NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 22.7.2015 - 29.7.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Asociace farmových chovů jelenovitých ČR - Těžké začátky, nadějná budoucnost 1 Český svaz zpracovatelů masa 22.7.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství - TOP ASZ Devět nových výrobků získalo v Jihočeském kraji značku Regionální potravina 2 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství - TOP APIC-AK Ministr Jurečka: Spotřebitelé snáze poznají české zboží. Ministerstvo zemědělství 3 představuje nové logo pro „českou potravinu“ Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství - TOP MZe ČR
ČRo Radiožurnál Logo Česká potravina ČRo Radiožurnál str. 2 18:10 Ozvěny dne 28.7.2015 publicistika
4 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Dobrý den s kurýrem Jménem dělá čest svému řemeslu 27.7.2015
Dobrý den s kurýrem str. 31 Slovácký živnostník
5 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
JAKUB KETMAN
e15.cz Na českých potravinách bude vlajka, Jurečka chce omezit chaos ve značení 6 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 e15.cz str. 0 Zemědělství - TOP Dušan Kütner
ekonomika.iDNES.cz Ministr zemědělství definoval českou potravinu. Zakáže zavádějící loga 7 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika - TOP iDNES.cz, ČTK
lidovky.cz Kolik je v šunce masa? Na cedulkách to často není, řetězce se ohání přehledností 8 Český svaz zpracovatelů masa 27.7.2015 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Moje peníze - TOP Lidovky.cz, Michal Pavec
MARKETING SALES MEDIA
Nic nehledáme. Nabídky chodí samy 27.7.2015
MARKETING SALES MEDIA str. 16 Prodej
9 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Zuzana Erbenová
mediaguru.cz Logo pro české potraviny tvoří vlajka s nápisem 28.7.2015
mediaguru.cz str. 0 Reklama
10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Mediaguru
mediar.cz České potraviny označí jen vlajka, logo dělal úřad 28.7.2015
mediar.cz str. 0 Články
11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Jaroslav Krupka
Olomoucký deník Lidé budou jíst pořád. Ovšem co? Olomoucký deník str. 54 Příloha - Moje peníze 27.7.2015 zemědělství JOZEF GÁFRIK Muzeum řeznictví nabídne jedinečnou sbírku 29.7.2015
Olomoucký deník str. 6 Ekonomika
12 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 13 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
JANA STUPKOVÁ
Pátek Lidových novin Ugrilovaní 24.7.2015
Pátek Lidových novin str. 12 Téma
14 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Josef Žídek
penize.cz Nákup jídla online? Pět rad, jak na to 28.7.2015
penize.cz str. 0 Jak na to
15 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Monika Hájková
Právo Špekáčky splňují normy, ale masem nepřetékají 28.7.2015
Právo str. 17 Test
Andrea Zunová Vlajka bude jen na českých potravinách 29.7.2015
Právo str. 15 Trhy & ekonomika
16 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Stanislav Ptáčník
vitalia.cz Malí výrobci potravin bojují s hromadou formalit. Zjednodušení nestačí 18 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 vitalia.cz str. 0 - TOP Petr Havel
Zemědělec
Spotřeba potravin rostla 27.7.2015
Zemědělec str. 3 Zpravodajství
19 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Oldřich Přibík
zpravy.rozhlas.cz Jurečka představil nové logo českých potravin, spotřebitelé snáze poznají české zboží 20 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika - TOP Barbora Kladivová
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Od 1. srpna se změní pravidla pro nahlašování zásilek potravin 24.7.2015
agris.cz str. 0 Potravinářství
SVS ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 23. 7. 2015 24.7.2015
agris.cz str. 0 Souhrny
21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Agris Mléko je nejlevnější za šest let. Jenže zákazník to v obchodech nepozná 23 Český svaz zpracovatelů masa 27.7.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství - Ostatní iDNES.cz Souhrn událostí uplynulých dní – 24. - 26. 7. 2015 24 Český svaz zpracovatelů masa 27.7.2015 agris.cz str. 0 Souhrny - Ostatní Agris Svět trápí nedostatek vody. Ohrožuje zdraví populace i zemědělskou výrobu 25 Český svaz zpracovatelů masa 27.7.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství - Ostatní iHNed.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 27. 7. 2015 26 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 agris.cz str. 0 Souhrny - Ostatní Agris
Aha! pro ženy GRILOVANÝ ROŠTĚNEC se salátem 28.7.2015
Aha! pro ženy str. 22 Nápadník
27 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
aktualne.cz Sucho se bude opakovat. Musíme se připravit, říká vědec 25.7.2015
aktualne.cz str. 0 Domácí
28 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
BEVERAGE & GASTRO NEJEN PIVEM ŽIVY JSOU FRANKY 27.7.2015 BEVERAGE & GASTRO str. 22 Gastro
29 Český svaz zpracovatelů masa
- Ostatní Bára Urbanová
Blesk zdraví Letní doktorské minimum 22.7.2015
Blesk zdraví str. 28 Diagnóza - Prevence
sia Nejsem otrok okem bio“ 22.7.2015
Blesk zdraví str. 32 Životní styl
30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 31 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
sia
blesk.cz 7 důvodů, proč nemůžete zhubnout! 27.7.2015
blesk.cz str. 0 Životní styl
Boj o levné mléko: Kaufland kvůli cenám zkrouhnul Madetu 27.7.2015
blesk.cz str. 0 Události
32 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 33 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Logo jako z "malování" značí českou potravinu: Ministr si ze stovek návrhů nevybral, nechal 34 si nakreslit vlastní Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 blesk.cz str. 0 Události - Ostatní
blog.ihned.cz Argentina: Rozvoj k zaostalosti (část první) 22.7.2015
blog.ihned.cz str. 0 trzaskalik.blog.ihned.cz
35 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Lukáš Trzaskalik
Boleslavský deník Velká salámová loupež skončila nezdarem 29.7.2015
Boleslavský deník str. 1 Titulní strana
36 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
MARTIN WEISS
Břeclavský deník Klobásy? Nejvíc zaujal Gaston 29.7.2015
Břeclavský deník str. 2 Břeclavské léto
37 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(sp)
byznys.ihned.cz Traktory na silnicích pomohly. Francouzské zemědělce vláda podpoří stovkami milionů eur 38 Český svaz zpracovatelů masa 22.7.2015 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz - Ostatní ČTK, bus Evropa nechce jíst ryby z Thajska. Vadí jí nelegální rybolov a otroci z Barmy 39 Český svaz zpracovatelů masa 27.7.2015 byznys.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ - Ostatní Silvie Housková
ct24.cz Česká vlajka jen na českých potravinách, slibuje ministerstvo 28.7.2015
ct24.cz str. 0 Ekonomika
40 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
obr
ČRo Hradec Králové Ministerstvo zemědělství přichází s novým logem Česká potravina 41 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 ČRo Hradec Králové str. 3 18:00 Události dne - Ostatní
ČRo Plus Ministerstvo zemědělství se chystá na dlouhá období bez vody 23.7.2015
ČRo Plus str. 3 17:10 Den podle…
Nový zákon o potravinách 28.7.2015
ČRo Plus str. 4 18:00 Zprávy
42 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 43 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČRo Plzeň Onemocnění žloutenkou ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme vám - lékařská 28.7.2015 témata
44 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČRo Radiožurnál Zemědělce trápí sucho ČRo Radiožurnál str. 2 12:08 Ozvěny dne 22.7.2015 publicistika
45 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Nové logo Česká potravina
46 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
28.7.2015
ČRo Radiožurnál str. 1 18:00 Zprávy
ČT 1 Označení Česká potravina 28.7.2015
ČT 1 str. 13 19:00 Události
47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
denik.cz Vyrobí párky, šunku. pečivo. Na Brněnsku přibudou stovky nových pracovních míst 48 Český svaz zpracovatelů masa 25.7.2015 denik.cz str. 0 Jihomoravský kraj - Ostatní Rybníky na Bohdanečsku napájí v době sucha Opatovický kanál 26.7.2015
denik.cz str. 0 Pardubický kraj
Žloutenka na vzestupu. Děti očkují i zdarma
49 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 50
28.7.2015
denik.cz str. 0 Z domova
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Domažlický deník Živočišná výroba se nevyplácí 24.7.2015
Domažlický deník str. 1 Titulní strana
51 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
MILENA CIBULKOVÁ
Dotyk Událost Dotyku – Sucho pouští státu žilou 24.7.2015
Dotyk str. 0 Enter
52 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Martin Mařík
Dotyk BYZNYS Venezuela trpí nedostatkem potravin 27.7.2015
Dotyk BYZNYS str. 0 Venezuela v krizi
53 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Redakce
E15 Stát zavede logo s vlajkou 29.7.2015
E15 str. 3 Události
54 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Dušan Kütner
e15.cz Viscofan sází na plastová střívka, má nejlepší výsledky za 20 let 23.7.2015
e15.cz str. 0 Průmysl a energetika
55 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Dušan Kütner
echo24.cz Francouzští farmáři blokují hranice. ‚Dovoz nás ničí‘ 27.7.2015
echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy
56 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Echo24, čtk, bp
ekonomika.iDNES.cz Stejná značka jogurtu a jiné složení? Nepřijatelné, říká europoslankyně 57 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel - Ostatní MF DNES, Jan Brož, MF DNES, Aleš Černý
G.cz 8 pádných důvodů, proč ekoaktivisté připomínají hovnivály 28.7.2015
G.cz str. 0 Zprávy, Názory
58 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Haló noviny Z vystoupení a interpelací komunistických poslanců na červencové schůzi sněmovny 59 Český svaz zpracovatelů masa 24.7.2015 Haló noviny str. 4 Parlament - Ostatní Marie KUDRNOVSKÁ
Legální velkozloději a profesionální traviči 28.7.2015
Haló noviny str. 11 Píšete nám
Další »skutečně české« potraviny 29.7.2015
Haló noviny str. 2 Z domova
60 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 61 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(ng)
hlidacipes.org Petr Havel: Sudová vína přežijí. Ale budeme je pít pouze ve svetru a čepici? 62 Český svaz zpracovatelů masa 23.7.2015 hlidacipes.org str. 0 - Ostatní Petr Havel
Hradecký deník Žloutenek rychle přibývá, právě prázdniny jsou rizikové období 29.7.2015
Hradecký deník str. 5 Východní Čechy
63 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(kim)
chip.cz Farma v kapse 23.7.2015
chip.cz str. 0
64 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Chvilka pro tebe V PODEZŘENÍ JE ŘEZNÍK JE 22.7.2015
Chvilka pro tebe str. 52 Chvilka & krimi příběh
65 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jan Ptáček
idnes.cz - blog Češi mají stále méně kvality za více peněz? Co na to Brusel? Mlčí? (alesbaloun) 66 Český svaz zpracovatelů masa 25.7.2015 idnes.cz - blog str. 0 - Ostatní Aleš Baloun
iHNed.cz Sušenky s lososem či bonbony s eukalyptem? Výrobci krmiva pro psy a kočky neznají krizi 67 Český svaz zpracovatelů masa 26.7.2015 iHNed.cz str. 0 life.ihned.cz - Ostatní ČTK, lou Ministr Jurečka chce bojovat s falešnými obaly. Český výrobek dostane nové logo i 68 přísnější pravidla Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz - Ostatní ČTK, bus
krajskelisty.cz Víte, co jíte? Američané už nikoli. Nový zákon otvírá dveře genetickým úpravám potravin 69 dokořán. Chystá Babiš pro svůj Agrofert totéž? Český svaz zpracovatelů masa 26.7.2015 krajskelisty.cz str. 0 Středočeský kraj - Ostatní Adina Janovská
kurzy.cz České potraviny budou značené tak, aby nemátly spotřebitele 28.7.2015
kurzy.cz str. 0 Z domova
70 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
libereckenovinky.cz Farmářská slavnost pro rodiny s dětmi na největší kozí farmě v ČR! 71 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 libereckenovinky.cz str. 0 regiony - Ostatní
Liberecký deník Téměř polovina Čechů nemá v normě cholesterol 24.7.2015
Liberecký deník str. 8 U nás doma
72 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(ew)
Lidové noviny Neprávem prokletý lepek 25.7.2015
Lidové noviny str. 27 Relax
LUDMILA HAMPLOVÁ Kolik je v šunce masa? Na cedulkách to často není 27.7.2015
Lidové noviny str. 13 Ekonomika
73 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 74 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
MICHAL PAVEC
lidovky.cz BARÁK: My, lidé druhé kategorie, kupujeme v konzervách separát, prý ho chceme 75 Český svaz zpracovatelů masa 22.7.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Názory - Ostatní Vilém Barák Machističtí Pat a Mat u rožně. Stal se z grilování v Česku národní sport? 76 Český svaz zpracovatelů masa 24.7.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť - Ostatní Žídek Josef Zprávy dne podle editora: Rathova kázeň, usvědčující vzorek 1002 i recidivista Mynář 77 Český svaz zpracovatelů masa 27.7.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov - Ostatní Lidovky.cz, Martin Samek Konec lží o ‚zaručeně českých‘ potravinách? Stát zpřísní jejich značení 78 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy - Ostatní ČTK
Maminka OTÁZKY ODPOVEDI 24.7.2015
Maminka str. 32 poradna
79 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
REGINA ROTHOVÁ
maminka.cz Globus Bonus odměňuje za věrnost. Členové klubu ušetří
80
24.7.2015
maminka.cz str. 0 Audio, Video
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Marketing & Media CHYTRÁ HORÁKYNĚ 27.7.2015
Marketing & Media str. 7 Aktuality/z domova
Klesá důvěra v potravináře 27.7.2015
Marketing & Media str. 8 Aktuality/ze zahraničí
81 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 82 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
MARKETING SALES MEDIA SOCIAL MEDIA BAROMETR – BOLEK A LOLEK MILUJÍ POLSKÉ JÍDLO 83 Český svaz zpracovatelů masa 27.7.2015 MARKETING SALES MEDIA str. 10 Marketing - Ostatní
marketingsales.cz Rohlíky bych si přes internet rozhodně nekoupil, tvrdí většina Brňanů 84 Český svaz zpracovatelů masa 27.7.2015 marketingsales.cz str. 0 Rubriky - Ostatní - red -
mesec.cz Na "českých" potravinách bude vlajka za 90 000 Kč 28.7.2015
mesec.cz str. 0
85 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Moravskoslezský deník Téměř polovina Čechů nemá v normě cholesterol Moravskoslezský deník str. 55 Příloha - deník 29.7.2015 senior IVA MUŠÁLKOVÁ
86 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Naše rodina Cestování podle jídelního lístku 28.7.2015
Naše rodina str. 25 U rodinné plotny
87 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(toj)
nova.cz 7 důvodů, proč nemůžeš zhubnout 23.7.2015
nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness
88 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Krasna.cz/trm
novinky.cz Zdravé stravovací návyky, které zlepšují život 24.7.2015
novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví
bok Hana Michopulu: V české kuchyni máme spoustu pokladů
89 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 90
28.7.2015
novinky.cz str. 0 Žena - Styl
Klára Říhová Jurečka vytáhl do boje za české potraviny, ukázal nové logo 28.7.2015
novinky.cz str. 0 Ekonomika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 91 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ona.iDNES.cz Šťavnatá grilovačka: exotický burger ze zebry a jeho jehněčí kamarád 92 Český svaz zpracovatelů masa 26.7.2015 ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Recepty - Ostatní pro iDNES.cz, Magdalena Havlíková
opojisteni.cz Případů stažení potravinových výrobků z trhu prudce přibývá, varuje Swiss Re! 93 Český svaz zpracovatelů masa 27.7.2015 opojisteni.cz str. 0 Pojistné produkty - Ostatní Swiss Re
parlamentnilisty.cz Hajda (ČSSD): Ministerská koncepce boje se suchem? Pět minut po dvanácté 94 Český svaz zpracovatelů masa 25.7.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům - Ostatní PV Roudnice nad Labem: Farmářské trhy na Husově náměstí i o prázdninách 95 Český svaz zpracovatelů masa 27.7.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům - Ostatní PV Prestižní ocenění Regionální potravina dostalo letos od Ministerstva zemědělství 107 96 výrobků Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy - Ostatní PV V USA prošel třaskavý zákon k potravinám. Nyní vyšla najevo další ohromující zpráva 97 Český svaz zpracovatelů masa 28.7.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Zprávy - Ostatní spa
Právo Sucho trápí, nejvíc poškodí kukuřici 24.7.2015
Právo str. 15 Trhy & ekonomika
98 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(ČTK, sp)
Pražský deník Konec chaosu. Českou potravinu ukáže vlajka 29.7.2015
Pražský deník str. 9 Události
99 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(via)
Prima Tuzemské potraviny dostanou nové logo 28.7.2015
Prima str. 1 18:55 Zprávy FTV Prima
100 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
RETRO Povýšenost jí oblibu nepřinesla 29.7.2015
RETRO str. 24 Speciál
101 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Rodina DNES Osteoporóza Vše začíná v dětství 24.7.2015
Rodina DNES str. 16 Zdraví
102 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ZDENA LACKOVÁ
roklen24.cz Řekové dnes schvalují další reformy a naříkají nad vyšší DPH 22.7.2015
roklen24.cz str. 0 Ekonomika, Svět, Homepage
103 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Roklen24, čtk
Šumperský a jesenický deník Čím více kuponů nasbíráte, tím lepší výhru získáte Šumperský a jesenický deník str. 6 Olomoucký 23.7.2015 kraj (r)
104 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
time4men.cz Komu chutná uzené time4men.cz str. 0 Food a drink, Stravování, 27.7.2015 Udírna, dlažba,
105 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Tina Rádce Pro snadný život 22.7.2015
Tina str. 21 Rádce
106 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
tn.cz Plíseň, špína, mrtvé myši! Kvůli tomu se zavírají hospody v Česku 107 Český svaz zpracovatelů masa 25.7.2015 tn.cz str. 0 TN.CZ/default - Ostatní
TV Barrandov Polsko k nakousnutí 25.7.2015
TV Barrandov str. 5 18:30 Naše zprávy
108 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Týden Dejte si polské jablíčko… 27.7.2015
Týden str. 56 Svět
109 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jan Brodníček
Týdeník Květy Bonpro v Dolomitech
110
23.7.2015
Týdeník Květy str. 41 Trendy - kulinárium
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Ústecký deník Hygienici nechali zavřít občerstvení v ústecké zoo 24.7.2015
Ústecký deník str. 3 Ústecko
(čtk, red) Dojde ke změně pravidel pro nahlašování zásilek potravin 25.7.2015
Ústecký deník str. 4 Černá kronika
111 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 112 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(ro)
vitalia.cz Strašení TTIP: Nejcitlivější částí dohody mezi USA a EU jsou potraviny 113 Český svaz zpracovatelů masa 22.7.2015 vitalia.cz str. 0 - Ostatní Petr Havel
Vlasta Jako z telenovely 22.7.2015
Vlasta str. 18 Seriál
114 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Zemědělec Zjistili závady 27.7.2015
Zemědělec str. 3 Zpravodajství
(fia, čtk) Nepouštět už dál zemědělství žilou 27.7.2015
Zemědělec str. 4 Publicistika
(fia) Publikována vyhláška o informační povinnosti 27.7.2015
Zemědělec str. 8 Publicistika
(fia) Slavnosti hostila Biofarma Sasov 27.7.2015
Zemědělec str. 9 Publicistika
Oldřich Přibík Jsou zemědělci hlupáci? 27.7.2015
Zemědělec str. 11 Zájmové organizace
Ing. Jan Doležal Ing. Dana Večeřová Proč nejsou v Česku levné potraviny 27.7.2015
Zemědělec str. 11 Zájmové organizace
Ing. Dana Večeřová Půda prostě jen tak leží a mlčí ... 27.7.2015 Zemědělec str. 43 Rostlinná výroba
115 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 116 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 117 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 120 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 121 Český svaz zpracovatelů masa
- Ostatní David Bouma O potravinách a energii v Miláně 27.7.2015
Zemědělec str. 51 Zemědělská technika
Ing. Aleš Petr ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 27.7.2015
Zemědělec str. 56 Zemědělský servis
122 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zena-in.cz Hovězí plátky s kokosovým mlékem a rajčaty 24.7.2015
zena-in.cz str. 0 Maso a ryby
124 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
elly
zpravy.iDNES.cz Vařila jsem na táboře. Se třemi hrnci jsem zvládla i vepřo knedlo zelo 125 Český svaz zpracovatelů masa 23.7.2015 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Domov - Ostatní pro iDNES.cz, Anna Grosmanová
zpravy.rozhlas.cz Francouzští zemědělci blokují dálnice, protestují proti nízkým výkupným cenám masa a 126 mléka Český svaz zpracovatelů masa 23.7.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa - Ostatní Jan Šmíd
Plné znění zpráv 22.7.2015 - 29.7.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Asociace farmových chovů jelenovitých ČR - Těžké začátky, nadějná budoucnost agris.cz str. 0 Zemědělství ASZ Český svaz zpracovatelů masa - TOP
22.7.2015
zpět Kromě 41 regionálních organizací sdružuje Asociace soukromého zemědělství ČR také sedm samostatných zájmových spolků. Od roku 2011 je jejím členem i Asociace farmových chovů jelenovitých ČR, která hájí zájmy chovatelů farmové zvěře. Kromě 41 regionálních organizací sdružuje Asociace soukromého zemědělství ČR také sedm samostatných zájmových spolků. Od roku 2011 je jejím členem i Asociace farmových chovů jelenovitých ČR, která hájí zájmy chovatelů farmové zvěře. Další díl našeho seriálu bude proto věnován činnosti tohoto sdružení, se kterou nás seznámí jeho president Václav Pařízek a vicepresident Radim Kotrba, ale i návštěvám několika farem jeho členů. Rozhovor s představiteli Asociace farmových chovů jelenovitých ČR Václavem Pařízkem a Radimem Kotrbou
Jaká je vlastně historie chovu farmové zvěře jak celosvětově, tak v naší republice? Zhruba před 170 lety si dovezli angličtí osadníci ze své domoviny na Nový Zéland různé druhy zvířat, mimo jiné i jeleny. Ti zde našli velmi příznivé podmínky, jejich stavy rychle narůstaly a začaly ničit unikátní přírodu. Z tohoto důvodu se přistoupilo jak k jejich intenzivnímu lovu, tak k odchytu živých zvířat a od 70. let minulého století k zakládání prvních farem s jeleny. K velkému rozvoji farmových chovů napomohl zvýšený zájem o maso zvěře a také nutné změny v činnosti tamních farmářů. S rozvojem chemie ztratil svět zájem o ovčí vlnu, která byla hlavním zdrojem dosavadních příjmů farmářů, ale na druhé straně se Korea a Čína začaly zajímat o „nezralé“ rostoucí paroží jelenů – panty za výhodné ceny. Asijský trh je obrovský a velký zájem o panty navodil doslova raketový rozvoj jeleních farem. Od roku 1986, kdy bylo na Novém Zélandu chováno 400 tisíc jelenů, stoupl jejich počet během deseti let až na dva miliony. Od té doby stavy poněkud klesly, ale stále přesahují milion kusů. V Evropě začaly vznikat první jelení farmy v 70. letech ve Velké Británii a dančí v Německu. Také zde byly hlavními důvody změny v zemědělství – vznikla nadprodukce obilí, začala se snižovat plocha orné půdy a naopak zvyšovat plocha trvalých travních porostů. Chov klasických druhů hospodářských zvířat je náročný na stavby a lidskou práci a proto faremní chov jelenů farmáře zaujal a začal jeho rozvoj. Významným důvodem byly i změny v lidské výživě. Maso s vyšším obsahem tuku začalo být ze zdravotního hlediska vnímáno negativně (obezita, choroby srdce aj.) a zvýšila se poptávka po dieteticky vhodnějších potravinách. A to maso mladých jelenů splňuje složením i chuťovými vlastnostmi. Dnes je v Evropě přibližně 10 tisíc farem s 300 tisíci kusy zvěře, nejvíce v Německu a Rakousku. Stejné faktory ovlivnily rozvoj farem jelenovitých i v USA (250 tisíc kusů) a Austrálii (200 tisíc kusů). U nás začal farmový chov jelenovitých v 80. letech vybudováním čtyř experimentálních chovů jelenů v Lučanech n. N. a Vimperku a daňků v Čejči a Sedmihorkách. Zde byla ověřována tato „nová“ chovatelská činnost v podmínkách naší republiky pracovníky Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Od počátku vedl tyto práce profesor Luděk Bartoš, světově uznávaný odborník na jeleny a etologii zvířat. O výsledky z výzkumu byl velký zájem mezi zemědělci, myslivci i z řad potencionálních zájemců o chov. Z tohoto důvodu byla 25. května 1992 založena v Čejči Asociace farmových chovů jelenovitých ČSFR a po rozpadu federace se změnila na Asociaci farmových chovů jelenovitých ČR. V jejím čele stál od založení až do roku 2003 právě profesor Luděk Bartoš. Mezi chovatelskou veřejností je poměrně dobře známo, že farmový chov zvěře se velmi dlouho potýkal s vážnými problémy při tvorbě legislativy… Ano, tvorba legislativy, která byla nutná pro rozvoj nového chovatelského oboru, pro nás byla skutečně velice tvrdým oříškem. Na Ministerstvu zemědělství i Státní veterinární správě jsme naráželi nejen na nepochopení jednotlivých úředníků, ale někteří dokonce bránili rozvoji farmových chovů zvěře zcela programově. Existuje dostatek důkazů v zákonech a vyhláškách, které se musely velice často měnit. Zlom nastal v roce 1999, kdy byla novelou veterinárního zákona farmově chovaná zvěř zařazena mezi hospodářská zvířata a schválen „Řád farmových chovů jelenovitých AFCHJ“. Celých dvacet let však trvalo, než byla povolena porážka na farmě, porážka zastřelením a domácí porážka. K tomu nám velice dopomohl v roce 2011 vstup do Asociace soukromého zemědělství ČR, ve které jsme získali významného spojence a našli pochopení pro naše problémy. Řada našich chovatelů byla členem této organizace již dříve a není náhoda, že hlavním impulsem pro náš vstup do ní byla žádost o pomoc v Antibyrokratické komisi, a to právě při řešení uvedených problémů s povolením porážek. Bohužel diskriminace chovatelů farmové zvěře pokračuje! Státní veterinární správa požaduje po našich chovatelích jelenů a daňků na farmách zvláštní povolení a hlášení i pro domácí porážku. Absurdní je, že tento požadavek neplatí pro chovatele divokých prasat, muflonů ani domácích prasat, ovcí a koz. Přitom těchto druhů zvěře je u nás ročně poráženo přes sto tisíc. Antibyrokratické komisi přišla zajímavá odpověď ze SVS - povolení a hlášení od chovatelů jelenů potřebuje, aby mohla kontrolovat welfare při porážce na farmě. Jak ale kontroluje welfare u ostatních druhů zvířat, když toto
hlášení nemá? Je to jasná diskriminace a úmysl ztěžovat práci chovatelům jelenů. Vedení Státní veterinární správy vytváří překážky zcela programově. Naštěstí život a práce na farmě není jen legislativa a zášť nějakého úředníka, stačí se projít mezi zvířaty a jsme v jiném světě. Zde se odehrává pravé chovatelství a zde čerpají farmáři energii pro svou práci. Jaký je vývoj farmových chovů zvěře u nás za poslední roky a kolik chovatelů vaše organizace sdružuje? Naše členská základna se dlouhodobě pohybuje kolem 150 chovatelů. Veškeré naší organizací pořádané akce jsou však přístupné všem zájemcům o farmový chov zvěře, stejně tak naše poradenství, pouze Zpravodaj zasíláme výhradně členům. O registraci pro farmový chov zvěře požádalo v Centrální evidenci Ministerstva zemědělství dodnes přes 600 chovatelů. Počet farem i chovaných zvířat se v posledních letech ustálil - jak ukazuje přiložená tabulka. Farmove chovy zvere 2008 14 Mimo farmové chovy však existují ještě takzvané chovy zvířat vyžadující zvláštní péči (dříve zájmové chovy zvěře), které vyžadují zvláštní péči podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, jež povoluje příslušná Krajská veterinární správa (KVS). Protože však tento způsob chovu má určitá omezení (stanovený počet kusů zvěře, zákaz porážek, přesun zvěře pouze do zájmových chovů), dochází i zde ke změnám na farmové chovy. I těmto chovatelům ve spolupráci s KVS poskytujeme poradenství. Obrací se na nás také myslivecko-oborní chovy zejména v otázkách transportu, manipulace se zvěří, výživy aj. Jsou si jednotlivé chovy farmové zvěře svým zaměřením víceméně podobné, nebo mají svá výraznější specifika? Farmové chovy zvěře vznikaly v procesu diverzifikace chovatelství a změny hospodaření s půdou (zatravňování). Jsou velmi různorodé dle podmínek, ale nejvýznamnějším efektem je údržba pastvin, i velmi extenzivních, kde se jeleni a daňci uplatňují lépe než jiné druhy přežvýkavců. Pro svůj ušlechtilý zjev jsou vítaným zpestřením v parcích, zahradách, výbězích u penzionů, využívají se tedy velmi často v agroturistice. U daňků na farmách jsou vidět i méně časté barevné varianty. Maso zvěře z farem splňuje požadavky zdravé výživy svým složením - nízký obsah tuku, vyšší poměr příznivých nenasycených mastných kyselin, vyšší obsah železa, ale i stravitelností, protože se poráží mladá zvířata. Tyto chovy jsou pro chovatele přitažlivé i z technických důvodů, neboť nevyžadují žádné nákladné stavby, využíváme přirozených biologických vlastností jednotlivých druhů (adaptace ke klimatickým podmínkám, nenáročnost výživy, bezproblémová reprodukce, zdravotní odolnost, vrozené vzorce sociálního chování). Hlavní zásadou chovu je nenarušit pohodu stáda v průběhu celého roku. K tomu jsou nutné určité znalosti, které si chovatelé postupně osvojují a z nich se potom postupně rodí uspokojení z této práce, což v dnešní době rozhodně není zanedbatelný efekt. V čem spočívá hlavní smysl činnosti vaší organizace a její přínos pro členy? Činnost asociace řídí šestičlenný výbor, který je volený na tři roky. Jedenkrát ročně svoláváme valnou hromadu, přičemž pravidelně střídáme místa jejího konání v jednotlivých krajích a na tyto akce zveme nejrůznější zástupce státní správy. Pravidlem bývá i exkurze na nějaké farmě. Členové výboru naší organizace zastupují asociaci na jednáních týkajících se legislativy oboru (vnější připomínková řízení na MZe), ale i aktivně ovlivňují chovatele, přinášejí nové poznatky a propagují farmový chov zvěře. Dlouhodobě spolupracujeme s Výzkumným ústavem živočišné výroby (VÚŽV) v Praze-Uhříněvsi, který měl zásadní vliv na vznik a rozvoj farmových chovů zvěře u nás, dále s Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) v Praze Suchdole a Mendelovou univerzitou v Brně. Na těchto univerzitách přednášejí členové výboru AFCHJ předměty farmový chov jelenovitých a farmový chov zvěře. Pravidelně medializujeme náš chovatelský obor v periodikách vydavatelství Profi Press Našem chovu a Zemědělci. Naše asociace se věnovala od počátku metodice chovu jednotlivých druhů farmové zvěře a můžeme konstatovat, že dnes již není problém získat poznatky - většina farmářů předává své zkušenosti dál i
začátečníkům a asociace se tak může začít věnovat i jiným věcem. Jedná se například o obchodní kontakty. V minulosti byly významnými partnery Poláci, kteří u nás nakupovali živou zvěř. Nyní navazujeme spolupráci se zájemci v Pobaltí a Rusku. Řada farmářů buduje zařízení na přímý prodej masa zvěře (věc ve světě běžnou, bohužel u nás také dlouho „zablokovanou“). Objevují se zájemci o maso zvěře ze Skandinávie a Itálie, Číňané vstoupili do asociace, aby u nás mohli nakupovat vedlejší produkty z farem, Rusové hledají možnost pro nákup živé zvěře a prodej výrobků z pantů. Vztahům se zahraničím se vaše organizace věnuje velmi intenzivně již mnoho let, a to nejen obchodně. Vy jste, pane Kotrbo, bývalý prezident a v současnosti tajemník Federace evropských asociací farmových chovů jelenovitých (FEDFA)… Intenzivní vztahy s farmáři v mnoha zemích udržuje asociace již od svého založení. Nejprve jsme se orientovali na sousedy v Německu a Rakousku, kde jsme získávali zkušenosti z jejich farem. Spolupracovali jsme při výměně chovných zvířat, pořádali vzájemné návštěvy, naši členové jezdili na kurzy zpracování masa na farmě, byli jsme hosty na bavorských výstavách či farmářských sjezdech. Oni se zase u nás seznamovali s manipulačními a odchytovými zařízeními a pravidelně k nám cestují na tematické zájezdy. Přijetím AFCHJ do Federace evropských asociací farmových chovů jelenovitých se rozjela velmi intenzivní mezinárodní spolupráce. Účastníme se pravidelně dvakrát ročně společného zasedání. Díky novým kontaktům jsme postupně zorganizovali pro naše členy poznávací zájezdy do Polska, Maďarska, Slovenska, Belgie, Holandska, Švédska a Velké Británie. Federace evropských asociací farmových chovů jelenovitých, která byla založena v roce 1990 s cílem hájit zájmy chovatelů jelenovitých na evropské úrovni, v současnosti reprezentuje šestnáct evropských zemí a více než deset tisíc farmářů organizovaných v národních asociacích s přibližně 300 000 daňky, jeleny evropskými a sika. Naše asociace vstoupila do FEDFA v roce 1998 jako první z postkomunistických zemí. Začlenění do evropské federace nám výrazně pomohlo překonat dobu, kdy chyběl respekt v českém prostředí a kdy celoevropská podpora pomáhala „hasit“ jistý pocit vyhoření z neustále marného snažení vytvořit pro farmové chovy jelenovitých podmínky respektující biologické potřeby a specifika jelenovitých. Zásadním nejenom pro AFCHJ v českém prostředí, ale v celoevropském měřítku pro FEDFA je přístup do COPA COGECA, ale i k Evropské komisi a jiným strukturám, kde se dají prosadit podmínky či úpravy legislativy vzhledem k farmovým chovům zvěře. Dlouhodobě silným spojencem je v tomto ohledu Německá asociace chovatelů jelenovitých, která je součásti tamního farmářského svazu a má silnou podporu z ministerstva zemědělství. Pro naší AFCHJ byl obdobně zásadním krokem právě vstup do Asociace soukromého zemědělství ČR. Je nutno přiznat, že určité přírodní, kulturní i mezigenerační rozdíly vnímáme i v rámci FEDFA. Nově přistoupivší země (většina z postkomunistických zemí), ale i například Španělsko se v rámci FEDFA snaží o progresivnější celosvětový trend, který vychází z potřeb poptávky a využití potenciálu neobhospodařovaných ploch v rámci trvalých travních, ale i ostatních ploch k produkci lidské společnosti zdravého masa jelenovitých. Navíc jelenovití jsou adaptováni velmi dobře snášet různorodé podmínky evropského kontinentu od horkých a suchých ve Španělsku po vlhké (skotské) a chladné (Skandinávie) po horské a základem pro chov je pastva a objemná konzervovaná krmiva (seno, senáže a siláže). Paradoxně v době tlumení produkce nastavením Společné zemědělské politiky EU a značného potenciálu nevyužitých ploch trvalých travních porostů pro extenzivní chovy těchto odolných přežvýkavců se nevyužívá k produkci dieteticky příznivého masa i přesto, že většina Evropských zemí jako je Velká Británie a Německo dováží více masa jelenovitých z Nového Zélandu, než sami vyprodukují, a to včetně myslivecké zvěřiny. Mezi deseti zeměmi, kam se z Nového Zélandu vyváží nejvíce masa jelenů z farem, je jich osm v Evropě. Na Novém Zélandu se ročně porazí na farmách přes 400 tisíc jelenů, ale do Evropy se celkem vyveze kolem 15 mil. tun masa jelenovitých v hodnotě přes 2,5 miliardy Kč (Deer Industry News,4/5 2015). Množství poražených zvířat přesahuje počty chovaných v celé Evropě na farmách, přitom se mu věnuje necelých tři tisíce farem s celkovým počtem přes 1,1 mil. zvířat. To je potenciál, kterého může Evropa využít k rozvoji vlastních farmových chovů jelenovitých, protože poptávka po mase stále roste. Paradox, proč se farmové chovy jelenovitých nerozvinuly v Evropě za posledních 40 let tak dynamicky jako na Novém Zélandu, je dán určitým evropským konzervatismem jak v uvažování, tak tradicionalismu a neochotě veřejné správy k podpoře inovativního a nekonvenčního zemědělství. V oblasti chovu farmové zvěře je v posledních letech často slyšet i o nejrůznějších výzkumech. Spolupracujete s nějakými institucemi i v tomto směru?
Ano, k podpoře farmových chovů jelenovitých hledáme podporu i skrze výzkum ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze Uhříněvsi (VÚŽV), Českou zemědělskou univerzitou v Praze a výživářskou firmou VVS Verměřovice, ale i zahraničními institucemi jako je např. Univerzita Castilla La Mancha ve Španělsku (minerální výživa, parožení), nebo Univerzita Stellenbosh v Jihoafrické republice (kvalita masa). Zmíněný VÚŽV a Univerzita Castilla La Mancha jsou unikátními evropskými institucemi, které mají experimentální farmy s jeleny, které slouží primárně k výzkumu a to na světové úrovni. Obě pracoviště se zabývají potenciálem paroží jako tkáně pro studium regenerace kostní tkáně, dějů souvisejících s osteoporózou, ale i kmenových buněk. V současnosti se zabývají i kvalitou masa jelenovitých. Slovenská privátní farma Xcell se zase soustřeďuje na techniky asistované reprodukce na srovnatelné a v mnohém i lepší úrovni než je běžné u hospodářských zvířat. Zejména maso jelenů a daňků, tedy druhů, které jsou nejčastěji chovány na farmách, by mělo vyžadovat pozornost nejenom spotřebitelů/konzumentů, ale i národních státních orgánů dbajících na zdraví a bezpečnost potravin. Maso těchto druhů bylo konzumováno lidmi před, ale i po počátku domestikace dnes konvenčních hospodářských zvířat, a tím člověk byl a je na jeho trávení evolučně vybaven, ale je známo, že vyhovuje díky minimu tuku a jeho příznivému složení, nejpřísnějším nárokům na výživu a jeho konzumací snižujeme možnost kardiovaskulárních a mozkových příhod. Osvěta zdravotních aspektů a podpora produkce by tak měla být zájmem ministerstev zdravotnictví a zemědělství především v zemích, kde prevalence onemocnění z nesprávných stravovacích návyků a obezity vzrůstá. Mezi tyto země bohužel patří i Česká republika. Když k tomu připočteme i příznivý a vědeckými studiemi prokázaný vliv na správný vývoj dětského mozku, tak pouhé uveřejnění může ovlivnit rozhodování rodičů při výběru masa. Navíc hodnocení složení a senzorické porovnání masa stejně starých jelenů a daňků s hovězím plemenem angus a holštýn na grilovaných plátcích dopadlo ve prospěch jelenovitých, neboť jejich maso bylo křehčí, méně žvýkavé a stejně šťavnaté. To není jediným příznivým aspektem pro farmové chovy jelenovitých. V současnosti probíhají experimenty na minerální výživu, výkrm mladých zvířat, kvalitu masa ve vztahu k výživě a s tím spojenou ekonomiku výkrmu. Nám nezbývá nic jiného, než tyto dobré důvody prosazovat na základě pozitivních příkladů z praxe, jakými jsou u nás v posledních letech dva finalisté soutěže Farma roku ASZ, a také působením na odbornou veřejnost výsledky nezávislých vědeckých studií a jejich aplikací v praxi. Co byste vzkázali čtenářům našeho časopisu – členům ASZ ČR? Že si velmi ceníme členství v Asociaci soukromého zemědělství a těší nás být na jedné lodi. Zároveň věříme, že selskému stavu mohou jelenovití nabídnout dobrý doplněk k jejich úspěšnému a život naplňujícímu podnikání. Welfare zvířat na prvním místě Nápad přesídlit s rodinou z Prahy na statek v obci Mokrovraty na Dobříšsku zrealizoval stavební inženýr Jiří Řípa ještě v době, kdy netušil, že se zde bude moci věnovat hospodaření opravdu naplno. Psal se rok 1988 a původní vizí bylo využít prostory zakoupené usedlosti k ustájení vlastních koní. Její dnešní podoba svědčí o tom, že pan Řípa využil společně s rodinou všech možností, které s sebou změna režimu přinesla. A to jak ku značnému prospěchu okolní krajiny, tak i českých chovatelů, pro něž jeho farma vyprodukovala v průběhu let řadu velmi kvalitního plemenného materiálu. Mokrovratská usedlost, kterou za totality využíval Státní statek Dobříš k chovu prasat, utrpěla v té době notnou újmu. „Ve spojení s okolní velmi kamenitou půdou s nízkou bonitou se výrazně extenzivní zaměření farmy vyprofilovalo poměrně záhy. Následovalo proto postupné zatravnění pozemků, získaných koupí či pronájmem od vlastníků, a výběr vhodných zvířat k jejich spásání, která kromě dřevěných přístřešků na pastvinách celoročně nevyžadují ustájení,“ vysvětluje president AFCHJ ČR Václav Pařízek, který byl panu Řípovi a jeho synovi Štěpánovi od počátku nápomocen při rozvoji farmy a dodnes zde má na starosti zootechnický dozor. Farmu po svém otci Jiřím, který před šesti lety zemřel, převzal právě jeho syn Štěpán, který ji s otcem budoval a od prvních chvil byl do jejího provozu zapojen. Ke spásání zdejší náhorní planiny, naprosto ideální z veterinárního hlediska, byli vybráni nejprve daňci, pořízení ze tří různých českých chovů. Následoval nákup stádečka masného skotu, vybraného
kvůli odolnosti ze šumavského chovu, a to býčka plemene galloway a jaloviček aberdeen angus. Pro doplnění a rozšíření již zavedeného chovu masného skotu a farmového chovu daňků se Jiří Řípa rozhodl pro dovoz u nás dosud neznámého plemene ovcí s velmi dobrými pastevními vlastnostmi, které zužitkuje méně hodnotné rostliny a z toho důvodu ho lze perspektivně využít i k řízené pastvě v chráněných oblastech – ovcí vřesových. Jde o jedno z nejstarších německých plemen ovcí, jehož fylogenetický původ se odvozuje od muflona. Další předností plemene je dobrá kvalita masa s chutí zvěřiny a nízkým výskytem loje. Dovoz zrealizoval v roce 2002. „Spojili jsme se tehdy se specialistou na chov ovcí, koz a jelenovitých Georgem Palmem z Úřadu pro zemědělství a výživu v Mühldorfu a ten nám zprostředkoval koupi skutečně kvalitního genetického materiálu, podtrženého beranem linie Vřes, který byl bavorským šampionem. Někteří další chovatelé, kteří si z Německa dováželi toto plemeno individuálně, takové štěstí bohužel neměli,“ říká Václav Pařízek. Obrovský zájem českých chovatelů o kvalitní plemenný materiál vedl Jiřího Řípu a Václava Pařízka, ačkoliv to nebylo jejich původním záměrem, k založení šlechtitelského chovu ovcí vřesových, který byl roku 2009 uznán. Od doby pořízení základního stáda do uznání šlechtitelského chovu bylo z farmy prodáno k dalšímu využití v plemenitbě 24 beránků a 52 jehniček. Jiří Řípa se však rozhodl, že se zaslouží i o zpopularizování výjimečného masa těchto ovcí, které má skutečně zcela specifické vlastnosti způsobené tím, že vřesové ovce nejsou překříženy masnými plemeny. Charakteristickou chuť mladého jehněčího si tak udrží až do věku 12 - 14 měsíců. Na dobříšském zámku proto společně s dalšími členy Klubu chovatelů vřesové ovce pořádal nejrůznější akce za účelem koordinace uplatnění finálních produktů svých zvířat, a to jak masa, tak vlny. „Jehněčí je naše specialita a nesmí zmizet někde v anonymitě skopového. Musí to být zkrátka značkový výrobek, který má svou určitou cenu,“ říkával Jiří Řípa. Ovcím vřesovým se na farmě v Mokrovratech daří dodnes, aktuální počet bahnic činí 30 kusů. Kromě stovky daňků a menšího stáda masného skotu (10 matek – kříženek) zde naleznete i 25 jelenů sika Dybowského. Zvířata mají k dispozici šedesátihektarový pastevní areál, k zajištění části krmivové základny slouží i osm hektarů luk, jádro (oves) nakupuje Štěpán Řípa od soukromého zemědělce z okolí. Kromě kvalitního sena, senáže a jádra v zimním období je samozřejmou součástí krmné dávky doplněk minerálů a vitamínů a napájecí voda, která je na pastvinách k dispozici v cisternách. Pro snadnější manipulaci se stádem praktikují na farmě kontaktní přikrmování, k samotnému odchytu zvířat pak slouží speciální fixační zařízení. O tom, že welfare zvířat je zde na prvním místě, svědčí i slova Václava Pařízka: „Díky praktikované technologii máme v chovu dlouhověká zvířata. Například zakladatel chovu ovcí vřesových - plemeník Vřes se dožil deseti let a původní bahnice jsme zde měli donedávna. Všechna zvířata tu necháváme v poklidu dožít.“ Přesně tak, jak by si to přál zakladatel farmy Jiří Řípa. „I do budoucna je naším cílem zachovat zejména zdraví zvířat a obnovovat chovné skupiny. Co se týče odbytu plemenného materiálu, tuzemský trh je v současné době víceméně nasycen a tak zde již příliš prostoru nezbývá. Otevírají se ale nové možnosti v zahraničí, tak se zkusíme vydat i touto cestou,“ uzavírá Štěpán Řípa. Blýskání na lepší časy Na Dobříšsku, konkrétně v osadě Chaloupky-Ouběnice, vznikla v roce 2005 jelení farma, která se stala splněným snem mladého nadšeného myslivce Martina Kozohorského a jeho rodiny. Na deseti hektarech trvalých travních porostů a pískovcovitých seskupení s lesním porostem tehdy našli svůj domov dva maďarští jeleni a osm laní, které přivezl z „oboro-farmy“ Boszenfa na maďarskochorvatských hranicích. Tu založila na 1.500 hektarech Panonská univerzita v Káposváru a v provozu je tam několik typů chovů jelení zvěře obhospodařovaných na základě různých pravidel a cílů. Hlavním cílem farmy rodiny Kozhorských byla od počátku zejména produkce plemenného materiálu, a to jak maďarských jelenů, tak muflonů, kteří postupně zdejší chov rozšířili a společně s jelení zvěří tvoří dvě stáda o počtu zhruba 40 zvířat. Plemenný materiál putoval zpočátku hlavně jak na nově
založené tuzemské farmy, tak i na ty dříve vzniklé pro zlepšení chovů. Dnes, kdy je již trh poměrně zasycen, obchoduje Martin Kozohorský i se zahraničím, a to Slovenskem, Maďarskem, ale i Pobaltím – Litvou či Běloruskem. S postupným navýšením obhospodařované výměry o další trvalé travní porosty přibylo na farmu i menší stádo masného skotu plemene galloway a aberdeen angus a vyvstala otázka, jak nejlépe uplatnit hovězí maso, ale i maso farmové zvěře, kterou nelze využívat jako plemenný materiál. „V tomto směru čeští chovatelé, kterým mnoho let stála v cestě celá řada legislativních nařízení, za svými zahraničními kolegy značně zaostávají. Ve Skandinávii, Německu, Rakousku, ale i dalších státech je skvěle propracovaný systém prodeje zemědělských produktů přímo z farem,“ říká Martin Kozohorský. Rozhodl se proto, že je nejvyšší čas na změnu. Tou je na konci června letošního roku nově zahájený provoz jatek a bourárny, určených k porážce a zpracování masa skotu, ovcí, farmové, ale i divoké zvěře, a to s ekologickou certifikací. Pan Kozohorský nechal toto zpracovatelské zařízení vystavět v objektu bývalého statku v Ouběnicích, kde společně s manželkou provozují již mnoho let velkoobchod s ovocem a zeleninou. Jak vidno, chovatelům farmové zvěře se blýská na lepší časy. „Dlouho mě mrzelo, že neumíme lépe využít potenciál, který nám naše farmy nabízejí. Tak se teď společně s kolegy pokusíme to změnit,“ uzavírá Martin Kozohorský, který do budoucna počítá se spoluprací jak s chovateli farmové zvěře, tak masného skotu, ovcí, ale i myslivci. Chovatelé farmové zvěře úspěšní v soutěži FARMA ROKU Chovatelé farmové zvěře se v posledních několika letech s úspěchem zúčastnili prestižní soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku. Připomeňme si, kteří z nich to byli... Statek U Dašků – vítěz Farmy roku 2009 V poslední době ve spojení se sedláky stále častěji zmiňovanou diverzifikaci činností dotáhla k dokonalosti rodina Daškových ze Slavětína nad Metují již před několika lety. K nádhernému nově zrekonstruovanému historickému statku patří v současnosti 300 hektarů půdy, na níž kromě klasických plodin pěstují Daškovi také ostropestřec. Na přilehlých pastvinách lze nalézt 250hlavé stádo jelenů. Maso jelení zvěře je zpracováváno přímo na farmě a pochutnat si na něm mohou mimo jiné i hosté penzionu, který patří rovněž ke statku. Další zajímavostí je centrální vytápění farmy a penzionu kotlem, v němž se spalují posklizňové zbytky. Rod Dašků se věnuje na slavětínském statku sedlačině od poloviny 19. století. K velkému rozmachu hospodaření došlo zejména v období před druhou světovou válkou, kdy nastoupila nová éra chovatelství skotu spojená s kontrolou užitkovosti a výstavbou pastevních areálů v horských a podhorských oblastech. Tehdejší hospodář, dědeček dnešní mladé generace, která farmu v roce 2010 převzala – Ladislav Dašek byl uznávaným odborníkem na chov plemenných býků. To ve spojení s jasným politickým názorem, který po roce 1948 nebylo radno příliš veřejně prezentovat, vedlo roku 1950 k jeho zatčení, odsouzení na 20 let a konfiskaci majetku. Zároveň byla odsouzena a uvězněna na 18 měsíců i jeho žena Marie. V roce 1974 jim stát nabídl zpětné odkoupení zkonfiskovaného majetku, což s vděkem přijali a zdevastovaný statek postupně obnovovali. K tomu pomáhaly finanční prostředky utržené z prodeje žampionů, které začali mladí manželé Václav a Věra Daškovi o pět let později pěstovat. Po listopadu ´89 rodina neváhala a začala se připravovat na soukromé hospodaření. Veškeré počáteční úsilí bylo věnováno přestavbě stodoly na pěstírnu žampionů a po vydání vlastních pozemků o výměře 26 hektarů Daškovi na podzim roku 1991 poprvé po čtyřiceti letech na vlastním zaseli. Následovaly stavby hal, rekonstrukce statku, stavba penzionu, zpracovny zvěřiny a centrálního vytápění. „Důvodem založení farmového chovu jelenů bylo roku 1993 zejména co nejlepší využití svažitých
pozemků a hlavním podnikatelským záměrem pak produkce pantů. Po exkurzi do Bavorska, kde jsme měli možnost vidět skvěle fungující systém zpracování masa farmové zvěře a jeho následného prodeje přímo z farmy, jsme se rozhodli přestavět chlév na zpracovnu zvěřiny,“ vysvětluje Václav Dašek. Chov jelenů, čítající aktuálně 250 kusů na 38 hektarech zaplocených pastvin, má společně se zpracovatelským zařízením a provozem penzionu, který rodina vystavěla zcela bez dotací v letech 2005 – 2006, na starosti dcera manželů Daškových Věra se svým mužem. Rostlinnou výrobu na 260 hektarech po svém otci převzal zejména syn Pavel, pochopitelně s pomocí dalších členů rodiny. Klasické plodiny jako pšenici, žito, řepku a cukrovou řepu doplňuje na padesáti hektarech bylina s mnoha léčivými účinky – ostropestřec mariánský. Poměrně nedávno byla na farmě vystavěna nová multifunkční hala na uskladnění zemědělské techniky a rostlinné produkce. V plánu je i pořízení nové technologie do bourárny, která by v budoucnu umožnila i prodej vakuově baleného masa. Slavětínský statek a s ním spojený rod Dašků si v minulosti zažily opravdu hodně krušné časy. Nezbývá než doufat, že vše zlé je za nimi a nejen současnou pátou generaci, ale i všechny další čeká zcela jiná budoucnost. Farma Pavla Vokála - bronz ve Farmě roku 2012 Bronzovou příčku v 11. ročníku soutěže Farma roku obsadila farma Pavla Vokála. Ten má společně s rodinou široký záběr činností, které provozuje na své farmě v těsné blízkosti Národního parku Šumava. Ekologicky zde obhospodařuje 1.150 hektarů půdy, jež slouží převážně pro chov osmi set kusů masného skotu. Kromě toho je na farmě také obora s několika stovkami jelenů a daňků. V šesti malých rybnících probíhá chov lososovitých ryb, především pstruhů. Na ideální podmínky horské přírody a extenzivní činnost farmy ideálně navazuje provoz agroturistiky, jejíž součástí je rybářská bašta a moderní penzion vybudovaný z bývalých stájí. Pavel Vokál zprivatizoval v roce 1993 část bývalého státního podniku Statek Vimperk. Rodinný podnik se rodil doslova z ruin. Byl to pot i slzy, obrovská zodpovědnost, ale i radost a ničím nahraditelný pocit svobody,“ říká farmář. První velkou stavební prací byla o tři roky později rekonstrukce stáje v Hliništi. „Začínali jsme jako mléčná farma, měli dokonce šlechtitelský chov českého strakatého skotu, ale od tohoto prvotního podnikatelského záměru jsme museli ustoupit. Zejména kvůli zjednodušení systému jsme zvolili chov masného skotu. Prvním plemenem, pro které jsme se rozhodli, bylo francouzské limousine, dnes na našich pastvinách naleznete křížence francouzsko-italské, a to charolais a piemont. V režimu ekologického zemědělství, v němž hospodaříme, jsme museli splnit dvě podmínky, a to výběh pro zvířata, a jelikož jsme v chráněné krajinné oblasti Šumava, tak i zimoviště odpovídající všem parametrům,“ říká farmář. Ve stejném roce převzal pan Vokál po zkrachovalé firmě původní chov jelenů. Dnes jeho chov čítá 250 jelenů a 100 daňků, chovný materiál pochází zejména z Nového Zélandu, Anglie a Maďarska. Věnuje se šlechtění, zvířata do chovu vybírá cíleně. Má samostatné oddělení, kde se testují mladí jeleni, a ohrady, kde připařuje jednoho jelena na skupinu laní. Na farmě se nachází i dva větší a čtyři menší rybníky. Menší slouží jako chovné rybníky pro plemenný materiál, který se vypouští do Národního parku Šumava, část se prodává rybářům. Větší rybníky jsou určeny na odchov ryb, které putují do obchodů. Jedná se hlavně o pstruhy, okrajově mníky a kapry. Před třemi lety byl u jednoho z rybníků vystavěn srub poskytující možnost ubytování zájemcům o fishing – agroturistiku spojenou s rybařením. Na farmě Vokálových si přijdou na své i milovníci lovu. Je pro ně zajištěna komplexní služba v podobě velkého loveckého srubu o kapacitě deseti osob, na který přímo navazuje jelení obora. Třetí možností ubytování na zdejší farmě, hojně využívané zejména rodinami s dětmi, je klasický penzion se společenskou místností. „Co se týče klientely, orientujeme se převážně na vnitřní trh,“ upřesňuje podnikatel. Na farmě je také ustájeno pět koní, určených mimo jiné i k jezdeckým účelům v rámci agroturistiky. Stáje jsou kompletně zrekonstruovány a čekají na realizaci projektu, který nám pan Vokál představil: „Mám poměrně konkrétní vizi projektu nazvaného Putování napříč Šumavou. Jednalo by se o zhruba pětidenní turnusy putování na koních od Lipna po Nýrsko. Naše farma je připravena poskytnout
ubytování lidem i ustájení pro koně, zbývá dohodnout další ubytování na trase a získat povolení správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava pro hipotrasu. Realizaci tohoto projektu bych si opravdu moc přál.“ V loňském roce byl na farmě zahájen provoz peletkárny, briketárny a přířezovny s pásovou pilou. Aktuálně je připraven projekt na výstavbu jatek a bourárny, určených k porážce a zpracování masa skotu, ovcí, lam, zvěřiny a ryb. Velkou oporou Pavla Vokála je jeho partnerka Gábina, vřelý vztah k přírodě a zvířatům už se začíná projevovat i u devítileté Gábinky a pětiletého Filípka. „Samozřejmě počítáme s dalším rozvojem farmy, uvědomujeme si, že dobrá rodinná farma se buduje několik generací. A já jsem moc rád, že je pro koho budovat,“ uzavírá Pavel Vokál. Dančí farma rodiny Friedbergerových - čtvrté místo ve Farmě roku 2013 Čtvrté místo ve 12. ročníku soutěže Farma roku obsadila farma rodiny Friedbergerových v Husinci na Prachaticku. Co ji charakterizuje? Stádo sedmi stovek daňků, jeleni, masný skot plemene aberdeen angus, chovný rybník s pstruhy duhovými a 230 hektarů převážně luk a pastvin v předhůří Šumavy. Snad jen nadšení, elán a vitalita majitele farmy umožňují zvládat hospodářství takového rozsahu, různorodosti a odbornosti zahrnující spolupráci na nejrůznějších vědeckých výzkumech v oblasti genetiky jelenovitých. Pavel Friedberger s rodinou má však i smělé plány do budoucna, a to vybudovat nejen nové zázemí farmy, ale i zpracovatelské zařízení na veškerou faremní produkci včetně ryb a prodej ze dvora. Pavel Friedberger a jeho rodina se farmovému chovu jelenovitých ve městě Husinec, ležícím na břehu řeky Blanice na Prachaticku, věnují již více než dvacet let. Zhruba 230 hektarů pastvin ve zdejší zvlněné krajině severozápadní části předhůří Šumavy spásá nejen několik stovek daňků, 65 jelenů, lamy a mufloni, ale i více než sto kusů masného skotu plemene aberdeen angus. Několik stovek daňků na padesátihektarové výměře se nachází také na farmě u Kardašovy Řečice na Jindřichohradecku, kterou zde hospodář spolu s menším stádem v roce 2004 zakoupil. „Na části pozemků, kde nyní naše rodina hospodaří, vysázel můj táta v roce 1949 sad. Když nám ho o 19 let později nějakým zázrakem vrátili, vštěpoval mi otec zásady správného hospodaření, které se mi v počátcích mého podnikání v devadesátých letech náramně hodily,“ vzpomíná pan Friedberger. Tehdy ho nadchl farmový chov daňků, se kterým se seznámil v sousedním Německu, u nás však byl v té době teprve v plenkách, zejména legislativně. „Začaly dlouhodobé a neutuchající problémy s Ministerstvem zemědělství ČR, z jehož strany byl vyvíjen velký tlak na likvidaci farmových chovů jelenovitých. Předmětem sporů se stalo, zda mají tyto chovy spadat do oblasti hospodářských zvířat, jak je tomu běžné ve vyspělých státech, nebo pod myslivost, ačkoliv se zde právo myslivosti vykonávat nesmí,“ říká farmář a dodává: „Povolení k farmovému chovu daňků jsem byl v letech 1993 až 1995 nucen řešit s ministerstvem soudní cestou.“ Na počátku bylo 23 hektarů pozemků a nákup osmdesátky daňků z bývalého JZD Čejč, pak již navyšování výměry pronájmem a koupí a rozšiřování stáda. Hlavním účelem je produkce chovných, ale i jatečných zvířat. V chovu jsou ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby prováděny nejrůznější pokusy. Před pěti lety zde proběhla i první inseminace daňků v ČR s cílem tvorby linií a produkce chovných samců. „V budoucnu se kromě plemenného materiálu hodláme více zaměřit i na jatečnou produkci. Naším cílem je nejen vybudování nového zázemí farmy, ale i zpracovatelského zařízení na veškerou produkci farmy a přímý prodej konečnému spotřebiteli. Poptávka po kvalitním mase stále stoupá, nespornou výhodou farmového chovu je navíc možnost celoroční dodávky bez omezení. Vzhledem k věku porážených zvířat (u daňků v 15 až 18 měsících, u jelenů již od šesti měsíců) si maso zachovává velmi jemnou strukturu, má nízký obsah tuku a cholesterolu a naopak vysoký obsah bílkovin, omega-3 mastných kyselin a železa. Je přece zbytečné, aby čeští spotřebitelé byli odkázáni na maso z chovů z Nového Zélandu, když si kvalitní, bezpečné, s garancí původu a věku poraženého zvířete mohou zakoupit u nás,“ myslí si Pavel Friedberger. Další z podnikatelských aktivit pana Friedbergera, které se začal věnovat před čtyřmi lety, je chov
pstruhů duhových. „Chov ryb je v našich podmínkách přímo ideálním způsobem, jak rozšířit podnikání. O pstruhy je u nás velký zájem, jejich produkce nestačí v žádném případě pokrýt poptávku. Ačkoliv se v tomto směru naše farma řadí ještě mezi začátečníky, budoucnost vidím slibně. Zatím máme jeden chovný rybník, dvě nádrže a líheň. V roce 2012 se nám podařilo odchovat první generaci pstruhů, nyní máme za sebou již tři úspěšné výtěry,“ raduje sehospodář a dodává: „V průběhu více než dvaceti let svého zemědělského podnikání jsem došel k názoru, že diverzifikace je velmi potřebným a ideálním způsobem, jak stabilizovat příjmy a vřele ji doporučuji všem sedlákům.“ Chod farem včetně nové aktivity – chovu ryb, zajišťují kromě pana Friedbergera ještě tři zaměstnanci, výrazným pomocníkem je ale zejména syn Pavel, který má na starosti rostlinnou výrobu a veškerou zemědělskou techniku. „Základem je ale klidné rodinné zázemí, které mi již řadu let poskytují manželka s dcerou. Člověk může mít tisíce dobrých nápadů, ale bez jistoty fungující rodiny je lze úspěšně realizovat jen stěží. Věřím, že za jejich podpory se mi podaří naplnit všechny smělé plány, které s naší farmou do budoucna mám. V rámci chovu jelenovitých je pro mě důležitý i motivující kontakt se stejnými nadšenci, které jsem našel v Asociaci farmových chovů jelenovitých, jejímž jsem již řadu let členem,“ říká Pavel Friedberger a dodává: „Velkým přínosem pro naši organizaci, Asociaci farmových chovů jelenovitých, byl před třemi lety její vstup do ASZ. Obě sdružení spojují společná témata a zájmy, což je dáno podobným způsobem podnikání a „viděním“ světa jejich členů. Díky asociaci a jejímu působení v Antibyrokratické komisi MZe se podařilo prosadit zásadní změny veterinárního zákona, které umožňují domácí porážky jelenovitých na farmách, o které AFCHJ dlouhodobě a bezúspěšně usilovala. Oproti předešlému několikaletému členství v Agrární komoře, které nemělo valného významu, je to až neskutečný rozdíl,“ upozorňuje farmář. Šárka Gorgoňová
URL| http://www.agris.cz/clanek/188884
Devět nových výrobků získalo v Jihočeském kraji značku Regionální potravina agris.cz str. 0 Potravinářství APIC-AK Český svaz zpracovatelů masa - TOP
28.7.2015
zpět V rámci kulturního programu Selských slavností v jihočeských Holašovicích proběhlo v odpoledních hodinách slavnostní vyhlášení soutěže Regionální potravina Jihočeského kraje 2015. Oceněno bylo devět výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi. V rámci kulturního programu Selských slavností v jihočeských Holašovicích proběhlo v odpoledních hodinách slavnostní vyhlášení soutěže Regionální potravina Jihočeského kraje 2015. Oceněno bylo devět výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi. Prestižní značku Regionální potravina uděluje Ministerstvo zemědělství již šestým rokem nejlepším výrobkům od malých a středních regionálních producentů ve 13 krajích Čech a Moravy. "Ministerstvo zemědělství soutěží Regionální potravina pomáhá malým producentům z regionů. Snaží se tak ocenit a zviditelnit jejich náročnou práci a pomoci jim uspět s jejich výrobky na trhu,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Značka Regionální potravina se uděluje ve 13 regionech České republiky. „Každý rok ministerstvo ocení na sto nejlepších výrobků ze všech krajů. O úspěchu rozhoduje vztah výrobku k regionu, použité suroviny, senzorické vlastnosti či tradičnost nebo inovativnost," uvedl 1. náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa.V Jihočeském kraji bylo letos v soutěži o značku Regionální potravina hodnoceno celkem 84 produktů od 27 výrobců, a to v devíti kategoriích. Nejsilnější zastoupení měly výrobky kategorie Masné výroby tepelně zpracované a kategorie Sýry, včetně tvarohu.Výrobky hodnotila 8 členná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské
komory ČR. „Opět jsme zažili festival vůní a chutí. Se svými dalšími výrobky uspěli již tradiční výrobci, ale prosadili se také noví výrobci, kteří soutěžili poprvé. Některé, jako třeba Jakuba Matouška s kozí farmou, provází opravdu zajímavé rodinné příběhy", poznamenal k průběhu soutěže koordinátor Adolf Boháček."Letos jsme poprvé zkusili dát jeden z našich kozích sýrů do soutěže „Regionální potravina“ a moc nás potěšilo ocenění, které se nám dostalo. Jsem přesvědčen, že nám toto ocenění pomůže v propagaci našich sýrů u široké veřejnosti. Jsme jen malá rodinná farma a sami nejsme schopni takové prezentace, jakou nám poskytne ocenění v soutěži „Regionální potravina“. Příští rok určitě přihlásíme další naše výrobky," ohodnotil vítězství v soutěži Jakub Matoušek z Chotýčan. Značku Regionální potravina Jihočeského kraje 2015 obdržely tyto výrobky: Kategorie Oceněný výrobek a výrobce 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas - Chalupářský bok Ivana - Rychtářová, Protivín 2. Masné výrobky trvanlivé - Pikantní klobása - Mauz – výroba, s.r.o. 3. Sýry včetně tvarohu - Farmářský čerstvý sýr kozí - Bc. Jakub Matoušek, Chotýčany 4. Mléčné výrobky ostatní - Smetanový zákys - Jaroslav Auský, Lomnice nad Lužnicí 5. Pekařské výrobky včetně těstovin - Chléb podmáslový - Marek Baštýř, Lomnice nad Lužnicí 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek - Ořešák - Polanských, s.r.o. 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje - Zlatá lžínská slivovice - Lihovar Lžín, spol. s r.o. 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě - Roudenské kysané zelí bílé - Zemědělský podnik Malše, a.s. 9. Ostatní - Sumec velký uzený volný - Blatenská ryba, spol. s r.o. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina.cz.Kontakt na regionálního koordinátora soutěže:PhDr. Adolf Boháček - AB AgenturaMobil: +420 608 444 537E-mail: mailto:
[email protected]
URL| http://www.agris.cz/clanek/188960
Ministr Jurečka: Spotřebitelé snáze poznají české zboží. Ministerstvo zemědělství představuje nové logo pro „českou potravinu“ agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - TOP
28.7.2015
zpět Logem s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“ nebo jen slovy „Česká potravina“ si budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, pokud splní dvě základní podmínky, jde o místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin, jak je nově stanoví připravovaná novela zákona o potravinách.
Logem s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“ nebo jen slovy „Česká potravina“ si budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, pokud splní dvě základní podmínky, jde o místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin, jak je nově stanoví připravovaná novela zákona o potravinách. Ministerstvo zemědělství tak připravilo potravinové značení, podle kterého spotřebitel pozná, že výrobek, který si kupuje, je skutečně z českých zdrojů. Novela zákona o potravinách současně s prováděcí vyhláškou, které připravilo Ministerstvo zemědělství, jasně stanoví, za jakých podmínek smí výrobce použít na potravině označení, že pochází z České republiky. „Česká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české,“ řekl ministr Marian Jurečka. Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou už moci dál dávat na potraviny různé nápisy a obrázky, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící, jako například „Česká republika“, mapa nebo vlajka České republiky, slova „česká kvalita“ atd. „Novelou zákona o potravinách jsme chtěli zpřehlednit dobrovolné označování českého původu, aby mělo jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky, protože dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena,“ uvedl Marian Jurečka. Návrh novely zákona o potravinách je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení, podle předpokladu by norma měla začít platit od poloviny roku 2016.Hynek Jordántiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Přílohy logo Česká potravina (JPG, 138 KB) Vizualizace loga 1 (JPG, 195 KB) Vizualizace loga 2 (JPG, 130 KB)
URL| http://www.agris.cz/clanek/188963
ČRo Radiožurnál Logo Česká potravina 28.7.2015
ČRo Radiožurnál str. 2 18:10 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ministerstvo zemědělství chce zakázat používání zavádějících značek u potravinářských produktů, které nepocházejí z Česka. V současnosti se zákazník jen těžko orientuje, protože někteří výrobci používají odkazy na tuzemský původ, aniž ho splňují byť jen suroviny, ze kterých se výrobek skládá. Jestli začne platit novela zákona o potravinách, měly by od poloviny příštího roku používat producenti, kteří splní dané podmínky, jednotné logo zahrnující českou vlajku a nápis Česká potravina. A na podrobnosti se zeptám ministra zemědělství za KDU-ČSL Mariana Jurečky. Dobrý den.
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý podvečer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane ministře, jaké potraviny by napříště měly splňovat definici České výrobky. Ví se to už? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------My vlastně vycházíme vstříc požadavkům, které tady zaznamenáváme od spotřebitelů, tak od výrobců potravin a vlastně říkáme, že v případě jednodruhového, jednodruhové potraviny typu mléko, tak aby v případě použití označení Český výrobek byla povinnost, aby ta komodita byla vyrobena ze sta procent v České republice, to znamená, aby to mléko bylo vyrobeno tady, od /nesrozumitelné/ v České republice zpracováno. Pokud ten výrobek je vícedruhový, například nějaký masný výrobek, tak si musíme uvědomit to, že ne všechny komodity pro ten výrobek umíme vyrobit, to znamená, umíme vyrobit to vepřové musíme, třeba neumíme vyrobit to koření, takže dáváme možnost výrobcům, aby použili to označení Česká potravina s tou vlaječkou i v případě, kdy jenom sedmdesát pět procent té hlavní složky, například toho vepřového masa pochází z České republiky, ale třeba koření a některé další ingredience musí dovézt někde ze zahraničí, takže i takovýto výrobek potom s těmi sedmdesáti pěti procenty hlavní složky může využít to dobrovolné označení Česká potravina. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A pane ministře, považujete za nutné takto zpřehlednit situaci na tuzemském trhu, je těch označení, které se odkazují k českému původu už příliš mnoho a někdy můžeme říct i vyloženě klamné? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já musím říct, že jasně definovaný odkaz na český původ zatím není žádný. Zatím se používají, řekněme, v rámci marketingu a různých kampaní, které využívají maloobchodní sítě, a právě i na toto pamatujeme a v polovině příštího roku, když nám začne platit a vejde v účinnost novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, tak tam jasně definujeme a řekneme, kdokoliv by marketingově uváděl spotřebitele v omyl nebo /nesrozumitelné/ atmosféru, že ten výrobek má nějaký, nějakou spojitost s Českou republikou nebo nějaký odkaz na českost, tak buď to bude splňovat ty parametry, o kterých jsem teď hovořil, to znamená, stoprocentní podíl nebo sedmdesátipětiprocentní podíl ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A nebo? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------A nebo s ním bude zahájeno správní řízení, protože klame spotřebitele ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A pak mu hrozí sankce. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------... uvádí je v omyl a pak mu hrozí sankce až do deseti milionů korun. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Kdo to bude kontrolovat? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
-------------------Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pokud se podívám obecně na situaci na českém trhu těch označení, různých log, nejenom původu, ale i kvality, je poměrně mnoho, myslíte si, že spíš pomáhají spotřebiteli nebo spíš zákazníkům škodí nebo je uvádějí v omyl? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tak já musím říct, že my jako ministerstvo v tento okamžik spravujeme zhruba čtyři klíčová národní označení, a to je Klasa, Regionální potravina, Biovýrobek a teď vlastně nově k tomu zahrnujeme právě ten, to označení Česká potravina. A myslím si, že právě to označení Česká potravina je opravdu univerzálně použitelná s jasnou informací, kterou spotřebitel získá a bude vědět, že takto koupená potravina je opravdu potravina původem z České republiky, na území České republiky zpracována. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Říkáte, že pouze tato čtyři loga, která jste vyjmenoval, pod záštitou ministerstva zemědělství je možné brát vážně? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Ano, já si myslím, že to jsou dlouhodobě osvědčená loga, například v případě Biovýrobků. Myslím si, že tam je to naprosto zcela jasné všem, tam není žádný, žádný pochyb o tom, že tady toto označení by nějakým způsobem bylo nadbytečné. A potom máme třeba označení Klasa, které je dlouhodobě známé jako označení vyšší kvality a označení Regionální potravina je zase jasný odkaz na to, že ten výrobek je z regionu, v případě z České republiky, s minimálním podílem té domácí a krajské suroviny v objemu sedmdesáti procent. A bylo to vyrobeno podnikem do, který zaměstnává do dvě stě padesáti zaměstnanců, to znamená malé a střední a firmy. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Dodává ministr zemědělství za KDU-ČSL Marian Jurečka. Děkuji za rozhovor, na shledanou. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Také děkuji, pěkný večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A poslouchal ho agrární analytik Petr Havel. Dobrý den. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Hezký večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Za jak užitečné vy považujete sjednocení označení pro potraviny vyrobené a vypěstované v Česku tím názvem Česká potravina také českou vlajkou, to, jak plánuje ministerstvo zemědělství a před chvílí popsal ministr Jurečka, potřebujeme to? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Tak já myslím, že určitě lze s panem ministrem a s ministerstvem souhlasit v tom, že zpřehlednění toho současného velmi nepřehledného trhu značek je docela nutné, ale nejsem tak úplně
přesvědčen, že součástí toho zpřehlednění je vlastně vytvoření další značky, protože ono to jednotné logo, jak zmiňoval pan ministr, zas tak úplně jednotné není, je celá řada dalších log, které mají podobnou filozofii, za všechny bych jmenoval například český výrobek garantovanou Potravinářskou komorou České republiky, což je prakticky identické logo, akorát s jiným nápisem, takže o tom zpřehlednění touto cestou přesvědčen nejsem, i když zpřehlednění jako takové je jistě nutné. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vypadá to, že těch označení je opravdu mnoho, řídí se jimi čeští spotřebitelé podle zkušeností, které máte? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------No, tak částečně asi ano, ale ten základní problém je právě v tom, že při té přehršli značek odkazující se například na český původ, má k tomu spotřebitel spíše zmatek. Já bych řekl, že k tomu, aby se ty značky lépe uplatnily a pomohly tomu, co je jejich záměrem, to znamená, dát spotřebiteli informaci o tom, co je skutečně české, co není, tak je spíše v tom, aby se víc propracovaly ty stávající značky, které už jsou taky nějakým způsobem známé, mají nějakou historii, a to by byla možná lepší cesta než zavádět nové označení. Za situace, kdy se neruší ty staré. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Doporučuje agrární analytik Petr Havel. Díky, na shledanou. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Na slyšenou.
Dobrý den s kurýrem Jménem dělá čest svému řemeslu 27.7.2015
Dobrý den s kurýrem str. 31 Slovácký živnostník JAKUB KETMAN Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
TĚMICE Uprostřed Těmic, v těsném sousedství obecního úřadu, naproti místní kaple se nachází řeznictví manželů Klobáskových. Svou živnost si zde založili už před devíti lety a vystřídali tady tak Dům služeb. V místě, kam zákazníci dříve chodili do čistírny nebo ke kadeřnici, si dnes mohou nakoupit různé druhy masa a uzenin. Kariéra Dalibora Klobásky začala, když se rozhodl vyučit se řezníkem v Hodoníně. Jak sám s nadsázkou říká, jeho příjmení ani jinou profesi neumožňuje. Už jako malý chlapec se na vesnici účastnil tradičních zabijaček, kde pochytil základní techniky zpracování masa. Když pak zjistil, že mu jde i práce s nožem, bylo směřování jeho kariéry jasné. Po vyučení začal v oboru pracovat. V hodonínském Masokombinátu se seznámil se svou současnou manželkou Marií. Aby profesně nezakrněl, rozhodl se odjet nabrat zkušenosti do sousedního Rakouska. Po návratu usoudil, že nejlepší bude věnovat se tomuto řemeslu jako živnostník. „Z Rakouska jsem měl vydělané nějaké peníze, nechtělo se nám dojíždět za prací 40 nebo 50 kilometrů a v Těmicích žádné řeznictví nebylo, tak jsme se rozhodli vybudovat si tady podnik,“ vzpomíná Dalibor Klobáska. Začátky pro něj a jeho manželku však nebyly lehké. „Lidé v Těmicích nás ze začátku povzbuzovali a slibovali, že budou chodit nakupovat. Docela brzo ale jejich zájem začal upadat a dnes obyvatelé Těmic tvoří asi jen třetinu všech zákazníků,“ vysvětluje dál majitel řeznictví. Udělat si dobré jméno v okolí nějakou dobu trvalo a oba manžele to stálo hodně sil. V současnosti už prochází dveřmi těmického řeznictví stovky zákazníků týdně. Ryze rodinný podnik se stal věhlasným a obchod Dalibora Klobásky vyhledávají zákazníci jak z
Hodonínska, tak z Uherskohradišťska. „Jezdí sem lidé hodně pro tlačenku, jitrnice, klobásy nebo cigára. A nejsou to jen lidé z okolí, ale často se stává, že pro určité výrobky k nám jezdí z celé republiky,“ říká zakladatel podniku. Sám jako řezník preferuje a zpracovává hlavně české maso. Díky několikaletému pobytu v zahraničí má dostatečný rozhled a ví, co z českého trhu stojí za to. V jeho obchodě dokonce ani nenajdete žádné mražené produkty. Těm se Dalibor Klobáska vyhýbá, jak jen může. Ovšem být řezníkem neznamená jenom stát za pultem a prodávat maso nebo uzeniny. Vždy od podzimu do jara objíždí akce, na kterých zálibu ke svému řemeslu získal. Účastní se a vede zabijačky v okolí. „Bývaly doby, kdy jsem v období mezi zářím a květnem zabíjel každý víkend pět, někdy i šest prasat. Teď už toho tolik není. Jsem rád, když je to tak jedna zabijačka týdně.“ Lidí chovajících prasata ubývá, a tím i poptávka po službách řezníků při zabijačkách. O to více se ale Dalibor Klobáska věnuje svému obchodu. Hlavní výhody vlastního podniku vidí v tom, že je svým vlastním pánem. V domě, kde manželé Klobáskovi živnost provozují, mají zařízeno i bydlení, a tak to mají do práce doslova pár kroků. V tomto domě také vychovali své dva syny. Zálibu v řemeslu získal od svého otce mladší Lukáš. Stal se řezníkem a v současnosti sbírá zkušenosti v jednom z brněnských podniků. Stejně jako otce Dalibora ho práce s nožem hodně baví. Právě díky němu je naděje, že řeznictví zůstane čistě rodinným podnikem. „Určitě bych byl rád, kdyby to tady syn jednou přebral,“ neskrývá své očekávání otec Dalibor. Přesto, že obchod zabírá hodně času a energie, zůstal Daliboru Klobáskovi zajímavý koníček. Už od svých čtrnácti let boxuje. A v jeho životě hraje box opravdu velkou roli. Jako dorostenec se stal mistrem republiky a dnes vede mladé kluky k tomu, aby dosáhli minimálně podobného úspěchu. „Pro zřízení boxerského oddílu jsme se tady v Těmicích rozhodli proto, aby měla mládež kde vybíjet svou energii. Jsem rád, že se to tady uchytilo a že se můžeme dokonce pochlubit sportovci, kteří v republice boxují na nejvyšší úrovni,“ říká Dalibor Klobáska, který je i členem Výkonného výboru České boxerské asociace. Při rozhovoru působí sedmačtyřicetiletý řezník velmi skromně. Stěna s trofejemi z nejrůznějších soutěží v jeho obývacím pokoji však o šikovnosti jejich majitele hovoří sama. Zeď zdobí ocenění za nejlepší klobásy České republiky nebo poháry ze soutěží ve vykošťování. Seznam jeho úspěchů je opravdu hodně dlouhý a on sám není s to ho dát celý dohromady. S Daliborem Klobáskou se loučím chvatně. Řeznictví před chvíli otevřelo a podnik už se začíná slušně plnit lidmi. Foto popis|
e15.cz Na českých potravinách bude vlajka, Jurečka chce omezit chaos ve značení e15.cz str. 0 Zemědělství Dušan Kütner Český svaz zpracovatelů masa - TOP 28.7.2015
zpět Od konce letošního roku by mohli lidé snáz poznat, že dotyčný potravinářský výrobek pochází z České republiky. Zdobit by jej totiž nově mělo logo s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“. Umožní to nová vyhláška ministerstva zemědělství a novela zákona o potravinách, kterou úřad Mariana Jurečky chystá. Projekt podporuje i Potravinářská komora, byť s výhradami. „Novelou jsme chtěli zpřehlednit dobrovolné označování českého původu, aby mělo jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky, protože dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické,“ uvedl Jurečka. „Někteří potravináři totiž situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potraviny aspoň v Česku vyrobena,“ dodal. > Anketa Zajímá vás při nákupu zeměpisný původ potravin?
Ano 89%
Ne 11% V anketě hlasovalo 76 čtenářů. další ankety Pravidla pro použití loga jsou dvě - konečný výrobek musí být vyroben v Česku a musí obsahovat stanovený podíl tuzemských surovin. U jednosložkových potravin jako je mléko tento podíl činí sto procent. U produktů vyrobených z vícero složek musí činit nejnižší podíl 75 procent. Firmy mohou využívat logo dobrovolně, při porušení pravidel o něj ale přijdou. To se týká nejen použití vlajky na výrobku, který stanovený podíl surovin a zpracování nesplňuje. Výrobci by zároveň neměli na v tomto ohledu nevyhovující produkty používat příbuzné názvy jako nápisy „Česká republika“ či „česká kvalita“ nebo třeba mapu Česka. Do budoucna by chtěl jít úřad ještě dále a hodlá ujasnit pravidla pro používání oblíbených marketingových označení jako „tradiční“, „pravý“ či „čerstvý“. „K něčemu to určitě je, protože dlouhodobě říkáme, že chceme propagovat tuzemský původ potravin,“ řekla deníku E15 mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Komora proto úřadu udělila souhlas s použitím loga, které vychází z původního loga komory. To mělo rovněž podobu vlajky a nápisu „Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou“. Podle Večeřové je ale škoda, že u mléčných výrobků či masa je hranice 75 procent nízká. „V těchto případech jsme schopni je vyrobit ze sta procent. Takto otevíráme prostor pro to, aby zbylých 25 procent bylo dovozových,“ podotkla. ? Kvalitu českých potravin označuje mnoho log Kvalitu a původ českých potravin chrání mnoho tuzemských log, která uděluje stát, oborové organizace i občanská sdružení. Mezi nejdůležitější patří Klasa, Regionální potravina či Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou. Značku Klasa uděluje Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je jí označeno 1145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Mělo by jít o kvalitní výrobky. Značku můžou výrobci dávat tři roky po udělení, v případě zhoršení kvality může být odebrána. Kvalitu posuzuje odborná komise složená ze zástupců ministerstva zemědělství, SZIF, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, vysokých škol, výrobců potravin a spotřebitelů. Logo Regionální potravina zajišťuje, že byl produkt vyrobený v konkrétním kraji ze surovin domácí produkce. Projekt má podpořit lokální producenty a motivovat zákazníky k vyhledávání nejlepších krajských výrobků. Prezident potravinářské komory uděluje značku Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR. Podmínkou pro získání je stoprocentně tuzemský původ surovin. Logo Český výrobek se může objevit i na nepotravinářských produktech, musí obsahovat alespoň polovinu surovin z ČR, výroba musí být česká, nesmí obsahovat strojově oddělené maso a výrobce musí mít české zaměstnance. Ochranné označení uděluje společnost s ručením omezeným Český výrobek.
Logo Vím, co jím, by mělo označovat potraviny, které obsahují vyvážené výživové hodnoty ohledně nasycených mastných tuků, cukru, soli, transmastných kyselin, někdy i energie a vlákniny. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Uděluje jej sdružení Zdravá potravina. Existuje i evropské značení původu. Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra. Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovanéhy třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám. Čtěte také: Jiný jogurt než český nekoupím. Klaus prosazuje české potraviny Česká potravina. Jurečka připravil nová označení odkazující na původ zboží Jurečka: Stát začne kontrolovat původ „českých potravin" Potraviny u nás a v Německu: Když totéž není totéž
URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...ka-chce-omezit-chaos-ve-znaceni-1213742
ekonomika.iDNES.cz Ministr zemědělství definoval českou potravinu. Zakáže zavádějící loga 28.7.2015
ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Nový zákon o potravinách má zakázat zavádějící loga u „nečeských“ potravin. Výrobci nebudou moci dávat na potraviny nápisy jako například Česká republika, česká kvalita či mapu nebo vlajku ČR, pokud nebude produkt vyrobený v Česku. Potravina také bude muset být vyrobena z českých surovin. „Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nové logo pro stoprocentně české potraviny vybírala komise ministerstva zemědělství ze stovky návrhů. Odměna pro autora činila 90 tisíc korun. Tu však nakonec nikdo nedostal, protože konečný návrh vznikl přímo na ministerstvu. „Vzhledem ke skutečnosti, že finální logo vzniklo přímo na MZe, nebyla uvedená odměna nikomu vyplacena, a to ani z řad zaměstnanců,“ uvedl mluvčí rezortu Hynek Jordán. Ministerstvo zemědělství proto poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o potravinách zakazující používání zavádějících log u výrobků, které nepochází z Česka. Novela by měla začít platit od poloviny roku 2016.
Logem s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“ nebo jen slovy „Česká potravina“ si budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, pokud splní dvě základní podmínky, jde o místo výroby v ČR a stanovený podíl českých surovin. „Česká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české,“ vysvětlil Jurečka. Ministr také představil logo, které si budou moci potravináři, kteří podmínky splní, dát na své výrobky. Možnost používání upraví ministerská vyhláška. Logo vybírala ministerská komise ze stovky návrhů, nakonec se přiklonila k variantě české vlajky, pod ní je nápis Česká potravina. Potraviny, které nemohou pocházet z českých surovin, například čokoládové výrobky, budou moci mít alespoň označení Vyrobeno v České republice. Podle ministerstva není podle evropské legislativy povinné uvádět zemi původu u všech výrobků, ale jenom u vybraných skupin, jako jsou maso, ovoce či zelenina. Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích v případě klamavého označování potravin může být uložena pokuta až deset milionů korun.
URL| http://ekonomika.idnes.cz/ministerstvo...ika.aspx?c=A150728_152432_ekonomika_nio
lidovky.cz Kolik je v šunce masa? Na cedulkách to často není, řetězce se ohání přehledností lidovky.cz str. 0 Lidovky / Moje peníze Lidovky.cz, Michal Pavec Český svaz zpracovatelů masa - TOP
27.7.2015
zpět Vybírá-li zákazník pro děti či kvůli dietě co nejkvalitnější šunku, může se u masného pultu v českém supermarketu nepříjemně zdržet. V Globusu či Albertu se na obsah masa musí zeptat prodavače, protože na cedulkách přímo u zboží tento klíčový údaj chybí. Obsluha ho často z hlavy nezná. Proto více či méně ochotně vytiskne nalepovací etiketu pro danou uzeninu. Za vámi už se v tu chvíli prodlužuje fronta. Nepříjemná chvilka, zvlášť pokud se budete chtít ptát na obsah masa ještě u dalšího zboží. Povinnost uvádět tento důležitý údaj zákon nenařizuje. Proto je na rozhodnutí jednotlivých řetězců, co na cedulku u masných výrobků - takzvaný zápich – napíšou. „Trváme na tom, aby tato informace byla přímo u zboží, pro zákazníka je rozhodující. Měl by znát podíl hlavní složky, tedy zda je ve výrobku 90 procent masa nebo třeba sóji,“ říká Dana Večeřová, mluvčí Potravinářské komory. Nyní by měl být u tohoto zboží uvedený jeho název, výrobce, země původu, cena a jakost. Ale ani poslední jmenovaná položka nestačí - je rozdíl, pokud má šunka 85 nebo 95 procent masa. Řetězce k této vděčné, leč nepovinné informaci přistupují různě. Například Globus, který často sklízí pochvaly za to, že má vlastní řeznictví, přímo u výrobku podíl masa neuvádí. „Cenovky jsou primárně určeny pro komunikaci cen. Nyní přibyly ještě další zákonné informace výrobce a původ - a každý další údaj znemožňuje čtení textu. Velikost cenovky by měla být přiměřená a nezakrývat zboží,“ vysvětluje šéf řeznictví řetězce Globus Pavel Holeček.
Postoj firmy hájí tím, že termín „obsah masa“ je údajně značně zavádějící a nemá až tolik společného s obsahem masa v receptuře výrobku. Globus nabízí alespoň dotykový informační panel, na němž si zákazník může vyťukat složení zboží. Podobný postoj zastává vedení supermarketů Albert. „Nad rámec platné legislativy je každý výrobek zakoupený v obsluhovaném úseku označen etiketou s přesným složením. Na cenovce podíl masa neuvádíme, protože není přesně legislativně vymezeno a explicitně jasné co to ‚maso‘ je. Zda jen svalová hmota, nebo svalová hmota + tuk + případně kůže a tak dále,“ vysvětluje Pavel Mikoška, ředitel kvality firmy Ahold, která obchody Albert provozuje. Trochu šalamounský postup zvolil další z lídrů trhu – společnost Tesco. Ta se odvolává na přístup dodavatele, který může, a nemusí uvádět u zboží procento masa. Někdo prý zveřejňuje jen maximální obsah tuku. „Pravidlo je u uzenin nastaveno tak, že pokud dodavatel udává procento masa (údaj, který není legislativně povinný), tak jej na pultové etiketě uvádíme. Jinak zveřejňujeme maximální obsah tuku v procentech, který musí dodavatel na etiketě povinně udat,“ popisuje mluvčí Tesca Václav Koukolíček. Na opačném pólu v přístupu je pak společnost Kaufland, která obsah masa zveřejňuje spolu s cenou či zemí původu na každém „zápichu“ přímu u uzenin. Penny a Lidl nebalené uzeniny neprodávají, respektive pronajímají prostory pro řeznictví jiným firmám.
URL| http://byznys.lidovky.cz/kolik-je-v-su....aspx?c=A150724_173301_moje-penize_pave
MARKETING SALES MEDIA Nic nehledáme. Nabídky chodí samy 27.7.2015
MARKETING SALES MEDIA str. 16 Prodej Zuzana Erbenová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Pražští intelektuálové omdlévají a „bio matky“ píší stížnosti, zbytek národa ale už v síti Levné potraviny pravidelně nakupuje. Hana Havriljaková spoluvlastní a provozuje obchody, kde můžete koupit prošlé potraviny za velmi výhodné ceny. * Stále prodáváte pouze prošlé potraviny? Už ne. Dnešní spotřebitel je vybíravější. Začínali jsme vyloženě s prošlými potravinami. Naše první prodejna byla plná mrkve a prošlých polévek z Německa. Dnes se snažíme soustředit na potraviny těsně před vypršením doby trvanlivosti. Lidé už jsou tak zahlceni informacemi o zdravé výživě a o tom, co špatného potraviny mohou obsahovat, že už to není jako dříve. * Jak poznáte třeba u sušenek, že je můžete stále prodávat? Otevřeme a ochutnáme. Pokud se nezmění jakost výrobku, vůně, vzhled, barva nebo chuť, tak je možné ho prodávat. Postupně pracujeme s cenou a také posíláme potraviny do laboratoře, jestli neobsahují škodliviny. „Minimální doba trvanlivosti“ je doporučená od výrobce, ale není nijak upraveno, zda se po uplynutí nesmí výrobek konzumovat. Pokud je ovšem uvedeno „spotřebujte do“, pak musí být výrobek po tomto datu zlikvidován. * Co je nyní ve vašem sortimentu? Potraviny, drogerie a koloniál, ale nesnažíme se mít všechno. Prodává se to, co je zrovna k
dispozici. Snažili jsme se, aby nás zákazník nevnímal jako typický obchod s potravinami. Nenajdete tady věci, které vždy potřebujete, ale každý den tady najdete něco, co bude za tak zajímavou cenu, že vás to donutí se k nám vrátit a zjistit, zda tu nemáme i něco jiného. * A co se prodává nejvíc? Uzeniny, to jsou miliony korun týdně. Začínali jsme s odřezky slaniny od masokombinátů, které jsme nechávali slisovat do balíčků. To mělo neskutečný úspěch a lidé vyloženě čekali, kdy přijde slanina, respektive slisované skrojky. Pak jsme nabídku rozšířili o salámy, kdy jsme skupovali patky salámů a opět nechávali slisovat. A velký zájem je také o zlomky klobás. Takovým výrobkům nic není, jsou pouze nestandardní. Ale dnes prodáváme už i klasické uzeniny, protože vyjednávání s dodavateli je na úplně jiné úrovni, než bylo na začátku našeho podnikání. Vždy je však podstatná cena, musí být nižší než v běžném obchodě. * Hovoříte o dodavatelích. Od koho vlastně zboží berete? Dalo by se říci, že vykupujeme úplně od všech. Ať už od jedinců, kteří ruší v domě krámek a mají několik kusů minerálek, sušenek a plenky, až po obchodní řetězce a pojišťovny. Buď nás samy osloví, anebo se k nám zboží dostane od distributora, kterému řetězec jejich výrobky neodebral. Řetězce jsou specifi cké v tom, že berou výrobky, pouze pokud mají před sebou ještě dvě třetiny exspirační doby. Stane se i to, že výrobky jsou určené na export a zákazník ze zahraničí je neodebere, pak se na nás dodavatelé obracejí, zda bychom je neodkoupili. Nebo když se vysype kamion, pošleme naše auto, přeložíme a poničené výrobky vykoupíme. * Kdo jsou vaši největší dodavatelé? Asi to jsou sami výrobci, ani ne řetězce, ale samotní výrobci. Máme stálé firmy, se kterými spolupracujeme, když jim zbývají zásoby. Některé potraviny pak prodáváme doslova za babku a naopak jinde je třeba i dotujeme. * Nakupujete zboží také ze zahraničí? Odkudkoli, z Polska, z Francie, Německa, Itálie, Anglie či Irska. Každý den nám chodí do e-mailu velké množství různých nabídek. Vlastně už sami cíleně nic nevyhledáváme. * Taky vám ale asi chodí spousta udání a kontrol… Ano, pořád, od SZPI, České obchodní inspekce, hygieny atd. Už je to standard. Spíše mi přijde někdy divné, když se nic neděje a nejsou žádné stížnosti. * Co vám dělá největší problémy? Velké potíže máme s etiketami. Dnes je téměř alchymie udělat etiketu tak, aby odpovídala požadavkům Státní zemědělské inspekce. Máme stroj, který tiskne štítky, a každý výrobek se musí ručně polepit, aby měl spotřebitel informace v češtině. Pokud je něco špatně, jsou za to vysoké pokuty až do stovek tisíc korun za klamání spotřebitele. V posledních letech se nám také začaly množit případy, kdy si jiní provozovatelé dali na obchod stejný polep a název Levné potraviny. Ochrannou známku jsme zaregistrovali a usilujeme o to, aby značka Levné potraviny byla pouze jedna, a to ta naše. V současné době vedeme několik soudních sporů, někteří již museli označení ze své provozovny sundat a prodejnu přejmenovat. Už je za námi tolik práce, že nedopustíme, aby kdokoli získal pocit, že může používat naše jméno či vizáž. * Začínali jste v roce 2007. Kdo tehdy přišel na nápad prodávat prošlé potraviny? Ani nevím, kde to vzniklo. Pracovala jsem v bance a můj partner, který je spolumajitelem, se mnou pracoval v komunikacích. První samostatný obchod jsme otevřeli v Bohnicích v obchodním centru Krakov. Museli jsme začít s osvětou a získat si důvěru zákazníků. * To je v případě „prošlých“ potravin asi těžší. Šli jste na to přes reklamu?
Ani náhodou. Byli jsme sami dva, seděla jsem za kasou a partner nakupoval zboží. Od rána do večera jsme byli v obchodě. Až v posledních letech investujeme i do marketingu a propagace prostřednictvím internetových reklam či letáků do schránek v nákladech kolem 60 až 80 tisíc kusů. * Kdo u vás začal nakupovat jako první? Na začátku to byli hlavně důchodci a matky samoživitelky. * A nyní? Teď už u nás nakupují všichni. Jsme zavedení, lidé nás znají a věří nám. Nebojí se u nás nakupovat, obchody jsou čisté a personál proškolený. Záleží samozřejmě na lokalitě a rozdíly jsou nejen kraj od kraje, ale i mezi jednotlivými prodejnami. Například v severních Čechách, kde máme hodně prodejen, k nám chodí lidé jako do normálního obchodu a nestydí se za to. V Praze je přístup zákazníka odlišný, vzhledem k velkému počtu super- a hypermarketů. * Jak často se k vám vracejí? Z 80 až 90 procent jsou to stálí denní nebo obdenní zákazníci. Vědí, které dny vozíme uzeniny a další zboží. Prodejny zásobujeme každý den. Snažíme se o osobní přístup, chceme znát své zákazníky. * Máte deset vlastních prodejen, na jakém principu fungují? Není to franšíza, máme zhruba čtyřicet kmenových zaměstnanců a dalších třicet brigádníků, kteří pracují v prodejnách. Prostřednictvím objednávkového systému se zadá, jaké zboží obchod potřebuje, a naši řidiči to zavezou. Nemáme stálá regálová místa, obchod je každý den jiný a neustále se pracuje s umístěním zboží, tak aby to bylo pro zákazníka zajímavé. Vzhledem k neustálým změnám cen ve většině případů píšeme cenovky ručně. * Budete otevírat další prodejny? Poslední otevřenou prodejnou byla cash & carry v Nupakách. V současnosti jsme expanzi zastavili. Trápí nás především nedostatek kvalitního personálu. * A podle čeho jste vybírali lokace? V Praze jsme se snažili, abychom měli v kaž dé části města prodejnu, ale nepodařilo se. Dále jsme pokračovali v Ústí a v Mostě, tam je větší kupní síla než v Praze. Následně, aby se kolečko zásobování nějak uzavřelo, jsme otevřeli ještě v Lovosicích a Litvínově. Některé lokace jsou za rozumné nájmy, 20 až 25 tisíc za prodejnu, ale na některých provozovnách se nájmy pohybují třeba i nad 100 tisíc korun. * Jádrem vašeho podnikání je síť vlastních maloobchodních prodejen. Ale to není vše, že? Jen doplním, že nabízíme také výrobky s plnou exspirací pod našimi privátními značkami, které si buď necháváme vyrábět, nebo je dovážíme. Zároveň vozíme nápoje Aloe vera z Koreje, na některé z nich máme exkluzivitu. Potom máme ještě klasický velkoobchod, kdy si u nás může prodejce nakoupit ve velkém a prodávat výrobky pod svým vlastním jménem. Asi před půl rokem jsme spustili e-shop, kde prodáváme potraviny po internetu. * Prodejce u vás může nakoupit cokoli, nebo pouze vaše vlastní značky? Cokoli, máme sklad suchý pro koloniální zboží a drogerii a chlazený pro uzeniny, jogurty a sýry. Nabízíme zboží, které sami vykoupíme, a dále věci, které nakupujeme průběžně, abychom splňovali závazky, které máme vůči řetězcům. Zaměstnáváme i kolegu vietnamské národnosti, protože k nám chodí nakupovat lidé z vietnamské komunity. Spolupracujeme s vietnamskými velkoobchody a rovněž od nich odebíráme.
* Ve kterých kategoriích privátní značky nabízíte? Prací gely, aviváže, čističe krbů atd. Potraviny pod vlastní značkou zatím nemáme, ale vedeme nějaká jednání. Nicméně máme drogistické věci, ale je to spíš okrajová věc, tvoří jen asi 5 % z obratu. Dodáváme je i do řetězců a také do zahraničí. Obracejí se na nás zákazníci z Polska, které na nás odkázala Korea, protože jsme hlavní distributoři Aloe vera nápojů pro ČR a Slovensko a máme velké zásoby. * Jakého jste za loňský rok dosáhli obratu? Za rok 2014 to bylo okolo 80 milionů korun. *** 80 milionů korun byl zhruba obrat Levných potravin za rok 2014 Máme stálé firmy, se kterými spolupracujeme, když jim zbývají zásoby. Některé potraviny pak prodáváme doslova za babku a naopak jinde je třeba i dotujeme. Foto popis| Důvodem zastavení expanze prodejen Levné potraviny je podle jejich spolumajitelky Hany Havriljakové především nedostatek kvalitního personálu. Foto autor| FOTO RADANA ČECHOVÁ O autorovi| Zuzana Erbenová, ROZHOVOR VEDLA
mediaguru.cz Logo pro české potraviny tvoří vlajka s nápisem 28.7.2015
mediaguru.cz str. 0 Reklama Mediaguru Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Ministerstvo zemědělství vybralo logo pro České potraviny, hodnotilo ze stovky návrhů. Logem s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“ nebo jen slovy „Česká potravina“ si budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, pokud splní dvě základní podmínky. Jsou jimi místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin, jak je nově stanoví připravovaná novela zákona o potravinách. Ministerstvo zemědělství připravilo potravinové značení, podle kterého spotřebitel pozná, že výrobek, který si kupuje, je skutečně z českých zdrojů, uvedlo v úterý Ministerstvo zemědělství. Logo vybírala ministerská komise ze stovky návrhů. Původní soutěž na nové logo muselo ministerstvo prodloužit a zvýšit odměnu z 50.000 na 90.000 Kč. Tvůrci původně poslali osm návrhů. Nakonec se ministrovi nelíbil žádný návrh, logo vzniklo na půdě ministerstva. Nikdo nikomu nic neplatil," řekl agentuře ČTK ministr Marian Jurečka. Novela zákona o potravinách současně s prováděcí vyhláškou, které připravilo Ministerstvo zemědělství, stanoví, za jakých podmínek smí výrobce použít na potravině označení, že pochází z České republiky. „Česká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české,“ uvedl Jurečka.
Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou už moci dál dávat na potraviny různé nápisy a obrázky, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící, jako například „Česká republika“, mapa nebo vlajka České republiky, slova „česká kvalita“ atd. „Novelou zákona o potravinách jsme chtěli zpřehlednit dobrovolné označování českého původu, aby mělo jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky, protože dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena,“ uvedl dále Jurečka. Návrh novely zákona o potravinách je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení, podle předpokladu by norma měla začít platit od poloviny roku 2016. -mavRůzná označení pro kvalitu a původ českých potravin Značku Klasa uděluje Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je jí označeno 1145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Mělo by jít o kvalitní výrobky. Značku můžou výrobci dávat tři roky po udělení, v případě zhoršení kvality může být odebrána. Kvalitu posuzuje odborná komise složená ze zástupců ministerstva zemědělství, SZIF, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, vysokých škol, výrobců potravin a spotřebitelů. Logo Regionální potravina zajišťuje, že byl produkt vyrobený v konkrétním kraji ze surovin domácí produkce. Projekt má podpořit lokální producenty a motivovat zákazníky k vyhledávání nejlepších krajských výrobků. Prezident potravinářské komory uděluje značku Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR. Podmínkou pro získání je stoprocentně tuzemský původ surovin. Logo Vím, co jím, by mělo označovat potraviny, které obsahují vyvážené výživové hodnoty ohledně nasycených mastných tuků, cukru, soli, transmastných kyselin, někdy i energie a vlákniny. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Uděluje jej sdružení Zdravá potravina. Existuje i evropské značení původu. Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra. Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovanéhy třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám. -čtk-
URL| http://www.mediaguru.cz/2015/07/logo-pro-ceske-potraviny-tvori-vlajka-s-napisem/
mediar.cz České potraviny označí jen vlajka, logo dělal úřad 28.7.2015
mediar.cz str. 0 Články Jaroslav Krupka
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Ministerstvo zemědělství představilo nové logo, které má označovat potraviny s českým původem. Ze sta soutěžních návrhů si nevybralo a značku si nakreslilo samo, grátis. [caption id="attachment_88223" align="alignnone" width="600"] Nové logo Česká potravina[/caption] Ani dvě kola veřejné soutěže na nové logo chráněného evropského značení Česká potravina nepřinesla vítěze. Výrobky splňující podmínky pro získání této pečeti tak bude značit česká vlaječka doplněná nápisem Česká potravina. Oznámil to ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Definici, co název Česká potravina označuje, má stanovit připravovaná novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích současně s prováděcí vyhláškou. Novela by měla být schválena v první polovině příštího roku. Logem s českou vlajkou a nápisem Česká potravina nebo jen slovy Česká potravina si tak budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, jen pokud splní dvě základní podmínky: jde o místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin. „Česká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české,“ prohlásil ministr Jurečka. Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou už moci dál dávat na potraviny různé nápisy a obrázky, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící, jako například Česká republika, mapa nebo vlajka České republiky, slova česká kvalita a podobně. Podle informací, které zazněly na dnešní tiskové konferenci ministerstva zemědělství, dochází podle úředních kontrol ročně k několika desítkám tisíc zneužití některého z podobných typů označení, přičemž zhruba ve třetině případů reagují kontroly na podněty od samotných zákazníků. Při poslední novelizaci zákona o potravinách stoupla sankce za klamání spotřebitele podle Jurečky ze tří na deset milionů korun. Tato výše by měla zůstat zachována i v nové novele, přičemž klamáním se míní i nepravdivé grafické značení výrobku. Potraviny, které nemohou pocházet z českých surovin, například čokoládové výrobky, budou moci mít alespoň označení Vyrobeno v České republice. Podle ministerstva není podle evropské legislativy povinné uvádět zemi původu u všech výrobků, ale jenom u vybraných skupin, jako jsou maso, ovoce či zelenina. Dvě kola soutěže nepřinesla vítěze Nápad použít českou vlajku v logu České potraviny vznikl přímo na půdě ministerstva, a to za něj podle Jurečky nic neplatilo. "Nejdřív jsme vypsali soutěž, přihlásilo se několik zajímavých návrhů, ale neoslovily nás. Ani ve druhém kole jsme také nedokázali z více než stovky návrhů vybrat. A když jsme zvažovali situaci v jiných státech, rozhodli jsme se nakonec použít jen státní vlajku jako jasný a jednoznačný symbol a přidali nápis Česká potravina," uvedl Jurečka. Podobný symbol, rovněž českou vlajku, používá pro logo Český výrobek také Potravinářská komora (viz box). Vztah mezi oběma logy vysvětlil mluvčí ministerstva Hynek Jordán v doplňujícím vyjádření, které zaslal Médiáři: "Ministerstvo zemědělství obdrželo cca 100 návrhů na logo Česká potravina, přičemž jsme nakonec nevybrali žádný. Původní odměna 50 tisíc se zvyšovala na 90 tisíc korun. Vzhledem ke skutečnosti, že finální logo vzniklo přímo na ministerstvu, nebyla uvedená odměna nikomu vyplacena, a to ani z řad zaměstnanců. Považujeme národní vlajku za nejvhodnější symbol pro prezentaci českých potravin. Podobnost s logem udělovaným Potravinářskou komorou zde skutečně existuje, vycházíme ze vzájemné synergie. Ministerstvo zemědělství uzavřelo s Potravinářskou komorou písemnou dohodu, která tento postup umožňuje." Protože Česká potravina patří mezi chráněná evropská označení, konzultovalo ministerstvo podle jeho slov celou věc s příslušným direktoriátem Evropské komise. "Měla by proběhnout i oficiální ratifikace. Vzhledem k současné evropské praxi neočekáváme žádné problémy. Vlaječka je běžné
označení původu potravin v Rakousku i v jiných evropských zemích," uvedl Jurečka. K otázce marketingové podpory nového značení uvedl, že počítá spíš jen s informační kampaní a také s tím, že se do propagace české potraviny zapojí sami výrobci. "Je to záležitost, kterou musíme zvažovat z hlediska nepovolené podpory. Rád bych ale, aby v potravinářství vznikla obdoba vinařského fondu, který by dokázal propojit marketingovou propagaci s produkty. Myslím, že vinařský fond prokázal smysl své existence a významně přispěl k nárůstu prodejů moravských i českých vín i ke zvýšení jejich prestiže v očích české veřejnosti," řekl ministr zemědělství. (Vinařský fond vznikl v roce 2002 za pomoci prostředků získaných jako platba odvodů od pěstitelů vinic, výrobců vína a dovozců vína, a dále prostředků získaných jako dlouhodobě návratná finanční podpora od státu. Na základě vinařského zákona podporuje marketing vína, rozvoj vinařské turistiky, popřípadě některá označení pro určité kategorie vín, například Svatomartinská vína jako obecné označení pro první vína z úrody daného roku. Nepodporuje ale jednotlivé značky vína.) Ministerstvo zemědělství vydává podle Jurečky ročně na marketingovou podporu tohoto typu do 150 milionů Kč. "Ministerstvo zemědělství v Rakousku vyplatilo loni z téhož důvodu v přepočtu celkem 1,5 miliardy Kč," uvedl Jurečka. [notice type=attention] Kvalitu českých potravin označují různá loga Kvalitu a původ českých potravin chrání mnoho tuzemských log, která uděluje stát, oborové organizace i občanská sdružení. Mezi nejdůležitější patří Klasa, Regionální potravina či Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou. Klasa Značku Klasa uděluje Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je jí označeno 1145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Mělo by jít o kvalitní výrobky. Značku můžou výrobci dávat tři roky po udělení, v případě zhoršení kvality může být odebrána. Kvalitu posuzuje odborná komise složená ze zástupců ministerstva zemědělství, SZIF, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, vysokých škol, výrobců potravin a spotřebitelů. Regionální potravina Logo Regionální potravina zajišťuje, že byl produkt vyrobený v konkrétním kraji ze surovin domácí produkce. Projekt má podpořit lokální producenty a motivovat zákazníky k vyhledávání nejlepších krajských výrobků. V letošním roce získalo tuto značku celkem 107 potravin od 106 výrobců. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin, ve které odborné komise vybírají nejlepší a nejchutnější produkty ze 13 krajů České republiky. Oceněné výrobky získávají právo užívat značku daného kraje po dobu čtyř let. Do letošního šestého ročníku soutěže dorazilo zhruba 1 750 produktů v devíti soutěžních kategoriích, přičemž hodnotitelské komise vybíraly z 1262 produktů od 418 producentů. "Zájem výrobců o soutěž rok od roku potenciálně roste. Z našeho pohledu jde o logické vyústění naší snahy využít potenciál českého trhu a nezhodnocovat jen základní surovinu, ale především práci českých lidí," tvrdí Jurečka. Největší zájem o účast měli výrobci z Ústeckého kraje, kde 52 žadatelů přihlásilo 190 výrobků. Celkem získalo logo Regionální potravina 107 výrobků. Mimo jiné tak může prestižní značku nově nosit například salám poličan ze Středočeského kraje, smetanový sýr z Vysočiny nebo zelný salát s koprem z Plzeňska. Český výrobek Prezident potravinářské komory uděluje značku Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR. Podmínkou pro získání je stoprocentně tuzemský původ surovin. Logo Český výrobek se může objevit i na nepotravinářských produktech, musí obsahovat alespoň polovinu surovin z ČR, výroba musí být česká, nesmí obsahovat strojově oddělené maso a výrobce musí mít české
zaměstnance. Ochranné označení uděluje společnost s ručením omezeným Český výrobek. Vím, co jím Logo Vím, co jím, by mělo označovat potraviny, které obsahují vyvážené výživové hodnoty ohledně nasycených mastných tuků, cukru, soli, transmastných kyselin, někdy i energie a vlákniny. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Uděluje jej sdružení Zdravá potravina. Evropské označení původu Existuje i evropské značení původu. Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra. Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovanéhy třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde třeba o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám. [/notice]
URL| http://www.mediar.cz/ceske-potraviny-oznaci-jen-vlajka-logo-delal-urad/
Olomoucký deník Lidé budou jíst pořád. Ovšem co? 27.7.2015
Olomoucký deník str. 54 Příloha - Moje peníze - zemědělství JOZEF GÁFRIK Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Jiří Kulda: „Dobrá je každá iniciativa, která pomůže při odbytu potravin českého původu“. O síle velkých obchodních řetězců z hlediska prodeje potravin se toho napsalo už hodně. Méně se však už ví, že existují i různé české firmy, které se prosazují v této oblasti. Jednou z nich je společnost Zeman masouzeniny se sídlem v Plzni. O chutích zákazníků, kvalitě potravin a návodu na boj s krizí jsme mluvili s manažerem Jiřím Kuldou. * Řeknete, který z výrobků vaší společnosti máte sám nejraději? Je jich více. Dávám přednost těm, které vyrábíme dle tradičních receptur, jako je například gothajský salám a naše šunka od kosti. Ale přiznám se – a snad mě odborníci na zdravou výživu nedají za to na pranýř – že v grilovací sezoně si pochutnávám i na našich špekáčcích. * A pokud jde o zákazníky, co jde nejvíce na odbyt? Naše firemní dodací listy dokazují, že jde o anglickou slaninu, už zmíněný gothajský salám a špekáčky. A také o vídeňské párky, uzenou krkovici a uzenou pečeni. * V souvislosti s potravinami se v posledních letech se skloňuje zejména kvalita. Čím se vyznačuje váš přístup k jejímu dodržování? Naše společnost měla k síti vlastních prodejen vždy také vlastní výrobní závod. Jedním z důvodů bylo právě zajištění co nejvyšší kvality výrobků. Jinými slovy, pod kontrolou tím máme celý proces přípravy
čerstvého masa i uzenin. Porážka, bourání a další zpracování na sebe plynule navazují, takže je zajištěna čerstvost a zdravotní nezávadnost všeho, co nabízíme. Máme vlastní manažery kvality, ale častými hosty jsou u nás také pracovníci Státní veterinární správy. * Několik vašich výrobků nese označení jakosti Klasa. Jistě to však není jediná značka, která se v Česku používá pro lepší orientaci spotřebitelů. Jaký je váš názor na tyto iniciativy? V současnosti, kdy se v obchodech objevuje poměrně mnoho dovážených výrobků, všechny podobné iniciativy podporujeme. V našich prodejnách se zákazníci setkají nejen se značkou Klasa, ale i se značkou Zaručená tradiční specialita. * Dalším hlediskem je původ surovin. Odkud pocházejí ty vaše? Tím, že máme vlastní výrobní závod, většina surovin pochází z vlastních zdrojů. * Jak se vám osvědčil systém prodeje, v němž vlastně kombinujete klasické prodejny masa a uzenin s prvky bufetového občerstvení? Abych řekl pravdu, systém funguje bezchybně, proto nové prodejny už budujeme pouze podle tohoto vzorce. Dříve otevřené prodejny rovněž postupně proměňujeme a vybavení doplňujeme o konvektomaty a teplý pult. Milovníkům tradičních lahůdek nabízíme různé druhy pečeného masa, sekanou i karbanátky, ale mimo jiné také slovenské halušky. * Firma, na jejíž řízení se manažersky podílíte, si zakládá na používání tradičních receptur. Lze jej ovšem skloubit s vývojem nových výrobků? Máte pravdu, jdeme především cestou tradičních českých výrobků, neboť dle našich poznatků většina zákazníků zůstává věrných osvědčeným lahůdkám. K těm, které jsem už uvedl výše, bych ještě dodal různé druhy klobás, které nesou například název Toreador nebo Brdská klobása. Zákazník si samozřejmě žádá vždy i něco nového, proto každý rok uvádíme na trh i různé novinky. Vcelku úspěšně, takže na otázku odpovídám, ano, naše zkušenosti ukazují, že takové skloubení je možné. * Odborníci tvrdí, že česká ekonomika má už nejhorší za sebou. Jak jste obstáli v krizi vy a jaká konkurence vládne v odvětví, v němž podnikáte? Tím, že pracujeme v odvětví, na jehož okraj se lidově říká, že ,,lidé budou jíst pořád“, jsme v krizi obstáli. V určitém období jsme zaznamenali pokles v odbytu dražších výrobků, což se však již opět srovnalo. Konkurence je určitě veliká, ať mluvíme o velkých nadnárodních obchodních řetězcích nebo o menších místních řeznících. Mnoho lidí dnes vyznává trend kupovat čerstvé maso v malých specializovaných prodejnách, takže chceme obstát i v tomto ohledu. I proto jsme nedávno otevřeli náš druhý výrobní závod. * První byl v Zábřehu na Moravě, jestli se nemýlím. A druhý? Naše společnost si vybrala Příbram. Uskutečnili jsme pak některé vnitřní organizační změny a část provozů jsme přesunuli, čímž došlo k zefektivnění procesů a lepšímu využití prostor. Co plánujete v nejbližším období? Otevření dalších prodejen a průběžnou modernizaci těch stávajících. V části prodejen umožňujeme i placení kartou, což se nám osvědčilo, takže platebních terminálů bude také u nás stále více. Co se týče personálu, v blízké době plánujeme opětovné rozsáhlé školení všech našich zaměstnanců. A jen si tak postesknu – získat prodavačku či prodavače vyučeného v oboru je v současnosti mimořádně těžké. *** vizitka P Společnost Zeman maso uzeniny existuje od roku 1991. Pod vlastní značkou dodává zejména uzeniny a vybrané druhy lahůdek včetně různých druhů salátů.
P Denní průměr porážky činí tisíc vepřových půlek a osmdesát hovězích čtvrtek, čímž se společnost řadí mezi pět největších jatek v republice. Foto popis| OCHUTNEJTE! Do prodejny zve manažer Jiří Kulda. Foto autor| Foto: ZMU Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Příloha - Moje peníze - zemědělství; 54 Publikováno| Prostějovský deník; Příloha - Moje peníze - zemědělství; 54 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Příloha - Moje peníze - zemědělství; 54 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Příloha - Moje peníze - zemědělství; 54 Publikováno| Zlínský deník; Příloha - Moje peníze - zemědělství; 54 Publikováno| Valašský deník; Příloha - Moje peníze - zemědělství; 54 Publikováno| Slovácký deník; Příloha - Moje peníze - zemědělství; 54 Publikováno| Kroměřížský deník; Příloha - Moje peníze - zemědělství; 54 ID| e4e0bb5a-0631-438b-babb-ae30eee17921
Muzeum řeznictví nabídne jedinečnou sbírku Olomoucký deník str. 6 Ekonomika JANA STUPKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP
29.7.2015
zpět Těšit se můžete na představení tradičních rukodělných nástrojů přes unikátní řeznické stroje poháněné transmisí až po ty s elektromotorem Střední Morava – Lidé nejen ze střední a východní Moravy se brzy dočkají nového místa, které bude stát za to navštívit. Řeč je o Muzeu řeznictví ve Valašském Meziříčí, které v těchto týdnech dokončuje atraktivní expozici. Provozovat jej bude tradiční valašská firma MP Krásno, a. s. Deník si o nové turistické atrakci povídal s jeho zakladatelem a předsedou Sdružení pro zachování tradic řeznického řemesla na Valašsku Karlem Pilčíkem. * Jak vznikla myšlenka založit Muzeum řeznictví ve Valašském Meziříčí? Vedlo mě k tomu několik důvodů. Jeden z nich byl přitáhnout zájem veřejnosti a škol k řeznickému řemeslu. Chceme k oboru přilákat mladou generaci, která je naší budoucností. Rád bych také veřejnosti ukázal, kam se řemeslo za posledních pětadvacet let posunulo, aby se už konečně zapomnělo na předsudky k masné výrobě, které si mnozí ještě pamatují z dob komunismu. * Co všechno jste museli vyřešit při budování muzea? Za Muzeem řeznictví stojí mnoho trpělivé práce. Vzniklo proto Sdružení pro zachování tradic řeznického řemesla na Valašsku. Samozřejmě jsme si také chtěli pomoci dotačními fondy Evropské unie, což se nám povedlo. Na čtvrtý pokus se nám podařilo získat dotaci z programu ROP a trpělivost se nám vyplatila. Muzeum by se ale neobešlo bez partnerství společnosti MP Krásno, a. s., která v zájmu zachování a rozvoje řeznického řemesla projekt Muzea řeznictví od jeho vzniku finančně podporuje. * Komu by tedy mělo Muzeum řeznictví sloužit především? Muzeum se stane kulturním a společenským centrem, které bude upevňovat dobré jméno řeznického řemesla a také povědomí o výjimečných kvalitách uzenářských výrobků u nás na Valašsku. S tím souvisejí také zajímavé kulturní akce pro veřejnost, které potěší všechny milovníky kvalitních řeznických a uzenářských produktů nejen u nás v regionu. * Čím bude muzeum výjimečné a atraktivní pro veřejnost? I když je v republice několik zajímavých expozic, které se týkají historie řeznického řemesla, my
budeme první Muzeum řeznictví s promyšlenou koncepcí. Představíme vývoj řemesla od tradičních rukodělných nástrojů přes unikátní řeznické stroje poháněné transmisí až po ty s vlastním elektromotorem. Vše samozřejmě doplní pohled do moderní současnosti řeznického řemesla a zpracování masa, jak jej umíme ve Valašském Meziříčí. Máme se rozhodně čím pochlubit, vždyť v oboru a v modernosti provozu patříme k evropské špičce. * Návštěvníci se po zahájení provozu muzea mohou těšit také na zajímavou filmovou projekci. Co to přesně bude? Bude se jednat o 3D projekci filmu, který návštěvníkům představí historii, kvalitu a jedinečnost řeznického řemesla a uzenářských produktů na Valašsku. Návštěva celého muzea bude pro návštěvníky zajímavým zážitkem. * Proč je pro vás osobně péče o tradice řeznického řemesla tak důležitá? Znamená pro mě pokračování rodinných tradic, můj prapředek se věnoval řeznickému řemeslu už od roku 1855, kdy získal výuční list. Já jsem pokračovatel řeznické tradice našeho rodu čtvrtého pokolení a můj syn s dcerou se oboru také věnují v naší rodinné firmě MP Krásno, a. s. Rád bych posunul tuto tradici dál. Jako správný řezník musím pečovat o pověst našeho řemesla, má staletou tradici, řeznický cech patří k nejstarším tradičním řemeslům u nás. Maso, nenahraditelná součást naší tradiční gastronomie, si tu péči zaslouží. Vyrobit z něj produkt, který potěší každého labužníka, je skutečným uměním. * Může vaše snaha přispět k tomu, aby spotřebitelé více vyhledávali kvalitní produkty řeznického a uzenářského řemesla? Určitě ano, věřím tomu. Řada spotřebitelů dá přednost nízké ceně a přijatelné chuti před špičkovým výrobkem s vysokým obsahem kvalitního masa. Abychom se mohli více zaměřit právě na tu kvalitnější produkci, musíme ji mít komu prodat. Zájem spotřebitele může náš obor ještě pozvednout a u nás na Valašsku máme co nabídnout. V zásadě ale není potřeba spotřebitelům radit. My je nesmíme především zklamat, to je základ úspěchu. * S kým bude Muzeum řeznictví spolupracovat? Určitě s městem Valašské Meziříčí a místními kulturními institucemi. Chceme být také výrazným partnerem Valašskému muzeu v přírodě nebo muzeu tradičního producenta slivovice Rudolfu Jelínkovi ve Vizovicích. Spolupracovat zkrátka budeme s těmi, kteří se významně snaží podporovat a rozvíjet tradice a řemeslné umění na Valašsku. Cíl je samozřejmě nabídnout návštěvníkům valašského regionu další zajímavou destinaci. * Co může zájem o řeznické řemeslo zvýšit? Bude o něj stát i další generace Valachů? Věřím, že odklon od tradičních řemesel se už zastavil. Zájem naopak pomalu vzrůstá. Mladá generace si uvědomuje, že budoucnost v tradičním řemeslném oboru může být mnohem jistější než neúspěšné studium na vysoké škole. V našem regionu je řeznické a uzenářské řemeslo perspektivní, zásluhu na tom mají místní úspěšní producenti. Muzeum řeznictví nám pomůže důvěru v řeznické řemeslo na Valašsku ještě posílit. Foto popis| TÉMĚŘ PŘIPRAVENO. Zakladatel a předseda Sdružení pro zachování tradic řeznického řemesla na Valašsku Karel Pilčík kontroluje dokončení expozice historických řeznických strojů. Foto: Foto autor| Deník/Jan Karásek Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Ekonomika; 06 Publikováno| Prostějovský deník; Ekonomika; 06 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Ekonomika; 06 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Ekonomika; 06 Publikováno| Zlínský deník; Ekonomika; 06 Publikováno| Valašský deník; Ekonomika; 06 Publikováno| Slovácký deník; Ekonomika; 06
Publikováno| Kroměřížský deník; Ekonomika; 06 ID| 25410dd6-bf34-4912-b038-8a52b1d70d4f
Pátek Lidových novin Ugrilovaní Pátek Lidových novin str. 12 Téma Josef Žídek Český svaz zpracovatelů masa - TOP
24.7.2015
zpět Stojí nás peníze, škodí zdraví, je to umaštěný machistický rituál, a navíc ho ani neovládáme. Proč potom všichni grilují? Štiplavý pach sežehnutého masa, spáleného tuku a dřevěného uhlí se už od pozdního jara line ze zahrad i v těch nejzapadlejších vesnicích. V městských blocích a na sídlištích kouř stoupá i z lodžií. Grilování se dnes v Česku nevyhnete. Ani když jste vegetarián. Ostatně je těžké nepodlehnout tak silnému vábení, či spíš masáži. Na benzinkách skoro zakopáváme o naskládané pytle s uhlím. V supermarketech z obalů křičí nápisy „Na gril“. Basy s pivem zastiňují stojánky s obrázky vychlazeného půllitru s čoudícím rožněm v pozadí. A grilování se nevyhnete, ani kdybyste nechali oči zavřené. Reklamy v rádiích řičí, že právě teď je ta správná chvíle hodit kus masa na oheň. „Posedíme, popijeme, poplkáme,“ říká Jirka, který na své zahradě pořádá grilovací víkendy pravidelně. Dvaačtyřicetiletý mechanik z malého moravského města je velký kutil, celý týden něco opravuje, rodině už postavil domek na pozemku svých rodičů a k němu celé grilovací zázemí. Nejraději má pořádný kus masa nebo klobásu z domácí zabijačky. K tomu víno a slivovici. Národní kratochvíle A není sám. Každý pátý Čech o prázdninách griluje – za pěkného počasí – i několikrát do týdne, dvě pětiny lidí tančí se zástěrou nad žhavými uhlíky nejméně dvakrát do měsíce, jak zjistil loňský průzkum portálu Akčníceny.cz. To jsou stovky tisíc lidí, kteří se nezdráhají sáhnout do peněženky – za jeden grilovací nákup nechá v obchodě skoro polovina Čechů pětistovku. Za celou sezonu útraty na jednoho grilujícího portál spočítal na čtyři tisíce korun – za tolik už se dá pořídit skromná týdenní dovolená v Chorvatsku. Nejenže leze do peněz, grilování není ani příliš zdravé. Vztahu mezi pojídáním masa připravovaného v kouři a rakovinou si vědci všímají už od 60. let, ale až v posledních letech si čím dál oblíbenější přípravu jídla vzali pořádně do parády. „Při grilování na přímém ohni vznikají karcinogenní látky, které se vytvářejí při přepalování tuku z masa. Ten odkapává do uhlíků a vzniklé spaliny se dostávají zpět na maso,“ říká Zuzana Douchová, výživová specialistka z iniciativy Vím, co jím a piju. Podle preventivních doporučení vydaných Státním zdravotním ústavem patří tyto látky, především polycyklické aromatické uhlovodíky a heterocyklické aminy, mezi nejzávažnější karcinogeny. „Obsah nebezpečných látek závisí na množství tuku, proto čím tučnější maso nebo tučnější marináda, tím méně je zdraví prospěšné,“ upřesňuje Douchová. Ovšem i na libové kuřecí by si lidé měli podle lékařů dávat pozor. Pokud jej dostatečně neugrilujete, hrozí vám kampylobakterióza, infekce podobná salmonelóze, způsobující nepříjemné průjmy a křeče. Pat a Mat u rožně Nejhorší však je, že grilovat ani pořádně neumíme. Většina lidí koupí hotové klobásy, které opeče na ohni. Místo škvaření buřta, jejž olizují plameny, bychom si měli dobře vybrat libové maso, které se dobře a rychle propeče. A hlavně nedávat na gril maso i s kostí, u níž se pomaleji propéká. Podle zmiňovaného průzkumu portálu Akčníceny. cz je vedle uzenin nejoblíbenějším masem kuřecí – tvoří až 28 procent toho, co Češi na gril naloží, s 26 procenty následuje vepřové. Výživová specialistka Zuzana Douchová navíc upozorňuje, že navíc zapomínáme pravidelně čistit mřížku roštu, kde se usazují spáleniny, což dále přispívá k šíření zdraví nebezpečných látek. Na používání tácků, které zabrání odkapávání tuku do ohně, jsme si ještě nezvykli.
Šéfkuchař pražské restaurace Port58 Otakar Humpl soudí, že naší nejčastější chybou je používání předem nakládaných mas a průmyslově připravených marinád, jež obsahují spoustu glutamátů, a také fakt, že maso dáváme na gril s nadměrným množstvím oleje. Shoduje se s ním i Jan Punčochář, šéfkuchař restaurace Grand Cru. „Masa marinovaná v nechutných, éčky a solí nabitých marinádách mají za úkol jediné – zastřít kvalitu nebo spíše nekvalitu masa,“ napsal začátkem července pro server Lidovky.cz. „Nehledě na to, že maso vůbec nevoní a jeho barva je velmi pochybná. Nejsem vůbec zastáncem dlouhého marinování. Pokud si koupíte skvělé maso, je ho škoda ničit dlouhým nakládáním do pochybného koření. Maso tak ztrácí svou chuť, strukturu i charakter a nakonec ani nevíte, zda jíte vepřové, či kuřecí. Vše chutná stejně: špatně.“ Jen pro chlapy Pod vší tou nezdravou umaštěností nám žhne ještě jeden zásadní problém. Grilování odhaluje stále panující sexistické pořádky: postávat u ohně a rožnit je zásadně chlapská práce. Ženy jsou dobré leda tak na přípravu příloh a salátů. „Maso na gril vždycky vybírám sám, na internetu hledám tipy na různé marinády, a když přijde čas rozdělat oheň, manželku k tomu vůbec nepouštím,“ říká pětatřicetiletý manažer Pavel, který bydlí s rodinou v domku na okraji Prahy. Na grilování si pořídil komplet značkové náčiní a jako typický Čech volí především klobásy. Podle výzkumu Eurobarometr 2014 se grilování věnuje pouze osm procent žen, v devíti procentech případů se mu věnuje muž se ženou společně, jinak je to však výsostně pánská záležitost. „Můžeme pozorovat, že u grilování platí ještě staré stereotypy, které už dlouho nejsou platné – muž se stará o rodinu, je odpovědný za jídlo, za oheň a prožívá archaickou roli vůdce, i když je to hodně zjednodušeně řečeno,“ říká Nicole Horáková, vedoucí Katedry sociologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Chlapáckost grilování podporuje mýtus, který se kolem téhle kulinářské aktivity úspěšně rozvinul. Postávání u rozpálených uhlíků prý oslovuje základní instinkty člověka. „Kouř, teplo, vůně masa a jídla v nás vyvolá staré pocity, které jsou v rámci evoluce zakódované,“ vysvětluje Nicole Horáková. A tyhle instinkty se očividně nejvíc probouzejí u mužské části populace. S takovým pohledem však nesouhlasí jeden z největších expertů na grilování na světě, Američan Steven Raichlen, autor mnoha knih a hvězda televizního pořadu Barbecue University (Vysoká škola grilování). Raichlen ve své publikaci Planet Barbecue píše, že v řadě kultur patří grilování k běžným ženským činnostem – například v Thajsku, Malajsii nebo částech Střední či Jižní Ameriky je opékání kousků masa jen tak na ulici pro mnohé ženy základním zdrojem obživy. Rozporuje také mýtus rozdělení rolí při grilování v dřevních dobách lidského vývoje. „Sdílené vaření v malých společnostech znamenalo, že je práci třeba rozdělit, nejdříve mezi muže a ženy, posléze mezi lovce a sběrače a nakonec mezi ty, kdo doma – doslova i v přeneseném významu – udržují oheň, a ty, kdo za prací vyrážejí do okolního světa,“ píše. O lov a shánění masa se starali muži, takže udržování ohně a vaření připadlo – na ženy. Za to, že se dnes ke grilům hrnou především pánové, prý mohou američtí muži z doby po druhé světové válce. Zatímco si lidé ve Spojených státech plnili svůj americký sen a stěhovali se do rodinných domků se zahrádkou, hlava rodiny nevěděla, jak se svou novou rolí naložit – muži se nyní měli více věnovat rodině, hrát si s dětmi a být častěji doma. Ale co doma o víkendech dělat? Přeci grilovat. A s pivem v ruce mudrovat nad nejlepším druhem uhlí, dřeva nebo nejnovějších vychytávkách mezi grily. Jedeme v tom spolu Sousedy štve, lékaři nad ním varovně zvedají prst, ženy u něj skřípají zuby a muži předstírají, že jsou stále těmi chlapáky, kteří zvládnou zacházení s nebezpečným živlem. Jediní, kdo masovému grilování hlasitě tleskají, jsou snad jen sociologové. Podle nich znamená, že lidé se scházejí – a to je v době ovládané technologiemi přínosem. „Grilování je velice specifická forma trávení volného času a představuje nejoblíbenější aktivitu pod širým nebem,“ říká Nicole Horáková, vedoucí Katedry sociologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Pozitivní je podle ní právě fakt, že grilovačky se účastní více lidí, a svůj volný čas tak netráví sami. Opékání masa je stále lepší než jiné velmi populární činnosti: sezení u televize, surfování po internetu nebo v mobilním telefonu, k nimž rodinu ani přátele nepotřebujeme. „Půvab grilování může podle mne spočívat mimo jiné v tom, že je to jakýsi hybrid mezi jídlem a aktivitou, nesedí se staticky kolem stolu, ale děláme věci společně, odehrává se to v pohybu. U nás
se mi zdá, že grilujeme spíše v soukromí – na zahradě, v pronajatém prostoru –, v Berlíně jsem často vídala rodiny grilující ve veřejných parcích,“ říká Kateřina Nedbálková z Katedry sociálních studií Masarykovy univerzity. V zemích, které považují přípravu jídla na grilu za běžnou součást života, je docela normální, že ve veřejných parcích jsou k dispozici společné grily, u nichž se scházejí docela cizí lidé. Často je s tím spojeno celé zázemí včetně připravených stolů a lavic. Najdete je například v Austrálii, Španělsku, ale také třeba kolem italských jezer. „Společné aktivity určitě přispívají k lepšímu trávení času a společné zážitky upevňují vazby skupiny a snižují riziko hádek či nespokojenost jedinců. Větší mobilita, stěhování za prací, do ciziny, nukleární rodiny, slabší sociální vazby, pasivní trávení volného času, rostoucí individualizace ve společnosti, uzavření se více do sebe a tak dále by mohly ze sociologického hlediska vést k tomu, že setkávání s rodinou či přáteli budou řídká, že si od sebe,odvykneme‘, že si nebudeme mít co říct,“ shrnuje Nicole Horáková. Pokud grilování zvýší četnost setkávání lidí, pak není důvod jej zavrhovat. Ale přeci jen by bylo dobré to nepřehánět a hlavně grilovat správně. *** Při grilování na přímém ohni vznikají karcinogenní látky, které se vytvářejí při přepalování tuku z masa. Ten odkapává do uhlíků a vzniklé spaliny se dostávají zpět na maso. Půvab grilování může spočívat mimo jiné v tom, že je to jakýsi hybrid mezi jídlem a aktivitou, nesedí se staticky kolem stolu, ale děláme věci společně. Foto autor| Foto Shutterstock Foto autor| Foto Profimedia, Shutterstock
penize.cz Nákup jídla online? Pět rad, jak na to 28.7.2015
penize.cz str. 0 Jak na to Monika Hájková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Nákup. Když je hlad, všichni na něj musíme. Ne vždy se nám chce, mnohdy taky nemáme čas trávit hodiny v supermarketu. Řešení je přitom jednoduché a na dosah ruky, sednout si k počítači a objednat jídlo přes internet. Poradíme vám, jak na to. Naklikat si nákup, od masa a uzenin přes pečivo a zeleninu, a vše si nechat dovést domů nebo třeba do kanceláře můžeme už dlouho. S nákupem potravin online má přesto zkušenost pouze 21 procent Čechů, jak vyplývá z průzkumu nákupních zvyklostí společnosti KPMG. To ostatně potvrzuje i průzkum, který provedla brněnská síť prodejen My Food Market – nákup na internetu si vyzkoušela pětina jejich zákazníků. Zbytek odrazuje zejména strach z kvality dodaných potravin, hlavně těch čerstvých. „Šedesát šest procent respondentů si absolutně nedovede představit, že by si přes web koupili čerstvé pečivo. A to ani tehdy, pokud by e-shop garantoval jeho čerstvost. Online by ho chtělo nakupovat pouze devět procent osob,“ popisuje výsledky průzkumu Luděk Chini, spoluzakladatel a výkonný ředitel prodejen My Food Market. Podobně jsou na tom dotazovaní s nákupem masa, uzenin nebo ovoce a zeleniny. Více jak polovina by tyto potraviny v e-shopu nikdy nenakoupila. A jak jste na tom vy? Pokud se na online nákup chystáte, nenechte si ujít následující rady. Čechy, Morava i Slezsko nakupují online Pořídit si nákup online může v současné době stále více lidí. Tradičně nejvíce možností nabízí Praha. Už od roku 2010 je možné nakupovat na webu potravinydomu.cz. V roce 2012 zavedl obchodní řetězec Tesco službu Potraviny on-line, kde si zákazníci mohou vybrat z dvaceti tisíc produktů, které běžně nakupují v klasickém supermarketu. Loni přibyl Rohlik.cz, jeho sortiment je sice o pár tisíc
produktů „chudší“, kromě běžně dostupných potravin ale disponuje také celou řadou farmářských produktů. V letošním roce k výše jmenovaným přibyl ještě Košík.cz a také Kolonial.cz. Zkrátka nepřijdou ani zákazníci v Brně. Vedle Tesca mohou objednávat také na e-shopu zmiňovaného My Food Marketu, který se zaměřuje zejména na kvalitní lokální i zahraniční potraviny (pokud chcete, můžete v případě MyFoodu využít také klasickou dopravu kurýrem PPL po celé republice, minimálně dva pracovní dny si ale na doručení počkáte). Nabídku v Brně by měl do konce července rozšířit také Rohlik.cz. „Sklad i web jsou připravené, už čekáme jen na potřebná razítka,“ potvrzuje Tomáš Čupr, spoluzakladatel e-shopu Rohlík.cz. Frontám v obchodech je možné utéct i na Ostravsku. Přímo v Ostravě například funguje e-shop MůjnákupOstrava.cz. Online obchod Idena.cz. kromě Ostravy doveze potraviny také do FrýdkuMístku a Karviné. Dodávka s nákupem jezdí také v okolí Benešovska, Mladé Boleslavi, Kladna, Kolína, Hradce Králové, Liberce, Jablonce nad Nisou nebo třeba Plzně, díky Tescu, které v současné době rozváží potraviny do nejvíce lokalit. Šetří čas. A co peníze? Proč vlastně nakupovat jídlo online? Spoustu lidí láká zejména úspora času – žádné fronty nebo dojíždění do obchodu. Jak se ale časová úspora dotkne vaší peněženky? Jinak řečeno, kolik zaplatíte za dopravu? Dobrá zpráva je, že za dovoz potravin nikde nezaplatíte více jak 99 korun. Je to pořád hodně? I tak není nic ztraceno. Mnohdy můžete mít dopravu zcela zdarma. Pokud si například na Košík.cz objednáte doručení na druhý den (nebo jakýkoliv další den), za dopravu neplatíte. V případě, že potřebujete nákup ještě dnes, zaplatíte na dovozném 45 korun. Kolonial.cz, který funguje zhruba měsíc, má dopravu také zdarma, zatím ale pouze do konce července. Jaké ceny chystá dál? Uvidíme! „Máme připravených více scénářů, jak pracovat s cenou dopravy. Finální vybereme podle toho, aby co nejlépe odpovídal potřebám a přáním našich zákazníků,“ uvedl ředitel Kolonial.cz Petr Vyhnálek. Ani další obchody se nebrání dovozu zdarma, musíte u nich ale utratit patřičný obnos. My Food Market vám zboží doručí zdarma při objednávce nad 500 korun, u Rohliku.cz musíte ještě tisícovku přihodit. Ostravské Idena.cz má limit nastavený na 700 korun. Tesco a My Food Market nabízí zákazníkům svých e-shopů také osobní odběr. Jednoduše si vyberete zboží a druhý den, třeba cestou z práce, si ho vyzvednete. Tesco zatím nabízí pouze dvě výdejní místa, v Praze a Mladé Boleslavi. Nákup z My Food Market je možné vyzvednout na některé z poboček nebo v tzv. foodtrucku, pojízdné prodejně. Ke komu pro nízké ceny? Když už víte, na kolik vás přijde doprava, jistě vás také zajímá, kolik utratíte za samotný nákup. Předně - i internetové „supermarkety“ nabízí různé slevové akce, i tady tedy můžete ušetřit. Porovnat ceny napříč obchody není zrovna jednoduché, sortiment se mnohde velmi liší, proto nakonec zvítězilo naprosto jednoduché ryze letní menu – špekáčky a chléb. Jednotlivé potraviny jsme se snažili vybrat tak, aby si odpovídaly gramáží a také co nejvíce kvalitativně. Například špekáčky s 51% podílem masa (117 Kč/kg) na Rohlik.cz jsme raději nahradili kvalitnějšími a dražšími, za to od lokálního farmáře. Kvalitní špekáčky se ale nehodí zajídat obyčejným konzumním chlebem a proto jsme ho vyměnili za žitný, kmínový nebo v případě My Food Market, škvarkový. V tabulce vidíte ceny jednotlivých produktů v šesti vybraných e-shopech. Co když nákup nevoní? Co dělat, pokud nejste s nákupem spokojeni, ovoce je nahnilé a maso zapáchá? Nejlepší je projít si nákup ještě s kurýrem. Co se vám nepozdává, rovnou odmítněte. V reálu ale bude procházet velký nákup za dva tisíce jen málokdo. Některé věci navíc i tak nemusíte odhalit hned. Pokud tedy nakonec nějakou vadu zjistíte, zavolejte na příslušnou zákaznickou linku, kde by vám měli pomoci problém vyřešit. Pokud vám vadné zboží doveze Tesco, můžete ho spolu s účtenkou donést do nejbližšího hypermarketu. Nebojte se ozvat, i pokud jde o online prodej, máte jako zákazníci stejná práva, jako při klasickém nákupu v supermarketu. Rada na závěr
Pokud nechcete být o hladu, je dobré si nákup naplánovat dopředu, většina e-shopů vám potraviny doveze nejdříve druhý den. Navíc se musíte trefit do volného rozvozového intervalu – ty jsou většinou dvouhodinové a mají maximální rozvozovou kapacitu. Pokud zjistíte, že v ledničce je pusto prázdno a potřebujete akutně vyřešit oběd, pomoci vám může Rohlík.cz. Ten nabízí možnost expresního doručení – kurýr doveze nákup do 90 minut. Pokud stihnete udělat objednávku do 12 hodin dopoledne, v ten samý den vám ji doručí i Košík.cz. ============================================ NÁKUP AŽ KE DVEŘÍM. NA KOLIK PŘIJDE? -------------------------------------------Za pohodlí se platí. Kolik přesně, vidíte v tabulce. Navíc jsme přidali také minimální částku, za kterou musíte nákup pořídit. ============================================ ============================================ Základ: Nejíst odpad! -------------------------------------------Kvalita potravin je absolutně důležitá pro hlavu i tělo. A nás na Peníze.cz opravdu zajímá. Nabízíme výběr z článků a rozhovorů, věnovaných tomu, co všechno nám také v našich obchodech dokážou nabídnout. I tomu, jak se bez takových nabídek obejít: * Očima expertů: Nekvalitní potraviny v regálech: Kdo za to může? * Očima expertů: Jak ušetřit při nákupu potravin, a přitom nejíst blafy? * Prohnilí! Proč nás supermarkety krmí prošlým zbožím? * Proč jíme odpad a je nám to jedno? * Rudolf Náprstek: Kvalitní potraviny se dají koupit i v supermarketu * Náhražky, barviva, aromata a strávnická gramotnost. Rozhovor s Rudolfem Náprstkem * Václav Beneš: Je neuvěřitelné, co si spotřebitelé sami namluví * Testovali jsme nákup v zahraničí. Jeďte taky! ============================================
URL| http://www.penize.cz/nakupy/302445-nakup-jidla-online-pet-rad-jak-na-to
Právo Špekáčky splňují normy, ale masem nepřetékají 28.7.2015 Právo str. 17 Test Andrea Zunová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Je léto, prázdniny a k nim neodmyslitelně patří táboráky a vůně opékaných špekáčků. Ne všechny, které zakoupíme, v nás díky kvalitní chuti vyvolají vzpomínku na doby dřívější, kdy jsme si na nich jako děti při ohníčku pochutnávaly. Proto pořad internetové televize Stream A DOST! společně s deníkem Právo a serverem Novinky.cz nechal v nezávislé laboratoři otestovat 11 druhů špekáčků. Zajímalo nás, kolik obsahují masa, čisté svalové bílkoviny, tedy masa libového, pak také tuku, soli, jakou mají chuť, vůni, vzhled a konzistenci. A také, zda by se vůbec mohly dříve prodávat, protože současné normy jsou velmi měkké. Úplně nejhůře v celém nezávislém testu dopadly Čertovské špekáčky od firmy Zeman masouzeniny. Ze všech testovaných druhů obsahovaly nejméně masa, a to jen něco málo přes 53 procenta. Tedy jen půlka čertovského špekáčku je maso. A to zdaleka nejsou nejlevnější. Kilo vás vyjde na 135 korun. Zároveň mají i nejméně čisté svalové bílkoviny, která vypovídá o libovosti masa. V Zemanových
Čertovských špekáčcích je této bílkoviny jen něco málo přes 6 procent. Pro srovnání, vítěz jí měl bezmála 10. Čertovské špekáčky také propadly v senzorických testech. O co méně masa mají, o to více Čertovské špekáčky od Zemana obsahují éček. Těch mají nejvíce ze všech testovaných, neuvěřitelných 14. Jsou tedy dobarvované. Obsahují E150c, amoniakální karamel a E120, nechvalně známou košenilu. Tedy červenou barvu z broučků vyluhovaných v chemikáliích. Ta je označována za příčinu dětské hyperaktivity a může způsobit životu nebezpečnou anafylaxi, astma, kopřivku, sennou rýmu. Špekáčky maso obsahovat nemusí Normy v minulých dobách přesně stanovovaly, jaký má být ve špekáčcích poměr hovězího, vepřového a telecího masa, aby byly šťavnaté a přitom z nich po ohřátí nevytékala šťáva. Podle Alice Olbrichové, publicistky a odbornice na potraviny je „současná vyhláška liberálnější a neřeší poměry surovin. Říká se v ní pouze to, že na špekáčky může být použito maso hovězí, vepřové, telecí, případně jen jedno z nich. Špekáčky tak mohou být třeba jen čistě z nejlevnějšího vepřového a z pohledu vyhlášky je to v pořádku“. Dodala, že všechny špekáčky splnily současnou vyhlášku týkající se celkového obsahu masa. Toho ale stačí pouhých 40 procent, většina špekáčků tedy nemusí být vůbec z masa. První špekáčky na Jubilejní zemské výstavě v Praze přitom měly před 124 lety 70 procent masa, tedy o 30 procent více. Maso nyní nahrazuje bramborový škrob, více vody a éčka. Pouze jediné testované špekáčky by splnily původní potravinářskou normu. Ostatních deset by se před bezmála šedesáti lety na pulty vůbec nesmělo dostat. Jako nejméně tučné se v nezávislých laboratorních zkouškách ukázaly špekáčky Extra–Vázané vyrobené firmou Váhala a spol. Obsahují necelých 28 procent tuku. Nejvíce tuku mají naopak špekáčky z Globusu, skoro 44 procenta. To, co ze špekáčků dělá oblíbenou uzeninu k táboráku, jsou drobné kostky špeku, přesněji vepřového sádla, které při opékání příjemně voní. Jsou-li špekáčky kvalitní, kousky špeku by neměly vypadávat z nákroje, jak to ukládá platná vyhláška, stejně jako dřívější potravinářské normy pro výrobu špekáčků. *** Vítězové testu GRILL & FUN, Tradiční špekáčky Výrobce: Steinhauser, s. r. o., Tišnov Prodejce: Lidl Cena: 99,90 Kč/1 kg Obsah masa: 86,72 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 9,80 g/100 g (+-0,8) Tuk: 34,42 g/100 g (+- 1 %) Špekáčky Extra –Vázané Výrobce: Váhala a spol. s. r. o., Hustopeče nad Bečvou Cena: 110,20 Kč/1 kg Obsah masa: 71,57 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 7,60 g/100 g (+-0,8) Tuk: 27,61 g/100 g (+- 1 %) Propadák testu Čertovské špekáčky Výrobce: Zeman maso-uzeniny, a.s. Cena: 135 Kč/1 kg Obsah masa: 53,23 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 6,08 g/100 g (+-0,8) Tuk: 35,28 g/100 g (+- 1 %) Další testované výrobky Špekáčky – Na gril Výrobce: Kostelecké uzeniny, a.s. Cena: 99,90 Kč/1 kg Obsah masa: 56,67 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 7,30 g/100 g (+-0,8) Tuk: 32,21 g/100 g (+- 1 %) Špekáčky Selection – nejvyšší kvalita Výrobce: Masokombinát Plzeň, s. r. o. Cena: 118,40 Kč/1 kg Obsah masa: 68,76 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 7,74 g/100 g (+-0,8) Tuk: 33,47 g/100 g (+- 1 %) Špekáčky Globus – řeznictví Globus Výrobce: Hypermarket Černý most, Globus ČR Cena: 211,80 Kč/1 kg Obsah masa: 56,85 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 6,84 g/100 g (+-0,8) Tuk: 43,88 g/100 g (+- 1 %)
Špekáčky Billa – volný pultový prodej Výrobce: Billa, spol. s r. o. Cena: 99,00 Kč/1 kg Obsah masa: 72,65 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 7,72 g/100 g (+-0,8) Tuk: 31,65 g/100 g (+- 1 %) Špekáčky pultové, vázané provázkem Výrobce: Jatky Tísmice, s. r. o. Cena: 139 Kč/1 kg Obsah masa: 61,15 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 7,15 g/100 g (+-0,8) Tuk: 39,84 g/100 g (+- 1 %) Špekáčky lahodné chuti, na oheň i na pánev Výrobce: Ponnath, Řezničtí mistři, s. r. o., Sušice Cena: 146,30 Kč/1 kg Obsah masa: 75,54 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 8,70 g/100 g (+-0,8) Tuk: 31,85 g/100 g (+- 1 %) Farmářské špekáčky – Dej to na gril Výrobce: Maso uzeniny Písek, a. s. Cena: 158,20 Kč/1 kg Obsah masa: 66,35 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 8,14 g/100 g (+-0,8) Tuk: 36,93 g/100 g (+- 1 %) PIKOK, Tradiční špekáčky Výrobce: Steinhauser, s. r. o., Tišnov Prodejce: Lidl Cena: 108,10 Kč/1 kg Obsah masa: 75,70 g/100 g (+- 15%) Čistá svalová bílkovina: 8,55 g/100 g (+-0,8) Tuk: 38 g/100 g (+- 1 %) Foto autor| Foto Sream.cz (12)
Vlajka bude jen na českých potravinách Právo str. 15 Trhy & ekonomika Stanislav Ptáčník Český svaz zpracovatelů masa - TOP
29.7.2015
zpět Ministerstvo zemědělství (MZe) poslalo do meziresortního připomínkového řízení dílčí novelu zákona o potravinách, jež zakáže používání zavádějících log u potravinářských výrobků, které nepocházejí z Česka, a upřesní i používání dalších pojmů. Výrobci a prodejci tak nebudou moci nejrůznější potraviny zdobit českými vlajkami, českým lvem, trikolorou či nápisy typu česká kvalita, pokud nebude výrobek skutečně vyroben v Česku. Novináře o tom včera informoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina v České republice vůbec vyrobena. Zákazník se v tom ztrácí,“ řekl Jurečka. Nové logo s vlajkou Ministr zároveň představil logo, které si potravináři, kteří splní příslušné podmínky, budou moci dát na své výrobky. Možnosti jeho používání teprve upraví ministerská vyhláška. Logo vybírala ministerská komise ze stovky návrhů, nakonec se přiklonila k jednoduché variantě české vlajky, pod ní s nápisem Česká potravina. Původní soutěž muselo ministerstvo prodloužit a zvýšit odměnu z 50 tisíc na 90 tisíc Kč. Tvůrci do ní poslali osm návrhů. Potravina aspirující na označení „česká“ bude muset být vyrobena z českých surovin. U jednosložkových potravin stoprocentně, u vícesložkových alespoň ze 75 procent. Novela a na ni navazující ministerská vyhláška by měly začít platit zřejmě od poloviny příštího roku. Definici, co je a co není česká potravina, už dříve kritizovala Potravinářská komora ČR. Poukazovala na tradiční čokoládové výrobky, jejichž hlavní složka – kakaové boby či kakao – logicky pochází z dovozu. „Švýcarská čokoláda nebo belgické pralinky by při takovém výkladu měly smůlu,“ uváděl tehdy prezident PK ČR Miroslav Toman. Takové potraviny budou podle připravované legislativy moci nést označení Vyrobeno v České republice. Podle ministerských argumentů evropská legislativa nezakládá povinnost uvádět zemi původu u všech výrobků, ale jen u vybraných skupin, jako jsou maso, ovoce či zelenina. Jako problematičtější se jeví značení původu u uzenin či u mléčných výrobků, kde se podíl surovin z domácí produkce a z dovozu může v různých výrobcích měnit.
Dalším nešvarem, který chce ministerstvo legislativně upravit, je nadměrné užívání slov přírodní, domácí, pravé či čerstvé i v případech, kdy to v řadě případů neodpovídá realitě a zavání klamáním spotřebitele. Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích může být při klamavém označování potravin uložena pokuta až 10 miliónů korun. Značky a loga pro potraviny Kvalitu a původ českých potravin označuje několik log, která uděluje stát, profesní svazy i občanská sdružení. K nejdůležitějším patří Klasa, Regionální potravina a Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou. Značku Klasa uděluje Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je jí označeno 1145 produktů od 223 výrobců. Značku výrobci získávají na tři roky, v případě zhoršení kvality může být odebrána. Logo Regionální potravina uděluje ministerstvo zemědělství. Značí, že produkt byl vyroben v daném kraji ze surovin domácí provenience. Má za cíl podpořit lokální výrobce a motivovat zákazníky k nákupu krajových specialit. Značku Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou uděluje prezident Potravinářské komory ČR. Hlavní podmínkou je, že se vyrábí v ČR z tuzemských surovin. Logo Vím, co jím by mělo označovat potraviny, které obsahují vyvážené výživové hodnoty. Označení Zdravá potravina se objevuje na pokrmech, které by měly obsahovat minimum chemických konzervantů, přídatných látek či barviv. Kromě toho existují i tři druhy evropských ochranných značek potravin: chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení a zaručená tradiční specialita. Jejich nositeli jsou i desítky výrobců potravin z ČR. Ochrany v rámci EU i mimo ni od roku 2008 požívá také celá skupina tuzemských výrobců, kteří splňují kritéria pro užívání ochranné známky České pivo. Označování českých potravin je velmi nepřehledné, zákazník se v tom ztrácí Marian Jurečka, ministr zemědělství Foto popis| Marian Jurečka představil logo, které si potravináři budou moci dát na své výrobky. Foto autor| Foto PRÁVO – Jan Handrejch
vitalia.cz Malí výrobci potravin bojují s hromadou formalit. Zjednodušení nestačí 28.7.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Redukce údajů na obalech potravin, kterou navrhuje ministerstvo, je dobrý krok. Ale je to málo. Co může skutečně pomoci malým výrobcům potravin? Podpora drobných řemeslných výrobců potravin, kterou připravuje ministr zemědělství Marian Jurečka (v prováděcí vyhlášce k zákonu o potravinách) formou úlev při označování potravin, je nepochybně správným krokem. Už proto, že jakékoli, i drobné zpracování primární zemědělské suroviny na potravinářský produkt je zvýšením přidané hodnoty, což statisticky zlepšuje vyspělost našeho zemědělství a je i cestou k vyšší nezávislosti na maloobchodu, pokud si výrobce prodává své produkty sám. Označovací lobby Jsou to přitom především malí výrobci, kteří bojují s množstvím formálních povinností, jejichž splnění je nutné k uvádění výrobků na trh, včetně povinně uváděných údajů na obalech výrobků. Mezi ně patří i nutriční hodnoty, což je množství sacharidů, bílkovin, tuků a energetická hodnota na 100 gramů výrobku – označení, které si prosadila „označovací lobby“ v EU ve jménu ochrany zdraví spotřebitele.
Tento princip je přitom ze samé podstaty sporný u jakýchkoli potravin, především za situace, kdy jsou obaly potravin popsány množstvím dalších údajů, z nichž lze nutriční hodnoty vyčíst také. Právě u drobných výrobců je to ale oříšek – při často rukodělné výrobě nemusí vždy souhlasit na setiny procenta množství jednotlivých složek a každý produkt je do jisté míry originálem – což je ale také právě to, co dává takovým výrobkům identitu. Zároveň jsou drobní výrobci potravin pod daleko intenzivnějším drobnohledem svých zákazníků, vzhledem k tomu, že jsou dohledatelní a v příslušné lokalitě známí, takže si ve vlastním zájmu nemohou dovolit podvádět. Proto je redukce označovacích povinností logická a správná. Ale ne jediná. Co může skutečně pomoci malým výrobcům potravin? Podpořit drobné výrobce potravin nicméně není jen otázkou označování výrobků, ale otázkou obecné redukce administrativy spojené se samotnou výrobou, ale i prodejem takových výrobků. Podmínky nájmů Jednou z možností je třeba specifikace podmínek nájmů při prodeji selských a farmářských potravin na farmářských trzích. Dnes je prakticky jedno, zdali na nějakých trzích prodává někdo drahou elektroniku, lodě nebo ovoce a zeleninu, neboť každý platí za pronajatou plochu stejně. Je ale zcela zřejmé, že zatímco farmář při řádově korunových hodnotách svého zboží musí k zaplacení nájmu prodat třeba celotýdenní produkci, prodejci zboží v cenách v řádu tisíců či desetitisíců stačí prodat jeden kus a na nájem má vyděláno. Tuto skutečnost ale výše nájemného vůbec nebere v úvahu, ačkoli se k nezemědělským trhům využívají lokality identické s prodejem selských potravin. Spravedlivé soutěže Velké rezervy jsou také při hodnocení soutěží jednotlivých potravin v různých krajích, které je naopak postaveno na naprosto individuálním hodnocení příslušných porot. Z toho pak vychází stav, kdy v jednom kraji být nemusí a také často není příslušný lokální výrobek za svou originalitu a kvalitu oceněn, v jiném by ale ocenění získal. Jenže protože jde o soutěž regionálních potravin, musí se (logicky) účastnit hodnocení jen tam, kde výrobce působí. Nějaká koordinace hodnocení napříč republikou by proto také nebyla na škodu, určitě by to mnohým „malosériovým“ výrobkům pomohlo. Zaměření kontrol Další rezervy jsou ve spektru prováděných kontrol. Inspektoři dozorových orgánů se sice celkem logicky soustřeďují na rizika kontaminace a skladování na trzích prodávaných potravin, ne vždy jsou ale dotaženy do konce kontroly původu prodávaného zboží. Mnohé výrobky jsou totiž označovány jako „české“, ve skutečnosti ale pocházejí ze zahraničí, což je velmi častý způsob klamání spotřebitele, který ovšem značně poškozuje právě drobné domácí výrobce, neboť jejich produkty bývají dražší a tedy hůře prodejné. Těžko totiž konkurovat velkoproducentům, kteří se ovšem vydávají za „drobné“, „tradiční“ a „farmářské“. V tomto případě kontrola etikety často nestačí – například v ovocnářství a zelinářství je relativně běžnou praxí, že zahraniční výrobce má sice někde v ČR sídlo, ale prodávaná produkce z naší země nepochází a nepochází ani ze zemědělské nebo potravinářské malovýroby. Osvěta Pomoci skutečně poctivým malým tuzemským výrobcům potravin by také měla vyšší osvěta. Například v odlišení „pravých“ farmářských trhů od akcí, které jsou především možností, jak za více peněz prodat průmyslovou produkci. O problému jsem nedávno informoval (Paraziti na dobrém jméně farmářských trhů), takže jej nemá cenu podrobněji rozebírat. V principu jde ale o to, že z celkem 265 prodejních míst označovaných jako farmářské trhy je pouze osm členy Asociace farmářských trhů ČR, na nichž je do důsledků kontrolován původ prodávaného zboží přímo u výrobců. To ovšem drtivá většina nakupujících neví, a na některých farmářských trzích běžně nakupují produkty velkovýroby.
Legislativa Pro drobné výrobce potravin jsou také principiálně velkým problémem neustálé změny zákonů, vyhlášek a metodik, zdaleka nejen v resortu zemědělství a potravinářství. Komplikací je například i limit maximálního počtu hodin v dohodách o pracovní činnosti, který neumožňuje plnohodnotně využívat sezónní pracovní sílu, což je mimochodem právě v zemědělství, tam, kde je vyšší podíl lidské práce, tradiční postup. Současná snaha ministerstva práce a sociálních věcí o zaměstnávání na plný pracovní úvazek tak mimo jiné ústí do stavu, kdy zemědělec, který by třeba chtěl nabídnout v sezóně svou čerstvou produkci nebo z ní vyrobenou potravinu, nemůže prostřednictvím brigádníka tyto produkty třeba na farmářských trzích prodávat, protože by jej musel zaměstnat nastálo (a to si nemůže dovolit), nebo by musel po naplnění brigádnického úvazku počtem hodin prodeje přerušit. Sám zemědělec nebo drobný potravinář přitom prodávat nemůže, protože musí sklízet nebo příslušné potraviny vyrábět. Chceme-li tedy drobným výrobcům potravin opravdu systémově pomoci, musí se k takové výzvě spojit více institucí a kroků, než je pouhá redukce povinně uváděných údajů na obalech potravin. I když i to je dobrý krok. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/mali-vyrobci-potravin-bojuji-s-hromadou-formalit/
Zemědělec Spotřeba potravin rostla Zemědělec str. 3 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP
27.7.2015
zpět Podle odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) u nás vzrostla v loňském roce celková spotřeba potravin vyjádřená ve stálých cenách meziročně o 1,2 procenta. Výrazněji se zvýšila spotřeba potravin živočišného původu, a to o 1,7 procenta; spotřeba rostlinných produktů stoupla mírněji (o 0,6 %). Po dlouhém období byla také loni vyšší spotřeba hovězího masa. Uvádí to předběžná verze Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2014, tzv. Zelená zpráva, kterou má náš týdeník dispozici. Zpráva konstatuje, že ceny zboží a služeb se loni zvýšily velmi mírně (o 0,4 %), ale ceny potravin a nealkoholických nápojů rostly podstatně razantněji, a to o dvě procenta. Zvýšily se ale také meziročně čisté peněžní příjmy domácností o tři procenta, přičemž spotřební vydání stoupla jen o 0,9 procenta. Vývoj spotřeby potravin v roce 2014 tak koresponduje s vývojem kupní síly obyvatelstva. Nominální vydání domácností za potraviny a nealkoholické nápoje se již v roce 2013 meziročně zvýšila o 2,8 procenta, ale vzhledem k výraznému, téměř pětiprocentnímu nárůstu spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů reálné výdaje na spotřebu poklesly. Důsledkem tohoto vývoje za současného meziročního poklesu příjmové úrovně domácností bylo zvýšení podílu vydání za potraviny a nealkoholické nápoje na celkových spotřebních vydáních domácností z 20 procent v roce 2012 o 0,2 procentního bodu v roce 2013. „V loňském roce se nominální výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje zvýšily o 1,4 procenta, reálně ale o 0,6 procenta klesly, neboť spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů vzrostly o dvě procenta,“ píše se ve zprávě s tím, že podíl vydání za potraviny a nealkoholické nápoje se v roce 2014 meziročně velmi mírně zvýšil na 20,3 procenta. Celková spotřeba masa a masných výrobků vloni meziročně stoupla o 2,3 procenta na 76,5 kg na obyvatele za rok a po poměrně dlouhém období u nás vzrostla i spotřeba hovězího masa, a to o čtyři procenta na 7,8 kg/obyv./rok. Také spotřeba drůbeže se zvýšila o téměř šest procent na 25,7 kg/obyv./ /rok, ale spotřeba vepřového masa nepatrně poklesla na 40,2 kg/obyv./rok. Ceny všech druhů masa i masných výrobků meziročně vzrostly. Česká republika se řadí mezi státy EU s podprůměrnou spotřebou masa a masných výrobků. Ve spotřebě jak masa celkem, tak i ve spotřebě jednotlivých druhů masa jsou mezi členskými státy značné rozdíly. Nejvyšší spotřebu masa celkem vykazovalo zhruba před pěti lety Portugalsko (113
kg/obyv./ /rok), nejnižší Slovensko (65 kg/obyv./rok). Spotřeba vepřového masa se v porovnání ČR pohybuje na průměrné úrovni zemí EU. Nejvíce jej snědí Dánové (80 kg/obyv./rok), nejméně pak Bulhaři (24 kg/obyv./rok). Značně pod unijním průměrem je naše země ve spotřebě hovězího a telecího masa. Nejvyšší spotřebu této komodity mělo Lucembursko (29 kg/obyv./rok), velmi nízká úroveň spotřeby byla v Maďarsku (3 kg/obyv./rok) a na Slovensku (4 kg/obyv./ /rok). Naopak nad průměrem spotřeby zemí EU se ČR pohybuje ve spotřebě drůbeže. Ve srovnání s ostatními členskými státy EU je u nás poměrně nízká spotřeba čerstvých mléčných výrobků, která se vloni pohybovala na úrovni 91,3 kg/obyv./rok, naproti tomu v Irsku dosahovala 185,9 kg/obyv./ /rok, Estonsku 140,3 kg a v Dánsku 130,8 kg/obyv./rok. Také ve spotřebě sýrů jsme ve srovnání s ostatními státy podprůměrní, když jich ročně sníme 16,6 kg/obyv./rok, což byl meziroční nárůst necelá dvě procenta. Nejvyšší spotřebu sýrů mají Řekové, celkem 31 kg/obyv./rok, naopak velmi nízká je v Irsku pouze 6,4 kg/obyv./rok. ? *** ? Klíčové informace ? ? Podle odhadu ÚZEI v ČR vzrostla v roce 2014 celková spotřeba potravin vyjádřená ve stálých cenách meziročně o 1,2 %. ? Spotřeba masa a masných výrobků vloni meziročně stoupla o 2,3 procenta na 76,5 kg/obyv./rok. Z toho spotřeba hovězího masa byla vyšší 4 % a dosáhla na 7,8 kg/obyv./rok. ? Podíl vydání domácností za potraviny a nealkoholické nápoje se v roce 2014 meziročně zvedl o 0,1 procentního bodu na 20,3 %.
zpravy.rozhlas.cz Jurečka představil nové logo českých potravin, spotřebitelé snáze poznají české zboží 28.7.2015
zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika Barbora Kladivová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Ministerstvo zemědělství chce, aby zákazníci v obchodech na první pohled poznali potraviny vyrobené v Česku. Přichází proto s novým logem ‘Česká potravina‘. Symboly se státní vlajkou nebo trikolorou by nesměli používat výrobci potravin, které s Českem nemají nic společného. Logem s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“ si budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, pokud splní dvě základní podmínky. Jde o místo výroby v Česku a stanovený podíl českých surovin, jak je nově určuje připravovaná novela zákona o potravinách.„Česká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v ČR. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z Česka a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR,“ přiblížil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou už podle něj moci dál dávat na potraviny různé nápisy a obrázky, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící. V případě, že výrobce použije označení Česká potravina neoprávněně, hrozí mu až desetimilionová pokuta. Díky novému potravinovému značení spotřebitelé podle ministra na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu z českých zdrojů. Dosavadní označování českých potravin je podle Jurečky velmi nepřehledné až chaotické.„Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena,“ uvedl Jurečka.Zavedení loga má podle ministra jasný cíl: „Abychom nevyváželi základní nezpracované komodity, ale abychom je tady zpracovali a využili potenciál domácího trhu.“Logo s českou vlajkou, které by spotřebitelé mohli najít v obchodech už ke konci letošního roku, se tak zařadí třeba ke Klase nebo regionální potravině. Podle ministra Jurečky by to ale zákazníky v obchodech mást nemělo.„Je to špičkové označení, které dává tomu zákazníkovi tu nejvyšší hodnotu a nejlepší informaci. Všechna ta další označení jsou, řekněme, pod určitou úrovní tohoto loga,“ zdůraznil.Analytik: Značek o původu výrobků je příliš mnoho Agrární analytik Petr Havel upozornil, že značek o původu potravin je na trhu příliš mnoho a lidé v obchodech můžou být zmatení.„Dát
spotřebiteli informaci o tom, co je skutečně české a co není, je spíše v tom, aby se více propracovaly stávající značky, které už jsou známé a mají nějakou historii. To by byla možná lepší cesta než zavádět nové označení za situace, kdy se neruší ty staré,“ uvedl.Podle Jurečky ale jasně definovaný odkaz na český původ zatím není žádný. „Zatím se používají v rámci marketingu a různých kampaní, které využívají maloobchodní sítě,“ zdůraznil. „Ministerstvo spravuje v současnosti čtyři klíčová národní označení. „A to je Klasa, Národní potravina, BIO výrobek a teď nově označení Česká potravina,“ dodal ministr.Novela zákona o potravinách je největší změnou na českém trhu s jídlem za 15 let Seznam původu zboží v supermarketech by se měl podle potravinářů změnit Ministerstvo zemědělství definovalo, co je a není českou potravinouObchodníci kritizují novelu potravinového zákona, SZPI si pochvaluje posílení pravomocí Seznam původu zboží v supermarketech by se měl podle potravinářů změnit Jurečka se chce scházet s řetězci, kvůli kvalitě potravin i vztahům s dodavateli V Česku přibývá farmářských prodejen. V Brně dokonce vznikne farmářský supermarketStále více lidí dává při nákupu potravin přednost české bioprodukci
URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1516751
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Od 1. srpna se změní pravidla pro nahlašování zásilek potravin agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.7.2015
zpět Od 1. srpna 2015 se zkrátí doba pro nahlašování příchodu zásilek potravin ze zahraničí do místa určení v České republice. Namísto nejméně 48 hodin předem budou příjemci muset hlásit Státní veterinární správě příchod zboží s předstihem 24 hodin. Na některé živočišné produkty, například na čerstvé produkty rybolovu či přírodní a kolagenová střeva, se povinnost nově již nebude vztahovat. Od 1. srpna 2015 se zkrátí doba pro nahlašování příchodu zásilek potravin ze zahraničí do místa určení v České republice. Namísto nejméně 48 hodin předem budou příjemci muset hlásit Státní veterinární správě příchod zboží s předstihem 24 hodin. Na některé živočišné produkty, například na čerstvé produkty rybolovu či přírodní a kolagenová střeva, se povinnost nově již nebude vztahovat. Příjemci také nebudou muset do hlášení uvádět údaj o předpokládané prodejní ceně přijatých potravin. Od 1. srpna 2015 přestává platit nařízení vlády č. 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení ve své novelizované podobě platné od října 2014 a bude nahrazeno vyhláškou č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení. Tato vyhláška se vztahuje jak na potraviny živočišného tak rostlinného původu. Ze živočišných potravin se hlášení nebude nadále vztahovat na čerstvé produkty rybolovu, živé mlže, plže, ostnokožce a pláštěnce určené pro lidskou spotřebu a kolagen a přírodní a kolagenová střeva určená pro výrobu potravin. V případě všech ostatních potravin živočišného původu se bude muset jejich příchod hlásit prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách SVS. Formulář bude na změny připraven 1. srpna 2015. Od počátku roku provedla SVS v místech určení zásilek živočišných produktů z jiných zemí 2 600 kontrol. U 4 % těchto kontrol byly zjištěny závady. Na každou nevyhovující kontrolu připadají průměrně 2 závady. Za toto období prošlo veterinárními kontrolami zhruba 31 000 tun živočišných produktů, přičemž 130 tun z nich bylo pozastaveno do odstranění závad, vráceno dodavateli nebo zlikvidováno. Zjišťované závady byly převážně administrativního charakteru, nicméně v několika případech byla zjištěna přítomnost patogenních salmonel, bakterie Listeria monocytogenes nebo těžkých kovů. Pokuty udělené za všechny zjištěné nedostatky se blíží částce 2 miliony Kč. Z výše uvedeného je zřejmé, že kontroly zásilek v místě určení mají smysl. Zákazník se může
spolehnout, že potraviny živočišného původu uváděné do oběhu splňují hledisko zdravotní nezávadnosti a případná pochybení se podaří zachytit včas.Mgr. Petr PejchalTiskový mluvčí SVS
URL| http://www.agris.cz/clanek/188915
Souhrn událostí uplynulého dne – 23. 7. 2015 24.7.2015
agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Francie představila plán na podporu protestujících zemědělců. Na zalesňování má jít do roku 2020 přibližně 280 milionů Kč. Plán na boj proti suchu zatím vláda odložila. Horko a sucho nadělalo chovatelům ryb problémy, ne však kritické. Francie představila plán na podporu protestujících zemědělců Francouzská vláda představila opatření na podporu producentů masa a mléka v celkové hodnotě 600 milionů eur, tedy přes 16 miliard korun. Reaguje tak na několikatýdenní protesty producentů proti údajným cenovým tlakům ze strany maloobchodníků a zpracovatelů potravin. Ministr zemědělství a výživy Stéphane Le Foll uvedl, že pomoc zemědělcům bude zahrnovat vládní záruky za úvěry v objemu až 500 milionů eur.Na zalesňování má jít do roku 2020 přibližně 280 milionů Kč Čeští lesníci dostanou do roku 2020 přibližně 280 milionů korun na zalesňování. Dotace z Programu rozvoje venkova (PRV) budou moci čerpat na zakládání lesního porostu, péči o les nebo na ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku. Peníze mají lesníkům kompenzovat náklady na zalesnění či za ušlé příjmy kvůli ukončení výroby.Plán na boj proti suchu zatím vláda odložila Vláda odložila schvalování plánu boje proti suchu. Novinářům to po skončení vlády řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Důvodem bylo málo času, který kabinet na projednání při svém výjezdním zasedání v Ostravě měl. Materiál obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady.Horko a sucho nadělalo chovatelům ryb problémy, ne však kritické Horko a málo vody ve vodních tocích způsobilo na jižní Moravě chovatelům ryb problémy, ne však kritické. To by musela extrémní vedra trvat ještě zhruba týden, shodli se chovatelé, které ČTK oslovila. Klíčové je udržovat ve vodě dostatek kyslíku a snažit se maximálně zachovat suchem omezené přítoky. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.
URL| http://www.agris.cz/clanek/188923
Mléko je nejlevnější za šest let. Jenže zákazník to v obchodech nepozná agris.cz str. 0 Zemědělství iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 27.7.2015
zpět Tak levně jako nyní prodávali zemědělci své mléko naposledy v roce 2009. V obchodech však ceny klesají s výrazným zpožděním. A navíc jen někde. Na nižších cenách potravin tak nevydělává zákazník, ale výrobci potravin a obchodníci. Jedni přitom obviňují druhé ze zneužívání situace.
Tak levně jako nyní prodávali zemědělci své mléko naposledy v roce 2009. V obchodech však ceny klesají s výrazným zpožděním. A navíc jen někde. Na nižších cenách potravin tak nevydělává zákazník, ale výrobci potravin a obchodníci. Jedni přitom obviňují druhé ze zneužívání situace. Od zemědělců nakoupí mlékárna litr surového mléka za méně než osm korun, na pultě se pak objeví krabice polotučného mléka za bezmála 17 korun. Výkupní ceny, které zemědělcům platí mlékaři, by přitom podle odhadů měly klesat i v dalších měsících. „Ceny mléka rychle klesají už víc než rok, ale v obchodech se to projevuje s výrazným zpožděním,“ potvrzuje agrární analytik Petr Havel. Loni touto dobou byly výkupní ceny téměř o čtvrtinu vyšší.Kde v dodavatelském řetězci zůstává zisk? Některé řetězce nicméně zlevnily. Většinou se to však týká jen privátních značek, tedy těch, které jsou prodávány s jejich vlastním logem, a jen v akcích. Značkové mléčné výrobky jsou tak ve srovnání s nimi výrazně dražší a marže na nich je tedy vyšší. Obchodníci tvrdí, že rozdíl zůstává hlavně mlékárnám. „Pokud se snížené výkupní ceny mléka projeví v cenách mlékáren, jsou obchodníci připraveni se o snížené ceně bavit,“ reaguje šéfka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Tvrdí, že mlékárny nabízejí jen nepatrně nižší ceny, které by se na regálech prakticky neprojevily. S tím ale nesouhlasí producenti. Řetězce podle nich chtějí zatlačit domácí dodavatele, aby přistoupili na ještě výraznější snížení ceny. Podle zemědělců si totiž obchodníci u zahraničních výrobků nechávají nižší marži, což se pak odráží na cenovkách v obchodech. „Máme nižší cenu, než je třeba v Německu, a přitom se tady německé výrobky prodávají levněji než české,“ tvrdí předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. A na konkrétním příkladu to vysvětluje Karel Horák, předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu: „Jde o politiku obchodních řetězců, které nakoupí například máslo z Česka za 25 korun stejně jako z Belgie, ale na české dá marži 80 procent, na belgické jen 20 procent.“ Podle řetězců je to součást konkurenčního boje. „Dotace v zemích EU se různí a zahraniční mlékárny mohou nabízet mléčné výrobky ve stejné kvalitě s nižší cenou. Nelze se divit, že obchodníci hledají levnější dodavatele,“ říká Nováková.Mléka je celosvětově nadbytek Hlavním důvodem poklesu cen mléka je konec kvót na mléko v EU i celosvětový nadbytek této suroviny. Odráží se v něm i ruské embargo na dovoz mléčných výrobků. České mlékárny navíc bojují mnohem víc než dříve se zahraniční konkurencí. „Je to katastrofální situace, jsme zavaleni neprodejnými zásobami, nedaří se nám je prodat, jsme drazí,“ říká Milan Teplý, majitel a generální ředitel největší tuzemské mlékárny Madeta. O zlevnění však nechce ani slyšet. „To řekněte řetězcům,“ hájí se. Právě Madeta se kvůli cenám rozhádala s řetězcem Kaufland natolik, že diskontní řetězec podle ČT omezil mléčné výrobky od této mlékárny. U koho vysoká marže zůstává, prakticky nelze zjistit. Informace o vyjednávání nechce ani jedna strana komentovat. „Je to citlivé téma, neradi bychom to v tuto chvíli komentovali,“ říká Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu, kam patří mlékárny Olma a Hlinsko. Podle analytika Havla leží vina tak trochu i na českých chovatelích, kteří prý vyrábějí mléko příliš draho. „Česko není ve výrobě mléka ve srovnání se západní Evropou efektivní, vyrábíme mléko s poměrně vysokými náklady, “ říká.Zemědělci: Vyrábíme pod náklady Naopak zemědělci už delší dobu tvrdí, že prodávají mléko výrazně pod výrobní cenou. „Potřebovali bychom přes osm korun, s devíti bychom už byli spokojení. Bohužel, výkupní ceny jsou v posledních letech jak na houpačce,“ říká Vladimíra Severinová, šéfka zemědělského podniku Obruč-Agro z Černovic na Blanensku. Kdo může, dotuje mléko z jiných aktivit. Mlékaři se nyní spoléhají, že stát od nich výrobky nakoupí do státních rezerv. Když ne, budou muset prodat pod cenou a výkup od
českých zemědělců omezit. Mléko není jedinou komoditou, kde výkupní ceny dramaticky klesly. V poslední době se hodně snížila i cena cukru. „Způsobily to přebytky po loňské silné sklizni. Ty jsou už vyprodány a teď by měly ceny naopak růst,“ říká ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Jan Křováček. Ale i cukr je strategickou surovinou, u níž mají být za dva roky odstraněny omezující kvóty. Pokud se bude opakovat mléčný scénář, mohly by ceny opět výrazněji klesnout. Autoři: mp, jvlain
URL| http://www.agris.cz/clanek/188939
Souhrn událostí uplynulých dní – 24. - 26. 7. 2015 27.7.2015
agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ryby v řekách kvůli suchu zatím plošně nehynou. Ministerstvo zemědělství poskytne ještě letos na podporu sociálního zemědělství 50 milionů korun. SVS zkontrolovala od začátku roku přes 6200 provozoven stravovacích služeb. Sucho nemá na ozimé plodiny velký vliv, problémy budou u kukuřice. Ryby v řekách kvůli suchu zatím plošně nehynou Snižující se hladiny řek kvůli dlouhodobému suchu a vlně veder zatím nezpůsobily plošné úhyny ryb. To by se však mohlo stát, pokud by teplou vodu v tocích znečistily organické látky spláchnuté při lijácích z polí. Vyplývá to z dnešních vyjádření představitelů rybářských svazů. Ministerstvo zemědělství poskytne ještě letos na podporu sociálního zemědělství 50 milionů korun Zajistit zaměstnání lidem, kteří jsou znevýhodněni na trhu práce, je cílem programu sociálního zemědělství, na který dá letos Ministerstvo zemědělství 50 milionů korun. Peníze jsou určeny na investice i provoz. Čerpat je může zemědělec, který se zaváže zaměstnat zdravotně nebo sociálně znevýhodněné osoby po dobu minimálně 5 let a vytvoří pro ně pracovní místa. SVS zkontrolovala od začátku roku přes 6200 provozoven stravovacích služeb Státní veterinární správa (SVS) provedla od začátku letošního roku do konce uplynulého týdne celkem 6 243 kontrol zařízení stravovacích služeb. U 15 % z nich byly zjištěny závady. Nejčastěji se týkaly sledovatelnosti potravin. Výrazně vyšší podíl závad než v ostatních regionech vykazují provozovny v Praze, kde byly zjištěny závady přibližně u třetiny provedených kontrol. Sucho nemá na ozimé plodiny velký vliv, problémy budou u kukuřice Dlouhotrvající sucho, které v Česku nyní panuje, nebude mít velký vliv na sklizeň ozimých obilovin, říkají zemědělci. Nedostatek vláhy ale sníží výnos kukuřice, podle Agrární komory ČR až o 30 procent. O pětinu by se také měla snížit úroda řepky. Kvůli extrémním horkům na řadě míst také vznikaly požáry, což sklizeň obecně komplikuje. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.
URL| http://www.agris.cz/clanek/188931
Svět trápí nedostatek vody. Ohrožuje zdraví populace i zemědělskou výrobu agris.cz str. 0 Zemědělství iHNed.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 27.7.2015
zpět Podle analýzy je na světě 37 zemí, ve kterých má 80 procent obyvatel nedostatek vody. Nejvíce vody se spotřebuje v zemědělské výrobě. Například Coca-Cola již kvůli problémům s vodou odvolala plán postavit novou továrnu na lahve v Indii. Největším problémem lidstva 21. století nemusí být války či pandemie nevyléčitelných nemocí, ale nedostatek tekutiny, bez níž se lidský druh neobejde – vody. * Podle analýzy je na světě 37 zemí, ve kterých má 80 procent obyvatel nedostatek vody. * Nejvíce vody se spotřebuje v zemědělské výrobě. * Například Coca-Cola již kvůli problémům s vodou odvolala plán postavit novou továrnu na lahve v Indii.Největším problémem lidstva 21. století nemusí být války či pandemie nevyléčitelných nemocí, ale nedostatek tekutiny, bez níž se lidský druh neobejde – vody. Podle nedávné zprávy americké banky Bank of America Merrill Lynch přitom nepůjde o problém postihující pouze části světa, ale o obtíž, s níž se bude potýkat celé lidstvo. Nejde zdaleka jen o problém nedostatku pitné vody. Nedostatek vody znemožňuje například dodržování základních hygienických návyků a způsobuje rozšíření řady nemocí. Jen pro přiblížení – každých dvacet vteřin zemře na světě dítě v důsledku nemoci přenášené kontaminovanou vodou. A především bez vody nemůže fungovat zemědělství. V něm se přitom použije 70 procent vody, která se celosvětově spotřebovává. K produkci potravin je zapotřebí mnohdy až těžko představitelného množství vody. Na to, abychom mohli zkonzumovat jeden kilogram hovězího masa, bylo třeba 15,5 tisíce litrů vody. Nedostatek vody bude mít tedy vliv na to, co jíme, jakým způsobem jídlo upravujeme, kdo má dostatek jídla, a dokonce i na výslednou chuť potravin. Podle analýzy Světového institutu zdrojů (WRI) čelí v současné době celkem 37 zemí světa extrémně vysoké úrovni vodního stresu. Tedy situaci, kdy se 80 procent obyvatelstva státu potýká s nedostatkem vody. Státy, jejichž obyvatelstvo čelí vysoké nebo extrémně vysoké úrovni vodního stresu (více než 40 procent lidí se potýká s nedostatkem vody), přitom produkují jednu třetinu světových potravin. "Končí éra, kdy byla voda levná a bylo jí hojně. Většina potravinářských společností se přitom domnívá, že voda zůstane levná. To je z hlediska jejich dlouhodobé ziskovosti dost nebezpečná domněnka," řekla nedávno ředitelka vodního programu v environmentální organizaci Ceres Brooke Barton. Studie, na které se Bartonová podílela, dokazuje, že potravinářské firmy se doposud rizikem nedostatku vody příliš nezaobírají. Plné dvě třetiny zkoumaných amerických firem tento problém s farmáři, kteří jim dodávají potraviny, neřeší vůbec nebo jen nedostatečně. Nedostatek vody má přitom již dnes významný dopad na hospodaření některých potravinářských společností. Například společnost Cargill reportovala v posledním čtvrtletí loňského roku 12procentní propad zisku, za jehož příčinu označila sucho, které snížilo produkci hovězího masa. Coca-Cola se zase minulý měsíc rozhodla, že nepostaví továrnu na lahve v Indii za 81 milionů dolarů, protože se proti stavbě zvedl obrovský odpor mezi tamními farmáři. Důvod? Obavy, že provoz továrny vyčerpá vzácné zásoby podzemní vody.Petr Kain - Redaktor
URL| http://www.agris.cz/clanek/188940
Souhrn událostí uplynulého dne – 27. 7. 2015
28.7.2015
agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na Ministerstvu zemědělství jsou určeni prošetřovatelé oznámení protiprávního jednání. Mléko je nejlevnější za šest let. Jenže zákazník to v obchodech nepozná. Svět trápí nedostatek vody. Ohrožuje zdraví populace i zemědělskou výrobu. Vláda asi odmítne, aby se u staveb domů neplatilo za vynětí půdy. Na Ministerstvu zemědělství jsou určeni prošetřovatelé oznámení protiprávního jednání Na základě nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu (dále jen „nařízení“) byli na Ministerstvu zemědělství určeni dva prošetřovatelé. Prošetřovateli dle ustanovení § 3 odst. 1 nařízení byli určeni JUDr. Radek Pokorný a JUDr. Milan Cikánek. Mléko je nejlevnější za šest let. Jenže zákazník to v obchodech nepozná Tak levně jako nyní prodávali zemědělci své mléko naposledy v roce 2009. V obchodech však ceny klesají s výrazným zpožděním. A navíc jen někde. Na nižších cenách potravin tak nevydělává zákazník, ale výrobci potravin a obchodníci. Jedni přitom obviňují druhé ze zneužívání situace. Svět trápí nedostatek vody. Ohrožuje zdraví populace i zemědělskou výrobu Podle analýzy je na světě 37 zemí, ve kterých má 80 procent obyvatel nedostatek vody. Nejvíce vody se spotřebuje v zemědělské výrobě. Například Coca-Cola již kvůli problémům s vodou odvolala plán postavit novou továrnu na lahve v Indii. Největším problémem lidstva 21. století nemusí být války či pandemie nevyléčitelných nemocí, ale nedostatek tekutiny, bez níž se lidský druh neobejde – vody. Vláda asi odmítne, aby se u staveb domů neplatilo za vynětí půdy Vláda ve středu zřejmě odmítne návrh skupiny poslanců z klubu TOP 09 a Starostů, kteří navrhují, aby se u pozemků pro bytovou výstavbu nemuselo platit za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Šlo by o případy, kdy na pozemcích umožňují bytovou výstavbu územní plány. Vyplývá to z návrhu stanoviska pro středeční jednání vlády. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.
URL| http://www.agris.cz/clanek/188949
Aha! pro ženy GRILOVANÝ ROŠTĚNEC se salátem 28.7.2015
Aha! pro ženy str. 22 Nápadník
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Šéfkuchař Michal tvrdí - na léto stač í maso a salát Kvalitní hovězí maso na grilu patří k vrcholům letní gastronomie. Šéf kuchyně Aha! pro ženy Michal si pro tentokrát ke grilování zvolil vysoký roštěnec z jatek Rudolec. Jak tvrdí, dobré maso je základ a pak už stačí jen lehký salát. Vyzkoušejte jeho recept. Mic hal, šéfkuchař Aha! pro ženy Michal Řezáč (35) se profesi kuchaře věnuje od roku 1997, působil v restauracích U Schnellů, Vojanův dvůr či Potrefená husa, v Pizzerii Grosseto a Pizza Coloseum.
Právě podniká v areálu Eagles Baseball & Softball, kde provozuje clubhouse. POTŘEBUJETE: * 600 g hovězího vysokého roštěnce * 1 hrubozrnnou nebo čtyřzrnnou hořčici * sůl * mletý pepř * 1 limetku * salát frisée * dubový salát * listy šťovíku Foto popis| Očištěné maso pokojové teploty osolíme, opepříme a potřeme bohatě hořčicí. Necháme hodinu marinovat. Foto popis| Do mísy natrháme omytý salát frisée. Foto popis| Přidáme domytý dubový salát a listy šťovíku. Foto popis| Osolíme, opepříme a dochutíme limetkou. Foto popis| Roštěnec vložíme na gril a grilujeme z obou stran asi 6 až 13 minut podle toho, jak chceme mít maso propečené. Foto popis| Maso necháme odpočinout a podáváme se salátem. Foto autor| foto Aha! - Dan Černovský O autorovi| Připravila dos
aktualne.cz Sucho se bude opakovat. Musíme se připravit, říká vědec 25.7.2015
aktualne.cz str. 0 Domácí
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Návrh opatření proti suchu ministerstva zemědělství je podle Miroslava Trnky z Centra výzkumu globální změny Akademie věd a Mendelovy univerzity rozumný, ale Praha - Profesor Miroslav Trnka se spolu se svými kolegy z Centra výzkumu globální změny Akademie věd a Mendelovy univerzity věnuje dlouhodobě výzkumu sucha. V projektu Intersucho sledují vývoj sucha za posledních padesát let a do budoucna mají ambice ještě vyšší - chtějí zmapovat sucho za posledních tisíc a příštích sto let. Podle něj je pravděpodobné, že sucha se budou v příštích letech objevovat častěji a ve větší intenzitě, proto je nutné se na ně dopředu připravit. Současné tropické počasí je dle jeho slov způsobeno kombinací několika faktorů. Nedostatku pitné vody se ale zatím bát nemusíme. "Pitné vody se v současné době ten problém netýká, protože zásoby jsou obvykle navrhovány řádově na roky, nikoliv na týdny nebo měsíce," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Čím jsou aktuální sucha způsobená? Jaké hlavní faktory sucho ovlivňují? Každá epizoda sucha je nějakým způsobem spojená s deficitem srážek - buď nevhodným rozložením v průběhu roku, nebo kombinací nižšího úhrnu srážek a vyšší potřeby krajiny, to znamená při vyšších teplotách, vyšším úhrnu slunečního záření logicky roste i spotřeba vody v krajině. Pokud prší stejně nebo méně, než je obvyklé (což je letošní rok), kdy na řadě míst prší výrazně méně a současně máme hodně nadprůměrné teploty, hodně slunečných dní a k tomu relativně nízkou vlhkost vzduchu, tak dochází k tomu, že krajina prostě spotřebovává více vody. Co může být důsledkem dlouhotrvajícího suchého počasí? V tuhle chvíli už máme jisté známky toho, že jsou postihovány některé zemědělské plodiny, ale většina kultur, které se sklízí v červenci a v srpnu, by neměla být (až na regionální výjimky) nějak dramaticky postižena. Bude se to ale určitě týkat nějakých speciálních kultur - třeba ovocných sadů nebo rostlin či druhů, které mají delší vegetační sezonu. Mám na mysli například cukrovou řepu nebo kukuřici, které se sklízejí později a které v tuto dobu potřebují dostatek vláhy, a pokud ho nebudou mít, tak se to odrazí na výnosu.
Projeví se to určitě i u pícnin - v produkci sena, takže pokud zemědělské podniky mají živočišnou výrobu, tak na tom samozřejmě budou bity. Stejně tak se to může projevit v lesním hospodářství v ujímavosti nově založených porostů, které už jsou zatížené nějakou jinou zátěží, takže ty dopady mohou být různorodé. Jak dlouho by sucha musela trvat, abychom měli nějaké vážnější problémy s nedostatkem vody? Hydrologické sucho, které teď probíhá souběžně s tím zemědělským, má trochu jinou příčinu. Vychází z průběhu počasí za delší časové období, než je posledních několik týdnů. Určitě se na tom podepsaly relativně teplé a “bezsněhové“ zimy v posledních nejméně dvou letech. Na druhou stranu je potřeba říct, že z pohledu zásobování vodou je ten systém obvykle navrhován poměrně s vysokou mírou bezpečnosti a vysokou mírou redundance, to znamená, že máme obvykle dva zdroje pro velké aglomerace. I v menších obcích se poučili a snaží se do zásobování vodou investovat - třeba do napojení na lokální anebo oblastní vodovod. Je to spíš regionální otázka. Nemyslím si, že v současné situaci je třeba mít nějaké přehnané obavy z nedostatku pitné vody. Samozřejmě jsou ale oblasti a místa odběru, která mohou začít být omezována, protože zkrátka v tom daném povodí není dostatek vody pro některé činnosti. Pitné vody se v současné době ten problém netýká, protože zásoby jsou obvykle navrhovány řádově na roky, nikoliv na týdny nebo měsíce. Takže by voda v případě sucha vydržela i několik let? Kdyby trvalo to současné počasí, tak by to roky samozřejmě nevydrželo, ale ono roky trvat nebude. Jinými slovy chci říct, že klíčová infrastruktura by měla být schopná tyto epizody zvládnout. Pokud by ale přišlo několik takto špatných období po sobě, kdy by byly podzemní rezervoáry takto špatně dosyceny, a ve velkých nádržích by ubývalo podzemní vody, tak to se samozřejmě projeví. Kdyby to trvalo několik let, tak i sebelepší infrastruktura může být překonána nějakým opravdu mimořádným průběhem dlouhodobé povětrnosti. Dá se v budoucnosti s podobně suchým počasím počítat? Bude se sucho opakovat? Ve výhledu několika příštích desetiletí se většina modelů na našem území shoduje na tom, že poroste teplota. Neshodují se ale na tom, jestli poroste spotřeba vody v krajině - jeden model říká: ano, budeme mít o něco více srážek, jiný říká: ne, srážek budeme mít méně. Další říká, že srážky budou jinak (nepříznivěji) rozloženy, než jsou teď. To znamená, že nám ubydou letní srážky a spíš přibydou srážky zimní. Z našeho hlediska z toho vyplývá to, že srážky budou variabilnější, to je ta část příjmové vodní bilance a v té výdajové části jsme si jistí, že krajina bude potřebovat více vody. Takže ve výsledku očekáváme, že epizody sucha budou častější a intenzivnější. Nedokážeme přesně říci, jak na tom budeme se zásobami vody, ale dá se poměrně jednoduchou matematikou dojít k závěru, že budeme muset zvýšit rezervy, abychom měli stejnou úroveň bezpečnosti zásob, jako máme dneska. A pokud bychom chtěli v krajině dělat nějaká zásadnější opatření, tak prostě budeme muset hledat zdroje vody nebo způsoby, jak vodu v krajině lépe využít, jak snížit její spotřebu a déle ji v krajině zadržet. Můžeme suchému počasí nějak předcházet, nebo je to věc, kterou člověk nemůže moc ovlivnit? Mám na mysli to, jestli sucha neovlivňují nevhodné zásahy zemědělců nebo lesníků. Zemědělci a lesníci jsou v tomto případě v tom nevinně. Jejich činnost současné sucho nevyvolává, nedá se ani říct, že by zhoršovala jeho průběh. Zemědělci naopak mohou přispět k tomu, že v krajině zadržíme více vody, ale to samozřejmě znamená změnit způsob hospodaření a zejména poskytnout zemědělcům šanci, aby pro ně ten způsob hospodaření byl ekonomický. To není o tom, že by zemědělci nebo lesníci krajině v tomto případě nějak škodili. Naopak oni uspokojují určité potřeby společnosti a samozřejmě na produkci potravin potřebují hodně vody. Dá se to spíš otočit: co můžeme udělat my jako společnost - jak budeme nakládat s vodou, jak budeme přistupovat třeba právě k potravinám, jestli není lépe zaměřit se na kvalitnější potraviny v menším množství a omezit jejich plýtvání a v tomhle smyslu ušetřit i vodu.
Co říkáte na aktuální plán opatření ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí ohledně sucha? Ministerstva doporučují například obnovu a výstavbu rybníků a nádrží nebo zavádění úsporných technologií na stavbách… Suchu se dá čelit jenom soustavnou přípravou. Je potřeba ty podmínky nastavit tak, abychom nedělali věci samoúčelně, aby dávaly nejenom environmentální, ale i ekonomický smysl. To vidím jako zásadní věc. Samozřejmě ten výčet opatření, který navrhují obě ministerstva, je v zásadě rozumný a s řadou věcí lze souhlasit bez výhrad, s jinými s určitými poznámkami, ale to je věcí odborné debaty. Spíš je důležité si uvědomit, jestli ta opatření dokážeme zavést, jakým způsobem je vyčíslíme, jestli nám ta opatření pomůžou a nebudou se spíš navzájem vylučovat. Konkrétně třeba u stavby vodních nádrží to je určitě zajímavá a rozumná myšlenka. Je to jeden z mála způsobů, jak můžeme zvýšit disponibilní vodu, kterou máme v krajině k dispozici. Na druhou stranu - jaké budou parametry těch nádrží, kdo je bude stavět, jestli zvolíme cestu menších nádrží opravdu zaměřených na zadržování vody, které musí mít jiné parametry než klasické rybníky, je otázka. Protože jak už je patrné z názvu - rybník je zaměřený na rybářské využití a to svým způsobem odporuje tomu, že ho využíváme jako zásobárnu vody, protože pak musíme s tou hladinou výrazně manipulovat. Takže tam je spousta otazníků, otázka, jestli volit distribuované nádrže, velké stavby v podobě velké infrastruktury…To jsou všechno věci, které je potřeba vyprecizovat, které v tom návrhu alespoň podle předchozích verzí nějak detailně precizovány nebyly. Samozřejmě jsou tam opatření, která lze provést poměrně jednoduše, pak jsou tam opatření, která jsou sice na první pohled jasná, ale budou se poměrně složitě implementovat a bude to stát spoustu peněz. Takže to je otázka spíše širší debaty a ekonomické proveditelnosti těch opatření. Ve vašem projektu Intersucho srovnáváte intenzitu sucha za posledních padesát let. Jak se v průběhu tohoto období sucho proměnilo? Je horší než dřív? My jsme studovali sucho i v delším časovém úseku, dokonce máme ambici pokrýt posledních více než tisíc let a příštích sto let, ale ta nejlepší data jsou opravdu z posledních padesáti pěti let - od roku 1961. Podle našich znalostí se změnila zejména zásoba vody v půdě na počátku vegetační sezony v období května a června. To jsou dva měsíce, kdy je ta změna nejvýraznější a také nejvíce doléhá na krajinu. To je důvod, proč zemědělci a lesníci vidí sucho jako větší problém - protože se snížila půdní vlhkost právě v těchto dvou měsících, které jsou pro produkci naprosto klíčové. Současně jsme pozorovali další zajímavý jev - tím, jak nám ubyde zásoba vody v půdě v té první části vegetační sezony, tak potom ta druhá půlka je daleko více závislá na srážkách, než byla v minulosti. A pokud ty srážky nepřijdou, tak se zkrátka sucho z jarních měsíců protáhne i do letních měsíců a tam pak skutečně mohou vznikat výrazné problémy v trvalých kulturách - v sadech, vinicích, lesích, ale třeba i na pícninách a trvalých travních porostech, protože ty nejsou schopné takhle dlouhý stres ustát. Myslíte si, že obecní vyhlášky zakazující například napouštění bazénů nebo zalévání mohou nedostatek vody nějak výrazněji ovlivnit? Je to krizový management a to je v případě sucha vždycky ta horší varianta. Samozřejmě je běžný u všech extrémních situací a docela dobře funguje například u povodní, protože tam se dá těmi operativními opatřeními spousta věcí ovlivnit. V případě sucha s krizovým managementem člověk nedojde moc daleko, protože se sice dá zakázat využívání vody na napouštění bazénů a na zalévání zahrad a tím omezit spotřebu, ale žádným způsobem nedoplníme zdroje. Takže určitý efekt to má, zvlášť u menších zdrojů to může mít efekt naprosto zásadní, ale není to nějaká dlouhodobá adaptace na nedostatek vody. Když v obci vím, že se mi tento stav objevuje každé dva tři roky, tak je to zásadní problém k řešení, protože říká: ano, můj systém není schopen unést větší spotřebu. Když si vezmeme případ jakékoliv modelové obce, kde probíhá rozvoj nové výstavby rodinných domků - například v příměstských obcích v okolí velkých aglomerací, tak tam se vytváří tlak na vodu a samozřejmě to potom vede k tomu, že těch zdrojů vody může být méně.
Myslím si, že nejlepší opatření v případě sucha je dlouhodobá příprava společnosti na to, že sucho může přijít. Musí být maximálně využity všechny mechanismy ještě před tím, než sucho přijde, protože ve chvíli, kdy probíhá, tak je jedno, jestli jsme v Kalifornii, v Austrálii, nebo v České republice vláda ani místní zastupitelstvo s tím nic neudělají, protože dešti neporučí a nové zdroje se nedají tak rychle najít.
URL| http://zpravy.aktualne.cz/domaci/sucho...dec/r~28c58eec31dd11e595f70025900fea04/
BEVERAGE & GASTRO NEJEN PIVEM ŽIVY JSOU FRANKY 27.7.2015
BEVERAGE & GASTRO str. 22 Gastro Bára Urbanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Bavorský region Franky má svůj podíl na zdejší vydatné konzumaci a samozřejmě i výrobě piva, vyhlášený je ale také svými víny. Kromě nich ve výčtu zdejších specialit najdete ovšem i početné druhy klobás, rohlíčky a preclíky nebo třeba kapra. Bamberk je sice v první řadě městem piva - historie jeho vaření zde sahá až do 15. století. V současné době zde najdete devět pivovarů, jedno pěnivému moku zasvěcené muzeum a spoustu tradičních pivnic. Místní specialitou, jež usiluje o ochranu UNESCO, je ovšem také Bamberger Hörnla. Bamberský rohlíček si co do tradice a historie s místním pivem nezadá - pekl se zde již v roce 1427. Právě od tohoto data odvozuje svou historii nejstarší pekařství ve městě - Bäckerei Seel. Od roku 1912 patří rodině Seelových, přičemž současný pekařský mistr Alfred Seel junior je představitelem čtvrté generace v čele podniku a současně zástupcem cechmistra města Bamberku. O svém rodném městě pyšně říká, že jde o místo s největší koncentrací pivovarů, pekařství a řeznictví na světě, a místní specialitu brání před Rakušany i Francouzi. První z nich rádi připisují „vynález“ rohlíku jistému vídeňskému pekaři, jenž srpkovitě zahnuté pečivo začal péct na počest vítězství nad Turky v roce 1683 - v té době už ale, jak Alfred Seel zdůrazňuje, bamberští pekaři své rohlíčky pekli více než 250 let. Vymezuje se rovněž vůči croissantům, jež Bamberger Hörnla na první pohled připomíná. Správný croissant je podle pekařského mistra rovný, nikoliv zahnutý, a také o něco širší než bamberský rohlíček. Liší se rovněž přípravou těsta - originální Bamberger Hörnla se vyrábí z lehkého kvasnicového těsta s mlékem, které přes noc vykyne, a teprve druhý den se do něj zapracuje máslo. Jeho podíl musí tvořit minimálně 20 % (vztaženo na objem mouky) a těstem se v závěrečné fázi prolíná v sedmadvaceti vrstvách. Hotový křehký a nadýchaný rohlíček váží 60-75 g. V Bäckerei Seel, což je malá rodinná pekárna, jich denně upečou kolem 400, v sobotu až 900, dalších deset bamberských pekařství ovšem konečný počet téhle místní chlouby náležitě násobí. TRADICE MODERNÍ CESTOU Norimberská rodinná pekárna Kolb, jež patří k nejznámějším a největším výrobcům jiné francké speciality, preclíků, vykazuje trochu jiná čísla. V moderním objektu, který kromě vlastního pekárenského provozu zahrnuje také prostornou kavárnu s bistrem a zahradní terasou, zvládnou za hodinu vyrobit 6 000 preclíků, denně je to pak kolem 30 000 kousků. Koupíte-li si preclík v některém ze stánků v centru Norimberku, je vysoce pravděpodobné, že bude pocházet právě od Kolbů, firma je totiž dodavatelem (potažmo spolumajitelem) hned třech desítek z nich. Celý provoz je maximálně automatizovaný, ve výrobě tak narazíte pouze na tři zaměstnance, z toho jednoho pekaře. Dvoupatrová výrobní hala o rozloze 4 000 m2 pojme sila na mouku, hnětací stroj, děličku, kynárny a lednici, přibližně 20 metrů dlouhou pec a šokový mrazák. Svou charakteristickou chuť preclíky získávají během pečení v kamenné peci. „Pečeme přímo na horkém kameni, tak vzniká spodní krusta a rozvinou se speciální aromatické látky,“ říká Peter Kolb, jenž spolu se svou ženou Jessicou stojí v čele podniku. I on navazuje na rodinné dědictví - tradice firmy sahá až do roku 1957 a od samého počátku je její specializací louhované pečivo s preclíky v čele.
Tradiční receptura se nadále dodržuje, ačkoli v souladu s nároky doby dochází i na její nejrůznější variace. Tak třeba vegetariáni by asi stěží sáhli po preclíku, jehož součástí je sádlo, experimentuje se ale i s různými druhy mouky, různým sypáním i velikostmi - kromě klasického preclíku tu pečou i mini a maxi variantu, jež má 160 g. Ve zdejší kavárně lze ochutnat i sladké preclíky z kynutého těsta polité čokoládou nebo plněné šlehačkou a pudinkem. Slané preclíky tu plní sýry nebo uzeninami, podávají zde ale i řízek obalený v preclíkové strouhance, preclíkový „knedlík“ s různými druhy omáček nebo salát s preclíkovými krutony. Budiž, ale pravda je, že čerstvě upečený chutná nejlépe samotný anebo namazaný máslem. A nejen ten si můžete koupit i z pohodlí svého vozu - součástí pekárny je totiž i unikátní „Preclík-Drive“. MALÉ, VELKÉ, TVAROVANÉ Norimberk je pochopitelně vyhlášený také svými klobáskami, těmi se ovšem ve Frankách pyšní kdekteré město. Dokonce se říká, že ta nejmenší projde klíčovou dírkou a ta nejdelší každého nasytí. Na délku své klobásy poukazují i obyvatelé Coburgu. Tradičně prý mívala 31 cm a mírou pro její délku byly rozměry šavle sochy svatého Mauricia situované na místní radnici. Ten si tak dokonce vysloužil přezdívku klobásový mužík… Podstatnější a zajímavější na coburské klobáse ovšem je, že se správně peče na ohni z borových šišek, což jí dodává na chuti. Svou netradiční masnou specialitou se pyšní i Fürth - zdejší řezníci klobásu tvarují do podoby jetelového listu, který má toto francké město ve znaku. Ve vyhlášeném řeznictví Ammon, jehož tradice sahá až do roku 1906 a které časopis Der Feinschmecker zařadil mezi nejlepší uzenářské firmy Německa pro tento rok, jim ale samozřejmě v nabídce konkuruje celá řada dalších lahůdek, například Schdaddworschd. Ochutnat je lze i rovnou na místě - v jídelně, jíž řeznictví vedle prodejny disponuje. Nutno poznamenat, že až 95 % uzenářského sortimentu se zde přímo vyrábí - stačí nahlédnout do místní udírny a začnou se vám sbíhat sliny. Podle slov majitele řeznictví Konrada Amonna zde zpracovávané maso a drůbež pocházejí výhradně od zemědělců z regionu, během lovecké sezony jsou tu k dostání i čerstvé zvěřinové produkty. Velkou výhodu pro místní řezníky a uzenáře představují fürthská jatka. Týdně je zde poraženo kolem 900 prasat a 70 kusů skotu. Spádová oblast v rámci regionu Fürth je v rozsahu cca 40 km, což pro zemědělce znamená nízké náklady na přepravu a stejně tak redukci stresu zvířat při převozu a pro řezníky záruku maximální čerstvosti dodaného masa a také maximální kontroly nad jeho původem. KAPR POD OCHRANOU Dáváte přednost rybám? I vy si ve Frankách přijdete na své. Za mimořádnou lahůdku tu totiž platí aischgrundský kapr lysec, jenž si v roce 2012 dokonce vysloužil statut chráněného zeměpisného označení. Ve Frankách má rybníkářství a chov kaprů staletou tradici, o níž se mnohé dozvíte v zajímavě pojatém muzeu kaprů situovaném v prostorách zámku v Neustadt an der Aisch. Centrum rybničního hospodářství odnepaměti představují města Aischgrund a Dinkelsbühl. Na stolech kapra často mívala šlechta i bohatí měšťané, přičemž nešlo vůbec o levnou lahůdku - svého času stával 1 kg této ryby stejně jako 6 kg hovězího nebo 24 mázů piva. Velký podíl na rozvoji chovu kaprů mají ve Frankách také kláštery. A právě mniši jsou do značné míry zodpovědní za zrod aischgrundského kapra lysce, pro nějž je charakteristický vysoký hřbet. Traduje se, že si vyšlechtěním nového druhu chtěli přilepšit. Ve středověku bylo totiž až 150 dnů postních a kromě toho, že během nich mniši nesměli jíst maso s výjimkou ryb, platilo rovněž, že pokrmy nesměly přesahovat okraj talíře. Hladoví mniši tak prý vyšlechtili kapra, který měl vyšší hřbet než jeho dlouhé a úzké přírodní formy, a na talíř se tak pohodlně vešla větší porce… Na váhu a rozměry kapra si dávají pozor i současní chovatelé, jichž v regionu působí několik tisíc. Do restaurací dodávají především kusy o váze 1,5-1,6 kg, jelikož na porci obvykle připadá polovina ryby. Nejčastěji se zde kapr podává smažený nebo namodro, přílohu tvoří hlavně bramborový či míchaný salát. Ale pozor! Tradičně se kapr konzumuje pouze v měsících, jež mají v názvu písmeno R, což je v němčině období vymezené zářím a dubnem. Od září do listopadu se pak konají labužnické týdny, v nichž kapr v nejrůznějších úpravách hraje hlavní roli. Hostinec Zur Sonne (U Slunce) v Neustadt an der Aisch, jenž byl postaven již v roce 1568, aby sloužil jako pivnice a zastávka pro poštovní kočáry, a který rodina současných majitelů spravuje již 111 let, je jedním z těch, které kapří speciality nabízejí. Ochutnat tu můžete i speciální kapří pálenku. Nebojte, z kaprů není - ale skvěle vám po ní vytráví…
Foto autor| Foto: archiv autorky
Blesk zdraví Letní doktorské minimum Blesk zdraví str. 28 Diagnóza - Prevence sia Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
22.7.2015
zpět Nedopusťte, aby vám nějaký malér zkazil zbytek léta a dost možná se táhl i několik týdnů poté, co se vrátíte domů. PRVNÍ LETNÍ POMOC ZVLÁDNETE I SAMI. Trávíte-li léto v přírodě, bez otálení rodinu vybavte domácí testovací sadou na klíšťata. Vzhledem k tomu, že poslední tři po sobě jdoucí zimy byly nadprůměrně teplé, je letos klíšťat mnohem víc než kdykoli předtím. Chytnout je můžeme prakticky kdekoliv a kdykoliv. Včetně městských parků i Krkonoš. Vyskytují se už ve stále větších nadmořských výškách. Po návratu z přírody se svlékněte, vysprchujte a důkladně se prohlédněte. Když je klíště zakousnuté, je nejlépe ho vytočit pinzetou (nebo speciálními plastovými kleštičkami z lékárny) a zakapat místo kousnutí jodisolem nebo jinou dezinfekcí. Místo po kousnutí pak pozorujte: když se kolem něj začne tvořit červená skvrna s bílým středem, neváhejte ani minutu a jděte k lékaři - zřejmě jde o boreliózu, která se dá v první fázi léčit antibiotiky. A chceteli mít jistotu, domácí testovací sada vám boreliózu během pár minut zjistí. Podle toho se pak můžete zařídit. Test stojí 140 Kč. Jak si poradily naše babičky? * Postižené místo potíraly rozkrojenou cibulí, octem nebo ledem, případně alkoholem. * Poté položily omyté listy jitrocele nebo břečťanu přímo na štípanec. * Proti pálení pomáhaly a pomáhají levandulový olejíček nebo směs jedlé sody s vodou. Bolavý krk a spol. Propocené oblečení, dlouhý pobyt ve vodě, pití ledových nápojů, to všechno může způsobit silné nachlazení, virózy a typické letní angíny. Hlavně v srpnu se velmi dobře daří takzvaným adenovirům, které způsobují záněty nosohltanu, silné bolesti v krku, záněty spojivek a zvětšené uzliny. Když vás to postihne na dovolené, musíte zalehnout do postele alespoň na dva dny, koupání a slunění zakázáno. Když jde jen o bolavý krk, vystačíte si s pastilkami, na uslzené oči patří kapky, pomáhají i nosní spreje s mořskou vodou (vincentka). Jestli jste chytli klasickou angínu (ta je především bakteriálního původu), zajděte k lékaři, aby on rozhodl, jak postupovat dál. Tu je totiž potřeba léčit antibiotiky. Velký postrach: salmonelóza Stačí sníst neumyté ovoce nebo zeleninu, nalokat se znečištěné vody v rybníku nebo v řece, sníst nedostatečně tepelně opracované maso (především drůbeží), v horku pak zapařené uzeniny, sekanou. Základní ochranou je všechnu zeleninu i ovoce pečlivě omývat, v zahraničí i loupat a mýt balenou vodou z lahve, maso déle vařit či péct. Když už neodoláte uzeninám, tak je snězte hned čerstvé, vejce jezte jen uvařená nebo také po dostatečné tepelné úpravě. Dávejte si pozor i na zmrzlinu, hlavně v zahraničí (nakupujte buď u vyhlášených tamějších prodejců, nebo si raději dejte nanuk z obchodu). Na toto průjmové onemocnění platí jen přísná dieta, živočišné uhlí, minerálky, osvědčil se i studený černý čaj doslazený hroznovým cukrem z lékárny (Glukopurem). Průjem ale zastavujte nejdřív po 24 hodinách. Když se přidává i zvracení, zajděte k lékaři, hrozí dehydratace a rychlý úbytek sil. Po uzdravení si kupte probiotika na obnovení střevní mikroflóry. Ježek jako bodlák Šlápnutí na mořského ježka je hodně nepříjemné. Jehlice se zabodnou hluboko do kůže a rány se můžou snadno zanítit a pak začít hnisat. U evropských moří je to jedno z nejčastějších zranění. Podle
odborníků je nejlepší případné úlomky trnů vytlačit (pokud to jde) a ránu ošetřit antiseptikem. Ideální ochranou před mořskými ježky je dobrá obuv do vody s podrážkou, kterou bodlinky neprorazí. Krutá černá vdova V Chorvatsku, kam jezdí stále nejvíc našich turistů, žije ale i jiná mnohonohá potvora - pavouk černá vdova. Je velmi nebezpečný! Černou vdovu poznáte podle červené skvrny na černém hřbetě. Když vás (což se stává jen velmi výjimečně) kousne, musíte okamžitě k lékaři. Turistům se nedoporučuje chodit bez znalců prostředí do hor a tmavých porostů, a už vůbec ne bez patřičného obutí a oblečení. Požahání medúzou Medúzy se můžou občas objevit v celých hejnech, ale nemějte obavy, je to vzácné. Objevují se například ve Středozemním moři, na Baltu i v Atlantiku. Postižené místo se doporučuje polít alkoholem nebo alespoň kolínskou nebo parfémem s alkoholem. Ty omezují účinek jedu. Požahaná místa neomývejte vodou! Když nemáte nic z doporučených věcí při ruce, posypte místo suchým pískem (nesmí být ani mokrý, ani vlhký), který potom můžete seškrábat dřívkem nebo jemně nožem. Když máte z lékárny zinkovou mast, velmi dobře poslouží - podobně jako Fenisti l gel (ten je dobrý i na různé hmyzí štípance). Když požahá medúza alergika, podejte mu ihned protialergický lék (tablety, kapky…). Vždy je lepší poranění konzultovat s lékařem. Ženská výbava Vlhké plavky, těsné džíny nebo džínové kraťasy, horko, přemíra sladkého jídla (také koupání v nepříliš čisté vodě nebo bazénu) můžou způsobit nepříjemné svědění a pálení, prostě přemnožení kvasinek v pochvě - mykózu. Svědění bývá opravdu velmi nepříjemné, stejně tak i výtok, který potíž doprovází. Vřele doporučujeme brát s sebou na dovolenou pro tento případ antimykotické globule nebo krémy, které jsou volně k dostání v lékárnách. Jinak si odpočinek a pohodu moc neužijete a koupat se taky nebudete moct - maximálně ve sprše. Antižihadlová pravidla Když se alergik „pohádá“ s včelou nebo vosou, je to velký malér. Okamžitě volejte záchranku, protože alergická reakce může pacienta zabít. Snažte se zároveň co nejrychleji vyndat žihadlo v případě, že šlo o včelu, nebo dokonce sršně. Než přijede pomoc, musíte záchranáře zastat vy, a to především tehdy, když je bodanec v ústech, na rtech nebo na jazyku - to totiž hrozí udušení i u zdravého člověka. Je třeba rychle krk chladit zvenčí věka. (igelitovým sáčkem s ledem, sáčkem se zmrazenou zeleninou) a také i zevnitř (cucat led nebo zmrzlinu). Bodnutí štírem? V Evropě smrtí nehrozí! To se vám může klidně přihodit v Chorvatsku, ale nebojte se, nežijí tu žádné nebezpečné druhy. Jsou poměrně vzácní a navzdory pověstem nebývají příliš útoční a před lidmi prchají. Bodnutí bolí méně než od včely nebo vosy a stačí místo potřít fenistilem, případně vydezinfikovat čímkoli, co je při ruce. Alergikům dejte protialergické léky. V kuchyni teď VELMI opatrně 1. Na zničení salmonely je třeba 20 minut vaření nebo dušení při 100 stupních. 2. Nebezpečné jsou zvláště drůbeží maso (například špatně ugrilované při domácím posezení na zahradě) nebo i málo opečený gyros. 3. Pozor i při zpracovávání syrového masa. Prkénko je třeba po nařezání masa důkladně omýt horkou vodou, saponátem a nejlépe nechat volně oschnout (bez použití textilní utěrky). Foto autor| foto: Shutterstock.cz
Nejsem otrok okem bio“ Blesk zdraví str. 32 Životní styl sia Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
22.7.2015
zpět HANA ZEMANOVÁ JE JEDNOU Z NEJZNÁMĚJŠÍCH PROPAGÁTOREK ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU A BIOPOTRAVIN. A NELÍBÍ SE JÍ, ŽE SE Z NICH DĚLÁ VĚDA. „BIOJÍDLO NENÍ NIC NENORMÁLNÍHO. PŘED STO LETY BYLO BIO ÚPLNĚ VŠECHNO!“ Bio ji zajímalo už na vysoké. Částečně i proto, že si o zdravé potraviny říkalo její tělo. Bývala často nemocná s horními dýchacími cestami, opakovaně brala antibiotika, ale nic nezabíralo. Když pak na popud své lékařky zkusila změnit jídelníček, zjistila, že to, co jíme, má na to, jak se cítíme po těle i na duši, zásadní vliv. „Ne nadarmo se říká, když je otec nemoci neznámý, matkou je vždy strava,“ tvrdí Hanka Zemanová. * Je vám čtyřicet. Cítíte se díky „bioživotu“ mladší a zdravější? Nevím, jak bych se dneska cítila, kdybych posledních dvacet let jedla „normálně“. Záměrně dávám slovo „normálně“ do uvozovek, protože já naopak považuju za normální jídlo to přirozené, ne to průmyslově zpracované, ale bohužel dnes je to ve společnosti vnímáno zcela opačně. Jediné, co k tomu můžu říct, je, že se cítím moc dobře, že vlastně věk moc nevnímám a je mi celkem jedno, kolik mi je. A že se vlastně ve čtyřiceti cítím mladší a krásnější než ve třiceti, kdy jsem byla pohlcena podnikáním. Věk není rozhodující, klíčem je náš vztah k životu. * Jak váš zdravý přístup k potravinám vnímají děti? Netouží po „hambáči“? Děti touží po nanucích, bonbonech a čokoládičkách úplně stejně jako všechny ostatní. Hamburgery jim zatím ale nechybějí - je jim tři a půl a sedm a půl roku. Možná to ještě přijde. Žijeme na vesnici, fast foody moc neznají. Ale já s nimi o jídle dost mluvím a nic kromě extrémně barvených sladkostí, například modrého nanuku nebo barevného spreje na jazyk, jim nezakazuju. * Takže máte nějaké laskominy doma ve špajzu? Běžné sladkosti ne, jejich zdravější varianty ano. A vedu děti k tomu, aby si na sladkou chuť moc nezvykaly. Když jdeme na oslavu nebo jedeme na výlet, neřeším to - holky můžou ochutnat, co chtějí, ale doma vařím zdravá jídla, která jsou opravdu dobrá, takže jsou spokojené. * Není „bioživot“ moc drahý a časově náročný? Asi je, nemám srovnání s „nebioživotem“. A ani to srovnávat nechci. Pro mě je to životní volba, která pramení z přesvědčení, rozhodně nejsem otrokem bio. Takže pro mě není zdržení, když si namelu čerstvou mouku z bio jednozrnky (druh pšenice, který má vysoký obsah bílkovin a antioxidantů pozn. red.) na krupicovou kaši. Naopak jsem šťastná, že ji už dnes tady někdo pěstuje a že z ní můžu udělat snídani, i když to zabere více času než roztrhnout pytlík s dětskou krupičkou. Ta je z bílé rafinované pšenice a obsahuje jen minimum živin a pro organismus je spíš zátěží. Stejně tak neřeším, že mi zabere víc času poshánět kvalitní zeleninu. Jídlo je pak mnohem zdravější. Pro mě je ten čas dobrou investicí, dělá mi radost dávat svým blízkým i svému tělu dobrou výživu. Je to vlastně investice nejen do zdraví, ale i do ochrany přírody. My lidé jsme přece její součástí, součástí celého ekosystému. * A co podle vás to bio vlastně dneska je? Před sto lety jedli bio všichni. Všechny potraviny byly bio. Nikdo o tom nespekuloval a nepotřeboval něco prokazovat vědeckými výzkumy. Biopotraviny jsou prostě ty nejzákladnější a nejpřirozenější dary přírody. Jsou to ty potraviny, které neprošly praktikami moderního potravinářského průmyslu. Ukazuje se totiž, že čím více je potravina průmyslově zpracována, upravována, dochucována a čím více je její trvanlivost uměle prodlužována, tím více zatěžuje organismus. A pak se snižuje naše imunita, narůstají problémy s hormonální nerovnováhou, přibývá alergií…
* Certifikát bio se podle vás opravdu nedá zfalšovat? Aby mohl zemědělec nebo výrobce oficiálně označit svůj produkt bio, musí splňovat přísná pravidla, a je navíc několikrát ročně kontrolován. Produkt musí pocházet z ekologického zemědělství, a pokud výrobce používá dochucovadla, tak musí být co nejpřirozenější. Tak třeba bio vanilkový cukr obsahuje rozemletou pravou vanilku a nesmí obsahovat její umělou a velmi levnou napodobeninu etylvanilin, který je v běžném vanilkovém cukru. * Mezi lidmi se říká všelicos. Třeba že nehnojená zelenina rovná se plesnivá zelenina... Je to mýtus, což už je vědecky dokázáno. Mám dojem, že když lidé mají udělat nějakou změnu, která není úplně snadná, tak z pohodlnosti hledají důvody, proč to nejde. Argumentují tím, že je to jen pro bohaté, že je to plesnivé nebo že jde stejně o podvod. Slyšela jsem toho za těch dvacet let spoustu. Ale jíst kvalitní, čerstvé a lokální potraviny z přirozeného zemědělství, kde se nepoužívají pesticidy a další nebezpečné látky, je zkrátka zdravější. * Odstěhovala jste se na venkov. Pořád vás baví? Pořád. Baví mě mít čerstvou rukolu, saláty, bylinky, kvanta pažitky a jedlých kytek celou sezonu, věšet prádlo na zahradě za každého počasí, spát v úplné tmě… Prožívat krásné sousedské vztahy, trhat si sezonní květiny do vázy nebo se propojovat s přírodními rytmy… Díky tomu už teď miluju i zimní večery, kdy od čtyř odpoledne nepotkáte živáčka a jste zalezlí doma u kamen. Naučila jsem se žít pomaleji a přirozeněji. * Co máte k jídlu nejraději? Čím dál více si užívám ty nejjednodušší věci. Nevyhledávám restaurace, ani ty „supervyhlášené“. Raději si dám čerstvý kváskový chleba s máslem a pažitkou a květem lichořeřišnice ze zahrádky. Miluju koprovku, kterou vařím z cuket a jáhel, a milujou jí i všechny naše návštěvy… * Co může hned teď udělat člověk z města, aby žil co nejzdravěji? Mnoho věcí! Třeba denně přidat ke každému jídlu zeleninu, jednou týdně uvařit bio, omezit bílý cukr a polotovary a každý měsíc se naučit používat jednu zdravou surovinu, například jáhly, cizrnu, červenou čočku, konopný olej... Dvanáct zvládnutých novinek v jídelníčku za rok je obrovský krok k pevnějšímu zdraví. Stejně jako když přejdete na přírodní kosmetiku a drogerii, začnete prát v ekologicky šetrných čisticích pracích prášcích, budete víc chodit pěšky, méně telefonovat a trávit méně času na internetu… Často myslím na naše předky a napojuji se na jejich vnímání řádu, sounáležitosti nás lidí s přírodou, na jejich skromnost a vděčnost… * Kde je nejlepší „biověci“ shánět? V kamenných obchodech? Na trzích? Komu můžu vždycky věřit? V každém městě je to trošku jiné. Někde jsou skvělé trhy s kvalitními produkty, jinde jsou na farmářských trzích překupníci zeleniny a s kvalitní biozeleninou to nemá nic společného. Je třeba si vytvořit postupně systém nakupování, zabere to trošku času, více pátrání, ale je to čas velmi dobře investovaný! Pomocníkem může být http://www.biospotrebitel.cz nebo http://www.bio-info.cz. * Pojďme na to prakticky. Co když nemám v okolí jediný bioobchod? Můžete si najít místního farmáře a odebírat od něj biozeleninu. Najít dobrého ale není tak docela snadné… Orientovat se můžete podle mapy na http://www.biospotrebitel. cz. A zapojte se do projektu Komunitou podporovaného zemědělství (jde o potravinovou komunitu lidí, která funguje po celé ČR a hledá jisté zdroje místních potravin, více na http://www.kpzinfo.cz - pozn. red.). * Jak nakupujete vy? Lidé si zvykli na extra velká balení za výhodné ceny, a mnoho potravin se tak vyhazuje. Já se snažím nakupovat tak, abych vše zpracovala a nic nevyhodila. Je to nový přístup k jídlu, vážit si
každého kousku, protože ho někdo s péčí připravil, vypěstoval. V tom je důležité znát i konkrétní farmáře, protože si vážíte jejich práce. Je to jiné než anonymní nakupování v hypermarketech. Vlastně ta dražší cena je dobrá, protože nás učí vážit si kvalitního jídla. Vážit si ho například i v tom, že si ho sníme společně u stolu, pomalu a v klidu a ne u televize. * Mluvíme jen o bio... Co vy? Jste spokojená? Jsem. I přesto, že jsem poslední dva roky procházela náročným životním obdobím spojeným s rozvodem po dvaceti letech partnerství. Dnes cítím, že jsem skrze životní zkoušku dozrála, setkala se se svou vnitřní silou, a vlastně žiju lepší variantu sama sebe. Jsem zamilovaná do svého každodenního života. Baví mě vlastně téměř všechno, co dělám, a žiju podle toho, že nemá cenu se snažit měnit jiné lidi, že jediné, co je v mé moci, je změnit sebe, svůj přístup a svůj pohled na věc. *** Hanka Zemanová: „Užívám si ty nejjednodušší věci, třeba čerstvý kváskový chleba s máslem a pažitkou ze zahrádky.“ „Bio vanilkový cukr obsahuje rozemletou pravou vanilku, na to se můžete spolehnout!“ „Když znáte svého farmáře a vážíte si jeho práce, už nikdy nevyhodíte jediný kousek jídla.“ Vizitka Hana Zemanová (40) (http://www.hankazemanova.cz) * Během studia na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy absolvovala studijní pobyt ve Francii, kde se mimo jiné zabývala ekologickou výchovou. * Založila Pro-bio Ligu, pobočku Svazu ekologických zemědělců. * S bývalým mužem založila společnost Albio, po jejím prodeji společně vybudovali Biopekárnu Zemanka. * Napsala knihy Biokuchařka a BioAbecedář Hanky Zemanové. * Je matkou dvou dcer. Hanka a její pravidelné obědy bio s kamarádkami Foto popis| S dcerami Eliškou a Natálkou Foto popis| BioAbecedář vydalo nakladatelství Smart Press Foto autor| foto: Alena Hrbková, archiv Hany Zemanové
blesk.cz 7 důvodů, proč nemůžete zhubnout! 27.7.2015
blesk.cz str. 0 Životní styl
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nasadím dietu, budu jíst jen málo, maximální tzv. polystyrény a nejlépe jen saláty a večer potrápím tělo na rotopedu. To by bylo, abych do 14 dnů nezhubla! Pokud si říkáte to samé, tak vězte, že opravdu NEzhubnete! Dělá totiž snad všechno úplně špatně... 1. Po dietách se nehubne! Dietářky paradoxně tloustnou více. „Zdravý životní styl je o tom, že člověk přesně ví co a v jakém množství kombinovat a pak jíst a je mu dobře. Dieta je naopak pro mnohé synonymem pro něco radikálního, bolestivého, nepohodlného. To co budou muset zkrátka nějak přežít. Většina diet, které jsou založeny na záruce rychlého zhubnutí, jsou v podstatě o tom, že nebudete jíst. Nebo zcela vynecháte přílohy," říká výživový specialista Martin Škába z portálu http://www.skaba.cz a dodává: „Ano, může pak dojít k úbytku váhy, ale vždy se tak děje s velkým JO-JO efektem. Ženy, které za svůj život vyzkoušely mnoho diet, pak mají ve většině případů trvalé problémy s nadváhou a také se špatnou funkčností metabolismu. Diety nedržte, jezte zdravě!“ 2. Saláty a jídlo bez příloh vás nespasí
Ženy často nejedí přílohy a dávají si spíše saláty, jen občas maso nebo sýr či zeleninu. Ale pozor: když nekonzumujeme přílohy, tedy zdroje sacharidů (rýže, kuskus, těstoviny, brambory, bulgur, čočka, cizrna, fazole, pečivo), dochází k tzv. ketóze, kdy se využívá energie z tukových zásob. Tělo se tehdy velice silně zatěžuje a ničí. „Tato metoda má svoje opodstatnění, ale musí se dělat pod dozorem odborníka a maximálně čtrnáct dní! Rozhodně ne měsíce či dokonce řadu let! Velmi tím ubližujete svému tělu a můžete si trvale poškodit metabolismus. Navíc: mnohdy už po měsíci nedochází stejně k žádnému úbytku tuku. Po čase dojde k mnohem silnějšímu nabírání tukových zásob,“ varuje odborník. 3. Malé porce nefungují Velmi malé porce jídla rovněž nepomáhají k hubnutí. Tělo je pak neustále ve stresu, protože mu chybí bílkoviny, sacharidy, tuky, vláknina, vitamíny, minerály, fytoživiny i enzymy. A i malou porci si tělo uloží do tukových zásob, což vede k nadváze, nesprávnému rozložení tuků a svalů v těle a k poškozování metabolismu. Lepší je, když rozložení stravy zkonzultujete vždy individuálně s odborníkem či si to alespoň pořádně nastudujete. 4. Rýžové a kukuřičné chlebíky se mění na tuky „Často vidím ženy, jak si pochutnávají na tzv. polystyrénech, rýžových a kukuřičných chlebíkách. Myslí si, že po nich nepřiberou. Stejně je tomu s nízkotučnými potravinami, které vyhledávají. Avšak pozor: Existuje pojem glykemický index – číslo udávající rychlost vstřebatelnosti cukrů z dané potraviny do těla. Rýžové a kukuřičné chlebíky ho mají vysoký a rychle se přeměňují na tukové zásoby. Proto je nutné je jíst se zeleninou a s bílkovinami,“ upřesňuje Martin Škába. 5. Přibírá se i solením Většina lidí dnes solí příliš mnoho. Když vaří i v potravinách s vysokým obsahem sodíku (uzeniny, instantní polévky, slané pochutiny, tvrdé i tavené sýry, minerální vody apod.). Kvůli sodíku dochází k zvýšenému transportu vody do mezibuněčných prostor. Nepřibíráme tuk, ale hmotnost se zvyšuje. U mnoha žen to je klidně i několik litrů vody v těle navíc a tím pádem několik kilogramů více. 6. Kávu ano, ale bez cukru Čaj nebo káva (nejlépe hned několik) je pro většinu lidí nutnost. V určité míře je to vhodné. Problém nastává se slazením, protože většina lidí používá bílý rafinovaný cukr. Z mých průzkumů vyplývá, že vytížení lidé se stresovou prací zvládnou i šest kafí denně, každý šálek minimálně se dvěma cukry. To je za den 60 g cukru, který se někde v těle uloží jako tukové zásoby a ještě přispívá k rozvoji cukrovky. Je lepší používat pravý třtinový cukr anebo ještě lépe stévii. 7. Cvičím a večer nic nejím „To je velký omyl! Často se vám stane, že i když cvičíte, nehubnete, protože se pak správně nestravujete. A jak na to? Do 15 minut po cvičení si dejte kousek ovoce (čerstvého nebo sušeného). Po 30 minutách po cvičení si dopřejte proteinový nápoj. Měl by být bez umělých sladidel jako aspartam, acesulfam, sucralosa či proteinovou tyčinku bez přidaných cukrů, sladidel a konzervantů – nejlépe v Raw kvalitě. Toto dodržujte, i když s cvičením skončíte ve 20 nebo ve 21 hodin,“ doporučuje Martin Škába
URL| http://www.blesk.cz/clanek/333018/7-duvodu-proc-nemuzete-zhubnout
Boj o levné mléko: Kaufland kvůli cenám zkrouhnul Madetu 27.7.2015
blesk.cz str. 0 Události
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V Kauflandu budete jen stěží pátrat po výrobcích od Madety, obchodní řetězec totiž s českým mléčným magnátem omezil spolupráci. Důvod? V době, kdy klesají ceny mléka, chtěla podle Kauflandu Madeta „razantně navýšit ceny“.
Mléka je na trhu moc a to se logicky projevilo na jeho ceně. Zákazníci obchodů ale zatím neměli moc šancí se nad levnějším nákupem zaradovat. To, že by se na spotřebitele v obchodních řetězcích zapomnělo, ale v pondělí vyvrátil Kaufland. Řetězec prý po poklesu ceny začal jednat s dodavateli, aby v jeho obchodech ceny mléčných výrobků klesly. Ne všichni ale byli pro... „Společnost Madeta a.s. (…) v této situaci požadovala razantní navýšení cen svých mléčných výrobků. To jsme pro naše zákazníky nemohli akceptovat, zvlášť v situaci, kdy ostatní mlékárenské podniky ceny svých výrobků snižují,“ popsal mluvčí Kauflandu Michael Šperl. Aktuální vyjádření chce Madeta poskytnout zítra. Už dříve ale řekla pro Hospodářské noviny, že snížení cen zkrátka není možné. „Madeta by ráda pokračovala s Kauflandem, ale nemůže. Nejsme za tak nízké ceny schopni výrobky dodávat. Doufáme, že v budoucnu dojde k přehodnocení cenové politiky,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel Madety Milan Teplý. Problémy s nízkými cenami mléka mají společnosti po celém světě. Největší producent na globálním trhu, novozélandská společnost Fonterra, má v plánu propouštění. V Česku do cen mléka navíc promluvilo i zrušení mléčných kvót. Donedávna měl každý producent určeno, kolik může ročně dodat na trh mléka, teď zavládla anarchie – záleží jen na každém chovateli. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky tak už někteří chovatelé prodávají mléko pod cenou. Ceny mléka ve světě klesly z rekordů roku 2013 již o plných 60 procent. Důvodem jsou jak ruské zákazy dovozu potravin, tak i nízký zájem Číny. Svět se zkrátka začíná topit v mléce, které ztratilo status vzácného bílého zlata.
URL| http://www.blesk.cz/clanek/333162/boj-...o-kaufland-kvuli-cenam-zkrouhnul-madetu
Logo jako z "malování" značí českou potravinu: Ministr si ze stovek návrhů nevybral, nechal si nakreslit vlastní 28.7.2015
blesk.cz str. 0 Události
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět České potraviny asi budou mít nové, speciální označení. Vlnu kreativity nečekejte, důležitější ale je, že zákazník bude opravdu vědět, co kupuje. Jestli je ovšem i v této jednoduchosti krása, o tom by se dalo spekulovat. Na druhou stranu, logo bylo zadarmo. Z obchodů by navíc do budoucna měly zmizet další zavádějící nápisy a obrázky, které se snaží na český původ jenom lákat. Ministerstvo zemědělství poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o potravinách, která zakáže používání zavádějících log u výrobků, které nepochází z Česka. Výrobci nebudou moci dávat na potraviny nápisy jako například Česká republika, česká kvalita či mapu nebo vlajku ČR, pokud nebude výrobek vyrobený v Česku. Výrobek také bude muset být vyroben z českých surovin. U potravin, které se skládají z více surovin, bude muset být obsah českých částí minimálně 75 procent. Novela by měla začít platit od poloviny roku 2016. „Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena,“ řekl ministr. Podobně chce ministerstvo upravit i používání symbolů trikolóry nebo českého lva na potravinách. Měly by se také přesněji specifikovat podmínky pro používání slov přírodní, pravé či čerstvé. Úřednický šiml je konzervativní a spořivý
Ministr také představil logo, které si budou moci potravináři, kteří podmínky splní, dát na své výrobky. Logo vybírala ministerská komise ze stovky návrhů, nakonec se přiklonila k variantě české vlajky, pod ní je nápis Česká potravina. Původní soutěž muselo ministerstvo prodloužit a zvýšit odměnu z 50.000 na 90.000 Kč. Tvůrci původně poslali osm návrhů. Nakonec se ministrovi nelíbil žádný návrh, logo vzniklo na půdě ministerstva. „Nikdo nikomu nic neplatil,“ řekl Jurečka. Potraviny, které nemohou pocházet z českých surovin, například čokoládové výrobky, budou moci mít alespoň označení Vyrobeno v České republice. Podle ministerstva není podle evropské legislativy povinné uvádět zemi původu u všech výrobků, ale jenom u vybraných skupin, jako jsou maso, ovoce či zelenina. Zneužití = 10 milionů Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích v případě klamavého označování potravin může být uložena pokuta až deset milionů korun. Ministerstvo se bude snažit nové logo podpořit i marketingově, výši podpory ale Jurečka nezveřejnil. „Je to záležitost, kterou musíme zvažovat z hlediska nepovolené podpory,“ uzavřel ministr.
URL| http://www.blesk.cz/clanek/333463/logo...hu-nevybral-nechal-si-nakreslit-vlastni
blog.ihned.cz Argentina: Rozvoj k zaostalosti (část první) 22.7.2015
blog.ihned.cz str. 0 trzaskalik.blog.ihned.cz Lukáš Trzaskalik Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Po necelých pěti měsících života tady přináším nástin, jak to vypadá ve druhé největší ekonomice Jižní Ameriky, “evropské“ Argentině. Sedím v autobuse a potichu nadávám. Poněkolikáté v týdnu je hlavní třída 9 de Julio zablokovaná manifestanty s bubny a Che Guevarou na triku. Když se zeptám lidí okolo, o co zase jde, pokrčí rameny. „To je Argentina," řeknou unaveně. Na univerzitě studenti burcují k boji s imperialisty a yanquis, ze stěny na vás kouká Che Guevara s Fidelem a příkladem hodným k následování je Chávezova Venezuela. Z televize se linou několikahodinové projevy prezidentky Cristiny Fernándezové skandující „máme zase vlast", svou lásku k lidu a nenávist k oligarchům, okořeněné citáty Evity. Lid pod balkónem jásá. Jinou ilustraci poskytne návštěva ulice Florida. Název napovídá, že se na ní kdysi prodávaly květiny. Těch tu pořád pár je, ale květináře vystřídala jiná profese. „Cambio, cambio, dólar, euro...", slyšíte místo toho od několika týpků na každém rohu. To argentinští veksláci prodávají valuty, ke kterým vláda omezila přístup. Ulici už místní překřtili na la Cueva (doupě). Část článku píši při světle svíčky, protože podruhé za dva týdny vypadl proud... Jinak je ale v Buenos Aires vše v klídku. Porte&*241;os, suverénní obyvatelé metropole, vysedávají po evropských kavárnách a parcích a na zemi, která bankrotuje plus minus každých deset let, se příliš nevzrušují. „Tahle země je v krizi posledních 200 let," poznamená lakonicky nejeden Argentinec. To znamená, co vznikla. Nejevropštější země Latinské Ameriky přitom patřila od 30. do 50. let k nejvyspělejším státům světa. V průmyslovém pásu od Buenos Aires po Córdobu se vyráběla letadla, lodě, strojírenství a Argentinci krátce po válce zvládli i jadernou technologii. Okolní nekonečná pampa zase produkovala hory masa a obilí, pralesy na severu pak cenné dřevo. Svahy And ukrývají měď, zlato, lithium a další kovy, zatímco větrem bičované pláně Patagonie bohaté zásoby ropy a zemního plynu. Milióny Evropanů, Židů, Arménů, Arabů a dalších mířily celá desetiletí do Argentiny jako do vyspělé země příležitostí ještě v 70. letech patřily tři čtvrtiny Argentinců do střední třídy, v chudobě jich žilo nějakých 5 %. Vyjma USA žádná jiná americká země nedala světu tolik vědců a umělců jako Argentina, její obyvatelé se těšili kvalitnímu veřejnému vzdělání i zdravotnictví. Staří lidé dnes s nostalgií
vzpomínají, jak nezamykali auta ani domy, kriminalita nebyla vážný problém a země o rozloze víc jak poloviny EU nabízela nepřeberné příležitosti k práci i podnikání. Tomu je ale dávno konec. V Buenos Aires dnes míjíte honosné majestátní budovy, ale špinavé a s padající omítkou, protože na údržbu není. Zanedbané veřejné i soukromé jakbysmet, společně svědčí o tom, že peníze nemá ani stát ani lidé. „Buenos Aires je jako krásná dáma. Ale s rakovinou," řekl mi trefně jeden známý. V Paříži Ameriky teď jsou špinavé matrace s dekou pohozené na chodníku domovem tisíců lidí. Téměř celá provincie Buenos Aires (spolu s městem jedna obrovská 17-ti miliónová konurbace) je po setmění nebezpečná no-go zóna, kde ozbrojená přepadení a vraždy jsou (doslova) na denním pořádku. Villas miseria, odporné slumy často uprostřed města, jsou státy ve státě bez jakékoli přítomnosti vlády. Místo ní tu vládnou paraguayské a peruánské gangy. Průmyslové centrum Rosario už stihli narcos proměnit v malé Mexiko, před „mexikanizací" své rodné země vládu varoval i papež. Veřejné školy jsou stále horší a každý, kdo může, posílá dítě na soukromou základku a gymnázium. Bezplatné veřejné univerzity si zatím udržují dobrou úroveň, alespoň některé. Byrokracie je příšerná a hraničí s debilitou. 43-miliónová Argentina „se rozvíjí do zaostalosti", jak trefně shrnul pan Basovnik, předseda spolku českých potomků v Buenos Aires. Po Venezuele je bezkonkurenčně nejhůře řízenou ekonomikou v Latinské Americe. Inflace v zemi je okolo 27 % (loni 37 %), průmyslová výroba klesá 22. měsíc v pořadí, ztratila jen letos 16 000 pracovních míst. Nejrychleji padá výroba vozidel, dosud pilíř průmyslu. Klesá produkce masa i mléka. Produkce ropy padá už 5. rok za sebou. Loni druhá největší ekonomika Jižní Ameriky vyrostla o 0,5 %, letos se očekává propad okolo 0,2 %. Hlavní starostí běžného Argentince je llegar al fin del mes, vyjít do konce měsíce. Statistiky vláda už roky falšuje, takže jedinými spolehlivými daty jsou průzkumy a odhady univerzit nebo soukromých firem. Nezaměstnanost je únosných 7 %, ale třetina Argentinců pracuje v šedé ekonomice. Roste chudoba, ve které už žije čtvrtina obyvatel. Zaostalé provincie jsou úplně jiný svět, v Saltě pod Andami je šokující dětská úmrtnost, v tropickém Chacu se objevují smrti z podvýživy. Za tvrdě levicové vlády se zvýšila i nerovnost, uznává dokonce oficiální statistický úřad Indec. Argentinskou ekonomiku nechápe nikdo. Jeden argentinský ekonom ji přirovnává k sisyfovské práci. Žádná země neměla tolik předpokladů k rozvoji, nebyla tolikrát na vrcholu a tolikrát zase nespadla do hlubokého marasu. Někteří dávají Argentinu za příklad národa, který jeho politici cílevědomě zničili. Počínaje Perónem, populistické vlády navykaly Argentince na stále nová a nová práva, kupovaly si je stále vyššími platy, delšími dovolenými, více svátky, až z pracovitého a víceméně evropského národa udělaly líné flinky nerespektující nic, a jejichž hlavní starostí je odjet na (pokud možno prodloužený) víkend do Mar del Plata k moři. K druhému extrému dovedla zemi brutální vojenská junta a neoliberální vlna 90. let. Vše na pozadí bankrotů a inflace několika set až tisíců procent - současné peso je páté za posledních 50 let. Středovou vládu Argentina prakticky nezná. V roce 2003 nastoupil do čela země peronista Néstor Kirchner s populistickým programem tradičního silného protekcionizmu, silné role státu a štědrých sociálních programů. Měl štěstí na vysoké ceny komodit v případě Argentiny zejména sóji - takže země rostla 9 % a on mohl rozdávat ve velkém. V roce 2011 jej po smrti vystřídala manželka Cristina. Ta označuje svoji i Néstoru vládu jako el Proyecto. Má to být projekt rozvoje vlastními silami k něčemu mezi socializmem a státem blahobytu a na protiimperialistické vlně. Jenže cyklus komodit skončil a Cristině na projekt došly peníze. S ochranou domácího průmyslu se dá souhlasit. Jenže posedlost Kirchnerů domácím průmyslem hraničí s debilitou, Cristina jednou navrhla, „ať se nedováží jediný šroubek". Hned na letišti se vám vláda pochlubí novými občankami 100% Industria Nacional. Aby se ale národní průmysl jednou stal konkurenceschopným, musí přijímat investice. Ty zahraniční do země nechodí, protože Argentina, podle WB tradičně jeden z nejochranářštějších států světa, omezuje dovoz i přístup k divizám nechvalně známý cepo cambiario - a zakazuje repatriaci zisků. Tzn. máte nejen problém dovést si vstupy, protože vám na ně vláda nedá kvóty, a když ano, pak vám na ně nepřidělí dolary, a když i to, ještě vám je proclí, ale také když už zázračně vytvoříte zisk, ještě jej musíte celý proinvestovat v Argentině. Fiat a další investoři to řeší omezováním výroby, zavíráním továren nebo se Argentině obloukem vyhýbají. Zvlášť Kirchnerové uškodili Argentině tím, že se zemi vyhnuly těžařské společnosti během celého cyklu vysokých cen uhlovodíků. Argentina nepokrývá vlastní spotřebu a musí ropu za cenné devizy dovážet. Nedávno přitom bylo v Patagonii objeveno druhé největší nekonvenční ložisko zemního
plynu a ropy na světě - Vaca Muerta. Zemi by mohlo zásobovat 200 let a vytvořit ročně okolo 30 000 pracovních míst. Jenže je potřeba minimálně 40 mld. dolarů investic plus technologie, které státní těžař YPF nemá. A jelikož Cristina před třemi lety znárodnila místní filiálku španělské Repsol, nehledá investory snadno. A současné ceny k novým investicím nelákají. Důlnictví je kompletně „ochromené". Argentina má významná ložiska lithia, mědi, zlata i stříbra, jenže federální vláda i provincie težaře odírají stále vyššími daněmi a poplatky plus tvrdými regulacemi, v sedmi provinciích se nesmí povrchově vůbec těžit. Argentina vyváží sotva 5 % kovů co sousední Chile, ráj těžařů, přitom by to mohla být celá polovina. A ložiska jsou většinou v těch nejchudších andských provinciích - zoufale hledajících zdroje příjmů i práce. Domácím i zahraničním firmám pak Argentina nabízí třetí nejhorší podnikatelské prostředí v Latinské Americe (po socialistické Venezuele a nefunkčním Haiti). Česká expedice kolem světa ztvrdla na pět týdnů v Buenos Aires, než za cenu tisíců dolarů, hor papírů, úplatků celníkům a honorářů najatým agentům dostala vlastní auto z buenosaireského přístavu. Mně při pokusu vyřídit si semestrální studentské vízum po vystání 4-hodinové fronty úředník řekl, ať se na to vykašlu, protože dřív odjedu, než mi jej vydají, a bude to stát 2500 Kč a vyžadovat asi 10 úředně ověřených dokumentů (v Chile jsem ho měl do 10 dnů a za 200 Kč...). Pro jistotu ještě Argentina neuznává žádné jiné normy a certifikace než vlastní, takže dovozce čelí absurdní bariéře úžasně drahých a zdlouhavých ověřování a splňování norem. Další problém je, že Argentina zkrátka není Brazílie, která jinak praktikuje obdobně silný protekcionizmus a má obdobně debilní byrokracii. Jenže Brazílie je 200-miliónový trh, který si nikdo nenechá ujít, a zájemci o dovoz tak skutečně do země přesměrovávají výrobu - plus Brazílie neklade překážky kapitálu. Mnohem menší Argentinu s kapitálovou kontrolou většina prostě oželí. O to víc, když už Argentina dodavatelům dluží skoro 7 mld. dolarů na nezaplaceném zboží. Pozor ale: velcí dovozci, nebo takoví s podporou vlády, zde problém nemají. „Mají to prostě podmazané," řekla nám důvěrně řada místních podnikatelů. S dolary jde v Argentině úplně vše... Cristina v tom má každopádně jasno: „Pro zvýšení investic si musíte trošinku snížit zisky," poučila v dubnu podnikatele. V tom to bude. El Proyecto už stihl zničit i prosperující zemědělský sektor, třeba zavedením vývozních cel (vedle prohibitivních dovozních). To měla být reakce na vysoké ceny potravin, víc jich zůstane doma, tím budou levnější, plus vláda ještě vydělá na clech - v dolarech. Navíc se prý mají zemědělci „rozdělit s ostatními". Jenže spiklenecký agrobyznys prostě snížil výrobu a část přesunul do Uruguaye a Paraguaye. Malá Uruguay i zbídačená Paraguay dnes každá produkují více masa než obrovská Argentina. Podobně s obilím, někdejší obilnice světa letos sklidila nejhůře od roku 1978. I ideologicky spřízněná Bolívie se radši rozhodla pěstovat si ho v tropech sama než se spoléhat na Argentinu. Kirchnerové tím připravili zemi o cca 150 mld. dolarů ušlých zisků. A ceny stejně neklesly. Litr mléka stojí od 30 Kč, malý jogurt od 20 Kč, tabulka čokolády od 40 Kč a kilo hovězího přes 120 Kč (neof. kurz). Vláda proto zareagovala znovu, zavedením precios cuidados, stropů u asi 500 základních položek. Jenže ty v regálech rychle mizí, protože výrobci se do jejich produkce neženou. A i mimo precios cuidados je normální, že to, co chcete, zrovna neseženete. Prostě to nedovezli, skončila výroba nebo skončil celý výrobce. Nedostatek zboží ale v Argentině neexistuje (zatím). Ceny v Argentině vůbec ztratily jakoukoli vypovídací schopnost. Ve změti cel, dotací, daní, poplatků, sociálních dávek a při 30% inflaci už nikdo neví, kolik a komu vlastně platí. Složená daň. kvóta se odhaduje na 33 % HDP. Populistická vláda ale nemůže zavádět nové daně, takže je různě zakrývá v dotacích, příspěvcích, zadrženích apod. Peníze stejně chybí, deficit veřejných financí se letos odhaduje na 6-8,5 % HDP. Vláda pravidelně vyhlašuje daňové amnestie, aby vybrala aspoň něco z obrovských úniků. Od samého začátku utrácí Kirchnerové rok co rok jako smyslu zbavení s několikanásobnými skoky ve volebních letech. Jen letos Cristina zvedla soc. dávky na dítě a v těhotenství, rodinné přídavky, důchody, platy veřejnému sektoru a programy nákupů na splátky. Za prvních pět měsíců roku stoupl deficit o 984 %. Je pravda, že početné planes sociales (sociální dávky) kdysi pomohly vytáhnout statisíce lidí z extrémní chudoby. Mezitím se ale proměnily v demotivující odměnu pro parazity. „Vláda ti dá příspěvek na antikoncepci, když to nevyjde, na těhotenství, když se to narodí, na dítě, a nakonec na celou rodinu," shrnula mi systém jedna známá. Desetitisíce obyvatel odporných villas radši dál žije ve slumu a do práce nechodí (eventuálně si přivydělá u narcos), protože s oficiální adresou a prací by na tom byli hůř než na podpoře. Kirchnerům je třeba uznat rozvoj infrastruktury i železničních a leteckých spojů, jenže mamutí dotace na autobusy, vlaky a letadla stojí ročně 67 mld. pesos (1,3 % HDP), protože směšně nízké ceny už
jsou považovány za „sociální právo" (dvouhodinová cesta do La Plata mě stála 10 Kč oběma směry). Jakmile je někdo bude chtít jednou zrušit, Argentinci se zblázní. Cristina chválí svého ministra vnitra Randazza, že „vytáhl Argentinské aerolinie z trosek" a „velmi úspěšně je řídí". Velmi úspěšně národní přepravce ztrácí 2 milióny dolarů denně a směle vede světu v počtu pilotů i dalších zaměstnanců na letadlo. Dotace na energie požírají dalších 256 mld. pesos (3,8 % HDP), vláda navíc zavedla stropy cen elektřiny i plynu. Soukromí koncesionáři jsou proto všichni před krachem a přenosová síť kolabuje. Výpadky jsou poslední roky na týdenním pořádku. S inflací vláda bojuje vyššími dotacemi a mzdami, ty vytvářejí ještě vyšší deficit, který se pokryje další emisí - a ta opět podněcuje inflaci. Krotí ji jen kontrola cen i dovozu, díky kterému má Argentina obchodní bilanci v plusu - ale každým rokem nižší. Veřejné výdaje dosahují 45 % HDP, jako v Německu nebo Holandsku. Státní, provinční či místní úřady překypují &*241;oquis, neustále novými zaměstnanci bez jakéhokoli účelu a tím výše postavenými a lépe placenými, čím jsou blíže Cristinině straně nebo jejímu mocnému (a nenáviděnému) politickému sdružení La Cámpora (vedenému jejím synem). Na odpornou pozici si navykly agresivní argentinské odbory. Kdykoli se vám nelíbí propouštění nebo výše platů, prostě jdete do stávky a ještě zablokujete hlavní tahy a ulice bez ohledu na to, že lidé nemůžou do práce, děti nechodí do školy - někdy odboráři blokují i sanitky a střílí po sobě. Řidiči MHD, kamionů nebo učitelé stále mizernějších veřejných škol tu tak vydělávají přes 40 000 Kč a to vám ještě autobus nezastaví, pokud se řidiči nechce, a učitel běžně chodí do práce, jak se mu zlíbí, čerpá falešné nemocenské apod. Běžně stávkuje i policie, „strážci zákona" pak se založenýma rukama koukají na rabování nebo se do něho i zapojí (jako před dvěma lety v Entre Ríos)... Víckrát v historii zbankrotovala jen Nigérie. Kirchnerovic Argentinu proto zahraniční kapitálové trhy dlouho ignorovaly a země se musí financovat krátkodobými domácími dluhopisy v pesos (letošní úrok 27 %), které v letošním volebním roce obrovsky narostly. Nedávno vláda udala i zahraniční dluhopisy, ale s úrokem vyšším než Irák nebo Keňa (9 %). I státní těžař YPF si půjčuje levněji než jeho vláda. (pokračování zanedlouho) Fotky odshora dolů: Vestibul Fakulty společenských věd UBA (snímek autora, červen 2015) Ulice Florida alias Doupě (snímek autora, prosinec 2013) Villa v Rosariu, provincie Santa Fe, rejdišti argentinských narcos (snímek autora, červen 2015) Villa 31, Retiro, největší buenosaireský slum (snímek autora, duben 2015) O pár kilometrů dál, Puerto Madero, nejdražší adresa Buenos Aires i Argentiny (snímek autora, květen 2015) Ale mnozí Argentinci bydlí i takhle, Resistencia, provincie Chaco (zdroj: La Nación) Měnová kontrola v praxi, dolar načerno (v Argentině dólar blue) je aktuálně o 50 % výhodnější (snímek autora, březen 2015) BigTrip, česká expedice oktávkou kolem světa, s autorem článku před prezidentským palácem (autor snímku Ladislav Bezděk, březen 2015) Rub a líc Argentiny (snímek autora, červen 2015) Zbožštělí Cristina a Néstor se objímají v dešti konfet a za jásotu lidu (zdroj: Wikipedie) Cristina milující lid rozdává sociální dávky, nechybí žádný z patolízalů její strany (zdroj: La Nación) Božská Cristina zdraví lid při státním svátku (zdroj: El Mercurio)
URL| http://trzaskalik.blog.ihned.cz/c1-643...gentina-rozvoj-k-zaostalosti-cast-prvni
Boleslavský deník Velká salámová loupež skončila nezdarem Boleslavský deník str. 1 Titulní strana MARTIN WEISS Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.7.2015
zpět Mladá Boleslav – Personál z prodejny Žabka v Jaselské ulici volal v pondělí v půl třetí odpoledne na pomoc městskou policii. Nějaký muž si z prodejny potravin odnesl blíže nespecifikované množství uzenin. Jenže jeho podobu zachytila bezpečnostní kamera! Strážník, který dorazil na místo, okamžitě rozeslal popis pachatele všem hlídkám v terénu. Ještě před 16. hodinou byl muž objeven na sídlišti, v ulici U Penzionu. „Strážník muže vyzval k prokázání totožnosti a podání vysvětlení. Muž se k činu přiznal. Strážník si na místo přivolal hlídku strážníků pořádkové služby, kteří mu asistovali při převozu muže do prodejny,“ informoval velitel strážníků Tomáš Kypta. Zaměstnanci prodejny potvrdili, že salámy skutečně odcizil zadržený muž. Ten však v rejstříku neměl žádný záznam o podobném přestupku, a tak za nepovedenou drobnou krádež dostal pouze pokutu. Region| Střední Čechy
Břeclavský deník Klobásy? Nejvíc zaujal Gaston Břeclavský deník str. 2 Břeclavské léto (sp) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.7.2015
zpět Břeclav – Králem břeclavského Klobáskobraní se stal řezník a uzenář Miroslav Hakala z Lanžhota. Opanoval tři nejlepší umístění. Vítězství slavil s klobásou Gaston. Jedenáctý ročník soutěže v areálu Včelína si v sobotu podle organizátorů nenechalo ujít více než tři sta návštěvníků. „Mohli ochutnat celkem sedmatřicet vzorků klobás,“ spočítal David Starnovský. Už před začátkem klání patřila uzenina nazvaná Gaston mezi favority. „Řeznictví Hakala s ní letos vyhrálo i hlavní kategorii koštu Okrála slováckej klobásky ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku,“ připomněl Starnovský květnový úspěch lanžhotského výrobce, o kterém již Břeclavský deník Rovnost psal. Čím Gaston okouzlil porotu tehdy i nyní v Břeclavi? „Je to trvanlivá klobása, bez papriky, s umělou plísní a zeleninou. Její výroba trvá asi sedm dní,“ popsal vyhlášenou uzeninu Hakala. V rukávu má však i další voňavá masová esa. Na druhém místě skončil v soutěži pořádané místní organizací břeclavských rybářů další Hakalův výrobek – Lanžhotská komínová klobása, třetí pak byla ta s názvem Plísňová. Kulinářské umění si na Včelínku porovnali profesionálové, ale také amatéři s domácími klobáskami. A sympatie návštěvníků akce? „Lidé ocenili nejvíce vítězné klobásky, ale také například výrobky řeznictví H&H nebo týneckého Zdeňka Žůrka,“ doplnil Starnovský. Klobáskobraní zpestřila ještě další soutěž. O nejlepší a nejvíce nápaditou pomazánku. Ani v ní se nenechali zahanbit muži. Nejvíce ovšem zabodovala Natálie Hyklová s nivovočesnekovou příchutí. Druhé místo si rozdělili Lucie Tesaříková, která připravila italskou pomazánku, a Ondřej Hykl. Ten nabídl poměrně netradiční kombinaci tuňáka a pálivého chilli. Foto popis| Při Klobáskobraní byly stoly plné uzenin. Foto autor| Foto: David Starnovský Region| Jižní Morava
byznys.ihned.cz Traktory na silnicích pomohly. Francouzské zemědělce vláda podpoří stovkami milionů eur 22.7.2015
byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, bus Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Francie podpoří producenty masa a mléka zhruba 16 miliardami korun. Rozhodnutí tamější vlády je reakcí na několikatýdenní protesty proti supermarketům a potravinářským firmám. Ty podle zemědělců nerespektují červnovou dohodu o zvýšení výkupních cen. Francouzská vláda představila opatření na podporu producentů masa a mléka v celkové hodnotě 600 milionů eur (přes 16 miliard korun). Reaguje tak na několikatýdenní protesty producentů proti údajným cenovým tlakům ze strany maloobchodníků a zpracovatelů potravin. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Ministr zemědělství a výživy Stéphane Le Foll uvedl, že pomoc zemědělcům bude zahrnovat vládní záruky za úvěry v objemu až 500 milionů eur. Její součástí bude rovněž vytvoření fondu v objemu 50 milionů eur, jehož úkolem bude zmírnit zátěž spojenou se sociálními odvody. Kaufland vyřadil ze své nabídky největší tuzemskou mlékárnu Madeta. Kvůli dohadování o ceně čtěte ZDE Zemědělci protesty v posledních dnech vystupňovali a zablokovali svými traktory silnice v Normandii a dalších částech severozápadní Francie. Tvrdí, že supermarkety a potravinářské firmy nerespektují červnovou dohodu, ve které souhlasily se zvýšením výkupních cen. Francouzský prezident François Hollande jim již v úterý slíbil pomoc. Francouzští zemědělci se nyní kromě cenových tlaků ze strany maloobchodníků potýkají také s řadou dalších problémů. Patří mezi ně například ruské embargo na dovoz potravin z Evropské unie, slábnoucí poptávka v Číně či levná konkurence z jiných členských států EU, napsala agentura Reuters.
URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64364480-tra...elce-vlada-podpori-stovkami-milionu-eur
Evropa nechce jíst ryby z Thajska. Vadí jí nelegální rybolov a otroci z Barmy 27.7.2015
byznys.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ Silvie Housková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Evropská unie může už za tři měsíce zakázat dovoz ryb z Thajska. Země totiž podle EU nedostatečně bojuje s nelegálním rybolovem. Humanitární organizace a Evropský parlament také upozorňují na to, že Thajci k práci na rybářských lodích zotročují Barmánce. Evropská unie může už brzy zakázat dovoz ryb z Thajska. Podle Bruselu totiž tato země
nedostatečně bojuje s nelegálním rybolovem. Ten poškozuje nejen trh s rybami, ale také udržitelnost rybích populací v oceánu. Unii také vadí, že Thajci pro práci na rybářských lodích zotročují Barmánce. Thajsko je po Číně a Norsku třetím největším exportérem ryb a do osmadvacítky evropských zemí loni vyvezlo ryby zhruba za 575 milionů eur. Kvůli nedostatečné kontrole a potírání ilegálního rybolovu chce teď ale unie dovoz ryb zakázat. Indonéské úřady osvobodily stovky otroků. Ti chytali ryby pro západní řetězce - čtěte ZDE Podle Evropské komise je satelitním monitorovacím zařízením vybaveno pouze 100 ze 45 tisíc rybářských lodí. Komise proto už v dubnu tohoto roku Thajsku udělila "žlutou kartu". Ta má sloužit jako varování, že úřady nepracují dostatečně, a pokud Thajsko své praktiky do šesti měsíců nezmění, může unie udělit "červenou kartu", tedy obchodování zakázat. "Naléhám na Thajsko, aby se připojilo k Evropské unii v boji za udržitelný rybolov. Pokud neudělá významné kroky proti nelegálnímu rybářství, musí očekávat následky," uvedl tehdy eurokomisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella. 575 mil. eur Za tuto částku nakoupila loni Evropská unie ryby z Thajska, třetího největšího exportéra ryb na světě. Evropská unie už takto zakázala dovoz ryb z Belize, Guineje, Kambodže a Srí Lanky. Obchodování s Belize unie loni opět povolila poté, co tamní úřady potřebné kroky k potírání nezákonného rybolovu podnikly. Do sporu mezi unií a Thajskem se teď přidal i Evropský parlament. Ten od komise požaduje, aby se ilegální rybolov a především také otrocká práce na lodích staly prioritou diplomatických a obchodních vztahů s Thajskem. "Naprosto podporuji kroky, které už EU udělala, a budu podporovat vystavení ,červené karty' pro Thajsko, pokud se situace nezmění," řekl serveru Euractiv španělský europoslanec Gabriel Mato, který zasedá ve výboru pro rybolov a dohlíží na vyjednávání dohody o volném obchodu unie s Thajskem. V thajském rybářském průmyslu pracuje více než 300 tisíc lidí. Mnoho mladých mužů především z Barmy pak nezákonně za otrockých podmínek. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Barmánci totiž hledají v Thajsku práci na stavbách nebo farmách. Překupníci je ale často na práci jen nalákají a pak je odvezou na odlehlé místo a prodají rybářům. Ti je vezmou na loď, kde pracují i 20 hodin denně. Mnozí z nich se nedostanou na pevninu i několik let, takže útěk je téměř nemožný. "Když jsme udělali něco špatně, byli jsme biti tak dlouho, dokud jsme neztratili vědomí," popsal život na moři stanici Channel 4 jeden z Barmánců, kterého se díky neziskové organizaci podařilo zachránit.
URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-64383220-evropa-...i-ji-nelegalni-rybolov-a-otroci-z-barmy
ct24.cz Česká vlajka jen na českých potravinách, slibuje ministerstvo
28.7.2015
ct24.cz str. 0 Ekonomika obr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nápisy jako "česká kvalita" a symboly obsahující mapu České republiky nebo státní vlajku budou jen na potravinách, které se skládají z místních surovin a v tuzemsku se opravdu vyrábějí. Počítá s tím novela zákona, kterou ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení. Platit by měla od poloviny roku 2016. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by měla nová legislativa umožnit lidem lepší orientaci v nabídce potravin. Měla by také přesněji definovat podmínky pro používání slov přírodní, pravé či čerstvé. "Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné, až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena," postěžoval si ministr. Související vyhláška nově umožní výrobcům používat logotyp s národní vlajkou a nápisem "Česká potravina". Pokud se bude jednat o jednodruhový výrobek (například mléko, maso, ovoce či zelenina), bude muset být 100 procent suroviny z Česka. U vícedruhových potravin bude podmínkou, aby z Česka pocházelo alespoň 75 procent surovin. "Chápeme, že některé druhy koření a podobně u nás vyrobit nelze," vysvětlil Jurečka důvod mírnějšího limitu. Za porušení bude firmám hrozit pokuta až do výše deset milionů korun. Logotyp, který si budou moci potravináři po splnění podmínek dát na své výrobky, vybírala ministerská komise ze stovky návrhů. Původně přitom do soutěže dorazilo jen osm návrhů. Další nalákalo až zvýšení odměny z 50 000 na 90 000 korun. Nakonec se ale ministrovi žádný návrh nelíbil, a tak logotyp vznikl na půdě úřadu. "Nikdo nikomu nic neplatil," ujistil Jurečka. Kdo vyrábí v tuzemsku potraviny, ale nedokáže splnit 75procentní hranici pro označení "Česká potravina", bude moci použít značku "Vyrobeno v České republice". "Tím oceníme, že tady firmy vyrábějí a zaměstnávají lidi," objasnil šéf resortu zemědělství. Týká se to například čokoládových výrobků. Jurečka rovněž zdůraznil, že veškerá označení budou dobrovolná.
URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...skych-potravinach-slibuje-ministerstvo/
ČRo Hradec Králové Ministerstvo zemědělství přichází s novým logem Česká potravina 28.7.2015
ČRo Hradec Králové str. 3 18:00 Události dne
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michaela SPÁČILOVÁ, moderátorka -------------------Ministerstvo zemědělství chce, aby zákazníci v obchodech na první pohled poznali potravinu vyrobenou v Česku. Přichází proto s novým logem Česká potravina. Symboly například s českou vlajkou nebo trikolorou by nesměly používat výrobci potravin, které s Českem nemají nic společného.
ČRo Plus Ministerstvo zemědělství se chystá na dlouhá období bez vody 23.7.2015
ČRo Plus str. 3 17:10 Den podle…
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět / Ukázka / Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------"Trable, kam se podíváš. Všude samé potíže, je jich habaděj." Zpíval ve dvacátých letech Furry Lewis ve svém Dry Land Blues. Spousta problémů je vždycky. A teď i kvůli suchu, jak na to odkazuje název tohoto blues. Česko si dnes trochu vydechlo. Teplota klesla o pár stupínků. Ale čekání na deště pokračuje. Včerejším nejteplejším dnem v roce zatím vyvrcholilo dlouho trvající sucho, snad nejhorší za posledních dvanáct let. Voda chybí v půdě, v řekách a potocích, ale ve třiceti procentech i v podzemí. Některé obce, třeba Rožnov pod Radhoštěm, zakázaly odebírání povrchové vody. Jaké potíže působí dlouhotrvající sucho zemědělcům, tak o tom si budeme povídat s Václavem Hlaváčkem, s viceprezidentem Agrární komory. Dobrý den. Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory -------------------Dobrý den. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Pane Hlaváčku, ve kterých oblastech České republiky se sucho na zemědělských plochách projevuje nejvíc? Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory -------------------Nejohroženějším územím je území i převážná část Jihomoravského kraje. A část území Ústeckého kraje a malé území je i ve Středočeském kraji. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A které plodiny jsou ohrožené nejvíc a které zase na druhou stranu jsou odolnější? Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory -------------------Tak, na to se nedá jednoduše odpovědět, protože u jednotlivých druhů jsou suchu odolnější třeba odrůdy. V poslední době se na to zaměřuje i šlechtění obilovin, kukuřic, pěstovaných plodin obecně. A to eliminuje částečně ty problémy s nedostatkem půdní vlády. Ale v letošním roce, dá se říct, že celá vegetace trpí, nejvíce to odnáší zeleniny, jarní plodiny, jako je slunečnice, jako je kukuřice. A tím je ohrožena i krmivová základna pro chovatele skotu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Já jsem se například někde doslechl, a nevím, jestli je to pravda, že třeba meruňky snášejí sucho lépe, víno také. Je to pravda? Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory -------------------Tak, u těch meruněk tomu tak bohužel není. Protože letošní rok se ukazoval ještě v polovině měsíce června, že bude poměrně slušná úroda meruněk, ale bohužel meruňky neudržely násadu, zbavily se plodů, a ta úroda byla velmi, velmi malá. Takže u některých odrůd vůbec žádná třeba velkopavlovická odrůda nedopadla vůbec dobře. Takže u meruňky je problém, že velmi rychle vypařuje vodu, ale hůře ji získává. Takže to je obrovský problém do budoucna. A tím se budeme muset zabývat, jak ten problém vyřešit, aby ty meruňky tady v tom našem kraji zůstaly, nebo v naší zemi. A co se týče révy, tak i réva v letošním roce začíná mít obrovský problémy, protože je velmi slušná násada, ale v tomto období réva potřebuje velký přístup k vodě. Bohužel zatím čekáme, zdali nějaká ta voda spadne. Takže jak to dopadne s hrozny, je velký otazník. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor --------------------
Tak, necháme ho jako otazník i na závěr našeho rozhovoru. Pane Hlaváčku, díky. Tolik viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček. Na slyšenou. Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory -------------------Na slyšenou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Vláda včera schvalování plánu boje proti suchu odložila. Materiál počítá se zdražením podzemní vody, s řešením zavlažování, nebo využitím dešťové vody. Pavel Punčochář je ředitelem sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství. Dobrý den. Pavel PUNČOCHÁŘ, ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství -------------------Dobré odpoledne. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------My jsme tady slyšeli od pana Hlaváčka, že zemědělci skutečně v některých oblastech mají poměrně velké problémy kvůli suchu s úrodou. Chystá se vláda jim nějak aktuálně v nejbližší době pomoct? Pavel PUNČOCHÁŘ, ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství -------------------Tak, zatím o tom vláda včera na tom jednání jenom stručně zmínila, že se bude čekat, jak dopadne celkově úroda a jak budou ztráty vypadat. Ale jinak k tomu materiálu, který se jmenuje Příprava, realizace, opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, tak ten včera vláda přerušila, protože tam došlo k časovému stresu díky té havárii pendolina. Takže ten materiál bude projednán příští týden. Při, na příštím jednání. A co je potřeba říct, to nebyly jen těch několik věcí, které jste zmínil. Tam je celkem padesát různých opatření, která jsme postupně od ekonomiky až po legislativní opatření budou postupně naplňovat. A těmi by se mohlo docílit výrazného snížení negativních dopadů sucha. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Já jsem se například dočetl, že ministerstvo životního prostředí, a je to opravdu už doslova evergreen, tak navrhuje obnovování mokřadů, remízků, mezí, a to se plánuje i v souvislosti s povodněmi. Ale to jsou takové skutečně dlouhodobé plány. Jak daleko se pokročilo už teď v naplňování těchhle představ? Pavel PUNČOCHÁŘ, ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství -------------------Tak, já jsem z ministerstva zemědělství a náš plán ... Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No, tak to můžou udělat i, to můžou dělat i zemědělci obnovovat remízky, meze a tak dále. Pavel PUNČOCHÁŘ, ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství -------------------To samozřejmě, samozřejmě. To samozřejmě ano. Ale musím říci, že my především se snažíme skutečně tu vodu zadržet a akumulovat, aby byla využitelná přímo pro zemědělce, přímo pro chlazení elektráren. Čili náš přístup spočívá v tom, že se snažíme obnovit některé zašlé, jaksi zaniklé rybníky, vybudovat menší vodní nádrže a nový takový směr je snažit se dovést vodu tam, kde je ten největší nedostatek, tak jako pan Hlaváček zmínil. To znamená, že současný úkol ministerstva zemědělství je, po identifikaci nejobvyklejších a nejfrekventovanějších území, kde je sucho, zajistit bilanci vodní a snažit se vybudovat dostatečné zásoby nové akumulace v těchto oblastech. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
-------------------Vy jste mluvil o nových malých nádržích na zadržování vody. Uvažuje se také o nějaké větší? Pavel PUNČOCHÁŘ, ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství -------------------Ano, samozřejmě. Problém je v tom, že třeba pořádná nádrž Nové Heřminovy, víte, že se projednává od roku 99 a pořád se ještě vlastně nezačala realizovat. Ano, v současné době ministerstvo zemědělství už dávno připravilo adaptační opatření proti těmto dopadům změny klimatu. Ať už je to trend trvalý nebo občasný, prostě vytvořit v místech, kde jde o prevenci povodní, nebo o zachování normálního hospodaření díky novému akumulování vody, tak vytvořit soubor území, kde se ty nádrže v budoucnosti mus..., dají udělat. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A kde? Kde, kde by se dala nějaká ta přehrada vybudovat? Pavel PUNČOCHÁŘ, ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství -------------------Těch je, tak, ano, tak těch míst je pětašedesát a v současné době uvažujeme o výstavbě asi pěti nádrží, které by právě ten materiál, který bude příští týden, nebo příští jednání vlády projednávat, tak na základě toho by se začly připravovat. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A které to jsou tedy? Pavel PUNČOCHÁŘ, ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství -------------------To jsou, no, třeba Hlubocká Pila v Karlovarském kraji. To je klasická, nebo Pěčín v Povodí Labe. Jsou to místa, kde je potřeba posílit skutečně objem dostupné vody pro posílení vodní bilance. Těch míst je asi pět a podniky povodí, jako správci povodí budou, pokud ten materiál vláda přijme, připravovat tyto nádrže k realizaci. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Pavel Punčochář, ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství. Děkuji vám, na slyšenou. Pavel PUNČOCHÁŘ, ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství -------------------Děkuji, na shledanou.
Nový zákon o potravinách 28.7.2015
ČRo Plus str. 4 18:00 Zprávy
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Martin MATĚJKA, moderátor -------------------Výrobci nesmí na potraviny vyrobené jinde než v Česku dávat nápisy Česká kvalita nebo například českou státní vlajku. Označení může mít podle ministra zemědělství Mariana Jurečky z KDU-ČSL jen to zboží, které je původem z Česka a vyrobené výhradně z tuzemských surovin. Nový zákon o potravinách má podle Jurečky zavádějící loga u nečeských výrobků zakázat. Platit by měl od poloviny příštího roku.
ČRo Plzeň Onemocnění žloutenkou 28.7.2015
ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme vám - lékařská témata Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Roman STUPKA, moderátor -------------------Máme 28. červenec a to je mimo jiné Světový den boje proti žloutenkám. A i proto sedí v téhle naší dnešní poradně doktorka Daniela Fránová ze Zdravotního ústavu. Buďte vítána. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Dobrý den. Roman STUPKA, moderátor -------------------Tak paní doktorko, já, než bychom o těch žloutenkách začli, mimochodem samozřejmě je to poradna, tak pokud vás cokoliv z tohoto oboru zajímá, volejte na číslo 221554222 a nebo pište SMSku na číslo 605558888. Ale než o té žloutence začneme, tak já si nemůžu odpustit se zeptat na tu salmonelózu, jejíž epidemie teď v Plzni vypukla. Možná bychom mohli říct nějaké základní informace, informace tedy vůbec, co to salmonelóza je? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Salmonelóza je onemocnění, které z velké části probíhá jako průjmová infekce, příznaky tedy průjmu, zvracení, horeček a bolesti břicha a dalších podobných příznaků. A je to infekce, která je způsobena bakterií salmonelou. To je tedy rozdíl mezi terminologií salmonela a salmonelóza. Salmonela je původce onemocnění, salmonelóza je ta vlastní nemoc. A je to, dá se říci, že je to onemocnění, které se tady vyskytuje, vždycky se vyskytovalo, vyskytuje se, bude se vyskytovat určitě, je to infekce, která je přenosná takzvaně fekálně, orálně, to znamená, vstupní branou jsou ústa a vlastně ten původce vystupuje z těla stolicí. To znamená, že ta nákaza hrozí všude tam, kde je nedostatečná hygiena rukou, kde si člověk nemyje ruce po použití záchoda, nebo před jídlem, může být všude tam, kde je nějaké nižší, nižší hygienický standard, což třeba zrovna v létě se nám může stát, když jsme někde, táboříme někde, někde venku a přeci jenom tam přístupnost toalety není nebo není tam tekoucí voda na osobní hygienu, ať už je to při výletech, ať už je to, kdy jedeme na lodi, nebo jedeme někam na kole do přírody, tak ne vždycky máme s sebou tu možnost mít tam tekoucí vodu na umytí rukou. A pak samozřejmě ta infekce lze přenést potravinami, protože ty potraviny mohou být takzvaně primárně kontaminované, je to také zónoza, to znamená nákaza přenosná ze zvířat na člověka, nejčastější primárně kontaminované potraviny jsou maso a vejce. A při špatné kuchyňské úpravě těchto potravin, tak můžeme kontaminovat i jiné potraviny. Příklad udám, když například budeme dávat do pokrmů syrová vejce, a to vejce nám někde skápne na kuchyňskou linku, pak bychom na ní krájeli chléb, tak takhle se může ten chléb kontaminovat. Roman STUPKA, moderátor -------------------Když vezmeme konkrétně tedy tuhle tu plzeňskou epidemii, už se bezpečně ví, z čeho to bylo, z vajec nebo z masa. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Já nemohu mluvit za své kolegy epidemiology z hygienické stanice, ale podle toho, co vím, tak ta epidemie směřuje do jedné plzeňské vývařovny, která vozila jídla do různých podniků a tou podezřelou surovinou byly, byly špagety, které se připravují na ty tradiční milánské špagety s kečupem, ale špagety, které se, špageta carbonara, do kterých se dává vejce. Takže v současné době je v šetření, zda právě tato kuchyňská příprava, do které se právě používalo to, to vejce, tak jestli tam bylo nějaké pochybení, anebo zda ta vejce už byla původně kontaminována, to je v šetření
v současné době. Roman STUPKA, moderátor -------------------Když jsme se před chvílí tady spolu bavili o té salmonelóze, tak jste narazila na jednu takovou zajímavou věc, na co by si lidi měli dát pozor, nebo co by neměli dělat, tak, konkrétně? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Co by neměli dělat, jestliže už jsou nemocní a nebo v jejich okolí se tato nemoc vyskytla. Ono kromě toho, že člověk teďko, dejme tomu, že při téhle té epidemii, která byla takzvaně alimentární, to znamená, že byla z jídla, že ten člověk snědl kontaminovanou potravinu tady u té plzeňské epidemie, pokud mluvíme, tak lze očekávat ještě druhou vlnu toho epidemického výskytu salmonelózy, kdy se od těch nemocných nakazí jejich rodinní příslušníci. To znamená lidé, kteří používají společný záchod, společnou koupelnu, ale také společnou kuchyni. A velice důležité je, aby i člověk, který má jakékoliv průjmové onemocnění nebo vůbec zažívací potíže, nepřipravoval jídla pro ostatní. Jestliže je to právě v této epidemii, tak tam se šetří a zjišťují se nejen u nemocných lidí, ale i u jejich rodinných kontaktů, zda někdo není například potravinář, a ten se potom úředně vyloučí ze své činnosti do té doby než bude potvrzeno, že je zdravý, aby ten potravinář nebyl rizikem pro svoje strávníky, ale to samé vlastně platí v každé rodině. Ten, kdo má průjmové onemocnění, by neměl připravovat jídlo pro ostatní lidi. A tam samozřejmě úředně to nějak nebudete mít nařízeno, ale je to rozumné opatření, které by v každé rodině, kde se vyskytne průjmové onemocnění, mělo být, byť by onemocněla matka, která běžně vaří, tak by jí měl v rodině někdo zastoupit a ten člověk, který má průjmové onemocnění, by neměl vařit pro ostatní lidi. Roman STUPKA, moderátor -------------------Tak tam je předpoklad, že vařit umí doma dva, že jo? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------I kdyby vařit ten druhý člen domácnosti neuměl, tak něco málo v té kuchyni může udělat, takže se třeba obejdou bez teplého jídla. Roman STUPKA, moderátor -------------------Tak volejte na číslo 221554222, pokud máte nějaký dotaz k onemocnění žloutenkou, protože to bude naše hlavní téma. No, anebo napište dotaz SMSkou na číslo 605558888. Tak k té žloutence. Ta žloutenka má takový lidový název, který už se vžil, že je to nemoc špinavých rukou. Odpovídá to? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------To mluvíme o žloutence typu A. Ono koneckonců i žloutenka je lidový název, správně to onemocnění se nazývá hepatitida, protože to je zánětlivé onemocnění jater, jaterních buněk. A původce je virus tady v tom případě, respektive virů několik, pokud budeme mluvit obecně o žloutenkách, ty viry označujeme písmeny abecedy A až E. Je jich tedy pět. A zrovna tak ta onemocnění označujeme A až E, to znamená, hepatitida A, B, C, D, E. Je to pět různých onemocnění, protože způsobuje pět různých virů, a když se budeme bavit o té nejčastější, nejběžnější hepatitidě typu A, tak to je nemoc špinavých rukou. A proč se tomu lidově říká žloutenka, žloutenka je teda příznak, to znamená, zažloutnutí očního bělma nebo kůže, ale lidově se to vžilo jako název onemocnění. Roman STUPKA, moderátor -------------------Můžeme říci, že ta žloutenka typu A je nejméně nebezpečná z těch všech? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Nejméně nebezpečná z toho pohledu, že nepřechází do chronického stavu a málokdy má tak prudký průběh, že se na ní umírá. Skutečně úmrtí na žloutenku typu A jsou velmi raritní, probíhá to jako
akutní onemocnění a nepřechází do chronického stavu. Tím se dá říct, že ten průběh je mírnější. Na druhou stranu každý, kdo ji měl, tak říká, že už by to nikdy nechtěl zopakovat, že je mu skutečně špatně při tomto onemocnění a je jaksi zcela vyřazen z běžné činnosti, musí ulehnout na lůžko a několik dní má ten velmi nepříjemný akutní průběh onemocnění a pak ještě následně několik týdnů rekonvalescenci. Roman STUPKA, moderátor -------------------Jaké jsou tedy ty hlavní příznaky u toho A? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Hlavní příznaky jsou nevolnost, z počátku je to nevolnost, zvýšená teplota, bolesti hlavy, nechutenství, později se přidává pocit na zvracení, až zvracení a může se přidat potom ten typický příznak žloutenky, to znamená, zažloutnutí kůže, zažloutnutí bělma. A protože se mění vlastně ten metabolismus žlučových barviv v těle, tak dalšími příznaky může být tmavá moč a světlá stolice. Roman STUPKA, moderátor -------------------Je třeba tedy v tomhle případě hospitalizace? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Hospitalizace je někdy nutná z důvodu léčebných, protože tomu člověku je tak špatně a má třeba tak silné zvracení, že není schopen přijímat potravu, takže tam je nutná infuzní léčba a hospitalizace je tady u toho onemocnění povinná i z důvodu epidemiologických, aby ten člověk byl izolován. Roman STUPKA, moderátor -------------------Povídáme si o onemocnění žloutenkou, naší dnešní v poradně vy pořád můžete telefonovat svoje dotazy na číslo 221554222 a pokračovat budeme po písničce. / Písnička / Roman STUPKA, moderátor -------------------Posloucháte poradnu Českého rozhlasu Plzeň, tentokrát na téma onemocnění žloutenkou. Naším hostem je doktorka Daniela Fránová a někdo by měl být u telefonu. Halo, halo, dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den, já vás zdravím z Karlových Varů a prosila bych, mně je přes osmdesát a ve dvaceti jsem měla infekční žloutenku, jestli to je doživotní imunita. Roman STUPKA, moderátor -------------------Tak to je jasný dotaz. Paní doktorko. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Velmi pravděpodobně ano, infekční žloutenka, ono vlastně infekční jsou všecky žloutenky, všech těch typů žloutenek je infekční onemocnění, a před šedesáti lety, když to spočítám, tak před šedesáti lety se ještě laboratorně nedalo odlišit, o kterou žloutenku se jedná. Takže to odlišení tehdy bylo jenom epidemiologické, v jaké souvislosti, jestli bylo více případů ve škole, více případů v rodině, podle toho způsobu přenosu a podle i klinických příznaků, tak se usuzovalo, o jakou žloutenku se jedná. Žloutenka A byla tehdy velmi časté onemocnění, onemocnělo téměř každé dítě, protože v době před šedesáti lety u nás v České republice, a mnoho lidí vašeho věku to onemocnění prožilo, takže teďko se můžete buď spolehnout na údaj, že to velmi pravděpodobně byla žloutenka typu A a máte celoživotní ochranu a nebo lze zkontrolovat protilátky, zda máte protilátky proti žloutence typu A, to
vyšetření by mohl provést praktický lékař. Takže je to odběr, odběr krve, na vyšetření protilátek proti žloutence typu A, velmi pravděpodobně budou pozitivní a už budou pozitivní po zbytek života. posluchačka -------------------Ano, já vám moc děkuji, tehdy bylo víc případů tady? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Bylo víc případů, bylo víc případů ve škole nebo v rodině nebo ... posluchačka -------------------Ne, ne, v práci. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------V práci. No, tak velmi pravděpodobně se jednalo o žloutenku typu A, protože to B má jiný způsob přenosu, B má způsob přenosu krví a pohlavním stykem a krví v případě, že byste, že by tam ten člověk měl v anamnéze třeba nějaký zákrok ve zdravotnickém zařízení a tam, tam by se, tam by se mohl nakazit, takže to ještě, to ještě v těch dobách před těmi šedesáti lety také mohlo být jako způsob přenosu, ale jestliže to bylo na pracovišti, tak velmi pravděpodobně se jednalo o "áčkovou" žloutenku. posluchačka -------------------Ano, ano, já vám moc děkuji a ještě bych chtěla poznamenat, v novinách a různých receptech často používají syrová vejce. A slyšela jsem, že v Rakousku se vůbec nesmí používat syrový vejce na přípravu nějakých pokrmů, že by mohla bejt nějaká taková ... Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------V provozovnách veřejného stravování se nesmí připravovat, nesmí jídla dělat ze syrových vajec, pokud se tepelně dále neopracovávají, samozřejmě, můžete dát syrové vejce tam, kde ho tepelně opracujete, tak ta potom, potom se eventuální salmonela nebo, nebo jiná bakterie, která by tam byla, tak se zlikviduje, nebo i virus, kdyby tam byl nějaký, tak se zlikviduje, ale jestliže to vejce používáte do hotového pokrmu a už ho dál plně nezpracováváte, tak to se v provozovnách veřejného stravování dělat nesmí. To se ... posluchačka -------------------Majonézy ... Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Na to se používají právě různé, různé vaječné přípravky, které se do těch majonéz používají, ale samozřejmě v domácnosti nemůžete nikomu zakázat, aby používal syrové vejce, například do majonézy, ale to už je jeho osobní riziko. posluchačka -------------------Já vím, ale dost lidí to ani neví a jsou recepty, já vždycky žasnu, když vysílají různý recepty, kde se používají syrový žloutky. Roman STUPKA, moderátor -------------------Tak pokud poslouchají naší poradnu, už vědí, že v tom je jisté riziko. posluchačka --------------------
Tak jo, děkuju vám moc. Roman STUPKA, moderátor -------------------Na shledanou. posluchačka -------------------Mějte se, na shle. Roman STUPKA, moderátor -------------------Zopakuji telefonní číslo sem k nám 221554222, pokud máte jakýkoliv dotaz ohledně žloutenky. Já zůstanu u té žloutenky typu A, jak už jsem říkal, má takové označení nemoc špinavých rukou, je to tedy pravda, může se to i z medicínského hlediska odkývat? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------No, v podstatě může, to vyplývá ze způsobu přenosu, který je velmi podobný tak, jak jsem popisovala způsob přenosy té salmonelózy, tak u žloutenky typu A je ten způsob velmi podobný. To znamená, že zase vstupní branou jsou ústa a ten virus se vylučuje stolicí, ze stolice se může dostat do prostředí, ať třeba prostředí té domácnosti, pokud by člověk si poté, co jde na záchod, špatně umyl ruce, tak může potom těma špinavýma rukama, může kontaminovat třeba splachovátko na záchodě nebo kliku, ručník v koupelně a tak dále. Takže tyto předměty, kterých se, kterých se dotkne, na kterých ten virus potom může být, virus se ze stolice může dostat i do spodních vod, pokud nemáte splachovací záchod, pokud máte suchý záchod a docházelo by tam k nějakému průsaku žumpy, tak může ten virus se dostat, a byl by třeba v blízkosti by byla studna s pitnou vodou, tak ten virus se může nějakým průsakem spodních vod třeba dostat do té, do té studny s pitnou vodou a potom vlastně vám teče v té, v té vodě vám teče tahle ta kontaminovaná virem žloutenky typu A a podobným takovým způsobem, to znamená, že tady zcela oprávněně tomu říkáme nemoc špinavých rukou, protože ten způsob je takový, jaký jsem, ten způsob přenosu je takový, jaký jsem popsala. Roman STUPKA, moderátor -------------------Jeden dotaz, který přišel SMSkou: "Může vzniknout hepatitida a následně cirhóza jater v důsledku poruchy antiimunitního systému?" Ptá se posluchačka z Holoubkova. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Určitě to nebude antiimunitní systém, ale imunitní systém. A žloutenka typu A nemá právě přechod do chronického stavu, to mají jiné žloutenky, přecházet do chronického stavu může žloutenka B a C. A právě dlouhodobým chronickým zánětem v těch játrech může ten dlouhodobý zánět vyústit v cirhózu, eventuálně karcinom jaterní, to dlouhodobý znamená v řádu několika desítek let, deseti, dvaceti let, takže skutečně ano, na podkladě žloutenky typu B a C chronické může potom vzniknout cirhóza nebo karcinom jaterní. Roman STUPKA, moderátor -------------------Čili, platí to jenom pro B a C. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------A, pro A ne. Roman STUPKA, moderátor -------------------Když se vrátíme k té "áčkové" žloutence, před prázdninami se hodně mluvilo o jejím šíření v Karlovarském kraji, Cheb, Karlovy Vary, přijímala se dokonce hygienická opatření ve vztahu k filmovému festivalu, víte, jak to dopadlo tam?
Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Aktuální údaje nevím a v podstatě ani ještě nemůžeme říct, jak to dopadlo, protože inkubační doba onemocnění žloutenky A je patnáct až padesát dnů, nejčastěji třicet dnů, to znamená, zhruba měsíc a ještě neuběhl měsíc od filmového festivalu, abychom mohli s definitivní platností říct opravdu nikdo se nenakazil. Co se týče této situace v Karlovarském kraji, tak tam je zvýšený výskyt žloutenek A do září loňského roku, kdy do této doby onemocnělo zhruba sto padesát lidí v rámci té epidemie, která začala na Chebsku a postupně se rozšířila i do ostatních okresů Karlovarského kraje a kraje na Sokolovsko a do okresu Karlovy Vary. A tam se dá říct, že zhruba padesát procent osob v této epidemii jsou lidé, kteří užívají drogy a nebo bezdomovci, protože to jsou samozřejmě velmi zranitelné skupiny vzhledem k žloutence typu A, protože i jejich hygienické zázemí není dobré. Roman STUPKA, moderátor -------------------Tak už se nám tady hromadí nějaké dotazy SMSkové, po písničce je budeme zodpovídat. / Písnička / Roman STUPKA, moderátor -------------------28. červenec, tedy dnešek, to je Světový den boje proti žloutenkám a tak se tady o žloutenkách nejrůznějších typů bavíme s doktorkou Danielou Fránovou ze Zdravotního ústavu. A na SMSkové číslo 605558888 přišel i následující dotaz. "Co prý je to žloutenka Australan. Před lety prý to mamince napíchli v nemocnici." Ptá se Vladěna. Co je to Australan žloutenka, paní doktorko. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------To je žloutenka typu B. A Australan je vlastně takový lidový název pro takzvaný australský antigen, tomu se říkalo dříve, to je hlavní marker HBS antigen, který se zjišťuje jako diagnostický marker pro tuto žloutenku. A když řeknu Australan, tak dodám takovou historku, že Australan se jmenuje proto, že tento antigen byl poprvé izolován z krve australských domorodců, takže odtud ten název. A jinak je to teda diagnostický marker HBS antigen, který se diagnostikuje právě při objasnění, o kterou žloutenku se jedná, v tomto případě o žloutenku typu B. A jak už jsem uvedla dříve, ta má jiný způsob přenosu, než A, ta má způsob přenosu krví a pohlavním stykem. Krví znamená, že se může přenést buďto, dejme tomu, při takových praktikách jako by bylo pokrevní bratrství, kontakt krve s krví, nebo kdybyste někde ..., prostě se potkali dva lidi s krvácejícím poraněním a vzájemně došlo k mísení těch krví, dejme tomu, při nějakém větším neštěstí, nějaké katastrofě ... Roman STUPKA, moderátor -------------------Vinnetou nevypadal, Vinnetou nevypadal, že by měl žloutenku. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Ale jako opatření, které provozoval Vinnetou, to byla, to byla taky kdysi, kdysi, kdysi jedna taková drobná epidemie žloutenky B, kdy nějací kluci zkoušeli si hrát na Vinnetou a jeden z nich právě měl žloutenku B. Je to takový typický příklad, to znamená, kontakt krev - krev. A může se tím způsobem nakazit i člověk ve zdravotnickém zařízení, pokud nejsou dodržena všechna hygienickoepidemiologická opatření a pacient, který byl v té ordinaci před tím a měl žloutenku typu B. Toto, tento způsob přenosu byl ještě poměrně častý, dejme tomu, v osmdesátých letech dvacátého století. A od devadesátých let s tím, jak se v českém zdravotnickém zařízení zdokonaluje hygienickoepidemiologický standard, s tím, jak se stále více používají pomůcky jednorázové nejenom k odběrům, ale i k ošetřování pacientů, s tím, že rizikové skupiny zdravotníků, ale i rizikové skupiny pacientů jsou očkováni proti žloutence typu B třeba dialyzovaní, tak se značně snižuje toto riziko. Roman STUPKA, moderátor -------------------Někdo je u telefonu. Dobrý den.
posluchačka -------------------Dobrý den. Tady posluchačka z Rakovnicka. Prosím vás pěkně, kocourek měl žloutenku, jestli je to přenosný na člověk, že prý mu zmutoval koronavir. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Tak teď jste mě zaskočila a musím říct, že nevím. Ne, skutečně, skutečně nevím. Co se týče, co se týče žloutenek, o těch, kterých, o těch mluvím, to znamená žloutenka A až E, tak to jsou typicky lidská onemocnění. Samozřejmě může být více virů, bakterií, ale i parazitů, kteří způsobují zánět jater, určitě existují takoví původci i v říši zvířat. Takže žloutenky A až E nejsou přenosné ze zvířete na člověka, ty jsou přenosné pouze mezi lidmi a o ostatních virech, myslím si, že neznám jiného původce, který by byl přenosný a způsoboval zánět jater, který by byl přenosný ze zvířete na člověka. posluchačka -------------------Dobře. Děkuju. Na shledanou. Roman STUPKA, moderátor -------------------Tak další dotaz. Posluchačka se ptá, jestli je možné, když v mládí prodělala žloutenku, že ve stáří kvůli tomu zemře na cirhózu jater. Tak to jsme asi už trošku zodpověděli. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------To jsme trošku zodpověděli, je to žloutenka typu B a C, které samotné mohou také být jako akutní onemocnění, pak se s nimi ten imunitní systém popere takovým způsobem, že vlastně se zlikviduje ten virus z těla zcela, člověk se uzdraví po tom akutním onemocnění. Takhle probíhá většina u žloutenek typu B, u žloutenek typu C takhle probíhá bohužel asi jenom patnáct procent případů, že zůstane v tom akutním stavu. A u někoho onemocnění přejde do chronického stavu a nemusí ten člověk zemřít na cirhózu karcinom jaterní v případě, že se bude léčit. Takže po proběhlém onemocnění následuje ještě nějakou dobu takzvaná dispenzarizace, to znamená sledování toho člověka po prodělaném onemocnění a jestliže známky zánětu přetrvávají déle než šest měsíců, pak se klasifikuje, že toto onemocnění přešlo do chronického stavu. A pak se ten člověk sleduje a v případě indikace se léčí. Takže léčba je tady možná, jestliže toto onemocnění by někdo měl chronické v řádu desítek let, pak je na zvážení, zda ještě ta léčba je indikovaná nebo není. Roman STUPKA, moderátor -------------------Ale my se tady celou dobu bavíme o tom, když už teda tu žloutenku máme, co se děje, nicméně hlavní záležitostí by asi měla být tedy ona prevence. Takže jaká je prevence proti žloutence. Možná, že je to rozdílné podle těch typů? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------To je samozřejmě rozdílné podle těch typů, podle způsobu přenosu. Takže tu prevenci rozdělujeme na takzvanou nespecifickou, to znamená tam vyplývá z toho způsobou přenosu. Nemluvila jsem tady ještě o žloutence typu E. Ta má stejný způsob přenosu jako A, to znamená také tím fekálně orálním způsobem, přes potraviny, špinavé ruce a tak dále a ta žloutenka, takže tam, tam v podstatě prevencí nespecifickou je dodržování hygienického režimu, mytí rukou tak, jak jsem říkala před jídlem, po použití záchoda, nepít ze společné lahve, neokusovat společnou svačinu, protože tento způsob přenosu může být rizikový, pozor také na kuchyňskou přípravu u některých potravin, někdy může být kontaminovaná i pitná voda, to zejména v souvislosti, v Čechách to už ani tak nebude přicházet v úvahu, ale v zahraničí v případů se importuje žloutenka typu A z tohoto důvodu, že člověk v podstatě vypil kontaminovanou vodu, v které byl virus žloutenky A nebo žloutenky E. To je ta nespecifická ochrana. Nespecifická ochrana vůči žloutenkám, které se přenášejí krví a pohlavním stykem, tak je správný hygienicko-epidemiologický režim při ošetřování lidí ve zdravotnických zařízeních. Správný hygienicko-epidemiologický režim třeba při dialýzách. A co se týče žloutenky
typu C, která je typická pro lidi užívající drogy, tak výměnný program jehel, stříkaček tak, aby byla vždycky k dispozici čistá jehla, stříkačka na každou aplikaci, samozřejmě prevencí je drogy neužívat, to je ta nejlepší prevence. Roman STUPKA, moderátor -------------------Možná bychom na závěr mohli zmínit očkování proti žloutence. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Chci říct, se to týče specifické prevence, to je očkování a ta je možná u žloutenky typu A a typu B, proti žloutence typu B jsou očkování všichni zdravotníci a proti žloutenky a proti žloutence typu B už je taky očkovaná naše populace, dětská populace a mladých dospělých, protože žloutenka typu B byla zařazena do plošného očkování, už to bylo od roku 2001 a drží se to stále, takže prakticky se dá říct, že jsme eliminovali tuto infekci u celé naší dětské populace v České republice, od nulaletých dětí až po 2001, až po lidi, kterým je dvacet čtyři let dneska v současné době. Takže celou tuto populaci máme naočkovanou a tím pádem už se tam žloutenka typu B nevyskytuje. A jak bude dorůstat každým rokem nový a nový ročník, očkovaný proti B žloutence, tak se ta ochrana té naší populace bude postupovat dál a dál a dál. Roman STUPKA, moderátor -------------------Proti tomu A se dá taky očkovat? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------A proti A se dát taky očkovat, ale tam se neočkuje plošně, tam se očkují pouze individuální zájemci a musí si to každý člověk zaplatit. Roman STUPKA, moderátor -------------------Kolik to tak stojí? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Kolem třinácti set, jedna dávka očkování. Dávky jsou dvě a po dvou dávkách očkování máte potom ochranu už celoživotní. Roman STUPKA, moderátor -------------------Čili jednou nebo dvakrát a dost a nemusíte se o A starat vůbec? Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Respektive, respektive dvakrát a dost, nejvíce se asi očkují lidé z praxe, našeho očkovacího centra se nejvíc očkují lidé, kteří jedou do zahraničí, ale samozřejmě jsou tady i zájemci, kteří nikam nevyjíždějí a chtějí být chráněni, protože žijí v Čechách a přeci jenom v posledních dvou letech je výskyt žloutenky A v Čechách vyšší než tomu bylo v minulých letech. Roman STUPKA, moderátor -------------------Hostem v dnešní poradně byla doktorka Daniela Fránová ze Zdravotního ústavu. Povídali jsme si o žloutence, neboť dnes je, vážení, Světový den boje proti žloutenkám. Paní doktorko, díky za odpovědi a díky za informace. Zase někdy na slyšenou. Daniela FRÁNOVÁ, Zdravotní ústav Plzeň -------------------Na shledanou.
ČRo Radiožurnál Zemědělce trápí sucho 22.7.2015
ČRo Radiožurnál str. 2 12:08 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jedním z bodů, kterým by se dnes měla věnovat vláda, jsou kroky, které můžou do budoucna zmírnit dopady podobně kritického sucha, jaké panuje v posledních týdnech. Je nejvýraznější za 12 let a vláda nevylučuje ani pomoc nebo kompenzace pro zemědělce, kteří trpí současným nedostatkem srážek. Určitou podporu jim poskytuje i specializovaný webový portál Intersucho. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně vytvořili spolu s meteorology mapy, ze kterých se dají vyčíst údaje třeba o vlhkosti v půdě, ve zvětšení až na úroveň jednotlivých polí. Pěstitelé dostanou tak informace o prognóze na další týdny. Tereza KADRNOŽKOVÁ, redaktorka -------------------Tmavě červená barva, která znázorňuje extrémní sucho v půdě, zabírá na Internetové mapě České republiky 40 %. Autoři projektů naměří vlhkost manuálně, porovnávají aktuální údaje od meteorologů se záznamy z předchozích 50 let. Vysvětluje autor projektu Intersucho Zdeněk Žalud. Zdeněk ŽALUD, autor projektu Intersucho -------------------Srovnáváme aktuální stav s dlouhodobým 50letým průměrem. Tedy pokud se stane situace, že někdo řekne: Ano, my tady máme sucho, ale toto sucho je v této oblasti typické, tak v podstatě náš monitor toto sucho nějakým způsobem nezvýrazňuje. Tereza KADRNOŽKOVÁ, redaktorka -------------------Další mapa pak ukazuje, ve kterých oblastech a do jaké zemědělské produkce se suché a horké počasí promítne. Tradiční oblasti, které se s nedostatkem vláhy potýkají, jsou také Žatecko a jižní Morava. Extrémní teploty z posledních let už mají viditelné dopady. Zdeněk ŽALUD, autor projektu Intersucho -------------------Na jižní Moravě se vždy pěstoval jarní ječmen. V současné době je tady tato jarní plodina vyznačena jako riziková plodina. Skutečně řada farmářů již odmítá tady tuto plodinu, protože se bojí, že jim opět jako každý druhý, třetí, čtvrtý rok bude poškozena suchem či přímo uschne. Tereza KADRNOŽKOVÁ, redaktorka -------------------Do tvorby map na portálu Intersucho se zapojuje i asi dvacítka zemědělců. Ti každý týden posílají na Mendelovu univerzitu zápisky ze subjektivního pozorování, například jestli je země popraskaná. Jiří Fojtík z Moravské Nové vsi o projektu sice neví, výhled do dalších dnů ale oceŇuje hlavně kvůli zavlažování. Jiří FOJTÍK, Moravská Nová Ves -------------------Podle sucha by seřídili vstupy. Vstupy máme nastartované podle doby a průběhu počasí, které ta rostlina jako přijme a podle toho nákladovost potom v těch plodin by bylo někde a výsledek finální někde jinde. Tereza KADRNOŽKOVÁ, redaktorka -------------------Sucho potrvá ještě minimálně tři týdny a ohrožena tak může být i produkce kukuřice nebo brambor. Tereza Kadrnožková, Radiožurnál.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Zdravím předsedu regionální Agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka, dobrý den. Václav HLAVÁČEK, předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Hlaváčku, jak vážně na zemědělce ve vaší oblasti na jižní Moravě doléhají současná sucha? Václav HLAVÁČEK, předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje -------------------Tak ty sucha už jsou, dá se říci, tak řekl bych, demotivující, že zemědělci vůbec ztrácí naději, že někdo se k tím problémem, který tady na jižní Moravě dlouhodobě je a je trend zhoršující se, vůbec někdo bude zabývat. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte stát, vládu? Václav HLAVÁČEK, předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje -------------------Stát, vládu, protože to se netýká jen zemědělců a týká se to každého obyvatele, protože dojde i na každého z nás, protože je ohrožena i zásoba pitné vody, kvalitní pitné vody a ten trend je stále zhoršující se a opatření, která to mohou zmírnit, zkrátka se musí nastartovat v nějakém předstihu tak, aby ty dopady nebyly katastrofické. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jaká opatření by to měla být, co čekáte v tomto směru od státu? Václav HLAVÁČEK, předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje -------------------Těch opatření je potřeba přijmout, řekl bych, celý souhrn, soubor, ať už od organizačních, to znamená, změna, struktury pěstovaných plodin, za další je k tomu potřeba také legislativa a za třetí technická opatření. A ta technická opatření vidíme v tom systému, zadržení vody v krajině a vytvoření propojeného systému vodního hospodářství, to znamená, tak jak je propojena energetická soustava, tak aby byla propojena i vodní soustava. Samozřejmě za nějakých ekonomických možností, ne za každou cenu, ale zkrátka musí se to dělat takovým selským rozumem. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Samotní zemědělci v tuto chvíli tedy v době, kdy panují, ta kritická sucha nemůžou dělat vůbec nic? Co vám zbývá? Václav HLAVÁČEK, předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje -------------------My jako nesedíme se založenýma rukama a nečekáme, že někdo to za nás vyřeší. My spolupracujeme s už vámi zmíněnou Mendelovou univerzitou, zpracovává se generel vodního hospodářství, a je zpracována první etapa analytická, asi analytické části vyšlo na základě šesti kritérií vyhodnocení celého území České republiky a z toho vyplývá, že nejohroženější oblastí je Ústecký kraj, část Středočeského a samozřejmě převážná část území Jihomoravského kraje. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Hlaváčku, prosím jedním, dvěma slovy, budete žádat nebo zemědělci budou žádat
kompenzace od státu za nepředvídatelné škody způsobené suchem? Václav HLAVÁČEK, předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje -------------------Zatím jsme se tím nezabývali. Čekáme na výsledek žní, protože ty rozdíly budou velmi vysoké, mezi jednotlivými oblastmi a myslíme si, že lze využít ten systém integrovaného monitorování sucha. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Tolik Václav Hlaváček, předseda regionální Agrární komory Jihomoravského kraje. Díky za rozhovor, na shledanou.
Nové logo Česká potravina 28.7.2015
ČRo Radiožurnál str. 1 18:00 Zprávy
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka -------------------Ministerstvo zemědělství chce, aby zákazníci v obchodech na první pohled poznali potraviny vyrobené v Česku. Přichází proto s novým logem Česká potravina. Symboly například se státní vlajkou nebo trikolorou by nesměli používat výrobci potravin, které s Českem nemají nic společného. Barbora KLADIVOVÁ, redaktorka -------------------Potravina vyrobená minimálně ze tří čtvrtin z tuzemských surovin. Na takové výrobky budou moc firmy dát logo Česká potravina. Spotřebitelé by toto označení mohli najít v obchodech už ke konci letošního roku. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky z KDU-ČSL má zavedení loga jasný cíl: Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Abychom nevyváželi základní nezpracované komodity, ale abychom ty komodity na území České republiky zpracovali a využili potenciál domácího trhu. Barbora KLADIVOVÁ, redaktorka -------------------Logo s českou vlajkou se tak zařadí třeba ke Klase nebo Regionální potravině. Podle ministra Jurečky by to ale zákazníky v obchodech mást nemělo. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Je to špičkové označení, protože všechna ta ostatní, řekněme, jsou pod určitou úrovní tohoto. Barbora KLADIVOVÁ, redaktorka -------------------Nové logo pochází z dílny ministerstva zemědělství. V případě, že výrobce použije označení Česká potravina neoprávněně, hrozí mu až desetimilionová pokuta. Barbora Kladivová, Radiožurnál. Kateřina CAUSIDISOVÁ, moderátorka -------------------Skutečně se zákazníci při nákupu orientují podle loga kvality? Budeme se na to ptát v publicistice hlavních zpráv právě ministra Mariana Jurečky a také zemědělského analytika Petra Havla.
ČT 1
Označení Česká potravina 28.7.2015
ČT 1 str. 13 19:00 Události
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Ministr zemědělství představil nové logo, které by mělo už od konce letošního roku označovat České potraviny. Jestli jím výrobci svoje produkty opatří, je zcela na nich. Splnit ale musí přesné podmínky. Složky potravin musí pocházet ze tří čtvrtin z Česka a podstatná část musí být v tuzemsku i zpracována. Ovoce, zelenina, mléko a maso musí být z Česka ze sta procent. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Abychom nevyváželi základní nezpracované komodity, ale abychom ty komodity na území České republiky zpracovali a využili potenciál domácího trhu.
denik.cz Vyrobí párky, šunku. pečivo. Na Brněnsku přibudou stovky nových pracovních míst 25.7.2015
denik.cz str. 0 Jihomoravský kraj
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kuřim, Rosice - Dvě potravinářské firmy postaví masokombinát v Kuřimi a pekárnu v Rosicích. Odborníci oceňují nová místa a pestřejší pracovní trh na Brněnsku. " Výrobky nového kuřimského masozávodu a rosické pekárny lidé ochutnají možná už příští rok, když si dají ke snídani rohlík se šunkou. Potravinářské firmy Steinex a Penam nabídnou práci několika stům lidí z Kuřimi, Rosic a okolí. Steinex chce na kraji Kuřimi v areálu bývalého státního statku postavit nový masozávod bez jatek. „V kuřimském masokombinátu plánujeme vytvořit pracovní místa pro 150 až dvě stovky lidí," řekl ředitel firmy Jaromír Steinhauser. Steinex má nyní jednu výrobnu přímo v Brně na Mojmírově náměstí. Vyrábí tam přibližně třicet tun masných výrobků denně. „Máme vlastní prodejny, kde naše produkty prodáváme. Dodáváme taky do zbytku České republiky a do zahraničí," informoval Steinhauser. V novém masozávodě plánuje ředitel časem vyrábět dalších třicet tun uzenin za den. „Část zboží půjde na náš trh, chceme ale zejména posílit vývoz, a to zejména do zemí střední Evropy, konkrétně Polska, Rakouska a Slovenska," dodal ředitel. nová výstavba Kuřimský masozávod firmy Steinex: - firma tam bude vyrábět šunky, párky a další uzeniny - zaměstná na 200 lidí v jednosměnném provoze Přístavba pekárny v Rosicích: - společnost tam plánuje vyrábět obvyklé bílé pečivo a chleby - přijme nové zaměstnance, jejich počet zatím není známý
Vznik až dvou stovek nových pracovních míst ve městě potěšil starostu Kuřimi Draga Sukalovského. „Ředitel společnosti se mnou o plánované výstavbě masozávodu už mluvil. Stavba se zatím připravuje, vyřizují různá povolení. Nová pracovní místa ve městě vítáme," uvedl kuřimský starosta. V Rosicích nedaleko Brna připravuje na březen příštího roku výstavbu nové pekárny společnost Penam. Továrna vznikne v areálu současného podniku, v místě těstárny a kancelářských prostor. Její zkušební provoz chce vedení firmy spustit už na podzim příštího roku. V pekárně v Rosicích pracuje v současnosti kolem tří stovek lidí, jejich počet se má spolu s přestavbou kanceláří na výrobní plochu zvýšit. Pekárna plánuje přijmout nové zaměstnance, přesný počet však ještě neupřesnila. Nová pracovní místa v Rosicích vítá třeba Jakub Roháč. „Aspoň nebudou muset mladí dojíždět daleko za prací," poznamenal. Víc pracovních míst na Brněnsku ocenil vedoucí oddělení zaměstnanosti úřadu práce pro okres Brnovenkov Milan Šafařík. „Každé pracovní místo navíc je dobrá zpráva pro obyvatele regionu. V poslední době se nezaměstnanost v okrese Brno-venkov pomalu snižuje, několik stovek nových pracovních míst tomu určitě napomůže," vyhodnotil Šafařík. Podle analytika Tomáše Menčíka ze společnosti Cyrrus jsou nové pracovní příležitosti na Brněnsku skvělá zpráva nejen pro tamní nezaměstnané. „Takové investice jsou pro okolí Brna požehnání, protože se v této oblasti soustředí hlavně počítačové firmy. Je potřeba, aby byl pracovní trh pestřejší. Navíc vysílají zprávu dalším investorům, že je zde pro takové podniky vhodné prostředí," vysvětlil analytik. Na Brněnsku je sice druhá nejnižší nezaměstnanost v Jihomoravském kraji, nicméně uchazečů o práci evidují úřady práce k březnu letošního roku přes 8700. To je třetí největší počet lidí bez práce v celém kraji. Volných míst bylo podle statistik v březnu jen přes dvanáct set. JAN ČAMBORA"
URL| http://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/...vych-pracovnich-mist-20150725-h0ax.html
Rybníky na Bohdanečsku napájí v době sucha Opatovický kanál 26.7.2015
denik.cz str. 0 Pardubický kraj
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lázně Bohdaneč - Velké rybníky na Bohdanečsku napájí voda z Opatovického kanálu a neobvykle dlouhé sucho tak zatím ryby neohrožuje. " Dva menší rybníky s násadami však museli rybáři kvůli nedostatku vody už vylovit. Informoval o tom majitel společnosti Rybniční hospodářství Adolf Vondrka. Sucho je horší než loni. Ryby nehynou Sucho je podle něj horší než loni, ryby ale zatím nehynou. Násady z vylovených rybníků rybáři umístili do jiného rybníka, kde měli rezervu. Sucho tak bude mít v příštím roce nejspíš vliv na cenu plůdků a násad, cenu ryb na vánočních trzích by však nemělo ovlivnit. Půjdou ceny ryb mírně nahoru? „Záleží, jak jsou na tom v jiných regionech. My naštěstí čerpáme vodu z Opatovického kanálu. Pokud jsou na tom ostatní rybáři hůř, cenu ryb to může mírně hnát nahoru," uvedl Adolf Vondrka. V horkém
počasí se ryby nemohou tolik přikrmovat obilovinami, protože je ve vodě méně kyslíku. Více nakrmené ryby ho mají větší spotřebu. Hlavní rybníky s tržními rybami napájí podnik z Opatovického kanálu, aby udržel srovnatelnou produkci z minulých let. Na konci srpna budou chytřejší „Na celkovou produkci tržních ryb snad sucho nebude mít vliv, ale ještě je brzo, na konci srpna budeme chytřejší," sdělil majitel společnosti Rybniční hospodářství. Ta vlastní či si pronajímá na pět desítek rybníků. Při podzimních výlovech dodává na trh 200 až 250 tun kaprů. Zhruba polovina produkce míří do zahraničí, tu druhou si koupí tuzemští zákazníci."
URL| http://www.denik.cz/pardubicky-kraj/ry...cha-opatovicky-kanal-20150724-srld.html
Žloutenka na vzestupu. Děti očkují i zdarma 28.7.2015
denik.cz str. 0 Z domova
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /INFOGRAFIKA/ – Česko trápí infekční nemoci. Salmonela ve špagetách z vývařovny v Plzni s desítkami nakažených i prudký nárůst případů žloutenky typu A napříč zemí posílají podle expertů jasný vzkaz: v létě je potřeba na kvalitu potravin a hygienu dávat daleko větší pozor. " Například Všeobecná zdravotní pojišťovna se rozhodla platit nyní očkování proti hepatitidě A pro děti ve věku dva až čtyři roky. „Právě předškoláci patří v době nástupu do prvních dětských kolektivů k nejohroženějším skupinám. Základní zásadou, jak se vyhnout žloutence typu A, je důsledné dodržování hygienických návyků. To je však právě u malých dětí, které navíc například s nástupem do školky ztratí celodenní dohled rodičů, často velice obtížné zajistit. Nejúčinnější ochranou je proto očkování," vysvětlil mluvčí VZP Oldřich Tichý. Počet lidí nakažených žloutenkou typu A u nás roste plynule už od roku 2011. Jen letos v prvním pololetí evidovali statistici 346 případů nemoci špinavých rukou, loni ve stejném období 233. Situace se liší kraj od kraje. „Oproti jiným regionům hodnotíme situaci jako klidnou," konstatoval nedávno Radim Mudra z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Se šířením žloutenky bojují již od září loňského roku hlavně lékaři v západních Čechách. „Od dubna do poloviny května bylo evidováno v okrese Karlovy Vary sedm případů, avšak během prvního červnového týdne přibylo dalších pět onemocnění. U dvou případů nebyla zjištěna souvislost s probíhající epidemií žloutenky typu A. V rámci epidemie je přes 50 procent případů mezi drogově závislými a osobami bez přístřeší," uvedla na začátku léta Martina Prokopová z tamní Krajské hygienické stanice. Lehkovážnost, se kterou Češi k možné nákaze žloutenkou přistupují, znepokojuje lékaře. Léčba je totiž zdlouhavá. „Neznamená to jen pobyt ?v nemocnici. Po několikatýdenní hospitalizaci čeká nemocného další zotavování trvající několik měsíců. Pro rekonvalescenta to navíc znamená přerušení sportovních a někdy i profesních aktivit," vysvětluje Zdeněk Prokeš, primář infekčního oddělení prostějovské nemocnice. Rostou i náklady, které největší zdravotní pojišťovna vydá za léčbu – při srovnání let 2013 a 2014 jde u hepatitidy A o nárůst z 4,3 milionu na 9,8 milionu korun; u hepatitidy všech typů pak náklady meziročně stouply ze 77 milionů na 102,8 milionu. Očkování? Doživotní imunita
Zastavit růst infikovaných žloutenkou typu A může očkování. Nutné jsou dvě dávky, jedna stojí 1000 až 1700 korun. Očkovaní jsou vůči viru dlouhodobě až doživotně imunní. Nejen VZP, ale i další pojišťovny nabízejí preventivní programy, ze kterých lze čerpat peníze na komerční očkování. Žádný z nich ale nepokryje celou částku vakcín. S výjimkou hrozících epidemií. „Reagujeme na případné nenadálé situace, jako bylo před nedávnem epidemiologické nebezpečí v pražských Dejvicích. Při té příležitosti, po poradě s hygieniky, jsme nabídli možnost očkování dospělým klientům. Děti byly očkovány plošně na náklady ministerstva zdravotnictví," vysvětlila mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková. Riziko nákazy žloutenkou je vyšší zejména v době táborů, vodáckých výprav, či cest do exotických zemí. „Při přípravě potravy v exotických zemích je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace: Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být," zdůrazňuje Jana Prattingerová, vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Libereckého kraje. Žloutenka typu A se projevuje dva až sedm týdnů od nákazy. „Podobně jako chřipka. Mezi nejčastější příznaky patří teplota, bolest svalů a kloubů," uvedla lékařka Miroslava Houšková. Na nemoc může také upozornit tmavá moč a světlejší stolice. Někdy se však objeví pouze zežloutnutí kůže a bělma oka. Lékař Václav Želízko z ÚVN: Točená mléčná zmrzlina? Na léto doporučuji raději balenou Nemyté ovoce a zelenina, nedostatečně upravené maso, ale i mléčné výrobky. To vše podle internisty a gastroenterologa Václava Želízka z Ústřední vojenské nemocnice v Praze představuje v letních měsících nebezpečí. V rozhovoru pro Deník mluví nejen o žloutence, ale i o tom, jakým potravinám bychom se měli přes léto vyhnout. V poslední době došlo k prudkému nárůstu případů žloutenky typu A. Jsou obavy na místě? Hepatitida A má na rozdíl od žloutenky typu B tu výhodu, že nikdy nepřechází do chronického stádia, tudíž se ?z ní vlastně každý vyléčí. Přenáší se hlavně v komunitách lidí, kteří jsou na tom sociálně špatně, například mezi tzv. „nepřizpůsobivými". Když to v takové komunitě „bouchne", tak se nemoc šíří velmi snadno. Ale žloutenka typu A se v poslední době šíří i mezi většinovou populaci. Jak je to možné? Na vině je nedostatečně omyté ovoce a zelenina spolu ?s nedostatečnou hygienou. ?V létě při snížených hygienických návycích je nákaza hepatitidou A daleko snazší. Nemůžeme vědět, čím byly hnojeny ovoce a zelenina, které se chystáme sníst. Pozorujeme rozdíl mezi propadem počtu zjištěných případů v zimě a jejich nárůstem v letních měsících. Souvisí to více s ročním obdobím nebo také se sníženou opatrností pacientů? Obojí. Mnoho lidí si myslí, že vše se dá vyléčit, a že na všechno existují léky. Realita je samozřejmě jiná. Mnoho lidí navíc prodělá žloutenku typu A, aniž by o tom vědělo. Vyjde to najevo až ve chvíli, kdy v testech zjistíme pozitivní protilátky. A pak se každý diví, že prodělal žloutenku. Hepatitida A může proběhnout ?i bez příznaků? Přesně tak. Člověk vůbec nemusí zežloutnout, často se pacienti domnívají, že jen prodělali virózu. Proč se lidé méně chrání? Copak se nebojí, že onemocní? Hepatitida typu A je zafixována v povědomí spousty osob jako nákaza, která není příliš nebezpečná. Ve většině případů tomu tak samozřejmě je, ale v případě osob, které trpí dalšími onemocněními, může být i žloutenka typu A nebezpečná. Jak nejlépe zabránit tomu, abychom se nakazili? Je důležitější hygiena, nebo očkování? Hygiena je rozhodně základ, který navíc nic nestojí. Netýká se to jen hepatitidy A, ale i všech ostatních infekčních chorob. Očkování je výhoda, a navíc je v případě žloutenky A i B zcela bezpečné. Projevuje se to u typu B, který je daleko závažnější. Pacientů s chronickými žloutenkami ubývá, mimo jiné i díky očkování. Když je pacient proočkován, imunita je dlouhodobá. Je chráněn před typem A i B řadu let.
Hodně se mluví o nárůstu žloutenky typu E. Jaká je situace doopravdy? Hepatitida typu E je takový současný hit. Dřív jsme ji ?v Česku skoro neviděli, ale její výskyt se zvýšil díky cestování obyvatel, kteří si ji vozí ?z exotičtějších zemí. Není vzácná, ale nepozorujeme velký vzestup nebo propad případů. Určitou výhodou je, že má podobný průběh jako žloutenka typu A, tudíž se nakažený i z typu E zcela vyléčí. Očkování proti hepatitidě typu E ale na rozdíl od typu A neexistuje. Přesně tak. Proti žloutence A a B je kombinovaná vakcína, ale proti typu C a E očkování není. Šíří se ještě nějaké další choroby snadněji v horkých letních měsících? Na co by si lidé měli dát do konce prázdnin pozor? Samozřejmě pozorujeme ?v létě zvýšený počet střevních infekcí, gastroenteritidy. Nemusí se vždy jednat přímo ?o salmonelu, se kterou se potýkají v Plzni (v západočeské metropoli a v Klatovech zůstalo včera 61 lidí v nemocnicích, pozn. red.). Je to jako vždy otázka hygieny, nedostatečně upravených masných výrobků, kuřecího masa a tak dále. V neposlední řadě je tu problém s mléčnými výrobky. Mnoho lidí ani nenapadne, jak nebezpečné může být dát si točenou zmrzlinu někde u stánku. Doporučil bych jim spíše balenou zmrzlinu, u které je kontrolované složení a nehrozí žádné nepříjemnosti. Lidé by si obecně měli více hlídat, co přes léto konzumují. Jejich tělo jim za to poděkuje. ADÉLA KAMENSKÁ"
URL| http://www.denik.cz/z_domova/zloutenka...tupu-deti-ockuji-i-zdarma-20150727.html
Domažlický deník Živočišná výroba se nevyplácí Domažlický deník str. 1 Titulní strana MILENA CIBULKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.7.2015
zpět Pomalu a jistě se produkce mléka a masa dostává do krize. Na vině jsou nízké výkupní ceny živočišných produktů Domažlicko – Podle trochu jiného scénáře, avšak s podobným dopadem se v zemědělství opakuje situace z minulosti. Tehdy byly v Česku hromadně vybíjeny kvůli nerentabilnosti chovy hovězího dobytka, které se už nikdy nedostaly na původní úroveň. I tentokrát se nízké ceny za zemědělské produkty, které jsou pod úrovní vstupů, týkají oblastí živočišné výroby. „Nejjednodušší by bylo živočišnou výrobu vůbec nedělat. Za mléko dostáváme málo, pokud to takhle bude pokračovat dál, bude všechno minusové, a to hodně,“ konstatuje hlavní zootechnik a druhý muž Meclovské zemědělské, a. s., Václav Kocour. Dodává, že podobná situace je při produkci vepřového masa. „Jako téměř jediní v regionu produkujeme vepřový žír, už loni jsme u něj měli ztrátu. A je to katastrofa, neboť letos dostáváme za jedno prase v průměru o 500 Kč méně, což proti loňsku představuje ztrátu nejméně čtyři miliony. Kdo se věnuje jen rostlinné výrobě, je na tom lépe, i když letošní výnosy nevypadají růžově,“ míní. „Přihlásili jsme se sice o dotace na krávu, slibují i další intervence do zemědělství, ale to nic neřeší. Vždyť u nás to bude oproti loňsku jen na mléce o 7 850 000 Kč méně.“ Vrásky na čele mají i jeho kolegové. „Ministerstvo něco připravuje, je možnost navýšení dotace na dobytčí jednotku. Existuje i krizový štáb agrární komory a zemědělského svazu, ale pomoc nepřijde ze dne na den. Nám od začátku roku dělá jen živočišná výroba v průměru půl druhého milionu za měsíc, což je v ekonomice firmy poznat,“ uvažuje Jan Hauser, ředitel společnosti AGRO Staňkov. „Je nejvyšší čas s tím něco udělat. Reálná cena za litr mléka se pohybuje kolem 8,50. Pokud by pokles ceny pokračoval, mléko se nevyplatí produkovat. Jenomže hovězí dobytek nejsou prasata, která se vytlučou, a mohou se začít ´dělat´ za dva roky, až se situace zlepší. Pokud ale hovězí chovy
jednou zrušíte, těžko se obnovují. Dnes dovážíme do republiky kolem 60 % vepřového masa, přitom předtím jsme byli v této komoditě soběstační, o produkci hovězího nemluvě,“ zakončuje ředitel staňkovské společnosti. Region| Západní Čechy
Dotyk Událost Dotyku – Sucho pouští státu žilou 24.7.2015 Dotyk str. 0 Enter Martin Mařík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Současný návrh je de facto jen prvním souhrnem kroků, které musí úředníci dál rozpracovat. Druhý pohled je ovšem o poznání pesimističtější. Finální koncepce boje Česka se suchem má být dle prvního vyjádření ministerstva zemědělství předložena kabinetu až za dva roky – termín je až do 30. června 2017. A zatím také nejsou známy zdroje, z nichž by se opatření financovala. Neexistuje ani kvalifikovaný odhad těchto finančních nároků. „Nepochybně půjde o miliardy,“ uvedl přitom pro týdeník Dotyk agrární ministr Marian Jurečka. Dvě strany jedné mince Současný návrh je tak de facto jen prvním souhrnem kroků, které musí úředníci dál rozpracovat. Samotná opatření (viz Jak se Česko chce bránit suchu) přitom hodnotí odborníci a podnikatelé vesměs příznivě, jak Dotyku potvrdila mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. Klíčové je to, že je konečně někde definována spojitost protipovodňových opatření a kroků vůči suchu. Oba fenomény jsou totiž jasně spojenými nádobami, oba se primárně týkají snahy udržet vodu v krajině, aby (pokud možno) nezpůsobovala povodně, ale naopak udržovala pole, louky a lesy životodárnými. „S celým tématem proto úzce souvisí i boj proti erozi, která působí obrovské vysychání krajiny a zároveň se kvůli ní znásobují účinky povodní. V tomto směru je navrhovaná koncepce dobrá a doufám, že z ní během dalšího projednávání toto propojení opatření nezmizí!“ apeluje například šéf Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík, sám farmář na Berounsku. Dosavadní návrh koncepce skutečně vyzývá ke spolupráci dokonce pěti ministerstev (vedle už jmenovaných ještě resorty průmyslu, vnitra a místního rozvoje), protože bez komplexního přístupu není úspěšné řešení možné. Plán na „tříletku“ Koncepční přístup k suchu (a vodě) Česko sice zatím nezvládá, nicméně peníze na jednotlivá opatření, především ta protipovodňová, už se samozřejmě vydávají. Na nadcházející tři roky má tak jen ministerstvo zemědělství vydat bezmála čtyři miliardy korun, pokud sečteme peníze pro zemědělské závlahy, dotace na rybníky a protipovodňové projekty (viz Peníze pro příští „tříletku“). Vzhledem k neblahým zkušenostem posledních dekád jsou právě povodně centrem státní pomoci. Dotační program Podpora prevence před povodněmi, jenž probíhá nyní a bude trvat do roku 2018, je už v pořadí třetí. Letos se v něm vyčerpá asi 1,5 miliardy korun, takže ještě se třemi miliardami na následující „tříletku“ v něm bude vydáno 4,5 miliardy. Předchozí etapa, takzvaná „dvojka“, se týkala let 2007 až 2014. Bylo v ní financováno 379 investičních akcí a náklady dosáhly 11,3 miliardy korun. Z toho většinu tvořily dotace ministerstva zemědělství, kolem 1,1 miliardy zaplatily obce z vlastních zdrojů. 25 miliard ročně Zásadní je v boji proti suchu, či chceme-li ve snaze o udržení správného vodního režimu v přírodě včetně zmírňování následků záplav, komplexní přístup. Z tohoto pohledu jsou ovšem vedle samotných závlah, péče o vodní plochy a protipovodňových staveb velmi důležitá i další opatření. Například programy protipovodňové prevence financuje operačním programem v tzv. ose I také ministerstvo životního prostředí. Peníze plynou i ze státních podniků Povodí či Lesy ČR. V neposlední řadě je významnou prevencí také tzv. greening, vyžadovaný nyní Bruselem pro čerpání
agrárních dotací. Jde o požadavek na šetrné hospodaření zemědělců – šetrné z pohledu bránění vzniku eroze, lepšího zadržování vláhy –, na něž musí jít 30 procent dotací na plochu. Jestliže letos například Státní zemědělský intervenční fond vyplatí v těchto dotacích na hektar kolem 32 miliard korun, pak lze říci, že zhruba třetina, tedy asi deset miliard korun, jde i na podporu prevence sucha a povodní. Agrární analytik Petr Havel, jenž je také členem meziresortní komise, která připravovala návrh koncepce pro boj se suchem, propočítal pro týdeník Dotyk orientační odhad výše nákladů, které na zmíněné účely dává stát už dnes. S velmi pozoruhodným výsledkem. „Pokud se nezapočítají agrární dotace na plochu, resp. také na podporu luk, pak roční dotace napříč všemi sektory, jež mají nějaký vliv na prevenci sucha či povodní, dosahují cifry něco pod deset miliard korun. Ovšem pokud všechny agrární dotace započítáme, můžeme být odhadem na úrovni až 25 miliard,“ upozorňuje Havel. Vláda připravuje plán „boje proti suchu“, jenž bude stát miliardy. Přitom však už dnes – jenže bez viditelných výsledků – dosahují podle odhadů týdeníku Dotyk náklady na udržení vody v krajině ročně kolem 25 miliard korun. Sucho se stává velmi reálnou hrozbou. To letošní zatím přirovnávají experti k velmi suchému roku 2003. Právě tuto středu přitom vláda konečně dostala na stůl materiál, na který už delší dobu čekala: návrh na ochranu Česka před následky sucha. Ministerstva zemědělství a životního prostředí si přestala hrát každé na vlastním písečku (jedno původně založilo vlastní komisi Voda–Sucho, druhé zase komisi Sucho–Voda) a společně se dohodla na možnostech, jak vysychání republiky v budoucnu bránit. Skvělá zpráva dobře načasovaná právě do těchto dnů, zdá se na první pohled. Žádná státní instituce dnes není schopna vůbec říci ani to, kolik stát v komplexním pojetí na boj se suchem dává. Z těchto propočtů vyplývá velmi podstatná věc. Ministr zemědělství Marian Jurečka pro Dotyk uvedl, že „bude tlačit“ na to, aby byla finální koncepce ve vládě už do konce příštího roku, ne až v létě 2017. Mezi tím podle něj bude také nezbytné propočítat, kolik budou všechna opatření na „boj se suchem“ stát. Jenže se ukazuje, že tentokrát nejsou problémem samotné peníze. Vždyť zmíněných 25 miliard (nebo dokonce i jen těch „pouhých“ deset) ročně je celkem slušná částka. Přesto se právě letos znovu ocitáme v situaci, kdy všechny včetně zemědělců sucho sužuje. Jádro řešení je tak hlavně v tom vůbec rozklíčovat, jak účelně jsou vlastně dosavadní miliardy vynakládány. Pak prostě postupy zkoordinovat, vytyčit priority – a přesunout podpory cíleně tam, kam je třeba. Příznačné je, že žádná státní instituce dnes není schopna vůbec říci ani to, kolik stát v tom opravdu komplexním pojetí na boj se suchem dává. Aspoň tohle by snad úředníci, nyní se zajištěnou „definitivou“ a se stále rostoucími platy, mohli během příštího roku a půl stihnout. Jak se Česko chce bránit suchu (Návrhy předložené vládě ministerstvy zemědělství a životního prostředí) ? Kontinuálně monitorovat vodní zdroje; ? včas identifikovat rizika vzniku sucha, definovat stupně suchého období, stanovit pro to vhodnou stupnici; ? navrhnout legislativu, která zajistí vymahatelnost opatření nutných při zvládání suchých období, včetně dočasného zdražení vody; ? rekonstruovat a uplatňovat efektivní závlahové systémy; ? vypracovat komplexní systém udržitelného hospodaření s půdou s cílem zajistit retenční schopnost krajiny; ? více využívat odpadní a srážkové vody; ? posílit přirozené zadržování vody (lužní lesy, mokřady) hlavně v oblastech dlouhodobého nedostatku vodních zdrojů; ? obnovovat a stavět nové rybníky a nádrže; ? zajistit předpovědní a výstražné systémy; ? upravit některé agrární podpory tak, aby důsledněji podporovaly snahu o omezování eroze a zadržování vody v krajině; ? zavést úsporné technologie při stavbách.
Peníze pro příští „tříletku“ (Předpokládaná výše dotací z ministerstva zemědělství na období let 2016–2018) ? Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu – závlahy – 180 mil. Kč ? Podpora udržení vody v krajině – rybníky a vodní nádrže – 750 mil. Kč ? Podpora prevence před povodněmi III – 3 mld. Kč
Dotyk BYZNYS Venezuela trpí nedostatkem potravin 27.7.2015
Dotyk BYZNYS str. 0 Venezuela v krizi Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Země, která je silně závislá na příjmech z ropy, trpí propadem jejich cen v posledním roce. Nové nařízení venezuelské vlády, které farmářům a potravinovým řetězcům přikazuje dávat část produkce státním obchodům, jen ukazuje na zmar, v jakém se hospodářství třicetimilionového státu nachází. Krize kdysi bohatého jihoamerického státu se čím dál více prohlubuje. Venezuelská vláda v uplynulém týdnu nařídila soukromým potravinovým řetězcům a farmářům, aby do státních obchodů dodávali mezi 30 až 100 procenty svých zemědělských produktů. Dodávat mají především mléko, olej, mouku, rýži nebo sůl, uvedla agentura AP s odkazem na tamní potravinářskou komoru. Země totiž vlivem hospodářské krize trpí nedostatkem potravin. * Mnoho „ale“ Podle prezidenta potravinářské komory Pabla Baraybara ale přerozdělování potravin není řešení. „Když vezmete zboží supermarketům a dalším obchodům a dáte je do státní sítě, ničemu tím nepomůžete,“ popisuje situaci Baraybar. Ve Venezuele je v současnosti 15krát více soukromých obchodů proti těm státním, které jsou však často v odlehlých oblastech. Pro občany to znamená jediné – pokud nebude v soukromých obchodech dostatek zboží, budou muset za nákupy cestovat delší vzdálenost, navíc se dají očekávat dlouhé fronty. 7245 je počet státních obchodů ve Venezuele. 113 000 je počet soukromých obchodů ve Venezuele. Zdroj: Telegraph.co.uk Prázdné regály v jednom z venezuelských obchodů. Venezuelský prezident Nicolas Maduro ale zase soustavně obviňuje řetězce a farmáře z toho, že rozpoutávají ekonomickou válku, když podle jeho slov hromadí produkty a nedodávají je do distribučního řetězce tak, jak by měli. * Venezuelský zmar Venezuelané zažívají krušné časy. Země, která je silně závislá na příjmech z ropy, trpí propadem jejích cen v posledním roce. Tamní vláda si v době „blahobytu“ nedělala rezervy na horší časy, což se jí teď krutě vrací. Fiskální rozpočtová díra je obrovská, investoři zemi hodnotí jako politicky rizikovou a vládě tak nezbývá než rozjet „rotačky“ naplno. Navíc tamní měna – bolívar – kontinuálně ztrácí hodnotu a dolary v zemi je téměř nemožné sehnat. To vše s sebou přináší vysokou inflaci, která se snadno může přeměnit v hyperinflaci.
O venezuelské ekonomice jsme psali v Dotyku č. 7/2015. Roční míra inflace za loňský rok ve Venezuele podle oficiálních statistik činila 64 procent a byla vůbec nejvyšší ze všech států světa. Podle posledních neoficiálních květnových odhadů ale růst spotřebitelských cen přesahuje 355 procent. * Tvrdé kontroly Venezuelská vláda se samozřejmě snaží držet věci pod kontrolou mnoha byrokratickými nařízeními. Například kontroluje, kolik potravin každý odebírá. Chce tím zamezit jakémukoliv hromadění jídla na „ještě horší časy“. „Lidový“ prezident Nicolas Maduro, nástupce zesnulého Hugo Chavéze, pak pokračuje v politice přísných kontrol týkajících se zejména dosahování zisku a placení daní. Firmy si na byrokracii samozřejmě stěžují a často tvrdí, že vládní opatření jim neumožňují jakékoliv zisky vytvářet. To má negativní dopad na ekonomiku i na finanční situaci běžných občanů. 1 Krize kdysi bohatého jihoamerického státu se čím dál více prohlubuje. Vývoj inflace ve Venezuele Zdroj: Steve H. Hanke, profesor ekonomie na univerzitě v Baltimoru. odhadovaná roční míra inflace oficiální roční míra inflace Podle serveru Daily Caller po nástupu prezidenta Madura v roce 2012 vzrostla míra chudoby v zemi z 25 procent na 32 procent ke konci roku 2013. Loni se pak Venezuela stala podle Fraser Institutu zemí s nejmenší mírou ekonomické svobody. 1 Bolívar kontinuálně ztrácí hodnotu a dolary v zemi je téměř nemožné sehnat. Třicetimilionová země by ale potřebovala pravý opak. Potřebuje zahraniční investory, kteří by přeměnili její špatně řízenou ekonomiku, jejímž motorem jsou stále jen příjmy z ropy. ?? 32 % ztratil v posledním měsíci na hodnotě venezuelský bolívar proti americkému dolaru.
E15 Stát zavede logo s vlajkou 29.7.2015 E15 str. 3 Události Dušan Kütner Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha Od konce letošního roku by mohli lidé snáz poznat, zda potravinářský výrobek pochází z České republiky. Zdobit by jej nově mělo logo s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“. Umožní to vyhláška ministerstva zemědělství a novela zákona o potravinách, kterou úřad Mariana Jurečky chystá. Projekt podporuje i Potravinářská komora, byť s výhradami. „Novelou jsme chtěli zpřehlednit dobrovolné označování českého původu, aby mělo jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky, protože dosavadní označování je velmi nepřehledné až chaotické,“ uvedl Jurečka. „Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina alespoň v Česku vyrobena,“ dodal. Pravidla pro použití loga jsou dvě – konečný výrobek musí být vyroben v Česku a musí obsahovat stanovený podíl tuzemských surovin. U jednosložkových potravin, jako je mléko, podíl činí sto
procent. U produktů vyrobených z vícerých složek musí dosahovat 75 procent. Firmy mohou využívat logo dobrovolně, při porušení pravidel o něj ale přijdou. To se týká nejen použití vlajky na výrobku, který podíly nesplňuje. Výrobci by neměli tyto produkty opatřovat ani nápisy „Česká republika“ či „česká kvalita“ nebo třeba mapou Česka. „K něčemu to určitě je, protože dlouhodobě říkáme, že chceme propagovat tuzemský původ potravin,“ řekla mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Komora proto také souhlasila s použitím loga, které vychází z jejího původního loga. Podle Večeřové je ale hranice 75 procent u mléčných výrobků či masa nízká. „V těchto případech jsme schopni je vyrobit ze sta procent. Takto otevíráme prostor pro to, aby zbylých 25 procent bylo dovozových,“ podotkla. Více E15.cz
e15.cz Viscofan sází na plastová střívka, má nejlepší výsledky za 20 let e15.cz str. 0 Průmysl a energetika Dušan Kütner Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
23.7.2015
zpět Jeden z největších výrobců potravinářských střívek, českobudějovický Viscofan, loni dosáhl nejlepších výsledků od roku 1995, kdy jeho španělská matka koupila většinu v tehdejší firmě Gamex. Firma ale nehodlá ponechat nic náhodě, a chystá proto investici ve výši 130 milionů korun, zejména do nových technologií na výrobu plastových potravinářských obalů. „Viscofan Group se rozhodla dát ve svých strategických plánech prioritu výrobě plastových obalů a v příštích dvou letech zvýšit prodeje a podíl svého zastoupení na celosvětovém trhu, a to až na pozici světového lídra ve výrobě plastových obalů,“ řekl deníku E15 ředitel firmy, jež měla loňské tržby ve výši šest miliard korun, Miloslav Kamiš. V souvislosti s tímto záměrem byl i posílen investiční plán, kdy skupina bude investovat do výstavby nového výrobního závodu v Mexiku a do rozvoje výrobních kapacit právě v Budějovicích. „Úkolem našeho závodu je plně převzít úlohu,Centra of Excellence‘ v rámci skupiny, to znamená zejména zaměření na vývoj výrobků, technologií a nová řešení podporující zvyšování efektivity,“ uvedl Kamiš. Z tohoto důvodu byla již v Budějovicích instalována nová extruzní linka a další investice do navýšení kapacit a do výzkumu a vývoje jsou v plánu. „Celkově by mělo být v českobudějovickém závodě investováno do rozvoje plastiku v příštích měsících více než pět milionů eur,“ dodal. Viscofan v jihočeské metropoli vyrábí čtyři základy typy střívek – celulózová, kolagenová, fibrousová a plastová. Celulózová střívka mají takzvané „svlékací“ párky a Viscofan má asi 60 procent světového trhu. Kolagenová jedlá střívka jsou typicky určena pro vídeňské či frankfurtské párky. Do fibrousových střívek se balí trvanlivé salámy a obal má na sobě ušlechtilou plíseň. Posledním typem jsou plastová střeva, do kterých se nejčastěji balí měkké salámy či paštiky. Čtěte také: Výroba střívek nese firmám v Česku stamilionové zisky Budějovický Viscofan, největší výrobce umělých střívek na světě, hodlá investovat 400 milionů
URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-...-ma-nejlepsi-vysledky-za-20-let-1212206
echo24.cz
Francouzští farmáři blokují hranice. ‚Dovoz nás ničí‘ echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy Echo24, čtk, bp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět Francouzští zemědělci přijeli s desítkami traktorů na silnice, které přivádějí do země auta z Německa a také ze Španělska, a zastavili provoz. Protestují tak proti klesajícím cenám potravin ve Francii, které dávají za vrub také dovozu ze zahraničí. Blokáda bude trvat nejméně do pondělního odpoledne. Francouzští zemědělci přijeli s desítkami traktorů na silnice, které přivádějí do země auta z Německa a také ze Španělska, a zastavili provoz. Protestují tak proti klesajícím cenám potravin ve Francii, které dávají za vrub také dovozu ze zahraničí. Blokáda bude trvat nejméně do pondělního odpoledne. Tisícovka farmářů zablokovala šest silnic na severovýchodě Alsaska, kterými přijíždějí do země auta z Německa. Přidala se k nim se svými zemědělskými stroji také přibližně stovka kolegů na opačném konci země, pro změnu na hranicích se Španělskem. Zastavili provoz na silnici A645 v departementu Haute-Garonne a podařilo se jim tak vytvořit čtyřkilometrovou kolonu. French farmers block roads from Spain, Germany http://t.co/mlMzK8ZmOR pic.twitter.com/iBntteGelA — FRANCE 24 (@FRANCE24) 27. Červenec 2015 Blokáda potrvá podle organizátorů z Federace odborových svazů zemědělských podnikatelů francouzských departamentů (FDSEA) nejméně do pondělního odpoledne a začala ve večerních hodinách v neděli. Informovala o tom francouzská stanice France 24. Farmáři tak protestují proti klesajícím cenám potravin v zemi, které se týkají zejména hovězího a vepřového masa a také mléka. Silnice u hranic zablokovali proto, že své problémy přičítají konkurenci ze zahraničí. Chtějí tím demonstrativně zabránit dovozu potravin od výrobců mimo Francii. Francouzské zemědělce nyní kromě levné konkurence ze zahraničí trápí řada dalších problémů. Patří mezi ně například ruské embargo na dovoz potravin z Evropské unie, slábnoucí poptávka v Číně nebo cenové tlaky ze strany maloobchodníků a zpracovatelů potravin. Francouzské ministerstvo zemědělství uvedlo, že podle jeho údajů hrozí nyní asi 20 000 zemědělců bankrot. Vláda minulý týden představila opatření na podporu producentů masa a mléka v celkové hodnotě 600 milionů eur (přes 16 miliard Kč). Předák z FDSEA Franck Sander tvrdí, že vládní plán pomoci neřeší problém dovozu levné zemědělské produkce ze zahraničí. Čtěte také: Taxikáři ve Francii zapalují auta Uberu. Protestují proti konkurenci
URL| http://echo24.cz/a/wpfAG
ekonomika.iDNES.cz Stejná značka jogurtu a jiné složení? Nepřijatelné, říká europoslankyně 28.7.2015 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel MF DNES, Jan Brož, MF DNES, Aleš Černý Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Stejná značka, téměř identický obal, uvnitř se však skrývá výrobek horší kvality, než jaký si kupují zákazníci v Německu. Ti navíc nezřídka platí i nižší cenu. Čtenářům iDNES.cz on-line odpovídala europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která chce tuto „diskriminaci“ na evropské úrovni odstranit.
Europoslankyně Sehnalová chce nyní ve spolupráci se svou chorvatskou kolegyní Biljanou Borzanovou prosadit, aby identicky se tvářící značkové výrobky musely mít i stejný obsah. Jak totiž ukázaly výzkumy, které iniciovala, výrobky prodávané na českém trhu pod stejným jménem jako například v Německu mají často rozdílné složení. Nedávné srovnání 24 druhů výrobků prodávaných v Česku a Německu vyvolalo rozruch nejen u tuzemských spotřebitelů, ale i v dalších evropských zemích. Z testu, který provedla Vysoká škola chemicko-technologická, totiž vyplynulo, že se zdánlivě identické produkty ve více než třetině případů lišily ( více čtěte zde ). Německé verze tuku Rama nebo jogurtů Activia obsahovaly více tuku než české, nealko se pro český trh zase ochucuje umělými sladidly, zatímco pro ten německý cukrem. Lančmít pro Čechy obsahoval drůbeží separát, v německé přitom bylo vepřové maso (více o lančmítu čtěte zde ). Čísla na cenovkách byla přitom často srovnatelná, nebo dokonce nižší než v Česku. „Dělení na východní a západní trhy je proti podstatě EU“ Ač zmíněný výzkum srovnával jen dva národní trhy, problém je podle Sehnalové obecný. “Rozhodně to není pouze české specifikum a já rozhořčení našich spotřebitelů plně chápu. Náš výzkum přitáhl velkou pozornost i v dalších zemích. Ohlasy byly například z Chorvatska, Slovinska, Slovenska, Srbska, ale také z Rakouska či Německa. Je to záležitost celého vnitřního trhu Evropské unie,” zdůvodňuje svou snahu. A už samotné dělení zákazníka na východního a západního jde podle europoslankyně proti myšlence vnitřního trhu, na kterém je Evropská unie postavena. „Evropskému spotřebiteli se musí dostat všude stejného zacházení,” řekla. Za jeden z důvodů toho, proč jsou na východě u stejných výrobků používány často lacinější suroviny, považuje Sehnalová sílu potravinářské lobby. „Potravinářský průmysl je velmi silná lobby a tak považuji za důležité, aby demokraticky zvolený Evropský parlament tlačil na Evropskou komisi tam, kde se z různých důvodů nechce určitému tématu věnovat,” říká. Kromě aktuálního tématu - tedy zajištění stejného složení značkových potravinářských výrobků prodávaných pod stejným názvem - se Sehnalová chce zabývat i podobnou problematickou drogistického zboží nebo obecně složení potravin. „V současné době například tlačíme na Komisi, aby se zabývala přítomností transmastných kyselin v potravinách,” popsala své plány. Další oblastí otázek, na které se čtenáři v on-line rozhovoru ptali, byla rozdílná cena identických výrobků, která bývá i v neprospěch českých zákazníků. Podle Sehnalové je faktorů, které tuto situaci ovlivňují, více. Jedním z nich je i marže u prodejců. „V Evropském parlamentu se momentálně zabývám zprávou o nekalých obchodních praktikách v potravinářském řetězci, kde je výše marží velkým tématem. Musíme nastavit taková pravidla, aby ceny potravin pro koncového spotřebitele odpovídaly výrobní ceně a přiměřenému zisku všech zapojených článků řetězce,” odpověděla na jeden z dotazů. Údaje o složení na obalu podle Sehnalové nestačí Ne všichni tázající ale považovali aktuální snahu za správnou. Například čtenář podepsaný jako Pavel Obdržálek poukázal na to, že i když se dva na první pohled stejné výrobky od stejného výrobce na různých trzích liší, musí to být napsáno na obalu. A tudíž si to každý spotřebitel může přečíst. „Proč by nestačila povinnost uvádět na obalu jasně a čitelně složení? A to opravdu kontrolovat a chyby přísně postihovat,“ tázal se. To by ale podle europoslankyně nemuselo být dostatečné. „Jsem přesvědčena o tom, že u některých značkových potravin spotřebitel z obalu rozdíl nepozná. Pokud se jedná o zjevně jinou recepturu, jinou základní složku nebo její podíl, nelze je podle mého názoru vydávat za stejný výrobek. Jsou tím poškozováni nejen spotřebitelé, ale i lokální producenti,” odpověděla.
URL| http://ekonomika.idnes.cz/on-line-rozh...9m-/test.aspx?c=A150727_145915_test_ozr
G.cz 8 pádných důvodů, proč ekoaktivisté připomínají hovnivály 28.7.2015
G.cz str. 0 Zprávy, Názory
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zelení šmejdi prosadili, že u pumpy tankujete biopaliva, i když nechcete. Stát nám je totiž povinně přimíchává do nafty a do benzínu. Jenže... 1. Biopaliva jsou drahá Takhle to opravdu nefunguje (treehugger.com) Zelení aktivisté tvrdí, že biopaliva jsou „levnější a ekologičtější alternativou k ropě“ a že jejich spalování „nepřispívá ke změnám klimatu“. Zároveň prý mají být kouzelným řešením energetické krize, která údajně nastane po tzv. ropném zlomu. Ceny benzinu a nafty pak sice vystřelí vzhůru, ale díky biopalivům nám to může být šumafuk. Jenže to je nesmysl. Ekoideologové ve spolupráci s bruselskými byrokraty nám ale už dnes lijí biopaliva do nádrží, aniž by se nás ptali, jestli o to stojíme. Do ‚ropné‘ nafty se v Česku povinně přimíchává bionafta z řepkového oleje, do benzinu se povinně přidává biolíh. Je to drahý špás. Zatímco totiž litr ‚ropné‘ nafty stojí bez spotřební daně a marží prodejců asi 13 Kč, litr bionafty vyjde přes 20 Kč. Státní vnucování biopaliv řidičům je tak jedním z důvodů zvyšování cen pohonných hmot.2. Biopaliva ničí motory Biopaliva se přitom potýkají nejen s cenou, ale i s technickými problémy. Motor má kvůli nim nižší výkon. Při dnešním malém podílu biosložky to zatím příliš nevadí, ale až se jí začne přidávat víc, bude se to projevovat nízkou ‚živostí' auta. Bionafta navíc není tak trvanlivá jako ta klasická. Při delším styku se vzdušným kyslíkem se rozkládá a výsledné agresivní chemikálie poškozují motor. Při běžném provozu to nepoznáte – oxidace je totiž tak pomalá, že se bionafta dřív spálí. Pokud ale auto odstavíte přes zimu, máte na jaře problém. Dalším zádrhelem je, že bionafta rozpouští staré usazeniny v motoru víc než ropná nafta. Ty se pak na jiném místě opět srážejí, což může vést k ucpání čerpadla nebo zanesení filtru.3. Biopaliva ‚kradou‘ ornou půdu Evropská unie chce do roku 2020 pokrýt biopalivy 10 % spotřeby ropy. Americký list Herald Tribune to označil za nesmysl. Podle výpočtů by se totiž příslušné energetické rostliny musely pěstovat na 70 % orné půdy, což by rozvrátilo evropský trh s potravinami. Podobně by to vypadalo i v Americe: i kdyby se na biopaliva přeměňovala veškerá kukuřice vypěstovaná v USA, nahradilo by to jen 6 % ropy. Další ranou biopalivům je studie Jesse Ausubela, ekologa z newyorské Rockefeller University. Spočítal, jaké množství energie se dá z různých zdrojů vyrobit na jeden čtvereční metr plochy. Vyprodukování 1000 MW energie z biopaliv (což je pro srovnání výkon jednoho temelínského reaktoru) by zabralo 2500 čtverečních kilometrů polí. Nebo jinak: každé ze zhruba 700 milionů světových aut by potřebovalo až asi dva hektary zemědělské půdy. „Z ekologického hlediska je to šílenství,“ řekl Ausubel britskému listu The Guardian.4. Biopaliva ničí deštné pralesy Ve jménu „ekologie“... (learnaboutbutterflies.com) Bohatý Sever se proto snaží přehodit ‚problém‘ na sousedy – výrobu biopaliv přesouvá na chudý Jih. ‚Zelená horečka‘, vyvolaná státními subvencemi na energetické plodiny, ale v dodavatelských zemích vytváří obrovský tlak na přírodu. Nová pole se rozrůstají na úkor ekologicky cenných mokřadů a lesů. Polovina plantáží palmy olejné v Indonésii vznikla kácením tropického deštného pralesa. V Brazílii kvůli energetickým plodinám každoročně padne 325 000 hektarů pralesa. Je to až tragikomické: západní ekologisté, kteří svět dotlačili k biopalivům, tím nesou odpovědnost za zánik ‚zelených plic‘ planety včetně životního prostředí orangutanů, nosorožců, tygrů...5. Biopaliva zdražují potraviny Ještě horší ale je, že hlad po bioenergii prudce zdražuje potraviny. Podle britského listu The Independent vyšroubovala v Mexiku poptávka po kukuřici na výrobu bioetanolu ceny až na čtyřnásobek. Ceny pšenice se zdvojnásobily, takže chudé země musejí potraviny dovážet dráž. Podle Světové banky se ceny potravin celosvětově zvýšily o 83 %. Její ekonom Don Mitchell uvedl, že rozmach biopaliv v USA a Evropě se na tomto zvýšení podílel až třemi čtvrtinami.6. Biopaliva
zabíjejí lidi Čistá práce hochů z Greenpeace (todayszaman.com) „Pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti,“ prohlásil zmocněnec OSN pro právo na výživu Jean Ziegler. „Pro hladovějící svět je to totální katastrofa... Na výrobu 50 litrů biolihu je třeba 232 kil obilí. Z tohoto množství by mohlo žít jedno dítě celý rok.“ Využívání půdy pro pěstování energetických plodin povede podle Zieglera k „masakrům“, protože sníží objem potravinové pomoci zasílané do rozvojových zemí. Ziegler proto pro biopaliva požadoval pětileté moratorium. Podle ředitele Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky Joachima von Brauna dnes na Zemi hladoví 900 milionů lidí. Kvůli biopalivům by ale toto číslo mohlo během pár let stoupnout až na miliardu. Co to znamená v historické perspektivě? Fašismus má podle odhadů na svědomí kolem 25 milionů lidských životů, komunismus asi 75 milionů. Pokud ekologisté propagaci biopaliv urychleně nezavrhnou, může se stát, že jejich ideologie fašismus a komunismus v počtu obětí překoná.7. Biopaliva ničí malé farmáře Biopaliva vedou k velkým sociálním otřesům. Spojené státy vyvíjejí v rámci snižování své závislosti na ropě tlak na země Latinské Ameriky, aby se vrhly na pěstování energetických plodin. Tohle ‚strategické spojenectví‘ je obrovskou příležitostí pro investory. Jenže masivní pěstování sóji na bionaftu ničí malé farmáře. Do obrovského byznysu se zapojují i lokální mafie, které drobné pěstitele vyhánějí z půdy. Biopaliva tak rozvracejí životy milionů chudých obyvatel Mexika, Brazílie a Argentiny.8. Biopaliva způsobují globální oteplování Pokud by nás biopaliva zachránila před ropnou krizí a klimatickou katastrofou, snad by to byla snesitelná cena. Opravdu ale snižují spotřebu ropy a produkci skleníkových plynů? Při podobných úvahách je třeba porovnat energii, kterou na získání biopaliv vynaložíme, s energií, kterou z nich získáme. Podrobná analýza amerických ekologů Davida Pimentela a Tada Patzeka zjistila, že biopaliva spotřebují o 27–118 % energie více, než kolik se z nich získá (číslo se liší podle příslušné energetické rostliny a podle druhu biopaliva, které se z ní vyrobí). Nejde tedy o žádný obnovitelný zdroj energie, protože výroba biopaliv se musí silně ‚dotovat‘ energií získanou z fosilních paliv. Celý ten nesmysl může fungovat jen díky masivním dotacím (například v USA tři miliardy dolarů ročně). „Státní podpora a používání biopaliv přispívají ke znečištění vzduchu, vody a půdy a také ke globálnímu oteplování,“ shrnuje Pimentel. Snižují biopaliva produkci skleníkových plynů? To se pokusil spočítat americký vědec Joe Fargione, jehož práci zveřejnil prestižní odborný časopis Science. Zjistil, že v závislosti na tom, za jakých podmínek se biopaliva pěstují, vzniká 17× až 423× více oxidu uhličitého než spálením fosilních paliv, jež mají nahradit. Bursík s Katkou (wikipedia.org)Až tedy zase uslyšíte nějakého ekoaktivistu žvanit o biopalivech, podívejte se mu na ústa a představte si místo nich kusadla hovnivála, přežvykujícího smrdutý kravinec. Že se nás něco takového vlastně vůbec netýká? Zde se můžete přečíst, kterak Babiš ničí přírodu a zdražuje pohonné hmoty i potraviny.
URL| http://g.cz/8-duvodu-proc-ekoaktiviste-pripominaji-hovnivaly
Haló noviny Z vystoupení a interpelací komunistických poslanců na červencové schůzi sněmovny Haló noviny str. 4 Parlament Marie KUDRNOVSKÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.7.2015
zpět Příliš příjemné vyhlídky nás nečekají
MÍSTOPŘEDSEDA VÝBORU PRO OBRANU ALEXANDER ČERNÝ K VLÁDNÍMU NÁVRHU NOVELY BRANNÉHO ZÁKONA K samotné předloze se moc vyjadřovat nedá. Kolegyně Jana Černochová už naznačila hlavní důvod, proč ne, já jen podtrhnu, že jsem si představoval, že to bude probíhat trochu jinak. Všichni se shodneme bezesporu na tom, že Evropa ani svět není příliš bezpečná a bezpečný. Jsem rád, že se předřečníci nepustili do ožehavého problému, kdo za to může, protože to by zablokovalo jednání sněmovny, a proto to neudělám ani já. Jen připomenu, že na všech možných i nemožných úrovních se bezpečnostní komunita shoduje v jednom - že v této oblasti lépe už bylo. Že nás příliš příjemné vyhlídky nečekají. Já nejsem bytostně pesimista a doufám, že se odborníci alespoň trochu mýlí a v nějaké budoucnosti se opět dostaneme do stadia, kdy budeme bezpečnostní situaci hodnotit poněkud mírněji a shovívavěji, ale to je bezesporu dlouhodobý proces. Stejně dlouhodobý proces je cokoli dělat s armádou. Jestli jsme se pustili do profesionalizace armády už před více než dekádou, tak nyní už něco vidíme, jsou nějaké výsledky. Nebudu analyzovat všechny možné a nemožné koncepce a strategie a nevím, co vše už bylo přijato, bílé knihy, a k čemu to vedlo. Jen budu konstatovat, že poslední materiály včetně vyjádření dnes druhého muže Aliance v době, kdy byl ještě náčelníkem Generálního štábu a měl bezesporu nejaktuálnější pohled na věc o tom, v jakém stavu je naše armáda, jak je bojeschopná, jak je schopná plnit svoje základní povinnosti, to je docela dobře známo. Nemám na mysli jen oněch sto nebo více miliard vnitřního dluhu, mám na mysli především personální naplněnost. A to se netýká jen profesionálů. Už jsme tu slyšeli čísla: 16-17 tisíc, 65 % naplněnost. Ale i aktivní zálohy, o kterých už byla zmínka, které už hezkou řádku let chceme dostat na nějakou úroveň, ale ani tam se nám nedaří. A to vše v atmosféře, která by měla podle všech okolností být docela příznivá, v atmosféře, kdy strach je to, s čím vstáváme a uléháme. Díky globálnímu informování o tom, co se dnes ve světě děje, a mnohdy i neprofesionální práci řady sdělovacích prostředků se člověk bojí téměř všeho. A vedle strachu by nám měla pomoct např. i obrovská míra nezaměstnanosti, která sezónně nepatrně klesá, ale jinak se trvale pohybuje kolem půl milionu lidí, v mnoha případech i daleko víc. A ani přesto nenaplníme nic. Důležitá je povinnost Budeme spoléhat jenom na peníze? Zvýšíme odměny aktivním záložákům nebo komukoli jinému? Asi to trochu pomůže. To vůbec nezpochybňuji. Ale bezesporu to nevyřeší základní problém a ten nastolen bezesporu je a ještě nějakou dobu bude. Tím problémem je vybalancovat to, co předpokládá branný zákon, tedy povinnost. Doufám, že se nestane, co se stalo teď, že se prakticky ze dne na den ministerstvo obrany rozhodne - a když si vezmete původní návrh včetně důvodové zprávy a vidíte prostor, který byl věnován tomu, aby se zdůvodnilo, proč je nezbytně nutné dělat povinné odvody, proč potřebuje armáda takovou evidenci, aby mohla strategicky plánovat, motivovat lidi, a nevím, co vše je tam uvedeno, aby to zvýšilo vědomí národa o povinnosti podílet se na obraně vlasti. A pak se téměř ze dne na den dovíme, že nám někdo navrhne, nevíme kdo, má to být pozměňovací návrh někoho z kolegů, že povinné odvody prostě en bloc vypustíme. Tedy vypreparujeme celý původní dvousetstránkový materiál o to nejpodstatnější a nejdůležitější bez náhrady, protože pokud by tou náhradou měl být vznik nové kategorie nějakých nových záložáků, tak mám obavu, že budeme tam, kde jsme byli, a budeme se potýkat s problémem další roky. Je to velmi citlivé téma, to připouštím. Průzkum, který pan ministr zmínil v závěru své řeči, dává však jasně najevo, že víc odvahy by nám v tuto chvíli slušelo a není třeba se vždy všech myšlenek vzdávat jen proto, že se na webu dají vyčíst i nějaké extrémní názory. Protože nyní opravdu nemá smysl se zabývat textem tisku, ten zřejmě dozná podstatných změn, chci jen podotknout, že vzhledem k atmosféře, v jaké se nacházíme, ani my nebudeme navrhovat vrácení k přepracování nebo nějaké radikální řešení za předpokladu, že bude lhůta prodloužena na 90 dnů. A budeme doufat, že aktivní podíl ministerstva bude na tvorbě zákona dominantní. Spoléhat na lidovou tvořivost zásadních zákonů nelze, a branný zákon do kategorie těch zásadních bezesporu patří. Nebudu dál rozebírat předlohu, ta toho v tuto chvíli opravdu hodna není. Navíc se snad časem ukáže, že bude vhodné se věnovat některým konkrétním věcem. Budu přivírat obě oči, až se bude hlasovat o propuštění zákona do dalšího čtení. Nebýt úvodních floskulí, jak je dnes nebezpečno a v jakém stavu je nyní naše armáda, v žádném případě bych s propuštěním do druhého čtení nesouhlasil. Chutná Čechům víc drůbeží separát než maso? ÚSTNÍ INTERPELACE NA PREMIÉRA BOHUSLAVA SOBOTKU OD ČLENKY VÝBORU PRO SOCIÁLNÍ POLITIKU ALENY NOHAVOVÉ VE VĚCI KVALITY POTRAVIN PRO ČESKÝ TRH V nedávné době na Vysoké škole chemicko-technologické prováděli test, kde bylo srovnáváno 24 potravinových výrobků z Česka a jejich německé ekvivalenty. U jedné třetiny byla rozdílná jak chuť, tak složení. Jako příklad uvádím: česká Rama - o 10% méně tuku než německá, to samé u jogurtů, slazené nápoje pro český trh slazené glukózo-fruktózovým sirupem s aspartamem, pro německý trh
slazené cukrem, lančmít pro Česko obsahuje 30 % drůbežího separátu, pro Německo výhradně vepřové maso. A dalo by se pokračovat. Výrobci argumentují tím, že se odlišnostmi ve výrobcích přizpůsobují chuti a zvykům spotřebitelů. Myslíte si, pane premiére, že nám Čechům více chutná drůbeží separát než maso? Navíc ve 14 případech byl český produkt dražší. Co s tím, pane premiére, uděláte? Nejsme přece jako Češi v Evropské unii občané druhé kategorie. Pokud však takovéto praktiky připustíme, tak zřejmě jsme. Když si dokážou ohlídat v rámci EU v nadnárodních řetězcích kvalitu výrobků pro své občany vlády Německa, Francie, Británie či dalších zemí, proč si to nedokážeme ochránit i my? Sobotka: Musím říci, že iniciativa poslankyně Evropského parlamentu paní Olgy Sehnalové, která iniciovala vytvoření srovnávací analýzy českých a německých potravin, byla velmi zajímavá a velmi důležitá. Já sám se chci s paní poslankyní sejít a chci se podrobně seznámit s výsledky této analýzy, protože tady byl proveden podle mého názoru velmi objektivní a srovnatelný výběr vzorků potravin, které se prodávají v České republice a které se prodávají v Německu, s tím, že skutečně celá třetina vzorků byla vyhodnocena jako rozdílná. To znamená, že spotřebitelé mohou v obchodech narazit na používání odlišných sladidel v nápojích, rozdílný obsah tuku či různé druhy použitého masa, jak už jste také zmínila, v masových konzervách, a i u některých dalších potravin a nápojů hodnotitelé zaznamenali odlišný vzhled, texturu nebo intenzitu chuti. Když se potom ti, kdo prováděli tuto analýzu, podívali na výrobky z cenového hlediska, tak nákup vyjde českého i německého spotřebitele na přibližně stejnou cenu. Poslankyně Sehnalová bude dané výsledky prezentovat na půdě EK a chce také vyzvat Evropskou komisi, aby se začala tímto tématem seriózně zabývat. To je jeden směr. Znovu zdůrazňuji - rád se s poslankyní Sehnalovou sejdu a chtěl bych se podrobně s těmi výsledky seznámit. Také chci zmínit fakt, že vláda se snaží zvýšit kontrolu kvality potravin v ČR. K tomu slouží i novela zákona o potravinách, která byla schválena počátkem volebního období. Vláda na v září 2014 schválila nařízení o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení. Účelem úpravy bylo zaručení poctivého jednání v obchodu s potravinami a ochrany zájmů spotřebitelů. Problémem je efektivita a intenzita kontrol Ministerstvo zemědělství se dlouhodobě zaměřuje na kontrolu bezpečnosti a jakosti parametrů potravin. Jak jsem byl informován, pro laboratorní stanovení jakosti Státní zemědělská potravinářská inspekce ročně odebere přes 4000 šarží potravin a celkový počet provedených rozborů dosahuje několika stovek tisíc. Naším cílem je, abychom stabilizovali ty kontrolní orgány, které má česká vláda a ČR k dispozici. Tady bohužel v uplynulých letech docházelo k rozpočtovým škrtům, které se projevily také tím, že se propouštělo i v těchto kontrolních orgánech, řada z nich byla personálně destabilizována. My jsme se soustředili loni na to, abychom kontrolní instituce stabilizovali z rozpočtového i personálního hlediska. Chceme se soustředit i při přípravě státního rozpočtu 2016 na to, aby kontrolní činnosti státu měly dostatečné finanční zajištění. Já se domnívám, že dnes už naše zákony, tak jak jsou nastaveny v ČR, umožňují poměrně výrazným způsobem pokutovat porušování pravidel, principů, norem, pokutovat klamání spotřebitele, uvádění nebezpečných potravin na trh, špatné označování potravin nebo nevhodné hygienické podmínky při jejich nakládání, porušení podmínek uchovávání potravin apod. Nemyslím si tedy, že dnes je na naší straně zásadní problém z hlediska legislativy, myslím si však, že je zásadní problém z hlediska efektivity kontrolní činnosti, že je potřeba, aby se kontrolní činnost ještě výrazným způsobem zintenzivnila. Určitě se budu chtít obrátit také v krátkém čase na ministerstvo zemědělství, aby se zabývalo výzkumem, který realizovala poslankyně Sehnalová, a v případě, že ministerstvo zemědělství přijde s určitými doporučeními, jak na něj reagovat, jsem připraven tato doporučení i jejich realizaci podpořit. Opravdu budeme poslouchat něčí diktát? INTERPELACE ALENY NOHAVOVÉ NA MINISTRA KULTURY DANIELA HERMANA (KDU-ČSL) VE VĚCI OTÁČIVÉHO HLEDIŠTĚ V ČESKÉM KRUMLOVĚ Jaké budou vaše kroky v řešení situace otáčivého hlediště v Českém Krumlově? Odstranění točny z horní části zámecké zahrady a její přesunutí kamkoliv jinam bude znamenat ztrátu atraktivity jak točny, tak i města jako takového. Na druhé straně pokud nebude odstraněno otáčivé hlediště ze zámecké zahrady, tak zablokuje prý další přijetí českých památek do UNESCO. Ptám se vás, zda je to pravda. A pokud ano, tak to považuji za vydírání. To opravdu budeme poslouchat něčí diktát? Vždyť Český Krumlov byl zapsán do UNESCO v roce 1992 a točna je tam od roku 1958, tedy při zápisu města do UNESCO byla tato skutečnost známa. Český Krumlov byl na seznam zapsán jistě i pro jiné hodnoty, než je současný stav zámeckého parku. Otáčivé hlediště patří mezi přední evropské open air scény a jde svým způsobem o unikát. Stanovisko Jihočeského kraje je známé - zachování točny na původním místě. Obdobné je i stanovisko pana prezidenta, který při návštěvě kraje podpořil zachování točny. Točna ano, ale taková,
která bude minimálně narušovat barokní zahradu Herman: Děkuji za tento dotaz, je to velmi důležitá věc. Nevím, kdo z vás zná lokalitu horní zahrady českokrumlovského zámku tak přesně, jak zde zaznělo, točna je tam skoro 60 let. Je v bezprostřední blízkosti letohrádku Bellarie, což je mimořádně kvalitní barokní stavba. O tom je vedená diskuse. Základním prvkem barokní architektury, ať už architektury stavební, nebo zahradní, je osa. Točna stojí v základní centrální ose zahrady a o tom se vede celá diskuse. Vzhledem k tomu, že jsem jihočeský rodák, tak jsem se nemusel nijak podrobně seznamovat se situací, protože ji znám. Jsou zde dva momenty. Jeden se týká památkové péče. Českokrumlovský zámek i přilehlé zahrady jsou zcela mimořádným památkovým objektem. Na druhou stranu je zde také už několik desítek let existující mimořádná scéna Jihočeského divadla pod nejvyšším stropem na světě. Mám odpovědnost jako ministr kultury za oba segmenty této kulturní činnosti, tedy jak za oblast památkové péče, tak za oblast živého umění. Jsem hluboce přesvědčený o tom, že obě tyto složky umění jsou plně kompatibilní. Snažil jsem se od svého nástupu do funkce ministra kultury o to, abychom se dostali z kategorie z kategorie točna v zahradě ano, nebo točna v zahradě ne, do kategorie ano, ale jaká. To se mi podařilo, na mé pozvání v létě loňského roku přijely do Českého Krumlova na inspekci dvě pracovnice Unesca a Icomosu, které se na místě přesvědčily o tom, jak situace vypadá. Výsledkem jejich expertní mise byl dopis, který jsme obdrželi koncem loňského roku, a jeho výsledkem je posun z kategorie ano či ne do kategorie ano, ale jaký design. Nyní se pravidelně schází pracovní skupina, která řeší otázku otáčivého hlediště, řeší se ta otázka vyosení, tzn. posun podle expertů sedm osm metrů z barokní osy, kde skutečně otáčivé hlediště tu osu narušuje, do vzdálenější části od té Bellarie. A bude vypsána architektonická soutěž. Zřizovatelem Jihočeského divadla je statutární město České Budějovice, mé rodné město, které se potýká s ne úplně komfortní situací. Nicméně pevně věřím, že to nebude mít zásadní vliv na řešení věci. Architektonická soutěž bude vypsána a očekává se, že z ní vzejdou zajímavé návrhy. Už jsem viděl některé plány, které jsou schopny splnit očekávání vysokých nároků památkové péče. Buď to má být demontovatelná scéna, nebo zasouvatelná scéna, zkrátka určitý stav, který by minimálně narušoval barokní zahradu. Pokud budu mít vliv na tuto skutečnost, tak Jihočeské divadlo na této scéně v Českém Krumlově hrát bude, protože už sám Český Krumlov a existence barokního divadla v areálu zámku ukazuje, že divadlo a památková péče k sobě velmi dobře jdou. Jsou samozřejmě lidé, a ti jsou jak v oblasti památkové péče, tak i v jiných oblastech, kteří velmi výrazně akcentují jeden svůj specifický úhel pohledu na danou skutečnost, pro které ty ostatní momenty nejsou tak důležité. Tyto názory znám. Je to názor proti názoru. Poslední zásadní odpovědnost bude odpovědnost ministerstva kultury. Opakuji, jsem opravdu hluboce přesvědčený o tom, že živé umění a památková péče jsou plně kompatibilní dva projevy téže kultury, které se mohou velmi dobře doplňovat, obohacovat nádhernou atmosféru krumlovského zámku. Zvládneme nápor uprchlíků? ÚSTNÍ INTERPELACE NA PREMIÉRA BOHUSLAVA SOBOTKU OD ČLENA ÚSTAVNĚ-PRÁVNÍHO VÝBORU ZDEŇKA ONDRÁČKA VE VĚCI VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI ČR Dopoledne jsme při projednávání novely branného zákona a vojáků v záloze slyšeli od ministra obrany a dalších vystupujících, jak je důležité provádět vojenské odvody ještě před samotným napadením našeho státu a mít aktivní vojenské zálohy, které by bylo možno okamžitě povolat v případě válečného napadení našeho státu. Mluvíme tedy o nutnosti se bránit, ale není mi dostatečně zřejmé, proti komu. Aktuálnější je zajištění vnitřní bezpečnosti, tedy těch úkolů, které má primárně plnit Policie ČR. Víme, že se k nám hrne horda nelegálních migrantů, a je otázka dnů, maximálně týdnů, kdy to bude zásadní problém. Ministr vnitra se stále snaží uklidňovat, že policie svoje úkoly splní a v případě potřeby povolá armádu nebo příslušníky dalších bezpečnostních sborů. Buď neví, jaké jsou personální stavy v armádě a dalších sborech, nebo se snaží jen uklidňovat veřejnost. Policejní prezident připouští, že policistů je málo a že by nebyl schopen všechny úkoly splnit. Stálo by za to veřejně přiznat, že reorganizace - opravuji, likvidace pohraniční policie z dílny BílekJohn byla chybou a že cizinecká policie to sama nezvládne. A to nemluvím o tom, že ještě vysíláme příslušníky policie k výkonu služby do Maďarska. Jak zajistíte, aby se vnitřní bezpečnost nezhoršila? Nebylo by namístě zejména u policie přemýšlet o zřízení aktivních záloh, do nichž by se mohli dobrovolně přihlásit bývalí policisté? Ti byli vyškoleni, vycvičeni a určitě by pro plnění úkolů policie byli větším přínosem než vojáci, kteří mají plnit jiné úkoly. Vláda má bezpečnostní situaci pod kontrolou Sobotka: Situace v oblasti migrace je znepokojivá z pohledu Evropy. Myslím si, že v ČR má vláda bezpečnostní situaci plně pod kontrolou. Když se podíváte na naše ulice, když se podíváte na situaci na českých hranicích, tak máme bezpečnostní situaci pod kontrolou. Vláda přijala včas příslušná bezpečnostní opatření, posílili jsme výkon policie v terénu, posílili jsme nasazení cizinecké policie. Nyní realizujeme záchyty
ilegálních migrantů, kteří neoprávněně vstupují na území ČR, a postupujeme podle příslušné legislativy. Buď tito lidé požádají o azyl na území ČR a probíhá azylové řízení. Pokud zjistíme, že vstoupili na území EU v jiné zemi nebo tam probíhá dokonce azylové řízení s nimi, tak je vracíme do země původu. Bezpečnostní situaci v ČR máme tedy pod kontrolou a chci ujistit, že vláda udělá všechno pro to, aby to tak zůstalo. Ale nemůžeme to izolovaně řešit jenom my v ČR. Problém má celá Evropa. Problém je daný tím, že se zhoršilo bezpečnostní prostředí v okolí tím, co se stalo v severní Africe, tím, co se děje na Blízkém východě, a je naprosto nezbytné, aby Evropa přijala účinná opatření. Chci vás ujistit o tom, že i dnes (9. 7.), až se odpoledne sejdou ministři vnitra EU a budou diskutovat aktuální situaci v oblasti migrace, tak to bude český ministr vnitra, který bude požadovat, aby se přijala následující opatření: 1. Aby se zlepšila ochrana jižní schengenské hranice. 2. Aby se dodržovala pravidla, spojená s registrací migrantů, kteří tyto hranice překračují. 3. Aby se urychlila příprava bezpečnostní operace, která by měla být realizována ve Středozemním moři a která by měla zkomplikovat převážení lidí z Afriky do Evropy. 4. Aby se zahájila jednání se severoafrickými státy o umístění trvalých zařízení, ve kterých by se soustředili lidé, kteří se chtějí dostat do Evropy, a kde by s nimi probíhalo azylové řízení mimo hranice EU. Je třeba jednat se všemi státy na severu Afriky. Pokud dnes bezpečnostní situace v Libyi neumožňuje vybudování takových zařízení, je třeba jednat s Tuniskem, s Egyptem. Evropa potřebuje mít návratovou politiku. Musíme zvýšit počet policistů i vojáků Když se Španělsku podařilo vyřešit před několika lety migrační krizi, bylo to v důsledku toho, že Španělé uzavřeli konkrétní smlouvy se zeměmi, do kterých vraceli ekonomické migranty, kteří nedostali azyl ve Španělsku. Evropa takovouto funkční návratovou politiku dnes nemá. Čili musíme mít funkční návratovou politiku. A konečně je potřeba bojovat s gangy, s organizovaným zločinem, který dneska působí v Itálii, na Balkáně a samozřejmě vydělává obrovské peníze tím, že pašuje lidi z Turecka do Řecka, z Turecka do Bulharska, skrze balkánské země, z Libye do Itálie a podobně. Takže rozbít tyto zločinecké struktury. To jsou věci, na které klade důraz ČR. Zmínil jste ve své interpelaci otázku kapacit. Myslím, že je důležitá nejen otázka kapacit v armádě, ale je to otázka kapacit v policii. Ministerstvo vnitra připravuje plán na posílení kapacit Policie ČR včetně cizinecké policie. Naším cílem je během několika let zvýšit počet policistů o zhruba čtyři tisíce. Rádi bychom začali nábor už v příštím roce. Stejně tak o několik tisíc chceme zvýšit naplnění tabulkových stavů Armády ČR. Je totiž evidentní, že v případě, že by bylo potřeba nasadit armádu například na podporu ochrany vnitřního pořádku, tak v tuto chvíli armáda nemá naplněné stavy. A my jsme to cítili velmi silně, když jsme řešili otázku ostrahy areálu ve Vrběticích po výbuších, které tam nastaly, kde jsme soustředili poměrně významnou kapacitu Armády ČR, abychom ten prostor neprodyšně uzavřeli. Když si připočteme vojáky, které máme v misích, tak vlastně disponibilní kapacita české armády už je velmi malá. Je tedy evidentní, že musíme posílit stavy. Když jsem nedávno viděl analýzu početní naplněnosti jednotlivých jednotek Armády ČR, bylo to velmi smutné čtení. Čili nemusíme zvyšovat počty vojáků, ale musíme naplnit stavy v Armádě ČR a musíme také zvýšit počet policistů tak, abychom reagovali na bezpečnostní rizika, kterých bohužel přibývá. Uvažujete o aktivních zálohách policie? Ondráček: Nejsem zas takový optimista a nemyslím si, že to bude trvat několik let, protože samozřejmě mluvíme o navýšení počtu příslušníků Policie ČR asi o čtyři tisíce, které zmiňujete. Ale původně jste zvažovali, že to bude tisícovka každý rok. Teď už víte, že ty peníze nemáte, tak už to bude osm set a rozloženo do pěti let. Ono to možná nevydrží ani pět měsíců. Ale někam jinam. Já jsem se v závěru ptal, jestli by nebylo namístě přemýšlet o zřízení aktivních záloh u policie, kde by mohli být bývalí policisté. Hasiči mají své pomocné SDH. Armáda má své zálohy. Jestli by něco takového nemohlo existovat také u policie z bývalých příslušníků policie nebo příslušníků bezpečnostních sborů. Sobotka: Zatím mi ministr vnitra nic neříkal, že by něco takového plánoval. Takže nemám informace, že by se něco takového připravovalo. To, co my pokládáme za důležité, je, abychom posílili kapacity profesionálních policistů, kteří budou ve výkonu služby, a budeme schopni tímto výkonem služby pokrýt oblasti, kde dneska vidíme vážné problémy a vážné mezery. Chci připomenout, co se zjistilo po Vrběticích – že v minulosti se škrtalo právě v té části policie, která se zabývala nakládáním s municí, s výbušninami a střelivem a v důsledku toho také byly oslabeny kontrolní činnosti ze strany Policie ČR. I tam potřebujeme navýšit kapacity. Budeme potřebovat navýšit kapacity u cizinecké policie v rámci boje s organizovaným zločinem. Je řada oblastí, které policie přesně specifikovala, a vidíme tam možnost postupného navýšení. To bude rozloženo do několika let. Musíme postupně vyčlenit finanční prostředky, to nemůžeme udělat z roku na rok. A je třeba policisty získat, vycvičit, aby mohli v rámci policejního sboru působit. Směr úvah, který jste naznačil, zatím veden není. Kde bere Islámský stát zbraně a peníze?
INTERPELACE ZDEŇKA ONDRÁČKA NA MINISTRA ZAHRANIČÍ LUBOMÍRA ZAORÁLKA (ČSSD) VE VĚCI VYZBROJOVÁNÍ ISLÁMSKÉHO STÁTU Ten, kdo sleduje běsnění islámských radikálů sdružených v tzv. Islámském státě, nemůže si nevšimnout, že jsou vyzbrojeni moderními americkými zbraněmi s výjimkou zbraní ručních, u kterých se již v předchozích konfliktech ukázalo, že nejsou moc spolehlivé. Jsou také celkem dobře vycvičeni, v boji používají moderní techniku. Každý soudný člověk ví, že každá válka je ekonomicky velmi náročná. Jim přesto přísun nových zbraní a munice ani další zdroje financování nevysychají. Nabízí jednoduchá otázka: Jak to? Můžete mi odpovědět na otázku, jaká byla, nebo dokonce ještě je úloha USA na vzniku Islámského státu, výcviku jeho příslušníků, jeho financování a dodávkách zbraní? Zaorálek: Otázka byla na to, jaké jsou finanční zdroje fungování tzv. Islámského státu. Ty tři zdroje, asi součásti financování Islámského státu, jsou poměrně známé. Je to ropa, prodej zajatců, převážně žen, které dostanou do zajetí a pak je prodávají, a také starožitnické památky z míst, která přepadli. Tak se dostali k poměrně velkému množství památek, které se prodávají v antikvariátech v Dubaji, v Bejrútu a v celé řadě arabských míst. Vytvořili si určité sítě, jak to tam dostávají. To byly dlouho tři základní zdroje příjmů. Dokonce i dnes platí, že v případě ropy jsou schopni podle údajů z února 2015 těžit zhruba 50 tisíc barelů ropy denně, což prodávají soukromým překupníkům za cenu asi 25, 35 dolarů za barel. To by znamenalo příjem z těžby v řádu 1,5 milionu amerických dolarů denně. Je pravda, že těžba klesla kvůli náletům a vzdušným útokům Aliance, Spojených států, a tak se podařilo v těžbě ropy jim způsobit značné ztráty. Nicméně to vypadá, že do značné míry je schopen to Islámský stát vyrovnat především tím, že v současné době velkou část svých příjmů generuje přímo z Islámským státem ovládaných území, je závislý na příspěvcích od podporovatelů, kteří tam žijí. Ovládá území, na kterých existuje takový ten malý obchod, a »vybírání« jakýchsi daní se stalo pravidelným způsobem fungování Islámského státu. Úroveň vybírání daní je dnes hodnocena na překvapivě slušné úrovni, srovnatelné s některými jinými arabskými státy. Nemůžeme to porovnávat s Evropou. Takže oni vytvořili vlastní systém výběru daní a ten tvoří dneska poměrně slušnou základnu. To neznamená, že by se jim dařilo nějak zvlášť. Podle informací z poslední doby se zdá, že mají poměrně velké ekonomické potíže navzdory všem zdrojům, které jsem vyjmenoval. To není tak, že by se dařilo celý provoz tzv. Islámského státu hladce financovat. Islámský stát se dostal ke zbraním poskytnutým USA irácké armádě Co se týče zbraní, je poměrně známo, že jim se podařilo dostat k docela kvalitním zbraním v souvislosti třeba s dobytím kasáren v Mosulu. Tam se dostali k poměrně moderním americkým zbraním, které byly původně Spojenými státy poskytnuty irácké armádě, a právě proto, že se jim podařilo dobýt několik stanovišť, z nichž nejvýznamnější jsou právě kasárny v Mosulu, tak se dostali k poměrně moderní technice dodané USA. Já sám jsem byl svědkem toho, kdy mi líčili kurdští představitelé, kurdský premiér, že navštívil USA a Pentagon a žádali Američany o pomoc, vysvětlovali, že se při střetu s jednotkami Islámského státu střetávají s technikou daleko kvalitnější, než mají oni sami, a kuriózně tedy technikou dodanou USA. AAmeričané stáli před velmi obtížnou situací. Najednou měli dodat Kurdům zbraně, aby měli srovnatelné vybavení, protože sami dodali předtím zbraně irácké armádě, což nebylo pro Američany jednoduché rozhodování, museli mít z toho trochu pocit absurdity. To je jasné. A trvalo to asi tři čtyři týdny, než jim nějaké zásilky poskytli. Takže vlastně takto se dá říci, že tzv. Islámský stát se dostal ke zbraním, které byly původně poskytnuty Američany, ale byly právě poskytnuty irácké armádě. Aco se týče dalších zbraní, ke kterým se dostali, tak je samozřejmě byli schopni si pořídit také díky finančním prostředkům, které získali v první části. Rozhodně měli značné prostředky z prodeje ropy. To byl určitě významný zdroj příjmů na úrovni miliard, ze kterého byli schopni si také doplnit i tu moderní výbavu. Ale přes to všechno, že mají více zdrojů financování poměrně významných, je to naprosto nesrovnatelná situace s Al-Kajdou. Al-Kajdá proti tzv. Islámskému státu byla daleko chudší, daleko méně vybavený příbuzný. Byl vznik Islámského státu financován USA? Ondráček: Tři zdroje financování - nevím, za kolik se prodávají ženy v Islámském státě, ale myslím, že nějakou velkou hodnotu asi nemají. Myslím si, že za jednu ženu si nakoupí tak možná pár nábojů do kalašnikova, co používá. Co se týká památek, oni je možná spíš likvidují, než aby je prodávali. Takže to asi nebude zásadní zdroj financování. Aropa jako taková - očekával bych, že právě USA a popřípadě Aliance by měly udělat všechno pro to, aby ropu, kterou mají v tom objemu, o kterém jste hovořil, nemohly prodávat soukromníkům. Popřípadě udělat vše pro to, aby ti soukromníci nemohli ropu přeprodávat dál, a tím Islámský stát financovat. Je to o zdrojích peněz. Ale ještě se znovu zeptám: Jaké máte povědomí o tom, že vznik Islámského státu byl nějakým způsobem financován a cvičen právě Spojenými státy? Zaorálek: Nezlehčujte to, pane poslanče. Ono to je trochu jinak. Ty zdroje jsou daleko významnější, než si myslíte. To není prodání jedné ženy. Když jsem navštívil Erbil, tak mi řekl kurdský premiér: Dnes jsme koupili 200 žen. Chápete? A nebudu vám říkat sumu, za kterou je koupil. Když jsem tady řekl, že se prodávají ženy, je to něco neslýchaného, středověkého, naprosto odporného, ale rozsah tohoto obchodu si vůbec nedovedete představit. To,
jakým způsobem se prodávají zajatci, jaký byznys se z toho utvořil, to asi překračuje vůbec jakékoliv vaše schopnosti si to představit. Ty zdroje byly opravdu zásadní. Když jsem řekl, že to byly tři zásadní zdroje - ropa, prodej zajatců, především žen, a starožitnosti - tak vás ujišťuji, že byly tak masivní, že se do té doby nikomu nezdálo, že by nějaká zločinecká skupina byla schopna takovým způsobem získat takové miliardy dolarů. Bohužel musím říci, že obchod např. s lidmi, s ženami, má v té oblasti rozsah, který si nedovede v této zemi nikdo bez zasvěcení vůbec představit. Nepodceňujme tady tyto věci. To nejsou žádné jenom moje skandální výroky. Co se týče vaší otázky, přerušování finančních toků teroristů, to bylo také jedno ze základních témat schůzky zemí G7 nedávno v Bavorsku. Tam to bylo stanoveno jako jeden ze zásadních úkolů, které si země G7 dávají. Dokonce si myslím, že se tento úkol s určitými limity docela úspěšně daří plnit. Opravdu působí tzv. Islámskému státu velké problémy, že jsme schopni velkou část těch příjmů eliminovat. Proto musí nyní spoléhat na výběr vlastních daní a poplatků v té oblasti. Foto popis| Josef Zahradníček, v pozadí Milada Halíková a Stanislav Grospič Foto popis| Miroslav Opálka s poslankyněmi (zleva) Martou Semelovou, Alenou Nohavovou a Hanou Aulickou Jírovcovou Foto autor| FOTO – Josef ŠENFELD
Legální velkozloději a profesionální traviči 28.7.2015
Haló noviny str. 11 Píšete nám
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Současný český, prozápadní, pravdoláskařský režim slouží především všehoschopným oligarchům a je natolik ubohý, že je postaven na lžích, manipulacích a legální zlodějně. O tom, že dnes režim podporuje zlodějinu ve prospěch osobních zisků oligarchů, na úkor spotřebitelů, svědčí i fakt z oblasti potravinářské výroby uzenin. Vycházím-li ze správných údajů z tisku, pak podle »zlodějských« socialistických ČSN roku 1977 byl tehdy gothaj vyráběn ze 73 procent masa a jednoho éčka. Současní »poctiví« kapitalističtí oligarchové vyrábějí gothaj ze 44 % masa a šesti éček. Šunkový salám »zlodějský« socialistický 89 % masa a jedno éčko. »Poctivý« kapitalistický, oligarchistický šunkový salám je vyráběn z 55 % masa a 11 éček. Jaké jsou »čisté« zisky »poctivých« výrobců šizením? V prvním případě o 29 % méně masa, v druhém dokonce úspora 34 % masa z výrobku, a kolik to je po 20 letech výroby? To se to panečku bohatne na hlouposti režimu, vlády a bezmocnosti spotřebitelů. Kdo je tu potom zloděj, kdo koho tu cíleně, vědomě, okrádá? Který režim? Otázky spotřebitele: Co na to lékaři? Je skutečně 11 éček v jediném výrobku lidskému zdraví prospěšné? Není raketový nárůst onemocnění rakovinou důsledkem desítek éček v potravinách? Jsou skutečně v kapitalismu přednější zisky nemravných oligarchů před zdravím spotřebitelů? Kdo schvaloval současné zlodějské normy pro výrobu uzenin? Kdo chrání zdraví spotřebitelů? Spotřebitel si z daní platí draze ministry, kontrolní úřady, a přitom je legálně výrobci, oligarchy okrádán, tráven éčky. Občan má být odpovědný za svoje zdraví, a přitom je výrobci potravin legálně tráven, je poškozováno jeho zdraví. Žijeme prý konečně v režimu pravdy a lásky, avšak hlavně v nikým neomezené svobodě ziskuchtivců, zlodějů a travičů. V tomto roce si připomínáme výročí upálení pravdy a lásky na hranici v Kostnici. Výročí upálení reformátora Jana Husa. Nekonejme jalové, farizejské plané uctívání tohoto čistého člověka skutečné pravdy a lásky. Řiďme se pravdou mistra Jana, který řekl: »Pravda je jen to, co jest dobrem všech.« Je snad dobrem všech okrádání a trávení spotřebitelů pro osobní zisky oligarchů? Protagonisté pravdy a lásky V. Havla jsou s poměry v naší zemi spokojeni. Nevadí jim lži ani zlodějiny. Tak, jako není totožný Ježíš křesťanů s čistým Ježíšem z Nazaretu, právě tak není totožná pravda a láska V. Havla s čistou pravdou mistra Jana. Články vyjadřují pouze názory a poznatky autorů, mohou být redakčně kráceny O autorovi| Eva D. SMUTNÁ, Kladno
Další »skutečně české« potraviny Haló noviny str. 2 Z domova (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.7.2015
zpět Ministerstvo zemědělství poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o potravinách, která zakáže používání zavádějících log u výrobků, které nepocházejí z České republiky. Výrobci nebudou moci dávat na potraviny nápisy jako například Česká republika, česká kvalita či mapu nebo vlajku ČR, pokud nebude produkt vyrobený u nás. Podobně chce ministerstvo upravit i používání symbolů trikolóry nebo českého lva na potravinách.. Výrobek také bude muset být vyroben z českých surovin. U potravin, které se skládají z více surovin, bude muset být obsah podílu domácího původu minimálně 75 procent. Měly by se také přesněji specifikovat podmínky pro používání slov přírodní, pravé či čerstvé. Novela by měla začít platit od poloviny roku 2016. »Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena,« řekl včera ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr také představil logo, které si budou moci potravináři, kteří podmínky splní, dát na své výrobky. Možnost používání upraví ministerská vyhláška. Logo vybírala ministerská komise ze stovky návrhů, nakonec se přiklonila k variantě české vlajky, pod ní je nápis Česká potravina. Původní soutěž muselo ministerstvo prodloužit a zvýšit odměnu z 50 tisíc na 90 tisíc Kč. Tvůrci původně poslali osm návrhů. Potraviny, které nemohou pocházet z českých surovin, například čokoládové výrobky, budou moci mít alespoň označení Vyrobeno v České republice. Podle evropské legislativy není povinné uvádět zemi původu u všech výrobků, ale jenom u vybraných skupin, jako jsou maso, ovoce či zelenina. Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích v případě klamavého označování potravin může být uložena pokuta až deset milionů korun. Foto popis|
hlidacipes.org Petr Havel: Sudová vína přežijí. Ale budeme je pít pouze ve svetru a čepici? 23.7.2015
hlidacipes.org str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Návrh novely zákona o vinohradnictví a vinařství, jejímž hlavním cílem je regulace trhu se sudovými víny, doznala oproti původní předloze mnohé změny. Především z ní vypadl záměr zakázat vinařům distribuci sudového vína do obchodní sítě, což jistě potěšilo majitele a provozovatele vinoték. To ale neznamená, že by novela nadále neobsahovala některé sporné body. Tím hlavním… Návrh novely zákona o vinohradnictví a vinařství, jejímž hlavním cílem je regulace trhu se sudovými víny, doznala oproti původní předloze mnohé změny. Především z ní vypadl záměr zakázat vinařům distribuci sudového vína do obchodní sítě, což jistě potěšilo majitele a provozovatele vinoték. To ale neznamená, že by novela nadále neobsahovala některé sporné body. Tím hlavním je ustanovení odstavce 8 v paragrafu 16b, podle kterého musí být při skladování sudového vína i při jeho nabídce zákazníkům zajištěna teplota prostředí do 15 stupňů Celsia. Chladno může být i v trafice K opatření se již kriticky vyjádřili zástupci prodejců vín. Předkladatel ministerstvo zemědělství tvrdí, že uvedená povinnost má za cíl zamezit prodávání sudového vína na benzínkách, v trafikách a jiných nevhodných místech. To je sice záměr zřejmě správný, zvolený parametr – teplota prostředí - je ale
stanoven nevhodně. Novela zákona však obsahuje také ustanovení, o nichž se vůbec nemluví, která ale posilují roli státu či jeho orgánů a podnikatele směrují k závislosti na něm. Jednak nelze vyloučit, že i v nevhodných prostorách (třeba právě v trafikách) bude přiměřeně chladno, takže by se tam víno mohlo prodávat dál. Především ale tento parametr snižuje komfort návštěvníků vinoték. Tam, kde se sudy skladují v prostoru, kde se víno konzumuje a čepuje, by byli vystaveni teplotám, které by vyžadovaly přiměřené oblečení. Vydat se v parném létě na posezení do vinotéky ve svetru a čepici se ovšem zdá být poněkud paradoxní. Nehledě na to, že například červené víno by se mělo správně čepovat a podávat v teplotách o několik stupňů vyšších. Vyloučit prodej sudových vín z prostor, kde se nejčastěji prodává nekvalitní, šizené nebo nedaněné víno, je jinak správný krok. Měl by být ale zajištěn jiným způsobem. Možností by byla jistě celá řada – třeba stanovení podílu tržeb za víno na celkových tržbách příslušného prodejního místa. To by mimo jiné přineslo i možnost evidovat tržby prodej sudových vín. Utajené vinice Novela zákona však obsahuje také ustanovení, o nichž se vůbec nemluví, která ale posilují roli státu či jeho orgánů a podnikatele směrují k závislosti na něm. To se týká například registru vinic. Ten vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ – v textu návrh zmiňovaný pod pojmem „Ústav“) a podle paragrafu 28 není veřejně přístupný. Nutno podotknout, že právě podvody s původem vín byly jedním z důvodů, proč chce stát zákon novelizovat. Je přitom zřejmé, že pokud má do systému evidence přístup jen jeden subjekt, a registr tak není pod veřejnou kontrolou, riziko „přikrytí“ potenciálních podvodů se výrazně zvyšuje. Pozor, někdo tě chce koupit! Další problém představuje utajený registr pro případné zájemce o koupi vinohradů. Informace by totiž museli získávat přes ústav a není vyloučeno, že dosavadní majitel by se mohl o zájmu o svůj vinohrad dozvědět různými cestami. V této souvislosti je třeba připomenout, že elektronický systém evidence půdních bloků (takzvaný LPIS) veřejně přístupný je a nepředstavuje to žádný problém. Bohužel je třeba konstatovat, že tam, kde má být podle LPIS vinohrad, občas vinohrad není… Stejná informace třikrát Celý soubor sporných ustanovení se pak týká označování nebo třídění vín. Například na posouzení žádosti o výrobu vín originální certifikace (VOC) má ministerstvo zemědělství rok od podání žádosti, což jistě snižuje nabídku VOC vín na našem trhu. Dalším problémem je návrh nově zavést povinnost, aby bylo označení původu vín na všech etiketách lahví vín, což představuje další náklady na výrobu nových etiket. Na lahvích jsou totiž dvě nebo tři, dnes stačí uvedení původu vín jen na jedné z nich. Právě snaha o maximálně možné zdůraznění původu vín přitom může způsobit u spotřebitelů spíše zmatek. Kromě informací na etiketách v případě lahvových vín by měla být sudová vína opatřena kontrolní páskou se zákonem danými údaji, přičemž pásky by si měl vyrábět ten, kdo je bude na sudy umisťovat. To skýtá, minimálně teoreticky, nepřeberný počet variant. Ve hře je také označení symbolem sklenice vína ve tvaru české vlajky, které může být také použito k optickému označení vín původem z České republiky. Mnohá vína navíc nesou již dnes označení v rámci jiných marketingových projektů na podporu odbytu českých potravin a nápojů, včetně projektu
Český výrobek – garantováno potravinářskou komorou. Připustíme-li splnění záměru – odlišení domácí produkce od té zahraniční, zůstane tak i nadále pro spotřebitele nezodpovězená otázka: Které moravské a české víno je skutečně to pravé?
URL| http://hlidacipes.org/petr-havel-sudov...budeme-je-pit-pouze-ve-svetru-a-cepici/
Hradecký deník Žloutenek rychle přibývá, právě prázdniny jsou rizikové období Hradecký deník str. 5 Východní Čechy (kim) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.7.2015
zpět Příspěvek na očkování proti žloutence typu A čerpají rodiče hlavně pro svoje děti před odjezdem na tábory či dovolené. Východní Čechy – Nemocných se žloutenkou typuAje o polovinu více než loni. Přibývá ale také lidí, kteří se proti této nemoci nechávají očkovat. Častěji tak činí rodiče, kteří raději nechají naočkovat své děti než sebe. Přitom to je škoda, protože letos pojišťovny na očkování přispívají. „Rodiče by měli nechat děti proti žloutence naočkovat například před odjezdem na tábor a sami udělali totéž před cestami do exotických zemí. Ani teď ještě nemusí být pozdě – vakcína chrání už dva týdny po aplikaci první dávky. Na očkování navíc přispíváme. Letos už příspěvek využilo v Královéhradeckém a Pardubickém kraji 800 klientů,“ uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny narodil americký (VZP) Oldřich Tichý. Příspěvek může dosáhnout až 500 korun. Prázdninové měsíce jsou navíc tradičně obdobím, kdy se nakazí nejvíce lidí. Ne nadarmo se žloutence říká nemoc špinavých rukou: Lidé tráví v létě víc času v přírodě a nedodržují tolik hygienické návyky. To, že onemocnění přibývá, dokazují i čísla za východní Čechy. Jen v Královéhradeckém kraji bylo do poloviny července hlášeno 10 případů žloutenky typuAa dokonce 15 onemocnění typem E. „Jako základní preventivní opatření platí důsledná hygiena po použití WC, před jídlem a před manipulací s potravinami. Existuje také možnost aktivní ochrany před onemocněním – očkování,“ připomněla mluvčí Krajské hygienické stanice v Hradci Králové Veronika Krejčí. Počet nakažených lidí roste v tuzemsku podle lékařských statistik plynule už od roku 2011. Zatímco tehdy onemocnělo hepatitidou typu A pouze 265 lidí, vloni už jich bylo 673 a tento trend pokračuje i v letošním roce. Infekční žloutenka typu A je nakažlivé virové onemocnění jater, které bývá někdy označováno jako „nemoc špinavých rukou“. Právě děti představují kvůli jejich nedostatečným návykům nejrizikovější skupinu. Rady expertů • Žloutenka typu A se přenáší dotekem, kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Projeví se dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater, pacient má zažívací potíže, může mít také příznaky připomínající chřipku či nervové potíže. U dospělých se častěji než u dětí projeví nemoc žlutým zabarvením kůže a očního bělma. • Lidé by měli dbát na časté mytí rukou, pití jenom pitné vody, čistit si zuby a omývat potraviny. • Na tržišti není vhodné kupovat porcované melouny nebo nebalené zmrzliny. Vyvarovat by se měli stravování na ulici ve stáncích, strava by měla být čerstvě tepelně zpracovaná a maso propečené. Lidé by se měli vyhnout možným konfliktům, kdy hrozí poranění druhou osobou. Pokud zvolí tetování nebo piercing, musí zvolit ověřené salony. Před 90 lety se lékař Baruch Samuel Blumberg, nositel Nobelovy ceny za objev viru hepatitidy B a vakcíny proti němu. Zemřel v roce 2011. Právě 28. červenec je tak připomínán jako Světový den hepatitidy. Podle viru, který onemocnění vyvolává, rozlišujeme hepatitidy typu A, B, C, D a E. Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Krkonošský deník; Východní Čechy; 05
Publikováno| Chrudimský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Jičínský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Náchodský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Svitavský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Orlický deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Rychnovský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Pardubický deník; Východní Čechy; 05 ID| 13dfc5dc-493f-4f5e-ac3e-d82dd478596b
chip.cz Farma v kapse 23.7.2015
chip.cz str. 0
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 23.07.2015 11:51 / Pavel Trousil 0 Nová mobilní aplikace pro iOS a Android přináší přehled o farmářských výrobcích a trzích v okolí. Prostřednictvím aplikace Farma v kapse mohou uživatelé získat přehled o českých farmářských producentech a prodejcích v okolí. Cílem agentury Konektor Social, která projekt vytvořila, je zejména podpořit domácí výrobce. Aplikace je dostupná pro operační systémy Android a iOS a spolu s ní vzniká i webový portál farmavkapse.cz . Portál a mobilní aplikace byl spuštěn na podporu farmářů a prodejců. Nabízí aktuální informace o farmářských potravinách, trzích a výrobcích. Uživatelům pomáhá najít lokální farmáře v jejich okolí a dokáže naplánovat cestu napříč Českou republikou se zastávkou u prodejce poptávaného produktu. Farma v kapse v současné době po celé České republice mapuje přes tisíc prodejních míst s farmářskými produkty a více než 700 farmářů. Počítají se mezi ně i ti, kteří ve skutečnosti farmu nemají, ale vlastní třeba sad, včelín, vinohrad atp. Uživatelé Farmy v kapse najdou na portálu a mobilní aplikaci široké portfolio farmářských potravin od zeleniny, přes ovoce, pečivo, vajíčka, maso, med, obiloviny, luštěniny až po pivo a víno. Nechybí ani vzdělávací část, kde uživatel získá prostřednictvím blogu informace o novinkách v projektu, sezónních tipech a dalších tématech souvisejících s farmářskými potravinami.
URL| http://www.chip.cz/novinky/software/farma-v-kapse/
Chvilka pro tebe V PODEZŘENÍ JE ŘEZNÍK JE Chvilka pro tebe str. 52 Chvilka & krimi příběh Jan Ptáček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
22.7.2015
zpět Křičel, že manželku nezabil. A ani to prý nemohla být ona! Potkal ji přece nedávno v Praze. Školní slohová práce stála u zrodu toho záhadného případu. Když už se zdál být skoro rozluštěn, objevila se nová stopa. Psal se deštivý březen roku 1959, když se učitel ve škole na okraji starého Mostu začetl do slohové práce žáka páté třídy. Chlapec tam naturalisticky líčil, jak se nedaleko jejich chalupy ve vsi Pařidla psi
tahali o kus prasete - o zadek. Jeho tatínek pak ten kus masa zahrabal do hromady jílu, aby neotravoval vzduch. Učiteli se celá věc zdála divná - ano, stává se, že se lidé podobně zbaví vepře, když se nakazí třeba červenkou, ale... Nakonec se žáka vyptal na podrobnosti a vyrazil na policii. Co kdyby se za údajným pohřbeným prasetem skrývalo něco horšího?! Na místo za vsí se pak vypravil policejní strážmistr vyzbrojen lepenkovou krabicí, novinami a polní lopatkou. Nechal si ukázat příslušnou hromadu a brzy nevábný „poklad“ vyhrabal. Opravdu šlo o část těla, pro kterou má čeština jadrný dvouslabičný název. Jenomže po delším pobytu na vzduchu a pak v hlíně bylo těžko soudit, zda patřila člověku nebo praseti. Zapracoval na ní rozklad, ptáci, hlodavci a kdoví, co ještě. Čí je to pozadí? Policisté dopravili zadnici na pitevnu mostecké nemocnice. Ani patoložka si nebyla jistá, o co jde, analýza DNA byla tehdy ještě hudbou budoucnosti. Přizvali i veterináře, ten se přikláněl podle tvaru kostí k závěru, že jde o lidskou pánev. Až specialista z pražského Anatomického ústavu jednoznačně konstatoval: jde o lidský pozůstatek, pravděpodobně ženský. Podle stavu zetlení pak soudní lékař určil, že pánev ležela u Pařidel asi čtyři měsíce. Vyšetřování začalo prověřováním seznamu všech pohřešovaných a hledaných žen, ale tak jednoduché to nebylo. Mostecko té doby bylo oblastí bouřlivě budovaného průmyslu a povrchové těžby uhlí, migrace obyvatel tam byla srovnatelná s Ostravskem. S tím se pojil i výskyt ženušek, vyznávajících pochybný způsob života, ba přímo prostitutek, kterým nějaká evidence obyvatelstva nic neříká, když zmizí, tak zmizí. Navíc ne každý se úřadům pochlubí, když mu uteče manželka nebo dcera. Vypadalo to na dlouhé a možná bezvýsledné pátrání. Konfliktní manželství Mezi mnoha prověřovanými jmény policisté „kápli“ na udání na mosteckého řezníka Emanuela Maňáka. Ještě nedávno rozšafný uzenář je nyní zádumčivý, v krámě lidem sotva odpoví na pozdrav. Dokonce přestal i chodit na zabijačky, kterými si dřív rád přivydělal. Ale hlavně mu utekla manželka, slovenská servírka Kristína! Tedy možná utekla, kdoví. Z bytu nad obchodem se řezník odstěhoval k sestře, aby mu pomohla s péčí o dcerku Věrušku. Která matka by jen tak odešla od dítěte?! Ještě než se za Maňákem vypravili, vyslechli několik svědků a dozvěděli se, že manželství mezi čtyřicetiletým masoborcem a dvacetiletou Slovenkou bylo hodně konfliktní. Několikrát mu utekla, řezník jí nafackoval, přitáhl ji domů a jelo se dál. V trestním rejstříku už měl Maňák dva záznamy - za menší manko a za rvačku. Když si ho vyšetřovatelé omrkli v řeznictví, museli konstatovat, že by od něho facku dostat nechtěli, měřil dva metry, figuru měl opravdu řeznickou, ramena jako kredenc. Docela si oddechli, když s nimi šel po zavírací hodině dobrovolně. Na otázku, kde je jeho manželka, odpověděl, že neví, a ani to vědět nechce. Má jí po krk a vlastně se mu ulevilo. Prý se tahala s kdekým. Maňák trvá na nevině Když do Mostu za místními hokejisty přijel k přáteláčku tým ze Švédska, doneslo se mu, že se Skandinávci navázala družbu hlavně ona. To byl vrchol. Opět jí ručně „domluvil“, načež druhý den utekla. Asi definitivně. „A vzpomenete si na datum?“ zeptali se ho. „Jo. Utekla dvanáctýho. Teda listopadu.“ Vyšetřovatelé se na sebe podívali. To by souhlasilo s odhadem soudního lékaře. A proč zmizení neohlásil? „Kdo by se s tím chlubil?“ Oznámili mu, že ho podezírají z vraždy. Ukázali mu i fotografie nalezené ženské pánve. Křičel, že to není pravda. Manželku nezabil. A ani to nemůže být ona. Prý ji viděl v únoru v Praze, když se za ní vypravil. Náhodou, na ulici, ale neoslovil ji. Proč, když se za ní rozjel, to už vysvětlit nedokázal. Jeho výpovědi byly nepřesvědčivé, zmatené, a tak došlo k domovním
prohlídkám v bytě sestry, i ve sklepě pod masnou. Podezření zesílilo -ve sklepě našli nůž košerák se zaschlou krví a zakrvácenou pilku, ale zejména krvavé kombiné a podprsenku. Vytasili se s tím na Maňáka. „Já to nebyl!“ vykřikoval. „To kombiné se muselo ušpinit, jak jí tekla krev z nosu, jsem jí nafackoval. Musela to pak ve sklepě zahodit! A ty nože a pilka? Jsem přece řezník, proboha!“ Přesvědčivých zapíračů už vyšetřovatelé - viděli spoustu. Bylo jasné, že pokud Maňákovou Kristínu nenajdou živou, bude to s řezníkem vypadat bledě. I když byly jisté detaily, které ukazovaly jinam. Především nalezená pánev působila robustněji, než by se u servírky, která na rodinných fotografích vypadala docela štíhle, dalo čekat. Dále způsob oddělení kostí ukazoval sice na pilku, ale v rukou pižlajícího amatéra, ne řezníka s praxí. Na pilce nalezené ve sklepě zjistili v laboratoři pouze zvířecí krev a tkáň. Podivná rodinka Několik dnů poté, co na Maňáka uvalili vazbu, lidé upozornili policisty na podivnou rodinu, která se začátkem prosince odstěhovala ze vsi Kolobrže, několik kilometrů od Pařidel. Nějací Vařekovi, pár se čtyřmi dětmi, tam pracovali na statku. Někdy na podzim Vařeková zmizela, krmič Vařeka tvrdil, že je v blázinci, že ji nechal zbavit svéprávnosti. Pak i s dětmi ze dne na den odešel. Kam se poděl? Policisté si ověřili v psychiatrických zařízeních, že v nich žádná Vařeková hospitalizovaná není. U příbuzných zjistili, že po nich Vařeka rozestrkal své potomky, dva nejmladší nechal u rodičů. A po dvou týdnech našli i Vařeku -pracoval jako brigádník v chemičce v Záluží. Přiznal se hned. Manželka mu šla na nervy. Ubil ji ve chlívě u chalupy a pak ji rozřezal. Ochotně vydal pilku ze svého lodního kufru. Pak je povodil po krajině a ukázal, kam jednotlivé kusy rozházel. Maňák vyšel z vazby a začal zase účinkovat v mostecké masně. V Praze našla policie i jeho ženu Kristínu. Aktuálně ždímala jistého architekta. Starý Most i vesnice Pařidla a Kolobrže už dávno pohltil povrchový důl, a kam se dál ubíral život řezníka, jeho dcery Věrušky a ohnivé Kristíny, o tom dějiny mlčí. A vrah Josef Vařeka? Ten dostal třináct let, když soud uznal jeho čin za vraždu v afektu. JOSEF VAŘEKA (případ z roku 1959) Narozen: 12. 8. 1914 Vzdělání: základní Povolání: pomocný dělník Zločin: vražda manželky Způsob: údery násadou do hlavy Zvláštní okolnosti: svou oběť rozčtvrtil Trest: 13 let odnětí svobody Prý mu utekla žena. Ale kdo jen tak odejde od dítěte? S tou pilkou nedělal řezník s praxí, ale pižlající amatér! Foto autor| Foto: allphoto Foto popis| Krumpáč a pilka. Přesně č pilka tyhle dva předměty se náramně hodily pachateli otřesného zločinu, jenž svou oběť důmyslně rozčtvrtil. Foto autor| Foto: allphoto
idnes.cz - blog Češi mají stále méně kvality za více peněz? Co na to Brusel? Mlčí? (alesbaloun) 25.7.2015
idnes.cz - blog str. 0 Aleš Baloun Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Proč stále více Čechů jezdí nakupovat do zahraničí? Protože za méně peněz dostanou více. Jak kvality, tak množství. A důvod? Jsme moc malá země. Proč stále existuje tak velké množství rozdílů v kvalitě a ceně, i když jsou Češi levnější pracovní silou a logicky vydělávají méně, než například Němci? Chystám se vyjet do zahraničí. Už dopředu je jasné, co bude součástí cesty. Bude to nákup. Nákup potravin a drogerie. U stejného obchodního řetězce, u jakého nakupujeme doma. A proč? Protože nákup vyjde i při vysokému kurzu Eura ke Koruně levněji a nakoupené zboží bude jednoznačně v odlišné kvalitě. Nejde o nějakou domněnku, že zboží v Německu, Rakousku Itálii a dalších státech je odlišné. Je to smutný fakt, který si každý může sám ověřit. Nabízí se otázka, na kolik je to subjektivní posouzení a na kolik situaci ovlivňují potravinářské a hygienické předpisy například dvou sousedních státu v jedné Evropské Unii, řízené stejnými unijními předpisy. Proč jedni mají více za méně a druzí mají méně za více? Neoficiální odpovědi jsou dvě. Odpověď první: Situace je odlišná proto, že údajné trh v ČR je malinký oproti německému a to znamená, že lidé utratí v českých obchodních řetězcích méně peněz. Proto musí mít vyšší ceny. To ale nevysvětluje jinou – nižší – kvalitu. U drogerie neoficiální vysvětlení například u pracích prášku je ta, že české čističky odpadních vod si s kvalitními prášky nedokáží poradit a odbourat jejich čistící složky. To asi platí i pro zubní pasty, šampóny a další přípravky, které mohou skončit v odpadních vodách. No a prodejce si pak menší spotřebu musí vylepšit na tržbách vyšší cenou i kvůli spořivosti Čechů. Ostatně – na počet obyvatel je u nás určitě více supermarketů než v Německu. Naše město je toho příkladem. Na 55.000 obyvatel jsou tu 3 obří Alberty a jeden malý, Kaufland, Tesco, dva Lidly, tři Penny markety a o dalších nákupních centrech se jedná. A všichni chtějí co největší tržby. Odpověď druhá: Proč jíme horší kvalitu než jinde? Odpověď je ze strany řetězců prostá – prý to chceme. Máme malou kupní sílu a tak kupujeme méně kvalitní produkty, abychom toho měli více. To není skutečná pravda. Přijdete s košíkem k pultu uzeniny a nahlédnete do prosklených pultů. Na jedné straně tu vedle sebe jsou „jakože kvalitní“ a drahé produkty a vedle nich- psychologicky – leží levné produkty. Máte tu šunku od kosti za 25 Kč/100g (max. 90% masa) a vedle parodii na šunku, která vypadá dobře, masa má do 60% a stojí polovinu a méně. Že jde o maso je strojně oddělené, tedy odřezky, oškrabky = zbytky, tu ani není vyznačeno. Co si koupíte? Dobře vypadající šunku s polovičním obsahem masa na maličko přes 10Kč za 100g nebo tu šunku od kosti? Řada lidí „půjde do levnějšího produktu. Protože musí ještě nakoupit další potraviny a drahou drogerii. Pokud máte 1000 Kč a máte za ně nějakou dobu žít, musíte se rozhodnout, jestli kvalitu a menší množství nebo obráceně. Vymlouvat se na oblíbený salám Gothaj a špekáčky, jenž zákazníci upřednostňují před vysoce kvalitní šunkou, která stejně má na rozdíl od německé o 10% méně masa, je trapné. Nehledě k tomu že méně trvanlivé potraviny jsou zpravidla s výrazně menším obsahem chemie. Levnější jogurty, máslo bez přidané vody (údajně pro snazší roztíratelnost), sýry, mléko….Když jsou v ČR nižší výrobní a výkupní ceny – proč je cena vyšší a kvalita nižší? Protože se ve finále srovnávají zisky řetězců se zisky v zahraničí. Proto třeba některé řetězce ČR opouštějí, protože jejich zisky jsou ve srovnání s jinými zeměmi prostě nízké. Málo lidí a málo peněz se snaží řetězce kompenzovat různě. Hlavně ale ve svůj prospěch. Třeba nákupem šuntu v zahraničí. Na druhou stranu vyvážet musíme kvalitu, která je minimálně srovnatelná se zahraničním zbožím, ovšem musíme být levnější. Automobily, elektronika,… to jsou naše produkty, kterými „oslňujeme“. Každý člověk – zákazník – chce za svoje peníze odpovídající kvalitu. Proč soudruzi z Bruselu nehlídají tyto parametry kvality života ve státech unie? Když jiné výrobky svoje jasné parametry mají, proč se Unie stará jen o ochranné známky a ne o kvalitu? Když má výrobek shodné jméno a výrobce, není možné, aby se lišil podle státu, kde se prodává. A pokud to tak je, nestačí dělat odlišně vypadající balení.
Výmluvy na dovozní přirážky a DPH nejsou opodstatněné, když polský výrobek, prodávaný v Č nebo v Německu je v obou destinacích rozdílný jak v kvalitě, tak v ceně. Respektive kvalitnější a levnější v Německu oproti nižší kvalitě a vyšší ceně v Česku. Všichni jsme doufali, že s rostoucím počtem supermarketů a nadnárodních řetězců budou klesat ceny a stoupat kvalita díky konkurenčnímu prostředí. Dnes to ale vypadá tak, že mezi sebou všichni soutěží o to, jak prodat za co nejvíc co nejhorší produkt, aby byl zisk na „světové“ a také naplánované hodnotě. Od toho vzniklo hodnocení manažerů a prodejen a od nich se odvíjí, co se prodává. Když se domlouvají prodejci pohonných hmot, domlouvají se všichni ostatní. Samozřejmě ne okatě a nápadně. Konkurence musí být. Na oko… jak jinak. P.S. A o zákazníka nikomu - jako obvykle - nejde, dokud nezačne chodit jinam. ... A jen tak mimochodem - ještě perlička pro diskutéry pod mým předchozím článkem o bankách a klientech - právě mi moje banka oznámila, že snížila úrok na spořícím účtu. Přesto, že původní smlouva zněla na 1%... Zdroj: http://byznys.lidovky.cz/pet-skvelych-...y.aspx?c=A150718_111803_firmy-trhy_pave Aleš Baloun
URL| http://alesbaloun.blog.idnes.cz/c/4705...penez-co-na-to-brusel-mlci.html?ref=rss
iHNed.cz Sušenky s lososem či bonbony s eukalyptem? Výrobci krmiva pro psy a kočky neznají krizi 26.7.2015
iHNed.cz str. 0 life.ihned.cz ČTK, lou Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Krmiva pro domácí mazlíčky přebírají trendy v produkci potravin určených pro lidi. Domácí mazlíčci mají v západních hypermarketech na výběr 300 různých druhů krmiva. Ve Francii je krmivo pro domácí zvířata třetím nejvýznamnějším artiklem po kávě a sušenkách. Krmivo pro psy vkročilo do éry potravy šité přímo na míru, ať už je bio, či dietní. Impulz k tomu daly takové giganty, jako jsou Nestlé nebo Mars. Tento lukrativní sektor přebírá tendence v produkci potravin určených pro lidi, píše agentura AFP. Sušenky s lososem pro kočky, krokety pro malého obézního psíka či velkého dynamického hafana, pamlsky pro gurmánského kocoura a žvýkací bonbony s eukalyptem pro miláčka rodiny: domácí zvířata, která lidé dříve krmili zbytky od stolu, dnes v západních hypermarketech mají na výběr 300 různých druhů krmiva. Ve Francii je krmivo pro domácí zvířata třetím nejvýznamnějším artiklem po kávě a sušenkách. Ve Spojených státech, které jsou spolu s Evropskou unií dvěma největšími trhy na světě, se v posledních 15 letech prodej krmiva pro domácí zvířata zdvojnásobil. Bazén, sprchy, klimatizace. Na Kennedyho letišti v New Yorku vyroste první terminál pro zvířata čtěte ZDE V příštích letech má podle poradní společnosti Alcimed růst světový trh s krmivem pro domácí mazlíčky o pět procent ročně, zejména v rozvíjejících se zemích, jako je Brazílie. Loni dosáhl, včetně péče o domácí zvířata, 90 miliard eur (2,4 bilionu Kč).
Tento průmysl je v rukou stejných obřích skupin jako potraviny pro lidi. Krmivo pro zvířata je hlavní aktivitou americké společnosti Mars proslavené čokoládovými tyčinkami, která však vlastní i značky krmiv Royal Canin, Whiskas, Pedigree a Frolic. Švýcarský gigant Nestlé, jehož pobočka Purina vyrábí Friskies a Purina One, realizoval v loňském roce 12 procent svého prodeje díky granulím a dalším produktům pro domácí mazlíčky, což je mnohem více, než dosáhl se svými cukrovinkami. Dalšími velkými hráči sektoru jsou americké společnosti Big Heart Pet Brands a Colgate Palmolive. "Je to trh neznající krizi," usmívá se generální ředitelka francouzské pobočky Mars Petcare Myriam Cohenová-Welgrinová. Počty psů a koček na Západě se sice příliš nemění, ale jejich majitelé na jejich výživu vynakládají stále více a více. Psi se vyhýbají lidem, kteří jsou zlí na jejich páníčky, prokázali vědci v Japonsku - čtěte ZDE "Zvíře je považováno za plnoprávného člena rodiny. Majitelé mu dávají totéž, co by mohli dát dětem," zdůrazňuje Anne-Claire Lapieová z Alcimedu. "Je tu mnoho podobností s dětskou výživou," potvrzuje Sophie Duboisová, generální ředitela Purina France. Výrobci neváhají před velkými investicemi. Například společnost Mars nedávno investovala téměř 100 milionů eur (2,7 miliardy Kč) do svého třetího inovačního střediska a téměř za 2,7 miliardy eur (73 miliard Kč) odkoupila divizi krmiva pro zvířata společnosti Procter & Gamble. Nestlé a Mars vlastní několik výzkumných ústavů zabývajících se výhradně potravou pro domácí zvířata. Hlavní tendencí jsou produkty uzpůsobené rase, úrovni aktivity zvířete a problémům s trávením. Royal Canin nabízí zinek a omega-3 mastné kyseliny pro německé ovčáky a jejich kožní problémy, odlehčené verze pro nenasytné labradory, a dokonce krokety uzpůsobené mlsnému jazýčku perských koček. Francouzská Nestor Bio využívá biodrůbež, rýži z Camargue, rozmarýn a olivový olej. Psí spřežení během závodu urazí 1600 kilometrů přes Aljašku - čtěte ZDE "Normy a standardy kvality jsou stejné jako u potravin pro lidi," vysvětluje ředitel závodu Mars v Orléansu Vianney Manchon. Ale stejně jako potraviny pro lidi má i krmivo pro zvířata své kritiky. "Výrobci jsou posedlí snižováním nákladů, a tak dávají do žrádla pro zvířata to, co by žrát neměla, tedy cereálie. Produkty velkých značek jich obsahují přes 50 procent, Ale pes je téměř výhradní masožravec a kočka je zcela masožravá," uvádí veterinář Pierre May. Rakouská veterinářka Jutta Zieglerová ve své knize Toxické krokety pranýřuje vytváření neexistující potřeby u zvířat. V reakci na to se někteří majitelé zvířat vracejí k přirozenější potravě na bázi syrového masa. A průmysl začal nabízet krokety "bez zrní", kde jsou cereálie nahrazeny čočkou nebo sladkými brambory.
URL| http://life.ihned.cz/c1-64382560-susen...ci-krmiva-pro-psy-a-kocky-neznaji-krizi
Ministr Jurečka chce bojovat s falešnými obaly. Český výrobek dostane nové logo i přísnější pravidla 28.7.2015
iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, bus Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Na výrobce, kteří používají zavádějící loga o českém původu výrobků, se zaměřilo ministerstvo zemědělství. Podle novely zákona o potravinách bude muset být český výrobek vyroben z českých surovin. Nové logo má podobu české vlajky s nápisem "česká potravina", ministerstvo za něj neplatilo. Ministerstvo zemědělství pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se rozhodlo zasáhnout proti označování zahraničních výrobků logy a nápisy odkazujícími na původ výrobku v tuzemsku. Výrobci tak nebudou moci dávat na potraviny nápisy jako například Česká republika, česká kvalita či mapu nebo vlajku ČR, pokud nebude výrobek vyrobený v Česku. Výrobek také bude muset být vyroben z českých surovin. Hledá se logo pro České potraviny. Ministerstvo zemědělství nabízí v soutěži 90 tisíc - čtěte ZDE Novela by měla začít platit od poloviny roku 2016. "Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina v České republice aspoň vyrobena," řekl ministr. Nové logo vybírala ministerská komise ze stovky návrhů, nakonec se přiklonila k variantě české vlajky, pod níž je nápis Česká potravina. Podobně chce ministerstvo upravit i používání symbolů trikolóry nebo českého lva na potravinách. Měly by se také přesněji specifikovat podmínky pro používání slov přírodní, pravé či čerstvé. Ministr také představil logo, které si budou moci potravináři, kteří podmínky splní, dát na své výrobky. Možnost používání upraví ministerská vyhláška. Logo vybírala ministerská komise ze stovky návrhů. Původní soutěž muselo ministerstvo prodloužit a zvýšit odměnu z 50 tisíc na 90 tisíc korun. Tvůrci původně poslali osm návrhů. I když se počet návrhů výrazně zvýšil, nakonec ministerstvo nevybralo žádný návrh a logo s českou vlajkou s nápisem Česká potravina si vyrobilo samo. "Vzhledem ke skutečnosti, že finální logo vzniklo přímo na MZe, nebyla uvedená odměna nikomu vyplacena, a to ani z řad zaměstnanců," uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Potraviny, které nemohou pocházet z českých surovin, například čokoládové výrobky, budou moci mít alespoň označení "Vyrobeno v České republice". Podle ministerstva není podle evropské legislativy povinné uvádět zemi původu u všech výrobků, ale jenom u vybraných skupin, jako jsou maso, ovoce či zelenina. Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích v případě klamavého označování potravin může být uložena pokuta až deset milionů korun.
URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64389090-min...-dostane-nove-logo-i-prisnejsi-pravidla
krajskelisty.cz Víte, co jíte? Američané už nikoli. Nový zákon otvírá dveře genetickým úpravám potravin dokořán. Chystá Babiš pro svůj Agrofert totéž? krajskelisty.cz str. 0 Středočeský kraj Adina Janovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
26.7.2015
zpět Ve Spojených státech prošel zákon, který umožňuje korporacím neodtajnit obsah potravin. Legislativa nazývaná DARK Act neboli Akt Temnoty je vítězstvím korporátního vlivu a peněz, píše server Common Dreams. Dolní komora kongresu přijala ve čtvrtek zákon, který brání státu, aby mohl vyžádat označení geneticky upravených potravin. „Čin, který organizace pro práva spotřebitelů označily jako korporátní moc porážející právo Američanů vědět, co jedí.“ Zákon, kritiky nazývaný DARK Act, tedy „Deny
Americans the Right to Know“, což znamená odepřít Američanům právo vědět, prošel na hlasy 275 ku 150. Podporovali jej výrobci potravin a mimo jiné i společnost Monsanto. Zákon ruší nutnost výrobců potravin uvádět složení jejich výrobků, zabraňuje tak státům mít přehled o geneticky upravených plodinách a potravinách a veškerá značení budou čistě dobrovolná, jak informuje Wenonah Hauterová z organizace Food & Water Watch, která se stavila proti zákonu. Korporátní vliv vyhrál a hlas lidu byl ignorován „Přijetí zákona je pokus Monsanta a jeho agroparťáků rozdrtit demokratickou možnost rozhodování milionů Američanů. Korporátní vliv vyhrál a hlas lidu byl ignorován,“ řekl Andrew Kimbrell, výkonný ředitel Center for Food Safety. Ronnie Cummins, mezinárodní ředitel Organic Consumers Association, se nechal slyšet, že budou proti zákonu i nadále bojovat. „Jsme odhodláni zabránit této skandální, protispotřebitelské a protidemokratické legislativě v úspěchu,“ řekl a dodal, že plánují velké protesty a sjednocení celého spotřebitelského spektra vůči tomuto zákonu. „Je načase dohnat všechny členy kongresu k zodpovědnosti. Buď stojí na straně Monsanta a Big Food a podporují DARK Act, nebo stojí na straně drtivé většiny svých voličů a spotřebitelů,“ dodal Cummins. Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na mailto:
[email protected].
URL| http://www.krajskelisty.cz/stredocesky...hysta-babis-pro-svuj-agrofert-totez.htm
kurzy.cz České potraviny budou značené tak, aby nemátly spotřebitele 28.7.2015
kurzy.cz str. 0 Z domova
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět České potraviny budou značené tak, aby nemátly spotřebitele. Novela zákona se zasadí o důslednější značení českých potravin. Ty, které budou pocházet z českých zdrojů ponesou označení česká potravina a logotypem české vlajky. České potraviny budou značené tak, aby nemátly spotřebitele. Prozatím je označení zboží matoucí a zákazník nemá přehled o tom, zda se jedná o tuzemský výrobek, nebo ne. Často tak bývá marketingově klamán. Novela zákona se zasadí o důslednější značení českých potravin. Ty, které budou pocházet z českých zdrojů ponesou označení "Česká potravina" a logotypem české vlajky. U těch, co zde budou pouze vyrobené, ale suroviny se dovezou půjde o označení "Vyrobeno v České republice". Označení nebude pro výrobce povinné. Na tiskové konferenci to řekl dnes ministr zemědělství Marian Jurečka. Předpokládá se, že novela zákona by měla platit v průběhu příštího roku. Zdroj: ČT24
URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/383496-cesk...u-znacene-tak-aby-nematly-spotrebitele/
libereckenovinky.cz
Farmářská slavnost pro rodiny s dětmi na největší kozí farmě v ČR! 28.7.2015
libereckenovinky.cz str. 0 regiony
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. Ministerstvo zemědělství připravilo 5. ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Třetí akce z cyklu pěti slavností se bude konat 8. 8. 2015 od 10 do 16 hodin na Kozí farmě Pěnčín v okrese Jablonec nad Nisou. Nenechte si ujít možnost vidět zblízka největší kozí farmu v České Republice! Na rodiny s dětmi se v Pěnčíně těší přibližně 500 koz a 500 oveček. Farma se pyšní zejména českými plemeny koz, ale chovají také unikátní kozy búrské, které jsou původem z Afriky. Návštěvníci si budou moci prohlédnout skot plemene Charolais a Limousine, pávy, lamy, prasátka a další venkovská zvířata. O kvalitě zdejších mléčných výrobků svědčí například ocenění Výrobek roku a Regionální potravina Libereckého kraje z let 2010 – 2015. Roku 2012 získala Kozí farma Pěnčín titul Farma roku udělovaný Asociací soukromého zemědělství ČR. Pro rodiny s dětmi je připravena spousta her a kvízů o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami, které se pyšní známkou kvality Klasa, a mnoho dalšího. Na své si přijdou i dospělí návštěvníci, kteří si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. O hudební program se postará bluegrassová kapela Nudličky. Vstup na akci je zdarma. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov a hlavně dětem ukázat zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. „Chci všechny pozvat na akce Farmářských slavností, aby hlavně rodiče s dětmi viděli, jak vlastně dneska podnikání v zemědělství a život sedláků vypadá. Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit,“ zve na akce ministr zemědělství Marian Jurečka. Podralsko: Oslavte s našimi zemědělci letošní úrodu a sklizeň Cílem je přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání. Libereckenovinky.cz informovala Linda Čtvrtečková za Farmářské slavnosti. (jv,Libereckenovinky.cz foto:Farmářské slavnosti)
URL| http://www.libereckenovinky.cz/zpravy/...ny-s-detmi-na-nejvetsi-kozi-farme-v-cr/
Liberecký deník Téměř polovina Čechů nemá v normě cholesterol Liberecký deník str. 8 U nás doma (ew) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.7.2015
zpět Celkem 2490 lidí si nechalo prověřit svou hladinu cholesterolu v krvi v rámci putovní akce Flora pro.activ. Ta objela v průběhu května a června celkem 30 míst po celé České republice. Tým tak odhalil u téměř poloviny proměřených lidí (43 %) zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, a 170 z nich
dokonce doporučil rychlou návštěvu lékaře, protože pouze režimová opatření by jim ke snížení cholesterolu již nepomohla. Výsledky ukázaly, že nejlépe jsou na tom s cholesterolem Pražané. Nejhorších výsledků dosáhli obyvatelé Ostravy. „Příjemně nás překvapilo, jak velký zájem o měření základních hodnot byl. Nejvíc akce lákala Ostravské. Naopak nejmenší zájem o měření jsme zaznamenali v Králově Dvoře, kde nám nepřálo počasí. Každý zájemce, který se nechal proměřit, měl možnost konzultovat naměřené hodnoty se zdravotní sestrou a nutričním konzultantem,“ říká Petra Kotíková, zástupce organizátora road show. Speciálně proškolený tým, na vybraných místech doplněný o zdravotní sestry a nutriční konzultanty, zjišťoval zájemcům množství tuku v těle, výši krevního tlaku, analyzoval složení těla pomocí InBody a měřil hladinu cholesterolu v krvi. Zejména poslední hodnota je pro zdraví člověka velmi důležitá, jelikož vysoký cholesterol je jednou z nejčastějších příčin infarktu nebo mrtvice. Srdečněcévní onemocnění stojí v Česku každoročně za zhruba polovinou všech úmrtí. Cholesterol není jen problém seniorů Na onemocnění srdce a cév, která začínají obvykle právě zvýšenou hladinou cholesterolu, umírají častěji ženy než muži. Výsledek měření ukázal zvýšenou hladinu cholesterolu u 38 % žen. Mezi muži se potýká se zvýšeným cholesterolem každý třetí (33 %). Vysokou hodnotu cholesterolu, představující velké zdravotní riziko, odhalilo měření u 9%žen (124) a 4%mužů (46). „Hladinu cholesterolu mimo normu jsme odhalili u poměrně velkého počtu relativně mladých lidí. Proměřili jsme 283 lidí ve věku do 30 let a mezi nimi mělo hladinu cholesterolu mimo normu 17 %. Případy vysoké hladiny jsme v kategorii do 30 let zaznamenali dva – v Jihlavě to byla 19letá žena a v Ostravě 24letá,“ uvedla Petra Kotíková. Nasazení léků není vůbec třeba Lidé většinou přicházejí k lékaři až ve chvíli, kdy mají konkrétní problém. To už však nezbývá nic jiného než nasadit léky. Přitom na preventivní prohlídku má člověk nárok každý druhý rok a díky včasnému podchycení problému by mnohdy stačilo jen upravit jídelníček a životní styl. Nejčastěji lékaři doporučují omezit uzeniny a extrémně sladké potraviny, dále nahradit živočišné tuky rostlinnými a zařadit více ovoce a zeleniny. „Zvýšená hladina cholesterolu je způsobena zčásti vrozenými vlohami a zčásti vysokým příjmem cholesterolu stravou, který najdete hlavně v uzeninách a tučném mase, plnotučných mléčných výrobcích, másle, sladkém pečivu, dortech, sušenkách a pochutinách. V českém jídelníčku máme takových potravin nadbytek,“ upozorňuje MUDr. Martina Vaclová, PhD., z Centra preventivní kardiologie 3. IK VFN a 1. LF UK. Zároveň dodává, že ke zlepšení poměru jednotlivých druhů cholesterolu přispívá pravidelný pohyb. SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA •Jezte pestrou a vyváženou stravu. • Dopřejte si více zeleniny a ovoce. Snažte se zařadit je ke každému jídlu během dne. • Vybírejte celozrnné výrobky, a to i chléb či těstoviny. Upřednostňujte rýži natural. • Volte dobré tuky – rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový či olivový) a kvalitní margaríny a roztíratelné tuky z nich vyrobené. • Jezte libové maso a masné výrobky, odstraňujte viditelný tuk. Mléčné výrobky pak vybírejte se sníženým obsahem tuku. • Jezte více luštěnin (fazole, hrách, čočka…). • Omezujte sůl, raději použijte bylinky či koření. • Pijte čistou vodu, neslazený čaj anebo nízkoenergetické nápoje. •Udržujte si správnou tělesnou hmotnost(BMIv rozmezí 18,625kg/m2). • Pravidelně se hýbejte, alespoň 30 minut každý den. • Nekuřte. • Vyhýbejte se stresu. • Pravidelně si nechávejte kontrolovat hladinu cholesterolu v krvi vaším lékařem. Foto popis| Region| Severní Čechy
Lidové noviny Neprávem prokletý lepek
25.7.2015 Lidové noviny str. 27 Relax LUDMILA HAMPLOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bezlepkovou dietu propagují celebrity, sportovci a po jejich vzoru ji drží stále víc lidí v naději, že zhubnou a že se zbaví civilizačních chorob. Potraviny obsahující lepek se dostaly na černou listinu. Jenže jak se ukazuje – ať už tvrdí samozvaní výživoví poradci cokoli –, současná bezlepková mánie je jenom další blud. Modelky, sportovci, hollywoodské celebrity přísahají, že bez lepku je jejich život mnohem lepší. Nejen, že jsou štíhlejší a krásnější, ale také se cítí plni energie a ještě mohou zapomenout na spoustu ošklivých nemocí. Novému trendu bezlepkového života podléhají tisíce lidí v naději, že když ze stravy vyškrtnou pšenici, bude jim skvěle. Patří mezi ně nejen herečka Gwyneth Paltrowová, propagátorka „zdravého“ životního stylu a autorka bezlepkové kuchařky, ale i úspěšný srbský tenista Novak Djokovič. Ten dokonce tvrdí, že se na úplný vrchol dostal právě díky bezlepkové stravě. Své přesvědčení šíří skrze knihu Serve to Win (Servírovat k vítězství). V ní doporučuje vynechání lepku jako spolehlivý recept na zlepšení fyzické i psychické kondice. Podle něj stačí zapomenout na běžné pečivo, sušenky i těstoviny a stane se z vás šampion. Zatracená pšenice Humbuk kolem lepku a pšenice spustil už v roce 2011 William Davis, americký kardiolog, se svou knížkou Wheat Belly, která v češtině vyšla loni pod názvem Život bez pšenice. Vní mimo jiné tvrdí, že pšenice je příčinou civilizačních chorob, včetně obezity, diabetu II. typu, astmatu nebo třeba problémů s klouby. „Proklínejte pšenici, když se v letadle musíte mačkat vedle stotřicetikilového souseda,“ píše ve své knize, která se stala téměř přes noc celosvětovým bestsellerem. Davis si sám vymyslel i termín, kterým označuje důsledek konzumace jídel obsahujících lepek, a to pšeničné břicho. To podle něj naroste všem lidem, již se neobejdou bez křupavého pečiva nebo oblíbených těstovin. Ačkoliv Davis není a nikdy nebyl expertem na výživu ani nezískal lékařskou specializaci v oblasti obezitologie nebo diabetologie, jeho názorům uvěřily miliony Američanů. Podle posledních údajů společnosti NPD Group, která sleduje spotřebitelské chování, drží bezlepkovou dietu 11 % amerických domácností. Přitom jen jedna čtvrtina z nich jí bezlepkově, protože k tomu má skutečný zdravotní důvod. Tři čtvrtiny se vyhýbají lepku, aniž by musely. Davisova kniha rozpoutala bezlepkové šílenství. Je sice plná nesmyslů a nechybí v ní ani spiklenecké teorie, ale o to lépe díky nim působí. Autor například tvrdí, že za tím, že velkou část amerického jídelníčku tvoří právě pšenice, je tajná dohoda mezi obřími potravinářskými a farmaceutickými firmami. Mocní se prý domluvili, že když bude hodně Američanů jíst potraviny z pšenice, bude víc případů cukrovky i onemocnění srdce a cév a chamtivé společnosti na tom vydělají. Od knihy je jen krůček k dalším neméně nesmyslným mýtům. Třeba o tom, že kdyby nebylo lepku, nemuseli by lidé trpět rakovinou a umírat předčasně. Například český web Bez-pšenice.cz uvádí, že pšenice způsobuje akné, průjmy i šedý zákal, urychluje stárnutí organismu, zvyšuje únavu, a dokonce zhoršuje halucinace u schizofreniků. Aby toho nebylo málo, má pšenice působit podobně jako drogy a stejně jako třeba heroin nebo kokain vyvolávat abstinenční příznaky. Udlouhého seznamu zničujících účinků pšenice ale chybí jakýkoliv odkaz na vědecké studie, které by tato tvrzení mohly podložit důkazy. Bez nich mají slova o nebezpečnosti pšenice asi stejnou váhu jako názor, že Země je placatá. „Závislost na pšenici se z pohledu dnešních znalostí jeví jako hodně velký nesmysl. Konzumace pečiva z člověka závislého opravdu neudělá,“ uklidňuje profesor Michal Miovský, přední český expert na problematiku závislostí a přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podobně kriticky se k představě, že je lepek příčinou mnoha zdravotních problémů, staví i obezitoložka a diabetoložka Dita Pichlerová, která působí v pražské OB klinice. „Vynechat lepek ze stravy se stalo v poslední době velmi módní záležitostí. I lidé, kteří k tomu nemají zdravotní důvody, dospěli k závěru, že když vynechají lepek, bude jim lépe a zhubnou. To je do určité míry pravda, ale kouzlo se v tomto případě nekoná,“ přibližuje lékařka. Vysvětlení toho, proč lidé poté, co začnou jíst bezlepkově, zhubnou, je velmi prosté. „Podstata tkví samozřejmě v tom, že najednou vyřadí ze své stravy nejen pečivo, ale sušenky, oplatky, chipsy a také třeba omáčky, knedlíky nebo řízky. Tím výrazně sníží kalorický příjem a vytvoří si nízko sacharidovou dietu,“ dodává obezitoložka.
Každý je poradce Problém je, že takovou dietu obvykle nejde držet dlouho, a hlavně se jedná o značně jednostrannou stavu. Stejně „revoluční“ je vysvětlení vztahu mezi lepkem a civilizačními chorobami. Problémem není příjem lepku samotného, ale jídelníček postavený na svíčkové, uzeninách, sušenkách, chipsech a dalších nepříliš zdravých potravinách. Jakmile člověk tyto potraviny vynechá a nahradí je zdravější zeleninou, ovocem, luštěninami nebo třeba ořechy, velmi pravděpodobně se bude cítit lépe a ještě sníží riziko, že dostane infarkt nebo třeba diabetes II. typu. Kouzlo ale opět není ve vynechání lepku. Jenže lepek považuje za zlo celá armáda výživových poradců, kteří svými názory ovlivňují mnoho lidí. To, že je někdo výživový poradce, ale neznamená nic víc, než že absolvoval pár kurzů nebo – v horším případě – ani to ne. Pojem „výživový poradce“ je dnes módní a používá jej kdekdo. Pokračování na straně 28 Neprávem prokletý lepek Dokončení ze strany 27 Mnozí takzvaní odborníci nemají ani základní znalosti z oblasti fyziologie, patofyziologie člověka a metabolických pochodů v organismu. „Pouze si někde přečtou pochybné texty a náhle je z nich výživový poradce, který radí za nemalé částky,“ varuje lékař Lukáš Zlatohlávek, který je 1. lékařské fakultě UK zodpovědný za organizaci výuky nutričních specialistů a nutričních terapeutů. Nutriční specialista nebo terapeut na rozdíl od poradce absolvuje vysokou školu a má dostatečné znalosti z oblasti medicíny, dietologie i metabolických pochodů lidského organismu. „Jako absolvent vysoké školy ví, jakou odbornou literaturu studovat, a nebude se řídit pochybnými texty publikovanými na internetu,“ dodává Zlatohlávek. Jediní, kdo v případě bezlepkové stravy nemají na výběr a musejí se vyhýbat i sebemenší stopě lepku, jsou lidé trpící celiakií. Toto chronické autoimunitní onemocnění a se týká asi jednoho procenta populace v rozvinutých zemích. U celiaků lepek vyvolává závažné poškození trávicí soustavy, ale pokud je z jídelníčku vynechán, stav nemocných se brzy zlepší. Celoživotní striktně bezlepková dieta je v jejich případě jedinou léčbou. Další část populace, jejíž zastoupení se pohybuje v jednotkách procent, pak trpí některou z forem alergií na lepek. Tyto alergie mohou být různě závažné a mohou mít různé projevy. Drtivou většinu těch, kdo jedí bezlepkově, ale tvoří zdraví lidé. Dokazují to i zkušenosti firem podnikajících v pohostinství nebo potravinářství. „Během dvou let se počet zákazníků preferujících bezlepkové varianty našich müsli, kaší i müsli tyčinek více než zdvojnásobil,“ popisuje Martin Wallner, spoluzakladatel webu Mixit.cz. Možnost zaškrtnout „jsem celiak, a tedy potřebuji, aby moje jídlo bylo vyrobeno v oddělené bezlepkové výrobě“, volí ale jen minimum zákazníků. Podobné zkušenosti mají i v pražské kavárně Můj šálek kávy. „Odhadem si bezlepkové místo klasického pečiva dává každý desátý zákazník. Většinou jde o hosty, kteří drží nějakou speciální dietu, nežli o celiaky, na což se ptáme, abychom bezlepkové jídlo případně připravili odděleně,“ přibližuje spolumajitel kavárny Jaroslav Tuček. Pšeničná civilizace Častým argumentem zastánců bezlepkové stravy je údajná nepřirozenost dnešní pšenice a neschopnost člověka přizpůsobit se stravě z ní vyráběné. „To je zavádějící. Všechny obiloviny byly postupně šlechtěny z původních divokých trav. Tento proces probíhá již po tisíciletí a pokračuje stále. Dnes máme jen mnohem hlubší povědomí o biologických principech, v nichž šlechtění spočívá, a můžeme tak postupovat rychleji a zejména cíleně,“ vysvětluje Pavel Skřivan, který působí v Ústavu sacharidů a cereálií Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze a stojí za projektem Zitnecentrum.cz, jenž se snaží zbavit obiloviny mýtů a popularizovat žito. Šlechtění pšenice, které mimochodem probíhá takřka od pravěku, pak vede nejen ke zvyšování výnosu, ale i zvýšení obsahu nutričně významných složek – například vlákniny i bílkovin, tedy lepku. „Lepek je označení pro skupinu proteinů neboli bílkovin obsažených v moučném jádru pšenice, žita, ječmene a ovsa,“ dodává další odbornice na obiloviny z VŠCHT Marcela Sluková. Jenže zvýšení lepku není podle ní nijak dramatické a pohybuje se v jednotkách procent. „Za „nízkolepkové“ se u nás považují pšenice obsahující méně než 11 procent proteinů, za „vysokolepkové“ ty, kde obsah proteinů překračuje 14 procent,“ přibližuje Sluková. Vminulosti se obsah bílkovin v pšenici seté pohyboval spíše na spodní hranici. „Z nutričního hlediska pro zdravého jedince rozdíl mezi obsahem proteinů u jednotlivých odrůd pšenic nebo jiných obilovin prakticky nevýznamný,“ upozorňuje Skřivan.
Změna obsahu lepku nehraje roli ani pro celiaky nebo osoby s alergií na lepek, protože pro ně jsou nebezpečné i stopy lepku a neprospělo by jim ani jídlo z historických odrůd pšenice. Držet bezlepkovou dietu bez zdravotních důvodů či se začít stravovat podle právě módní paleo diety, která vychází z údajně pravěkého jídelníčku, je podle obou odborníků nesmysl. „Obiloviny provázejí lidstvo několik tisíc let. Jak lidé postupně osídlovali zemi, jejich strava se měnila podle prostředí, což znamená, že i paleolitičtí lidé si museli často relativně rychle zvykat na nové suroviny pro svou obživu,“ popisuje Skřivan. Pěstování obilí přineslo zásadní zlom v dějinách lidstva, protože znamenalo možnost efektivně získat energeticky bohatou surovinu a také umožnilo obrovský nárůst lidské populace. „Je úsměvné, když se někdo domnívá, že se skladbě potravy našich paleolitických předků přiblíží tím, že obiloviny a luštěniny nahradí dnešním ovocem, zeleninou či masem, které jsou vesměs produkty moderního zemědělství a výsledky mnohaletého intenzivního šlechtění,“ uzavírá Sluková s tím, že by si ti, kteří holdují pravěké dietě a bojují proti obilovinám, měli uvědomit, že jim jejich způsob stravování umožňuje to, že žijí v bohaté části světa. „Pro většinu obyvatel naší planety taková volba vůbec neexistuje a jsou to právě především obiloviny, které jim umožňují přežít,“ konstatuje odbornice na obiloviny. *** Humbuk spustil už v roce 2011 William Davis, americký kardiolog, se svou knížkou Wheat Belly, která v češtině vyšla loni pod názvem Život bez pšenice. V ní mimo jiné tvrdí, že pšenice je příčinou mnoha civilizačních chorob. Drtivou většinu těch, kdo jedí bezlepkově, tvoří zdraví lidé. Během dvou let se počet zákazníků preferujících bezlepkové varianty různých müsli, kaší i müsli tyčinek zdvojnásobil. Foto popis| Potraviny obsahující lepek jsou považovány za zlo moderní doby. Trend, který hlásá, že teprve bezlepková dieta z nás učiní šťastné a zdatné jedince, je ale poněkud pochybný. Foto autor| FOTO SHUTTERSTOCK Foto popis| Dietou k vítězství. Srbský tenista Novak Djokovič tvrdí, že se na vrchol dostal díky bezlepkové stravě. Foto autor| FOTO MAFRA – MICHAL RŮŽIČKA O autorovi| LUDMILA HAMPLOVÁ, spolupracovnice LN
Kolik je v šunce masa? Na cedulkách to často není Lidové noviny str. 13 Ekonomika MICHAL PAVEC Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět PRAHA Vybírá-li zákazník kvůli dietě co nejkvalitnější šunku, může se u masného pultu v českém supermarketu nepříjemně zdržet. V Globusu či Albertu se na obsah masa musí zeptat prodavače, protože na cedulkách přímo u zboží tento klíčový údaj chybí. Povinnost uvádět tento důležitý údaj zákon nenařizuje. Proto je na rozhodnutí jednotlivých řetězců, co na cedulku u masných výrobků - takzvaný zápich - napíšou. „Trváme na tom, aby tato informace byla přímo u zboží, pro zákazníka je rozhodující. Měl by znát podíl hlavní složky, tedy zda je ve výrobku 90 procent masa nebo třeba sóji,“ říká Dana Večeřová, mluvčí Potravinářské komory. Nyní by měl být u tohoto zboží uveden jeho název, výrobce, země původu, cena a jakost. Ale ani poslední jmenovaná položka nestačí - je rozdíl, pokud má šunka 85 nebo 95 procent masa. Řetězce k této vděčné, leč nepovinné informaci přistupují různě. Například Globus, který často sklízí pochvaly za to, že má vlastní řeznictví, přímo u výrobku podíl masa neuvádí. „Cenovky jsou primárně určeny pro komunikaci cen. Nyní přibyly ještě další zákonné informace výrobce a původ - a každý další údaj znemožňuje čtení textu. Velikost cenovky by měla být přiměřená a nezakrývat zboží,“ vysvětluje šéf řeznictví řetězce Globus Pavel Holeček. Podobný postoj zastává vedení supermarketů Albert. „Nad rámec platné legislativy je každý výrobek zakoupený v obsluhovaném úseku označen etiketou s
přesným složením. Na cenovce podíl masa neuvádíme, protože není přesně legislativně vymezeno a explicitně jasné, co to,maso‘ je,“ vysvětluje Pavel Mikoška, ředitel kvality firmy Ahold, která obchody Albert provozuje. Na opačném pólu v přístupu je pak společnost Kaufland, která obsah masa zveřejňuje spolu s cenou či zemí původu na každém „zápichu“ přímo u uzenin. *** Další informace o označování potravin čtěte na http://www.lidovky.cz Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
lidovky.cz BARÁK: My, lidé druhé kategorie, kupujeme v konzervách separát, prý ho chceme lidovky.cz str. 0 Zprávy / Názory Vilém Barák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
22.7.2015
zpět Evropská unie se chlubí jednotným trhem. Čas od času se objeví informace, že čokolády, káva nebo limonády jsou na západ od našich hranic jiné, lepší, chutnější. Dnes je již potvrzeným faktem, že zákazníci v různých členských zemích Unie, myšleno na Západě a na Východě, nemají přístup ke stejným výrobkům (ve složení, chuti), i když se jedná o totožné balení globálně známých značek. Pomiňme zde otázku kvality, protože za situace, kdy normám vyhovují i strojní oškrabky z kostí (separát), jde o nedefinovatelnou veličinu. Pro marketing manažery, snažící se prodat své značkové „dobroty“, je kvalita „muška jenom zlatá“. Dražší a horší. Pro koho vlastně? Z nedávného šetření europoslankyně Olgy Sehnalové, kdy garantem byla Vysoká škola chemickotechnologická v Praze, se ukázalo, že třetina z 24 vzorků potravin prodávaných pod stejnou značkou v Česku a Německu měla odlišné složení. Přitom obaly vypadaly stejně, takže spotřebitel oprávněně očekával totožný obsah. Ke všemu ceny 14 druhů zkoumaných potravin byly v tuzemsku vyšší, což ale může být způsobeno nižší DPH v Německu (7 procent) oproti Česku (15 procent). Prostě obdobně vypadající konzerva s drůbežím separátem stojí v Česku dvakrát více než v Německu, kde je plná vepřového masa. Výrobci se brání následovně. Produkty, i když mají rozdílné složení, jsou naprosto nezávadné a splňují veškeré normy. Složení je v souladu s předpisy uvedeno na etiketách, takže zákazník má možnost rozhodnout se, co si koupí. Nejabsurdnější tvrzení zní, že rozdílným složením téhož výrobku pouze vyhovují odlišným chutím v jednotlivých zemích. V této logice vinu například za přidávání separátu do místních masových výrobků nesou sami spotřebitelé. Prostě jim ona růžová, napěněná, třaslavá hmota chutná. Krásný nový svět. Prodáváme separát, protože jej lidé chtějí, a oni jej chtějí, protože jej prodáváme. Evropská komise schvaluje klam Vše se děje s plným vědomím Evropské komise, která již v roce 2011 odmítla interpelaci v této věci s odkazem na preference a chutě spotřebitelů, jejich očekávání (včetně ceny), technické odlišnosti výrobních linek a různou dostupnost výchozích surovin. Dala tak za pravdu výrobcům, že své
produkty, i když jsou opatřeny globální značkou, mohou v každé zemi dělat, z čeho chtějí a jak jim to vyhovuje. Evropská komise v podstatě schvaluje a toleruje klamání spotřebitelů. Například kokakola se prodává v lahvích opatřených mnoha chráněnými prvky, které kromě izolovaných indiánských kmenů v Amazonii zná celý svět. Naivní zákazník proto předpokládá totožný obsah v Česku, Indii, Spojených státech nebo Německu. Jak to, že do lahví identického vzhledu výrobce napouští to, co se mu právě hodí, a všechno vydává za jednu a tutéž kokakolu? Ano, na etiketě je v Německu uvedeno jako sladidlo cukr, kdežto v Česku, Španělsku nebo Spojených státech glukózo-fruktózový sirup. Pomiňme možné rozdílné zdravotní účinky obou sladidel. Která je ale ta pravá kokakola? Proč nejsou označeny třeba „kokakola pro Německo“ a „limonáda pro Východ“ (nebo naopak), aby se zákazník mohl sám rozhodnout? O chuti čistočisté moči Zde nastupuje poslední lstivý argument výrobců, a to, že spotřebitel rozdílné složení nepozná. Pozná, ale to není důležité. Jde o princip. Na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) se z důvodu úspor provádí recyklace moči. Přestože je výsledkem chemicky čistá, nezávadná, chuťově neutrální voda, astronauti ji přes všechen výcvik (a vysoký plat) nepijí a používá se zde k technickým účelům. Kdyby v kosmu platila logika unijního potravinářského průmyslu, dostávali by ji jako jediné pití, a to v lahvích s nápisem „křišťálová voda ze studánky“. Následně by zásobovači o recyklované moči mohli také říci, že je astronauty vyžadována, protože jim chutná. Připojili by manažeři Coca-Coly svůj postmix na zdroj této vody? Tyto skandální odlišnosti, stejně hloupé jako ve své době dvojí ceny pro tuzemce a cizozemce, je třeba napravit. Buď se výrobky musí unifikovat pro celou Evropskou unii, u globálních značek pro celý svět, nebo ať jsou zřetelně označeny jejich mutace pro Východ a Západ. Snad se ale s tímto nešvarem vypořádá trh a některý obchodní řetězec pochopí urážlivost dělení výrobků „for West/East“ i zde ukrytý marketingový potenciál. Stačilo by, s příslušnou reklamní podporou, začít v Česku prodávat třeba „německou“ kokakolu a v regálech označovat výrobky shodné s těmi v Německu, Anglii, Francii. Zákazník by měl mít šanci se sám rozhodnout.
URL| http://www.lidovky.cz/barak-my-lide-dr...ory.aspx?c=A150722_122704_ln_nazory_mct
Machističtí Pat a Mat u rožně. Stal se z grilování v Česku národní sport? lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť Žídek Josef Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.7.2015
zpět Stojí nás peníze, škodí zdraví, je to umaštěný machistický rituál a navíc ho ani neovládáme. Proč potom všichni v Česku grilují? Štiplavý pach sežehnutého masa, spáleného tuku a dřevěného uhlí se už od pozdního jara line ze zahrad i v těch nejzapadlejších vesnicích. V městských blocích a na sídlištích kouř stoupá i z lodžií. Grilování se dnes v Česku nevyhnete. Ani když jste vegetarián. Gril (ilustrační foto) Ostatně je těžké nepodlehnout tak silnému vábení, či spíš masáži. Na benzinkách skoro zakopáváme o naskládané pytle s uhlím. V supermarketech z obalů křičí nápisy „na gril“. Basy s pivem zastiňují stojánky s obrázky vychlazeného půllitru s čoudícím rožněm v pozadí. A grilování se nevyhnete, ani kdybyste nechali oči zavřené. Reklamy v rádiích řičí, že právě teď je ta správná chvíle hodit kus masa na oheň. „Posedíme, popijeme, poplkáme,“ říká Jirka, který pořádá grilovací víkendy pravidelně na své zahradě. Národní kratochvíle
A není sám. Každý pátý Čech o prázdninách griluje – za pěkného počasí – i několikrát do týdne, dvě pětiny lidí tančí se zástěrou nad žhavými uhlíky nejméně dvakrát do měsíce, jak zjistil loňský průzkum portálu Akčníceny.cz. To jsou stovky tisíc lidí, kteří se nezdráhají sáhnout do peněženky – za jeden grilovací nákup nechá v obchodě skoro polovina Čechů pětistovku. Za celou sezonu útraty na jednoho grilujícího portál spočítal na čtyři tisíce korun – za tolik už se dá pořídit skromná týdenní dovolená v Chorvatsku. Nejenže leze do peněz, grilování není ani příliš zdravé. Vztahu mezi pojídáním masa připravovaného v kouři a rakovinou si vědci začali všímat už od 60. let, ale až v posledních letech si čím dál oblíbenější přípravu jídla vzali pořádně do parády. Podle některých extrémně varovných zpráv je opékání masa na ohni či rozžhavených uhlících dokonce škodlivější než kouření cigaret a pití alkoholu – pokud by tedy člověk dlouhodobě nejedl nic jiného. Grilované maso. „Při grilování na přímém ohni vznikají karcinogenní látky, které se vytvářejí při přepalování tuku z masa. Ten odkapává do uhlíků a vzniklé spaliny se dostávají zpět na maso,“ říká Zuzana Douchová, výživová specialistka z iniciativy Vím, co jím a piju. Podle preventivních doporučení vydaných Státním zdravotním ústavem patří tyto látky, především polycyklické aromatické uhlovodíky a heterocyklické aminy, mezi nejzávažnější karcinogeny. „Obsah nebezpečných látek závisí na množství tuku, proto čím tučnější maso nebo tučnější marináda, tím méně je zdraví prospěšné,“ upřesňuje Douchová. Zvlášť na kuřecí by si lidé měli podle lékařů dávat pozor. Pokud jej dostatečně neugrilujete, hrozí vám kampylobakterióza, infekce podobná salmonelóze způsobující nepříjemné průjmy a křeče. Pat a Mat u rožně Nejhorší však je, že grilovat ani pořádně neumíme. Většina lidí koupí hotové klobásy, které opeče na ohni. Místo škvaření buřta, jejž olizují plameny, bychom si měli dobře vybrat libové maso, které se dobře a rychle propeče. A hlavně nedávat na gril maso i s kostí, u níž se pomaleji propéká. Podle zmiňovaného průzkumu portálu Akčníceny.cz je vedle uzenin nejoblíbenějším masem kuřecí – tvoří až 28 procent toho, co Češi na gril naloží, s 26 procenty následuje vepřové. Výživová specialistka Zuzana Douchová navíc upozorňuje, že navíc zapomínáme pravidelně čistit mřížku roštu, kde se usazují spáleniny, což dále přispívá k šíření zdraví nebezpečných látek. Na používání tácků, které zabrání odkapávání tuku do ohně, jsme si ještě nezvykli. Grilovací klobása. Šéfkuchař pražské restaurace Port58 Otakar Humpl soudí, že naší nejčastější chybou je používání předem nakládaných mas a průmyslově připravených marinád, jež obsahují spoustu glutamátů, a také fakt, že maso dáváme na gril s nadměrným množstvím oleje. Shoduje se s ním i Jan Punčochář, šéfkuchař restaurace Grand Cru. „Masa marinovaná v nechutných, éčky a solí nabitých marinádách mají za úkol jediné – zastřít kvalitu, nebo spíše nekvalitu masa,“ napsal začátkem července pro server Lidovky.cz. „Nehledět na to, že maso vůbec nevoní, a jeho barva je velmi pochybná. Nejsem vůbec zastáncem dlouhého marinování, pokud si koupíte skvělé maso, je ho škoda ničit dlouhým nakládáním do pochybného koření. Maso tak ztrácí svou chuť, strukturu i charakter a nakonec ani nevíte, zda jíte vepřové či kuřecí maso. Vše chutná stejně: špatně.“ Celý článek o grilování včetně rozhovoru s výživovou poradkyní Margit Slimákovou o tom, jak na to, abychom nepřišli o zdraví, si přečtěte v magazínu Pátek LN. Vychází 24. července.
URL| http://www.lidovky.cz/machisticti-pat-...ut.aspx?c=A150723_162922_dobra-chut_ELE
Zprávy dne podle editora: Rathova kázeň, usvědčující vzorek 1002 i recidivista Mynář lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov Lidovky.cz, Martin Samek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět Každá společnost má své padouchy a hrdiny. Jak ale vyplývá z přehledu pondělních zpráv, těch prvních je bohužel asi víc. Ještě dlouho se budou vracet dozvuky tragické nehody pendolina a kamionu u Studénky z minulého týdne. Těžké následky střetu si odnesl i strojvůdce, který podle informací ČT přišel o nohu. Svědci události vypověděli, že Jan Černý svou profesionální reakcí nějspíš zachránil několik životů, když na cestující krátce před srážkou zavolal, aby se kryli. V civilu vášnivého cyklistu a fotbalistu se rozhodli podpořit jeho kamarádi a zřídili bankovní konto . Peníze by tak mohly Janu Černému pomoci nastartovat nový život. „Bude to pro něj asi hrozná rána, až se všechno dozví,” předpověděl kamarád zraněného Luboš Hucek. Ve světě se psalo o jiném hrdinovi: Feng Šan Hoa. Konzul čínské ambasády v Rakousku zachránil v letech 1938 až 1940 tisíce Židů, kterým podepsal víza, aby mohli prchnout z Evropy. Jeho hrdinství pak zůstalo desítky let ukryté před světem i rodinou ( více čtěte ZDE ). Mynář a jeho tanečky Upřímně se těším na to, až o kancléři Vratislavu Mynářovi budeme mít důvod psát pozitivně, nebo alespoň vůbec. Zatím to však vypadá, že si jeden z nejbližších Zemanových mužů vytyčil úkol: poslat svůj úřad do nejhlubší bažiny. Jeho poslední zápas s majetkovým přiznáním za rok 2014 opět ukazuje, jak se arogantní úředník může vysmívat komu chce. Poslední snažení radnice v Uherském Hradišti - posvítit si na Mynáře právě kvůli majetkovému přiznání 2014 - patrně opět skončí bez sebemenšího postihu. A Mynář se bude moci zase smát. Jak dlouho ještě? Uvidíme. Vracet úctu kancléřství bude pro jeho následovníka velice těžký úkol. Ústecký krajský soud potrestal 27. července vraždu a znásilnění mladé ženy z Rumburku 22 lety vězení. Vzorek 1002 Když už jsme u těch „recidivistů“, musím zmínit úspěch české justice. Po nejrozsáhlejším screeningu DNA se kriminalistům podařilo odhalit pachatele znásilnění a vraždy u Pivovarského rybníku u Pihel v severních Čechách. Soud ho nyní poslal na 22 let za mříže. Jméno Zdeňka Streleckého vypadlo na detektivy z 1500 vzorků mužů ve věku 25 až 35 let (odsouzený měl číslo 1002). Strelecký, znalci označený za útočného sadistu, musí také podstoupit sexuologickou léčbu. Podrobnosti o případu najdete ZDE . Výčet pondělních padouchů může klidně rozšířit i David Rath. Redaktor Jakub Zelenka mu, i přes nepravomocný verdikt, spočítal, za jak dlouho by se mohl dostat na svobodu, pokud vyšší soudy budou souhlasit s mužem v taláru Robertem Pacovských, který exhejtmana poslal na 8,5 let za mříže. Pokud by chtěl Rath dříve z vězení (a není pochyb, že při případném pravomocném odsouzení pro to neudělá maximum), musel by pět a čtvrt roku za mřížemi sekat latinu. Dřív to nepůjde. Devětašedesálitelý lord si užívá života až za hranice konvencí. V Londýně teď mají také jednoho politika-padoucha. Na místopředsedu britské Sněmovny lordů Johna Sewela totiž prasklo, že šňupal kokain (mimo jiné z prostitutek). Z videa z jedné kokainové párty, které zveřejnil bulvární The Sun, je mimo jiné zřejmé, že Sewel měl slabost pro mladé asijské dívky... Lorda za to teď čeká policejní vyšetřování, skončil v čele parlamentních výborů a přišel o křeslo místopředsedy sněmovny. Poslancem zůstává dál. Další texty, které stojí za pozornost:
Kolik je v šunce masa? Na cedulkách to často není, řetězce se ohání přehledností Vybírá-li zákazník pro děti či kvůli dietě co nejkvalitnější šunku, může se u masného pultu v českém supermarketu nepříjemně zdržet. V Globusu či Albertu se na obsah masa musí zeptat prodavače, protože na cedulkách přímo u zboží tento klíčový údaj chybí ( více ZDE ). Experti: Rozchod Kiki a Maki? Amatérismus a největší hloupost roku Rozchod úspěšné dvojice skousávají těžce. Bývalí beachvolejbaloví reprezentanti Martin Lébl a Michal Palinek považují rozdělení dua Kristýna Kolocová a Markéta Sluková za nesprávné. Na sociálních sítích rovněž zkritizovali trenéra Simona Nausche, jenž má prý na vzniklé situaci hlavní podíl ( více ZDE ). 101 výletů s dětmi: Lysá hora už se za smog neschovává Dnes je to běžné, ještě před čtvrt stoletím to byla vzácnost: z Ostravy je vidět Lysá hora. Není daleko, vzdušnou čarou to je na její vrchol 35 kilometrů. Jenže dokud běžely v Ostravě a ve Vítkovicích naplno všechny hutní provozy, skrýval Lysou horu po většinu dní v roce lehce nažloutlý smog dusící město ( více ZDE ). Méně cukru, více ovoce. Češi nechtějí přeslazené dezerty, říká cukrářka Svatební dorty, cupcaky či lahodné tartaletky. Cukrářka Stáňa Mutlová se věnuje především sladkým barům, které se v Česku v poslední době těší velké oblibě. „Svůj boom zažily již v 17. století na francouzském královském dvoře, kde se na každé každé oslavě se stoly prohýbaly jídlem a rozličnými cukrátky,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz ( více ZDE ).
URL| http://www.lidovky.cz/vecerni-zpravy-r...domov.aspx?c=A150727_193352_ln_domov_sm
Konec lží o ‚zaručeně českých‘ potravinách? Stát zpřísní jejich značení 28.7.2015
lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Ministerstvo zemědělství poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o potravinách, která zakáže používání zavádějících log u výrobků, které nepochází z Česka. Výrobci nebudou moci dávat na potraviny nápisy jako například Česká republika, česká kvalita či mapu nebo státní vlajku, pokud nebude zboží vyrobené v tuzemsku. Musí také pocházet z českých surovin. U potravin, které se skládají z více surovin, bude muset být obsah českých částí minimálně 75 procent. Novela by měla začít platit od poloviny roku 2016. „Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v Česku vyrobena,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) . Podobně chce ministerstvo upravit i používání symbolů trikolóry nebo českého lva na potravinách. Měly by se také přesněji specifikovat podmínky pro používání slov přírodní, pravé či čerstvé. Ministr také představil logo, které si budou moci potravináři, kteří podmínky splní, dát na své výrobky. Možnost používání upraví ministerská vyhláška. Logo vybírala ministerská komise ze stovky návrhů, nakonec se přiklonila k variantě české vlajky, pod ní je nápis Česká potravina. Původní soutěž muselo ministerstvo prodloužit a zvýšit odměnu z 50 na 90 tisíc korun. Tvůrci původně poslali osm návrhů. Nakonec se ministrovi nelíbil žádný návrh, logo vzniklo na půdě ministerstva. „Nikdo nikomu nic neplatil,“ řekl Jurečka. Vyrobeno v České republice
Potraviny, které nemohou pocházet z českých surovin, například čokoládové výrobky, budou moci mít alespoň označení Vyrobeno v České republice. Podle ministerstva není podle evropské legislativy povinné uvádět zemi původu u všech výrobků, ale jenom u vybraných skupin, jako jsou maso, ovoce či zelenina. Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích v případě klamavého označování potravin může být uložena pokuta až deset milionů korun. V úterý zároveň vyvrcholilo klání o prestižní značku Regionální potravina. Letos ji získalo 107 výrobků od 106 výrobců. V šestém ročníku krajských soutěží o ni usilovalo 1262 výrobků od 418 producentů. Zájem byl přibližně stejný jako loni, proti prvnímu ročníku vzrostl o třetinu. Značku mohou získat pouze malí a střední producenti, jejichž podnik může mít maximálně 250 zaměstnanců. „Oceněné výrobky a jejich producenti získají kromě práva užívat logo na obalu výrobku také marketingovou podporu,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na projekt letos ministerstvo vyčlenilo 50 milionů korun. Výrobci budou moci používat značku čtyři roky. Nově ocenění získaly například salám poličan ze Středočeského kraje, smetanový sýr z Vysočiny nebo zelný salát s koprem z Plzeňska. Nejvíce žadatelů pocházelo z Ústeckého kraje, kde 52 výrobců přihlásilo 190 produktů. Potravináři soutěžili v devíti kategoriích typu sýry včetně tvarohu, pekařské výrobky, trvanlivé masné výrobky apod. Krajské komise vybraly vždy jen jeden vítězný výrobek v každé z kategorií. Podrobné informace jsou na webu. Při nákupu regionálních potravin lidé podporují potravináře a zemědělce ze svého okolí, což může pozitivně ovlivňovat zaměstnanost v kraji. Nezanedbatelné je také ekologické hledisko. Doprava zboží na velké vzdálenosti zatěžuje životní prostředí výfukovými exhaláty.
URL| http://byznys.lidovky.cz/prestizni-zna...y.aspx?c=A150728_161839_firmy-trhy_pave
Maminka OTÁZKY ODPOVEDI 24.7.2015 Maminka str. 32 poradna REGINA ROTHOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PTEJTE SE NA VŠE PODSTATNÉ Oslovili jsme odborníky a máme řešení pro každý problém. Napište nám, co vás trápí. ZVĚTŠENÉ VARLE SYLVA D.: Synovi jsou 4 roky a v posledních dvou týdnech má jedno varle asi třikrát větší než druhé. Co to může být? MUDr. Petr Holý: Nejčastěji se jedná o tzv. hydrokélu čili nahromadění tekutiny v obalech varlete. Může se ovšem jednat i o jiný závažnější stav, který by mohl vést k poškození nebo ztrátě varlete. Doporučuji navštívit dětskou urologii nebo chirurgii. VROZENÉ VADY SRDCE ALENA H.: Jsem těhotná a sleduji vše, co se může u miminka objevit. Zaujaly mě různé vady srdíčka a jejich léčba. Jak často se vrozené vady srdce v populaci vůbec vyskytují? Prof. MUDr. Jan Marek,
Ph. D.: Vrozené srdeční vady se vyskytují poměrně často, z hlediska výskytu jde o postižení sedmi dětí na tisíc živě narozených, tedy asi 0,7 %. Třetinu z nich představují skutečně závažné, život ohrožující vady. Na druhou stranu, většina z vrozených srdečních vad se dá úspěšně léčit a děti mají dlouhodobě velmi dobrou kvalitu života. Některá nestrukturální onemocnění srdce, například poruchy rytmu, se dají úspěšně léčit dokonce ještě dřív, než se dítě narodí. Prenatálně rozpoznané onemocnění srdce umožňuje vše připravit předem tak, aby žena porodila do ideálních podmínek v prostředí, kde je připravený tým. CO NEJDÉLE „NA MATEŘSKÉ“ HANA O.: Může být žena se zdravým dítětem doma do jeho 15 let? Mohu získat nějaký příspěvek od státu, nebo to zcela závisí na mé režii? Mgr. Hana Kuncová: Když chce být doma žena se zdravým dítětem, tak s ním může být, jak chce. Je to pouze a jen její rozhodnutí. V žádném případě ale nemá nárok na rodičovský příspěvek či jiné sociální dávky. Žena má nárok na rodičovský příspěvek maximálně do věku 4 let dítěte, za podmínek daných zákonem. Dále si již péči a život v domácnosti musí hradit sama z úspor nebo majetku. BOLESTI V KRKU U MOŘE RENATA F.: Mám jet za dva dny na dovolenou k moři a začalo mě škrábat v krku, špatně polykám, začínám kašlat. Co s tím? Jak se léčit na dovolené při teplotách nad 30 stupňů? MUDr. Martin Šteffl: Podle popisu obtíží a vzhledem k tomu, že se chystáte odjet na dovolenou, bych doporučil navštívit praktického lékaře. Může se sice jednat o banální „virózu“, ale je třeba vyloučit angínu, kdy prvními příznaky jsou právě popisovaná bolest v krku a obtížné polykání. Pokud se přidaly horečky (teploty nad 38 stupňů) a zduření uzlin na krku, je tato varianta pravděpodobná. V každém případě je u vás v následujících dnech důležitý tělesný i duševní klid. Pokud by váš lékař diagnostikoval angínu, budou velice pravděpodobně nasazena antibiotika (nejčastěji penicilinového typu). Není vhodné takovýto stav přecházet, neléčená angína může přejít v absces (dutina vyplněná hnisem) okolních tkání, který při zanedbání může znamenat i akutní ohrožení na životě. Co se samoléčby na dovolené i mimo ni týká, důležitý je již výše zmiňovaný tělesný klid. Z dalších metod jsou pak doporučovány Priessnitzovy obklady krku, heřmánkový či meduňkový čaj, kloktadla (například heřmánek nebo jiná komerčně dostupná) a analgetika-antipyretika (např. Ibuprofen). V případě přetrvávání vysokých horeček bych opět doporučoval návštěvu lékaře v místě. UBLINKÁVÁNÍ NOSEM I ÚSTY AGÁTA F.: Můj čtyřdenní syn při porodu vdechl plodovou vodu. Vše dopadlo dobře, ale pak se ještě dva dny v porodnici zbavoval vody ústy i nosem a teď, když ho kojím, se mu občas stane, že i dvakrát denně ublinkne ústy a zároveň i nosem. Nemůže mít nějakou poruchu na patře? Mgr. Lucie Marková, DiS.: Nevím, zda jsem schopna váš dotaz posoudit na základě takto kusých a raných informací. Obecně ublinkávání po kojení ústy i nosem může souviset i s tím, že mléko teče z prsů velmi rychle a syn jej nestíhá polykat. Pokud tomu tak je, doporučuji před každým kojením prsy lehce odstříkat. V případě, že tomu tak není, bude vhodné, když se obrátíte na pediatra a stav s ním zkonzultujete. NEDOSTATEK BÍLKOVIN PETRA N.: Jsem ve třetím měsíci a potřebuji zvýšit příjem bílkovin. Lékař mi doporučil jíst více masa, já ale maso nejím. Existuje nějaký jiný způsob, jak v těhotenství zvýšit příjem bílkovin? Hana Lang: Bílkoviny patří do skupiny takzvaných makronutrientů čili základních živin. Aminokyseliny jsou hlavním stavebním materiálem všech buněk našeho organismu, a proto je dostatečný příjem bílkovin v době těhotenství velmi důležitý. Pokud nejíte maso, je důležité příjem bílkovin nahradit jinými potravinami, které bílkoviny obsahují. Výborné jsou luštěniny, velmi populární je třeba sója. Tempeh a tofu, vyrobené právě ze sóji, by neměly v jídelníčku chybět, stejně tak i pokrmy z hrachu, čočky a fazolí. Zde pozor na nadýmání. Na internetu jistě najdete také náhražky masa, jako je seitan. Jelikož se jedná o výrobek z pšeničného lepku, raději bych se mu vyhnula. Lepek je hyperalergenní látka a mohla by v době těhotenství zhoršit zdravotní stav matky i plodu. Variantou by mohl být i český výrobek Šmakoun, který je vhodný pro vegetariány, ne však pro vegany, vyrábí se z vaječného bílku. Vajíčka by se měla jíst maximálně dvakrát týdně, stejně tak i Šmakoun. Pokud ovšem hledáte
jednoduchou cestu, jak nahradit bílkoviny, a nechcete nebo nemáte možnosti připravovat si doma pokrmy, které by nutričně odpovídaly potřebám organismu, mohu doporučit i bílkovinný drink na rostlinné bázi. Bílkovinný drink od firmy TISSO s názvem PRO AMINO SPEZIAL obsahuje bílkovinu z rýže a hrášku. ATOPICKÝ EKZÉM ANNA A.: Dceři bude rok a před 2 měsíci se u ní objevily první příznaky ekzému. Na tělíčku má suchá a začervenalá místa, která ji svědí a následně si je škrábe. Jedná se zejména o oblast stehen, předloktí a trupu. Existuje nějaký přípravek, který rozvoji ekzému zabrání nebo alespoň výrazně zmírní jeho příznaky? Jak pečovat o ekzematickou pokožku? MUDr. Andrea Vocilková: Atopická dermatitida je vždy typická tím, že pokožka bývá velmi suchá, se sklonem k podráždění při jakékoli zátěži, třeba i při intenzivnějším mytí. K nejdůležitějším preventivním opatřením u atopika patří šetrná hygiena a pravidelné promazávání. Velmi záleží na aktuálním stavu onemocnění, co je možné povolit, a čeho se naopak v tom okamžiku raději vyvarovat. Dobře snášenou skupinou přípravků na mytí jsou koupelové oleje, nejlepší je poradit se o jejich výběru v lékárně. K promaštění kožního povrchu je zejména vhodné používat prostředky s minimem obsahu látek, které by mohly vyvolávat dráždění kůže (zpravidla parfémy a konzervační látky). Doporučují se masťové základy, které mají schopnost regenerovat kožní bariéru. V dnešní době je k dispozici mnoho vhodných mastí, krémů i pleťových mlék, které kůže atopika snese, alespoň ve fázi stabilizace základního onemocnění. Novinkou je volně prodejný bariérový krém, který obsahuje lipidy (tuky) ve zvláštním uspořádání ve vrstvách. Tyto struktury, které jsou u zdravé kůže fyziologickou součástí kožní bariéry, mají zásadní vliv na udržení vody v rohové vrstvě. Pokožka ekzematika ošetřená tímto prostředkem odolává snáze zevním vlivům a pomáhá udržovat ekzém v klidové fázi. Nové výrobky se snažte do běžného používání zařazovat postupně a jen tehdy, když máte dojem, že se ekzém uklidnil. Při náznaku svědění nebo zčervenání kůže přejděte zpět k tomu, co její kůže dříve snášela bez problémů, a později znovu zopakujte. JÍDLO DO RUKY JITKA R.: Dcerce bude rok a nevím, co všechno jí můžu dávat na svačinu. Teď má oblíbenou mrkev. Co dalšího bych mohla připravovat, abych uspokojila její potřebu chroupat? Hana Knížková, DiS.: V tomto období se výrazně rozvíjí motorické dovednosti i sociální vztahy dítěte. Na rozdíl od kojenců již mají děti pomalejší růst a může se snížit i jejich chuť k jídlu. Někdy se objevuje tzv. neofobie, tedy strach z nových věcí, třeba ochutnávání nových potravin. Děti totiž potřebují novou chuť vyzkoušet až 15x, než si na ni zvyknou a zařadí ji jako běžnou součást svého jídelníčku. Jídlo připravované dětem do 1 roku by nemělo být solené, doslazované a kořeněné. Je možné dosladit kaši pro dítě vyzrálými druhy ovoce nebo na přípravu pokrmu použít zelené natě a bylinky. Jako „kousání“ do ruky můžeme dětem nabídnout zeleninu, jak čerstvou, tak tepelně upravenou. Vhodnou úpravou je dušení v páře nebo mírný var. Volit budeme vždy nenadýmavé druhy, kromě již oblíbené mrkve například brokolici či cuketu. Tepelnou úpravou podpoříme stravitelnost a zelenina se dětem bude lépe okusovat. Masáží dásní podpoříme i jejich správný vývoj. Vždy je dobré nabízet dětem různé druhy barev, aby na talířku bylo z čeho si vybrat. Atraktivní může být pro děti teplota, jednou vlažné a podruhé studené kousky zeleniny. Kromě zeleniny se velké oblibě těší také ovoce jako jablka, jahody či meloun. Mezi další potraviny, které lze nabídnout, patří kukuřičné křupky. Vhodnou svačinu může tvořit ovocná či zeleninová přesnídávka, sýrové kousátko, jogurt, chléb se sýrem či pomazánkou z ryb. VSTUP DO KOLEKTIVU JANA R.: Dcera je trochu bojácná, straní se dětí, má potíže se začleňováním do kolektivu. V září nastupuje do první třídy a nikoho ze spolužáků nezná. Jak ji připravit, jak pomoct? Mgr. Tereza Slunečková: K vašemu dotazu bych měla pár doplňujících otázek, které by mě k vaší dceři zajímaly: Zda dcera chodila do mateřské školy, kde již měla možnost se v kolektivu sžívat a dále se socializovat? Pokud by do mateřské školy chodila, vycházela bych z toho, že se dceři nějakým způsobem podařilo v kolektivu fungovat a takto bych ji i podpořila: „Když sis našla kamarády ve školce, tak to zkusíš i ve škole? A co ti tenkrát pomohlo? Hračka, hra, paní učitelka...?“ Kdy je dcera narozená? Jak děti postupně dozrávají a rostou, mnohdy se zlepšují i jejich sociální dovednosti a
schopnost samostatně fungovat v kolektivu. Zamyslete se nad tím, zda dcera v tomto ohledu udělala nějaký pokrok, zda je například už schopná zdravit cizí lidi, zatímco dříve se ostýchala, nebo zda si nějakou kamarádku oblíbila po delší době. Takto i dceru můžete oceňovat: „Vidíš, jak už zvládáš být samostatná a jak se ti to daří.“ Dcera si potřebuje zažít úspěch, že novou situaci zvládne, takže nejdřív se soustřeďte na to, abyste ji dostatečně podpořili, naváděli ji na to, aby v situaci hledala něco pro sebe zajímavého a pozitivního. To můžete dělat i tak, že si s ní budete o seznamování povídat a vyprávět jí to, co jste zažila vy, co pomohlo vám. Tím, že byla dcera přijata do první třídy, předpokládám, že její „bojácnost“ není takového rozsahu, aby jí to znemožňovalo v první třídě samostatně fungovat. Z dotazu nerozumím tomu, jak se její potíže se začleňováním do kolektivu projevují. Určitě bych doporučovala, abyste k obavám, které z dceřina začlenění do kolektivu máte, přistupovala obezřetně, abyste to na dceru nepřenášela. Děti jsou totiž k obavám svých rodičů velmi vnímavé a mohou je přebírat. Snažte se proto vy i bližší rodina k situaci přistupovat jako k „výzvě“, tak zvládnete dceru podpořit: zajímejte se o nové zážitky ze školy i o nové kamarády, ptejte se na to, s kým chodí do třídy, kdo má podobné zájmy, s kým by si třeba chtěla hrát i po škole atp. Pokud by se obtíže s jejím fungováním v kolektivu objevily (nutno abyste dceři dopřáli dostatečný čas, vstup do první třídy je velkou změnou a potřebuje se s tím sama srovnat), požádejte paní učitelku, zda by dceři pomohla navázat kontakty a poznat spolužáky. Případně se zkuste domluvit s jinými maminkami na nějaké společné aktivitě: zajděte společně na hřiště, uspořádejte nějakou hru u vás doma, kam můžete pozvat její spolužáky a kde bude ve svém prostředí. Na druhou stranu respektujte povahu vaší dcery. Pokud je spíše introvertní, nenuťte ji, aby byla v kolektivu výrazná, ale ať si hledá svoji roli, ve které jí bude příjemně a bude spokojená. RODIČOVSKÁ S DVOJČATY ADAM V.: Může otec nastoupit na rodičovskou a pobírat rodičovský příspěvek na jedno dítě a matka na druhé v případě, že máme dvojčata? Bc. Petr Gola: Ze zákona náleží rodičovský příspěvek pouze na nejmladší dítě v rodině, v případě dvojčat tedy na mladší dítě. Rodičovský příspěvek se bude tedy u dvojčat pobírat pouze jednou. Rodičovskou dovolenou mohou čerpat oba rodiče, ale rodičovský příspěvek bude náležet u dvojčat pouze jednou. Souhrnná výše rodičovského příspěvku činí 220 000 Kč a při splnění podmínky pojištění je možnost volby, jak dlouho se bude rodičovský příspěvek pobírat a tím se upraví i jeho měsíční výše. Maximální výše rodičovského příspěvku může být 11 500 Kč měsíčně. Z finančního hlediska je samozřejmě vhodné, aby byl na rodičovské dovolené s dětmi a pobíral rodičovský příspěvek pouze jeden z rodičů. Na doplnění uvedu, že rodiče mající dvě děti po roce také pobírají rodičovský příspěvek pouze na mladší dítě. UTAJENÉ OKOLNOSTI PAVLA I.: Je mi 28 let, příští týden jdu na první prohlídku ke gynekologovi, budu v 8. tt. S manželem se na dítě strašně těšíme. Ale před pár lety jsem podstoupila interrupci, otec byl předchozí partner. Nikdo o tom kromě mé kamarádky neví a ani nechci, aby věděl. Myslíte, že bude možné, aby tato věc nebyla zapsána v těhotenské průkazce? Prof. Pavel Calda, CSc.: Dobrý den, předně si myslím, že lhát se nemá. A malé lži často předcházejí velkým. To, že jste byla na interrupci s předchozím partnerem, není nic šíleného a myslím, že byste měla být schopna tuto skutečnost se svým současným partnerem vykomunikovat. A pokud opravdu chce být s vámi po celý život, tak by měl být na podobné informace připraven, a navíc i na mnohem složitější a nepříjemnější situace. Prostě tajit před partnerem cokoli o vaší minulosti a zdravotním stavu se vám může v budoucnu jedině vymstít. Co se týče zápisu do těhotenského průkazu, lze se jistě s gynekologem domluvit, aby to tam nezapsal. Ale v porodnici do chorobopisu byste to již uvést měla, protože tato skutečnost může mít vliv na současné těhotenství. Je vždycky potřeba, aby lékaři měli komplexní informace o zdravotním stavu ženy. ROZVOJ ŘEČI I FANTAZIE TEREZA W.: Může dítě rozvíjet poslech pohádek (audioknih), uklidnit ho, pomoct mu se slovní zásobou, nebo je lepší číst si klasicky s maminkou v posteli? Jak často a jak dlouho by dítě (5–6 let) mělo denně poslouchat, aby to bylo přínosné a neškodilo? Dcerka chce neustále poslouchat, úplně ji fascinuje zvuková podoba čtení, přitom si myslím, že nejsme se čtením nijak pozadu... Mgr. Tereza Beníšková: Poslouchání audioknih je pro dítě rozhodně přínosná aktivita, rozvíjí dítě víc než sledování televize. Poslech audioknih pomáhá obohacování slovní zásoby a osvojování si modelu
verbální plynulosti. Děti, které poslouchají audioknihy, se dokážou lépe vyjadřovat, lépe pracovat s hlasem. Poslech audioknih rozvíjí fantazii a představivost, může dítě zklidnit, zlepšit mu náladu, zmírnit negativní pocity jako strach, úzkost, stesk či vztek. Společné čtení s rodičem však audiokniha dokonale nahradit nemůže. Když rodič dítěti čte, dítě vnímá, že je rodič s ním a pro něj, kvůli němu mění hlas, pro něj se snaží, rodič a dítě zažívají čtení tady a teď, každé čtení je trochu jiné než to příští. Společný poslech audioknihy však také může být zážitek sdílené blízkosti rodiče a dítěte. Jak často a jak dlouho? Klidně denně, ale ne mnoho hodin v kuse. Dítě potřebuje zažívat skutečnou lidskou komunikaci, mluvit s někým a dostávat odpovědi, nejen poslouchat namluvený hlas. Ale jak jsem již uvedla, je lepší trávit hodiny u audioknihy než hodiny u televize. To jistě víte. Čištění zoubků MDDR. SOŇA HUMPOLÍČKOVÁ STOMATOLOŽKA Příčinou časté kazivosti dětských zubů je zanedbání péče. Rodiče si neuvědomují, že o dětské zuby se musí starat ještě předtím, než vyrostou. Ne všechny děti tato „nutná zla“ ale baví. Zkuste vymyslet něco, co dítě bude zajímat a zabaví ho. Pomáhají hračky do pusy? Pro nejmenší existují kousátka, tedy gumové a zdraví neškodné hračky, které napomáhají prořezání zubů. Některá chladí bolavé dásně, navíc zbavují dásně škodlivých bakterií. Jaký kartáček pořídit? Děti kolem tří let začínají držet kartáček samy, pořiďte jim nějaký veselý, barevný, s jejich oblíbeným zvířátkem či pohádkovou postavou. Hlavní je funkčnost. Správný kartáček pro děti i dospělé by měl mít měkká, stejně dlouhá a hustá vlákna na malé ploše. Postup čištění chrupu se věkem liší. Nejmenší děti mohou dělat horizontální pohyby, větší učíme kroužky a ty se následně mění ve vibrace. Obecně ale platí, že se mají zuby čistit pod úhlem 45 stupňů, kartáček se přiloží ke krčku zubu tak, aby čistící ploška byla půl na zubu a půl na dásni a pomocí krouživých pohybů zub čistíme. Co ještě můžeme udělat? Pojmenujte s dětmi zoubky a nezapomeňte se o každého „kamaráda“ starat. Zubní pastu používejte pro správný věk. Dětem starším tří let dejte pastu velikosti hrášku na kartáček. Salmonelóza RNDR. LUCIA KOTLÁROVÁ, VIROLOŽKA, SAV, BRATISLAVA Co způsobuje salmonelózu? Onemocnění je způsobené bakteriemi rodu Salmonella, kterých je popsaných víc než 2500 druhů. Ne všechny ale ohrožují člověka. Salmonely jsou všudypřítomné odolné bakterie, které přežívají i několik týdnů v suchém prostředí, ve vodě dokonce několik měsíců. Jak se můžeme nakazit? Nejčastější cesta nákazy je z jídla. Člověk se nakazí potravou, obvykle živočišného původu, která je nedostatečně tepelně zpracovaná (vejce, maso, mléko). Je potřeba dbát i na dostatečné omývání zeleniny, která může být hnojená kontaminovaným hnojem. Zní to neuvěřitelně, ale i neškodná hra se želvičkou, žábou, hadem nebo chameleonem může skončit nákazou. Bakterie jsou vylučované nepravidelně stolicí těchto zvířat, přičemž u nich samotných se nemoc nemusí klinicky projevit. Jaké jsou příznaky? Vysoká tělesná teplota kolem 39 °C, nevolnost, křeče a vodnaté stolice s nádechem zelené barvy. Ty mohou nastoupit až 12–36 hodin po infi kování. A léčba? Spočívá v doplňování tekutin a v dietní stravě. Při salmonelóze se nedoporučuje antibiotická léčba. Ta sice může zkrátit dobu trvání klinických příznaků nemoci, ale prodlužuje zároveň vylučování bakterií z těla pacienta stolicí. Foto autor| FOTO: PROFIMEDIA. CZ A ARCHIV Foto popis| MUDr. Martin Šteffl ORL lékař Lékař v předatestační přípravě v oboru otorinolaryngologie, pracuje jako lékař zdravotnického zařízení Centrum komplexní péče Dobřichovice, http://www.ckpdobrichovice. Foto popis| Prof. MUDr. Jan Marek, Ph. D. kardiolog Více než dvacet let pracoval v Dětském kardiocentru FN Motol. Nyní působí na klinice Canadian Medical Care, http://www.cmcpraha.cz Foto popis| MUDr. Andrea Vocilková dermatoložka Věnuje se ve své ordinaci vyšetření a léčení kožních chorob dětí i dospělých, dlouhodobě i problematice akné napříč věkem, http://www.vocilkova.
andrea.sweb.cz Foto popis| Mgr. Tereza Slunečková školní psycholožka Pracuje v Sunny Canadian International School, úzce spolupracuje nejen s žáky a učiteli, ale je k dispozici i rodičům, http://www.sunnycanadian.cz Foto popis| Bc. Petr Gola finanční expert Dlouhodobě se věnuje publikační činnosti se zaměřením na daně, zdravotní, sociální a důchodové pojištění v Česku i zemích EU, http://www.finexpert.cz Foto popis| Hana Lang výživová poradkyně Odborná konzultantka a nutriční terapeutka, jednatelka MitoLife, sestavuje svým klientům výživové programy ušité přesně na míru, http://www.hanalang.cz Foto popis| Mgr. Hana Kuncová advokátka Majitelka advokátní kanceláře, která poskytuje komplexní právní služby podle českého práva a také právní služby v zahraničí, http://www.hk-advokat.cz Foto popis| Hana Knížková, DiS. nutriční terapeutka Členka týmu Poradenského centra Výživa dětí, vystudovala vyšší odbornou školu zdravotnickou, obor diplomovaný nutriční terapeut, http://www.vyzivadeti.cz Foto popis| Mgr. Lucie Marková, DiS. laktační poradkyně Soukromá porodní asistentka a jednatelka nestátního zdravotnického zařízení Maternity care, které pečuje nejen o miminka, ale i maminky, http://www.maternity-care.cz Foto popis| Mgr. Tereza Beníšková dětská psycholožka Vedoucí pedagogicko-psychologické poradny v Kadani, zaměřuje se na diagnostiku dětí a dospělých. Autorka publikace Když dítě lže, http://www.pppuk.cz Foto popis| MUDr. Petr Holý, Ph. D. urolog Na urologickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze se věnuje léčbě dětí a dospívajících, http://www.ftn.cz Foto popis| Prof. MUDr. Pavel Calda, CSc. porodník a genetik Vedoucí Centra fetální medicíny a ultrazvukové diagnostiky, Gynekologickoporodnická klinika VFN a 1. LF, http://www.calda. gynekologporodnik.cz Foto popis| Své dotazy na odborníky pište na adresu redakce nebo e-mail mailto:
[email protected] pod heslem Poradna. Foto popis| Pouze ovoce bez cukrů a škrobu, bez konzervačních látek, barviv a aromat. Svačinka z jahod, hrušek, meruněk a dalšího ovoce, Sunárek, 89 Kč, http://www.stoprocentovoce.cz Foto popis| Své dotazy na odborníky pište na adresu redakce nebo e-mail: mailto:
[email protected] pod heslem Poradna. Foto popis| Sluchátka Happy Plugs v široké barevné škále a s bohatým příslušenstvím, od 845 Kč, http://www.iwant.cz
maminka.cz Globus Bonus odměňuje za věrnost. Členové klubu ušetří 24.7.2015
maminka.cz str. 0 Audio, Video
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čerstvě upečené pečivo, voňavé párky plné masité chuti a další kvalitní uzeniny z vlastní výroby – to je jeden z důvodů, proč se zákazníci vracejí do hypermarketů Globus. A právě pro věrné klienty si Globus připravil unikátní věrností program Globus Bonus. Jeho členové získávají slevové kupony a za nákup vybraného bonusového zboží odměnu v podobě peněžních bonusů. Ne nadarmo se říká, že věrnost se vyplácí. Když vejdete do jakéhokoli z 15 hypermarketů Globus, přivítá vás vůně čerstvě upečeného pečiva. To proto, že každá prodejna má vlastní pekařství, kde po celý den pekaři připravují podle tradiční receptury křupavý chléb i zlatavé housky. Stejnou kvalitu najdete i u řeznických pultů. Řezníci z Globusu totiž při výrobě veškerých uzenin vycházejí z úspěšné tradice českého uzenářství. V Globusu si svých zákazníků prostě váží. To mohou potvrdit i členové jejich věrnostního programu, kteří získávají za své nákupy odměny. Za nákup bonusového zboží si členové klubu na svou kartu připíší peněžní bonus. Věrnostní program Globus Bonus přináší řadu zajímavých výhod. Ty začínají už registrací. Nový člen se může do programu zapsat v kterémkoli z hypermarketů Globus nebo jednoduše on-line na webu http://www.globusbonus.cz. Po obdržení věrnostní karty pak může začít čerpat všechny benefity
klubu. „V současné době využívají výhody klubu statisíce věrných zákazníků,“ říká Martin Souček z marketingového oddělení hypermarketů Globus. Jedinečnost členství v tomto programu je v tom, že za nákup bonusového zboží, které je vždy označeno přímo v obchodech a letácích, jsou členům klubu připisovány na věrnostní kartu peněžní bonusy ve výši až 40% z ceny bonusového výrobku. Jde tedy o skutečné peníze, s kterými pak lze prostřednictvím karty ve všech hypermarketech a Baumarktech Globus platit další nákupy. Mezi další benefity se řadí slevové kupony ušité na míru konkrétním zákazníkům a třeba i narozeninový dárek v podobě slevy na celý nákup v měsíci, kdy slaví členové klubu narozeniny. Program Globus Bonus je rozdělen na tři věrnostní řády Program Globus Bonus je rozdělen na tři věrnostní řády – zlatý, stříbrný a bronzový. Klient je zařazen do konkrétního řádu podle výše útraty za předcházející čtvrtletí. „Zařazení tedy není stálé, ale po každém vyúčtování, které probíhá jednou za tři měsíce, se může měnit. Chceme, aby byl program férový a pro všechny spravedlivý. Platí tedy, že čím víc zákazník v Globusu nakupuje, tím více odměn získá,“ popisuje Martin Souček a dodává, že i množství slevových kuponů, které člen klubu získá, se odvíjí právě od věrnostního řádu – čím věrnější zákazník, tím vyšší řád. Členové zlatého řádu získávají šestnáct slevových kuponů na čtvrtletí, ve stříbrném řádu je to deset kuponů a v bronzovém šest.
URL| http://www.maminka.cz/clanek/globus-bo...dmenuje-za-vernost-clenove-klubu-usetri
Marketing & Media CHYTRÁ HORÁKYNĚ 27.7.2015
Marketing & Media str. 7 Aktuality/z domova
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká ulička Ministerstvo zemědělství v červnu vybíralo logo pro nové označení Česká potravina. Výrobci budou moci značkou označit výrobek, který je vyroben v ČR z českých surovin. Chvályhodná snaha podpořit domácí výrobu vzbuzuje ale i rozpaky. Jednak už od roku 2011 Potravinářská komora uděluje podobnou značku Český výrobek. A jednak český stát nebude moct – na rozdíl od komory – značku Česká potravina propagovat, neboť pravidla EU zakazují státní propagaci „národních“ potravin. A jednak se tolik log na pacholíka už nevejde. Nejlepším řešením tedy bude kampaň na značku Klasa, do jejíž známosti už bylo investováno 1,5 miliardy korun. Na výsledek výběrového řízení se napjatě čeká. Obzvlášť v situaci, kdy některé z předních reklamních agentur, které v minulosti často státní zakázky vyhrávaly, jsou prošetřovány pro podezření z napojení na lobbisty. Dala by se spolupráce s lobbistou obrandovat jako „Česká ulička“? Foto popis| Jakub Horák producent
Klesá důvěra v potravináře 27.7.2015
Marketing & Media str. 8 Aktuality/ze zahraničí
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Důvěra spotřebitelů ve výrobce a zpracovatele potravin na 19 z 27 zkoumaných trhů klesá. Jen v Německu více než polovina obyvatel uvedla, že by potravinářský průmysl měl být daleko důrazněji zahrnut do výživové politiky dané země. Vyplývá tak z globálního Edelman Trust Barometru pro
segment potravin v roce 2015. Nejvíce klesá důvěra spotřebitelů v Argentině, Singapuru, Nizozemsku, Hongkongu a Jižní Koreji, opačnou tendenci zaznamenal barometr jen ve Francii a Polsku. Segment zahrnuje kromě producentů potravin též oblast gastronomie.
MARKETING SALES MEDIA SOCIAL MEDIA BAROMETR – BOLEK A LOLEK MILUJÍ POLSKÉ JÍDLO 27.7.2015
MARKETING SALES MEDIA str. 10 Marketing
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kdybychom neměli Polsko a Poláky, museli bychom si je snad sami vymyslet. Už v dávných dobách socialistického trhu, když na pultech obchodů chyběly vejce, bylo to právě kvůli nim. Prostě nám je všechny vykoupili. Potraviny z Polska jsou stejnou stálicí českých internetových diskuzí jako sběr plastových víček a žehrání na nesmyslná pravidla z EU. Větší část kupujících příliš v obchodech nezkoumá, odkud ten který výrobek pochází. Pokud ovšem není z Polska. Aféry s posypovou solí či závadným kuřecím masem dovezeným od našich severních sousedů způsobily, že se vžila obecná představa o tom, že jsou polské výrobky nekvalitní a téměř životu nebezpečné. Polsko se rozhodlo nevalnou pověst své produkce vylepšit a přes své ministerstvo zemědělství rozjelo v ČR masivní marketingovou kampaň. Jak na ni lidé reagují na webu? Najdou se lidé, kteří na polské potraviny nedají dopustit. Zpravidla jde o ty, kteří to mají blízko k hranicím nebo do Polska jezdí za prací. Ti s polskými potravinami nemají problém, ba naopak. Chválí jak tamní kuchyni, tak výrobky, zejména ty, které spadají do tolik skloňovaného segmentu farmářské produkce. Většina ovšem mluví o polských potravinách v Polsku. Nikoli o těch, jež se vozí do ČR. Stejně dobrou zkušenost s polskými potravinami mají i Češi nakupující v německých obchodech. Dále identifi kujeme skupinu, která je neutrální. Ta sice polský dovoz nijak neadoruje, ale zároveň si uvědomuje, že chyba není pouze na straně polských producentů. Polské potraviny sem totiž nedovážejí Poláci, ale naše řetězce. Pokud jsou polské potraviny nekvalitní, tak spíše proto, že je takové chtějí tuzemští distributoři, jež jsou ochotní dát na pult cokoli, co bude levné. Často se tu vyskytuje názor, že polské potraviny nejsou od Babiše. Nejčastější názor na síti ovšem zůstává negativní. Polští producenti jsou podle něj šmelináři dovážející k nám odpad, který by sami nejedli, a do Německa by si ho netroufl i nabídnout. Kampaň na podporu prodeje je v očích kritiků pouze snahou za každou cenu udat produkci, jež se Polákům doma hromadí kvůli ruskému embargu. Analyzováno bylo přes šest a půl tisíce zmínek na webu a sociálních sítích za červen a červenec 2015. Metodiku monitoringu najdete na http://www.marketingsales.cz/barometr Polské potraviny na internetu – červen a červenec 2015 Jsou takové, jaké dovezeme 25 % Zásadně nekupuji 25 % Bedlivě kontroluji 20 % Jsou znamenité 15 % Přetlak díky ruskému embargu 15 % Foto popis|
marketingsales.cz Rohlíky bych si přes internet rozhodně nekoupil, tvrdí většina Brňanů
27.7.2015
marketingsales.cz str. 0 Rubriky - red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět V minulém vydání MSM jsme psali o průzkumu českého on-line trhu s potravinami. I když do něj a jeho budoucího dynamického růstu mnozí vkládají velké naděje, hovořit o nějakém boomu se na základě dat z nedávného průzkumu KPMG zatím nedá. V minulém vydání MSM jsme psali o průzkumu českého on-line trhu s potravinami. I když do něj a jeho budoucího dynamického růstu mnozí vkládají velké naděje, hovořit o nějakém boomu se na základě dat z nedávného průzkumu KPMG zatím nedá. Podíl prodeje potravin v rámci celého domácího e-commerce trhu se ještě nevyšplhal ani na jedno procento. Především v Praze už konkurence svoje síly poměřuje, za hranicemi hlavního města to ještě tak žhavé není, kromě Tesca, které pokrývá nejvíc ze všech hráčů, operuje s vlastním modelem on-line prodeje ve východních Čechách Coop diskont a také My Food v Brně Jak je na tom Brno? Od konce zimy se hovoří o vstupu Rohlíku do Brna, zatím se ale nic nekoná, a tak v moravské metropoli aktuálně soupeří Tesco jen se zmíněným convenience marketem My food. Druhý jmenovaný vyzpovídal Brňany, aby podobně jako KPMG zmapoval nákupní chování. Podle výsledků nutno říct, že jde o celkem vyvážený reprezentativní vzorek, jelikož odráží celorepublikové tendence. Nějakou zkušenost s nákupem potravin on-line potvrdila pětina respondentů, což je shodný údaj i na celonárodní úrovni. Další dotazy se týkaly toho, jaký segment potravin si lidé dokáží představit, že si po internetu koupí, a naopak. "S trochou nadsázky můžeme říci, že portál Rohlik.cz svým jménem trochu riskuje. Celých 66 % respondentů si absolutně nedovede představit, že by si přes web koupili čerstvé pečivo, a to ani tehdy, pokud by e-shop garantoval jeho čerstvost. On-line by ho chtělo nakupovat pouze 9 % osob. Naopak dokonce 79 % lidí by přes e-shop chtělo nakupovat klasické trvanlivé potraviny, dále přes 65 % lidí by nakupovalo čokolády a jiné sladkosti a podobných hodnot dosáhly nápoje," uvádí Luděk Chini, spoluzakladatel a výkonný ředitel prodejen My Food. Váhavě se respondenti stavěli také k on-line nákupu ovoce a zeleniny nebo ke koupi masa, uzenin a ryb. Více než polovina dotázaných by tento sortiment v e-shopu nikdy nekoupily. "V tomto ohledu jsem rád, že jsme vsadili na kombinaci off-line i on-line služeb a klientům nabízíme vedle e-shopu i síť kamenných prodejen My Food. Přeci jenom obava z nákupu pečiva, masa nebo ovoce bez možnosti si na něj "sáhnout" bude Čechy opouštět jen postupně," uzavírá Luděk Chini. Doprava zdarma a do druhého dne je podmínkou Druhá část otázek mířila na benefity, které musí potravinový e-shop svým klientům poskytovat, aby byli ochotni přes něj nakupovat. Asi nepřekvapí, že respondenti jako naprosto zásadní označili dopravu potravin zdarma (81 %) a doručení nákupu do druhého dne (67 %). Podle zmiňovaného průzkumu KPMG je první jmenovaný benefit je zároveň také hlavní brzdou pro to, aby k nákupu online lidé vůbec přistoupili. Stejně negativně Češi obecně vnímají také minimální částku jako limit, který dopravu zdarma umožní. Trochu překvapivě respondenti neoznačili jako bezpodmínečný servis donášku potravin až ke dveřím bytu: pro 33 % z nich se jedná o zbytečnost, naopak 33 % si bez ní on-line nakupování nedovede představit. "Osobně jsem byl příjemně překvapený, jakou roli pro dotazované hraje možnost takzvaného pick-up pointu, tedy výdejního místa, kde si nákup objednaný on-line osobně vyzvednu v čas, který vyhovuje mě. Tuto službu u nás nabízí například Tesco a nechybí ani v benefitech našeho e-shopu My Food, kdy si zákazník může vyzvednout nákup v naší pojízdné prodejně My Food Truck nebo v kamenných
pobočkách. Celých 40 % respondentů existenci pick-up pointu označila na stupnici významnosti od 1 do 10 číslem 10, tedy jako zásadně důležitou," uvádí investor a spolumajitel projektu My Food Petr Borkovec. Kromě Tesca, které výdejní místa provozuje v pražských Letňanech a v Mladé Boleslavy, spustil nedávno možnost osobního odběru předem objednaného nákupu i Coop, přesněji ve východočeském Lanškrouně. Pokud ovšem onen výzkum KPMG tvrdí, že 14 % respondentů z malých měst a vesnic by on-line nákup potravin rádo vyzkoušelo, ale není pro ně dostupný, bůh ví, zda tato jejich touha nepramení čistě z potřeby zkusit něco nového. Úspora času, která je hlavní výhodou takové služby totiž obyvatele venkova podle zkušeností Coopu v porovnání s lidmi z velkých měst téměř netrápí. Motivace tudíž nebude tak silná ani do budoucna. Ale zpět k My Food. Pro 48 % dotazovaných Brňanů je zásadní i další služba poskytovaná v rámci rozvozu potravin přes e-shop, a to odvoz obalů z dříve nakoupeného zboží (zejména lahve, kartony, tašky). Naopak možnost pravidelných nákupů a nákupy podle receptů nakupující za klíčovou neoznačili. Cena za kvalitu Až 99 % respondentů je ochotno si připlatit za kvalitu a poctivé potraviny. Tedy za zboží v bio kvalitě, bez chemikálií, bez zbytečných éček, za farmářské výrobky nebo za špekáčky, ve kterých je opravdu i maso. Bezmála 80 % nakupujících by bylo ochotno připlatit si i 20 % oproti standardní ceně. Průzkum probíhal v květnu osobním dotazováním v kamenných prodejných My food a bylo osloveno celkem 418 respondentů.
URL| http://marketingsales.tyden.cz/rubriky...koupil-tvrdi-vetsina-brnanu_350260.html
mesec.cz Na "českých" potravinách bude vlajka za 90 000 Kč 28.7.2015
mesec.cz str. 0
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Koncem tohoto roku by mohli lidé poznat, že výrobek pochází z České republiky. Měl by totiž obsahovat také českou vlajku s nápisem „Česká potravina“. Projekt má také podporu Potravinářské komory. Aby si výrobce mohl natisknout danou značku, musí být výrobek vyroben v ČR a obsahovat určitý podíl tuzemských surovin. V případě jednosložkových potravin (například mléka) je zde stanoven podíl 100 %, u vícerosložkových potravin má být podíl 75 %. Odměna za toto logo dosáhla v soutěži 90 000 Kč. Nové logo „Česká potravina“ URL| http://www.mesec.cz/aktuality/na-ceskych-potravinach-bude-vlajka-za-90-000-kc/
Moravskoslezský deník Téměř polovina Čechů nemá v normě cholesterol 29.7.2015
Moravskoslezský deník str. 55 Příloha - deník senior IVA MUŠÁLKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
„Nejhorší výsledky mají v Ostravě,“ zjistili odborníci na preventivní akci.
Lékař radí Vysoký obsah cholesterolu v krvi se léta nijak neprojevuje. Postupně ucpává tepny a najednou je tu jako blesk z čistého nebe infarkt nebo mrtvice. Mnoho lidí ani svou hodnotu cholesterolu nezná, přitom ji lze stanovit z odebrané krve. Namístě jsou proto různé preventivní akce. Jedna z nich se konala i nedávno. A výsledek není vůbec příznivý. Bezmála tři tisíce lidí si nechalo prověřit svou hladinu cholesterolu v krvi v rámci putovní akce Flora pro.activ. Ta objela v průběhu května a června celkem 30 míst po celé České republice. Tým tak odhalil u téměř poloviny proměřených lidí (43 procent) zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, a 170 z nich dokonce doporučil rychlou návštěvu lékaře, protože pouze režimová opatření by jim ke snížení cholesterolu již nepomohla. Výsledky ukázaly, že nejlépe jsou na tom s cholesterolem Pražané. Nejhorších výsledků dosáhli obyvatelé Ostravy. Nejen problém seniorů „Cholesterol je látka, která se nachází v každé buňce lidského těla a je nezbytná pro tvorbu hormonů, vitaminu D, buněčných membrán a pro trávení tuků,“ vysvětluje lékařka Martina Vaclová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. A dodává, že pokud je cholesterolu v těle příliš mnoho, může mít negativní vliv na zdraví. Vysoká hladina cholesterolu je totiž jednou z hlavních příčin vzniku onemocnění srdce a cév. Na onemocnění srdce a cév, která začínají obvykle právě zvýšenou hladinou cholesterolu, umírají častěji ženy než muži. Výsledek měření ukázal zvýšenou hladinu cholesterolu u 38 procent žen. Mezi muži se potýká se zvýšeným cholesterolem každý třetí. „Hladinu cholesterolu mimo normu jsme odhalili u poměrně velkého počtu relativně mladých lidí. Proměřili jsme 283 lidí ve věku do 30 let a mezi nimi mělo hladinu cholesterolu mimo normu 17 procent. Případy vysoké hladiny jsme v kategorii do 30 let zaznamenali dva – v Jihlavě to byla 19letá žena a v Ostravě 24letá,“ uvedla Petra Kotíková z týmu preventivní akce. Zpočátku léků není třeba Lidé většinou přicházejí k lékaři až ve chvíli, kdy mají konkrétní problém. To už však nezbývá nic jiného než nasadit léky. Přitom na preventivní prohlídku má člověk nárok každý druhý rok a díky včasnému podchycení problému by mnohdy stačilo jen upravit jídelníček a životní styl. „Zvýšená hladina cholesterolu je způsobena zčásti vrozenými vlohami a zčásti vysokým příjmem cholesterolu ve stravě – najdete ho hlavně v uzeninách a tučném mase, plnotučných mléčných výrobcích, másle, sladkém pečivu, dortech, sušenkách a pochutinách. V českém jídelníčku máme takových potravin nadbytek,“ upozorňuje kardioložka Martina Vaclová. Zároveň upozorňuje, že ke zlepšení poměru jednotlivých druhů cholesterolu přispívá také pravidelný pohyb. Při volbě pohybu je ale důležité vybrat takové aktivity, které vám přináší dobrý pocit. Může se jednat například o venčení psa, procházky rychlou chůzí, práci na zahradě, tanec, jízdu na kole. Jednoduchým a nejpřirozenějším pohybem je chůze – ať už jde o cílené procházky nebo třeba cestu do práce. Jaká by měla být celková hladina cholesterolu? • v normě do 5,2 mmol/l • zvýšená od 5,2 do 7,0 mmol/l – doporučení režimových opatření a kontrola u lékaře s přesným přeměřením v průběhu následujících tří měsíců • vysoká od 7,0 mmol/l výše – doporučena bezprostřední návštěva lékaře. Zlý a hodný cholesterol LDL je tzv. zlý cholesterol – jde o lipoprotein o nízké hustotě, měl by se udržovat na co nejnižších hodnotách, protože se usazuje ve stěnách cév. Jeho hladina v krvi by neměla překročit hranici 3 mmol/l krve. HDL je tzv. hodný cholesterol – jde o lipoprotein o vysoké hustotě, který odvádí přebytečný cholesterol z krevního oběhu do jater. Tato hladina „hodného“ – HDL – cholesterolu by měla být vyšší než 1 mmol/l krve. Jak na změnu životního stylu
Potraviny, které obsahují nasycené mastné kyseliny, je třeba omezovat. Zvyšují totiž hladinu cholesterolu. Jedná se například o tuky živočišného původu. Naopak příjem takzvaných nenasycených mastných kyselin, tedy dobrých tuků, je vhodné zvýšit. Špatné tuky • uzeniny, tučné maso (s výjimkou tučných mořských ryb) a vnitřnosti • plnotučné mléčné a smetanové výrobky, včetně sýrů a jogurtů • máslo, sádlo • sladké pečivo, dorty, sušenky a oplatky • pochutiny, např. čokoláda • palmový olej a kokosový tuk Dobré tuky • řepkový, slunečnicový, lněný nebo olivový olej • kvalitní margaríny s obsahem omega3 a omega6 mastných kyselin • ořechy a semena (vlašské a lískové, sezamová semena, mandle) • ryby – především tučnější druhy mořských ryb (losos, makrela) *** Desatero boje s cholesterolem Jezte pestrou a vyváženou stravu. Dopřejte si více zeleniny a ovoce. Snažte se zařadit je ke každému jídlu během dne. Vybírejte celozrnné výrobky, a to i chléb či těstoviny. Upřednostňujte rýži natural. Volte dobré tuky – rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový či olivový) a kvalitní margaríny a roztíratelné tuky z nich vyrobené. Jezte libové maso a masné výrobky, odstraňujte viditelný tuk. Mléčné výrobky pak vybírejte se sníženým obsahem tuku. Jezte více luštěnin (fazole, hrách, čočku…). Omezujte sůl, raději použijte bylinky či koření. Pijte čistou vodu, neslazený čaj anebo nízkoenergetické nápoje. Udržujte si správnou tělesnou hmotnost. Pravidelně se hýbejte – alespoň 30 minut každý den. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Příloha - deník senior; 55 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Příloha - deník senior; 55 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Příloha - deník senior; 55 Publikováno| Havířovský deník; Příloha - deník senior; 55 Publikováno| Karvinský deník; Příloha - deník senior; 55 Publikováno| Novojičínský deník; Příloha - deník senior; 55 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Příloha - deník senior; 55 ID| f780c6c7-9419-4e11-babc-3bbd1e764b53
Naše rodina Cestování podle jídelního lístku Naše rodina str. 25 U rodinné plotny (toj) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
28.7.2015
zpět Je přinejmenším škoda hledat při pobytu v zahraničí jídla podobná těm, na která jsme zvyklí doma. Ochutnávka místní kuchyně tvoří neoddělitelnou součást poznání každé země, byť je třeba počítat s tím, že nemusíme být vždy nad talířem u vytržení. K domácímu vyzkoušení jsme však vybrali několik
receptů, u kterých se to s největší pravděpodobností stane. MASOVÉ ŠIŠTIČKY (RUMUNSKO) Spotřeba: 800 g mletého masa (napůl libové vepřové a hovězí) 2 vejce 2 stroužky česneku 1 lžička tymiánu 4 červené papriky sůl tuk na opékání bylinky na zdobu Postup: Maso osolíme, doplníme vejci, drceným česnekem i tymiánem a dobře prohněteme, nejlépe rukama. Tento krok je dost zásadní a projeví se v chuti pokrmu. Ze směsi tvarujeme navlhčenýma rukama malé štíhlé šišky, které opečeme na pánvi nebo grilujeme. Papriky pečeme v troubě při teplotě 220 °C, dokud nezačnou praskat a černat. Pak je přendáme do kastrolu, zakryjeme pokličkou, necháme 10 minut stát, sloupneme a podáváme spolu s čerstvým chlebem jako přílohu. Poznámka: Nepokoušejme se nastavovat masovou směs pečivem, nebude to ono. HOVĚZÍ NA PROVÁZKU (FRANCE) Spotřeba: 800 g hovězího masa (i krátkého předního) necelý 1 I vývaru 1 mrkev 1 petrželový kořen 1 lahůdková cibulka 1 řapík celeru » 1 bobkový list 2 snítky tymiánu * několik snítek listové petrželky pepř sůl Postup: Levnější přední maso pečlivě zbavíme šlach i tuku a popřípadě odřízneme od kosti, kterou použijeme na polévku. U zadního tento krok odpadá. Maso nakrájíme na špalíčky a kuchyňským provázkem převážeme jako balíček. Konce necháme tak dlouhé, aby se daly připevnit k uchu nádoby. Nejdřív dáme do vývaru zhruba na 10 minut všechnu očištěnou a úhledně nakrájenou zeleninu. Pěnovačkou ji vyjmeme a uložíme na teplé místo. Do hrnce vložíme maso na provázku a podle kvality je vaříme doměkka (od 15 minut výše). Podáváme teplé se zeleninou a masovou šťávou. Výborné je také s hořčicí. Poznámka: Maso a zeleninu lze vařit současně, obojí by se mělo do nádoby pohodlně vejít. FOCACCIA (ITÁLIE) Spotřeba: 2 sáčky sušeného droždí 1 lžička cukru 450 ml vlažné vody asi 100 ml olivového oleje 1,5 lžičky soli 4 až 5 hrnků hladké mouky hrubá sůl na posypání rozmarýn podle chuti černé olivy Postup: V hrnku vlažné vody s cukrem a lžičkou mouky necháme vzejít droždí. Zbývající vodu nalijeme do mísy a rozšleháme se 75 ml oleje i solí. Doplníme kváskem a postupně zapracujeme mouku, jejíž množství závisí na obsahu lepku. Důležité je, aby se těsto nelepilo a nebylo příliš suché. Uděláme z něj kouli, vložíme ji do vymaštěné mísy a ještě ze všech stran potřeme olejem. Zakryjeme utěrkou a počkáme, až zdvojnásobí svůj objem. Těstem pak několikrát udeříme o vál, pořádně je prohněteme a vyválíme přímo na plechu jednu velkou placku nebo několik menších. Prsty omočenými v oleji uděláme na povrchu výrazné důlky, do nichž zapícháme jehličky rozmarýnu a pár oliv (možno vynechat). Posypeme hrubou solí a v troubě vyhřáté na 200 °C pečeme 15 až 20 minut. Focaccia se buď láme, nebo krájí a podává pokapaná čerstvým olivovým olejem. Poznámka: Tato chlebová placka je určena k okamžité spotřebě, proto si dobu pečení musíme vypočítat. Její konzumace je však zážitek. ZELENINA S VEJCI A SÝREM (BULHARSKO) Spotřeba: 6 barevných paprik 6 pevných zralých rajčat 3 větší cibule 3 lžíce oleje po snítce tymián a saturejka 4 vejce 4 plátky balkánského sýra pepř sůl Postup: Papriky rozkrojíme, odstraníme jádřinec, omyjeme a upravíme na klínky. Rajčata a cibuli nakrájíme na plátky. Ve velké pánvi necháme na rozehřátém oleji nejdřív zesklovatět cibuli, pak přidáme zeleninu i bylinky, osolíme, opepříme a na středním ohni dusíme asi 15 minut. Na zeleninu rozložíme plátky sýra a opatrně rozklepneme vejce. Nádobu vložíme do trouby a pokrm krátce zapečeme tak, aby bílky ztuhly, ale žloutky zůstaly polotekuté. Podáváme s pečivem nebo vařenými brambory. Foto popis|
O autorovi| (toj) podle publikace Chuťopis Jitky Rákosníkové a Denisy Proškové, kterou v roce 2006 vydalo Nakladatelství Lidové noviny
nova.cz 7 důvodů, proč nemůžeš zhubnout nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness Krasna.cz/trm Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
23.7.2015
zpět O tom, že je důležité hýbat se, nejíst sladkosti a nepít kolu, není pochyb. Máme pro vás ale sedm věcí, u kterých vás možná překvapí, že k hubnutí nepřispívají. Právě naopak! 1. Po dietách se nehubne! Dietářky paradoxně tloustnou více. “Zdravý životní styl je o tom, že člověk přesně ví, co a v jakém množství kombinovat a pak jíst a je mu dobře. Dieta je naopak pro mnohé synonymem pro něco radikálního, bolestivého, nepohodlného. To co budou muset zkrátka nějak přežít. Většina diet, které jsou založeny na záruce rychlého zhubnutí, jsou v podstatě o tom, že nebudete jíst. Nebo zcela vynecháte přílohy. Ano, může pak dojít k úbytku váhy, ale vždy se tak děje s velkým JO-JO efektem. Ženy, které za svůj život vyzkoušely mnoho diet, pak mají ve většině případů trvalé problémy s nadváhou a také se špatnou funkčností metabolismu. Diety nedržte, jezte zdravě!“ doporučuje výživový specialista Martin Škába. 2. Saláty a jídlo bez příloh vás nespasí Ženy často nejedí přílohy a dávají si spíše saláty, jen občas maso nebo sýr či zeleninu. Ale pozor: když nekonzumujeme přílohy, tedy zdroje sacharidů (rýže, kuskus, těstoviny, brambory, bulgur, čočka, quiona, cizrna, fazole, pečivo apod.), dochází k tzv. ketóze, kdy se využívá energie z tukových zásob. Tělo se tehdy velice silně zatěžuje a ničí. “Tato metoda má svoje opodstatnění, ale musí se dělat pod dozorem odborníka a maximálně čtrnáct dní! Rozhodně ne měsíce či dokonce řadu let! Velmi tím ubližujete svému tělu a můžete si trvale poškodit metabolismus. Navíc: mnohdy už po měsíci nedochází stejně k žádnému úbytku tuku. Po čase dojde k mnohem silnějšímu nabírání tukových zásob,“ varuje odborník. 3. Malé porce nefungují Velmi malé porce jídla rovněž nepomáhají k hubnutí. Tělo je pak neustále ve stresu, protože mu chybí bílkoviny, sacharidy, tuky, vláknina, vitamíny, minerály, fytoživiny i enzymy. A i malou porci si tělo uloží do tukových zásob, což vede k nadváze, nesprávnému rozložení tuků a svalů v těle a k poškozování metabolismu. Lepší je, když rozložení stravy zkonzultujete vždy individuálně s odborníkem, či si to alespoň pořádně nastudujete. 4. Rýžové a kukuřičné chlebíky se mění na tuky “Často vidím ženy, jak si pochutnávají na tzv. “polystyrénech“, rýžových a kukuřičných chlebíkách. Myslí si, že po nich nepřiberou. Stejně je tomu s nízkotučnými potravinami, které vyhledávají. Avšak pozor: Existuje pojem glykemický index - číslo udávající rychlost vstřebatelnosti cukrů z dané potraviny do těla. Rýžové a kukuřičné chlebíky ho mají vysoký a rychle se přeměňují na tukové zásoby. Proto je nutné je jíst se zeleninou a s bílkovinami,“ upřesňuje Martin Škába. 5. Přibírá se i solením Většina lidí dnes solí příliš mnoho. A to i díky potravinám s vysokým obsahem sodíku (uzeniny, instantní polévky, slané pochutiny, tvrdé i tavené sýry, některé minerální vody apod.). Kvůli sodíku
dochází k zvýšenému transportu vody do mezibuněčných prostor. Nepřibíráme tuk, ale hmotnost se zvyšuje. U mnoha žen to je klidně i několik litrů vody v těle navíc, a tím pádem několik kilogramů více. PŘEČTI SI TAKÉ: TEST: Proč nedotáhneš hubnutí do konce? TEST: Umíš zdravě hubnout? TEST: Umíš být sama sebou? 6. Kávu ano, ale bez cukru Čaj nebo káva (nejlépe hned několik) je pro většinu lidí nutnost. V určité míře je to vhodné. Problém nastává se slazením, protože většina lidí používá bílý rafinovaný cukr. Vytížení lidé se stresovou prací zvládnou i šest kafí denně, každý šálek minimálně se dvěma cukry. To je za den 60 g cukru (!), který se někde v těle uloží jako tukové zásoby a ještě přispívá k rozvoji cukrovky. Je lepší používat pravý třtinový cukr anebo ještě lépe stévii. 7. Cvičím a večer nic nejím “To je velký omyl! Často se vám stane, že i když cvičíte, nehubnete, protože se pak správně nestravujete. A jak na to? Do 15 minut po cvičení si dejte kousek ovoce (čerstvého nebo sušeného). Po 30 minutách po cvičení si dopřejte proteinový nápoj (měl by být bez umělých sladidel jako aspartam, acesulfam, sucralosa) či proteinovou tyčinku (bez přidaných cukrů, sladidel a konzervantů nejlépe v raw kvalitě). Toto dodržujte, i když s cvičením skončíte ve 20 nebo ve 21 hodin,“ doporučuje Martin Škába. Pozor na správné cvičení: Hubne se až po 40 minutách “Z hlediska spalování tuků je třeba zaměřit se na aerobní aktivity, jako jsou rychlá chůze, běh, jízda na kole, tanec, plavání, dynamické skupinové lekce a v aerobní části vydržet alespoň čtyřicet minut. Pak dochází k efektivnímu čerpání energie z tukových zásob,” podotýká Jana Havrdová z nezávislé iniciativy Česko se hýbe, která má za cíl ozdravení české populace. Pokud chcete začít formovat své tělo, zpevňovat hýždě či nohy, je dobré využít efektivní a komplexní cviky pro danou oblast. “Pro dolní polovinu těla jsou to výpady vpřed, vzad i do stran a dřepy. Pro horní polovinu těla jsou to kliky, ale pozor, určitě začněte s dámskou verzí, tedy na kolenou a postupně. U kliků je třeba ohlídat oblast beder, která musí být zpevněná. Špatně provedeným klikem si můžete ublížit,” varuje Jana Havrdová. A zpevněte se zevnitř i zvenčí! Většina lidí se při posilování zaměřuje hlavně na svaly, které jsou vidět. Ty, které vidět nejsou, pak opomíjí. A to je opravdu chyba. “Pokud chceme mít pěknou postavu, ale také dobře fungující tělo, je ovlivňování tzv. hlubokého stabilizačního systému páteře nezbytné. Takže budeme nejen mít krásně tvarované tělo, ale zbavíme se i bolestí zad a všeho nepříjemného, co je provází. A nesmíme zapomenout ani na správné dýchání,“ říká fyzioterapeutka PhDr. Andrea Hašková. Pokud nebudeme používat aktivaci středu těla, nejen, že nás budou bolet záda, ale nebudeme mít ani štíhlý pas. Po posilování nezapomeňte všechny posilované partie protáhnout. “Sval, který chcete relaxovat nebo protahovat nikdy nepoplácávejte, ale pouze hlaďte. Plácání má facilitační charakter a relaxace pak není možná,“ varuje Andrea Hašková. V kondici díky 10 000 kroků: Mimo cvičení můžete posilovat břišní svaly tím, že budete chodit vzpřímeně se zataženým břichem a denně nachodíte co nejvíce kroků. Ráno vyjděte nebo sejděte schody místo svezení se výtahem, tím pro svůj zadeček uděláte více, než si myslíte. Vystupte na předposlední zastávce a zbytek cesty dojděte do práce pěšky. Malou procházku si dopřejte i v poledne nebo navečer. “Stačí rychlá chůze, kterou ostatně považují odborníci za nejzdravější cvičení vůbec. Nezatěžují se jí klouby ani páteř, zejména pokud nemáte právě ideální váhu, zato podporuje posilování středu těla a výborně se s ní hubne. Ozdravný systém nastartujete velice rychle díky deseti tisícům kroků denně,” radí Jana Havrdová. Nejjednodušší návod na to, jak se dostat rychle do formy je pravidlo pěti třicetiminutovek týdně - podle Světové zdravotnické organizace bychom se týdně měli aktivně hýbat pětkrát třicet, lépe čtyřicet minut.
Emoční hubnutí: Kila navíc jsou ve vaší hlavě! “Často se ve své praxi setkávám s tím, že lidé, kteří chtějí hubnout, dělají vše správně - cvičí, jedí zdravé potraviny, ale nehubnou. Ztrácejí motivaci a do zrcadla se pak dívají se stále větším despektem. Svou snahu zhubnout pak prostě vzdají,“ říká terapeutka Hana Hrušková, spoluautorka unikátní metody Emočního hubnutí, v níž pracuje s principy psychosomatiky. “Zastáváme názor, že mysl a tělo jsou propojené a velmi se ovlivňují. Problémy se pak odrážejí v mnoha nemocech, a je prokázáno, že anorexie, bulimie, ale také nadváha či obezita jsou často psychosomatického rázu. Proto jsme přišli s praktickou metodou, jejíž podstatou je to, že když změním své myšlení, změním i svou fyzickou a psychickou kondici,“ vysvětluje odbornice. Hubnutí je přitom návyk jako mnoho dalších věcí v životě. Většina lidí podle odborníků nezhubne, protože si pravidelně nepřipomínají své cíle a nejsou motivování svými pozitivními emocemi. A jak to funguje v praxi? Odborníci například doporučují vybrat si fotografii, na které máte svou ideální váhu, namnožit ji a rozmístit všude, kde je to možné. Pomůže vám, až se vám nebude chtít jít cvičit či si budete chtít dát něco hodně nezdravého. Hubnutí je ve vaší hlavě a mysl dokáže přesvědčit tělo. Jak na to? Představujte si, že máte volnější kalhoty, hubenější stehna, vypracovanější břicho, štíhlejší paže. Cvičte svou mysl v této velké změně, nejen tělo. Choďte se dívat na oblečení, do kterého se vejdete, až zhubnete. A to, že zhubnete, řekněte každému, koho znáte a hlavně z řad svých přátel i spolupracovníků a požádejte je o povzbuzování. Povzbudí vás i to, když se budete pravidelně fotografovat a uvidíte ty změny. Mějte se rády, hezky o sobě a k sobě mluvte a nezapomeňte, že hubnutí je práce jako každá jiná a vyžaduje plán. Deníček, kam si každý večer zapíšete jídelníček následujícího dne i hubnoucí aktivity, se rozhodně vyplatí. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jul2015/1770845.jpg?d41d
URL| http://krasna.nova.cz/ext/fitness/7-duvodu-proc-nemuzete-zhubnout.html
novinky.cz Zdravé stravovací návyky, které zlepšují život novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví bok Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.7.2015
zpět O tom, že správné stravování je základem nejen pro dobrou kondici, ale i celkové zdraví, vědí mnozí. Někdo se toho drží, jiní lidé po čase své odhodlání odloží a vracejí se zpět ke starým návykům. Přitom výdrž a ochota nepodlehnout svodům je to hlavní, co zlepšuje lidský život v mnoha ohledech. Výživoví poradci a odborníci již rozdali doslova tuny rad, jak si mohou lidé zlepšit kvalitu vlastního života – od cvičení až po správné stravování. Některé změny jsou viditelné již po několika týdnech, mnohé další ale obstojí až v delším časovém období. Proto je tak důležité vydržet ve svém snažení, pokud už se k němu jednou člověk rozhodne. Což jsou koneckonců i rady, kterých se drží nejen zmiňovaní odborníci a poradci, ale také sportovci a jednoduše všichni, kteří chtějí žít svůj život co nejlépe. Server FoxNews přinesl několik tipů na správné návyky, které změní způsob, jakým se budou lidé stravovat, čímž ve výsledku zlepší i kvalitu svého života.Ničeho se nevzdávejte Jezte všechny potraviny, které máte rádi a vychutnáváte si je, jen v menším množství, než jste byli zvyklí, radí dietoložka Elisa Ziedová. Žena, které podle vlastních slov pomohly menší porce shodit 14 kilogramů.
„Dřívější pokusy zhubnout mě pouze deprimovaly, výsledky nebyly dobré. Nejhorší, co můžete udělat, je omezovat se v jídle, které máte rádi. Pak to totiž končí tím, že se kvůli pocitu neuspokojení přejídáte,” popisuje vlastní zkušenosti.Mějte plán Podlehnout vábení nabízených lahůdek není zrovna jednoduché, především při návštěvě restaurace. Není ale rovnou nutné vše si zakázat a spokojit se s grilovaným kuřecím masem a horou zeleniny. Objednejte si k obědu, na co máte chuť, po zbytek dne to ale dalším jídlem kompenzujte, radí dietoložka. Pokud víte, že vás čeká bohatší večeře, například v podobě steaku s bramborem, kompenzujte to již při obědě tím, že si dáte pouze menší porci masa a nějakou zeleninu. Také je potřebné myslet na to, aby v jídelníčku nechyběly další potřebné složky, jako vláknina, ovoce, zelenina, ořechy a další zdravé složky vhodné například na svačinu. Sytější a kaloricky náročnější večeře tak nenadělá tolik škody a vy budete spokojeni.Zapomeňte na kalorie „Počítání kalorií úplně vynechte, místo toho je lepší soustředit se na výběr vhodných potravin,” radí Frank Lipman, výživový odborník, zakladatel sportovního centra a autor knihy s názvem Nová zdravotní pravidla. „Správné potraviny bohaté na potřebné živiny drží hlad na uzdě, navíc stabilizují hladinu cukru v krvi a dodávají do mozku včas signál, že už máte dost a jste sytí,” vysvětluje lékař.Zapomeňte na jídlo bez chuti Zdravé někdy rovná se bez chuti. Odborníci radí vyhnout se takovému zpracování potravin a zkusit si s nimi trochu pohrát. Čím více si jídlo člověk vychutná, tím více a lépe se i nají. „Příkladem může být dušená zelenina. Pro někoho lahůdka, pro mnohé ale zcela nudné jídlo bez nápadu a někdy i chuti,” popisuje dietoložka Ilyse Schapirová z New Yorku. Ke změně stačí ale málo, například přidat olivový olej, česnek nebo nějakou zdravou zálivku, která obyčejnou zeleninu promění v chutnou přílohu.Vždy připraveni Důležitější než nákup zdravých potravin je jejich konzumace. A tak je vhodné je mít neustále někde po ruce. Po návratu domů je tak nejlepší veškerou zeleninu a ovoce omýt, nakrájet na menší kousky a uložit do krabiček do lednice či špajzu. Tak, aby bylo vše hezky po ruce. Jak přijde chuť na něco na zub, bude zdravější varianta vždy to první, na co narazíte. To platí nejen doma, ale i v zaměstnání nebo na cestách.Oběd jako pro krále Říká se, že snídaně je nejdůležitějším jídlem dne, nemusí být ale nutně největším. Tím by měl být oběd. „Největší jídlo by mělo být kolem poledne, kdy je trávení na vrcholu a můžete tak tělu dopřát více toho, po čem touží. Tedy energii na další fungování,” popisuje Lipman. Velký ale neznamená například objemný hamburger uprostřed talíře s hromadou hranolek. I oběd by měl být vyvážený, bohatý na bílkoviny a zeleninu, dopřát si lze i polévku.Jezte barevně Zelená, oranžová, červená, fialová, žlutá... Čím více budete jíst ovoce a zeleniny v širokém barevném spektru, tím více obohatíte tělo o potřebné látky, a nezbyde tolik místa pro nezdravé pokrmy.Pravidlo 80 ku 20 Pravidlo v poměru 80 : 20 by se při stravování dalo podle odborníků vysvětlit dvěma způsoby. Jeden prosazuje během dne sníst 80 procent (není nutno dodržovat přesně) zdravých potravin a zbylých 20 procent ponechat pro nějaké ty nezdravější varianty. Což ve výsledku znamená moci si každý den dopřát nějaký ten malý hřích a nepřejídat se o víkendech. Další výklad je odlišný, soustředí se na množství snědeného jídla. Odborníci v tomto případě radí
přestat jíst ve chvíli, kdy jste téměř nasyceni (cca na zmíněných 80 %). Jde o to, nedojídat se až do plné sytosti, kdy už mnohdy sníte i zbytek na talíři, který už není ve skutečnosti k sytosti potřeba. Může se vám hodit na službě Firmy.cz: Výživoví poradci
URL| http://www.novinky.cz/zena/zdravi/3746...vovaci-navyky-ktere-zlepsuji-zivot.html
Hana Michopulu: V české kuchyni máme spoustu pokladů novinky.cz str. 0 Žena - Styl Klára Říhová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 28.7.2015
zpět Moudrá kolegyně kdysi poradila začínající novinářce, aby se zaměřila na jídlo. Ta to vzala vážně, mimo jiné napsala tři kuchařky, před pěti lety založila v Praze farmářské trhy a vloni si otevřela v centru vlastní chlebíčkárnu. Dnes čtyřicetiletá Hana Michopulu už ale také poznala, že každý úspěch má i odvrácenou tvář… Jak jste přišla k svému jménu? Michopulu jsem vyvdala. S manželem už nejsme spolu, ale jméno jsem si nechala. Je to Řek, který se tu narodil, byli jsme manželé osmnáct let a narodily se nám dvě děti. Považuju to za dobrou část svého života, spousta věcí se nám povedla.Řekla jsem si, že vezmu nějakou typicky českou věc a pokusím se ji vystřelit výš. Volba padla na chlebíčky. Jenže pak se každý vyvíjel a dospěl jinam, naše názory se rozešly. Já směřovala k podnikání a v tom byl trochu problém. Ale to je už minulost.Dnes je pátek, co to pro vás znamená? To je pro mě nejhezčí den v bistru, protože máme největší návštěvnost a lidi jsou nejmilejší z celého týdne – mají čas a přijdou si to užít. Pracuju dopoledne doma a v poledne se přesunu sem, kde řeším se svým týmem běžný provoz. Bezvadné je, že právě v pátek za mnou většinou přijedou v šest hodin patnáctileté dcery – dvojčata – a jdeme na večeři. Testujeme různé restaurace, jsou po mně a jsou mi už zdatnými partnerkami v jídle. Měly jsme období zkoušení hamburgerových restaurací a dnes jdeme do podniku Maso a kobliha, tak se těším.Jak vás napadlo založit si bistro právě s chlebíčky? V české kuchyni máme spoustu pokladů, které je potřeba oprášit a upravit do soudobé podoby, modernějšího hávu. Není možné jíst stejné jídlo tři sta let, naše životy i chutě se mění. A tak jsem si řekla, že vezmu nějakou typicky českou věc a pokusím se ji restaurovat, vylepšit, vystřelit někam výš. Volba padla na chlebíčky. Vytvořila jsem nové receptury, které pořád respektují, čím chlebíček je, ale s použitím kvalitních surovin, čerstvé zeleniny a rozmanitých bylinek. Myslím, že se podařilo dosáhnout plnohodnotného a luxusního produktu. Kde jste se inspirovala? Samozřejmě jsem hledala inspiraci i v zahraničí, kde jsem viděla podobné snahy modernizovat původní dědictví. To je hlavní trend ve světě. Druhým je fast food, čímž nejsou myšleny jen smažené nekvalitní věci, ale rychlé jídlo, které dostanete na ulici, nemusíte se za něj stydět a splňuje zdravotní i energetické požadavky. Tuhle filozofii jsem se pokusila vtělit i do chlebíčků. Myslela jsem, že chlebíček je náš vynález, ale prý ho znal už Napoleon… …který byl zvědavý, co dostává mezi dvěma chleby a vyžádal si ten horní odstranit. Nebo pan Sandwich, velký hráč, který se nechtěl zdržovat dlouhým jídlem… Nevím, nakolik jsou tyhle historky pravdivé, spíš jde o to, kdo je řekl první.
Ale obrovskou tradici mají chlebíčky v severských zemích (Dánsko, Švédsko, Norsko), chleba s něčím je prostě základ výživy, to je jasné. Obkládají tam chlebíčky velmi bohatě, fungují nejen jako chuťovka, ale i plnohodnotné syté jídlo. Dávají na ně brambory, ryby, zeleninu...Jaký je váš favorit? Absolutně nejvíc se u nás prodává vajíčkový s naklíčenou řeřichou, což mě překvapilo. Nebyl v základním seznamu a dostal se tam úplně náhodou, když jsme měli přebytek vařených vajec a potřebovali je udat. Přišla na řadu pomazánka mojí mámy, kterou dělávala na víkend. Okamžitě se po něm zaprášilo. Ikonický pro mě je chlebíček s řepnou pomazánkou, kozím sýrem a ořechem v cukru nebo chlebíček s celerovou remuládou s bylinkami. Úplně nejvíc ovšem miluju šunkový, na který dáváme místo české okurky francouzské cornichony bez cukru v nálevu. Je tak lépe cítit chuť.Název bistra Sisters souvisí s tím, že máte dvě sestry? Ano i ne. Pro svůj podnik jsem dlouho nemohla vymyslet jméno, váhala jsem mezi několika a nemohla se rozhodnout. Už bylo potřeba udělat logo a cedule, architektka na mě tlačila. Jak na mě koukala, všimla si přívěsku Sisters, který jsem dostala od sestry Mirky. Tak co třeba Sisters? napadlo ji. Takhle jednoduše to vzniklo. „Relax je pro mě, když přijdu domů a povídám si s dcerami, něco jim uvařím… pak zase vezmu kabelu a jdu makat, protože se snažím obstát. Je to boj.“ FOTO: Jan Handrejch, Právo Pracují tu sestry s vámi? Na začátku mi nejmladší Petra pomáhala, ale pak se vrátila ke své profesi, je z jiného oboru. Mirka je publisherka. Já jsem ta prostřední. Sesterství pro mě je moc důležité, jedna ze základních životních hodnot, vždycky jsme se podporovaly a rozuměly si, naše rodiny drží pohromadě… Jste v podniku každý den? Každý den. Jako kdyby si člověk pořídil dítě a nebyl s ním, to je stejné. Zpočátku jsem dělala všechno, vymýšlela, zdobila, vařila polévky. Dnes je už práce rozdělená, na všechno mám lidi, kteří se to bezvadně naučili a většinu věcí dělají dokonce líp než já. To je velká výhra, všude slyším stížnosti na pracovníky v gastronomii… Když je potřeba, zkouším novou polévku, chlebíček, teď jsem dělala kolekci limonád na léto. Snažím se do toho vtáhnout i dcery Mariu a Annu, aby viděly, jak funguje v reálu firma, znaly každodenní starosti. Protože my jsme první podnikající generace, rodiče pracovali jinak. Přijde mi důležité jim tyhle zkušenosti předat. Ať se v životě pustí do čehokoliv, budou jim k dobru.Člověk dosáhne různých met, ale nikdy najednou. Buď má partnera a úspěch v práci – a chybí mu zdraví. Nebo naopak. V čem konkrétním vám pomáhají? Jsou velké odbornice na sociální sítě, jak udělám něco špatně na Facebooku, mají na to silné názory. Jsou v takovém vymezovacím věku, že spíš hodnotí, než radí. Ochutnávají moje produkty a vyjadřují se, zda je ten či onen vhodný. Trochu si na mně ostří zuby, ale ve výsledku mi to pomáhá. Trávíte prací i víkendy? Ještě donedávna ano. První půlrok jsem pracovala sedm dnů v týdnu, poslední půlrok šest, ale budu to muset omezit, abych dostala svůj život do rovnováhy. Do normálu vracím i jídelníček. Zpočátku jsem konzumovala chlebíčky po čtyřech na posezení, teď dělám jen rychlý test. Vždycky vlítnu do kuchyně, na plátek kváskového žitného chleba si nandám vzorky a testuju. Obecně skoro nejím červené maso, nemám k tomu ideové důvody, ale prostě mi nechybí. Vařím spíš zeleninová jídla, ryby a mořské plody, asijskou a vietnamskou kuchyni. Snažím se nepředávkovat pšenicí, miluju ovesnou kaši. Partner jí totéž? Žádný partner momentálně není. Tak to prostě je, přicházím na to, že člověk zažije v životě všechno možné, dosáhne různých met a skvělých věcí, ale skoro nikdy to není najednou. Buď máte skvělého
partnera a úspěch v práci – a chybí vám děti nebo zdraví. Nebo se to promele jinak. Já mám úžasnou práci a děti, jsem zdravá… A budoucnost zase přinese jiný koktejl radostí. Byla jste vždycky podnikavé děvče? Vyrostla jsem v úplně obyčejné rodině. Ale odjakživa jsem věděla, že chci dělat něco důležitého pro ostatní. Až si ze mě dělali legraci. Líbilo se mi, že po některých lidech jsou pojmenované ulice, a říkala jsem si, že by to bylo super. Asi bych nedokázala prodávat reality nebo třešně, to jsem v sobě neměla, ale z práce pro druhé mám velký pocit zadostiučinění. Nežene mě zisk, kšeftování mě nezajímá. Můj motor je, že chci nabídnout lidem dobré jídlo. Kdy vás začalo zajímat, co jíte? Doma vzpomínají, jak jsem plánovala jídelníčky na dva týdny – a pak jsem poctivě odškrtávala jejich plnění. Rodiče měli dvě zahrady, kde pěstovali ovoce a zeleninu a trávili jsme tam veškerý čas, což mě ničilo a nenáviděla jsem to. Nakonec mi to bylo k užitku, aspoň jsem nakoukla, jak potraviny a suroviny vznikají, jak se s nimi nakládá. I jak mají správně chutnat. Matka mi je dodnes inspirací, razí klasickou formu české kuchyně. Ve školní jídelně jsem se logicky odmítala zúčastnit, raději jsem doma roztočila misky a hrnky… Dcery Maria a Anna jsou už zdatné pomocnice… FOTO: archív Hany Michopulu Co jste přesně vystudovala? Nedostala jsem se na žurnalistiku, ale vzala mě pod křídlo zkušená novinářka Renata Červenková v Marianne. Prohlásila, že mám talent a že mě to naučí. A brzy mi poradila, ať se věnuju jen jídlu, že specializace jsou budoucnost, ať se kvalifikuju, chodím na kurzy, nabírám informace, cestuju. Ta mě poslala na moji dráhu. A když měl vzniknout Apetit, okamžitě jsem přiběhla. Jenže pak měly děti vážné zdravotní potíže, takže jsem musela úplně nechat práce. Šlo o histaminovou intoleranci…Co to znamená? Chyběl jim v žaludku enzym, který štěpí histamin, což je látka vznikající při fermentaci čili při výrobě skoro všeho: čajů, sýrů, čokolády, chleba. Byly pořád nemocné, reagovaly alergicky a doktoři si s nimi nevěděli rady. Až celostní lékař v Ambergu určil správnou diagnózu. Bylo nutné vytvořit jim speciální dietu, sestávající z domácích produktů. Neexistovalo, že bych koupila rohlík nebo marmeládu, vše jsem dělala já. Dva roky striktně, takže se podařilo jejich stav stabilizovat. Dnes mohou občas dietu porušit a chybějící enzym spolknout v pilulce. Třeba kvůli pátečním večeřím. Snažím se vzít ze všeho něco dobrého, aspoň jsem se naučila čistou kuchyni. Byla to zkouška, ale doběhla jsem. Navíc jste před pěti lety založila v Praze farmářské trhy. Co vás k tomu vedlo? Věděla jsem, že umím vydělat peníze, jen další projekt nebudu dělat proto, aby můj vydavatel zbohatl. Chtěla jsem už opravdu věnovat energii na něco pro lidi, jak jsem si vždycky přála, a zlepšit kvalitu jídla. A protože trhy byla základní věc, která tu chyběla, pustila jsem se do toho. Ani padesát kritických článků nic moc nezmění, musíte jít a udělat to. A bylo to úžasné. Miluju, když se věci hýbou dopředu, a provázelo mě nadšení lidí, kteří mi pomáhali. Farmáři začali vydělávat, šlo to nahoru… Dnes je v metropoli trhů šestadvacet, ale různé úrovně. Lze uhlídat kvalitu? Bohužel je to především byznys pro pronajímatele ploch, což poškozuje původní myšlenku. Nejsem sentimentální, nestěžuju si, ale myslím, že by trhy měla mít v rukou města a provozovat je jako službu občanům. V zahraničí to funguje, hlavně kvůli letité tradici. U nás jde pořád ještě o živelnou fázi. Čeští provozovatelé pojímají trhy jako supermarket, a ne jako místo, kde mají dostat prostor lokální pěstitelé. Chtělo by to výrazná omezení, do nichž se nikomu nechce. To téma raději opustíme…Vychází fůra kuchařek, v televizi kdekdo vaří. Proč ten extrémní zájem o jídlo? Není to jen lokální trend, ale celosvětový. Je způsoben tím, že dřív se hodně spoléhalo na
průmyslovou výrobu, tím se zaštiťovalo úplně všechno. Lidi věřili, že vyrobit ideální polotovary a jídlo zavřít do konzervy je symbolem pokroku. Pak se ale ukázalo, že není nejzdravější a ani nechutná moc dobře. Takže se vlastně vracejí k prameni, chtějí poznat zdroj toho, co jedí. Je to i reakce na globalizaci – lokalizace. Nechtějí potraviny z druhého konce zeměkoule, ale od prodejců ve své ulici. Chtějí svět zmenšit, udělat si ho pochopitelnější a uchopitelnější, mít své malé město, které mohou mít pod kontrolou.Čeho by se měli vyvarovat? Největší omyl je hledat spásu v zázračných stravovacích systémech. Je to jako věřit na princezny nebo zlého draka. Vyloučit cokoliv z potravy nebo naopak upnout se jen k některým potravinám je těžce naivní. Jezte všechno a nic nepřehánějte. Jsme tu, stejně jako naši předkové, abychom dobře zužitkovali vše, co kolem nás roste a žije, ať už divoce, nebo kulturně. Typicky českým zlozvykem je extrémní spotřeba červeného masa, na druhé straně kompenzovaná sílícím veganstvím. Já říkám, pojďme radši středem. Za každý úspěch se platí. Chtěla jste to někdy zabalit? Mockrát… Ale vlastně asi nikdy opravdu. Těžké chvíle byly a jsou pořád. Když se stavělo bistro, rostly rozpočty, když zjistíte, že se musíte soudit. Ale nakonec si uvědomíte, že nezbývá než těmi zkouškami projít až do konce. Není dost dobře možné uhnout. Co vám říká slovo dovolená? Na pár dnů můžu odjet kdykoliv. Ale když jste v první linii a bojujete za úspěch a přežití svého projektu, jste v takovém adrenalinu, že to není možné. I proto jsem začala před třemi měsíci běhat, protože jóga, kterou jsem relaxovala deset let, to rozjímání, mi přestalo stačit. Jednoho dne jsem se prostě rozběhla, protože jsem musela. Vloni jsem oželela oblíbenou jižní Francii, Provence, kam jezdím každý rok. Letos si to už nenechám ujít. Odpočívat budu i prací na zahradě a plaváním v rybníku v jižních Čechách.Co chcete ještě dokázat? Moje plány jsou už opatrné, zažila jsem dost a jsem spokojená s tím, co se podařilo. Pro Sisters bych si přála dokázat, aby náš chlebíček byl pro lidi synonymem toho nejlepšího, jaký si můžou dopřát. Aby to byla značka kvality, abyste, až bude mít vaše maminka narozeniny, jí šla gratulovat s krabicí s mašlí od nás. Rozšiřovat se zatím nebudeme. Jsme vlastně pořád na začátku, první tři roky jsou o etablování na trhu. Začátky mě moc baví: vymýšlet věci, dostávat je do praxe a zdolávat překážky. Jsem lokomotiva rozjíždějící vlaky. To necítím únavu a mám plno energie. Jaké máte sny v osobním životě? Mám pár trochu srandovních snů, jako vykoupat se v horkých pramenech na Islandu, žít chvíli v zahraničí, absolvovat taky nějaký delší pochod na cíl, plavat v divoké přírodě. Ale víc si asi přeju projít vším, co mě čeká, s otevřeným srdcem, zvládnout to a přijmout. A přitom životu moc neuhnout.
URL| http://www.novinky.cz/zena/styl/374577...ceske-kuchyni-mame-spoustu-pokladu.html
Jurečka vytáhl do boje za české potraviny, ukázal nové logo 28.7.2015
novinky.cz str. 0 Ekonomika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministerstvo zemědělství připravilo novelu zákona o potravinách, která zakáže používání zavádějících log, (např. české vlajky) u výrobků, které nebyly skutečně vyrobené v Česku či neobsahují většinu tuzemských surovin. Na úterní tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Česká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české,“ řekl Jurečka. Dosavadní označování českých potravin je podle něj velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena, uvedl ministr. V minulosti se objevily i kuriózní případy, kdy například v prodejně Penny prodávali pod označením Česká kvalita chipsy z Polska a lihovinu ze Slovenska. [celá zpráva] Logo Česká potravina FOTO: Ministerstvo zemědělství Jurečka také představil logo, které si budou moci potravináři, kteří podmínky splní, dát na své výrobky. Možnost používání upraví ministerská vyhláška. Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou už podle návrhu ministerstva moci dál dávat na potraviny různé nápisy a obrázky, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící, jako například „Česká republika“, mapa nebo vlajka České republiky, slova „česká kvalita“ a podobně.Za klamání až 10 miliónů Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích v případě klamavého označování potravin může být uložena pokuta až deset miliónů korun. Potraviny, které nemohou pocházet z českých surovin, například čokoládové výrobky, budou moci mít alespoň označení Vyrobeno v České republice. Podle ministerstva není podle evropské legislativy povinné uvádět zemi původu u všech výrobků, ale jenom u vybraných skupin, jako jsou maso, ovoce či zelenina. Návrh novely zákona o potravinách je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení, podle předpokladu by norma měla začít platit od poloviny roku 2016, uvedlo ministerstvo.
URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/376175...a-ceske-potraviny-ukazal-nove-logo.html
ona.iDNES.cz Šťavnatá grilovačka: exotický burger ze zebry a jeho jehněčí kamarád 26.7.2015
ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Recepty pro iDNES.cz, Magdalena Havlíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Burgery si již dobyly srdce a chuťové buňky Čechů a prosadily se mezi typické účastníky víkendových grilovaček. Vyzkoušejte si následující recepty na hamburger ze zebřího a jehněčího masa, nadchne vás i losos protkaný citronovou trávou. Africký hamburger ze zebry s tropickým ovocem a kozím sýrem Podle Jiřího Zemana, šéfkuchaře Intercatering a Villa Memories Suroviny na 4 porce: 4 ks hamburgerových bulek 400 g masa ze zebry (lze nahradit hovězím) 1 větší avokádo limetka 8
plátků slaniny 200 g kozího sýra 2 ks červené cibule balzamikový ocet lžičku tmavého cukru olej rukola papriková čalamáda Fotogalerie Postup: Maso ze zebry drobně pomeleme a přidáme přibližně 1/5 hovězího loje, ochutíme solí, drceným pepřem a případně chilli papričkami. Maso vytvarujeme do placek, které by měly být o kus větší než je průměr hamburgerových housek. Placky opečeme na grilu po obou stranách, housku rozkrojíme a oba řezy přidáme na gril. Avokádo rozmačkáme, přidáme limetkovou šťávu, sůl, drcený pepř. Avokádo navrstvíme na spodní část bulky. Přidáme opečené plátky slaniny a maso, na které rozdrobíme kozí sýr. Červenou cibuli nakrájíme na měsíčky a orestujeme do zlatova, přidáme tmavý cukr a balzamikový ocet který necháme zredukovat. Hotovou cibuli dochutíme solí a pokládáme na kozí sýr. Vše ozdobíme rukolou. Na vrchní klobouček bulky dáme paprikovou čalamádu a přiklopíme. Losos protkaný citronovou trávou podle Jiřího Zemana, séfkuchaře Intercatering a Villa Memories Suroviny na 4 porce: 600 g losových filetů s kůží citronová tráva koriandr chilli tmavý cukr limetka hořčičné semínko zázvor sůl Postup: Lososa nakrájíme na 150g steaky s kůží, ze které odstraníme šupiny. Steak osolíme a protkneme citronovou trávou. Z koriandru, chilli papriček, tmavého cukru, limetkové šťávy, hořčičných semínek a zázvoru si připravíme marinádu, kterou na lososa natřeme. Necháme alespoň hodinu odpočinout. Pečeme na mírném ohni nejlépe v přiklopeném grilu. Maso v žádném případě neotáčíme. Tip Jiřího Zemana: „Syrovost lososa uprostřed steaku není na škodu, naopak se nám odmění svou šťavnatostí!“ Jehněčí burger s tzatziky s letním coleslaw salátem podle Jasena Campbella, šéfkuchaře restaurace Na Golfu 600 g vykostěného jehněčího ramínka 1 cibule 3 paličky česneku velká snítka rozmarýnu sůl a pepř olivový olej 100 g čerstvé rukoly foccacia nebo houska Na tzatziky. 200 g farmářského nebo selského jogurtu hrst máty okurka stroužek česneku šťáva z jednoho citronu sůl a pepř olivový olej Salát: bílé zelí celer velká mrkev 2 jablka (Granny Smith či jiná zelené odrůdy) Salátový dresink: 2 čerstvá vejce lžička dijonské hořčice 2 lžičky bílého vinného octa 150 ml slunečnicového oleje 150 ml olivového oleje sůl a pepř lžička cukru Postup: 1. Vykostěné jehněčí rameno nameleme v mlýnku na maso, poté jej smícháme s drobně pokrájenou cibulí, utřeným česnekem, rozmarýnem, olivovým olejem a trochu osolíme a opepříme. Maso rozdělíme na 4 porce, přikryjeme potravinářskou folií a necháme dvě až tři hodiny uležet v lednici, aby se lépe rozvinuly všechny chutě. Ideální je nechat maso odpočívat přes noc. 2. Nejprve vylejeme z jogurtu jakoukoliv přebytečnou vodu, nejlepší je vyklopit ho rychle do cedníku s
malými dírkami. Okurku zbavte jádřince uprostřed a nakrájejte ji na co nejtenčí nudličky. Česnek a mátu nakrájejte na drobno. Vše smíchejte a přidejte citronovou šťávu, olivový olej, sůl a pepř. Čtěte v pondělí Další skvělé recepty na gril najdete v pondělní příloze MF Dnes OnaDnes. 3. Nakrouhejte zelí a celer na tenké nudličky, oloupané jablko a mrkev nastrouhejte na hrubém struhadle. Promíchejte se solí a citronovou šťávou. Nechte mix stranou a připravte si zatím zálivku. Sůl bude mezitím vytahovat ze zelí a celeru vodu, proto je můžete nechat v cedníku, aby odkapala. 4. Ve velké míse smíchejte dva vaječné žloutky, hořčici, ocet, sůl a cukr. Kvedlejte přibližně pět minut, dokud směs nezačne světlat. Poté velmi pomalu vmíchejte oleje, dokud se vše nespojí a dochuťte. Nyní můžete vymačkat zbytek vody ze salátu a vložit ho do čisté misky, ve které ho smícháme s dresinkem. 5. Dobře si roztopte gril, uhlíky by měly být šedé a určitě nepotřebujete žádný přímý oheň. Pokud máte plynový gril, pak ho dejte na střední až vyšší teplotu. Burgery potřete olivovým olejem a posolte a opepřete. Nechte je opékat 7 minut na jedné straně a 5 minut na té druhé. Sundejte je z grilu a nechte alespoň pět minut odpočinout. 6. Rozkrojte si foccaciu nebo housku a nechte ji trochu opéct na straně řezu. Foccaia v sobě má dost oleje sama, housku můžete před opečením ještě potřít olivovým olejem, aby byla krásně křupavá. 7. Na plátek opečené foccacie položte masový karbanátek, velkou lžíci tzatziky a hrst čerstvé rukoly a přiklopte další foccaciou. Podávejte s letním coleslaw salátem. Tip Jasena Campbella: „Chuť jehněčího je pro Čechy občas až moc intenzivní, nejste na ni tak zvyklí jako u nás na Novém Zélandu. Nikdy proto nepodávejte jehněčí vychladlé, tuk v něm totiž zlojovatí a jeho chuť pak dokáže mnohé odradit od jehněčího i na několik let dopředu. Můžete také zkusit vybrat méně tučnou část masa. Jehněčí vždy podávejte na ohřátém talíři a teplé.“
URL| http://ona.idnes.cz/grilovani-hamburge...cepty.aspx?c=A150626_131547_recepty_haa
opojisteni.cz Případů stažení potravinových výrobků z trhu prudce přibývá, varuje Swiss Re! opojisteni.cz str. 0 Pojistné produkty Swiss Re Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět 27.7.2015 Stačí jediný chyba v dlouhém distribučním řetězci mezi farmářem a koncovým zákazníkem a stažení produktu z trhu může vyjít společnost na miliony dolarů. Těchto případů rapidně přibývá, konstatuje zajišťovna Swiss Re ve své studii. Stačí jediný chyba v dlouhém distribučním řetězci mezi farmářem a koncovým zákazníkem a stažení produktu z trhu může vyjít společnost na miliony dolarů. Těchto případů rapidně přibývá, konstatuje zajišťovna Swiss Re ve své studii. Při úrovni dnešní globalizace, množství technologií a ingrediencí stačí, když je chybná jen jedna položka, nebo je část potraviny kontaminovaná a výrobek může způsobit nemoc případně i smrt. Zajišťovna Swiss Re zkoumá bezpečnost potravin v celosvětovém měřítku a v nedávné zprávě informovala o zvyšujícím se počtu potravinových recallů (stažení výrobku z trhu) a jejich dopadu na
spotřebitele, veřejné zdravotnictví, vlády a společnosti po celém světě. Zpráva rovněž popisuje snižování finančních rizik prostřednictvím pojištění a možností, jak se mohou dodavatele v dlouhém dodavatelském řetězci chránit. Analýza zajišťovny Swiss Re vycházela z veřejně dostupných informací o stahovaných potravinářských produktech z trhu. Alarmující je, že čísla se od roku 2002 více jak zdvojnásobila. Nárůst byl prý ovlivněn stále přísnějšími regulacemi a ještě větším rozšíření dodavatelského řetězce. „Ve stále více globalizované ekonomice, je zajištění vysoké úrovně jídla pro dodavatele neustále náročnější,“ říká Jeyne Plunkett, ředitel odboru Swiss Re, zajišťujícího služby spojené s tímto produktem. Velké pojišťovny shromažďují zkušenosti prostřednictvím svých pohledávek, které jsou pak důležitým zdrojem pro sdílení zkušeností s klientem. „Stažení produktu z trhu může být způsobeno i něčím tak jednoduchým, jako je chyba označení na obalu, nebo naopak tak komplexním jako mikrobiální kontaminace někde podél obrovského globalizovaného dodavatelského řetězce," říká Roland Friedli, risk manažer Swiss Re a spoluautor zprávy. Jen jediný recall může vést k těžké finanční ztrátě a poškození pověsti mezi dodavateli i odběrateli. 52% všech recallů stojí velké společnosti ve Spojených státech víc než 10 milionů dolarů, ale ztráty mohou jít až do 100 milionů. Tato čísla ovšem nezahrnují poškození pověsti, kterou je pak mnohdy nutné obnovovat mnoho let. Veřejný sektor trpí kontaminovaným jídlem nejvíce. Podle amerického ministerstva zemědělství, dosahovaly škody na americkém veřejném zdravotním systému na hospitalizovaných pacientech a jejich ztracených mzdách v roce 2013 až 15.6 miliard dolarů. Celkem 8,9 milionu lidí onemocnělo nakažením některým z 15ti sledovaných patogenů, více než 50 000 bylo hospitalizovaných a 2 377 infekci podlehlo. Celosvětová studie konstatuje, že také demografické změny vystavují spotřebitelské skupiny novým nebezpečím. Stárnutí společnosti, zvýšený výskyt alergií v populaci a nesmíme opomenout ani podvýživu v mnoha zemích, která oslabuje obranyschopnost a odolnost i proti těm méně nebezpečným látkám. Výrobci potravin musí používat nejnovější technologie a přizpůsobovat se stále složitějším globálním trhům a dodavatelským řetězcům. Přizpůsobování také znamená brát v potaz nebezpečí, které podniky již znají a vycházet z nich na trzích, kam třeba nově vstupují. Stále významnější úlohu v oblasti regulace a bezpečnosti potravin hrají průběžné výzkumy a publikace Swiss Re Centra pro globální diskusi a bezpečnost potravin (Swiss Re Centre for Global Dialogue). Tyto zprávy analyzují globálně regulační vývoj v oblasti legislativy potravin a aplikují je do pojišťovnictví. Pro velké neštěstí spojené s chybou v distribučním řetězci, nemusíme jít ani pryč z Evropy. Velkou aférou byl výskyt E. coli v Německu v roce 2011. Bakterií kontaminovaná zelenina tehdy nakazila 3 950 lidí a z čehož nákaze podlehlo 53. Stejný rok v USA, vypukl problém s listerií na melounech a na následky infikování listerií tehdy zemřelo 33 lidí. Čína měla zase problém s únikem močoviny a melaminu do mléka, což způsobilo smrt 6 kojenců a přes 300 000 lidí muselo vyhledat lékařskou péči. Kompletní zprávu můžete stáhnout zde.
URL| http://www.opojisteni.cz/produkty/prip...-z-trhu-prudce-pribyva-varuje-swiss-re/
parlamentnilisty.cz Hajda (ČSSD): Ministerská koncepce boje se suchem? Pět minut po dvanácté
parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
25.7.2015
zpět Stanovisko odborného mluvčího ČSSD pro zemědělství senátora Jana Hajdy Ve středu 22. července 2015 byla v deníku Právo uveřejněna informace, že Ministerstvo zemědělství ČR připravuje koncepci boje se suchem. Je špatným vysvědčením pro řadu pracovníků Ministerstva zemědělství, že až nástupem ministra M. Jurečky je věnována pozornost problematice klimatických změn na hospodaření zemědělských podniků. Na tuto problematiku ve spolupráci s Agrární komorou ČR již upozorňuje Zemědělská komise ČSSD více než 9 let. Pracovníkům Ministerstva zemědělství ČR byly předloženy studie například Mendelovy univerzity v Brně, prof. Ing. Zdeňka Žaluda, Ph.D. a prof. Ing. Mgr. Miroslava Trnky, Ph.D. Jejich studie vychází z minimálně 15 let sledování klimatických změn, ve kterých upozorňují na nutnost řešení problému. Ministerstvo zemědělství ČR a jejich pracovníci pod vedením pravicových ministrů odmítali akceptovat tyto vědecké studie. Zemědělské podniky na Jižní Moravě, Severních a Západních Čechách za toto období prokazatelně zaostávaly za ostatními výrobními oblastmi, oblastmi investic, ve výši odměn s dopadem na zaměstnanost jednotlivých vesnic. (Dle analýzy Zemědělského svazu ČR dosahují tyto okresy 30 % zisku ve vztahu k ostatním oblastem ČR.) Přes pozitivní přístup ministra zemědělství M. Jurečky k této problematice se nepodařilo prosadit zařazení zemědělských podniků mezi podniky s ohroženými výrobními podmínkami. K tomuto zařazení bránil odpor odpovědných pracovníků na MZE. Slibovaný termín řešení těchto podniků a jejich hospodaření ve zhoršených podmínkách se tak bude řešit až k 1. 1. 2018. Je zajímavé, že nikdo ze zodpovědných pracovníků Ministerstva zemědělství ČR se nepřijel podívat na porosty se srážkami od 55 - 60 mm od 1. 1. 2015. Toto řešení si dovolím nazvat “řešením pět minut po dvanácté“.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=385573
Roudnice nad Labem: Farmářské trhy na Husově náměstí i o prázdninách parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět Roudnické farmářské trhy se staly trvalou součástí městského života v Roudnici nad Labem. Již tuto sobotu 25. července dopoledne opět zaplnily více než 20 prodejců kvalitních potravin Husovo náměstí. Farmářské trhy pokračují bez přestávky v pravidelném 14ti denním intervalu i přes letní prázdniny. Milovníci potravin a produktů od soukromých zemědělců, farmářů, pěstitelů, pekařů, řezníků a dalších výrobců, mohou tak nakupovat i během letních prázdnin. Město se sice během prázdnin trochu vylidňuje, ale my jsme tu pro návštěvníky a nakupující farmářských trhů i nadále. Vždyť léto to jsou třesně, višně, meruňky, broskve, švestky, letní jablíčka, rybíz, ale i chutná česká rajčátka vyhřátá sluníčkem, papriky, lilek, cukety, kapusta, květák, zelí, cibulka, kořenová zelenina a další sezónní výpěstky, tak jak postupně dozrávají na polích, ve sklenících a v sadech. Využijte tedy možnosti a přijďte si nakoupit lokální produkty z Podřipska.
O prázdninách i nadále fungujeme od 8:00 do 12:00 hodin. Pro děti je vždy připraven dětský koutek, kulturní program a připravujeme i řadu novinek. V teplém počasí se můžete osvěžit u stánku Kafe Mělník, kde najdete kromě kvalitní filtrované kávy i ledovou kávu, ledový čaj a citronádu. U stánku Fresh Juice najdete čerstvě lisované šťávy z českého ovoce a zeleniny. Pokud vám na farmářském trhu vyhládne, rozhodně si nenechte ujít terešovskou grilovanou klobásu u řezníka pana Kesnera z Terešova. Farmářské trhy v Roudnici n. L. pořádá již čtvrtým rokem spolek Trhni se, a protože jsme neziskovka, rádi věnujeme zdarma vždy jeden stánek a prostor další neziskové organizaci z Roudnice n. L. Vidět a zakoupit tak můžete výrobky klientů Humanitární sdružení PERSPEKTIVA, které na farmářském trhu znovu uvidíte 22. 8. Kočičí domov Sluníčko z Dobříně manželů Petráskových, kteří pečují o opuštěné a týrané kočičky, najdete na farmářském trhu nyní v sobotu 25. 7., dále pro děti velmi oblíbené výtvarné aktivity a tvoření s Ateliérem VÝTVARKA 22. 8. a 5. 9. s náborem dětí do výtvarných kroužků ateliéru. Centrum MATÝSEK si pro návštěvníky farmářských trhů připravuje na sobotu 19. 9. akci Den bez hazardu, věnovaný tématice hracích automatů v našem městě. Program na trzích je opravdu pestrý, z hudebních vystoupení můžeme do konce sezónu trhů jmenovat účinkující Brigita a Štěpán - folkové duo, EXT Band - reggae dub, Druga - folk, Jauvajs - keltská hudba, Z Hecu - folk big beat, Honza Jícha - acoustic folk a oblíbení Aulen Orfeus. Společně s farmářskými trhy můžete tuto sobotu zajít i na sousedský Bleší trh, který organizujeme spolu s ředitelkou KZM Roudnice n. L. paní Marií Imbrovou. Bleší trh začíná v 8:00 a pro prodávající je ještě místa dost. Neváhejte a přijďte prodat nepotřebné věci, nakupovat, vyměňovat, obdivovat, zavzpomínat a sousedsky si popovídat. Prodejci přijďte včas, ať si vše pečlivě připravíte pro hledače pokladů a nakupující zákazníky. Poplatek za prodejní místo je 50 Kč. Věříme, že si sobotní dopoledne pěkně užijete, ať už na farmářském nebo na bleším trhu. Srdečně vás zvou členky a dobrovolníci spolku Trhni se. Těšíme se na vás.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1411&clanek=385521
Prestižní ocenění Regionální potravina dostalo letos od Ministerstva zemědělství 107 výrobků parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
28.7.2015
zpět V letošním roce udělil ministr zemědělství Marian Jurečka značku Regionální potravina celkem 107 potravinám od 106 výrobců. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin, ve které odborné komise vybírají nejlepší a nechutnější produkty ze 13 krajů České republiky. “Soutěží Regionální potravina podporujeme malé lokální výrobce, kteří produkují vysoce jakostní potraviny a upozorňujeme tak i spotřebitele na produkci místních zemědělců a potravinářů. Díky krátkým distribučním cestám jsou Regionální potraviny čerstvější, méně zatěžují životní prostředí dopravou a navíc při jejich výrobě najdou zaměstnání lidé na venkově,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. V letošním šestém ročníku soutěže dorazilo zhruba 1 750 produktů, přičemž hodnotitelské komise vybíraly z 1262 produktů od 418 producentů. Největší zájem o účast měli výrobci z Ústeckého kraje, kde 52 žadatelů přihlásilo 190 výrobků. Celkem získalo logo Regionální potravina 107 výrobků. Mimo jiné tak může prestižní značku nově nosit například salám poličan ze Středočeského kraje, smetanový sýr z Vysočiny nebo zelný salát s koprem z Plzeňska. Oceněné výrobky získávají právo
užívat značku daného kraje po dobu 4 let. “Na podporu projektu Regionální potravina jsme pro rok 2015 poskytli 50 milionů korun. Oceněné výrobky a jejich producenti získají kromě práva užívat logo na obalu výrobku, také marketingovou podporu, zejména prezentaci v tisku, televizi, rádiu, propagační materiály, možnost účasti na výstavě Země živitelka a na dalších výstavách a akcích,“ uvedl ministr Marian Jurečka. Soutěž má 9 kategorií (masné výrobky tepelně opracované, trvanlivé masné výrobky, sýry včetně tvarohu, ostatní mléčné výrobky, pekařské výrobky, cukrářské výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě, ostatní - med, lahůdkářské výrobky, skořápkové plody atd.). Krajské komise vyberou vždy jen jeden vítězný výrobek v každé z kategorií. Na http://www.regionalnipotravina.cz dostanou spotřebitelé veškeré informace o projektu, například i o místech prodeje oceněných potravin, akcích, pravidlech a harmonogramu soutěže.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=387029
V USA prošel třaskavý zákon k potravinám. Nyní vyšla najevo další ohromující zpráva parlamentnilisty.cz str. 0 Zprávy spa Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
28.7.2015
zpět Na webu OpenSecrets.org vyšla analýza, která odhaluje pozadí nově přijatého amerického zákona, který ruší nutnost firem uvádět původ potravin. Zákon prošel na počet hlasů 275 ku 150 a jeho odpůrci o něm mluví jako o konci americké demokracie. Informuje server Common Dreams. Členové amerického kongresu, kteří hlasovali pro přijetí zákona, tedy v souladu s představami zemědělských a potravinářských lobby, dostali od těchto lobby trojnásobek peněz, které firmy pravidelně politikům vyplácí. Uvedl tak web Open Secrets, který je projektem Centra pro citlivou politiku. Za volební cyklus 2014 získali tito politici celkově necelých 30 milionů dolarů od zemědělských a potravinářských firem. V průměru to pak vychází na necelých 110 000 dolarů na hlavu. Zákon, který se oficiálně nazývá “Zákon o bezpečném a přesném značení potravin“, byl přijat minulý týden. Jeho odpůrci mu však přezdívají Akt Temnoty, jelikož odpírá lidem právo vědět, co jedí. Celý text zde Nejvíce za zákon lobovala Asociace výrobců potravin, která minulý rok na podporu svých zájmů vydala 4,1 milionu dolarů. V těsném závěsu za nimi je PepsiCo Inc a Monsanto, obě firmy zákon podporovaly a investovaly 2,5 milionů dolarů do svých lobbistických kampaní. Environmentální aktivisté mezitím apelují na senát, aby až se k nim zákon s označením HR 1599 dostane, tak ho zavrhli. Mezi těmi, kteří dostali nejvíce peněz, jsou především politici, kteří předsedají zemědělské komisi. Za minulý rok se tak dostali mezi 20 největších příjemců peněz z potravinářského průmyslu.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1387&clanek=387012
Právo Sucho trápí, nejvíc poškodí kukuřici Právo str. 15 Trhy & ekonomika (ČTK, sp) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.7.2015
zpět Dlouhotrvající sucho, které v Česku nyní panuje, sužuje i zemědělce. Nebude mít sice velký vliv na sklizeň ozimých obilovin, nedostatek vláhy ale sníží výnos kukuřice. Podle odhadu Agrární komory ČR (AK) se její výnos sníží proti předpokladům až o třetinu. Až o čtvrtinu proti loňsku by se mohla snížit úroda řepky. „Víc postiženy budou jarní ječmeny a jarní pšenice, ty se ale u nás pěstují v omezeném rozsahu,“ uvedla včera mluvčí AK Dana Večeřová. Podle Agrární komory se dá počítat s pětinovým poklesem jejich výnosů. Obiloviny mají kvůli suchu drobnější zrno. Jak uvedlo ministerstvo zemědělství, průměrné výnosy u sklizených obilovin aktuálně činí 5,54 tuny z hektaru. Loňský výnos byl podle Českého statistického úřadu 6,09 t/ha. Škody na kukuřici potvrzuje i Agrární komora. „Porosty jsou slabší a nižší než obvykle. I kdyby teď začalo intenzivně pršet, kukuřice ztrátu vláhy, která poznamenala růst, už nedožene,“ uvedla Večeřová. Výnos kukuřice na zrno loni činil podle ČSÚ 8,43 t/ha. Na všech typech půd dojde ke snížení výnosu řepky olejné. Výnos tak zřejmě klesne z loňských čtyř tun z hektaru o 20 až 25 procent. Podle údajů Státního zemědělského intervenčního fondu se výnosy u řepky pohybují nejčastěji okolo 3,2 t/ha. Zemědělci očekávají nižší úrodu i u cukrové a krmné řepy. Dostatek srážek v příštích dnech a týdnech by podle nich ještě mohl zachránit úrodu brambor. Horší úrodu na lehčích půdách, které hůře drží vodu, očekává Agrární komora u hrachu a máku. V extrémních vedrech přibylo požárů Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka má současné počasí i jeden klad: obilí se dobře sklízí. „Nynější počasí je pro sklizeň úplně úžasné. Obilí je suché, skvěle se seká,“ řekl. Kvůli extrémním horkům roste nebezpečí požárů. Od osádky sklízecí techniky to vyžaduje velkou opatrnost. Přesto už letos bylo zaznamenáno více požárů souvisejících se žňovými pracemi než v běžných letech. *** I kdyby teď začalo intenzivně pršet, kukuřice ztrátu vláhy, která poznamenala růst, už nedožene Dana Večeřová, mluvčí Agrární komory Foto autor| Ilustrační foto Profimedia.cz
Pražský deník Konec chaosu. Českou potravinu ukáže vlajka Pražský deník str. 9 Události (via) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.7.2015
zpět Praha – České vlajky na kdejakých potravinách. Ty mají ve spotřebitelích vzbudit dojem, že se jedná o místní produkci, ale často mají s Českou republikou spojené jenom to, že putovaly od hranic do regálů obchodních řetězců. Ministerstvo zemědělství chce udělat matoucím označením přítrž a do
novely zákona o potravinách se chystá definovat, co to vlastně český výrobek je. „Česká potravina je taková, která je ze sta procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny nebo masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udělá rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled poznají, které zboží je opravdu české,“ řekl včera ministr zemědělství Marian Jurečka (KDUČSL). Výrobci tak budou mít možnost na své výrobky umístit logo s českou vlajkou a textem Česká potravina. Označení přitom bude dobrovolné. Nicméně ti výrobci, kteří podmínky nesplní, už podle chystané novely zákona o potravinách nebudou moci svoje výrobky označovat různými nápisy, jako jsou například Česká potravina, Česká kvalita a podobně. „Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické,“ řekl ministr s tím, že někteří potravináři na český původ odkazují, aniž by byla potravina v České republice vyrobena. Logo si ministerstvo zemědělství propůjčilo od Potravinářské komory ČR, která jím označuje výrobky, jež obsahují sto procent českých surovin. Označení od roku 2011 uděluje v devíti kategoriích. „Je škoda, že ministerstvo nepřebralo kompletní kategorie. Třeba teď je to aktuální u mléčných výrobků. Nyní budou moci mléčné výrobky obsahovat 25 procent surovin z dovozu. Mohlo to českým zemědělcům pomoci více,“ řekla mluvčí komory Dana Večeřová. Obrázek Foto popis| Region| Střední Čechy Publikováno| Pražský deník; Události; 09 Publikováno| Boleslavský deník; Události; 09 Publikováno| Benešovský deník; Události; 09 Publikováno| Kladenský deník; Události; 09 Publikováno| Berounský deník; Události; 09 Publikováno| Kolínský deník; Události; 09 Publikováno| Kutnohorský deník; Události; 09 Publikováno| Mělnický deník; Události; 09 Publikováno| Nymburský deník; Události; 09 Publikováno| Příbramský deník; Události; 09 Publikováno| Rakovnický deník; Události; 09 ID| 1a80cd4b-bafe-4367-8c75-534213b5c93c
Prima Tuzemské potraviny dostanou nové logo 28.7.2015
Prima str. 1 18:55 Zprávy FTV Prima
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Roman ŠEBRLE, moderátor -------------------Pěkný večer, vítejte u Zpráv televize Prima, kde pro vás i dnes máme připraveny ty nejzásadnější informace. Gabriela KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka -------------------No a já s Romanem vás u nich vítáme, hezký večer. Tuzemské potraviny dostanou nové logo. Českou vlajkou ale budou moci být označeny jen ty, které budou vyrobeny výhradně z našich surovin. Ministerstvo zemědělství nově definovalo, co je česká potravina. Ti výrobci, kteří pravidla nedodrží, už na svůj produkt nebudou moci nalepit označení, které by jakkoliv odkazovalo k českému původu. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Vyrobeno v Česku, logo s českou vlajkou by mělo od podzimu pomoci zákazníkům lépe se orientovat
v tom, co skutečně v regálech obchodů pochází od tuzemských zemědělců. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------S tímto jednoduchým logem vlastně tomu zákazníkovi dáváme tu informaci, že tady ten výrobek má ten příběh, že opravdu ta surovina tady odsud pochází. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Po něčem podobném volali drobní čeští výrobci už dlouho. Jarmila ZELENSKÁ, farmářka -------------------Zákazník by měl vědět, že to zvíře opravdu pochází tady z toho našeho regionu a produkuje to mléko z naší hanácké trávy. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Logo Český výrobek má být dobrovolné a na svůj produkt si ho budou moci dát pouze ti farmáři, kteří prokážou, že použité suroviny pochází výhradně z Česka. U jednodruhových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, bude muset být podíl českých potravin 100 %, u ostatních výrobků, jako jsou například sušenky, pak minimálně 75 %. Ti výrobci, kteří nesplní ministerstvem zadaná kritéria, nebudou moci do budoucna už používat označení jako domácí, tradiční anebo česká kvalita. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Pokud to nesplní a přesto takovýto odkaz bude dávat a bude, řekněme, marketingově klamat spotřebitele, tak to bude posuzováno potom jako přestupek ve správním řízení s možnou sankcí až do 10 milionů korun. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Ministerstvo se prý rozhodlo definovat, co je a co není česká potravina na základě stížností samotných spotřebitelů. osoba -------------------Se vždycky dívá, jestli jako vyrobeno v Česku, no a tak předpokládám, že to v tom Česku je vyrobený. osoba -------------------Česká kvalita, tak jako na to slyším, no, ale že bych jako to vybíral přímo z regálů, tak to ne. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Státní zemědělská a potravinářská inspekce nejčastěji řeší klamání spotřebitele zavádějícím značením například u medu, vína nebo ovoce a zeleniny. Pavel KOPŘIVA, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Sankce jsou samozřejmě velice vysoké, zejména u vína, nebo konkrétně u vína ty sankce mohou dosáhnout až výšky 5 milionů korun. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Krajské štáby a Martina Spěváčková, Prima FTV.
RETRO Povýšenost jí oblibu nepřinesla 29.7.2015
RETRO str. 24 Speciál
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět HVĚZDY SERIÁLŮ Slávka Budínová Největší popularitu přinesla Slávce Budínové role moudré a krásné Valentiny v televizním seriálu »Sňatky z rozumu«. Na obrazovkách se objevil poprvé 23. října 1968 ve zjitřené atmosféře oslav vzniku republiky, dva měsíce po okupaci »bratrskými« armádami Varšavské smlouvy. Jeho přípravy ale začaly již v roce 1967. S nápadem převést do televizní podoby svou románovou pentalogii přišel sám autor - spisovatel Vladimír Neff. I když byl ale výborným dramatikem a scenáristou, do »Sňatků« se mu nechtělo, asi proto, že věděl, jak nesnadná to bude práce. Dramaturgyně Bohumila Zelenková tehdy oslovila dva scenáristy, oba však odmítli. Nakonec se úkolu chopil Otto Zelenka. Obsáhlé dílo, zahrnující časové rozpětí od roku 1859 do Os otevření Národního divadla o v roce 1881, musel vměstnat do pouhých pěti dílů. Využil d nakonec jen první dva romány n - »Sňatky z rozumu« a »Císařské fialky« - a teprve o 17 let později se k Neffovi vrátil a pro další volné pokračování zpracoval »Zlou p krev«, která se ale už zdaleka k tak nepovedla. k »Sňatky z rozumu« mají několik prvenství. Je to první n český seriál, který vznikl n na podkladě literární předlohy a který byl seriálem nl v pravém slova smyslu. Starší televizní seriály »Rodina Bláhova«, »Tři chlapi v chalupě« a »Eliška a její rod« ještě tvořily relativně samostatné příběhy, takže divákovi nevadilo, když některý z nich propásl. Sňatkům jako by klestil cestu úspěšný a dodnes ceněný seriál BBC »Sága rodu Forsytů«, který byl v Československé televizi uveden krátce před nimi a jehož tvůrci již ctili veškeré zákonitosti nového žánru. Diváci si zvykli na pravidelnost, s níž musí seriál sledovat, aby jim děj neunikl. Většina záběrů do »Sňatků« vznikla vzhledem k nedostatku financí v hostivařských ateliérech. Konkrétní pražské lokality režisér František Filip divákům přiblížil na dobových rytinách a děj se mohl volně přesouvat díky vypravěči Václavu Voskovi. Dobovou atmosféru navíc úžasně dotvořila Lída Novotná svými návrhy nádherných kostýmů. »Sňatky z rozumu« zdobili nejlepší herci té doby. Hlavního hrdinu, vlasteneckého obchodníka Jana Borna, ve skutečnosti Jana Neffa, zakladatele obchodu se železářským zbožím v Pra ze u Prašné brány, skvěle ztvárnil Vladimír Ráž. Martina Nedobyla, majitele zasilatelství a povoznictví, hrál neméně dobře Jiří Vala. Jeho první ženě Valentině pak dala výraznou podobu právě Slávka Budínová. Diváci si ji okamžitě oblíbili, zdravili ji na ulici, řezník pro ni schovával nejlepší maso, a když v seriálu zemřela, upřímně toho všichni litovali. Režisér Filip vybral výborné představitelky i pro sestry Hanu a Bětuši Váchovy, kterým otec v podání Miloše Nedbala posměšně říkal »přeslice«. Zahrály si je Iva Janžurová a Jiřina Jirásková, které v té době šly doslova z role do role. V seriálu se objevil i Jaroslav Vojta, než rok nato zemřel, a Nataša Gollová - oba jako Nedobylovi rodiče. Zdeněk Řehoř hrál Vojtu Náprstka, Jiřina Šejbalová paní Váchovou, Daniela Kolářová Marii, budoucí snoubenku Nedobyla, Vladimír Brabec skladatele Antonína Dvořáka. Postavy byly autentické, k Neffovým do salonu skutečně docházely slavné osobnosti včetně Dvořáka, který při vlasteneckých dýcháncích hrál na klavír. Slávka Budínová byla v roce 1968 na vrcholu kariéry. Ve svém domovském divadle u Burianů dostávala většinou jen hlavní role, což ale později, v 70. letech, už zdaleka neplatilo. Padesátiletá herečka jako by náhle pro režiséry přestávala být zajímavá. O to víc se proto upnula na budování svého domu a hodně času věnovala také péči o nemocné rodiče. Přestěhovala si je dokonce z Ostravy do Prahy, aby jim byla stále nablízku. I když o ctitele neměla nouzi, žádného si příliš k tělu nepouštěla. Ještě během angažmá v olomouckém divadle měla blízko ke kolegovi Iljovi Rackovi, později, při natáčení komedie »Můj brácha má prima bráchu«, prý výborně vycházela s Josefem Bláhou. To už se ale znala i se svým budoucím manželem, režisérem Ivem Tomanem. Natáčela s ním v roce 1973 film »Zbraně pro Prahu«, ale k bližšímu seznámení došlo teprve při jedné soukromé oslavě, na kterou ovšem herečka málem nepřišla. Chodili pak spolu čtyři roky. Slávka souhlasila se sňatkem, teprve když o Velikonocích 1976 zemřela její maminka. Toman svatbu zařídil velmi netradičně - konala se v
mongolském Ulánbátáru v »domě sňatků« během natáčení filmu »Ve znamení tyrkysové hory«. Slávka si na tu slávu dokonce oblékla mongolský kroj. Jejich manželství prý bylo výbušné, ačkoli Ivo byl povahou kliďas. Slávka však měla energie za dva a občas dávala najevo své panovačné sklony. Nevycházela nejlépe ani s manželovými dětmi. Ivo fungoval i jako hereččin osobní řidič. Vozil ji autem do divadla i na natáčení. Ona sama neřídila, ale jet tramvají nebo metrem rem se jí zdálo nepatřičné. Její divadelní ředitel a blízký kolega Josef Větrovec poměrně přesně vystihl povahu, když o ní kdysi řekl: ekl: „Chovala se trochu jako carevna. Byla v ní určitá nadřazenost, kterou někteří režiséři špatně snášeli. Možná i proto jí nenabízeli tolik rolí, kolik by si jako skutečně mimořádná herečka zasloužila.“ Byla to veliká umělkyně. Uměla odrecitovat Shakespeara, kterého hrála před 15 lety. Dokázala barvitě vyprávět o jídle, ale horší bylo, když ho měla sama uvařit. Na úklid k ní chodila maminka nka herečky Jany Brejchové, dokud se nerozkmotřily. S přípravou Velikonoc a Vánoc jí jezdila pomáhat sestřenice nice Milada z Liberce. V roce 1994, den před Štědrým dnem, Ivo Toman zemřel, a Slávka Budínová nová zůstala sama. V posledních ních letech života se potýkala s mnoha nemocemi - nejprve mi nej s rakovinou posléze utrpěla zlomeninu žeber. V červnu 2002 byla kvůli přetrvávajícím srdečním potížím převezena do Nemocnice - Pod Petřínem. Tam pak už ak u zůstala a měsíc měs síc po hospitalizaci za aci zemřela. Opuštěný dům U Bílé botky Koncem 60. let Budínová koupila renesanční dům U Bílé botky na Malé Straně a od té doby téměř všechny honoráře vkládala do jeho oprav. Vybavila ho starožitným nábytkem, hostům podávala víno v barokních sklenicích. Na zahradě pěstovala růže, tulipány a magnolie. Dům odkázala příteli, starožitníku Rudolfu Příhodovi, který ho později prodal vizovické likérce. Ta v něm chce zřídit muzeum, podnikovou prodejnu a degustační bar. Projekt se ale zatím nerealizuje a dům, poškozený v roce 2002 povodní, nadále chátrá. „Když hrála Valentinu ve »Sňatcích«, řezník jí schovával to nejlepší maso.“ Slávka Budínová byla určitě jednou z našich nejpozoruhodnějších hereček. Své kariéře podřídila vše, a teprve k stáru ji začalo mrzet, že neměla vlastní děti. Vzhledem k její panovačné povaze by to s ní ale rozhodně neměly snadné. „Ve Slávce byla určitá nadřazenost, kterou režiséři špatně snášeli.“ VIZITKA se narodila jako Dobroslava Slávka Budínová (1924-2002) scénami v Ostravě, Pardubicích, Stanislava v Ostravě. Prošla Buriana. Hrála např. ve filmech Olomouci a Divadlem E. F. velbloudy«, »Tajemství velkého »Zlatá reneta«, »Dívka se třemi prima bráchu«. vypravěče«, »Můj brácha má prima bráchu Foto popis| Jako Emilie v »Othellovi« - rok 1951 v Olomouci Foto popis| S režisérem Ivem Tomanem měla svatbu v Mongolsku Foto popis| V »Noci na Karlštejně« si zahrála hofmistryni Ofku Foto popis| Slušelo jí to i v detektivce »v Vražda hotelu Excelsior« Foto popis| Valentina ze »Sňatků z rozumu« jí přinesla obrovskou popularitu Foto autor| Foto: archiv sběratelky (6)
Rodina DNES Osteoporóza Vše začíná v dětství Rodina DNES str. 16 Zdraví ZDENA LACKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.7.2015
zpět Nejlepší prevencí řídnutí kostí ve stáří je péče o jejich kvalitu od začátku života. Jak dobře si své kosti v mládí vystavíme, tak spolehlivě nám pak další léta slouží. S kostmi to je podobné jako s finančním spořením a péče o ně by si zasloužila stejně intenzivní reklamu jako dětské a studentské bankovní účty. Na barevných plakátech by mohlo být napsáno
třeba toto: „Osteoporóza je choroba dětství, která se projeví ve stáří! Dodávejte kostem pravidelně a v dostatečných dávkách stavební materiál. Hodně se hýbejte, jinak se stavba nevydaří. A pamatujte, máte čas do 25., maximálně do 30. narozenin, pak už bude pozdě a další vklady nebudou dobře úročeny.“ Ke své pevnosti a odolnosti se lidská kost vyvíjí od dětství, přičemž nejkvalitnější je zhruba kolem 25 let. Do této doby si všechny základní kostní „stavební materiály“, jako je vápník, vitamin D a minerály, člověk ukládá s tím, že je bude ve stáří potřebovat. Po třicítce už vápník z kostí jen ubývá. Lékaři upozorňují, že kdo si v dětství do této pomyslné „banky“ uloží málo nezbytných složek pro zdravý růst kostí, velmi brzy dosáhne na její dno. Navíc platí, že pokud neměl člověk v dětství dostatek zdravého pohybu, prořídlá kost má v pozdějším věku vyšší tendence ke zlomeninám. Je to logické: kosti jsou jako každý jiný orgán – když se používají, probíhá v nich intenzivní metabolismus a látky se dobře ukládají. Naopak kosti, které nejsou používané, nemají žádný důvod ke svému zpevňování či obnově. CHYBÍ NÁM „DÉČKO“ Ke vzniku osteoporózy přispívá více rizikových faktorů. Patří k nim genetické předpoklady – například malý vzrůst nebo světlá barva kůže znamenají větší riziko. Klíčový bývá také příchod menopauzy u ženy, kdy poklesne produkce ženských pohlavních hormonů, které mají schopnost dobře chránit kostru. Po přechodu se proto velmi často objeví prudký pokles hustoty kostí vedoucí k osteoporóze. Někdy vše probíhá hodně rychle a kosti u některých pacientek zřídnou i za dva až tři roky po menopauze, nejčastěji se to ale stane přibližně po pěti až osmi letech. Kvalitu kostí snižuje také užívá ní některých léků, kupříkladu kortikoidů, dále kouření, nadměrný příjem kofeinu a alkoholu či sedavý životní styl. Jednou z hlavních příčin vzniku osteoporózy u nás je ovšem nedostatečný příjem vápníku. Téměř 78 % českých žen po menopauze nedosahuje podle průzkumu ani minimálního denního příjmu vápníku. Kromě něj jsou při prevenci osteoporózy důležité i kostní minerály jako například zinek. Kam nechodí slunce, tam chodí lékař – to platí v případě osteoporózy stoprocentně. Přiměřené každodenní dávky slunečního záření podporují tvorbu vitaminu D v kůži a bez něj se kosti prostě neobejdou. V pravěku chodili lidé mnohem méně oblečení a byli stále venku. Vitaminu D se jim tedy v létě v kůži vytvořilo dost a měli i zásoby na zimní měsíce. Náš metabolismus je takto nastaven, ale my už žijeme úplně jinak, takže hladiny vitaminu D v krvi jsou u většiny lidí v naší populaci nízké. Vitamin D lze získat i z potravy. K doporučenému dennímu příjmu, který je 800–1 200 IU (mezinárodních jednotek), se ale obvykle „projíst“ nepodaří. VÁPNÍKU NENÍ NAZBYT Vápník je klíčový jak v prevenci, tak v léčbě osteoporózy. „Vápník plní v organismu řadu životně důležitých funkcí. Je nezbytný například pro srážlivost krve nebo činnost srdce. Zároveň zajišťuje nervosvalovou dráždivost a stahy svalů,“ zmiňuje dietoložka Karolína Hlavatá, odbornice projektu Bílé plus. „Společně s fosfáty tvoří část kosti, která je odpovědná za její pevnost.“ Vstřebávání vápníku organismem se ovšem s věkem snižuje. V dětství a dospívání tělo zpracuje až 75 % z celkového množství přijatého vápníku, v dospělosti je to jen 25–40 %, velkou úlohu sehrává složení stravy. „Pokud konzumujeme mléčné výrobky, do těla se nám z nich vstřebá zhruba 32 % vápníku,“ upřesňuje Hlavatá. Vysoké množství vápníku mají i další potraviny, například sardinky, ořechy, semena jako mák, lněné semínko, sezam či slunečnice a také luštěniny, zejména sója a z ní vyráběné tofu. „Tyto potraviny ale nekonzumujeme ve větším množství, proto hlavním zdrojem vápníku zůstává mléko a mléčné výrobky,“ zdůrazňuje dietoložka. Optimální volbou jsou zakysané mléčné výrobky – jogurty, podmáslí, zákysy, kysaná smetana, protože právě kyselé prostředí zvyšuje využitelnost vápníku. HODNOCENÍ KOSTÍ Osteoporóze se také říká „tichý zabiják kostí“. Zákeřná je především v tom, že si ji člověk ze začátku neuvědomuje – nijak se totiž neprojevuje ani nebolí, takže nenutí k návštěvě lékaře. Příznaky osteoporózy jsou ze začátku nenápadné. Až v pozdějším věku se začíná objevovat typický pokles tělesné výšky, který může být někdy o 10 až 15 centimetrů. K tomu se přidávají bolesti zad či kloubů, ty jsou ale ve vyšším věku tak obvyklé, že se nedají bezpečně přiřadit výhradně k tomuto onemocnění.
Proto je dobré na možnost osteoporózy myslet. „Ženy po přechodu a muži kolem 60 let by měli podstoupit vyšetření kostí, takzvanou denzitometrii,“ doporučuje lékařka Barbora Hanychová z pražského Diagnostického centra Olšanská. Tato bezbolestná diagnostická metoda se používá ke stanovení hustoty kostní tkáně a k určení množství minerálů v kostech. K tomu, aby příslušnice něžného pohlaví věnovaly svému zdraví dostatečnou pozornost, nabádá i známá moderátorka Hana Heřmánková: „Vždy jsem se snažila dbát o svoje zdraví – ať už sportem, nebo pestrou a vyváženou stravou. Od určitého věku nezapomínám ani na preventivní prohlídky včetně denzitometrie.“ NIKDY NENÍ POZDĚ Předcházet osteoporóze je sice nejlepší již od mládí, ale ani ve středním věku není na prevenci pozdě. Odbourávání kostní hmoty lze zpomalit nejen dostatečným příjmem vápníku a vitaminu D, ale také bílkovin a dalších důležitých látek. Nutný je pravidelný pohyb, třeba dlouhé procházky. Pro doplnění nedostatku vápníku ve stravě lze využít i volně prodejné léčivé přípravky. Vybírat je dobré takové, které zajišťují dostatečný přísun vápníku, vitaminu D a pěti důležitých kostních minerálů: hořčíku, zinku, mědi, manganu a boru. Právě ty hrají zásadní roli v budování a obnově kostí a chrupavek, jejich pevnosti a pružnosti. A co když osteoporóza přece jen udeří? Vyléčit ji sice úplně nelze, ale léčit ano. Jsou dvě možnosti – podávat léky, které potlačují řídnutí kostí, nebo ty, jež podporují tvorbu nové kostní hmoty. Ve vyšším věku je třeba dbát na bezpečnost při běžných činnostech a sportu, aby se předcházelo pádům, které mohou vyústit ve zlomeniny. Základem léčby v každém věku je samozřejmě pravidelný pohyb a zdravá životospráva. mini ROZHOVOR Profesor VLADIMÍR PALIČKA, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu * Které kosti nejčastěji osteoporóza postihuje? Osteoporóza postihuje všechny kosti v těle. Nejčastěji a nejdříve se však tato nemoc projeví zlomeninou předloktí. Tato osteoporotická zlomenina se vyskytuje u žen relativně brzy po přechodu. Vznikne například prostým zakopnutím a následným pádem na zem. Pacientka před sebe v obranném reflexu vymrští ruku, aby nedopadla na obličej, a zlomí si ji těsně nad zápěstím. Velmi často si ani pacientka, ani lékař neuvědomí, že tato zlomenina by mohla být projevem osteoporózy, a je přehlížena. * Jak je na tom páteř? Zlomenina páteřních obratlů je další typickou zlomeninou. Struktura těchto obratlů je řídká a sebemenší náraz způsobí jejich promáčknutí. Zatímco zlomená kost opět sroste a funguje většinou bez problémů, tak obratel už bohužel nebude nikdy pracovat tak jako dříve. Zlomenina páteřních obratlů se pak projevuje bolestí zad či shrbením postavy. * Hodně se mluví o zlomeninách krčku stehenní kosti… To je třetí typická a velmi obávaná zlomenina. Jedná se o závažnou a komplikovanou frakturu, která je bohužel spjata i s vysokou úmrtností. Uvádí se, že celosvětově více než 20 % lidí, kteří utrpí zlomeninu krčku stehenní kosti, umírá do jednoho roku po úrazu. NEJLEPŠÍ JEDLÉ ZDROJE VITAMINU D Potravina 100g Vitamin D (IU) * úhoř 1600 * sleď 920 * sleď nakládaný 640 * šproty 520 * losos 480 * ementál 45% 120 * gouda 40
* máslo 40 * šlehačka 40 * parmazán 24 KOLIK POTŘEBUJEME VÁPNÍKU Věková skupina Denní potřeba vápníku v mg Dospívající 1 300–1 500 Dospělí do 50 let 800–1 000 Dospělí nad 50 let 1 200–1 500 Těhotné a kojící ženy 1 200 KAŽDÁ TŘETÍ ŽENA Většina pacientů s osteoporózou jsou ženy. Touto nemocí trpí každá třetí žena a pouze každý pátý až šestý muž ve věku nad padesát let. Celosvětově osteoporóza postihuje na 200 milionů žen. Celoživotní riziko vzniku zlomeniny způsobené osteoporózou mají ženy 1 : 6. Pro zajímavost – riziko karcinomu prsu je 1 : 9. VÍTE, ŽE ... více než 500 milionů korun ročně stojí v České republice léčba osteoporózy a jejích následků? POZOR NA VLÁKNINU Vláknina v jídelníčku je skvělá věc, zkuste ji ale konzumovat jindy než jídlo, které má tělu dodat vápník. Větší množství potravin bohatých na vlákninu, jako je celozrnné pečivo, nebo ovoce a zelenina s vysokým obsahem kyseliny šťavelové (špenát, reveň, angrešt, rybíz) totiž využitelnost vápníku snižují. Více informací najdete na http://www.bileplus.cz. Foto popis| Riziko řídnutí kostí zvyšuje i malý vzrůst či světlá barva kůže. Foto autor| Foto: SHUTTERSTOCK, ARCHIV O autorovi| ZDENA LACKOVÁ, mailto:
[email protected]
roklen24.cz Řekové dnes schvalují další reformy a naříkají nad vyšší DPH roklen24.cz str. 0 Ekonomika, Svět, Homepage Roklen24, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
22.7.2015
zpět Řecký parlament dnes zahájil jednání o druhém balíku reforem, které si vyžádali mezinárodní věřitelé jako podmínku poskytnutí další finanční pomoci zadlužené zemi. Ministr financí Euklidis Tsakalotos označil dnešní hlasování v projevu k poslancům za „klíčové“ a vyzval je ke schválení reforem, aby vláda mohla v pátek začít jednat s věřiteli. Hlasování, pro které je vyhrazena hodina, má začít kolem 23:00 SELČ. Nová legislativa se týká zejména modernizace státní správy, včetně urychlení soudních řízení a prosazení pravidel pro ozdravení bank. Podle agentury Reuters se neočekává, že by druhý reformní balík vzbudil takový rozkol ve straně premiéra Alexise Tsiprase jako první sada reforem, která minulý týden prošla jen díky hlasům opozičních poslanců. Atény se minulý týden s eurozónou dohodly na zahájení rozhovorů o novém záchranném programu v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč) podmíněném ekonomickými reformami a úspornými opatřeními. V pondělí do Řecka dorazily první evropské peníze v podobě tříměsíčního překlenovacího úvěru ze staršího stabilizačního mechanismu Evropské unie. Atény peníze využily k úhradě splátek Evropské centrální bance (ECB) a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Zvýšení DPH požadované věřiteli Řecka výměnou za další balík pomoci přimělo dle Reuters
například restauraci, kde pracuje číšník Stavros Giokas, zvýšit cenu suvlaki na 2,4 eura z 2,2 eura. Pro bohaté turisty ze severní Evropy je to stále dobrý obchod, pro Řeky zničené roky úspor je i mírné zvýšení ceny jedním z dalších důvodů, proč nechodit jíst ven, tvrdí zpráva Reuters. „Lidé počítají každý cent, nejen za suvlaki,“ cituje Giokase, který čeká na zákazníky v restauraci plné prázdných stolů pokrytých žluto-zelenými ubrusy. Velké firmy se zahraničním vlastníkem jsou dle Reuters schopné absorbovat vyšší DPH na zpracované potraviny a veřejnou dopravu z 13 na 23 procent, aniž by to promítly do cen pro konečné zákazníky. Další podniky se ale jednoduše pokusí vyhnout dopadu daně na jejich příjmy zvýšením ceny, což je rozšířená praxe, která přispívá k ekonomickým problémům Řecka. Pro mnohé, kteří platí daň, ale neexistuje jiná možnost, než vybrat vyšší daň od svých klientů. Zvýšení daně ovlivňuje nejen náklady na jídlo v restauracích, zpracované potraviny v obchodech a dokonce i sůl, ale také jízdné taxi a školné v soukromých školách. Zvýšení DPH přišlo za necelý týden poté, co ho schválil parlament. Levicová vláda premiéra Alexise Tsiprase se tak snaží ukázat dalším zemím eurozóny, že to myslí vážně s reformami požadovanými při zahájení jednání o záchranném balíku ve výši až 86 miliard eur, který Řecko potřebuje, aby se udrželo nad vodou. Po celé zemi se však zaměstnanci, penzisté a ekonomové obávají dopadu růstu daní na populaci, která má problém s vysokou nezaměstnaností 25 procent, a ekonomiku, která má letos podle nového odhadu opět klesnout. „Když mě všechno stojí o deset procent více, není moje penzijní kupní síla mnohem slabší? Je to jako snížení penze,“ říká pro Reuters 65letý Nikos Kulopulos. Podle ekonomů Řekové nemají moc na výběr, než si připlatit, protože růst DPH do značné míry ovlivňuje zboží, bez kterého nemohou žít. „Je to určitě opatření, vyvolávající recesi,“ uvádí Nick Magginas z National Bank. „Je zde ale dobrá šance, že to přinese očekávané příjmy, protože velká část úprav se týká základního zboží, kde není poptávka pružná.“ Několik velkých mezinárodních maloobchodních řetězců působících v Řecku, jako je německý Lidl, zveřejnilo na svých stránkách reklamy, že nepřesunou vyšší DPH na zákazníky. Jiní však uvádějí, že jim jednoduše nic jiného nezbývá. Jedním z takových je i jeden z největších řetězců supermarketů v Řecku Sklavenitis. „Věřím, že zvýšení DPH se nakonec převalí na konečného zákazníka, již pracujeme s marginálním ziskem,“ řekla mluvčí řetězce Melina Varustikuová. V souvislosti se zvýšením cen však také čeká mírný pokles poptávky. Celkově lze říct, že velké podniky by měly být schopné absorbovat růst cen lépe, než malé, dodává analytik Alpha Finance Antonis Diapulis. Podle něj spousta menších podniků, jak restaurací tak v maloobchodu, se možná pokusí o drobné podvody, a nebude třeba vydávat účtenky, když to bude možné. „Celkově bude dopad negativní. To je jisté.“ Velké starosti si dělají také řidiči taxi v Aténách. „Lidé nemají peníze, aby si zaplatili taxi, protože je krize. Nyní, s růstem, to bude ještě horší. Následně si já nebudu moci kupovat věci,“ říká 49letý Tassos Dritsas, který je řidičem taxi od roku 1988. V jedné z kaváren ledové cappucino, které je mezi Řeky oblíbené, zdražilo z 1,6 eura na 1,8 eura. „Káva je stále produkt, který lidé budou kupovat, je to pro Řeky způsob života. Zvýšení DPH nebude velké. V našem případě pro konečného zákazníky se cena zvýší o 15 až 20 centů na produkt,“ říká Kostas Stavropulos, který nosí kávu zaměstnancům banky, která právě znovu otevřela po třech týdnech. I pro něj to však není jen otázkou ledové kávy. Po zvýšení DPH lidé podle něj budou muset přehodnotit svůj způsob života. „Musí změnit svůj denní režim a šetřit všude.“ Z Řecka tedy zní rozčarování nad zvýšenou DPH. Agentura Reuters ale sesbírala také hlasy na Slovensku, které mají akcentovat otázku, proč by například tato země, která se mírní ve svém zadlužení a lidé v ní nominálně vydělávají polovinu toho, co Řekové, měla pomáhat právě Řecku. Reuters: Proč má Řecko dostat více než my, ozývá se v eurozóně
URL| http://roklen24.cz/a/ifr4J
Šumperský a jesenický deník Čím více kuponů nasbíráte, tím lepší výhru získáte 23.7.2015
Šumperský a jesenický deník str. 6 Olomoucký kraj (r) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Šumpersko, Jesenicko – Bečka skvělého piva Albert z nového pivovaru v Sobotíně, ochutnávka z rodinné konzervárny Via Delicia v Zábřehu, poukaz na nákup v šumperské prodejně Hasbike, velkolosinské pralinky, prohlídka minipivovaru Kolštejn s ochutnávkou, balíček od firmy Tradiční produkty, oblíbené müsli tyčinky z Úsovska, produkty z Levandulového statku v Bezděkově či Levandulové kavárny v Zábřehu, likéry z pálenice Maršíkov, poukazy na lanovku v Koutech nad Desnou, pivo Bravůr z Loučné nad Desnou či balíček produktů od prvního českého výrobce biopotravin u nás, společnosti ProBio ze Starého Města – to vše je v nabídce letní soutěže se Šumperským a jesenickým deníkem. „Tentokrát chceme dát našim čtenářům možnost zasoutěžit si a ochutnat produkty z našeho regionu. Mnozí lidé totiž nevědí, že se na Šumpersku či Jesenicku vaří skvělé pivo, vyrábějí lahodné paštiky, produkty z léčivé levandule, zdravé potraviny, pralinky, které se rozplývají na jazyku, či prodávají ty nejkvalitnější sýry z Holandska,“ uvedla šéfredaktorka Šumperského a jesenického deníku Soňa Singerová. Potvrdila, že účelem soutěže je zviditelnit regionální výrobce a producenty netradičních zážitků, ale i odměnit nejvěrnější čtenáře a k Šumperskému a jesenickému deníku jim dát něco navíc. Pravidla soutěže jsou jednoduchá. Po dobu akce, tedy od 1. července do 25. srpna, budeme na stránkách Šumperského a jesenického deníku každý den tisknout soutěžní kupon. Celkem tedy vyjde 47krát. Kdo doručí do redakce do úterý 1. září do 12 hodin nejvíce kompletně vyplněných kuponů na jedno jméno, vyhrává nejhodnotnější cenu. Vsázce jsou bečky piva, balíčky či slevové kupony v hodnotě od několika tisíců až po stokoruny. Po dobu, kdy budeme tisknout kupony, postupně představíme partnery soutěže. Těch je celkem dvanáct, takže upozorníme čtenáře na dvanáct zajímavých produktů ze Šumperska nebo Jesenicka. Odměnu máme pro tři desítky čtenářů! Proto sbírejte kupony, pokud si zajistíte od každého čísla více kusů, máte větší šanci na první příčky v soutěži. Vyhodnocení soutěže pak najdete v Šumperském a jesenickém deníku ve středu 2. září. Výhry si budou moci čtenáři v den vyhlášení výsledků soutěže vyzvednout v redakci Šumperského a jesenického deníku. UPOZORNĚNÍ: Ze soutěže budou vyloučeni distribuční společnosti, jejich zaměstnanci a prodejci Šumperského a jesenického deníku a jejich rodinní příslušníci a také samozřejmě zaměstnanci redakce. Foto popis| Region| Střední Morava
time4men.cz Komu chutná uzené 27.7.2015
time4men.cz str. 0 Food a drink, Stravování, Udírna, dlažba, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Uzení je jedna z nejčastěji používaných tepelných úprav, co se týká vaření. Ono to uzené, chutná úplně jinak než třeba vařené, dušené, pečené, smažené a tak dále a tak dále. Půjdeme pěkně od
začátku, nejprve, co se upravuje uzením. Tak může to být například kýta vcelku, to je potom šunka nebo části vykostěné kýty. Následně to může být pečeně - krkovička, plec s kostí i bez, bůček koleno, hlava, jazyk a dokonce i nožičky. Nyní si trochu popíšeme šunku. Šunka patří pro své mnohostranné použití ve studené i teplé kuchyni mezi nejoblíbenější a nejcennější druhy masa. Musí se pochopitelně i pečlivě vybírat. Abyste ji mohli udit, musíte mít maso z mladšího kusu, které má světlejší barvu, tužší konzistenci, nemá být příliš tučné a také nezávadné. Nejlepší je kýta o velikosti pěti až šesti kilogramů, pokud chcete udit a mít z toho šunku. Po uzení musí mít jakostní šunka typický tvar a hladký lesklý povrch, pokud možno zlatožluté barvy. Když šunku, která už je hotová a vyuzená nakrojíte, tak má světlejší barvu, nesmí mít skvrny a také nesmí obsahovat příliš velké množství tučného masa. Pokud někdo chce udit na klasické udírně, kterou má většina lidí na vesnici, případně na chalupě, je nejlépe použít švestkové dřevo. Dá se udit i v elektrické udírně, která je obvykle nerezová. Takové uzené maso následně můžete použít i v nějakém receptu, například ji můžete uvařit ve speciální formě. V podstatě šunku vykostíte a očistíte od chrupavkovitých částí, dáte do formy, uzavřete a asi na pět až deset minut dáte do vroucí vody, teplotu postupně snižujete. Pokud vás zajímá délka vaření, tak to závisí na velikosti šunky. Takové kilo se vaří zhruba hodinu. Nejčastěji můžete k uzenému masu podávat kysané zelí, různě upravenou zeleninu či do nákypů, to vše v teplé kuchyni. Ovšem využití má i v kuchyni studené – na úpravu salátů, zaléváme ji do rosolu, jako studený předkrm nebo nářez a mnoho dalšího. Ovšem kromě klasického jatečného masa se dají udit kupříkladu i ryby. Mezi největší delikatesy podle mnohých patří uzený úhoř. Co se týká drůbeže, tak tady v tomto případě můžete použít kuře. Pokud se někdo z čtenářů rozhodne, že chce připravovat maso uzením, je třeba si na to vytyčit hodně času. Není výjimka ani dvanáct hodin v kuse. To, pokud je maso opravdu tužší. Pokud je to pěkné maso, které je předepsané, z mladého kusu, tak tady je to zkráceno zhruba na polovinu – to bývají obvykle ryby. Foto © Depositphotos.com/igorr1
URL| http://www.time4men.cz/food-a-drink/komu-chutna-uzene/
Tina Rádce Pro snadný život 22.7.2015
Tina str. 21 Rádce
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 1 Motivy s efektem pískování zvládnete sami Lucernička z moře MARTINA VRÁNOVÁ aranžérka a designérka Zůstaňte večer sedět na pláži a vychutnejte si západ sluníčka. Romantickou atmosféru vám kromě jeho dohasínajících paprsků vykouzlí i mihotavé plamínky svíček. Aby vám svíčku nesfoukl mořský vánek, pořiďte si dostatečně vysokou zavírací sklenici. Budete potřebovat samolepicí šablonu s mořskými motivy. Šablonu přiložte na odmaštěné sklo a pevně přitiskněte. Kolíčkem na prádlo uchopte houbičku a tupováním naneste tenkou vrstvu saténového laku.
Nechte lak chvilku zaschnout a pak opatrně šablonu sloupněte. Aby byla sklenice stabilní a mohla sloužit jako lucernička, naplňte ji do třetiny pískem. Tři svíčky v různých odstínech svažte pomocí lýka a zapíchněte je do písku ve sklenici. Aby byl efekt mořského dna dokonalý, přidejte ještě pár mušlí. 2 Svěží vítr do plachet Protože letní večery a romantika plápolajících svíček jsou dokonale sladěný pár, měli byste nějakou tu lucerničku určitě mít. V sortimentu Almarashop.cz najdete třeba tuhle oplétanou proutím. A aby byla iluze dovolené dokonalá, pořiďte si i pár námořnických ch dekorací. Třeba kovovou vou plachetnici na podstavci. Teď už můžete spustit kotvu vu kdekoliv a budete se vždycky cítit jako u moře. Až zapadne slunce Loď na obzoru! K večeři 3 Trojbarevné těstoviny Fusilli Tricolori od Podravky jsou těstovinové spirálky připomínající lokny vlasů. Kromě l klasických žlutých oceníte i červené rajčatové a zelené se špenátem. Cena 25,90 Kč. S fíky 4 Poklad z Řecka Balzamikové krémy jsou redukcí z prvotřídního řeckého balzamikového octa Kalamáta. Pomůžou vám připravit chuťově vynikající a nevšední marinády, dipy a zálivky. Cena 99,90 Kč. Pro děti 5 Mořská panna S Barbie mořskou pannou si holčičky užijí u vody spoustu zábavy. Dokáže svou ocasní ploutví vykouzlit bubliny. Cena od 369 Kč. Slaďoučké 6 Jahody z kelímku Na palačinky, na zmrzlinu i na poháry se vám budou hodit dělené Jahody s cukrem od Dione. Je to zdravá ovocná pochoutka z rozpůlených ý výběrových jahod a cukru. Cena 29,90 Kč. Užitečné rady do kuchyně a domácnosti Vaření, pečení, praní, uklízení - ulehčete si domácí práce a vyzkoušejte tipy šéfkuchařů, zkušených hospodyněk i našich čtenářů 7 Rozmarýnové tyčinky k vínu V míse smíchejte 150 g celozrnné mouky, 170 g strouhaného tvrdého sýra (čedar, ementál), lžíci parmazánu nebo dílek zralého hermelínu, lžíci posekaných lístků rozmarýnu a špetku pepře. Přidejte 50 g rozpuštěného másla a vše prohněťte v těsto. Z těsta na válu nebo mezi dlaněmi tvořte tyčky, které položíte na olejem potřený plech. Můžeme je zakroutit do vrtulek. Pečte při teplotě 180 °C dozlatova. 8 Jak udit drůbež Když udíte celé kuře nebo krůtu, přikryjte prsíčka prorostlou nebo i obyčejnou slaninou, aby zůstalo maso šťavnaté. 9 Tipy na míchání Připravte na letní party nějaké dobré nápoje. Hodí se třeba bowle, která se dá vyrábět dopředu. Ostatní by měly být čerstvé. Nikdy v drinku nekombinujte smetanu s citronem, srazila by se. Dodržujte vyvážený poměr sladkosti -kolik dáte sirupu, tolik dejte i citronové šťávy. 10 Řízky budou pěkně křupavé Při smažení řízků přidejte do rozehřátého tuku silnější kolečka syrového bramboru, tak se vám nikdy
nepřipálí. Aby byly řízky hezky dozlatova vypečené, báječně křupavé a strouhanka z nich neopadávala, nesmíte je nechávat dlouho obalené v lednici. 11 Borůvkový shake Když do borůvkového koktejlu dáte kromě borůvek a mléka také lžíci medu, vykouzlíte v mixéru neodolatelnou lahůdku. Nezapomeňte si nechat pár pěkných velkých borůvek stranou na ozdobu. 12 Švestková povidla se skořicí Zkuste si letos připravit oblíbená povidla. Vypeckujte 3 kg vyzrálých švestek, přidejte 500 g cukru a 250 ml octa. Dochuťte kouskem citronové kůry a lžičkou mleté skořice. Promíchejte a nechte zakryté utěrkou do druhého dne na chladném místě. Potom ovoce umelte nebo rozmixujte. Zvolna vařte 4-5 hodin. Povidla se nepřipalují, takže je nemusíte ani často míchat. 13 Co se zbylou šlehačkou? Pokud vám po zdobení dortu zbyla šlehačka, nastříkejte na kousek fólie malé bochánky a dejte je do mrazáku. Budete mít po ruce pěknou ozdobu na příští dezert. SNADNÉ A RYCHLÉ 14 Dříve, než budete plnit syrové maso, nádivka musí být úplně vychladlá. 15 Maková náplň získá zajímavou chuť, když do ní přidáte 2-3 lžíce jablečných povidel. Tipy, které ušetří čas, práci a vaši peněženku 16 Příprava sklenic na zavařování Aby zavařovací sklenice nepraskly, až do nich nalijete horký džem, řádně je vymyjte a předehřejte - položte je na plech s novinami a dejte na 10 minut do středně teplé trouby. 17 Aby vám barva nekapala na hlavu Jestliže potřebujete barvou natřít něco nad hlavou, hrozí, že na vás bude kapat barva ze štětce a že vám bude stékat na ruku. Když na štětec nasadíte kulatou plastovou nádobku od rostlinného tuku, v jejímž dnu uděláte otvor přesně na násadu štětce, a otvor utěsníte, bude po problému. Místo kelímku můžete také použít na polovinu rozříznutý gumový míček. Zateklou barvu pak znovu můžete použít. 18 Triky pro křehké a šťavnaté špízy Grilovací jehlu nebo rošty před použitím potřete olejem nebo kůží ze špeku, aby se na ně maso nepřichycovalo. Tvrdší druhy zeleniny, které se hodí na špíz, před grilováním máčejte 15 minut ve studené vodě, aby zelenina zůstala hezky křehká. 19 Vybavení pro karbaníky Jestli na dovolené holdujete žolíkům, hodí se vám voděodolné karty, se kterými není problém hrát i u vody s mokrýma rukama. Prodává je například Tchibo. 20 Pleťová voda z levandulových květů Hrst sušených levandulových květů zalijte sklenicí nesycené minerální vody. Přidejte malý šálek jablečného octa a protřepte. Uzavřené nechte 2 týdny vyluhovat při pokojové teplotě. Pak směs přeceďte a slijete do hezkého fl akonku. Levandule pleť důkladně čistí a zároveň mírní jakékoli podráždění. Zvláště při večerní očistě její vůně příjemně uklidňuje. Jablečný ocet vyrovnává pH pleti a stahuje póry. 21 Jak uchovat chuť a vůni bazalky? Co když se nechcete vzdát bazalky ani v zimě? Sušením se její typické aroma bohužel změní a
ochudí. Výhonky bazalky nebo čerstvé listy proto raději zamrazte, nebo je naložte do oleje. SNADNÉ A RYCHLÉ 22 Upečené maso krájejte 10-15 minut po vyjmutí z trouby, aby z něj nevytekla šťáva. OD ČTENÁŘŮ ZA 100 KORUN 23 Papírové talíře ochrání pánve Teflonové pánve nejsou nijak levné a snadno se poškrábou. Mezi nádobí uložené ve skříni proto vždy vložte papírové talíře, aby se nepoškodilo. Eva P. 24 Ledové osvěžení z citronů a limetek Plátky citrusového ovoce nechte zmrazit v plastikových sáčcích a zmrzlé přidávejte do nápojů místo ledu. Anna S., Měcholupy 25 Správné skladování rajčat Rajčata skladujte v lednici jen v případě, že jsou červená. Jinak byste zrání narušili. Janka Za uveřejněný nápad od nás dostanete 100 Kč! Víte, jak si ulehčit domácí práce nebo ušetřit nějakou tu korunku? Podělte se o své zkušenosti, návody a tipy s ostatními čtenářkami tiny! Pište na adresu redakce (heslo: tipy a triky) nebo na e-mail: mailto:
[email protected]. Pat a Mat 26 Puzzle pro šikuly Maxi puzzle s velkými dílky s oblíbenými postavičkami dvou večerníčkových kutilů Patem a Matem bude bavit holky i kluky od tří let. Cena je 218 Kč. S citronem 27 Citrusová marináda Vitana představuje kořenicí směsi pro rozmíchání v pomerančové a citronové šťávě. Ty umí dodat masu šmak, přirozeně ho změkčí a zkřehčí. Marinovaná krkovička s nádechem rajčat a bylinek se skvěle hodí na kuřecí i vepřové maso. Cena 18,90 Kč. Bez výčitek 28 Na dobrou noc Pokud si rádi dopřejete večer něco dobrého, ale bojíte se, abyste nepřibírali, dejte si Večerní chlebík. Obsahuje vysoké množství bílkovi bílkovin a zasytí. Cena 32,90 Kč. Ke grilu 29 Pikantní omáčka 9 Omáčka k masu Samba v sobě ukrývá chuť sladkých paprik, rajčat a pikantní směs česneku a bylinek. V kombinaci s grilovaným masem roztančí vaše chuťové pohárky na maximum. Cena 39,90 Kč. 7 triků pro ploché břicho JITKA J VEČEŘOVÁ V nutriční poradkyně 30 Přestaňte se zbytečně stresovat Komu by se chtělo procházet se u vody v bikinách, ze kterých vyskakují nevzhledné faldy? Kvůli štíhlejšímu břichu se ale hned nemusíte mučit sériemi sklapovaček. Existují mnohem jednodušší způsoby - například se tolik nestresovat. Stres totiž zvyšuje v těle hladinu kortizolu, který následně přispívá k tomu, že se na břiše hromadí tuk. 31 Nepřehánějte to s letními drinky Totéž hrozí také u alkoholu. Vychutnat si občas sklenku vína, to k létu jistě patří, ale radši to s ním nepřehánějte. Kromě zvýšené hladiny kortizolu tady číhá i další nebezpečí: alkohol obsahuje velké množství kalorií, které se v těle mění rovnou na tuk. 32 Naučte se dávat pořádný forehand Hrajete tenis? Jestli ne, teď v létě máte ideální příležitost se to naučit. Uvidíte, že nebudete te litovat. Po několika zápasech se vaše břicho „zázračně smrskne“ e“ o několik centimetrů.
33 Zažeňte hlad K pěknému břichu pomůže i jídelníček. Dejte si ke svačince malou hrst mandlí, výborně zaženou hlad, a přestože také obsahují tuky, vědci prokázali, že na břichu se neukládají. Hlad nebudete mít ani po fazolích, které navíc přispívají k „vyrýsovaným“ svalům. 34 Začněte rychleji odbourávat tuky Účinnou zbraní proti tlustému břichu jsou červené papriky nebo chilli papričky, které urychlují trávení a odbourávání tuků. Dobrou službu vám udělá i česnek, rajčata, salátová okurka, zelený čaj nebo brusinkový džus. 35 Při chůzi se pěkně narovnejte Při chůzi se narovnejte. Jednak se tak břicho opticky zmenší a zároveň se víc zapojí břišní svaly. To samé platí o správném sezení. Přestaňte se hrbit. Pozor také na výšku židle. Pokud je moc malá, budete mít tendenci se krčit a vystrkovat břicho. 36 Zacvičte si pár minut s obručí Trápí vás široký pás? Zkuste kolem něj několik minut denně kroužit obručí. Za pár týdnů si budete muset koupit o číslo menší kalhoty. Prevence letního nachlazení ZDENĚK Z MAYER lékař 37 Prudké změny teplot jsou pro tělo šok Divíte se, jak je možné, že máte ucpaný nos a bolí vás v krku, když je venku třicet nad nulou? Na tom není vůbec nic zvláštního. V létě totiž častěji než jindy čelíme prudkým teplotním změnám (například kvůli klimatizaci), které pro tělo znamenají šok. 38 Lépe než ledová cola osvěží vlažný čaj Horké počasí si přímo říká o sklenici něčeho hodně studeného, nejlépe s pár kostkami ledu. A to je právě ta past. Jakmile se ve vedru napijete vychlazené limonády, může vás to tolik oslabit, že se další den probudíte se zánětem hltanu, nebo dokonce laryngitidou (zánět hrtanu), pro kterou je typická bolest v krku, chrapot a dráždivý kašel. Takže radši pijte vlažnější nápoje. Nevěřili byste, jak teplý nebo vlažný zelený čaj dokáže báječně zahnat žízeň. 39 Imunitu oslabí velká porce zmrzliny Imunitu mohou krátkodobě oslabit také hory zmrzliny, pro kterou mají někteří z nás vyloženě slabost. Náchylnost k nemocem se zvyšuje právě v kombinaci s častou konzumací ledových nápojů. Jeden nanuk si ale klidně dejte. 40 Klimatizace Když venku praží slunce, je tak příjemné přeběhnout do nádherně klimatizovaného obchodu a trochu se zchladit. Až na jedno nebezpečí. Náhlá změna teploty okamžitě poskytne prostor virům, neboť dojde k vysušení nosní sliznice. Podobné je to i s ventilátorem (či obyčejným průvanem). Při nastavování klimatizace mějte na paměti, že rozdíl teplot vně a uvnitř by neměl přesáhnout 5 °C. 41 Pozor na průvan v autobuse nebo metru Trable si můžete přivodit také během cestování, třeba i obyčejnou městskou dopravou. V přeplněném autobuse se tělo snadno zpotí a přehřeje a pak jen stačí, když stojíte blízko otevřeného okénka, ze kterého to pořádně fouká. Nepříjemně ofouknout vás ale může také přijíždějící metro. Na pozoru by se měli mít i všichni, kteří se vracejí z exotické dovolené. Určitě nebude na škodu se na pár dní trochu přiobléknout, než si organismus zvykne na teplotní rozdíl (i přes léto se někdy dokáže počasí pořádně ochladit). 42 Prospěje čerstvý vzduch i „céčko“ K preventivním opatřením patří také pobyt na čerstvém vzduchu (posílí se imunita a tělo doplní zásoby vitaminu D) a vhodné pohybové aktivity. Dbejte také na zdravé stravování s velkým množstvím ovoce a zeleniny. Zaměřte se hlavně na druhy s vysokým obsahem vitaminu C (jablka, kiwi, grepy, paprika, brokolice, černý rybíz, zelí, rakytník). Jak cestovat s inkontinencí ZDEŇKA Z JENÍČKOVÁ redaktorka 43 Odskočte si ještě předtím, než vyrazíte Těšíte se na dovolenou, ale zároveň se děsíte toho, jak
zvládnete dlouhé hodiny v autě nebo v autobuse? Pro lidi, které trápí potíže spojené s inkontinencí, znamená často cestování nepřekonatelný problém, a proto raději zůstávají doma. To je ale zbytečné. Stačí jen dodržet několik doporučení. Za prvé - odneste do auta všechna zavazadla a počkejte doma ještě pár minut, abyste si mohli v klidu a beze spěchu odskočit. 44 Domluvte se na častějších zastávkách Domluvte si předem s partnerem nebo ostatními spolucestujícími častější zastávky (třeba každé dvě hodiny). Všichni s tím budou počítat a vy nebudete ve stresu kvůli tomu, že je zdržujete. Přibalte si s sebou také vhodnou svačinu. Vyhněte se především močopudným potravinám (salátová okurka, rajčata, meloun, chřest, rukola). 45 Jste nachlazení? Zůstaňte radši doma Pokud nejste úplně fit, zkuste cestu odložit. Při nachlazení má člověk větší nutkání navštěvovat toaletu, a to rozhodně nepotřebujete. 46 Vyhněte se kávě, alkoholu a limonádám Někteří lidé dělají tu chybu, že radši téměř nepijí, aby omezili nutkání na močení. Pitný režim (nejen) při cestování ale rozhodně nepodceňujte, pouze si ho rozdělte do několika menších pravidelných denních dávek. Omezte, nebo úplně vynechte také konzumaci kávy, alkoholu a sycených nápojů - právě ty totiž působí v organismu silně močopudně. 47 Pořiďte si absorpční pomůcky Chcete mít jistotu, že budete celou cestu „pěkně v suchu“? Poptejte se v lékárně po vhodných absorpčních pomůckách. Vyzkoušejte například speciální natahovací kalhotky, které umí bleskurychle vsáknout moč a „uzavřít“ ji uvnitř. A hlavně se předem nestresujte a nemalujte si katastrofi cké scénáře. Místo toho myslete na to, jak si užijete vytouženou dovolenou. V NEMOCNICI JUDr. JANA POSLEDNÍ JJ redakce časopisu r tina, Moulíkova t 1b/3286, Praha 5 48 Komu a jaké informace Váš synovec leží v nemocnici a vy máte starost o jeho zdraví. Jenže když jste volali na oddělení, neřekli vám ani slovo. Prý to zakázal. Může to udělat? Samozřejmě že ano. Pacient smí určit osobu, která může být informována o jeho zdravotním stavu, nebo naopak vyslovit zákaz podávání těchto informací komukoliv. Když si to rozmyslí, může zákaz odvolat. Vy jako osoba blízká pacientu máte právo na informace o jeho zdravotním stavu, ale jenom tehdy, když si to on sám přeje. Jinak informace získáte pouze v tom případě, je-li to v zájmu ochrany zdraví příbuzných nebo ochrany zdraví dalších osob, a to v rozsahu nezbytném pro tuto ochranu. Více se dozvíte přímo v konkrétní nemocnici. FINANCE 49 Kolik stojí advokát? Záleží na složitosti a časové náročnosti případu. Honorář se určuje dvěma způsoby. Můžete se dohodnout na smluvní odměně. Částka se odvíjí od počtu hodin, které advokát vaší kauze věnuje. Hodinová sazba se pohybuje mezi 500 až 5000 Kč u velkých kanceláří. Lze se dohodnout i na pevné částce, třeba 5000 Kč za sepsání listin potřebných k rozvodu. Mimosmluvní odměna se odvíjí od tabulek určených právním předpisem. Sazba je daná výší vymáhaného peněžitého plnění či pevně stanovenou částkou. Domáháte-li se například vrácení dluhu ve výši 200 500 Kč, jeden úkon je oceněn 9100 Kč. Pevně stanovená částka platí tam, kde nelze hodnotu práva nebo věci vyjádřit v penězích (vyhl. 177/1996 Sb., v plat. znění). 50 DÁVKY V HMOTNÉ NOUZI Komu a v jaké situaci V hmotné nouzi je ten, kdo nemá dostatečné příjmy a jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumožňují, aby žil na úrovni ještě přijatelné. Musí ale splňovat jednu zásadní podmínku: prokázat, že si své příjmy nemůže z objektivních důvodů sám zvýšit a vyřešit tak svoji situaci vlastním přičiněním. Kromě výdělečné činnosti se tím rozumí i uplatnění nároků a pohledávek: musíte tedy např. vymáhat výživné po otci (matce) dětí. Jakou roli hraje majetek? Kdo vlastní chalupu nebo pole po babičce, nemá na dávky v hmotné nouzi nárok. Rozhodují minima k životu Vodítkem pro přiznání některé z dávek je tzv. životní a existenční minimum. Pro vaši orientaci: životní minimum jednotlivce je 3410 Kč a existenční pak činí je 2200 Kč. Neplatí však rovnice „nemám pro sebe měsíčně 2200 Kč, automaticky dostanu příspěvky“. Je to složitější, posuzují se příjmy všech členů rodiny, nutné náklady domácnosti a řada dalších kritérií. Vše potřebné vám řeknou na úřadě práce. O jaké dávky můžete požádat? Měsíčně se poskytují: * Příspěvek na živobytí: jeho výše se stanovuje
jako rozdíl mezi živobytím (aspoň existenční minimum) osoby/rodiny a jejich příjmem. Od něj se odečtou přiměřené náklady na bydlení. * Doplatek na bydlení: jeho výše je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka na živobytí. Pozor: člověk žijící na ubytovně (či její vlastník) doplatek dostane jenom se souhlasem příslušné obce. * Mimořádná okamžitá pomoc: je určena pro tíživé situace, které je nutno rychle řešit: jste kvůli momentálnímu nedostatku peněz ohroženi na zdraví, váš byt vyhořel, nemáte peníze na zaplacení lyžařského výcviku pro dítě aj. Řízení o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi zahájíte písemnou žádostí na předepsaném formuláři na úřadu práce podle vašeho trvalého pobytu. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v plat. znění NEROSTY 51 Hledači vltavínů Možná vám vrtá hlavou, proč „lovce“ vltavínů stíhá policie. Kvůli nim hlídá vytipované lokality a samozvaným sběračům zabavuje motyky, rýče i svítilny. Důvod se skrývá v zákoně. Nerosty zákon dělí na vyhrazené a nevyhrazené. Vltavín je u nás považovaný za drahý kámen a spadá mezi vyhrazené nerosty, jejichž ložiska jsou ve vlastnictví státu. Kopání vltavínů je bez příslušných povolení orgánů státní správy nezákonné. Pokud má někdo na vltavíny zálusk, nesmí tedy kvůli nim dělat bez povolení díry do země, podrývat les a jinak ničit krajinu. Může si je ale nasbírat na výplavových polích nejlépe po orbě a po dešti, pokud získá souhlas majitele pozemku. V případě hledání vltavínů kopáním bez příslušných povolení orgánů státní správy se jedná o nezákonnou činnost s příslušnou trestní odpovědností. V jednotlivých regionech ČR je sbírání vltavínů upravováno také místními vyhláškami. V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Více říká Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Foto autor| foto: decos adn style (5), archiv firem Foto popis| Na borůvky nemusíte chodit do lesa. Třeba ty „kanadské“ vám vyrostou i na zahradě. Foto autor| ilustrační foto: shutterstock (2) a archiv firem Foto popis| Vaření v kempu na ohni má pro dospělé nádech romantiky a pro děti dobrodružství Foto popis| Každý úder posiluje šikmé břišní svaly Foto popis| Nápoje by měly mít teplotu alespoň 15 °C Foto popis| Ke vzniku nachlazení přispívá i nadměrné slunění Foto autor| foto: Fotolia.com (5), profi media.cz/Mauritius, shutterstock Foto popis| Sušené brusinky příznivě působí na močové cesty Foto popis| Nejlepším pitím do auta jsou neslazené neperlivé nápoje Foto popis| Dostali jste se do těžké životní situace? Požádejte o pomoc stát. Foto autor| ilustrační foto: shutterstock, Fotolia.com, Roman Mlejnek O autorovi| Připravila: K. Endrlová; Zdeňka Jeníčkov; Eva Danielová
tn.cz Plíseň, špína, mrtvé myši! Kvůli tomu se zavírají hospody v Česku 25.7.2015
tn.cz str. 0 TN.CZ/default
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Některé restaurace, hospody, pivnice, bary či fastfoody mají s hygienou pořádné problémy! Dokazují to zjištění inspektorů Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Letos jich museli alespoň na nějaký čas zavřít už 89, celkem pak uzavřeli už 138 provozoven.
42 restaurací, 10 fastfoodů, 35 pivnic, barů a heren, 1 vinárna a 1 vinotéka. To je bilance zavřených provozoven Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí v letošním roce. Většina z nich ale byla po pár dnech otevřena. Důvody většiny uzavření byly podobné - špína, zanedbaný úklid, plíseň, stopy po hlodavcích nebo nevhodné skladování potravin. "Kromě hygieny se v provozovnách společného stravování inspekce zaměřuje i na falšování pokrmů," uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. SZPI letos uzavřela 138 provozoven. A to nejen restaurace, fastfoodů, pivnic, barů, heren, vináren a vinoték, ale také několik cukráren, maloobchodů a výroben jídel. Výrobci přiznávají: Šidíme potraviny kvůli řetězcům! Pro srovnání v roce 2014 inspekce ukončila 1861 správních řízení s provozovateli potravinářských podniků, v nichž uložila pokuty v celkové výši 99 429 300 Kč. "Celková výše uložených pokut byla v roce 2014 o 55 procent vyšší než v roce 2013," prozradil Kopřiva. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Mar2015/1740090.jpg?d41d
URL| http://tn.nova.cz/clanek/plisen-spina-...i-tomu-se-zaviraji-hospody-v-cesku.html
TV Barrandov Polsko k nakousnutí 25.7.2015
TV Barrandov str. 5 18:30 Naše zprávy
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka -------------------Zkažené maso, technická sůl, salmonela. Jestli tohle Poláci fakt jedí, tak je div, že nevymřeli. Taková je tradiční česká představa o polském jídelníčku. René HNILIČKA, moderátor -------------------Na druhé straně červená jablíčka a voňavé klobásky se na nás teď přímo smějí z plakátů i billboardů. Polská strana zahájila protiútok a chce nás přesvědčit o kvalitě svých potravin. O kampani i rozporuplných reakcích píše pondělní vydání časopisu Týden. Jan ČÁP, redaktor -------------------Jablka jakoby teď Poláci nabízeli naléhavěji než macecha Sněhurce. Po Polských dnech, které lákaly Pražany regionálními uzeninami i háčkováním, zdůrazňuje aktuální kampaň hlavně výpěstky. Sponzoruje ji totiž polské ministerstvo zemědělství. Jakub KOUTEK, mediální zástupce kampaně -------------------V žádném případě to není nabádání nebo přemlouvání spotřebitelů, aby si kupovali ty potraviny, aby byly zvýhodněny na trhu, je tady potřeba vlastně jako vysvětlovat na základě nějakých negativních konotací vlastně, jak polské potraviny vznikají, jakože Polsko je vlastně jeden z největších exportérů potravin v Evropě. Jan ČÁP, redaktor -------------------Jak upozorňuje i pondělní vydání časopisu Týden, oslovit Čechy dává ovšem smysl ekonomický.
Jan BRODNÍČEK, redaktor, Týden -------------------Česká republika je pro Poláky po Německu a Británii třetí vlastně nejdůležitější trh. Ročně sem vyvážejí zboží v hodnotě víc než 40 miliard korun. Jan ČÁP, redaktor -------------------Propagace polských produktů však u některých Čechů vyvolává vzpomínky na některé potravinové skandály. Polské firmy prodávaly technickou sůl uzenářům i pekařům jako jedlou a české straně neřekli, kterých vývozů se to týká. Polská policie zadržela desítky tun prášku ze zkažených sušených vajec s nepovoleným množstvím škodlivých bakterií. Čeští veterináři stáhli z prodeje 125 tun mraženého strojově odděleného masa kvůli kyselému zápachu. A 10 tun stehenních řízků se stahovalo ze 3 českých prodejen také letos. Podle odborníků ale zůstávají nejrizikovější pochoutkou ze země Bolka a Lolka cukrovinky. Kampaň, která má napravit pověst nejen jim, vyvolala na sociálních sítích přes 6 tisíc reakcí a má i své první analýzy. Pro televizi Barrandov Jan Čáp.
Týden Dejte si polské jablíčko… 27.7.2015 Týden str. 56 Svět Jan Brodníček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Poláci rozjeli kampaň, jejímž cílem je přesvědčit Čechy, aby se nebáli nakupovat jejich potraviny. Plakáty, které visí v dopravních prostředcích či vestibulech metra, jsou součástí větší diplomatické ofenzivy. Jistě jste si toho všimli. Tuhle žluťoučký sýr, onde křupavoučké pečivo. A za nimi září úsměv jako z reklamy na zubní pastu. Kampaň s názvem „Já miluji polské jídlo“, kde sloveso je nahrazeno srdcem v různých stylizovaných vyobrazeních, budí pozornost. Stojí za ní polské ministerstvo zemědělství a byla zahájena v červnu. Bude pokračovat do konce srpna a kromě Česka se zaměřuje i na Slovensko. Její cíl je jasný: zlepšit v sousedních zemích pošramocenou pověst polských potravin. Házení hrachu na stěnu? „Kampaň by měla Čechům umožnit, aby sami poznali kvalitu polských produktů. Aby si udělali vlastní názor. Představuje výrobky, které už jsou dostupné v obchodech, aniž znevažuje ty české. Chceme vytvořit pozitivní image, ne se pouštět do souboje s českými zemědělci a výrobci,“ řekla TÝDNU PR zástupkyně kampaně Anna Król-Szosteková. Kampaň na sociální síti spotřebitele ubezpečuje: „500 milionů evropských zákazníků se nemůže mýlit. Svět miluje polské jídlo. Vyzkoušejte ho!“ Minulý týden se mohla pochlubit asi třemi stovkami „lajků“, čelit ale musí i odmítavým reakcím. Jeden uživatel Polákům doporučuje, aby si své jídlo strčili někam. Poláci si dlouhodobě stěžují, že se Češi k jejich potravinám stavějí negativně. Ano, byly tu průšvihy s technickou solí, pesticidy v žampionech nebo nedovolenými antibiotiky, polská strana však tvrdí, že Češi, kteří mají sami máslo na hlavě kvůli metanolové aféře, problém zbytečně nafukují. Roli v tom jistě hrají bulvární média, jejichž čtenáři slyší na přiživování stereotypů. Poláci ale také podezírají ministra financí Andreje Babiše, kterému se jakožto majiteli potravinářského gigantu problémy zahraniční konkurence hodí do krámu. Pro polské potravináře je český trh třetí nejdůležitější po Německu a Británii. Ročně na něj vyvážejí výrobky za 1,6 miliardy eur (téměř 44 miliard korun), upozorňuje deník Rzeczpospolita. Ruské embargo, které před rokem vyvolalo až paniku, ochudilo Polsko o menší sumu - 1,2 miliardy eur (33 miliard korun). Varšava však tvrdí, že česká strana se jí snaží obchodování ztížit. Šikanujete nás!
„Vývozci si stěžují především na úřední kontrolu,“ uvedl nedávno generální ředitel Polské federace výrobců potravin Andrzej Gantner. Systém ochrany spotřebitele je údajně zaměřen na polské potraviny. K tomu je prý diskredituje mediální kampaň. „S médii válčit nebudeme. Ale o kontroly by se měla zajímat Evropská komise,“ řekl Gantner. Takhle podle Poláků jednotný trh Evropské unie fungovat nemá. Polští vývozci si v červnu na překážky stěžovali v Evropském parlamentu. Chtěli vyvolat debatu a přimět Evropskou komisi, aby se problému věnovala. Klacky pod nohy házejí Polákům třeba i Němci a Španělé, Češi jsou prý ale nejhorší. Je důvodem údajné šikany na zahraničních trzích skutečně nižší kvalita polských potravin? Varšava to odmítá, skutečnou příčinou je prý rozkvět tamního zemědělského sektoru, který svou levnou výrobou znepokojuje cizí konkurenci. Od roku 2008 se vývoz polských potravin zvýšil téměř o 70 procent, na unijním trhu z 8,3 miliardy na loňských 13,9 miliardy eur (z 226 miliard na 379 miliard korun). Polsko je nyní sedmým největším vývozcem potravin v EU, předstihlo mimo jiné Británii a Dánsko. Do zemí EU míří čtyři pětiny jím vyváženého zboží. Názory na kvalitu polského zboží se různí. Poláci tvrdí, že kontrolami u nich neprojde jen zlomek, české výsledky jsou horší. Třeba Němci si ale nestěžují, na druhou stranu ovšem nekupují levné potraviny tolik jako Češi. Regionální velmoc Ať je to jak chce, Poláci to prostě v cizině nemají snadné a musejí čelit mnoha předsudkům. Stačí si vzpomenout na „polského instalatéra“, kterým se před deseti lety oháněli francouzští odpůrci evropské integrace. Aby potopili evropskou ústavu, hrozili hordami levných dělníků, které přijdou právě z východu Evropy. Na politickém poli vydobyl Polsku respekt premiér Donald Tusk (v úřadě 2007-2014, nyní předseda Evropské rady) spolu s ministrem zahraničí Radosľawem Sikorským. Země utužila vztahy s Německem, stala se hlavním americkým spojencem ve střední Evropě a z nových členských zemí EU je nejvíce slyšet. Navíc začala zbrojit a jako jedna z mála se dokázala postavit rozpínavému Rusku. Jak je vidno na příkladu zemědělství, na nohy se dostala i ekonomika. Tolik k hard power (vojenské či ekonomické moci). Nyní ale chtějí Poláci zapracovat i na soft power zjednodušeně kulturním vlivu (viz Nejlepší je Anglie, str. 58). Kulturní diplomacie má mnoho aspektů. Stát může být proslulý svým uměním, univerzitami, může šířit informace ve svém jazyce. A jak ukazuje například Francie, důležitou roli může hrát i gastronomie. Zde tedy mají Poláci, alespoň co se týče střední Evropy, co dohánět. „Potravinová“ kampaň je tak logický krok. Navíc má i ekonomický rozměr. Pozitivní polskou image se ve světě dlouhodobě snaží budovat Polské instituty. Působí ve více než dvaceti zemích, dosud převážně v Evropě a Severní Americe. V poslední době ale vznikly nové v Asii (Japonsko, Čína, Indie) a plánují se i na dalších kontinentech. I Poláci mají své dny V Praze byl institut otevřen v roce 1994 a připravuje řadu akcí, které mají Polsko Čechům přiblížit. „Naším cílem je propagace Polska v celé jeho kulturní, zeměpisné a historické šíři, od Baltu k Tatrám, od starobylého Krakova po mrakodrapy varšavské City, od Mickiewicze k Masľowské a od Chopina k hip hopu,“ říká pracovník institutu Maciej Ruczaj. „Pro velkou část Čechů je Polsko stále nepoznanou exotikou. Proto se snažíme oslovit co nejširší veřejnost a ukázat jí, že stojí za to Polsko poznávat,“ dodává. Příkladem akce, kterou institut pořádá, jsou Polské dny v Praze, jež se v červnu podruhé konaly na náměstí Jiřího z Poděbrad. Vyhrávala tam polská hudba, nabízeny byly polské pokrmy, návštěvníci se mohli také inspirovat, jaká místa v sousední zemi navštívit. Poláci ale nezahálejí ani v jiných měsících. Na konec roku chystají adventní jarmark v pražské Lucerně. Foto popis| K NAKOUSNUTÍ? Poláci se snaží získat Čechy na svou stranu, nedůvěra ale přetrvává. Foto autor| Foto: archiv
Týdeník Květy
Bonpro v Dolomitech 23.7.2015
Týdeník Květy str. 41 Trendy - kulinárium
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ladinština je zásadním kulturním poutem Ladinů, etnika žijícího v pěti údolích snad nejkrásnějších hor světa Dolomitů. Je živá podobně jako legendy o zlé divožence Bregosténě nebo lesním muži Salvanovi, tak jako různé zvyky a tradice. Specifická je i ladinská kuchyně. I když Ladini jsou horalové a jídlo jim mělo hlavně dodat energii, najde se v ní spousta lahůdek. A na mnohých horských chatách (rifugio) nebo salaších (malga) se jí skvěle. Malga Panna v Moeně má dokonce michelinskou hvězdu. Michelinský průvodce doporučuje zastavit se i na chatě Rifugio Fuciade v průsmyku San Pellegrino. Širokou, pohodlnou cestu zvládnou i rodinky s malými dětmi v kočárku, senioři i ti, kdo toho moc nenachodí. Po asi 45 minutách cesty lesem se před vámi otevře údolíčko kolem dokola lemované rozeklanými štíty „bledých hor“ – Dolomitů, které Le Corbusier označil jako nejkrásnější architektonické dílo světa a UNESCO je zařadilo mezi chráněné přírodní památky. Na zelených pastvinách jsou malebně roztroušené seníky (ladinsky tobia), ve kterých si potomci pastevců zřídili chaty (baita). Vidět jsou i stezky vedoucí do sedel, které zdatnější turisty mohou dovést až do Canazei či dalších údolí. Ti, kteří se na Fuciade chtějí podívat svrchu, ale mají čas napít se leda výborné vody z některé studánky před chatou, což by byla velká škoda. Nádherný pohled na horská panoramata totiž povýší na nezapomenutelný zážitek typická ladinská jídla jako třeba taštičky (ciajoncie) plněné hruškami a fíky nebo jelení medailonky s lesním ovocem a polentou. I Trip Advaisor radí túru raději odložit a vychutnat si aspoň ukázku z jídelního lístku horské chaty, která patří k nejhezčím v Dolomitech. Dobrou chuť, neboli ladinsky Bonpro! Další informace na webech: http://www.fassa.com, http://www.fuciade.it Kam ještě za dobrým jídlem ve Val di Fassa? SÝRY OD SALVANA Jak se dělá sýr, prý vysvětlil divoký lesní muž Salvan prvním lidem, kteří se někdy v době kamenné usadili ve Val di Fassa. Naučili se to dobře. Erem, který v Caseificio Sociale Val di Fassa v Pozza di Fassa vyrábí sýry už 50 let, nám ukazuje, jak si člověk „vyhraje“ s jediným bochníkem zdejšího nejtypičtějšího sýra Cuor di Fassa (ladinsky Cher de Fascia). Další informace na webu: http://www.tastetrentino.it JEJICH ŠPEK Pýchou místních, kteří většinu svých výrobků označují slovem „nostrano“ – náš, je špek. Ten z rodinné farmy La Vaca Negra vyrábí Daniel z masa vlastních prasat tradiční metodou. Nedávno ale vyzkoušel inovaci – neuzenou slaninu pancettu vyrobil z líček a pikantně ji okořenil. V Malga Aloch – restauraci, která je součástí podniku, je tahle „jejich“ pancetta velice platnou součástí předkrmových talířů ze salámů, klobásek a špeku. Další informace na webu: http://www.lavacanegra.it Foto autor| Snímky a recepty ASTROSAT MEDIA, PAVEL HANUŠKA, http://www.samedobroty.cz; MELOUNY BOUQUET, http://www.nejlepší melouny.cz a archiv O autorovi| Připravila EVA HIRSCHOVÁ
Ústecký deník Hygienici nechali zavřít občerstvení v ústecké zoo Ústecký deník str. 3 Ústecko (čtk, red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.7.2015
zpět Ústí nad Labem – Hygienici nechali kvůli závažným nedostatkům uzavřít provozovnu občerstvení v
ústecké zoologické zahradě. V prodejně Papua, která je ve správní budově zoo, našli hmyz a nečistoty a netekla v ní teplá voda, ačkoli se tam pracuje se syrovými potravinami. ČTK to zjistila z webu Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem. Na odstranění závad zoo pracuje Občerstvení od letošního jara provozuje firma vybraná novým vedením zoo. Na odstranění závad zahrada podle mluvčí Věry Vrabcové spolupracuje. „Spolupracujeme s provozovatelem na odstranění nedostatků. Na to je od hygieniků lhůta 48 hodin,“ řekla Vrabcová. Hygienici zkontrolovali provozovnu v úterý a podle jejich zprávy v ní netekla teplá voda a ve skladu a v místech, kde se připravuje jídlo, létaly mouchy. Podlahy a hrany mezi podlahami a stěnami byly podle hygieniků pokryté černými mastnými nečistotami. Mastné prý byly i chladicí a mrazicí zařízení, varná konvice nebo fritéza.„V šatně zaměstnanců visící pavučiny ze stropu i stěn, povrch podlahy u nášlapného zařízení k vodovodní baterii s černými nečistotami,“ popsali stav v provozovně hygienici. Našli i potraviny, u kterých nebyly doklady o původu. „Byla nařízena likvidace potravin s prošlou dobou minimální trvanlivosti, a potravin, ke kterým nejsou k dispozici doklady o původu a s nimiž je manipulováno v rozporu s požadavky výrobce,“ doplnili hygienici. Občerstvení má nového provozovatele od letošního roku a jednou z podmínek smlouvy, kterou s ním uzavřela zoo, byl i koncept netradičního, exotického stravování. Nedostatky našli i na Hipodromu Na konci minulého týdne našli hygienici závažné nedostatky i v jednom ze stánků s občerstvením na mosteckém Hipodromu. Jeho provozovatel měl mimo jiné uložené syrové maso a uzeniny na paletě u země, kde bylo přes 30 stupňů Celsia. Po kontrole hygieniků činnost na Hipodromu ukončil. Region| Severní Čechy
Dojde ke změně pravidel pro nahlašování zásilek potravin Ústecký deník str. 4 Černá kronika (ro) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
25.7.2015
zpět Informujeme Praha – Od 1. srpna se změní pravidla pro nahlašování zásilek potravin. Zkrátí se doba pro nahlašování příchodu zásilek potravin ze zahraničí do místa určení v České republice. O této změně informoval Petr Pejchal, mluvčí Státní veterinární správy (SVS). Uvedl, že namísto nejméně 48 hodin předem budou příjemci muset hlásit Státní veterinární správě příchod zboží s předstihem 24 hodin. Na některé živočišné produkty, například na čerstvé produkty rybolovu či přírodní a kolagenová střeva, se povinnost nově již nebude vztahovat. Příjemci také nebudou muset do hlášení uvádět údaje o předpokládané prodejní ceně přijatých potravin. Již od 1. srpna 2015 přestává platit nařízení vlády č. 125/2011 Sb. o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení ve své novelizované podobě platné od října 2014 a bude nahrazeno vyhláškou č. 172/2015 Sb. o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení. Tato vyhláška se vztahuje jak na potraviny živočišného, tak i rostlinného původu. Ze živočišných potravin se hlášení nebude nadále vztahovat na čerstvé produkty rybolovu, živé mlže, plže, ostnokožce a pláštěnce určené pro lidskou spotřebu a kolagen a přírodní a kolagenová střeva určená pro výrobu potravin. V případě všech ostatních potravin živočišného původu se bude muset jejich příchod hlásit prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách SVS. Formulář bude na změny připraven 1. srpna 2015. Od počátku roku provedla SVS v místech určení zásilek živočišných produktů z jiných zemí 2600 kontrol. U 4% kontrol byly zjištěny závady, dodal Petr Pejchal.
Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Děčínský deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Chomutovský deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Litoměřický deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Mostecký deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Teplický deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Liberecký deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Jablonecký deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Českolipský deník; Černá kronika; 04 ID| c319a0f7-0d3a-4dd8-b557-37782b46a170
vitalia.cz Strašení TTIP: Nejcitlivější částí dohody mezi USA a EU jsou potraviny 22.7.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Neskutečně složitá evropská legislativa a administrativa zvyšují cenu potravin až o třicet procent. Obavy potravinářů a zemědělců z konkurence levnějších amerických potravin jsou proto na místě. Kdo se naopak bát nemusí, je obchod a spotřebitel. Několikaleté vyjednávání dohody TTIP (Transatlantické partnerství pro obchod a investice) mezi EU a USA vzbuzuje od samého počátku rozporuplné reakce a emoce, především na straně EU. Má to svou logiku, Evropa si svůj společný obchodní prostor chrání, snad kromě Ruska, ze všech velkých ekonomických teritorií světa nejvíce, přičemž výrazné omezení této ochrany je hlavním cílem TTIP. Nutno podotknout, že se tak má stát na obou březích Atlantiku, tedy jak na straně USA, tak na straně EU. TTIP The Transatlantic Trade and Investment Partnership, Transatlantické obchodní a investiční partnerství. Návrh nové dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Klade si za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. Potraviny – nejcitlivější část dohody Vůbec nejcitlivější částí dohody je a bude nepochybně obchod se zemědělskými surovinami a potravinami. To není nijak překvapivé, protože této oblasti se v minulosti týkaly největší komplikace i při sjednávání podmínek liberalizace obchodu v rámci WTO (Světová obchodní organizace), zdaleka nejen mezi Amerikou a Evropou. Je tak zřejmé, že agropotravinářský obchod bude definitivně dojednáván až jako poslední, a ještě i v současné době je tak předčasné dojednávané podmínky hodnotit, protože nic není definitivní. To ovšem nebrání již teď konstrukcím katastrofických scénářů. TTIP! Bububu!
Podle nich by měla TTIP tu ve svém důsledku zrušit farmářské trhy, ondy umožnit na území EU masivní dovoz výrobků a surovin z geneticky modifikovaných organismů (GMO) nebo zásadně překopat systém označování potravin. Většinu z těchto tezí lze ale zatím považovat především za snahy udržet maximálně možnou ochranu evropských zemědělců a evropských výrobců potravin vůči produkci USA. A to prostřednictvím obhajoby zájmů spotřebitele, který slouží při těchto snahách jako rukojmí. Skutečnost je však zcela opačná – evropský (a částečně i americký) spotřebitel na dohodě vydělá – a to zejména možným poklesem spotřebitelských cen zemědělských surovin a potravinářských výrobků. I když ani v tomto případě neplatí nic stoprocentně, je jasné, že americká produkce je oproti té evropské velmi často levnější. Ceny potravin by měly jít dolů Právě toho se evropští farmáři a potravináři bojí a upřímně řečeno, alespoň u části z nich jsou to obavy reálné. Již v současné době čelí Evropa zaoceánské konkurenci často jen za cenu cel (tarifních překážek zahraničního obchodu). Modelovým příkladem je cukr, jehož dovoz do EU je zatížen různě vysokými cly, která se pohybují až ve výši kolem čtyřiceti eur na sto kilogramů. Kdyby tomu tak nebylo, mohli bychom kupovat kilogram cukru třeba o deset korun levněji. Celní bariéry navíc deformují deklarovaný „jednotný trh EU“, v němž jsou si všichni rovni, ale někteří rovnější – díky takzvaným preferenčním clům, která jsou oproti standardním clům o poznání nižší – ale na která nedosáhne každý. Ještě větší bariéry představují netarifní překážky obchodu mezi EU a USA, což jsou v zásadě administrativní opatření, která specifikují podmínky dovozu zboží na základě celé řady povinností týkající se označování, použitých technologií, certifikací nebo vlivu zemědělské či potravinářské produkce na životní prostředí. Do této kategorie mimo jiné spadá problematika GMO, ale i legitimita používání přídatných látek při výrobě potravin. Co je ve hře: GMO i podmínky výroby potravin V případě cel bude zřejmě, až na nějaké skutečně specifické a citlivé komodity, což je třeba zmiňovaný cukr, dohody ve většině případů dosaženo. Ovšem v případě administrativních překážek obchodu je a bude situace mnohem složitější. Například léty živený odpor vůči GMO v evropské spotřebitelské veřejnosti bude jistě nástrojem, jak produkty z GMO i po uzavření TTIP do Evropy nedovážet, případně dovážet jako produkty speciálně označené, což je v případě GMO jistou veřejnou degradací. Tak či tak si obě strany určitě podrží mnohé současné podmínky výroby potravin, takže druhá strana bude moci příslušné výrobky vyvážet jen tehdy, budou-li tyto podmínky odpovídat parametrům na straně dovozu. Jinými slovy – spotřebitelé by se uzavření dohody neměli bát a neměli by naslouchat hypotetickým katastrofickým scénářům. Bát by se měli větší potravináři Vzhledem k vyšší efektivitě amerických výrobců se ale dohody TTIP mohou obávat evropští potravináři a částečně zemědělci. Do jisté míry si za to ale EU může sama, protože její efektivitu snižuje (a náklady na výrobu potravin zvyšuje) neskutečně složitá evropská legislativa a s ní spojená administrativa. Podle některých dříve zveřejněných výzkumů až o třicet procent. Tento svůj handicap bude EU nepochybně vehementně hájit a zřejmě jej i částečně prostřednictvím netarifních překážek obchodu uhájí. Základní otázkou, která však není vyřešena, tedy bude, kde EU ustoupí a kde ne. Dohoda bude každopádně znamenat především pro větší průmyslové výrobce tvrdší mezinárodní konkurenci, naopak poměrně v klidu mohou podle všeho zůstat menší a střední výrobci potravin regionálního významu. Ti se do přímé konkurence s americkým zbožím prakticky nedostanou, i proto, že jde velmi často o specifické výrobky, které nemají alternativu v průmyslové výrobě, natož té americké. Ze stejného důvodu by měli zůstat v klidu i prodejci například na farmářských trzích, pokud tedy skutečně prodávají selskou produkci. Ti totiž obvykle nekonkurují cenou, ale právě svými specifiky, čerstvostí, dohledatelností, jasným původem.
Farmářské trhy Objektivní posouzení přínosů a rizik chybí Na dohodě TTIP, bude-li uzavřena, tak vydělá především obchod a částečně spotřebitel. Kdo z obou zúčastněných stran bude ale tahat za kratší část pilky, bude nesnadno měřitelné. Patrně jediným statisticky věrohodným ukazatelem bude porovnání celních sazeb před a po dohodě na obou stranách. To lze, alespoň na základě dosud zatím známých záměrů, udělat již nyní. Je to však heroická práce, jednotlivých položek obchodu (celního sazebníku) jsou tisíce a jak již bylo řečeno, jsou navíc zatíženy četnými výjimkami. Přesto by bylo vhodné, kdyby se do tohoto úkolu někdo pustil, respektive, aby se právě takové údaje, byť v koncentrované podobě, začaly komunikovat. Při diskusi o tak zásadní liberalizaci obchodu mezi USA a EU v podstatě není možné, aby zpracování dopadů odbourání tarifních překážek nebylo součástí vyjednávacích pozic. Zveřejnění těchto údajů by také bylo v zájmu spotřebitelů – na obou stranách. Bez nich je – a možná vždy bude – přínosy i rizika TTIP fakticky nemožné objektivně posuzovat. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/ttip-nejc...ti-dohody-mezi-usa-a-eu-jsou-potraviny/
Vlasta Jako z telenovely 22.7.2015
Vlasta str. 18 Seriál
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět KATEŘINA MARKOVÁ R. PEREIRA Když se u nás řekne Brazílie, lidé si většinou představí polonahé tanečnice na karnevalu v Riu de Janeiru a pláž Copacabana. V lepším případě ještě ví, že Sčo Paulo patří k nejlidnatějším městům na světě a že je v Brazílii největší část amazonského deštného pralesa. Vše je správně, ale Brazílie je mnohem víc. Asi nejlépe se to vysvětlí, když si doslova přeložíte název země: Brazilská federativní republika, což znamená, že federace spojuje 26 států a jeden federální distrikt, kde je hlavní město Brasília. Jestli si myslíte, že v severovýchodní Fortaleze je to stejné jako v Riu de Janeiru, je to, jako byste čekali, že Stockholm bude stejný jako Barcelona. Země, která má podobnou rozlohu jako Evropa, zákonitě nemůže být monotematická. A to je kouzlo pro všechny, kdo do Brazílie cestují nebo v ní žijí. Bývalá portugalská kolonie se řadí k největším světovým ekonomikám, ale zároveň je zemí s nejvyššími dovozními cly. Brazílie je považovaná za zemi třetího světa, ale vůči české koruně má tvrdou měnu jeden brazilský reál je zhruba 9 českých korun. Pamatuji si, jak jsem se ze začátku při nákupech děsila vysokých cen za potraviny diskutabilní kvality, ale pak se člověk naučí chodit na trhy a jíst trochu jinak, než je zvyklý. Moje cesta do Brazílie Do Brazílie jsem začala jezdit od roku 2012 jako turistka. Velkou výhodou bylo, že jsem oprášila svoji portugalštinu, která mně učarovala už jako studentce, když jsem pobývala v Lisabonu. Brazilská portugalština se od evropské liší výslovností i gramatikou a všem, kdo se do Brazílie chystají, vřele doporučuji naučit se alespoň základní fráze. Brazilci totiž anglicky moc nemluví. A pokud se vydáte víc do vnitrozemí, na angličtinu zapomeňte, to už se spíše domluvíte španělsky nebo italsky. Poznala jsem několik oblastí, ale vždy jsem se vrátila do vnitrozemního státu Goiás, který je v průvodcích označovaný za turisty neprávem opomíjenou oblast. Zde jsem se také seznámila se svým brazilským manželem, se kterým momentálně bydlíme v Brasílii. Protože byla Brasília uměle
vybudovaná, má největší zastoupení střední třídy, ke které také patří manželova rodina. Proto moje postřehy jsou ryze specifické pro danou oblast a sociální vrstvu. Brasília a Goiás Brasília byla vystavěná díky brazilskému prezidentovi českého původu Juscelinu Kubitschekovi a architektovi Oscaru Niemeyerovi, který jí dodal punc velkoleposti svými funkcionalistickými stavbami. Nejsou zde ulice, ale adresa se vyjadřuje většinou dvěma čísly - a stejně ani tak nemáte vyhráno. Pokud neznáte místní systém odbočování a systém obytných a komerčních bloků, lehce se ztratíte. Doposud v autě prožívám perné chvíle. Jak mi řekla kamarádka - v Brasílii se stejně všichni ptají všech na cestu a nemá cenu si s tím lámat hlavu. Kromě moderní architektury turisty okouzluje místní příroda, která je nejvíce podobná africké savaně. Cerrado v Goiás je po Amazonii považováno za druhý největší brazilský biom - oblast se specifickou faunou a flórou. Můžete se zde koupat v krásných vodopádech, jejichž voda je většinou pitná. Brasília má tropické klima, takže první věc, která vás zaskočí, je jen jeden vodovodní kohoutek - v kuchyni, v koupelně. Ano, umýváme nádobí ve studené vodě, myjeme si ruce ve studené vodě a klasické brazilské pračky perou jen ve studené vodě. Pouze ve sprše si dopřáváme vodu teplou. Většinu roku nám to nevadí, ale během období sucha, které kulminuje v červnu a červenci, kdy ráno a večer naměříte i deset stupňů, to tak příjemné není. Místní domy topení nemají, a tak není výjimkou, když sedíte u někoho na návštěvě v obýváku v bundě. Mimochodem - všichni Brazilci se smějí, když jim vysvětluji, čemu říkáme v češtině bunda. V brazilské portugalštině to je zadek. Vaření a jídlo obecně Správný Brazilec musí mít každý den k jídlu rýži a fazole. V Riu se více jedí černé fazole, v Goiás jsou naopak populární fazole červené. K tomu pořádný kus masa, nejlépe žádná zelenina a zapít to Coca-Colou nebo guaranou. Typické pro Goiás je žluté aromatické ovoce pequi, které se vaří společně s rýží a dodá jí zajímavé aroma. Ke každé oslavě patří churrasco, což je grilované maso, často ve formě špízů. Do všech dezertů se dává takové množství slazeného kondenzovaného mléka, že vám po určité době všechny začnou splývat v jednu chuť. A hlavně hodně cukru - kila cukru se dávají do čerstvě vymačkaných ovocných šťáv a do kávy. Nadměrná konzumace cukru je typická pro celou Latinskou Ameriku. Většina pokrmů je na bázi manioku nebo kukuřice. Mně osobně to vyhovuje velmi, protože obě potraviny jsou přirozeně bezlepkové. Manioková placka tapioka je velmi podobná francouzským crepes a je výbornou náhražkou chleba. Z kukuřičné mouky miluji různé kaše a dezerty. Samozřejmě k úsměvným situacím dochází neustále. Například když jsem na Štědrý den poslala manžela pro celer do bramborového salátu - a on mi donesl ten řapíkatý. Kořenový celer je zde naprosto neznámý. Velký úspěch zde slavím se svojí makovou bábovkou, kterou peču z dovezeného máku. Přátelé se pak pokradmu pozorují, když zjistí, že ze stejné rostliny se vyrábí opium. Pochutinou, které jsem propadla nejen já, ale i všechny naše české návštěvy, je zmražené aiaí a cupuacú. Jde o ovocné dřeně z tropického ovoce, na které si ještě můžete poručit rozdrcené oříšky, kukuřičné lupínky nebo kondenzované mléko. Mýty o Brazilcích Brazilci jsou velmi emocionální, ale rozhodně jinak, než jak si představujeme na základě telenovel. Brazilec se umí dojmout a dát to najevo - hlavně u mužů vás to příjemně překvapí. Rozhodně se ale nesnažte nic řešit křikem nebo nátlakem. Průměrný Brazilec by si nikdy nedovolil jít na veřejnosti do konfrontace, snaží se být decentní a moc se neprojevovat. Částečně tuto vlastnost přičítám portugalským genům, ale také skutečnosti, že nikdy nevíte, zda dotyčný nebude chtít řešit spor se zbraní v ruce. Průměrná Brazilka chce mít světlé oči a dlouhé rovné blonďaté vlasy. Svoje křivky, zejména výraznější, by ale za evropské „ploché“ zadky nikdy nevyměnila. Naopak, v Brazílii jako velmoci plastických operací je teď velmi populární „vyspravit“ si tvar svého pozadí silikonem. Pokud si chce česká žena zvýšit sebevědomí, ať vyrazí do Brazílie. Za prvé: budete vždycky šik, protože cokoliv, co pochází z Evropy, včetně lidí, má zvláštní punc šarmu. Za druhé: typické české oči zelenošedomodré barvy jsou nyní vyzdvihované jako něco nadpozemsky krásného. Pokud jste navíc blonďatá nebo máte barvu vlasů světlejší než černou, jste už považovaná za polobohyni. Za třetí: naše slovanské křivky jsou konečně oceňované. „Ty máš ale štěstí, tvoje
žena má zadek a krásně tvarované nohy - to není jak ty ploché Francouzky,“ slýchává můj manžel od známých. I když jsou Brazilky velkou směsí všech možných ras a národů, přece jen si všimnete, že jsou většinou menší a hlavně mají menší nohu. Z oblečení mi záliba v barevnosti vyhovuje, ale bohužel obliba syntetických materiálů už méně. Kupodivu jsem si oblíbila módu pozlacených šperků, které s pravými kameny seženete za příjemné ceny. Inu, jiný kraj, jiný mrav. * TŘI NEJ... 1 Čerstvé tropické ovoce Zkuste čerstvá manga a papáju. Z těch méně známých acerolu, pitangu nebo goiábu. Na každém trhu najdete něco zajímavého a chutného. 2Keratin na vlasy Kupte si na vlasy proslavený brazilský keratin, který zde není vůbec drahý a zaručeně pomáhá v regeneraci. 3Samba a forro Dva nejznámější brazilské taneční rytmy - dejte si hodinu tance nebo odkoukejte kroky od místních, bude vás to určitě bavit. Foto popis| Kateřina s manželem před Palácio Itamaraty ve městě Brasília Foto popis| Typická příroda kousek od našeho domu Foto popis| Niemeyerova Galerie moderního umění ve městě Brasília Foto popis| Churrasco, grilované maso na špízech, nesmí chybět na žádné oslavě a prodává se všude na ulicích Foto popis| Vodopády Indaia, kam se často jezdíme koupat Foto autor| FOTO ARCHIV AUTORKY
Zemědělec Zjistili závady Zemědělec str. 3 Zpravodajství (fia, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět – Veterináři provedli od začátku letošního roku 2600 kontrol u zásilek živočišných produktů ze zahraničí, závady zjistili u čtyř procent z nich. Za chyby uložili pokuty zhruba za dva miliony korun. Uvedla to Státní veterinární správa. I když většinou šlo o administrativní pochybení, objevili lékaři v mase i bakterie listerie, salmonely či nepovolené hodnoty těžkých kovů. Veterináři zlikvidovali, vrátili dodavateli nebo pozastavili prodej 130 tun živočišných produktů ze zkontrolovaných 31 000 tun. Od loňského října museli příjemci zahraniční živočišné zásilky hlásit 48 hodin předem, do formuláře se musejí také uvádět informace o předpokládané prodejní ceně výrobku. Zpřísnění mělo podle ministerstva zemědělství mimo jiné zabránit možnému zavalení českého trhu potravinami za dumpingové ceny v důsledku ruského embarga na jejich dovoz ze zemí Evropské unie. V polovině června vláda rozhodla, že se od srpna nahlašovací povinnost zkrátí na jeden den, sjednotí se tak s nahlašováním rostlinných výrobků. Nebude se ale muset hlásit dovoz čerstvých ryb, živých mlžů, plžů, ostnokožců a pláštěnců určených k jídlu, ani kolagenových střívek určených pro výrobu potravin. ?
Nepouštět už dál zemědělství žilou Zemědělec str. 4 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět ? Jak to vidí… ... viceprezident Agrární komory ČR a předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje
Leoš Říha – Jsme v období, kdy naše zemědělství postihla po roce, který byl pro chovatele dojnic jako jediný v tomto století ekonomicky velmi zajímavý, opět mléčná krize. Ta je bohužel v tomto století u chovatelů dojného skotu častější než ekonomicky příznivé roky. Nákupní cena mléka se blíží k sedmi korunám za litr, to je hluboko pod výrobními náklady i dobrých chovatelů. Uvedl to viceprezident Agrární komory ČR a předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje Leoš Říha. Objevují se opět snahy o zrušení chovů ze strany zemědělců, informace o přebytcích ze strany zpracovatelů a zprávy o tom, že chov skotu u nás nemá takovou budoucnost jako v okolních zemích. Tato všechna slova nejsou férová vůči celému našemu zemědělství, a proto se musíme proti nim důrazně ohradit. Zkrátka nemůžeme řešit, tedy vlastně neřešit, mléčnou krizi tím, že opět snížíme stavy dojného skotu. To už není dál možné, protože už teď jsme to přehnali a máme čtvrtinu stavu dojnic z roku 1990. Produkci mléka máme na hektar zemědělské půdy poloviční než v sousedním Německu. Mléko není jen důležitá potravina, ale je to také páteř zdravé kulturní, tradiční krajiny ve střední Evropě. Je to komodita, která nejen dává zdraví spotřebitelům, ale i zajišťuje úrodnou tradiční českou krajinu a v ní zaměstnanost. Proto je nezbytné tento sektor podporovat srovnatelně, jako je tomu v zemích, o jejichž pragmatické hospodářské politice nikdo nepochybuje (například Německo). V naší zemi, kde jsou z minulého století přerušené vazby mezi dodavateli a zpracovateli, kde jsme i narušili vazbu spotřebitele ke svému zemědělci, je nutné o to intenzívněji podporovat a pečovat o citlivé komodity a o mléko obzvlášť. Je potřebné pečovat o tuto mléčnou komoditu. Začít bychom měli u chovatele dojnic a pokračovat přes zpracovatele až po zákazníka. Náš chovatel musí mít možnost obdobných národních a regionálních podpor tak, jak je to v okolních zemích, které významně ovlivňují náš trh, zejména Německo a Polsko. Stejně tak si obdobné podmínky jako jeho zahraniční konkurent zaslouží i český potravinář, a to ten, který se srovnatelně jako jeho zahraniční kolega chová k zemědělským prvovýrobcům. Vzhledem k nevyvážené situaci na našem trhu, kde působí silné maloobchodní řetězce na straně jedné a daleko méně silné mlékárny a zemědělci, je v zájmu zachování produkce mléka u nás potřeba podporovat odbytové sdružování těch, kteří jsou v této vertikále slabšími. Je nutné opakovat našemu spotřebiteli, že vše levné není zdravé, a v případě dovozů některých zahraničních potravin se nabízí také otázka, že levné je to jenom proto, že je toho v zemi původu přebytek. Navíc těžko pochopit ekologičnost a čerstvost potraviny, která, než k nám doputuje, procestuje polovinu EU. Český zákazník si už snad uvědomuje, jak je důležité pro jeho zemi kupovat české potraviny. I když ten náš zákazník není vlastenec, určitě není hlupák, aby si neuvědomoval, že jde zejména o zdraví, které má největší hodnotu, a tak tím spíše platí argument typu „nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci“. Stálo by za to, pomoci našemu spotřebiteli, který má konečně zájem o českou potravinu, aby ji v těch všech našich vlajkách na letáčku zahraničních maloobchodních velkořetězců opravdu našel. Proto by u důležitých potravin měl obchod dodržovat určitý minimální podíl českých výrobců, jejichž domácí původ bude deklarován ministerstvem zemědělství, to je oficiální záruka, že se nejedná o přebalenou zahraniční surovinu. Chov dojného skotu v naší zemi byl a je základní odvětví našeho zemědělství. Musíme se snažit, aby právě v zájmu celého zemědělství tomu tak bylo i nadále. Je důležité k tomuto citlivému sektoru přistupovat opravdu citlivě a dlouhodobě, tedy nikoliv jen v době mléčných krizí. Je i z národohospodářského pohledu snad jasné, že vložená koruna daňových poplatníků do podpory tohoto sektoru se daleko lépe zhodnotí než při podpoře zemědělské produkce s menší přidanou hodnotou nebo či dokonce při podpoře neprodukce. Ze všech zmíněných důvodů je mléko pro kulturní krajinu v naší části Evropy opravdu určitou krví zemědělského organismu a je potřeba se o tuto základní tekutinu našeho zemědělství dle toho starat, nikoliv jen dále „pacienta“ usmrcovat pouštěním žilou. ? Foto popis|
Publikována vyhláška o informační povinnosti 27.7.2015
Zemědělec str. 8 Publicistika
(fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Legislativa – Ve Sbírce zákonů je aktuálně publikována nová vyhláška č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení, s účinností od 1. srpna 2015. Tato nová vyhláška plně nahrazuje stávající vyhlášku č. 320/2014 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení ve vztahu k některým druhům potravin. Účelem právní úpravy je přesunout požadavky na informační povinnost příjemců potravin živočišného původu z nařízení vlády č. 125/2011 Sb. do nové vyhlášky. Tímto krokem dochází k sjednocení požadavků pro hlášení zásilek potravin živočišného původu s požadavky pro hlášení zásilek potravin rostlinného původu a doplňků stravy a nastavení jednotných podmínek pro všechny provozovatele potravinářských podniků. Nařízení vlády č. 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení, ve znění nařízení vlády č. 212/2014 Sb., bude ke dni nabytí účinnosti vyhlášky č. 172/2015 Sb. zrušeno, a to nařízením vlády č. 174/2015 Sb., kterým se ruší nařízení vlády č. 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení, ve znění nařízení vlády č. 212/2014 Sb. Novou vyhláškou dochází po sjednocení požadavků ke změnám u potravin živočišného původu. Jde o upuštění od povinnosti hlásit příchod čerstvých produktů rybolovu, živých mlžů, plžů, ostnokožců a pláštěnců určených pro lidskou spotřebu a kolagenových a přírodních střev určených k výrobě potravin, zrušení požadavku na oznamování předpokládané prodejní jednotkové ceny, zkrácení lhůty pro splnění informační povinnosti ze 48 na 24 hodin. Vyhláškou se dále nově stanoví rozsah informační povinnosti pro provozovatele potravinářského podniku poskytujícího stravovací služby jako příjemce potravin v místě určení, který dosud nebyl vyhláškou č. 320/2014 Sb. upraven. U potravin rostlinného původu a doplňků stravy se na základě poznatků z praxe navrhuje upřesnění jednotlivých požadavků a sjednocení s potravinami živočišného původu vypuštěním slova „předpokládané“ u data příchodu potraviny na místo určení. Komplexní informace o potravinách uváděných poprvé na trh na území České republiky v konečném důsledku vytvoří optimální podmínky pro efektivní výkon dozoru Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. ?
Slavnosti hostila Biofarma Sasov Zemědělec str. 9 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět Stovky lidí zamířily v sobotu 18. května na Biofarmu Sasov na předměstí Jihlavy, kde se konala další z akcí pátého ročníku farmářských slavností. Poněkud nižší návštěvnost letošních druhých farmářských slavností zavinilo rekordní vedro, které u nás o víkendu panovalo. Kdo však na farmu dorazil, určitě nelitoval. Celodenní program byl sice zaměřený hlavně na rodiny s dětmi, ale i zemědělci, zejména ti orientovaní na živočišnou výrobu, si odtud mohli odnést řadu nových poznatků a inspirativních podnětů. Sasovská biofarma, která vznikla na samotném počátku devadesátých let jako součást rozlehlého areálu Školního statku odborné školy v Jihlavě, je od roku 1999 certifikována jako podnik hospodařící podle zásad ekologického zemědělství. Kromě rostlinné výroby zde na 500 hektarech chovají 700 prasat a 350 kusů masného dobytka. Součástí farmy je také chov koní s možností jejich ustájení, bioplynová stanice, biojatka, která byla první v republice, s místností pro zrání masa a výrobnou masných produktů a samozřejmě také obchod, v němž si mohou návštěvníci statku koupit zdejší výrobky. Mezi ty patří kromě vyzrálého hovězího či vepřového masa například také bio konopné sádlo z přeštických prasat nebo biolovečák. O kvalitě zdejší produkce svědčí i to, že oba zmíněné výrobky obdržely v minulých letech titul Biopotravina roku. Také další potraviny zdejší provenience se mohou honosit například tituly Regionální potravina Kraje Vysočina či Vysočina, regionální
produkt. Návštěvníky farmářských slavností přivítal v Sasově za účasti náměstka ministra zemědělství Jindřicha Šnejdrly a náměstka primátora města Jihlavy Jaromíra Kaliny majitel biofarmy Josef Sklenář, který ve svém úvodním vystoupení mimo jiné ocenil i pomoc ministerstva zemědělství při pořádání této akce. „Ministerstvo zemědělství snad za ta léta pochopilo, že nám nepomůže zákon o zneužití významné tržní síly, ale právě to, že si s naším zákazníkem popovídáme přímo na farmě. V tom jsou biozemědělci docela napřed, což potvrzuje i to, že všechny podniky, kde se letos pořádají farmářské slavnosti, jsou certifikované ekologické farmy,“ řekl Sklenář, který zdůraznil zaměření svého podniku. Přeštické prase na Vysočině Josef Sklenář je dnes známým a uznávaných ekologickým zemědělcem a propagátorem bioprodukce. Vlajkovou lodí jeho statku je biochov přeštických prasat, jejichž maso se mu ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Uhříněvsi a významnými tuzemskými kuchaři podařilo vrátit na stoly českých restaurací, a tím do značné míry přispět k zachování tohoto tradičního českého plemene. Podle Národního koordinačního střediska pro genetické zdroje se přeštické černostrakaté prase odvozuje od krajových forem, které vznikly v oblasti Přešticka, Domažlicka a Klatovska křížením původních klapouchých prasat s anglickými plemeny sussex, yorkshire, lincolnshire, cornwall, bergshire a německými plemeny švábsko-halským, poločerveným prasetem bavorským. V roce 1964 bylo plemeno přeštické černostrakaté uznáno za samostatné a následně chovatelé přistoupili k jeho dalšímu zušlechťování. Ke zlepšení jeho masné užitkovosti bylo použito belgické plemeno pietrain a na počátku 90. let pak plemeno hampshire. V roce 1992 bylo přeštické černostrakaté plemeno prasat uznáno jako genetický zdroj a od roku 1996 se u nás chová jako uzavřená populace. Díky větší tučnosti tohoto plemene má jeho maso v porovnání s jinými plemeny výraznější chuť, kterou si z mládí dnes pamatují už jen naše babičky a dědové. Navíc produkce v režimu bio ještě více odlišuje chuť masa z přeštických prasat od chuti masa z průmyslově produkovaných rychle rostoucích plemen. Určitou nevýhodou na trhu je však oproti běžnému vepřovému jeho vyšší cena, kterou však náročnější konzumenti rádi zaplatí. Rodinný život prasat Sasovský chov přeštíků je zcela unikátní. Počet odchovaných selat se zde pohybuje kolem 18 kusů za rok ve dvou vrzích. Prasnice porodí selata v porodně ve stájovém prostředí na vyhřívaných podlážkách, kde zůstávají selata zhruba 35 dní, a pak jsou společně s matkou přesunuta do rodinné stáje. Tam „prasečí“ rodinku tvoří většinou pět šest prasnic se selaty a stále přítomný kanec, který kojící prasnice zapouští. Tak dochází ke dvojímu efektu – prasnice stále kojí selata, čímž jim zajišťuje ideální výživu a ochranu proti chorobám, a současně v ní již rostou další selata. Zvířata mají k dispozici stelivovou slámu a neustálý přístup do výběhů, takže u nich fungují přirozené životní pochody jako v přírodě a jsou maximálně otužilá a odolná. K oddělení prasnic a selat dochází až ve třech měsících věku selat. Během této doby se selata naučí přijímat tuhou stravu a po odstavení jsou již plně adaptovaná na krmnou směs, takže jim tento přechod nečiní problémy. Naproti tomu v konvenčních chovech se selata odstavují zhruba po třiceti dnech a jdou následně do předvýkrmu a výkrmu a prasnice se asi do pěti dnů znovu připouští. „V tom je ale zásadní problém. Selata se totiž odstavují v nejkritičtější době, protože právě ve stáří kolem 40 dnů mají v krvi nejmenší obsah protilátek a budovat vlastní protilátky si začínají až později. Nejsou tedy připravena na tak rychlý odstav, proto je na něj konvenční chovatelé musí připravit nejrůznějšími přípravky a v mnohých případech se preventivně medikují i antibiotika. V ekologickém zemědělství ale nemůžeme používat umělé náhražky mléka, takže proto zde máme delší dobu kojení,“ vysvětluje Sklenář. Další výhodou tohoto způsobu je podle jeho slov také podstatně delší sociální kontakt selat s matkou, takže jejich chov probíhá prakticky beze stresu. I po odstavu totiž zůstanou selata ve stejném prostředí jako doposud a prasnice se převedou do stáje, kde čekají na další porod. Selata jsou asi v sedmi osmi měsících dokrmena do hmotnosti kolem 80 kilogramů a jdou na porážku. Tu zajišťují biojatka přímo na farmě. „Je třeba zdůraznit, že při všech přesunech v rámci farmy chodí prasata po svých a nejsou stresována převozy dopravními prostředky, a to včetně poslední cesty,“ upřesňuje Sklenář a dodává, že krmné dávky pro všechny kategorie zvířat jsou sestavené výhradně z krmiv ekologického původu a z povoleného množství povolených krmiv konvenčních, tedy žádné
extrahované šroty, žádné masokostní moučky, stimulátory růstu, hormonální látky, syntetické aminokyseliny, antibiotika apod. Zábava pro rodiče i děti ,,Farmářské slavnosti jsme přichystali jako zábavné akce pro rodiny, které se zároveň dozvědí, jak to dnes na farmách chodí. Děti mají příležitost prohlédnout si zblízka hospodářská zvířata a při vzdělávacích hrách se naučit něco o zemědělství, pro dospělé je připravená kulinářská show,“ řekl při rozjezdu letošního seriálu farmářských slavností ministr zemědělství Marian Jurečka a v podobném duchu proběhla i sobotní akce v Sasově. Lidé si mohli například vyzkoušet, jak by jim šlo ruční dojení nebo jízdu na býčím trenažéru. Děti se mohly mimo jiné naučit házení lasem, projet slalom s trakařem nebo si zaskákat v pytli. Čekalo na ně také bludiště v žitném poli i sázení bylinek a celá série vědomostních testů, které prověřily jejich znalosti o zemědělství i půdě. Po jejich úspěšném zdolání dostali účastníci dárky, které jim příjemně strávený den budou připomínat i doma. Jejich rodiče zaujala spíš prohlídka masné výrobny s odborným výkladem majitele farmy, kuchařská show s produkty označenými značkou Klasa a také bohatý sortiment faremního krámku. Farmářské slavnosti letos organizuje už pátým rokem ministerstvo zemědělství spolu s Národním zemědělským muzeem a konají se na čtyřech farmách a v Národním zemědělském muzeu. Koncem června začaly v Moštárně Hostětín na Zlínsku, po biofarmě Sasov proběhnou v srpnu na Kozí farmě Pěnčín na Liberecku a na farmě Moulisových na Plzeňsku. Závěrečnou akci uspořádá 19. září Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné. Náklady na letošní farmářské slavnosti podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána dosáhnou tak jako loni, kdy se jich zúčastnilo téměř dvacet tisíc návštěvníků, zhruba čtyř milionů korun. ? Foto popis| Návštěvníky farmářských slavností přivítal v Sasově majitel biofarmy Josef Sklenář (vlevo) spolu s náměstkem ministra zemědělství Jinřichem Šnejdrlou (uprostřed) a náměstkem primátora města Jihlavy Jaromírem Kalinou Foto autor| Foto Oldřich Přibík Foto popis| Majitel farmy osobně vysvětlil návštěvníkům zdejší specifika ekologického chodu přeštických prasat. Foto autor| Foto Oldřich Přibík Foto popis| Na děti čekaly v Sasově vědomostní testy a také dárky Foto autor| Foto Oldřich Přibík Foto popis| Ruční dojení na simulátoru si úspěšně vyzkoušely nejen děti, ale i někteří rodiče Foto autor| Foto Oldřich Přibík Foto popis| Návštěvníci měli možnost ochutnat místní masné výrobky ve faremním stánku Foto autor| Foto Oldřich Přibík Foto popis| Bioplynová stanice s technologií na zpracování slamnatého hnoje, přebytků trav a senáže, pokryje spotřebu elektrické energie farmy Foto autor| Foto Oldřich Přibík
Jsou zemědělci hlupáci? 27.7.2015 Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Ing. Jan Doležal Ing. Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Agrární komora ČR jako nejvýznamnější a rozhodující nevládní organizace zastupující zájmy zemědělců všech velikostí a výrobního zaměření cítí povinnost vyjádřit se k článku Konvenční zemědělec může být každý blbec, biozemědělství chce kumšt, který vyšel letos 20. července v internetovém magazínu http://www.aktualne.cz, jenž je součástí webu centrum.cz. Článek obsahoval
rozhovor s ředitelkou společnosti ABCert Ivou Zadražilovou, která uděluje certifikáty a kontroluje české výrobce biopotravin. Agrární komora ČR rozhodně nechce přilévat olej do ohně a poštvávat proti sobě tu či onu skupinu. Členů komory, kteří se rozhodli hospodařit ekologicky, si velmi váží a je ráda, že se u nás hospodaří šetrně a ohleduplně k životnímu prostředí. Agrární komora ČR je přesvědčena, že ekologické zemědělství je velmi dobrou alternativou zejména pro menší a střední zemědělce, kteří chtějí svoji výrobu specializovat, a pokud se při tomto typu zemědělské produkce vytváří přidaná hodnota a podporuje se zaměstnanost na venkově, je to jedině dobře. S podobnou filozofií a s inspirací ze zahraničí se v České republice také ekologické zemědělství zavádělo. Povedlo se však původní vznešené záměry naplnit, nebo jde v mnoha případech jen o spekulaci některých finančních skupin za účelem pobírání dotace? Jen 421 subjektů na 500 tisíc hektarů? Výměra půdy obhospodařované v ekologickém režimu se dnes blíží 500 tisícům hektarů. Za posledních deset let (od vstupu do Evropské unie a kvůli dotační podpoře) se tak téměř zdvojnásobila. Podíl půdy obhospodařované v ekologickém režimu na zemědělském půdním fondu tak dosahuje v České republice přes 12 %. V sousedním Německu je to přitom asi 5 %, v Polsku, s výjimkou severních vojvodství, méně než procento. Na těchto 500 tisících hektarů hospodaří asi 4200 subjektů, to je asi 15 % celkových žadatelů o dotace. Přitom bylo v roce 2013 registrováno jen pouhých 421 subjektů vyrábějících biopotraviny. Nízký podíl orné půdy a zvířat Více než 83 % ploch obhospodařovaných v ekologickém režimu představují trvalé travní porosty (louky a pastviny), jenom 12 % z výše zmíněných 500 000 ha (tedy asi 60 000 hektarů) je vedeno jako orná půda, zbylých 5 % zaujímají ostatní plochy, vinice a chmelnice. Trvalé travní porosty v ekologickém režimu představují zhruba 415 000 hektarů z jednoho milionu hektarů TTP v zemědělském půdním fondu ČR. Například ve Francii je podíl orné půdy v ekologickém režimu vyšší než 50 %, v Dánsku je to více než 80 %. Žadatelé o dotaci na TTP v režimu ekologického zemědělství musí pro obdržení dotací z Programu rozvoje venkova splňovat minimální zatížení 0,3 VDJ na hektar, to jsou například dvě dospělé ovce na hektar louky či pastviny, či jedna kráva na více než tři hektary (tedy pro představu na plochu odpovídající asi pěti fotbalovým hřištím). Kolik utratíme za biopotraviny? Poměrně nízký podíl orné půdy a nízká požadovaná úroveň zatížení vedou k tomu, že podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin je velmi nízký a zřídka kdy se dostane přes jedno procento. Většina biopotravin (kolem 60 %) na pultech českých obchodů navíc pochází ze zahraničí. Podle statistických údajů průměrný Čech za biopotraviny utratí ročně asi 200 korun a za všechny potraviny pak utratí zhruba 2000 Kč měsíčně. S trochou nadsázky tak lze říci, že průměrný Čech biopotraviny konzumuje tři dny v roce, ty českého původu jen jeden v roce. V roce 2003 bylo v České republice v rámci agroenvironmentálního opatření ekologické zemědělství vyplaceno formou dotací 230 milionů korun, zatímco v roce 2014 to již bylo téměř 1,419 miliardy korun. Hodnota roční bioprodukce se přitom odhaduje na 0,95 miliardy korun. To znamená, že v České republice je bioprodukce dotována ne ze 100 %, ale téměř ze 150 %. Takové vynakládání peněz z veřejných rozpočtů je jen těžko obhájitelné a připomíná hospodaření Řecka v dobách jeho největší „slávy“. Ano, hospodaření v režimu ekologického zemědělství je k přírodě šetrné, protože se na ekologického zemědělce vztahují poměrně přísné požadavky a pravidla. Na tomto místě je třeba ovšem říci, že i na konvenční zemědělství se vztahují velmi přísné regule a navzdory tomu, co je uvedeno v článku na webu Aktuálně, neřeší konvenční zemědělec všechny svoje problémy aplikací pesticidů. Pesticidy, ani hnojiva totiž rozhodně nejsou zadarmo a k jejich aplikaci se zemědělec uchyluje až ve chvíli, kdy to má z ekonomického hlediska smysl a když takříkajíc není zbytí. Konvenční zemědělec není hlupák. Ví, co je integrovaná ochrana rostlin, sleduje, co se děje na jeho polích a dokáže na to reagovat například změnou agrotechniky nebo osevního postupu. Oproti zemědělci ekologickému se zase tolik neliší, má zkrátka k dispozici jen více prostředků na ochranu rostlin, včetně chemických.
Konvenční zemědělec si tak možná nebude připadat jako hlupák po přečtení rozhovoru s Ivou Zadražilovou, ale po zjištění, jakým způsobem je u nás dotována bioprodukce bez odpovídajícího výsledku. Spíše než nesprávný názor kontrolorky bychom tedy měli společně změnit nesprávně nastavenou dotační politiku. A dovolte drobnou perličku na závěr. Vtip, který ředitelka Iva Zadražilová uvádí jako typicky český, že český biozemědělec hnojí v noci, slyšel jeden z autorů tohoto článku v Německu o německých ekologických zemědělcích již v roce 1991, tedy v době, kdy české ekologické zemědělství bylo takříkajíc v plenkách. Foto popis| Současná zemědělská politika Evropské unie je výrazně zaměřena na principy šetrného hospodaření v krajině, vždy však primárně záleží na individuálním přístupu hospodáře, ať už se jedná o konvenční nebo ekologické zemědělství Foto autor| Foto Jiří Felčárek O autorovi| Ing. Jan Doležal Ing. Dana Večeřová, Agrární komora ČR
Proč nejsou v Česku levné potraviny Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Ing. Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět Tradiční tvrzení řetězců o tom, že jen díky nim jsou ceny potravin v České republice velmi nízké, dostává značné trhliny. Srovnávací test potravin nakoupených v Německu a v České republice, který organizovala Potravinářská komora ČR ve spolupráci se Světem potravin, ukázal, že v Německu jsou shodné výrobky mnohdy výrazně levnější a často také kvalitnější. Do testu bylo zařazeno dvacet výrobků různých kategorií, které byly nakoupeny v supermarketech v České republice v Praze a v Německu v Drážďanech. Srovnání běžných, nikoliv akčních cen, jasně ukázalo, že dvě třetiny vzorků, tedy třináct, bylo v České republice dražších. Rozdíly v ceně se lišily o víc než třetinu U řady výrobků dosahovaly rozdíly v ceně více než 35 %, což rozhodně nelze přičíst na vrub odlišné DPH u potravin (SRN – 7 %, ČR – 15 %). Nejkřiklavějšími případy pak byla jahodová zmrzlina Carte d´Or, kde rozdíl činil téměř 37 % nebo tuňák v olivovém oleji Rio Mare s rozdílem 40 %. Nejvíce jsou ale postiženy děti – oblíbený a reklamou často propagovaný Kinder mléčný řez koupíte v Německu o polovinu levněji. V průměru tak byly potraviny v ČR dražší o 23,5 % než v Německu, což i při zohlednění již zmiňované rozdílné výši DPH vyvolává logickou otázku, proč tomu tak je, když veškeré ekonomické ukazatele hovoří v tom smyslu, že by výsledek měl být přesně opačný. Toto zjištění je ale o to více alarmující, protože z pohledu HDP na hlavu je Česká republika na 84 % průměru Evropské unie, zatímco Německo je na 124 %, ještě horší je to v ukazateli AIC, kde je Česká republika na úrovni 75 % průměru Evropské unie a Německo na 123 % (Eurostat 2014). Pokud porovnáme dále průměrné roční mzdy v USD, v Německu je to 34 841 USD a v České republice 17 729 USD. V kontextu těchto nezpochybnitelných faktů by měly být v porovnání s produkty vyráběnými v Německu a dalších starých evropských zemích i náklady výrobců přiměřeně nižší, a tedy mělo by být tuzemské zboží vysoce cenově konkurenceschopné. Jestliže vycházíme z těchto předpokladů, pak výrobky vyráběné pod stejnou značkou ve východních zemích by měly být levnější než výrobky vyráběné ve starých zemích. Protože je často argumentováno nižšími životními a výrobními náklady v nových zemích, respektive v České republice, měly by tedy být logicky ceny potravin v porovnání s Německem nejméně o čtvrtinu nižší. A jako Potravinářská komora ČR jsme dosud nenašli důvod, proč by tomu tak nemělo být. Odlišost také v kvalitě
A navíc jsou zde ještě rozdíly v kvalitě, kdy například Pizza salámová Dr. Oetker, která je sice o necelých 7 Kč v České republice levnější, zato ale obsahuje o polovinu méně salámu (německá 12 %, česká 6 %) a je o deset gramů lehčí a vyráběná v Polsku. Spotřebitel ale získá dojem, že si kupuje něco speciálního, protože v ČR se tato pizza s mizivým obsahem salámu honosně nazývá Edizione speciale. Chtělo by se dodat: speciale pro východní trhy. K podobným závěrům došel i test Vysoké školy chemicko-technologické a europoslankyně Olgy Sehnalové, který rovněž konstatoval u dvou třetin vzorků vyšší ceny v České republice s podobnými kvalitativními prohřešky – (drůbeží separát x vepřové maso, u kávy Arabica x Robusta). Vysvětlení je třeba hledat v obchodních přirážkách Existuje tedy jediné logické vysvětlení současného stavu, a tím je výše obchodních přirážek obchodních řetězců, které mnohdy dosahují u výrobků s vysokou přidanou hodnotou i 100 %. Pokud se tedy tyto obchodní přirážky pohybují ve starých zemích na úrovni do 30 % a v nových zemích na úrovni 60 až 100 a více procent, je zde velmi zřejmá příčina, proč je srovnatelné zboží pro českého spotřebitele doma v České republice dražší než v sousedním Německu. O autorovi| Ing. Dana Večeřová, Agrární komora ČR
Půda prostě jen tak leží a mlčí ... Zemědělec str. 43 Rostlinná výroba David Bouma Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět Půdě a její úrodnosti byl věnován polní den, který uspořádal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na zkušební stanici v Lípě u Havlíčkova Brodu. Hovořilo se kromě jiného o ochraně zemědělského půdního fondu, pozemkových úpravách i práci na zkušební stanici. Po sérii přednášek následovala komentovaná prohlídka polních pokusů na stanici. Akci zahájil ředitel Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ing. Daniel Jurečka. Konstatoval, že letošní rok je Mezinárodním rokem půdy a připomněl poučku, že centimetr ornice se tvoří sto let. Kromě toho je půda výrobním prostředkem, který člověk nevytvořil. Jak se k ní ale chová, má vliv na celé lidstvo, protože to by bez půdy těžko existovalo. Připomněl, že na stanici stále fungují osevní pokusy, což vede někdy k výtkám, že odrůdové zkušebnictví neodpovídá zemědělské praxi. „Zůstaneme na naší pozici, protože se také staráme o svěřenou půdu,“ konstatoval Ing. Jurečka. Akce se také zúčastnil náměstek ministra zemědělství Ing. Jindřich Šnejdrla, který zmínil potřebnost ochrany půdy v souvislosti se zábory i z pohledu eroze. Na ministerstvu bylo kvůli tomu na Odboru strategie a trvale udržitelného rozvoje založeno Oddělení ochrany půdy. Chtějí změnit legislativu Viceprezident Agrární komory ČR Ing. Václav Hlaváček, CSc., zdůraznil, že půda je to nejcennější, co máme, nedá se nahradit a obejít. Statistika za posledních dvacet let podle něj ukazuje, že každý den ubývá víc než 13 ha půdy. Za poslední desetiletí ubylo více než 10 % orné půdy, a to té nejkvalitnější. Ochranu půdního fondu proto považuje za naprosto nedostačující. Dodal, že za posledních deset let se radikálně změnilo chování zemědělců a agrární komora dospěla k závěru, že tento stav je nadále neudržitelný. Nepoužívají se osevní postupy, změnila se struktura pěstovaných plodin, pěstují se především tři, mění se struktura vlastníků půdy, s půdou se zachází nešetrně. Legislativa by měla být podle Ing. Hlaváčka tvrdší, za zábor by se mělo požadovat více peněz, je nutné ochránit nejcennější bonity a peníze za zábor se mají investovat do půdy. Upozornil, že půda ztrácí úrodnost, mění se její kvalita, schopnost udržet vodu a k tomu přistupují klimatické změny. V důsledku toho se rozhodli, že zpracují Generel vodního hospodářství krajiny, a to ve spolupráci s výzkumnými ústavy, ministerstvem zemědělství a Mendelovou univerzitou. V současné době je zpracována první etapa generelu, území České republiky je rozčleněno do kategorií. Jak Ing. Hlaváček dodal, usilují o to, aby ČR měla zákon o prodeji zemědělské půdy, jako
mají i další evropské státy. Stanovil by, že kdo na půdě hospodaří, má přednost nákupu v případě prodeje, což by vedlo ke stabilizaci zemědělství. Zákon má být ve fázi paragrafového návrhu. Zemědělci se ale podle Ing. Hlaváčka rozdělili v této věci na dvě části s opačným názorem. Co ničí půdu Ing. Miroslav Florián, Ph. D., ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ se ve svojí obsáhlé přednášce zamyslel nad důvody současného neutěšeného stavu v nakládání s půdou. Konstatoval, že v České republice je zhruba přes 4 mil. ha zemědělské půdy, z toho 3 mil. ha je orná půda. Na člověka vychází zhruba 0,3 ha, což je hodnota mírně nad celosvětovým průměrem, který je 0,22 ha. V Číně mají podle něj méně než 0,1 ha na hlavu a jen za posledních 20 let ztratila zástavbou 15 mil. ha orné půdy. Dodal, že podle konzervativních odhadů se v České republice denně zastaví zhruba 10 ha. Ing. Florián v souvislosti s tím uvedl, že jeden hektar uživí zhruba jednoho běžného strávníka – průměrného obyvatele České republiky, který si dopřává živočišné produkty. Dá se počítat s tím, že uživí také sedm vegetariánů a 25 veganů. Odvodil, že Česká republika je už nyní na hranici hypotetické potravinové soběstačnosti, reálně je však patrně již pod ní, protože dovážíme například suroviny pro výrobu krmiv, jako je sója a podobně. Upozornil, že se možná v budoucnu nedá očekávat, že potraviny budou na světovém trhu tak jednouše dostupné jako nyní, protože vývoj populace a změna potravinových návyků jsou neúprosné. „Číňané chtějí mléko, sýry, vejce a maso, podobné je to ve všech bohatnoucích státech. Ve světě probíhá až urputný boj o zemědělskou půdu, v jeho čele je Čína, ale také země Blízkého východu. Ty provádějí akvizice milionů hektarů zemědělské půdy zejména v Africe. Proč to dělají, když si mohou potraviny koupit? Možná za chvíli nebude kde si je koupit. Stejně tak jako půdu, kterou nicméně nelze vyrobit,“ uvedl Ing. Florián. Půda je proto podle něj strategický zdroj a rozumný hospodář s ní musí nakládat tak, aby ji předával přinejmenším ve stejném stavu, v jakém ji přijal. (Pokračování na str. 44) Půda prostě ... (Dokončení ze str. 43) Přesto se s ní mnohdy nezachází dobře. „Myslím, že důvodem je setrvalý konflikt zájmů mezi státem, vlastníkem půdy a uživatelem,“ konstatoval Ing. Florián s tím, že stát v současné době kvůli pravomocem rozdrobeným mezi ministerstvo zemědělství a životního prostředí a lobby zájmových skupin nedokáže přijmout dostatečně silný zákon. Vlastníci půdy se o její kvalitu příliš nezajímají, protože zhoršení stavu není na první pohled vidět, mnohým stačí, že jim dorazí pachtovné. Nájemci oproti tomu často nevědí dne ani hodiny, protože mají krátkou smlouvu, a akcionáře zajímá zisk, nikoliv jak se na pozemcích hospodaří. Působí tedy efekt obecní pastviny. (Poznámka redakce: Tragédie obecní pastviny označuje situaci, kdy je určitý omezený zdroj sdílen několika jednotlivci, kteří se při jeho využívání snaží maximalizovat svůj osobní užitek. Tato snaha ovšem v konečném důsledku může vést k nenávratnému vyčerpání daného zdroje, a tedy ke snížení užitku všech jednotlivců.) Ing. Florián také upozornil, že do zemědělství se ročně vyplatí několik desítek miliard korun z veřejných prostředků právě s tím argumentem, že se snažíme dosáhnout veřejného zájmu. „Stejně tak stát velmi tvrdě reguluje podnikání s dopadem na ovzduší a vodu, například jsou stále tvrdší emisní limity pro automobily. Kdyby nebyly průmyslové podniky odprášené a odsířené, každý by protestoval. Ale půda, ta prostě tak leží a mlčí,“ dodal s tím, že ekonomické chování zemědělců nemůže být v přímém konfliktu s veřejným zájmem. „Jsem bytostně přesvědčen o tom, že se zemědělec může chovat ekonomicky, a přesto nemusí devastovat půdu. Může se chovat jako správný hospodář, dobře a moudře. Je mnoho dobrých zemědělců, kteří to chápou a kteří jsou schopni část zisku obětovat za cenu toho, že budou jednou schopni předat půdu v minimálně tak dobrém stavu jako byla,“ konstatoval Ing. Florián. Dr. Ing. Milan Sáňka z Masarykovy univerzity dodal, že problémy s půdou, o kterých se hovořilo, se netýkají jen naší republiky, ale jsou typické i pro další země Evropské unie, která nemá žádný předpis v oblasti ochrany půdy. Uvedl, že návrh směrnice o ochraně půdy skončil za našeho předsednictví nezdarem, i když ne naší vinou. Obsahoval velmi významné způsoby ochrany půdy proti degradačním faktorům. Podle dostupných informací se připravuje další směrnice, která by měla zahrnovat nejen půdu, ale krajinu jako takovou. Pozemkové úpravy chrání půdu
Ředitelka Státního pozemkového úřadu Ing. Svatava Maradová, MBA, hovořila o ochraně půdy v procesu pozemkových úprav, projektu monitoringu eroze a činnosti v oblasti aktualizace bonitovaných půdně-ekologických jednotek. „Naším cílem je, abychom zahajovali 200 pozemkových úprav ročně,“ uvedla Ing. Maradová s tím, že to považuje za strop, který jsou schopni zajistit. V minulém programovém období Programu rozvoje venkova podle ní zrealizovali opatření v krajině téměř za 4,5 miliardy korun, z toho 1,7 mld. Kč. v loňském roce. Protierozní opatření proběhla na 662 ha. V novém programovém období 2014–2020 budou pokračovat, první výzvu očekávají k 1. 9. letošního roku, měla by představovat asi 903 mil. Kč a přednostně budou realizovat prvky, které budou mít polyfunkční charakter, čili zajistí protierozní a protipovodňovou ochranu území a zvýší retenci vody v krajině. Upozornila na webový portál věnovaný monitoringu eroze, který úřad provozuje prostřednictvím Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd, v. v. i. V současné době slouží k evidenci erozních událostí nahlášených různými subjekty, předpokládá se i další využití. V roce 2014 bylo evidováno celkem 191 erozních událostí, z toho 44 opakovaných. Pracují také na průběžné aktualizaci bonitovaných půdně-ekologických jednotek. O dotačních nástrojích pro zachování půdní úrodnosti společné zemědělské politiky (SZV) hovořil ředitel Odboru environmentálních podpor Programu rozvoje venkova Ing. David Kuna, který zastoupil náměstka Pavla Sekáče. Uvedl, že v rámci dotační politiky kladou velký důraz na půdu, jak na úrodnost, organickou hmotu v půdě, edafon, tak na prevenci před erozí a kontaminací. Připomněl Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES, dříve GAEC), zaměřené na ochranu půdy a pozitivní vliv greeningu a další legislativu. Uvedl také, že v letech 2007–2013 bylo zaregistrováno 1064 projektů pozemkových úprav, schváleno jich bylo 866 a proplaceno 621. ? *** Klíčové informace ? Každý den ubývá zhruba 10–13 ha půdy. ? V České republice na člověka vychází zhruba 0,3 ha orné půdy, což je mírně nad celosvětovým průměrem. ? Agrární komora ČR pracuje na Generelu vodního hospodářství krajiny. Foto popis| Ing. Daniel Jurečka Foto popis| Ing. Miroslav Florián, Ph. D. Foto popis| Ing. Václav Hlaváček, CSc. Foto popis| Ing. Svatava Maradová, MBA Foto popis| Prohlídka polních pokusů Foto autor| Foto David Bouma
O potravinách a energii v Miláně Zemědělec str. 51 Zemědělská technika Ing. Aleš Petr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.7.2015
zpět Budoucnost a trendy v zemědělství, to je světová výstava Expo 2015 v Miláně. Značka New Holland tam logicky nemůže chybět. Světové výstavy vždy reagovaly na aktuální potřeby lidstva a snažily se ukázat to nejlepší, co lidstvo v rámci daného tématu dosáhlo. Za historicky první ‘Expo‘ se považuje výstava, která se uskutečnila v roce 1851 v Londýně. V době vrcholící průmyslové revoluce tak bylo logickým tématem „Great Exhibition of the Works of Industry of all Nations“, jež lze volně přeložit jako: Velká mezinárodní výstava průmyslových výrobků. Šlo o setkání vynálezců, výrobců a umělců z celého světa pod záštitou prince Alberta. Výstavy se zúčastnilo na 13 000 vystavovatelů. V roce 1933 se konala další světová výstava v Chicagu. V této době nové technologie měnily chod domácností, proto téma světové výstavy logicky znělo: Vědci vynalézají, průmysl aplikuje do praxe a lidé se přizpůsobují. Krátce po druhé světové válce, v roce 1965, tématem výstavy v New Yorku bylo: Porozuměním k míru. Pokud se podíváme do velmi nedávné minulosti, tak výstava Expo v čínské Šanghaji pracovala s myšlenkou: Lepší město, lepší život. Lidská populace na planetě Zemi dnes
dosahuje bezprecedentní úrovně a téma výživy lidstva a trvale udržitelné výroby potravin a energie se dnes stává tou aktuální potřebou lidstva. Hlavním heslem světové výstavy v Miláně tedy je: Potraviny pro planetu, energie pro život. Lze zajistit dostatek potravin pro lidstvo? Je možné zajistit trvale udržitelným způsobem dostatek energie a nezávadných a zdravých potravin pro celé lidstvo? To je hlavní otázka, na kterou má ambici nalézt odpověď světová výstava Expo 2015, jež se koná v italském Miláně. Odpověď na ni může nalézt zase jenom člověk jako biologický druh, který stojí za neobvyklou transformací stále větší části planety z divoké přírody na kulturní krajinu. Po tisíciletí planeta Země živila lidstvo a nyní i ona potřebuje od člověka ‘potravu‘ ve formě politické dohody všech národů, respektu k životnímu prostředí, využívání šetrných a trvale udržitelných technologií, aby byla v rovnováze naše spotřeba a zdroje, které Země může poskytnout. Jestliže 900 milionů lidí na jedné straně trpí hlady a stejný počet lidí je na druhé straně ohrožen civilizačními chorobami z přejídání, je téma: Potraviny pro planetu, energie pro život opravdu globální, hodné světové výstavy Expo. Odpověď na otázku ze začátku odstavce spočívá v nalezení těch nejlepších technologií a postupů v oblastech lidské činnosti, jako je výroba potravin, hospodárné využívání energie a výroba energie z obnovitelných zdrojů. Prezentace New Holland Agriculture A takové technologie má samozřejmě k dispozici i New Holland Agriculture, jeden z nejvýznamnějších výrobců zemědělské techniky na světě. Proto se aktivně účastní výstavy Expo 2015 a pro prezentaci svých řešení využívá samostatný pavilon o ploše 1638 m2. Specialitou pavilonu je obrovská travnatá plocha rozprostírající se na střeše budovy, které vévodí technologická novinka značky New Holland Agriculture – traktor s pohonem na metan. Metane Power Tractor navazuje na vývoj značky New Holland v oblasti alternativních pohonů s určitým konečným cílem – dosažení energeticky nezávislé farmy. Jeho předchůdci jsou traktor poháněný vodíkovými palivovými články a první generace traktoru poháněného na plyn, který se v zemědělské praxi na farmě La Bellota dostatečně osvědčil, takže se dostal do druhé generace vývoje. Metan Power je osazen klasickým šestiválcovým motorem od FPT Industrial s výkonem 179 koní a točivým momentem 740 Nm. Motor je schopen pracovat na 100% metan, který vzniká úpravou (především odsířením, odloučením CO2 a vody a stlačením) plynů tvořených ve fermentoru bioplynové stanice. Průběh křivek výkonu je minimálně srovnatelný s klasickými dieselovými motory a navíc produkuje o 80 % méně skleníkového plynu CO2. Požadavky nejpřísnější emisní normy Tier4B navíc plní pouze s využitím klasického třícestného katalyzátoru. Při využití plynu z vlastní bioplynové stanice může farmář ušetřit mezi 25 a 40 % nákladů na pohonné hmoty. Digitální projekce a výsledky výzkumu Uvnitř pavilonu jsou k vidění rozpracované projekty prezentované digitálními projekcemi a výsledky nejnovějšího výzkumu v oblasti moderního a trvale udržitelného rozvoje s reálnými exponáty, jako je motor FPT Cursor 16 s technologií Hi-efficient SCR oceněný titulem Diesel of the Year 2014. Velkoplošná projekce doplňuje reálné exponáty – novou generaci traktorů T7, nejnovější sklízecí mlátičku CR a sklízeč hroznů Braud a bere návštěvníky na rychlou cestu kolem světa. V rychlém sledu zažijete většinu kontinentů, všechna roční období a většinu agronomických prací, které právě na daném kontinentu a v dané sezóně probíhají. To vše zaměřené na trvale udržitelné zemědělství a využívání energie. Zajímavosti v dalších pavilonech Spoustu zajímavostí najdete také v dalších pavilonech, kde jednotlivé státy a organizace prezentují to nejlepší. Zemědělce z jižní Moravy určitě zaujme pavilon státu Izrael, který návštěvníkům přibližuje, jak lze efektivní zemědělství provozovat i v pouštních podmínkách. Jednotlivé, světově důležité plodiny, jako je káva, kakaové boby, rýže, koření, obilniny a podobně, mají také vlastní prezentaci v rámci Clusterů – určitých množin, do kterých jsou spojené státy, pro něž je daná plodina typická. Pavilon OSN provádí historií stravování lidstva od dob sběračů po první domestikovaná zvířata, první nástroje až po dnešní nejnovější technologie v oblasti uchovávání jídla. Samostatná část výstavy je věnovaná Jídlu budoucnosti, které nelze ochutnat, ale také o něm nelze
psát, to je potřeba vidět na vlastní oči. Co lze ochutnat, najdete v části výstavy s názvem Eataly, kde je soustředěná špičková gastronomie z celé Itálie. Každý region v oddělení Eataly (slovní hříčka) prezentuje svoje typická jídla, takže si můžete dát skvělou pizzu, alpský špek s těstovinami, parmskou šunku v sendviči s listovým salátem a hoblinkami Parmezánu či nejrůznější ryby a plody moře. Samostatný pavilon má logicky víno, kde si můžete za deset eur zaplatit degustaci nejlepších vín Itálie a vybrané lahve vám pošlou zásilkovou službou až domů. Pokud však máte raději pivo, tak se zastavte v pavilonu České republiky, kde si na rozpáleném výstavišti u bazénku vychutnáte plzeňské opravdu maximálně. Na návštěvníky čeká spousta zajímavých věcí, mezi nimi i pavilon New Holland Agriculture. Bude to stát za to. Foto popis| Traktor na metan vévodí pavilonu New Holland Foto autor| Foto archiv firmy Foto popis| Traktor na metan se stromem života – symbolem Expo Foto autor| Foto archiv firmy Foto popis| New Holland jako jediný z velkých výrobců techniky má vlastní pavilon na výstavě Expo Foto autor| Foto archiv firmy Foto popis| Vlajkové lodě New Holland – mlátička CR Foto autor| Foto archiv firmy Foto popis| Vlajkové lodě New Holland – traktor T7 Foto autor| Foto archiv firmy Foto popis| Vlajkové lodě New Holland – sklízeč hroznů Braud Foto autor| Foto archiv firmy O autorovi| Ing. Aleš Petr, Agrotec a. s.
ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 27.7.2015
Zemědělec str. 56 Zemědělský servis
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zahraniční ceny Vývoj cen zemědělských výrobců vajec ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 7. 6. 14. 6. 21. 6. 28. 6. 5. 7. 12. 7. Česká republika 2 632 2 676 2 621 2 659 2 788 2 822 Evropská unie 3 326 3 484 3 606 3 661 3 673 3 666 Německo 3 236 3 565 3 579 3 541 3 524 3 380 Polsko 3 433 3 589 3 858 3 814 3 573 4 034 Slovensko 2 712 2 661 2 648 2 758 2 814 2 760 Maďarsko 3 228 3 213 3 193 3 239 3 320 3 319 Poznámka: Ceny zemědělských výrobků na reprezentativních trzích u vajec M & L. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných býků ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jateč. hm.) Země Týden do 7. 6. 14. 6. 21. 6. 28. 6. 5. 7. 12. 7. Česká republika 9 000 9 092 8 988 9 067 9 032 9 047 Evropská unie 10 210 10 172 10 211 10 205 10 183 10 097 Německo 10 252 10 241 10 269 10 286 10 178 9 999
Polsko 9 011 8 852 10 255 8 795 8 607 8 313 Rakousko 10 301 10 290 8 816 10 224 10 246 10 151 Španělsko 9 738 9 598 9 734 9 628 9 710 9 633 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u mladých býků tř. R. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI ? Plodinová burza Brno Ceny vybraných komodit – obchody promptní za období od 7. do 21. 7. 2015 (www. pbb. cz) Komodita Cena (Kč/t, bez DPH) parita FCA změna (%) parita DDP změna (%) Pšenice potravinářská 4 184 –0,45 4 297 –2,10 Pšenice krmná 3 794 1,25 3 860 0,40 Ječmen sladovnický 4 402 2,25 4 564 3,96 Ječmen krmný 3 458 –3,23 3 484 –4,08 Žito 3 572 –0,39 3 694 –0,22 Kukuřice 3 577 2,41 3 692 1,00 Hrách krmný 4 473 0,41 4 473 –3,32 Řepka olejka 9 933 2,34 10 170 0,84 Jde o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejde o kotované ceny. Obchody promptní – s dodávkou do 30 dnů. Parita FCA – místo, kde bude zboží dodáno do péče dopravce určeného kupujícím, dopravu hradí kupující. Parita DDP – místo, do kterého má být zboží dodáno, ujednané místo určení – dopravu hradí prodávající. ? Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí ve 29. týdnu 2015 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice Pšenice Ječmen Žito potravinářská krmná krmný potravinářské Průměrná 4 383 3 822 3 323 3 948 Maximální 4 670 3 900 3 500 4 100 Minimální 4 000 3 456 3 300 3 600 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČR SZIF ? Světové trhy Vývoj termínových cen vepřového masa na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 14. 6. 21. 6. 28. 6. 5. 7. 12. 7. 19. 7. Červenec 2015 41,86 40,21 40,43 42,48 42,03 44,12 Srpen 2015 41,15 39,19 39,02 41,18 39,35 41,45 Říjen 2015 36,12 34,12 33,93 35,74 33,37 34,75 Poznámka: Vepřové maso – Lean Hogs Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen hovězího skotu na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání Týden do 14. 6. 21. 6. 28. 6. 5. 7. 12. 7. 19. 7. Srpen 2015 119,84 118,61 116,41 117,26 112,88 117,86 Září 2015 118,81 117,57 115,69 116,53 112,01 116,89 Říjen 2015 117,77 116,51 114,99 115,80 111,14 115,94 Poznámka: Cena skotu pro výkrm (voli 650– 849 lb) – Feeder Cattle Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI ? Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg, 28. týden 2015) Země Prasata (E) Mladý skot (R3) Krávy (R3) Jalovice (R3) Česká republika 145,93 333,7 270,6 278,4
Dánsko 135,09 382,9 323,9 377,3 Německo 144,39 368,8 337,3 370,7 Irsko 151,22 413,6 378,3 429,4 Španělsko 153,93 355,3 270,7 373,6 Francie 145,00 374,0 403,0 410,0 Itálie 146,00 360,8 285,2 391,9 Litva 144,77 279,2 235,4 247,8 Maďarsko 147,89 – 213,8 – Nizozemsko 122,45 343,0 323,1 319,0 Rakousko 142,96 374,4 310,8 361,2 Polsko 139,41 306,6 271,8 300,9 Slovensko 148,10 341,0 213,3 265,5 Velká Británie 184,47 479,4 404,0 500,6 Průměr EU-28 143,89 372,4 367,7 401,8 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise ? Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 15. 7. 16. 7. 17. 7. 20. 7. 21. 7. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 39,43 39,29 39,36 39,10 39,10 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 30,68 30,58 30,63 30,43 30,43 Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 88,15 89,24 87,00 88,20 87,69 Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 48,43 49,03 47,80 48,46 48,18 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková,TISČRSZIF Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců jatečných prasat z podniků sledovaných SZIF (průměrná cena bez DPH a nákladů na dopravu vždy v úterý daného týdne) Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců jatečných býků z podniků sledovaných SZIF (průměrná cena bez DPH a nákladů na dopravu vždy v úterý daného týdne) Foto popis|
zena-in.cz Hovězí plátky s kokosovým mlékem a rajčaty 24.7.2015
zena-in.cz str. 0 Maso a ryby elly Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Netradiční kombinace bývají často velice dobré. Už znáte červenou rýži? Její výbornou chuť a lehce oříškovou vůni si zamilujete. Připravili jsme k ní plátky hovězího masa, dlouze dušené v exotickém kokosovém mléce, spolu s rajčaty a cibulí. Tak málo surovin a tak skvělá chuť. Netradiční kombinace bývají často velice dobré. Už znáte červenou rýži? Její výbornou chuť a lehce oříškovou vůni si zamilujete. Připravili jsme k ní plátky hovězího masa, dlouze dušené v exotickém kokosovém mléce, spolu s rajčaty a cibulí. Tak málo surovin a tak skvělá chuť. Tohle jídlo jsem připravila jako čistou improvizaci po nákupu surovin ve vietnamské tržnici. Pytel červené rýže a kokosové mléko si říkaly o spojení a rychlé vyzkoušení. V lednici jsem měla připravené dva plátky libového hovězího masa a po chvilce přemýšlení byl plán na oběd na světě. Červená rýže
neloupaná rýže s pevnějších, lehce křupavou slupkou lehce oříšková chuť a vůně díky slupce si zachovává spoustu živin, vitamin E, vitamíny skupiny B, hořčík, vápník, draslík a fosfor hodí se do sladkých a slaných jídel k uvaření potřebujete více vody než k uvaření bílé rýže, ale upravovat ji můžete stejnými způsoby jako rýži loupanou před vařením na dvě hodiny namočte do vody výborná i za dva, tři dny od uvaření rychleji se kazí, než bílá rýže (otevřený sáček spotřebujte do 3 měsíců) Suroviny 4 plátky libového hovězího masa 300 ml kokosového mléka 3 rajčata 1 velká cibule sůl a pepř červená rýže trocha oleje Postup Namočenou rýži dejte vařit, jak jste zvyklí. V rýžovaru, dusit v hrnci nebo péct v troubě. Na pánvi rozehřejte olej, na kterém z obou stran osmahněte osolené a opepřené maso. Dejte stranou a na výpeku osmahněte nahrubo nakrájenou cibuli. Přidejte kousky rajčat, osolte a ochuťte pepřem. Zalijte kokosovým mlékem. Teď můžete postupovat dvěma různými způsoby. Buď do pánvičky vraťte maso a na slabší teplotu a pod pokličkou duste maso doměkka. Já jsem maso i směs z pánvičky dala do malého pekáčku a na 150 °C pekla asi hodinu a půl. Doba pečení nebo dušení záleží na druhu a kvalitě použitého masa. Podávejte s rýží. Dobrou chuť přeje Elly. Čtěte také Provensálské hovězí maso Hovězí s fazolemi
URL| http://zena-in.cz/clanek/hovezi-platky...-mlekem-a-rajcaty/kategorie/maso-a-ryby
zpravy.iDNES.cz Vařila jsem na táboře. Se třemi hrnci jsem zvládla i vepřo knedlo zelo 23.7.2015
zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Domov pro iDNES.cz, Anna Grosmanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Blogerka Anna Grosmanová se vrátila ze čtrnáctidenního tábora, kde vzhledem ke své pověsti výborné kuchařky vařila pro třicet lidí. Pro mnoho rodičů je těžké představit si, co děti na táborech jedí. Tady se tedy můžete podívat, co Anna pro své strávníky připravila. Tábory jsou různých druhů, od velkých s několika stovkami účastníků, které vyžadují závodní
kuchyně, až po malé týdenní tábory, kde vaří děti na otevřeném ohni a myjí ešusy v potoce. Náš tábor je někde mezi těmito dvěma scénáři. Jezdí na něj obyčejně dvacet účastníků, okolo pěti dospělých vedoucích, plus zdravotník a kuchař. Vaří se na kamnech, topíme dřevem a děti se částečně podílejí na přípravě jídla tím, že krájí zeleninu nebo myjí nádobí. Jelikož nejsme zotavovací akce, tedy organizovaný pobyt 30 nebo více dětí ve věku do 15 let, není na nás kladeno tolik závažných hygienických požadavků a mnohá bezpečnostní opatření jsou čistě na našem uvážení. I v polní kuchyni jde o hygienu I přes to se ale snažíme základní hygienické předpisy splňovat. Na naše tálová kamna se obvykle vejdou tři až čtyři třicetilitrové smaltované hrnce, takže na nich není problém uvařit i složitější pokrmy, vyžadující více pracovní plochy pro tepelnou úpravu. Dá se tak bez problémů uvařit i třeba takové knedlo zelo vepřo nebo dvě stě palačinek. Příprava jídelníčku pro děti se speciální dietou vyžaduje konzultaci s rodiči a odbornější zastoupení v kuchyni, ale pokud se rodina s vedením oddílu zná již přes rok z víkendových akcí, obvykle nebývá problém jídelníček přizpůsobit i na tábor. Realizace připraveného jídelníčku bývá občas náročná a je také třeba vše sladit s podmínkami, které na táborech tohoto typu vznikají. Často je třeba počítat s náhlými změnami počasí (několikadenní vedra, tedy nemožnost skladování některých druhů potravin), nebo horší přístupnost tábořiště po dobu vydatných dešťů. Klikněte pro zvětšení a pro kompletní táborový jídelníček. Proto se velká část potravin nakupuje předem a pečivo, mléčné produkty, zelenina a maso až během tábora. V našem případě se na prvním velkém nákupu obvykle nakupuje olej, cukr, sůl, mouka, koření, sterilovaná zelenina, sušenky, rýže, těstoviny, luštěniny, UHT mléko a jiné trvanlivé potraviny, které můžeme skladovat po celou dobu tábora. Následně každý druhý den, jezdíme do města pro čerstvé potraviny. Obecně se snažíme vyhýbat konzervám a připraveným sušeným pokrmům a tak je na nákup třeba jezdit opravdu každý druhý den. Konzervované výrobky sice dokážou vaření v polních podmínkách značně usnadnit, ale vzhledem k výdeji energie a délce konání tábora, je myslím na místě každého, kdo sestavuje jídelníček, aby ho naplnil co možná nejvíce kvalitními a čerstvými pokrmy. Na puťáku se konzervě nevyhnete Jedinou výjimkou v našem případě bývají dvoudenní až třídenní výlety s batohem, kterým se říká puťáky. Na takovém třídenním puťáku jsou děti společně se svými vedoucími naprosto odtrženy od civilizace po poměrně dlouhou dobu a jsou tedy odkázáni na vlastní zdroje. Je nutné, aby potraviny, které konzumují, nepodléhaly zkáze a nezpůsobily tak dvou desítkám „batohům na nožičkách“ závažné zažívací potíže. Naše děti si na tyto putovní příležitosti oblíbily trenčanský párek s fazolí a nejednou se nám dokonce doneslo, že je pak vyžadují doma od rodičů. Stejně tak se paradoxně jedním z nejoblíbenějších ranních pokrmů stal pro mnoho dětí rohlík s máslem posypaný grankem. S místním koloniálem bývají problémy Dalším slabým bodem programu při realizaci jídelníčku v polních podmínkách je nákup. Pokud je váš nejbližší přístup k potravinám v místním koloniálu, můžete se potýkat s opravdovým problémem. Pečivo je třeba objednat několik dní dopředu, zeleniny nebudete mít dost absolutně nikdy a co se uzenin týče, může se stát, že vykoupíte všechen tvrdý salám a teta za vámi, na kterou se již nedostalo, vás bude do smrti proklínat. Zkrátka a dobře, supermarketu se v případě zásobování třicetičlenného letního tábora nevyhnete. I tak se vám stane, že ve vteřině, kdy vstoupíte do dveří, pokladní začnou otevírat přepážky jednu za
druhou ze strachu, že jim opět ucpete pokladnu na 20 minut. Sice se vám asi nestane, že byste vykoupili rohlíky nebo tvrdý salám, ale zcela jistě vyberete všechny papírové krabice a lidé okolo si budou myslet, že začíná válka. Na zeleninu s fintou Jednou z nejpalčivějších otázek často bývá, jak děti přimět ke konzumaci zeleniny. Když se vám nepodaří zaobalit lečo do přiléhavě pojmenovaného „pirátského mlsu“ nebo „překvapení baby Jagy“ (protože co je na nástěnce, to platí), musíte přijít na to, ve kterém pokrmu si zeleniny ani nevšimnou. V našem případě se jako nejefektivnější a nejlepší schovka na zeleninu stala tortilla. Děti si všechno nandají na tortillu sami (včetně, kuřecích kousků a jogurtového dresinku) a mají pocit, že si sami uvařili. Sami si pak toho, že většinu jejich pokrmu tvoří salát, ani nevšimnou. Stejně tak docela dobře pomáhá, když je ten den v takzvané službě zrovna jejich kamarád. Děti jsou často pyšné na to, že pomáhají při vaření, takže pak svůj pokrm i patřičně „prodávají“ svému okolí. Předem plánovat Táborová strava může být pro mnohé velkou výzvou, protože vyžaduje plánování a také nutnost jídelníček dostatečně vyvážit. Nejen že je třeba do něho zařadit dostatek výživných surovin, ale je také třeba dát si pozor na to, aby se vám jídla příliš neopakovala, nebo abyste neměli tři dny za sebou jako přílohu brambory. V našem jídelníčku jsme se snažili dětem nabídnout pestrou stravu, která naplňuje jejich každodenní, poměrně nadstandardní energetický výdej. Děti vstávají okolo sedmé ráno a následně se celý den pohybují v lese nebo běhají po louce. Celkem dostanou za den 5 jídel (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina a večeře) a mají neustálý přístup k tekutinám. Děti pravidelný režim ocení a často si na něj zvyknou natolik, že jej vyžadují i po svých rodičích po návratu domů.
URL| http://hobby.idnes.cz/jak-sestavit-jid...v.aspx?c=A150722_074048_hobby-domov_bma
zpravy.rozhlas.cz Francouzští zemědělci blokují dálnice, protestují proti nízkým výkupným cenám masa a mléka 23.7.2015
zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa Jan Šmíd Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Francouzští zemědělci blokují dálnice. Příjezd do Lyonu znemožňují tři stovky traktorů. Producenti masa a mléka protestují proti nízkým cenám, které jim za jejich produkty nabízejí supermarkety. Prezident Francois Hollande sice slíbil finanční pomoc, zemědělci ale požadují dlouhodobé řešení. Blokáda komplikuje život nejenom francouzským řidičům, ale i turistům, kteří si naplánovali výlet k Saint Michel. Přístup k jedné z nejnavštěvovanějších pamětihodností je zcela zablokován.Potíže hlásí i Bretaň, ale hlavně Lyon, kde je zablokovaná hlavní dálnice A7 směřující do druhého největšího francouzského města. Řidiči jsou nabádáni, aby do města vjížděli z jihu jinou stranou. Někteří dokonce musí jet až ke Grenoblu.Zemědělci protestují proti údajným cenovým tlakům ze strany maloobchodníků a zpracovatelů potravin. Vláda v červnu slíbila, že výkupní ceny zvýší. To se ale nestalo, proto producenti masa a mléka v posledních dnech protesty vystupňovali a zablokovali svými traktory silnice v Normandii a dalších částech severozápadní Francie.Kromě cenových tlaků se potýkají také s řadou dalších problémů. Patří mezi ně například ruské embargo na dovoz potravin z Evropské unie, slábnoucí poptávka v Číně nebo levná konkurence z jiných členských států EU.Francouzská vláda včera představila opatření v celkové hodnotě 600 milionů eur (přes 16 miliard Kč).Ministr zemědělství a výživy Stéphane Le Foll uvedl, že pomoc zemědělcům bude zahrnovat vládní záruky za úvěry v objemu až 500 milionů eur. Její součástí bude i vytvoření fondu v objemu 50 milionů eur, jehož úkolem bude zmírnit zátěž spojenou se sociálními odvody.Řecký parlament
odsouhlasil druhý balík úsporných opatřeníZemědělci varují před eskalací krize na trhu s mlékem. Žádají stát o pomocUž dva týdny táboří zemědělci ve Varšavě, stěžují si na 'nespravedlivou konkurenci' URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1515106
© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz |
[email protected]