Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka územní plán

Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 85 150

RATIBOŘSKÉ HORY územní plán návrh

RNDr. Libor Krajíček

Ing. arch. Bohuslava Kolářová

jednatel a ředitel s.r.o.

hlavní projektant

Červen 2008

č. zakázky 2002 013

1

Kolektiv zpracovatelů

Hlavní projektant

Ing. arch. Bohuslava Kolářová

Obyvatelstvo, bydlení

RNDr. Zdenka Hamplová

Doprava

Ing. Marie Wichsová, Ph. D.

Vodní hospodářství

Ing. Jiří Štolc

Energetika

Ing. František Bobek, Tábor

Životní prostředí

RNDr. Renata Eisenhammerová

Krajina, zeleň

Ing. Josef Krause

Geologické poměry území

RNDr. Ivana Klírová

2

OBSAH I.

ÚZEMNÍ PLÁN

4

0.

Vymezení zastavěného území

4

0.

Koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot

4

0.

Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

5

0.

Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování

9

0.

Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod.

16

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) pokud je možné jej stanovit, přípustného, nepřípustného využití, popřípadě podmíněného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

20

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci

32

0.

Stanovení pořadí změn v území (etapizace)

36

0.

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů

37

0.

0.

II.

str.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

38

0.

Postup při pořízení územního plánu

38

0.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 39

0.

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování

41

0.

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

41

0.

Vyhodnocení souladu s požadavky podle zvláštních právních předpisů

41

0.

Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu

42

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

44

0.

3

0.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí

65

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

66

0.

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

74

0.

Vyhodnocení připomínek

77

0.

4

I.

ÚZEMNÍ PLÁN

1.

Vymezení zastavěného území

Zastavěné území dle § 16 vyhlášky č. 500/2006 Sb. je vymezeno ve výkresu základního členění území, dále v hlavním výkresu – k datu 1. 1. 2007. 2.

Koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot

1.

Koncepce rozvoje území vychází z cílů zabezpečení souladu zemědělského obhospodařování kulturní krajiny, ochrany přírody a krajiny a udržení hygienicky kvalitního životního prostředí.

2.

Urbanistická koncepce přičleňuje další zastavitelné plochy k zastavěnému území jednotlivých sídel.

3.

Nová urbanizovaná území nejsou ve volné krajině zakládána.

4.

Koncepcí územního plánu nejsou narušeny přírodní ani kulturní hodnoty území, kterými jsou: a) přírodní hodnoty: −

přírodní park Polánka, který zasahuje do východní části řešeného území;

−

celkový charakter krajiny, ve které jsou patrné památky na dolování stříbrné rudy.

b) kulturní hodnoty území: −

objekty zapsané v ústředním seznamu památek;

−

kromě zapsaných památek je v řešeném území mnoho dalších objektů historicky zajímavých;

−

urbanisticky cenná jsou historická jádra dalších sídel, která představují seskupení zemědělských usedlostí kolem návesních prostorů, v urbanistickém uspořádání Ratibořských Hor lze sledovat činnost dolování a úpravárenství stříbrné rudy;

−

ochranu a péči je třeba věnovat též objektům drobné sakrální architektury, které výtvarně doplňují krajinu;

−

archeologická naleziště: celé území ČR je místem archeologických památek, jejich ochranu je nutno zajistit v souladu s platnými zákonnými předpisy.

Rozvojový potenciál obce a orientační stanovení výhledového počtu obyvatelstva 1.

Ratibořské Hory je možno celkově charakterizovat jako velkou venkovskou obec s dominantní sídelní (většina ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací) a zemědělskou funkcí.

5

2.

Z polohového hlediska je možno zdůrazňovat blízkost města Tábor (resp. celé táborské aglomerace), která je pro obyvatelstvo obce jednoznačně hlavním cílem vyjížďky za prací, škol a službami. Polohovou výhodou je umístění na silnici II/137.

3.

Současný populační vývoj, stav a změny bytového fondu naznačují, že do perspektivy je možné předpokládat relativní stabilizaci počtu trvale bydlícího obyvatelstva, v optimistické variantě mírný nárůst. V tomto smyslu lze stanovit výhledovou velikost obce Ratibořské Hory (v časovém horizontu zhruba k roku 2020) na 800 – 850 obyvatel. Nároky na využívání území i občanské vybavenosti lze očekávat i od rekreačních návštěvníků.

3.

Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

Návrh urbanistické koncepce je veden snahou po vytvoření optimálních podmínek pro rozvoj celého správního území obce Ratibořské Hory. 1. Centrem celého řešeného území jsou Ratibořské Hory s funkcemi obytnou, obslužnou a výrobní (zemědělskou). Územním plánem jsou rozvíjeny zejména funkce obytná a obslužná. Bylo nutno pro rozvoj vyčlenit nové plochy, protože zástavba tohoto historického sídla má sevřenou formu. Rozvojové plochy jsou směrovány do severozápadního a jižního okraje sídla. Přeložka silnice II/137 byla v konceptu ÚPO Ratibořské Hory prověřována ve variantách. Změna č. 2 ÚP VÚC Táborsko určila východní koridor. Návrh územního plánu Ratibořské Hory situuje přeložku silnice II/137 v souladu se schválenou Změnou č. 2 ÚP VÚC Táborsko. 2. Sídlo Dub má funkci obytnou a zemědělskou. Pro rozvoj obytné funkce jsou navrženy nové plochy. Zemědělská farma zůstane v rozsahu současných ploch. 3. Sídlo Malenín je ve svém rozsahu i funkci obytné a rekreační stabilizováno. 4. Sídlo Podolí se nachází v přírodně velmi hodnotném prostředí. Už v současné době je zastoupena kromě funkce obytné také funkce rekreační. Územním plánem je rozvíjena funkce obytná. 5. Sídlo Ratibořice má funkci obytnou a významnou zemědělskou. Zemědělská farma Pigmal ovlivňuje svým ochranným pásmem možnosti urbanistického uspořádání. Druhou opuštěnou zemědělskou farmu z důvodu těsné návaznosti na obytnou zónu územní plán navrhuje pro nerušivou výrobu. Rozvojové plochy vymezuje také pro rozšíření pily na severovýchodním okraji sídla. 6. Sídlo Vřesce se rozkládá při silnici II/137. Má funkci obytnou, výrobní a zemědělskou. Pro rozvoj všech těchto funkcí navrhuje územní plán nové plochy. Průtah silnice II. třídy zůstává ve své stopě. 7. Pro rozvoj celého území je nutno uplatňovat následující zásady: -

plochy pro novou bytovou výstavbu je nutno čerpat postupně podle možností napojení na komunikační systém a technickou infrastrukturu;

6

-

v historických jádrech sídel je nutno respektovat prostředí památkově chráněných objektů. Nová zástavba nesmí narušovat panoramatické pohledy velkými objemy, ani architektonickým výrazem staveb; Dále je nutno respektovat urbanistickou skladbu a uspořádání jednotlivých sídel;

-

do obytných zón se nesmí umisťovat stacionární zdroje znečištění, zejména zdroje emitující těkavé a pachové látky;

-

řešené území obsahuje stará důlní díla a poddolovaná území.

Před zahájením stavební činnosti, zejména v případě vedení trasy komunikace II/137 lokalitami se starými důlními díly je podmínkou vypracování báňsko—technického posudku. Dále je v případě zásahu navržených staveb do „staré zátěže“ (haldy po starých důlních činnostech apod.) podmínkou stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Koridor přeložky silnice II/137 je určen pro dopravní infrastrukturu využití tohoto území nesmí být měněno pro jiné funkce. Rozvoj ekonomické základny Výroba, výrobní služby 1.

Větší možnosti pro situování výrobních provozů a služeb poskytují sídla Vřesce a Ratibořice. Výrobní plochy v Ratibořských Horách zůstanou v současném rozsahu.

2.

Nerušivé výrobní činnosti jsou přípustné v obytných územích venkovského typu při dodržení hygienických požadavků.

Občanská vybavenost a služby 0.

Občanská vybavenost je soustředěna v Ratibořských Horách. Její plošný rozsah bude vyhovovat i do výhledu.

0.

Zařízení občanské vybavenosti mohou být dle regulativů součástí obytných území venkovského charakteru a smíšeného území bydlení a občanské vybavenosti.

Rekreace a cestovní ruch 1.

Přírodní podmínky určují základní formy rekreačního využití. Rekreační využití stávajících objektů přispívá k jejich záchraně (i jejich původního vzhledu).

2.

Pro možnost každodenní reakce a sportování jsou vymezeny plochy v Ratibořských Horách, Ratibořicích a Vřescích.

3.

Vysoká hodnota území, spočívající v dokumentech hornické středověké těžby stříbra ještě nebyla pro cestovní ruch a rekreaci zhodnocena. V součinnosti s orgány památkové péče a kultury se nabízí zřídit naučnou stezku po reliktech dolování.

7

Výčet zastavitelných ploch Označení plochy

Požadavek Požadavek územní regulačního studie plánu

Podmínky využití

Ratibořské Hory respektovat stará důlní díla, zajistit báňskotechnický posudek 1 respektovat panorama sídla a ÚSES

Etapa realizace

-

-

1

respektovat ochranné pásmo vodních zdrojů 2. stupně zastavitelná plocha pouze ke hranici bývalé skládky hranice izofony 20 m od osy silnice II/137

-

-

1

-

-

1

respektovat okolní zástavbu

-

-

1

hranice izofony 20 m od osy silnice II/137

-

-

1, 2

10

respektovat ochranné pásmo ČOV

-

-

2

11

respektovat ochranné pásmo vodních zdrojů 2. stupně respektovat panorama sídla

-

-

2

-

-

2

1

respektovat panorama sídla

-

-

1

2

respektovat panorama sídla a ochranné pásmo elektrického vedení

-

-

1

3

respektovat panorama sídla a ochranné pásmo elektrického vedení

-

-

2


-

-

1

1, 2, 3, 4


-

-

1

5


-

-

2

-

-

1

-

-

1

-

-

1

-

-

2

2 3, 4

5, 6, 7, 8 9, 12

13 Dub

Malenín 1, 2, 3 Podolí

Ratibořice 1 2 3 4

respektovat stará důlní díla, zajistit báňskotechnický posudek zajistit dopravní přístupnost plochy a oddělení izolačním pásem zeleně zajistit hlukové podmínky výrobních provozů hygienické podmínky chovu zvířat respektovat panorama sídla a ochranná pásma elektrického vedení

8

Označení plochy

Požadavek Požadavek územní regulačního studie plánu

Podmínky využití

Etapa realizace

Vřesce 1, 4

2, 7

respektovat stará důlní díla, zajistit báňskotechnický posudek respektovat bezpečnostní pásmo plynovodu respektovat panorama sídla

-

-

1,2

-

-

1

9, 10

obytné objekty situovat s ohledem na hlukovou izofonu min. 20 m od osy silnice II/137

-

-

1

5

výrobní činnosti situovat nekonfliktně s obytnou částí nerušivá výroba – nekonfliktní

-

-

1

-

-

1

3, 6, 11 12

obytné objekty situovat s ohledem na hlukovou izofonu min. 20 m od osy silnice II/137

Návrh systému místní zeleně Vysoká zeleň se uplatňuje ve všech sídlech. Plochy sadů a soukromých zahrad prostupují zastavěnými plochami a vynikají v panoramatech sídel. Těžištěm každého sídla je plocha veřejného prostranství se sadovnicky upravenou zelení.

9

4. 4.1.

Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování Doprava

1. Páteřní silnice II/137 (Tábor - Mladá Vožice – Načeradec) je v souladu se Změnou č. 2 ÚP VÚC Táborska navržena k přestavbě v nové trase s jihovýchodním obchvatem Ratibořských Hor a lokality Na Puchýrně (dle konceptu - var. 2), dále v koridoru východně od rybníků Mlýnského, Kobylín a Přítel s napojením do stávající trasy v severní okrajové části řešeného území (délka přeložky cca 2,9 km). 2. Pro zajištění bezpečnosti silného pěšího každodenního i rekreačního provozu na silnici III/0336 (Ratibořské Hory - Dobronice u Chýnova) je v úseku Ratibořské Hory - křižovatka se silnicí III/0338 (místní část Na Puchýrně) navržená jednostranná úprava krajnice s rozšířením na min. šířku 0,75 m s odděleným pásem pro pěší (vymezeno vodorovným dopravním značením). 3. Pro zajištění systémové provázanosti nadřazené komunikační sítě je navrženo převedení stávající místní komunikace v úseku Dub – Dub, rozcestí (návaznost na silnici III/01910) do sítě silnic III. třídy a to jako prodloužení koncové silnice III/0338 s napojením na silnici III/01910. 4. Silnice III/0339 Podolí, rozc. - Ratibořské Hory ve funkci hlavní komunikační obslužné osy západní části řešeného území s přímou návazností na silnici II/137 je navržena k celkové přestavbě, v zastavěných částech sídel se zachováním stávající prostorové dispozice. V návaznosti na přeložku silnice II/137 je navrženo její prodloužení s průchodem Ratibořskými Horami a s využitím dílčího úseku silnice III/0336 po napojení na přeložku. 5. Silnice III/00346 (Tábor, Čekanice - Jeníčkova Lhota - Podolí – Hlasivo), obsluhující západní okrajovou část řešeného území, je ve své trase stabilizovaná bez nároků na přestavbu či zásadnější úpravy. 6. Silnice III/01910 (Chýnov - Mašovice – Pohnánec) je ve své trase stabilizovaná bez nároků přestavbu či zásadnější úpravy. S ohledem na její průběh se značným množstvím krajinných výhledů je doporučená k zařazení do sítě rekreačních vyhlídkových tras pro motorovou a nemotorovou dopravu širšího prostoru. V této souvislosti je doporučené doplnění trasy doprovodnou vybaveností (např. drobná parkoviště a odpočívky s výhledem) 7. Stávající síť místních komunikací je funkčně diferencovaná a navržená k postupné dispoziční, architektonické a stavebně technické úpravě tak, aby představovala vyváženou a identickou součást venkovského prostoru. 8. Pro zpřístupnění a obsluhu navrhovaných rozvojových ploch pro bydlení je stávající síť doplněna místními komunikacemi, které jsou navrženy jako místní komunikace obslužné funkční skupiny C a zklidněné - funkční podskupiny D1; návrh - viz následující tabulka.

10

Místní část Ratibořské Hory

Lokalita 1 U rybníka 2 Sever

Lokality jsou zpřístupněny přímo ze silnice II/137.

5, 7 Za hasičskou zbrojnicí 6 U farmy

Lokality pro obytnou zástavbu jsou zpřístupněny přímo ze stávající místní komunikace, navrhované jako zklidněná (D1). Lokalita pro obytnou zástavbu je zpřístupněna ze stávající místní komunikace, navrhované jako zklidněná (D1). Lokality pro obytnou zástavbu jsou zpřístupněné ze stávající prodloužené koncové místní komunikace, navrhované jako zklidněná (D1). Lokalita pro obytnou zástavbu je zpřístupněna částečně přímo ze silnice II/137, částečně novou obslužnou komunikací ze stávající silnice II/137.

9 Zahrady u ČOV

11 Sever 12 U kříže 13 K Puchýrně

Lokality budou zpřístupněny účelovými komunikacemi.

2, 7, 8 Vřesce, západ

9, 10, 12

Lokality pro obytnou zástavbu jsou zpřístupněny ze stávající prodloužené místní komunikace, navrhované jako obslužná (MO - C) s návazností účelové komunikace. Lokalita je navrhována jako výrobní a smíšená plocha, zpřístupněná ze stávající místní komunikace obslužné (MO - C) s pokračováním jako účelová komunikace. Lokality jsou zpřístupněny přímo ze silnice II/137.

6, 11

Lokality jsou zpřístupněny ze stávajících místních komunikací.

1 Sever

Lokalita pro obytnou zástavbu je zpřístupněna přímo ze dvou stávajících místních komunikací, navrhovaných k úpravám, diferencovaně jako obslužná (MO - C) a zklidněná (D1).

2 Výrobní plochy

Lokalita je rozšířením současných výrobních ploch.

3 Zemědělská farma 4, 7 Střed

Lokalita je rozšířením současné farmy.

5, 6 Jih Podolí

Lokalita pro smíšenou obytnou zástavbu a občanskou vybavenost je rozšířením lokality 2. Bude řešena návazně. Lokalita pro obytnou zástavbu je zpřístupněna oboustranně ze silnice II/137 a silnice III/0336. Lokalita pro obytnou zástavbu je zpřístupněna oboustranně ze silnice III/0336 a ze stávající místní komunikace, navrhované jako obslužná (MO - C).

1, 4 Zemědělská farma

3, 5

Ratibořice

Lokalita pro obytnou zástavbu je zpřístupněna přímo ze stávající místní komunikace. Lokalita pro smíšenou obytnou zástavbu a občanskou vybavenost je zpřístupněna přímo ze stávající silnice III/0339.

3, 4 Za hřbitovem

8,10 Za školou

Vřesce

Návrh řešení - komunikační napojení a obsluha navrhovaných rozvojových ploch

1 U Podolského rybníka 2 U Polního rybníka 3, 4 Jihovýchod

Lokality pro obytnou zástavbu jsou zpřístupněny přímo ze silnice III/0339 a místní komunikace. Lokality pro obytnou zástavbu jsou zpřístupněny přímo z místní komunikace. Lokalita pro obytnou zástavbu je zpřístupněna ze stávající místní komunikace, navrhované jako obslužná (MO - C) s návazností na účelovou komunikaci. Lokalita pro smíšenou zástavbu je zpřístupněna ze stávající místní komunikace, navrhované shodně s lokalitou 1 jako obslužná (MO - C) s návazností na účelovou komunikaci. Lokality pro rekreační zástavbu jsou zpřístupněny ze stávající místní komunikace.

11

5 U zastávky Dub

1 Dub, sever

2, 3 Dub, jih

Malenín

1, 2, 3

Lokalita pro smíšenou zástavbu je zpřístupněna ze stávající místní komunikace, navrhované jako zklidněná (D1). Lokalita je zpřístupněná ze stávající účelové komunikace, která je navržena k přestavbě jako místní komunikace obslužná (MO C) s pokračováním účelové komunikace. Lokality jsou zpřístupněny ze stávající místní komunikace, která je navržená k rozšíření v kategorii místní komunikace obslužné (MO - C) s návazností nově navrhované účelové komunikace. Lokality jsou prolukami v zastavěném území, zpřístupněné místními komunikacemi

9. Stávající účelové komunikace (ÚK) jsou navrženy k dílčím úpravám (celková dispoziční, architektonická a stavebně technická úprava), ve vybraných relacích k obnovení a doplnění jako přirozená součást místní komunikační sítě, užívané současně pro hospodářskou dopravu, každodenní i rekreační pěší a cyklistickou dopravu (podmíněno doplněním vybavenosti pro pěší a cykloturistiku). 10. Zásadním navrhovaným obnoveným propojením je účelová komunikace Podolí – Ratibořské Hory. Pro zpřístupnění hospodářských ploch a lokality bývalé hájovny v Dubu je navržena přeložka stávající účelové komunikace Dub – Dub, hájovna, která navazuje na upravenou místní komunikaci obslužnou, vedenou k rozvojové ploše pro obytnou zástavbu. 11. Nároky dopravy v klidu u navrhovaných rozvojových ploch budou zabezpečeny na vlastních pozemcích nebo jako součást stavby. 12. Nároky krátkodobého parkování v centrálním prostoru Ratibořských Hor je doporučeno řešit dispozičními, stavebně technickými a architektonickými úpravami s důrazem na detail jako součást celkové rehabilitace a dispoziční organizace prostoru. 13. Pro zkvalitnění nabídky v oblasti rekreace a turistiky jsou při silnici III/01910, v místě krajinných výhledů a nástupů na značené turistické trasy přírodního parku Polánka, navržena dvě parkoviště s odpočívkami pro osobní automobily a cyklisty (lokality Na Polánce a pod Homolí), doporučená k doplnění vhodnou vybaveností a mobiliářem. 14. Pro zkvalitnění podmínek cykloturistiky je sledováno přesměrování cyklotrasy procházející prostorem Ratibořských Hor do nové stopy mimo silnice III. třídy s využitím navrhované obnovené účelové komunikace Podolí – Ratibořské Hory a dále po upravených účelových komunikacích v trase Ratibořské Hory – Dub – Dub, rozcestí – Homole a do prostoru Přírodního parku Polánka. 15. Ve vztahu k vnější síti cyklotras je doporučeno nové vymezení značené trasy Podolí – Chotoviny, vedené po stávající účelové komunikaci s napojením na již stávající cyklotrasy a na mezinárodní cyklotrasu Greenways Praha – Vídeň.

12

4.2.


0. Koncepce vychází z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Do nároků na rozvoj technické infrastruktury se promítá narůstající podíl rekreačníhochalupářského bydlení. 0. Zásobování pitnou vodou V místní části Ratibořské Hory bude zachován dosavadní systém zásobování z místního veřejného vodovodu. Využívané zdroje pitné vody jsou vodohospodářsky chráněny a mají vymezena příslušná ochranná pásma I. a II. stupně. Je nutno respektovat ochranné pásmo vodního zdroje vyhlášené rozhodnutím Vod. 1978/85 – Pě ze dne 16. 12. 1985 jako ochranné pásmo 2º vnitřní (tzn. dokládat hydrologické zhodnocení důsledků stavby na vodní zdroj). Vodovod vykazuje rozvojové tendence vyplývající jednak z rozvoje vlastního sídla, jednak z navrhovaného připojení místních částí Ratibořice a Dub. Rozvoj vodovodu je podmíněn zvětšením akumulačního objemu vodojemu Hůrka na 150 m3 a vybudováním odpovídajících přípojných vodovodních řadů do Ratibořic a Dubu, včetně rozvodných sítí. Zásobování místních částí Vřesce, Podolí a Malenín bude nadále založeno na využívání domovních studní. Připojení Ratibořic a Dubu na veřejný vodovod v Ratibořských Horách je podmíněn zajištěním tlakových poměrů a dostatečného množství vody.

Návrh řešení jednotlivých sídel Místní část Ratibořské Hory -

Prodloužení uličních vodovodních řadů k rozvojovým plochám;

-

Výstavba nového vodojemu Hůrka 150 m3;

-

Připojení místní části Ratibořice;

-

Připojení místní části Dub.

Místní část Ratibořice V souladu se zpracovaným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje se navrhuje připojení sídla Ratibořice na veřejný vodovod v Ratibořských Horách. Připojení je podmíněno výstavbou vodojemu Hůrka 150 m3. Délka navrhovaného zásobního řadu z vodojemu 360 m, uliční řady cca 960 m.

Místní část Dub V souladu se zpracovaným plánem rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje se navrhuje připojení sídla Dub na veřejný vodovod v Ratibořských Horách. Připojení je podmíněno výstavbou vodojemu Hůrka 150 m3 a realizací čerpací stanice na výtlačném řadu z Ratibořských Hor do Dubu. Délka navrhovaného přivaděče do Dubu je cca 1 640 m, délka uličních řadů cca 750 m.

13

Případnou možností je realizace samostatného místního vodovodu s vlastním, dosud neověřeným jímacím územím a vodojemem 50 m3 na Adamově vrchu.

Místní část Vřesce S přihlédnutím k nízkému počtu obyvatel se návrh ÚP, (stejně jako i krajská koncepce rozvoje vodovodů) přiklání k zachování individuálního zásobování vodou. Investičně náročnější je realizace samostatného místního vodovodu pro veřejnou potřebu. Proto územní plán obce navrhuje zařadit využití vodního zdroje v lokalitě Pod Starohorským rybníkem (vydatnost 1 l/s), trasu výtlačného řadu, vodojem U kocoura 25 m3, zásobní řad z vodojemu a uliční rozvodné řady.

Místní část Podolí a Malenín S přihlédnutím k nízkému počtu obyvatel navrhuje ÚP (shodně s krajskou koncepcí rozvoje vodovodů) zachování dosavadního individuálního zásobování vodou.

0. Odvádění a čištění odpadních vod Návrh řešení jednotlivých sídel Místní část Ratibořské Hory -

Zachovat dosavadní systém odvádění a čištění odpadních vod;

-

Prodloužit uliční stoky k rozvojovým plochám;

-

Provést zakrytí a rekonstrukci technologického zařízení ČOV;

-

Respektovat pásmo ochrany prostředí mezi ČOV a souvislou zástavbou min. 30 m;

-

Po ukončení životnosti stávající ČOV realizovat novou čistírnu v navrhované ploše ve vzdálenosti 150 m.

Místní část Ratibořice Navrhuje se výstavba společného předčisticího zařízení (zemní filtr) na kanalizaci před zaústěním do Návesního rybníka. Rybník bude pak sloužit jako biologická dočišťovací nádrž. Vzhledem k rozsahu odkanalizování připouští krajská s intenzifikací stávajících septiků na domovní mikročistírny.

koncepce

alternativu

Místní část Dub Navrhuje se výstavba místní ČOV pro 140 EO. Krajním řešením (bez realizace ČOV) může být podle krajské koncepce alternativa s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny.

14

Místní část Vřesce Koncepce krajského Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací uvádí dvě alternativy řešení likvidace odpadních vod. Alternativa se společným čištěním odpadních vod počítá s dostavbou kanalizace a výstavbou ČOV s kapacitou cca 100 EO. Druhou alternativou (bez realizace ČOV) je intenzifikace stávajících jímek-septiků na domovní mikročistírny. Při posuzování této alternativy je nutné zohlednit případný negativní dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních domovních studnách. Územní plán navrhuje realizaci čistírny odpadních vod.

Místní část Podolí S ohledem na velikost místní části Podolí není investičně, ani provozně únosné budovat čistírnu odpadních vod. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových domovních akumulačních jímek pro zachycování splaškových odpadních vod. K jejich vyčištění bude využita volná kapacita ČOV v Ratibořských Horách. S přihlédnutím k rozsahu stávající veřejné kanalizace je přijatelnou alternativou intenzifikace stávající jímek na domovní mikročistírny.

Místní část Malenín S ohledem na malý objem odpadních vod není investičně, ani provozně únosné budovat čistírnu odpadních vod. Proto bude nutné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování splaškových odpadních vod. K jejich vyčištění bude využita volná kapacita ČOV v Ratibořských Horách.

Ostatní obývané nemovitosti, které nebudou mít vyřešenou likvidaci odpadních vod v domovních mikročistírnách musí být vybaveny rekonstruovanými stávajícími nebo novými jímkami na zachycování svých odpadních vod. V roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách odváženy a likvidovány v ČOV Ratibořské Hory.

15

4.3.

Energetika

Zásobování elektrickou energií 1. Správní území obce Ratibořské Hory je napájeno z rozvodny 110/22 kV Tábor. 2. Přenosová schopnost tohoto rozvodného systému plně pokryje potřebu elektrické energie i do výhledu. 3. Zvyšování potřeby elektrické energie bude řešeno zvýšením výkonu stávajících trafostanic (výměna stroje). Nové trafostanice nejsou navrhovány.

Zásobování teplem Se záměrem zlepšování životního prostředí se prosazuje využití čistých nebo obnovitelných zdrojů.

Zásobování plynem Zásobování plynem jednotlivých sídel je doporučováno, správním územím obce prochází soustava plynovodů. 4.4.

Spoje a telekomunikace Řešeným územím prochází přenosový koridor Radiokomunikací a.s. Praha.

4.5.

Odpadové hospodářství Svoz komunálního odpadu je zajišťován oprávněnými firmami mimo území obce.

16

5.

5.1.

Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. Cíle ochrany a rozvoje hodnot

1. Návrh územního plánu respektuje specifika území, kterými jsou památky na dolování stříbra. 2. Významné stromy (2 lípy srdčité) v katastrálním území Dub se navrhuje zařadit do podrobnějšího průzkumu s cílem jejich zařazení mezi památkově chráněné stromy. 5.2.

Koncepce ÚSES

Navržený územní systém ekologické stability (ÚSES) postupnými kroky přibližovat stavu funkční způsobilosti, t.j. zvyšovat úroveň ekologické stability existujících biocenter a biokoridorů a doplňovat chybějící prvky.

Skladebné části ÚSES vymezené v řešeném území −

ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K120

−

regionální biocentrum 734 Batkovy (A25) část

−

regionální biokoridor RK 412 (B)

−

regionální biocentrum 737 Doubí (B103) část

−

regionální biokoridor RK 413 (B) – lesní / nivní

−

lokální biocentrum B106

−


−

lokální biocentrum C101

−


−

lokální biokoridor C – niva Chotovinského potoka a potoka k Ratibořicím

−


−


−

lokální biocentrum C197 část

−


−


−

lokální biokoridor údolí Ratibořského potoka s odbočkou k rybníku Višnice - niva/les

−


−


−

lokální biocentrum C249a

−

lokální biokoridor lesní k.ú. Dub

−

IP 1, IP 2, IP 3, IP 4, IP 5

17

Chybějící části ÚSES – bude nutno postupně doplnit. V řešeném území jsou to části biokoridorů lesních společenstev, kdy bude nutno vysadit pásy lesa o šířce minimálně 40 m u regionálního biokoridoru v k.ú. Vřesce, v k.ú. Ratibořice pro regionální biokoridor a vložené lokální biocentrum a 20 metrů široký pás pro lokální biokoridor v k.ú. Dub. Cílová společenstva prvků ÚSES Navržená cílová společenstva prvků ÚSES odpovídají přirozenému stanovišti dle STG odvozených z lesnické typologie a BPEJ. Pro prvky ÚSES lesních společenstev STG 3,4 AB,B3 : -

lesní porost věkově diferencovaný s přirozenou druhovou skladbou odpovídající lesnímu typu či STG, (alternativně je možná extenzivní louka)

Pro prvky ÚSES vodních toků a niv: STG 4 BC4-5 -

tok s přirozeným korytem a olšinou na nivě, nebo břehové porosty olší a vrb a extenzivně udržované louky na nivě

Funkčnost prvků ÚSES Stabilizovaná funkční společenstva udržovat tradičním hospodařením – extenzivní louky - a lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou chránit před nevhodnými zásahy a postupně převést na věkově členěné porosty. Částečně funkční společenstva: −

kulturní louky na nivách – postupně extenzivním hospodařením a případně přísevem žádoucích druhů bylin převést na květnaté louky;

−

lesní porosty – monokultury smrku – v rámci obnovy postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby. Nefunkční části ÚSES - prvky ÚSES budou dle možností postupně zakládány:

−

kombinované lesní a luční biokoridory navržené na orné půdě založit dle projektů ÚSES.

5.3.

Prostupnost krajiny

Rekreaci v krajině slouží pěší a cykloturistické stezky v řešeném území vymezené a navržené. Síť zemědělských komunikací je zachována. Dále se navrhuje: −

znovu zřídit účelovou komunikaci směrem západním od Vřesců;

−

rozšířit účelovou komunikaci směrem východním od Podolí až k Cechu.

5.4.

Vymezení ploch pro revitalizační opatření na vodotečích

Územní plán navrhuje revitalizovat technicky upravený úsek Ratibořského potoka nad Mlýnským rybníkem v délce cca 800 m a dolní úsek Ratibořského potoka nad ústím do Chotovinského potoka v délce cca 600 m. Průměrná šířka územního pásu cca 3 až 4 m.

18

5.5.

Vymezení ploch pro opatření proti povodním

Žádná z místních vodotečí není stanovena významným vodním tokem podle vyhlášky č.333/2003 Sb. Poloha řešeného v povodí drobných toků s malými plochami povodí podstatně limituje rizika vážnějšího ohrožení sídel povodňovými průtoky a záplavová území nebyla proto stanovena. Obec má zpracovaný povodňový plán, aktualizovaný 4. 9. 1997. Součástí povodňového plánu jsou situační výkresy s vymezením záplav v místních částech: -

Podolí na Chotovinském potoce pod Podolským rybníkem;

-

Ratibořice na Ratibořském potoce pod rybníkem Starost;

-

Vřesce na Chotovinském potoce v intravilánu sídla.

Pro omezení místního rozlivu a následného mokřadu na Chotovinském potoce v intravilánu sídla Vřesce při ústí bývalého mlýnského náhonu se navrhuje snížení práhu silničního mostu. Pro ověření průtokových kapacit bezpečnostních přelivů hrází rybníků Podolský, Trejpský a Návesní doporučuje územní plán provedení hydraulických posouzení a případných rekonstrukcí s cílem bezpečného převedení povodňových průtoků (ve smyslu technické normy ČSN 752410-Malé vodní nádrže). Jiná opatření proti povodním se nenavrhují. 5.6.

Vymezení ploch pro ochranu potenciálních zdrojů pitné vody

Stávající vodní zdroje, které zajišťují dodávku pitné vody pro Ratibořské Hory, mají vyhlášena ochranná pásma I. a II. stupně. Územní plán navrhuje zabezpečit ochranu vodních zdrojů potenciálně využitelných pro zásobování pitnou vodou. Pro alternativu výstavby veřejného gravitačního vodovodu Dub z místního zdroje se navrhuje zabezpečit ochranu zdroje (jímací území) stanovením ochranného pásma – OP I. stupně v lokalitě Adamův vrch. Pro alternativu výstavby veřejného vodovodu Vřesce je nutné v předstihu zabezpečit ochranu vodního zdroje stanovením OP I. stupně v lokalitě U kocoura, pod Starohorským rybníkem. 5.7.

Rekreace

Podmínky pro využívání území BR – plochy smíšené obytné a rekreace a RZ – plochy rekreace – rekreační zástavba obsahuje kap. 6. 5.8.

Dobývání nerostů

V řešeném území se nevyskytují dobývací prostory, chráněná ložisková území ani prognózní zdroje nerostných surovin. V řešeném území obce Ratibořské Hory byly v minulosti v několika lokalitách těženy rudy - stříbro. Na územích bývalé těžby se vyskytují poddolovaná území a stará důlní díla.

19

Klíč

Název poddolovaného území

Surovi na

Stáří

Přesnost

Rozsah

Dokumentace

Věrohodnost

Plocha (m2)

rudy

do 19. stol.

přesná

ojedinělá

nedostatečná

pravděpodobná

26 012

2276

Vřesce – Jeníčkova Lhota

2283

Vřesce – Hájek

rudy

do 18. stol.

přesná

systém

částečná

zjištěná

591 359

2285

Vřesce

rudy

do 18. stol.

méně přesná

ojedinělá

částečná

zjištěná

50 503

2296

Ratibořice – Malenín

rudy

do 19. stol.

přesná

ojedinělá

částečná

zjištěná

34 450

2311

Ratibořské Hory - revír

rudy

před i po 1945

přesná

systém

dobrá

zjištěná

6 930 478

4950

Dub u Ratibořských Hor

rudy

do 19. stol.

přesná

ojedinělá

dobrá

zjištěná

θ

4951

Ratibořice u Tábora

rudy

do 18. stol.

méně přesná

ojedinělá

částečná

zjištěná

θ

Pramen: Česká geologická služba – Geofond.

V důsledku těžební činnosti v území je nutno pro lokalizaci všech stavebních záměrů v území provést podrobné geologické posouzení. Na tomto základě budou stanoveny konkrétní podmínky výstavby, případně stavební činnost v dané lokalitě bude zcela vyloučena.

20

6.

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) pokud je možné jej stanovit, přípustného, nepřípustného využití, popřípadě podmíněného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

Územní plán předkládá členění území v hlavním výkresu. Smyslem je zajištění proporciálního rozvoje všech funkčních složek, zejména ochrana těch funkcí a hodnot, které by mohly být živelným rozvojem ohroženy nebo zcela rozrušeny. Jedná se zejména o bydlení, historické a přírodní hodnoty a tzv. veřejně prospěšné stavby a plochy. Stavby a zařízení podmíněně přípustné jsou posuzovány urbanistickými hledisky. Monofunkční plochy se vyznačují jedním stanoveným typem funkce. Pro celé území je nepřípustné: -

skladování toxického odpadu;

-

situování provozů znečišťujících povrchové a podzemní vody.

Před zahájením stavební činnosti, zejména v případě vedení trasy komunikace lokalitami se starými důlními díly je podmínkou vypracování báňsko-technického posudku. V případě zásahu navržených staveb do „staré zátěže“ (haldy po důlních činnostech apod.) je podmínkou zástavby stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Zastavitelné území – polyfunkční plochy BV – plochy bydlení venkovského charakteru Funkční využití: -

-

bydlení v rodinných domech a zemědělských usedlostech se zázemím užitkových zahrad a chovem užitkového zvířectva, odpovídající hygienickým normám se stavbami a zařízeními drobné výroby a občanské vybavenosti; pobytová rekreace v chalupách. Přípustné:

-

zemědělské usedlosti;

-

rodinné domy;

-

zařízení občanské vybavenosti lokálního významu;

-

ubytovací zařízení s max. 10 lůžky;

-

komunikace vozidlové, cyklistické a pěší;

-

odstavné a parkovací plochy;

-

drobná hřiště pro neorganizovaný sport;

-

nezbytné plochy technického vybavení;

-

zeleň liniová a plošná.

21

Podmíněně přípustné: -

stavby pro výrobu a skladování nerušící hlukem, zápachem. Nepřípustné:

-

samostatně stojící garáže (musí být součástí hlavního event. doplňujícího objektu);

-

činnosti, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu obytného prostředí;

-

ochranné pásmo nesmí přesahovat hranice vlastního pozemku. Doplňující ustanovení:

-

zástavba při silnici II. třídy musí být vzdálena minimálně 20 m od osy přilehlé silnice II. třídy.

BČ – plochy bydlení - čistě obytné území Dominantní funkce: -

bydlení v bytových domech. Přípustné:

-

bytové domy s max. 3 obytnými podlažími a podkrovím využitelným pro bydlení;

-

drobná hřiště a odpočinkové plochy;

-

odstavné plochy;

-


-

zeleň liniová a plošná. Podmíněně přípustné:

-

stavby občanské vybavenosti lokálního významu. Nepřípustné:

-

všechny činnosti, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu obytného prostředí.

BR – plochy smíšené - obytné a rekreace Území s objekty obytnými a rekreačními. Přípustné: -

rodinné domy;

-

stávající stavby pro individuální rekreaci;

-

malá ubytovací zařízení s max. 20 lůžky;

-


-

komunikace pro vozidla, pěší a cyklistické; 22

-

odstavné plochy a parkoviště;

-

dětská hřiště a drobné odpočinkové plochy;

-

zeleň plošná, liniová. Nepřípustné:

-

provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují obytnou funkci území.

BO – plochy bydlení a občanské vybavení Dominantní funkcí je funkce obytná a obslužná. Přípustné: -

rodinné domy, izolované, řadové, skupinové;

-

zařízení veřejné správy a obchodní občanské vybavenosti a služeb nerušící bydlení;

-

komunikace pro vozidla, pěší a cyklistické;

-

odstavná místa a parkoviště;

-


-

zeleň plošná, liniová. Podmíněně přípustné:

-

stavby a činnosti drobné nerušící výroby a související stavby pro skladování. Nepřípustné:

-

samostatné stavby pro individuální rekreaci;

-

provozy a činnosti, které dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují obytnou funkci zóny. Doplňující ustanovení:

-

zástavba při silnici II. třídy musí být vzdálena minimálně 20 m od osy přilehlé silnice II. třídy.

BS – smíšené území bydlení a výroby Přípustné: -

rodinné domy;

-

stavby pro výrobní a opravárenské služby;

-

technická vybavenost;

-


-


-

zeleň liniová a plošná.

23

Podmíněně přípustné: -

zařízení stravovací a stavby pro obchod. Nepřípustné:

-

zařízení občanské vybavenosti;

-

stavby pro rekreaci;

-

ochranné pásmo nesmí přesahovat hranice pozemku.

OV – plochy občanského vybavení Dominantní funkce: občanská vybavenost a služby. Přípustné: -

objekty občanské vybavenosti, zejména maloobchodní zařízení, veřejné stravování, administrativa a správa, ubytování a služby, stavby pro školství, zdravotnictví a sociální péči;

-

odstavná stání a parkoviště sloužící funkční potřebě území;

-


-

příslušné komunikace vozidlové, pěší;

-


-

byty pro dozorčí personál a majitele zařízení. Nepřípustné:

-

provozy a činnosti, které svými negativními vlivy narušují funkci zóny.

NV – plochy výroby a skladování - nerušivá výroba Funkční využití: území, v němž lze realizovat zařízení výrobní a sklady bez rušivých vlivů na okolní území. Přípustné: -

stavby pro výrobu a skladování;

-

technická vybavenost;

-


-


-

zeleň liniová a plošná. Podmíněně přípustné:

-

byty pohotovostní a správců zařízení.

24

Nepřípustné: -

stavby a zařízení kromě souvisejících se jmenovanou funkcí.

RZ – plochy rekreace - rekreační zástavba Přípustné: -

stavby pro individuální rekreaci;

-

oplocení zahrad;

-

komunikace pro vozidla, pěší a cyklistické;

-

odstavné plochy;

-


-

zeleň plošná, liniová;

-

drobné sportovní plochy. Nepřípustné:

-

stavby pro výrobu a zařízení občanské vybavenosti.

SV – plochy rekreace - sportovní vybavení Dominantní funkce: sport a rekreace. Přípustné: -

sportovní hřiště a plochy pro sport a rekreaci;

-

zařízení zabezpečující provoz a potřeby území;

-

zařízení pro stravování a občerstvení související s funkcí plochy;

-

parkovací a odstavné plochy;

-


-

byty pro dozorčí personál a majitele zařízení. Nepřípustné:

-

provozy a činnosti, které svými negativními vlivy narušují funkci území.

Monofunkční plochy ZÚV – plochy výroby a skladování - zemědělská účelová výstavba Dominantní funkce: -

chov zemědělských zvířat, uskladnění zemědělských plodin, oprava strojů. Přípustné: 25

-

stavby pro ustájení dobytka, sklady, služby, opravárenské dílny, čerpací stanice pohonných hmot;

-

komunikace vozidlové a pěší;

-

odstavné plochy a garáže;

-

zeleň liniová a plošná. Nepřípustné:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost a rekreaci.

US – plochy specifické – odchov zvěře a zvířat Dominantní funkce: odchov, uskladnění krmiv. Přípustné: -

stavby a zařízení pro odchov zvěře a zvířat, uskladnění krmiv;

-

komunikace vozidlové a pěší;

-

odstavné plochy a garáže;

-

zeleň liniová a plošná. Nepřípustné:

-


TV – plochy technické infrastruktury Dominantní funkce: technické zabezpečení funkčních ploch. Přípustné: -

stavby pro vodní hospodářství, čištění odpadních vod, shromažďování komunálních odpadů. Nepřípustné:

-


VP –plochy výroby a skladování Dominantní funkce: výroba, skladování, služby. Přípustné: -

výrobní provozy, sklady, služby;

-

komunikace pro vozidla, pěší, cyklistické;

-

odstavné plochy a parkovací plochy, čerpací stanice pohonných hmot;

-

technické vybavení;

-

zeleň plošná, liniová, ochranná. 26

Nepřípustné: -

byty a ubytovací zařízení, zařízení občanské vybavenosti;

-

ochranné pásmo výrobních provozů nesmí překročit hranici funkčního využití.

ZH – plochy zeleně - zahradnictví Dominantní funkce: pěstování rostlin a jejich prodej. Přípustné: -

pěstírenská zařízení a sklady;

-

komunikace;

-

odstavné a parkovací plochy;

-

technické vybavení;

-

zeleň. Podmíněně přípustné:

-

byty správců a majitelů. Nepřípustné:

-


DP - plochy dopravní infrastruktury Přípustné jsou: -

komunikace;

-

parkoviště a odstavné plochy;

-

čerpací stanice včetně souvisejících zařízení;

-

technická infrastruktura;

-

zeleň liniová, ochranná. Podmíněně přípustné jsou:

-

služby. Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, výrobu a rekreaci. Doplňující ustanovení:

Před realizací přeložky silnice II/137 je nutné provést odborné posouzení vlivu poddolování v celém úseku komunikace. Zejména je potřeba se soustředit na tyto úseky: -

okolí šachty Matyáš;

27

-

při ústí štoly Leopold – zajištění funkce odvodnění štoly;

-

mineralogicky hodnotné území – provedení výzkumu lokality.

PV - plochy veřejných prostranství Dominantní funkce: společenská, odpočinek Přípustné jsou: -

zeleň plošná a liniová;

-

sadovnicky upravovaná výsadba, travnaté plochy;

-

drobná hřiště pro neorganizovaný sport;

-

parkovací plochy;

-

cesty, stezky;

-

drobná občanská vybavenost;

-

vodní plochy a jejich revitalizace;

-

drobná parková architektura, např. altány pro odpočinek, sochařská a výtvarná díla. Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, výrobu a sklady.

SZ – plochy zeleně - sady a zahrady Přípustné: -

oplocení pozemků;

-

drobné stavby pro obhospodařování a údržbu pozemku, včelíny. Nepřípustné:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci.

ZP - plochy zeleně – zeleň parková, hřbitov Přípustné jsou: -

sadovnicky upravovaná výsadba, travnaté plochy včetně souvisejících staveb a zařízení;

-

cesty, stezky;

-

drobná parková architektura, sochařská a výtvarná díla apod. Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a sklady, rekreaci a sport.

28

IZ - plochy zeleně – izolační zeleň Přípustné jsou: -

zeleň plošná, liniová

-

komunikace pro obhospodařování ploch;

-

odstavné a parkovací plochy. Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a sklady, rekreaci a sport.

Neurbanizované území Dominantní funkce: zvyšovat ekologickou stabilitu, příznivě působit na okolní méně ekologické části krajiny, uchovávat druhové a genové bohatství. Krajinná zeleň i existující liniová zeleň musí být chráněna. Nepřípustné je umisťování staveb kromě nezbytných liniových a plošných staveb dopravních a technické vybavenosti.

LE - plochy lesní Přípustné jsou: -

komunikace pro hospodaření a těžbu, manipulaci se dřevem;

-

cesty pro pěší, stezky pro cyklisty;

-

stavby pro údržbu a lesní hospodaření. Podmíněné jsou:

-

liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti;

-

stavby pro turistiku (altány, odpočinková a informační místa). Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci (chaty).

OP - plochy zemědělské – orná půda Přípustné jsou: -

nezbytné stavby pro obhospodařování a údržbu ploch;

-

komunikace pro hospodaření. Podmíněné jsou:

-


-

změny kultur zemědělské půdy (např. na trvalé lesní porosty, zahrady apod.) a porosty určené k plnění funkcí lesa; 29

-

vodní plochy do 0,5 ha. Nepřípustné jsou:

-


LE - plochy zemědělské – trvalé travní porosty Přípustné jsou: -

nezbytné stavby pro obhospodařování a údržbu ploch;

-

komunikace pro hospodaření. Podmíněné jsou:

-


-

změny kultur zemědělské půdy (např. na ornou půdu, zahrady apod.) a porosty určené k plnění funkcí lesa;

-

vodní plochy do 0,5 ha. Nepřípustné jsou:

-


VO - plochy vodní a vodohospodářské Přípustné jsou: -

revitalizace a podpora protierozních opatření. Podmíněné jsou:

-

stavby technické vybavenosti zejména vodohospodářské stavby a liniové stavby. Nepřípustné jsou:

-

jakékoliv změny funkčního využití.

PP - plochy přírodní -

plochy zahrnuté do prvků územního systému ekologické stability

Regulativy pro plochy ÚSES 1.

V ÚP se vymezují základní skladebné prvky ÚSES tvořící základ ekologické stability krajiny, tj. prvky lokálního ÚSES. Při rozhodování o funkčním využití ploch je nutné vycházet z nezbytnosti jejich ochrany. Prvky ÚSES nelze rušit bez náhrady.

2.

Konstitutivní znaky, kterými jsou reprezentativnost, minimální a maximální prostorové parametry a kontinuita systému ÚSES nesmí být narušeny.

3.

Pro případné řešení přechodu prvků ÚSES je nutno zajistit dostatečnou prostorovou rezervu.

30

4.

Pro funkční využití ploch biocenter

4.1 je přípustné: -

současné využití

-

využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám

-

jiné, jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES

4.2 jsou podmíněné: -

pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra

4.3 jsou nepřípustné:

5.

-

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch

-

jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do ÚSES

-

rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné

Pro funkční využití ploch biokoridorů

5.1 je přípustné: -

současné využití

-

využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru

-

jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Přitom nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů

5.2 jsou podmíněné: -

nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění pokud možno jen kolmo na trasu biokoridorů a nejmenším rozsahu.

5.3 jsou nepřípustné: -

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru

-

jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost nebo územní ochranu a možnost založení chybějících částí biokoridorů 31

-

rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné

Výšková regulace zástavby a koeficient zastavění pozemků Označení

Funkce

Podlažnost

Koeficient zastavění %

BV BČ BO BS OV BR RZ

plochy bydlení venkovského charakteru plochy bydlení čistě obytné území všeobecně obytné území smíšené území bydlení a výroby plochy občanského vybavení plochy smíšené – obytné a rekreace plochy rekreační – rekreační zástavba

1 nadzemní + podkroví využité pro bydlení 3 nadzemní + podkroví využité pro bydlení 2 nadzemní + podkroví využité pro bydlení 1 nadzemní + podkroví využité pro bydlení 2 nadzemní 1 nadzemní + podkroví využité pro bydlení 1 nadzemní + podkroví využité pro bydlení

30 40 40 40 60 30 30

Doplňující ustanovení: -

koeficient zastavění zahrnuje zastavěné i zpevněné plochy.

32

7.

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci

Plochy a koridory s možností vyvlastnění (dle § 2, odst. 1, písm. k zákona č. 183/2006 Sb.), na tyto plochy se vztahuje i předkupní právo dle § 101 zákona č. 183/2006 Sb. označ. Doprava D1

veřejně prospěšná stavba Silnice II/137, Ratibořské Hory; přeložka s obchvatem sídla (kat. S 9,5)

předkupní právo parcely pozemkového ve prospěch katastru Jihočeského kraje k.ú. Ratibořice p.č. 387/5, 387/4, 352, 349/1, 1160, 376, 375, 377/1, 374, 373 k.ú. Dub p.č. 552, 553, 549, 543/1, 544, 543/2, 540/3, 542, 600, 601, 611, 612, 510, 509, 504, 505, 496/1, 914, 516/2, 516/3, 516/1, 516/5, 435/1, 443, 518/3, 517, 514/3, 514/4, 446, 445, 489, 449, 447/2, 450, 452, 451, 430/8, 430/7, 430/6, 430/5, 426/13, 415/2, 415/1, 415/4, 415/5, 415/6, 414/1, 413, 418, 417, 409 k.ú. Ratibořské Hory p.č. 408, 407, 286, 287, 284, 455, 284, 285, 292/18, 314/16, 314/12, 314/13, 314/15, 314/28, 314/35, 314/34, 314/33, 314/32, 314/30, 308/2, 308/1, 307/7, 307/4 g.p. 307/29, 307/28, 307/26, 307/25 pozn. g.p. = grafický příděl

D2

D3

D4

Místní komunikace; prodloužení stávající pro zpřístupnění rozvojové plochy pro bydlení Ratibořské Hory – lokalita 10 (funkční třída D1 zklidněná) Místní komunikace; nová přístupová komunikace k rozvojové ploše pro bydlení Ratibořice – lokalita 1 (funkční podskupina D1 zklidněná) Místní komunikace; rozšíření a úprava stávající účelové s převedením do sítě místních obslužných pro zpřístupnění rozvojové plochy pro bydlení Dub – lokalita 2 (funkční skupina C obslužná)

parcely pozemkového ve prospěch obce katastru Ratibořské Hory k.ú. Ratibořské Hory p.č. 465/1, 410, 371 parcely pozemkového katastru k.ú. Ratibořice p.č. 1081/1

ve prospěch obce Ratibořské Hory

parcely pozemkového katastru k.ú. Dub p.č. 230, 257, 258, 259


33

D5

D6

D7

Místní komunikace; rozšíření a úprava stávající pro zpřístupnění rozvojové plochy pro bydlení Dub – lokalita 1 (funkční skupina C - obslužná) Účelová komunikace, Vřesce – stavba nové komunikace v úseku Vřesce – hranice katastrálního území Účelová komunikace; rozšíření v úseku Podolí – Ratibořské Hory, Cech

D8

Účelová komunikace; Vřesce – zpřístupnění čistírny odpadních vod

D9

Účelová komunikace; Dub – zpřístupnění čistírny odpadních vod

parcely pozemkového katastru k.ú. Dub p.č. 319, 480, 481, 698 parcely pozemkového katastru k.ú. Vřesce p.č. 209, 704 parcely pozemkového katastru k.ú. Ratibořice p.č. 707, 708, 709, 710, 711, 715, 716, 717, 613, 1177, 608/2, 608/3, 604, 580/3, 580/4, 600, 602, 603, 596, 597, 585, 582/2, 76, 79, 81, 85, 86, 100 k.ú. Vřesce p.č. 584, 589 k.ú. Podolí p.č. 73, 74/1, 222 parcely pozemkového katastru k.ú. Vřesce p.č. 148, 149 parcely pozemkového katastru k.ú. Dub p.č. 304/2


ve prospěch obce Ratibořské Hory ve prospěch obce Ratibořské Hory


Vodní hospodářství V1

Ratibořské Hory – vodojem Hůrka 3 150 m

V2

Vřesce - vodojem

parcely pozemkového katastru k.ú. Vřesce p.č. 672/1 k.ú. Vřesce p.č. 616/8

V3

Dub – čistírna odpadních vod

k.ú. Dub p.č. 304/2

V4

Dub – stabilizační nádrž

k.ú. Dub p.č. 304/2, 348/3, 196


V5

Ratibořice – úprava Návesního rybníka na biologickou dočišťovací nádrž včetně zemního filtru Vřesce – čistírna odpadních vod

k.ú. Ratibořice, p.č. 1128/1


k.ú. Vřesce p.č. 149/1

Ratibořské Hory – čistírna odpadních vod

k.ú. Ratibořské Hory p.č. 97/1, 369/2, 369/1, 67, 381/1


V6 V7

34

ve prospěch obce Ratibořské Hory ve prospěch obce Ratibořské Hory ve prospěch obce Ratibořské Hory

Veřejně prospěšná opatření (dle § 2, odst. 1, písm. m) zákona č. 183/2006 Sb.) Založení prvků ÚSES U1

Založení úseku regionálního biokoridoru RK 413 jižně Vřesců

parcely pozemkového katastru k.ú. Vřesce p.č. 286, 285, 272, 273, 284/1, 284/2, 298/1, 298/2, 305/2, 307, 288, 313, 290/2, 316, 325, 326, 329, 330, 334, 335, 337


U2

Regionální biokoridor RK 412 a lokální parcely pozemkového katastru biocentrum B106 severně Malenína k.ú. Ratibořice, p.č. 55, 56, 59, 60, 61, 62, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 115, 116, 117, 124, 125, 131, 1148, 1149, 47 Lokální biokoridor východně Dubu parcely pozemkového katastru k.ú. Dub p.č. 106, 114, 117, 122, 123, 124, 127, 132, 133, 134, 136, 137, 138, 139, 140


U3


Předkupní právo § 101, odst. 3 Předkupní právo může být uplatněno do 6 měsíců ode dne doručení nabídky. Uplynutím této lhůty předkupní právo zaniká. Oprávněná obec, kraj nebo stát se může předkupního práva výslovně vzdát i před uplynutím uvedené lhůty.

Návrh řešení požadavků civilní ochrany, zvláštní zájmy dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb. a)

ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: -

v povodňovém plánu obce jsou jmenovány části obce: Podolí, Ratibořice a Vřesce a konkrétně čísla popisná domů, které se rozkládají pod hrázemi rybníků.

b) zóny havarijního plánování: -

řešené území není součástí těchto zón.

c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události: -

doporučuje se zřídit v domech jednu suterénní místnost bez oken.

d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: -

pro tento účel může být využita školní budova a tělocvična školy a sál při restauraci.

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: -

materiál může být skladován v budově obecního úřadu, případně v hasičských zbrojnicích v jednotlivých částech obce a ve společenském objektu ve Vřescích.

35

f)

vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území: -

nebezpečné látky nejsou v řešeném území skladovány.

g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události: -

potřebné práce mohou být prováděny v areálu sportovních hřišť v Ratibořských Horách.

h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: i)

nebezpečné látky nejsou v území skladovány.

nouzové zásobování vodou a elektrickou energií: -

po předchozí kontrole mohou být využity domovní studny případně dovážena pitná voda v cisternách např. z Tábora. Vyřazení elektrické sítě může být řešeno manipulací v rozvodné síti.

Zvláštní zájmy

V řešeném území platí „Generální souhlas“ vojenské správy.

36

8.

Stanovení pořadí změn v území (etapizace)

Územní plán Ratibořské Hory člení navrhované plochy do dvou etap výstavby. Toto členění je motivováno snahou o postupné rozšiřování zastavěného území, v němž bude probíhat zároveň výstavba místních komunikací a inženýrských sítí. Tyto požadavky jsou rovněž v souladu s požadavky orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. V 1. etapě se navrhuje zastavovat pozemky, které přímo navazují na zastavěné území a jejich dopravní napojení a zásobování inženýrskými sítěmi je bezproblémové. Teprve následně bude možno čerpat plochy vzdálenější.

37

9.

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů

I. Územní plán

Textová část: str. 3 – 37 Grafická část: 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres

1 : 10 000

1 : 10 000

3. Hlavní výkres Veřejná infrastruktura

1 : 10 000

4. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

II. Odůvodnění

Textová část: str. 38 – 77 + 3 tabulky Grafická část: 5. Koordinační výkres

1 : 10 000

Detail koordinačního výkresu

1 : 2 000

6a Ratibořské Hory

6d Podolí

6b Dub

6e Ratibořice

6c Malenín

6f Vřesce

7. Koordinační výkres – Veřejná infrastruktura Detail koordinačního výkresu

1 : 10 000

1 : 2 000

8a Ratibořské Hory

8d Podolí

8b Dub

8e Ratibořice

8c Malenín

8f Vřesce

9. Koordinační výkres – Veřejná infrastruktura – Doprava 10. Širší vztahy

1 : 10 000

1 : 25 000

11. Vyhodnocení odnětí ZPF a PUPFL

1 : 5 000

12. Průmět poddolovaných území (dle zákresu z archivních materiálů) do návrhu řešení části Ratibořské Hory 1 : 5 000

38

II.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

0.

Postup při pořízení územního plánu

O pořízení „územního plánu obce Ratibořské Hory“ (dále ÚPO) bylo rozhodnuto zastupitelstvem této obce na jednání dne 17. 10. 2002. Ve smyslu § 14 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon) byl požádán Okresní úřad Tábor, odbor rozvoje, o pořízení této dokumentace, změnou stavebního zákona č. 320/2002 Sb. přešla tato povinnost pořizování na Městský úřad Tábor, odbor rozvoje. Jako zpracovatel byl po dohodě s obcí vybrán Atelier T-plan s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7, zastoupený hlavní projektantkou ing.arch.Bohuslavou Kolářovou, autorizovanou architektkou pro obor územní plánování (ČKA 01 470). Ta již zpracovávala pro obec v předchozích letech urbanistické studie. Zadání ÚPO bylo projednáno ve smyslu § 20 stavebního zákona a schváleno Zastupitelstvem obce Ratibořské Hory usnesením č.3-46/2003 dne 4. 6. 2003. Následně byl zpracován koncept ÚPO (splňující požadavky na zpracování dané schváleným zadáním). Projednán byl ve smyslu § 21 stavebního zákona s veřejným jednáním dne 26. 7. 2004, k nahlédnutí byl přístupný od 25. 6. 2004 do 25. 7. 2004, stanoviska, připomínky a námitky bylo možné uplatnit do 25. 8. 2004. Souborné stanovisko bylo rozpracováno, ale nebylo dokončeno a schváleno. V souvislosti s námitkami k řešení konceptu, týkajícími se hlavně dopravní koncepce, tj.silničního obchvatu Ratibořských Hor, bylo zastupitelstvem obce rozhodnuto pořídit 2. verzi konceptu, která by navrhla variantní řešení a umožnila by vybrat pro obec nejvhodnější řešení. Projednání 2.verze konceptu ÚPO bylo zahájeno veřejnou vyhláškou ze dne 17. 10. 2005, veřejné projednání s odborným výkladem proběhlo dne 23. 11. 2005. K veřejnému nahlédnutí byl koncept vystaven 21. 10. až 20. 11. 2005, do 24. 12. 2005 bylo možné uplatnit stanoviska, námitky a připomínky. Ke konceptu se nevyjádřily žádné sousední orgány územního plánování. Byly podány čtyři námitky vlastníků pozemků a staveb dotčených řešením ÚPO (byly nazvány námitkou v požadavcích uplatněných v rámci projednávání konceptu č.2). Souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu bylo schváleno 29. 3. 2006. Společné projednání návrhu proběhlo v termínech podle oznámení 13. 11. 2007 až 9. 1. 2008. Na základě předložené zprávy o projednání ze dne 5. 3. 2008 bylo vydáno Krajským úřadem stanovisko (č.j.KUJCK 10402/2008 OREG/2 ze dne 10. 4. 2008) umožňující zahájit řízení o vydání územního plánu. Bylo zahájeno veřejnou vyhláškou 22. 4. 2008, ukončeno 11. 6. 2008. V jeho rámci nebyly uplatněny žádné připomínky ani námitky veřejnosti, čtyři uplatněná stanoviska dotčených orgánů obsahovala pouze obecné údaje.

39

2.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

2.1.

Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Nadřazenou územně plánovací dokumentací je Územní plán velkého územního celku Táborsko (schválen Zastupitelstvem Budějovického kraje 20. 2. 2001) a Změny č. 1 ÚP VÚC Táborsko (schválena Zastupitelstvem Jihočeského kraje, usnesení č. 351/2005/ZK dne 15. 11. 2005) a Změny č. 2 ÚP VÚC Táborsko (vydána Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 26. 6. 2007, usnesení č. 213/2007/ZK). Další nadřazenou dokumentací je koncept územního plánu velkého územního celku Jihočeský kraj. Dokumentace se schváleným zadáním, které bylo schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 241/2004/ZK. Nyní je pořizování této dokumentace ve fázi projednaného konceptu. Na základě ustanovení § 187 odst. (6) v části šesté Přechodná a závěrečná ustanovení je schválené zadání ÚP VÚC Jihočeský kraj schváleným zadáním zásad územního rozvoje. Z toho vyplývá, že toto schválené zadání zásad územního rozvoje pro Jihočeský kraj je nadřazenou dokumentací v regionálních a nadregionálních souvislostech pro území obce Ratibořské Hory. Dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje České republiky (dále jen PÚR ČR), pořízená na základě usnesení Vlády České republiky č. 321 ze dne 7. 4. 2004 a schválená usnesením Vlády České republiky č. 561 ze dne 17. 5. 2006. PÚR ČR určuje v celorepublikovém měřítku rozvojové oblasti a rozvojové osy: -

Rozvojové osy: území táborské aglomerace je součástí rozvojové osy OS4 Praha – České Budějovice – hranice ČR (- Linz) vázané na postupně realizovanou D3.

-

Plochy a koridory dopravy: území táborské aglomerace je součástí veřejné infrastruktury – multimodálního koridoru M1, charakterizovaného soustředěním dvou druhů dopravy: silniční – reprezentovaná dálnicí D3 a železniční – reprezentovaná IV. tranzitním železničním koridorem. Od koridoru dálnice D3 je obec Ratibořské Hory vzdálena cca 10 km.

2.2.

Širší územní vztahy

Ratibořské Hory je možno celkově charakterizovat jako velkou venkovskou obec s dominantní sídelní (většina ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací) a zemědělskou funkcí. Na poměrně rozsáhlém katastru obce (přes 21 km2) se nachází 6 sídel. Zhruba 60 % všech obyvatel ovšem bydlí v samotných Ratibořských Horách, které měly díky těžbě stříbra ve středověku zvýrazněnou sídelní funkci a také statut městyse. Ostatní sídla jsou populačně malá (pod 100 obyvatel). Z polohového hlediska je možné zdůrazňovat v prvé řadě pozitivní faktory. Na prvém místě je to blízkost města Tábor (resp. celé táborské aglomerace), které je pro obyvatelstvo obce jednoznačně hlavním cílem vyjížďky za prací, do škol i za službami: v roce 1991 vyjíždělo za prací do Tábora 137 ekonomicky aktivních osob a dalších 26 do Sezimova Ústí

40

a Plané nad Lužnicí; obdobně vyjíždělo do škol 19 (Tábor) a 5 (Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí) studentů a žáků. Na druhém místě je polohovou výhodou umístění na silnici č. II/137 Tábor – Mladá Vožice – Vlašim. Konečně je třeba podtrhnout ekologickou kvalitu území v úrovni jak lokální, tak i regionální. Vzhledem k menší populační velikosti obce a blízkosti Tábora i Mladé Vožice mají samotné Ratibořské Hory jen minimální střediskovou působnost. Určitou spádovost k Ratibořským Horám – obslužnou, školskou i pracovní – mají pouze dvě malé obce v jejich sousedství: Pohnánec a Pohnání.

Širší dopravní vztahy Území Ratibořských Hor se rozprostírá při silnici II/137 Tábor - Mladá Vožice Načeradec. Silnice II. třídy v prostoru Tábora umožňuje napojení na Eurokoridor sever - jih (Tábor), který představuje mezinárodní silnice I/3 E 55 (připravovaná jako dálnice D3/R3) a IV. tranzitní železniční koridor v ose Praha - Tábor - České Budějovice - Dolní Dvořiště (- Linec). V návaznosti na silnici II/150 Votice - Načeradec - MÚK Loket (dálnice D1) - Ledeč n. Sázavou v Načeradci silnice umožňuje napojení na dálnici D1 E50 Praha - Brno - Vyškov Lipník n. Bečvou. Kromě vnějších návazností na nadřazenou silniční síť a vyšší centra osídlení, silnice v řešeném území vytváří hlavní přepravní osu, na níž navazuje síť silnic III. třídy, místní a účelové komunikace. Ty v dílčích relacích zajišťují mikroregionální přepravní vztahy, vnitřní obsluhu území a lokální zpřístupnění dílčích lokalit, pozemků a objektů. Silniční síť představuje pro sledovaný prostor jediný dopravní systém, který zajišťuje veškeré vnitřní i vnější přepravní vztahy. Nejbližšími celostátními železničními tratěmi mimo řešené území jsou IV. tranzitní železniční koridor, tj. celostátní trať č. 220 Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice - Horní Dvořiště/Summerau s nejbližšími železničními stanicemi Tábor, Chotoviny a celostátní trať č. 224 Tábor - Obrataň - Pelhřimov - Horní Cerekev s nejbližší železniční stanicí Chýnov. Nejbližšími letišti jsou mimo sledovaný prostor veřejné vnitrostátní letiště Tábor/Čápův Dvůr a vojenské letiště Tábor/Všechov. Obě letiště jsou zaměřená především na sportovní létání.

41

3.

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Tento základní cíl územní plán Ratibořské Hory splňuje: •

předpoklady pro výstavbu a urdžitelný rozvoj naplňuje návrhem ploch pro bytovou výstavbu – v menších sídlech venkovského charakteru, která umožní užitkové využití zahrad i drobnou nerušivou výrobu, v Ratibořských Horách se navrhuje i smíšené území bydlení a občanské vybavenosti.

Komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání umožňují požadavky a podmínky využití ploch přípustné, nepřípustné a podmíněně přípustné činnosti. Společenský a hospodářský rozvoj podporuje návrh ploch pro smíšené funkce bydlení a občanského vybavení a ploch pro výrobu a sklady. Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území návrhem územního systému ekologické stability, respektuje hodnotná přírodní území (přírodní park Polánka, zvláště chráněné území Jesení a památky na dolování stříbra, které se nacházejí v celém správním území obce. V nezastavěném území jsou situovány pouze stavby technické infrastruktury, které přispějí ke zlepšení životního prostředí obyvatel (obchvat silnice II/137 a stavby technické infrastruktury).

4.

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

Zpracování územního plánu i jeho projednání proběhlo v souladu s ustanoveními platného stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zadání a koncept podle zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění, návrh podle zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění.

5.

Vyhodnocení souladu s požadavky podle zvláštních právních předpisů

Požadavky dotčených orgánů uplatněné podle zvláštních právních předpisů v rámci projednávání zadání, konceptu i návrhu byly vydanou dokumentací územního plánu akceptovány.

42

6.

Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu

6.1.

Vyhodnocení splnění zadání

Zadání Územního plánu obce Ratibořské Hory bylo schváleno Zastupitelstvem obce Ratibořské Hory usnesením č. 3-46/2003 ze dne 4. 6. 2003. Ve smyslu zadání byly řešeny tyto úkoly: •

nabídkou vhodných ploch pro bydlení jsou vytvořeny podmínky pro další rozvoj;

•

je prosazováno využívání kvalitního přírodního prostředí, neboť do území není situován žádný průmyslový provoz, který by kvalitu narušoval. Dopravní řešení navrhuje přeložku silnice II/137, která přispěje k ochraně obytného území sídla Ratibořské Hory. Ve Vřescích, které jsou vybaveny plynovodem, je navržena plynofikace; v ostatních sídlech je navrženo využívání ušlechtilých nebo obnovitelných zdrojů energie.

•

na úseku ochrany přírody a krajiny jsou respektována všechna území, jejichž ochrana je stanovena právními předpisy. Je zapracován regionální územní systém ekologické stability a vymezeny prvky lokálního USES.

Je možno konstatovat, že úkoly stanovené zadáním jsou splněny. Je však nutno připomenout, že zadání bylo zpracováno ve smyslu v té době platného zákona č. 50/1976 Sb., stejně tak i koncept územního plánu. Etapa návrhu je však již zpracována dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a navazujících vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb.

6.2.

Údaje o splnění souborného stanoviska

Požadavky na vymezení zastavitelných území Požadavky na zařazení lokalit v Ratibořských Horách, Ratibořicích, Vřescích, Dubu a Podolí byly splněny. Ve Vřescích a Ratibořských Horách byly požadované lokality převedeny do 2. etapy zástavby.

Požadavky na řešení koncepce dopravy a technického vybavení Koncept ÚPO předkládal řešení obchvatu silnice II/137 ve čtyřech variantách: Souborné stanovisko dává tento pokyn: −

silnici II/137 ponechat ve stávajícím průtahu obcí (dle varianty 4);

−

koridor obchvatu dle varianty 2 bude nezastavitelným územím;

−

koridor obchvatu dle varianty č. 3 respektovat jako nezastavitelné území.

Krajský úřad Jihočeského kraje zadal ve 2 polovině roku 2006 Změnu č. 2 ÚP VÚC Táborsko, kde pod lokalitou ZM 2/3 je řešen východní obchvat Ratibořských Hor. Návrh Územního plánu obce Ratibořské Hory respektuje řešení silnice II/137 obsažené ve

43

schválené Změně č. 2 ÚP VÚC Táborsko a řeší, v souladu s nadřazenou ÚPD obchvat silnice II/137 východním směrem. Řešení je tedy v souladu s požadavky zastupitelstva obce i s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Na úseku vodního hospodářství je respektován PRVKÚC na území Jihočeského kraje. Dále byla vypuštěna z výkresů území rozlivů záplav. Informace o dvou skládkách odpadu je doplněna.

Řešení ÚSES Varianty regionálních biokoridorů byly upraveny do jednoznačného řešení, tabulky byly pozměněny. Návrh územního plánu je zpracován ve smyslu požadavků zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a navazujících vyhlášek.

44

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

7.

V územním plánu jsou oproti vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území podrobněji členěny tyto plochy: plochy pro bydlení z důvodu zachování urbanistické skladby sídla a jeho návaznosti na okolní krajinu;

−

dělí se: •

na plochy bydlení venkovského charakteru v menších sídlech, kde se předpokládá též užitkové využití zahrad;

•

plochy bydlení – čistě obytné bydlení, které zahrnuje bytové domy;

•

plochy bydlení a občanské vybavení – jsou situovány v Ratibořských Horách;

•

plochy smíšené – obytné a rekreace, které v nejmenších sídlech plní obytnou a rekreační funkci.

plochy výrobní a skladování z důvodu zabezpečení obytných ploch;

−

•

plochy výroby a skladování – nerušivá výroba – která je situována do blízkosti obytných území;

•

plochy výroby a skladování – kde jsou přípustné i hlučné provozy;

•

zemědělská účelová výstavba.

plochy zeleně z důvodu zajištění systému sídelní zeleně;

−

7.2.

•

plochy zeleně – sady, zahrady;

•

plochy zeleně – zeleň parková, hřbitov;

•

plochy zeleně – izolační zeleň oddělující plochy výroby a skladování.

Odůvodnění veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření

označ.

veřejně prospěšná stavba

odůvodnění

Dopravní infrastruktura D1

Přeložka silnice II/137 Ratibořské Hory

D2, D3, D4, Místní komunikace D5 Ratibořské Hory Ratibořice Dub D6 Účelová komunikace Vřesce

D7, D8 D9, D8

stavba zlepší v Ratibořských Horách dopravní situaci a životní prostředí (snížení hlukové zátěže a emisí) stavby zpřístupňují rozvojové plochy navržené územním plánem zlepší dopravní prostupnost v sídlech stavba zlepší prostupnost krajiny, zpřístupnění pozemků (komunikace byla v době kolektivizace vesnice rozorána). Zároveň bude protierozní zábranou

Účelová komunikace Podolí – Ratibořské Hory, Účelová komunikace Vřesce, Dub

rozšíření a přeložka úseku zlepší přístupnost obytné lokality a pozemků stavby zabezpečují přístup k čistírně odpadních vod

45

Vodní hospodářství V1

Vodojem Hůrka Ratibořice

stavba zajistí zvýšení kapacity vody pro potřebné zásobení lokalit

V2

Vodojem Vřesce Čistírna odpadních vod Dub Vřesce Stabilizační nádrž Dub Úprava Návesního rybníka pro biologickou ČOV

stavba zlepší životní prostředí zajistí dostatečné množství kvalitní pitné vody stavba zlepší životní prostředí, ochranu podzemních vod

V3, V6

V4 V5 V7

stavba zlepší životní prostředí, zajistí dočištění vod z ČOV stavba zlepší životní prostředí a čištění odpadních vod

Čistírna odpadních vod Ratibořské Hory

stavba zlepší životní prostředí stavba nové ČOV bude kapacitnější, mimo obec

Odůvodnění veřejně prospěšných opatření Založení prvků ÚSES Do veřejně prospěšných opatření jsou zahrnuty úseky prvků ÚSES, které je potřeba založit (např. na orné půdě) tak, aby byl vytvořen územně propojený funkční systém.

Vodní hospodářství Z důvodu ochrany využívaných zdrojů pitné vody, které jsou situovány v zastavěném území sídla je nutno zabezpečit území, ve kterém je potřebné vodohospodářskými orgány stanovit ochranné pásmo.

46

7.3.

Doprava

Silnice II/137 Tábor - Mladá Vožice – Načeradec s průtahem Ratibořskými Horami, kromě vnějších návazností na nadřazenou silniční síť a vyšší centra osídlení, vytváří hlavní přepravní osu, na níž navazuje síť silnic III. třídy, místní a účelové komunikace. Ty v dílčích relacích zajišťují mikroregionální přepravní vztahy, vnitřní obsluhu území a lokální zpřístupnění dílčích lokalit, pozemků a objektů. Silniční síť představuje pro sledovaný prostor jediný dopravní systém, který zajišťuje veškeré vnitřní i vnější přepravní vztahy.

Navrhovaná přestavba silnice II/137 sleduje vyloučení kolizních míst a průtahů silnice zastavěnou obytnou částí sídla s cílem zajištění kvality životního prostředí a dosažení bezpečnosti motorového i nemotorového provozu. Přestavba silnic III. třídy sleduje především prostorové propojení sídel s návazností na nadřazenou síť, stavebně technickou kvalitu a úrovně sítě pro zpřístupnění a obsluhu jednotlivých částí obce, včetně nabídky vybavenosti pro rekreační motorovou a nemotorovou dopravu (podpora rozvoje rekreace turistiky a cestovního ruchu).

Úprava, přestavba a dostavba sítě místních a vybraných účelových komunikací zajišťuje zpřístupnění a obsluhu stávajících a navrhovaných rozvojových lokalit bydlení, výroby, občanské vybavenosti a hospodářsky využívaných pozemků s cílem zachování charakteru prostředí a posílení obrazu a identity venkovského prostoru.

Navrhované úpravy, obnova a nová propojení sítě účelových komunikací zajišťují nároky na zpřístupnění pozemků především pro hospodářskou dopravu a současně ve vybraných relacích umožňují prostupnost krajiny pro každodenní i rekreační nemotorovou dopravu a posilují její krajinotvornou funkci.

•

Doplnění značené sítě cyklistických tras s cílem postupného převádění do samostatných stezek, případně účelových komunikací s oddělením od motorové dopravy, stejně jako doporučená nabídka parkovacích odpočívek s vyhlídkou pro osobní automobily a nemotorizované turisty výrazně posílí nabídku pro výraznější rozvoj turistiky a rekreace v rámci širšího prostoru.

47

7.4.


Zásobování pitnou vodou Místní část Ratibořské Hory Stávající vodojem 50 m3 vytváří jediné tlakové pásmo. Jeho současný objem je při maximálních denních odběrech nedostatečný a nevyhovuje ani požadavkům na potřebnou protipožární zásobu. Potřeba vody Místní část Ratibořské Hory

Potřeba vody m3/d Průměrná denní

Maximální denní

Obyvatelé trvale bydlící

55,0

74,25

Obyvatelé přechodně bydlící

44,0

44,00

Zemědělství-kravín

14,0

18,90

Zemědělství-vepřín

1,5 114,5 m3/d = 1,33 l/s

Celkem

2,03 139,18 m3/d = 1,61 l/d

Z bilance výhledových potřeb vody vyplývá, že rozšíření vodovodu připojením Ratibořic a Dubu je únosné za předpokladu zvětšení akumulačního objemu vodovodu Hůrka na 150 m3 (bez Ratibořic a Dubu min.100 m3) a zachování celkové vydatnosti zdrojů (1,2+1,5) = 2,7 l/s, při tolerování přechodného mírného deficitu 0,14 l/s ve dnech maximální denní potřeby. V této souvislosti se navrhuje umístit nový vodojem na vrchol Hůrky (524,0 m n.m.) a vyřešit tím vleklé problémy s nedostatečným přetlakem v horní části Ratibořských Hor a výhledově i v Ratibořicích. Stávající vodní zdroje S-1 (výtok ze štoly sv. Anny v Ratibořských Horách) a S-2 (výtok z Vodní štoly v Ratibořicích), které zajišťují dodávku pitné vody pro Ratibořské Hory, mají vyhlášena ochranná pásma I. a II. stupně s příslušnými zákazy, resp. omezeními činností v ploše pásem. Situace ochranných pásem těchto vodních zdrojů je znázorněna v koordinačním výkresu 1 : 5 000. Po investiční i technické stránce je snadnější připojení Ratibořic, zatímco připojení Dubu je spojeno s náročnějším přečerpáváním.

Místní část Ratibořice Místní část Ratibořice je zásobována pitnou a užitkovou vodou z domovních studní. Potřeba vody a návrh řešení Místní část Ratibořice


Maximální denní


8,25


7,70

7,70

Zemědělské živočišná výroba

35,80

48,33

Celkem

51,75 m3/d = 0,60 l/s

48

11,14

67,17 m3/d = 0,78 l/s

Místní část Dub Místní část Dub je zásobována pitnou a užitkovou vodou z domovních studní jejichž nízká vydatnost a často i nevyhovující jakost vyvolávají hygienické problémy.

Potřeba vody Místní část Dub Obyvatelé trvale bydlící


Maximální denní

10,56

14,26


8,80

8,80

Zemědělská živočišná výroba

12,00

16,20

31,36 3/d = 0,36 l/s

Celkem

39,26 m3/d = 0,45 l/s

Společný vodovod pro veřejnou potřebu: Ratibořské Hory-Ratibořice-Dub, potřeba vody celkem: Místní část obce Ratibořské Hory


Maximální denní

114,50

139,18

Ratibořice

51,80

67,17

Dub

31,30

39,26

197,60 m3/d = 2,29 l/s

Celkem

245,61 m3/d = 2,84 l/s

Místní část Vřesce Místní část Vřesce je zásobována z domovních studní.

Potřeba vody Místní část Vřesce


Maximální denní


9,68

13,07


2,20

2,20

Zemědělská živočišná výroba

6,60 18,48 m3/d = 0,21 l/s

Celkem

8,91 24,18 m3/d = 0,28 l/s

Místní části Podolí a Malenín Místní části Podolí a Malenín jsou zásobovány z domovních studní.

Kanalizace a čištění odpadních vod Splaškové odpadní vody z osídlení jsou hlavním zdrojem znečištění povrchových i podzemních vod v řešeném území. Jejich podchycení a zneškodnění v ČOV představuje nejúčinnější složku aktivní ochrany vod.

49

Místní část Ratibořské Hory Vybudovaná jednotná kanalizace a volná kapacita stávající biologické ČOV vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj sídla. Splaškové odpadní vody od 500 trvalých a cca 400 přechodných obyvatel ponechávají kapacitní rezervu čistírny v rozsahu do cca 300 až 400 EO. Čistírna má význam i pro ostatní místní části obce, protože do ní jsou a nadále budou přiváženy k vyčištění odpadní vody ze sídel nevybavených účinným čištěním.

Produkce znečištění: Sídlo Ratibořské Hory

Množství splaškových odpadních vod m3/d

Počet obyvatel

Znečištění BSK5 kg/d


500

55,0

30,0

Obyvatelé přechod.bydlící

400

40,0

12,0

Celkem

900

95,0

42,0 = 700 EO

Místní část Ratibořice Dosavadní způsob neúplného čištění splaškových odpadních vod v septicích a jejich odvádění veřejnou jednotnou kanalizací do Návesního rybníku je nevyhovující.

Produkce znečištění: Sídlo Ratibořice


Počet obyvatel



75

8,25

4,50


70

7,00

2,10

145

15,25

6,60 = 110 EO

Celkem

Místní část Dub Dosavadní způsob neúplného čištění splaškových vod v septických nádržích a jejich odvádění jednotnou kanalizací do melioračního kanálu je nevyhovující.

Produkce znečištění: Sídlo Dub


Počet obyvatel



96

10,56


80

8,00

2,40

176

18,56

8,16 = 136 EO

Celkem

5,76

Místní část Vřesce Dosavadní způsob převažujícího neúplného čištění splaškových vod v biologických septických nádržích, s přepady do veřejné jednotné kanalizace je nevyhovující.

50

Produkce znečištění: Sídlo Vřesce


Počet obyvatel



88

9,68

5,28


20

2,00

0,60

108

11,68

5,88 = 98 EO

Celkem

Místní část Podolí Dosavadní způsob neúplného čištění splaškových vod v biologických septicích, s přepady do veřejné jednotné kanalizace je nevyhovující.

Produkce znečištění: Sídlo Podolí


Počet obyvatel



41

2,05


30

0,60

0,820 0,45

Celkem

71

2,65

1,27 = 21 EO

Místní část Malenín Dosavadní způsob neúplného čištění splaškových vod v biologických septicích s přepadem do místní dešťové kanalizace je nevyhovující.

Produkce znečištění: Sídlo Malenín Obyvatelé trvale bydlící


Počet obyvatel


8

0,40


30

0,60

0,45

Celkem

38

1,00

0,61 = 10 EO

51

0,16

7.5.

Energetika Řešení jednotlivých sídel:

Ratibořské Hory Místní název

Provedení

Instal. výkon stav v kVA

Suška Obec Zemědělské družstvo K Táboru

příhradová příhradová příhradová příhradová

400 250 250 250

Celkový předpokládaný příkon -

stávající max. soudobý příkon

690 kW

-

uvažovaný soudobý příkon v roce 2015

690 x 1,0112 = 778 kW

-

nová výstavba rod. domů

363 kW

-

uvažovaný nárůst spotřeby živnostenských provozoven a služeb

120 kW

Celkový předpokládaný příkon:

cca 1 261 kW

Dub Místní název Obec

Provedení


příhradová

250



100 kW

-


100 x 1,0112 = 113 kW

-


132 kW

Celkový předpokládaný příkon :

cca 245 kW

Podolí Místní název Obec

Provedení


příhradová

630

52



150 kW

-


150 x 1,0112 = 170 kW

-


88 kW


cca 258 kW

Ratibořice Místní název

Provedení


betonová

400

Obec



170 kW

-


170 x 1,0112 = 192 kW

-


138 kW


cca 330 kW

Zásobování teplem Území okresu Tábor leží dle ČSN 060210 v oblasti s nejnižší výpočtovou teplotou – 15 °C, v krajině bez intenzivních větrů. Zástavba v řešeném území je zásobována převážně na bázi tuhých paliv. V roce 2001 byla zpracována Územní energetická koncepce Mikroregionu Venkov, jehož součástí je i obec Ratibořské Hory (SEVEn 03/2001). Zásobování teplem je řešeno ve třech variantách: -

na bázi elektřiny;

-

na bázi uhlí + 1/3 domácností plyn a služby plyn;

-

na bázi plynofikace. Jednoznačné vybrané řešení z této studie nevyplynulo.

Zásobování plynem Na soustavu TRANSGAS je napojen plynovod VVTL DN 700 Veselí nad Lužnicí – Praha, který prochází řešeným územím ve směru Chýnov – Mladá Vožice. Kromě toho prochází územím VTL plynovod DN 600 Dub – Obrataň a VTL plynovod DN 500 Dub – Mladá Vožice – Zlaté Hory. U sídla Dub je vybudována předávací stanice. Řešené území kromě výrobny krmných vloček ve Vřescích není plynofikováno. Pro celkové ozdravění ovzduší by bylo napojení Ratibořských Hor, Ratibořic a Vřesců na plynovod nejvhodnějším řešením; územní plán toto řešení podporuje. Průzkum zájmu

53

o napojení na plynovod však ukázal pouze 30 – 35 % zájem v Ratibořských Horách, v ostatních sídlech (Ratibořice, Vřesce) je zájem občanů ještě menší. V sídlech, která pro větší vzdálenost od VTL plynovodu není ekonomické plynofikovat, navrhujeme použití obnovitelných zdrojů energie (např. biomasa).

7.6.

Spoje a telekomunikace

Telekomunikace Řídící telekomunikační ústředna (HOST) je umístěna v Táboře. Napájí vedlejší ústředny (ATÚ - VÚJ), která je v Ratibořských Horách. V jednotlivých částech obce jsou zřízeny veřejné telefonní stanice.

Radiokomunikace Radioreléová trasa provozovaná Českými radiokomunikacemi a.s. řešeným územím prochází (na jihu). V přírodním parku Polánka je umístěna základnová stanice Batkovy, kterou provozuje společnost EuroTel s.r.o. Základnová stanice má stanoveno kruhové ochranné pásmo o poloměru 500 m. Do řešeného území nezasahuje.

54

7.7.

Odpadové hospodářství

V současné době zajišťuje svoz směsného komunálního odpadu ze všech částí obce Ratibořské Hory firma Rumpold s.r.o. Tábor. Komunální odpad odváží na skládku Želeč jižně od Tábora. Separovaně sbírané složky určené k recyklaci – plasty a sklo jsou sbírány na shromaždištích v jednotlivých částech obce. Sběrný dvůr dosud v Ratibořských Horách vybudován nebyl, jako shromaždiště slouží stodola u Antošů v Ratibořských Horách, kde je periodicky sbírán velkoobjemový odpad (cca dvakrát ročně). Nebezpečný odpad je periodicky odvážen pověřenou firmou z předem stanovených lokalit. Stavební odpad vzniklý při stavební činnosti v obci je odvážen na náklady stavebníka v souladu s platnými zákonnými opatřeními. Hlášení o produkci (o množství) a nakládání s odpady eviduje Obecní úřad. Závazná část Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje (ECOtrend s.r.o. Praha) byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou Jihočeského kraje č. 7/2004 ze dne 14.9.2004 a je závazná pro všechny původce odpadů, tedy i obce. Určování a realizace opatření pro naplňování priorit a cílů odpadového hospodářství je třeba koordinovat v rámci celého Jihočeského kraje. Z hlediska dalšího vývoje lze konstatovat, že bude snižováno množství odpadů určeného ke konečnému zneškodnění, a to zejména v důsledku větší míry využívání některých komodit. Současná legislativa prosazuje přednostní využití odpadu před jeho odstraněním, přičemž materiálové využití má přednost před jiným využitím (např. energetickým). To povede k nutnosti zvýšené míry separace a recyklace. Způsob konečného zneškodnění komunálních odpadů nebude věcí jednotlivých obcí ale celokrajského rozhodnutí na podkladě politických jednání a odborného zvažování variant. Záležitostí obcí bude odpovědět na tlak v co největší míře třídit odpad u zdroje (v domácnostech a u podnikatelských subjektů). Velmi důležitým prvkem v tomto směru bude zvýšení míry separace biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO), pro jeho následné kompostování.

55

7.8.

Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, ÚSES

Vegetační poměry Podle geobotanické rekonstrukční mapy (Mikyška a kol.) se na převážné části řešeného území původně vyskytovala společenstva acidofilních doubrav – Quercion roboripetraeae a ve vyšších polohách květnatých bučin – Eu-Fagion. Na úzkých nivách potoků se vyvinula společenstva olšin - Alno-Padion. Podle vegetační stupňovitosti ČR je řešené území zařazeno čtvrtého vegetačního stupně.

Geobiocenologická typizace Základní biogeografickou jednotkou je

bioregion 1.21 - Bechyňský biochora 1.21/4 a 3

Reprezentativní STG 3B3

Querci-fageta typica – typické dubové bučiny

3AB3

Querci- fageta – kyselé dubové bučiny

4aB3

Fageta paupera – holé bučiny

4AB3

Fageta quercina – abietina – dubojedlové bučiny

3,4BC-C4-5

Fraxiny -alneta – jasanové olšiny

5 B3

Abieti - fageta typica – typické jedlové bučiny

5 AB3

Abietii-fageta – jedlové bučiny

Odůvodnění koncepce ÚSES Do řešeného území zasahují dva generely lokálního ÚSES – Kašák, Huml 1994 a LANDservis Č.Budějovice 1995. Na základě těchto generelů a ÚTP NR-R ÚSES z roku 1996, byla v roce 1998 zpracována grafická část okresního generelu ÚSES s tabulkami pro biocentra na lesní půdě. K označení skladebných částí ÚSES je v plánu u nadregionálních a regionálních částí použito číslování platné v ÚP VÚC Táborsko (ÚTP NR-R ÚSES), v lokální úrovni je použito číslování okresního generelu doplněné o nově navržené skladebné části. Při navrhování chybějících částí ÚSES je nutno brát v úvahu nejen plošná kompaktnost biocenter, nejkratší propojení biokoridorů i interakčních prvků, ale také podpora protierozních, krajinářských (ochrana krajinného rázu) a rekreačních funkcí v území.

56

Odůvodnění plánu ÚSES Návrh plánu ÚSES respektuje okresní generel ÚSES s tím, že - dle dohody s MŽP v Č. Budějovicích - je doplněna trasa regionálního biokoridoru RK413 vycházejícího z regionálního biocentra 737 Doubí tak, aby cílové typy lesního ekosystému (bučina, dubová bučina) a ekosystémy vodního toku a nivy byly vedeny souběžně. Další změnou je propojení lokálního biokoridoru nivy potoka (ukončený v generelu bez biocentra u zástavby Ratibořic) s biocentrem č.C248 přes Trepský rybník a sdružení biokoridoru lesního společenstva s biokoridorem nivy Ratibořického potoka.

V řešeném území jsou tyto skladebné části ÚSES: -

v části Na Polánce zasahuje do k.ú. Dub ochranná zóna NRBK K120 a regionální biocentrum 734 Batkovy (A25).

-

podél severní hranice obce Ratibořské Hory prochází:regionální biokoridor RK412 lesní (B), propojující osu NRBK K120 s lesními komplexy ve směru na Turovecký les. V jeho trase je v k.ú. Ratibořské Hory vložené lokální biocentrum B106 a regionální biocentrum 737 Doubí (B103) (malá část), jehož součástí je PP Jesení. Z RBC Doubí pokračuje k jihu regionální biokoridor RK413 – sdružený lesní a nivní. V jeho trase jsou v řešeném území tři vložená lokální biocentra B102, B101 a B99.

-

v lokální úrovni prochází řešeným územím lokální biokoridor Chotovinského potoka v jehož trase je vloženo lokální biocentrum C196 a C197 (část) a C250. Z tohoto biocentra odbočuje lokální biokoridor podél potoka k Ratibořicím a přes Trepský rybník a do údolí Ratibořského potoka s vloženým lokálním biocentrem C251 a C252 rybník Starost. Odtud biokoridor pokračuje po okraji Trepského rybníka a podél jeho jižního přepadu se napojuje na lokální biokoridor údolí Ratibořského potoka - je sdružený – trasa lesní a nivní (v oblasti dvora Na Polánce se lesní trasa odpojuje). Do biokoridoru jsou vložena: lokální biocentrum C248 lesní a nivní, C249 nivní a C249a lesní.

-

Jižně a východně od vsi Dub prochází lokální biokoridor k rybníku Višnice a lokální biokoridor lesní.

-

Nedílnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, vymezené na ekologicky relativně zachovaných částech krajiny a navržené jako linie podél polních cest, nebo členící velké plochy polí. Jsou to: IP 1 – niva zatrubněného potoka ke Starohorskému rybníku IP 2 - niva potůčku od Mlýnského rybníka k Dubu IP 3 - remízky a zarostlé meze na Adamově vrchu IP 4 - niva potoka Na Polánce IP 5 - niva potůčku k hájovně Pod Dubem Stávající interakční prvky jsou v grafické části ÚP doplněny navrženými liniovými interakčními prvky, které rozdělují velké plochy podél polních cest a v místech, kde byly

57

v minulosti ekologicky hodnotnější přírodní složky nebo protierozní meze odstraněny, nebo propojují jednotlivé skladebné části ÚSES. Tyto minimálně 5 metrů široké linie – travnaté, se skupinami dřevin – je možné postupně zakládat, nejlépe při realizaci pozemkových úprav. Současně mají protierozní a krajinotvornou funkci.

Skladebné části ÚSES vymezené v řešeném území −

ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K120

−

regionální biocentrum 734 Batkovy (A25) část

−

regionální biokoridor RK 412 (B)

−

regionální biocentrum 737 Doubí (B103) část

−

regionální biokoridor RK 413 (B) – lesní / nivní

−


−


−


−


−

lokální biokoridor C – niva Chotovinského potoka a potoka k Ratibořicím

−


−


−

lokální biocentrum C197 část

−


−


−

lokální biokoridor údolí Ratibořského potoka s odbočkou k rybníku Višnice - niva/les

−


−


−

lokální biocentrum C249a

−

lokální biokoridor lesní k.ú.Dub

−

IP 1, IP 2, IP 3, IP 4, IP 5

Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněné území: přírodní památka Jesení; rok vyhlášení 1990, výměra 2,0934 ha; charakteristika: výjimečné stanoviště vstavačovitých rostlin, vachty trojlisté a další řady mokřadních rostlin. Památné stromy v řešeném území nejsou, navrhuje se odborné posouzení 2 lip západně od vsi Dub s cílem prohlášení za památné stromy.

58

Významné krajinné prvky (VKP) jejichž ochrana vyplývá obecně ze zákona č. 114/1992 Sb. jsou zastoupeny lesními porosty, vodními toky, rybníky a nivami vodních toků. Ochrana krajinného rázu - do řešeného území zasahuje přírodní park Polánka. Byl vyhlášen rozhodnutím Okresního úřadu v Táboře dle § 12 a 19 zákona č. 114/1992 Sb. Přírodní park je cennou složkou kostry ekologické stability krajiny. Reprezentuje krajinu Českomoravské vrchoviny a současné ekosystémy Pelhřimovského bioregionu. Je vymezen v rulovém reliéfu oblého strukturního hřbetu navazujícího na zlomový svah Načeradského srázu. Je to rozsáhlý lesní komplex s průměrnou výškou mezi 680 – 700 m n.m., převažují smrkové porosty s vtroušeným bukem v pátém vegetačním stupni. S cílem ochrany mimořádné hodnoty krajinářských úprav v oblasti Adamův vrch (systém alejí stromů, zbytky pravěkého kultovního hradiště a objekty po dolování stříbra) navrhuje se další odborné posouzení s cílem vyhlásit toto území za krajinnou památkovou zónu s naučnou stezkou.

TABULKOVÁ ČÁST Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K 120 - k.ú. : Dub - STG: 5AB3, 5B3, 5BC4-5 - funkčnost: - částečně funkční – louky, vodní tok a rybníky, meze s dřevinami, remízky X návrh krajinné památkové zóny - nefunkční – orná půda, zastavěné území - aktuální stav: nedílnou součástí NRBK jsou všechny krajinné segmenty se stupněm ekologické stability 3 a vyšší - vymezení: nevymezené - výměra - 2 km na obě strany od osy biokoridoru - cílové společenstvo : les - bučina alternativa: květnaté louky, remízky, aleje - nutno respektovat aleje významných krajinářských úprav - návrh činností na zlepšení funkčnosti - při pěstebních zásazích v lesních porostech postupně převést na smíšený les s druhovou skladbou odpovídající STG (minimálně 30% příměs melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Regionální biocentrum 734 Batkovy (A 25) - k.ú. : Dub - STG: 5AB3, 5B3 - funkčnost:

částečně funkční

- aktuální stav: převážně smrkový les - vymezení:

vymezené, lesní porost 204B

- výměra: v řešeném území cca 20 ha - cílové společenstvo : les - bučina 59

- návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Regionální biocentrum 737 Doubí ( B103) - k.ú. : Ratibořice - STG: 4AB3, 4B3, 4A4, 4BC4-5 - funkčnost:


- aktuální stav: převážně smrkový les, část niva – PP Jesení - vymezení: vymezené, lesní porost 151C,D,F,G,H,L, 107, 106A - výměra: v řešeném území cca 25 ha - cílové společenstvo : les - bučina, dubová jedlina, olšina náhradní společenstvo nivy – extenzivní louka - návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Regionální biokoridor RK412 (B) - k.ú. : Ratibořice, Vřesce - STG: 4AB3, 4B3, 4A4, 4BC4-5 - funkčnost: nefunkční - aktuální stav: pole, les založit – u LBC B106 v min. šířce 40 m - zalesnit - vymezení: nevymezený - výměra: délka v řešeném území 1300 m, minimální šířka 40 m - cílové společenstvo : les - bučina, dubová jedlina, - návrh činností na zlepšení funkčnosti STG

- založit smíšený les odpovídající druhové skladby dle

lokální biocentrum B106 - k.ú. : Ratibořice - STG: 4AB3 - funkčnost: částečně funkční, část nefunkční - aktuální stav: les převážně smrkový + DB,BŘ,BO, část pole založit – lesní porost na poli - vymezení:

vymezené, lesní porost 152E,

- výměra: 7,5 ha - cílové společenstvo : les - bučina - návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby.

60

Regionální biokoridor RK413 (B) - k.ú. : Podolí, Vřesce - STG: 4AB3, 4B3, 4A4, 4BC4-5 - funkčnost:

částečně funkční část nefunkční

- aktuální stav:, část niva a rybníky, smrkový les, část pole, louka část zorněná niva zatrubněného potoka založit – krátké úseky u LBC B102 v min. šířce 40 m - zalesnit u LBC197 obnovit potok a nivu - olšina - vymezení: nevymezený, lesní porost 106, 108, 155 - výměra: délka v řešeném území 1230 m, minimální šířka 40 m - cílové společenstvo : les - bučina, dubová jedlina, niva potoka - potok s přirozeným korytem olšina - návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. - lokální biocentrum B102 - k.ú. : Podolí - STG: 4AB,B3, 4BC4-5 - vymezení

vymezené, lesní porost 106C část

- funkčnost: částečně funkční, část nefunkční - aktuální stav: les – smrk s příměsí borovice a modřínu, rybník založit – zalesnit pole - cílové společenstvo : les - bučina, rybník - výměra: cca14 ha - návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. lokální biocentrum B101 - k.ú. : Podolí, Jeníčkova Lhota -STG: 4AB,B3, 4BC4-5 - vymezení

vymezené, lesní porost 108C

- výměra: 13,5 ha v řešeném území - funkčnost: částečně funkční - aktuální stav: les – smrk s příměsí borovice, nesklízená niva, rybník - cílové společenstvo : les - bučina, olšina náhradní společenstvo louka, rybník - návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby.

61

lokální biocentrum B99 - k.ú. : Vřesce -STG: 4AB3, 4B3 - vymezení

vymezené

- výměra: 12 ha v řešeném území - funkčnost: částečně funkční - aktuální stav: les – smrk, modřín, malá část olše, nesklízená niva - cílové společenstvo : les - bučina, olšina - návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. lokální biokoridor C – Chotovinského potoka a potoka k Ratibořicím - k.ú. : Vřesce, Podolí, Ratibořice, Ratibořské Hory - STG: 4BC4-5 - vymezení

- vymezený

- výměra: délka v řešeném území 3 400 m, minimální šířka 20 m - funkčnost:


- aktuální stav: nesklízená louka, břehové porosty, upravený tok - cílové společenstvo : olšina na nivě, vodní tok s přirozeným korytem náhradní společenstvo – extenzivní louky, rybníčky - louky extenzivně obhospodařovat, nebo ponechat

- návrh činností na zlepšení funkčnosti přirozené sukcesi, potok revitalizovat lokální biocentrum 252 - rybník Starost - k.ú. : Ratibořice -STG: 4BC4-5 - vymezení

vymezené

- výměra: 3 ha - funkčnost: funkční - aktuální stav: olšina, rybník, rákosina - cílové společenstvo : olšina, rybník, rákosina - návrh činností na zlepšení funkčnosti ponechat část rákosin

- chránit současný stav, v případě nutnosti čistit rybník

lokální biocentrum C251 - k.ú. : Podolí -STG: 4BC4-5, 4AB,B3 - vymezení

vymezené, lesní porost, niva potoka

- funkčnost: částečně funkční - výměra: 6 ha - aktuální stav: část olše, nesklízená niva - cílové společenstvo : olšina 62

- návrh činností na zlepšení funkčnosti ponechat přirozené sukcesi. Olšinu chránit

- louky na nivě extenzivně obhospodařovat, nebo

lokální biocentrum C250 - k.ú. : Vřesce, Jeníčkova Lhota -STG: 4BC4-5, 4AB,B3 - vymezení

vymezené

- funkčnost: částečně funkční - výměra: 3,5 ha v řešeném území - aktuální stav: část olše, nesklízená niva - cílové společenstvo : olšina - návrh činností na zlepšení funkčnosti ponechat přirozené sukcesi. Olšinu chránit.

- louky na nivě extenzivně obhospodařovat, nebo

lokální biocentrum C196 - k.ú. : Vřesce -STG: 4BC4-5 - vymezení z části nevymezené - výměra: 3 ha - funkčnost: funkční - aktuální stav: olšina, nesklízená louka, mez – BŘ,DB,SM - cílové společenstvo : olšina náhradní společenstvo – extenzivní louka - návrh činností na zlepšení funkčnosti přirozené sukcesi

- louky extenzivně obhospodařovat, nebo ponechat

lokální biocentrum C197 - k.ú. : Vřesce -STG: 4BC4-5 - vymezení z části nevymezené - výměra: 1 ha v řešeném území - funkčnost: funkční - aktuální stav: olšina, nesklízená louka, mez – BŘ,DB,SM - cílové společenstvo : olšina náhradní společenstvo – extenzivní louka - návrh činností na zlepšení funkčnosti přirozené sukcesi


Lokální biokoridor C – Ratibořského potoka - k.ú. : Ratibořské Hory,Dub - STG: 4BC4-5 - vymezení

převážně vymezený

63

- výměra: délka v řešeném území cca 5 000 m, minimální šířka 20 m - funkčnost: - založit

funkční, les - část nefunkční v úsecích zalesnit aspoň pás 15 m široký

- aktuální stav: z části přirozený tok s břehovými porosty, kulturní louky, rybníky z části lesní pás, z části pole - cílové společenstvo : olšina, přirozený tok, les - bučina náhradní společenstvo - přirozený tok s břehovými porosty OL,VR, extenzivní louky, rybníky - návrh činností na zlepšení funkčnosti přirozené sukcesi


lokální biocentrum C248 - k.ú. : Dub -STG: 3,4BC4-5, 3,4B3 - vymezení

vymezené

- výměra: 8,5 ha - funkčnost: funkční - aktuální stav: olšina, extenzivní louka, meze s dřevinami, les - cílové společenstvo : olšina, les - bučina náhradní společenstvo – extenzivní louka, meze s dřevinami - návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. lokální biocentrum C249 - k.ú. : Dub -STG: 3,4BC4-5 - vymezení

vymezené

- výměra: 3 ha - funkčnost: funkční - aktuální stav: olšina, rybník, extenzivní louka - cílové společenstvo : olšina náhradní společenstvo – extenzivní louka, rybník - návrh činností na zlepšení funkčnosti - louky extenzivně obhospodařovat, nebo ponechat přirozené sukcesi. Upravenou část potoka revitalizovat. lokální biocentrum C249a - k.ú. : Dub -STG: 3,B3 - vymezení nevymezené, porost 232G část - výměra: 3,5 ha

64

- funkčnost: částečně funkční - aktuální stav: les převážně smrkový - cílové společenstvo : les - bučina - návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. lokální biokoridor - lesní - k.ú. : Dub - STG: 4AB3 - vymezení

nevymezený

- výměra: délka v řešeném území 1000 m, minimální šířka 20 m - funkčnost:

částečně funkční, nefunkční

- aktuální stav: les převážně smrkový, kulturní louky založit – zalesnit pás louky min. 20m široký - cílové společenstvo : les - bučina - návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby.

65

8.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí

–

nebylo vyžádáno vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (zadání neobsahuje požadavek na jeho zpracování);

–

nebylo vyžádáno vyhodnocení vlivů na NATURU;

–

pro území nejsou zpracovány územně analytické podklady; •

hodnotou nejvyššího významu je uspořádání řešeného území s památkami na dolování stříbrné rudy, kde krajina je prostoupena komplexy lesních porostů a sídla výtvarně tuto krajinu oživují;

•

jsou respektovány památkově chráněné objekty i urbanistická skladba jednotlivých sídel, je stanovena maximální podlažnost;

•

zachování harmonického měřítka krajiny bez intenzivního průmyslového využití je promítáno do urbanistické koncepce;

–

SWOT analýza není vzhledem k malému rozsahu navrhovaných území provedena;

–

nebyl proveden rozbor udržitelného rozvoje, protože doposud nebyly pořízeny územně analytické podklady obcí.

Je možno konstatovat, že nebudou nerušeny vyvážené vztahy podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Nabídka ploch pro rozvoj bydlení příznivě ovlivní potřebnou stabilizaci obyvatelstva obce Ratibořské Hory.

66

9.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

9.1.

Ochrana vodního zdroje v Ratibořských Horách

Významným zdrojem podzemních vod v oblasti krystalinika jsou stará důlní díla, především dědičné štoly, které dodnes ovlivňují režim podzemních vod ve svém okolí. Obec Ratibořské Hory využívá pro zásobování pitnou vodou důlní vodu, vytékající z ústí dědičné štoly sv. Anny. Vznik rudních ložisek v okolí Ratibořských Hor je ovlivněn tektonickým systémem blanické brázdy. Z dislokací rudního obvodu je nejdůležitější porucha JJZ – SSV směru, horníky nazvaná „jílová rozsedlina“. Rudní žíly vystupují po obou stranách této dislokace, která je vyplněna jemnou jílovitou drtí horniny. U poruchového pásma zrudnění končí a nepokračuje na jeho druhé straně. Cirkulace vod v blízkosti jílové rozsedliny byla příčinou značného vodního přítoku do důlních děl. Situace důlního systému je znázorněna v Přehledné mapě starých hornických prací v Ratibořských Horách (Ing. J. Auer, 1942) a popsána v publikaci Rudní ložiska v okolí Ratibořských Hor a Staré Vožice u Tábora (Čech, Kořán, Koutek, 1952). Z těchto prací vyplývá, že štola sv. Anny odvodňovala především cech Tří králů na severu dnes zastavěné části Ratibořských Hor při silnici na Ratibořice, odtud byly v její úrovni raženy překopy, překračující jílovou rozsedlinu a propojující důlní díla severovýchodně od obce až po šachtu Vavřinec. Šachta Vavřinec byla situována na severozápadním okraji z ní byl ražen překop jihovýchodním směrem v délce cca 150 v důlním systému štoly sv. Anny nejvíce přibližuje navrhovaná východní variantě. Výškové poměry tohoto překopu ani dalších nejsou z dostupných podkladů zřejmé.

dnešního rybníka Přítel a m. To je místo, kde se trasa přeložky silnice ve vodorovných důlních děl

Zásadním požadavkem obce při volbě trasy silniční přeložky je ochrana vodního zdroje – důlních vod ze štoly sv. Anny. Ve východní variantě přeložky je ohrožení těchto zdrojů teoreticky možné pouze v místě přiblížení této trasy k šachtě Vavřinec. Tato možnost je málo pravděpodobná. V zářezech silniční přeložky budou ve svahových sedimentech zachyceny nanejvýš zdroje mělkého kolektoru malých vydatností. Závažnějším problémem by bylo založení mostních konstrukcí v horninách krystalinika pod úrovní zvětralin s možným výskytem puklinového kolektoru podzemních vod v zóně rozpukání.

Návrh řešení V hydrologickém a inženýrskogeologickém průzkumu pro přeložku silnice je nutno se zaměřit i na problematiku ochrany vodního zdroje ze štoly sv. Anny. Součástí těchto průzkumů musí být odborný rozbor báňských podmínek. Teprve podle výsledků těchto průzkumů bude možno buď vyloučit ovlivnění důlních vod stavbou přeložky silnice nebo stanovit potřebná opatření k jeho zamezení.

67

9.2.

Ochrana ovzduší

Hlavní podíl na znečišťování ovzduší mají v obci malé zdroje (tzv. plošné znečištění) vytápěné převážně na pevná paliva. Jednotlivé části obce nejsou plynofikovány, ačkoliv přes řešené území prochází plynovod. Na plyn je napojena pouze provozovna vločkárny Inpeko, Vřesce (krmný potravinářský provoz) a regulační stanice Dub. Mezi střední zdroje znečišťování ovzduší patří pouze zemědělské areály: Porodny prasnic PIGMAL a.s., Ratibořice (se sídlem firmy v Malšicích). K nejvýznamnějším zdrojům emisí patří v řešeném území firma AGRO-NOVA spol. s.r.o. (na hnědé uhlí tříděné) v Ratibořských Horách (vytápějí se dílny a kanceláře). Mezi důležité emitenty škodlivin do ovzduší patří též liniové zdroje - zejména silniční doprava, emitující oxidy dusíku, prach aj. škodliviny (územím prochází silnice II. třídy č. 137). Do určité míry může být znečištění ovzduší ovlivňováno v důsledku emisí zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší v nedalekém městě Tábor – zdroje Teplárna Tábor a ECS spol. s r.o. Planá n. L. / Sezimovo Ústí. Na území Ratibořských Hor není prováděno měření imisí - škodlivin v ovzduší. Limity jsou v souladu s legislativou EU stanoveny jednak jako limity pro ochranu zdraví, jednak pro ochranu ekosystémů a vegetace. Území obce Ratibořské Hory není (na základě ročenek ČHMÚ) zahrnuto do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. nedochází zde k překročení žádného z imisních limitů, je zde potřeba zajistit dodržování dobré kvality ovzduší (dle zásad směrnice 96/62/EC). Problémem nadregionálním je ozon (troposférický, přízemní), který je sekundární znečišťující látkou, není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší. Ačkoliv jsou hodnoty imisí pod hygienickými limity, je třeba připustit lokální problémy na úseku znečištění ovzduší. Celorepublikové imisní modely v sobě nezahrnují lokální vlivy, které vzhledem k poloze zastavěných částí (ve snížených inverzních polohách a blízkosti vodních ploch a vodotečí), resp. některých jejich částí existují, zejména v zimním období. Důležitým podkladem pro snižování emisí v celé České republice, na území krajů i u vybraných zdrojů jsou programy snižování emisí. Z hlediska širších vztahů je třeba konstatovat, že ve vzdálenosti cca 8 km od okraje řešeného území obce Ratibořské Hory leží dva tzv. zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší Táborské aglomerace: Teplárna Tábor a ECS spol. s r.o. Planá n.L. / Sezimovo Ústí, které patří mezi skupinově regulované zdroje (dle Národního programu snižování emisí České republiky). Na podkladě podnikových programů snižování emisí lze předpokládat celkové snížení imisní zátěže. Z hlediska celkového vývoje imisí škodlivin je možno předpokládat, že problémem zůstane primární prašnost vzhledem k topeništím na pevná paliva, sekundární prašnost zůstává obecně velkým problémem. Strategií pro celkové ozdravění ovzduší v obci je vzhledem k současné nereálnosti plošné plynofikace prolongace vytápění na bázi pevných paliv se zaváděním opatření vedoucích k energetickým úsporám (zateplování budov aj.), které vedou ke snížení množství spáleného paliva a emisí spalin do ovzduší. Vhodné by bylo v území též využití obnovitelných zdrojů energie.

68

9.3.

Radonové riziko

Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí - hygienickou kvalitu bydlení. Řešené území je charakterizováno v odvozené mapě radonového rizika ČR druhou kategorií, tj. středním rizikem. Konkrétní situaci je nadále třeba posuzovat měřením objemové aktivity radonu v ovzduší v konkrétních lokalitách. Preventivní měření radonu je prováděno před novou výstavbou.

9.4.

Hluk

Hluk ze silniční dopravy Hluk ze silniční dopravy je dán intenzitou dopravy, podílem těžké nákladní dopravy, vychází z druhu zástavby, povrchu vozovky, příčného a podélného uspořádání silnice. Hygienické požadavky přípustných hladin hluku vycházejí z Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dle § 11 se hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 tohoto nařízení. Na fasádě nejtěsněji přimknutých domů u silnice II/137 v Ratibořských Horách (ve vzdálenosti cca 6 m od osy silnice) ukazoval orientační výpočet akustického tlaku (hluku) hodnoty až cca 56 dB (což sice z hlediska tzv. staré hlukové zátěže není považováno za nadlimitní hladinu hluku, avšak přesto je možno na průjezdu sídlem hodnotit hluk z dopravy jako významný obtěžující prvek). Průběh limitní izofony (při započtení efektu odrazu akustických vln) určuje hranici možného zastavění. Do doby realizace obchvatu Ratibořských Hor bude zachován současný průtah, podél kterého doporučujeme odstup navrhované obytné zástavby od silnice II/137 minimálně 20 m. Z uvedeného vyplývá, že území přimknuté k silnici II/137 blíže než 20 m považujeme z hlediska hlukové zátěže pro zástavbu jako podmíněně vhodné (jde o rozvojové plochy na jižním okraji Ratibořských Hor a při severovýchodním okraji části Vřesce), v rámci územního řízení konkrétních staveb bude třeba provést detailnější šetření hlukové zátěže a navrhnout opatření. Investor na základě výsledků pak zajistí případnou ochranu tohoto prostoru (např. může použít oplocení z pohltivého materiálu). Podél obchvatu se nepředpokládají plochy pro bydlení, z hlediska hlukového se nepředpokládají problémy. Navrhované převedení místní komunikace spojující Dub se silnicí III/01810 Chýnov – Mladá Vožice na silnici III. třídy může přinést částečné zvýšení intenzit dopravy na

69

průjezdu Dubem, se kterým bude souviset i mírný nárůst hlukové zátěže v sídle, u kterého však předpokládáme, že nepřesáhne nadlimitní hladinu hluku.

Hluk z výroby Hluk z výroby nesmí překračovat hranice pozemku (ochranná pásma vyhlášena dosud nejsou). Nejhlučnějšími provozem v řešeném území je Pila – firma Hodný. Omezení hlučnosti v souvislosti s rekonstrukcí bude řešeno ve vazbě na vymezení a vyhlášení ochranného pásma.

9.5.

Ochranná pásma výrobních areálů

Pro žádný výrobní provoz není v řešeném území dosud vyhlášeno ochranné pásmo (pásmo hygienické ochrany - PHO). Ze zemědělských areálů bylo v minulosti vyhlášeno ochranné pásmo o poloměru 260 m pro Pigmal Malšice a.s. v Ratibořicích (chov prasat a selat). Pro pilu firmy Hodný by bylo vhodné vymezit a vyhlásit ochranné pásmo. Kravín firmy AGRO-NOVA spol. s.r.o. v Ratibořských Horách je z hlediska současné zástavby umístěn nevhodně, nemá vyhlášeno ochranné pásmo a leží uvnitř zastavěné části sídla. Bylo by vhodné jeho vymístění. Ve Vřescích je vhodnější areál s vymezenými rozvojovými plochami.

9.6.

Staré zátěže

Nejvýznamnějšími starými zátěžemi jsou bývalé skládky odpadů. V současné době neexistuje žádná provozovaná nezabezpečená lokalita skládky. V minulosti byly černé skládky odpadů v řešeném území spíše výjimečné, vzhledem k tomu, že svoz tuhých komunálních odpadů byl organizován na blízkou skládku Pohnánec, která leží na hranici řešeného území, v mělkém údolí horního toku Ratibořského potoka. Jde o bývalou skládku popílku z teplárny Silon v Pohnánci, kde se však ukládal též komunální odpad. Vlastníkem skládky je EMD Energie Praha. Provozovatelem byl ECS s.r.o. Praha (Benzina) – Silon. Skládka byla realizována podle dokumentace Agroprojektu Tábor z roku 1984. Další zvýšení kapacity skládky bylo realizováno podle projektu firmy Projekta Tábor z roku 1991 (kolaudační rozhodnutí z roku 1993). Prostor skládky je ohraničen dvěma sypanými zemními hrázemi. Ukládaný popílek byl přikrýván zeminou. Ratibořský potok je v prostoru pod skládkou zatrubněn v délce 385 m. Skládka je dostatečně vzdálena od všech potencionálních možných zdrojů ohrožení, např. zdrojů pitné vody a jejich ochranných pásem. Od počátku své existence je skládka sledována a jsou prováděny chemické rozbory odebraných vzorků. Z výsledků prováděných rozborů vyplývá, že nehrozí žádné nebezpečí ohrožení okolí skládkou ani jiná rizika. Původní monitorovací systém skládky byl vybudován podle projektu průzkumných prací zpracovaného Stavební geologií n.p. Praha v r. 1987. Byly 70

vybudovány 2 průzkumné hydrogeologické vrty HV 1 (pod tělesem skládky) a HV – 2 (nad tělesem skládky). Kromě těchto byla sledována ještě další odběrná místa, a to: Ratibořský potok pod skládkou a nad skládkou, homogenizační rybník a náhon Trepského rybníka. Výsledky sledování kvality vody za období od roku 1987 ukázaly, že kvalita podzemních ani povrchových vod v okolí skládky nebyla negativně provozem skládky ovlivněna. V roce 2001 proběhlo monitorování vlivu úložiště popílku Pohnánec na životní prostředí, především na podzemní a povrchové vody (Aquatest a.s., Praha). Z výsledků monitoringu z roku 2001 vyplynulo (podrobnější resumé bylo obsaženo v minulé etapě prací na ÚPO nad rámec poslání územně plánovací činnosti), že intenzita vlivu na podzemní vodu je stabilizována a že v povrchové vodě dochází ke stabilizaci až mírnému poklesu hodnot indikátorů. Stávající indikátory průsaků nejsou podle svých vlastností a zjištěných koncentrací z hlediska rizik pro člověka významné. Četnost dalších monitorovacích prací, které na skládce probíhají, vyplývá z provozního řádu uzavřené skládky. Projekt rekultivace skládky popelovin a TKO v katastrálním území Pohnánec a Dub zpracovala firma REKKA s.r.o. České Budějovice v září 1997, podrobněji jsou závěry studie obsaženy v etapě konceptu ÚPO. Skládka je v současné době již rekultivována (problémem zůstává pouze zavezení terénní nerovnosti uprostřed rekultivované skládky). V území za severní hranicí řešeného území existovala rovněž skládka ropných látek v katastrálním území Pohnánec – mimo řešené území s možností vlivů na řešené území. Tato skládka je hodnocena jako nejzávažnější lokalita starých zátěží v okrese Tábor (Výzkumný projekt pro MŽP „Zhodnocení rizikovosti navržených skládek na životní prostředí“, INGEO s.r.o. Liberec, pracoviště Ústí nad Labem, 12/2000). Existuje provozní řád uzavřené skládky, skládka je monitorována. Samotné řešení – vyhodnocení a sanace této staré ekologické zátěže nepřísluší územnímu plánu. Bývalá skládka „Cihelna“, situovaná při severním okraji Ratibořských Hor – SV od hřbitova ve směru na Mladou Vožici, nepatří mezi nebezpečné staré zátěže, je třeba ji pouze evidovat jako bývalou obecní skládku. Dle evidence OI ČIŽP České Budějovice bylo v roce 1985 uděleno obci povolení k ukládání komunálního odpadu. V roce 1995 bylo skládkování ukončeno a skládka byla překryta zeminou. Č. zátěže

Typ zátěže

Riziko

1398801

komunální skládka ostatní

nízké, 4

Vzhledem ke skutečnosti, že není známa mocnost skládky, nejsou údaje o ukládaných druzích odpadu ani o celkovém objemu odpadů, zástavba této lokality nebo zřizování zahrad je nepřípustné. Navrhuje se ponechat tuto plochu jako izolační zeleň.

71

9.7.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcÍ lesa

Vyhodnocení odnětí ZPF Úvod Vyhodnocení navrženého urbanistického řešení ÚPO Ratibořské Hory bylo provedeno ve smyslu zákona ČNR č. 334 ze dne 12. 5. 1992 o ochraně ZPF a prováděcí vyhlášky MŽP č. 13 ze dne 24.1.1994 a Metodického pokynu Odboru Ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle výše zmíněného zákona. Pro účely ochrany ZPF byly tímto pokynem zavedeny Třídy ochrany zemědělského půdního fondu, zařazující jednotlivé BPEJ do 5 tříd. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do 3. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro event. výstavbu. Do 4. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do 5. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností a většinou jsou pro zemědělskou výrobu postradatelné. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

Metodika a postup vyhodnocení Jednotlivé plochy jsou zakresleny v mapové dokumentaci v měřítku 1 : 5 000, kde jsou zároveň vyznačeny i ukazatele kvality ZPF dle BPEJ pro jednotlivé plochy s přiřazeným identifikačním číslem, podle kterého je možno je najít v tabulkové části. Hodnocení každé lokality bylo provedeno celkovým záborem, záborem zemědělské půdy a orné půdy dle BPEJ a jim odpovídající třídě ochrany ZPF. Kultura zemědělské půdy byla stanovena podle mapy 1 : 2 880.

72

Vyhodnocení podmínek zemědělské výroby na území obce Zemědělská půda je v řešeném území rozprostřena rovnoměrně po celém území; je převážně lepší kvality, převažují třídy 1 a 2. Obec nemá zpracován projekt komplexních pozemkových úprav, a pro jejich zadání nejsou vytvořeny zákonné podmínky. Součástí ÚP Ratibořské Hory je řešení lokálního územního systému ekologické stability. Navrženým urbanistickým řešením není narušen systém ÚSES. Navrženým urbanistickým řešením nedojde k narušení sítě zemědělských účelových komunikací ani areálů zemědělských farem. Dojde-li návrhem k zásahu do melioračního zařízení je nutné při zahájení výstavby provést úpravu drenážního systému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti a tím k podmáčení objektů.

Zdůvodnění navrhovaného řešení Současně zastavěné území řešených sídel má charakter kompaktní sevřené zástavby. V Ratibořských Horách je to i řadová zástavba a zástavba bytovými domy. V ostatních částech obce jsou to venkovská stavení a statky, oklopené sady a zahradami. Nejsou zde proluky, které by byly vhodné pro zástavbu. Do 1. etapy zástavby jsou navrženy plochy, které jsou v nejbližší poloze k současně zastavěnému území a dále nezastavěné sady, které jsou zahrnuty do intravilánu (k roku 1966) a tedy i do současně zastavěného území. Do 2. etapy jsou pak zařazeny plochy v další návaznosti. Řešené území obsahuje pozůstatky staré hornické činnosti a poddolovaná území. Pro všechny stavební záměry musí být vypracováno geologické a hydrogeologické posouzení plochy. Na základě výsledků posudků budou stanoveny konkrétní podmínky výstavby, případně může být stavební činnost v dané lokalitě zcela vyloučena.

Vyhodnocení důsledků územního rozvoje na ZPF Urbanistické řešení navrhuje celkem k vynětí v I. etapě 24,860 ha, ve II. etapě 13,485 ha půdy. Vzhledem k tomu, že se v řešeném území vyskytují převážně kvalitní půdy s třídou 1, 2 a event. 3, většina návrhů na odnětí půdy je proto situována na těchto kvalitních půdách.

73

Rekapitulace ploch I. etapa Sídlo

bytová výstavba

výrobní plochy

II. etapa

zemědělská výroba

rekreační zástavba

zeleň

bytová výstavba

zemědělská výroba

Dub

2,220

-

-

-

-

1,243

-

Malenín

0,270

-

-

-

-

-

-

Podolí

1,117

-

-

0,190

Ratibořské Hory

5,372

-

-

-

-

6,465

-

Ratibořice

1,971

0,983

0,484

-

0,100

1,821

-

Vřesce

4,752

0,600

1,050

-

-

1,245

0,500

15,702

1,583

1,534

0,190

0,100

12,985

0,500

Celkem v etapách

2,211

19,1096

Součet etap

13,485 32,594

Technická infrastruktura Stavby pro dopravu

3,931 ha


1,820 ha

Celkem I. etapa včetně technické infrastruktury

24,860 ha

Celkem II. etapa včetně technické infrastruktury

13,485 ha

Navrhované odnětí v ÚP – úhrnem

38,345 ha

Podrobné členění záborů podle jednotlivých katastrálních území je uvedeno v tabulce.

Vyhodnocení PUPFL Navrženým urbanistickým řešením může být případně nepatrně dotčen pozemek určený k plnění funkce lesa při realizaci přeložky silnice II/137. Skutečné provedení stavby vyplyne z podrobnější dokumentace.

74

10.

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění¨ K návrhu řešení územního plánu nebyly uplatněny žádné námitky. Rozhodnutí o námitkách podaných ke konceptu řešení : •

Patrik Turek, Vřesce 41

Rozhodnutí o námitkách : Požadavek na zařazení lokality (parc.č.672/17, části 672/24 a 672/2 v k.ú.Vřesce) do funkčního využití „obytné území venkovského charakteru“ je akceptovatelné – lokalita navazuje na stávající zástavbu rodinných domků, část je dokonce v současně zastavěném území sídla. Souborným stanoviskem se tak doplňuje zadání územního plánu a dává se pokyn projektantovi k rozšíření zastavitelného území o tuto lokalitu v návrhu územního plánu.

•

Aleš a Zarema Léblovi, Nad Šárkou 2044/10, Praha 6

Rozhodnutí o námitkách : Požadavek na zařazení lokality (parc.č.104/6 v k.ú.Podolí u Ratibořských Hor) do funkčního využití „rekreační zástavba“ je akceptovatelné – lokalita navazuje na stávající zástavbu rekreačních objektů. Souborným stanoviskem se tak doplňuje zadání územního plánu a dává se pokyn projektantovi k rozšíření zastavitelného území o tuto lokalitu v návrhu územního plánu.

•

Petiční výbor, zastoupený jednatelem Jiřím Klírem, Ratibořské Hory 52

Rozhodnutí o námitkách : Pořizovatel územního plánu, kterým je na základě požadavku odbor rozvoje Městského úřadu v Táboře, Vaše námitky posoudil a navrhl způsob vypořádání, který je součástí pokynů pro dopracování návrhu územního plánu (následné, tučně vytištěné pasáže), uvedených v souborném stanovisku. Souborné stanovisko je zpracováno a dohodnuto s dotčenými orgány státní správy (dále DOSS) ve smyslu ustanovení § 21 stavebního zákona č.50/1976 Sb. v platném znění, v případě kladného stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování ho následně může schválit zastupitelstvo obce Ratibořské Hory a projektant může pokračovat na zpracování návrhu územního plánu. Obšírněji, včetně nástinu možných řešení pro obec, Vám byla situace vysvětlena v dopise Krajského úřadu ze dne 19.12.2005. Pořizovatel je povinen zpracovat souborné stanovisko v souladu s platnými právními ustanoveními, tj. stavebním zákonem a na něj navazující vyhláškou č.135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Znamená to pro něj, kromě jiného, respektování § 13 odst.1 vyhlášky:….posouzení souladu územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku……, v tomto konkrétním případě územního plánu velkého územního celku (dále ÚP VÚC) Táborsko. Územní plán, který není v souladu, nelze schválit.

75

Vámi preferovaná varianta č.2 obchvatu Ratibořských Hor není sice v přímém rozporu se stanovisky DOSS : -

z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je však preferována varianta č.1 z hlediska ochrany přírody a krajiny je preferována varianta č.3, varianty č.1 a 2 jsou problematičtější a technicky náročnější (okolí Mlýnského rybníka a rybníka Přítel), ale nejsou vyloučeny

-

památková péče upozorňuje na možnost kolize s pozůstatky rudných dolů ve variantě 1

-

doprava nevylučuje žádnou z variant, za nejvhodnější považují variantu č.2

-

vodohospodáři preferují obchvat obce východním směrem, západní obchvat připouští v případě jiného způsobu zásobování obce pitnou vodou, nebo v případě technických opatření, která by zdroj pitné vody v této lokalitě ochránila (a následné změny ochranného pásma) -tato řešení jsou však poměrně náročná a pro obec nepřijatelná.

Respektovat uvedená stanoviska a Vaši námitku, ale hlavně ÚP VÚC, lze pouze tím způsobem, že v návrhu územního plánu obce budou varianty východního obchvatu zahrnuty do nezastavitelného území. Pokud se obec rozhodne vyhlásit stavební uzávěru na toto území, je to možné, ale je to jiné řízení, které nenáleží svojí podrobností a způsobem vyhlášení do územního plánu. Varianta č.3 (západní obchvat obce) je rovněž pokynem v souborném stanovisku pro dopracování návrhu určena jako nezastavitelné území, nikoliv však jako koridor pro obchvat obce. Zároveň bude v návrhu řešení územního plánu obce silnice II/137 zakreslena pouze ve stávající stopě, jako průtah obcí (se všemi známými a pro obyvatele nepříjemnými negativy – hluk, prach, bezpečnost chodců). Tím ovšem naplníme zákonný požadavek souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací a umožníme tím výše uvedený postup obce (tzn.možnost stavební uzávěry v místě požadovaného obchvatu, obcí iniciovaný požadavek na změnu Územního plánu velkého územního celku Táborsko atd.). Zastavit práce na územním plánu obce než bude schválena změna ÚP VÚC Táborska, případně dalších dokumentů kraje, je časově dlouhodobé, pro obec by to znamenalo ztráty možností získat různé dotace a granty např. na infrastrukturu inženýrských sítí v obci atd. K Vašemu upozornění na nesprávný název rybníka Trejvský : již ve státních mapových dílech, která jako jediná mohou sloužit jako podklad pro územní plán jsou uváděny názvy Trebský, Trejbský (pozemkový katastr), Trepský (mapy 1 : 10000). V historickém mapování je užíván i název Nowy. Upozornění na nepravdivé údaje : -

-

-

údaje o počátcích dolování (str.80 textu) jsou obecné, netýkají se konkrétního data v Ratibořských Horách uložení dokumentace v okresním muzeu (str.36) není napsáno jako uložení „nejzávažnějších“ dokumentů, ale pouze nejbližšího místa (je uvedeno v kapitole rekreace a cestovní ruch) pro informace turistům odkaz na „geologické posouzení“ (str.17) – bude v návrhu vynechán jako v územním plánu nepřípustné procesně- správní požadavky. Územní plán nemůže

76

určovat postup při jiném správním řízení, tj.povolování konkrétních staveb. Územní plánování zahrnuje činnosti popsané v § 2 stavebního zákona. Podrobnější studie, báňsko-historické rešerše atd. mohou být podkladem pro zpracování územního plánu, ne však jeho součástí. Poddolované území bude v návrhu územního plánu lépe a jednoznačně vyznačeno: ohraničením poddolovaného území, s jasnou hranicí (kromě šrafování plochy) . Zákres štol a šachet bude vyhotoven formou samostatného výkresu, mimo oficiální dokumentaci územního plánu

•

RNDr.Leoš Vrbata, Brdičkova 1914, 155 00 Praha 5

Rozhodnutí o námitkách : Ad 1 Vámi požadovaná báňsko-historická rešerše, kterou požadujete za nezbytný podklad ke zpracování územního plánu, může samozřejmě být podkladem pro zpracování ÚPO. Nepatří však do zákonem daným povinností zpracovatele územního plánu. Pokud tedy zadá obec (jako pořizovatel ÚPO) její zpracování před pracemi na ÚPO, je pak povinností zpracovatele ÚPO zahrnout její výsledky do ÚPO. Na doporučení NOÚP budeme v pokynech souborného stanoviska požadovat v návrhu ÚPO jednoznačné ohraničení poddolovaného území (kromě šrafování i jasnou obalovou křivkou území). Zákres štol a šachet bude vyhotoven formou samostatného výkresu, mimo oficiální dokumentaci návrhu ÚPO. Odkaz na „geologické posouzení“ (str.17 textové části konceptu) – bude v návrhu vynechán jako v územním plánu nepřípustné procesně- správní požadavky. Územní plán nemůže určovat postup při jiném správním řízení, tj.povolování konkrétních staveb. Dále : koncept ÚPO není podkladem, ale podle stavebního zákona etapou pořizování ÚPO . Poddolovaná území jsou však ÚPO respektovaná – jsou zakreslena, v textu je na ně upozorněno. Pro přehled uvádíme ve stručnosti závěry stanovisek dotčených orgánů státní správy (DOSS) ke konceptu ÚPO : -

z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je preferována varianta č.1 z hlediska ochrany přírody a krajiny je preferována varianta č.3, varianty č.1 a 2 jsou problematičtější a technicky náročnější (okolí Mlýnského rybníka a rybníka Přítel), ale nejsou (při náležitých technických opatřeních) vyloučeny

-

památková péče upozorňuje na možnost kolize s pozůstatky rudných dolů i ve var.1

-

doprava nevylučuje žádnou z variant, za nejvhodnější považují variantu č.2

-

vodohospodáři preferují obchvat obce východním směrem, západní obchvat připouští v případě jiného způsobu zásobování obce pitnou vodou, nebo v případě technických opatření, která by zdroj pitné vody v této lokalitě ochránila (a následné změny ochranného pásma) - tato řešení jsou však poměrně náročná a pro obec nepřijatelná.

77

V žádném stanovisku ani připomínce není poukázáno na rozpor se zákonnými opatřeními. Ad 2 Soulad se schválenou nadřazenou územně plánovací dokumentací je stavebním zákonem danou povinností, kterou orgán státní správy musí při pořizování územních plánů dodržovat (§ 25 stavebního zákona a další). Ad 3 Návrh koncepce nakládání s odpady je povinnou součástí textové části ÚPO. 2.verze konceptu (tedy dokumentace, která je nyní projednávaná), uvádí obecně platné legislativní opatření k likvidaci stavebního odpadu. Po konzultaci s DOSS v této problematice uvádíme pro Vaši informaci : Nové budování skládek stavebního odpadu není zcela v souladu s uvedeným zákonem č.185/2001 Sb. ani s plánem odpadového hospodářství jihočeského kraje. Je v zájmu ochrany životního prostředí odpad recyklovat a k tomu slouží recyklační zařízení umístěné např. u oficiálně provozovaných skládek tuhého komunálního odpadu, nebo u stavebních firem, případně zařízení mobilní. Zákon ukládá povinnost postarat se o likvidaci stavebního odpadu stavebníkovi. Nemůže ani stavebníkovi přesně určovat, kam tento odpad odveze k recyklaci, musí to být však v souladu se zákonem. Pokud obec nehodlá být zřizovatelem a investorem tohoto zařízení, nezná investora, který by chtěl v obci zařízení zřídit a provozovat, neexistují žádné studie ani přípravné práce, které by vytipovaly vhodné umístění, je předčasné a nereálné nalézt konkrétní místo a blokovat ho pro toto zařízení územním plánem. Ad 4 Výkres širších vztahů 2.verze konceptu ÚPO obsahuje informaci o dvou samostatných skládkách, v textové části na str.78 a 79 tato informace chybí. Pokynem projektantovi v souborném stanovisku k dopracování návrhu ÚPO je uložena oprava – uvést informaci o obou skládkách a jejich zabezpečení. Zda bude v budoucnu trvale zabráněno vlivu starých skládek a zátěží na životní prostředí a život obyvatel nelze určit řešením ÚPO, je však potřebné na ně a na jejich zabezpečení proti úniku jakýchkoli nebezpečných látek upozornit. Podrobné informace, které požadujete ke skládce popílku (provedení rizikové analýzy a její respektování při rekultivaci, informace zda nebude po rekultivaci docházet k vodohospodářsky závadným výluhům a kontaminaci vod) je možné se obrátit na odbor životního prostředí MěÚ Tábor, rovněž tak v případě podnětu k přezkumu. Tyto údaje jsou součástí jiných správních řízení, projektů apod. Projektové podklady k těmto skládkám, jejich rekultivaci atd. jsou pak u vlastníka skládky, který je Vám, dle Vašeho dopisu, znám.

11.

Vyhodnocení připomínek Nebyly k návrhu územního plánu žádné uplatněny.

78

Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka územní plán

Recommend Documents