bonbo
ny b bo
bon ny
a
bony on
Bon
a čok olá d
bon y
Něco
da
bon y
Bon
na z ub?
Kapitola 1
Pes, který uměl zpívat
„P
odívej!“ řekla Maja. „Už se to stalo zas!“ Maja podala Lassemu noviny a ukázala mu v nich prstem na jeden článek. Lasse a Maja byli uvelebení v křeslech u Maji ve sklepě. Měli tam zařízenou detektivní kancelář a všechno, co je k detektivní práci zapotřebí. Lasse se pustil do čtení a Maja šla pro nůžky a jejich kroniku případů. Do kroniky případů lepili všechny zprávy o zločinech, které objevili v novinách. „Ukradli dalšího psa,“ vydechl Lasse, když dočetl. „Za poslední týden už třetího, vidíš?“ upozornila ho Maja a rozevřela před Lassem jejich kroniku případů. 9
Už tam měli dvě zprávy o psech, kteří zmizeli, jako by se do země propadli. „Třeba spolu všechny ty krádeže nějak souvisejí,“ poznamenal Lasse.
ý sk eb aj l l d va avo r zp
é adn ů záh ps ty á r zt
„Tak si ty články ještě jednou přečteme a uvidíme, třeba na něco přijdeme.“ Lasse a Maja vytáhli poznámkové bloky a dali se do čtení.
KRONIKA
KRONIKA PŘÍPADŮ
Jak četli, zapisovali si všechno, co jim připadalo pozoruhodné. Pak poznámky porovnali. „Zmizeli pouze malí psi,“ řekl Lasse. „To je zvláštní, nemyslíš?“ „Unést menšího psa je jednodušší,“ řekla Maja. „Malí psi nejsou tak nebezpeční jako velcí psi.“ „Psi byli ukradeni na různých místech ve městě,“ pokračoval Lasse. „Před knihovnou, u kostela a před hotelem,“ vyčetla Maja ze svých poznámek. „Všichni psi byli ukradeni v přibližně stejnou dobu, mezi sedmou hodinou a půl osmou večer,“ řekl Lasse. „Majitelé nechali své psy bez dohledu jen několik minut,“ doplnila Maja. „Ale dost dlouho na to, aby únosce stačil spáchat svůj zločin,“ pokrčil rameny 12
Lasse a drbal se přitom tužkou na nose. Maja vystřihla poslední článek z novin a nalepila ho k ostatním. „Co ještě víme?“ zeptal se Lasse. „Majitelům psů pokaždé krátce po jejich zmizení zatelefonoval neznámý člověk,“ odpověděla Maja. „Hlas ve sluchátku ani jeden z nich nepoznal. Ten člověk požadoval za každého psa 5 000 korun. Vyhrožoval, že když odmítnou zaplatit, už své mazlíčky nikdy neuvidí.“ „Majitelé těch psů musejí být úplně na dně,“ podotkl Lasse. „A co teprve ti pejsánci,“ povzdechla si Maja. „Přečti ten poslední článek znova, Majo. Třeba nás ještě něco trkne,“ řekl Lasse. Zavřel oči, aby se mohl lépe soustředit, a Maja začala předčítat. 13
Policie je bezradná „Já chci zpátky svého Karlíčka-Filípka,“ dožaduje se nešťastná Ivy Roosová, která ve středu večer utrpěla velký šok, když zjistila, že před místním hotelem byl ukraden její pes. Téhož večera jí pachatel telefonoval. Za vrácení Karla-Filipa požaduje 5 000 korun. Zoufalá paní Roosová prozradila reportérovi Vallebského zpravodaje, že pudlík jménem Karl-Filip je jejím jediným životním druhem. Dokonce ho naučila zpívat! Když paní Roosová začne pískat, Karl-Filip se přidá a vyje stejnou melodii. Paní Roosová apeluje na pachatele, aby pejska vrátil. Čtyřnohý přítel paní Roosové je už třetí pes, který byl v poslední době unesen. Věc je i nadále opředena tajemstvím a policie přiznává, že se nemá čeho chytit.
14
Maja zaklapla kroniku případů, až to prásklo. Lasse sebou trhl. Majou cloumalo spravedlivé rozhořčení. „Musíme něco udělat,“ prohlásila odhodlaně. „Jak k tomu ty ubohé němé tváře přijdou?!“ Seděli dál ve svých křeslech a přemítali, co by vlastně mohli udělat. Na nic kloudného ale ne a ne přijít, a tak Lasse řekl: „Když tady budeme vysedávat a zoufat si, ty psy to stejně nikomu nevrátí. Pojďme raději něco podniknout. Co jít do kina? V kině Rio dávají ten nový western, promítání začíná za půl hodiny. Nepůjdeme tam? Co říkáš, Majo?“ Maja se s povzdechem zvedla z křesla a kroniku případů položila na stůl. Taky chodila ráda do kina, nemohla se ale 16
zbavit myšlenek na ty ukradené psy. Kdo může klesnout tak hluboko a krást lidem jejich domácí mazlíčky, honilo se jí hlavou. Ve Valleby řádil zločinec a Maja věděla, že to nemohou nechat jen tak. Jejich detektivní kancelář měla nový případ!
KOVBOJ
KTERÝ HVÍZDAL 1. večerní p ředstavení 2. večerní předsta vení
