Bakalářská práce. Poskytování informací podléhající bankovnímu tajemství

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor: Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství

Bakalářská práce

Poskytování informací podléhající bankovnímu tajemství

Lenka Mrázová 2011

Čestné prohlášení: „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Poskytování informací podléhající bankovnímu tajemství zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.

1

Obsah: Obsah:......................................................................................................................................... 2 1. Úvod ................................................................................................................................... 4 2. Základní pojmy .................................................................................................................. 6 2.1 Banka ................................................................................................................................ 6 2.2 Bankovní tajemství ........................................................................................................... 6 2.3 Bankovní obchody............................................................................................................ 8 2.4 Peněţní sluţby .................................................................................................................. 9 3. Prameny právní úpravy bankovního tajemství a poskytování informací podléhajících bankovnímu tajemství ...................................................................................................... 11 4. Subjekty oprávněné podle § 38 odst. 3 zákona o bankách ............................................... 12 4.1 Soud pro účely občanského soudního řízení - § 38 odst. 3 písm. a) zákona .................. 12 4.2 Orgán činný v trestním řízení - § 38 odst. 3 písm. b) zákona ........................................ 13 4.3 Správce daně - § 38 odst. 3 písm. c) zákona .................................................................. 14 4.4 Finanční arbitr - § 38 odst. 3 písm. d) zákona ................................................................ 15 4.5 Ministerstvo financí ČR - § 38 odst. 3 písm. e) zákona ................................................. 16 4.6 Orgány sociálního zabezpečení - § 38 odst. 3 písm. f) zákona ...................................... 16 4.7 Zdravotní pojišťovny - § 38 odst. 3 písm. g) zákona ..................................................... 17 4.8 Soudní exekutor - § 38 odst. 3 písm. h) zákona ............................................................. 17 4.9 Úřad práce - § 38 odst. 3 písm. i) zákona ....................................................................... 17 4.10 Národní bezpečností úřad, zpravodajské sluţby, Ministerstvo vnitra - § 38 ............... 18 6. Poskytování informací dalším osobám ............................................................................ 21 6.1 Dědicové......................................................................................................................... 21 6.2 Klient .............................................................................................................................. 21 6.3 Ručitel ............................................................................................................................ 22 6.4 Orgány cizích států ......................................................................................................... 22 6.5 Osoba oprávněná dle exekučního titulu a osoba poškozená .......................................... 23 6.5.1 Osoba oprávněná dle exekučního titulu .................................................................. 23 6.5.2 Osoba poškozená ..................................................................................................... 24 6.5.3 Rozsah poskytnutých informací .............................................................................. 24 6.6 Insolvenční správce, likvidátor ...................................................................................... 24 6.7 Poskytnutí informace se souhlasem klienta ................................................................... 26 7. Jiná poskytnutí informací, jenţ nejsou porušením bankovního tajemství ....................... 27 7.1 Poskytnutí na základě právního úkonu banky ................................................................ 27 7.2 Poskytnutí na základě porušení povinnosti klientem ..................................................... 28 7.3 Předání informací jinému poskytovateli platebních sluţeb............................................ 29 8. Vzájemné informování bank ............................................................................................ 30 8.1 Centrální registr úvěrů .................................................................................................... 30 8.2 Podmínky přístupu do CRÚ ........................................................................................... 32 8.3 Informace pro dluţníka – ţadatele o výpis z CRÚ......................................................... 33 8.4 Jiné bankovní registry .................................................................................................... 33 9. Jiné formy poskytnutí informací podléhajících bankovnímu tajemství ........................... 35 9.1 Daňové řízení ................................................................................................................. 35 9.2 Občanské soudní řízení .................................................................................................. 35 9.3 Trestní řízení .................................................................................................................. 35 10. Bankovní tajemství v EU ................................................................................................. 36 11. Návrhy a doporučení na zlepšení právní úpravy .............................................................. 39 12. Závěr................................................................................................................................. 41 13. Resume ............................................................................................................................. 42 Pouţitá literatura ...................................................................................................................... 43 Příloha č. 1................................................................................................................................ 46 Příloha č. 2................................................................................................................................ 47 2

Příloha č. 3................................................................................................................................ 48 Příloha č. 4................................................................................................................................ 52 Příloha č. 5................................................................................................................................ 54

3

1. Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila problematiku poskytování informací, které podléhají bankovnímu tajemství, čímţ se na ně vztahuje zvláštní reţim ochrany. Výše uvedené téma jsem si vybrala především proto, ţe oblast bankovnictví se stala nedílnou součástí našeho ţivota. Nebojím se říci, ţe se stáváme na bankách a jiných finančních institucích, které nakládají s našimi peněţními prostředky, ţivotně závislí, a to se bezprostředně dotýká nás všech. I přes toto úzké pouto se domnívám, ţe málo kdo přemýšlí nad tím, zda jsou jeho finanční prostředky a operace s nimi dostatečně chráněny, zda nemůţe dojít k jejich zneuţití, neoprávněnému zveřejnění, vyuţití apod. Kaţdý nejspíše spoléháme na to, ţe banka, které jsme svěřili své peníze, by takovéto protipráví nestrpěla. Odpovídá však naše představa realitě? Po přečtení této práce si kaţdý můţe udělat vlastní názor na to, zda je ochrana bankovního tajemství dostatečná či nikoliv. Cílem bakalářské práce je vypracování uceleného výkladu o problematice ochrany informací a skutečností, podléhajících bankovnímu tajemství, s hlavním zaměřením na aspekt poskytování takovýchto informací jiným subjektům bankami. Záměrně uvádím bankami, protoţe se zaměřím přímo na práva a povinnosti bank, které jsou nejvíce spjaty s naším kaţdodenním ţivotem. Samozřejmě, ţe existuje řada dalších peněţních ústavu1 a finančních institucí2 jiţ se dotýká problematika bankovního tajemství, ale já jsem zvolila konkrétně banky, protoţe do styku s těmito institucemi přichází v podstatě většina občanů bez ohledu na svou momentální finanční situaci či poměry. Na začátku práce se nejprve zaměřím na obecnou úpravu bankovního tajemství, na vysvětlení důleţitých pojmů a v neposlední řadě prameny právní úpravy. Poté přejdu k jednotlivým subjektům, kterým mohou být informace poskytnuty, kdy, jak a z jakých důvodů, a které jsou oprávněné je ţádat. Nebude opomenut ani rozsah v jakém jsou a mohou být vyţádané informace poskytnuty. Na závěr se v krátkosti zmíním o současných trendech v oblasti ochrany bankovního tajemství v Evropě a současném vývoji právních úprav členských, ale i nečlenských států. Práce je zaloţena na praktických poznatcích kompilovaných zejména z informací poskytnutých přímo pracovníky z oboru bankovnictví a jiných institucí, ke kterým informace podléhající bankovnímu tajemství přímo směřují, a kteří s nimi pracují. Tyto informace jsou následně analyzovány a komparovány se stávající právní úpravou. Nejdůleţitějšími metodami 1

Peněţními ústavy se rozumí banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní druţstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatelé platebních sluţeb malého rozsahu 2 Finančními institucemi se rozumí pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní fondy, Fond pojištění vkladů.

4

pro psaní práce je tedy analýza stávajících platných a účinných právních předpisů a jejich následná deskripce. Práce je tak postavena na právních předpisech upravujících sledovanou oblast a dalších pramenech práva. Odborné literatury k tématu poskytování informací podléhající bankovnímu tajemství je k dispozici velmi malé mnoţství. Většina literatury se z velké míry věnuje bankovnímu tajemství obecně, proto jsou primárním zdrojem informací k mé práci příslušné zákony, jak bylo jiţ výše uvedeno.

5

2. Základní pojmy 2.1 Banka Dle Mejstříka3 lze banku obecně charakterizovat jako instituci, která soustřeďuje dočasně volné peněţní prostředky, které formou nejrůznějších úvěrů dává k dispozici jiným subjektům, nabízí řadu dalších sluţeb, zejména v oblasti platebního styku. Směrnice Evropské unie, zabývající se problematikou bankovnictví, hovoří o bance jako o úvěrové instituci, jejíţ činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných fondů od nejširší veřejnosti a poskytování úvěru na vlastní účet.4 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, banku definuje jako právnickou osobu se sídlem v České republice, zaloţenou jako akciovou společnost, která přijímá vklady od veřejnosti a poskytuje úvěry a má k výkonu těchto činností bankovní licenci5. 2.2 Bankovní tajemství Pojem bankovního tajemství je zákonem definován velmi vágně a neurčitě. Obecně lze bankovní tajemství označit jako povinnost banky zachovávat mlčenlivost o bankovních obchodech, peněţních sluţbách bank, včetně stavů na účtech a depozit, pokud klient sám neudělí souhlas k jejich sdělení. Pro účely bankovních obchodů zákon o bankách stanovuje bankám a pobočkám zahraničních bank povinnost zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo moţné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Tímto v podstatě sám zákon bankám předepisuje shromaţďování informací podléhající bankovnímu tajemství, protoţe na údaje získané a zpracované na základě povinnosti dle předešlé věty se vztahuje ustanovení § 38 zákona o bankách, coţ je ustanovení upravující bankovní tajemství6. Povinnost banky zachovávat mlčenlivost a nesdělit informaci týkající se zájmů banky a jejích klientů, tj. nesdělovat bez výslovného souhlasu klienta nic a nikomu o něm, o sluţbách, které vyuţívá, a samozřejmě ani o stavu jeho prostředků na účtech, které pro něj banka vede, a pohybech na nich, je povinností zákonnou. V předešlé větě je uvedeno, ţe se jedná o zákonnou povinnost. Tato zákonnost vychází ze zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, který je zároveň základní právní úpravou bankovního tajemství, kde je zakotveno, ţe „na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje

3

MEJSTŘÍK, M., PEČENÁ, D., TEPLÝ, P. Základní principy bankovnictví. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 56. ISBN 978-80-246-1500-4. 4 MEJSTŘÍK, M., PEČENÁ, D., TEPLÝ, P. Základní principy bankovnictví. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 56. ISBN 978-80-246-1500-4. 5 § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 6 § 37 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

6

bankovní tajemství“7. Hlavním úkolem bankovního tajemství je zajištění ochrany údajů, na které se bankovní tajemství vztahuje, před jakýmkoliv neoprávněným zveřejněním nebo vyuţitím. Bankovní tajemství se vztahuje i na vše, co souvisí se smlouvou uzavřenou mezi klientem a peněţním ústavem nebo jinou finanční institucí, jedná se zejména o informace, zda určitá osoba je nebo byla klientem příslušné finanční instituce, banky. Zákonná úprava bankovního tajemství představuje pro banku a klienta jistotu v tom, jak musí být postupováno v oblasti ochrany údajů podléhajících bankovnímu tajemství a současně poskytuje způsob řešení situace, kdy dojde k porušení povinnosti ze strany banky a klient v důsledku takového jednání utrpí újmu.8 Z ustanovení § 38 odst. 3 současně vyplývá, ţe zákaz daný bance, jakoţto právnické osobě sui generis poskytnou třetí osobě jakékoli údaje či informace o bankovních obchodech klienta, není absolutní. Zákon zde stanovuje taxativní výčet subjektů, kterým mohou být informace spojené s předmětem bankovního tajemství poskytnuty. Zákonem stanové výjimky, kdy informace podléhající bankovnímu tajemství mohou být poskytnuty jiným subjektům, jsou v zákoně definovány, kdy hlavním účelem těchto výjimek je ochrana veřejného zájmu. Další výjimkou je samozřejmě souhlas klienta se sdělením informací. Údaje podléhající bankovnímu tajemství jsou poskytovány také na základě jiných právních předpisů jiným subjektům, neţ které definuje zákon o bankách. Protoţe se jedná o relativně rozsáhlý okruh subjektů, kterým jsou informace poskytovány, uvádím pro názornou představu a lepší orientaci schéma znázorňující moţné dělení poskytování údajů podle jednotlivých subjektů, resp. forem. Od uvedeného schématu se následně odvíjí členění práce do jednotlivých kapitol. Poskytování informací jsem rozdělila do tří skupin, kdy v první jsou zařazeny osoby oprávněné ţádat informace podle § 38 odst. 3 zákona o bankách, ve druhé skupině jsou zahrnuty subjekty, kterým vyplývá oprávnění ţádat informace z dalších ustanoveních zákona o bankách nebo jiného právního předpisu a třetí skupina zaujímá taková poskytnutí, která nejsou učiněna na základě ţádosti konkrétního oprávněného subjektu nebo se jedná o poskytnutí, jenţ mohou mít jinou neţ písemnou formu.

7

§ 38 odst. 1 zákona o bankách HARTLOVÁ, V., SOLDÁNOVÁ, M., SVOBODOVÁ, J. et al. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. Nakladatelství Fortuna, Praha 2004. s. 21 - 22. ISBN 80-7168-900-9. 8

7

Schéma č. 1 – Druhy poskytnutích informací podléhajících bankovnímu tajemství. Poskytování informací podléhajících bankovnímu tajemství

Poskytnutí subjektům oprávněným dle § 38 odst. 3 zákona o bankách

Poskytnutí dalším oprávněným osobám

Jiná poskytnutí

-

Soud – občanské soudní řízení

- Dědicové

-

Orgán činný v trestním řízení

- Klient

-

Správce daně

- Ručitel

-

Finanční arbitr

- Orgány cizích států

-

Ministerstvo financí ČR

- Osoby oprávněné dle exekučního

-

Orgány sociálního zabezpečení

-

Zdravotní pojišťovny

- Osoby poškozené

-

Soudní exekutor

- Insolvenční správce

-

Úřad práce

- Likvidátor

- předloţení věci

-

Národní bezpečnostní úřad

- Osoba se souhlasem klienta

- vydání věci

-

Zpravodajské sluţby

-

Ministerstvo vnitra

- Na základě právního úkonu banky - Na základě porušení

titulu

povinnosti klientem - Poskytnutí jinému poskytovateli platebních sluţeb - Jiná forma poskytnutí:

- zapůjčení věci

Zdroj: Vlastní.

2.3 Bankovní obchody Definice samotného pojmu bankovního obchodu není stejně jako pojem bankovního tajemství obsaţena v ţádném právním předpise. Obecně jsou povaţovány za bankovní obchody všechny typické bankovní obchody, které jsou upraveny zákonem o bankách, jedná se především o přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů. Bankovními obchody jsou dále zejména: - investování do cenných papírů na vlastní účet; finanční pronájem (finanční leasing); platební styk a zúčtování; vydávání a správa platebních prostředků; poskytování záruk; otvírání akreditivů; obstarávání inkasa; poskytování investičních sluţeb podle zvláštního právního předpisu; finanční makléřství; výkon funkce depozitáře; směnárenská činnost; poskytování bankovních informací; obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s

8

devizovými hodnotami a se zlatem; pronájem bezpečnostních schránek.9 Dle Bejčka nelze povaţovat za bankovní obchod jakýkoliv právní vztah, ve kterém je jednou ze stran banka. Za přijatelnou interpretaci pojmu bankovního obchodu povaţuje takové vztahy, jenţ vzniknout v souvislosti s poskytnutím bankovních sluţeb, které nemůţe poskytnou jiný subjekt neţ banka.10 Další bankovní obchody jsou upraveny v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kdy se jedná např. o smlouvu o úvěru, smlouvu o akreditivu, smlouvu o bankovním inkasu, smlouvu o běţném účtu, smlouvu o vkladovém účtu, oblast bankovních záruk. Mezi bankovní obchody patří dále vztahy upravené obecnými ustanoveními nejen obchodního zákoníku, ale také zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník nebo jinými obecně závaznými právními předpisy, především pak např. o postoupení pohledávky, obchody s cennými papíry, přistoupení k dluhu, převzetí dluhu a další. 2.4 Peněžní služby Pojem peněţních sluţeb je upraven zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, kde jsou činnosti poskytování peněţních sluţeb definovány jako platební sluţby. Podle zákona o platebním styku je platební sluţbou: a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem, b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem, c) provedení převodu peněžních prostředků 1. z podnětu plátce, 2. z podnětu příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli, a to bez použití platebního prostředku k udělení tohoto souhlasu (dále jen „inkaso“), nebo 3. na základě podnětu daného platebním prostředkem, 4. nejedná-li se o převod podle písmen d) nebo f) ani o platební transakci podle písmene g), d) provedení převodu peněžních prostředků podle písmene c), kterým je poskytnut úvěr uživateli poskytovatelem, nejedná-li se o převod podle písmene f) nebo g), e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, nejedná-li se o platební transakci podle písmene g), f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce, nebo g) provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je 9

§ 1 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. BEJČEK, Josef. Postoupení pohledávky a bankovní tajemství. ASPI [databáze]. Verze 13. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 [cit. 2011-02-25]. ASPI ID: LIT4860CZ. 10

9

souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení11. V souvislosti s peněţními sluţbami, resp. platebními sluţbami je důleţité uvést, ţe tyto sluţby mohou poskytovat pouze právnické osoby, které mají povolení k činnosti platební instituce12 nebo které jsou osobami vykonávajícími činnosti podle jiného zákona, např. banka, zahraniční banka, spořitelní a úvěrní druţstvo13. V této kapitole byly stručně charakterizovány a definovány nejzákladnější pojmosloví v oblasti bankovního tajemství. Z výše uvedených poznatků vyplývá, ţe definice tak podstatného pojmu jako bankovní tajemství a bankovní obchody, v právní úpravě zcela chybí. Dostupné definice bankovního tajemství jsou obecného charakteru vycházející z vymezení jeho předmětu, jelikoţ objekt institutu bankovního tajemství je legislativou vymezen. Právní úprava dále říká, jaké obchody jsou povaţovány za bankovní, ale jiţ nedefinuje, co je to bankovní obchod, tudíţ je obtíţné stanovit základní charakteristické rysy bankovního obchodu, podle kterých by bylo moţné bezpečně určit, co bankovní obchod je a co není.

11

§ 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Povolení podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 13 Jedná se osoby podle § 5 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 12

10

3. Prameny právní úpravy bankovního tajemství a poskytování informací podléhajících bankovnímu tajemství Jak bylo jiţ výše uvedeno stěţejní právní úpravou bankovního tajemství je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a to část dvanáctá § 37 a násl., kde jsou definovány činnosti, které podléhají bankovnímu tajemství, a pro tuto práci nejdůleţitější ustanovení, a to ust. § 38 odst. 3, ve kterém je taxativní výčet subjektů, kterým můţe banka poskytnout informace podléhající bankovnímu tajemství bez souhlasu klienta. Shledávám důleţité znovu upozornit na to, ţe se jedná o poskytnutí informace bez souhlasu klienta. Další právní úprava vztahující se k bankovnímu tajemství je obsaţena v zákoně č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník a z.č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, kde jsou definovány obchody, jenţ také podléhají bankovnímu tajemství, tzn. bankovní obchody. Pro poskytování informací podléhající bankovnímu tajemství jsou důleţité následující právní předpisy, z nichţ vyplývá oprávnění daných subjektů ţádat od banky informace podléhající bankovnímu tajemství a to i bez souhlasu klienta banky. Jedná se zejména o: -

z.č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

-

z.č. 13/1993 Sb., celní zákon

-

z.č. 6/1993 Sb., o České národní bance

-

z.č. 337/1992 Sb., správě daní a poplatků s účinností do 31.12.2010 – od 1.1.2011 z.č. 280/2009 Sb., daňový řád

-

z.č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (soudní řád)

-

vyhl. č. 129/1976 Sb., o Úmluvě o provádění důkazů v cizině v občanských a obchodních věcech

-

z.č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

-

z.č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

-

z.č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

-

z.č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

-

z.č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi

-

z.č. 273/2008 Sb., o Policie České republiky

-

z.č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a další

-

z.č. 120/2001 Sb., exekuční řád

-

z.č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

Jedná se o relativně velký počet zákonů, kde je úprava práv a povinností v oblasti poskytování informace podléhajících bankovnímu tajemství obsaţena. Z kaţdého výše uvedeného zákona vyplývá pro konkrétní subjekt právo poţadovat údaje a bance povinnost je poskytnout. O příslušných ustanoveních bude pojednáno v následujících kapitolách. 11

4. Subjekty oprávněné podle § 38 odst. 3 zákona o bankách V ustanovení § 38 odst. 3 jsou taxativně vyjmenovány a určeny orgány, které mají oprávnění ţádat na bance zprávu o záleţitostech klienta, jenţ jsou předmětem bankovního tajemství a banka je na druhou stranu povinna tuto zprávu vydat, a to i bez toho, aniţ by k tomu byl nutný souhlas dotčené osoby. Ţádost o poskytnutí údajů musí mít písemnou formu a současně musí obligatorně obsahovat údaje, na základě kterých můţe banka bezpochybností příslušnou ţádost identifikovat. Takovými údaji mohou být jméno a příjmení v případě fyzické osoby, u právnické osoby, jenţ je klientem banky, to je obchodní jméno a sídlo, můţe se jednat také přímo o konkrétní číslo účtu, rámcové označení úvěrové či zástavní smlouvy, příp. jiné údaje14. Jsou-li splněny všechny poţadavky kladené na formální a obsahovou stránku ţádosti, banka poskytne zprávu subjektům v zákoně vyjmenovaných (viz. kap 4.1 – 4.10). Striktní vyţadování obsahu ţádosti se, podle mého názoru, jeví jako nepřiměřená „byrokracie“ a kladení zbytečného důrazu na preciznost formulace „výzvy“, která můţe při nedodrţení těchto přesných formulí vést k průtahům v příslušném řízení. Domnívám se, ţe i pokud by byly bankou ţadateli poskytnuty informace v širším rozsahu, neţ které byly vyţádány, jistě by ze strany ţadatele (oprávněného subjektu) nedošlo k jejich zneuţití, vzhledem k tomu, ţe zaměstnanci, ať jiţ kteréhokoli z oprávněných subjektů, jsou vázáni mlčenlivostí ohledně skutečností, o kterých se při výkonu své činnosti dozví a informace jsou vyţadovány pouze z důvodu ochrany veřejného zájmu. Takţe se lze oprávněně domnívat, ţe poskytnutí údaje, který nebyl výslovně vyţádán, by nevedlo k jeho zneuţití. Nehledě na skutečnost, ţe ke zneuţíti nebo jinému neoprávněnému uţití můţe dojít i u informací, jenţ byly na základě ţádosti vyţádány. Neshledávám tedy ustanovení o striktním obsahu ţádosti za příliš účelné. 4.1 Soud pro účely občanského soudního řízení - § 38 odst. 3 písm. a) zákona Pro účely občanského soudního řízení, to jsou spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány, nebo spory k jejichţ projednávání jsou soudy oprávněni na základě zvláštního zákona,15 můţe ţádost o poskytnutí informace podléhající bankovnímu tajemství podat kterýkoli soudce, bez ohledu na funkční postavení, soudní tajemník nebo zaměstnanec jakéhokoli soudu České republiky, tj. soudu okresního, krajského, obvodního, městského, Vrchního soudu, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu a 14

BARÁK, J. a kolektiv. Zákon o bankách. Komentář a předpisy související. Nakladatelství LINDE PRAHA, a.s., 2003. s. 197-198. ISBN 80-7201-418-8. 15 § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

12

Ústavního soudu. Vyţádání můţe podat také notář, který je pověřený výkonem soudního komisaře, protoţe úkon takového notáře je povaţován za úkon soudu16. Soudní komisař můţe činit úkony na základě pověření soudu pouze ve věcech řízení o dědictví

17

. Pokud však ţádost

podává výše uvedený notář, musí být v ţádosti uveden údaj o tom, ţe úkon činí jako komisař z pověření soudu, nebo musí být ţádost opatřena razítkem „soudní komisař“. Soudní komisař není povinen prokazovat, ţe byl v konkrétní věci soudem pověřen, tzn. ţe banka není oprávněna poţadovat, aby notář spolu s ţádostí předloţil pověření soudu k výkonu funkce soudního komisaře ve věci dědictví18, nehledě na skutečnost, ţe pověření notáře není soudním rozhodnutím19, většinou se jedná o záznam, který je součástí spisu, a právo nahlíţet od spisu a činit si z něho výpisy náleţí pouze účastníkům řízení, jímţ banka bezpochyby není. Pokud by banka odmítala povinnost sdělit notáři jako soudnímu komisaři poţadované údaje, znemoţňovala by mu tak splnit povinnosti, jenţ mu zákon jako soudnímu komisaři ukládá, čímţ se banka můţe vystavovat sankčnímu potrestání. V případě občanského soudního řízení povaţuji povinnost banky poskytnout údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, za nezbytnou. Současně povaţuji aspekt sankčního postihu banky v případě neposkytnutí poţadovaných údajů za velmi důleţitý, protoţe sice povinnost poskytnout informace pro banky ze zákona vyplývá, ale v případě neexistence hrozby sankce by se tato povinnost stala nevynutitelnou. Taková situace by soudům výrazně ztíţila činnost, zvláště jestliţe by vyţadovaná informace byla pro konkrétní řízení klíčovou. 4.2 Orgán činný v trestním řízení - § 38 odst. 3 písm. b) zákona Orgánem činným v trestním řízení je soud, státní zástupce a policejní orgán.20 V trestním řízení můţe před podáním obţaloby státní zástupce (vzor ţádosti státního zástupce viz. Příloha č. 1) a po podání obţaloby či návrhu na potrestání předseda senátu vyţadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství21. Protoţe je zapotřebí, aby potřebnost údajů, jenţ jsou předmětem bankovního tajemství, pro trestní řízení zvaţovala osoba dostatečně kvalifikovaná, zaručující nezneuţitelnost takových údajů, umoţňuje trestní řád poţadovat údaje v řízení před podáním obţaloby jen státnímu zástupci a po obţalobě předsedovi senátu, jak bylo jiţ v předešlé větě uvedeno. Orgán činný v trestním řízení můţe 16

§ 38odst. 3 OSŘ: „ Úkony notáře, které provedl jako soudní komisař, se považují za úkony soudu.“ § 38 odst. 1 OSŘ: „Soud pověří notáře, aby jako soudní komisař za odměnu provedl úkony v řízení o dědictví.“ 18 Dle rozhodnutí Krajského soudu Brno čj. 18 Co 88/94 ze dne 15.8.1994. Dostupné ASPI , ASPI ID JUD6700CZ. 19 § 38 odst. 4 OSŘ. 20 § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). 21 § 8 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. 17

13

od banky ţádat informace pouze formou zvláštní, kvalifikované ţádosti a z splnění podmínek, ţe ţádost je podávána v rámci probíhajícího trestního řízení a současně musí být splněna podmínka, ţe vyţadované informace jsou potřebné k řádnému objasnění okolností, jeţ nasvědčují, ţe byl spáchán trestný čin nebo v řízení před soudem k posouzení poměrů obviněného nebo pro výkon rozhodnutí.22 Údaje podléhající bankovnímu tajemství mohou orgány činné v trestním řízení vyţadovat v řízení o kterémkoliv trestném činu, tedy i o trestných činech nemajetkové povahy. Pokud si však údaje vyţaduje jiný orgán činný v trestním řízení, tj. orgán Policie ČR, musí být k ţádosti připojen souhlas státního zástupce nebo předsedy senátu (vzor ţádosti Policie ČR viz. Příloha č.2). Tento souhlas se nevyţaduje, jestliţe vyţádání je činěno z důvodu doplnění trestního oznámení podaného bankou, od níţ se vydání údajů podléhajících bankovnímu tajemství ţádá. Orgán Policie ČR můţe bez ohledu na výše uvedené, můţe poţadovat z důvodu pátrání po hledané nebo pohřešované osobě sdělení údajů o době a místě pouţití elektronického platebního prostředku způsobem umoţňujícím dálkový a nepřetrţitý provoz té hledané nebo pohřešované osoby. Dále můţe tyto informace poţadovat v případech předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu.23 I v tomto případě je povinnost

banky

poskytnout

ţádané

údaje

orgánu

činnému

v trestním

řízení

neoddiskutovatelná. 4.3 Správce daně - § 38 odst. 3 písm. c) zákona Poţadovat podání zprávy je oprávněný správce daně, který je správní orgán, který se rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jiný orgán a právnická nebo fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy,24 nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní.25 Kromě územních finančních orgánů, se můţe jednat např. o ţivnostenské úřady při vybírání pokut nebo orgány územních samosprávných celků v poplatkového řízení. V případě vyţádání zprávy ze strany správce daně jsou banky a spořitelní a úvěrní druţstva povinni na takové písemné vyţádání poskytnout čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněţních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a 22

KOUKAL, Pavel. Banka a trestní řízení. ASPI [databáze]. Verze 13. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011[cit. 2011-02-23]. ASPI ID: LIT5671CZ. 23 § 68 odst. 2 zákona o Policii ČR: „ Policie může žádat pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě a za účelem zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Informace se poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem“. 24 § 10 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. 25 § 10 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

14

depozitech. Informace o provedení nebo zprostředkování převodu peněţních prostředků jsou rovněţ povinny sdělovat jiné osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají převody peněţních prostředků jako podnikání. Tato povinnost byla zakotvena v současné době jiţ neplatném zákoně o správě daní a poplatků a zůstává zachována i v novém daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád) nadále26. V praxi takové vyţádání zprávy vypadá tak, ţe správci daně svá vyţádání obvykle označují jako „výzvu“. Pro vyhovění výzvy ze strany banky je nutné, aby správce daně dostatečně identifikoval poplatníka, aby nedošlo k jakýmkoli pochybnostem o identifikaci klienta. Pokud má správce daně k dispozici identifikační číslo poplatníka, je nezbytné, aby jej ve „výzvě“ uvedl, jestliţe správci daně toto identifikační číslo známo není, je nutné uvést jiné dostupné informace, které zajistí bezchybnou identifikaci klienta banky, např. nebude-li ve „výzvě“ uvedeno IČ nebo rodné číslo, musí být nesporné jméno a příjmení u fyzických osob a obchodních jméno u právnických osob. Tato povinnost vyplývá přímo ze zákona o bankách, kde v ust. § 38 je stanoveno, ţe: „Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat“. Citované ustanovení platí pro všechny oprávněné subjekty, nejen pro správce daně. Nedodrţí-li finanční orgán výše uvedený postup, banka či jiný poskytovatel platebních sluţeb výzvě vyhoví pouze tehdy, jestliţe nemá pochybnosti o identifikaci klienta. 4.4 Finanční arbitr - § 38 odst. 3 písm. d) zákona Institut finančního arbitra je upraven zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, kde je stanoveno, ţe finanční arbitr rozhoduje spory mezi poskytovateli platebních sluţeb a uţivateli platebních sluţeb a mezi vydavateli elektronických peněz a drţiteli elektronických peněz, pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána pravomoc českého soudu27. Proto, aby finanční arbitr mohl vést řízení ve věci výše uvedených sporů a případně vydat meritorní rozhodnutí, je oprávněn ţádat od účastníků řízení předloţení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, včetně podání ústního vysvětlení.28 Jelikoţ finanční arbitr rozhoduje spory v oblasti platebních sluţeb a elektronických sluţeb, lze logicky dovodit, ţe účastníkem řízení je tedy banka, z čehoţ vyplývá, ţe i v tomto případě jsou vyţadovány údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství a banka je povinna vyhovět ţádosti finančního arbitra o poskytnutí vysvětlení a ţádosti o předloţení dokumentace vztahující se k předmětu sporu mezi navrhovatelem a institucí.

26

§ 57 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. § 1 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. 28 § 12 odst. 5 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. 27

15

4.5 Ministerstvo financí ČR - § 38 odst. 3 písm. e) zákona Ministerstvo financí ČR je oprávněno poţadovat zprávu týkající se klienta při výkonu zákonného dozoru a v souvislosti s aplikací zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zvláštního právního předpisu zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, jenţ upravuje uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udrţování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. Ze zákona č. 253/2008 Sb. přímo vyplývá povinnost pro povinné osoby29, mezi které patří také banky, nahlásit Ministerstvu financí kaţdý podezřelý obchod.30 V oznámení podezřelého obchodu jsou samozřejmě uváděny údaje, které podléhají bankovnímu tajemství. 4.6 Orgány sociálního zabezpečení - § 38 odst. 3 písm. f) zákona Orgánem sociálního zabezpečení je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Ministerstvo vnitra České republiky, Ministerstvo obrany České republiky, Česká správa sociálního zabezpečení a Okresní správy sociálního zabezpečení.31 Oprávnění poţadovat po bance informace, jenţ jsou předmětem bankovního tajemství, je zaloţeno zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Orgán sociálního zabezpečení je oprávněn ţádat zprávu o záleţitostech klienta podléhajících bankovnímu tajemství v následujících případech: -

ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluţí, včetně dluhu na přiráţce k pojistnému, penále a pokutách;

-

ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách, přičemţ stejné právo má také obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo pověřený obecný úřad;

-

orgán nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách;

-

orgán státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit.32

29

Taxativní výčet povinných osob je v ust. § 2 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 30 § 18 zákon a č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 31 § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 32 § 38 odst. 3 písm. f) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

16

Orgánu sociální péče je banka povinna sdělit na písemné vyţádání údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu a o osobách oprávněných nakládat s peněţními prostředky na tomto účtu a údaje o záleţitostech týkajících se tohoto účtů, zejména pak o stavu na účtu a pohybu na účtu a to ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce této dávky, včetně jejího vymáhání.33 4.7 Zdravotní pojišťovny - § 38 odst. 3 písm. g) zákona Zdravotní pojišťovny jsou oprávněny poţadovat zprávu o záleţitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství pouze v případě řízení ve věci pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které klient banky pojišťovně dluţí, platí to také pro vymáhání tohoto pojistného.34 4.8 Soudní exekutor - § 38 odst. 3 písm. h) zákona Banky jsou povinny sdělit exekutorovi na jeho písemnou ţádost údaje o číslech účtů povinného nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, to platí i pro údaje o jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných papírech povinného jimi spravovaných či u nich pro povinného či povinným uschovaných.35 Banka exekutorovi vyhoví za podmínky, ţe exekutor doloţí své pověření k provedení exekuce, a to ověřenou kopií usnesení soudu o nařízení exekuce s pověřením určitého soudního exekutora a pouze v souvislosti s jejím prováděním. Tzn. ţe exekutor můţe ţádat poskytnutí informace pouze z důvodu exekučního řízení, které on osobně vede, nemůţe tedy údaje vyţadovat jenom z titulu exekutora, aniţ by k tomu měl právní důvod. 4.9 Úřad práce - § 38 odst. 3 písm. i) zákona Úřad práce je oprávněný ţádat po bance informace podléhající bankovního tajemství ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu, včetně vymáhání těchto prostředků.36 Banka je povinna sdělit údaje na písemné vyţádání úřadu práce také ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky, kdy se jedná o údaje o klientovi banky, který je majitelem účtu a o osobách oprávněných nakládat s peněţními prostředky na příslušném účtu a údaje o záleţitostech týkajících se příslušného účtu, zejména pak stavu a pohybů na účtu.37 33

§ 38 odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. § 38 odst. 3 písm. g) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 35 § 33 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, 36 § 38 odst. 3 písm. i) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 37 § 38 odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 34

17

4.10 Národní bezpečností úřad, zpravodajské služby, Ministerstvo vnitra - § 38 odst. 1 písm. l) zákona Na základě písemné ţádosti Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské sluţby nebo Ministerstva vnitra, která je učiněna na základě provádění bezpečnostních řízení dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,38 je banka povinna tazatelům poskytnout informace v poţadovaném rozsahu, samozřejmě za podmínky, ţe banka takovými údaje disponuje a má je k dispozici.

38

§ 38 odst. 3 písm. l) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

18

5. Rozsah poskytovaných informací oprávněným subjektům Rozsah poskytovaných informací, které jsou předmětem bankovního tajemství musí být vţdy takový, jak je v ţádosti o údaje uvedeno, tzn. nikdy nemohou být bankou poskytnuty takové údaje, které oprávněný subjekt v ţádosti přímo nepoţaduje a banka samozřejmě nesmí svévolně ţádost jakkoliv rozšiřovat. Bude-li tedy vyţádání znít, např. „Sdělte všechny účty klienta“, pro banku to znamená, ţe nesdělí informace o účtech jejichţ majitelem není klient, ale například manţelka klienta, a dále nesdělí údaje o účtech, k nimţ není s klientem uzavřena smlouva o zřízení a vedení účtu, tj. i účtu, k nimţ má klient pouze dispoziční právo na základě podpisového vzoru. I přes výše uvedené však banky některé údaje přesto nesdělují. Jedná se o čísla úvěrových účtů, jelikoţ ty zpravidla slouţí k evidenci splácení pohledávky banky za klientem a prostředky na všech takových účtech jsou majetkem banky. Je-li poţadována informace o úvěrových účtech klienta, tak banka ţádosti vyhoví v souladu s rozsahem poţadovaných údajů s tím, ţe číslo účtu, na němţ banka úvěr vede, vţdy vynechá. Banka dále nesděluje dispoziční práva k prostředkům na účtu. Je-li vyţadována informace o evidenčním účtu banky, na kterém je evidován vklad klienta, banka ji poskytne pouze tehdy, je-li přímo poţadována nebo vyţádání je formulováno tak, ţe je z něj moţné poţadavek na sdělení tohoto údaje dovodit, můţe se jednat o ţádost formulovanou následujícím způsobem: „Sdělte všechny pohledávky klienta za vaší bankou.“ Banka je dále oprávněna sdělovat čísla bankovních účtů, jejich majitele, stav na účtu, pohyb na účtu, datum zřízení nebo zrušení účtu, údaje o úvěrech, vkladech aj. Oprávněným osobám banka také sdělí údaje o tzv. „CURRENT BALANCE“ (= aktuální zůstatek na účtu), ale pouze tehdy je-li tento zůstatek kladný. V případě záporného zůstatku, banka ţadateli sdělí, ţe majitel účtu nemá na svém běţném účtu ţádné disponibilní finanční prostředky. Je-li však sdělení výše záporného zůstatku oprávněným subjektem výslovně vyţádáno, banka jej sdělí. Na základě výše uvedených skutečností lze shrnout, ţe banka sděluje informace a údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství v takovém rozsahu, v jakém je oprávněným subjektem poţadován. Nesdělí ţádné nevyţádané skutečnosti. Současně lze logicky vyvodit, ţe banka poskytuje takové údaje a informace, které jsou jí známy a má je k dispozici, nemůţe sdělit nic, co nemá ve svých evidencích. Zároveň má banka povinnost ţádané informace, za předpokladu, ţe je eviduje, v plném rozsahu ţadateli poskytnout. Pokud by se tak nestalo, můţe se banka vystavit sankčnímu postihu za nesplnění své zákonné povinnosti, ať jiţ v plném rozsahu nebo částečně. Skutečnost, ţe banka poskytuje informace v takovém rozsahu v jakém jsou vyţadovány, můţe navodit situaci, kdy oprávněnému subjektu není známa existence údaje a 19

ţe jej banka eviduje, a to i přesto, ţe se můţe jednat o informaci, která můţe mít v konkrétním řízení významnou, ne-li klíčovou roli. A v důsledku nevědomosti ţadatele o takovém údaji, nebude jeho poskytnutí v ţádosti zahrnuto, a tudíţ nebude bankou poskytnut. Domnívám se, ţe banky by měly být schopny a oprávněny poskytovat ţadatelům takové skutečnosti, které mají rozhodný vliv v řízení, jenţ ţadatel vůči klientovi banky vede. Na druhou stranu je však zřejmé, ţe je toto nejspíše prakticky neuskutečnitelné, jelikoţ by bylo velmi sloţité poţadovat po bankách vyhodnocování jednotlivých ţádostí a posouzení, které údaje jsou důleţité. Přesto jsem přesvědčena, ţe není ku prospěchu věci tak přísný „formalismus“ ohledně rozsahu poskytnutých informací, resp. striktního rozsahu dle vyţádání.

20

6. Poskytování informací dalším osobám 6.1 Dědicové Nezmocní-li zůstavitel banku jinak, dědic není oprávněn před vydáním pravomocného rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví nebo schválením dohody dědiců o vypořádání dědiců v dědickém řízení, vyţadovat od banky sdělení údajů, jenţ jsou předmětem bankovního tajemství. Zákonnou výjimkou z výše uvedeného je případ, kdy soud vydá neodkladné opatření dle § 175e zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, kterým je dědic např. ustanoven správcem dědictví s oprávněním nakládat s prostředky na účtu nebo je usnesením soudu oprávněn disponovat s prostředky na konkrétním účtu zůstavitele. Výzvu ke sdělení údajů obvykle činí v rámci dědického řízení notář, který je soudním komisařem (viz. kap. 4.1). Fyzická osoba se zůstavitelem stává bezprostředně po své smrti, dle časového údaje uvedeného v úmrtním listě, či okamţikem, kdy soud fyzickou osobu prohlásil za mrtvou, tehdy je okamţikem smrti den, kdy rozhodnutí, jímţ soud osobu prohlásil za mrtvou, nabývá právní moci. Poté se uplatní ustanovení § 460 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který stanovuje, ţe „dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.“ Jedná se o právo absolutní, to znamená, ţe platí proti všem i proti bance. Proto pokud banka obdrţí od ţadatele (notáře nebo soudu) neúplnou ţádost o sdělení informací o pohledávkách zůstavitele vůči bance, doporučí mu přeformulovat ţádost tak, aby banka mohla sdělit i další skutečnosti pro účely dědického řízení. 6.2 Klient Aby mohl klient oprávněně ţádat informace, které jsou předmětem bankovního tajemství, musí existovat smluvní závazkový vztah mezi ním a bankou. Klient je oprávněn ţádat údaje, které o něm banka vede ve své databázi nebo údaje jenţ se ho přímo týkají nebo se týkají právnické osoby, jejímţ zastupováním je klient pověřen. V případě klienta je důleţité upozornit na skutečnost, ţe ani jemu osobně banka nesdělí informace o tom, zda na něj byl učiněn dotaz, který oprávněný subjekt jej učinil ani obsah odpovědi banky. Jinak banka klientovi na ţádost sdělí všechny informace, které můţe poţadovat (viz. výše). Aby informace klientovi mohla být poskytnuta, je samozřejmé, ţe banka si nejdříve ověří, zda osoba ţádající údaje je opravdu klientem banky, tzn. zda existuje smluvní závazkový vztah mezi bankou a ţadatelem – klientem, nebo je k vyţádání výslovně zmocněna, coţ musí doloţit originálem plné moci či její úředně ověřené kopie. Z toho vyplývá, ţe banka poskytne údaje podléhající bankovnímu tajemství také třetí osobě, je-li náleţitě zmocněna. Poskytnutí informací klientovi tedy není porušením bankovního tajemství, protoţe se jedná o informace, které se bezprostředně týkají samotného klienta. 21

6.3 Ručitel Povinnost banky poskytnout informace, které jsou předmětem bankovního tajemství, jí vyplývá také z obchodního zákoníku jenţ stanovuje, ţe „věřitel je povinen bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na požádání výši své zajištěné pohledávky.“39 Jedná se o situaci, kdy banka má vůči svému klientovi postavení věřitele a ručitel, jenţ klientovi za závazky ručí, poţaduje sdělení výše zajištěné pohledávky. Banka musí ţádosti ručitele vyhovět, sdělí mu však pouze aktuální výši zajištěné pohledávky. Ručitel ţádá o sdělení výše zajištěné pohledávky zejména tehdy, kdy převezme ručení za pohledávku, jejíţ výše mu není známa nebo se v průběhu zajištění mění, např. z důvodu uloţení smluvní pokuty dluţníkovi, z důvodu porušení splátkové kázně dluţníkem apod. V souvislosti s ručitelem vyvstává bance další povinnost a ručiteli oprávnění na základě kterého „ručitel, jenž splní závazek, za který ručí, nabývá vůči dlužníku práva věřitele a je oprávněn požadovat všechny doklady a pomůcky, které má věřitel, a jež jsou potřebné k uplatnění nároku vůči dlužníku.“40 To znamená, ţe banka jako věřitel je povinna na vyţádání vydat ručiteli všechny doklady potřebné k uplatnění nároku vůči dluţníkovi. 6.4 Orgány cizích států Banka nejčastěji podává zprávu o záleţitostech týkajících se klienta, které podléhají bankovnímu tajemství, na základě povinnosti, jenţ pro ni vyplývá z právního řádu státu, na jehoţ území podniká. Podávání informací o záleţitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství bez jeho souhlasu orgánům cizích států se v ostatních případech řídí dvoustrannými mezinárodními smlouvami o právní pomoci, o zamezení dvojího zdanění či vícestrannými mezinárodními smlouvami, jako je např. Vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 129/1976 Sb., o Úmluvě o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních. Zde však vyvstává problém, neboť je-li vyţádání podáváno orgánem cizího státu přímo bance, tak banka takovou ţádost odmítne, jelikoţ příslušné smlouvy stanovují orgánům cizích státu oprávnění adresovat své vyţádání pouze na příslušný orgán České republiky, jímţ je zpravidla soud nebo příslušné ministerstvo. Příslušný orgán České republiky následně posoudí oprávněnost vyţádání a případně ji postoupí orgánu oprávněnému poţadovat informace, které jsou předmětem bankovního tajemství. Banka tedy vyhoví ţádosti orgánu cizího státu podané prostřednictvím příslušného orgánu České republiky, jenţ je oprávněn poţadovat informace o skutečnostech dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Pro orgány cizích

39 40

§ 305 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník. § 308 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník.

22

státu s výše uvedených mezinárodních smluv vyplývá povinnost tento postup pro vyţádání respektovat. 6.5 Osoba oprávněná dle exekučního titulu a osoba poškozená Povinnost banky sdělit informace podléhající bankovnímu tajemství, a to zejména číslo účtu a identifikační údaje o klientovi, který je majitelem účtu, vzniká také v okamţiku, kdy o informace poţádá oprávněná osoba za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce a osobě, jeţ prokáţe, ţe v důsledku svého příkazu bance utrpěla škodu, a zároveň prokáţe, ţe bez těchto údajů se nemůţe domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. 6.5.1 Osoba oprávněná dle exekučního titulu Osoba oprávněná dle exekučního titulu, poţadující informace podléhající bankovnímu tajemství, je můţe za účelem výkonu rozhodnutí41 ţádat na základě písemné ţádosti, prohlášení, ţe není plněno z exekučního titulu nebo na základě úředně ověřené kopie exekučního titulu, jímţ je rozhodnutí soudu vydané v občanskoprávním řízení s vyznačením doloţky vykonatelnosti nebo titul podle § 274 z.č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, kterými jsou: - vykonatelná rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení42, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek43 - vykonatelná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví - vykonatelná rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených - vykonatelná rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených44 - notářské a exekutorské zápisy se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštních zákonů - vykonatelná rozhodnutí orgánů veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakoţ i vykonatelné smíry - vykonatelná rozhodnutí a výkazy nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení - rozhodnutí orgánů Evropských společenství - jiná vykonatelná rozhodnutí, schválené smíry a listin, jejichţ soudní výkon připouští zákon.

41

§ 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Tzn. státního zástupce, vyšetřovatele nebo policejního orgánu. 43 Např. rozsudek, který ukládá odsouzenému nahradit škodu nebo peněţitý trest. 44 Státní notářství dnem 31.12.1992 zanikla v důsledku zrušení zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), přesto jsou rozhodnutí a dohody i nadále vykonatelné. 42

23

6.5.2 Osoba poškozená Osoba, která utrpěla škodu v důsledku svého chybného příkazu bance, a zároveň prokáţe, ţe bez těchto údajů se nemůţe domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení,45 můţe poţadovat informaci podléhající bankovnímu tajemství na základě písemné ţádosti nebo na základě listinného důkazu, který prokazuje, ţe osoba provedla peněţní transakci ve prospěch účtu vedený bankou, obvykle se jedná o kopii pokladní sloţenky, příkaz k úhradě nebo výpis z účtu. Pokud se jedná o peněţní transakci, kterou můţe ověřit banka, u níţ osoba vyţádání podává, tzn. transakce byla provedena ve prospěch účtu, který vyţádaná banka spravuje, provede ověření sama. V ostatních případech bude vyţádaná banka poţadovat ověření u banky, jeţ listinu vydala. 6.5.3 Rozsah poskytnutých informací V případě osoby oprávněné na základě exekučního titulu a osoby poškozené je rozsah poskytnutých informací omezen. Uvedené osoby mohou ţádat poskytnutí následujících informací46: 1. číslo účtu, jehoţ majitelem je osoba uvedená v exekučním titulu jako povinná, a samozřejmě se musí jednat o účet, který doţádaná banka spravuje; nebo jehoţ majitelem je osoba, na kterou osoba ţádající informaci prokazatelně převedla peněţní prostředky, a samozřejmě se musí opět jednat o účet, který doţádaná banka spravuje; 2. identifikační kód banky; 3. identifikační údaje o osobě, která je majitelem účtu, a která je uvedena v exekučním titulu jako povinná, nebo na jejíţ účet byla připsána peněţní částka. Za identifikační údaje je povaţováno jméno, příjmení, obchodní firma, adresa a datum narození u fyzických osob, obchodní firma, název, sídlo a identifikační číslo u osob právnických. 6.6 Insolvenční správce, likvidátor Povinnost banky sdělit údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství insolvenčnímu správci, je zaloţena zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (tzv. insolvenční zákon)47 na základě kterého musí banky údaje poskytnout insolvenčnímu správci48, a to i předběţnému správci49. Insolvenční správce je osoba pověřená výkonem 45

§ 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. § 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 47 § 44 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 48 Právní úprava institutu insolvenčního správce je upravena v zákoně č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích a dále v § 21 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., Insolvenční zákon. 49 Dle ust. § 27 insolvenčního zákona „Insolvenční soud ustanoví insolvenčního správce nejpozději v rozhodnutí o úpadku. Za podmínek stanovených tímto zákonem může insolvenční soud ustanovit před rozhodnutím o úpadku 46

24

činnosti insolvenčního správce na základě usnesení insolvenčního soudu, která zaujímá důleţité postavení v rámci insolvenčního řízení, tj. v soudním řízení, jehoţ předmětem je dluţníkův úpadek50 nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvenční správce se ustanovuje ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Ţádost o poskytnutí informací podléhající bankovnímu tajemství můţe insolvenční správce podat jiţ v okamţiku, kdy usnesení o ustanovení správce do funkce ještě není pravomocné. Při podávání ţádosti o poskytnutí informací insolvenční správce předloţí bance usnesení o ustanovení do funkce správce.51 Pokud toto nepředloţí, banka si ustanovení do funkce správce ověří sama v insolvenčním rejstříku52. Od rozhodnutí soudu o úpadku nemůţe řízení bez insolvenčního správce probíhat, jelikoţ odpovídá za škodu. Banka poskytne insolvenčnímu správci údaje o číslech dluţníkových účtech, o stavech těchto účtů a pohybech na nich, dále je povinností banky informovat insolvenčního správce o dluţníkových úschovách a vkladních kníţkách.53 Dle ustanovení insolvenčního zákona, které zakotvuje, ţe „Ten, kdo má u sebe dlužníkův majetek náležející do majetkové podstaty, je povinen to oznámit insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci, jakmile se dozví o vydání rozhodnutí o úpadku, a uvést právní důvod, na jehož základě má tento majetek u sebe. Na výzvu insolvenčního správce nebo předběžného správce mu musí umožnit prohlídku tohoto majetku a jeho ocenění“54, je tedy banka povinna poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběţnému správci následující: -

informace o majetku dluţníka náleţejícím do majetkové podstaty, který má banka u sebe – tzn. informace o existenci účtu a/nebo jiného depozitního produktu dluţníka,

-

právní důvod, na jehoţ základě má tento majetek banka u sebe – tzn. označení smlouvy, jenţ byla mezi bankou a dluţníkem uzavřena. V případě insolvenčního řízení můţe nastat situace, kdy do majetkové podstaty

insolvenčního řízení spadá majetek, který je předmětem společného jmění manţelů a mezi insolvenčním správcem a manţelkou či manţelem dluţníka nebyla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manţelů. Tehdy je insolvenční správce oprávněn navrhnout vypořádání u soudu nebo uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manţelů.55 Banka však bez písemného souhlasu manţela či manţelky dluţníka insolvenčnímu správci

předběžného insolvenčního správce (dále jen "předběžný správce")“. Ustanovení o insolvenčním správci (viz. pozn. 16) platí přiměřeně i pro předběţného správce. 50 Dle ust. § 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, je dluţník v úpadku, jestliţe má více věřitelů a peněţité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. 51 § 44 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 52 Dle ust. § 2 písm. i) zák .č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon je insolvenčním rejstříkem informační systém, které obsahuje údaje podle tohoto zákona. 53 § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 54 § 213 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. 55 § 270 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon.

25

neposkytne informace týkající se účtů, jejichţ majitelem je právě manţel či manţelka dluţníka. Likvidátorovi jmenovaného soudem jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny je poskytnout insolvenčnímu správci.56 Likvidátor stejně jako insolvenční správce k ţádosti o poskytnutí informací podléhajících bankovnímu tajemství předloţí bance originál usnesení soudu o jeho jmenování nebo jeho úředně ověřenou kopii. 6.7 Poskytnutí informace se souhlasem klienta Banka samozřejmě poskytne informace podléhající bankovnímu tajemství také za situace, kdy k tomuto udělí souhlas sám klient. Souhlas musí být písemný a na jeho základě můţe banka informace poskytnout třetí osobě, aniţ by došlo k porušení bankovního tajemství, ale s tím omezením, ţe poskytované údaje mohou být pouze v rozsahu stanoveném v souhlasu klienta. Pravidlo poskytování informací se souhlasem klienta je vůči ostatním případům, kdy banka poskytuje informace na základě zákona (viz. kapitoly výše), obecného charakteru.

56

§ 71 odst. 8 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

26

7. Jiná poskytnutí informací, jenž nejsou porušením bankovního tajemství 7.1 Poskytnutí na základě právního úkonu banky V souladu s jinými právními předpisy, jako je např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech nebo zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, je banka při výkonu své činnosti oprávněna činit právní úkony, jenţ nejsou porušením bankovního tajemství. Jedná se především o oprávnění postoupit pohledávku, uplatnit právo v soudním řízení, navrhnout zahájení insolvečního řízení, uplatnit nárok na plnění z pojistné smlouvy, uplatnit nárok na náhradu škody, na vrácení bezdůvodného obohacení, zjišťovat další věřitele dluţníka pro účely návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Zákon o bankách výslovně upravuje další případy, kdy se při poskytnutí informací, které jsou předmětem bankovního tajemství, nejedná o jeho prolomení. Zákon o bankách ustanovuje57, ţe: „Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.“ Banka podává trestní oznámení o podezření o spáchání trestného činu nebo přestupku příslušným orgánům činným v trestním řízení nejčastěji v případě trestného činu: -

padělání a pozměňování peněz – zejména při udání padělaných nebo pozměněných peněz jako pravých58

-

loupeţe – uţití násilí nebo pohrůţky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se věci59

-

krádeţe – přisvojení cizí věci tím, ţe se jí pachatel zmocní60

-

zpronevěry – přisvojení si věci pachatelem, která mu byla svěřena61

-

podvodu – uvedení někoho v omyl nebo vyuţití něčího omylu, kdy osoba uvedená v omyl v důsledku svého omylu provede majetkovou dispozici, na jejímţ základě vznikne na cizím majetku škoda nikoliv nepatrná a zároveň se tím pachatel nebo jiná osoba obohatí62.

57

§ 38 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Srov. § 233 t.z. – stanovení skutkové podstaty trestného činu. 59 Srov. § 173 t.z. 60 Srov. § 205 t.z. 61 Srov. § 206 t.z. 62 Srov. § 209 t.z. 58

27

Významnou roli hraje povinnost banky vykazovat informace o podezřelých transakcích, které jsou předávány příslušným státním orgánům. Cílem uvedené povinnosti je zabránění praní špinavých peněz, kterého by bez spolupráce úvěrových a finančních institucích nemohlo být efektivně dosaţeno. Povinnost je zaloţena zákonem č. z.č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jehoţ hlavním smyslem je boj proti tzv. „šedé ekonomice“ a minimalizace neţádoucích protiprávních procesů v ekonomice. Důvodem pro existenci výše uvedeného právního předpisu, a v souvislosti s tím povinnosti banky informovat o podezřelých obchodech, je vytvoření účinné právní překáţky proti hospodářské kriminalitě spojené s finančními podvody, prostituci, obchodům s drogami apod.63 Výše uvedené úkony banky nemohou ze zákona být posuzovány jako porušení bankovního tajemství.64 7.2 Poskytnutí na základě porušení povinnosti klientem Dalším případem, kdy banka můţe poskytnou informace podléhající bankovnímu tajemství jiné bance nebo třetí osobě nebo veřejnosti je situace, kdy klient banky poruší smlouvu tím, ţe se dostane do prodlení s peněţitým plněním bance na dobu delší neţ 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanoveném zákonem. V takovém případě banka smí uvést pouze název klienta, tzn. u fyzických osob jméno a příjmení, příp. obchodní firmu, u právnické osoby obchodní firmu, příp. jiný název a identifikační číslo (IČ) a dále smí uvést pouze obecné označení porušené povinnosti, např. porušení podmínek poskytnutého úvěru.65 Uplatnění tohoto práva můţe klient předejít tím, ţe do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance uzavře s bankou dohodu o nápravě. Klient můţe vyuţít moţnosti uzavření dohody o nápravě s bankou pouze jednou v kalendářním roce. Na přistoupení na dohodu ze strany banky nemá klient právní nárok, banka na dohodu přistoupit můţe, ale nemusí. Není-li však dohoda o nápravě v zákonné lhůtě 30 dnů uzavřena nebo uzavřená dohodu není následně dodrţena, můţe banka bez dalšího vyuţít svého práva dle předchozího odstavce a sdělit informace o inkriminovaném porušení povinnosti klienta jiným subjektům či osobám.66

63

TARANDA, Petr. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti s komentářem. ASPI [databáze]. Verze 13. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 [cit. 2011-02-25]. ASPI ID: LIT24550CZ. 64 § 38a odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 65 § 38 odst. 7 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 66 § 38 odst. 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

28

7.3 Předání informací jinému poskytovateli platebních služeb Porušením bankovního tajemství není také poskytnutí informace, jenţ je předmětem bankovního tajemství jinému poskytovali platebních sluţeb nebo v rámci platebního systému, jestliţe důvodem pro uvedení takových údajů je předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování a současně musí být splněna podmínka, ţe takové poskytnutí údajů je nezbytné.67 Uvedené oprávnění se vztahuje také na pobočky zahraničních bank.68

67 68

§ 38 odst. 11 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. § 38 odst. 9 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

29

8. Vzájemné informování bank 8.1 Centrální registr úvěrů Banky a pobočky zahraničních bank mají oprávnění navzájem se informovat o69 -

o bankovním spojení, tj. čísle účtu klienta - dluţníka70

-

identifikačních údajích o majitelích účtů, tj. u fyzických osob jméno, příjmení, adresa a rodné číslo, u právnických osob obchodní firma či název, sídlo a IČ

-

o bonitě klienta, tj. obecná informace o majetkových poměrech klienta, příp. o jeho úvěrovém zatíţení

-

o důvěryhodnosti klienta, tj. informace o smluvní disciplíně klienta včetně jeho hodnocení.

V rámci vzájemného informování mezi bankami nemohou být předmětem poskytovaných údajů konkrétní zůstatky na účtech, informace o poskytnutí konkrétních úvěrů a podobně. I v případě vzájemného informování bank jsou předmětem navzájem poskytnutých údajů, informace, jeţ podléhají bankovnímu tajemství, proto se i na reţim vzájemného informování vztahují zákonná ustanovení o ochraně bankovního tajemství. Oprávnění vzájemného informování mezi bankami vyplývá z plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně. Vzájemná informovanost bank můţe být realizována i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou, kdy zákon stanoví, ţe majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, ţe tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneuţitím 71

. Oprávnění se vztahuje pouze na banky se sídlem v České republice, zaloţené jako akciové

společnosti, a na pobočky zahraničích bank, kterým Česká národní banka udělila povolení působit na území ČR jako banka. Úplný seznam tuzemských bank a poboček zahraničních bank vede ČNB (Seznam finančních institucí v ČR viz. Příloha č.3). Předávání informací do registru je pro banky povinné, přičemţ za věcnou správnost, úplnost a aktuálnost předávaných informací odpovídá sama banka. Vymezení údajů jenţ musí být ČNB poskytnuty je stanoveno opatřením České národní banky č. 5 ze dne 1. srpna 2002, kterým se stanoví metodika předkládání vybraných údajů pro Centrální registr úvěrů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance. Jmenované opatření ČNB označuje poskytované údaje jako „datové vstupy“, jejichţ přesný výčet je obsaţen v příloze opatření, a které zde dále z důvodu velké rozsáhlosti nebudou vyjmenovávány. 69

§ 38a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách Dle § 2 písm. d) vyhlášky ČNB č. 164/2002 Sb. je „dlužníkem právnická osoba, za kterou má uživatel registru pohledávku, s výjimkou banky, pobočky zahraniční banky a centrální banky, nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, za kterou má uživatel registru pohledávku v souvislosti s její podnikatelskou činností“. 71 § 38a odst 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 70

30

Charakter informací, o nichţ se banky navzájem informují, se můţe zdát aţ příliš úzce spjatý se soukromým klienta a s jeho pověstí, jelikoţ obsahem informací jsou jeho majetkové poměry a jeho důvěryhodnost. Proto zákon zakotvuje pro banky a pobočky zahraniční banky povinnost přistupovat k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech, tzn. především striktní dodrţování reţimu bankovního tajemství, čímţ jsou vzájemně poskytnuté informace chráněny před únikem či jinou formou zneuţití.72 Z informací, jenţ si banky, pobočky zahraničních bank a jiné osoby navzájem poskytují vytváří Česká národní banka informační databázi = Centrální registr úvěrů (dále jen CRÚ). V CRÚ jsou soustředěny informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob, údaje o běţných spotřebitelských úvěrech a hypotékách v registru vedeny nejsou. Zákon obligatorně vyjmenovává subjekty, které mají k informacím v registru přístup. Jedná se o banky, pobočky zahraničních bank, Českou národní banku pro účely dohledu nad finančním trhem a další osoby. Zákon zde zdůrazňuje a poukazuje na skutečnost, ţe poskytnutí údajů do registru a z registru za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství. Stejně jako při vzájemném informování bank, i v případě vstupu či výstupu údajů z registru zákonodárce opakovaně ustanovuje povinnost banky a pobočky zahraniční banky přistupovat k údajům o klientech jiné banky nebo pobočky zahraniční banky získaným z registru tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.73 Přístup k informacím v registru vyplývá ze zákona také pro centrální banky a jiné instituce členských států, který můţe umoţnit pouze Česká národní banka a to z důvodu vzájemnosti. Aby přístup do registru však ČNB umoţnila, musí se jednat o centrální banky nebo jiné instituce členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem vedeným ČNB v České republice a za předpokladu, ţe podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je poţadována tímto zákonem.74 Je také důleţité upozornit na skutečnost, ţe i kdyţ dotčený klient projeví nesouhlas s poskytnutím informace v rámci vzájemného informování mezi bankami, nemá toto na oprávnění banky vliv. Z toho tedy vyplývá, ţe vzájemné informování mezi bankami můţe probíhat i bez souhlasu klienta. Na druhou stranu má klient, o němţ se vedou údaje v registru právo, za úhradu věcných nákladů, na výpis informací, které jsou v registru o něm vedeny.

72

§ 38a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. § 38a odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 74 § 38a odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 73

31

Případy, ve kterých lze poţadovat informace a bliţší podmínky jejich poskytování jsou stanoveny vyhláškou České národní banky č. 164/2002 Sb., o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky (dále jen „Vyhláška“) – Centrální registr úvěrů (viz. následující kapitola). 8.2 Podmínky přístupu do CRÚ Dle Vyhlášky je uţivatel registru, tj. banka včetně jejích zahraničních poboček a pobočka zahraniční banky, působící na území České republiky a další osoby stanovené zákonem, oprávněn poţadovat informaci z CRÚ pouze za podmínky přímé souvislosti s konkrétním obchodním případem. Takovou souvislostí vyhláška rozumí souvislost s rozhodováním o poskytnutí úvěru nebo jiné sluţby vedoucí ke vzniku pohledávky75, uţivatele registru a souvislost s jiţ vzniklou pohledávkou uţivatele CRÚ za dluţníkem.76 Podmínka přímé souvislosti s konkrétním obchodním případem je splněna tehdy, jestliţe se poţadovaná informace vedená v CRÚ týká: -

osoby ţádající o úvěr nebo jinou sluţbu vedoucí ke vzniku pohledávky

-

osoby dluţníka

-

osoby ekonomicky spjaté s osobou ţádající o úvěr nebo jinou sluţbu vedoucí ke vzniku pohledávky nebo spjaté s osobou dluţníka

-

prokazatelného právního předchůdce osoby ţádající o úvěr nebo jinou sluţbu vedoucí ke vzniku pohledávky

-

a osoby, která poskytla nebo hodlá poskytnout zajištění pohledávky.77

Podaný poţadavek na poskytnutí údajů z CRÚ musí obsahovat identifikaci osoby, jíţ se poţadovaná informace týká a přesné určení časového období, za které je informace poţadována.78 Z výše uvedených skutečností lze vyvodit, ţe hlavní význam CRÚ spočívá především v předcházení rizik na straně poskytovatele úvěrů nebo jiných sluţeb vedoucích ke vzniku pohledávky v souvislosti se samotným poskytnutím této sluţby. Jedná se zejména o sníţení rizika, ţe úvěr či jiná sluţba bude poskytnuta osobě, u které lze předpokládat, ţe můţe dojít k porušení platební morálky nebo aţ platební schopnosti a zpětné vymáhání pohledávky se tak můţe stát velmi obtíţné, neřku-li nemoţné. Na základě údajů z CRÚ můţe tedy poskytovatel úvěrů nebo jiných obdobných sluţeb vyhodnotit, zda poskytnutí úvěru nebo jiné sluţby 75

Dle § 2 písm. e) vyhlášky ČNB č. 164/2002 Sb. je „pohledávkou rozvahová nebo podrozvahová pohledávka uživatele registru za dlužníkem z účtové třídy 2 nebo 9, v korunách českých nebo v cizí měně, bez ohledu na její výši, přičemž v případě dlužníka - fyzické osoby jde pouze o pohledávku v souvislosti s jeho podnikatelskou činností“. 76 § 3 odst. 1 Vyhlášky ČNB č. 164/2002 Sb. 77 § 3 odst. 2 Vyhlášky ČNB č. 164/2002 Sb. 78 § 3 odst. 3 Vyhlášky ČNB č. 164/2002 Sb.

32

vedoucí ke vzniku pohledávky konkrétní osobě pro něj znamená přílišné riziko nebo naopak toto riziko vyhodnotí jako malé. Zřízení CRÚ je jistou reakcí na nedobré jevy ze strany klientů, jako je např. nesplácení úvěru u jedné banky a současně podaná ţádost o úvěr u banky jiné s reálnou „hrozbou“ jeho získání, a snahou o jejich eliminaci.79 8.3 Informace pro dlužníka – žadatele o výpis z CRÚ V Centrálním registru úvěrů jsou evidovány údaje o závazcích úvěrového charakteru právnických a fyzických osob podnikatelů, kteří mají právo na výpis informací, které jsou o něm v CRÚ vedeny.80 Výpis je klientovi poskytován na základě „Ţádosti dluţníka o výpis z Centrálního registru úvěrů“ (Tiskopis ţádosti o výpis z CRÚ fyzické osoby podnikatele a právnické osoby viz. Příloha č. 4 a 5), jenţ se podává buď prostřednictvím tiskopisu u České národní banky, kdy doručovací adresa je Česká národní banka, Centrální registr úvěrů, Na Příkopě 28 Praha 1, nebo prostřednictvím elektronické podatelny České národní banky a to na adrese [email protected]. Výpis vyhotovuje Česká národní banka, která však odpovídá pouze za technickou stránku zpracování výpisu a jeho distribuci. Shledá-li však klient – ţadatel nesoulad věcného obsahu výpisu se skutečností, musí toto uplatňovat u banky, která údaje do CRÚ poskytla, jelikoţ banky sami nesou odpovědnost za věcnou správnost informací, jeţ do CRÚ odesílají81. 8.4 Jiné bankovní registry V předchozí kapitole 8.2 je uvedeno, ţe v CRÚ jsou vedeny údaje o úvěrových záleţitostech právnických osob a fyzických osob podnikatelů, čímţ můţe vyvstat otázka, zda existuje registr evidující úvěrové závazky fyzických osob občanů, které nejsou podnikateli, či údaje o běţných spotřebitelských úvěrech a hypotékách fyzických osob občanů a podnikatelů. Informace, které jsou vedeny v CRÚ, plus informace o čerpání dalších úvěrových produktů, které v CRÚ nejsou shromaţďovány, tzn. spotřebitelské úvěry, hypotéky, nebankovní půjčky apod. jsou v ČR vedeny také v: -

Bankovním registru klientských informací (BRKI) – provozovatel: Czech Banking Credit Bureau, a.s.

-

Nebankovním registru klientských informací (NRKI) – provozovatel: Leasing & Loan Credit Bureau, z.s.p.o.

79

BARÁK, J. a kolektiv. Zákon o bankách. Komentář a předpisy související. Nakladatelství LINDE PRAHA, a.s., 2003. s. 201 – 202. ISBN 80-7201-418-8. 80 § 38a odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 81 Česká národní banka [online]. [cit. 2011-02-21]. Dostupné z: .

33

-

Registru SOLUS – provozovatel: Sdruţení SOLUS. Jedná se o registry, které spravují informace o úvěrových závazcích fyzických osob

občanů, ale i ţivnostníků, jenţ fungují obdobně jako CRÚ. O uvedených registrech se zmíním pouze okrajově, protoţe problematika registrů v ČR je obsáhlá a názory na jejich existenci se mohou výrazně lišit. V případě tří výše uvedených registrů se totiţ jedná o databáze, které si vytvořily sami banky na základě oprávnění vyplývajícího ze zákona o bankách82, kde je stanoveno, ţe banky a pobočky zahraničích bank si mohou zřídit informační systém týkající se jejich klientů. Nejčastějším účelem zřízení registru je eliminace míry úvěrového rizika a předcházení značným škodám v souvislosti s notorickými neplatiči a jinými problematickými klienty. Česká národní banka není uţivatelem ţádného z uvedených registrů, coţ můţe v očích dluţníků vyvolat jistou míru nedůvěry a pochybností, zda nedochází ke zneuţívání informací o nich v registru vedených. Bankovní registr klientských informací – vede údaje o fyzických osobách (občanech i podnikatelích), kteří čerpají nebo v minulosti čerpali úvěr, nebo se pohybují v povoleném záporném zůstatku, nebo mají kreditní kartu, nebo o výše uvedené produkty teprve ţádají. Nebankovní registr klientských informací – sdruţuje informace o klientech nebankovních společností. Registr SOLUS (Sdruţení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům) – jedná se o zájmové sdruţení právnických osob, které funguje na principu tzv. negativního registru, tzn. ţe do registru SOLUS jsou údaje o klientovi zapsány aţ v okamţiku, kdy neplní své závazky z úvěru vyplývající, zejména porušuje-li platební morálku. Dluţník je do registru SOLUS zanesen jiţ po dvou neuhrazených splátkách83.

82

§ 38a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. HOVORKA, J. Centrální registr dluţníků: Česká finta, jak napálit zájemce o půjčku. Měšec.cz [online]. Vydáno 6.8.2010 [cit. 2011-02-21]. Dostupné z: < http://www.mesec.cz/clanky/centralni-registr-dluzniku-cerd-uverove-registry-zkusenosti/>. 83

34

9. Jiné formy poskytnutí informací podléhajících bankovnímu tajemství Informace, které jsou předmětem bankovního tajemství nemusí, být poskytovány pouze písemnou formou jako odpověď na dotaz, ale mohou být poskytnuty také prostřednictvím jiného úkonu, a to vydáním, předloţením či zapůjčením věci. Banka můţe být vyzvána k předloţení, vydání nebo zapůjčení věci, např. listiny, elektronického nosiče dat apod., která obsahuje údaje podléhající bankovnímu tajemství. Bance vzniká povinnost vydat, předloţit či zapůjčit věci v následujících případech a) správci daně v daňovém řízení b) předsedovi senátu soudu v občanském soudním řízení c) soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v trestním řízení d) na základě jiného právního předpisu, jestliţe tuto povinnost bance stanoví. 9.1 Daňové řízení Banka je ze zákona povinna vydat, předloţit či zapůjčit věc správci daně pro účely daňového řízení na základě jeho ţádosti a za podmínky, ţe zapůjčené nebo vydané listiny či jiné věci nebo jejich kopie mohou být důkazním prostředkem při správě daní. Je-li správci daně poskytnuta kopie věci či listiny, je oprávněn poţadovat její úřední ověření.84 Uvedená povinnost pro banky vyplývala jiţ ze zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který pozbyl platnosti k 31.12.2010 a byla přenesena i do nové právní úpravy a to zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, jenţ je účinný od 1.1.2011. 9.2 Občanské soudní řízení Pro účely občanského soudního řízení je předseda senátu oprávněn uloţit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předloţil.85 Banka je na ţádost předsedy senátu povinna vyţadovanou věc předloţit i za předpokladu, ţe sama není účastníkem řízení. 9.3 Trestní řízení Předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán jsou oprávněni vyzvat k předloţení či vydání věci kaţdého, kdo má u sebe věc důleţitou pro trestní řízení. Kaţdý, kdo je k vydání či předloţení věci vyzván je povinen tuto věc vydat či předloţit. 86

84

§ 93 odst. 4 z.č.280/2009 Sb., daňový řád. § 129 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 86 § 78 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. 85

35

10. Bankovní tajemství v EU Bankovní tajemství v ostatních členských státech Evropské unie, ale i ve státech nečlenských, např. ve Švýcarsku, stejně jako v České republice podléhá přísným pravidlům. Jednotlivé státy si reţim bankovního tajemství upravují svou národní legislativou, která je ve většině případech velmi tvrdá, coţ sebou přináší nejeden problém. V současné době se jedná především o velmi diskutovanou otázku a to boj proti daňovým únikům. Za stávající národní legislativy ať jiţ členských, či nečlenských států, nemá Evropská unie, a tudíţ její členské státy, velké moţnosti jak daňovým únikům zabránit. Hlavní problém spočívá v tom, ţe legislativa jednotlivých států neumoţňuje poskytování informací potřebných pro zabránění daňových úniků jinému státu, protoţe takové informace podléhají bankovnímu tajemství. V důsledku toho Evropská unie vyvíjí v současné době výrazný tlak na své členské, ale i nečlenské státy, jedná se zejména o Švýcarsko, aby co nejdříve přijaly opatření vedoucí k vymýcení bankovního tajemství. Hlavním cílem snaţení Evropské unie je zavedení systému automatické výměny informací o daních mezi jednotlivými zeměmi. Evropský parlament zastává názor, ţe díky absenci takové legislativy přichází národní pokladny jednotlivých států aţ o několik set miliard eur. Toto však členské státy povaţují za neoprávněný zásah Evropského parlamentu do jejich daňové suverenity. Dochází tak ke střetu zájmu Evropské unie zabránit daňovým únikům a zájmu členských státu zachovat si svou suverenitu, coţ lze povaţovat za boj na tenkém ledu, kde stačí sebemenší chyba a jedna z bojujících stran můţe „jít ke dnu“. 87 Vzájemné vyměňování informací podléhajících bankovnímu tajemství, funguje jiţ dnes, ale pouze na bázy dobrovolnosti, tzn. ţe státy si informace, které jsou předmětem bankovního tajemství mohou vyměňovat, ale povinností to není. Zároveň je výměna moţná pouze v případě podezření ze spáchání trestného činu. V některých případech je však získání informací podléhající bankovnímu tajemství téměř nulová. Stejný systém funguje také v ČR. Evropská unie bojuje za to, aby výměna informací byla automatická a hlavně povinná. Plánované změny Evropské unie však zvedají vlny odporu ze strany členských států, nejvíce brojí proti záměrům Evropské unie Rakousko a Lucembursko, díky čemuţ se Evropskému parlamentu změny zatím nedaří prosadit, protoţe k přijetí návrhů týkajících se daní je potřeba souhlas všech 27 členských států. 88 Podle mého názoru je snaha Evropské unie zpřístupnit informace podléhající bankovnímu tajemství z důvodu zabránění daňových úniků a praní špinavých peněz potřebná a především nutná. Státní pokladny díky daňovým únikům jistě přichází o velké mnoţství 87

Europoslanci chtějí prolomení bankovního tajemství v celé EU. Financninoviny.cz [online]. Vydáno 10.2.2010 [cit. 2011-01-12]. Dostupné z: . 88 Tamtéţ.

36

peněz a v podstatě si to jednotlivé země zapříčiňují sami, kdyţ chrání informace, které by mohly vést k odhalení jakékoli nelegální činnosti. Státy se sami okrádají o peníze, kdyţ umoţňují, aby jejich finančním systémem mohly beztrestně protékat finanční prostředky, jejichţ původ je více neţ nejistý. Mám namysli zejména státy označované za tzv. „daňové ráje“. Daňovými ráji jsou země, jeţ lákají k zakládání účtů v bankách na základě existence bankovního tajemství a zároveň se vyznačují neochotou sdělovat informace podléhající bankovnímu tajemství. Typický daňový ráj uplatňuje právní nebo administrativní překáţky zamezující výměně informací pouţívaných při daňovém řízení. Takovým typickým daňovým rájem je Švýcarsko, Rakousko a Lichtenštejnsko. I přesto, ţe Evropský parlament naráţí na odpor členských státu a podléhá nemalé kritice za svůj záměr, podařilo se mu schválit zprávu, která vyzývá členské státy k vytvoření a schválení směrnic vedoucích k prolomení bankovního tajemství a zavedení automatické výměny informací o dani z příjmu a dani z přidané hodnoty mezi jednotlivými zeměmi. Touto zprávou je Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2010 o podpoře řádné správy v daňové oblasti (2009/2174(INI)).89 Na tomto místě není jistě od věci zmínit také směrnici Rady EHS z 10. června 1991 o předcházení zneuţití finančního systému k praní peněz90. Směrnice byla vytvořena jako významný nástroj prevence, kdy jeden z důvodu jejího sepsání bylo právě zabránění praní peněz, čehoţ nemůţe být dosaţeno bez spolupráce úvěrových a finančních institucí a orgánů jejich dohledu, v důsledku čehoţ musí být bankovní tajemství uvolňováno.91 Je tedy zjevné, ţe EU se jiţ desítku let snaţí o prolomení bankovního tajemství směřující k jedinému cíly – zabránění vyuţívání ekonomik členských států k finančním podvodům. Jak bylo jiţ výše zmíněno uvedené tlaky směřují také vůči nečlenským státům, především vůči Švýcarsku či vůči Lichtenštejnsku. Předmětem tlaku Evropského parlamentu se Švýcarsko stalo především z důvodu vyspělého a kvalitního bankovního systému, kterým se můţe pyšnit. Odhaduje se, ţe ve švýcarských bankách jsou vklady zahraničních osob za 2 bil. EUR. Lidé se nebojí vloţit peníze do švýcarských bank právě proto, ţe Švýcarsko si vţdy zakládalo na neprolomitelném bankovním tajemství. Někdy je Švýcarsko označováno jako země „s přehnaným bankovním tajemstvím.“92 Za uvolnění bankovního tajemství bojuje nejen Evropská unie, ale také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD), jejímţ členem je také Česká republika. 89

Plné znění usnesení je dostupné na: http://eur-lex.europa.eu Plné znění usnesení je dostupné na: http://eur-lex.europa.eu 91 RUBEK, Jiří. Významná směrnice ES proti praní špinavých peněz – důvody pro její přijetí. ASPI [databáze]. Verze 13. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 [cit. 2011-02-25]. ASPI ID: LIT13133CZ. 92 Začátek konce bankovního tajemství? BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online]. Vydáno 18.11.2010 [cit. 201101-12]. Dostupné z: . 90

37

Důleţitou činností OECD je podpora volného obchodu a sdílení informací mezi jednotlivými členskými zeměmi. Aby byla spolupráce mezi členskými státy co nejpevnější jsou sepisovány smlouvy o zabránění dvojího zdanění, které regulují nakládání státu s příjmy společností působících na tuzemském území, ale registrovaných v zahraničí nebo tuzemských společností působících na území třetích států. Nezbytným předpokladem k tomu, aby jednotlivé členské státy mohly hlídat, zda nedochází k daňovým únikům, je právě dostupná výměna informací mezi členskými státy navzájem. 93 OECD na základě potřeby výměny informací vytvořila tzv. Modelovou smlouvu OECD, která slouţí členským státům, jenţ chtějí uzavřít dohodu o zamezení dvojího zdanění, jako vzor. Výměna informací je upravena v čl. 26 modelové smlouvy, podle které jsou příslušné úřady smluvních států oprávněné vyměňovat si informace, u nichţ lze předpokládat, ţe jsou relevantní k vnitrostátní daňové správě. Úřady poté musí povaţovat získané informace za důvěrné a mohou je dále poskytnou pouze oprávněným správním orgánům či soudům.94 Kroky EU a OECD vedoucí k prolomení nebo alespoň zmírnění bankovního tajemství jsou jistě nezbytné k tomu, aby jednotlivé státy mohly být úspěšné v boji proti krácení dání, daňovým úniků a praní špinavých peněz. V neposlední řadě je cílem tlaku EU a OECD vymýtit fenomén „daňových rájů“, které představují bezpečný „přístav“ pro nelegální finanční prostředky.

93

OECD uvolňuje bankovní tajemství. AKONT [online]. Vydáno 29.6.2009 [cit. 2011-02-09]. Dostupné z: . 94 Tamtéţ.

38

11. Návrhy a doporučení na zlepšení právní úpravy Česká právní regulace poskytování informací podléhajících bankovnímu tajemství má poměrně rozsáhlou, ale rozdrobenou základnu, která je postavena na řadě ustanoveních obsaţených v příslušných právních předpisech. Z předchozích kapitol je tato rozdrobenost patrná, kdy oprávnění poţadovat informace, jenţ jsou předmětem bankovního tajemství, a povinnost k jejich poskytnutí vyplývá z nemalé řady právních předpisů. Pro banky, ale také pro jakoukoli jinou instituci, která operuje s bankovním tajemstvím, to znamená nutnost orientace v řadě právních odvětvích, a tudíţ právních předpisů, které dané odvětví regulují, jenţ nemusí být snadná. V případě bankovního tajemství toto platí dvojnásob. V souvislosti s rozdrobeností a neuceleností právní úpravy bankovního tajemství, zejména pak povinností vyplývajících pro banky při poskytování informací, jeţ jsou předmětem bankovního tajemství, se domnívám, ţe oblast bankovního tajemství by zaslouţila vypracování komplexnější právní úpravy, její zjednodušení a přesné pojmenování základní pojmů, tj. bankovního tajemství a bankovních obchodů, jejichţ definice v současně platných a účinných právních předpisech zcela absentuje. V případě existence přesné definice výše uvedených základních pojmů by nedocházelo k situacím, kdy se názory na jasné vymezení objektu bankovního tajemství mohou lišit. Jednoznačná definice předmětu bankovního tajemství je podle mého názoru základní element efektivní a účelné úpravy bankovního tajemství. Jestliţe banka přesně neví, co je či není předmětem bankovního tajemství, nemůţe řádně plnit své povinnosti vedoucí k jeho ochraně. Naopak klientovi nemusí být zcela jasné, které informace jsou bankovním tajemstvím chráněny, čímţ se na ně vztahují i pravidla pro jejich poskytování, tzn. ţe pro klienta i banku to můţe znamenat problém pro bezchybné určení údaje, jenţ poskytnut být můţe či nemůţe. Na jedné straně jsou předmětem bankovního tajemství údaje, které se kaţdého bezprostředně dotýkají a jejichţ zneuţitím by jistě mohlo dojít k význačným ujmám, na druhou stranu si však myslím, ţe institut bankovního tajemství slouţí spíše pro „dobrý pocit“ klienta, ţe jsou jeho údaje chráněny. Nechci tímto samozřejmě říci, aby bylo moţné o informacích, jenţ jsou předmětem bankovního tajemství, běţně hovořit „na ulici“, pouze se domnívám, ţe je tomuto institutu přidělována aţ příliš velká nedotknutelnost. Tím se dostávám k dalšímu aspektu současné právní úpravy bankovního tajemství, kterým je stanovení přísných direktivních pravidel, podle nichţ mohou být údaje podléhající bankovnímu tajemství bankou poskytnuty, resp. podmínek pro prolomení bankovního tajemství.

39

Bankovní tajemství můţe být „legálně“ prolomeno za striktně stanovených předpokladů a ve stanovených případech. Na tyto podmínky a případy současná právní úprava klade poměrně velký důraz a striktně stanovuje právní důvody na základě kterých k prolomení bankovního tajemství můţe dojít. Domnívám se však, ţe takto přísně nastavená pravidla na jednu stranu dodávají klientům bank pocit bezpečí, na druhou stranu tak zákonodárce připravil „bezpečnou“ půdu pro „praní špinavých peněz“ a jiné protiprávní jednání. Obtíţnou dostupností informací podléhajících bankovnímu tajemství tak stát sám sobě omezuje moţnost odhalení a efektivního boje s hospodářskou trestnou činností. Proto se domnívám, ţe uvolnění podmínek pro poskytnutí informací podléhajících bankovnímu tajemství je tou nejelementárnější potřebou pro boj s hospodářskými protiprávními jevy, a to na národní, ale i mezinárodní úrovni. Z výše uvedeného tak vyplývá, ţe problematika bankovního tajemství by jistě zaslouţila více pozornosti, nejvíce pak v oblasti její právní úpravy, která je v současné době neucelená a v některých oblastech nedostatečná. Dle mého názoru je potřebné posoudit, zda je tento institut opravdu natolik důleţitý, aby jeho prolomení podléhalo tak přísným pravidlům. Já se domnívám, ţe jeho význam ve společenských vztazích není tak velký, jak je mu přisuzován. Tím, ţe je bankovní tajemství obtíţně prolomitelné, se stává systém neprůhledný, v důsledku čehoţ se daří takovým fenoménům, které jsou v rozporu s právním řádem, zejména mám na mysli u nás oblíbené daňové úniky a šedou ekonomiku. Pro to, aby nedocházelo ke zneuţívání bankovního tajemství za účelem trestné činnosti, je jistě nezbytné zmírnit podmínky přístupu k informacím podléhajícím bankovnímu tajemství, a to primárně pro orgány moci výkonné a soudní, aby mohly efektivně čelit protiprávnímu jednání proti kterékoli oblasti ţivota společnosti. V této souvislosti se domnívám, ţe řešením můţe být odstranění přísného formalismu obsahu ţádosti. Nedomnívám se, ţe poskytnutím všech informací o klientovi, které má banka k dispozici, na základě vyţádání by docházelo k nepřiměřeným zásahům do práv klienta. K uvolnění bankovního tajemství jistě přispěje snaha Evropské unie o vymícení bankovního tajemství směřující proti svým členským státům, či-li i proti České republice.

40

12. Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat ucelený výklad problematiky poskytování informací podléhajících bankovnímu tajemství. Práce je postavena na analýze jednotlivých právních předpisů a výkladu příslušných ustanovení. Moţná si mnozí s nás ani neuvědomují, ţe s informacemi podléhajícími bankovnímu tajemství přichází běţně do styku. Jedná se o velmi citlivou oblast týkající se našeho soukromí, o kterém „čím méně okolí ví, tím lépe“. V posledních letech se však bankovní tajemství stává zneuţívaným fenoménem a to především v oblasti daňové kriminality a finančních podvodů, kdy dochází k poměrně rozsáhlým daňovým únikům a „praní špinavých peněz“. Na základě těchto skutečností vyvíjí Evropská unie na členské, ale i nečlenské státy velký tlak, aby institut bankovního tajemství se stal prolomitelný, tzn. aby informace podléhající bankovnímu tajemství se staly v globálním měřítku pro jednotlivé státy dostupné. Ve své práci jsem definovala nejprve definovala základní pojmy důleţité pro oblast bankovního tajemství, subjekty, kterým jsou údaje podléhající bankovnímu tajemství poskytován a zároveň podmínky stanovené zákonem, na jejichţ základě k poskytnutí můţe dojít. V neposlední řadě jsem se krátce zaměřila na problematiku bankovního tajemství na mezinárodní, resp. unijní úrovni, jenţ v posledních letech dostává řady změn. Na závěr jsem připojila své návrhy na zlepšení právní situace v oblasti bankovního tajemství, jenţ vycházejí z mého přesvědčení a myšlenkových pochodů. Můţe se tedy stát, ţe názory jiné osoby na věc mohou být odlišné, coţ by zakládalo moţnost diskuse na dané téma, jenţ by byla jistě pro další řešení uvedeného problému velmi přínosná. Jak bylo jiţ výše uvedeno, při psaní práce bylo nutno vycházet z ustanoveních jednotlivých právních předpisů, které museli být analyzovány, vyloţeny a v neposlední řadě aplikovány na informace kompilované od odborníků působících přímo v praxi. Z odborné literatury bylo čerpáno zcela minimálně, poněvadţ na téma poskytování informací podléhajících bankovnímu tajemství je psaných zdrojů velmi malé mnoţství. Většina odborné literatury se věnuje bankovnímu tajemství obecně, tzn. hlavně výkladu jeho podstaty, příp. rozboru ustanovení § 38 zákona o bankách obsahující základní úpravu bankovního tajemství. Na úplný závěr mohu konstatovat, ţe záměru práce, tj. předloţit ucelený výklad o poskytování informací podléhajících bankovnímu tajemství, bylo zdárně dosaţeno. Po nastudování všech potřebných ustanoveních příslušných zákonů z nejrůznějších právních odvětvích, byl vytvořen jeden celek pojednávající o daném tématu, coţ bylo sledovanou metou.

41

13. Resume The theme of my bachelor work is the providing of the informations that subjecting to banking secret, that is to say the providing of the informations that to be protected by special régime of the protect. This theme I choose because to involve everyone. In this time everyone has an account at the bank and to expect that all informations about his account are protecting against the abusing. The objective of my bachelor is set out comprehensive interpretation about the protect of banking secret with main view to a providing the datas that are protecting by systems of banking secret, that is to say the conditions for providing these informations and the subject whose to be providings these informations. The most important source for my bachelor work are the rules that regulating the conditions for the providing the informations that are subject of banking secret. First was necessary to study relevant rules and than its explicate in tha continuity with banking secret. The others knowledges was get from specilastists that to work with the informations subjecting to banking secret every day. These datas was comparison with the enactment of relevant rule. The special books about selecting theme is scarce so that not to be possibly to gather the informations from literatures. In the introduction I directed at universal improvement of banking secret and the providing of the information subjecting to banking secret, that is to say universal law improvement. Aftewards I passed to single subjects whose to be providing the informations subjecting to banking secret and the conditions for the providing informations. At the finish I mentioned the present trends in the sphere of the banking secret inside of European Union as well as in the state that not to be member of European Union.

42

Použitá literatura I. Knižní díla: MEJSTŘÍK, M., PEČENÁ, D., TEPLÝ, P. Základní principy bankovnictví. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 56. ISBN 978-80-246-1500-4. HARTLOVÁ, V., SOLDÁNOVÁ, M., SVOBODOVÁ, J. et al. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. Nakladatelství Fortuna, Praha 2004. s. 21 - 22. ISBN 80-7168-900-9. BARÁK, J. a kolektiv. Zákon o bankách. Komentář a předpisy související. Nakladatelství LINDE PRAHA, a.s., 2003. s. 197-198, 201 - 202. ISBN 80-7201-418-8. II. Elektronické zdroje Česká národní banka [online]. [cit. 2011-02-21]. Dostupné z: . HOVORKA, J. Centrální registr dluţníků: Česká finta, jak napálit zájemce o půjčku. Měšec.cz [online]. Vydáno 6.8.2010 [cit. 2011-02-21]. Dostupné z: < http://www.mesec.cz/clanky/centralni-registr-dluzniku-cerd-uverove-registry-zkusenosti/>. Začátek konce bankovního tajemství? BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online]. Vydáno 18.11.2010 [cit. 2011-01-12]. Dostupné z: . OECD uvolňuje bankovní tajemství. AKONT [online]. Vydáno 29.6.2009 [cit. 2011-02-09]. Dostupné z: . Europoslanci chtějí prolomení bankovního tajemství v celé EU. Financninoviny.cz [online]. Vydáno 10.2.2010 [cit. 2011-01-12]. Dostupné z: . Seznam měnových finančních institucí v České republice. Česká národní banka [online]. [cit. 2011-01-06]. Dostupné z: RUBEK, Jiří. Významná směrnice ES proti praní špinavých peněz – důvody pro její přijetí. ASPI [databáze]. Verze 13. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 [cit. 2011-02-25]. ASPI ID: LIT13133CZ. TARANDA, Petr. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti s komentářem. ASPI [databáze]. Verze 13. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 [cit. 2011-02-25]. ASPI ID: LIT24550CZ. BEJČEK, Josef. Postoupení pohledávky a bankovní tajemství. ASPI [databáze]. Verze 13. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 [cit. 2011-02-25]. ASPI ID: LIT4860CZ. ONDRUŠ, Radek. RANDULOVÁ, Kateřina. Vzor: žádost policejního orgánu (SKPV) o zjištění údaje, který je předmětem bankovního tajemství. ASPI [databáze]. Verze 13. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011[cit. 2011-02-25]. ASPI ID: LIT21747CZ. 43

ONDRUŠ, Radek. RANDULOVÁ, Kateřina. Vzor: žádost státního zástupce o sdělení údaje , který je předmětem bankovního tajemství. ASPI [databáze]. Verze 13. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011[cit. 2011-02-25]. ASPI ID: LIT20897CZ. KOUKAL, Pavel. Banka a trestní řízení. ASPI [databáze]. Verze 13. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011[cit. 2011-02-23]. ASPI ID LIT5671CZ. III. Právní předpisy: Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., správě daní a poplatků s účinností do 31.12.2010 – od 1.1.2011 zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (soudní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška ČNB č. 164/2002 o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky - Centrální registr úvěrů.

44

Opatření ČNB č. 5 ze dne 1. srpna 2002, kterým se stanoví metodika předkládání vybraných údajů pro centrální registr úvěrů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2010 o podpoře řádné správy v daňové oblasti (2009/2174(INI)). Směrnice Rady EHS z 10. června 1991 o předcházení zneuţití finančního systému k praní peněz.

45

Příloha č. 1 ŽÁDOST STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O SDĚLENÍ ÚDAJE, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM BANKOVNÍHO TAJEMSTVÍ (§ 8 odst. 2 tr.ř.) _________________________________________________________________

Městské statní zastupitelství v Brno -----------------------------

2 Zt 1309/97

Česká spořitelna pobočka Brno Jánská 6 B R N O --------------Věc: poškozený Pavel Noha, nar. 27.5.1945, bytem Brno, Táborská 25 - přípravné řízení ve věci podezření z trestného činu vydírání dle § 235 odst. 1 tr. zákona

Ve shora uvedené trestní věci Vás ve smyslu ust. § 8 odst. 2 tr.řádu žádám o podání následujících informací : -

zda existuje účet číslo 182495892 s názvem " Berta " u České spořitelny pokud ano, žádáme údaje k osobě, která tento účet zřídila, event.k osobám, které jsou oprávněny s tímto účtem manipulovat, pokud účet existuje, žádáme sdělení, jaký byl pohyb financí na tomto účtu od jeho zřízení do současné doby, zda je možné převádět finanční prostředky na tento účet i osobou, která není zřizovatelem účtu, pokud ano, tak jakým způsobem toto převádění lze provádět.

Požadované údaje jsou potřebné k objasnění trestné činnosti a to zejména k prokázání objektivní stránky trestného činu vydírání.

Zpráva a event. výpisy z účtu nechť jsou zaslány na Policii ČR, Městské ředitelství, I. odbor kriminální policie Brno, Cejl 4/6 ke sp. zn. MRBM 1137/ŽID-TČ-97 ve dvojím vyhotovení. V Brně dne 20.11.1998

státní zástupce Městského státního zastupitelství Brno JUDr. Jana Bílková, v.r. L.S. Za správnost vyhotovení :

Zdroj: ONDRUŠ, Radek. RANDULOVÁ, Kateřina. Vzor: žádost státního zástupce o sdělení údaje , který je předmětem bankovního tajemství [online]. ASPI, vzor ze dne 2.1.2002, pramen ASPI – Původní nebo upravené texty pro ASPI, [cit. 2011-02-25]. ASPI ID: LIT20897CZ.

46

Příloha č. 2 ŽÁDOST POLICEJÍHO ORGÁNU (SKPV) O ZJIŠTĚNÍ ÚDAJE, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM BANKOVNÍHO TAJEMSTVÍ (§ 8 odst. 2 tr. řádu) -----------------------------------------------------------------+-------------------------------------------------+ | policie české republiky | | Městské ředitelství Brno | | Služba kriminální policie a vyšetřování | | odbor obecné kriminality | +-------------------------------------------------+ MRBM 1222/KPV-TČ-STR-2002 V Brně dne 2. února 2002

Městské státní zastupitelství v Brně ke sp. zn. 4 Zt 3592/2002 Věc: obviněný Jan Máslo a spol.-

žádost o postup dle § 8 odst. 2 tr.řádu Přílohy : policejní spis MRBM 1222/KPV-TČ-STR-2002 tři výpisy z účtů Obviněný Jan Máslo, nar. 5.6.1961, bytem Brno, Provazníkova 23, obviněná Jana Halámová, nar. 18.6.1965, bytem Brno, Bratislavská 8, obviněný Radek Veselý, nar. 20.10.1954, bytem Brno, Příční 19, t.č. všichni ve vazbě ve Vazební věznici BrnoBohunice, jsou stíháni pro rozsáhlou majetkovou trestnou činnost dle § 250 odst. 1, 3 písm. a, b tr.zákona, které se měli dopustit tím, že v období měsíce června 2001 až měsíce února 2002 na území České republiky na základě zfalšovaných dokladů odebírali od různých firem zboží v celkové hodnotě přesahující částku 500.000,-- Kč, které nezaplatili a neměli v úmyslu zaplatit. Pro ověření výpovědi obviněných a dalších dosud získaných důkazů je nutné zjistit následující skutečnosti: -

zda jednotliví obvinění mají u Agrobanky Praha a.s., pobočky v Brně, Lidická 31 zřízeny a uvedeny účty, v kladném případě uvést dobu zřízení jednotlivých účtů, poskytnout výpisy z účtů za celou dobu jejich vedení, čísla účtů, IČO, r.č. a další zjištění, která vyjdou najevo, prověřit tři výpisy z účtů, jež jsou k žádosti přiloženy, zda jde o originály či nikoli, s ověřením veškerých údajů, které jsou na nich uvedeny. Za policejní orgán: kpt. JUDr.Emil Záhorský

Zdroj: ONDRUŠ, Radek. RANDULOVÁ, Kateřina. Vzor: žádost státního zástupce o sdělení údaje , který je předmětem bankovního tajemství [online]. ASPI, vzor ze dne 2.1.2002, pramen ASPI – Původní nebo upravené texty pro ASPI, [cit. 2011-02-25]. ASPI ID: LIT20897CZ.

47

Příloha č. 3 SEZNAM MĚNOVÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ V ČESKÉ REPUBLICE Platný k: 31.12.2010 KATEGORIE

POŘ. Č.

500 02 Hradec Králové

Úvěrová instituce

1

Politických vězňů 1272/21

110 00 Praha 1

Úvěrová instituce

2

Lazarská 13/8

120 00 Praha 2

Úvěrová instituce

3

Banka

AXA Corporate Fund, otevřený podílový fond AXA investiční společnost a.s.

Lazarská 13/8

120 00 Praha 2

Fond peněžního trhu

4

Fond peněžního trhu

90077694

AXA CZK Konto, otevřený podílový fond AXA investiční společnost, a.s.

Lazarská 13/8

120 00 Praha 2

Fond peněžního trhu

5

Fond peněžního trhu

CZ

90077678

AXA EUR Konto, otevřený podílový fond AXA investiční společnost, a.s.

Lazarská 13/8

120 00 Praha 2

Fond peněžního trhu

6

Fond peněžního trhu

CZ47116102

CZ

47116102 Banco Popolare Česká republika, a.s.

Lazarská 1718/3

111 21 Praha 1

Úvěrová instituce

7

Banka

CZ27427901

CZ

27427901

Klicperova 3208/12

150 00 Praha 5

Úvěrová instituce

8

Banka

CZ27943445

1CZ

27943445 BRE Bank S.A., organizační složka podniku

Jugoslávská 1

120 00 Praha 2

Úvěrová instituce

9

Banka

CZ25783301

CZ

25783301 Citfin,spořitelní družstvo

Radlická 751/113e

150 00 Praha 5

Úvěrová instituce

10

Spořitelní a úvěrní družstvo

CZ28198131

CZ

28198131 Citibank Europe plc, organizační složka

Bucharova 2641/14

158 02 Praha 5, Stodůlky

Úvěrová instituce

11

Banka

CZ47610921

CZ

47610921

COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha

Jugoslávská 1

120 21 Praha 2

Úvěrová instituce

12

Banka

CZ27391639

CZ

27391639

Crédit Agricole Corporate a Investment Bank S.A. Prague, organizační složka

Ovocný trh 8

117 19 Praha 1

Úvěrová instituce

13

Banka

CZ63078333

CZ

63078333 Česká exportní banka, a. s.

Vodičkova 34 č. p. 701

111 21 Praha 1

Úvěrová instituce

14

Banka

CZ48136450

CZ

48136450 Česká národní banka

Na Příkopě 28

115 03 Praha 1

Centrální banka

15

Centrální banka

CZ45244782

CZ

45244782 Česká spořitelna, a. s.

Olbrachtova 1929/62

140 00 Praha 4

Úvěrová instituce

16

Banka

MFI_ID

ZEMĚ

ID

NÁZEV

CZ64946851

CZ

64946851 AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo

Gočárova třída 312

CZ25778722

CZ

25778722 Artesa, spořitelní družstvo

CZ28924410

CZ

28924410 AXA Bank Europe, organizační složka

CZ90077686

CZ

90077686

CZ90077694

CZ

CZ90077678

Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka

ADRESA

PSČ

MĚSTO

CZ_KATEGORIE Spořitelní a úvěrní družstvo Spořitelní a úvěrní družstvo

CZ27444376

CZ

27444376 České spořitelní družstvo

Přílepská 1692

252 63 Roztoky

Úvěrová instituce

17

Spořitelní a úvěrní družstvo

CZ49241397

CZ

49241397 Českomoravská stavební spořitelna, a. s .

Vinohradská 3218/169

100 17 Praha 10

Úvěrová instituce

18

Banka

CZ44848943

CZ

44848943

Jeruzalémská 964/4

110 00 Praha 1

Úvěrová instituce

19

Banka

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.

48

CZ00001350

CZ

00001350 Československá obchodní banka, a. s.

CZ60433566

CZ

60433566

CZ64946649

CZ

64946649 Družstevní záložna Kredit

CZ64946835

CZ

CZ28428943

Radlická 333/150

150 57 Praha 5

Úvěrová instituce

20

Banka

110 00 Praha 1

Úvěrová instituce

21

Banka

V Celnici 1028/10

117 21 Praha 1

Úvěrová instituce

22

64946835 Družstevní záložna PSD

V Celnici 1028/10

117 21 Praha 1

Úvěrová instituce

23

CZ

28428943 Evropsko-ruská banka, a.s.

Štefánikova 78/50

150 00 Praha 5

Úvěrová instituce

24

Banka

CZ61858374

CZ

61858374 Fio banka, a.s.

V Celnici 1028/10

117 21 Praha 1

Úvěrová instituce

25

Banka

CZ64946843

CZ

64946843 Fio, družstevní záložna

V Celnici 1028/10

117 21 Praha 1

Úvěrová instituce

26

Spořitelní a úvěrní družstvo

CZ90040286

CZ

90040286

Na Pankráci 1658/121

140 21 Praha 4

Fond peněžního trhu

27

Fond peněžního trhu

CZ27362329

CZ

27362329 Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika

Ovocný trh 8

117 19 Praha 1

Úvěrová instituce

28

Banka

CZ25672720

CZ

25672720 GE Money Bank, a. s.

Vyskočilova 1422/1a

140 28 Praha 4, Michle

Úvěrová instituce

29

Banka

CZ65997212

CZ

65997212 HSBC Bank plc - pobočka Praha

Millenium Plaza, V Celnici 10

117 21 Praha 1

Úvěrová instituce

30

Banka

CZ13584324

CZ

13584324 Hypoteční banka, a. s.

Radlická 333/150

150 57 Praha 5

Úvěrová instituce

31

Banka

CZ90014269

CZ

90014269

Dlouhá 34, č. p. 713

110 15 Praha 1

Fond peněžního trhu

32

Fond peněžního trhu

CZ49279866

CZ

49279866 ING Bank N. V.

Nádražní 344/25

150 00 Praha 5

Úvěrová instituce

33

Banka

CZ808021553 3

CZ

90093355

Investiční společnost České spořitelny, a. s., LIKVIDNÍ FOND - otevřený podílový fond

Evropská 2690/17

160 00 Praha 6, Dejvice

Fond peněžního trhu

34

Fond peněžního trhu

CZ90011367

CZ

90011367

Investiční společnost České spořitelny, a. s., SPOROINVEST - otevřený podílový fond

Evropská 2690/17

160 00 Praha 6, Dejvice

Fond peněžního trhu

35

Fond peněžního trhu

CZ47115378

CZ

47115378 J&T BANKA, a. s.

Pobřežní 297/14

186 00 Praha 8

Úvěrová instituce

36

Banka

CZ90076027

CZ

90076027

Dlouhá 34, čp. 713

110 15 Praha 1

Fond peněžního trhu

37

Fond peněžního trhu

CZ45317054

CZ

45317054 Komerční banka, a. s.

Na Příkopě 33 čp. 969

114 07 Praha 1

Úvěrová instituce

38

Banka

CZ14893649

CZ

14893649 LBBW Bank CZ a.s.

Vítězná 1/126

150 00 Praha 5

Úvěrová instituce

39

Banka Spořitelní a úvěrní družstvo

Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, Jungmannova č. or. 34/č. organizační složka p. 750

Fond peněžního trhu otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s.

IKS Peněžní trh PLUS, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.

KB Peněžní trh, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.

Spořitelní a úvěrní družstvo Spořitelní a úvěrní družstvo

CZ25571150

CZ

25571150 Metropolitní spořitelní družstvo

Běhounská 108/7

602 00 Brno

Úvěrová instituce

40

CZ60192852

CZ

60192852 Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.

Bělehradská 128, čp. 222

120 21 Praha 2

Úvěrová instituce

41

Banka

110 00 Praha 1 - Nové Město

Úvěrová instituce

42

Spořitelní a úvěrní družstvo

370 01 České Budějovice

Úvěrová instituce

43

Banka

CZ25307835

CZ

25307835 Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo

Senovážné náměstí 1375/19

CZ26080222

CZ

26080222 Oberbank AG pobočka Česká republika

nám. Přemysla Otakara II.

49

Úvěrová instituce

44

Spořitelní a úvěrní družstvo

186 00 Praha 8

Fond peněžního trhu

45

Fond peněžního trhu

Celetná 17/595

110 00 Praha 1

Úvěrová instituce

46

Spořitelní a úvěrní družstvo

28992610 Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika

Sokolovská 17

186 00 Praha 8

Úvěrová instituce

47

Banka

CZ

47116129 PPF banka a. s.

Evropská 2690/17

160 41 Praha 6

Úvěrová instituce

48

Banka

CZ27184765

CZ

PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank 27184765 Oberösterreich, pobočka Česká republika

Dlouhá 26/709

110 00 Praha 1

Úvěrová instituce

49

Banka

CZ49241257

CZ

49241257 Raiffeisen stavební spořitelna a. s.

Koněvova 2747/99

130 45 Praha 3

Úvěrová instituce

50

Banka

CZ49240901

CZ

49240901 Raiffeisenbank a. s.

Hvězdova 1716/2b

140 78 Praha 4

Úvěrová instituce

51

Banka

CZ00671126

CZ

00671126

Kubelíkova 4

350 02 Cheb

Úvěrová instituce

52

Banka

CZ26137755

CZ

26137755 ROYAL CAPITAL družstevní záložna

Fügnerovo nám. 1808/3

120 00 Praha 2, Nové Město

Úvěrová instituce

53

Spořitelní a úvěrní družstvo

CZ28949587

CZ

28949587 Saxo Bank A/S, organizační složka

Husova 5

110 00 Praha 1

Úvěrová instituce

54

Banka

CZ60197609

CZ

60197609 Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.

Vinohradská 180/1632

130 11 Praha 3

Úvěrová instituce

55

Banka

CZ47607921

CZ

47607921 The Royal Bank of Scotland N.V.

Jungmannova 745/24

111 21 Praha 1, Nové Město

Úvěrová instituce

56

Banka

CZ25053892

CZ

25053892 UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo

Velká 2984/23

702 00

Úvěrová instituce

57

Spořitelní a úvěrní družstvo

CZ64948242

CZ

64948242 UniCredit Bank Czech Republic a. s.

Na Příkopě 858/20

113 80 Praha 1

Úvěrová instituce

58

Banka

CZ25072285

CZ

25072285 Vojenská družstevní záložna

Čs. armády 22

160 00 Praha 6, Bubeneč

Úvěrová instituce

59

Spořitelní a úvěrní družstvo

CZ25083325

CZ

25083325 Volksbank CZ, a. s.

Na Pankráci 1724/129

140 00 Praha 4, Nusle

Úvěrová instituce

60

Banka

CZ48550019

CZ

48550019

Pobřežní 3

186 00 Praha 8

Úvěrová instituce

61

Banka

CZ49060724

CZ

49060724 Waldviertler Sparkasse von 1842 AG

Klášterská 126/II

377 01 Jindřichův Hradec

Úvěrová instituce

62

Banka

CZ90056166

CZ

Wood & Company CZK otevřený podílový fond Náměstí Republiky 90056166 peněžního trhu, WOOD & Company investiční 1079/1a společnost, a. s.

110 00 Praha 1

Fond peněžního trhu

63

Fond peněžního trhu

CZ90058274

CZ

Wood & Company Money Czech Crown Fund 90058274 růstový otevřený podílový fond, WOOD & Company investiční společnost, a. s.

Náměstí Republiky 1079/1a

110 00 Praha 1

Fond peněžního trhu

64

Fond peněžního trhu

CZ25780450

CZ

25780450 WPB Capital, spořitelní družstvo

Jeruzalémská 1321/2

110 00 Praha 1

Úvěrová instituce

65

Spořitelní a úvěrní družstvo

CZ64508889

CZ

64508889 Peněžní dům, spořitelní družstvo

Havlíčkova 1221

686 01 Uherské Hradiště

CZ90020072

CZ

90020072

Karolinská 650/1

CZ63083868

CZ

63083868 Podnikatelská družstevní záložna

CZ28992610

CZ

CZ47116129

Pioneer - Sporokonto, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond

Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod

Všeobecná úvěrová banka, a. s., pobočka Praha

50

Ostrava, Moravská Ostrava

CZ47115289

CZ

47115289 Wüstenrot - stavební spořitelna a. s.

Na Hřebenech II 1718/8

140 23 Praha 4

Úvěrová instituce

66

Banka

CZ26747154

CZ

26747154 Wüstenrot hypoteční banka a. s.

Na Hřebenech II 1718/8

140 23 Praha 4

Úvěrová instituce

67

Banka

CZ63492555

CZ

63492555 Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo

Hněvotínská 241/52

779 00 Olomouc

Úvěrová instituce

68

Spořitelní a úvěrní družstvo

CZ24726389

CZ

24726389 ZUNO BANK AG, organizační složka

Hvězdova 1716/2b

140 78 Praha 4, Nusle

Úvěrová instituce

69

Banka

Zdroj: www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cz/statistika/menova_bankovni_stat/seznam_mfi/CZ_MFI_CZ_verze.xls

51

Příloha č. 4 Příloha č. 1 k Informaci pro dlužníka žadatele o výpis CRÚ

Evid. číslo: 11342 Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1

Žádost dlužníka o výpis z Centrálního registru úvěrů (CRÚ) Část 1. Údaje o dlužníkovi, právnické osobě nebo fyzické osobě podnikateli Název dluţníka1) Sídlo (místo podnikání) - ulice a číslo popisného - město vč. PSČ - stát Identifikační číslo (IČO)2) Evidenční číslo zahraničního dluţníka2) Daňové identifikační číslo (DIČ) Příjmení a jméno ţadatele3) Rodné číslo ţadatele / datum narození4) Telefon ţadatele E-mail ţadatele Právní vztah osoby ţadatele k dluţníkovi

statutární orgán, jeho člen nebo zástupce

•

dluţník (podnikatel - fyzická osoba)

Poznámka dluţníka 1) Vyplní se obchodní firma nebo název právnické osoby/obchodní firma nebo jméno a příjmení fyzické osoby podnikatele 2) IČO se vyplní u tuzemského dlužníka, u zahraničního dlužníka se uvede evidenční číslo podle jeho registrace 3)

Uvede se příjmení a jméno žadatele (žadatelem je buď fyzická osoba podnikatel nebo v případě právnické osoby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu nebo její zástupce)

4)

Vyplňuje se pouze v případě dlužníka - fyzické osoby, která je podnikatelem; v případě nepřidělení rodného čísla se uvede datum narození

Část 2. Specifikace k žádosti o výpis Období, za které je výpis poţadován

•

aktuální stav za období od

Výpis zašlete poštou doporučeně

•

do

na adresu sídla , resp. místa podnikání dluţníka na jinou adresu – uveďte v následujících řádcích

- jméno a příjmení příjemce5) 52

- ulice a číslo popisné5) - PSČ a název města5) - stát5) 5) Vyplňuje se, pokud žadatel požaduje zaslat výpis na jinou adresu než je adresa sídla, resp. místa podnikání

V

dne

Jméno a příjmení ţadatele

Podpis ţadatele6) 6) Žadatel žádost podepíše až před ověřovatelem

Místo pro úřední ověření podpisu:

Pozn. pokračování ţádosti viz. následující příloha č.5.

53

Příloha č. 5

Čestné prohlášení Já,

, RČ

,

bytem , (dále jen "ţadatel") tímto čestně prohlašuji, ţe jsem statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby (nehodící se škrtněte): Obchodní firma nebo název právnické osoby IČO/jiné evidenční číslo Sídlo/místo podnikání a jsem osobou oprávněnou samostatně jednat za shora uvedenou právnickou osobu ve věci podání ţádosti o výpis z Centrálního registru úvěrů provozovaného Českou národní bankou (dále jen "registr"). Toto čestné prohlášení vystavuji jako povinnou přílohu k ţádosti o výpis z registru. V

dne

Jméno a příjmení ţadatele

Podpis ţadatele*/ */ Žadatel žádost podepíše až před ověřovatelem

Místo pro úřední ověření podpisu: Zdroj: Česká národní banka. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/vypisy/fyzicka1.jsp

54

55