Červenec 2006
BEROUNSKÝ KATOLICKÝ ZPRAVODAJ Obs ah: ! Pravoslavní v Jánu. str. 8 ! Katechumeni v katedrále
............................... str. 9 ! Ještě k biřmování..str. 11 ! Deset
dětí z našich farností přistoupilo k prvnímu sv. přijímání .... ............................. str. 12
! Apoštol Tomáš.... str. 13 ! Františkání v Hájku u
Prahy.................... str. 13 ! Berounská farnost před
sto lety................. str. 14 ! Chorál
chodí ve vlnách.................. str. 15
! První
staroslověnská báseň Proglas....... str. 16
! Veršované
rozloučení budoucích školáčků se svou školkou........ str. 18
! Rekonstrukce
KMŠ pokračuje............. str. 18
! Novinky FCH...... str. 19 ! Život
kantorů a varhaníků............. str. 21
! Tabulka
s “Pořadem bohoslužeb”......... str. 23
Pro c e s obn o v y fa r n o s t í Již vícekrát jsme se na stránkách našeho farního zpravodaje zmiňovali o probíhajícím “procesu obnovy farností”. Tento proces je a má být především věcí duchovní obnovy, přesto s sebou nese, zvláště ve své první fázi, změny spíše administrativní povahy. Tyto změny by pak měly pomoci vytvořit lepší podmínky k uskutečnění toho, co je v celém procesu obnovy podstatné, a tím jsou životaschopná a fungující farní společenství. Slučování farností našeho vikariátu, které proběhne k datu 1. července, a od něhož si slibujeme mimo jiné zjednodušení farní agendy a administrativy, poněkud změní pohled na mapu vikariátu. Ze 33 současných farností našeho vikariátu vzniknou 4 větší farní celky se sídly v Berouně, Hořovicích, Žebráku a Řevnicích. Farností směrem od Loděnic k Praze (Úhonice, Rudná, Tachlovice) se zatím slučování nedotkne, neboť se předpokládá jejich budoucí připojení k farnostem pražského vikariátu. pokračování str. 8
Osob n o s ti h far ví. n o..s tí Ne učitel stvínaš , aleicsvědect Je sympatický, od mládí se chtěl stát knězem. Narodil se v Polsku a jeho jméno zní Wojdyla... Štefan Wojdyla, mladý šestadvacetiletý muž, budoucí misionář z východopolské vesnice Lobozew, který v Čechách studuje čtvrtý ročník pražské Katolické teologické fakulty. Nyní tráví třítýdenní praxi tady u nás v Berouně a okolí. Proto jsem si ho dovolila zařadit do rubriky farních osobností. Myslím, že otevřenou cestu do našich srdcí má i díky své národnosti a vlasti, která vydala světu nám blízkého papeže Jana Pavla II - Karola Wojtyly. Zvlášť při té podobnosti obou příjmení. pokračování str. 10
Zpravodaj
V Zp r á v y z fa r n o s t i V
V V V V V V
V
V V V
V
Pořad bohoslužeb o prázdninách: Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci “procesu obnovy farností” dochází k 1. červenci ke slučování farností našeho vikariátu a farnost Beroun se tím zvětší o Králův Dvůr a Hudlice a z důvodu čerpání dovolených u kněží, dochází v průběhu prázdnin k jistým změnám v pořadu konání bohoslužeb: viz tabulka na konci zpravodaje! Biblické hodiny o čtvrtcích večer v Berouně na faře se v době prázdnin nekonají; začnou opět od září, pravděpodobně ve stejném čase. Slavnost sv. Cyrila a Metoděje - 5. července: Slavnostní mše sv. budou: Beroun: v 9.30 hodin Loděnice: v 9.30 hodin Králův Dvůr: v 17.30 hodin Železná: v 11.00 hodin První pátek v měsíci - 7. července: Od 16.00 hodin je v kostele sv. Jakuba příležitost ke svátosti smíření. Modlitební večer. Ve čtvrtek 6. července od 20.00 hodin začíná v kapli Povýšení sv. kříže v Berouně modlitební setkání na úmysl měsíce června: “Za naše skauty, za Boží ochranu a požehnání v čase prázdnin a dovolených” . Všichni jste zváni. Svátek sv. Jakuba - poutní slavnost. V neděli 30. července budeme slavit poutní slavnost ke cti sv. Jakuba. Po dopolední bohoslužbě od 9.30 hodin zveme k malému “agapé“ s občerstvením na farní zahradu. (Pokud někdo z nás též něco přinese, jistě to nebude na škodu!) Výstavu ikon můžete stále shlédnout o víkendech: Sobota od 9,30 do 16.30 hodin a neděle od 12.00 do 16.30. Ikony jsou dílem několika současných umělců, kteří se věnují výhradně této tradiční liturgické malbě. Na kůru kostela postup vzniku ikony a s technikou malby. Prohlídka v rámci okružní cesty po zajímavostech a památkách Tetína začíná ve zdejším muzeu každou celou hodinu a vstupné je 20,- Kč pro dospělé a 10,- Kč pro děti. Z tetínské fary vzkazují: “Můžete zazvonit u nás, rádi Vám pomůžeme.”. Znovu pomoc s tombolou: Velice děkuji všem, kteří nám letos pomohli s jarními hrnčířskými trhy. Díky velké pomoci řady dobrovolníků se příprava losů letos zvládla bez nejmenších problémů. Ale již v září nás čekají opět hrnčířské trhy. Proto vás prosím ještě jednou, abychom společnými silami připravili již teď dostatek lístků na září. Kdo je ochoten balit lístky, ať se u mne přihlásí. Děkuji, P. M. Němeček Farní knihovna je otevřena i přes prázdniny vždy v neděli v sudém týdnu, tedy 2.7., 16.6., 30.7., 13.8. a 27.8. atd. od 10.30 do 11.15 hodin v přízemí fary v Berouně. Setkávání maminek s dětmi. O prázdninách setkávání probíhat nebude, sejdeme se znovu až ve středu 6. 9. v 9 hodin jako obvykle v budově kaplanky (ve druhém patře “na půdě”). Kontakt: Gábina Štorkánová, tel: 604 282 879. Prosíme všechny farníky, aby po dobu trvání rekonstrukce katolické mateřské školky NEPARKOVALI na farním dvoře v Berouně! Prosíme rodiče žáků KMŠ a ostatní farníky, aby omezili stání svých aut pouze na nejnutnější čas k vystoupení či nastoupení dětí a v žádném případě nenechávali auto na dvoře při vyřizování jakýchkoli pochůzek ve městě. Děkujeme za pochopení. Farní dovolená 19. 8. – 26. 8. 2006: Číslo účtu: 102246001/2400, jako variabilní symbol uveďte alespoň prvních šest čísel RČ. Ti z vás, kteří ještě zvažujete účast na farní dovolené, 2. strana
Červenec 2006
V
zkuste ještě zavolat na níže uvedený kontakt! (Ubytování: penzion Fania, cena s plnou penzí na týden pro dospělého: 2575,- Kč; pro dítě do 10 let: 1605,- Kč.) Více informací o penzionu Fania je možné získat na webových stránkách: www.fania.cz. Podrobné informace o farní dovolené obdrží přihlášení farníci do konce června. Na společně prožitý týden v Jizerských horách se těší Monika Horná (604 251 946) s rodinou, Průšovi, Bělohlávkovi, Fukovi, Svatošovi, Štorkánovi, I. Černá, Š. Haklová, Štusákovi a P. J. Pecinovský. Výstava obrazů malíře Gennadije Avdějeva: Od 10. července 2006 bude v kostele ve Svatém Janu pod Skalou instalována výstava obrazů malíře Gennadije Avdějeva, který poslední roky svého života věnuje malbě krajiny Severních Čech. Srdečně zveme. Výstava potrvá do konce prázdnin.
4 Ko n c e r t y v ko s t e l í c h 4 Hradišťan ve Svatém Janu: V sobotu 22. 7. 2005 v 15 hodin se v kostele sv. Jana
Křtitele uskuteční jubilejní 100. koncert, tentokrát v podání známé skupiny Hradišťan s Jiřím Pavlicou. Vstupenky v ceně 150 Kč/dosp. a 100 Kč/dítě lze rezervovat:
[email protected], telefonicky (311 672 289 - ing. Šalda); předprodej p. Kára, Sv. Jan č. 3. 4 Spiritual Fest 2006: Čtvrtý ročník festivalu černošských spirituálů Spiritual Fest 2006 se koná 16. září 2006. Místo konání: Komunitní centrum sv. Prokopa na Slunečním náměstí v Praze 13 – Nových Butovicích. Zveme všechny skupiny, sbory, kapely a jiná hudební uskupení i sólisty, kteří chtějí představit černošský spirituál ve svém stylu.
T Sk a u t i T T
T
Oddílové schůzky chlapců a děvčat skautského střediska “Radost a naděje” se o prázdninách nekonají, začnou opět v září v pravidelných časech. Průběžné informace je možné většinou nalézt na nástěnkách na budově kaplanky a budete též včas informováni skrze zpravodaj. Informace k letnímu táboru 2006 v Hutích: Termín konání: 15. 7. - 29. 7. 2006 Adresa: Skautský tábor 4. střediska Radost a naděje Hutě pod Třemšínem, pošta Rožmitál. p. Třem. 262 42 Odjezd: sobota 15. 7. cca 9,30 hodin,sraz na parkovišti za hotelem Litava Návrat: v sobotu 29. 7. cca v 15 hodin tamtéž. Návštěvní den: sobota 22. 7., upozorňujeme rodiče, že děti se Vám budou moci věnovat zhruba až od 15. hodiny; bude dobré, pokud rodiče i jiné návštěvy přijedou v převlečení za indiány, nebo alespoň ozdobeni čelenkou. Elektronická pošta: jako vloni, letos znovu bude možnost odeslat pozdrav buď pomocí webových stránek www.beroun.farnost.cz v sekci “skaut” nebo pomocí e-mailu:
[email protected]. Na webových stránkách budou průběžně aktualizovány také fotografie z uplynulých dní na táboře. Chcete na tábor a nejste ve středisku? Pro ty, kteří by rádi jeli na skautský letní tábor, ale nejsou zaregistrováni v našem středisku, tzn. neplatili registrační poplatek 400,- za osobu, jsou určeny následující informace. Z tohoto poplatku, který se platí jednou za rok, 3. strana
Zpravodaj je hrazeno pojištění přihlášeného dítěte! Proto je třeba za tyto (“přespolní”) děti zaplatit registrační poplatek 300,- k základní ceně za tábor. To proto, abychom mohli vaše dítě po dobu nezbytně nutnou, tzn. po dobu trvání tábora řádně pojistit. Cena za letošní tábor, který potrvá od soboty 15. července do soboty 29. července 2006, je stanovena na 2500,za osobu. Pro nezaregistrované zájemce, neboli “přespolní” je 2500,- + 300,- za pojištění. Čili celková částka je 2800 korun. Tento poplatek je nutné odevzdat s řádně vyplněnou závaznou přihláškou. Součástí této přihlášky je vyjádření ošetřujícího lékaře a seznam věcí na tábor. Opakuji, nejpozději do 30. června 2006!
M KMŠ
M Uzavření Katolické mateřské školy: Po projednání s rodiči a zřizovatelem školy, tj.
Arcibiskupstvím pražským, bylo rozhodnuto, že řádný provoz KMŠ končí v tomto školním roce v pátek 16. června. Od pondělí 19. června do neděle 3. září bude naše MŠ uzavřena. Důvodem uzavření je nezbytná rozsáhlá rekonstrukce školky a čerpání dovolené zaměstnanců. M Prosba o pomoc: Rádi bychom poprosili ty z vás, kteří by byli ochotni pomoci koncem srpna při závěrečném úklidu, aby nás ve školce laskavě kontaktovali již nyní. Budeme tak vědět, na koho bude možné se obrátit. -kmšM Můžete-li podpořit přestavbu školky finančně, uvádíme pro vaši informaci číslo účtu na podporu KMŠ: 19 - 0361038389/0800 u České spořitelny Beroun. -red-
P
P
Pravidelná setkání se konají každý čtvrtek od 1900 hod. v Berouně na faře v přízemí. Rádi bychom se scházeli i o prázdninách, ale zřejmě neslíbíme každotýdenní pravidelnost. Kontaktujte tedy pro informaci kohokoli z nás, příp. otce Michala. Schází se zde všichni mladí nejen věkem, kteří chtějí strávit večer u čaje či kávy, ale i s modlitbou a prožitkem blízkosti. Tu a tam společná cesta do přírody, za zábavou apod. Těšíme se na vás. Celostátní setkání animátorů: Sekce pro mládež ČBK ve spolupráci s hnutími pořádá 13. - 19. 8. 2006 3. ročník formačního týdne v Litomyšli; je určen mladým lidem a dobrovolníkům, kteří vedou společenství mládeže nebo se ve farnosti věnují dětem a mládeži. Tématem letošního setkání animátorů je Katechismus a Modlitba. Na téma Katechismus promluví delegát České biskupské konference pro mládež Mons. Jiří Paďour, který bude přítomný po celou dobu setkání. Součástí programu jsou kromě přednášek s diskusními skupinami také dílny nazvané "Znamení doby", které se budou zabývat aktuálními tématy. Večery budou věnovány různým stylům modlitby. Nebude nouze ani o kulturní program, účast přislíbila mezinárodní křesťanská skupina Heaven´s Shore. Smyslem setkání je pomoci mladým lidem z celé republiky, kteří ve farnostech a školách pracují s mládeží nebo se na tuto službu připravují. Týden nabízí širokou škálu možností osobního rozvoje od hledání odpovědí na otázky duchovního života až po metodiku práce s dětmi a mládeží. Relaci věnovanou Celostátnímu setkání animátorů je možné slyšet 17. 5. ve
4. strana
Červenec 2006
P
P
P
P
22.00 (reprízu 22. 5. v 9.30) na Radiu Proglas. Aktuální informace včetně přihlášky lze nalézt na: www.csa.signaly.cz. Termín přihlášek je do konce května 2006. Vychází zpěvník Hosana 3! Po deseti letech od vydání druhého dílu Hosany vychází v nakladatelství Portál třetí díl tohoto oblíbeného zpěvníku křesťanských písní, tentokrát ještě obsáhlejší než první a druhý díl. Hosana 3 obsahuje na 350 nových písní od známých autorů (Karel Řežábek, Jiří Černý, Jana Svobodová-Březovská, Bob Fliedr), ale i od dosud ne tolik známých hudebníků (Martin Gřiva, Vojtěch Král, Benedikta Forejtová, Petr Šabaka a další). V Hosaně 3 najdete kromě písní vhodných k liturgii také písně, které se hodí ke zpěvu v křesťanských společenstvích, při setkáních mládeže a při jiných příležitostech. Nová Hosana obsahuje také řadu nových mešních ordinárií a v jejím třetím oddílu naleznete kompletní soubor písní pro děti jak z obou předchozích Hosan, tak mnoho zcela nových dětských písniček. Hosana 3 vyjde v polovině června 2006. Běžná cena je 290 Kč, při hromadných objednávkách nad 10 ks u obchodních zástupců Portálu nebo poštou na adresu Portálu nebo el. poštou na adresu:
[email protected]; lze získat 10% slevu. Večery ve středu: Nabídka, jak si jednou v měsíci zpříjemnit večer a pobýt s přáteli. Začínáme společnou adorací v 18.30 hod., následuje kulturní program, diskuse se zajímavými hosty, posezení s občerstvením v klubu, možnost svátosti smíření a duchovního rozhovoru. "Večery ve středu" se konají vždy třetí středu v měsíci v areálu františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné na Jungmannově nám. ve středu Prahy (stanice metra Můstek). Možnost účasti na farní mši svaté v 18:00 hod. Duchovní cvičení pro dívky (18 - 30 let): Sestry boromejky Vás srdečně zvou na duchovní cvičení na téma: „Jsem stvořena k Božímu obrazu“ (lidská a duchovní formace) 1. termín: 24. 7. - 30. 7. 2006 na Hutisku – Solanci (v Beskydech) s P. Gereonem Biňovcem Opraem; 2. termín: 21. 8. - 26. 8. 2006 na Maria Hilf ve Zlatých Horách (Jeseníky) s P. Jiřím Šlégrem. S sebou: spacák, Bibli, breviář (kdo má). Cena dobrovolná. Kontaktní osoba: S. M. Vincenta Kořínková,
[email protected], www.boromejky.cz, Šporkova 12, 118 00, Praha 1, Malá Strana, tel. 257 532 861, mobilní telefon 723 477 525. V. Pošumavské putování 16. 7. – 22. 7. 2006 pro mládež, které je 12 – 18 let. Nejde jen o putování, ale navštívíme i památky, hřiště, budou soutěže a také duchovní program a mše svaté. Místo: Kaplická brázda – Šumava, Janova ves; cena: 900Kč (do 25. 6.) Pořádá: Arcidiecézní centrum života mládeže Nazaret, Kostelní náměstí 16, 148 00, Praha 4 - Kunratice; Tel.: 244 910 469, P. Jarda:
[email protected], Týmáci:
[email protected]
FARNÍ
CHA R I TA
B EROUN
Příměstské tábory Tyto tábory jsou určené především dětem ve věku od 6 do 15 let. Předpokládaný počet účastníků - 10 dětí/1tábor. Předpokládaná cena letního týdenního tábora je 500 Kč,-. " Letní příměstský tábor s táborovou hrou Stroj času: 10. 7. – 14. 7. Tábor bude zaměřen na cestování různými epochami lidských dějin. Děti se zábavnou a tvůrčí formou seznámí s méně známými historickými souvislostmi. Součástí táborové hry budou 5. strana
Zpravodaj tématické soutěže, hry a výlety do okolí Berouna. V případě špatného počasí bude připraven náhradní program. Na závěr tábora budou vyhodnoceni a odměněni nejlepší účastníci. Letní příměstský tábor s táborovou hrou Pravěk: 17. 7. – 21. 7. Druhý týdenní tábor je zaměřen na pravěk a návrat k přírodnímu způsobu života. Děti si vyzkouší na výletech do okolí Berouna např. výrobu pravěkých předmětů, malování a batikování s přírodními barvami, stavbu improvizovaných přístřešků, vaření v přírodě atd. Součástí tábora budou opět tématické hry a soutěže. Na závěr tábora budou vyhodnoceni a odměněni nejlepší účastníci. "
Příměstské tábory budou probíhat v okolí Berouna (Brdatka, Městská hora, rozhledna Děd) nebo v prostorách Farní charity Beroun, budova České pojišťovny, boční vchod, 5. patro, číslo místnosti – 509. Informace: Mgr. Tomáš Petříček – 724569120 nebo 606750837
j Diá ř Ma n ž e l s k é h o sp o l e č e n s t v í J Spolčo o prázdninách “nedáme dohromady”, tedy se těšíme na podzim, sejdeme se
zřejmě třetí středu v září v Loděnici na faře. V uplynulém roce se jako náplň společných setkání osvědčilo čtení a rozebírání kapitoly z evangelia, po prázdninách nás čeká ještě dalších osm kapitol “z Marka”. Zveme předběžně na společný večer, kdy nás sbližuje stav manželský, podobné radosti i starosti a samozřejmě Hospodin. -iv-
Zp r á v y od j i n u d Setkání vozíčkářů - VELEHRAD 2006 proběhne v úterý 4. 7. 2006. Koná se pod záštitou olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera v rámci Dní lidí dobré vůle v předvečer státního svátku Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Program: v 15.00 hodin - poutní mše pro vozíčkáře, místo konání: Bazilika Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje; v 16.00 hodin - přátelské setkání spojené s opékáním uzenin, hudbou a rozhovory se známými osobnostmi, místo konání: nádvoří před ZŠ; v 19.00 hodin - Večer lidí dobré vůle, kterého se zúčastní Aneta Langerová, Marta Kubišová, Jiří Pavlica a mnoho dalších. Veškerou asistenční a zdravotní službu během večera zajišťuje Maltézská pomoc. Ve středu 5. 7. 2006 se na Velehradě uskuteční tradiční Národní pouť. Bližší informace: Maltézská pomoc, o.p.s.; P.O. Box 179, 771 11 Olomouc mailto:
[email protected] . Tel: +420/ 736 620 804. Kontaktní osoba: Th.Lic. Michal Umlauf Dny lidí dobré vůle 2. - 5. 7. 2006 na Velehradě: Ve dnech 3. a 4. 7.2006 se na Velehradě uskuteční konference na téma "Náboženství a rozmanitost v Evropě ve vybraných regionech", pro rodiny s dětmi naučně - poznávací hra nazvaná Velehradský pas. Dále bude pro nejmenší připraven zábavný program nesoucí se v duchu letních hudebních olympijských her. Ve Stojanově gymnáziu - fotografie ze života Matky Terezy, z činnosti křesťanských hnutí a komunit či Papežského misijního díla, výstava vítězných prací z dětské výtvarné soutěže Cestou dvou bratří, finálové kolo ve fotbalových dovednostech. Vítězům poblahopřeje patron celého projektu Antonín Panenka. V rámci ekologických aktivit budou návštěvníci moci nahlédnout do dobových dílen či si osvojit pravidla správného soužití s přírodou. Znovu se také otevřou stany určené k ručnímu přepisování Bible, které zaštiťuje České katolické biblické dílo. Vyvrcholením je tradiční Koncert lidí dobré vůle, který bude v přímém přenosu vysílat Česká televize a Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Vystoupí např. Jiří Pavlica a Hradišťan, Petr Kolář, 6. strana
Červenec 2006 Petr Bende, Robert Křesťan nebo americká operní pěvkyně Brenda Jackson. Moderátory večera budou Lucie Výborná a převor břevnovského kláštera Prokop Siostrzonek. Vstupné na koncert je dobrovolné, jeho výtěžek poputuje na opravy velehradské baziliky. 5. 7. slavnostní poutní bohoslužba, kterou budou celebrovat všichni biskupové z Čech, Moravy a Slezska. Bližší infomrace najdete na adrese: www.velehrad2006.cz. Letní liturgický seminář: Ve dnech 24.-28.7.2006 se v Hradci Králové v Novém Adalbertinu uskuteční letní liturgický seminář. Dopolední přednášky, které povede prof. Giuseppe Busani, se budou věnovat liturgii jako místu setkání člověka s Božím zjevením, vzájemné závislosti mezi lidským tělem a liturgickým obřadem a nakonec službě kněze při předsedání liturgii. Odpolední příspěvky budou zaměřeny na liturgii hodin (ThLic. Vlastimil Dufka SI), eucharistickou modlitbu (ThLic. Jan Kotas), hlavní prvky liturgického prostoru (ThLic. Jan Šlégr) a na jeho uspořádání (ThLic. Jan Kotas). V náplni semináře je věnován velký prostor společným diskusím, které mohou pomoci propojit teoretická východiska s praxí liturgické služby. Součástí semináře bude také společné slavení liturgie hodin a eucharistie. Přihlášky k účasti je možné podávat do konce června 2006 na adresu Diecézního teologického institutu. Adresa: Biskupství královéhradecké – Diecézní teologický institut, Velké nám. 35, 500 01 Hradec Králové, tel. 495 063 428,mailto:
[email protected] Bohoslužby o prázdninách v Hájku u Prahy : # sobota 1. 7. 10.30 hod. Za internované kněze v Hájku, celebruje P. Jaroslav Ptáček O.Cr. # sobota 22. 7. 10.30 hod. Sobotní památka Panny Marie, celebruje P. Jaroslav Ptáček O.Cr. # středa 2 . 8. 18.00 hod. Panny Marie Andělské - Porciunkula, celebruje P. Filip Rathouský OFM # sobota 19. 8. 10.30 hod. Nanebevzetí Panny Marie, celebruje P. Vladimír Slámečka OP V sobotu 1. 7. 2006 Celonárodní letní brigáda ve Staré Boleslavi - obnova areálu baziliky sv. Václava Staroboleslavská kapitula vás srdečně zve k letní pracovní brigádě v rámci obnovy areálu baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi. Sraz v 9:30 na děkanství. Plavky s sebou. Občerstvení zajištěno. Zveme všechny poutníky, dobrodince a příznivce Staré Boleslavi. Pořádá Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, tel: 602 306 186, e-mail:
[email protected]; děkantsví u sv. Václava, Stará Boleslav. Svatoprokopská pouť na Sázavu: V úterý 4. července 2006 - 8.30 pouť kolínského vikariátu, 10.00 kněžská pouť, hlavní celebrant P. Antonín Doležal, probošt Vyšehradské kapituly; v sobotu 8. července 2006 - 17.00 křížová cesta v „Prokopově brázdě“, 22.00 Výstav Nejsv. Svátosti, celonoční adorace v kryptě kostela; v neděli 9. července 2006 - 9.00 zakončení adorace, svátostné požehnání, 10.30 slavná mše sv., celebruje pražský světící biskup Mons. Karel Herbst, SDB. 23. 7. 2006 Pouť seniorů do Koclířova u Svitav: Biskupství královéhradecké – Diecézní centrum pro seniory a Českomoravská Fatima Koclířov srdečně zvou seniory a jejich přátele na pouť seniorů, která se koná 23.7.2006 v Koclířově. Program poutě: 10:00 modlitba růžence; 10:30 - mše sv. - hlavní celebrant Mons. Josef Kajnek, světící biskup; kazatel Mons. Josef Suchár, biskupský vikář pro diakonii; 12:00 - modlitba Anděl Páně; 12:05 - oběd a možnost společného sdílení; 14:00 - katecheze generálního vikáře Mons. Josefa Sochy na téma "Poselství Starého zákona pro člověka dnes"; 14:30 - katecheze biskupa Mons. Josefa Kajneka na téma "Nový zákon a naděje"; 15:00 - adorace se zpěvem - vede společnost Fatimského apoštolátu; 16:00 - rozloučení a závěrečné požehnání. Kontakt: Biskupství královéhradecké - Diecézní centrum pro seniory, Velké náměstí 35, 500 01 Hradec Králové, tel.: 495 063 661,mobil: 737 215 328, email:
[email protected] 7. strana
Zpravodaj 14. - 27. 8. 2006 Kurzy italského Belcanta v Praze. Kurzy italského Belcanta jsou určeny pro začínající a pokročilé studenty zpěvu na hudebních školách v ČR a zahraničí. Účelem kurzů je zdokonalení a seznámení se s hlasovou a pěveckou technikou legendární italské školy maestra Giuseppe Valdenga, prezentované jeho dlouholetým žákem Mgr. Zdeňkem Musilem, Carlem Romanem a dalšími italskými maestry. Termín: v Praze. Absolventi kurzu vystoupí v závěrečném koncertu za účasti významných osobností českého a italského kulturního dění. Bližší informace a podmínky účasti získáte na adrese: www.kvitek.net/zpev.Přihlášky zasílejte e-mailem na adresu:
[email protected] pok r a č ov á n í ze st r . 1 : Vznik velkých farností však nemá znamenat nějakou centralizaci, kdy by se farní život odehrával pouze v centrech a filiálky byly “hozeny přes palubu”. Nikdo z kněží také nebude chtít zavírat venkovské kostely, a pokud to bude i nadále v silách přítomných kněží, do pomyslných “Kotěhůlek” rádi přijedou. Na druhé straně je ale zřejmé, že i “kotěhůlští”, pokud budou chtít prožívat farnost v její plnosti, budou muset vidět i za hranice svého kostela... Kéž by tedy proces obnovy farností nakonec přinesl své ovoce! P. Josef Pecinovský
Pro c e s obn o v y fa r n o s t í
Jak by to tedy mělo vypadat při pohledu na mapu našeho vikariátu? archív
Pra v o s l a v n í v Já n u
Pravoslavní poutníci
8. strana
foto M. Pletánek
Dne 17. 6. připutovali pravoslavní bratři do Svatého Jana pod Skalou. Jejich tradiční pouť vedl vladyka Kryštof, nový metropolita Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Tuto pouť konají pravoslavní již řadu desetiletí. Pouť nese i pro nás znamení čistého ekumenismu, protože naši bratři slaví v posvátných prostorách jeskynního kostela Panny Marie svoji mešní liturgii. Vladyka Kryštof při této pouti věnoval kostelu ve Svatém Janu malý kříž, který požehnal při své cestě do Jeruzaléma. -mn-
Červenec 2006
Ces t o u
s nov ý m i ka t e c h u m e n y
Katedrála sv. Víta v Praze, také kolébka katechumenů, čekatelů na křest, přijala v podvečer druhé červnové soboty další přátele z naší berounské farnosti. Můžeme se těšit s nimi. Je to zas veliká síla Boží lásky, která nás k sobě vede. “Co mám dělat? Co mám říkat?” ptají se mě nervózně, též já se ptám nejistě. “Nech se vést, jsme v rukou Božích, všichni jak tu jsme,” radím bezradně. Sama jsem přeslechla pokyny pro přítomné žadatele. Stojím za Ivankou a Katkou jako ručitel. Mohlo se tu sejít přibližně sedmdesát nastávajících katechumenů, v půlkruhu ve tvaru podkovy očekáváme světícího biskupa. Uslyšíme otázku: Proč jsou tu čekatelé na křest? Touží žít s Kristem, každý den být Bohu blíž. “Ano” je jejich odpověď na Boží volání. A ručitelé? Ano, potvrzujeme důvěryhodnost v Kristu blízkých svých bližních Ano, jsou už na cestě s námi za Božím královstvím, víme už o sobě. “Ano” je odpověď ručitelů, naše společná odpověď Bohu je ANO. Konečně nastává slavnostní okamžik, světící biskup přistupuje ke každému nastávajícímu katechumenovi jednotlivě, a žehná mu. Jsou kolem mne samí mladí lidé, krásní v prosté oduševnělé radosti očekávání. Až jsem mezi nimi docela přehlédla katechumena okolo sedmdesáti let věku, hotová perla svědectví. Vyhlížím, co způsobí světící dotek u mých svěřenek. Tiše plesám radostí, Ivanka se spontánně přidala k chorálovému zpěvu, celá rozsvícená. Katka tiše hloubá, s očima jiskřivýma mi vrací pousmání. Lavice vpředu jsou plné, ale stojíme vděčně, vděčně přijímáme bohoslužbu Slova. Tak aktuální pro tuto chvíli, proměna pustin v živoucí místa země. Tak aktuální, protože o našich lačných duších. Obraz Písma nám otevírá uši jako most do srdce. Ožívají obrazy po stěnách Svatovítského chrámu. Kráčí po nich právě zapadající slunce. Zmrtvělé barvy proměněny jeho paprsky baží po životě, jejich tóny ladí s kázáním. Je spíše poukázáním, doporučením na cestu, přípravou na nový východ života. Radost, že ruka zabolela “Z vašich očí se dalo vyčíst pevné odhodlání, přesvědčení, a to jsem rád. Přiznám se vám, že mě při požehnávání bolela ruka. Pražská katedrála foto av Jsem rád, že se vás sešlo tolik. A budu rád, když mě zase příští rok bude bolet ruka,” vyznal se světící biskup úvodem své promluvy, slavnostního kázání. Tím pousmáním rozvázal přebytečné napětí obřadu. Čtení bylo inspirující, oživující den všední, tak jako Bůh mění suchou pustinu v životodárnou zem. “Svoji minulost nepopřeme žádný, ale můžeme ji žít proměněnou právě Kristovým vítězstvím, Jeho zmrtvýchvstáním. Kristus zemřel, to se stalo, zažil smrt a ji taky přemohl, a žije.” Biskupova slova potvrzují svou přítomností nastávající katechumeni. Nastoupili cestu za křtem. Ivanka a Katka už v berounské farnosti nacházejí své místo minimálně rok. Představují se mi znovu, naznačují svou cestu sem a jako by mi osvěžily moje vlastní pohnutky, pocity a rozhodnutí, které mne přivedly až ktomuto dni. “Uvědomila jsem si, že potřebuji dát životu řád, oslovilo mě “to” Slovo. Rozhodla jsem se jít s Ním. Chci dát svému životu jeho pravý smysl.” ** “Vím, že tady, s Ním, jsem doma. Zažívám doteky, které mě prosluní nesmírně láskyplným světlem. Je to tak silné a něžné objetí, přijetí a pozvání. To je moje cesta.” A společný jmenovatel? Touha po štěstí, zcela jiném než povrchní cílekomerce. 9. strana
Zpravodaj “Jsme tu, On o nás dávno věděl, že tu budeme, proměňuje naše pustiny v úrodné nivy láskou k nám. Nechejme se Jím vést.” Slavnost končí. Svou krásou by málem zastínila začátek – začátek Cesty. *** Oč jen to má mimčo snazší, v náruči rodičovské neseno ke křtitelnici překlene cestu přípravy na přijetí k čekání na křest, jen lehce popláče, snad očkem mrkne – a je na cestě křesťana. Co my víme ale, co ho čeká, človíčka v plence. To ví jen Bůh. Vyhněme se zrádnému srovnávání, Bůh tě miluje jedinečně – mě, jeho, ji – osobitě, zvlášť, jedinečně a nenapodobitelně. Bůh je láska, a živí nás Duchem svým. Můžeme tedy dlít v radosti z cesty za Ním, i když každá je jiná. Ba právě pro tu – tvou, jeho, její, mou – originalitu, kterou se můžeme obohacovat a poznávat Boží vůli v každé chvíli. Vítejte Ivanko, Katko, vítejte manželé z Loděnice. Vítejte v každý den, který nás dělí od příští Velké noci. Váš křest bude i naší slavnostní chvílí na cestě do jediného cíle, Božího království. “Každý jsme na cestě. Jde o to, dojít do cíle, o to jde, a to přede vším tím zdánlivým a prchavým,” praví náš moudrý průvodce. A je tady Tvůj – můj vjem, milá příští sestřičko, který je mi vlastní, jako by z jednoho pramene přicházel: “Dosud cítím to požehnání, cítím – to je slabé slovo, nevyjádřitelné mými možnostmi. Je to světlo v mých tmách. Ano, je to i každodenní boj ve všednodenních nocích.. Chci Ho následovat, Jeho láska je nad každou tmu, nad všemi strastmi, je to blaho darující přítomnost Boží.” makozska
OsoNbenuoč ist etlis tnaš v í , a il ec h s v ěfar d e c tn v ío . . .s t í Zřejmě se vás často někdo ptá na podobu s jménem bývalého papeže Karola Wojtyly. (Štefan Wojdyla se usmívá a kývá.) Ve snaze být trochu originálnější se zeptám, zda vaše příjmení mělo nějaký význam při rozhodování o kněžské dráze? “Ne, je to jen zajímavá shoda.” Co pro vás tedy osobně papež Jan Pavel II. znamenal? ”Byl to velký člověk. I když jsem se ním nikdy přímo nesetkal, hodně jsem se od něj naučil a pořád se učím, přesto, že již nežije. Zůstal v mém srdci, pořád si ho připomínám. Když zemřel, modlil jsem se, aby mi pomáhal v povolání ke kněžství...” Nabízí se otázka, co vás k tomuto povolání přivedlo? ”Myslím, že mi jej vyprosila moje babička, s kterou jsme měli velmi blízký, citlivý vztah. Maminka pracovala, Bohoslovec Štefan Wojdyla foto av často jsem tedy byl s babičkou, ona mě doprovázela do kostela.... Byla pro mne příkladem. Už od základní školy jsem uvažoval o tom jet na misie. Po maturitě jsem vstoupil u nás v Polsku do semináře a po celé tři ročníky mě tato myšlenka doprovázela. Pak přijel kardinál Vlk s prosbou, zda by někdo nechtěl působit jako misionář v České republice. Hovořil o tom, jak situace církve vypadá. Když odjel, pracovala ta myšlenka ve mně pořád a pak jsem se rozhodl. V polovině října 2003 jsem přijel do Prahy a ve smíchovské farnosti jsem se učil jazyk až do následujícího června. Pak jsem vstoupil do semináře, znovu do třetího ročníku, kvůli některým rozdílným předmětům.” 10. strana
Červenec 2006 Nelákalo vás spíš misionářství někde v Africe či Asii? ”Ano. Úplně na začátku. Po maturitě jsem přišel za naším panem farářem, že bych chtěl do Afriky. A on mi to nedovolil. Že to je příliš náročné. Doslova říkal: ´Běžte do semináře a po třech letech se můžete rozhodnout.´ A tak se stalo. Nebyla to Afrika.” Misionářství znamená...? ”...Dávat svědectví lidem, kteří mají problémy s vírou, ale i těm, kteří ve víře nějak pokračují, nebo hledají. Zde lidé často nevědí, kam mají jít. Jsou na rozcestí a tahle doba vyžaduje méně učitelů, ale více svědků.” Vnímáte rozdíly mezi kněžskou prací u nás a v Polsku? ”Řeknu jeden příklad: Příprava na křest dospělých katechumenů. To jsem v Polsku nezažil.” V současnosti začíná být i v katolickém Polsku situace asi těžší. U vás je sympatické, že se celá země ke katolictví otevřeně hlásí, zdá se mi však, že víra některých tradičně věřících není tak živá jako třeba u nás, byť nás je v kostelích daleko méně... ”Ano. Moderní doba zasahuje i do křesťanství. Před Polskem stojí velký úkol, aby svou víru zachovalo, aby té době nepropadlo. Je to velká zkouška.” Děkuji vám za upřímné povídání. Přeji hodně úspěchů při práci v “cizí” zemi a mocnou Hospodinovu ochranu! Ivana Vašků
Svě d ect v í : Ra d o s t H os p o d i n a a W je va š í sil o u ! “Je to na každém z nás, aby nám kněží (předčasně) nezešedivěli,” pousmál se otec kardinál, arcibiskup pražský, Miloslav Vlk. Jeho úsměv patřil přítomným farníkům na zahradní slavnosti nově biřmovaných berounské farnosti. Stáli jsme na začátku diskuse, svázaní rozpaky. Nebo očekáváním? “Zvykli jsme si pasivně přijímat, co nám kdo (režim, nadřízený…) dovolí, nadělí, určí… A to je potřeba změnit. Musíme spolupracovat, spolupracovat s kněžími, i mezi sebou,” chopil se kardinál slova výzvou. “Tak co máte na srdci! Ven s tím na světlo Boží!” Po chvílích rozpačitého mlčení se naše řady zavlnily. “Co říct na osočení, že církev nic nedělá?” Nejodvážnější z nás otevřel spontánně diskusi nejlepší cestou - svou otázkou pro přítomné získal cennou odpověď: “Jaká farnost konkrétně to ´nic´nedělá? To je špatně položené tvrzení! V takovém případě vůbec na rozhovor nepřistupujme – protože není o čem. Na konkrétní případy lze hledat podloženou odpověď, jinak ne,” vysvětlil dost rozhodně kardinál. Vida, výborný návod, jak setřást dotěrná dobírání na (ne)činnost církve od těch, kterým jde více o cynické potyčky než o konstruktivní konflikty.
Ještě jednou pohled do atmosféry květnového biřmování v Berouně
.
foto av
11. strana
Zpravodaj “Vždycky musíme vědět, co říkáme, mít to podložené,” zdůraznil kardinál. Víme sami: většinou ti, kdo útočí na církev, nevědí ani to, že církev nejsou kamenné stěny strnulé, ale živé, životem pulzující, stále se přetvářející (protože s Duchem Svatým jdoucí) společenství. Je tak lidské vidět jen to hmotné. Každý máme to svoje máslo na hlavě. Svou barvu kryjící šediny (v mém případě), zbytečné šediny ze zbytečnýchstrachů, nedůvěry, předsudků… Asi nejsem jediná, které chybí odvaha ptát se, diskutovat a hlavně činit. Stačilo by třeba i humorem, ono “nebrat se tak vážně”. Zvláštní, z davu vystupují ti, kdo se umí zasmát, pro ostatní zlehčit situaci. “Vždyť už nám taky náš pan farář šediví!” dobírá si naše nestárnoucí sestřička, koho z nás vlastně víc? Svým úsměvem a lehkým vtipem nám mnohým podává berličku. Záhy jsou všechny zraky zvesela obráceny na vousy našeho pana faráře, děkana, kanovníka, vikáře – a kdo by z tolika titulů nešedivěl! “Vždyť mu šedivějí jen vousy,” přidává kardinál k dobré náladě, sám docela do sněhobíla prošedivělý – ale to už je asi bílá jako oslava spolupráce ´shůry´. Vždyť zas přijel! On je nově s námi. Korunuje Velikonoce. A to rozloučení po přátelském popovídání, setkání, je zas návrat pokoje do našich srdcí. Slovy otce kardinála: “Radost Hospodina ať je vaší silou!” Silou pokoje, byť je někdy skrytá jak šedina pod barvou, jak síla v berličce. Přijímejme ji s pokorou na dočasné pouti pozemské. Kéž naše biřmované humor shůry a dobrá mysl stále provází. A vždyť biřmovanými (kdysi) jsme ve většině i my... makozska
Poprvé Tělo Kristovo Svatojakubský kostel slavnostně zaplněný, vyzdobený, na zahradě stoly s občerstvením a od kaple průvod do kostela jako o svatbě. Jen těch nevěst a ženichů je nějak více. Věk mají spíše družičkovský... Chlapci v bílých košilích s tmavými sáčky a vestami, dívenky jako bílé panenky, ozdobené myrtami. Deset dětí - pět dívek a pět chlapců z Berounska (čtyři z Loděnice, další z Jarova, Tetína, Hudlic a Berouna) v neděli 18. června poprvé přijalo Tělo a Krev Pána Ježíše. “Jednou se kdysi kdesi stalo, že pan farář měl na přípravu jenom čtvrt hodinky. Co říci? Začal takto: Když tě poliju zelenou barvou, jaký budeš? Zelený, odpoví čekatel svátosti eucharistie. A poznají tě rodiče? Nepoznají, odvětí popravdě dotázaný. A budeš to pořád ty?, na to pan farář. Ano, budu to já... No a stejně je to i s chlebem a vínem proměněným v Tělo a Krev...” Kázání P. Cyrila už jen dětem znovu připomíná podstatu zázraku Proměnění. Všechno znají z hodin náboženství, při kterých se připravovali. Pátek před slavností též poprvé přijali svátost smíření. Toho se všichni trochu báli, rodiče snad víc než děti. “Já bych Vám někdy Zleva P. Josef, Gábinka, Josefka, Adélka,přál to slyšet. To z čeho se vaši potomci zpovídají. Jak jsou Maruška, Helenka, Vojta, Matěj, Vojta, ještě čisté duše.” Uklidňuje pokaždé P. Josef a podobně i P. Lojzík, Honzík a P. Cyril foto av Michal, kteří svátostí smíření děti provázejí. 12. strana
Červenec 2006 V neděli jsou dívky a chlapci trochu rozechvělí - teď! Teď poprvé se dotknou Těla Kristova, teď skutečně přijmou Pána do svého života. Chápou to dokonale? Srdcem ano! A rozumem? Můžeme my, dospělí, říci: pochopil jsem podstatu přepodstatnění? Málokdo! Přesto pravidelně “chodíme” k přijímání... Děti mají k Bohu často blíž! A už ta chvíle nastala, svíce nového začátku byly zapáleny, radost v dětských tvářích je opravdová. Teď už budem jen slavit. Slavit, že jsme Jeho... Po mši na zahradě, na slavnostním obědě... Můžeme slavit průběžně celý život, jsme s Ním. On nás neopustí! “Děkujem ti Pane za dnešní den!”, slyším jako každý večer při modlitbě před spaním z úst mých náhle dospělejších synů. Dnes mi to zní nějak důležitěji. Ivana Vašků
Ze život a svat ých Sv. To m á š , apo š t o l ( 3. července ) Tomáš v aramejštině znamená "dvojče". V evangeliu se projevuje jako povaha šlechetná, impulsivní, jako muž z jednoho kusu, hloubavý člověk i pochybovač. Když Ježíš vybízí učedníky, aby s ním šli k mrtvému Lazarovi, hrozí Ježíšovi v Judsku nebezpečí. Byl to neohrožený Tomáš, kdo vyzval učedníky: "Pojďme i my, ať zemřeme s ním." Tomáš nebyl s učedníky, když k nim přišel vzkříšený Kristus. Nemohl pak tomu uvěřit a řekl: "Neuvidím-li sám na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím-li ruku do jeho boku, neuvěřím." Když později Ježíš přichází, vyzve nevěřícího Tomáše, aby tak učinil. Apoštol odpovídá: "Můj Pán, můj Bůh." Kristus mu řekne: "Protože jsi mne uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili." Po seslání Ducha Svatého odešel Tomáš do dalekých zemí hlásat Kristovo evangelium různým východním národům. Hlavně působil mezi Parthy a Médy, kteří tehdy ovládali Persii. Ústní podání vypravuje, že také vyhledal a pokřtil tři mudrce, kteří přišli do Betléma, aby se poklonili narozenému Spasiteli. Mučednickou smrt nalezl v Přední Indii, kde hlásal Krista Ježíše. redakční archív Sv. Tomáš je patronem Portugalska, architektů, geometrů, tesařů a zedníků. Atributy jsou kopí, meč aúhelník. Jeho učení mělo takový účinek, že v Indii na západním pobřeží několik set tisíc křesťanů syrsko-malabarského ritu si dál říká "křesťané svatého Tomáše." Efrém Syrský ho oslavil svými hymny. -vac-
Františkánské stopy v Hájku u Prahy “Chudobný člověk může být štědřejší než bohatý, protože kdyby bohatý rozdal vše, co má, bude proto zkrácen a zarmoucen.” (Pravdy a myšlenky sv. Františka) Možná i to měl na paměti syn zakladatele František Adam Eusebius Žďárský,
Cí r k e v n í stav b y berounského vik a r iá tu 13. strana
Zpravodaj když přivedl v roce 1659 do Hájku bratry z chudého a přísného řádu sv. Františka. Představení i kazatelé zde bydlili v někdejší poustevně do roku 1673, dokud nebylo připraveno nutné obydlí v novém klášteře se 17 celami. Klášter byl dostaven r.1681 a z darů poutníků jej bratři zařídili, vyzdobili, vykopali druhou studnu, upravili dvůr, zahradu a ohradní zdi. Roku 1703 také vztyčili v rajském dvoře mariánský sloup. Členové františkánského konventu se živili převážně vypěstovanou zeleninou, ostatní potřeby byly hrazeny z almužen. Za hladomoru 1771-72 bratři opatřovali nemocné v širokém okolí. V r. 1789 byl klášter Josefem II. nejprve zrušen, pak se jen zmenšil počet řeholníků. Od r. 1923 sloužil Hájek výchově a duchovní přípravě bratří v juvenátu a noviciátu i těch, kteří již řeholi přijali. Pracovali na zahradě a udržovali starý lesopark, v alejích meditovali. Za nacistické okupace postihl útisk i františkány. Řád však nebyl tehdy zrušen a nebyl zrušen ani klášter v Hájku. Byla však rozdělena Česká provincie sv. Václava a bratrům hrozila pracovní povinnost. Hájecký klášter se pak stal po dobu války i depozitářem Archivu Země české. Zde byly uloženy i archivy klášterů jiných řádů, které tehdy zrušení neunikly. V noci na 14. dubna 1950 přepadli klášter komunisté, bratři byli internováni a vězněni. V Hájku do r. 1953 sídlil tábor nucených prací pro kněze, potom klášter ve vybetonovaných ambitech skrýval údržebnu raketových a protiletadlových zbraní. Klášterní zařízení zmizelo, prostory se změnily ve vojenský sklad. Po roce 1990 se postupně začíná s obnovou duchovního života. Františkáni z kláštera u Panny Marie Sněžné v Praze se společně s dalšími duchovními zasadili o pravidelnější duchovní akce pro poutníky z širokého okolí. -atm-
Čím ž il a ber o u n s k á fa r n o s t pře d sto let y Církevní život našich předků nebyl zdaleka bez problémů a kupodivu se zabýval podobnými problémy, které řešíme dnes. Dnes se snažíme dokončit přístavbu Katolické mateřské školy, aby naši nejmenší měli zajištěné podmínky pro správnou výchovu a jsme rádi, když rodiče vodí své děti na mši sv. do kostela. I dříve byly problémy s křesťanskou výchovou mládeže a tehdy byl ve školách velký tlak, aby děti do kostela nechodily. Argumentovalo se různě, na dnešní poměry nezvykle. Tehdejší učitelé projevovali svou nechuť ke katolickému kostelu tím, že pro Průmyslovou pokračovací školu v Berouně stanovili výuku na neděli od 8 do 10 hodin, čímž mládeži znemožnili návštěvu chrámu Páně. Jako další důvod proti návštěvě dětí v kostele byl ten, že kdyby prý vznikl v kostele požár, děti by se nemohly zachránit, když dveře kostela se zavírají dovnitř. To jsou skutečnosti, které jsou zapsány ve farní kronice. V roce 1906 se objevila hesla jako “Pryč od Říma” nebo “Pryč s náboženstvím ze škol.” reprodukce - archív Když ani tato hesla nepomohla, usilovalo se o to, aby mládež nenavštěvovala služby Boží, když teplota klesne pod minus 5 stupňů. I kolem církevního majetku, konkrétně farních budov, se vedly spory a jednání. Byla snaha odkoupit co nejvíce pro jiné než církevní účely. Budova kaplanky měla sloužit jako škola. Duchovní správci měli co dělat a podařilo se jim pro budoucí generace areál zachovat. Dnes, po celém století vidíme, jak jejich jednání bylo prozíravé. Kdyby se prodeje uskutečnily, nemohli bychom postavit školku ani kapli a nebyla by ani kaplanka, která dnes tak dobře slouží 14. strana
Červenec 2006 pro různá společenství. Dnešní areál s uzavřeným dvorem a zahrada jak pro děti ze školky na hraní, tak i pro setkávání křesťanů, jsou velmi potřebné. Na počátku 20. století ale byly i radostné události. Dvě z nich připomínáme proto, že farnost byla u všech významných místních událostí. Jedna z nich se týkala nové berounské radnice. Tehdy v roce 1903 se ubíral početný průvod z kostela sv. Jakuba přes berounské náměstí, aby byla církevně žehnána nová městská radnice. Tehdy za slavnostního nadšení občanů, světských i duchovních celebrit měl slavnostní projev pan Stejskal. Druhá radostná událost se týkala přímo kostela sv. Jakuba. Od začátku 20. století zde velmi aktivně působil Spolek pro obnovu chrámu sv. Jakuba. Tehdy bylo rozhodnuto, že se budou provádět rozsáhlé vnitřní opravy kostela. Celou akci řídila Křesťanská akademie, kde pracovali významní odborníci jako prof. vysoké školy technické v Praze Josef Franta, který úzce spolupracoval s ing. Hereinem. Malby prováděl akademický malíř Frohlich, řezbářskou práci vykonával František Liška z Prahy a pozlacovačem byl pan Píša Pavel. Tito a další spolupracovníci zanechali dílo, které je předmětem obdivu už plných sto let. -vac-
Chrámový sbor
Cho r á l cho d í ve vln á c h
Jako rozházené korálky mi připadají první skladby, které nám přináší varhaník kostela sv. Jakuba v Berouně. Zároveň je autorem mnohých z nich. Nevěřícně nad nimi kroutím hlavou, vždyť noty často vyskakují nad moje možnosti. A text? Jako bych navlíkala perličky bez šňůrky, ruština v latince, latina sama, luští se mi opravdu špatně. Nejvyšší čas začít se smát, radovat. “Začínáme zpívat v září! Nacvičujeme na vánoční koncert.” Přijímám pozvání nedočkavě. Z loňska si přece jen něco vybavím. A modlitba v písni mne zas ponese den po dni ke světlu Božímu. První pravda mnou zacloumala při pohledu na nové skladby. Připravené loňské jsem mohla s klidem odložit. Vůbec nechápu tu jistotu skladatele varhaníka, že to zazpíváme. Když vidí, že se nás hrozí více, nastoluje malou lekci teorie zpěvu. Zazní mi to pěkně: na každém z nás záleží, nikdo nemusíme sbor opouštět pro nedostatečnost. Mezitím se dny krátí, tmy přibývá, podzimní barvy opadají, s plískanicemi (nejen) mě přepadají deprese – tma, zima. Díky Bohu, samota už ne. Je nás tady pěkný mančaft. Společné zpívání jako společná modlitba dává světlo a sílu radovat se vjednom Duchu, i když to tak opravdu hnedle nevypadá. “Co to, co to? To jako když koza povyskakuje na hořejší větev, a nemůže se chytit,” hodnotí dirigent naši snahu, i s názornou ukázkou hlasovou. Výsledek se dostavuje záhy: po smíchu zvídavé naslouchání jak líp, a pochvala! ´Tak to jsem asi zrovna nebyla slyšet,´ říkám si v duchu. Snad by mi také prospěla nahrávka a cvičení doma… Některé z nás se scházejí i mimo páteční zkoušku, třeba se mi podaří přidat… “…a pozor, vážené dámy, vážení páni, dostáváme se k chorálu! Ztlumte sílu hlasu,” předestírá náš dirigent. A dodává docela tiše: “Chorál chodí ve vlnách…” Jako by nás ve svých výšinách i hlubinách obmýval svou pěnou zrozenou na skaliscích moře. V očích se nám odráží světlo jak po bouřce. Scházíme se v kapličce jako oáze mezi metrovými závaly sněhu nebývale mocné zimy. Žádné mermomocnění hlasových sil, jste nástroji
sv. Jakuba
Pohled na varhany u sv. Jakuba
foto av
15. strana
Zpravodaj hlasu… připomínám si slova toho našeho rozeného hudebního učitele. Jako trubka, přeji si zase, být jako ta trouba Božího tónu. “Tak to si projedeme ještě jednou,” kyne nám varhaník. Nechápu, kde bere tu lehkost. ´Jste jako pytle toho bílého mokrého, už letos trapného´, řekla bych si v obrazu ukrutné zimy na jeho místě. Ale stačí to zazpívat ještě jednou, ještě jednou a pak s lítostí obracím list. Vždyť už už se vznášíme, zrovna se nám korálek na šňůrce zatřpytil. “Tady to musí být opravdu piánko, pak tóny zazní čistě, jako když jemně mží…” a již se kouzlo vytrácí, aby lákalo přijít příště. Ty skladby za to stojí, roste moje přesvědčení po každé zkoušce. Vracím se domů jak z výšin, ne tma - ne zima, ale oduševněné zpívání u nádobí, v koupelně, na ulici, v duchu mi vrací světlo. Velikonoce. Noty se mne zmocnily a pěkně se mi ovinuly kolem hrdla, když si zpívám dokola Regina… Hosana… Lide můj… “Já vám všem děkuji,” loučí se s námi varhaník. Některé z nás díky vracejí, patřím mezi ně. Vždyť to pro sbormistra a varhaníka musela být náramná dřina, zvedat naše hlasy k takovým skladbám, leccos přeslechnout, na mnohé si počkat… Dočkali jsme se. Stojíme před naším společenstvím ve slavnostní dny a máme co dát. Píseň se nese jak na stříbrném podnose pro každého příchozího. Neuvěřitelné se naplnilo, co píseň, to sluneční obrázek v rámečku. Ač ne božsky dokonalé, ale lidsky živé i s chybičkou – dává zpívaná modlitba sílu. Věřte, kdo slyšíte, i dnes v mezidobí, jako slovo od Boha. Jemu díky za zpívání, a za varhaníka - skladatele - dirigenta Chrámového sboru sv. Jakuba v Berouně. Díky, že je komu zpívat. A zase proslýchá se: začínáme v září! Už dnes je nejvyšší čas začít se radovat. Radost jako dík. makozska
O N a š e m N ePj rs ot agrlšaí sm P í s e m n i c t v í Předzpěv jsem svatého evangelia. Jak proroci již dříve předpověděli, Kristus přichází shromáždit národy, neboť je světlem celého tohoto světa. (...) Proto slyšte, Slované, toto: Dar ten je věru od Boha daný, dar Boží je to údělu na pravici, dar duším nikdy nic nekazící, těm duším, které jej přijmou. Matouš, Marek, Lukáš a Jan učí všechen lid a praví:
(...) slyšte nyní svým rozumem, slyšte, všichni lidé slovanští, slyšte Slovo, od Boha přišlo, slovo, jež krmí lidské duše, slovo, jež sílí srdce i rozum, slovo to, jež vede k poznání Boha. (...) Nahé jsou všechny národy bez knih a nemohou zápolit beze zbraně s protivníkem našich duší, uchystané za kořist věčných muk. (...)
Možná nás překvapí, když se hned na úsvitu naší (= slovanské) literazury setkáváme s básní. Ta báseň je vášnivou obhajobou cyrilometodějského programu, totiž šíření křesťanství jazykem srozumitelným lidem této země, a působí proto velmi naléhavě. Proč autor zvolil veršovanou formu? Verše byly po celý středověk v daleko větší oblibě než dnes a měly také širší uplatnění, používaly se mnohem častěji. Verš nebyl spojován jen s vybranými literárními druhy nebo náměty, ale mohl se použít pro jakékoli téma či žánr. (O pár století později budeme mít v české literatuře veršovanou kroniku, veršované slovníky ...). Zároveň byl znakem "literárnosti", "uměleckosti" jazykového projevu. Básně byly určeny k přednesu či zpěvu a dobře se deklamovaly. A konečně ještě - ono to bylo i praktické pohybujeme se v časech, kdy 16. strana
Červenec 2006 číst uměli převážně jen duchovní a knihy byly tak nákladné, že je vlastnily většinou jen kláštery a chrámy, bylo tedy běžné učit se texty nazpaměť. Ty veršované se zapamatovaly líp! Nejstarší dochovaná slovanská báseň Proglas tvoří úvod k překladu evangelií. Slovo proglas znamená předzpěv, předmluvu, prolog. Ve staroslověnštině to ovšem nebyl proglas, ale proglasљ. Ten poslední znak “љ” je tvrdý jer a znamená, že toto slovo nebylo dvouslabičné, jak ho čteme dnes, ale trojslabičné: pro-gla-s. Skladatel, asi sám sv. Konstantin, v básni oplakává ubohost lidí, kteří nerozumějí bohoslužbě, a zdůrazňuje právo člověka na liturgii v mateřštině, právo každého národa na jazykové sebeurčení. Opírá se o výrok apoštola Pavla: "Chci raději pět slov pověděti a svým rozumem je říci, aby i všichni bratři rozuměli, než deset tisíc slov nesrozumitelných." Proglas je skladba velmi vroucí, patetická. Celá je prozářena světlem řecko-byzantské vzdělanosti. Je psána dvanáctislabičným veršem, upraveným jambickým trimetrem (tj. trojčlenný verš o šesti stopách), který byzantské básnictví převzalo z antiky. Základní formální prvek básně (řečnické figury založené na opakování slov) pochází z řecké církevní poezie. Zdá se, že autor napsal skladbu nejprve řecky a teprve pak ji přeložil do staroslověnštiny. Proto jsme přesvědčeni, že Proglas složil sv. Konstantin, o němž víme, že psal i řecké básně. Hlavním motivem skladby jsou knihy - tedy knihy Písma - obsahující Boží slovo: duše bez knih jako by byla v člověku mrtvá a národy bezbranné proti zlému. Boží slovo povznáší člověka i celé národy nad nedokonalý, pouze smyslový a pudový život. Povznáší člověka z prachu. Oslava psaného slova evangelií navazuje na byzantskou tradici, v níž je Kristus uctíván jako vtělené Slovo. V uslyšeném, přečteném a pochopeném slově vidí Konstantin nejhlubší lidskou podstatu. Proti starozákonnímu symbolu babylónského zmatení jazyků jako Božího trestu kladl symbol Nového zákona - dar naplnění Duchem Svatým, jímž byla mnohost lidských jazyků stvrzena jako požehnání. Podle učení moravské mise náleží každému jazyku, v našem případě jazyku slovanskému, právo na účast v liturgii, právo při ní znít ... (...) Jak porozumí zázraku Božímu ten, jehož nozdry jsou bez citu k vůni květů? A stejně ústa, k sladkosti necitelná, mění člověka v tuhý studený kámen. Tím spíše duše, jež nezná cesty ke knihám, v člověčím těle jako mrtvá spočívá. Tak, když to všechno jsme uvážili, bratří,
sdělujem vám teď radu převýbornou, která veškerý lidský rod vytrhává ze chtíče hovad, z bídného živoření: nenaslouchejte Slovu v jazyce cizím, jenž vaší mysli je nesrozumitelný, jako by vám zněl do uší měděný zvon ... Lidmila Fričová
Otevřena každou neděli v SUDÉM týdnu 10,30 - 11,15 hodin Fara - přízemí vlevo
17. strana
Zpravodaj
Šk o l k a už ná m ko n č í . . .
...slzy máme v očích. Chodili jsme rádi mezi své kamarády. Když jsme v září nastoupili, nožky se nám podlomily, nevěděly, co nás čeká, kdo nám mámu vynahradí a za ní nás pohladí... ...a hned tu byla Anička, naše hodná tetička, rozesmála srdíčka. Paní ředitelka Jana byla naše druhá máma, vždy si s námi uměla poraditi docela. Když nám bylo do breku, měli jsme tu Lenku: To je správná učitelka, hlavně “naše” trpitelka. Nejen při hře venku, jsme rádi měli Hanku, to vám byla učitelka jako paní ředitelka, odešla jen malinko hlídat malé miminko. A v nemocí nouzi vypomohla Jana, naše třetí učitelská máma dováděli jsme s Jiříčkem, honili se za míčkem.
“Paníčelka pramínková” Blanka je hotová zvířat mamka, učila, jak je rádi mít a spolu s nimi život žít. Na výtvarném kroužku nás s barvami naučili, jakpak s nimi zacházeti, na papír je nanášeti... Posíláme díky mnohé také paní Fetterové, přejeme jí zdravíčko a stále velké srdíčko. Děkujem i paní Magdě, která kroužek převzala a s Lenkou nás učila, A Vavříkova maminka vedla kroužek “Šikulka”, učila stříhat, šít, lepit, někdy si i uši slepit. Měla s námi trpělivost a do školky vnesla radost. Pak pan kaplan Cyril příběhy nás učil, Pána Boha znát, druhým neubližovat.
...bude se nám stýskat: zde jsme mohli výskat, byla to naše rodina, i když jsme byli zlobidla. Školka byla útulná, leč pro Unii maličká, ač rozesmála srdíčka. Musí se teď přestavovat... ...drobné pro ni shromažďovat. Děkujeme za úsilí, které jste vynaložili, aby děti rády byly, v září se zde shromáždily. My už tam však nebudem, budem válčit školním rokem, tašky nasadíme, v první třídě pozdravíme. Každá pohádka však skončí, i školička pro nás končí, my Vás rádi všechny máme, zas se na Vás podíváme. Ještě “na přírodě” pozlobíme a pak se už rozloučíme.
Za tři školky roky vyzráli jsme v kluky, ať se každý chlubí, nechali jsme tam tři zuby. Nebýt ale Aničky, nezavážem tkaničky. Hodně jsme se naučili, s kamarády pozlobili, neradi se oblékali, k obědu si přidávali... Tak s Bohem a jak se praví, přejem štěstí, lásku, zdraví.. kluci Fukovi
Re konstr ukc e školky pokrač u je ! Vážení přátelé, v závěru školního roku bych Vás ráda informovala o průběhu rekonstrukce naší školky. Již od loňského podzimu probíhaly na zahradě přípravné výkopové a bourací práce spolu s archeologickým výzkumem. Na jaře pak byla dokončena hrubá stavba nových prostor, která má v této chvíli již novou střechu. Po velikonočních svátcích se za provozu začalo i 18. strana
Červenec 2006 s vnitřními úpravami. Ačkoli jsme se my zaměstnankyně musely trochu uskromnit, když na místě naší původní šatny vznikalo nové sociální zařízení, děti tuto změnu nepocítily. Podařilo se tak ušetřit cenné dva měsíce, během nichž vznikla nová šatna pro personál, byla rozšířena šatna pro děti a vybudován dosud chybějící sklad prádla. Nové je nyní i zahradní WC pro děti a venkovní sklad hraček. Prakticky dokončena je tedy celá západní část přístavby. Jsme velmi rádi, že zatím vše probíhá podle plánovaného časového harmonogramu. V letošním roce jsme se po dohodě s rodiči a Arcibiskupstvím pražským rozhodli ukončit běžný školní rok v pátek 16. června, aby tak již v polovině měsíce mohla nastoupit stavební firma na hlavní etapu rekonstrukce. Poslední červnový týden sice ještě strávíme společně s dětmi v krásné přírodě šumavského podhůří, ale v naší školce již práce pojedou naplno. Během léta se rozšíří herna dětí a změní dispozice dětského sociálního zařízení. Vše by mělo být dokončeno tak, aby si již začátkem září mohly děti ve staronové školičce znovu hrát. V druhé polovině Stavbu školky si při své květnové návštěvě Berouna osobně srpna proto velmi uvítáme každou prohlédl a požehnal otec Miloslav kardinál Vlk. pomocnou ruku při úklidu a stěhování. Chtěla bych na tomto místě upřímně poděkovat za veškeré vaše dřívější i současné peněžní dary. Sbírka, která proběhla při nedělní berounské bohoslužbě o slavnosti Těla a Krve Páně vynesla 6.000,- Kč. Celkově však stále není stavba finančně bezezbytku zajištěna. Proinvestováno bylo již cca 910 tis. Kč, z toho orientačně činily výkopové a bourací práce 160 tis. Kč, základy a obvodové zdivo 350 tis. Kč, střešní plášť a krovy 250 tis. Kč, úprava interiéru západní části přístavby 150 tis. Kč. Předpokládané celkové náklady podle rozpočtu by neměly přesáhnout částku 1 500 tis. Kč. Zbývá tedy zajistit téměř 600 tis. Kč, z čehož 300 tis. Kč je předběžně kryto finančními zdroji farnosti. Zbývajících 300 tis. Kč však stále ještě chybí. Jsme proto velmi vděční za jakoukoli vaši peněžitou pomoc! V případě vašeho zájmu je po telefonické dohodě možné nahlédnout na faře do podrobného vedení výdajů. Přejeme vám všem krásné léto plné sluníčka, radosti, pokoje i odpočinku a prosíme: podpořte tuto přestavbu spolu s námi také vy svými modlitbami, abychom se mohli na podzim společně radovat ze zdárně dokončeného díla. Jana Stielová
F ARNÍ
CHARITA
Seydlovo nám. 24 Berou n 266 01
B EROU N tel: 311 622 422
Grilování v Azylovém domě V sobotu 10. 6. od 16.00 u nás v „azyláku“ proběhlo již tradiční grilování, tentokrát za doprovodu reprodukované hudby. Klientů se zúčastnilo jen několik, ale ochotně se ujali přípravy výborných klobásek a špekáčků. Přišla mezi nás paní ředitelka farní charity Judr. Jana 19. strana
Zpravodaj Civínová. K příjemné a uvolněné atmosféře přispěla i hojná účast rozdováděných dětí každého věku. Ty se ani tolik nezajímaly o připravené občerstvení, s o to větší vervou se však vrhly na turnaj v šipkách a fotbalu – chvílemi to u nás připomínalo dětský den… Bylo to fajn a určitě něco podobného brzy zopakujeme. Barbora Rybářová, sociální pracovnice AD
Berounští výtvarníci seniorům Pod tímto názvem proběhla od 29. května do 9. června výstava v Holandském domě v Berouně. Jak jsme již informovali v předešlém Zpravodaji, tuto výstavu pořádala Farní charita Beroun. Výstava byla prodejní a výtěžek z prodeje byl věnován na zřízení Denního stacionáře pro seniory, což je jeden z plánovaných projektů Farní charity Beroun. Vernisáž proběhla 29. května za hojné účasti veřejnosti a zahájili ji žáci ZUŠ Václava Talicha pod vedením pana učitele Rudolfa Grubera. Cílem výstavy bylo nejen získat finanční prostředky na Denní stacionář pro seniory, ale i seznámit veřejnost s myšlenkou, že Mgr. Barbora Rybářová a Martin Farní charita hodlá péči o seniory tímto projektem rozšířit. Klásek předčítají bezdomovecké Svá díla laskavě věnovalo Farní charitě pro tento účel celkem 19 verše na vernisáži výstavy Člověk berounských výtvarníků: bez domova foto FCH Rynda Jan LangmeierováJitka Černá Jitka Souček Karel Makovská Květa Fritsch Jaroslav Svobodová Zuzana Mrvíková Miluše Ištok David Trabura Roman Petříček Tomáš Jakůbková Barbora Vyhnánková Iva Pokorný Stanislav König Engelbert Polívková Zdena Kozlíková M. Růžička František Krumphanzl Jan Všem zmíněným výtvarníkům touto cestou veřejně děkujeme. Návštěvnost výstavy po vernisáži byla bohužel celkově nízká. Přestože celá naše populace globálně stárne a dříve nebo později se stárnutí bude týkat každého z nás, zájem o problematiku seniorů se přes veškerou snahu moc probudit nepodařilo. Mgr. Hanka Urbanová (Pozn.: autorka je budoucí vedoucí připravovaného stacionáře)
Klub Betlém v Lochovicích Klub Betlém, který je součástí připravovaného projektu domu pro matky s dětmi v tísni v Lochovicích, zahajuje prázdninový provoz 30. června 2006, kdy nový tým klubu připravil od 11 hod pro děti Den plný her na závěr školního roku. Stavební úpravy přízemí zatím zdárně pokračují, také díky obětavé podpoře drobných dárců z řad farníků. Jak už jsme mnohokrát opakovali, i malý dar je pro nás velký, takže tímto znovu moc děkujeme všem dárcům za podporu nového projektu, bez níž bychom nejspíš stavební práce v Lochovicích vůbec nezahájili. Výraznou měrou 20. strana
Keramická dílna
foto FCH
Červenec 2006 pak přispěli také donátoři z Německa a na další fázi rekonstrukce jsme získali dotaci z nadace Renovabis. Projekt se těší rovněž podpoře sponzorů. Podpořily nás již firmy: Massive svítidla, s.r.o., Králův Dvůr, Interquality, s.r.o., Praha, Apolo Cont, s.r.o., Praha, VPO, s.r.o., Chodouň, Limex ČR, s.r.o., Beroun, Dřevona - Libuše Bartušková, Kachlová kamna, s.r.o., Chodouň. Také jim tímto veřejně děkujeme. Slavnostní otevření klubu a zahájení běžného provozu připravujeme na druhou polovinu září. Do konce r. 2006 pak bude klub otevřen vždy 2x týdně od 9 – 19 hod. Kromě klubových programů, poradenství a dětského koutku připravujeme také nabídku zájmových kroužků. Rozsah nabídky bude opět záležet na výši získaných finančních prostředků. Zaujetí tvorbou foto FCH Informace o prázdninovém programu získáte na letáčcích v kostele. O dalších akcích klubu vás budeme průběžně informovat. Martina Mossóczy
Ja k se ž ij e k a n t o r ů m a va r h a n í k ů m Ta listina byla napsaná kurentem. Písař měl krásný rukopis, zejména velká písmena uměl překrásně vykroužit, jenom se to vůbec nedalo číst. Kurent byl tehdy, v r. 1699, obvyklý typ písma. Také se používal bratrský pravopis, a ten se od našeho dnešního lišil dost podstatně. Prokousala jsem se tím, ale trvalo mi to. Stálo to za to; zápis se týká dvou učitelů v Kníně. (Namítáte, že Knín je od Berouna daleko? Ale on kdysi patřil do Kraje berounského !) Služba učitelská a varhanická v těch dobách jedno jsou, péče o chrámovou hudbu se od učitele zcela samozřejmě předpokládá. Nadarmo se dodnes neříká učitelům “kantoři”, i když to slovo původně znamená “zpěvák”. Listina dokládá, jak se žilo učitelům v Čechách na přelomu 17. a 18. století, a není nezajímavá! Posuďte sami: “Poznamenání, co Janovi Jiřímu Frantovi služby kantorské a varhanické v městě Kníně ročně vycházeti má, a to dos v. Jakuba Apoštola Páně dne 29. july léta 1644.” Nojo, ale celé je to napsané 1699! Jestli Jan Jiří ještě opravdu učí do roztrhání těla - už 55 let - to ho potěš Pán Bůh! Další kámen úrazu - jsou tu zkratky peněz. Nečitelné. Čímpak se asi tehdy v Čechách platilo? Moji přátelé historikové radí: dukáty i tolary, drobné byly krejcary a haléře. Mám si vybrat. (?!) Budu tomu prostě říkat třeba zlaté a krejcary. “Předně expensi (= náleží) měsíčně po 48 kr. Čtvrtletního kvartálu po 1 zl./30 kr., ročně 6. “ Z toho nejsem moc moudrá. Pak mi dojde, že drobné tehdy počítali na kopy. Ovšem další položka je sympatická: “Od hraní na pozitiv (= na varhany) ročně jeden sud piva aneb za něj peníze.” Kolipak mázů ten sud asi měl? “Poněvadž nejni doloženo v textu, zdali každý měsíc aneb každý 4. neděle, na tíhodny (=týdny) přišlo by 10 zl./24 kr., za sud piva ............................... 9 zl, kvartálu .................................... 6 zl Facit (=to činí) 25 zl./24 kr. 21. strana
Zpravodaj Druhé “poznamenání” se týká Vojtěcha Žďárského, služby kantorské a varhanické v městě Kníně toliko za ten čas a tak dlouho, dokavad město samo pro sebe kantora chovati bude.” Vypadá to na nejistou existenci, nebo jako “pracovní poměr lze ukončit kdykoliv”. “Dávati se uvolili počnouc od dne svatého Jiří přítomného léta 1699 pořád do roka zběhlého, totiž předně peněz 30 zl. Od pašije zpívání za duši (=za zpěváka) dává 35 kr. K tomu od města accidentia (= případky) náleží, tek jaký od starodávna jsou, funusy a vysázené koledy na výroční svátky, totiž: na den Všech svatých, na den sv. Martina, sv. Panny Kateřiny, na den sv. Mikuláše, na den svatých Tří králův, sv. Panny Doroty, na den sv. Řehoře, Zeleného čtvrtku a na den chrámu Páně posvětcení.” To dostával od města “vysázenou koledu” (= v penězích) každou chvíli! Jindy ale také koledoval po domech: “Mimo to na jiné slavnosti neb svátky obyčejno je sbírati, panu kantorovi se dovoluje, pokud však jako od chudých lidí (kdo co dá) zavděk přijíti (= přijmouti) chtít bude. Kolipak těch svateb do roka asi bylo? A jakpak to všechno pana kantora uživilo? Kolik asi měl dětí? Co všechno si za plat, všechny “případky”, koledování a muziku mohl asi pořídit? Jak si žili kantoři a varhaníci v Čechách? Poslední bod leccos napoví: “Na to, že paní manželka jeho pro snadnější vychování všeliký handl nebo živnost městskou pan purkmistr a páni (=radní) provozovati skutečně přislíbili.“ Z hlediska větné stavby je to úplný skvost, ale my si to nějak přebereme ... Učitelova žena kresba J. Goldmann zřejmě žádala o povolení živnosti kvůli zlepšení rodinného rozpočtu ... “Stalo se za ouřadu purkmistrovského pana Jana Podleského v domě jeho 1699 dne 27. aprilis. Jiří Vojtěch Mastner, toho času rychtář a písař městský” “Copak by tomu řekl náš varhaník? “napadlo mě, když jsem se zaposlouchala v neděli po mši svaté do neopakovatelné improvizace LukášePetřvalského. Těšíme se vždycky z toho, že můžeme ještě chvíli zůstat tiše v lavici, radovat se z krásné hudby a nechat v sobě všechno doznít ... Vždycky Lukáše odměníme potleskem. Jsou to pro nás takové malé koncerty, které už tradičně patří k sváteční atmosféře! Následují neděli jsem panu varhaníkovi věnovala barevnou kopii té staré listiny. Moc se mu jako historikovi líbila. A hlavně se upřímně rozesmál, když zjistil, že by měl dostávat ročně “jeden sud piva aneb za něj peníze”. To není špatná představa !” blýskalo mu vesele v očích.” Ale když pivo, pak jedině černé! Jinak mám raději víno!” Koledovat po domech bychom asi ani jeden při svém učitelském povoláni nechtěli ... Postskriptum: Něco vám prozradím. Důvěrně! Lukáš nehraje v berounském kostele zadarmo, to jen tak všichni tvrdí. Dostává zaplaceno v tvrdé měně. Ovšem neplatí mu ani město, ani pan vikář. “Od hraní na varhany” za každou nedělní mši svatou mu jedna dobrá duše jménem Anna dává jeden zlatý dukát. Zaručeně ryzí. Poctivý čokoládový zn. Orion. Lidmila Fričová 22. strana
Červenec 2006
17.30 17.30 17.30 17.30 17.30 Beroun I Králův Dvůr - Počáply Loděnice Tetín Hýskov Chýňava Sv. Jan 18.00 16.30 Nižbor III 16.30 Strádonice IIII Vráž Hudlice 15.00 19.00 Podkozí II
Neděle
Sobota
Pátek
PR ÁZ D N IN Á C H Čtvrtek
O
Středa
Úterý
B OHO SL U ŽB Y Pondělí
Ú ØE D N O S T I :
9.30 17.30 9.30 11.00 8.00 11.00
Poznámka: I - všechny mše v Berouně se přesouvají z farní kaple do kostela Sv. Jakuba, mimo úterý, kdy je mše v kostele Zvěstování Páně na Zábraní II - mše v Podkozí od června do září každou 2. a 4. sobotu v měsíci III - mimo 3., 5. sobotu v měsíci IIII - jen 1. sobotu v měsíci Aktuální rozpis bohoslužeb najdete vždy na webových stránkách farnosti, kde je i verze ke stažení na nástěnku www.beroun.farnost.cz
M OD L I T B A
MÌS Í C E : S přicházejícím létem nastává našim dětem a mládeži
příjemné období prázdnin, mnohým z nás také zasloužené chvíle dovolených. Je to čas, který je cennou příležitostí si odpočinout, především však se svými blízkými “něco prožít”, což nám snad pomůže si znovu a plněji uvědomit dar, který v nich máme... V měsíci červenci prožijí také děti našeho skautského střediska “Radost a naděje” svůj další tábor, znovu nedaleko Rožmitálu. Rádi bychom tedy jim, všem ostatním dětem, ale i nám dospělým do času prázdnin a dovolených vyprosili hojnost Božího požehnání a ochrany.
S PO L E È N Ý
Ú M Y S L M O D L I T E B NA È E R V E N :
### “Za naše skauty, za Boží ochranu a požehnání v čase prázdnin a dovolených” ### 23. strana
Zpravodaj
F A R N Í K RO N I K A JUBILEA : Gratulace k nekulatému jubileu tentokrát posíláme do Berouna paní Janě Stielové, dvacet let oslaví Ondra Čapla, též z Berouna. Vyprošujeme oběma mocnou ochranu Hospodinovu.
NAROZENÍ : Od května bude v loděnickém kostele zase o dvě děti více: vítáme mezi námi Honzíka Kubelu z Jánské a Haničku Blaschkeovou z Loděnice. Rodičům přejeme samou radost a požehnání. PS: DEJTE NÁM DO REDAKCE, PROSÍME, VĚDĚT I BEROUNSKÉ NOVINKY, NAROZENÍ, JUBILEA. HLAVNÍ STAN NAŠÍ “DATABÁZE” SÍDLÍ V LODĚNICI, A TAK NE VŠECHNO Z BEROUNA ZAREGISTRUJEME:-) PÍSEMNÉ INFORMACE MŮŽETE VLOŽIT DO KRABIČKY “DOTAZY A ČLÁNKY”, ELEKTRONICKÁ DATA ZASÍLEJTE NA EMAILOVOU ADRESU UVEDENOU V ZÁHLAVÍ ZPRAVODAJE, ČI SMS NA 603 927 218.
KŘTINY: Ve Svatém Janu p. Skalou byla 11. 6. pokřtěna Anička Goldmanová a v berounském kostele sv. Jakuba Marie Ficencová z Prahy. Přejeme rovnou, radostnou a pokojnou cestu novým životem.
SVATBY: V sobotu 10. 6. vykročili na společnou cestu životem Richard a Lenka Michalských a Štěpán a Julie Rattayovi; máme velkou radost, že k sňatku můžeme popřát též Michalu a Ivaně Šedivým, kteří spojili své kroky v sobotu 17. 6. ve Sv. Janu pod Skalou. Ať vám radost vašeho svatebního dne svítí na cestu dalším společným životem.
POHŘBY: V měsíci červnu jsme v našich farnostech svěřili do rukou Božího milosrdenství pana Vladislava Malého z Nižbora.
Příjemně strávené chvíle zaslouženého volna všem, kteří se chystají na letní cesty, přejí všichni členové redakce “Berounského Katolického Zpravodaje”!
Berounský katolický zpravodaj - měsíčník pro farnosti Beroun, Loděnice, Železná, Tetín, Sv. Jan pod Skalou, Králův Dvůr - Počáply, Nižbor a filiální kostely na Vráži, Hýskově, Strádonicích a Chýňavě. Redakce: P. Josef Pecinovský, P. Michal Němeček, Jaroslav Vacík, Lidmila Fričová, Ivana Vašků, Ivana Průšová, Alena T. Margraffová. Sazba: Alois Vašků. Písemné příspěvky možno odevzdat nejpozději do 20. dne měsíce na faře či do schránky “Dotazy a příspěvky” v kostele. Vydává Římskokatolická farnost Beroun, Seydlovo nám. 24, pro vnitřní potřebu. V elektronické podobě na stránkách farnosti: www.beroun.farnost.cz Příspěvek na jeden výtisk: 10,- Kč č. ú. farnosti Beroun: 0361038389 / 0800 Kontakt: far. ú. - 311 621 964, redakce - 602 129 195, 602 945 017, e-mail:
[email protected]
24. strana
