Blovická hokejová tradice Sport má v Blovicích po léta svoje nezastupitelné místo a dlouhou a úspěšnou tradici. V našem městě vyrostlo mnoho významných osobností , které se zapsali do povědomí celého národa a úspěšně reprezentovali naši vlast i v zahraničí na mistrovstvích světa, Evropy, olympiádách... Vzpomeňme jen J. Nygrýnovou – Strejčkovou, L. Beneše, R. Novotnou, bratry Zdráhalovi, v současnosti působícího fotbalistu v Interu Milán M. Kyselu a mnohé další. Dlouhou a úspěšnou tradici má v Blovicích i hokej. Jeho historie sahá až někam do počátku 30. let minulého století. Velmi těžko se vyhledávají přesná data, několik zmínek se objevuje v záznamech Sportovního klubu (SK) Blovice po roce 1929. Před válkou (asi kolem roku 1932) se o založení klubu pokusili Karel Bečvář, který později za války bojoval jako letec v RAF, a jeho kamarádi Bočkové ze Sedlce u Starého Plzence. Tehdy ještě ale hokej lidi příliš nelákal. Hrálo se asi dva roky, dokonce se ozývala i plzeňská družstva, že s našimi sehrají zápasy. V průběhu let 1934 – 35 se hokejový klub připojil k SK Blovice. Hráli se mistrovské i přátelské zápasy s okolními mužstvy. SK se částečně staral i o vybavení a výstroj hokejistů. Na konci prosince 1934 bylo např. hokejistům předáno 9 triček, 1 brankářské trenýrky, 1 svetr, 20 párů chránítek, 9 párů kopaček a 18 párů štulpen. Hokejisté ještě po SK požadovali 250 Kč na zakoupení rukavic a chránítek pro brankáře. Výbava tehdejších hráčů přitom nebyla nijak složitá. Brankář měl široké chrániče (betony), normální hráčské kalhoty, filcovou vestu, brankářské brusle a hokejku. Zpočátku měl obličej nechráněný, později se vyžadovala šermířská kukla. Hráčská výstroj byla ještě jednodušší – vlastní hokejka a brusle, přes kolena vysoké chrániče nohou, kalhoty s vloženými fibrovými deskami vepředu, vzadu pak byly všity filcové pruhy přes kříž, dále klubové rukavice vysoké štulpny, které se připevňovaly vlastním dámským podvazkovým pasem. Soupeřem blovických na mistrovské zápasy byla družstva z Nezvěstic, Šťáhlav, Kyšice, Lipnice, Sp. Poříčí, Starého Plzence, Viktorie Plzeň, Petřin Plzeň, Sedlce, Sušice, Horažďovic, Střelských Hoštic, Dvorce a Nebílov. Přátelské zápasy se hrály s Blatnou, Rožmitálem a Žinkovy. V případě příznivého počasí se hrálo i ve všední den v Blatné nebo Rožmitále, protože tam už měli i umělé osvětlení. U nás se hrály zápasy na řece pod Berdovnou, na Hájku, na rybnících v Kamensku, kde byl led brzy a pak zase dlouho vydržel. Kolem roku 1935 hokej v Blovicích na nějakou dobu končí. Hráči museli odevzdat klíče, razítko i ostatní „rekvizity“ (jak se píše v záznamech SK), a vše bylo uloženo na půdě u pana Režného. V roce 1936 vystupuje z klubu Karel Bečvář. V roce 1937 se ještě sehrálo několik zápasů - Blovice : Osek 10 : 0, Blovice : Sedlec 1 : 3. Další rozvoj blovického hokeje se váže až do válečného období. Zpočátku se na hru využívaly přírodní zdroje jako třeba Poplužák nebo Husina. Mantinely byly nízké, jen asi 30 centimetrů, za brankami byla tak půl metru místa. Modré čáry se lajnovaly šmolkou, červená čára původně nebyla. Kvalita ledu byla ovlivněna stavem vody. Při poklesu se přes celé kluziště dělaly velké praskliny. Při uvíznutí brusle bylo velké nebezpečí úrazu. Hřiště bylo nutné zalévat kropáčem. Pak bylo rozhodnuto zřídit hřiště na házenkářském hřišti za Lidovým domem, v místech, kde se dnes u řeky pasou koně. Nejprve se musela ze hřiště odstranit tráva, aby bylo čisté. Voda potřebná na zhotovení ledu se přiváděla potrubím z řeky přes zahradu pana Fröhlicha. Motor s čerpadlem, který byl uložen ve vyskružené jámě mimo hrací plochu, musel běžet nepřetržitě po celou noc. Pokud vypadl proud, byla 30 metrová hadice okamžitě zmrzlá na kost. Než bylo domluveno rozmrazování ve firmě Lekov, byla manipulace s hadicí velmi obtížná. Zde už měli hráči k dispozici i umělé osvětlení. Významnou měrou se na jeho zbudování podíleli pánové Šefl, Vaník a Pergl. Při příznivém počasí byl led natolik kvalitní, že mohlo být pozváno i krasobruslařské družstvo z Plzně na lední revue. To bylo pro blovické hokejisty finančně výhodné, protože o revue byl mezi našimi občany velký zájem. Stačila
však slabá obleva a na ploše se objevovala rozehřátá místa, která se špatně opravovala. Někdy došlo až k úplnému zničení ledu. Tyto nevýhody rozhodly o přesunutí kluziště do míst současných sádek na Hradišti. V létě byly zatlučeny do dna rybníčku železné trubky ve vzdálenostech odpovídajících velikosti hřiště. V zimě se tam vždy postavily mantinely, které byly přes léto uklizené v sokolovně a zakoupené jako vyřazené ze zimního stadionu v Plzni. Ty už byly vysoké cca 1 metr. Velkou výhodou tohoto hřiště bylo to, že zde stála i klubovna. Tak mělo mužstvo dvě šatny i kabinu pro rozhodčího. Celá stavba byla odkoupena od pana Františka Beneše, který měl v Plzni v Tylově ulici drogerii a tato dřevěná buňka mu sloužila jako sklad. Hokejisté ho rozebrali a traktorem převezli do Blovic, kde ho zase složili. Jako klubovna pak sloužil mnoho let. Údržba a úprava ledu byly také nesrovnatelně snadnější než za Lidovým domem. Voda byla přiváděna z náhonu bývalého Barochova mlýna a tudíž s tím nebyla žádná práce. Když začalo mrznout, nalila se do něj voda a mohlo se začít trénovat. Nejkvalitnější led byl, když se mohla voda postupně nastříkávat na plochu a led byl pak složený jakoby z několika vrstev. Když se někde udělala bublina, musela se ohřát voda, bublina se prorazila a díra se horkou vodou opravila. Přibližné sestavy: SK: brankář Josef Veselý (Habešan), Jan Klement, František Boček (Fanynka), Jan Svach, bratři Benediktové z Huti, Vaník (Venig) z Hrad. Újezda, Josef Mráz ze Ždírce, Josef Komorous, Zdeněk Šícho, František Matoušek z Vlčic, Karel Bečvář (Bimba) a pan Mašek. TTC: brankáři Zikmund, Šefl, Karel Šebesta a V. Brabec z Vlčic, Václav Vokurka, Jiří Vokurka, Josef Bína, František Vaník, Láďa Vaník (Prcek), Jaroslav Prokopec (Bába), Vladimír Černý (Segr), Pavel Kýček (Pajda), V. Pergl (Kulička), Václav Ovsík, Václav Podroužek, Václav Řezanka, Jan Tůma, Václav Regent, Jaroslav Marásek ze Střížovic. Jaroslav Štejr (Pirát), Kotous ze Ždírce, Ladislav Fiala z Vlčic. Hráče na zápasy vozil jeden až dva náklaďáky. Cesta na korbě byla možná zajímavá, ale asi ne moc příjemná a pohodlná. Tým měl i svého „maskota“, pana Václava Kotouse ze Ždírce-Myť . Ten s nimi občas jezdil na utkání. Při jednom zápase došlo ke zranění blovického brankáře a mužstvo nemělo, koho postavit do brány. Musel se toho tedy ujmout právě p. Kotous, který ovšem nejen že nikdy hokej nehrál, ale ani do té doby nestál na bruslích. Během zápasu tedy stál v brance, mezi třetinami ho hráči vždy společně dopravili do protilehlé brány a mohlo se pokračovat. Blovičtí tenkrát utrpěli pořádnou porážku. V roce 1990 byl založen hokejový klub TJ Internacional Blovice. Dnes hrají krajskou soutěž mužů a soutěž staré gardy. Trénovat se jezdilo nejčastěji do Sport arény v Třemošné, do Rokycan, Plzně a v současné době na Košutku. A právě v Třemošné se naši hokejisté dostali až na televizní obrazovky. Jejich rekordní výhru nad mužstvem Kralovic 14 : 1 mohli diváci shlédnout ve vstupu televize Prima. Z jejich řad jsou každoročně vyhodnocováni nejlepší sportovci, kteří jsou jmenováni na Plese sportovců, který pořádá oddíl házené Sokola Blovice.
Blovická hokejová tradice 25.12.1940 na turnaji ve Sp. Poříčí
Zleva: J.Svach, J. Bína, J. Vokurka, Mašek, Z. Šícho, J. Klement, R. Vyorávek, Štěpánovský, V. Regent stojící vpravo V. Bína
Blovická hokejová tradice 1. Máj 1952
1. máj 1952 Blovice od leva: Homanová – Otcová, Jaroslav Petr, Václav Podroužek, Klement, Hurt, Zeman,?,?, Vaník Vl., Prokopec. J., Vokurka Jiří (Huť)
Blovická hokejová tradice 1941 V. Regent v dresu TTC Blovice
Blovická hokejová tradice 1961 – okresní přebor
Zleva: Špaček Radek, Boura Miloš, Milfort Jaromír, Chmelík František, Hejl Jaroslav, Šefl Jan, Šlemenda Alois, Langmajer Ilja, Vrátník Václav, Michálek Jiří sedící: Milfort Karel, Milfort Jiří, Kozák Josef, Janča
Blovická hokejová tradice 2009 – Inter Blovice
Hráči zleva: Lukáš Trhlík, Pavel Vaniš, Lukáš Mencl, Martin Pohanka, Martin Řežábek, Petr Matucha, Josef Pechan, Jindřich Hodek, Vladimír Krňoul, klečící zleva Ondřej Chod, Radek Michálek, Jaroslav Mencl, Jiří Michálek a brankář Milan Švec. Na fotce chybí Karel Šrail, Bohuslav Vrátník a Filip Janoušek.
