrus it ochrana loziska a potč teprve lokalitu vyhla sit jako doc asne chra nenou plochu. To je vs ak krajne nerea lnč . Potč se do celč za lezitosti vlozila jes te AOPK Pardubice, ktera pri mıstnım s etrenıpotvrdila nekterč z na mi nalezenych druhu rostlin a zivoc ichu a rovnez potvrdila sporny na lez plavun ky zaplavovanč . Celou lokalitu tedy nakonec doporuc ila vyhla sit jako ZCHU pro velky biologicky vyznam nakonec i tato instituce. Mezitım Odbor ZP Dvur Kra lovč vedl jedna nı s majitelem ohledne budoucıho managementu lokality. Prozatım se podarilo dosa hnout Šstnıdohody (bylo by zapotrebıtuto dohodu dores it pısemne) s majitelem, ktery proti prıpadnč mu managementu na lokalite po dobu cca deseti let nema na mitky. Jestlize se situace nada le bude pozitivne vyvıjet, je jiz teoreticky moznč , ze behem roku 2004 dojde k prvnım managementovym za sahum. Na sklonku roku jsme pak byli poza da ni pracovnıky OddelenıZP k vypracova nıPla nu pč c e na tuto lokalitu. Ø V listopadu 2003 jsme navrhli k zaclenenı do soustavy NATURA 2000 tyto Velkojaromerskřlokality: Bys ic ka Ú rybnıky Bahnık a Za kopsky a mokradnı louky mezi nimi (JC), C ervena Tremes na Ú plocha rybnıka Oujezd a louky s lesem az po C olka rnu (JC), Miletın Ú park (JC), Ryzmburk Ú rybnıcek a mokrina za silnicı(NA), Velky Trebes ov Ú hlinis te(NA), C eska Skalice Ú Dubno PR (NA), Slavetın Ú Rohenice Ú rybnık Turıa okolnımokriny (NA), Zbytka Ú PR (NA), Bestviny Ú rybnık Halın a listnatč podma c enč lesy k Ha jovne Halın (RK), Kamenolom Ferdinandov (TU). Ø V letos nım roce podala nas e organizace novy podmet k pros etrenıdodrzova nıpodmınek vyplyvajıcıch ze sta tnı dotace na novy krajinotvorny rybnık na lokalite Habrina/Holohlavy únovy rybnıcek pod Chloumkem. I zde byly totiz nekym za merne vysazeny ryby. Prıpad byl opet preda n C IZP Hradec Kra lovč , ktera provedla za nas ıŠc asti mıstnıs etrenı. Vysledkem byla dohoda mezi vlastnıkem rybnıka (obec Habrina) a na mi, kdy bylo ujedna no, ze dojde ke schuzce vs ech dotc enych stran (tzn. "ochrana ri", myslivci a ryba ri), na kterč dojde k vypracova nıspolec nč ho pla nu pč c e o tuto lokalitu. Termın schuzky byl stanoven na 13. 8. 2003, bohuzel vs ak obec nedoka zala nakonec tuto schuzku svolat. Od tč doby jsme jiz nebyli ze strany obce osloveni. Pokusıme se tedy svolat schuzku sami. Instalace zabran u Miletına
Ø V roce 2003 jsme zajis Ěovali pomocı nainstalovanych plastickych za bran s odchytovymi na dobami sest rizikovych Žseku silnic: 200 m dlouhy Žsek u Miletına (JC) rybnıku Buben, 250 m dlouhy
Žsek u vesnice Lhotky (JC), 150 m dlouhy Žsek u Smirickřho pısnıku (HK), 250 m dlouhy Žsek v Hajnici (TU), 500 m dlouhy Žsek v Pekove (NA), 600 m dlouhy Žsek v Polici nad Metujı (NA). Celkem 1950 m. Prechodne byl pak zajis Ěova n i Šsek silnice v Litic i (NA), kde vs ak nebyly vystaveny za brany, ale obojzivelnıci byli pouze prena s eni pri vec ernıch kontrola ch. Prejet´ ropuchy na nechrane n´ silnici Za brany byly instalova ny v za vislosti na tahu na danč lokalite v rozmezı16. 3. Ú 16. 4., tah probıhal priblizne do zac a tku kvetna, na chladnejs ıch lokalita ch v Pekove a Polici nad Metujı az do 20. 5. Odchycenı jedinci byli vybıra ni z veder 2 x denne, ra no a vec er. Dno kyblıku bylo pokryto mokrym molitanem, (aby se zabra nilo vyschnutıprıpadne utopenı odchycenč ho jedince). V kazdč m kyblıku byla vetč vka, ktera umozn ovala bezobratlym vylč zt z pasti.
Instalace zabran v Polici nad Metujı a v Pe kove , pod nimi natazen´ zabrany ve Lhotce.
K instalaci za bran se na m v letos nım roce podarilo vyvinout i velice uzitecny zlepsovak. K vyhotovenı ryhy, ktera je bezpodmınec ne nutna k zahra ba nı odchytovč folie tak, aby pod nıobojzivelnıci nemohli podlč zat, jsme vyuzili obvora va tko na brambory tazenč na lane za automobilem. Puvodnımetody, kdy se ryha hloubila za pomoci ryc e, krumpa c e c i motyky byla nejen pracna , ale i zdlouhava . Orba prıkopu sice vypada ponekud komicky a nekterč ridic e dokonce poburuje
natolik, ze na na s (vesele) troubı, metajıpo na s pohrdavymi Šs klebky c i se alespon pla cajı do c ela, nicmč ne hlavne ze je na m a v konec nč m dusledku i za ba m vec ku prospechu. Vypous te nı zachrane nych odchycenych obojzivelnıku je pro kazd´ho velkyzazitek.
Celkove bylo odchyceno 6263 obojzivelnıku (vyjimec ne i plazi), nejpoc etneji byly zastoupeny ropuchy obecnč (5306), da le c olci obecnı(697), skokani hnedı(135), na vys e polozenych lokalita ch c olci hors tı(107), rovnez bylo odchyceno 5 exemplaru colka velkřho a to na Šseku u Lhoteckč ho rybnıka, u rybnıku Buben a v Hajnici. Vyjimec ne byly odchyceny ropuchy zelenč (4), kunky obecnř(3 Ú rybnık Buben), jes terky zivorodč (5) a obecnč (1). Krome drobnejs ıch prenosu ohrozenych snus ek a nekterych jednotlivych obojzivelnıku jsme provedli jes te jeden vetsı zachranny transfer. Tykal se prenosu cca 5 000 pulcu ropuchy obecnč v Hronove, ze zahradnıho bazč nu, ktery mel byt vyc is ten.
Na projektu se letos podıleli: Buba k David, C epa Lubos , C ıp David, Ducha c ek Michal, Duchon Luka s , Friedrischek Adam, Holec ek Jakub, Janec kova Alice, Janec kova Monika, Kalous Vladimır, K¨ppl Petr, Papık Vojtech, Petera Vladimır st., Sinkovitz Pavel, Sinkovitzova Katerina, Stojan David, Solc Jan, Spac ek Pavel, MOP Bombina Jaromer, MOP Pus tıci Jaromer, MOP SOPL Smirice
MONITORING A OCHRANA PLAZU Podobne jako u obojzivelnıku byly zapracova ny letos nı vysledky mapova nı plazu do pracovnı studie o rozs ırenı, poc etnosti a ochrane plazu Velkč ho Jaromerska, ktera bude rozesıla na sta tnım i nevla dnım organizacım, kterč se venujı ochrane prırody. Vetsina aktualnıch dat byla zanesena do mapy, ze kterč je patrnč rozs ırenıplazu na Velkč m Jaromersku, vc etne odhadu velikosti populacıjednotlivych populacı. Mapa byla preda na odbornč mu garantovi k dals ımu vyuzitı. Vystavba zimovis te zapoc ala stavbou zıdky pro jes te rky. Podarilo se vybudovat zimoviste a lıhniste pro uzovky obojkovř v kombinaci se skladanou zıdkou pro jesterky. Zimovis te ma rozmery 4 x 4 m, hloubka je 0,5 m a nalč za se na lokalite Smirice Ú Biocentrum Obora, kde se vyskytuje slabs ı populace uzovky obojkovč a jes terky obecnč . Vzhledem k faktu, ze se jedna o relativne mlady pısnık, nemajıuzovky kam kla st vajıcka, neboĚse zde nenacha zıtakrka za dnč naplaveniny vhodnč ho materia lu. Mıstnıpopulace jes terek zase trpıneprimerenym predac nım tlakem ze strany bazanta obecnč ho (absence vhodnych Škrytu pro jes terky). Oba dva problč my jsme se proto snazili vyres it zbudova nım pra ve zmin ovanč stavby. Vys ka skla danč zıdky je 1m. Zıdka byla z vnitrnıstrany zasypa na rıcnım pıskem (moznost kladenıjes terc ıch vajec) a pretazena pletivem s velikostı ok 3 x 3 cm (ochrana zimovis te a lıhnis te pred preda tory). Okolo zbyvajıcıch stran zimovis te bylo zbudova no drevenč roubenı, kterč udrzuje substra t v patric nč poloze. Roubenı je z vnitrnı strany takč opatreno pletivem. Dno zimovis te bylo vyplneno kameny a hrubymi vetvemi, na kterč bylo navrs eno starč seno, tra va a listı. Zıdka byla z druh´ strany zahrnuta pıskem, pot´ dos lo k vyhloubenı vlastnıho
zimovis te .
Byly takč vystaveny terasovitř skladanř zıdky pro jesterky na lokalite Jaromer Ú Pısnık Jakubovskč Predmestı. Zıdka je vysoka 30 Ú 70 cm a dlouha cca 4 m. Do zıdky byly zabudova ny "pıskovč pece", kam mohou jes terky kla st vajıcka.
Nad vlastnım zimovis te m a lıhnis te m se vystave lo roubenı, ste ny a dno zimovis te se pokrylo pletivem, kameny a ve tvemi a vs e jsme nakonec zahazeli travou a listım
Na lokalite Smirice Ú Biocentrum "Obora" da le dos lo na nekolika mıstech k likvidaci naletu a ruderalnı vegetace, ktera prılis zastin ovala terč n. Dals ı lokalitou kde jsme provedli odstranenı na letovych drevin i Šplnč pokosenıtravnı hmoty byla lokalita Jes terc ıstra n u Brodu nad Labem, kde se vyskytuje nadregiona lne vyznamna populace jes terky obecnč .
Sec enı xerotermnı lokality Jes te rc ı stran u Brodu nad Labem.
Na projektu se letos podıleli: Buba k David, C ıp David, Duchon Luka s , Friedrischek Adam, Janec kova Alice, Kalous Vladimır, Papık Vojtech, Petera Vladimır st., Stojan David, Spac ek Pavel, MOP SOPL Smirice
MAPOVANI A OCHRANA VAZEK
V roce 2003 bylo zmapovano Velkřho Jaromerska, z toho 31 lokalit Krome lokalit ve vychodnıch C echa ch Dobrichovice Ú Srbsko.
celkem 56 lokalit na Žzemı bylo mapovanych nas imi c leny poprvč . jsme navıc zmapovali Šsek Berounky
Parenı vazky zlutoskvrnn´ (vlevo), vazka c arkovana (nahore) Za rok 2001-2003 tak bylo zmapovano po celřm Žzemı C R 113 lokalit, na kterych jsme zjistili 45 druhu vazek. V dusledku velkč ho sucha byly nekterč lokality pro vyvoj vodnıch zivoc ichu znac ne neprıznivč , tykalo se to zejmč na lokality "lom - Ferdinandov" Ú od kvetna Šplne vyschla , lokality "tun ky a meliorac nıkana l" v Plesskč m lese, tun ky u Poklasnč ho mlyna. Odchycenı paskovci dvojzubı V letos nım roce jsme zjistili 38 druhu va zek, z nichz nejvyznamnejs ıjsou zejmč na dva na lezy. Podarilo se objevit novou lokalitu sidřlka ozdobnřho, na potoce ktery tec e na okraji Hradce Kra lovč . Zjis tenıtohoto druhu s idč lka (kterč je mj. zarazeno k prioritnım za jmovym druhum Evropskč unie Ú druh soustavy NATURA 2000, prıloha II.) je teprve druhym zaznamenanym prıpadem na ŠzemıC R sedmdesa t let nezvestnč ho druhu.
Druhou letos nalezenou vza cnostı je objevenı pomerne silnř populace paskovce dvojzubřho v Pekelskč m Šdolı u Novč ho Mesta nad Metujı. Tato lokalita je teprve druhym mıstem ve vychodnıch C echa ch, kde byl tento druh velkč a impozantnıva zky zjis ten. Po ukonc enı hlavnı mapovacı akce jsme navrhli i nekolik Naturovych oblastı vhodnych pro ochranu va zek (klınatka rohata a va zka jasnoskvrnna ).
Vazka ploska (vlevo) je na Velk´m Jarome rsku dosti hojna. Podklad t´to stranky tvorı lokalita s id´lka ozdobn´ho u Hradce Kralov´ Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Friedrischek Adam, Holec ek Jakub, Janec kova Alice, Papık Vojtech, Spac ek Pavel
VY ZKUM A OCHRANA RAKA KAMENAC
E A RAKA R IC NIHO
Tč to problematice se z nas ı organizace tradic ne venoval pouze Mgr. Vladimır Ba dr. Pokous el se behem noc nıch kontrol najıt novř lokality, kterč se svym charakterem podobajı Luc nımu potoku, kde kamena c i dosud prezıvajı. Kontroloval proto Kalensky potok a dalsı casti Lucnıho potoka, bohuzel vsak neŽspesne. Podarilo se mu sesumarizovat veskerou dostupnou svetovou odbornou literaturu, ktera se tımto druhem zabyva . Oznac enı raci kamenac i na Luc nım potoce V mikropopulaci kamena c u na Luc nım potoce bylo letos zjisteno vetsı mnozstvı racat, coz je mimo jinři dusledek snızenı intenzity chovu pstruha potocnıho, kterıkamena c e ve zvys enč mıre predovali. Ke snızenı stavu pstruha s porozumenıch pristoupila Mıstnı organizace C eskč ho ryba rskč ho svazu po jedna nıch, ktera probehla v roce 2002 a doufa me ze tak bude uc ineno i nada le, do doby dokud nebude pro kamena c e vytvoreno dostatec nč mnozstvı Škrytu. Dvacet dospelcu a 11 juvenilu bylo dukladne zmereno z duvodu porovnanı jejich morfologie s jinymi evropskymi populacemi. Projekt na vytvorenı novych Škrytovych moznostıletos uvızl na zıska va nınutnych finac nıch prostredku. U raka rıcnıho bylo v letos nım roce pokracovano ve vyzkumu lřcenı Branchylobdellozy. Prvnıslibnč vysledky zıskanč v roce 2002 se vs ak nakonec prece jen uka zali jako nevhodna metoda lřcenı tč to parazitickč nemoci. Ac koli lč c enızvys enou koncentracıNH3 usmrcuje komenza lnı potoc nice, paraziticky druh potoc nice Branchiobdella parasita zvys enym koncentracım odola va . Vymizı az tehdy, kdy je koncentrace c pavku ve vode natolik vysoka , ze pos kozuje raky samotnč . Protoze je tedy tato metoda v praxi nepouzitelna , bude muset byt ve vyzkumu pokrac ova no i v dals ıch letech. Rak rıc nı v laboratornım chovu Na projektu se letos podıleli: Ba dr Vladimır
ZACHRANA ZVONOVCE LILIOLIST–HO V roce 2000 se pracovnici Vychodoc eskč ho muzea v Hradci Kra lovč Mgr. Vere Samkovč podarilo znovuobjevit nedaleko Velichovek lokalitu zvonovce, ktery byl tč mer dvacet let ve vychodnıch C echach povazovan za vyhynulou rostlinu. Protoze hrozilo riziko, ze by znovuobjevena lokalita mohla byt z ruznych prıcin znic ena, kontaktovala nejprve AOPK v Pardubicıch a potč i nas i ZO, abychom spolec ne svolali schuzku s vlastnıkem pozemku. Tım jsou Lesy C R s.p., zastoupenč LS Horice v Podkrkonos ı. Aniz jsme to tus ili, byla tato schuzka svola na tč mer v hodine dvana ctč , neboĚ se lesnıci chystali behem
c trna cti dnu smytit lesnı porost na uvedenč lokalite, c ımz by patrne byla lokalita zcela zlikvidovana. Nas testıvs ak byl prıstup lesnıku velmi vstrıcny a bylo s nimi proto dohodnuto, ze mısto holosec nč obnovy porostu bude pristoupeno k pozvolnč premene podsadbou dubu a sta vajıcılesnıporost bude smycen az pozdeji. Nakonec jsme vyznacili kolıky jednotlivř rostliny, aby pla novanou vysadbou sazenic nedos lo k jejich prımč mu pos kozenı. V roce 2004 bychom chteli populaci zvonovce podporit vyzına nım expanzivnıch druhu rostlin. Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Ducha c ek Michal
P–C
E O KVE TNAT– MOKR ADNI LOUKY A XEROTERMNI STRANE
I letos jsme se venovali kosenıluk, o jejichz Šdrzbu se jejich vlastnıci (doufa me ze doc asne) prestali starat. Jeden z vlastnıku na m na konci lč ta prislıbil, ze by v roce 2004 chtel zacıt pastvou ovcı pecovat nejen o svoji louku, ale i dalsı dve parcely, o kterřse starame jiz vıce jak deset let. Pokud si tedy vlastnık jes te svč rozhodnutınerozmyslı, mohl by se opet povč st dals ı dılc ı cıl nas eho programu pč c e o louky Ú udrzet a zleps it jejich rozmanitost do doby nez se o ne zac nou opet starat puvodnı, c i novıvlastnıci a pronajımatelč . Tato lokalita by
se tak mohla zaradit mezi dals ıdve, kde tento stav uz dlouhodobeji funguje (o louku v obci C eska C ermna se zac ala starat obec, o louku u Borovč pak vlastnık pozemku). Abychom novč ho za jemce o chov ovcı na na mi udrzovanych louka ch co nejvıce podporili, jsme pripraveni mu pomoci jak s premrs tenou byrokraciı, ktera je nutna k zıska nıfinac nıpodpory ze strany MZP C R, tak i s vyjedna va nım s vlastnıky dotc enych parcel. Pokud se tedy cela za lezitost skutec ne povede, jsme pripraveni zac ıt pec ovat o dals ılouky, na kterč na m uz prozatım nezbyvali sıly, prestoze by si kazdoroc nıpč c i rozhodne zaslouzili takč . K jiz tradic nım kosenym louka m v podhurıOrlickych hor v Šdolırıcky Oles enky (lokality "Bledule", "Velka Vachta", "Mala Vachta", "Forejtek", "Nad Vilami" a "Pod Polomkou" u obcı Rzy - Dlouhč ) pak letos jes te pribyli louky dalsı. Kosili jsme z botanickč ho i zoologickč ho hlediska unikatnı louku u prırodnı rezervace Peklo nedaleko Novč ho Mesta nad Metujıa mokradnılouku v prırodnı pamatce š dolı Bystrice u Horic v Podkrkonosı. Poprvč jsme takč kosili xerotermnı lesostepnı lokalitu mezi Hermanicemi a Brodem nad Labem (Jestercı stran), ktera je vyznamna zejmč na pro teplomilnč druhy zivoc ichu. Pracovnık vychodoc eskč ho muzea v Hradci Kra lovč Miroslav Mika t zde navıc provedl i orientacnı entomologicky pruzkum, ktery bude dokonc en v roce 2004. V letos nım roce jsme v ramci pracovnıho tabora zame ren´ho na p´c i o louky navs tıvili i polska ras elinis te . Na projektu se letos podıleli: Cejnarova Vlaöka, C epa Lubos , C ıp David, Dobes ova Iveta, Ducha c ek Michal, Friedrischek Adam, Holec ek Jakub, Chmel Krys tof, Janec kova Alice, Janec kova Monika, Nedjalkov Jirı, K¨ppl Petr, Opatrna Pavla, Papık Vojtech, Pojerova Eva, Eva Stejskalova , Radek Stejskal, Sinkovitz Pavel, Stojan David, Sera k Martin, Spac kova Blanka, Spac ek Pavel, MOP SOPL Smirice
KRAJOV– ODRU
DY OVOCNY CH ODRU D OVOCE A P–C E O DR EVINY
Pokrac ovala Ždrzba genofondovřho sadu ve Vlc kovicıch, kde je zalozeno pres 600 hrus nıa 700 jablonı. U drzba spoc ıvala predevs ım v pletıplevelu a zavlazova nıv obdobı sucha. U Vlkova byla vysazena nasimi MOP SOPL Smirice alej podč l polnıcesty. Pro znac nč sucho je vs ak pravdepodobnč , ze se nekterč vysazenč dreviny neujali. Po letech se ve spolupra ci s Mestskym Šradem Jaromer podarilo oznac it nekterč pama tnč stromy na Jaromersku. Na projektu se letos podıleli: Sinkovitzova Katka, Sinkovitz Pavel, Stojan David, Spac ek Pavel, MOP SOPL Smirice
VELKOJAROME
R SKY POZEMKOVY SPOLEK
Ø od ledna 2003 jsme na s pozemkovy spolek rozsırili o cennou lokalitu Pod Polomkou, na kterč roste vachta trılista , bledule jarnı, ostrice Davallova, violky bahennı, suchopyr Šzkolisty, upolın vys s ı, prstnatec ma jovy, tolije bahennı a rosnatka okrouhlolista .
Sus s ıc a st tč to parcely bude obhospodarovat vlastnık, silne zamokrenou c a st pak na za klade vypujc nısmlouvy nas e ZO. Ø byly uzavreny vypujcnı smlouvy (dohromady s deseti majiteli) nekterych parcel na lokalita ch "Bledule", "Nad Vilami" a "Velka Vachta" .
Lesostepnı "Jes te rc ı stran" u Brodu nad Labem (nahore), kterou bychom chte li zac lenit do PS v roce 2004. Ø Za velky Šspech povazujeme vytis tenı druhč ho a rozs ırenč ho vydanı publikace Mokradnı louky na severu Orlickřho podhurı, ktera nam velice usnadnuje komunikaci s vlastnıky a leps ıformou vyjadruje nas e za mery. Bohuzel vs ak dos lo z nas ı strany ke s patnč kalkulaci na kladu a nebyt laskavřho sponzorskřho daru ze strany Tiskarny Losenicky, nemusela vubec tato publikace spatrit svetlo sveta. Ø Na podzim dos lo k prejmenovanı naseho Pozemkovřho spolku Olesenka na Velkojaromersky pozemkovy spolek. Duvodem bylo rozs ırenınas ich aktivit i mimo povodırıcky Oles enky a to na celč Šzemı oblasti nas eho za jmu, tedy Velkč Jaromersko Ø Za jem nas eho pozemkovč ho spolku se soustredil na celou radu dalsıch lokalit. o kterřbychom se ve spolupraci s vlastnıky chteli zacıt starat. Je jım naprıklad vyznamna ornitologicka lokality Labsky mokrad u Smiric, byvalč vojenskč cvic is te u Josefova, xerotermnıstra ne u Brodu nad Labem, zatopeny pısnık v Jaromeri, vyznamna kvetnata louka v Pekelskč m Šdolı,
podma c enč podkrkonos skč louky u Lukavce a v Šdolı Bystrice, rybnık Oujezd u C ervenč Tremes nč , C erna louka u La znı Belohradu, ras elinis te u Pecky a pod Dobros ovem apod. Behem letos nıho celč ho roku byly prubezne zjis Ěova ny informace o vlastnıcıch dotc enych pozemku. Nekterız nich pak byli i predbezne kontaktova ni a nektera jednanı se vyvıjejı velice slibne. Jedna z lokalit, o kter´ bychom chte li pec ovat formou pozemkov´ho spolku “ byval´ vojensk´ cvic is te "tankodrom" Josefov Na projektu se letos podıleli: C ıp David, C epa Lubos , Ducha c ek Michal, Janec kova Alice, Stojan David, Spac ek Pavel
ZACHRANME STUDANKY
V roce 2003 probehli konecnř Žpravy studanky v Horinevsi, kterou jsme v predchozım roce vyc istili, obnovili a vyrobili nad nı drevenč roubenı se strıskou. Spodnı hrany drevenych s indelu strısky byly olemova ny ozdobnymi okraji a cela strıska nakonec natrena bezbarvym lakem, ktery na m laskave venovala LS Horice v Podkrkonos ı, ktera se takč z velkč c a sti loni podılela na financova nı obnovy studa nky. Tım byla studa nka jiz definitivne hotova a proto jsme ji mohli odemknout. Odemykanı studanky se konalo za kra snč ho slunec nč ho ma jovč ho dne a zŽcastnilo se ho okolo sedesati lidı. Nejprve zaznelo nekolik vet, kterč se tykaly vzniku na padu a prubehu vystavby studa nky z Šst nekolika nas ich c lenu, kterıse na studa nce podıleli (Pavel Spac ek, David Stojan, David C ıp). Skoda jen, ze se akce z rodinnych duvodu nemohl zŠc astnit takč hlavnıarchitekt a tvurce studa nky Pavel Sinkovitz. Potč studa nce zahra ly Horineveskč deti pod vedenım reditelky ZS Horineves na flč tnic ky. Vza petı byla studa nka vysvecena husitskym knezem, ktery vedl i poutavč vypra venıo vyznamu vody pro c loveka. Potč jes te studa nce zahra l na tahacı
harmoniku potulny s umar z Broumovska a na s dlouholety c len Petr K¨ppl. Nakonec potom starostka Horinevse slavnostne odemkla studa nku drevenym klıcem a dala ji jmč no Hanicka, po mıstnım vyznamnč m roda kovi. Akce byla ukonc ena vycha zkou pro prıtomnou verejnost po Prırodnı rezervaci Horineveska bazantnice, ktera byla vedena zkus enymi botaniky a zoology (Michal Ducha c ek, David C ıp).
Studanka byla vysve cena a zahral jı potulny s umar z Broumovska, nakonec byli prıchozı seznameni s nas ı c innostı za pomoci informac nıch panelu a akce byla zakonc ena prochazkou po rezervaci s odbornym vykladem
Da le jsme byli osloveni lesnıky, zda bychom nechteli opravit studanku u Lhotky nedaleko Velkč ho Vres Ěova. Jedna se o velice kvalitnı pramen kojeneckřvody, ktery je zastres en pouze azbestovou stres nı krytinou. Prislıbili jsme, ze studa nku do budoucna opravıme. Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Ducha c ek Michal, Janec kova Alice, Janec kova Monika, K¨ppl Petr, Sinkovitz Pavel, Stejskalova Eva, Stejskal Radek, Stojan David, Spac ek Pavel, Vorel Pavel
5. EKOLOGICKA VY CHOVA A OSVE TA
Celorocnı cinnost trı detskych kolektivu Mladych ochrancu prırody, oddıly Pustıci, SOPL a Bombina
Mladıochranci prırody Pustıci Jaromer K 31. 12. 2003 je v nas em nejvets ım a nejaktivnejs ım detskč m ochrana rskč m oddılu Pus tıci registrova no 39 detı. Behem letos nıho roku probehlo 42 pravidelnych (kazdy c tvrtek) dvou az trıhodinovych schuzek a 22 vıkendovych akcı. O pra zdnina ch pora dali c trna ctidennıochrana rsky ta bor. V oddıle pusobıdeti od osmi do osmna cti let. Hlavnına pln v letos nım roce: - pozna va nıprırody s durazem na jejızivč slozky - prubeznč smerova nı detı k trvale udrzitelnč mu zpusobu zivota a za kladum ohleduplnč ho chova nı k zivotnımu prostredıi k sobe samym - Šc ast na mıstnım a regiona lnım kole ochrana rskč souteze Zelena stezka Ú Zlaty list - vypomoc s budova nım a provozem za chrannč stanice v Jaromeri - vyves ova nıa kontroly budek pro drobnč pevce - kontrola budek pro dravce a sovy - vyroba a instalace ptac ıch krmıtek - vypomoc pri za chrannych transferech obojzivelnıku na Broumovsku - spoluŠc ast pri Šklidu odpadku u prılezitosti Dne Zeme - pč c e o VKP Pısnık na Jakubovskč m predmestı - vysazova nı vrb na Jaromerskych luka ch,...
Nedılnou souc a stıMOP Pus tıci Jaromer je skupina UZEL, ktera je tvorena neaktivnejs ımi a stars ımi c leny tohoto detskč ho oddılu. UZEL se pochopitelne podılına jiz vys e uvedenych aktivita ch, ale mimo to se jes te zapojuje do celč rady dals ıch aktivit. V letos nım roce to bylo zejmč na: - spolupra ce pri mapova nı a ochrane obojzivelnıku, plazu a va zek Velkč ho Jaromerska - spolupra ce na zajis tenı projektu Mapova nı a ochrana skorce vodnıho a ledn a c ka rıcnıho (c a st reky Labe a reky Oles enka) spolupra ce na managementu mokradnıch luk v Povodı Oles enky a xerotermnıstra ne u Brodu nad Labem - monitoring Šrazu pta ku zpusobenych venkovnımi linkami elektrickč ho vedenı - Šc ast v Ekologickč olympia de za ku strednıch s kol a gymna ziı - Šc ast v Biologickč olympia de - tydennıbotanicko-zoologicka exkurze na Moravu a Slovensko (Bılč Karpaty, Pova zsky Inovec) - Šc ast na vıkendovč zoologicko Ú botanickč exkurzi v Orlickč m podhurıa Orlickych hora ch. - zaha jenı vystavby vodnıho jezırka na pozemku Gymna zia v Jaromeri - Šc ast na schuzıch Vychodoc eskč poboc ky C eskč spolec nosti ornitologickč v Pardubicıch a spolupra ce na kampanıch touto organizacıvyhlas ovanych Vedoucıkrouzku: Anders Ludek & Spac ek Pavel Da le se na c innosti krouzku podılejı: Roznetınska Leona, Roznovsky Filip, Smrc ka Miroslav Mladıochranci prırody SOPL (Spolek ochrancu Polabskych lokalit) Smirice V nas em druhč m nejvets ım a rovnez velmi aktivnım detskč m oddılu bylo k 31. 12. 2003 registrova no 12 detı. Behem letos nıho roku probehlo vıce jak dvacet vıkendovych akcıa nejmč ne 35 nepravidelnych 1 Ú 5 hodinovych schuzek. V lč te se jeden tyden Šc astnili pracovne vzdela vacıho ochrana rskč ho ta bora Oles enka 2003. V oddıle pusobıtč mer samıchlapci ve veku od 13 do 18 let. Hlavnına pln v letos nım roce: - prakticka pč c e o Biocentrum Obora a vyznamnou ornitologickou lokalitu Labsky mokrad ve Smiricıch - vyves ova nıa kontrola budek pro dravce a sovy - vyves ova nıa kontrola budek pro drobnč pevce - pč c e o hnızdnıkolonie kavky obecnč v Jaromeri a Hradci Kra lovč
- vypomoc s budova nım a provozem za chrannč stanice v Jaromeri - odchyt a krouzkova nıpta ku - Šplnč zajis tenıza chrannč ho transferu obojzivelnıku pres rizikovy Šsek silnice ve Smiricıch - hloubenıjezırka pro c olka velkč ho v C ernilove - spolupra ce pri mapova nıa ochrane obojzivelnıku a plazu Velkč ho Jaromerska - spolupra ce na zajis tenıprojektu Mapova nıa ochrana ledn a c ka rıcnıho na Smiricku (potok Trotina) - spolupra ce na managementu mokradnıch luk v povodıOles enky - organizova nıa Šc ast na akcıch zamerenych na Šklid odpadku na Smiricku - vystavba lıhnis te a zimovis te pro uzovky obojkovč zkombinovanč ho se skla danou zıdkou pro jes terky ve Smiricıch - oreza va nıa pč c e o hlavatč vrby na Smiricku - Šc ast na schuzıch Vychodoc eskč poboc ky C eskč spolec nosti ornitologickč v Pardubicıch a spolupra ce na kampanıch touto organizacıvyhlas ovanych Vedoucıkrouzku: Stojan David Da le se na c innosti krouzku podılejı: Rıcarova Lucie, Solc Jan, Zajıc Jirı
Vybıra me z vyroc nızpra vy Mladych ochra ncu prırody SOPL Smirice: Ukliě me svet Byl to uz 3. roc nık, jako tradic ne s hojnou Šc astı. Uklızeli SOPLıci i s kolnı ANAX Smirice. Bylo rozhodnuto, ze mi budeme uklızet "Smoulı" za stavbu na okraji Smiric. Tentokra te jsme si v bordelbranı libovali. Svıtilo slunıcko, byla jarnına lada a spousta nenasytnych pytlu c ekalo hladove na svuj prıdel. Jelikoz na m opet Smiric tı c unıci nadelili 2 Ú 3 tuny odpadku, tes ıme se na dals ı c tvrty sber v tomto tisıciletı. Heslo pro rok 2004 je: "C unıci dekujeme va m!"
Ochrana obojzivelnıku a plazu SOPLıci si znovu vybrali jarnıochranu zab na tahu u mıstnıho biocentra Obora u Smiric. Kupodivu se letos za by rozhodli jinak a rizikovy Šsek radeji neprecha zeli. Vzhledem k podobnym zkus enostem v roce 2003 pri dals ıch transferech obojzivelnıku v nas em okolıi na Šzemıcelč C R tak lze usuzovat, ze mens ıpoc et migrujıcıch obojzivelnıku byl zpusoben rozmary poc ası. Svetlou chvilkou se pro na s stal na lez novč lokality s vyskytem c olka velkč ho. Tam jsme v lč te spolec ne s dals ımi c leny ZO C SOP Jaro Jaromer kopali a prohlubovali tune. Dals ı jezırka se navıc podarilo vyhloubit na biocentru Obora. Podarilo se na m totiz presvedc it MeU
Smirice a investora o dulezitosti tohoto za sahu nejen pro obojzivelnıky, ale i pro dals ıformy zivota. Za zmınku stojınova 8 m2 velka tun ka za vypustınedalekč ho rybnıku Na Bahnech u obce Hubiles, kterou hned druhy den obsadili c olci obecnıa ropuchy obecnč . Co se tyc e odbahnenırybnıcku v PR Horineveska bazantnice, cıtıme takč malou spoluŠc ast s nas ıZO a hlavne Lesnıspra vou Horice v Podkrkonos ı, jejız pracovnıci pro na s nalezli pochopenıa rybnıcek na vlastnına klady nechali odbahnit, vc etne nutnč opravy hra ze. Plazum jsme se venovali takč hlavne na Biocentru Obora. Nejprve jsme postavili zıdku a nechali vykopat za klady pro prilehlč zimovis te plazu. Pomohla samozrejme i ZO. Na sklonku podzimu jsme pak ve spolupra ci s MeU Smirice zavezli a zaha zeli ja mu zimovis te listım z mestskč ho parku. Jelikoz listı bylo hodne, zava zenı pokrac ovalo i vedle vlastnıho zimovis te, kde tak vznikl dals ıkompost o velikosti 15 valnıku od traktoru. Snad to tč studenokrevnč haveti pomuze!
Hnızdnıpodpora pta ku Ptactvu se SOPL venuje asi nejdč le a prona sledova nıvs emoznych operencu na m zabere hodne c asu. Tech budek co jsme uz vyvesili, mozna dokonce i nejvıce ze vs ech MOPıku v C R. Pro pevce jako jsou sykory, rehci a konipasi jich kontrolujeme na 600, pro sovy jich bude do jara 100, pro pos tolky pak na 150 kusu a 30 podlozek pro kalouse us atč a 80 budek pro kavky. Podılıme se takč na Šdrzbe mıst pro brehule a nove i pro vodnıpta ky (vytrha va nı na letovych drevin na ostrovech v Biocentru). Podarilo se na m vystopovat hned nekolik ptac ıch "s peku". Poc ınaje tokajıcımi chra staly kropenatymi na Labskč m mokrade u Smiric, konc e houkajıcım syc kem u Hradce Kra lovč , ktery v nas em Šseku Polabıjiz tč mer zcela vymizel. Ve vyves ova nı, kontrola ch budek a pozorova nıa krouzkova nıpta ku chceme pokrac ovat i nada le. Verıme totiz, ze pta ci nas i pomoc opravdu potrebujı.
Vy sadba krajinnš zelene Sa zenıstromu a keru patrıtakč k jiz tradic nım c innostem SOPLa. Bohuzel letos nıpodzim bylo velmi ma lo sra zek a proto jsme zvedavi co se stane s na mi vysa zenou alejılistnatych stromu a keru u Vlkova. Tam jsme vysadili v Šseku asi 300 m 39 podnozıjablone, 4 hlohy, 2 ptac ızoby a ruze s ıpkovč . Kazdč jaro takč vypichujeme vrbovč proutky podč l vodnıch toku v okolıSmiric. Zatım se na m prılis nevedlo, neboĚz asi tisıcovky proutku se jich ujalo okolo padesa tky. I kdyz na druhou stranu i to je maly Šspech.
Co na m jeste Labe pripravilo... (co se jinam neveslo) Letos nırok byl rokem zmen. Tou nejprıznivejs ıbylo zvolenınovč ho zastupitelstva mesta, kterč je nas im aktivita m daleko vstrıcnejs ı, nez to predes lč . Mestu Smirice jsme poma hali na Biocentru Obora jak jen to s lo. Protoze na m nedopadla smlouva s cırkvıo Šdrzbe a uzıva nı zvonice, zakoupil na m MeU Smirice stars ıstavebnıbun ku a propujc il na m ji za opravu a Šdrzbu. Vs e je os etreno smlouvou, ktera bude platit do tč doby, dokud bude SOPL existovat a podılet se na ochrane zivotnıho prostredıv katastru mesta. Vs ichni SOPLi tak doufajı, ze se na m podarıbun ku do jara zprovoznit. Ma me v pla nu pravidelnč schuzky v teple a suchu a zajistč se zde budeme obc as koukat na nejakč porady o prırode a jejı ochrane. SOPLa ci majı totiz za sebou spousty opravdu "odmakanych" hodin pro prırodu, ale je zna t, ze s teoriıuz je to o pozna nıhors ı. To bychom proto chteli v dals ım roce napravit, nebo se alespon o to pokusit. Mladıochranci prırody BOMBINA Jaromer Na s nejmens ıa nejmč ne aktivnıoddıl mel k 31. 12. 2003 s est c lenu. Letos probehlo 26 dvou az c tyrhodinovych pravidelnych schuzek. V oddıle jsou tč mer sama devc ata ve veku 12 Ú 15 let. Hlavnına pln v letos nım roce: - vypomoc s budova nım a provozem za chrannč stanice v Jaromeri - Šc ast na mıstnım kole ochrana rskč souteze Zelena stezka Ú Zlaty list - pozna va nıprırody s durazem na jejızivč slozky - prubeznč smerova nıdetık trvale udrzitelnč mu zpusobu zivota a za kladum ohleduplnč ho chova nık zivotnımu prostredıi k sobe samym Vedoucıkrouzku: C ıp David & Janec kova Alice
Environmentalnıvychova a osveta, akce poradanř ekocentrem Mracek Jaromer Jaromerskč ekocentrum, kterč mimo jinč funguje jako zimnıza kladna pro nas e detskč oddıly a knihovna literatury o prırode urc ena pro s irokou verejnost, bylo takč v letos nım roce poradatelem celč rady akcı, kterč Šzce souvisely s environmenta lnıvychovou. Nekterč nejŠspes nejs ıakce: §
Den Zeme
Jaromersko - Josefovsky Den Zeme se konal 19. 4. 2003, pric emz jsme se na jeho zajis tenıspolupodıleli se SOKOLem Josefov. Akce byla zaha jena Šklidem odpadku a c ernč skla dky v Josefovskč m parku, pokrac ovala predna s kou o ochrane prırody a zakonc ena byla na za chrannč stanici v Jaromeri.
§ Zelena Stezka úZlaty list, mıstnı kolo a regionalnı kolo Zelena stezka Ú Zlaty list je soutez zamerena na znalosti detıv oblasti prırody a jejıochrany. Mıstnıkolo probehlo 26. 4. 2003 v Jaromeri a souteznıstezka byla vedena ze starč ho koupalis te na U pe pres Jaromerskč louky proti proudu U py a zpet. Na c trna cti stanovis tıch byli soutezıcı zkous eni ze znalostı v jednotlivych oborech (ornitologie, mamalogie, entomologie, botanika, ochrana zivotnıho prostredı, ekologie...). Regiona lnı, krajskč kolo souteze Zelena stezka - Zlaty list probehlo v Detenicıch o vıkendu 23. Ú 25. 5. 2003. Akce byla zaha jena v pa tek 23. 5. 2003 v odpolednıch hodina ch, pric emz vec er probehla predna s ka o zivotnım prostredı s durazem na problematiku odpadu. Vlastnı soutez probehla v sobotu, kdy deti procha zely stezkou dlouhou cca 4 km, ktera vedla okolo Pilskč ho rybnıka. Soutezıcı byli na c trna cti stanovis tıch zkous eni z problematiky znalostıo prırode a jejıochrane. Vec er byla dals ı predna s ka o praktickč ochrane prırody, s durazem na ochranu biodiverzity. V nedeli ra no probehla uka zka krouzkova nıpta ku, ktera se prota hla natolik, ze uz nezbyl c as na puvodne pla novanou procha zku okolım Detenic.
Be hem soute znı stezky musı de ti prekonat mimo jin´ i ruzn´ prırodnı prekazky, ale probıhajı i ukazky krouzkovanı ptaku (na obrazku budnıc ek mens ı)
§
Naucna exkurze Orlickřpodhurı 2003
Prvnıroc nık novč akce pro mla dez probehl u obce Dlouhč Ú Rzy, nedaleko Oles nice v Orlickych Hora ch a to 7. Ú 8. c ervna 2003. Exkurze na mokradnı louky pod vedenım zkus enych botaniku a zoologu (Mgr. Michal Ducha c ek, Mgr. Petr K¨ppl, Mgr. Alice Janec kova ) probıhaly po oba dva dny. Navs tıvili jsme nejen vs echny louky, o kterč se v lč te stara me, ale zavıtali jsme i na Bukac ku v Orlickych hora ch.
Louky krasne kvetly (v pozadı louc ka s rozkvetlymi prstnatci majovymi, v popredı kve t kosatce sibirsk´ho a prstnatce Fuchsova), vec er se nam podarilo i na louce u Borov´ odchytit a okrouzkovat vzacn´ho ptaka chrastala polnıho (nad tımto popiskem). Tajemn´ho chrastala odchytil pohotovy ornitolog David C ıp s baterkou za pomoci magnetofonov´ nahravky charakterick´ho chrastalıho hlasu prımo do ruky. Po celou dobu exkurze panovalo nadhern´ c ervnov´ poc ası, proto se ne kterı óc astnıci rozhodli chranit svoje velkokapacitnı mozky patric nymi pokryvkami hlavy (vlevo jeden z nas ich botaniku Mgr. Petr K¨ppl).
§
Den Detı
Kazdoroc ne spolupracujeme s dals ımi nevla dnımi jaromerskymi organizacemi na zajis tenı Dne Detıv Jaromeri. Delo se tomu tak i letos a to v Jaromerskč m parku. Nas e organizace zde propagovala praktickou ochranu prırody za pomoci dvana cti informac nıch panelu, byly rozda va ny informac nımateria ly o ochrane prırody. V letos nım roce byla Šc ast o pozna nı slabs ı, neboĚobc asnč silnč preha n ky zahnaly vets inu detıi rodic u domu. §
Drakiada
Detska soutez o nejleps ıho draka probehla 11. 10. 2003. Po ukonc enı Drakia dy se soutezıcıs rodic i mohli Šc astnit prohlıdky za chrannč stanice. §
Prednaska Od C ıny az po povodıBrahmaputry
Dne 6. 12. 2003 jsme uspora dali v prostora ch mestskč ho muzea Jaromer cestopisnou predna s ku Luöka Hojnč ho o problematice ochrany prırody v Asii. Akce se zŠc astnilo vıce jak 40 posluchac u. Predna s ka se takč tykala problematiky ochrany biodiverzity a trvale udrzitelnč ho rozvoje a sklidila velky ohlas.
Pohled co c asti publika v jarome rsk´m muzeu
§
I zvıratka majı svřvanoce
Takč letos jsme uspora dali tradic nıakci, zamerenou na prikrmova nızivoc ichu venku i prımo na za chrannč stanici. V sobotu 20. prosince Mladıochra nci prırody Pus tıci rozves ovali pripravenč lojovč smesi pro pta ky v okrajovych mıstech Jaromere. V nedeli pak byly prostory za chrannč stanice va noc ne vyzdobeny, Pus tıci zpıvali koledy a pacienti stanice byli obdarova ni laskominami v podobe exotickč ho ovoce a zeleniny a jinych zvırecıch pochoutek.
7. VS ICHNI KDO NA M POMA HAJI, DA RCI A SPONZOR I Tak jako kaz dy rok i tento by cela rozsahla c innost nası organizace nebyla moz na bez jednotlivych lidı, kter ı za jejımi dosavadnımi uspechy stojı. K nejvetsım tahoun˚m letos tradic ne patr ily znamŠ firmy jako je Pavel SPAC EK, Alice a Monika JANEC KOVA , Petr "Kozel" KO PPL, Pavel "Indos" SINKOVITZ s Katou SINKOVITZOVOU, David STOJAN a Ludek ANDERS. Pochopitelne k lidem, kter ı i letos pomahali nejvıce patr ı i Jarda "Doctor" NEMEC, Pepa "Tiktak Hodinar" NOVOTNY, Jirka "Granule" NEDJALKOV, Radek a Eva STEJSKALOVI, Pavel "Sokol" VOREL, Petr "Kolin" KOLLERT, Blanka SPAC KOVA , Lubos C EPA, Honza "Solcak" SOLC, Michal "Mısa" DUCHA C EK, Lukas DUCHON, Adam FRIEDRISCHEK, Vojta PAPIK, Jakub "Zumpa" HOLEC EK, Martin "Keny" HNIK, Tomas FELBR, Petr "Bumas" BOUC EK, Martin SERA K, Vladka CEJNAROVA , Pavla "Mandolinka" OPATRNA , Krystof CHMEL, Eva POJEROVA , Mıra SMRC KA, Leona ROZNETINSKA , Iveta DOBSOVA , Kata ULMANOVA , Filip ROZNOVSKY, Vlada BA DR, Pavc a ANDERSOVA a Petr ZMITKO. V ochrane pr ırody jsou velice d˚lez itaaktualnı data kteranam pomahajı zjistovat mimo jiz vyse uvedenych c lovıc k˚ takŠ jeste zejmŠna Vlada PETERA, David BUBA K, Vlada KALOUS, Jirka ZAJIC, Lucka RIC AROVA a Karel PRSKAVEC. Dobrarada je nad zlato a spatnym jednanım je moz nŠ (bytv dobrŠ vır e) napachat nedozırnŠ skody. Proto se radıme c asto a jsme radi, z e jsou lidŠ, kter ı nam poradı radi. Patr ı mezi ne celarodina MIKA TU (Blanka, Mirek, Mısa), Bohous MOCEK, Jirka REJL, botanic ky Lenka SOLTYSOVA , Romana PRAUSOVA a Vera SAMKOVA , dale jeste Vasek KOZA, Jirka "George" HOKR, Vıta "C udla" FRIDRICHOVSKY, Tomas BELKA, Karel ROZINEK ml., Mirek DUSIK, Svetlana VRA NOVA a Petra ZIKOVA .
Vsem temto "statec nym" velice dekuji z e vydrz eli a pomahajı svym pr ıstupem nikoli pouze nam, ale pr edevsım nası pr ırode i sami sobe.
Za ZO C SOP JARO Jaromer , o rok starsı rebelantskypr edseda David C ıp
6. ZPRAVA O HOSPODAR ENI ZA ROK 2003 Ẹ Prıjmy celkem 1.282.888,- Kc z toho: Pujc ka Prevod z min.obdobı
89.656,- Kc 127.622,- Kc
Prodej sluzeb (brigady ,biol. posudky, management luk....) 351.089,- Kc Dotace a projekty (MZP,UVR C SOP, SFZP, Krajskyórad HK, MSMT, Me U Jarome r..) 553.712,- Kc Sponzorskč dary na stanici Ostatnıprıjmy
108.400,- Kc 52.409,- Kc
Ẹ Vydaje celkem 1.193.141,- Kc z toho: Mzdy
49.763,-Kc
Socia lnıa zdravotnıpojis tenı
38.648,- Kc
Civilnč
31.445,-Kc
Materia l
170.797,-Kc
Provoznırezie (najemn´, cestovn´, veterinarnı os etrenı, krmenı, opravy, pojis te nı..... )
662.328,- Kc
Spla tky
182.130,- Kc
Ostatnıvydaje (akreditac nı poplatky a c lensk´ prıspe vky .. )
58.030,- Kc
7. SPONZOR I A DARCI V ROCE 2003
FINANC NIPODPORA
* Ministerstvo zivotnıho prostredı C eskč Republiky zprostredkovane prostrednictvım U strednıvykonnč rady C SOP
* Lesy C eskč republiky, s.p. * Vychodoc eska energetika Hradec Kra lovč (50.000,- Kc ) * Mestsky Šrad Jaromer (50.000,- Kc ) * Krajsky Šrad Kra lovč hradeckč ho kraje (38.500,- Kc ) * Darwin's pet Na chod (25.000,- Kc ) * Jana Peterkova Zlın (10.000,- Kc ) * JirıProche, Akebia-na vrhy a realizace ovocnych zahrad Albrechtice nad Orlicı(6.500,- Kc )
* MVDr. Janec kova Monika Velkč Porıcı(4.000,- Kc ) * Gymna zium Jaromer (3.600,- Kc ) * Ekoton s.r.o, Na chod (3.000,- Kc ) * Kric kova Dagmar (3.000,- Kc ) * Marta Zöa rkova & Marie Solcova Novč mesto nad Metujı(2.500,- Kc ) * Second Hand Jakubovskč predmestıJaromer (2.500,- Kc ) * Josef Novotny Jaromer (2.000,- Kc ) * Lebedova Ilona (2.000,- Kc ) * Studenti DM Vocelova Hradec Kra lovč (1.900,- Kc ) * Jan Bım Vlkov (1.800,- Kc ) * Jana Jones ova Jaromer (1.200,- Kc ) * Roman Havelka Zalon ov (1.200,- Kc ) * Volfova Zdenka Trutnov (1.000,- Kc ) * Kopic ova Libus e (200,- Kc ) * pan Waltera Jaromer (200,- Kc ) * Grbac Vladimır (200,- Kc )
MATERIALNIPODPORA
* Skoda-auto, Mlada Boleslav (zapujc eny automobil Skoda Fabia) * Darwin's pet, Na chod (krmnč smesy a dals ıkrmiva) * MVDr. J. Nemec a T. Strnad Ú Jaromer (lč karskč vykony zdarma) * KSK Bono, Hermanice (krmiva) * Na stroja rska dılna, Ludek Pultar, Jaromer (opravy mechanizace) * ZOOPO, Jaromer (krmiva a chovatelskč potreby) * Ekostrix s.r.o. Plotis te nad Labem (krmny hmyz a hlodavci) * Lıhne kurat Mach s.r.o, farma Smirice (drubez) * JirıNedialkov, Hradec Kra lovč (krmiva) * Karel Dunas, ryba rstvıHolohlavy (ryby) * Losenicky, Polygraficky za vod Ú Novč Mesto nad Metujı(spolufinancova nıpublikace) * Stavebniny Kuc era, Tynis te nad Orlicı(stavebnımateria l) * Marta Zöa rkova & Marie Solcova Novč Mesto nad Metujı(veterina rnıpotreby) * Toma s Belka, Tynis te nad Orlicı(stres nılate)
Vs em patrı nas velkydık.
NASI HLAVNI SPONZOR I V ROCE 2003 GENERALNI SPONZOR I
SPONZOR I
DONATOR I
8. VYBRAN– C LANKY O NASI C INNOSTI
Noviny Jic ınska 23. 5. 2003
Text: David C ıp Graficka Šprava: Alice Janec kova Autori fotografiı Alice Janec kova & David C ıp (84) Michal Ducha c ek (53) David Stojan (7) Ludek Anders (7) Vladimır Ba dr (3) Pavel Spac ek (2) Vydala: ZO C SOP JARO Jaromer Na klad: 100 kusu CD Podekova nı: Toto CD mohlo byt vyda no dıky laskavč finac nıpodpore Radka a Evy Stejskalovych