BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 1 ROČNÍK XVII.l Leden 2011

BUCHLOVSKÝ

ZPRAVODAJ

ČÍSLO 1 • ROČNÍK XVII.leden 2011

Noční Buchlov

(Foto: Bořek Žižlavský)

Vážení spoluobčané, dovolte mi, abych Vás pozdravil první den nového roku 2011 a popřál Vám všechno nejlepší, hodně zdraví, štěstí a osobní spokojenosti. Rok 2010 byl pro naše městečko velmi úspěšný. Dokončili jsme rekonstrukci bývalé základní školy na Československé kulturní centrum nákladem více než 16 milionů korun, rozšířili jsme Muzeum podhradí Buchlovice o Galerii na půdě za 4,5 milionu korun s pomocí dotačního programu EU přeshraniční spolupráce se Slovenskou republikou. Zahájili jsme zateplování veřejných budov z dotačního programu SFŽP ČR výměnou oken, zateplením fasády a střechy v naší mateřské škole za cenu 2,6 mil. Kč. V letošním roce připravujeme rozsáhlé zateplení obou budov základní školy v ulici Komenského s částečnou výměnou oken a zhotovením nových fasád. U tělocvičny vybudujeme nové sociální zařízení, podle požadavků hygieny. Provedeme rekonstrukci druhé části ulice Komenského, která je v havarijním stavu. Na základě zhotoveného geometrického plánu hodláme vykoupit parcely od soukromých vlastníků v prostoru bývalé farmy pro budoucí chodník a cyklotrasu ve směru Buchlovice – průmyslová zóna – Křižné cesty. Vážení spoluobčané, dovolte mi, abych Vám ještě jednou poděkoval za důvěru, kterou jste nám vyjádřili v komunálních volbách v měsíci říjnu minulého roku. Chci Vás ubezpečit, že si této důvěry váží všichni zvolení členové zastupitelstva městyse. Budeme se velmi snažit naplňovat naše sliby vyjádřené ve volebních programech. Ing. Jiří Černý, starosta

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

1

Informace městyse Buchlovice Rada městyse Buchlovice č. 1/2010 dne 24. 11. 2010 Dodávka a montáž hydroizolace střešního pláště – oprava hydroizolace střešního pláště objektu kotelny Buchlovice čp. 273, firma MADIS, s.r.o., Staré Město Starosta městyse informoval o špatném stavu střechy kotelny na domě čp. 273 – ulice Masarykova a potřebě okamžité opravy, byla oslovena firma MADIS, s.r.o., Staré Město, s níž má městys Buchlovice dobré zkušenosti. Rada rozhodný postup vedení městyse v přechodném období (mezivolebním) schválila. Návrh a schválení složení Kulturní, sportovní a školské komise (návrh podala Mgr. Lenka Rašticová), Komise pro řešení přestupků, Komise zemědělské a životního prostředí, Komise stavební, Komise sociální Rada formulovala návrhy na obsazení jednotlivých komisí rady a předběžně je schválila. Komise sociální: Mgr. Anna Petrášová – předsedkyně, Ing. Hana Stejskalová, MUDr. František Němeček, Marie Výstupová – tajemnice Komise kulturní: Bořek Žižlavský – předseda, Alena Horáková, Mgr. Alena Mikulíková, Ing. Jan Knopf, Pavel Martinák, Mgr. Pavla Večeřová, Michaela Kyliánová, Martin Kořínek, Mgr. Lenka Rašticová Komise pro řešení přestupků: JUDr. Jiří Haneček – předseda, Mgr. Alena Mikulíková, Bořek Žižlavský, Marie Výstupová, Věra Výstupová, Ing. Miloslav Hrdý – tajemník Komise stavební: Petr Cileček – předseda, Bedřich Marek, Petr Dvořan, Ing. Zdeněk Beníček, Ing. Libor Michálek Komise zemědělská a životního prostředí: Ing. Ladislav Karásek, Ing. Zdeněk Zálešák, Ing. Miloslav Maňásek, Mgr. Vlastimil Kořínek, MVDr. Alois Jaroš ml. Žádost o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení na území městyse Buchlovice – paní Jana Badinová na opravu střechy rodinného domu ze dne 22. 11. 2010 Rada doporučila zastupitelstvu městyse ke schválení žádost o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení na území městyse Buchlovice paní Janě Badinové na opravu střechy rodinného domu ve výši 100.000 Kč. Současně rozhodla o zintenzívnění informovanosti občanů o poskytování půjček – do Buchlovského zpravodaje č. 12/2010 vložit informaci a také dále rozhodla o prodloužení termínu do 15. 12. 2010, kdy budou vzaty nejprve požadavky těch občanů, kteří žádají o půjčku poprvé. Návrh Smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu mezi městysem Buchlovice a E.ON Distribuce, a.s., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice – zatížená nemovitost parcela č. 777/1 a 777/2 v k.ú. Buchlovice pro realizaci stavby „SB- 4507-093, Buchlovice, příp. 50m, Stejskal“ – síť technického vybavení, která je zřizována a provozována ve veřejném zájmu Rada doporučila zastupitelstvu městyse ke schválení Smlouvu o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu mezi městysem Buchlovice a E.ON Distribuce, a.s., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

2

České Budějovice – zatížená nemovitost parcela č. 777/1 a 777/2 v k.ú. Buchlovice pro realizaci stavby „SB-4507-093, Buchlovice, příp. 50 m, Stejskal“ s tím, že doporučuje zvýšit jednorázovou úplatu za věcné břemeno uvedené v čl. II smlouvy na 10.000 Kč. Žádost Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice, o.s., o prodloužení pronájmu objektu ATC Smraďavka na následující 4 roky, ze dne 17. 11. 2010 Rada schválila vypracování dodatku k základní smlouvě o pronájmu objektu ATC Smraďavka současnému nájemci Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice, o.s. na dobu 4 let do 31. 12. 2014, pro rok 2011 za stejných podmínek pronájmu. Rada městyse Buchlovice doporučila do dodatku zapracovat formulaci: V případě, že Zastupitelstvo městyse Buchlovice rozhodne o prodeji autokempu, bude lhůta pro ukončení nájmu zkrácena a bude totožná s ukončením sezóny toho daného roku. Žádost o vyjádření k územnímu řízení pro stavbu OK Buchlovice – Břestek – Tupesy, Investor: SITKOM s.r.o., Zlechov, projektant: ZLINPROJEKT, a.s., Zlín – Louky – pokládky ochranných HDPE trubek pro výstavbu optické sítě investora stavby, ze dne 15. 11. 2010 Rada nepodpořila myšlenku předložené stavby pro jeden subjekt, vědoma si obtíží při její realizaci na katastrálním území městyse Buchlovice a odložila tento problém na dobu, kdy budou k dispozici reálně finanční prostředky na financování cyklostezek, které má městys Buchlovice v záměrech realizovat. Inventarizace majetku v ZŠ Buchlovice – příkaz ředitele školy č. 4/2010 ze dne 22. 11. 2010 Rada vzala na vědomí obsah příkazu ředitele Základní školy Buchlovice o provedení inventarizace za rok 2010 a delegovala místostarostu pana Bořka Žižlavského jako kontrolní orgán městyse na této akci. Inventury 2010 Rada projednala na svém zasedání č. 1/2010 ze dne 24. 11. 2010 pod bodem č. 11 Inventury 2010. Rada delegovala následující členy rady a zastupitelstva (pracovníky Úřadu městyse Buchlovice) pro realizaci akce Inventarizace majetku městyse Buchlovice 2010: Ústřední inventarizační komise pro inventarizaci majetku městyse Buchlovice pro rok 2010 Předseda: Bořek Žižlavský. Členové: Ing. Jiří Černý, MUDr. František Němeček, Ing. Ladislav Karásek, Petr Cileček Dílčí inventarizační komise majetku městyse Buchlovice pro rok 2010 Kanceláře úřadu městyse, svatební obřadní síň, smuteční síň, kultura obecně, Muzeum Podhradí Buchlovice, Galerie na půdě, Československé kulturní centrum Buchlovice: Předseda: Mgr. Anna Petrášová. Členové: Bořek Žižlavský, Marie Výstupová Hmotný a nehmotný inventář (budovy, stavby, pozemky): Předseda: Ing. Ladislav Karásek, Členové: Mgr. Lenka Rašticová, Mgr. Vlastimil Kořínek Komise - Služby městyse Buchlovice: Předseda: MVDr. Alois Jaroš ml.. Členové: Petr Cileček, Bedřich Marek Komise likvidační: Předseda: Ing. Miloslav Hrdý. Členové: Ing. Jiří Černý, Bořek Žižlavský, MUDr. František Němeček, Petr Cileček


3

Informace a) o programu NGŠ AČR – příhraniční setkání v ČR ve dnech 22.–23. 11. 2010 v Buchlovicích b) Modernizace prostoru pobočky ČS, Masarykova čp. 273, instalace bankomatu Byla podána informace o postupné modernizaci prostoru pobočky České spořitelny v Buchlovicích, o vnitřních úpravách, ale také o zamýšlené instalaci bankomatu na čp. 273 v ulici Masarykova, městyse Buchlovice se úpravy dotknou tím, že bude nutno upravit vstup i některé další části domu, vyměnit vstupní dveře do domu. Rada dala příslib výměny venkovních dveří na náklady městyse.

Rada městyse Buchlovice č. 2/2010 dne 16. 12. 2010 Žádost o souhlas s přijetím účelových finančních darů pro ZŠ Buchlovice, dopis ze dne 7. 12. 2010 Rada nemá námitek proti přijetí daru od dárce Pomoraví Babice ve výši 2.000 Kč na „volnočasové pomůcky“, odkazuje na již schválenou Změnu zřizovací listiny Základní školy Buchlovice, příspěvková organizace ze dne 29. června 2010, odst. 4 – Předchozí souhlas. Žádost Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Poradenské centrum SNN v ČR, ZO nedoslýchavých SNN v ČR, Uherské Hradiště o poskytnutí finančního daru z rozpočtu městyse, ze dne 7. 12. 2010 Rada doporučila žádost Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Poradenské centrum SNN v ČR, ZO nedoslýchavých SNN v ČR, Uherské Hradiště o peněžní dar na provoz k projednání v rámci rozpočtu městyse Buchlovice na rok 2011. Žádost o dar městyse Buchlovice na provoz Záchranné stanice volně žijících dravců – ZO ČSOP 63/03 Buchlovice, Karel Tomešek Rada doporučila žádost Záchranné stanice volně žijících dravců – ZO ČSOP 63/03 Buchlovice, Karel Tomešek o peněžní dar na provoz k projednání v rámci z rozpočtu městyse Buchlovice na rok 2011. Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na provoz – Centrum pro zdravotně postižené ZK – Uherské Hradiště, Hana Stieberová, vedoucí centra, Uherské Hradiště Rada doporučila žádost Centrum pro zdravotně postižené ZK – Uherské Hradiště, Hana Stieberová, vedoucí centra, Uherské Hradiště o peněžní dar na provoz k projednání v rámci rozpočtu městyse Buchlovice na rok 2011. Návrhy na odepsání pohledávky z obchodního styku: RNS – Stavby, s.r.o., Staré Město – v likvidaci, rok 2002, Alluxplast, a.s., Praha 10 – v likvidaci, rok 2003, Ladislav Tománek, Staré Město, rok 2003, Výtahy Petrovský a Ouský, s.r.o. Uherské Hradiště, rok 2000, AGROSOVÍN, a.s., Boršice, rok 2003, HOLIDAY – PACIFIC HOMES – BOHEMIA, Brno, rok 2001


4

Zastupitelstvo městyse Buchlovice č. 2/2010 dne 16. prosince 2010 Zastupitelstvo schválilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v úplném znění dle § 85, písm. a) - koupi pozemků parcela č. 3237/9 o výměře 1.118 m2 a dále p. č. 3239/9 o výměře 149 m2, p.č. 3240/9 o výměře 40 m2, p.č. 3241/39 o výměře 32 m2 a parcela č. 3241/13 o výměře 45 m2, celkem 1.384 m2, vše v k.ú. Buchlovice od paní Růženy Zelinkové. Zastupitelstvo schválilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v úplném znění dle § 84, odst. 2, písm. b) - změnu rozpočtu městyse Buchlovice na rok 2010 - změny rozpočtu v kapitole příjmy z původního rozpočtu ve výši 36.542 tis. Kč zvýšení o 7.280 tis Kč na 43.822 tis. Kč, změny rozpočtu v kapitole výdaje z původního rozpočtu ve výši 44.499 tis. Kč zvýšení o 440 tis. Kč na 44.939 tis. Kč. Zastupitelstvo schválilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v úplném znění dle § 84, odst. 2, písm. b) - rozpočtové provizórium městyse Buchlovice na rok 2011 do doby schválení nového rozpočtu na rok 2011, nejpozději však do 31. 3. 2011 za podmínky, že do doby schválení rozpočtu městyse Buchlovice na rok 2011 budou čerpány jen nezbytné náklady. Zastupitelstvo schválilo - žádost o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení na území městyse Buchlovice – paní Janě Badinové na opravu střechy rodinného domu ve výši 100.000 Kč. - smlouvu o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu mezi městysem Buchlovice a E.ON Distribuce, a.s., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice – zatížená nemovitost parcela č. 777/1 a 777/2 v k.ú. Buchlovice pro realizaci stavby „SB- 4507-093, Buchlovice, příp. 50 m, Stejskal“ s tím, že doporučuje zvýšit jednorázovou úplatu za věcné břemeno uvedené v čl. II smlouvy na 10.000 Kč. Zastupitelstvo schválilo dle § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů - obecně závaznou vyhlášku - Obecně závazná vyhláška č.01/2010 o místních poplatcích.

Hasiči využili daru Zlínského kraje Zlínský kraj poskytuje ze svého rozpočtu každoročně účelovou neinvestiční dotaci na chod jednotky Sboru dobrovolných hasičů. V roce 2010 se jednalo o částky 150 000 a 3 000 Kč. Uvedené finance byly použity na zabezpečení akceschopnosti jednotky a na zakoupení potřebného materiálu. Svůj „šatník“ mj. obohatili o dva kusy zásahového obleku Fénix II (kalhoty a kabát) a bezpečnostní holínky. (red) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

5

Zimní údržba obecních komunikací Máme tu opět zimu v plném proudu a s ní přišel i čas, kdy pokrývá ulice napadený sníh. Městys Buchlovice, stejně jako jiné obce a města, mají zpracovaný závazný Operační plán zimní údržby místních komunikací, který je schvalován každoročně a kterým se řídí pracovníci Služeb městyse Buchlovice. Komunikace jsou v plánu rozděleny podle důležitosti (hustota trvalého obydlení, hustota provozu, místa shromažďování, nebezpečná místa a křižovatky) celkem do čtyř skupin: I. skupina – odhrnutí sněhu (ne odvoz!) do 4 hodin (náměstí Svobody, prostory kolem úřadu městyse, zdravotního střediska, tržnice a parkoviště, ulice Masarykova, Příční, K Buchlovu po točnu na Zahradách, ulice Komenského, Řadová, Váhovy, Boženy Němcové, Za školou, Tyršova a Sportovní). II. skupina – úklid sněhu do 12 hodin (ulice Helštýn, Horní a Dolní Podvinohradí, K Mazánku, Kostelní, Arnošta Hrabala, Na Lhotce, Rechtorka, Viniční, Zahrady, Ku Hradu a Chrastě). III. skupina – úklid sněhu až po ošetření komunikací I. a II. skupiny, nejpozději však do 48 hodin (ulice Hřbitovní, Újezda, Trnávky, hrad Buchlov a Smraďavka). V podobném duchu je počítáno i s úklidem chodníků v městečku – dle potřeby a možností. Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti komunikací jsou stanoveny od výjezdu posypových a dalších mechanismů, v případě dlouhodobého sněžení či mrznoucího deště od ukončení spadu. Zimní údržbu ulic Hradišťská, Brněnská, Suchý řádek a Velehradská zajišťuje Správa a údržba silnic Slovácka pro Zlínský kraj, kterému tyto komunikace náleží. Pokud se naskytne situace a někdo v okrajových částech městyse bude očekávat prokazatelně příjezd sanitky, po telefonické zprávě (602 763 053, 723 335 894) bude požadovaná komunikace v co nejbližší době odhrnuta, jak se ostatně děje každoročně. -red-


6

Ani o loňských Vánocích nepocházel vánoční strom na náměstí z blízkého lesa. Opět byl darován obyvateli našeho městečka. Na snímku vidíte jeho stavění, které se odehrálo začátkem prosince. (Foto: -bž-)

Děti ze základní školy ozdobily vánoční strom ve vestibulu Úřadu městyse Buchlovice BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

(Foto: -bž-) 7

Hořící autobus

V pátek 17. 12. 2010 před 16.00 hod. odpoledne nás vyděsil černý kouř, který se linul od silnice E 50 vedoucí na Brno. Těsně pod zastávkou při odbočce na Újezda začal při jízdě hořet autobus. Naštěstí duchapřítomný řidič ihned zastavil a všichni cestující v pořádku rychle vystoupili. Kromě hradišťské hasičské posádky se akce zúčastnili i buchlovičtí hasiči. Ihned byla v obou směrech zastavena doprava a jelikož voda, kterou se hasilo na zmrzlé silnici, rychle namrzala, byly povolány ještě i posypové vozy. Z autobusu zůstal jen vrak, naštěstí se nikomu nic nestalo. Foto: Jakub Vrábel

Vyprošťování zapadlého autobusu ČSAD na Újezdách BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

(Foto: Jarmila Vráblová) 8

Setkání náčelníků armád v Buchlovicích

Ve dnech 22. a 23. listopadu 2010 proběhlo v Buchlovicích setkání náčelníků generálních štábů armád České a Slovenské republiky – arm. gen. Vlastimila Picka a gen. Lubomíra Bulíka. V odpoledních hodinách prvního dne se za účasti dalších vysokých představitelů armád uskutečnilo jednání v hotelu Buchlovice. Další den odjely delegace na Salaš, kde za účasti buchlovického a salašského starosty položily věnce k památníku obětem salašské tragédie, které se odehrála na samém konci II. světové války. Nakonec se odehrála krátké jednání v prostorách buchlovického zámku vč. jeho prohlídky a závěrečné fotografování. Foto: Mira Třebická

Jednání generality v hotelu Buchlovice BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

9

Delegace obou generálních štábů směřuje do buchlovického zámku, kde se všichni společně vyfotografovali.


10

Pietní akt u pomníku „Salašské tragédie“, která se udála v předvečer konce II. světové války.


11

Informace místní knihovny Z nových knih: Naučná literatura pro dospělé M. Štoll a kol.: Český film J. Severin: Všeho dokvasu (Příběhy v hospodách, pálenicích a vinných sklepech sesbírané) I. Frolec a kol.: Muzeum lidových pálenic Vlčnov (Rukověť návštěvníka) O. Hauck: Překonejte komplex méněcennosti J. Mára: Japonskem s otevřenou pusou Z. Knápek: Po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a Slezska P. Dvořáček: Naše nejkrásnější historické zahrady D. Katuščák a kol.: Jak psát závěrečné a kvalifikační práce D. Schwanitz: Muži (Výzkum živočišného druhu) J. Dufton: Cvičení pilates Krásná literatura pro dospělé Z. Winter: Povídky O. Filip: Děda a dělo V. Vondruška: Tajemství abatyše z Assisi L. Müller: Oběti milostného nerozumu A. Lustig: Dívka s jizvou I. Tajovská: Jarmark obnažených duší J. Šiklová: Dopisy vnučce J. Bigas: Místečko M. Decker: Královna Margot H. Whitton: Hrdost do vínku (Souboj královen o českou korunu) E. Stroutová: Olive Kitteridgeová (O ženě s nezlomnou životní silou) K. Wozencraft: Wanted (Hranice mezi právem a bezprávím je tenká jako vlas) S. Graftonová: U – jako utrpení M. Jenningsová: Případy detektiva Murdocha 2 I. Rottová: Dáma z komparzu Různí autoři: Příliš snadná vražda (České detektivní povídky) S. King: Osvícení J. Katzenbach: Analytik J. B. Schwartz: Neurozená E. Carrére: Jiné životy než ten můj BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

J. Moro: Červené sárí (Když se moc platí životem) L. See: Tajemství hedvábného vějíře L. J. Rowlandová: Pavilon z oblaků C. Keeganová: Modrá pole F. North: Tajnosti D. Gabaldon: Cizinka L. Marklund: Svědek K. Ffordeová: Skotská romance F. Birkner-Mahlerová: Daruj mi úsměv S. Johnson: Síla vášně K. Letteová: Silikonové blues W. Trevor: Láska a léto S. Turnbull: Skoro Francouzka S. Brown: Milenec ze snů S. Poberová: Životy na schovávanou M. Hejkalová: Důkazy jejího života O. Chytková: Neříkej ne B. Svárovská: Deník odbarvené blondýny 4 T. Kubátová: Převozníci M. Váňová: Kukaččí mládě T. Keleová-Vasilková: Srdce v temnotách S. Monyová: Blonďatá stíhačka L. Lanczová: Milenky a hříšníci Naučná literatura pro děti a mládež A. Vondrušková: Rodinné svátky a oslavy Krásná literatura pro děti a mládež Z. Pospíšilová: Veršovaná encyklopedie J. Poborák: Vločka, dcera Jogiho (Čtyřlístek) J. a W. Grimmové: Sněhurka Kol.: Modrý a žlutý vláček Neprakta a Švandrlík: Nové příběhy Seka a Zuly (komiks) M. Kratochvíl: Kouzelné soboty T. Brezina: Šíleně divocí andílci 2 J. Murphyová: Čarodějnice školou povinné 3 J. Žáček: Čertovská pohádka P. Kopl: Král Artuš (komiks) Mgr. Dagmar Možná knihovnice 12

Setkání starostů a knihovníků v ČSKC V úterý 23. listopadu 2010 se v Československém kulturním centru konala Konference pro starosty, zástupce obcí a knihovníky regionu Uherské Hradiště. Byl to 4. ročník této akce. Poprvé se obdobné setkání uskutečnilo v Suché Lozi, pak v Uh. Hradišti a v roce 2009 se starostové a knihovníci setkali v příjemném prostředí kulturního domu v Popovicích. Za naši obec se zúčastnil místostarosta Bořek Žižlavský a knihovnice Dagmar Možná. Součástí těchto setkání je vždy i prohlídka místní knihovny. A právě v Popovicích se objevil návrh, že by se příští setkání mohlo konat u nás v Buchlovicích, v nově otevřeném ČSKC a knihovně. Milých hostů k nám přijelo opravdu hodně, něco přes šedesát, což byla největší účast za dobu konání těchto akcí. Vyslechli jsme si dva zajímavé a přínosné referáty – Možnosti grantových zdrojů a dotace pro knihovny a knihovnictví (přednesla Mgr. Libuše Pavlicová z Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uh. Hradišti) a Interiéry obecních knihoven (Mgr. Iva Drobníková, Knihovna Kroměřížska). Konference pokračovala vyhlášením výsledků celookresní soutěže O nejlepší webové stránky knihovny okresu Uh. Hradiště. Starosta ing. Jiří Černý poté provedl hosty celým Československým kulturním centrem a samozřejmě zavítali i do knihovny. Následovalo občerstvení a neformální beseda, při níž si zúčastnění hosté vzájemně sdělovali své dojmy a zkušenosti. Potěšilo nás, že se hostům u nás líbilo, a už se těšíme na další setkání v novém roce 2011. Mgr. Dagmar Možná, knihovnice foto -bž-


13

Hodové dozvuky


14

21. listopadu 2010


Foto: Oldřich Stránský

15

Z trojvernisáže v Muzeu Podhradí

V podvečer 26. listopadu 2010 se uskutečnila další z výstav v buchlovickém Muzeu Podhradí. Tentokrát se vlastně jednalo o spojení tří výstav. V první z nich, nazvané Pro štěstí, představila paní Helena Haimannová z Brna svou sbírku prasátek ve všech možných podobách. Další část nové expozice tvořila ochutnávka vín, s názvem Víno a poezie, ze sklepů pánů Františka Hrně, Jiřího Černého, Jana Knopfa a Šlechtitelské stanice Polešovice, kterou doplňovaly verše o víně autora Miloslava Hrdého a písničky cimbálové muziky Burčáci z Míkovic, vedené Františkem Ilíkem. „Víno a poezie spolu souvisejí, co svět světem stojí,“ píše v pozvánce na tuto předvánoční výstavu M. Hrdý a pokračuje: „Otevřená sbírka básní a otevřená láhev vína se skvěle doplňují. Jde o symbiózu ze dvou oblastí lidské činnosti, mně z nejmilejších a souvisí zcela jistě s jejich schopností okouzlovat lidi. Kvalitní vína zcela jistě dokáží přivábit početné koštéře. Je-li však účast širokého obecenstva filtrována také vztahem k poezii, může dojít k oslavě obou, přičemž labužnictví těla ani duch nestrádá. Víno se může, jak jsem ve svém životě poznal, s poezií krásně doplňovat.“ Název poslední z výstav zněl Na slámě spí II. Opět po roce jsem měli možnost zhlédnout několik zajímavých betlémů, které patří tradičně k období Vánoc. Slavnostní atmosféru krásně doplnila i paní Renata Šťastná z Vážan, která zahrála na muzejní šlapací harmonium. (-bž-) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

16

26. listopadu 2010



17

Něco o betlémech Tradice betlémů patří už od 12. století ke křesťanskému pojetí Vánoc. Přestože dnes je hlavním symbolem Vánoc v katolické části světa především nazdobený stromeček, mnohem starší než tato tradice bylo stavění betlémů. Za tento zvyk vděčíme svatému Františku z Assisi. František se narodil v Assisi v roce 1182 v rodině kupce. V mládí žil svobodomyslným světským životem a svůj postoj změnil až po té, co onemocněl těžkou chorobou. Tehdy se rozhodla na cestu radikálního následování Krista a pro život podle Evangelia. V roce 1207 se zříká všech světských statků. Ve snaze přiblížit lidem tajemství Kristova lidství slaví v roce 1223 jeho narození v Grecciu v jeskyni s živými jesličkami. Od té doby se tato tradice rozšířila v celém křesťanském světě, a tak i dnes nám jesličky pod vánočním stromkem připomínají smysl vánočních svátků. František z Assisi postavil nejprve otevřenou chatku s jeslemi, pak si vypůjčil vola a oslíka a dokonce sehnal dobrovolníky, kteří ztělesnili Pannu Marii a Josefa. Vše kromě děťátka bylo živé, nikdo totiž Františkovi dítě nepůjčil. Dnes sice nikdo živou scénu nestaví (ale vlastně staví), přesto lidé se chodí dívat na jesličky do kostelů a na mnoha místech se mění i v živou hru především dětí, které betlém hrají. Tento obraz vypovídá především o tom, že nastal historický zlom v dějinách lidstva, že přišel nový začátek. Jde o okamžik příchodu nového krále, který má obnovit harmonický stav, vybudovaný na laskavých a poctivých vztazích mezi lidmi. Má být královstvím pravdy, lásky a spravedlnosti. I dnes při příchodu k jesličkám dáváme najevo snahu patřit do tohoto harmonického království a přijmout pravidla mezilidských vztahů, jež nejsou založena na podvádění, lži a chytračení. Jesličky jsou jádrem osvobozeného světa a přitahují k sobě všechno a všechny. Miloslav Hrdý

Na výstavě betlémů fotografovala Jarmila Vráblová BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

18

Mikuláši na úřadu městyse

V předvečer sv. Mikuláše navštívili úřad městyse družiny Mikulášů, čertů a andělů z mateřské a základní školy (Foto: -bž-)


19

Veselý mikulášský jarmark

Na letošním Veselém mikulášském jarmarku, který proběhl 4. prosince 2010, si všichni užili pořádné zimy. Teploměr po ránu ukázal teplotu -16°C a i když jinde svítilo sluníčko, na náměstí v Buchlovicích se po celý den tvrdošíjně držela mlha. Pochvalu si zaslouží všichni – 240 vystupujících, 50 prodejců a zejména ti, kteří se podíleli od časného rána na zdárném průběhu akce organizačně. Návštěvníci letos přijeli spíše na hodinku, na dvě, a pak se rychle schovali někde ke kamnům. Ale i tak bylo v době příjezdu mikulášské družiny náměstí plné - zejména rodin s dětmi, z nichž mnozí přijíždí do Buchlovic zdaleka. Zvláštností letošního ročníku bylo také to, že náš jarmak byl mezinárodní – rodiny Děcek z Buchlovic hostily děti slovenského Čtvorlístku z Trenčianskej Turnej. Ti v rámci třídenního programu kromě jarmaku stihli předvést zvykoslovné obřady také na výchovném koncertě v naší ZŠ, byli přijati na úřadě městyse panem starostou ing. Černým, navštívili Muzeum Podhradí Buchlovice i zámek Buchlovice a proběhl společný večer s našimi dětmi v zrcadlovém sále Československého kulturního centra. V neděli pak návštěvu Buchlovic zakončili společnou účastí našich a slovenských krojovaných na děkovné nedělní mši svaté. V programu jarmaku kromě slovenských dětí účinkovali Buchlovjánek, MŠ Buchlovice, Děcka z Buchlovic I. a II za doprovodu CM Slunovrat, dechová hudba Buchlovjané, mužský a ženský sbor Folklorního studia, CM Rubáš, žáci gymnázia Staré Město a děti z Dolního Němčí. Děkujeme všem, kteří se jakkoliv podíleli organizačně na zdárném průběhu jarmaku, všem rodinám, které se ujaly slovenských dětí a staraly se o ně po tři dny, vedení městyse Buchlovice za dlouhodobou podporu, Službám městyse Buchlovice za technické zázemí jarmaku, dále děkujeme Penzionu Na náměstí za ubytování vedoucích slovenského souboru, autoservisu – Jiří Sysel, Restauraci u Buchlovského zámku, Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice, o.s., Stolařství – Pavel Kunc a Řeznictví u Mlsouna. Lenka a Jiří Rašticovi foto Vlastimil Kořínek BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

20

sobota 4. prosince 2010


21


22

Foto: V. Kořínek, J. Vráblová, L. a J. Rašticovi BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

23

Vánoční dílničky 12. prosince 2010

Foto: L. Svoboda a J. Raštica BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

24

Vánoční čas v základní škole V loňském roce se předvánoční pohoda v naší škole začala již 23. listopadu, kdy nás navštívila cimbálová muzika Réva se svým vánočním programem. Tehdy poprvé zazněly školou koledy a mnozí žáci si je s chutí zanotovali. Dalším předvánočním překvapením pro naše žáky byla mikulášská nadílka, která měla kromě tradiční obchůzky Mikuláše, čertů a andělů v krásném provedení žáků 9. třídy, ještě jednu část. Zavítali mezi nás poprvé milí hosté ze Slovenska. Byli to členové souboru Štvorlístok , kteří našim dětem předvedli program o vánočních zvycích a tradicích. Zároveň s nimi se svým spolužákům předvedli jejich kamarádi z Děcek z Buchlovic. Oba soubory sklidily velký potlesk a přispěly ke krásnému prožitku z mikulášského svátku. Celkem osmdesát dětí z naší školy se pak v neděli 12. prosince sešlo v sále restaurace U Páva, aby si na Vánočních dílnách, které pro ně již tradičně uspořádalo Sdružení rodičů při ZŠ Buchlovice, vyrobilo vánoční ozdoby a drobné dárečky pro své nejbližší. V posledním předvánočním týdnu provoněla školu vůně jehličí, protože v každé třídě stál

vyzdobený vánoční stromeček. Žáci naší školy však letos vyzdobili i stromečky pro Muzeum Podhradí a Úřad městyse Buchlovice a Obecní úřad Břestek. Věříme, že i tato aktivita udělala radost všem jejich zaměstnancům. A pak se ve škole jen peklo, zdobilo a ochutnávalo. Ať to byly tradiční perníčky, sněhové kokosky nebo jiné cukroví, nikdy nic nezbylo. Všude to vonělo badyánem, vládla povznesená nálada a i ti nejotrlejší zlobivci nahlas uznávali, že kouzlo Vánoce je prostě neodolatelné. Když si pak na třídních besídkách děti rozdaly dárečky, nezbylo nám, jen si popřát krásné Vánoce a rozejít se na prázdniny. Dnes už zase plni elánu sedíme ve školních lavicích a finišujeme před koncem prvního pololetí. Popřejme si tedy ještě jednou, ať se nám v naší škole daří, ať už jsme v lavici, za katedrou, v kanceláři, vaříme či uklízíme. Ať do naší školy chodí rádi nejen žáci, zaměstnanci, ale i rodiče. Prostě nejen nám, ale i Vám všem, hodně štěstí v roce 2011! Mgr. Alena Mikulíková, ZŠ Buchlovice

První adventní neděle v kostele

Foto: Jarmila Vráblová BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

25

Výroční členská schůze ZO ČSBS Po roku, v neděli 12. 12. 2010, se opět uskutečnila výroční členská schůze základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Buchlovice v hotelu Buchlovice. Za účasti téměř všech členů byly projednány závěry řádného sjezdu ČSBS, který se konal 23. 6. 2010 v sále MNO v Praze. Dále si členové naší ZO vyslechli zprávu o činnosti a schválili usnesení a plán práce na rok 2011. Základní organizace se v uplynulém období podílela na 18 akcích, které přesahovaly rámec obce i okresu. Nejzdařilejší byla spoluorganizace a účast na 7. ročníku pochodu Clay-Eva v obci Hostišová, kde 13. 4. 1944 seskočila paradesantní skupina CLAY, jejímž členem byl buchlovický rodák Jiří Štokman. Pochod se konal 16. 4. 2010 a nesl se v duchu nedožitých 90. narozenin pplk. Jiřího Štokmana (*17. 4. 1920). V místě seskoku je postaven malý pomníček a u něho proběhla pietní akce, po jejímž ukončení se vydali odvážlivci na třicetikilometrový noční pochod, který kopíruje trasu přesunu desantu CLAY na první záchytnou adresu do Bystřice pod Hostýnem. Na pochod bylo přihlášeno 108 osob a 90 si ji vyzkoušelo, z toho tři děvčata z Buchlovic. Letošní akce byla význačná také tím, že se jí zúčastnili všichni tři synové příslušníků paraskupiny – Antonín Bartoš ml., Michael Štokman z USA a také Čestmír Šikola ml. z Malé Skály u Železného Brodu. Druhý den byly položeny květiny u pamětní desky Jiřího Štokmana instalované na jeho rodném domě. Důstojná byla letos i akce u pomníku padlých k 65. výročí osvobození Buchlovic, kde se zapojila škola, skauti i muzikanti. Buchlovická organizace se spolu se Spolkem podporovatelů historie Buchlovic podílela také na akcích pořádaných v jiných obcích a městech, v Bánově, Kunovicích, Uh. Hradišti, Bučovicích, Brně, Břeclavi, Hostišové, Králíkách v Orlických horách a také na Slovensku při pietní akci na počest 66. výročí SNP na vrcholu Roh nad obcí Lubina. Vzpomínka na vznik Československa 28. října ještě proběhla ve starých, málo důstojných kolejích, ale v příštím roce se tomuto výročí bude věnovat větší. Výročí dne Válečných veteránů 11. 11. se podařilo zajistit za dobré účasti a opět byly položeny květiny na hroby legionářů a zahraničních vojáků z první a druhé světové války. V diskusi zaznělo mnoho návrhů na prosazování hlavního úkolu svazu, tj. dbát na organizování důstojného průběhu vzpomínkových akcí ke všem mezníkům odboje, stavět se proti snaze o překrucování historie. ZO také odsoudila vandalismus zatím nezjištěných pachatelů, kteří odcizili mosazný odlitek odznaku RAF z hrobu buchlovického zahraničního vojáka, letce a hrdiny II. světové války Františka Vaculíka. Závěrem bylo konstatováno, že buchlovická organizace patří k nejagilnějším v okrese Uh. Hradiště a v této linii bude pokračovat i v dalším období. Jan Štokman BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

26

Předvánoční beseda v domově pro seniory

Jako každoročně proběhla i v loňském předvánočním čase návštěva představitelů městyse v Domově pro seniory v Buchlovicích. Tentokrát se jí zúčastnili starosta ing. Jiří Černý, místostarosta Bořek Žižlavský a za sociální a zdravotní komisi Mgr. Anna Petrášová. Podstatnou část návštěvy vyplnila společná beseda s našimi spoluobčany žijícími v domově, kde si všichni zavzpomínali a měli možnost se informovat na současné dění v městečku. Poté následovala obchůzka spoluobčanů po pokojích, kteří se ze zdravotních důvodů nemohli zúčastnit besedy ve společenské místnosti. Při této příležitosti všichni obdrželi malé praktické dárky. (foto -bž-)


27

Junáci zmapovali 20 let své činnosti

V prosinci 2010 uspořádali buchlovičtí junáci v Československém kulturním centru (bývalé škole na Lhotce) malou výstavu, která mapovala činnost organizace po znovuobnovení v roce 1990. Návštěvníci mohli mj. zhlédnout fotografie ze schůzek a táborů, diplomy získané na závodech a mohli si zalistovat v několika oddílových kronikách. (foto -bž-)


28

Zimní fotografie z Trnávek nám poslala paní Františka Mičkalová.


29

Vánoční koncert F-studia Buchlovice


30

23. prosince 2010



31

Zpívání v kostele sv. Martina 25. prosince 2010 Foto: Oldřich Stránský


32

Vánoční čas v základní škole

Vystoupení souboru Čtvorlístok z Trenčianskej Turnej v tělocvičně základní školy

(Foto: ZŠ)

Mikulášský den si pěkně prožili i žáci naší základní školy

(Foto: ZŠ)


33

Koledování v Domově pro seniory 26. 12. 2010

Foto: Lumír Svoboda BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

34

Na Štěpána otevřená brána (Buchlova)

Foto: Oldřich Stránský BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

35

Nález sklepení pod domem čp. 14 v Buchlovicích Objev při stavebních pracích V rozmezí let 2009–2010 nechal městys Buchlovice zrekonstruovat budovu někdejší staré školy v místní části Lhotka čp. 16, založené roku 1888, na Československé kulturní centrum – zázemí knihovny, základní umělecké školy a několika místních občanských sdružení. Během hloubení vjezdu do dvora, v dubnu 2010, narazili zaměstnanci provádějící firmy na polozasypaný vchod do prastarého sklepa pod sousední budovou navijárny motorů čp. 14. Zachovalá klenba vchodu se nacházela

tvoří smíšené kamenné a cihlové zdivo se zbytky omítky, přičemž velikost do dnešní doby kvalitních cihel je atypická. Uprostřed jihovýchodní stěny je nevelký výklenek, jehož zadní stěna nese stopy kopání. Po zdokumentování a zaměření sklepa byl jeho vchod zapažen, zazděn a zvenčí zasypán navážkou, coby podkladem pod novým vjezdem do dvora čp. 16. Není bez zajímavosti, že se v sousedství popisovaného sklepa a pod stejnou budovou čp. 14 za více než dvoumetrovou hlinitou přepážkou nachází další stará sklepní prostora

Interiér nalezeného sklepa

Situace na mapě Stabilního katastru (1837) asi ½ metru pod povrchem stávajícího vjezdu v původním základovém zdivu, které bylo v polovině sedmdesátých let 20. století půdorysně využito ke stavbě současné budovy. Už na první pohled bylo patrné, že tento vchod nebyl hlavním vstupem do sklepa, ale se vší pravděpodobností jen spojovacím průchodem z vedlejšího zaniklého podzemního prostoru pod někdejším čp. 15. Nalezený sklep rozměrů cca 4 × 4 m, výšky 2,2 m se nalézá ve velmi dobrém stavu, bez statických závad a známek přítomnosti podzemní vody. Jeho stěny a valenou klenbu ve směru osy jv-jz BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

Zadní výklenek se stopami kopání v nalezeném sklepě stejné stavební konstrukce. Tato je ale přístupná novějším proraženým stropním vchodem z navijárny, který nahradil někdejší vstup. V předešlé podobě budovy bychom ho nalezli hned ve vstupní síni přikrytý dřevěným krytem, pod 36

nímž v úzkém podzemním prostoru následovaly schody. Ty byly kamenné a mírně se stáčely doleva, až dosáhly podlahy sklepa. Dodnes jsou dole patrné, i když byly později z velké části přezděny cihlami a kameny. Orientace této prostory je kolmá k orientaci nalezeného sklepa. Jeho rozměry činí cca 3x6 m a výška valené klenby je 2,5 m. Sklep byl ještě před pár lety využíván jako skladiště stavebního materiálu a vede jím vodovodní potrubí. Jak již bylo řečeno, nad oběma sklepy se nacházela z velké části kamenná a cihlová obytná chalupa čp. 14, která už na první pohled působila velmi starým dojmem a byla rozhodnutím představitelů někdejšího národního výboru zbořena a nahrazena novou budovou sociálního zařízení, později navijárnou motorů.

Původní vstup do nalezeného sklepa

Venkovní otvor do sklepa odkrytý při odstraňování navážky průjezdu Starobylost stavení může doložit zachované ostění původních vstupních dveří, nyní zazděné v přízemí domu čp. 741 v ulici K Buchlovu a taky tradice, která ho ztotožňuje se školou Jednoty bratrské. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

Z historie domů čp. 14 a čp. 15 S písemně podloženými osudy již vrchnostenského domu čp. 14 se setkáváme až roku 1749, kdy ho vlastnil jistý Jiří Polesňák, od roku 1755 pak jeho syn Václav, od nějž roku 1775 koupil stavení Josef Gottfried. Svatební smlouvou ze dne 31. května 1802 přešel dům na Josefa Kunce prostřednictvím manželky Josefy, rozené Gottfriedové a jeho cena činila 50 zl. Dalším majitelem se 20. února 1826 stal syn předchozích, Josef, přičemž v té době činila hodnota nemovitosti 120 zl. Dne 10. srpna 1847 získal stavení v ceně 304 zl. od Josefa Kunce František Uherek, po kterém je 24. srpna 1863 koupil v exekuci Josef Dobiáš a po něm už v ceně 800 zl. majitel velkostatku Buchlov, Zikmund Berchtold. Dne 20. prosince 1902 dům přešel dědictvím na Zikmundova syna Leopolda a sloužil nájemním účelům. Po konfiskaci majetku rodiny Berchtoldů v roce 1945 připadlo stavení obci, která nadále nemovitost pronajímala a jak už bylo napsáno, v 70. letech její nadzemní část zbořila a nahradila jinou stavbou. O sousedním čp. 15, pod které zřejmě pokračovala už neexistující další část nalezeného sklepa, si můžeme v této souvislosti důvodně myslet, že mohl být v době svého vzniku součástí čp. 14. Nejstarší historie domu není známá. Začíná prakticky až rokem 1869, kdy ho vlastnil Josef Vratislav z Mitrovic, spřízněný s rodinou Berchtoldů. Samotná stavba je ale zakreslena ve stabilním katastru roku 1827. Dne 3. července 1874 zdědil dům František Vratislav z Mitrovic, od nějž ho 20. dubna 1881 převzal Zikmund Berchtold. Od 30. listopadu 1887 vlastnila stavení buchlovická obec, která ho roku 1899 zbořila, aby zčásti na jeho místě nechala vybudovat přístavbu zánovní školy čp. 16., zatímco zbylý díl pozemku zůstal coby průjezd mezi čp. 14 a školou. Ve stejném čase zaniklo pokračování nalezeného sklepa. Shrnutí I když se dodnes nedochovaly nezvratné důkazy o existenci českobratrské školy v Buchlovicích v místech domů čp. 14 (ev. čp. 15), 37

Původní podoba domu čp. 14 ve Hřbitovní ulici (šedesátá léta 20. století) a stejný pohled v současnosti s navijárnou motorů.


38

jak naznačují nepřímé zprávy a udržovaná tradice, můžeme se domnívat, že tomu tak mohlo být. Původní podoba domu čp. 14 zjevně nabízela stopy velkého stáří, které dokresluje například kamenné ostění hlavního vchodu a z převážné části kamenná konstrukce zdiva, jak dokládají vzpomínky zaměstnanců někdejšího národního výboru, kteří se podíleli na bourání stavby. Při klenutí stropů sklepů byly použity cihly, jejichž tvar, struktura a velikost jsou shodné s cihlami použitými v části prozkoumané hrobky a ve zdivu bývalého pozdně gotického a raně renesančního českobratrského sboru ze 16. století – kapli sv. Alžběty na hřbitově. Dalším nepřímým důkazem může být samotné umístění stavby v nedalekém sousedství sboru.

Interiér stávajícího sklepa pod navijárnou Nalezený a za více než sto deset let zcela zapomenutý sklep potvrdil paměť lidové tradice, která ho vzpomíná, přesně neumísťuje, ale klade někde pod základovou plochu čp. 14. Tradice se dále zmiňuje o chodbě, propojující


Druhotné použití ostění dveří z čp. 14 dům čp. 14 (bratrskou školu) s českobratrským sborem. Během opravy sboru – kaple sv. Alžběty – na smuteční obřadní síň v sedmdesátých letech 20. století se mělo při úpravách parkoviště a hřbitova narazit na neznámou podzemní prostoru, vedoucí ve směru sz-jv. Jeden z prvorepublikových obyvatelů domu, kostelník Silnůšek, měl podle vyprávění nalézt ve výklenku přístupného sklepa, který prokopal, schránku se starými evangelickými spisy, schovanými zde pravděpodobně v dobách tzv. temna – náboženské nesvobody a pronásledování nekatolíků. Protože se oba sklepy v majetku městyse nacházejí ve velmi dobrém stavu, byla by škoda je někdy vhodně nevyužít… Bořek Žižlavský

39

Z Buchlovického odboje Pochod smrti – Kasseláci V roce 1980 se mě dostala do rukou publikace, kterou Petr Matějek z Hlučína napsal jako přímý účastník pochodu smrti a nazval ji „Kronika pochodu smrti“. Mnoho zážitků a údajů uvedených v této kronice jsem znal z vyprávění mého strýce pana Jana Štokmana, (*1906 †1987), který spolu s Ignácem Bilíkem z Boršic, Vojtěchem Jakšíkem a Vladimírem Lapčíkem z Kněžpole, Bedřichem Nuzíkem a Janem Štěrbou z Kunovic, Petrem Kovaříkem ze Stříbrnic, autorem kroniky a několika dalšími vězni, tvořili v káznici Kassel jedno s feldkomand (polní pracovní družstvo) a spolu se také zúčastnili pochodu smrti Straubing – Freising – Untrerheldenberg. Co mě nejprve zarazilo, bylo to, že historikové uvádějí délku pochodu smrti jako sedmidenní, odlišně od autora kroniky, který ho uvádí jako pětitýdenní. Něco jsem pochopil v době, kdy jsem měl možnost navštívit setkání Kasseláků v Boršicích v roce 1981. On to byl totiž pochod smrti fakticky od zatčení v roce 1940 až po návrat domů na jaře 1945. Kasseláky, kteří spolu prožili jednu nejtěžších poutí života, více jak dvouletou anabázi v pobočce koncentračního tábora Buchenwald, káznici Kassel, pojilo zvláštní pouto. Jednak si uvědomovali, že si „sáhli na smrt “, ale také zjistili, co všechno byli schopni vydržet a také na to byli patřičně hrdí. V Kasselu i na pochodu smrti mezi nimi vzniklo pravé kamarádství, které jim pomáhalo přežít. Proto se také po válce všichni tak rádi setkávali. Tu v Kunovicích, v Kněžpoli v Boršicích a jednou i v Buchlovicích. Pozoruhodné bylo to, jak na celé období vzpomínali. Nebezpečí smrti jako by bylo malou epizodou a do popředí vystupovalo těch několik historek k pousmání. Z nadsázkou mě to připomínalo vyprávění naší generace o základní vojenské službě. V červenci loňského roku slavil 90. let poslední žijící člen feldkomanda Ignác Bilík. Z Boršic. Byl jsem mu popřát hodně zdraví do dalších let a řeč BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

Jan Štokman před zatčením se samozřejmě stočila i k válce a období jeho internace a na konec i k „ pochodu smrti“. Nedá se zapomenou, jak jeho oči zazářily při slovech „hochu já su Kasselák“. Celá „Kronika pochodu smrti“ a životní osudy a zážitky „Kasseláků“ by obsáhly několik knih, a tak u příležitosti nedožitého životního jubilea pana Jana Štokmana, jednoho z „Kasseláků“, bych chtěl jako ukázku ozřejmit jeho snad nejtěžší období života, kdy byla prakticky ohrožena sama fyzická existence. Jan Štokman se narodil v Buchlovicích 3. ledna 1906 v rodině obchodníka. Jeho rodiče Jan Štokman a Eliška, rozená Perlová, se do Buchlovic přistěhovali z Břeclavi v roce 1904 a pro40

tože byli oba z obchodnických rodin, pronajali si dům z obchodem č.p. 110 (dnešní dům Jaroslava a Aleny Petrášových). V roce 1908 si postavili vlastní rodinnou vilku s obchodem č.p. 295. Jan měl dvě starší sestry Marii a Amálii, jednu mladší Boženu, o deset let mladšího bratra Ottu a o čtrnáct let mladšího bratra Jirku. V Buchlovicích vychodil obecnou školu a měšťanku, vyučil se obchodníkem a absolvoval dvouletou hospodářskou školu v Uh. Hradišti. Ve dvaceti letech narukoval na vojnu, ale protože 21. října 1926 zemřel jeho otec, byl z vojny „vyreklamován“ a ujal se řízení obchodu. Byl aktivní v Sokole. Pověstné byly jeho veletoče na hrazdě, kdy se při jeho váze téměř metrák prohýbala žerď až k prasknutí. Později byl náčelníkem místního Sokola. Po „Mnichovu” a obsazení našeho pohraničí Němci, byly ve všech sokolských jednotách zařazeny do cvičebních programů box a judo ke zvýšení tělesné zdatnosti, protože se předpokládalo, že to bude zapotřebí. V buchlovickém Sokole se cvičenci do tohoto programu zapojovali s mimořádným zápalem. Po obsazení zbytku republiky 15. 3. 1939 německým vojskem se začala organizovat převážně z členů Sokola odbojová činnost. Na Slovácku to byla polovojenská organizace Obrana národa. V Buchlovicích byla zorganizována por. Ignácem Syrovátkou a prof. Ferdinandem Kaňovským pěší rota o třech četách a Jan Štokman byl ustanoven velitelem první čety. Buchlovická rota měla za úkol výrobu trhavin a přípravu na destrukční zásahy a bylo počítáno i s ozbrojeným vystoupením. Po prozrazení vinou špatné konspirace, po rychlé porážce Polska a událostech spojených se 17. listopadem 1939 a když začalo zatýkání, hledali mladí odbojáři cestu do zahraničí. Dne 21. 12. 1939 překročil hranice protektorátu vysokoškolský student, bratr Jana Štokmana Jiří, kterému bylo 19 let. Později byl vysazen s paradesantní skupinou CLAY u Hostišové, poblíž Holešova. Před ním i po něm odešlo za hranice dalších třináct mužů z Buchlovic. Po válce se vrátili většinou jako důstojníci čs. armády. Jen málo těch, kteří se pokoušeli postavit na odpor proti nacistické zlovůli a zůstali BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

doma, uniklo perzekučním zásahům německých bezpečnostních složek. V našem regionu začalo gestapo zatýkat nejprve ve Zlíně, pak v Uh. Hradišti a postupně v přilehlých obcích. V Buchlovicích byl jako první zatčen Albert Orlita, pak Jan Krevník, Emil Strýček a další. Jan Štokman byl zatčen gestapem 15. října 1940, umístněn ve věznici v Uh. Hradišti a druhý den převezen do Kounicových kolejí a pak do Sušilových kolejí v Brně, kde byl po dva týdny krutě vyslýchán, ale k ničemu se nepřiznal a nic mu nebylo prokázáno. Před Vánoci byl převezen do Wohlau a po šesti měsících do Diezu na francouzských hranicích, kde strávil o hladu a při těžké fyzické práci 13 měsíců. Díky výborné tělesné kondici získané v Sokole se mu lépe než ostatním vězňům, kteří padali jako mouchy, dařilo zvládat útrapy věznění. V srpnu byl převezen do Breslau, kde ho 22. 8. 1942 odsoudil německý lidový soud k 6 letům těžkého žaláře, i když mu za „velezrádnou činnost proti říši“ hrozil trest smrti. Po odsouzení byl znovu převezen do Wohlau a po čtyřech měsících k smrti vyhladovělý do káznice v Kasselu (pobočka koncentračního tábora Buchenwald). V Kasselu byl zařazen do feldkomanda (polního, pracovního družstva), které z okresu Uh. Hradiště dále tvořili Ignác Bilík z Boršic, Vojtěch Jakšík a Vladimír Lapčík z Kněžpole, Bedřich Nuzík a Jan Štěrba z Kunovic a Petr Kovařík ze Stříbrnic. Dny ubíhaly pomalu při těžké fyzické práci, šikanování a o hladu. Zprávy s fronty přicházely pozdě, ale když se dověděl, jak Němci dopadli u Stalingradu, pocítil velkou radost. Stoupla naděje, že válka brzy skončí a šťastně se vrátí domů. Počátkem léta 1944 přišla zpráva, že se angloamerické jednotky vylodily v Normandii a otevřely tak očekávanou druhou frontu. To ještě více posílilo naději na rychlou porážku nacistů. Práce bylo stále víc, jídla méně, vězni umírali jak na běžícím pásu a začala se objevovat nervozita a strach německých dozorců z konce války a z následků porážky. Přišly druhé Vánoce v Kasselu a pak jaro 1945, to již vážil jen asi 45 kilo. Při životě ho držela úžasná víra, že všechno vydrží a že se vrátí domů – vůle žít. Se spoluvězni pracovali na poli 41

a často kopali hroby pro ty, kteří nevydrželi nebo byli zastřeleni nebo ubiti. 28. 3. 1945 se od kočího dověděli, že přišel rozkaz všechny politické vězně přesunout do koncentračního tábora Dachau a zlikvidovat. 29. 3. 1945 nastoupili u vězeňské nemocnice a odpoledne se vydal transport na pochod. Na nádraží byli nacpáni do vagónů a kolem půlnoci se vlak pohnul, nikdo však nevěděl kam. 30. března před dvanáctou hodinou vjížděli do obrovského nádraží v Halle, úplně na jeho jižní okraj. Krátce po zastavení vlaku začaly zvonit kostelní zvony poledne. V tom začaly kvílet sirény a na opačném konci nádraží už začaly dopadat z leteckých svazů bomby. Nádraží bylo totálně rozbombardováno. Výjezd vlaku z takového nádraží, kde nezůstal doslova kámen na kameni, kde byly rozbité a zpřevrácené vagóny a některé budovy srovnány se zemí, nebyl možný. Dozorci je po delším čekání seřadili do trojstupů a průvod lidských trosek se vydal na pochod ven z města Halle. Došli do malé vesnice a na nádraží byli nacpáni do prasečích vagónů. Po strastiplné cestě o hladu za náletů, bombardování, vlakem, pěšky a znovu vlakem, rozbombardovanými městy a vesnicemi, kolem sutin domů, továren i velkých budov, lemovaných mrtvolami vojáků, vězňů i civilistů se 3. 4. 1945 vlak dovlekl do Straubingu, kde stáli celý den. Káznice ve městě nepřijala, kriminál byl přeplněn. Převzali jen vážně nemocné. Druhý den pokračovali dále hlemýždím tempem. Přes Plattliing se přiblížili k městu Landau. Trať byla přecpána. Z Landau dojeli ke stanici Rozhrbach a dále přes Mühldorf a Füsling se dostali až k Salzburgu v Rakousku. Po celou dobu trpěli zimou a hladem. V pátek 6. dubna obrátil vlak jízdu na západ. Z východu postupovala Rudá armáda a z té měli nacisté nepopsatelný strach. Jeli přes Treuenstein, Bernau, kolem Chiemského jezera přes Pein a Endo do Rosenheimu. Vlak nemohl dále na západ, protože trať byla ucpaná a ze západu byl hlášen rychlý postup Američanů, Angličanů a Francouzů. Z Rosenheinmu tedy jeli na sever přes stanice Rott, Wasserburg a Pürten opět do Mühldorfu, který BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

ještě hořel po bombardování. Vlak dojel přes Rohrberg do městečka Neumarkt a 9. dubna znovu do Straubingu, kde zůstali. Podle mapy, kterou měl jeden z vězňů schovanou, spočítali, že z Kasselu do Straubingu od 29. 3. do 9. 4. ujeli a ušli více jak 1 000 km. Za stálých zmatků, leteckých náletů a poplachů a při stoupající nervozitě německých dozorců přežívali ve Straubingu až do 25. 4. 1945. V 6 hodin ráno byl vyhlášen nástup na dvůr a v 7 hodin vychází průvod z nádvoří. Přes obce Postan, Lanshaut, kolem Mosburgu přišli 28. 4. 1945 do Freisingu. Spalo se, kde se dalo, téměř bez jídla za velkého chladu a v dešti. Přes ně pálilo dělostřelectvo z obou stran. Dozorci jim povolili zapálit malé ohně a při nich si sušili mokré svršky. Za Freisingem se vydali směrem na Dachau. Očekávali, že tam jejich životní pouť skončí. Před Dachau je zastavil německý dozorce na kole a hlásil vedoucímu transportu, že Dachau právě obsazují Francouzi. Po krátké přestávce udělali čelem vzad a zpátky do Freissingu, kde ubyto-

Jan Štokman – 60 let 42

vali značnou část věznů v malé továrně a zbytek ve třech velkých stodolách na okraji města. Tam přenocovali a ráno vyšli po silnici. Prošli obcemi Marzling a Langenburg a odbočili na polní cestu do Moozburgu. Po poledni, když přecházeli řeku Sempt, nastal výbuch a most byl vyhozen do vzduchu. Před řekou zůstalo asi 3 000 vězňů. U náspu při přechodu přes další řeku Isar zahájily obě strany fronty přes průvod lidských stínů prudkou palbu. Nad hlavami jim svištěly granáty a kulometné náboje. Šli přes obce Framen, Vilsheim, Münchsdorf a večer se doklopýtali do malé obce Unterheldenberg, kde je SSmani ubytovali v sedmi velkých stodolách. 1. 5. 1945 dopoledne zaslechli silnou kulometnou palbu a za vsí se na silnici objevují americké tanky. Dozorci SS odevzdávali na rozkaz amerického důstojníka zbraně a americký lékař začal prohlížet a vážit vězně. Nejlehčí měl 35 kilo. Jan Štokman vážil 45 kg (před zatčením 98 kg). Policejní inspektor jim sdělil, že na pochod smrti STRAUBING – FREISING – UNTERHELDENBERG vyšlo 4 026 vězňů. Během sedmi dnů bylo 2 360 zastřeleno SSmany, 660 zahynulo hlady a únavou a do Unterheldenbergu došlo 1 006 vězňů, pro které byl den 1. 5. 1945 dnem osvobození. Během dalších dnů je Američané dopravili auty do Domažlic, odtud se vlakem dostali do Plzně a pak i přes problémy s demarkační linií do Prahy. Z Prahy pak vlakem do Hulína, dál to přes vyhozený most nejelo, a tak se vydali na cestu do Napajedel pěšky. V Tlumačově byli se svými silami v koncích. Měli však štěstí. Zastavili malé nákladní auto, které je svez-

lo do Napajedel, kde byl opět zničený most. Na tomto úseku trati vlaky nejezdily. Výpravčí jim vyprosil ve staroměstském cukrovaru posunovací lokomotivu s plošinovým vozem, která je od rozbombardovaného napajedelského mostu dopravila do Starého Města. Tam se rozloučil s Kunovjáky a Kněžpoláky a Kovaříkem ze Stříbrnic, který si sehnal kolo, a pak šel pěšky do Buchlovic, kde dorazil v sobotu 19. května 1945. Znovu se ujal vedení obchodu, v srpnu 1945 se oženil s Ludmilou Chládkovou z Valče. V dubnu 1946 se jim narodila dcera Jana a v lednu 1948 syn Jan. Krátce po osvobození se Jan Štokman zapojil do veřejného života. 18. 8. 1945 byl zvolen starostou Sokola. Po roce 1948 byl navržen na předsedu MNV Buchlovice, ale funkci odmítl. Dál pracoval v obchodě věnoval se zahradě a rodině. V roce 1966 odešel do důchodu a stal se předsedou pobočky Svazu protifašistických bojovníků. Zemřel 2. 4. 1987 ve věku 81 let a pochován je na hřbitově v Buchlovicích. Letos 3. ledna 2011 uběhlo již 105 let od jeho narození. Jeho odbojová činnost a statečné snášení útrap v koncentračních táborech za II. světové války i jeho zarputilost a víra v život při pochodu smrti zaslouží obdiv a úctu, protože bez váhání podstoupil riziko boje proti nacismu a mnoho nechybělo, aby přišel o život. To vše stojí nejméně za vzpomínku. Jan Štokman určitě patří do galerie statečných občanů městečka Buchlovic. Jan Štokman

Výzva – prosba Tímto se obyvatel městyse Buchlovice dovolujeme dotázat, zda-li nemají povědomí a nebo informace o rodině Nedělových (manželé Ladislav a Albína Nedělovi), která v Buchlovicích a Starých Hutích žila a působila pravděpodobně v rozmezí let 1880–1945. Ladislav Neděle, bydliště ?, povoláním kantor. Případné informace (scan dokumentů), prosím, zdarma, zašlete na e-mail: [email protected]. Děkujeme


43

Nářečí a nespisovné výrazy v mluvě buchlovických občanů (pokračování) kocúr – brzda z řetězu na jedno kolo u vozu při strhávání klád v lese kočičák – pytlík na tabák do fajfky z kočičí kůže kokrhél – druh účesu podobný kohoutímu hřebínku (na způsob dnešního číra); také název pro kohouta (kokrhá) kolňa – kůlna kole – kolem (iďa kole něho, ani se nepodíval) kolí – kolik (kolí to stójí?) kolumbusky – brusle na kličku přitažené k podrážce bot a vepředu zakulacené konduktér – průvodčí ve vlaku konina – blbost konúpek – výlupek konva – konev kopenec – seno shrabané na jedno místo, než se dá do kopky kopírák – úhlový propisovací papír kosák – srp kořeň – muž hodný odivu, umí hodně, hezký, dobře oblečený kosárek – zahnuté ptačí pérko jako ozdoba na klobouku lidového kroje; také čurat kosárkem – obloukem kosn – skříň koškař – obcházel po vsi a vykupoval králičí kožky koštovat – ochutnávat kotačka – zbytek kukuřičného klasu bez zrní kotáry – málo přístupná, odlehlá místa, kamenitá pole kotovice – nepálené cihly kotrba – hlava hanlivě kotulka – vařecha na míchání povidel koty – nohy – otrčit koty – zemřít; pův. kot – vrh, kácení koza – podstavec na řezání dříví, na lešení kozí chlívky – podprsenka krajánek – pomocník putující od jednoho mlýna k druhému BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

kraksna – staré auto, kolo aj. stroje kramflek (i kramflík) – podpatek; je silný v kramflecích – přesvědčený o své pravdě kramla – též kraml – železná tesařská svorka na spojování trámů kramlíček – kolíček na prádlo kredenc – příborník krchov – zvířecí (koňský) hřbitov kríf – krev kripl – chlapec neodvedený, neschopný vojenské služby. Po odvodu míval na kabátě místo vonice vařečku. Také mrzák. kristusky – sandály se šňůrkami krkat – říhat; pův. skřečet, krákat, kokrhat, rouhavě mluvit krmík – místo, v němž se vykrmovala převážně prasata krpa – chyba krpál – zakrslý strom; krpály – staré ochozené boty krtica – krtek křáp – citoslovce silného úderu, při kterém se něco rozbije (vejce, sklenice apod.); také označení něčeho starého, nepotřebného (boty, auto, aj.) křapky – naklepnutá vajíčka křemeň – křemen křivák – kapesní nůž ksicht – obličej ksindl – sebranka, pakáž kšeft – obchod kšírovat – dávat koním postroje, u lidí oblékat kšíry – koňské postroje kučnica – druh motyky na větší hroudy hlíny kudlit – tahat za vlasy kuchtan – pekáč kujón – vychytralý, mazaný šibal kukaňa – také kukaň – vyvýšené místo s výhledem; slepičí posed při snášení vajíček kulér – vzteklý, vypočítavý člověk 44

kulturtrégl – osvětový pracovník kunčoft – zákazník kurvička – žena střídající často sexuální partnery kuřinec – slepičí trus kuš – zaklení jako sakra; úlek při překvapení kutý – kovaný; člověk přesvědčený o své víře v něco, v někoho kvákat – moc hlasitě mluvit kvaltovat – spěchat kvelb – obchod kvelbení – klenutí, polokulatý strop např. sklepení kvér – puška kvicht – závaží kvit – kořalka, nejobyčejnější pálenka; ve spojení jsme si kvit – jsme vyrovnáni, nic si nedlužíme kvočna – kvokající slepice, také žena chránící svou rodinu podobně jako slepičí „máma“ kystečka – sesbírané klásky obilí na posečeném poli, co by se vešly do jedné ruky (druhou se sbíralo) – kytička z klásků kyša – zadek, zadnice poměrně velká kytka – zdrobnělina ke „kýta“ ládovat se – cpát se, hodně, chamtivě jíst lajblík – živůtek, tílko lajntuch – prostěradlo lajsnička – malá lišta lajtr – potrubí v pálenici lajznút si – dovolit si, odvážit se lálek – díl na poli, část pole lalina – panenka lamentovat – naříkat lantuch – ručník, utěrák lapět – sedět, hanlivě i zdržovat (na návštěvě) lapnút – chytit, zadržet lata – leží jako lata – „přikovaný“ k zemi, natažený, nehybný látat – štuplovat; našívat laty (záplaty) laterňa – přenosná svítilna látka – hliněná nádoba např. na mléko latrína – provizorní záchod lauf – hlaveň u palné zbraně; být v laufu – mít úspěch, jít s dobou BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

lavór – umyvadlo (plechové) lavórovica – doma pálená kořalka (podřadné pití) lebeňa – hanlivě hlava legát – vyslanec legátka – židle legrút – odvedenec, branec, rekrút lelík – cop lepačka – plácačka – hůl s kouskem kúže nebo látky na zabíjení much v domě lepanec – pohlavek lépnút – udeřit, dát facku levity – z něm. levita – důtka, domluva. Číst levity – kárat, hanět, dělat výčitky, plísnit lifrovat – dodávat, posílat lijón – ve spojení „sere jak lijón“ znamená, že hodně prdí a smrdí. Ze slova lion – lev, ti si také hodně ulevují lilenky – kačenky (ze zvolání lili, lili) limb – být v limbu – tvrdě spát. Podle katolické nauky místo před peklem, předpeklí, kde zemřelí očekávali vykoupení lisknút – také liščit – dát facku lístky – poukázky na jídlo a jiné věci za protektorátu až do r. 1953 (na příděl) liša – velký, vysoký plamen, oheň liščit – dát pohlavek, facku lítat – běhat, toulat se, cárat se lízačka – zábava při vaření trnek líznút se – opít se lógr – zbytek, sedlina po vypití kávy na dně hrnku lohnit se - smát se lohnút – ukrást loch – být v lochu – ve vězení; pův. jáma, sklep lojza – Měsíc lokše – také lukše – nudle loktuše – plachta; roucho loncmoni – krajané z jedné vesnice lončák – roční divoké prase, ročák lont – dovolená na vesnici lonťáci – účastníci dovolené (na letním, pronajatém vesnickém pokojíku) lopaťák – velký koláč pečený v peci, který se do ní dává na lopatě 45

lub – mít něco za lubem – potají něco chytat. Mít něco schováno. Nic mu nezůstalo za lubem – všechno prozradil. Nechat si něco za lubem – na vhodnou chvíli; nechat si tajný trumf, zisk. Lub u síta – obvodový dřevěný kruh. Ve mlýně kdysi obednění mlecích kamenů. Mlynářovi zbylo za lubem – vždy trochu mouky, i když mlečovi odevzdal zdánlivě

všechno. Dnes jsou to spojnice horní a dolní desky houslí lúdit – žadonit, žebrat, prosit o něco lucerka – vojtěžka luft – vzduch luftovat – dělat průvan lufťák – chalupář z města luncoch – souchotě neboli tuberkulóza Milan Janovský

Z nové nabídky informačního centra Turistické informační centrum v Buchlovicích nabízí dvě nové publikace, které se dotýkají našeho regionu. První z nich je kniha kolektivu autorů Heleny Mráčkové, Zdeňka Pokludy a Josefa Ruszeláka nazvaná Putování časem Zlínským krajem. Vedle řady užitečných informací v ní naleznete i mnohé zajímavosti nejen z historie našeho kraje. Publikace je bohatě doplněna současnými i dobovými fotografiemi a materiály. Podklady pro další knihu, nazvanou Kuchařka tradičních pokrmů na Slovácku, shromáždila pracovnice Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Ludmila Tarcalová. Jak už samotný název napovídá, publikace nabízí velké množství receptů na tradiční slovácké pokrmy, z nichž mnohé jsou už zapomenuty. Kniha je doplněna velkým množstvím fotografií. TIC Buchlovice


46

Zima s Josefem Ladou Nejtypičtějším českým malířem zimních obrázků a krajinek u nás je Josef Lada. Uherskohradišťská Galerie Slováckého muzea si pro nás na zimní měsíce připravila výstavu Zima s Josefem Ladou, v níž nás seznamuje s jeho známou i neznámou tvorbou. Pro návštěvníky potrvá výstava do 16. ledna 2011. Josef Lada byl nejen malíř, ale i spisovatel. Narodil se 17. prosince 1883 v Hrusicích, zemřel 10. prosince 1957 v Praze. Jeho otec byl švec, on sám se posléze učil malířem pokojů, knihařem a krátce působil i na uměleckoprůmyslové škole v Praze. V této době poznává dílo Mikoláše Alše či Maxe Švabinského a seznamuje se s J. Mahenem, R. Haškem a J. Haškem. S Jaroslavem Haškem dokonce nějakou dobu bydlel. Pokud bychom Ladu chtěli v tehdejší době najít, neomylně bychom zamířili do kavárny Tůmovka,


kde se tehdy scházeli spisovatelé, básníci a malíři. Ladu zná každý Čech, jak by také ne, když se s jeho obrázky a knihami seznamujeme již od raného dětství. Nejprve čteme Josef Lada dětem, Kocoura Mikeše a za pár let Tyrolské elegie a Dobrého vojáka Švejka. Tam všude nalezneme obrázky našeho nejoblíbenějšího malíře. Nakreslil okolo 15.000 ilustrací a 400 obrazů. Nesmíme zapomínat na jeho bohatou spisovatelskou činnost. Kdo by si nevzpomněl na jeho příběhy, jež jsme jako děti poslouchali? Pokud zamíříte na výstavu do Galerie Slováckého muzea, určitě nebudete litovat. Najdete tu ilustrace, knihy s typickými obrázky idylických vesnic a postavy z vyprávění jací byli a už nejsou. Obrázky zasněžené krajiny a zaoblené postavičky, které žijí, jak se dá. Obrázky masopustů, lidových veselic a zabijaček. To vše má v tvorbě Josefa Lady pevné místo. Zajímavá je Ladova raná tvorba, se kterou se většina lidí setkává vůbec poprvé. Dále si můžete přečíst části Dobrého vojáka Švejka uveřejněné časopisecky doprovázeny Ladovými ilustracemi. Další zajímavou částí jsou jeho plakáty. Cyklus Bez vody není života – sada reklamních plakátů pro vodárenskou společnost, kde si pod Ladovými obrázky můžeme přečíst třeba slogan: „Rodinnou vždy tvoří shodu – svěží voda z vodovodu.“ Na této výstavě si každý najde to své místo. Část svého dětství, kdy si vzpomene jak vyrůstal, na obrázcích Josefa Lady. Podívejte se na jeho obrázky a uslyšíte to poselství. Jak říkal: „ Jsem spisovatel a malíř, malíř a spisovatel. Obracejte to, jak chcete. Sám věřím jen v silné prožitky mládí, dobré lidi, citlivá srdce a věrnou lásku.“ Jakub Vrábel 47

Pila Za hraběte kolem Pily troubívali jeleni, jeho fořti hrdí byli na svůj límec zelený. Na tý louce zelený, pasou se tam jeleni...

Čistý potok kolem Pily teče dolů do kraje, v jeho vlnkách křišťálových snad i pstruh si zahraje. Aby se ti zalíbila myslivecká halena...

Veselo tam bývávalo, panstvo z dálky jezdilo, lovecké štěstí zkoušelo, lesem halali znělo. Pase je tam mysliveček v kamizolce zelený...

Z Lipové i Proštípené táhne čerstvý lesní vzduch, člověk ve své mysli tuší, že tam vládne lesa duch. Počkej na mě mé srdce, zastřelím ti zajíce...

Nyní stále v září, říjnu jelen se tam ozývá, Holý kopec v svém oparu z vrchu dolů se dívá. Počkej na mě má milá, zastřelím ti jelena...

Louky v Pile ocún zdobí, v létě lila orlíček, který vždycky v mysli vzbudí vzpomínání kousíček. Aby se ti zalíbila myslivecká čepice. Zdenka Maršálková

Na obálkách jednotlivých čísel Buchlovského zpravodaje se budete v letošním roce setkávat s reprodukcí olejomalby malíře Vojtěcha Pernici. Tématem obrazu je pohled od dnešní ulice Arnošta Hrabala na Lhotce ke kostelu sv. Martina v období počátku padesátých let minulého století. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 1/2011

48

Jubilanti v lednu 2011 75 let 80 let 85 let 90 let

Marie Horáková Ondřej Bílka Mgr. Miloslav Tabarka Mgr. Antonín Kašpárek Šimčáková Josefa (Domov pro seniory Buchlovice)

Koncem listopadu loňského roku se dožila obyvatelka našeho Domova pro seniory, paní Frieda Táborová, neuvěřitelných 103 let. K jejímu krásnému jubileu jí přišli popřát vše nejlepší i představitelé městyse Buchlovice. (foto –bž-)

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse Buchlovice, tel.: 572 595 120. Vychází měsíčně, řídí redakční rada, odpovědný redaktor ing. Miloslav Hrdý, výkonní redaktoři Mgr. Vlastimil Kořínek a Bořek Žižlavský. Náklad 350 výtisků. Cena 16,– Kč Registrační číslo MK ČR E 13102 Redakční rada si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Sazba Vít Kučera, tisk HUDEC print, s. r. o., Buchlovice

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 1 ROČNÍK XVII.l Leden 2011

Recommend Documents