BULLETIN 2|
2014
Bezpečné ukládání radioaktivních odpadů v České republice je posláním Správy úložišť Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je organizační složkou státu zřízenou na základě § 26 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Posláním SÚRAO je zajišťovat bezpečné ukládání radioaktivních odpadů dosud vyprodukovaných i budoucích v souladu s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životního prostředí. Správa úložišť radioaktivních odpadů vedle provozu všech svých úložišť, vedení evidence uložených odpadů, správy odvodů za uložené odpady na jaderný účet, koordinuje výzkum a vývoj v oblasti nakládání s radioaktivními odpady a připravuje hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé palivo.
JUDr. Jan Prachař ředitel SÚRAO
Provoz úložišť radioaktivních odpadů Na rok 2014 připadá hned několik významných výročí spojených s ukládáním radioaktivních odpadů v České republice. Úložiště Bratrství u Jáchymova slaví 40 let provozu, úložiště Richard u Litoměřic dokonce 50 let provozu a zároveň letos uplyne 55 let od zahájení ukládání prvních radioaktivních odpadů v již uzavřeném úložišti Hostim u Berouna. Poslední – úložiště Dukovany – si na kulatiny musí počkat do příštího roku, kdy oslaví 20 let. Už v začátku 20. století se u nás zpracovávaly přírodní radioizotopy pro technické využití v průmyslu, výzkumu a zdravotnictví (tzn. vně jaderně-energetického cyklu). Tato činnost logicky vedla k produkci radioaktivních odpadů. Poměrně brzy tedy vznikla i potřeba tyto odpady zneškodnit, zabránit jejich negativnímu působení na lidský organismus a životní prostředí. Jediný možný způsob zneškodnění je jejich uložení v bezpečných úložištích, a to po celou dobu nutnou k rozpadu příslušných radionuklidů v nich obsažených. První úložiště bylo vybudováno v 50. letech minulého století v nevyužívaném vápencovém dole u obce Hostim u Berouna. V tomto úložišti jsou uloženy nízko a středně-
Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 1.
Vážené dámy a pánové, je mi ctí Vám představit Správu úložišť radioaktivních odpadů zde, na stránkách Bulletinu Českého jaderného fóra. Rok 2014 je v oblasti ukládání radioaktivních odpadů v České republice rokem kulatých výročí. Naše úložiště nízko a středněaktivních odpadů RICHARD patří k nejdéle provozovaným úložištím v Evropě a jeho dlouhodobá bezpečnost byla desítkami let provozu prokázána. Posláním Správy úložišť je zajišťovat bezpečné ukládání radioaktivních odpadů, dosud vyprodukovaných i budoucích, v souladu s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životní prostředí. Správa úložišť provozuje 3 úložiště nízko a středněaktivních odpadů a připravuje projekt hlubinného úložiště vysokoaktivních odpadů a vyhořelé-
-aktivní odpady z Ústavu jaderného výzkumu Řež a Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR) z let 1959 – 1964. V roce 1964 bylo uzavřeno a následně v roce 1996 stabilizováno celo-objemovým zaplněním speciální betonovou směsí. Další úložiště vznikla postupně – Richard u Litoměřic (1964), Bratrství u Jáchymova (1974) a Dukovany (1995). Do konce roku 1991 se nakládáním s radioaktivními odpady a jejich konečným uložením zabýval Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Od roku 1992, kdy byla úložiště zprivatizována, prováděli tyto činnosti jeho právní nástupci – NYCOM a. s., následně ARAO a. s. Po schválení a nabytí platnosti atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.) byla úložiště převedena do vlastnictví státu a provoz úložišť a ukládání radioaktivních odpadů svěřeno nově založené organizační složce státu – Správě úložišť radioaktivních odpadů.
Úložiště RAO Richard Úložiště Richard je určeno k ukládání nízko a středněaktivních institucionálních odpadů, vznikajících v průmyslových podnicích, výzkumných organizacích, zdravotnických zařízeních apod. Ročně se v úložišti Richard uloží 100 až 200 obalových souborů s odpady. Úložiště se nachází v prostorách bývalého vápencového dolu pod kopcem Bídnice u Litoměřic. Zabírá jen malou část (necelé 2 km) bývalého důlního komplexu Richard I, II a III, s více než 40 km chodeb a překopů. Důl Richard má zajímavou historii – kromě těžby vápence sloužil v letech 1943 – 1945 i jako podzemní nacistická továrna. Jeho proměnám v průběhu dějin se věnuje výstava v podzemních prostorách pod litoměřickým náměstím.
ho jaderného paliva. Pro dlouhodobou izolaci radioaktivních odpadů slouží komplexní systém bariér, jehož nedílnou součástí je i horninové prostředí. Provoz úložišť radioaktivních odpadů Bratrství v blízkosti Jáchymova a Richard u Litoměřic je situován v komplexech bývalých důlních zařízení, úložiště Dukovany je přípovrchového typu. V přípravné fázi je projekt hlubinného úložiště. Hlubinné úložiště má na základě státní koncepce pojmout veškeré vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo z ČR. Bez ohledu na nové technologie přepracování vyhořelého paliva, hlubinné úložiště je v dnešní době jedinou cestou, jak dlouhodobě a bezpečně oddělit vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo od životního prostředí. Probíhá vývoj a ověřování vhodného řešení inženýrských bariér pro úložiště a taktéž posuzování lokalit pro jeho bezpečné umístění. Nakládání s radioaktivními odpady musí zodpovědně řešit každá země využívající zdroje ionizujícího záření, a to včetně těch, které nemají jaderně energetický program. Vzhledem k náročnosti a složitosti celé problematiky jsme se zapojili do rozsáhlé spolupráce se zahraničními partnery do činností koordinovaných mezinárodními institucemi. Nejdůležitější oblastí této spolupráce je výzkum, vývoj a ověřování metod hodnocení bezpečnosti úložišť radioaktivních odpadů a demonstrace proveditelnosti hlubinných úložišť. Tímto způsobem získáváme ověřené, technicky spolehlivé a široce uznávané metody a nástroje pro dlouhodobou předpověď chování úložného systému. Problematika ukládání radioaktivních odpadů je velmi široká oblast, zahrnující mnoho vědeckých oborů. Více detailů o činnosti Správy úložišť naleznete na našich webových stránkách www.surao. cz . Kdykoliv Vás také rádi přivítáme v našem informačním středisku. Závěrem bych rád Vám všem, kolegům, odborníkům a příznivcům Českého jaderného fóra popřál mnoho úspěchů a příjemné čtení. JUDr. Jan Prachař
Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 2.
Úložiště RAO Bratrství V úložišti Bratrství u Jáchymova se ukládají institucionální odpady, které obsahují pouze přírodní radionuklidy. Úložiště bylo zřízeno v upravené části komplexu bývalého uranového dolu Bratrství. Celkový objem prostoru pro ukládání je přibližně 1 200 m3. Po jeho zaplnění bude přikročeno k uzavření a stabilizaci v souladu se zákonnými normami a povoleními Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Úložiště RAO Dukovany Pro nízko a středněaktivní odpady především z jaderné energetiky bylo vybudováno přípovrchové úložiště přímo v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Je to největší a nejnovější úložiště v České republice. Úložiště Dukovany zabírá plochu 1,3 ha. Celkový objem úložných prostor je 55 000 m3 (asi 180 000 sudů) a pojme odpady z provozu jaderné elektrárny Dukovany a jaderné elektrárny Temelín. Úložiště Dukovany je tvořeno 112 železobetonovými jímkami uspořádanými do čtyř řad po 28 jímkách. Velikost jímky je 5,3 × 5,4 × 17,3 m, což znamená, že při optimálním využití prostoru jímky se do ní vejde cca 1 600 sudů o objemu 200 l.
Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 3.
Hospodaření SÚRAO, Jaderný účet Činnosti SÚRAO jsou financovány zejména z prostředků jaderného účtu. Jaderný účet zavedlo Ministerstvo financí u České národní banky, finanční prostředky se na něm soustřeďují od roku 1997. Zdrojem jaderného účtu jsou prostředky získané formou odvodů od původců radioaktivních odpadů, dále výnosy z operací na finančním trhu, příjmy SÚRAO, úroky z účtu, dotace, dary a další příjmy. V České republice je evidováno více než sto původců radioaktivních odpadů a ti podle platebních výměrů odvádějí na jaderný účet příslušné částky:
Provozovatel jaderných elektráren Ostatní původci odvádějí částku za 200 litrový sud
• Odvádí 50 Kč za každou vyrobenou MWh
• 29 157 Kč k uložení • 32 536 Kč ke skladování
Největším producentem je ČEZ, a. s., dalšími jsou např. ÚJV Řež a. s., ÚJP PRAHA, a. s. a další. Koncem roku 2013 bylo na jaderném účtu 21 miliard Kč. V loňském roce odvedl ČEZ, a. s., 1,5 mld Kč. Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 4.
Příprava hlubinného úložiště Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice předpokládá konečné zneškodnění vyhořelého jaderného paliva jeho přímým uložením do hlubinného úložiště nebo – v případě jeho dalšího využití – uložením vysokoaktivních odpadů do tohoto úložiště. Tento způsob uzavření jaderného palivového cyklu je principiálně shodný s přístupy ve většině zemí světa, které provozují jadernou energetiku a je v současné době považován za jediný technicky a ekonomicky reálný. Vyšší využití energetického potenciálu současného vyhořelého jaderného paliva je ovšem ve světě předmětem intenzivního výzkumu. SÚRAO se v oblasti optimalizace konce palivového cyklu soustřeďuje především na základní variantu, tj. vývoj vlastního hlubinného úložiště na území České republiky.
Výběr horninového prostředí (lokality) představuje dlouhodobé, z technického a ekonomického hlediska velmi náročné projektové činnosti. Na realizaci prací se podílejí převážně geologické disciplíny, jako jsou geofyzika, geochemie, inženýrská geologie, hydrogeologie, geotechnika a další.
Důležitým a nepřekročitelným kritériem pro uložení vyhořelého jaderného paliva je prokázání, že toto bude bezpečné po dobu desítek až stovek tisíců let. Bezpečnost uložení odpadů je pak dosažena kombinací vytvořených umělých bariér s izolačními vlastnostmi přirozeného horninového prostředí.
Projektové řešení hlubinného úložiště
Hlubinné úložiště funguje na základě systému inženýrských a geologických bariér. Odpady od povrchu oddělí cca 500 metrů stabilní horniny, která veškerou radioaktivitu dokonale izoluje na stovky tisíc let. Přestože z hlediska lidské existence se jedná o nepředstavitelně dlouhou dobu, některé geologické útvary zůstávají neměnné i řádově stovky milionů let. Ve světě se zkoumá několik typů hornin, u nichž lze v konkrétních geologických podmínkách předpokládat, že budou mít požadované vlastnosti.
Nejnovější studie na lokalitách předpokládají rozsah areálu cca 10 ha. Tzv. aktivní provozy, kde se předpokládá manipulace s kontejnery obsahujícími radioaktivní odpady, by zabíraly 2 až 3 hektary, zbytek areálu budou tvořit administrativní budovy, technické zázemí pro zaměstnance, informační středisko, železniční vlečka a plochy pro manipulaci s vytěženou horninou.
V současné době existuje v České republice projektová studie podoby hlubinného úložiště, která se však bude ještě dále rozvíjet a upravovat dle výsledků geologických průzkumů, charakteristiky zvolené lokality a ekonomických a technických požadavků na řešení stavby. Vzhled také mohou ovlivnit požadavky dotčených obcí. Inspiraci můžeme hledat v zemích, kde jsou v přípravě hlubinného úložiště dál (Finsko, Švédsko). České koncepční řešení se totiž nebude příliš lišit.
Hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo bude mít tři hlavní části: povrchový (nadzemní) areál, podzemní areál s ukládacími prostory a přístupové šachty a tunely, které oba areály spojí.
Ukládací prostory budou s povrchovým areálem propojeny svislými přístupovými šachtami a zároveň tunelem ve tvaru šroubovice. Cesta pro dopravu úložných kontejnerů tak bude oddělena od přístupu pracovníků, větracích jam, nouzových východů a cest sloužících k ražbě dalších ukládacích prostorů.
Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 5.
Největší část podzemních prostor představuje rozsáhlá síť chodeb, v nichž budou ukládány kontejnery s radioaktivním odpadem. Ukládací chodby budou vybudovány v hloubce zhruba 500 metrů (podle podmínek v dané lokalitě). Kontejnery mohou být uloženy do vyhloubených úložných komor buď vodorovně, nebo svisle. Ukládací kontejnery budou muset splňovat celou řadu požadavků odolnost proti tlaku, vodě, chemickým látkám obsaženým v hornině, teplu atd. Vyhledávání lokality První výběr, na základě geologických kritérií, potenciálně vhodných lokalit v ČR proběhl již v 90. letech minulého století. Postupně se seznam 27 širších lokalit upřesňoval, až v roce 2003 nabyl podobu šesti vybraných lokalit nacházejících se v oblastech s žulovým podložím. K nim přibyla v roce 2011 ještě sedmá lokalita Kraví hora. Fáze geologických průzkumů – modifikovaná strategie 2013 Proces výběru lokality je multioborová disciplína, kde se posuzuje vhodnost lokality na základě více faktorů. Hlavními jsou především bezpečnost, geologie, vlivy na životní prostředí a socioekonomické aspekty. Správa úložišť v roce 2013 modifikovala dosavadní postup výběru vhodné lokality, aby efektivně vedl k plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády i státní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR.
Dle modifikovaného postupu Správa úložišť provede výběr finální lokality pro budoucí hlubinné úložiště ve třech etapách, přičemž podala žádost o stanovení průzkumného území na všech 7 doposud vybraných lokalitách pouze pro první etapu geologického průzkumu.
Etapy výběru lokalit I. Zúžení počtu lokalit Cíl: Povrchovými geologickými průzkumy na všech zvažovaných lokalitách ověřit ohraničující zlomy a zúžit tak rozlohu každé z nich. Pro další
Časový harmonogram hlubinného úložiště v ČR 2018
Dvě kandidátní lokality
2025
Bezpečnostní povolení hlavní lokality
2030
Vybudování podzemní laboratoře
2050
Zahájení výstavby
2065
Zahájení provozu hlubinného úložiště
etapu vybrat nejvhodnější lokality, projednat další postup s dotčenými obcemi. II. Výběr kandidátních lokalit Cíl: Několika hlubokými vrty (3 – 4) na 4 lokalitách ověřit geologickou stavbu v hloubce a vybrat dvě kandidátní lokality, k nimž se dotčené obce vyjádří. III. Výběr finální lokality Cíl: Dalšími průzkumy, analýzami a studiemi na dvou kandidátních lokalitách vybrat se souhlasem dotčených obcí lokalitu finální.
Otevřený dialog Kromě bezpečnostních parametrů, ekonomické a technologické proveditelnosti a vlivu na životní prostředí se diskuze povede také o přínosech a dopadech případného umístění úložiště na lokalitě. Diskutovány jsou a budou i požadavky dotčených obcí na budoucí přípravu hlubinného úložiště. Platformou pro pravidelnou výměnu názorů a vzájemnou spolupráci je od listopadu 2010 Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti. Jejím cílem je transparentnost procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště a posílení role obcí v tomto procesu. Zdroj: Materiály Správy úložišť radioaktivních odpadů, Praha
Vydává České jaderné fórum, Praha | ISSN 1213-4554 | E-mail: offi
[email protected] Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 6.
