ANALÝZA SÍTÍ - JIHOMORAVSKÝ KRAJ

A N A LÝ Z A S Í T Í J I H O M O R AV S K Ý K R A J

Analýza sítí – regionální zpráva za Jihomoravský kraj Zpracováno v rámci projektu “Partnerství Rakousko – Česká republika ve Středoevropském regionu – PRO 2013+” Zadavatel: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno www.kr‐jihomoravsky.cz Zpracovatel:

Kontakt: Ing. Ivo Minařík, orr@kr‐jihomoravsky.cz

DHV CR, spol. s r. o. Černopolní 39, 613 00 Brno, [email protected]; www.dhv.cz Kontakt: Ing. Radim Gill ‐ Vedoucí projektu Mgr. Lukáš Maláč ‐ Koordinátor projektu

2 |

Analýza sítí PRO 2013+ Summary After the fall of the “iron curtain” the cooperation between south Moravian and bordering Austrian regions has been re‐established and has intensified ever since. The cooperation takes place at various levels, such as levels of municipalities, regions, Euroregions, regional managements, micro‐regions, NGOs, private enterprises, etc. The project “Partnership Austria – Czech Republic in Central European region – PRO 2013+” has been launched with the aim of establishing a common platform for key thematic areas of the programme period 2014 – 2020 which should bring about a more effective exploiting of the potential of cooperation between the regions. The analyses of networks and potentials of cross‐border networks are being elaborated in this framework and their aim is to gather thorough and systematized evidence which would serve as knowledge‐base for decisions on common development goals, development strategies and key projects in the cross‐border region. In the first phase of the project a deep analysis of the current status quo with regard to the cooperation networks between Czech and Austrian actors (within the project area) has been carried out and its outcomes are presented in this material called the “Network Analysis”. On that basis a “Potential Analysis” is being elaborated which will identify and analyze potentials of future development of these networks as well as general cooperation in the cross‐border region. Methodology This report has been elaborated with the focus on networks with South Moravian members that exist in the project area. Similar analyses have been prepared in the regions Vysocina (Czech Republic), Lower Austria and Vienna (both Austria). Compilation of these regional reports analyzing the networks from the point of view of one region into one summary report for the whole project area is the following step of the assignment. Key starting point of the analysis is the notion “network”. This as been defined as an entity (no matter how strongly formalized) which consists of at least three subjects carrying out long‐term activities of specific nature. At least one of these subjects must be from South Moravia and one from either Lower Austria or Vienna. The third (minimal) subject can be located anywhere in the Czech Republic or Austria. Network analysis consists of two steps. First one has been the identification of networks, followed by in‐depth analysis of a sample of identified networks. The identification of networks has been realized in such way that not only project‐based networks (existing with explicit financial support of the European Territorial Cooperation) but also often very informal networks with no project backing were captured. Identified networks were divided into thirteen thematic topics: | 3

‐

Economy and growth;

‐

Labor market;

‐

Infrastructure and transportation;

‐

Education and qualifications;

‐

R&D, technology and innovation;

‐

Social policy and health care;

‐

Regional development, spatial planning, institutions;

‐

Tourism and spa industry;

‐

Culture and leisure activities;

‐

Environment;

‐

Energy;

‐

Rural development;

‐

Urban areas.

A shared common network database has been established by the consultants of all regions so that findings might be verified, compared and compiled on a real‐time basis. Following the network identification phase an in‐depth qualitative analysis of a sample of ca. 40 networks has been carried out using the same methodological approach in all four regions. The sample of networks was analyzed according to four key criteria: stability, quality, intensity and effectiveness of the networks, key method of the analysis being personal interview with netowrk representatives. Quantitative results Subjects from South Moravian Region have been identified in 156 cross‐border networks, which represent ca. 77 % of all networks identified in the project region. These networks are spread across all thematic topics, however, the distribution is far from even. The most networks have been identified in topics Regional development (25 networks; however many of these are in fact “service networks” for the operation and absorption of ETC programmes), Education and qualification and R&D (both 19 networks), Environment (17 networks or Economy and growth (16 networks). On the other hand, existence of networks in the South Moravian Region is particularly weak in topics Urban areas and Rural development (both 3 networks) or Energy (4 networks). Most typically these networks consist of subjects from South Moravia and Lower Austria (51 networks), other geographical configurations are less frequent (South Moravia and Vienna – 37 networks; South Moravia and both Austrian regions – 31 networks; South Moravia, Lower Austria and Vysocina – 22 networks; other configurations account for less than 10 networks). Approximately 20 % of identified networks have been found outside the category of project‐based networks. Those are usually networks of largely informal nature that exist without any financial support from the EU. This type of networks has been most frequently found in topic areas R&D (37 % of all networks) and Economy and growth (31 %). On the other hand there are thematic topics where no informal networks at all have been found: Labor market, Infrastructure and transportation, Energy. This evidence apparently suggests that character of networks does significantly differ across the thematic topics.

4 |

The mapping has identified 120 actors that were members of cross‐border networks. This clearly suggests that membership in more than one network is rather frequent. However, this occurs in fact just by ca. 30 % of the actors and membership in more than three networks has been observed by only 9 % actors. It is surprising that all of these actors with multiple (more than three) network membership, with the exception of the Chambers of Commerce of the City of Brno, are public organizations – public universities, regional administration and their organizations and significant municipalities. Quantitative results of in‐depth analysis While performing the in‐depth analysis of a sample of networks some questions were quantified in order to receive a comparable quantification of the key criteria. Regarding the criterion of stability, most interviewees regarded their networks as very stable (44 %) or stable (39 %). Explicitly “unstable” have been the networks labeled only in 3 % of the sample. Most interviewees also perceive the initiative in the network as shared among the partners (49 %; initiative was fully attributed to one of the partners in only 15 % of the networks) and activities arise mostly form the network’s own initiative (78 %) as opposed to external influences (22 %). Also more than half of the interviewees did perceive the configuration of their network as stable (i.e. limited changes regarding members of the network). However, this overall positive appreciation of the networks with regard to their stability is partly undermined by significant dependence on only one financial source – namely EU programmes (almost 60 % of the networks). More specifically, more than 80 % of the interviewees are of the opinion that without EU funding the cooperation would not have existed. Also when it comes to self‐evaluation of the quality of cooperation, results are rather optimistic: Overwhelming majority of interviewees describe the quality of cooperation in their network as high (60 %) or even very high (29 %). However, despite that the majority of networks do not implement more than 5 initiatives/projects. This might, be explained by the nature of cooperation which largely relies on ETC funding. These projects financed by EU programmes frame their cooperation into one complex of activities and, moreover, somehow distort the understanding of the notion “project” by the interviewees. Overall evaluation of intensity of cooperation is slightly less optimistic than the other two criteria, however, positive appraisal still prevails: 33 % of interviewees regard the cooperation as intensive and further 23 % as very intensive. On the other hand, 36 % (which is the most frequent answer) would label the cooperation as rather less intensive and 8 % as not intensive at all. In ca. half of cases the workload connected with network activities does not represent more than 10 % of the total workload. Also common organization structures besides common project management (required by the provisions of the ETC programmes) are almost non‐existent. Few more interesting observations have been recorded. In only 17 % of the cases did the interviewees regarded themselves as the “constructors” of the network, i.e. stated that the network originated by them actively looking for partners for future cooperation. However, the opposite case (thus membership originated by invitation of foreign partner) is not much more frequent – 20 % of the cases. Most of the networks originated in a different way, often by the means of informal contacts of individuals which were slowly translated into formal cooperation of their organizations. Most networks also operate on several interconnected topics, however, ca. 25 % of the networks were labeled as strictly monothematic. Most interviewees also regard activities of their network as | 5

innovative (47 %, on the top of that 36 % of interviewees regard at least some of the activities as innovative). Qualitative analysis of thematic topics Qualitative analysis proved that the configuration and interaction in networks varies significantly across the topics. Whereas in some thematic topics there are dominant actors representing the core of all networks, in other thematic topics the networks assume rather decentralized and localized character. Rather centralized networks with dominant actors can be observed e.g. in thematic topics Economy and Growth, Infrastructure and Transportation or Regional development. In these thematic topics it was often observed that a strong “dipole” of a specific Czech and Austrian organization has been created on which other actors have been attached in different networks on an ad‐hoc basis (based on the character of activities in the network). In such configuration it is often the case that communication over the border outside the strong “dipole” is very limited – other partners of the network channel their communication through the dominant partner. An example of such dominance is partnership of Chambers of Commerce (Regional Chambers of Commerce of Brno + Lower Austrian Chambers of Commerce) in the topic Economy and growth or very intensive cooperation between Regional Development Agency of South Moravia and Weinviertel Management in thematic topic Regional Development. On the other hand, rather decentralized networks have been observed e.g. in thematic topics Culture and leisure activities, Social policy and health care or Education and qualifications. Networks in these areas are often rather local and often pulled by local administrations. Networks across thematic topics also differ significantly in the direction of initiative within the networks. In some topics the networks were predominantly characterized as top‐down networks. These were created primarily by political assignment, their activities do not spill over to other areas that were not primarily defined in the assignment and usually create rather limited informal links. This kind of networks are typically created e.g. in the topic Infrastructure and transportation. On the other hand there are thematic topics whose networks are created and function predominantly in the bottom‐up direction. These networks are usually created on the basis of informal (and often rather personal) links which evolve into a cooperation network. For this type of networks is typical its multiplication potential – they often directly stimulate cooperation in other fields and cause emergence of new networks. Networks of this kind have been largely observed especially in the fields of Culture and leisure activities or Education and qualifications. Other thematic topics show either a mixed type of networks where initiative from bottom is accompanied by top‐down type of activities or do not exhibit and dominant type of networks in this respect. Third difference in the thematic topics lies in the scope of the networks and their activities. Generally three types of networks with regard to their scope have been observed: local networks which usually exist in the close proximity of the border and their regional coverage as well as impact is limited usually to the level of municipalities, regional networks which cover topics relevant to the region as whole (often networks with regional administrations and managements) and international networks with actors from many countries and international impact, in which, however, actors from the region often play rather marginal role. Local networks are typical (although not exclusive) for thematic topics Education and qualifications, Social policy and health care or Culture and leisure activities. Networks of predominantly regional scope are being established e.g. in Infrastructure and transportation, Economy and growth, Regional development or Environment. Some thematic topics can be described as mixture of local and regional networks – typically Tourism and spa industry or Labor market, however, this is to some extend true also for Education and qualifications or Culture and leisure activities. Usually there are rather limited interconnections between local and regional 6 |

networks. International networks have been found especially in the thematic topic R&D, technology and innovation. Barriers and potentials It is not surprising that geographical aspects play a key role in existence and configuration of cross‐ border cooperation. Three such aspects should be highlighted: Firstly, presence of Brno as major center of public administration as well as economy, education and research and development of international significance. Naturally it plays a role of dominant pole of activity of networks in many thematic topics. Secondly, localization of larger towns along the border (Znojmo, Mikulov, Breclav, partly Hodonin) enables them to play the role of local poles of development of cross‐border cooperation. However, important to the form of networking in close proximity to the border is also the fact, that immediate border area in Austria lack municipalities of comparable size – Czech bordering town therefore have to either look for partners deeper in the region (further from the border) or divide their networking activities among several smaller neighboring municipalities. The only exception from this phenomenon is close partnership of cities Znojmo and Retz (even though the former is almost nine times larger then the latter). The third important geographical determinant affecting the nature of cooperation in cross‐border networks is the proximity of Slovakia in the eastern part of the region. It has been observed that the intensity of cooperation with bordering Austrian regions is considerably lower in the eastern part of the region. Subjects in this area naturally prefer to establish cross‐border networks with Slovakian counterparts and are less motivated to cooperate across the Austrian border. As one of the most important barriers to further development of cross‐border networks is by nearly every interviewed representative perceived the administrative complexity and over‐ bureaucratization of implementation of ETC programmes. Other significant barriers are the language barrier and even more importantly the “mental” barriers reflected in lack of mutual trust and prejudices towards the other nation. In their effect a “virtual” border between the countries is still in place until today, more than twenty years after the fall of the iron curtain. These barriers can be approached by networks and project including broad public. In this respect a support especially to projects aimed at cultural activities, education, leisure activities and networking of local entrepreneurs has been recorded especially in the bordering regions. Projects of this type involve broad public and encourage encounters of communities across the border. Potential to further deepening of cooperation in cross‐border networks and its direct impact to the development of the region as whole has been furthermore noticed in the following areas: ‐

Building of cross‐border networks in R&D and technology transfer, which could take advantage of the general potential of the region in this field

‐

Building platforms for support to cross‐border entrepreneurship (assistance to entering the opposite markets, building long‐term business partnerships, etc.)

‐

Networks in tourism and spa industry, especially in the close proximity to the border with a vision of shared destination marketing.

‐

Networks for common approach to shared issues in environmental protection that emerge in the region.

| 7

Obsah Summary ................................................................................................................................................ 3 Obsah ..................................................................................................................................................... 8 Seznam tabulek, grafů a schémat .......................................................................................................... 9 1.

Kontext a cíle analýzy sítí ............................................................................................................. 10

2.

Metodologie analýzy sítí .............................................................................................................. 10 2.1.

Teorie analýzy sítí................................................................................................................ 10

2.2.

Přístup k analýze ................................................................................................................. 11

3.

2.2.1.

Mapování a analýza sítí .................................................................................................. 12

2.2.2.

Klasifikace sítí ................................................................................................................. 15

Výsledky analýzy sítí ..................................................................................................................... 16 3.1.

Struktura sítí v projektovém regionu ................................................................................... 16

3.2.

Alokace sítí podle regionu ................................................................................................... 18

3.2.1.

Kvantitativní popis sítí .................................................................................................... 18

3.2.2.

Kvalitativní popis sítí....................................................................................................... 22

3.3. 3.3.1.

Hospodářství................................................................................................................... 32

3.3.2.

Trh práce ........................................................................................................................ 36

3.3.3.

Infrastruktura a doprava................................................................................................. 37

3.3.4.

Vzdělání a kvalifikace...................................................................................................... 40

3.3.5.

Výzkum a vývoj ............................................................................................................... 44

3.3.6.

Sociální oblast a zdravotnictví ........................................................................................ 48

3.3.7.

Regionální rozvoj ............................................................................................................ 52

3.3.8.

Cestovní ruch.................................................................................................................. 55

3.3.9.

Kultura a volný čas.......................................................................................................... 58

3.3.10.

Životní prostředí ......................................................................................................... 61

3.3.11.

Energetika .................................................................................................................. 66

3.3.12.

Venkov, udržitelný rozvoj........................................................................................... 69

3.3.13.

Městské prostředí ...................................................................................................... 70

4.

Závěry ........................................................................................................................................... 73

5.

Přílohy .......................................................................................................................................... 76

8 |

Sítě v tematických oblastech ............................................................................................... 32

Seznam tabulek, grafů a schémat Tabulka 1: Šablona pro zápis identifikovaných sítí ............................................................................... 14 Tabulka 2: Identifikované sítě .............................................................................................................. 18 Tabulka 3: Identifikované sítě – Jihomoravský kraj.............................................................................. 19 Tabulka 4: Nejaktivnější aktéři Jihomoravského kraje ......................................................................... 19 Tabulka 5: Distribuce neformálních sítí napříč tematickými oblastmi ................................................. 20 Tabulka 6: Matice konfigurací sítí z regionálníoh pohledu................................................................... 21 Tabulka 7: Kategorizace subjektů v sítích............................................................................................. 48 Graf 1: Sestavení partnerů ................................................................................................................... 22 Graf 2: Charakter spolupráce ............................................................................................................... 22 Graf 3: Zdroj aktivit .............................................................................................................................. 23 Graf 4: Iniciativa v síti........................................................................................................................... 23 Graf 5: Finanční zdroje spolupráce....................................................................................................... 23 Graf 6: Příčinnost finančních zdrojů EU na existenci sítě ..................................................................... 24 Graf 7: Stabilita sítě – celkové hodnocení ............................................................................................ 24 Graf 8: Faktory úspěšné spolupráce..................................................................................................... 25 Graf 9: Implementované projekty v síti................................................................................................ 25 Graf 10: Kvalita sítě – celkové hodnocení ............................................................................................ 26 Graf 11: Formalizovaná dlouhodobá partnerství v síti ......................................................................... 27 Graf 12: Počet hlavních partnerů v síti................................................................................................. 27 Graf 13: Frekvence setkávání ............................................................................................................... 27 Graf 14: Formy setkávání ..................................................................................................................... 28 Graf 15: Společné organizační struktury .............................................................................................. 28 Graf 16: Podíl pracovní doby na aktivitách sítě .................................................................................... 29 Graf 17: Intenzita sítě – celkové vyhodnocení ..................................................................................... 29 Graf 18: Způsob zapojení do sítě.......................................................................................................... 30 Graf 19: Aktivity sítě............................................................................................................................. 30 Graf 20: Inovativnost sítě ..................................................................................................................... 31 Graf 21: Úspěšné iniciativy................................................................................................................... 31 Schéma 1: Provázanost tematických oblastí ........................................................................................ 16

| 9

1.

Kontext a cíle analýzy sítí

V regionu Střední Evropa existuje po pádu „železné opony“ spolupráce mezi regionem jižní Moravy a Dolním Rakouskem. Spolupráce se odehrává na různých úrovních, jako např. krajské/spolkové, Euregionů, Regionalmanagementů, Regionálních rozvojových agentur, obcí, svazků obcí, NGO atd. Za účelem ještě lepšího využití potenciálu spolupráce mezi dotčenými regiony, příp. za účelem zajistit udržitelnost již dosaženého, bude vytvořena v rámci projektu „Partnerství Rakousko – Česká republika ve Středoevropském regionu – PRO 2013+“ (dále jen „PRO 2013+“) platforma pro společné tematické klíčové body programového období 2014 – 2020. V rámci tohoto projektu bude vytvořena analýza sítí a potenciálů pro Jihomoravský kraj, Vysočinu, Vídeň a Dolní Rakousko, jejíž první část, tedy analýza sítí, je nyní předkládána. Tyto materiály budou sloužit jako odborný podklad, na jehož základě budou moci klíčoví aktéři ve výše uvedených regionech společně rozvíjet regionální rozvojové cíle, regionální rozvojové strategie, klíčové projekty a hlavní procesy za účelem realizace cílů a strategií. Vedle toho umožní analýza sítí a potenciálů rozklíčovat struktury spolupráce a organizace k realizaci strategií, cílů a klíčových projektů.

2.

Metodologie analýzy sítí 2.1. Teorie analýzy sítí

Úkolem analýzy sítí je zkoumat strukturu a existující interakce mezi jednotlivými komponenty sítě. Komponenty, dále označované za aktéry sítí, hrají ve spleti vzájemných vztahů aktivní role dle svých zájmů. Aktéry přitom mohou představovat, dle úrovně hloubky výzkumu, jak jednotlivci, tak i společné jednotky jako rodiny, komunity nebo organizace. Mimo samotnou strukturu sítí mohou být v rámci analýzy sítí zkoumány další atributy sítí, jako jsou kupříkladu vzájemné interakce nebo charakter aktérů. Propojení znalostí o struktuře sítě s vybranými atributy umožňuje poskytnout prostorovou představu o zkoumané síti vztahů, a tím zvýšit výpovědní hodnotu výsledků analýzy. Jak interakce v síti, tak i samotní aktéři nabízejí celou řadu možností k hlubší diferenciaci analýzy. Existující interakce mohou kupříkladu nést rozdílný obsah, jako například: •

Výměnu a transfer know‐how;

•

Výměnu zkušeností;

•

Výměnu informací;

•

Dělbu zdrojů (zboží, služby, finanční a lidské zdroje, atd.);

•

Vliv a moc.

Interakce v síti je možné (dle Schenk 1983) klasifikovat do tří typů:

10 |

1. Osobní / sociální vztahy: přátelé, příbuzní, známí; 2. Kategorické vztahy – založené na příslušnosti ke konkrétním skupinám; 3. Strukturální vztahy, vznikající na základě sociálních pozic, které mohou dle okolností nést také hierarchické vlastnosti. V závislosti na kategorizací vztahů (interakcí) je dále možné rozlišovat mezi formálními a neformálními sítěmi. Formální sítě jsou vytvářeny různými aktéry se společnými úkoly a cílem prostřednictvím strukturovaných a řízených partnerství. Naopak neformální vztahy jsou podstatnou mírou tvořeny sociálními kontakty a interakcemi. Zpravidla tak nevykazují žádnou strukturovanost ani pravidelnost. Úroveň analýzy sítí je ovšem závislá především na zadání analýzy, a to jak co se týče propojení v síti, tak i jednotlivých aktérů. Analýza sítí v regionálním rozvoji. O regionálních sítích se začíná stále více hovořit cca od devadesátých let. V důsledku omezenosti domácích finančních zdrojů, stejně jako stále vzrůstající globalizace se začíná vyplácet propojování a společné jednání ve společných tematických oblastech (Schodl a Schordje 2002). V průběhu času se vyvíjejí určité odlišnosti sítí v regionální rozvoji. Sítě jsou většinou budovány a udržovány po časově omezené období, v němž se vyplácí řešit společné problémy a sledovat společné cíle. Propojení v sítích je relativně volné, v kterémkoliv okamžiku je totiž možné danou síť opustit. Aktivity v sítích jsou navíc často omezeny pouze na ty oblasti, kde se aktérům jejich společná interakce vyplatí. V důsledku toho jsou sítě v regionálním rozvoji velmi dynamické, a tudíž také náchylnější k výměně informací nebo vlivům zvenčí (tamtéž). Aktéři propojení v sítích vlastní specifické know‐how a zkušenosti, jejichž výměna vede ke komunikaci a spolupráci mezi těmito aktéry. Na těchto přímých kontaktech jsou v sítích často budována konkrétní partnerství, takže sítě v regionálním rozvoji připomínají spíše decentralizované struktury, než jednoznačné hierarchizované propojení. Síťování v regionálním rozvoji ovšem zůstává neustálým a společným procesem učení, který vyžaduje čas, vlastní zdroje, osobní angažovanost i sociální kontakty, pokud má být plodné (tamtéž).

2.2. Přístup k analýze Na základě zadání byl stanoven kompaktní metodický přístup k analýze sítí, jehož cílem bylo: •

Zachytit maximální rozsah přeshraničních sítí v regionu, a to s důrazem na neformální sítě;

•

Analyzovat sítě jednotným přístupem, který umožní zobecnitelnou, zároveň ovšem tematicky specifikou interpretaci výsledků analýzy.

S ohledem na výše uvedené bylo ve fázi mapování sítí i jejich následné hlubší analýzy využito kombinace kvalitativních a kvantitativních metod. Ve fázi mapování sítí umožnila tato kombinace zachycení základních parametrů existujících sítí (kvantitativní metody), zároveň ovšem také umožnila maximální záběr mapování a získávání informací o sítích, které by nebylo možné zachytit z veřejně přístupných zdrojů (především kvalitativní metody). Pro mapování sítí tak bylo využito především metody desk research, která posloužila především pro získání základního obrázku o existujících (formálních) sítích a klíčových aktérech, kteří vstupují do sítí, nebo do nich vstupovat mohou. Na základě výsledků desk research byla provedena první fáze osobního dotazování u klíčových „uzlových bodů“, které mělo za účel rozšířit povědomí o dalších skutečných nebo i potenciálních aktérech, kteří vstupují (případně | 11

vstupovat mohou) do sítí. Typicky byly navštíveny nejrůznější zastřešující organizace a klíčové subjekty v oblasti regionálního rozvoje regionu. Bylo realizováno cca 18 takových rozhovorů. V návaznosti na to bylo provedeno dotazování dalších subjektů ohledně jejich účasti v přeshraničních sítích, a to prostřednictvím telefonického dotazování nebo emailového kontaktování. Těmito metodami bylo zachyceno více než 30 neformálních sítí (a minimálně stejné množství bilaterálních vztahů), které by nebylo možné zachytit standardními metodami desk research. Ve fázi analýzy byly opět kombinovány kvalitativní a kvantitativní metody – analýza byla realizována formou polostrukturovaných rozhovorů, které zahrnovaly jak otevřené, tak i uzavřené otázky. Na jejich základě bylo možné provést kvantitativní vyhodnocení základních kritérií analýzy a sítě rovněž vizualizovat, zároveň ovšem došlo k sběru bohatých kvalitativních znalostí, které umožňují korigovat eventuelní zkreslení kvantitativního vyhodnocení a zároveň vyhodnotit problémy i potenciály budoucího rozvoje sítí. Metodický přístup k analýze byl průběžně konzultován s ostatními zpracovateli. Vzhledem k tomu, že analýza byla realizována ve třech regionech na základě třech různých výběrových řízení (byť s předchozí koordinací co se týče zadávacích dokumentací), bylo nutné co maximálním možným způsobem sladit metodické přístupy jednotlivých zpracovatelů (zejména ve fázi mapování sítí) tak, aby analýzy poskytovaly srovnatelné výstupy, které by následně bylo možné bezprostředně komparovat a propojovat.

2.2.1.

Mapování a analýza sítí

Zadání Zadání analýzy sítí sleduje dvojí cíl: •

Zjištění sítí, které v regionu existují a analýza charakteru spolupráce v těchto sítích (tedy „kdo, s kým, v jakých oblastech a jakým způsobem spolupracuje“);

•

Analýza potenciálů, které z existujících spoluprací do budoucnosti vyvěrají.

Analýza sítí bude ve druhé fázi projektu jedním z podkladů pro analýzu potenciálů, která nad rámec uvedeného analyzuje rovněž oblasti, v nichž je možné pozorovat výrazný rozvojový potenciál, prozatím se ovšem neprojevuje v existujících sítích. Tímto způsobem bude zpracován komplexní konzultační materiál, který poskytne oporu pro plánování intervencí v přeshraniční spolupráci mezi ČR a Rakouskem v budoucím programovém období. Klíčovým pojmem pro analýzu je „síť“. Ta byla v zadání definována jako „minimálně tři subjekty, které spolu realizují aktivity trvalejšího charakteru, z čehož minimálně jeden je z Jihomoravského kraje a minimálně jeden z Dolního Rakouska, popř. Vídně.“ Definice byla následně ve fázi vypracování a schválení metodiky upřesněna v tom smyslu, že musí zahrnovat ještě alespoň jeden subjekt v ČR nebo Rakouska (bez ohledu na projektový region). Jinými slovy, pokud byla zachycena multilaterální spolupráce mezinárodního charakteru, která zahrnovala jednoho aktéra z JMK a jednoho aktéra z Vídně nebo Dolního Rakouska a řadu dalších subjektů, z nichž ovšem již žádný neměl původ v ČR nebo Rakousku, byla tato spolupráce označena za bilaterální, nikoliv za síť. Zadání vyžadovalo identifikovat a analyzovat sítě v následujících tematických oblastech: 1. Hospodářství a jeho rozvoj 2. Trh práce 3. Infrastruktura a doprava 4. Vzdělání a kvalifikace 12 |

5. Výzkum a vývoj, technologie a inovace 6. Sociální oblast a zdravotnictví 7. Regionální rozvoj, územní plánování, institucionální prostředí 8. Cestovní ruch, lázeňství 9. Kultura a volnočasové aktivity 10. Životní prostředí 11. Energetika 12. Venkov, udržitelný rozvoj 13. Městské prostředí Ve druhém kroku měla být realizována vlastní analýza sítí, a to formou strukturovaného dotazníku u minimálně 40 subjektů ze všech tematických oblastí (předpoklad tří aktérů z každé tematické oblasti, ten ovšem nakonec v některých tematických oblastech – vzhledem k nízkému počtu identifikovaných sítí – nemohl být dodržen). Analýza těchto sítí měla být realizována na čtyřech kritériích, a to intenzity, kvality, stability a efektivity sítí. Desk research Základem analýzy byl desk research. Ten měl dvě podoby: •

První částí desk‐research byla identifikace potenciálních aktérů. Byl stanoven okruh aktérů, klíčových pro analýzu z pohledu jejich přeshraničních sítí („subjekty pro analýzu“) a zároveň k nim přiřazen zdroj informací. Tento okruh aktérů byl předložen zadavateli a schválen.

•

Druhou částí desk‐research byl sběr informací o přeshraničních aktivitách stanoveného okruhu aktérů. Ten měl dvě podoby. První z nich byla analýza databáze předložených a podpořených projektů přeshraniční spolupráce, tedy konkrétně programy: Phare CBC (předvstupní období), Interreg IIIA, IIIB a IIIC (období 2004 – 2006), OP Přeshraniční spolupráce Rakousko – ČR, OP Meziregionální spolupráce Interreg IVC, OP Central Europe, ESPON a INTERACT. Druhou částí sběru informací o přeshraničních aktivitách (sítích) stanoveného okruhu aktérů byl průzkum veřejně dostupných informací k vymezeným subjektům s potenciálem pro vytváření sítí.

Součástí této fáze bylo rovněž stanovení standardizovaného výstupu pro fázi mapování sítí. V součinnosti se zpracovateli ostatních regionů byla zpracována šablona pro zápis nalezených sítí, a to v následující podobě:

| 13

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

R

S

Topic ID

Network ID

Network name

Actor ID

Name of Organization

Type of Organization

Region

Duration

Purpose of Cooperation

Form of Cooperation

Support by EU funds?

If yes, what funds apply?

Address

Postal code

City

Location

Latitude

Longitude

Topic

Tabulka 1: Šablona pro zápis identifikovaných sítí

1

2 3 4 5 6

Tato část tabulky slouží jednoznačné identifikaci sítí a Část s „vlastnostmi“ sítí slouží aktérů. Síť je přiřazena ke především pro následnou interpretaci konkrétní tematické oblasti a je Část slouží především pro účely kvantitativních výstupů a jako základ definována na základě aktérů, pro kvalitativní šetření – vlastní analýzu lokalizace sítí a jejich následné které propojuje. Každé síti a sítí (mj. slouží i jako podklad pro geografické vizualizace. každému aktéru je přidělen rozhodování ohledně subjektů, které unikátní kód tak, aby bylo byly dotazovány v kvalitativní analýze). následně možné s databází statisticky pracovat.

Rozhovory – 1. fáze Na základě výstupů z obou fází desk research byly realizovány krátké osobní rozhovory s představiteli zastřešujících organizací a dalších důležitých subjektů v regionálním rozvoji nebo co se týče budování spolupráce s rakouskými subjekty. Cílem přitom bylo rozšířit povědomí o existujících kontaktech a spolupráci mezi konkrétními subjekty v daném sektoru. Důraz byl přitom kladen především na subjekty v soukromém sektoru (zejména hospodářské komory a další ad‐hoc subjekty zaměřené na spolupráci s Rakouskem). Celkem bylo realizováno osmnáct těchto osobních rozhovorů. Další metody dotazování Další výzkum byl realizován především na subjektech, které byly v první fázi rozhovorů označeny za potenciální nositele přeshraničních kontaktů a spoluprací. Během rozhovorů totiž byly zmiňovány nejrůznější subjekty, ovšem bez dalších informací ohledně jejich přeshraničních sítí (dotazovaný buďto předpokládal, že konkrétní subjekt je zapojen do přeshraničních sítí nebo o tom dokonce měl informaci, nebyl ovšem schopen tuto síť blíže specifikovat). Z tohoto důvodu byly zapojeny další metody dotazování u takto nalezených subjektů. Těmi bylo především dotazování prostřednictvím telefonické a emailové komunikace. Za tímto účelem byl rovněž zpracován jednoduchý dotazník, který byl potenciálním subjektům v přeshraničních sítích elektronicky zaslán (celkem bylo rozesláno více 70 emailů). Rozhovory – 2. fáze – analýza sítí Předstupněm realizace druhé fáze analýzy sítí, tedy kvalitativního průzkumu sítí, bylo opět sladění metodiky pro realizaci kvalitativního šetření mezi zpracovateli jednotlivých regionů. Stanovená kritéria byla rozpracována do série dotazů, z nichž část byla kvantifikovatelná (tedy uzavřené dotazy) tak, aby bylo následně možné výsledky výzkumu kvantifikovat a statisticky zpracovat. Finální podoba dotazníku pro kvalitativní šetření je přiložena v přílohách analýzy. 14 |

Vlastní kvalitativní průzkum byl zpracován v měsících únor a březen 2012 (s několika rozhovory posunutými až do měsíce dubna z organizačních důvodů). Celkem bylo zpracována 43 rozhovorů – několik rozhovorů bylo tedy zpracováno nad rámec smluvního ujednání. Rozšíření počtu rozhovorů bylo ovšem způsobeno především tím, že v některých případech byl dotazovaný aktér zapojen do více sítí, v rámci dohodnutého termínu tak byl zpracován také rozhovor k těmto dalším sítím. Dotazování se týkalo celkem 41 sítí (ve dvou případech bylo ovšem shrnuto několik sítí v rámci jedné tematické oblasti do jednoho rozhovoru – sítě totiž probíhaly na téměř identickém půdorysu jádra jejich aktérů) a proběhlo u celkem 34 aktérů. V případě velkých institucí bylo realizováno několik rozhovorů k různým sítím – Kupříkladu na Masarykově univerzitě bylo provedeno pět rozhovorů na čtyřech různých fakultách k pěti různým sítím. Pět rozhovorů bylo realizováno rovněž na Krajském úřadu Jihomoravského kraje – opět k pěti různým projektům se zástupci čtyř odborů.

2.2.2.

Klasifikace sítí

Sítě byly klasifikovány na základě čtyř kritérií, stanovených zadávací dokumentací. Tato kritéria byla následně rozpracována do podoby jednotného dotazníku s celkem 37 dotazy. Stabilita Byla analyzována „konstantnost“ spolupráce, a to jak z časového hlediska, tak co se týče konfigurace partnerů v síti nebo tematické koncentrace. Rovněž byl zkoumán zdroj iniciativy a aktivit v síti a jejich financování (včetně analýzy, do jaké míry je existence sítě příčinně spojená s existencí finančních zdrojů pro přeshraniční spolupráci). Kvalita Kvalita sítě byla chápána jako její schopnost dosahovat vytyčených výstupů ve stanovené formě („kvalitních“ výstupů) a co tuto kvalitu co se týče výstupů ovlivňuje nebo determinuje. Kritérium ovšem v sobě zároveň nese vysoce subjektivní pohled, bylo tedy analyzováno, do jaké míry jsou aktéři spokojeni s výstupy sítě, co považují za přínosné, v jakých oblastech by bylo potřeba síť zkvalitnit a co stojí za eventuelní slabostí sítě v některých oblastech. Převážně kvalitativní zpracování tohoto kritéria posloužilo jako cenné vstupy pro pochopení dynamiky a fungování sítí na úrovni tematických oblastí. Intenzita Hodnocení intenzity bylo zaměřeno především na intenzitu (časnost) vnějších projevů fungování sítě – intenzita setkávání, stupeň a forma formalizace sítí, rozsah sítí, stupeň angažovanosti aktéra v síti, význam aktivit sítě mezi ostatními aktivitami aktéra, atd. Zároveň byly doplněny otázky subjektivního charakteru, tedy vlastní hodnocení intenzity sítě. Efektivita / přínos Pod „efektivitou“ sítě je chápána především analýza přínosů sítě regionu a jejího příspěvku rozvoji přeshraničního regionu. Byly analyzovány jak zdroje spolupráce a jejich umístění v (přeshraničním) regionu, tak i konkrétní přínosy sítě rozvoji regionu. Rovněž byla testována šíře záběru sítě v regionu a inovativnost jejích aktivit. V neposlední řadě byli respondenti dotazováni ohledně jejich vizí do budoucna, bylo především analyzováno, kde vidí potenciál pro další rozvoj sítí a kde leží potenciální brzdy a limity tohoto rozvoje.

| 15

3.

Výsledky analýzy sítí 3.1. Struktura sítí v projektovém regionu

V rámci identifikace sítí bylo v celém projektovém regionu nalezeno celkem 203 sítí, z nichž 198 má charakter formálních nebo neformálních sítí mezi konkrétními subjekty, zbývajících pět potom představují oficiální Dohody o spolupráci mezi Dolními Rakouskem a kraji Jihomoravským, Jihočeským a Vysočina. Nad rámec těchto sítí zaznamenal zpracovatel Analýzy sítí rakouských regionů ještě cca 66 neformálních propojení mezi konkrétními aktéry, které nejsou bezprostředně zakotveny na základě společných aktivit, tvoří ovšem jistou neformální síť aktérů, kteří se znají a čas od času na různých fórech a platformách komunikují. Sítě byly přiřazeny ke třinácti tematickým oblastech (blíže viz níže, kapitola 3.2.1). Tematické oblasti ovšem pochopitelně nepředstavují izolované ostrovy spolupráce – je možné zaznamenat časté propojení sítí z jednotlivých tematických oblastí, a to především prostřednictvím aktérů, působících v sítích různých tematických oblastí. Analýza sítí uvnitř jednotlivých tematických oblastí tvoří klíčovou část analýzy sítí (kapitola 3.3), nejdříve bude ovšem poskytnuta rámcová informace o propojenosti sítí napříč jednotlivými tematickými oblastmi (která musí doplňovat „tematická“ zjištění níže). Schematizace propojení tematických oblastí je přiložena níže. Propojení jsou tvořena konkrétními aktéry, aktivními ve více tematických oblastech. Je ovšem zároveň nutné uvést, že schematizace má rovněž své limity, vycházející z kvantitativního a maximálně zobecňujícího charakteru takového zpracování, který musí být doplněn kvalitativní znalostí, má‐li poskytovat kompletní obrázek. Schéma 1: Provázanost tematických oblastí

16 |

Schematizace znázorňuje na jedné straně vysoký stupeň propojení mezi některými centrálními tematickými oblastmi, zároveň ovšem jiné tematické oblasti znázorňuje jako spíše izolované. Významná jsou propojení mezi tématy Vzdělávání a kvalifikace, Trh práce a Sociální politika a zdravotnictví. Velmi intenzivní stupeň propojení potom je možné pozorovat mezi tématy Infrastruktura a doprava, Vzdělávání a kvalifikace, Výzkum a vývoj a Hospodářství. Podobně potom je možné pozorovat propojení mezi tématy Trh práce, Cestovní ruch a Výzkum a vývoj; v tomto případě je ovšem nutné uvést, že propojení jsou spíše formálního charakteru (konkrétní aktéři, kteří se účastní těchto sítí), propojení funkčního charakteru je velmi omezené. Spíše na okraji jsou potom sítě tematické oblasti Regionální rozvoj s formálním propojením pouze na Vzdělávání a kvalifikace. Dle schematizace jsou ostatní tematické oblasti – tedy Energetika, Městské prostředí, Životní prostředí a Kultura a volný čas formálně izolované od ostatních tematických oblastí. Dle kvalitativního šetření je však nutné schematizaci zpřesnit v tom smyslu, že existují intenzivní propojení funkčního charakteru mezi sítěmi Životní prostředí a Energetika (především prostřednictví m aktéra Veronica – ekologický institut). Podobně potom jsou sítě tematických oblastí Městské prostředí a Kultura a volný čas výrazně funkčně provázány se sítěmi v oblasti Regionální rozvoj, a to zejména prostřednictvím aktérů jako Regionální rozvojová agentura nebo města Znojmo a Mikulov. Sítě Kultury a volný čas navíc zaznamenávají vysocké obsahové a částečně i institucionální průniky s některými sítěmi tematické oblasti Cestovní ruch.

| 17

3.2. Alokace sítí podle regionu 3.2.1.

Kvantitativní popis sítí

V celém projektovém regionu bylo identifikováno celkem 203 formálních i neformálních sítí. Ve 157 z nich je zapojen alespoň jeden aktér z Jihomoravského kraje. Podrobnější informace ohledně počtu sítí, jejich distribuci napříč tematickými oblastmi i regiony uvádí tabulka níže: Tabulka 2: Identifikované sítě Tematická oblast

Počet sítí celkem

JMK

Dolní Rakousko

Vysočina

Vídeň

Jiné regiony ČR / AT

Regiony mimo ČR /AT

Hospodářství

24

16

20

11

7

9

4

Trh práce

8

6

7

4

3

5

2

Infrastruktura a doprava

13

9

8

5

9

8

5

Vzdělávání a kvalifikace

26

19

18

10

15

7

13

Výzkum a vývoj

19

19

8

1

16

8

11

Sociální oblast a zdravotnictví

13

11

8

5

7

3

5

Regionální rozvoj

28

25

25

12

13

8

11

Cestovní ruch

13

9

13

6

2

2

1

Kultura a volný čas

21

15

20

10

4

2

3

Životní prostředí

19

17

13

8

13

6

6

Energetika

6

4

4

3

4

5

3

Venkov, udržitelný rozvoj

5

3

4

2

2

2

2

Městské prostředí

8

3

7

5

1

1

1

203

156

155

82

96

66

67

CELKEM

Z tabulky výše je zřejmé, že aktéři z JMK se účastí cca 77 % všech sítí v přeshraničním regionu. Zároveň je možné pozorovat výraznější fluktuace napříč jednotlivými tematickými oblastmi. Zatímco kupříkladu v tematické oblasti Výzkum a vývoj se aktéři z JMK účastní všech existujících sítí (jednoznačně především s vídeňskými subjekty – subjekty z Dolního Rakouska se účastní pouze cca 40 % těchto sítí), naopak kupříkladu v tématické oblasti „městské prostředí“ je zaznamenán účastník z JMK pouze v cca třetině sítí (vzhledem k nízkému počtu sítí v této tematické oblasti ovšem nemá uvedený údaj skutečně vysokou vypovídající hodnotu, je způsoben především relativně vysokým počtem sítí mezi městy Vysočiny a přilehlých rakouských regionů, které měly při mapování sítí v JMK spíše charakter bilaterálních spoluprací a nebyly tedy zaznamenány v této tematické oblasti). Podíl účasti aktérů z JMK na sítích napříč jednotlivými tematickými oblastmi uvádí tabulka níže.

18 |

Tabulka 3: Identifikované sítě – Jihomoravský kraj Tematická oblast

JMK – počet identifikovaných sítí

Podíl účasti subjektů s JMK na všech sítích

Hospodářství

16

67 %

Trh práce

6

75 %


9

69 %


19

73 %

Výzkum a vývoj

19

100 %


11

85 %

Regionální rozvoj

25

89 %

Cestovní ruch

9

69 %


15

71 %


17

90 %

Energetika

4

67 %


3

60 %

Městské prostředí

3

38 %

156

77 %

CELKEM

Identifikovaných sítí se účastní celkem 120 různých aktérů z celého Jihomoravského kraje. Drtivá většina z nich (70 %) jsou ovšem členy pouze jediné sítě, více než tří sítí se účastní pouze cca 9 % z uvedených 120 subjektů, tedy celkem jedenáct subjektů. Tabulka níže uvádí výčet těchto jedenácti subjektů, které se účastní více než tří sítí zároveň s počtem a konkrétním výčtem tematických oblastí, kterých se účastní. Tabulka 4: Nejaktivnější aktéři Jihomoravského kraje Název subjektu

Počet sítí, jichž je členem

Počet tematických oblastí

Výčet tematických oblastí

Jihomoravský kraj

19

9

T1, T2, T3, T4, T6, T7, T8, T9, T10

Masarykova univerzita

15

7

T1, T2, T4, T5, T6, T7, T10

Regionální hospodářská komora Brno

14

6

T1, T4, T5, T7, T10, T11

Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy

9

3

T6, T7, T13

Vysoké učení technické

8

2

T2, T5

Jihomoravské inovační centrum

7

3

T3, T5, T11

Mendelova univerzita

6

3

T5, T8, T9

Centrála cestovního ruchu Jižní Moravy

5

3

T4, T5, T10

Město Znojmo

5

3

T1, T4, T8

Město Mikulov

4

3

T8, T9, T13

Statutární město Brno

4

3

T7, T10, T13

| 19

Vysoký počet sítí v případě Jihomoravského kraje je ovšem mírně zkreslen tím, že je separátně jako „síť“ započítána každá Dohoda o spolupráci mezi Dolním Rakouskem a příhraničními kraji ČR (Jihomoravský, Vysočina, Jihočeský) – celkem je započítáno pět takových sítí. Není jistě bez zajímavosti, že s výjimkou Regionální hospodářské komory jsou všechny subjekty, které vstupují do vyššího počtu sítí (více než tři) veřejnými subjekty – a to buďto regionální a lokální samosprávy, organizace jimi zřízené nebo veřejné vysoké školy. Toto zjištění je značně vypovídající co se týče charakteru nejaktivnějších subjektů v přeshraničních sítích – jde především o veřejné subjekty. Z výše uvedeného je rovněž patrné, že relativně málo subjektů se účastní sítí širšího spektra – pouze tři subjekty jsou zapojeny do sítí ve více než třech tematických oblastech a celých 77 % subjektů je zapojeno pouze do sítí v jedné tematické oblasti (pokud bychom se ale zaměřili na subjekty zapojené do více než jedné sítě, více než dvě třetiny z nich by byly aktivní ve více než jedné tematické oblasti). Soubor byl rovněž analyzován z perspektivy příčinnosti evropských prostředků na existenci a fungování sítí. Ze zaznamenaných 156 sítí, kterých se účastní alespoň jeden subjekt z Jihomoravského kraje funguje cca 30 sítí1 zcela bez jakékoliv podpory ze strany EU (a to nejen bez podpory z programů Evropské územní spolupráce, ale ani z dalších programů EU, zejména potom rámcových programů pro podporu vědy a výzkumu). Číslo je nutné brát částečně s rezervou, v některých případech je totiž zařazení mírně sporné (kupříkladu pokud byl v neformální síti fungující více než dvacet let jednou nebo dvakrát mezi některými z partnerů implementován velmi malý projekt z Fondu malých projektů, je stále síť řazena mezi ty, které fungují bez podpory EU, poněvadž tato podpora byla zcela zanedbatelná), přesto ovšem poskytuje informaci o faktu, že až jedna pětina sítí funguje na neformální bázi a fungovala by takto s největší pravděpodobností i v případě absence jakýchkoliv finančních zdrojů EU. Distribuci těchto neformálních sítí mezi jednotlivé tématické oblasti zachycuje následující tabulka. Tabulka 5: Distribuce neformálních sítí napříč tematickými oblastmi Tematická oblast

Sítě s účastí JMK

Z toho sítě bez finanční podpory EU

% podíl neformálních sítí na celkovém počtu

Hospodářství

16

5

31 %

Trh práce

6

0

0 %


9

0

0 %


19

4

21 %

Výzkum a vývoj

19

7

37 %


11

2

18 %

Regionální rozvoj

25

2

8 %

Cestovní ruch

9

1

11 %


15

4

27 %


17

3

18 %

Energetika

4

0

0 %


3

1

33 %

1

Ze souboru neformálních sítí, které navenk fungují bez podpory EU bylo vyřazeno pět sítí založených Dohodami o spolupráci mezi Dolním Rakouskem a třemi českými kraji. Tyto samotné sítě sice totiž skutečně vznikly bez “projektu”, Dohody jsou ovšem implementovány konkrétními projekty, které již jsou financovány z programů Evropské územní spolupráce. Sítě tedy poskytují rámec pro čerpání prostředků EU a není je tedy možné řadit mezi neformální sítě tohoto charakteru).

20 |

Tematická oblast

Sítě s účastí JMK

Z toho sítě bez finanční podpory EU

% podíl neformálních sítí na celkovém počtu

3

1

33 %

156

30

19 %

Městské prostředí CELKEM

Tabulka prokazuje, že největší podíl „neformálních“ sítí je možné nalézt především v tematických oblastech Výzkum a vývoj a Hospodářství. Toto zjištění koresponduje se závěry analýzy sítí (níže), v nichž tyto dvě patří mezi oblasti s nejvyšší relevancí neformálních a dlouhodobých partnerství, které slouží jako základ řady dalších sítí. Relativně vysoký podíl je možné zaznamenat také v oblasti kultury, zde jde ovšem spíše o vztahy a sítě na lokální úrovni v bezprostředním příhraničí. (Vysoký podíl je uváděn také v posledních dvou tematických oblastech – vzhledem k velmi malému souboru sítí v těchto kategoriích ovšem není možné výsledky generalizovat. Naopak žádné neformální sítě nebyly zaznamenány především v oblasti infrastruktury – i to koresponduje se zjištěním kvalitativní analýzy (níže), kdy v této tematické oblasti není možné nalézt téměř žádné neformální vazby na „operativní“ rovině – sítě jsou budovány na základě instrukcí „shora“, tedy ze strany politické reprezentace. Zajímavý je pohled na intenzitu síťování v projektovém regionu jako celku. Nejvíce sítí – více než čtvrtina – je tvořeno subjekty pocházejícími pouze z Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska. Naopak bylo zaznamenáno pouze devět sítí s partnery ze všech čtyř regionů. Počet jednotlivých kombinací znázorňuje matice níže (ta ovšem nezahrnuje oblast mimo projektový region):

Vídeň

Vysočina

Dolní Rakousko

JMK

Tabulka 6: Matice konfigurací sítí z regionálníoh pohledu Počet sítí v dané kombinaci regionů

51

37

33

5

22

6

31

7

9

Jiná konfigurace

2

Zajímavým při pohledu na matici výše je, mimo jiné, především velmi nízký počet sítí, v nichž by byly přítomny zároveň subjekty z Vysočiny a Vídně – v takové kategorii se počet sítí počítá vždy pouze v jednotkách, celkem potom jde o 27 sítí. Hodný pozornosti je rovněž fakt, že z devíti sítí, které existují ve všech čtyřech regionech je sedm z tematických oblastí „Regionální rozvoj“ (4) a „Životní prostředí“ (3).

| 21

3.2.2.

Kvalitativní popis sítí

Jak bylo uvedeno výše, při realizaci kvalitativního výzkumu prostřednictvím dotazování vybraných aktérů sítí byly některé odpovědi kvantifikované dle navržených kritérií pro vyhodnocení sítí z pohledu jejich stability, kvality, intenzity a efektivity. Tento přístup umožňuje nejen obecné souhrnné vyhodnocení všech rozhovorů, ale rovněž meziregionální komparace výsledků. Zároveň ovšem v jeho důsledku dochází k jisté redukci znalosti a navíc hrozí nebezpečí subjektivního zkreslení ze strany respondentů. Z tohoto důvodu byl rozhovor veden především kvalitativně a odpovědi byly následně kvantifikovány. Stabilita. Pro získání strukturované informace ohledně stability sítí a jejího vyhodnocení bylo v kvalitativním dotazníku zvoleno sedm kritérií. Nejprve byli respondenti dotazování ohledně konfigurace jejich sítí. Jak je patrné z grafu níže, většina z nich má charakter stabilních sítí s minimálními změnami co se týče zapojených aktérů. Třetina respondentů ovšem svou síť charakterizovala jako smíšenou – pod tímto termínem je nutné si představit síť, která má pevné jádro tvořené několika málo subjekty, na které jsou ad‐hoc napojovány další subjekty. Skutečně flexibilní sítě s proměnlivou konfigurací partnerů byly zaznamenány pouze v 15% případů. Graf 1: Sestavení partnerů

Dále byly sítě analyzovány z pohledu charakteru spolupráce v této síti. Pod formální sítí je pojímaná síť budovaná na politické rovině, neformální potom je síť založená tematicky pro řešení konkrétního problému. Smíšenou sítí je kombinace obojího. Třídění sítí dle tohoto kritéria je uvedeno níže. Graf 2: Charakter spolupráce

22 |

Neméně důležitými pro vyhodnocení stability spolupráce byly rovněž dotazy, zda jsou aktivity motivovány spíše externími vlivy a okolnostmi nebo je jejich původ spíše uvnitř sítí samotných a vyhodnocení rovnoměrnosti spolupráce v sítích – tedy dotazů, zda je iniciativa spíše sdílená nebo jsou sítě naopak „taženy“ jedním z partnerů a ostatní se spíše „do počtu“ – takové rozdělení iniciativy pochopitelně jen obtížně buduje stabilní spolupráci. Kvantifikace obou těchto kritérií je uvedena níže. Zatímco kritérium zdroje aktivt vyznívá relativně jednoznačně – téměř osmdesát procent sítí funguje spíše na základě vlastní iniciativy než v reakci na externí vlivy, více nebo méně rovnoměrné sdílení iniciativy mezi partnery pozorujeme pouze v cca polovině případů. Více než třetina respondentů charakterizuje směr iniciativy v sítích jinak než jedním z těchto dvou extrémů. Konkrétně tito respondenti zpravidla uvádějí, že je v rámci sítí utvořeno jádro (zpravidla jde o „tandem“ dvou institucí z obou stran hranice), které táhne a iniciuje většinu aktivit, ostatní partneři jsou spíše na periferii takové sítě. Z pohledu stability je pak v takové síti nutné rozlišovat velmi stabilní jádro a spíše nestabilní „periferii“ sítě. Jistě není bez zajímavosti relativně podobný výsledek s podílem „smíšených“ sítí z hlediska jejich konfigurace (také cca třetina sítí), hlubší analýza ovšem nepotvrdila souvislost mezi oběma hodnotami na úrovni jednotlivých respondentů (korelace 0). Graf 3: Zdroj aktivity

Graf 4: Iniciativa v síti

Významným faktorem stability jsou zdroje financování. Vycházíme přitom z předpokladu, že čím větší diverzitu ve finančních zdrojích aktivit sítě pozorujeme, tím vyšší je potenciál pro její stabilitu. Z grafu níže je ovšem možné pozorovat, že nadpoloviční většina zkoumaných sítí funguje na základě jediného zdroje financování, tedy zdrojů Evropské územní spolupráce (zejm. OP AT‐CZ, případně dřívější Interreg). Graf 5: Finanční zdroje spolupráce

| 23

Otázka byla rozšířena o dotaz, zda by sitě existovaly i v případě neexistence finančních zdrojů EU ve stejném rozsahu. Z kvantifikace odpovědí je patrné, že v takovém případě by spolupráce byla výrazně redukována, v řadě případů by dokonce vůbec neexistovala. Graf 6: Příčinnost finančních zdrojů EU na existenci sítě

Není bez zajímavosti, že výsledek kvalitativního výzkumu se velmi přibližuje kvantitativnímu pohledu na celý soubor sítí (viz kapitola 3.2.1), který uvedl, že cca 19 % z identifikovaných sítí existuje bez finančního příspěvku ze strany EU. V posledním bloku dotazů vztahujících se ke stabilitě pak bylo realizováno celkové hodnocení sítí z pohedlu stability. Většina sítí byla hodnocena jako velmi stabilní nebo stabilní. Sítě hodnocené jako spíše nestabilní nebo zcela nestabilní byly zaznamenány v necelé pětině případů. Graf 7: Stabilita sítě – celkové hodnocení

Kvalita sítí. Kvalita sítí, chápaná jako jejich schopnost úspěšně dostahovat vytvyčených cílů a produkovat kvalitní výstupy byla hodnocena především kvalitativně (výstupy této části rozhovorů posloužily jako klíčové vstupy zejména pro vyhodnocování sítí v jednotlivých tematických oblastech níže v textu). Při hodnocení tak byly kvantifikovány především rozšiřující informace ohledně faktorů, které musí být 24 |

v síti přítomné, pokud má produkovat kvalitní výstupy. Tyto informace jsou zaznamenány v grafu níže (řada responedentů přitom zaznamenala více než jednu odpověď, ovšem bez jejich hierarchizace). Procentuální hodnota v grafu vyjadřuje podíl respondentů, kteří zaznamenali daný faktor na všech, kteří se k této otázce vyjádřili. Graf 8: Faktory úspěšné spolupráce

Za zásadní faktor pro úspěšnou (tedy kvalitní) síť považují téměř tři čtvrtiny respondentů vzájemnou důvěru mezi osobami jenotlivých členů sítí. To je možné přeložit i tím způsobem, že základním faktorem pro kvalitní spolupráci jsou především dobře fungující a kvalitní mezilidské vztahy v zapojených organizacích. Za velmi důležité je považována rovněž kvalitní výměna informací mezi jednotlivými subjekty nebo zkuešnosti, které je možné v síti sdílet a kombinovat. Zajímavé je, že téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly alespoň jeden další faktor, který původní odpovědní rámec nezachycoval. V řadě případů byl uváděn především společný zájem („zápal“ pro danou věc), v omezenější míře potom také například kvalitní management sítě. Určitou operacionalizací kvality sítě může být rovněž počet projektů, které byly v této síti implementovány (vychází se z předpolkadu, že pokud zapojení aktéři považují svou spolupráci za kvalitní a přínosnou, budou mít zájem na jejím pokračování v dalších oblastech). Výsledky tohoto šetření ovšem ukázaly, že v nadpoloviční většině případů bylo prozatím realizováno méně než pět projektů, v řadě z těchto odpovědí šlo ve skutečnosti pouze o jeden projekt. To ovšem nemusí jednoznačně indikovat nespokojenost se spoluprací v sítích. Odpovědi totiž byly částečně zkresleny posunutým vnímáním pojmu „projekt“ – přestože se tazatelé pokoušeli tento pojem definovat co nejšířeji (tedy jako jakoukoliv spolupráci, která má jasný cíl a stanovuje cestu, časový rámec i finanční zdroje k jeho dosažení), většina respondentů pod pojmem „projekt“ přesto chápe projekt předložený k financování do přeshraničních operačních programů nebo jiného dotačního zdroje. Je ovšem nutné uvědomit si, že řada sítí funguje tak, že pokud předkládá projekt k financování z přeshraničních operačních programů, vloží do něj de facto všechny aktivity, které v následujícím období hodlá ve své síti realizovat. „Projekt“ ve významu formální projektové žádosti tak často zahrnuje řadu dílčích, funkčně ohraničených „projektů“ ve významu uvedeném výše. Rovněž je nutné si uvědomit, že většina projektů ve významu projektové žádosti trvá několik let a pouze velmi silné organizace si mohou dovolit zapojení do více projektů přeshraničních operačních programů najednou. Tato zkreslení je nutné mít na paměti při interpretaci výsledků sumarizovaných v grafu níže. Graf 9: Implementované projekty v síti

| 25

Rovněž v rámci bloku hodnocení kvality byli představitelé sítí požádáni o hodnocení své sítě z tohoto pohledu, které je kvantifikováno v grafu níže. Ten opět ukazuje, že většina respondentů je spíše spokojena s kvalitou svých sítí, ovšem podíl „nejvíce“ spokojených subjektů s kvalitou svých sítí je o něco nižší než v případě hodnocení stability sítí. Graf 10: Kvalita sítě – celkové hodnocení

Intenzita. Na rozdíl od relativně obtížně uchopitelného pojmu kvality sítí je pojem intenzity jejich spolupráce snadněji operacionalizovatelný a měřitelný. Intenzita spolupráce tedy byla „měřena“ pěti bloky dotazů. V první části byli respondenti dotazováni, zda a jakým způsobem (resp. v jaké míře) mají své vztahy s partnery v síti formalizovány. Pouze v patnácti procentech šlo o sítě, jejichž vztahy nejsou jakkoliv formálně ukotveny. Ve většině dochází k formalizaci v menším měřítku. Je ovšem nutné uvést, že v drité většině je touto formální strukturou sítě projektová smlouva. Jen ve velmi omezené míře byla zaznamenána formalizace sítí nad rámec společných projektů (například ve fromě memorand, atd.). V takovém případě se jedná především o sítě na politické úrovni, v omezenější míře potom sítě mezi výzkumnými institucemi (zejm. univerzitami), případně mezi výzkumnými institucemi a privátní sférou aplikující výsledky výzkumu a vývoje do praxe. V drtivé většině případů ovšem respondenti uvedli, že jakákoliv spolupráce nad projektový rámec je nadbytečná a de facto zbytečná – žádným způsboem by kvalitě spolupráce v síti nepřispěla, spíše by znamenala nadbytečnou administrativu a omezení flexibility spolupráce v sítích. Respondenti byli zároveň požádáni, aby

26 |

kvantifikovali počet klíčových aktérů, kteří jsou do sítí zapojeni. Ve více než dvou třetinách případů nepřesahuje počet klíčových aktérů pět subjektů. Graf 11: Formalizovaná dlouhodobá partnerství v síti Graf 12: Počet hlavních partnerů v síti

Dalším blokem pro měření intenzity sítí je frekvence setkávání jejích představitelů. Je přitom možné zaznamenat převážně relativně vysokou frekvenci setkávání – téměř v polovině sítí dochází ke kontaktům cca jednou měsíčně nebo dokonce i častěji. Je ovšem zároveň nutné uvést, že jde o značně relativní hodnotu – frekvence setkávání totiž ve většině projektových sítí závisí na aktuální fázi projektového cyklu a v čase se výrazně proměňuje. Jde tedy o přibližné průměry. V doplňujícím dotaze respondenti charakterizovali převážnou formu těchto setkávání (přičemž mohli vybrat z více možností – pro interpretaci procentuelní hodnoty jenotlivých forem viz výše). Graf 13: Frekvence setkávání

| 27

Graf 14: Formy setkávání

Dále bylo zkoumáno, jakých organizačních struktur je v sítích využíváno (opět s možností zaznamenat více druhů využívaných organizačních sturktur. Drtivá většina sítí využívá pouze společného projektového managementu a ani v jednom případě nebyli zaznamenáni „sdílení“ zaměstnanci, kteří by se věnovali pouze aktivitám sítě (byť v jednom až dvou případech již existují historické zkušenosti s tímto druhem spolupráce. Tazatelé se pokoušeli rovněž zjišťovat, zda jsou současné formy využitelných organiazčních struktur pro spolupráci v sítích dostatečné, nebo zda v regionu existuje „poptávka“ po vyšším stupni společného řízení sítí, jaký by kupříkladu mohla nabídnout do budoucnosti uvažovaná právní subjektivita přeshraničních subjektů. Nebyl ovšem zaznamenán ani jeden případ, kdy by v současnosti využívané organizační struktury byly považovány za nedostatečné. Graf 15: Společné organizační struktury

Zpracovatel se rovněž pokoušel měřit intenzitu spolupráce v sítí prostřednictvím poměru aktivit realizovaných v síti k ostatním aktivitám, které daný subjekt realizuje – a to jak z pohledu času (podíl pracovní doby strávený na aktivitách sítí na celkovém pracovním vytížení pracovníků subjektu), tak i finančního. Kvantifikovat ovšem nakonec bylo možné pouze první část, tedy podíl aktivit sítí na pracovní náplni, a i to pouze velmi omezeně – odpověď na takovou otázku bylo možné formulovat pouze u cca poloviny respondentů. To je způsobeno především tím, že byla dotazována řada velmi velkých subjektů (např. univerzity, krajský úřad, atd.), u kterých je zřejmé, že podíl aktivt konkrétní sítě na všech činnostech daného subjektu je zcela zanedbatelný. Částečnou kvantifikaci tohoto 28 |

indikátoru poskytuje graf níže, z nějž je patrné, že přestože na dotaz odpovídali především zástupci malých subjektů, aktivity spojené s účasti v sítích spíše jen výjimečně přesáhnou 10% veškeré činnosti dané organizace. Graf 16: Podíl pracovní doby na aktivitách sítě

Nakonec bylo opět realizováno sebe‐hodnocení sítí z pohledu jejich intenzity, jehož výsledky jsou zachyceny v grafu níže. Z něj vyplývá, že aktivity v sítí považuje téměř polovina z dotázaných za spíše méně intenzivní nebo neintenzivní. Graf 17: Intenzita sítě – celkové vyhodnocení

Efektivita. Efektivita sítí, tedy zejména jejich přínos regionu, byla opět vyhodnocována spíše kvalitativně a odpovědi v tomto bloku dotazování poskytly významné vstupy především pro hodnocení budoucích potenciálů i limitů daných sítí. Kvantifikováno bylo několik spíše vedlejších aspektů zkoumání efektivity sítí, které ale pomohou lépe pochopit, jakým způsobem sítě v regionu působí a v čem spočívají jejich potenciály. První zkoumanou otázkou byla analýza vzniku sítě. Bylo zkoumáno, jakým způsobem většina sítí vzniká – zda existují neformální vazby, na jejichž základě vznikají formalizované sítě (potenciální partneři jsou na tomto základě oslovováni přímo k účasti v sítích), do jaké míry jsou subjekty v JMK

| 29

samy aktivní při budování sítí, nebo zda je klíčová role zprostředkujících subjektů (významní regionální hráči s pevnými přeshraničními vazbami, kteří zprostředkovávají vznik dalších sítí). Je ovšem zajímavé, že většina sítí vznikla jiným způsobem než jedním z výše uvedených. Často se kupříkladu stávalo, že subjekty v JMK byli osloveni s nabídkou účasti v síti, ovšem nikoliv ze strany zahraničního partnera, ale subjektem ze stejného regionu, který v síti je v pozici „jádra“. Jiným častým způsobem je postupné budování partnerství a sítí založených na osobních vazbách konkrétních osob. Graf 18: Způsob zapojení do sítě

Dále bylo zjišťováno, jak široký záběr mají budované sítě – zda jsou zaměřeny pouze na konkrétní oblast, nebo se jejich záběr rozšiřuje do dalších oblastí. Z kvantifikace odpovědí je patrné, že sítě s širším spektrem aktivit jsou spíše vyjímkou. Toto tvrzení ale částečně koriguje skutečnost, že v některých případech dochází k rozšiřování spolupráce v síti (nebo alespoň její části – „jádru“), tato nová oblast spolupráce je ovšem zajištěna novým projektem, který se formálně tváří jako nová síť (zvláště pokud došlo k výraznější proměně partnerů na „periferii“ sítě). Graf 19: Aktivity sítě

30 |

Doplňující informací potom je kvantifikace dotazů, do jaké míry je možné aktivity sítí považovat za inovativní. U inovativních sítí je totiž možné očekávat nejvýraznější potenciál pro další rozvoj. Je zajímavé, že jen cca šestina z dotazovaných nepovažuje aktivity svých sítí za jakkoliv inovativní. Nejvíce z dotazovaných dokonce uvádí, že inovativní jsou všechny aktivity. To ovšem často souvisí s faktem, že cílem sítí je výměna zkušeností a transfer know‐how. Takové sítě tak jsou inovativní na regionální úrovni, poněvadž do regionu přinášejí nové znalosti a zkušenosti ve vymezené oblasti, v menšině případů jde ovšem o inovace v pravém slova smyslu. Graf 20: Inovativnost sítě

Tazatelé rovněž usilovali o kvantifikaci jednotlivých výstupů spolupráce, které přinesly udržitelný podnět nebo efekt do regionu. Vzhledem k velmi nejednotnému výkladu tohoto požadavku i nesouměřitelnosti jednotlivých typů výstupů (za jeden výstup může být považována jak například informační brožura, tak i nová komunikace – nesouměřitelnost těchto výstupů je jednoznačně patrná) nebylo možné dotaz vyhodnotit. Graf níže ale alespoň indikativně uvádí, jaké typy výstupů a v jakém poměru přeshraniční sítě produkují. Nejzastoupenější kategorií jsou přitom „jiné“ – tedy specifické a tematicky zaměřené výstupy. Graf 21: Úspěšné iniciativy

| 31

3.3. Sítě v tematických oblastech 3.3.1.

Hospodářství

Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti Při mapování sítí bylo zaznamenáno čtrnáct aktérů z Jihomoravského kraje, kteří vstupují do sítí v tematické oblasti „hospodářství“. Tito aktéři spadají jak mezi veřejné, tak i soukromé subjekty, počet soukromých subjektů zapojených v těchto sítích ovšem převažuje. Je ovšem zároveň nutné uvést, že jde především o zastřešující organizace pro soukromé podniky, tedy organizace typu hospodářských komor. Obecně bylo zaznamenáno velmi málo individuálních podnikatelských subjektů z JMK, které se účastní přeshraničních sítí. Účastníky sítí je možné strukturovat následujícím způsobem: • • •

Soukromé subjekty – zastřešující organizace pro podniky (6 subjektů); Ostatní soukromé subjekty (2 subjekty); Veřejné subjekty (5 subjektů) – zahrnuje regionální a lokální samosprávu (3 subjekty), veřejnou vysokou školu a pobočku „velvyslanectví“ rakouské hospodářské komory v Brně • NNO (1 subjekt) – ovšem jde o organizaci zřízenou městem Znojmem, nikoliv o klasickou NNO („funkčně“ by tedy měla být zařazena spíše do kategorie veřejných subjektů). Jak bylo uvedeno výše, ve fázi mapování bylo zaznamenáno naprosté minimum sítí vznikajících mezi konkrétními podnikatelskými subjekty (nikoliv zastřešujícími organizacemi), které přesahují vlastnickou strukturu nebo standardní dodavatelsko‐odběratelský vztah. To ovšem automaticky neznamená, že takové sítě neexistují, spíše fakt, že nevstupují do spolupráce zajištěné projektově. Hlavním důvodem velmi malé ochoty podnikatelů na obou stranách hranice k budování projektově zajištěné spolupráce je především nedostatečná flexibilita programů přeshraniční spolupráce, velmi dlouhé lhůty administrativního procesu a v neposlední řadě velmi náročná a zatěžující administrativa. V případě, že se tedy rozvíjí spolupráce mezi rakouskými a českými podnikateli, která má tyto parametry, je téměř vždy hrazena těmito subjekty. Zpracovatel usiloval rovněž o zmapování sítí podnikatelských subjektů, které existují bez finanční podpory ze strany programů Evropské územní spolupráce, toto úsilí ovšem, až na několik výjimek, nebylo úspěšné. Podnikatelské subjekty totiž považují eventuelní přeshraniční sítě za konkurenční výhodu a existenci takových sítí proto nejsou ochotni zveřejňovat. Mimo jednotlivých případů potvrzené bilaterální spolupráce tak je k tomuto tématu možné uvést pouze velmi obecné informace o existenci přeshraničních sítí zejména v sektoru služeb v cestovním ruchu v bezprostředním příhraničí (např. na Znojemsku a Mikulovsku), které často vznikají na základě činnosti okresních hospodářských komor, které organizují přeshraniční „networkingové“ aktivity. Většina zaznamenaných sítí tak vzniká především mezi zastřešujícími subjekty, které svým členům poskytují služby při vstupu na trh na opačné straně hranice a zároveň aktivně působí ve prospěch intenzifikace spolupráce mezi rakouskými a českými podnikateli – tuto spolupráci svými aktivitami velmi často iniciují. Navíc realizují podpůrné aktivity typu výuky jazyků, seznamování se specifiky a legislativními aspekty vstupu na opačný trh, atd. V tomto smyslu není bez zajímavosti, že vzniklo několik subjektů tohoto typu, zaměřených bezprostředně právě na poskytování služeb v česko‐ rakouském kontextu, které mají formu jak zastřešujících subjektů (sdružení právnických osob – zde jde především o Rakousko‐českou hospodářskou společnost), tak i soukromých subjektů nabízejících v tomto smyslu individuální služby svým klientům (např. Rakouské podnikatelské centrum, s.r.o.). Celkem bylo v tematické oblasti „hospodářství“ nalezeno patnáct sítí s účastí subjektů z JMK. Specifikem sítí v této tematické oblasti je relativně vysoký počet sítí neformálního charakteru, tedy spoluprací, existujících často na základě personálních propojení mezi konkrétními osobami na obou stranách hranice, které v některých případech dosahují mezinárodního rozměru. Z identifikovaných patnácti sítí jich mělo právě tento neformální charakter celkem šest. K těm by ovšem mělo být připočítány minimálně další tři neformální sítě, které ovšem mají bilaterální charakter a nevyhovují 32 |

tak stanovené definici sítě – jde o neformální vztahy jednotlivých okresních hospodářských komor na rakouské pobočky dolnorakouské hospodářské komory za v bezprostřední blízkosti hranice (Znojmo ‐ Hollarbrunn, Brno‐venkov – Mistelbach, Hodonín – Gänserdorf). Toto zjištění do značné míry potvrzuje tezi o nižší ochotě podnikatelských subjektů vstupovat do sítí financovaných z prostředků Evropské územní spolupráce. V souladu s výše uvedeným je možné rozdělit nalezené (formální i neformální) sítě v tematické oblasti „hospodářství“ do čtyř kategorií: •

Sítě budující platformu pro spolupráci podnikatelských subjektů z Rakouska a ČR – cca 7 sítí. Jde o „podpůrné“ sítě, které mezi sebou budují především zastřešující organizace podnikatelských subjektů. Zpravidla vznikají na základě projektů, ani to ovšem není pravidlem – byly rovněž zaznamenány sítě, které fungují na základě komerčně poskytovaných služeb pro podnikatelské subjekty, využívající neformálních sítí napříč celým přeshraničním regionem. V drtivé většině případů jde ovšem o „mix“ obou přístupů – neformální sítě jsou (čas od času) podpořeny konkrétními projekty, které umožňují jejich fungování a služby prohloubit. Sítě zpravidla organizují (tematicky diverzifikované) platformy pro setkávání podnikatelských subjektů a poskytují další podpůrné služby – poradenství ohledně vstupu na trh v opačném členském státu, podnikatelské kluby, vyhledávání konkrétního partnera, výuku němčiny, atd. • Sítě pro sdílení dobrých praxí a transfer know‐how v oblasti budování infrastruktury pro podnikání – cca dvě sítě. Příkladem mohou být sítě zaměřené na transfer know‐how v oblasti budování průmyslových zón nebo služeb pro transfer technologií a inovací do podnikatelské praxe. • Neformální sítě, jejichž účelem je komunikace mezi partnery a prohlubování spolupráce na konkrétních tématech – 3 sítě. Jde zejména o neformální spolupráce hospodářských komor a dalších institucí. • Ostatní sítě – 3 sítě. Jde o velmi specificky zaměřené sítě nespadající do žádné z výše uvedených kategorií. Je ovšem zřejmé, že dělení výše je často poněkud virtuální, sítě se mohou prolínat více kategoriemi (typicky například první a třetí kategorie). Byly ovšem přiřazeny do kategorie, které jejich aktivitám odpovídají nejvíce. V rámci identifikovaných sítí převládají spíše sítě širšího záběru s více než třemi aktéry. Rovněž je ovšem možné zaznamenat několik sítí spíše menšího (a lokálně zaměřeného) záběru, stejně jako mnohostranné mezinárodní sítě, jejichž aktivity i iniciativa ve zkoumaném regionu jsou spíše marginálnějšího charakteru (zde jde především o mezinárodní síť TRANs‐IT). V souladu s výše uvedeným je zřejmé, že většina sítí by byla označena za sítě regionálního rozsahu s dosahem v celém regionu JMK. Tyto sítě sice často zaznamenávají partnery z dalších regionů (ať už jde o ostatní kraje ČR nebo kupříkladu partnery ze Slovenska), ve většině z nich je ovšem osa mezi institucemi z JMK a přilehlých rakouských regionů dominantní. Tento fakt je způsoben především přítomností města Brna jako klíčového ekonomického centra, do nějž směřuje pozornost subjektů z Rakouska a které, na druhou stranu, soustředí největší počet podnikatelských subjektů s potenciálními ambicemi k expanzi a rakouský trh (a zároveň subjekty vysoce specializované). Zároveň je ovšem v tematické oblasti možné zaznamenat sítě lokálního charakteru. Ty jsou pochopitelně umístěny především v bezprostředním pohraničí, a to především na Znojemsku a Břeclavsku. Tyto sítě jsou vlastně obdobou velkých regionálních sítí na lokální úrovni, jejich cílem tak je poskytovat zázemí a služby pro síťování podnikatelských subjektů v bezprostředním pohraničí. Klíčovými subjekty těchto sítí jsou sice opět (okresní) hospodářské komory, na rozdíl od sítí regionálního charakteru je ovšem patrná výrazně vyšší participace i iniciativa se strany místních samospráv, zejména potom měst Znojmo a Břeclav a jimi zřizovaných organizací.

| 33

Struktura sítí. Při pohledu na připojenou vizualizaci sítí je zřejmé, že sítě v tematické oblasti „hospodářství“ jsou velmi intenzivně propojeny, a to jak projektovými sítěmi, tak i neformálními sítěmi nebo neformálními vazbami. Již na první pohled je zároveň zcela jednoznačné, že sítě mají jednoznačné jádro, které představují organizace Regionální hospodářská komora Brno, hospodářská komora Dolního Rakouska, organizace ecoplus a Okresní hospodářská komora Jihlava. Sítě těchto institucí (a zejména mezi těmito institucemi) tvoří jádro, na které jsou nabalovány další (periferní) sítě2. Vizualizace tak potvrzuje zjištění o dominantní pozici těchto aktérů v sítích. Je rovněž zajímavé pozorovat, že sítě, které fungují na lokání úrovni tvoří spíše jakési „větve“ ve struktuře sítí – jsou tedy na jádro napojeny přes konkrétního aktéra (jímž zpravidla je ecoplus). Tento obrázek o lokálních sítích je ovšem mírně zkreslený tím, že ve vizualizaci nejsou zaneseny lokální kooperace zejména mezi okresními hospodářskými komorami v bezprostředním příhraničí, které mají, dle definice, spíše charakter bilaterálních sítí, zároveň ovšem tyto spolupráce jsou lokálními jádry, na která se nabalují konkrétní lokální sítě mezi podnikatelskými subjekty. Zároveň je ovšem z vizualizace patrné, že centrální aktéři nemají univerzální dosah na všechny sítě budované v tematické oblasti. Je totiž možné zaznamenat několik izolovaných sítí, které nejsou žádným způsobem propojeny ani mezi sebou ani na jádro sítí. Ve vizualizaci je možné pozorovat tři takové sítě s účastí aktérů z JMK, v jednom případě je ovšem nutné izolovaný charakter přičíst spíše technickým limitům vizualizace než faktickému stavu věcí (jde o síť „Development of enterprises“, která je pochopitelně prostřednictvím Krajské hospodářské komory napojena na jádro sítí, především potom na RHK – vizualizace ovšem nemá schopnost tuto jednoznačnou vazbu zachytit). Ostatní dvě sítě je ovšem možné jednoznačně označit za „solitéry“, kteří postrádají jakékoliv napojení na jádro. Je poněkud překvapivé, že mezi nimi figuruje také síť „TRANs‐IT“, financovaná z programu CADSES. Přestože jde o poměrně významnou síť mezinárodního charakteru, usilující o výměnu zkušeností v budování specifické infrastruktury pro podnikání, nebyly do ní formálně ani neformálně v regionu zapojeni žádní významní aktéři v oblasti podpory podnikání. (Působení sítě minimálně v regionu Jižní Moravy je ovšem spíše marginální – v průběhu realizace kvalitativního šetření nebyla tato síť zmíněna žádným z dotazovaných aktérů.) V sítích tematické oblasti je pochopitelně možné zaznamenat v konkrétních případech spolupráce budované shora („top‐down“) – jde ovšem především o konkrétní projekty, kdy se jednotliví projektoví partneři navzájem předem neznají a spolupráce vzniká napojením konkrétního aktéra do takto shora budované sítě. V případě tematické oblasti jde ovšem o počtem i významem zanedbatelný model budování a fungování sítí (příkladem může být již zmíněná síť TRANs‐IT). Podobně také není v tematické oblasti téměř možné naleznou sítě typicky politického charakteru (s výjimkou dohod o spolupráci mezi Dolním Rakouskem a českými kraji v oblasti hospodářské spolupráce). Drtivá většina sítí v tematické oblasti tak vzniká na základě iniciativy konkrétních osob s vybudovanými (osobními) přeshraničními vztahy a kontakty. Většinu sítí tak je možné považovat za sítě stojící na silné neformální iniciativě a fungující na modelem „bottom‐up“ (tedy „zdola“). Vzniku silnější projektové spolupráce tak ve většině případů v tematické oblasti předcházejí neformální vztahy, nikoliv naopak. Podobný model se potom klíčové instituce z epicentra sítí v tematické oblasti pokoušejí šířit i dále. Podobně tedy pokud mají vznikat stabilní a efektivní sítě mezi podnikatelskými subjekty, musí jim předcházet navázané a k oboustranné spokojenosti fungující mezilidské vztahy. V tomto smyslu se proto kupříkladu hospodářské komory věnují především budování platforem a 2

Výrazným bodem ve vizualizaci je také Weinviertel Management (resp. jeho Euregio Service), je ovšem nutné si povšimnout, že je na ostatní aktéry napojen pouze neformálními vazbami a nevstupuje do žádných stabilních formálních nebo neformálních sítí v dané tematické oblasti. Jeho silná neformální pozice pochopitelně není – vzhledem k významu aktéra v přeshraniční spolupráci mezi ČR a Rakouskem obecně – překvapivá.

34 |

(tematicky diverzifikovaných) fór, na nichž by se zástupci podnikatelských subjektů měli neformálně setkávat a poznávat. Jakákoliv iniciativa ke spolupráci budované shora by totiž s největší pravděpodobností skončila neúspěchem. Toto zjištění se potvrdilo i v průběhu realizace kvalitativního šetření, kdy aktéři sítí z tematické oblasti „hospodářství“ (a to formálních i neformálních) kladli větší důraz než respondenti z jakékoliv jiné tematické oblasti na vzájemnou důvěru jako klíčový a zcela nezbytný předpoklad vzniku sítí. Aktéři sítí. Z analýzy výše je zřejmé, že klíčovou roli hrají v tematické oblasti soukromé subjekty, především potom zastřešující organizace – hospodářské komory. Role veřejných samosprávných subjektů je výrazně nižší, hrají ovšem důležitou neformální roli v rámci lokálních sítí pro podporu přeshraniční spolupráce mezi podnikatelskými subjekty. Dominantním aktérem přeshraničních sítí v tematické oblasti „hospodářství“ je Regionální hospodářská komora Brno. Jde ovšem o aktéra typu „mediátor“ – svého dominantního postavení v tomto sektoru využívá pro budování sítí mezi konkrétními podnikatelskými subjekty a pro budování platforem a služeb, které umožní zintenzivňovat a zjednodušovat především vstup českých firem na rakouský trh a budování přeshraničních sítí. Podobnou roli potom hrají na lokální úrovni především lokální (okresní) hospodářské komory a případě další ad‐hoc struktury zaměřené právě na přeshraniční spolupráci v oblasti hospodářské produkce. Dominanci hospodářských komor je možné vysvětlit jejich silnou pozicí v obou regionech. To platí ještě více v Rakousku, jehož hospodářské komory jsou (zejména v důsledku povinného členství) zcela dominantními aktéry v organizaci a řízení regionální ekonomiky. Hospodářské komory navíc mají již od počátku devadesátých let navázány intenzivní vzájemné vztahy na neformální úrovni, které slouží jako základ pro zintenzivňování aktivit v síti prostřednictvím projektově zajištěné spolupráce. Ani ta ovšem výrazně nevybočuje ze standardních aktivit a služeb, které hospodářské komory poskytují – umožňuje ovšem tyto služby poskytovat kvalitněji a komplexněji a zároveň zvyšuje jejich dostupnost v celém regionu. Adresáti spolupráce v síti Jednoznačnými adresáty spolupráce jsou podnikatelské subjekty. Není možné zaznamenat výrazné přesahy spolupráce v sítích mimo tuto klíčovou cílovou skupinu. Sítě zároveň pochopitelně posilují spolupráci regionálních institucí – především hospodářských komor, podobně ale kupříkladu škol nebo lokálních aktérů působících ve prospěch regionálního rozvoje (organizace zřízené městy, atd.). V důsledku spolupráce vznikají „brány“ pro spolupracující instituce do rakouského, resp. českého prostředí, kterých je následně využíváno i při rozšiřování aktivit v přeshraniční spolupráci. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti Zcela klíčový a nejvíce relevantní potenciál budoucí spolupráce v sítích spočívá v jejich podpoře spolupráce a síťování mezi podnikatelskými subjekty na obou stranách hranice. Zvyšování intenzity sítí mezi podnikateli má potenciál výrazným způsobem přispět k ekonomickému růstu regionu podnikatelských subjektů, a tedy rovněž regionu jako celku. Pro partnerství mezi podnikatelskými subjekty ovšem více než kdekoliv jinde platí, že nejdůležitějším předpokladem jejich existence je vzájemná důvěra a silné personální vazby. K naplňování potenciálu proto jednoznačně přispívají sítě, které nejen zprostředkovávají kontakty mezi konkrétními podnikatelskými subjekty, ale rovněž zprostředkovávají podnikatelům řadu „měkkých“ dovedností a konkrétních informací vztahujících se ke vstupu na trh na opačné straně hranice.

| 35

Významný potenciál pro budoucí rozvoj mají také sítě budující společnou, přeshraniční infrastrukturu pro podnikání, například ve formě přeshraničních průmyslových zón, atd. Mimo standardní bariéry rozvoje sítí v tematické oblasti hospodářství, jako jsou vysoká administrativní náročnost a velmi nízká flexibilita projektově zajištěné spolupráce (v jejichž důsledku je možné zaznamenat jen velmi málo podpořených projektů mezi konkrétními podnikatelskými subjekty) je významnou bariérou pro vyšší intenzitu spolupráce v přeshraničních sítích výrazná asymetrie co se týče pronikání podnikatelských subjektů z jednoho státu do druhého. Rakouské firmy působí v Jihomoravském kraji v řádově vyšším zastoupení než je tomu naopak. Určitou bariérou pro spolupráci je rovněž rozdílná síla klíčových aktérů, kteří vytvářejí přeshraniční platformu pro podporu podnikání, tedy hospodářských komor. Zatímco v Jihomoravském kraji reprezentují tyto subjekty relativně omezený počet podnikatelských subjektů, rakouské hospodářské komory sdružují, vzhledem k povinnému členství, všechny existující podnikatelské subjekty. Tato nesourodost klíčových struktur v oblasti hospodářství ovlivňuje možnosti společných aktivit v přeshraničním rozsahu.

3.3.2.

Trh práce

Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti V rámci trhu práce bylo na území Jihomoravského kraje zjištěno osm aktérů, kteří jsou zapojeni celkem v sedmi projektových sítích. Jedná se většinou o instituce veřejné, pouze jedna je společnost s ručením omezením a jedna je zájmovou organizací (konfederace odborových svazů). S výjimkou jedné sítě, která je velmi multilaterální (vědecká, spolupráce mnoha univerzit nejen z Rakouska a České republiky), se jedná o sítě s nejvýše přibližně deseti aktéry, přičemž ne všichni z nich jsou ze tří sledovaných regionů. Sítě jsou orientovány přeshraničně, regionálně, mezinárodní pojetí reprezentuje síť univerzit zapojených v projektu zabývajícím se predikcí zaměstnanosti v Evropě do roku 2025, kde se jedná o tvorbu expertních analýz mnoha zemí. S výjimkou jedné mezinárodní sítě jsou všechny ostatní složeny z nižšího počtu aktérů, v případě výstavby konkrétních dopravních cest se jedná průměrně od tří do deseti aktérů celkem na obou stranách. Spolupracující instituce sídlí především ve městech, není zde přímá vazba na hranici a lokalitu v jejím okolí. Výstupy se týkají celého regionu. Spolupráce v oblasti pracovního trhu je při sdílené iniciativě tažena zejména rakouskými partnery, kteří předávají zkušenosti a znalosti, jež se české instituce snaží v reálné míře implementovat do českého prostředí. Řada sítí se navíc věnuje právě budování podpůrné platformy pro vstup českých pracovníků na rakouský trh práce (vzdělávání, osvěta, osobní poradenství, atd.), z čehož vyplývá určitá jednostrannost spolupráce. Struktura sítí Spojení aktérů v sítích je dáno projektovými smlouvami, které umožňují různou míru intenzity kontaktů a jejich propojení. Institucí, které se účastní více sítí, mnoho není. Jedná se zejména o úřady práce nebo organizaci ecoPlus. Aktéři účastnící se spolupráce v oblasti pracovního trhu jsou zpravidla veřejné instituce, včetně účasti univerzity. Spolupráce vychází zejména z vlastní iniciativy aktérů, politické zadání zde téměř neexistuje. Aktérům jde často o získání/ výměnu informací a zkušeností, všechny projekty ani nejsou financovány z prostředků EU ‐ například jen z vlastních zdrojů úřadu. 36 |

Oslovení aktéři byli připojeni do již existujících sítí, na základě kontaktů se stávajícími partnery v předcházejících nebo jiných souběžných projektech či na doporučení někoho z jejich partnerů. Adresáti spolupráce v síti Spolupráce má několik typů adresátů. Klíčovou cílovou skupinou jsou především nezaměstnaní v regionu i další osoby se zájmem o práci v Rakousku. Sítě tak mají relativně vysoký potenciál penetrovat mezi obecnou veřejnost v regionu, to je ovšem omezeno na osoby se specifickým zájmem vstoupit na trh práce na opačné straně hranice. Druhou skupinou adresátů jsou samotné instituce zapojené do přeshraničních sítí, které získávají nové zkušenosti a know‐how ze strany svých partnerů. Třetí skupinou adresátů jsou pracovníci ve vědě a výzkumu. Zprostředkovateli informací a následnými aplikátory sdílených zkušeností jsou pracovníci úřadů práce, ale také krajská hospodářská komory, univerzity, Jihomoravského inovačního centra, konfederace odborových svazů a soukromé společnosti. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti Bariérou spolupráce přímo v pracovním trhu je samotné pozastavení přístupu českých pracovníků na trh v Rakousku v uplynulých letech, které snížilo motivaci potenciálních zaměstnanců učit se německy ‐ namísto toho vycestovali tam, kde byl vstup umožněn a byl tam jiný světový jazyk (angličtina). Příležitostí pro další spolupráci v pracovním trhu je celá řada. Možné jsou potenciální studijní programy (univerzitní spolupráce ‐ využití spolupráce s Vídní, která je vědeckovýzkumným centrem evropského významu), vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou přes hranici (úřady práce). Současná situace spolupráce byla mezi dotazovanými aktéry hodnocena kladně s přáním, aby stav zůstal takový, jaký je a nebyl zabrzděn ani aktéry samotnými, ani politicky, ani finančně (zkrácením finančních dotací). Další příležitosti přináší spolupráce v těch sítích, kde je možné propojovat firmy a tvořit synergie mezi nimi.

3.3.3.


Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti V rámci infrastruktury a dopravy bylo nalezeno 13 aktérů z Jihomoravského kraje, kteří se zapojují do multilaterální spolupráce s aktéry z kraje Vysočina a země Dolní Rakousko. Spolupráce se týká zejména větších institucí spravovaných státem či krajem, výjimečně se jedná o organizace soukromého typu či veřejnou vysokou školu. To úzce souvisí s faktem, že infrastrukturu a dopravu obecně lze řešit spíše na úrovni větších organizací spravovaných státem, než menších soukromých organizací, jako tomu v jiných oblastech. Jedná se tedy o subjekty zřizované státem, případně Jihomoravským krajem (KORDIS JMK). Tyto subjekty jsou nebo byly zapojeny do fungování celkem 10 sítí. Nedílnou součástí otázky dopravy a infrastruktury je kromě budování či modernizace staveb také výměna a sdílení informací, která je aktéry shodně označovány za velmi přínosnou. Čerpání finanční podpory ze strany EU bylo zaznamenáno prostřednictvím operačního programu Doprava (KrU) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (Program „Evropská územní spolupráce (EÚS) Rakousko – Česká republika 2007‐2013“). Spolupráce mezi aktéry se týká především konkrétních přeshraničních projektů, dohodnutých či smluvených především na národních či krajských úrovních, a dále řízených prostřednictvím regionálních či lokálních aktérů. Toto rozdělení úkolů je nutné chápat v rámci kontextu celé problematiky infrastruktury a dopravy, jež je v České republice koordinována/ financována krajsky, případně celostátně.

| 37

Kooperace se týká zejména propojenosti vlastních regionů, a ač v některých sítích je zapojeno více aktérů z více zemí, jedná se spíše o partikulární záležitost, přičemž první místo náleží prospěchu přímo a jen těchto dvou regionů. Mezinárodní výsledky by tato spolupráce mohla mít při řešení silnic I. třídy, které však spadají právě pod celostátní správu, narozdíl od silnic II. a III. třídy, jež jsou spravovány krajem. S výjimkou jedné mezinárodní sítě jsou všechny ostatní složeny z nižšího počtu aktérů, v případě výstavby konkrétních dopravních cest se jedná průměrně od tří do deseti aktérů celkem na obou stranách. Jedním z témat řešených v sítích je fyzické propojení Jihomoravského regionu a země Dolní Rakousko, čímž se tato spolupráce reálně posunuje do skutečně hraničních bodů a lokalit. Oproti tomu vědecká kooperace nezahrnující okamžité konkrétní impakty (podpora cestovního ruchu, zaměstnanosti..) je soustředěna do větších měst (v jihomoravském případě do Brna). Protože na rakouské straně je dopravní infrastruktura zpravidla ve vyšší kvalitě než na české straně hranice (týká se silnic II. a III. třídy), jsou často hlavním iniciátorem aktivit subjekty české, pro něž je sdílení informací a nákladů na projekty otázkou srovnávání úrovně se sousední zemí, a tím vytvoření prostředí se srovnatelnými možnostmi k nabízení, poskytování a přijímání služeb různého druhu. Spolupráce na infrastruktuře se vedle výměny informací vztahuje také na přímé přeshraniční propojení, jedná se o výstavbu silnic, které fungovaly jako pojítko mezi zeměmi za dob první Československé republiky (1918‐1938), později však ztratily svůj význam vzhledem k novému geopolitickému uspořádání a zanikly. Týká se to však pouze těch silnic, které mohou v současnosti propojovat turisticky zajímavé mikroregiony, případně být jednou z možností, jak se z ČR dopravit do Vídně. Výstavby silnic se účastní státní organizace na obou stranách hranice, nejde tedy vždy o regionální aktéry v pravém slova smyslu, ale také o regionální pobočky těchto organizací. Naopak ryze regionálních aktérů se týká síť zaměřená na autobusové dopravní spojení. Struktura sítí a její aktéři Celkově velký rozdíl lze nalézt v přeshraniční spolupráci mezi různými odvětvími dopravy. Největší podporu má silniční doprava, a to jak ve výstavbě silnic, tak přímo v propojení pravidelnými linkami autobusů (ač i to je v celkovém souhrnu potenciálu poměrně partikulární a mimořádná záležitost), naopak nejmenší se ukázala být ve výstavbě železničního spojení, kde např. Na trati Laa‐Hevlín nedošlo i přes vyjednávání aktérů k žádném výsledku a spolupráce naprosto utichla. Železniční propojení tak bylo obnoveno alespoň na jedné trati. Sítě v kategorii “Infrastruktura a doprava” jsou složeny zejména ze státních/krajských aktérů (s podílem státního (či zemského) rozpočtu) organizovaných regionálně, případně lokálních (konkrétní obce). Propojení aktérů je významné jen do té míry, do které odpovídá právě cílům spolupráce – v případě budování konkrétních silničních úseků, coby jednotlivých projektových spoluprací, jsou na státní/regionální aktéry navázáni další, lokální. Naopak je‐li cílem výzkum v oblasti dopravy či infrastruktury, toto propojení aktérů se tříští na řadu jednotlivých institucí. Lze tedy sledovat dvě linie kooperace, přičemž první zmíněná na sebe navazuje, či je skrze jednoho aktéra spojena (to se týká zejm. Organizací Správa železničních a dopravních cest, Správa a údržba silnic JMK, částečně také Centra dopravního výzkumu) v několika sítí, zatímco další sítě jsou individuální, bez jakékoli provázanosti na ostatní. Do struktury dopravní spolupráce významně vstupuje krajský úřad, respektive dohoda o spolupráci podepsaná na úrovni hejtmanů, která vytvořila potřebný politický rámec pro efektivní spolupráci na úrovni nižších jednotek správy či krajem zřízených organizací. Toto politické zázemí dále umožnilo vytvoření konkrétních plánů na úrovni těchto nižších jednotek, podle analýz aktuálních potřeb a cílů kraje, a celkově kladně hodnocenou spolupráci na rakouské straně hranice. Jisté obtíže však s sebou nese rozdílná úroveň dopravní obslužnosti na české a rakouské straně, jež plyne z odlišného politicko‐ historického vývoje ve čtyřech dekádách, jež se ani po dvaceti letech nepodařilo srovnat. Z toho 38 |

plynou odlišné priority spolupráce u rakouských a českých partnerů, kteří vnímají své potřeby na jiných úrovních – na české úrovni (Jihomoravský kraj) se v mnoha případech stále jedná o budování základní infrastruktury, zatímco Dolní Rakousko již má tuto strukturu zformovanou a spolupráci by ocenilo spíše v nástavbových projektech, např. v telematice. Přes pokročilost Rakouska v tomto ohledu však nelze upřít např. Jihomoravské dopravní společnosti KORDIS krok napřed ve vztahu k rakouským protějškům – ve zformování ucelené sítě veřejné dopravy, jež sahá až ke státním hranicím, přičemž zde stále ještě nemůže plynně navazovat na obdobnou síť rakouskou, protože za zatím není jedním aktérem zastřešena. Obecně se tedy jedná téměř bezvýhradně (s výjimkou přeshraničních projektů výzkumného charakteru) o sítě budované shora, tedy top‐down sítě. Drtivá většina z nich vzniká na základě impulzu ze strany politické reprezentace nebo regionální administrativy. Na této rovině jsou dohodnuty základní parametry spolupráce, a jejím provedením jsou de facto “pověřeni” příslušní aktéři. Při výzkumu byla zaznamenána relativně omezená míra neformální spolupráce mezi klíčovými aktéry sítí v oblasti budování infrastruktury. O něco méně toto platí v sítích, které nejsou převážně investiční a zabývají se organizací veřejné dopravy v přeshraničním prostoru – zde je možné zaznamenat rovněž sítě budované spíše zdola, tedy na základě spolupráce mezi koordinátory veřejné dopravy v přeshraničním území (na straně JMK zejména Kordis). I zde je ovšem často možné zaznamenat velmi nevyrovnanou úroveň iniciativy a angažovanosti v síti mezi partnery. Z jednotlivých aktérů zapojených do sítí nelze klasifikovat jejich významnost pro přeshraniční spolupráci. Velkou roli v kooperaci však hraje Krajský úřad Jihomoravského kraje, jehož prostřednictvím přicházejí do institucí spravovaných krajem impulsy ke spolupráci, jejich vedení, kontrola a další. Ústřední roli Jihomoravského kraje přináší výše zmíněný fakt specifičnosti oblastí infrastruktury a dopravy, které jsou kvůli strategičnosti a finanční náročnosti řízeny a spravovány zpravidla centrálně na úrovni státu či přinejmenším regionu. Totéž platí o Dolním Rakousku, a proto při budování dopravních cest a dopravní obslužnosti jsou sítě tvořeny „jádrovými“ organizacemi (národními/regionálními koordinátory/správci dopravních sítí) a lokálními aktéry (zapojené obce). Adresáti spolupráce v síti Největší vliv na region mají dopravní organizace zřizované krajem (Správa a údržba silnic), případně státem (Správa železniční dopravní cesty). Podpora dopravy je cílena na rozvoj turistického ruchu (místní podnikání), rozvoj zaměstnanosti (přejíždění státních hranic za prací), rozvoj studijních možností žáků a studentů (dojíždění žáků a studentů do škol na druhé straně hranice). Sítě v tematické oblasti mají ovšem rovněž výrazný přesah do oblasti hospodářského rozvoje nebo trhu práce. Zejména investiční, ale rovněž neinvestiční aktivity (například propojování sítí veřejné dopravy) přinášejí impulz do regionu v podobě vyšší míry přeshraničního transferu zboží a služeb i pracovních sil. Zejména rozvinutá fyzická infrastruktura přitom je základem pro tyto transfery. V konečném důsledku tak je zprostředkovaným adresátem spolupráce v sítích zejména nejširší veřejnost, pro jejíž setkávání a eventuelní prohlubování vztahů ekonomické i sociální povahy vytváří sítě v tematické oblasti základní předpoklad. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti Překážkou sítí do budoucna může být dosavadní poměrně nízký zájem zejména rakouských obyvatel na budování těchto dopravních cest, relativně navzdory politickým záměrům. S tím souvisí malá propojenost centrál cestovního ruchu, nízká koordinace mezi nimi. Další zjištěnou bariérou je jazyková bariéra, neznalost druhého prostředí (kdo má co v gesci na druhé straně). K částečné nápravě těchto nedostatků by mohly přispět výměnné stáže, oficiální tlumočník přítomný jednáním a podobně. Potenciální bariérou by bylo zastavení finančních prostředků z evropským dotačních programů pro přeshraniční spolupráci, kvůli kterému by v řadě sítí nedošlo k plnému naplnění cílů | 39

(zejména pokud jde o budování/modernizaci), a stěžejní by takto zůstala výměna informací (s omezenými možnostmi je dále uplatňovat). Na druhou stranu vybudované cesty a dopravní linky jsou využívány, což právě vede k podpoře turismu a rovněž ekonomické aktivity v regionu. Sítě v oblasti dopravy a infrastruktury tak v sobě zahrnují velmi silný potenciál pro multiplikaci v dalších sektorech a zprostředkovávají vznik řadu dalších sítí zdola (bottom‐up). Kvalitní infrastruktura v oblasti dopravy (fyzická i co se týče dopravní obslužnosti přes hranice) je klíčovým faktorem pro vznik malých lokálních, ale velmi intenzivních sítí především v oblasti hospodářského rozvoje, trhu práce, turistického ruchu nebo kultury. Finance z dotačních programů EU jsou přitom nezanedbatelnou součástí tohoto vývoje, bez nich by řada těchto projektů nebyla realizována. Pokračování projektů přeshraniční spolupráce přináší postupné srovnávání úrovní na obou stranách hranice, což vede ku prospěchu obou regionů/zemí. Příležitostí do budoucna je odstranění viditelnosti hranice ve smyslu smazání rozdílů v technologiích, infrastruktuře a další. Pokračování spolupráce při sdílení informací, zkušeností a i tvorbě nových staveb či modernizace těch stávajících je proto aktéry hodnoceno jako velmi žádoucí. Podporou pro spolupráci může do budoucna také být nerozšiřování byrokratických pravidel ‐ například udržením spolupráce bez nadbytečné formalizace, kdy četnost jednání zúčastněných aktérů je zpravidla nastavena maximálně efektivně jimi samotnými, jakékoli externí zásahy do této oblasti hodnotí oslovení aktéři jako kontraproduktivní. Rozvoj spolupráce v oblasti dopravy ve všech nastolených segmentech podporuje rozvoj cestovní ruchu, pro nějž ještě stále existuje prostor k rozšiřování se. Další příležitost pro rozvoj regionu v součinnosti s rakouskými partnery by mohlo přinést ustavení poradního odborného orgánu na úrovni krajské/zemské, který by předjednal cíle spolupráce a jejich vymezení, čímž by další navazující organizace měly konkrétní zadání i mantinely, znaly by priority i možnosti (týká se např. koordinace dopravních systémů). Na druhou stranu by bylo prospěšné omezení bariér ze strany státní správy. Výměna informací v tom, co dělá která strana lépe, je velmi důležitým prvkem rozvoje, který s sebou přináší nejen prostor pro rozvoj, ale také jeho směrování k cíli, který je již ověřen. I proto by měla spolupráce v oblasti dopravy a infrastruktury pokračovat v nastoleném směru.

3.3.4.

Vzdělání a kvalifikace

Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti Spolupráce v sítích zařazených do tematické oblasti „Vzdělávání a kvalifikace“ se účastní celkem 17 subjektů. Jedenáct z těchto subjektů je možné zařadit mezi vzdělávací organizace, a to buďto střední a vysoké školy (8 subjektů) nebo jiné vzdělávací organizace, které mají charakter podpůrných organizací pro vzdělávání (zejména na základních a středních školách – 1 subjekt) nebo jsou aktivní v oblasti dalšího vzdělávání (1 subjekt). Zbylých šest subjektů tvoří buďto obecní a regionální samosprávy (2 subjekty), NNO, které neplní primárně vzdělávací roli (2 subjekty) a mírně překvapivě i hospodářské komory (2 subjekty). Není zcela bez zajímavosti, že v tomto výčtu aktérů zapojených do sítí zcela chybí zejména základní školy. To je ovšem způsobeno faktem, že se minimálně zapojují do vícestranných sítí, nikoliv skutečností, že by neexistovala žádná spolupráce mezi základními školami z JMK a přilehlých rakouských regionů. Ta má ovšem zpravidla striktně bilaterální charakter (tedy formu „partnerských škol“), nespadá tedy do definice sítí dle formulace projektu PRO 2013+. V rámci identifikace sítí bylo zaznamenáno ještě další cca dvě základní školy, devět středních škol a dokonce čtyři mateřské školy, které zaznamenávají bilaterální vazby se vzdělávacími institucemi v Rakousku. Tyto vazby vyly zaznamenány zejména jako výstupy z projektů EdTwin a IB‐KE realizovaných Střediskem služeb školám. Podobné bilaterální vazby byly (i bez zprostředkování Střediskem) rovněž zaznamenány v příhraničních městech, především potom v Mikulově a Znojmě.

40 |

Ve fázi mapování bylo zaznamenáno celkem 20 sítí v tematické oblasti „Vzdělávání a kvalifikace“ s účastí subjektů z JMK. Ve čtyřech případech se přitom jednalo o tematické sítě v rámci mezinárodní sítě CEPUS, která realizuje výměnné programy mezi středoevropskými univerzitami. (Univerzity jsou rovněž zapojeny v ještě širších mezinárodních výměnných sítích programu ERASMUS, ty ovšem již nebyly zaznamenávány, poněvadž mají formu souboru bilaterálních smluv s konkrétními univerzitami.) Nejde tedy o skutečné přeshraniční spolupráce, jako spíše o multilaterální dohody, jejichž součástí jsou ovšem subjekty ze zkoumaného regionu. Jedna ze zbývajících 16 sítí byla označena za „mrtvou“ síť, která nevykazuje žádnou aktivitu. Je tedy možné hovořit o cca 15 sítích skutečně přeshraničního charakteru v dané tematické oblasti. Z výše uvedených sítí je většina zajištěna projektově. Zároveň ovšem bylo zaznamenáno několik sítí neformálního charakteru bez jakékoliv finanční podpory ze strany EU. Z uvedených 20 sítí funguje 11 s bezprostřední podporou z OP AT‐CZ nebo předchozích programů Interreg. Jedna síť navíc čerpá podporu z Fondu malých projektů. Zbylých osm sítí funguje na základě ad‐hoc financování (v některých případech kupříkladu využito programu Leonardo nebo Visegrádského fondu), případně se zanedbatelnými náklady na provoz, které jsou kryty jiných zdrojů. Čtyři z těchto sítí představují výše zmíněné tematické sítě CEPUS, v ostatních případech jde zpravidla o funkční sítě bez jednoznačně formalizovaných vztahů. V rámci tematické oblasti je možné zaznamenat cca čtyři až pět typů sítí: • • • • •

Sítě mezi konkrétními vzdělávacími institucemi zajišťující výměny studentů nebo zahraniční pracovní stáže pro studenty (6 sítí); „Servisní“ sítě mezi jinými vzdělávacími institucemi, jejichž účelem je zintenzivnění kontaktů a spolupráce mezi školami na obou stranách hranice nebo propojování školáků a studentů v rámci specifického vzdělávání (3 sítě); Sítě zaměřené na další vzdělávání ve specifických tématech relevantních pro přeshraniční spolupráci, zejména potom jazykové vzdělávání (3 sítě); Sítě mezi vysokými školami, mající zpravidla multilaterální charakter (5 sítí); Ostatní sítě (3 sítě).

Co se týče velikosti sítí, zaznamenáváme v tematické oblasti spíše malé (3 subjekty) až středně velké sítě. Není přitom jednoznačně patrná souvislost mezi velikosti sítí a jejich distribuci mezi výše uvedené typy sítí (pouze u sítí mezi konkrétními vzdělávacími institucemi zprostředkující výměny a stáže je možné zaznamenat mírnou tendenci k budování spíše malých sítí). Tematická oblast rovněž zahrnuje několik vyloženě velkých multilaterálních sítí, zde jde ovšem výhradně o sítě vysokých škol s relativně malým zastoupením subjektů ze zkoumaného přeshraničního regionu. Co se týče geografické lokalizace sítí, členové přeshraničních sítí jsou, nikoliv překvapivě, umístěni především ve větších městech, není ovšem bez zajímavosti, že spolupráce zahrnuje rovněž aktéry ze spíše menších obcí, jako jsou Bzenec nebo Strážnice. Je možné zaznamenat cca 3 „póly“, v nichž se (v Jihomoravském kraji) koncentrují sítě v této tematické oblasti. Prvním „pólem“ jsou příhraniční města Znojmo, Břeclav a částečně také Mikulov (zde má ovšem spolupráce spíše značně neformální a bilaterální charakter – tedy spolupráce mezi konkrétními školami). V těchto pólech se koncentrují především sítě konkrétních vzdělávacích organizací, především potom středních škol. Ve městě Znojmě je navíc lokalizována síť spolupracující v oblasti péče v mateřských školách3. Druhým pólem je pochopitelně město Brno, zde se ovšem koncentrují především sítě vysokých škol a sítě mezi jinými organizacemi, než jsou školy. Zapojení brněnských škol do formálních přeshraničních sítí je – i přes vysoký počet základních a středních škol ve městě – nižší než v případě příhraničních měst. Třetím pólem spolupráce je hodonínsko, kde je 3

Není bez zajímavosti, že znojemský region patří obecně k nejaktivnějším co se týče neformálních a bilaterálních sítí mezi mateřskými školami – čtyři z pěti zaznamenaných spoluprací tohoto typu navázaly mateřské školy v okresu Znojmo.

| 41

několik středních škol z regionu zapojeno především do sítí, které zprostředkovávají pracovní stáže českým studentům v Rakousku. Nikoliv zcela intuitivní koncentraci sítí tohoto typu v okrese Hodonín je možné vysvětlit především aktivitou Okresní hospodářské komory Hodonín (se sídlem v Kyjově). Při analýze geografické lokalizace sítí ovšem je nutné uvést, že neformální a bilaterální spolupráci mezi konkrétními školami z ČR a Rakouska je rozprostřena velmi rovnoměrně po celém území Jihomoravského kraje. Při tomto pohledu tak v tematické oblasti „vzdělávání a kvalifikace“ neplatí obecný poznatek analýzy sítí o minimální angažovanosti subjektů na sever od Brna v přeshraničních sítích: neformální spolupráce bilaterálního charakteru je možné nalézt kupříkladu u středních škol v Blansku nebo Boskovicích. Struktura sítí. V rámci tématické oblasti je možné pozorovat vysokou propojenost jednotlivých sítí. Propojování mezi jednotlivými sítěmi je ovšem zpravidla generováno neformálními vztahy mezi subjekty zapojenými do různých sítí. Vysokou míru propojenosti sítí ovšem zaznamenáváme především u sítí zaměřených na další vzdělávání nebo u podpůrných, „servisních“ sítí (viz výše). Naopak, z vizualizace je rovněž patrné, že sítě změřené na spolupráci mezi konkrétními školami tvoří spíše izolované „ostrovy“ bez výrazné propojenosti na jiné sítě v této tematické oblasti. Zajímavý je při pohledu na vizualizace sítí rovněž role hospodářských komor, které v některých případech plní roli mostů mezi sítěmi (zejména dolnorakouská hospodářská komora, RHK Brno a OHK Hodonín). Přiložená vizualizace ovšem neumožňuje pozorovat prosíťování mezi aktéry napříč jednotlivými tematickými oblastmi, což podává mírně zkreslený obraz o izolovanosti sítí a spoluprací mezi konkrétními školami. Tyto jsou totiž – zejména v příhraničních městech – intenzivně propojeny se sítěmi v dalších oblastech (Kultura, městské prostředí, atd.). U sítí tohoto charakteru, a to bez ohledu na to, zda jsou formálně zakotvené a projektově zajištěné nebo jde pouze o neformální partnerství mezi konkrétními školami, je totiž velmi často možné pozorovat bezprostřední návaznost na spolupráci a sítě na úrovni municipalit (oficiální spolupráce dvou či více konkrétních měst) nebo kulturních organizací. Spolupráce mezi školami tak často vzniká na půdorysu oficiálního partnerství mezi městy, které jim dodávají nejen prvotní impulz pro spolupráci, ale také velmi cennou politickou podporu. Zcela jiný je charakter většiny sítí se zapojením vysokých škol – jejich napojení na další sítě je minimální a jde zpravidla o sítě které nejsou jednoznačně zakotveny v česko‐rakouském přeshraničním prostoru (buďto jde o sítě se „středoevropskou“ identitou, nebo o klasické mezinárodní sítě). Ve většině případů jsou sítě v tematické oblasti neformální co se týče jejich zaměření a spolupráce je tažena konkrétními osobami, přičemž míra iniciativy souvisí s osobními vazbami mezi pracovníky zapojených institucí. Přesto ovšem nejde v řadě případů o typické sítě budované „zdola“ (tedy sítě bottom‐up). Při hlubším výzkumu se totiž ukázalo, že prvotní iniciativa k budování spolupráce přišla často naopak „shora“. Řada ze sítí, které mají charakter spolupráce mezi konkrétními osobami nebo jsou řazeny mezi „servisní“ sítě pro školská zařízení, vznikla na základě více nebo méně explicitní iniciativy jiného subjektu – zřizovatele, politické reprezentace na municipální úrovni nebo jiné zastřešující organizace. Přestože tedy sítě v rámci tematické oblasti fungují značně autonomně a jejich aktivity jsou taženy především vlastní iniciativou konkrétních pracovníků a dynamikou mezilidských vztahů (důležitost kvalitních a srdečných vztahů mezi konkrétními osobami je v této tematické oblasti velmi důležitá pro udržitelnost a rozvoj sítí), především ve fázi budování sítí hraje externí iniciativa „shora“ často nezanedbatelnou úlohu.

42 |

Aktéři sítí Jak bylo dříve uvedeno, sítě v tematické oblasti, obzvláště pokud se jedná o konkrétní spolupráce mezi jednotlivými školami, mají značně decentralizovaný charakter. V těchto sítích funguje řada formálních i neformálních aktérů, kteří budují svá vlastní partnerství. Přesto ovšem i v této tematické oblasti je možné nalézt několik dominantních aktérů, majících výrazný vliv na podobu sítí. Pozorujeme dva typy těchto dominantních aktérů. Do první kategorie spadají „iniciátoři“, jejichž působení v sítích v tematické oblasti má za cíl budování a rozvíjení dalších sítí a partnerství mezi konkrétními subjekty. Jinými slovy, jejich působení má za cíl prohlubování spolupráce mezi subjekty z JMK a přilehlých rakouských regionů v oblasti vzdělávání, především potom mezi školami (případně mezi školami a zaměstnavateli). Tito aktéři tedy zprostředkovávají kontakty, vyhledávají vhodné partnery pro subjekty z regionu a poskytují jim organizační (a někdy i finanční) podporu pro budování stabilních sítí. Mezi těmito typy aktérů je nutné vyjmenovat především dva: Středisko služeb školám Brno a Okresní hospodářskou komoru Hodonín. V případě SSŠ jsou tyto aktivity zajištěny projektově, především potom projekty IB‐KE a EdTwin. Jejich hlavním smyslem (především potom v případě EdTwin) je právě poskytovat platformu a konkrétní služby pro budování partnerství mezi konkrétními základními a středními školami v JMK a Dolním Rakousku nebo Vídni. V případě OHK Hodonín mají tyto aktivity spíše neformální charakter – hospodářská komora se již řadu let pokouší, prostřednictvím svých kontaktů v dolnorakouské hospodářské komoře a rakouské odborové centrále (Österreichischer Gewerkschaftsbund) vyhledávat partnery pro školy z okresu Hodonín (Strážnice, Bzenec) k realizaci pracovních stáží především u poskytovatelů pohostinských a ubytovacích služeb. Druhým typem dominantního aktéra je takový aktér, který vstupuje do řady sítí v dané tematické oblasti, ovšem negeneruje bezprostředně formování dalších sítí. Jinými slovy, nevstupuje do přeshraničních sítí s cílem facilitovat rozvoj sítí dalších aktérů, ale s vlastními zájmy. Dominantními aktéry v tomto smyslu jsou v tematické oblasti „vzdělávání a kvalifikace“ především vysoké školy a univerzity sídlící ve městě Brně, a to zejména Masarykova univerzita. Ta vstupuje do nejrůznějších formalizovaných i neformálních, projektových i neprojektových sítí s rakouskými partnery s vlastními cíli, definovanými na úrovni jednotlivých fakult a kateder. Specifickým druhem významného aktéra v této tematické oblasti je rovněž Jihomoravský kraj. Při prvním pohledu na strukturu sítí se sice může zdát jeho role zanedbatelná – účastní se pouze jedné sítě. Na druhou stranu ovšem má („skrytý“) podíl na vzniku a existenci řady sítí v této oblasti, a to především prostřednictvím svých příspěvkových organizací Středisko služeb školám Brno a Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, které jsou nositeli významných projektů (a tedy členy důležitých formálních i neformálních sítí). Specifikem přeshraničních sítí budovaných v tematické oblasti „vzdělávání a kvalifikace“ co se týče aktérů je relativně častá snaha propojovat v těchto sítích školská zařízení se soukromými podniky (a potenciálními budoucími zaměstnavateli). Tento charakter má kupříkladu síť iCOM, EdTwin nebo některé méně formalizované sítě. Adresáti spolupráce v síti Jednoznačnými „adresáty“ sítí jsou především studenti a žáci škol všech úrovní, tedy od mateřských až po vysoké školy. Sítě budované v rámci této tematické oblasti tak mají výrazný potenciál působit na velmi širokou cílovou skupinu, která bude v budoucnu vytvářet podobu česko‐rakouských vztahů. Tato charakteristika prochází napříč téměř všemi sítěmi zaznamenanými v tématické oblasti „vzdělávání a kvalifikace“ – téměř všechny sítě mají za cíl maximálně posilovat kontakty mezi mladou generací žáků a studentů a tím působit na eliminaci zakořeněných mentálních bariér, předsudků, atd. Není bez zajímavosti, že v tomto směru viděla jeden z největších potenciálů svých sítí většina dotazovaných osob. S tímto rovněž koresponduje zjištění, že výrazným nosným tématem aktivit řady sítí je výuka němčiny (češtiny).

| 43

Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti V rámci tematické oblasti je možné pozorovat několik typů příležitostí do budoucnosti. Jednou z nejvýraznějších produkuje spolupráce škol, a to bez ohledu na to, zda doprovází spolupráci konkrétních municipalit, nebo je vytvářena spíše „shora“, na základě aktivity některého regionálního aktéra. Spolupráce totiž v každém případě vede k setkávání mládeže z ČR a Rakouska, která má vysoký potenciál zvyšovat v mladých lidech zájem o sousedy z opačné strany hranice, a tím v další generaci dále oslabovat vžité předsudky a nedůvěru vůči nim. Sítě v oblasti vzdělávání tak představují určitou „investici do budoucnosti“ přeshraničních sítí mezi ČR a Rakouskem. Rovněž přispívají k budování neformálních vazeb a sítí mezi konkrétními osobami, které se rovněž mohou v budoucnosti konkrétním způsobem formalizovat a přinést regionu konkrétní, ekonomicky měřitelné, efekty. V neposlední řadě sítě mezi školami k vyššímu zájmu o studium německého jazyka. Z tohoto pohledu je ovšem klíčové, aby byly doplněny dalšími aktivitami neformálního charakteru, které umožní bezprostřední kontakt mezi mladými lidmi z obou stran hranice – motivace ke studiu německého (nebo českého) jazyka totiž zpravidla přichází až poté, co je stimulována aktivitami tohoto typu. Spolupráce v oblasti vzdělávání a kvalifikací rovněž zvyšuje zaměstnatelnost a kvalifikaci zapojených osob. Řada sítí zahrnuje nejen školská zařízení, ale rovněž podnikatelské subjekty, které studentům poskytují příležitost ke stážím, praxím, atd. Mimo nabývání praktických zkušeností zapojené osoby rovněž zvyšují své jazykové kompetence. To vše přispívá ke zvýšení uplatnitelnosti těchto osob na trhu práce. Významným potenciálem sítí v tematické oblasti je rovněž získávání a výměna zkušeností a know‐how v konkrétních tematických oblastech (například environmentální vzdělávání) u vzdělávacích zařízení, která tak následně mohou poskytovat kvalitnější vzdělávání.

3.3.5.

Výzkum a vývoj

Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti Do spolupráce v sítích v tematické oblasti „výzkum a vývoj“ je zapojeno cca čtrnáct subjektů z JMK. V drtivé většině jde o veřejné instituce, zároveň byla ovšem zaznamenána rovněž účast některých soukromých subjektů. Skupinu aktérů v sítích této tematické oblasti je možné rozčlenit následujícím způsobem: • Veřejné vysoké školy (3 subjekty); • Veřejné subjekty ve VaV – výzkumné ústavy (2 subjekty); • Veřejné instituce pro podporu VaV a transferu know‐how (1 subjekt – JIC); • Místní samospráva (3 subjekty); • Veřejné i soukromé instituce zastřešující zájmy podnikatelských subjektů (2 subjekty); • Podnikatelé ve VaV (2 subjekty); • NNO (1 subjekt). Uvedené subjekty jsou zapojeny do fungování celkem devatenácti formálních i neformálních sítí. Tyto sítě je možné rovněž tematicky rozdělit do několika kategorií, poněvadž se obsahově často výrazně odlišují. Při realizaci analýzy tedy byly sítě strukturovány do následujících čtyř kategorií (je zřejmé, že často dochází k přesahům, a některé ze sítí by tak bylo možné zařadit do různých kategorií – v takovém případě byla ovšem síť zařazena do kategorie, které se svým charakterem nejvíce blížila): •

44 |

Sítě s cílem budování přeshraniční platformy pro transfer technologií – 3 sítě. V uvedených sítích je možné pozorovat nejen výměnu know‐how ohledně problematiky transferu technologií, ale rovněž pokusy vytvořit přeshraniční strukturu pro podporu transferu s nadregionálním záběrem.

•

Sítě zaměřené na sdílení zkušeností a know‐how v konkrétní oblasti (relevantní pro tematickou oblast výzkum a vývoj) – dvě sítě. • Sítě, jejichž hlavní aktivity spočívají v budování sítí mezi vědeckými týmy, konkrétními výzkumníky i vědeckými pracovníky a aplikační sférou v přeshraničním měřítku – šest sítí. Jde o sítě, jejichž hlavním účelem je tzv. „matching“, tedy facilitace setkávání vědeckých pracovníků a týmů v obdobných disciplínách a poskytování platformy pro prohlubování těchto vztahů tak, aby následně potenciálně produkovaly společné výzkumné projekty a užší spolupráci mezi VaV institucemi z Rakouska a JMK (Brna). Podobně tyto sítě také poskytují přeshraniční platformu pro setkávání vědeckých pracovníků a týmů s aplikační sférou, tak aby potenciálně docházelo k transferu technologií a aplikaci výsledků výzkumu a vývoje do praxe. • Společné projekty výzkumu a vývoje – osm sítí. Zde jde již o sítě mezi konkrétními vědeckými pracovníky a týmy, vytvořenými pro konkrétní výzkumný projekt. Tematická oblast zahrnuje relativně vysoký podíl sítí fungujících bez bezprostřední podpory ze strany Evropské územní spolupráce. Z uvedených devatenácti sítí jich třináct funguje bez podpory některého z těchto programů a v šesti případech dokonce jde o neformální sítě mezi konkrétními aktéry, které fungují bez jakékoliv podpory ze strany EU (ovšem příležitostně předkládají projekty do konkrétního programu). Zbylých sedm sítí zpravidla čerpá podporu z některého z Rámcových programů EU a ve všech případech jde o multilaterální projekty společného výzkumu a vývoje. Nad rámec výše uvedeného existuje ovšem v tematické oblasti celá řada spoluprací bilaterálního charakteru. Jde typicky o projekty společného výzkumu, a to ať už multilaterální (ovšem pouze s jedním aktérem z JMK a jedním dalším zpravidla z Vídně, dle definice tedy jde o bilaterální spolupráci) nebo čistě bilaterální, tedy se dvěma zapojenými subjekty. V rámci fáze mapování bylo zaznamenáno cca 20 takových „bilaterálních“ sítí, jejichž členy jsou především veřejné vysoké školy a další veřejné subjekty ve VaV a spolupráce zpravidla realizuje konkrétní výzkumný projekt. Co se velikosti sítě týče, je možné pozorovat spíše středně velké až velké sítě s velkým počtem aktérů. Tento typ sítí je možné zaznamenat především v případě sítí realizujících společné projekty výzkumu a vývoje. Není výjimkou, že takovou síť tvoří desítky (až cca 60) subjektů z celého světa. Je zřejmé, že role konkrétních subjektů ze zkoumaného regionu bývá v těchto sítích méně významná a často již ani není možné hovořit o skutečně přeshraničních sítích – spíše jde o mezinárodní sítě multilaterálního charakteru s velmi omezeným dopadem v programovém regionu. Nejmenší jsou potom zpravidla neformální sítě zaměřené na budování platforem pro síťování vědeckých pracovníků a dalších subjektů. (I to je ovšem relativní – síť je relativně malá, pokud do ni započítáváme pouze bezprostředně spolupracující subjekty, které se podílejí na fungování takové platformy a vytváření jejího zázemí; pokud by do takové sítě byly započítány také subjekty, jejichž pracovníci se účastní aktivit uvedených platforem, šlo by o výrazně širší sítě.) Z geografického hlediska jistě nepřekvapí, že téměř ve sto procentech případů jde o sítě regionálního nebo mezinárodního významu lokalizované ve městě Brně. Jedinou výjimkou je vlastně síť zaměřená na transfer know‐how v oblasti kompostování, která je v ČR implementovaná několika samosprávami (dvě města a jeden mikroregion). Město Brno je tak v tematické oblasti jednoznačným pólem pro všechny sítě. Struktura sítí. Přiložená vizualizace dokládá vysokou vzájemnou propojenost sítí v tematické oblasti. Mimo dvě izolované sítě ovšem je možné pozorovat dva bloky sítí ‐ blok sítí mezinárodního charakteru a regionální blok. „Mezinárodní“ blok tvoří sítě zaměřené především na realizaci výzkumu a vývoje. Tyto sítě jsou mezi sebou částečně propojeny, propojení ovšem zpravidla není jinak intenzivní. Na „regionální“ blok jsou tyto sítě napojeny přes několik mostů, jimiž jsou především veřejné vysoké školy v regionu (Vysoké učení technické, Masarykova univerzita, BOKU). Tyto subjekty tak v tematické | 45

oblasti propojují sítě zaměřené na realizaci konkrétních výzkumných projektů s dalšími sítěmi v regionu. Na vizualizaci sítí je rovněž možné pozorovat několik centrálních aktérů, kteří tvoří uzlové body sítí v tematické oblasti. Jde především o Jihomoravské inovační centrum a organizaci ecoplus na straně Dolního Rakouska. Přestože je možné pozorovat více důležitých aktérů, zejména v případě JIC je zřejmé, že jeho prostřednictvím dochází k propojování řady formálních i neformálních sítí, které by jinak stály izolovaně. Zároveň je možné také pozorovat relativně silnou vazbu mezi těmito dvěma institucemi, které sice netvoří centrální „dvojpól“ sítí v této tematické oblasti (jak tomu je v jiných tematických oblastech, kupříkladu spolupráce RHK Brno a dolnorakouské hospodářské komory v tematické oblasti „hospodářství“), zcela jednoznačně ale tvoří jejich vzájemná spolupráce klíčový předpoklad pro fungování řady sítí. Při analýze, zda jsou partnerství v tematické oblasti budována spíše zdola nebo shora není možné učinit jednoznačný závěr. Je zřejmé, že většina sítí (spoluprací) implementujících konkrétní výzkumný projekt vzniká téměř vždy na základě existujících neformálních sítí mezi konkrétními vědeckými pracovníky, tedy „zdola“. Jinými slovy, má‐li dojít k realizaci konkrétního mezinárodního výzkumného projektu, není ani možné takovou síť postavit „shora“ – kupříkladu rozhodnutím na úrovni politické nebo ani na úrovni zřizovatelů vědecko‐výzkumných institucí. Většina sítí implementujících konkrétní výzkumné projekty tak je budována na základě dlouhodobých neformálních partnerství – tedy jakýchsi latentních neformálních sítí mezi konkrétními osobami, které navzájem komunikují, a „vědí o sobě“. Pokud se ovšem naskytne vhodná příležitost, je tato latentní („spící“) neformální síť aktivizována do podoby (projektem) formalizované sítě vysoké intenzity s konkrétním cílem a časovým plánem jak tohoto cíle dosáhnout. Nad rámec uvedeného modelu, který funguje napříč univerzitami a výzkumnými pracovišti po celém světě je ovšem možné zaznamenat také aktéry a sítě, které se pokoušejí vytvořit platformu pro intenzifikaci kontaktů mezi vědeckými pracovníky z Brna a Vídně. Jinými slovy, pokoušejí se vytvářet příležitosti, při kterých by docházelo ve vyšší než „přirozené“ míře k navazování výše uvedených neformálních sítí, na jejichž základě by následně vznikaly přeshraniční výzkumné projekty. Zde je tak již vidět vyšší míru aktivity „shora“ – sítě nevznikají pouze na základě přirozeného setkávání, ale rovněž jako důsledek (politického) rozhodnutí o potřebě zintenzivňovat spolupráci mezi vědeckými institucemi v přeshraničním regionu. Podobným způsobem potom uvedené platformy fungují při zprostředkovávání kontaktů mezi výzkumníky a aplikační sférou – i zde existuje jasná „objednávka shora“ k zintenzivnění přeshraničního charakteru těchto procesů. Zde pochopitelně především s motivací zvětšit trh pro výsledky výzkumu, kterých bylo v regionu dosaženo. Nejintenzivnější politickou a administrativní angažovanost tak je možné pozorovat v sítích zaměřených na budování přeshraničních platforem pro transfer know‐how. Takto budované sítě jsou zpravidla iniciovány rozhodnutím „shora“. I zde je ovšem možné pozorovat také sítě fungující na principu „bottom‐up“ – to se týká především autonomních center pro transfer technologií existujících při univerzitách a vysokých školách v Brně. Tyto ze svého vlastního zájmu budují sítě, kterými jsou propojovány s podobnými institucemi fungujícími při vídeňských univerzitách (zde především síť CoReTech), a to nezávisle na „shora“ budovaných sítích, které se podobné platformy pokoušejí vytvářet na úrovni přeshraničního regionu jako celku. Aktéři sítí. Jak již bylo uvedeno výše, v tematické oblasti dominují především veřejné subjekty, a to zejména dva typy: veřejné subjekty samostatně aktivní ve výzkumu a vývoji (univerzity, výzkumné ústavy) a veřejné subjekty aktivní v oblasti inovačních procesů a transferů technologií.

46 |

V oblasti sítí zaměřených na realizaci výzkumných projektů jsou dominantními institucemi pochopitelně univerzity, které realizují své vlastní projekty a vstupují do především mezinárodně zaměřených sítí. V ostatních sítích v tematické oblasti „výzkum a vývoj“ je ovšem patrná silná vůdčí role Jihomoravského inovačního centra. Toto již totiž disponuje určitým know‐how především co se týče transferu technologií na úrovni regionu, je tedy zřejmé, že se jej pokouší aplikovat i v přeshraničním prostoru tak, aby docházelo k rozšiřování „trhu“ pro aplikaci výstupů VaV. Zároveň disponuje sítí vztahů a kontaktů na nejširší spektrum VaV institucí v regionu a prostřednictvím svých rakouských partnerů (ecoplus, Wiener Wissenschafts‐, Forschungs‐ und Technologiefonds, rakouské technopoly) rovněž v Rakousku (především Vídni), je tedy (spolu s rakouskými partnery) přirozeným subjektem pro aktivity zaměřené na „matching“ vědeckých týmů a pracovníků z JMK a Vídně / Dolního Rakouska. Adresáti spolupráce v síti Adresáty spolupráce v sítích jsou především pracovníci ve výzkumu a vývoji a jejich instituce. Ve druhém sledu jsou adresáty spolupráce rovněž regionální administrativní struktury a podnikatelské subjekty. Sítě v tematické oblasti „výzkum a vývoj“ ovšem do značné míry adresují své aktivity na specifickou a relativně uzavřenou komunitu osob – penetrace sítí v této tematické oblasti mezi obecnou veřejnost je velmi nízká, toto ani není cílem sítí v oblasti výzkumu a vývoje. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti Přeshraniční spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje v sobě nese zásadní potenciál pro rozvoj regionu jako celku, a to zejména z důvodu přítomnosti města Vídně jako centra výzkumu a vývoje i doprovodných služeb na rozhraní mezi vlastním VaV, státní správou a komerční sférou v programovém regionu. Navíc je možné pozorovat, že ze strany (především) vídeňských institucí dochází k pozitivnímu vývoji vnímání brněnského regionu a zde sídlících VaV subjektů jako vhodného partnera pro konkrétní VaV projekty, a to zejména v důsledku intenzivně budované infrastruktury pro VaV v Brně a aktivit networkingového charakteru, realizovaných především ze stran JIC. Jinými slovy, zavedené vídeňské instituce ve VaV vnímají Brno stále více jako vhodného partnera pro své projekty – je tedy možné pozorovat také vzrůstající zájem o přeshraniční spolupráci. Z pohledu JMK je tento potenciál možné shrnout do následujících tezí: •

Posílení prestiže a renomé města Brna jako centra VaV v zahraničí v důsledku společných vědeckovýzkumných projektů;

•

Posílení kvality vědeckých týmů brněnských institucí – intenzivní přeshraniční spolupráce vykazuje potenciál přivést do města Brna výzkumné pracovníky a týmy světového významu;

•

Přeshraniční sítě se „přelijí“ na půdu akademických institucí, které zaštiťují subjekty ve VaV a jsou s nimi personálně propojeny, do podoby společných vzdělávacích programů (joint‐ degree, double‐degree, atd.) s klíčovými vídeňskými univerzitami pro PhD studenty a výhledově také pro „undergraduate“ studijní programy. To významně posílí kvalitu i mezinárodní prestiž univerzitního (vysokoškolského) vzdělávání v regionu.

•

Spolupráce v přeshraničních vědecko‐výzkumných projektech umožní efektivnější využití budované infrastruktury pro VaV (v projektech CEITEC, ICRC a dalších VaVpI projektech), a to i nad rámec projektově zajištěného společného výzkumu (zahraniční výzkumníci se seznámí s infrastrukturou pro VaV budovanou v Brně a potenciálně tak budou mít zájem ji aplikovat i ve svých vlastních výzkumech). To umožní nejen další multiplikaci přeshraničních (a mezinárodních) sítí v oblasti výzkumu a vývoje, ale rovněž potenciálně přispěje ke snížení tlaku na dlouhodobou udržitelnost těchto investic.

| 47

•

Budování přeshraniční platformy pro transfer know‐how a komercializaci výstupů VaV obecně (např. i ve formě kontrahovaného výzkumu) výrazně rozšíří „trh“, na kterém mohou regionální instituce ve VaV působit. Silná přeshraniční platforma totiž umožní zapojit do těchto procesů silné regionální i globální subjekty a zvýší viditelnost regionální VaV kapacity pro zájemce ze strany aplikační sféry.

•

Přeshraniční spolupráce rovněž zvýší kvalitu a efektivitu těchto služeb na rozhraní mezi VaV, veřejnou a soukromou sférou (usilující o budování sítí mezi vědeckovýzkumnými subjekty a soukromou aplikační sférou) prostřednictvím sdílení know‐how a zkušeností.

Zároveň ovšem je nutné si uvědomit, že přeshraniční spolupráce v oblasti VaV musí být podpořena politickým rozhodnutím – a to zejména co se týče dostupnosti finančních prostředků na konkrétní výzkum v konfiguraci přeshraničních sítí. Věda a výzkum má totiž silně multilaterální a globalizovaný charakter – pracovníci ve VaV budují své vlastní sektorové a tematicky velmi úzce specializované sítě s globálním dosahem a konkrétním vědeckým pracovníkům je téměř lhostejné, odkud pocházejí partneři ve společném vědecko‐výzkumném projektu. Argument geografické blízkosti mezi Brnem a Vídní tedy nehraje zásadnější roli a k zintenzivnění spolupráce ve VaV mezi Brnem a Vídní (a tedy k případnému naplnění výše uvedených potenciálů) dojde pouze v případě, že bude pro tuto spolupráci existovat dostatečná finanční podpora. Jinými slovy, poptávka po zintenzivnění spolupráce ve VaV musí přicházet především ze strany politické reprezentace – pokud bude existovat podpora, bude rovněž existovat přeshraniční spolupráce ve VaV. V tomto kontextu je nutné uvést výhrady ze strany dotazovaných institucí ve VaV vůči aktuálnímu programovému období. Současný program pro podporu přeshraniční spolupráce nemá silný potenciál generovat projekty spolupráce ve skutečném výzkumu, a to zejména z toho důvodu, že v odpovídajících oblastech podpory vůbec nemonitoruje vědeckovýzkumné výstupy, kterých by takovým projektem bylo dosaženo (např. publikace, patenty, atd.). Současný program tak sice umožňuje realizovat projekty „networkingového“ charakteru, které jsou jednoznačně efektivní v budování neformálních přeshraničních sítí mezi subjekty z JMK a Rakouska (především Vídně) a vytvářejí tak základní infrastrukturu pro konkrétní výzkumné projekty, tyto je ale ze současného rámce podpory přeshraniční spolupráce podstatně náročnější financovat. Programy tedy podporují základ pro přeshraniční spolupráci ve VaV, jsou ale obtížněji využitelné pro jejich zhodnocení ve skutečném výzkumu. Pokud má být podpora přeshraniční spolupráce ve VaV efektivní, bude rovněž nutné přizpůsobit specifikům tohoto sektoru některé podmínky programu. Nevhodně nastavené administrativní podmínky zejména v oblasti veřejných zakázek způsobily kupříkladu spíše neúspěšné přenesení na regionální úrovni velmi úspěšné iniciativy inovačních voucherů na přeshraniční (resp. nadregionální) úroveň v projektu CENTROPE TT. Specifickou bariérou tohoto typu jsou rovněž fixní výše maximálních možných odměn, které vylučují, aby byli do sítě (kupříkladu formou účasti na konferenci nebo workshopu) zapojení skutečně špičkoví odborníci v daném oboru.

3.3.6.


Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti V rámci identifikace sítí bylo zaznamenáno šestnáct subjektů z Jihomoravského kraje, které se účastní sítí v tematické oblasti „Sociální oblast a zdravotnictví“. Obecně je ovšem nutné rozlišovat mezi minimálně třemi typy subjektů: (1.) subjekty ve vědě a výzkumu, jejichž sítě se týkají oblasti zdravotnictví, (2.)subjekty aktivní v oblasti regionálního rozvoje, které zaštiťují fungování a působení sítí po politické a funkční stránce a (3.) subjekty v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, tedy skuteční poskytovatelé služeb. Rozdělení subjektů, zapojených do sítí mezi uvedené tři kategorie je uvedeno v tabulce níže: Tabulka 7: Kategorizace subjektů v sítích

48 |

Počet subjektů

Subjekty ve VaV

3

Subjekty v oblasti regionálního rozvoje

3

Poskytovatelé zdravotnických a sociálních služeb

8

ostatní

2

Tyto subjekty byly zapojeny do fungování celkem dvanácti sítí. Dvě z těchto sítí byly při identifikaci sítí označeny jako sítě neformálního charakteru, které fungují bez jakékoliv podpory ze strany EU, čtyři další sítě potom čerpají pro své fungování podporu EU mimo rámec cíle Evropská územní spolupráce (ve třech případech jde o šestý nebo sedmý rámcový program, v jednom případě o program Grundtvig). Ze zbylých šesti sítí jsou čtyři financované z přeshraničního OP AT‐CZ, jedna z Fondu malých projektů a jedna z OP Central Europe. Sítě zaznamenané v tematické oblasti „Sociální oblast a zdravotnictví“ mají převážně regionální charakter. Většina z nich je tedy omezena na česko‐rakouské příhraničí. Zároveň je ovšem možné zaznamenat relativně vysoký podíl sítí, které je možné označit za mezinárodní – tedy těch, které zahrnují aktéry z většího počtu evropských zemí. Do této kategorie spadá celkem pět z dvanácti zaznamenaných sítí. V tomto případě jde především o sítě ve vědě a výzkumu, zároveň ovšem zahrnují také sítě, jejichž účelem je propojování organizací pracující ve prospěch relativně úzce vymezené cílové skupiny a s tím spojená osvěta mezi veřejností. Rovněž byla zaznamenána jedna síť lokálního charakteru, propojující poskytovatele sociálních služeb v bezprostředním příhraničí. Navzdory určitému intuitivnímu očekávání tak nebyl zaznamenán vysoký počet spoluprací, které by prosíťovaly konkrétní poskytovatele především sociálních služeb v bezprostředním příhraničí. Do určité míry toto může být způsobeno faktem, že zejména v případě poskytovatelů sociálních služeb jsou v regionu často zastoupeny buďto příspěvkovými organizacemi (kraj, město) nebo zařízeními patřící do regionální sítě poskytovatelů sociálních služeb, zejména potom zařízení Charity, spadající pod Diecézní Charitu Brno. V takovém případě potom sítě vznikají spíše mezi centrálními organizacemi (zřizovatelé, ústředí) než mezi konkrétními zařízeními. V případě příspěvkových organizací zřizovaných městy potom je možné v některých případech zaznamenat určitou spolupráci v sociální oblasti, která ovšem probíhá na půdorysu standardní twinningové spolupráce mezi konkrétními městy v příhraničí (např. Znojmo – Retz). Sítě tohoto typu tak bylo možné v rámci identifikace zaznamenat pouze pokud se spolupráce mezi zřizovateli (zejm. městy) výrazněji „přelila“ také na konkrétní zařízení poskytující sociální služby (kupříkladu případ města Hodonín). Obecně tak jsou aktéři v zaznamenaných sítích lokalizováni spíše do měst a regionálních center než na venkově, to ovšem – vzhledem k obsahovému charakteru tematické oblasti – není nijak překvapivé, subjekty v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb jsou obecně soustředěny spíše do měst. Rovněž nebyla zaznamenána výraznější převaha některého regionu JMK co se týče lokalizace sítí v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, většina sítí se ovšem koncentruje v Brně. Mimo Brno je možné aktéry těchto sítí nalézt již pouze ve větších městech v bezprostředním příhraničí (Hodonín, Znojmo). Co se týče velikosti (rozsahu) sítí, je možné v tematické oblasti sociální oblast a zdravotnictví zaznamenat širokou rozmanitost – tedy jak velmi malé sítě (dva až tři subjekty), tak i široké multilaterální sítě. Není tak možné určit jednoznačný trend nebo průměr co se týče velikosti (rozsahu) sítí v této tematické oblasti. Zároveň je ovšem možné pozorovat, že nejširší sítě mají charakter vědeckovýzkumných projektů v oblasti zdravotnictví a v sociální oblasti. U sítí mezi reálnými poskytovateli sociálních a zdravotnických služeb se počet zapojených aktérů spíše snižuje, ani zde ale není možné vyvodit jeden trend nebo průměr. | 49

Struktura sítí. Na přiložené vizualizaci sítí je možné pozorovat, že sítě v tématu „sociální oblast a zdravotnictví“ tvoří značně decentralizovanou strukturu bez významnějších center nebo „uzlů“. Jednotlivé sítě jsou tedy mezi sebou minimálně propojeny; pokud je vůbec nějaká spojení je možné pozorovat, jde zpravidla o neformální vazby mezi některými zapojenými subjekty nebo minimální propojení na úrovni projektů (v struktuře sítí jako celku ovšem je ovšem možné pozorovat maximálně cca tři významnější „mosty“ mezi různými sítěmi. Obecně potom je možné pozorovat vyšší míru propojení mezi sítěmi zaměřenými na koordinaci formálních aspektů dané tematické oblasti – tedy sítě, zaměřené na budování jednotné platformy pro poskytování zdravotnických a sociálních služeb v přeshraničním měřítku, propojování politických aktérů nebo regionálních managementů relevantních pro tuto oblast, atd. Naopak sítě budované mezi konkrétními poskytovateli (především sociálních) služeb jsou mnohem více decentralizovaná a vůbec nebo zcela minimálně propojené na další sítě a jejich uzly. Je tedy možné pozorovat, že na této „mikro“ úrovni vznikají sítě funkčního charakteru – mezi konkrétními subjekty „v terénu“. Tyto ovšem zároveň zcela minimálně vstupují do dalších sítí, které by neměly takový funkční charakter. Jinými slovy, konkrétní poskytovatelé zdravotnických a sociálních služeb v některých případech budují sítě, do těch ovšem zahrnují pouze své protějšky na opačné straně hranice, tedy opět konkrétní poskytovatele zdravotnických a sociálních služeb. Nemají zájem rozšiřovat svůj záběr mimo tento okruh. Podobně decentralizovaný charakter mají VaV sítě v této tematické oblasti. V tematické oblasti je možné pozorovat směs sítí, které vznikly shora (top‐down), tedy na základě politického rozhodnutí nebo aktivity regionálních administrativ / managementů, i zdola (bortím‐up), tedy aktivitou konkrétních aktérů v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Mírně přitom převažují sítě vznikající „zdola“. Pro sítě, které v dané tematické oblasti vznikají zdola je typické, že zpravidla vznikají na půdorysu již historicky existujících neformálních vztahů mezi jednotlivými aktéry. Není překvapivé, že toto platnost tohoto tvrzení se zvyšuje s geografickou blízkostí jednotlivých subjektů (a tedy se snižující se vzdáleností od hranice). Tento fakt bylo možné velmi zřetelně zaznamenat i na vizualizaci sítí (viz výše): ta zahrnuje jak formálně existující (tedy projektové), tak i neformální vazby mezi jednotlivými aktéry a je zřetelné, že některé subjekty zapojené do projektů (především těch, které propojují konkrétní poskytovatele zdravotních a sociálních služeb) mají zároveň navázané neformální vztahy na další aktéry, u nichž existuje pravděpodobnost, že se vyvinou do formalizované spolupráce. Sítě vznikající zdola, tedy zakládané konkrétními subjekty činnými v této tematické oblasti, tak většinou nevznikají „na zelené louce“, ale předchází jim neformální seznamování a komunikace, které se stávají základem pro budoucí společné aktivity. Klíčovými aktivitami těchto sítí „zdola“ potom je výměna zkušeností, realizace stáží, atd., v některých případech se ovšem rozšiřuje do dalších společných aktivit ve prospěch cílových skupin poskytovatelů (především sociálních) služeb. Sítě vznikající „shora“ jsou, nikoliv překvapivě, sítě zahrnující především regionální politickou reprezentaci a administrativu. Nejde ovšem o čistě „politické“ sítě, jak je to možné pozorovat v jiných tematických oblastech – typický pro tuto tematickou oblast je fakt, že sítě budované „shora“ zároveň zahrnují některé konkrétní poskytovatele zdravotnických a sociálních služeb. Není ovšem bez zajímavosti, že toto se děje spíše na rakouské než na české straně. Zde je nutné zmínit především síť „Zdraví‐Gesundheit“ a na ni navazující projekt „Zdraví bez hranic“, realizovaný na totožném půdorysu partnerů. Tyto formální sítě (jde ovšem de facto o jednu síť implementující již druhý projekt), jejichž účelem je především harmonizace zdravotnických systémů v daném přeshraničním regionu, zahrnují mimo „standardní“ partnery (JMK, Weinviertel Management) také konkrétní poskytovatele zdravotnických služeb – dolnorakouský holding zemských klinik a rakouský Červený kříž. Není bez zajímavosti, že tento smíšený charakter uvedených sítí budovaných „shora“ se promítá i do jejich 50 |

aktivit. Nad rámec aktivit směřujících ke slaďování zdravotnických systémů, zpracování strategií pro přeshraniční spolupráci ve zdravotnictví, atd. totiž sítě zahrnují také konkrétní aktivity na „mikro“ úrovni, tedy na úrovni jednotlivých nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Tyto aktivity zahrnují především výměnné stáže a jazykové kurzy pro pracovníky ve zdravotnických zařízeních v příhraničí. Aktéři sítí V tematické oblasti nebyl zaznamenán výrazně dominantní aktér (což je ale částečně způsobeno relativně nízkým počtem sítí). Relativně důležitá je role Jihomoravského kraje, který se účastní několika sítí v dané tematické oblasti, jeho účast v těchto sítích je ovšem vždy spojena s konkrétními úkoly a aktivitami, nemá tedy charakter mediátora nebo zprostředkovatele, přes nějž by docházelo k dalšímu rozšiřování sítí, zprostředkovávání kontaktů a budování nových sítí. (Není bez zajímavosti, že žádná ze sítí, do nichž je JMK v této tematické oblasti zapojen, nebyla ze strany kraje bezprostředně iniciována.) Zajímavá je role Diecézní charity Brno, která zastřešuje největší síť nestátních neziskových organizací v oblasti sociálních služeb na jižní Moravě. Jde o aktéra, u nějž je možné předpokládat maximální potenciál pro budování přeshraničních sítí – jde o silný a dobře organizovaný subjekt, který navíc disponuje přirozeným partnerem v Rakousku v podobě tamějších Charit. Přesto tento potenciál (prozatím) nebyl naplněn. Diecézní charita pochopitelně udržuje kontakty se svými kolegy z Dolního Rakouska nebo Vídně, jde ovšem o sítě nízké intenzity, v jejichž rámci se nerealizují společné aktivity zaměřené mimo samotné organizace – spíše mají charakter vzájemného informování a občasného kontaktu. Diecézní charita je naopak zapojena do důležitého projektu save.regions, ani tento projekt ovšem nevychází z její bezprostřední iniciativy (do projektu byla přizvaná Jihomoravským krajem jako organizace se zkušeností s práci s dobrovolníky a dostatečnou kapacitou pro organizační zvládnutí aktivit v projektu takového rozsahu). V regionu Jihomoravského kraje tak je možné zaznamenat určitou váhavost poskytovatelů (zejména sociálních) služeb k zapojování do přeshraničních sítí. V případě, že některé sítě existují, iniciativa často nevychází bezprostředně z těchto subjektů, ty jsou spíše do spolupráce přizvány (typickým příkladem je twinningová spolupráce mezi městy, která se následně „přelije“ do spolupráce mezi jimi zřizovanými poskytovateli sociálních služeb). Dokladem této váhavosti mohou být i výsledky iniciativy Asociace nestátních neziskových organizací, která před několika lety organizovala tematické workshohpy pro NNO z JMK a Rakouska s cílem podpořit vznik sítí mezi NNO z dané tematické oblasti. V případě NNO relevantních pro tematickou oblast „Sociální oblast a zdravotnictví“ ovšem došlo pouze ojediněle k navázání déle trvajících sítí (ovšem stále velmi nízké intenzity) – ve většině případů k navázání spolupráce buďto vůbec nedošlo, nebo byly po několika kontaktech ukončeny. Důvody této váhavosti jsou patrně především příliš velká zatíženost subjektů v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví vlastními aktivitami (které nedávají prostor pro budování životaschopných sítí), odlišné systémy organizace sociálních a zdravotních služeb na obou stranách hranice a v neposlední řadě náročnost čerpání prostředků z OP AT‐CZ (případně jiných programů EÚS), která představuje (zejména pro NNO) příliš velkou organizační i finanční zátěž. Adresáti spolupráce v síti Sítě budované v rámci tematické oblasti nemají za bezprostřední cíl zvyšovat intenzitu kontaktů široké veřejnosti na obou stranách hranice a odbourávat mentální bariéry a předsudky. Obyvatelé příhraničních regionů tedy nejsou bezprostřední „cílovou skupinou“ spolupráce – tou jsou spíše samotné organizace a jejich pracovníci, poněvadž většina projektů je zaměřena „dovnitř“ spolupracujících organizací. Je ovšem možné pozorovat, alespoň u některých projektů, rozšiřování působnosti sítí mimo původně zamýšlený rámec. To je kupříkladu případ sítě save.regions, která zprostředkovaně vytváří platformu pro setkávání široké veřejnosti z ČR a Rakouska – dobrovolníků, zapojených do realizovaných aktivit (v řádu stovek osob). Podobný je rovněž efekt dalšího projektu, | 51

„Zdraví‐Gesudnheit“, kdy primární cílovou skupinou takto vytvářené sítě jsou klíčové organizace zapojené zejména do řízení poskytování zdravotnických služeb v regionu, síť ovšem zprostředkovaně zahrnuje rovněž minimálně desítky osob – zaměstnanců zdravotnických zařízení, kteří se v rámci působní této sítě dostávají do bezprostředního kontaktu s kolegy ze sousedního státu. Při hodnocení adresátů spolupráce, realizované sítěmi v tematické oblasti je tedy zřejmé, že v prvním plánu byla síť zaměřena především na regionálně působící organizace, následně ovšem své „publikum“ efektivně rozšiřuje mezi veřejnost obou regionů. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti Tematická oblast sociální politiky a zdravotnictví vykazuje vysoký potenciál především na komunální úrovni. Současné projekty, zaměřené především na sdílení dobré praxe a výměnu zkušeností mezi institucemi zejména v sociální oblasti by bylo možné posílit do podoby konkrétních přeshraničních služeb. Tento potenciál se týká především oblasti sociálních služeb. Zde je možné zaznamenat příležitost ke spolupráci při jejich poskytování v bezprostředním příhraničí a výhledově spolupráci na vytváření společných komunitních plánů poskytování sociálních služeb. Taková iniciativa ovšem musí být založena na spolupráci konkrétních municipalit v příhraničí, již nyní ovšem je možné v některých oblastech zaznamenat aktivity v tomto směru. Podobný, možná ještě vyšší potenciál, je možné pozorovat také v oblasti zdravotnictví. To je dáno především faktem, že zatímco na české straně se v bezprostřední blízkosti hranice nachází několik relativně velkých měst, v Dolním Rakousku je bezprostřední příhraničí tvořeno spíše venkovskými regiony. Nemocnice a zdravotnická zařízení v příhraničních městech se tak mohou stát spádovými i pro obce na opačné straně hranice – často jsou tato zdravotnická zařízení blíže než nejbližší rakouské. Při analýze sítí byly zaznamenány aktivity v tomto smyslu, prozatím ovšem plnému využití uvedeného potenciálu brání především legislativní překážky. Obdobný potenciál je potom možné zaznamenat také v případě integrovaných záchranných systémů a systémů pro řešení nouzových stavů a havárií (a to včetně např. organizace dobrovolníků při jejich zvládání).

3.3.7.

Regionální rozvoj

Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti Do sítí v tematické oblasti „regionální rozvoj“ je zapojeno celkem 25 subjektů. Není jistě překvapivé, že jde v drtivé většině o subjekty veřejné (samo)správy, resp. jimi zřízené subjekty za účelem podpory regionálního rozvoje (ať už na úrovni regionu jako celku nebo na lokální úrovni). Zapojené aktéry je možné třídit do následujících kategorií: •

• • •

52 |

Lokální samospráva (obce, města, sdružení obcí) – 13 aktérů. Vysoký počet aktérů je ovšem do jisté míry způsoben sítí okolo projektu „Vliv chráněných území na rozvoj obcí – zkušenosti českých a rakouských municipalit“, která sdružuje 10 českých (a 10 rakouských) obcí, z nichž osm není zapojeno do žádné jiné sítě, a to ani prostřednictvím svých zřízených organizací. Subjekty zřízené samosprávnými orgány za účelem podpory regionálního rozvoje (na úrovni kraje i obcí) – 4 aktéři. Ostatní veřejné subjekty – 3 aktéři (Jihomoravský kraj, Ministerstvo životního prostředí ČR, Masarykova univerzita). Soukromé subjekty – 4 aktéři, a to konkrétní podniky, zapojené v sítích zpravidla na základě své odbornosti i zastřešující subjekty.

Výše uvedení aktéři vstupují v tematické oblasti do cca 26 sítí, které se vyznačují velkou různorodostí a pestrostí co se týče jejich zaměření. Obsahová strukturalizace sítí v oblasti regionálního rozvoje je z toho důvodu velmi obtížná. Je ovšem možné vidět několik „souborů“ sítí, zároveň ale řadu sítí není možné zařadit do žádného z těchto souborů, poněvadž zpravidla jde o ad‐hoc aktivity konkrétního okruhu aktérů, které ovšem nějakým způsobem souvisí s problematikou regionálního rozvoje (jedním z příkladů může být síť „Rodinné pasy“, v níž šlo o zavedení „slevových“ karet pro rodiny pro vstupy do nejrůznějších atraktivit v cestovním ruchu (kulturní a volnočasová zařízení, jednorázové akce, atd.), i pro nákupy zboží a služeb u partnerů projektu s přeshraničním rozsahem). Nejvýraznější „soubor“ sítí jsou podpůrné sítě pro budování přeshraničních sítí. Tyto sítě jsou často financovány z technické pomoci přeshraničního operačního programu a mají za cíl podporovat absorpční kapacitu programu, zajišťovat financování přeshraničních sítí, iniciovat vznik dalších sítí a analyzovat přeshraniční spolupráci v regionu. Aktuálním úkolem těchto sítí potom je příprava rámce pro financování přeshraniční spolupráce v následujícím programovém období. Důležitou součástí tohoto souboru jsou rovněž sítě pro financování malých lokálních iniciativ v přeshraničním prostoru, tedy financování lokálních mikro‐sítí. Do tohoto souboru je možné zařadit 9 z identifikovaných sítí v tematické oblasti (tedy více než třetinu) a jejich typickými účastníky jsou pochopitelně především regionální administrativy a jimi zřizované organizace v regionálním rozvoji, poněvadž tyto instituce jsou nositeli formálního rámce podpory přeshraniční spolupráce z prostředků Evropské územní spolupráce. Druhým výrazným souborem jsou sítě (projekty), jejichž účelem je právě budování sítí mezi veřejnými (samosprávnými) subjekty v regionu, tedy podpora intenzivního prosíťování veřejných aktérů v regionu. Zde je možné pozorovat jak sítě regionálního a nadregionálního dosahu (zejména sítě budované v rámci projektů regionu CENTROPE), tak i lokálního charakteru – tedy formální sítě propojující lokální samosprávy v příhraničí (zde spadají především tzv. Přeshraničních impulsních center). K budování těchto formálních sítí na lokální úrovni ovšem docházelo především v minulém programovém období, spolupráce se následně buďto „přelila“ na neformální úroveň konkrétní spolupráce obcí v přeshraničním regionu, nebo byla ukončena. Do tohoto souboru lze zařadit cca 9 sítí, z toho čtyři mají charakter (nad)regionálních sítí a pět lokální. Je ovšem nutné upozornit, že především u lokálních sítí jde často již jen o formální struktury – spolupráce buďto pokračuje na jiných platformách a sítích, nebo k takovému efektu nedošlo a existuje již pouze formální „obal“ bez konkrétního obsahu. Ještě častěji potom bylo možné pozorovat, že k přesunu spolupráce na neformální úroveň došlo pouze v části těchto formálních sítí (tedy pouze u některých ze zapojených aktérů). Třetím souborem sítí, byť obsahově značně nesourodým, jsou sítě zaměřené na přeshraniční (případně mezinárodní) výměnu zkušeností ohledně konkrétních témat v regionálním rozvoji. Typickým příkladem může být výše uvedená síť dvaceti municipalit z ČR a Rakouska (plus Regionální rozvojová agentura a Weinviertel Management), jejímž účelem je výměna zkušeností ohledně dopadů chráněných území na rozvoj obcí. V tematické oblasti je možné pozorovat spíše vícestranné (střední až velké) sítě, zároveň je ale možné při bližším pohledu pozorovat, že řada z těchto sítí stojí na jádru „vnitřní sítě“ několika málo (dvou – tří) organizací, které na sebe napojuje dle potřeby řadu (v některých případech i desítky) dalších aktérů. Zároveň není možné pozorovat výraznější koncentraci sítí v konkrétních regionech Jihomoravského kraje – ovšem pochopitelně s výjimkou města Brna jako administrativního centra kraje. Struktura sítí. Na připojené vizualizaci sítí v tematické oblasti je jasně patrný vysoký stupeň propojenosti jednotlivých sítí, zejména potom sítí s regionálním dosahem. Vysoký stupeň vzájemného propojení je patrný především u bezprostředních „servisních“ sítí přeshraničního operačního programu – to | 53

ovšem nemůže být překvapivé vzhledem ke stabilní konfiguraci subjektů zodpovědných za implementaci programu. U tohoto typu sítí tak často nejsou patrné výrazné „uzlové body“, přes které by byla spolupráce směřována, protože partneři jsou navzájem propojeni sítí vztahů. Naopak, v dalších sítích, zejména potom těch zaměřených na výměnu zkušeností zejména na sub‐regionální úrovni, financování lokálních přeshraničních mikro‐sítí i budování (nad)regionální platformy spolupráce veřejných administrativ a samospráv je možné vidět jednoznačné uzlové body, které vyvíjejí klíčovou iniciativu pro existenci těchto sítí. Spíše než jednotlivé uzlové body mají ovšem podobu „dvojpólů“, kdy spolupráce v sítích je tažená intenzivní spolupráci mezi dvěma konkrétními aktéry v české a rakouské straně (zejména RRA a Weinviertel Management, podobně také ovšem například spolupráce Krajského úřadu JMK a Úřadu dolnorakouské vlády navíc s účastí krajů Vysočina a Jihočeského kraje). Ve velké většině případů je možné pozorovat spolupráci budovanou „shora“ – na základě politického rozhodnutí ohledně způsobu fungování institucionálního a finančního rámce cíle Evropská územní spolupráce v regionu nebo iniciativy na regionální administrativy (i lokální samosprávy) bezprostředně navázaných subjektů. V některých případech je možné pozorovat rovněž sítě budované spíše zdola, především se jedná o sítě pro řešení konkrétního ad‐hoc problému regionálního rozvoje, resp. výměnu zkušeností a know‐how na konkrétním tématu. Tyto sítě jsou v rámci tematické oblasti ovšem spíše omezené. Často je potom možné pozorovat sítě, jejichž důležitým a deklarovaným účelem je iniciovat kontakty a spolupráci mezi především lokálními aktéry tak, aby vznikaly další sítě a spolupráce. Smyslem takových sítí (majících charakter „top‐down“) tak je vytvořit formální platformu pro vznik dalších sítí zdola („bottom‐up“). Aktéři sítí. Jak bylo uvedeno, převládajícími aktéry jsou především veřejné subjekty. Dominantní roli na straně JMK zde hrají především Jihomoravský kraj a Regionální rozvojová agentura. V případě Jihomoravského kraje to částečně vyplývá z jeho role při implementaci programů Evropské územní spolupráce v regionu, v jejímž důsledku vstupuje do sítí technické asistence, zajišťujících fungování programu i formulaci nového rámce podpory pro příští programové období. Rovněž jako regionální administrativa vstupuje do (především nadnárodních) sítí spolupráce mezi veřejnými subjekty v regionu (zde především do sítí regionu CENTROPE). Na druhou stranu ovšem hraje rovněž roli určitého mediátora, v níž aktivně podporuje síťování aktérů v různých tematických oblastech a předkládání nových projektů spolupráce. Svou dominantní roli tedy využívá rovněž pro posilování přeshraničních sítí v regionu a budování nových (viz například síť RECOM AT‐CZ). Podobně dominantní roli v tematické oblasti „regionální rozvoj“ hraje Regionální rozvojová agentura, respektive její velmi stabilní partnerství s Weinviertel Managementem (dle vyjádření pracovníků patří toto partnerství mezi vůbec nejstabilnější a nejintenzivnější sítě, které je možné v regionu zaznamenat). Role tohoto partnerství je přitom téměř výhradě „mediační“ – jeho aktivity tedy slouží k vytváření dalších partnerství, a to zejména na lokální úrovni. Za tímto účelem buduje tento „dvojpól“ řadu sítí, do kterých zapojuje řadu dalších aktérů ve snaze dále posilovat jejich vzájemné kontakty a spolupráce. Adresáti spolupráce v síti Adresáty spolupráce jsou téměř výhradně instituce a jejich pracovníci. Penetrace sítí na úroveň veřejnosti v ČR a Rakousku je velice omezená. Některé sítě v tematické oblasti ovšem zároveň budují zázemí pro vznik dalších sítí, z nichž řada je budovaných na lokální úrovni s vysokým potenciálem zapojit do přeshraniční spolupráce širokou populaci konkrétního (přeshraničního) regionu. Tento zprostředkovaný efekt se týká především sítí implementujících fondy malých projektů. 54 |

3.3.8.

Cestovní ruch

Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti Do spolupráce v sítích v tematické oblasti „cestovní ruch“ je zapojeno cca 24 subjektů. Je ovšem zároveň nutné předeslat, že toto relativně vysoké číslo je způsobeno jediným projektem, který vytváří sítě mezi obcemi z Dolního Rakouska a Jihomoravského kraje – jde o projekt Green Ways, který má za cíl vybudovat síť cyklistických a pěších tras mezi Prahou a Vídní. Do tohoto projektu je na straně JMK zapojeno celkem šestnáct obcí, z nichž třináct není zapojeno do žádné další sítě. Na druhou stranu ale mapování nebylo schopno zachytit relativně malé, lokální sítě, budované mezi podnikateli v cestovním ruchu (poskytující služby v cestovním ruchu) ani intenzivní spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi pohraničními mikroregiony nebo obcemi, které mají formálně charakter bilaterální kooperace, často na ně je ale neformálně navázána celá řada dalších subjektů (příkladem může být spolupráce mezi Mikulovem a Laa a/d Thaya v oblasti přeshraničního cestovního ruchu. Uvedených 24 subjektů, zaznamenaných mapováním, je možné rozčlenit následujícím způsobem: •

Obce a mikroregiony – 17 subjektů (třináct z nich ovšem zapojeno pouze v projektu Green Ways; • Organizace managementu cestovního ruchu a destinačního managementu – 1 subjekt (Centrála cestovního ruchu Jižní Moravy); • Neveřejné subjekty (podnikatelé, neziskové organizace) – 3 subjekty; • Veřejné kulturní instituce – 2 subjekty. • Jihomoravský kraj. Uvedení aktéři jsou zapojeni do desíti identifikovaných sítí v dané tématické oblasti. Sítě je možné, dle jejich obsahového zaměření, roztřídit do tří základních kategorií: •

Sítě zaměřené na spolupráci regionálních organizací v oblasti managementu cestovního ruchu – 3‐4 sítě. V případě těchto sítí jde zejména o budování kontaktů a platformy pro společnou propagaci přeshraničního regionu a jeho památek. Sítě mají zpravidla spíše malý rozsah s pevnou strukturou partnerů, kterou tvoří především orgány destinačního managementu daného regionu. Zvýšení propagace a vzájemné informovanosti mezi veřejností o atraktivitách v cestovním ruchu patří mezi důležité výstupy této spolupráce. • Sítě zaměřené na budování infrastruktury pro cestovní ruch, především potom pro aktivní trávení volného času (zejména cyklostezky a doprovodná infrastruktura) – 4 sítě. • Lokální sítě mezi veřejnými i soukromými subjekty propojující nabídky v cestovním ruchu a realizující společnou propagaci přeshraničního regionu – 1 síť zaznamenaná v průběhu mapování a řada dalších bilaterálního nebo neformálního charakteru (které tedy v rámci mapování zaznamenány nebyly, viz výše). Sítě první kategorie výše jsou spíše menší a se stabilními členy – jsou tvořeny především Centrálou cestovního ruchu JM a rakouskými organizacemi destinačního managementu (Weinviertel Tourismus, Niedösterreich‐Werbung) s dalšími členy ad‐hoc dle tematického zaměření dané sítě (např. Regionální televizní agentura v případě, že daná síť je zaměřena především na propagaci atraktivit pro cestovní ruch). Sítě zbylých dvou kategorií jsou zpravidla rozsahem větší a zahrnují řadu především lokálních aktérů (obcí, podnikatelských subjektů). Vzhledem k faktu, že řada ze sítí je zaměřena na budování infrastruktury pro cestovní ruch – tedy zejména cyklostezek (které procházejí celým regionem), nejsou sítě jakkoliv geograficky koncentrovány. Je ovšem zřejmé, že lokální sítě se nacházejí v bezprostředním příhraničí, a to zejména ve městech Znojmo a Mikulov. | 55

Struktura sítí. Při pohledu na vizualizaci sítí je patrný vysoký stupeň decentralizace sítí v tematické oblasti. Na druhou stranu je ale také možné pozorovat vyšší míru provázanosti mezi sítěmi, budovanými okolo Centrály cestovního ruchu Jižní Moravy a jejích partnerských organizací Winviertel Tourismus, resp. Niederösterreich‐Werbung. Tyto uzlové body kolem sebe budují sítě, které spadají především do první a částečně i druhé výše uvedené kategorie. Je ovšem zajímavé, že v případě infrastrukturních sítí (tedy sítí druhé výše uvedené kategorie) není možné pozorovat intuitivně předpokládaný trend, kdy na centrální organizace s regionální působností by byly navázány především sítě budující infrastrukturu pro cestovní ruch regionálního rozsahu, zatímco lokální infrastruktury by byly těmto organizacím více vzdáleny. Tuto skutečnost jasně demonstruje fakt, že klíčová infrastrukturní síť Greenways nemá na Centrálu cestovního ruchu ani rakouské regionální organizace pro řízení cestovního ruchu žádnou návaznost (byť jsou na „centrum“ sítí v tematické oblasti neformálně navázáni prostřednictvím Nadace Partnerství, která hraje roli také v projektu Greenways). Při bližším pohledu na způsob fungování sítí v tematické oblasti je patrné, že tyto tendují spíše k tzv. „top‐down“ sítím, tedy budovaným spíše shora a na základě iniciativy regionální administrativy (případně politické iniciativy – v rámci tematické oblasti byla na politické úrovni podepsána Dohoda o spolupráci, partnerské sítě a přeshraniční aktivity CCR je do značné míry možné označit za praktické naplňování této dohody). Podobným způsobem vznikají často také sítě infrastrukturní nebo sítě v turistickém ruchu na lokální úrovni – ovšem s výjimkou sítí mezi konkrétními podnikateli – poskytovateli služeb v cestovním ruchu, které vznikají často bez ohledu na aktivity lokální administrativy nebo politické úrovně. Ovšem i v případě sítí budovaných shora je patrné rozšiřování a prohlubování spolupráce, které je založeno již spíše na osobních vztazích a vzájemné důvěře mezi pracovníky jednotlivých institucí koordinujících cestovní ruch v JMK nebo rakouských regionech. Iniciativa k vytváření sítí tak sice přichází spíše shora, další rozvoj spolupráce má ale již spíše původ v iniciativě samotných organizací. Specifická je situace v případě sítí zaměřených na fyzickou infrastrukturu – především cyklostezek a doprovodné infrastruktury. Zde je možné pozorovat dlouhodobé působení konkrétních institucí (především NNO) ve prospěch budování přeshraniční sítě této infrastruktury, ke skutečné realizaci výstupů ovšem bylo nutné vybudovat sítě zahrnující lokální a regionální administrativu, jinými slovy, bylo nutné rozšířit sítě o formální aktéry a do značné míry jim přenechat iniciativu. Impulzy k budování těchto sítí tak v některých případech přicházejí spíše „zdola“, síť je ale skutečně budována a produkuje konkrétní výstupy spíše jako síť charakteru „top‐down“. Aktéři sítí. Jak již bylo výše uvedeno, klíčovým aktérem sítí regionálního rozsahu jsou především regionální managementy cestovního ruchu. Ty jsou zapojeny téměř do všech aktivit sítí v této tematické oblasti s regionálním dosahem a jsou jejich faktickými „tahouny“. Tvoří tedy jádro regionálních sítí v cestovním ruchu. Zároveň ovšem na sebe často napojují další aktéry dle konkrétního zaměření dané sítě. Přispívají tak k rozšiřování sítí v oblasti cestovního ruchu v regionu. V případě lokálních sítí často není možné jednoznačně zaznamenat jejich dominantní aktéry. Místní samospráva hraje vždy důležitou roli při budování těchto sítí, bývá ovšem spíše v roli iniciátora, nositeli těchto sítí jsou častěji buďto „servisní“ organizace místních samospráv pro oblast cestovního ruchu, nebo konkrétní podnikatelské subjekty. Pří budování sítí mezi konkrétními podnikateli v cestovním ruchu je také často důležitá role lokálních (okresních) hospodářských komor, respektive sítí, které tyto hospodářské komory budují se svými protějšky na opačné straně hranice.

56 |

Adresáti spolupráce v síti Za adresáty spolupráce je možné považovat především osoby, které do regionu přijíždějí za rekreací, ale stejně tak i obyvatele (přeshraničního) regionu, kdy cílem působení sítí je podpořit zvyšování atraktivity obou částí přeshraničního regionu pro obyvatele z druhého státu. Nedá se říci, že by aktivity sítí bezprostředně zvyšovaly kontakty nebo stimulovaly setkávání veřejnosti z ČR a Rakouska, spíše vytvářejí zázemí, „příležitosti“, kde by se veřejnost z obou stran hranice mohla setkávat (snaha zvyšovat příjezdy do regionu z opačné strany hranice za účelem rekreace, budování společné infrastruktury pro aktivní trávení volného času, atd.). Důležitými adresáty spolupráce, zejména v regionálních sítích jsou potom samotné organizace pro koordinaci a řízení cestovního ruchu v jednotlivých regionech i další subjekty v cestovním ruchu, jejichž propojováním má být docíleno zvýšení efektivity jejich působení vůči dalším regionům. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti Ze strany všech dotazovaných subjektů v tematické oblasti i dalších rozhovorů jednoznačně vyplynulo, že oblast cestovního ruchu má potenciál výrazně přispět k ekonomickému rozvoji na lokální úrovni – v rámci sítí v bezprostředním příhraničí. Hlavním potenciálem je spatřován v propojování podnikatelů v cestovním ruchu a tvorbě společných nabídek. V rámci tematické oblasti „hospodářství“ již sice byly zaznamenány některé neformální sítě mezi poskytovateli služeb v cestovním ruchu, propojení mezi jednotlivými subjekty je ovšem stále relativně nízké. Na druhou stranu byl ovšem respondenty zaznamenán vysoký zájem o produkci společných nabídek a produktů v cestovním ruchu. Naopak investice do fyzické infrastruktury v cestovním ruchu typu cyklostezek nebo turistických tras jsou sice stále důležité, ve srovnání s výše uvedeným ovšem spíše sekundární. Na základě uvedeného je tedy možné identifikovat potenciál pro budoucí spolupráci v oblasti cestovního ruchu ve dvou oblastech: •

Podpora spolupráce podnikatelů v cestovním ruchu a vytváření společných nabídek, produktů v cestovním ruchu i bezprostředních přeshraničních služeb.

•

Podpora veřejných nebo poloveřejných institucí v koordinaci a řízení cestovního ruchu na přeshraniční úrovni. Z analýzy sítí vyplynulo, že na lokální úrovni zpravidla není možné zaznamenat žádné centrální nebo „dominantní“ subjekty v tematické oblasti cestovního ruchu. To ovšem je možné považovat i za jistou bariéru pro rozvoj potenciálu v této oblasti – často totiž není patrné, kdo by na sebe měl vzít roli koordinátora přeshraniční spolupráce veřejných i soukromých subjektů v oblasti cestovního ruchu. Jinými slovy, významný

potenciál spatřujeme rovněž v rozvoji společného destinačního managementu v přeshraničním regionu. Zde opět nemáme na mysli podporu destinačního managementu pro programové území jako celek, ale pro menší územní celky v pohraničí, které jsou často vymezitelné nikoliv pouze geograficky nebo na základě existující spolupráce, ale rovněž sdíleným historickým dědictvím. Nositeli (klíčovými aktéry) těchto sítí by měly být veřejné nebo „poloveřejné“ instituce, propojující veřejné a soukromé subjekty (např. zájmové sdružení právnických osob, atd.), ideálně na lokální úrovni – obce, svazky obcí, mikroregiony, atd. Projekty tohoto typu mají potenciál nejen zvýšit turistickou návštěvnost příhraničních regionů společným destinačním managementem, ale také dále zintenzívnit prozatím ne zcela rozvinuté přeshraniční prosíťování mezi podnikateli v cestovním ruchu na obou stranách hranice, a tedy produkci společných produktů v cestovním ruchu (viz výše). Podmínkou pro úspěch takového opatření je ovšem existence možnosti zaměřit výstupy projektu i mimo programový region, tj. mimo jiné uznatelnost výdajů na

| 57

překlady do dalších jazyků (mimo češtinu a němčinu), inzerci a další PR aktivity mimo programový region (tj. i mimo ČR a Rakousko), atd. Určitou bariéru pro převedení tohoto potenciálu do praxe představuje právě absence silných lokálních subjektů pro koordinaci subjektů v cestovním ruchu v dané lokalitě a její destinační management. Přeshraniční spoluprací těchto subjektů, tedy vybudováním přeshraniční sítě mezi subjekty sdružujícími veřejné i soukromé subjekty v cestovním ruchu, by bylo možné posílit převedení potenciálu spolupráce v cestovním ruchu do praxe. Další bariérou je také neustále se opakující přetrvávající nedůvěra a předsudky na obou stranách hranice, která zamezuje nejen využívání vnitroregionálního potenciálu pro přeshraniční cestovní ruchu (relativně malý zájem veřejnosti o služby v cestovním ruchu na opačné straně hranice – patrně s výjimkou termálních lázní v Laa a/d Thaya), ale také vyšší spontánnosti propojování jednotlivých subjektů. To je jeden z důvodů, proč je k uvolnění potenciálu cestovního ruchu v regionálním rozvoji zapotřebí silný přeshraniční koordinační subjekt, který by konkrétní sítě inicioval. Jistou bariérou co se týče fyzické infrastruktury pro cestovní ruch je stále nedostatečné sladění především regionálních administrativ na úrovni „vizí“, resp. paradigmatického přístupu k budování fyzické i návazné infrastruktury. Při realizaci společných projektů sice bývá bez problémů nalezena shoda na společných aktivitách, často je ovšem založena na odlišném přístupu a postojích v dané problematice (např. budování cyklostezek). To má za následek, že sice jsou uspokojivě a kvalitně realizovány všechny výstupy, nad rámec projektových aktivit je ovšem koordinace v dané oblasti velmi omezená – spolupráce v síti se „nepřelévá“ do dané oblasti jako celku a zůstává spíše na úrovni vymezené projektem.

3.3.9.


Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti V tematické oblasti „kultura a volný čas“ je možné pozorovat patrně největší rozmanitost co se týče aktérů zapojených do sítí i sítí samotných. Celkem bylo do spolupráce zapojeno cca 18 subjektů, které je možné podle statusu i zaměření třídit do následujících kategorií: • • • •

Veřejné kulturní instituce (3 subjekty); Obce, města a mikroregiony (7 subjektů); Instituce zaměřené na děti a mládež (3 subjekty) – školy i volnočasové organizace; Regionální organizace veřejné správy (2 subjekty) – Jihomoravský kraj a jim zřízená Centrála cestovního ruchu. • Ostatní odborné subjekty (3 subjekty) – odborné subjekty v oblasti budování infrastruktury pro volný čas (zejm. cyklostezky), jedna fyzická osoba (odbornost v oblasti historie). Tito aktéři byli zapojeni do celkem patnácti sítí v této tematické oblasti. Sítě je možné, dle zaměření jejich aktivit, třídit do následujících kategorií: • • • •

58 |

Sítě veřejných na úrovni regionální administrativy – 2 sítě. Jde především o sítě, jichž se účastní regionální administrativy (a případně jimi zřízené instituce) s cílem využít potenciál kultury pro rozvoje přeshraničního regionu (zejména ve vztahu k cestovnímu ruchu). Sítě veřejných kulturních institucí – 3 sítě. Tyto sítě jsou zaměřeny především na budování a prohlubování spolupráce mezi veřejnými kulturními institucemi, jako jsou kupříkladu památkové úřady, muzea, správy hradů a dalších památek, atd. Sítě zaměřené na volnočasové aktivity dětí a mládeže – 3 sítě. Lokální sítě – 7 sítí. Tyto jsou zaměřeny především na budování přeshraničních sítí v kulturní oblasti na lokální úrovni. Klíčovými aktéry sítí jsou především obce a města. Sítě zahrnují

především různá partnerství obcí a měst, která jsou naplňovaná především v oblasti společných kulturních akcí a projektů, ale rovněž investicemi do kulturní a volnočasové infrastruktury (především turistické stezky a cyklostezky). Jak bylo několikrát v textu uvedeno, sítě, dle definice v projektu PRO 2013+, nezahrnují nejrůznější partnerství a spolupráce bilaterálního charakteru. Tyto jsou obzvláště relevantní v tematické oblasti „kultura a volný čas“. V průběhu mapování sítí bylo zaznamenáno cca 14 partnerství tohoto typu. Jedenáct z nich by přitom spadalo do kategorie lokálních sítí, jedna do sítí veřejných kulturních institucí a dvě do sítí pro mládež. Tyto spolupráce významným způsobem formují podobu přeshraničních aktivit v kulturní oblasti, a to obzvláště na lokální úrovni, z tohoto důvodu jsou tyto poznatky brány v potaz při zpracování analýzy. Nad rámec výše uvedené členění sítí v kulturní oblasti do čtyř kategorií je možné sítě rovněž třídit podle typu aktivit, které jsou v nich realizovány. Aktivity deseti z těchto sítí (napříč všemi výše uvedenými kategoriemi) je možné označit za převážně neinvestičního, měkkého, charakteru. Do této kategorie tak může spadat široká škála aktivit, například konkrétní kulturních a volnočasové akce, vzájemná propagace památek, propojování kulturní nabídky v regionech, výměna informací a zkušeností ve specifické oblasti, atd. Ostatních pět projektů je ovšem zaměřeno převážně na budování infrastruktury pro kulturu a volnočasové aktivity, především potom tematických cest, stezek a cyklotras. Tyto sítě je možné nalézt především mezi lokálními sítěmi a částečně také mezi sítěmi veřejných kulturních institucí. Co se týče velikosti sítí, je možné pozorovat spíše malé až střední sítě (bez souvislosti s příslušností ke konkrétnímu typu sítě co se týče aktivit). V tematické oblasti se nevyskytují žádné velmi rozsáhlé sítě s mezinárodním dopadem. Z pohledu dopadu a dosahu sítí existují v tematické oblasti dva druhy sítí: sítě regionálního charakteru a lokální sítě. Regionální sítě se pokoušejí vytvořit platformu pro kulturní spolupráci, výměnu zkušeností a propojování kulturních nabídek na úrovni regionu jako celku, lokální sítě naopak působí pouze v konkrétním území, zpravidla v příhraničí. Již z popisu výše je zřejmé, že v tematické oblasti výrazně převažují právě sítě lokálního charakteru. Z hlediska geografického rozložení sítí je možné jednoznačně pozorovat nárůst intenzity prosíťování regionu s blízkostí hranice. Sítě lokálního charakteru jsou vlastně umístěny výhradně v příhraničním pásmu. Zde jsou ovšem rozloženy po celé délce hranice, aniž by byla patrná významnější koncentrace v některé její části. Je zřejmé, že spolupráce je intenzivnější okolo větších měst v příhraničí (Znojmo, Mikulov, Břeclav), ovšem lokální sítě v oblasti kultury je možné nalézt i v menších obcích a vesnicích. Struktura sítí. Jak je vidět na přiložené vizualizaci, sítě v tematické oblasti tvoří spíše izolované a relativně málo propojené „ostrovy“. To zcela koresponduje s převážně lokálním charakterem těchto sítí, které propojují relativně malá území v příhraničí. Zároveň je ovšem možné pozorovat seskupení některých lokálních sítí v daném (mikro)regionu – příkladem mohou být tři kulturní sítě na Mikulovsku, které jsou navzájem propojeny. Na vizualizaci je zároveň možné pozorovat vyšší stupeň propojenosti v případě sítí s regionální působností. Sítě v oblasti kultury a volnočasových aktivit jsou jednoznačně sítěmi budovanými zdola (ovšem s výjimkou některých regionálních sítí, které vznikly na základě politického rozhodnutí). U drtivé většiny z nich tak je možné označit dokonce i konkrétní osoby, na jejichž iniciativě síť vznikla a funguje. Toto zjištění dokonce platí nejen u malých sítí lokálního charakteru (byť zde je iniciativa „zdola“ nejvíce patrná), ale rovněž o řadě regionálních sítí, tedy sítí mezi konkrétními kulturními institucemi. I jejich aktivity většinou stojí na osobních vazbách konkrétních osob, vzhledem k povaze zapojených institucí je ovšem častěji možné zaznamenat zapojování regionální administrativy (a někdy i politického vedení kraje) do vytváření a prohlubování těchto sítí.

| 59

U malých sítí lokálního charakteru je ovšem nutné si – mimo jednoznačný budování a fungování „zdola“ – povšimnout také výrazného „multiplikačního“ efektu. Oblast kultury představuje často první kontakt mezi subjekty ze dvou různých regionů. Jinými slovy, přeshraniční síťování na lokální úrovni často začíná právě kulturními sítěmi. Zpravidla jde o sítě velmi nízké intenzity (folklórní slavnosti, putovní výstavy, koncerty), tyto sítě ale následně v řadě případů vytvářejí základ, na němž je budována další spolupráce kupříkladu mezi obcemi nebo mikroregiony. Kulturní sítě tedy slouží jako katalyzátory spolupráce, která je až následně v řadě případů formalizovaná do podoby oficiálního partnerství a přelévá se tímto způsobem do řady dalších oblastí. V tomto smyslu je rovněž nutné uvést klíčovou roli Fondu malých projektů, který umožňuje vznik těchto základů pro budoucí spolupráci vyšší intenzity, kvality i tematického záběru. Aktéři sítí. Aktéry sítí jsou především veřejné instituce – obce, školy, veřejné kulturní instituce, atd. Je ovšem nutné uvést, že takto je možné vymezit „formální“ aktéry kulturních sítí. Zejména na lokální úrovni se totiž přeshraničních místních sítí účastí velmi široké spektrum nejrůznějších kulturních organizací, neformálních spolků i konkrétních jednotlivců, kteří budují velmi široké spektrum aktérů, zapojených do sítí. Z tohoto důvodu je rovněž vydělení cca jedenácti dalších kulturních sítí z analýzy jako „bilaterálních“ spoluprací značně umělé. Tyto sítě totiž sice jsou oficiálně spíše bilaterální (jde o formální partnerství mezi dvěma obcemi), zejména ovšem příhraniční partnerství tohoto typu (např. Břeclav – Zwentendorf, Dobšice – Seefel‐Kadolz, Hodonín – Zistersdorf, Lanžhot – Rabensburg, Miroslav – Lagenlois a další) ve skutečnosti prosíťovávají velké spektrum lokálních aktérů a z úrovně aktivit v oblasti kultury, sportu a volnočasových aktivit pro děti a mládež se spolupráce přelévá do dalších oblastí – vzdělávání, budování společné infrastruktury pro cestovní ruch, spolupráce na úrovni hasičských záchranných sborů, spolupráce NNO v sociální oblasti, atd. Zejména v lokálních sítích je ovšem možné pozorovat, že jakmile je spolupráce (která vzniká zdola a často právě na základě kulturních institucí) formalizovaná do podoby oficiálního partnerství, zapojená místní samospráva se často stává klíčovým iniciátorem („tahounem“) této spolupráce a její role je tak v lokálních kulturních sítích často nezastupitelná. Adresáti spolupráce v síti V případě kulturních a volnočasových sítí, zejména potom lokálních, byly zaznamenány dvě hlavní motivace pro jejich aktivitu: zvyšování atraktivity (přeshraničního) regionu pro turistický ruch a „propojování“ regionu (často formulované jako „smazávání hranice“). Druhá z uvedených motivací přitom zpravidla hraje nejsilnější roli při budování zejména lokálních sítí. adresáty spolupráce v těchto sítích je tedy jednoznačně především obecná veřejnost, v druhém sledu potom zapojené instituce samotné (výměna zkušeností, budování komunikačních kanálů, atd.). Patrně žádná z tematických oblastí se nevyznačuje tak intenzivním cílením spolupráce v sítích jako sítě v oblasti „kultura a volnočasové aktivity“. Zároveň je nutné uvést, že tyto sítě jsou také nejefektivnější co se týče setkávání veřejnosti z obou stran hranice a budování osobních kontaktů mezi obyvateli. Kulturní a volnočasové sítě tedy mají největší „cílovou skupinu“ – do jejich aktivit se zapojuje zdaleka nejvíce osob z nejširší veřejnosti. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti Není jistě bez zajímavosti, že zástupci sítí v oblasti kultury a volného času patří mezi zdaleka „nejspokojenější“ instituce v přeshraničních sítích mezi Rakouskem a ČR. Z toho je zřejmé, že oblast kultury produkuje kvalitní a dobré sítě, kterých jednotliví aktéři často a rádi využívají pro realizaci vlastních aktivit. Rovněž je možné v oblasti kultury zaznamenat vysokou absorpční kapacitu programů přeshraniční spolupráce, již v současném období by existující sítě byly schopny kvalitně a ve 60 |

společném zájmu obou regionů absorbovat podstatně vyšší objem prostředků, než jaký jim byl přidělen. Obecným závěrem potom je, že sítě v oblasti kultury vykazují jeden z nejvyšších potenciálů osobně i institucionálně sbližovat obyvatele obou stran hranice, a to ne pouze těch, kteří jsou do přeshraničních sítí v oblasti kultury a volného času zapojeni, ale velmi široký záběr obecné veřejnosti. Má‐li tedy být záměrem přeshraniční spolupráce i do budoucna sbližování osob z opačných stran hranice, eliminace „virtuálních“ hranic a předsudků, hlubší vzájemné poznávání a v konečném důsledku smazávání hranice (v analýze přitom bylo několikrát uvedeno, že právě tyto problémy jsou největšími bariérami budování a posilování přeshraničních sítí v regionu), musí být minimálně zachována podpora pro sítě v oblasti kultury a volnočasových aktivit. Rovněž musí být zachovány finanční zdroje pro jejich existenci, a to nejen na regionální úrovni, ale rovněž (a především) na úrovni lokální, kde je jejich efekt v podobě „smazávání hranic“ nejsilnější. Pro tento účel by tak mělo být zachována dostupnost financování velmi malých iniciativ přeshraničního charakteru na lokální úrovni (tedy nástroj typu Fond malých projektů). Kulturní sítě, a to především ty na lokální úrovni, navíc prokazují velmi silný multiplikační potenciál. Řada lokálních sítí začíná svou existenci právě na základě spolupráce v oblasti kultury. Je‐li úspěšná a doplněna politickou vůlí a iniciativou, často dochází k jejímu „přelévání“ do dalších oblastí a ke vzniku oficiálních, stabilních a dlouhodobých přeshraničních sítí na lokální úrovni. Lokální kulturní a volnočasové sítě tak často fungují jako katalyzátor budování dalších mikro‐sítí.

3.3.10. Životní prostředí Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti Do sítí v tematické oblasti „životní prostřední“ je v rámci Jihomoravského kraje zapojeno celkem 21 aktérů. Tyto aktéry je možné rozčlenit do pěti skupin: •

•

• • •

Podnikatelské subjekty (4) – jde zpravidla o hospodářské komory nebo podnikatelské subjekty aktivní v oblasti inovací (pouze v jednom případě jde o konkrétní podnikatelskou jednotku, ostatní subjekty jsou zájmovými sdruženími právnických osob nebo mají jinou „zastřešující“ právní formu). Subjekty (zpravidla veřejné) ve výzkumu a vývoji (7) – mimo veřejné vysoké školy jde zejména o veřejné výzkumné ústavy umístěné ve městě Brně. V jednom případě jde o NNO (svaz sdružující soukromé podnikatele v zemědělství), v síti ovšem plní roli jednoho z odborných garantů (s ohledem na své zkušenosti v dané oblasti) výzkumných aktivit a zároveň členské subjekty aplikují poznatky a získané know‐how do praxe. Z tohoto důvodu byl zahrnut do kategorie subjektů ve VaV, nikoliv do kategorie NNO (níže). Subjekty územní samosprávy – kraj a obce (4). Subjekty státní správy v oblasti ochrany životního prostředí (3). NNO (3).

Uvedené subjekty se účastní fungování celkem osmnácti sítí, které byly v regionu ve fázi mapování identifikovány. Drtivá většina těchto sítí funguje s bezprostřední finanční podporou ze strany programů Evropské územní spolupráce (celkem 13 sítí), dvě další potom s finanční podporou z jiných programů EU (jde o vědecko‐výzkumné sítě, financované z šestého rámcového programu, jejichž tematické zaměření je relevantní tematické oblasti „životní prostředí“; mimoto bylo ve fázi mapování nalezeno dalších cca sedm zpravidla velmi multilaterálních a mezinárodních VaV sítí financovaných především z rámcových programů EU, které ovšem dle definice sítě spadají do kategorie bilaterálních vazeb). Pouze tři další sítě existují zcela bez podpory z jakéhokoliv dotačního zdroje EU (resp. konkrétní aktivity svých sítí financují ad‐hoc).

| 61

V tematické oblasti je možné zaznamenat relativně vysokou rozmanitost sítí co se týče tematického zaměření. Pro potřeby analýzy byly strukturovány do šesti kategorií (některé sítě pochopitelně mohou spadat do více než jedné kategorie; pro zjednodušení byly ovšem zařazeny do té kategorie, které svým zaměřením odpovídají nejlépe): •

•

•

•

• •

Sítě zaměřené na získávání nových znalostí a know‐how v oblasti životního prostředí a především na jejich aplikaci v terénu – celkem čtyři sítě. Tyto sítě mají zpravidla lokalizovaný charakter a jejich účelem je ověřit postupy a metody ochrany životního prostředí v konkrétní oblasti (např. ochrana půdy, protipovodňová opatření,atd.) v konkrétní lokalitě (resp. lokalitách v případě, že jde o širší síť) a následně vyhodnotit tuto aplikaci a dále šířit zkušeností prostřednictvím aktivit v šíření dobrých praxí. Sítě budované za účelem vytvoření a rozvoje přeshraničního národního parku Podyjí‐ Thayatal – celkem čtyři sítě. Do značné míry jde o podmnožinu kategorie výše, projekty a sítě jsou ovšem specificky zaměřené na konkrétní lokalitu přeshraničního národního parku. Je rovněž nutné uvést, že jednotlivé sítě mají velmi intenzivní průniky – vždy je tvoří pevné jádro správ národních parků, k nimž jsou připojeny další organizace podle tematického zaměření daných aktivit / projektů. Budování společného národního parku je navíc natolik výrazným tématem sítí v tematické oblasti životního prostředí, že relevantní sítě byly vyčleněny do specifické kategorie. Sítě zaměřené na osvětu veřejnosti a zpracování konkrétních studií – tři sítě. Výrazným tematickým zaměřením některých sítí je osvěta veřejnosti v konkrétním tématu v oblasti ochrany životního prostředí (produkce a nakládání s odpady, energetické úspory ve výrobě, atd.). Sítě, jejichž účelem je budování a posilování sítí mezi organizacemi zabývajícími se ochranou životního prostředí – tři sítě. Není bez zajímavosti, že mezi sítěmi spadajícími do této kategorie (tedy jejichž hlavním účelem je právě networking a obecně vytváření platforem pro transfer znalostí a know‐how i konkrétní aktivity) je nejvyšší podíl sítí, fungujících na neformální úrovni – bez bezprostřední finanční podpory ze strany EU. Vědecko‐výzkumné sítě – tři sítě. Jde o sítě mezi konkrétními VaV subjekty, které se věnují problematice životního prostředí. Ostatní – jedna síť. Jednu z identifikovaných sítí nebylo možné zařadit do žádné z kategorií výše. Jde o mezinárodní síť zaměřenou na efektivní produkci a využívání energie z OZE (konkrétně o produkci bioplynu).

V tematické oblasti jde vidět zejména středně velké sítě. V mnohem menší míře než v jiných tematických oblastech byly zaznamenány velmi malé sítě se dvěma až třemi subjekty. Zároveň je některé z identifikovaných sítí možné označit za velké a silně multilaterální sítě – to se týká především kategorií vědecko‐výzkumných a ostatních sítí. S tím rovněž souvisí fakt, že většina sítí má regionální charakter (dosah). Téměř není možné zaznamenat malé lokální sítě, aktivní na velmi omezeném území bez přesahů mimo toto území. S tím souvisí rovněž fakt, že tematická oblast zaznamenává vyšší podíl sítí, v nichž je na české straně mimo Jihomoravský kraj zahrnut i kraj Vysočina a/nebo Jihočeský kraj. Takto široký regionální záběr má celkem osm sítí (tedy téměř polovina všech identifikovaných sítí). Vysvětlením pro toto zjištění je především fakt, že sítě v oblasti životního prostředí zpravidla řeší problémy a témata, která nejsou specifická pro konkrétní lokalitu, ale jsou společná celému území. Navíc je nutné si uvědomit, že sítě v této tematické oblasti řeší často problémy území, které je značně rozsáhlé a není omezeno geografickými hranicemi krajů nebo nižších územně‐správních jednotek (kupříkladu problémy na toku řeky Dyje není možné řešit spoluprací například mezi dvěma konkrétními městy na této řece – je nutné vytvořit síť regionálního dosahu, která zahrnuje co největší území toku této řeky tak, aby aplikovaná řešení byla co nejefektivnější a nejkomplexnější). 62 |

V rámci tematické oblasti je rovněž možné zaznamenat několik projektů multilaterálního a mezinárodního charakteru, jejichž reálné aktivity ve zkoumaném regionu jsou velmi omezené. Vzhledem k výše uvedené geografické charakteristice sítí v tematické oblasti je zřejmé, že nedochází k výrazné geografické koncentraci sítí. Přesto ovšem je možné pozorovat minimálně dva dominantní póly, kde se aktivita sítí soustředí více než v jiných oblastech. Prvním pólem je město Brno, kde se soustředí vědecko‐výzkumné sítě a rovněž sítě zaměřené na osvětu (byť ty se v některých případech snaží svůj záběr rozšířit i mimo město Brno ‐ do celého regionu). Druhým takovým pólem je potom především území Národního parku Podyjí, kde se logicky koncentrují aktivity zaměřené na budování přeshraničního národního parku Podyjí – Thayatal. Struktura sítí. V tematické oblasti je možné pozorovat intenzivní a zejména velmi propojené sítě. Je tedy možné pozorovat jak intenzivní prosíťování mezi některými aktéry prostřednictvím formálních, projektových sítí, tak i ještě intenzivnější sítě budované na neformální úrovni. I přes výše uvedené je ovšem zároveň možné zaznamenat v tematické oblasti sítě, které mají spíše izolovaný charakter. V tomto případě se jedná především o formální VaV sítě (EURO‐LIMPACS a MODELKEY), které jsou na ostatní sítě v dané tematické oblasti navázány jen velmi minimálně – prostřednictvím BOKU a Masarykovy univerzity. Je ale rovněž zajímavé, že tyto dvě VaV sítě jsou naopak velmi intenzivně „prosíťovány“ mezi sebou – je možné pozorovat až pět „mostů“ mezi oběma sítěmi, žádným z nich ovšem není instituce ze zkoumaného regionu. Podobně zajímavým zjištěním je fakt, že velmi izolovanými jsou ty spolupráce, které byly zařazeny do kategorie sítí, jejichž účelem je budování a posilování sítí mezi organizacemi v oblasti ochrany ŽP. Zcela izolovaná je kupříkladu síť eco inovatio net, další dvě sítě tohoto charakteru (Boden‐Bündnis a Klimabündnis) jsou na ostatní sítě v tematické oblasti napojeny spíše neformálně nebo přes jednotlivé mosty (Nová Lhota, Veronica – ekologický institut4). Minimálně v případě sítě Boden‐ Bündnis je toto ovšem dáno pouze nedokonalostí vizualizačního modelu, který stojí na konkrétních aktérech. Uvedená síť je totiž základem pro vznikající síť Sondar (Sondar je budován na půdorysu sítě Boden‐Bündnis a je jej možné označit za prozatím nejdůležitější „produkt“ této volné sítě), která je naopak intenzivně propojena na další sítě. Za relativně izolované je potom možné označit také sítě zaměřené především na osvětu a studie v oblasti životního prostředí – i tyto jsou navázány buďto pouze prostřednictvím jednoho „mostu“ na jiné, podobně izolované, sítě („mosty“ jsou navíc organizace mimo JMK) nebo jsou do centra spolupráce v této tematické oblasti napojeny prostřednictvím sítě velmi neformálních vztahů. Naopak je možné pozorovat intenzivní propojení mezi sítěmi z ostatních dvou kategorií, tedy sítěmi zaměřenými na přenos konkrétního know‐how a jeho terénní aplikaci a sítě spojené s budováním společného národního parku Podyjí‐Thayatal. Je ovšem zajímavé, že zatímco sítě uvnitř těchto kategorií jsou propojeny sérií vztahů, propojení napříč danými kategoriemi je méně intenzitní. To ovšem není překvapivé – především sítě vztahující se ke společnému národnímu parku jsou budovány často na podobném půdorysu, kdy několik organizací tvoří jejich jádro a periferie se obměňují ad‐hoc. 4

Vizualizace ovšem Veronicu jako „most“ mezi sítěmi neznázorňuje, což je opět dáno jejím technickým limitem. To je dáno faktem, že formálním partnerem projektu Přírodní zahrady je sdružení Český svaz ochránců přírody, které je ovšem zaštítěno právě organizací Veronica. Ve vizualizaci jsou však vedeny jako dva odlišné subjekty. Přírodní zahrady ovšem patří mezi důležité projekty organizace Veronica, a to, mimo jiné, také proto, že důležitým partnerem projektu je organizace Umweltberatung Österreich, která patří mezi tři klíčové partnery, s nimiž Veronica v Rakousku udržuje dlouhodobé (i více než dvacet let) partnerské vztahy – neformální sítě. Dalšími dvěma partnery jsou AEE (viz tematická oblast Energetika) a Klimabündnis, které je ve vizualizaci zachyceno.

| 63

Při pohledu na vizualizaci je možné rovněž zaznamenat výraznou roli některých aktérů v neformálních sítích – jde zejména o aktéry Naturschutzbund Niedösterreich a Umweltbundsamt GmbH, které jsou jen velmi minimálně zapojeny do formálních sítí, budují kolem sebe ovšem široké sítě neformálního charakteru. Na druhou stranu se ale tyto bohaté neformální vztahy týkají především subjektů z rakouské strany. Určitým vysvětlením tohoto zjištění je fakt, že organizace aktivní v oblasti ochrany životního prostředí jsou v rakouské (korporativistické) administrativní tradice mnohem intenzivněji navázány na politické struktury i regionální administrativu, než je tomu v ČR. V sítích tematické oblasti není možné pozorovat jednoznačné tendence co se týče vertikálního směru iniciativy (tedy to, zda sítě vznikají spíše shora nebo zdola). Jinými slovy, je možné vidět nejrůznější typy spolupráce. V tematické oblasti není možné zaznamenat sítě vyloženě politického charakteru, řada sítí ale vznikla na základě silné iniciativy z politické / administrativní úrovně a je tak nutné je označit za sítě, které vznikly „shora“. Typickým příkladem těchto sítí je spolupráce na protipovodňových opatřeních. Jiným příkladem potom jsou sítě, které vznikly na základě iniciativy „shora“, spolupráce se ovšem „přelila“ mezi spolupracující instituce, které nyní ve spolupráci v sítích pokračují i bez silné politické / administrativní iniciativy. Typickým příkladem sítí tohoto typu jsou sítě spojené s přeshraničním národním parkem Podyjí‐Thayatal. Naopak je ovšem v tematické oblasti možné vidět rovněž řadu sítí, které vznikají „zdola“ a jejich klíčovým hnacím motorem jsou dlouhodobě existující personální vazby mezi konkrétními osobami. Pro tyto sítě je typické, že k jejich rozšiřování dochází také často prostřednictvím pracovní fluktuace osob mezi jednotlivými organizacemi a/nebo úřady. Při změně místa tak často nedochází k ukončení spolupráce v síti, ale naopak, k jejímu rozšíření na dalšího aktéra. Sítě tohoto typu budují v dané tematické oblasti typicky především neziskové organizace, nebo lokální samosprávy a jedná se především o „terénní“ sítě z kategorizace výše. Neformálními, „zdola“ budovanými přeshraničními sítěmi, které jsou příležitostně formalizovány konkrétními projekty (ty ovšem vznikají na základě existujících vazeb především personálního charakteru) disponují také instituce ve VaV, především potom Mendelova Univerzita nebo Czechglobe. Aktéři sítí. Jak bylo uvedeno výše, není v síti možné pozorovat tendenci k jednomu „typu“ organizací, které by se účastnily sítí v dané tematické oblasti. V sítích je zapojena velmi široká paleta institucí. U veřejných institucí se sítí účastní jak orgány regionální a místní samosprávy, tak i orgány státní správy relevantní pro téma ochrany životního prostředí (Správa Národního parku Podyjí, Povodí Moravy) nebo veřejné výzkumné instituce. Co se týče soukromých organizací, jsou zastoupeny jak podnikatelské subjekty nebo jejich nejrůznější zastřešující organizace, tak i NNO. Při hodnocení zapojených aktérů a hledání aktérů, kteří spolupráci dominují je zajímavé si povšimnout, že v sítích v této tematické oblasti nepůsobí na straně JMK žádný dominantní aktér typu „mediátora“, který by zajišťoval platformu pro setkávání a síťování dalších organizací na nižší úrovni (jak tomu je v jiných tematických oblastech, kde tuto roli hraje kupříkladu Regionální hospodářská komora nebo Regionální rozvojová agentura). To je dáno především tím, že obecně v regionu neexistuje žádný silný aktér, který by sdružoval a obecně zaštiťoval organizace nejrůznějšího typu v oblasti ochrany životního prostředí. Aktéři účastni v přeshraničních sítích v této oblasti tak do značné míry kopírují roztříštěnou scénu organizací věnujících se tématu ochrany životního prostředí na krajské úrovni. Je ovšem možné zaznamenat několik aktérů, kteří jsou výrazněji aktivnější v přeshraničních sítích. To je ovšem založeno na jejich vlastních přeshraničních vztazích a projektech. Mezi těmito je nutné zmínit zejména Správu Národního parku Podyjí. Budování přeshraničního parku Podyjí‐Thayatal je, jak již bylo několikrát zmíněno, jedním z dominantních témat sítí v této tematické oblasti, významná role Správy, resp. tandemu Správy a organizace Nationalpark Thayaland GmbH, tak není překvapivá. 64 |

Dalším z významných aktérů je organizace Veronica, která si za poslední dvě desetiletí vybudovala pevná partnerství se spolupracujícími subjekty v Rakousku a s nimi již realizovala řadu (až deset) dílčích projektů, zaměřených především na transfer know‐how v oblasti ochrany klimatu i OZE a osvětu mezi obecnou veřejností. Významným aktérem, vstupujícím do řady formálních i neformálních sítí je rovněž Mendelova univerzita, která ovšem v sítích v této tematické oblasti hraje specifickou roli – buďto buduje vlastní vědecko‐výzkumné sítě, nebo se účastní sítí jiných aktérů jako „odborný garant“ (to se týká především sítí „terénního“ charakteru). Adresáti spolupráce v síti Na rozdíl od jiných tematických oblastí je možné v oblasti „Životní prostředí“ zaznamenat spíše menší počet sítí, jejichž aktivity by byly zaměřeny na obecnou veřejnost a posilování přeshraničních vazeb. Určitý efekt v tomto smyslu je možné pozorovat kupříkladu u budování společného národního parku, i zde jde ovšem o efekt spíše zprostředkovaný. Jinými slovy, projekty a spolupráce v této oblasti bezprostředně necílí na obecnou veřejnost, samotná existence takového parku ovšem může mít pozitivní dopad ve smyslu „oslabování hranic“. V tematické oblasti je rovněž možné zaznamenat několik sítí, jejichž aktivity jsou osvětového charakteru, a cílí tedy na obecnou veřejnost. Zde se ovšem rovněž v první řadě snaží veřejnosti komunikovat témata související s ochranou životního prostředí, přeshraniční charakter sítí takto působících je ve vztahu k veřejnosti sekundární. Je tedy možné uvést, že v případě sítí v tematické oblasti „životní prostředí“ jsou primárními adresáty spolupráce regionálně působící organizace, u nichž má prostřednictvím sítí docházet k výměně zkušeností, transferu know‐how nebo budování konkrétní infrastruktury. Zejména u projektů VaV je potom za adresáty spolupráce nutné označit relativně úzkou mezinárodní komunitu expertů a vědců, v níž jsou řešeny konkrétní projekty vědecko‐výzkumného charakteru. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti V oblasti životního prostředí je spatřován výrazný potenciál v přeshraniční sítích, zaměřených na řešení společných problémů v této oblasti. Východiskem je teze, že z pohledu životního prostředí a klimatických (geologických) podmínek je hranice mezi oběma státy irelevantní – problémy spojené s využíváním přírodních zdrojů a řešení vyskytujících se problémů na společně obývaném území jsou nejefektivněji řešeny ve společných sítích s výraznou účastí regionální administrativy – v opačném případě se často míjí účinkem. Příkladem takových témat, jejichž řešení prostřednictvím přeshraničních sítí představuje významný potenciál je téma klimatických změn – přeshraniční region (JMK a Dolní Rakousko) je řazen mezi regiony, které jsou v důsledku klimatických změn v celoevropském měřítku nejvíce ohroženy suchem. Tematická oblast životní prostředí skýtá příležitosti pro budování sítí (které jsou již nyní v omezeném měřítku naplňovány), které budou směřovat na řešení problematiky sucha, jeho predikci, zmírňování dopadů, atd. Podobným způsobem, tedy v přeshraničních sítích, je rovněž přínosné přistupovat k problematice protipovodňové ochrany, vodního managementu, ochrany proti erozi, atd. Tematická oblast životního prostředí v sobě rovněž zahrnuje výrazný potenciál k vytváření sítí na úrovni komunit (municipality a další komunální subjekty), které jsou budovány na základě konkrétního tématu s vnímanou vysokou naléhavostí. Takové sítě jsou zpravidla silnější a stabilnější než sítě, jejichž účelem jsou prosté kontakty a kulturní výměny, poněvadž na všech stranách je vnímaná vysoká důležitost tématu sítě – tato „ideová“ provázanost zajišťuje, že aktivity sítě i síť samotná jsou významnou prioritou zapojených aktérů. Nezanedbatelný je rovněž potenciál sítí produkovat společná řešení společných problémů – sítě je možné do značné míry považovat za proces učení co se týče hledání kompromisů a společných stanovisek v problémech nadregionálního významu (k nimž aktéři někdy přistupují z původně značně

| 65

odlišných výchozích bodů a přístupů). Tato zkušenost může být využita při budování dalších sítí a řešení dalších společných problémů nejen v oblasti ochrany životního prostředí. Některé z dotazovaných subjektů – především ty bez bezprostřední vazby na regionální administrativu nebo státní správu – vnímají jako výrazný limit pro budování sítí nedostatečné zapojení subjektů regionálního významu, zejména potom politické reprezentace nebo regionální administrativy. V této oblasti jsou navíc vnímány výrazné nepoměry na obou stranách hranice – v rakouských částech sítí mezi lokálními nebo nestátními aktéry v oblasti ochrany životního prostředí je naopak patrná velmi intenzivní provázanost s institucemi regionální a zemské vlády, která výrazně posiluje nejen akceschopnost sítí, ale také jejich význam v regionálním rozvoji.

3.3.11. Energetika Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti Tematická oblast „Energetika“ je na straně JMK velmi málo prosíťovaná. Je možné zaznamenat pouze cca šest subjektů, které se v JMK nějakým způsobem účastní sítí . Není navíc jistě bez zajímavosti, že v průběhu mapování sítí nebyl zaznamenán ani jedno bilaterální partnerství zaměřené právě na oblast energetiky. Obecně je možné účastníky sítí v tematické oblasti roztřídit do několika skupin dle „motivací“, se kterými do sítí zaměřených na tuto oblast vstupují. První skupinou jsou subjekty, které vstupují do sítí zejména s cílem podpořit transfer know‐how do regionu Jihomoravského kraje (cca 2 subjekty). Další skupinou jsou „konzumenti“, tedy subjekty, které v sítích nevystupují nijak aktivně, ovšem mají prospěch z výstupů spolupráce v síti (cca dva subjekty). Třetí skupinou jsou potom subjekty, které vstupují do VaV sítí, které se nějakým způsobem věnují problematice energie. Nízké prosíťování JMK co se týče tematické oblasti „Energetika“ je do značné míry způsobeno skutečností, že v JMK prozatím neexistuje žádná energetická agentura, která by byla přirozeným iniciátorem přeshraniční spolupráce a sítí a zároveň by pro rakouské subjekty, které mají zájem o navázání přeshraniční spolupráce, byla jednoznačným partnerem, který by byl ke spolupráci osloven. Bez takového subjektu tak musí subjekty z Rakouska obtížně hledat subjekty, které mají zacílení plánované spolupráce v JMK nejblíže a nemají přirozeného, „zrcadlového“ partnera. Jednoznačným dokladem tohoto zjištění je fakt, že kraj Vysočina vykazuje v tematické oblasti „Energie“ více přeshraničních sítí, než tomu je v Jihomoravském kraji, klíčovým partnerem všech vykázaných sítí přitom je Energetická agentura Vysočiny. V tematické oblasti byly při mapování zaznamenány čtyři sítě. Ve dvou případech jde ovšem o sítě směřující do oblasti vědy a výzkumu v energetice a mají silně multilaterální a mezinárodní charakter (více než třicet partnerů z celé Evropy, ze zkoumaného regionu je přitom možné zaznamenat maximálně 2 – 3 členy těchto sítí). Pouze dvě sítě tak mají skutečně charakter přeshraniční spolupráce v dané tematické oblasti. Dokladem nízké angažovanosti subjektů z JMK v oblasti energetika může být i fakt, že všechny zaznamenané sítě existují s bezprostřední podporou přeshraničních operačních programů. Přestože se tedy konkrétní spolupráce často vyvíjí do podoby neformálních sítí, drtivá většina jejich aktivit je vždy zajištěna projektově (a dle vyjádření klíčových aktérů by bez finanční podpory žádná spolupráce/síť v dané oblasti ani neexistovala). Centrem sítí v tematické oblasti je město Brno, kde sídlí téměř všichni zapojeni aktéři – s výjimkou města Kyjova, které je zapojeno do sítě Energy Future. Zajímavý je ovšem případ obce Hostětín, která sice již patří do Zlínského kraje, dochází zde ovšem k fyzické realizaci velké řady výstupů sítí, do nichž je zapojena organizace Veronica. Nezanedbatelnou obecnou charakteristikou sítí v této tematické oblasti je rovněž fakt, že zpravidla vznikají na základě iniciativy rakouských partnerů. V obou identifikovaných sítích (i jejich dalších 66 |

návazných aktivit v oblasti energetiky, které zde nejsou uvedeny) jsou v případě témat souvisejících s energetikou dominantnější subjekty z Rakouska. To může souviset především s tím, že klíčovým tématem sítí jsou obnovitelné zdroje energie, úspory energií a s tím spojená technická řešení, tedy témata, v nichž je dostupnost know‐how do značné míry asymetrická – výrazně vyšší na straně rakouských partnerů. Struktura sítí a jejich aktéři. Z vizualizace sítí v tematické oblasti se zdá být zřejmé, že aktéři z Jihomoravského kraje jsou spíše na periferii. To je ovšem částečně zkreslený obrázek – toto zkreslení je dána faktem, že vizualizace znázorňuje pouze existenci vazeb, nikoliv ovšem jejich kvalitu a další atributy. Z vizualizace ovšem je zřejmé, že sítě, do nichž jsou aktéři z JMK zapojeni, jsou velmi decentralizované na sobě nezávislé. V tematické oblasti je tedy možné, z pohledu JMK, pozorovat spíše izolované sítě, které ovšem vznikají na základě dlouhodobých vazeb mezi konkrétními subjekty z Rakouska a ČR (JMK). Obě přeshraniční sítě, které byly zaznamenány (tj. Energy Future a Solar‐net) jsou de facto pouze konkrétními výstupy aktivit dlouhodobých partnerství a sítí. Konkrétně jde o sítě mezi Regionální hospodářskou komorou a hospodářskou komorou Dolního Rakouska (Energy Future) a sítí organizací Veronica a jejích partnerských organizací v Dolním Rakousku a Vídni: AEE (Arbeitsgemeinschaft Erneuerbare Energie Niederösterreich‐Wien), Umweltberatung Österreich a Klima‐Bündnis (projektu Solar‐net se z nich ovšem účastnila pouze organizace ARR). Z výše uvedeného je zřejmé, že všechny sítě v tematické oblasti vznikají na základě silné iniciativy „zdola“. Předpokladem jejich existence jsou silná a dlouhodobá (až desítky let trvající) partnerství mezi konkrétními institucemi. V této platformě síť ve skutečnosti vznikne, následně se ad‐hoc rozšíří o některé další partnery, kteří jsou relevantní pro téma, které daná síť hodlá aktuálně řešit. Toto je možné pozorovat u obou zmíněných sítí – základem spolupráce je vždy „dvojpól“ dlouhodobě spolupracujících institucí: V případě Energy Future jde o spolupráci mezi RHK a WKNÖ, na níž byly následně napojeny sektoroví experti jako BETZ nebo Energetická agentura Vysočiny a veřejné subjekty, které měly být příjemci konkrétních aktivit projektu (zejména města Kyjov a Telč). Podobně i v druhé síti je základem silné partnerství mezi Veronicou a AEE, na nějž byli napojeny expertní organizace v oblasti solární energie – kupříkladu Arsenal Research, který plnil roli „zkušebny“ a dodavatele konkrétních technických řešení. Konkrétní aktivity v tematické oblasti „Energetika“ tedy jsou výsledky dlouhodobých a pevných nukleárních sítí, které se ad‐hoc rozrůstají o další partnery. To je pochopitelně možné vnímat jako pozitivní zjištění – existují pevné sítě, které produkují kvalitní aktivity a rozšiřují svou působnost do dalších oblastí, zároveň ovšem má tu nevýhodu, že jen málo přispívá k dalšímu rozšiřování přeshraničních partnerství a sítí v dané oblasti. Jinými slovy, sítě v tematické oblasti energetika posilují intenzitu a kvalitu existujících sítí mezi dominantními aktéry, ovšem neprodukují další přeshraniční spolupráci – aktivity a komunikační kanály organizací napojených na nukleární síť (zpravidla dvou) organizací jsou vždy vedeny přes tyto organizace, nikoliv napřímo. Kupříkladu v síti Energy Future tak nedochází k bezprostřednímu transferu know‐how při dosahování energetických úspor mezi zapojenými městy a jejich protějšky z Dolního Rakouska (přestože některé aktivity sítě, jako jsou workshopy nebo konference, poskytují určitý prostor pro setkávání „periferních“ partnerů) – veškerá komunikace je směřována přes „dvojpól“ RHK‐WKNÖ. Jak bylo uvedeno, sítě v tematické oblasti stojí především na neformálních vazbách mezi zapojenými institucemi. Jde tedy o čistě tematické sítě, politická rovina nebo regionální administrativa je ze sítí téměř vyloučena. To ovšem platí mnohem více na straně českých partnerů než rakouských – v Rakousku jsou (v souladu s tamější administrativní tradicí) aktéři identifikovaných sítí mnohem více napojeni na konkrétní části administrativy dolnorakouské (případně federální) vlády a při realizaci aktivit se opírají o tuto politickou podporu. Velmi nízké formální zajištění sítí ze strany politické reprezentace nebo administrativy je dokonce někdy vnímáno jako výrazný limit pro prohlubování | 67

přeshraniční spolupráce v této tematické oblasti (to ovšem do značné míry opět souvisí s neexistencí oficiální energetické agentury v JMK, která by byla bezprostředně navázána na krajskou administrativu a byla by tak validním partnerem pro budované sítě s jednoznačnou formální účastí politického vedení regionu). Adresáti spolupráce v síti Adresáty spolupráce v síti jsou především organizace samotné. Sítě mají relativně omezený dopad na obecnou veřejnost v kraji. Jejich cílem zpravidla je transfer know‐how v oblasti energetických úspor, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo technologická a konstrukční řešení staveb s velmi nízkou energetickou náročností (pasivních domů) a s tím spojených technických řešení a jeho zavádění do praxe spolupracujících subjektů. Na druhou stranu je ovšem v obou sítích patrná snaha iniciovat spolupráci a partnerství (sítě) v oblasti energetiky na komunální úrovni, mezi konkrétními municipalitami a komunitami – byť prozatím není úspěšná. Významným cílem spolupráce je potom rovněž osvěta (a to zejména české) veřejnosti v oblasti využívání OZE a ochrany klimatu obecně. Byť jsou ovšem tyto osvětové aktivity relativně úspěšné (je možné pozorovat změnu vnímání a obecného diskursu mezi širokou veřejností v tématech souvisejících s ochranou klimatu), nevedou bezprostředně k posilování přeshraničních vazeb mezi lidmi z ČR a Rakouska a v důsledku toho odbourávání existujících bariér a „sbližování“ komunit na obou stranách hranice. To se prozatím neděje ani na úrovni municipalit – i pokud jsou formálně zapojeny do sítí a čerpají výhody z výstupů sítí (kupříkladu technické dokumentace pro snižování energetických nároků veřejných budov), přeshraniční charakter spolupráce a jeho konkrétní přínos pro vlastní obec vnímají jen velmi mlhavě. Obecně je tedy možné pozorovat určitou tendenci rozšířit skupinu adresátů spolupráce v sítích z (doposud) omezené skupiny zapojených institucí na komunální aktéry v regionu, konkrétní podniky a obecnou veřejnost, prozatím je toho ovšem dosahováno jen v omezené míře. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti Nejvýraznějším potenciálem sítí v tematické oblasti je další zvyšování intenzity přenosu know‐how do podmínek JMK. Vzhledem k tomu, že zaznamenané sítě jsou zaměřeny téměř výhradně na oblast obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor, je v dané tematické oblasti možné zaznamenat relativně vysokou asymetrii mezi ČR a Rakouskem, a to rovněž v oblasti iniciativy spolupráce. Klíčovou příležitostí sítí tedy je zvyšování know‐how a zisk cenných zkušeností v těchto oblastech. Sítě mají zároveň potenciál k multiplikaci na úrovni jednotlivých komunit (podobně jako kupříkladu v tematické oblasti „životní prostředí“), který ovšem doposud není příliš využit (na rozdíl od životního prostředí). Mimo standardních administrativních a mentálních bariér spolupráce v sítích je možné pozorovat další dvě: •

Nedostatečný zájem ze strany lokálních aktérů (na úrovni komunit) k budování spolupráce a sítí s rakouskými institucemi ‐ sítě tedy nebudou mít prostor k dalšímu rozvoji a zůstanou omezené na vysoce angažované instituce.

•

Vyčerpání tématu. Téma obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor dnes již není marginálním tématem co se týče aktivit veřejných subjektů i postojů veřejnosti. Z tohoto důvodu je možné, že sítě zaměřené zejména na osvětu postupně ztratí svůj význam – již dnes je povědomost o významu těchto témat vysoká také v českých regionech. Konkrétní aplikace technologií se potom ujímají, zejména v souvislosti s národními intervencemi na podporu obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor, privátní aktéři, kteří mají své vlastní sítě pro získávání nejnovějších poznatků z oboru a transfer know‐how.

68 |

Výrazným limitem pro rozvoj sítí v oblasti energetiky je potom rovněž absence veřejného aktéra regionálního významu (typu energetické agentury) v této oblasti, který by byl přirozeným partnerem pro spolupráci pro rakouské instituce.

3.3.12. Venkov, udržitelný rozvoj Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti V průběhu mapování sítí byly do kategorie „Venkov a udržitelný rozvoj“ zařazeny pouze tři sítě zahrnující tři aktéry: Spolek poradců v ekologickém zemědělství, Svaz vinařů České republiky a Ekovín – svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína o.s. Na základě výzkumu ve fázi identifikace se tak prokázala velmi nízká úroveň stabilních partnerství a vztahů především mezi českými a rakouskými zemědělci, ovšem s výjimkou vinařů. Není proto náhodou, že dva ze tří subjektů, jejichž sítě byly v této tematické oblasti zaznamenány, jsou právě organizace zaměřující se na vinařství – jde de facto o zastřešující organizace vinařských podniků. Vzhledem k uvedenému charakteru zapojených organizací je zřejmé, že funkční záběr sítí v dané tematické oblasti je podstatně širší. Zprostředkovaně jsou totiž do sítí (s různou intenzitou) zapojeny subjekty, které jsou pod těmito zastřešujícími organizacemi sdruženy, zejména tedy konkrétní vinařské podniky. I přes svůj velmi omezený počet jsou v tématické oblasti zahrnuté jak typické regionální sítě, tak i sítě s mezinárodní orientací. V tomto případě jde především o sítě, do nichž je zapojen Svaz vinařů ČR jako zástupce zdejších vinařských zájmů. Svaz se účastní neformálních sítí spolu s dalšími svazy „severních“ vinařských zemí, jejich aktivity směřují především do politické oblasti, a to ať už na národní úrovni (informování o aktuálním vývoji relevantní legislativy a čerpání inspirace a zkušeností pro politické (lobby) aktivity ve vlastním státě, tak i – a to zejména – na úrovni mezinárodní. Jde tedy o zajímavý příklad velmi neformální, zároveň ovšem převážně politicky zaměřené, sítě. Aktivity sítí v rámci tematické oblasti se pochopitelně odehrávají především ve venkovských regionech kraje, konkrétně potom v regionech spojených s pěstováním a produkcí vína. Struktura sítí. Aktéři sítí byli představeni výše. Klíčovými aktéry v síti jsou svazy, konkrétní aktivity na jednotlivé (vinařské) podniky dopadají vždy pouze prostřednictvím svazů. Tyto však v sítích neplní úlohu zprostředkovatele kontaktů a spolupráce mezi konkrétními jednotkami. Naopak, přeshraniční aktivity se realizují právě na této úrovni. Navazující aktivity na úrovni jednotlivých členů těchto svazů již většinou postrádají prvek přeshraniční spolupráce. Adresáti spolupráce v síti Již z faktu, že klíčovými aktéry zapojenými do sítí v této tématické oblasti jsou zastřešující organizace je zřejmé, že hlavními „adresáty“, tedy příjemci výsledků spolupráce, jsou především jejich členové, tedy vinařské podniky. Sítě tedy mají potenciál zasáhnout velmi širokou skupinu adresátů této spolupráce. Kupříkladu v síti Ecowin je do aktivit této sítě (projektu) bezprostředně zapojeno minimálně cca 70 vinařských podniků hospodařících na výměře více než 1000 ha vinic. Činnost sítí má jednoznačný dopad na hospodaření vinařských podniků, a to ať už v důsledku společného lobbyingu jednotlivých svazů u orgánů Evropské unie ve prospěch vinařů ze „severních“ vinařských států, tak i v návaznosti na konkrétní aktivity realizovaných projektů, které bezprostředně zvyšují kvalitu produkce i její šetrnost k životnímu prostředí. Aktivity sítí mají rovněž pozitivní dopad na krajinu a kvalitu životního prostředí jižní Moravy, především potom v chráněných oblastech Pálavských vrchů.

| 69

Na druhou stranu ale aktivity sítí bezprostředně nepodporují přeshraniční kontakty mezi konkrétními osobami ze skupiny „adresátů“. Spolupráce v sítích sice zahrnuje i některé aktivity, které konkrétním vinařům poskytují příležitost k navázání přeshraničních kontaktů, ovšem jde již spíše o sekundární efekt působení sítí. Bezprostřední přeshraniční spolupráce tak zpravidla zůstává na úrovni svazů a (prozatím) se automaticky „nepřelévá“ na úroveň konkrétních podniků a jejich pracovníků. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti Vzhledem k velmi nízkému počtu sítí v tematické oblasti je prozatím obtížné dovozovat potenciál, který tyto sítě pro rozvoj regionu do budoucnosti přinášejí. Ten se prozatím pohybuje v prohlubování výměny zkušeností a společného přístupu k problémům i příležitostem zejména v agrárním sektoru – což je založeno především na tom,že Jižní Morava a Dolní Rakousko sdílejí podobné klimatické i geografické podmínky a rovněž v podobnosti co se týče hospodaření na zemědělské půdě, především potom ve vinařství. Jednotlivé subjekty v regionu totiž prozatím čerpají přínosy sítí především v oblasti způsobu hospodaření na vinicích – bezprostřední přeshraniční sítě mezi subjekty v regionu vznikají prozatím velmi omezeně.

3.3.13. Městské prostředí Obecné a geografické charakteristiky sítí v tematické oblasti Vzhledem k zacílení tematické oblasti není jistě překvapivé, že klíčovými aktéry sítí v této tematické oblasti jsou především města Jihomoravského kraje. Celkem bylo zaznamenáno 10 aktérů v sítích této tematické oblasti, osm z nich ovšem tvoří města Jihomoravského kraje (mimo město Brno jde o města Břeclav, Hodonín, Hustopeče, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov a Znojmo. Dalším zásadním aktérem potom je instituce zaměřená na obecný rozvoj daného regionu, konkrétně Regionální rozvojová agentura. Posledním aktérem v přeshraničních sítích zaměřených na rozvoj městských oblastí je Nadace Partnerství. Formálně byly v rámci dané tematické oblasti zaznamenány pouze tři – čtyři sítě. To ovšem poskytuje jen velmi zkreslený obrázek o prosíťování regionu v tématu rozvoje městského prostředí. Důležitou roli totiž v této oblasti hrají existující partnerství mezi konkrétními městy, které sice formálně spadají do kategorie bilaterálních partnerství, ve skutečnosti ovšem v některých případech jde o velmi husté sítě neformální sítě s řadou aktérů – a to jak konkrétních osob, tak i organizací (veřejné organizace, podnikatelé, NNO, spolky, atd.) v rámci spolupracujících měst. Tyto (formálně) bilaterální sítě, které se ovšem prolínají do řady dalších tematických oblastí, zejména potom kultury, tak vstupují rovněž do kvalitativního vyhodnocení této tematické oblasti. Obecně tak je možné zaznamenat tři typy sítí v tematické oblasti „Městské a příměstské prostředí“: •

Sítě zaměřené na rozvoj urbánního prostředí obecně, mající do značné míry charakter výzkumných projektů; • Sítě mezi konkrétními městy, jejichž aktivity se vyvíjejí ad‐hoc dle potřeb a preferencí partnerů a jsou příležitostně zaštiťovány projekty; • „Servisní“ sítě, usilující o podporu rozvoje bilaterálních a multilaterálních sítí mezi městy v daném regionu. Ve fázi mapování bylo zaznamenáno po jedné síti z bodu 1 a 3, bod dvě zastupuje řada více či méně intenzivně fungujících bilaterálních (a v některých případech i multilaterálních) partnerství, jejichž aktivity se prolínají do řady dalších tematických oblastí. Vzhledem k charakteristice výše je zřejmé, že sítě jsou lokalizovány v městech regionu. Je možné pozorovat především sítě lokálního rozsahu, které by byly formálně označeny jako velmi malé, funkčně ovšem v některých případech zastřešují velmi širokou paletu různých aktérů (viz výše). 70 |

Rovněž je zaznamenána jedna síť regionálního rozsahu, operující na téměř celém územní JMK a jedna síť rozsahu mezinárodního, která sice ve zkoumaném regionu zahrnuje tři partnery (ze třinácti), její těžiště se ovšem nachází jednoznačně mimo programovou oblast (a dokonce i mimo území ČR nebo Rakouska – „epicentrum“ této sítě leží na území Slovenska). Sítě jsou ovšem omezeny na centra – tedy konkrétní města. Zpravidla nepozorujeme jejich schopnost rozrůstat se na roveň mikroregionů nebo dokonce budování přeshraničních euroregionů. Velmi výmluvný je v tomto ohledu fakt, že v bezprostředním příhraničí sice formálně existuje euroregion, jeho aktivity jsou ale velmi omezené a formální a jeho struktura je de facto nefunkční. Rovněž je možné jednoznačně pozorovat zintenzivňování kvality, stability a obecně síly přeshraničních sítí s blízkostí česko‐rakouské hranice. Ve skutečnosti existují nejintenzivnější sítě s nejhlubší spoluprací mezi konkrétními aktéry a nejvyšší penetrací mezi řadu dalších aktérů v daném městě pouze ve městech přímo na hranici. Se vzdáleností od hranice (byť i relativně nízkou – cca 20 kilometrů) tyto atributy sítí rapidně klesají a aktivity sítí se do značné míry omezují na formální kontakty, kulturní spolupráci a případně příležitostnou účastí ve společných projektech zaměřených především na cykloturistiku. Centry sítí v této tematické oblasti jsou potom města Znojmo a Mikulov. Tyto je možné označit za klíčové iniciátory spolupráce v oblasti rozvoje městského prostředí i v kontextu přeshraničního regionu zkoumaného v projektu PRO 2013+ jako celku. Směrem na východ intenzita spolupráce měst v oblasti svého rozvoje s rakouskými partnery klesá, což je způsobeno především dvěma faktory: nedostatkem vhodných partnerů (zejména se týká měst Břeclav a Hodonín – v jejich části hranice jsou na rakouské straně umístěna spíše malá města a vesnice a obtížně je tak nalézán adekvátní partner v bezprostřední blízkosti hranice) a zejména přítomností hranice se Slovenskem – města na východě kraje často preferují spíše prohlubovat spolupráci se slovenskými městy v příhraničí než s těmi v Rakousku. Rovněž není bez zajímavosti, že existující sítě v dané tematické oblasti je možné nalézt pouze ve městech jižně od Brna. U měst v severní části kraje nebyly zaznamenány žádné sítě s jinými městy v Rakousku, které by bylo možné v této tematické oblasti uvést. Příznačný pro tuto skutečnost je i fakt, že žádné město severně od Brna (Vyškov, Blansko, Boskovice) nebylo zapojeno do sítě Euregio City.net. Struktura sítí. Zpracovaná vizualizace sítí podává obrázek o velmi izolovaných sítích propojených na úrovni konkrétních projektů bez dalších vzájemných propojení. To sice není kompletní obrázek o sítích v JMK – chybí zde řada dalších malých partnerských spoluprací a rovněž vizualizace nedostatečně znázorňuje propojení mezi jednotlivými lokálními sítěmi sítí Euregio City.net – ale charakter sítí vystihuje. Jde ve většině o izolované ostrovy spolupráce s velmi omezenými propojeními na jiné sítě – a to ani formálními (členstvím v jiných sítích nad rámec Euregio City.net) ani funkčními. Dokonce i v uvedené zastřešující sítí, jejímž účelem mělo být propojování měst na konkrétních tématech, je možné ze strany zapojených měst pozorovat vyšší intenzitou spolupráce pouze s městy, které již byly dříve členy jejich neformálních sítí – tedy především mezi partnerskými městy. Při analýze formy spolupráce v sítích z perspektivy směru iniciativy je možné zaznamenat oba přístupy – tedy budování sítí zdola i shora. Některé sítě vznikly (a vznikají) na základě iniciativy konkrétních aktérů z daného města, především potom kulturních spolků a dalších organizací tohoto typu s jejich protějšky podobného zaměření v Rakousku. Takto živelně, „zdola“ iniciovaná spolupráce byla následně formalizována na úrovni politického vedení měst a začala se „přelévat“ do dalších oblastí (iniciativa tak nakonec probíhá oběma směry – nejprve zdola nahoru a potom opět shora dolů do dalších sfér života města). Jiné spolupráce ovšem vznikly naopak (a je nutné uvést, že toto je častější způsob vzniku sítí) na základě silné politické iniciativy. Partnerství tedy byla uzavřena na úrovni politického vedení a ty se následně začala projektovat do různých oblastí – na základě | 71

oficiálního a politickou reprezentací i administrativním zázemím radnic prosazovaného partnerství začaly vznikat „mikro‐sítě“ mezi vzdělávacími institucemi, kulturními organizacemi a spolky, volnočasovými organizacemi, atd. V obou případech je ovšem možné zaznamenat velmi intenzivní politickou podporu existujících sítí. Ve skutečnosti tak nebyl zaznamenán žádný případ, kdy by existovaly intenzivní a fungující sítě při absenci silné (a iniciativní) politické podpory. Aktéři sítí. Aktéři sítí byli představeni již v odstavcích výše. Z logiky věci je zřejmé, že převažují veřejné instituce, tedy municipality. Vzhledem k relativně izolovanému charakteru jednotlivých sítí je obtížně možné hovořit o dominanci některých aktérů v sítích v dané tematické oblasti. Mezi nejiniciativnější aktéry je ovšem zcela jistě možné řadit města Mikulov a Znojmo. Především politické vedení těchto měst je „tahounem“ svých lokálních sítí, přičemž usilují jak o prohlubování spolupráce mezi administrativami měst zapojených do sítí jako takových, tak i o rozšiřování počtu zapojených subjektů mezi další aktéry daného města, a to jak veřejné, tak i NNO a soukromé. Jedním z cílů municipalit v sítích tak je posilovat prosíťování mezi odpovídajícími subjekty na co nejnižší úrovni. Zvláštní důraz je přitom často kladen především na budování sítí mezi lokálními podnikatelskými subjekty, především potom mezi podnikateli v cestovním ruchu. Významným (a do značné míry dominantním) aktérem pro sítě usilující o rozvoj městského prostředí je potom rovněž Regionální rozvojová agentura, resp. její silná vazba na Weinviertel Management. V tomto smyslu je možné opět vidět jistý „dvojpól“ (podobně jako v tematické oblasti „energetika“), tedy velmi silné partnerství mezi dvěma institucemi, které se pokoušejí do svých aktivit zapojovat další subjekty a rozšiřovat tak jejich vzájemné sítě. Na tomto základě stojí především síť Euregio City.net, která usiluje o budování nových tematických sítí mezi městy na obou stranách hranice prostřednictvím komunikačního kanálu RRA‐WVM. I v tomto případě je ovšem možné pozorovat určité limity takto „shora“ budovaných sítí prostřednictvím „dvojpólu“ organizací s vysokým stupněm kooperace. Jednotlivá zapojená města se totiž v rámci svých aktivit v sít vztahují spíše ke „své“ části ústředního tandemu sítě, než aby docházelo skutečně k budování nových sítí (dokonce i ke vzniku přímých komunikačních kanálů dochází ve velmi omezené míře – většina komunikace ze strany zapojených měst je směřována přes RRA nebo WVM). V rámci sítě proto zatím není možné ve významnější míře pozorovat vznik nových sítí nad rámec již dříve existujících lokálních partnerství. Většina měst zapojených do sítě volí určitou pasivní, vyčkávací pozici – očekává, že prostřednictvím tandemu RRA‐WVM mu budou adresovány nabídky ke konkrétní spolupráci na konkrétním projektu, o jejichž přijetí nebo odmítnutí následně rozhodne. Shora budované sítě tak prozatím nemotivují zapojená města k aktivnímu budování nových sítí – ta spíše očekávají, že se prostřednictvím projektu budou moci připojit k sítím, vybudovaným na jiné úrovni. Adresáti spolupráce v síti Klíčovými aktéry spolupráce regionálních i lokálních sítí jsou v prvním plánu především administrativy měst v regionu. Ty mají čerpat ze sdíleného know‐how v přístupech k řešení konkrétních problémů rozvoje městského prostředí (v dané tematické oblasti je možné pozorovat mnohem symetričtější výměnu zkušeností než kupříkladu v případě sítí budovaných v rámci tematické oblasti energetika) a v dlouhodobém horizontu realizovat společné aktivity vedoucí ke společnému rozvoji (kupříkladu infrastrukturu nejrůznějšího typu, obzvláště pokud jsou partnerská města umístěna ve velmi malé vzdálenosti, jako tomu je kupříkladu v případě měst Znojmo a Retz). Spolupráce v sítích se ovšem rozšiřuje i k dalším adresátům, přičemž je možné pozorovat bezprostřední podporu rozšiřování spolupráce mezi další subjekty ze strany administrativ. Za tím spatřujeme dvojí motivaci: Radnice si jsou vědomí faktu, že rozvoj měst závisí na aktivitě řady dalších

72 |

subjektů, především potom ze soukromé sféry. Jejich zapojením do přeshraničních sítí tak je možné dosáhnout rozšíření záběru aktivit, které jsou tyto sítě schopny pro rozvoj daných území (měst) realizovat. Zároveň ovšem je deklarovanou motivací při rozšiřování sítí zvyšování míry zapojení veřejnosti do aktivit sítě. Tyto snahy jsou opět (nikoliv překvapivě) nejintenzivnější ve městech nejblíže hranicím, tedy v bezprostředním příhraničí. Deklarovaným konečným cílem sítí v tematické oblasti městského rozvoje (které se ovšem rozšiřují do většího počtu dalších tematických oblastí) je propojování obyvatelů měst v sítích (a „smazávání“ hranice) tak, aby došlo k eliminaci historických předsudků a mentálních bariér pro spolupráci, které jsou, dle názorů představitelů pohraničních měst, patrně největší bariérou pro efektivní rozvoj spolupráce v těchto sítích. Bariéry a příležitosti sítí do budoucnosti Z analýzy sítí jednoznačně vyplývá, že nejvyšší potenciál v této tematické oblasti leží v rozšiřování a prohlubování sítí lokálního charakteru, které vznikají na základě ad‐hoc partnerství, ovšem rozrůstají se do řady dalších oblastí života jednotlivých měst. Tyto zdola a širokým spektrem lokálních aktérů budované sítě prokazují velmi silný přínos k eliminaci některých problémů v přeshraniční spolupráci, které jsou obecně chápány jako největší překážky dalšího rozvoje sítí, a to sice mentální bariéry, předsudky a z toho vyplývající nedostatek motivace k přeshraniční spolupráci (spojený s nedostatečnou jazykovou vybaveností). Zdola budované sítě v městském prostředí s výraznou podporou a iniciativou místních samospráv prokazují jeden z největších potenciálů eliminovat výše uvedené problémy na lokální úrovni, poněvadž poskytují příležitosti k setkávání veřejnosti z obou stran hranice a jejich komunikaci a vzájemnému poznávání. Naopak prozatím spíše nefungují sítě v městském prostředí budované shora – při výzkumu se prokázalo, že i v takových sítích dochází ke skutečné spolupráci většinou pouze mezi subjekty, které mezi sebou již mají navázány historické neformální vazby. Pro rozvoj těchto lokáních sítí zejména v městském prostředí jsou tedy zcela klíčové existující tematicky omezené mikro‐sítě mezi konkrétními aktéry (soubory, společnostmi, ale i jednotlivci) na obou stranách hranice. Právě tyto spolupráce poskytují příležitosti k budování neformálních vztahů a velmi často slouží jako základ pro budoucí projekty a iniciativy většího rozsahu (společné podnikatelské záměry, rozsáhlé přeshraniční iniciativy v kulturní oblasti, atd.). Zásadní je proto existence nejen platformy, která takové spolupráce „táhne“ (zejména vysoká angažovanost lokální politické reprezentace), ale zejména také financí pro podobné mikro‐sítě. Zcela nezastupitelná je tedy v této oblasti role Fondu malých projektů – ten umožňuje právě budování základů lokálních platforem, které se stávají tahouny přeshraniční spolupráce (a do značné míry „integrace“) příhraničních regionů. Významným ohrožením pro sítě v této oblasti je tedy potenciální nepokračování finančního nástroje pro podporu mikro‐iniciativ na lokální úrovni. Dále je možné pozorovat některé ad‐hoc problémy a bariéry rozvoje spolupráce a sítí, zejména potom často spočívají v nedostatečném propojení přeshraničních regionů fyzickou infrastrukturou.

4.

Závěry

Analýza sítí ilustrovala velmi různorodé konfigurace sítí mezi subjekty z Jihomoravského kraje, Dolního Rakouska a Vídně. Významnými geografickými determinanty sítí v řadě tematických oblastí jsou: •

přítomnost města Brna, jako druhého největšího města ČR, nadregionálního správního centra a centra vědy a výzkumu a terciárního vzdělávání středoevropského významu;

| 73

•

lokalizace několika středně velkých měst v bezprostřední blízkosti hranice (Znojmo, Mikulov, Břeclav, částečně také Hodonín).

Výrazným geografickým činitelem je rovněž přítomnost hranice se Slovenskem – sítě směrem na Slovensko jsou tradiční (na rozdíl od sítí směrem do Rakouska, které jsou budovány pouze posledních dvacet let), není v nich nutné řešit jazykovou bariéru a v neposlední řadě poskytuje slovenské příhraničí pro větší města více srovnatelné partnery pro spolupráci (zatímco na rakouské straně hranice nejsou v bezprostředním příhraničí umístěna města srovnatelné velikosti, ve slovenském příhraničí jich je hned několik). Tento faktor je jedním z vysvětlení snižující se intenzity přeshraničních sítí směrem na východ kraje. Klíčovými centry pro přeshraniční sítě tak jsou město Brno a dále regiony v okolí měst Znojmo a Mikulov. Konfigurace a interakce v sítích se výrazně odlišují napříč jednotlivými tematickými oblastmi. Zatímco v některých tematických oblastech je možné pozorovat dominantní aktéry, kteří tvoří jádra sítí, které ve spíše periferní pozici zahrnují další aktéry dle tematického zaměření aktivit konkrétní sítě, v jiných tematických oblastech pozorujeme spíše decentralizovaný a výrazně lokalizovaný charakter přeshraničních sítí. Aktéry přeshraničních sítí jsou především veřejné subjekty. Mimo regionální a lokální samosprávy (a to jak na úrovni politické, tak i administrativní) hrají důležitou roli především specifické a tematicky zaměřené regionální subjekty, které jsou plně nebo alespoň zčásti kontrolovány regionální nebo lokální samosprávou. Relativně méně jsou v sítích zastoupeny privátní subjekty. I v jejich případě ovšem do sítí vstupují spíše zastřešující subjekty, jako jsou hospodářské komory (klíčovou roli v řadě sítí hraje především Regionální hospodářská komora Brno), než konkrétní podniky. Důležitou roli v přeshraničních sítích hrají rovněž veřejné vysoké školy a univerzity umístěny ve městě Brně, tyto sítě jsou ovšem logicky směřovány spíše na město Vídeň než na region Dolního Rakouska. Bez rozdílu právní subjektivity, tematického zaměření nebo geografické lokalizace je napříč sítěmi za největší bariéru jejich rozvoje považována přílišná administrativní náročnost a byrokratizace řízení programů pro finanční podporu přeshraniční spolupráce (zejména Operační program Rakousko‐Česká republika). V jejich důsledku řada subjektů především z podnikatelské sféry vědomě odmítá účast na projektově zajištěných sítích v roli formálních partnerů. U některých aktérů bylo rovněž zaznamenáno zklamání ze zkušenosti s implementací projektů (spojených právě s nadměrnou administrativní zátěží), v jehož důsledku se rozhodli dále se o finanční podporu z těchto programů neucházet. Účast v projektových sítích navíc představuje pro řadu aktérů nezvládnutelnou finanční zátěž – aktivity projektové sítě je nutné předfinancovat vlastními zdroji, finanční příspěvky z programů přicházejí se značným zpožděním. Vzhledem k tomu, že řada aktérů musí na předfinancování čerpat úvěr, generují zpoždění v proplácení výdajů někdy až existenciální problémy. V důsledku toho jsou z projektově zajištěných sítí do značné míry eliminováni menší a středně velcí aktéři, především potom ze sféry nestátních neziskových organizací. Dalšími bariérami rozvoje sítí spojenými s administrací programů Evropské územní spolupráce jsou rozdíly v podmínkách realizace a financování projektů u jednotlivých implementačních orgánů – partneři v sítích tak nejsou vystaveni harmonizovaným podmínkám pro implementaci aktivit projektů. Problém představuje rovněž nedostatečná koordinace projektových záměrů u nositelů programů EÚS v jednotlivých regionech, která omezuje akceschopnost některých sítí. Obecně potom je drtivou většinou aktérů (možná s výjimkou sítí vědecko‐výzkumného charakteru, v nichž státní příslušnost hraje často zcela zanedbatelnou roli) považováno za největší bariéry rozvoje přeshraničních sítí vzájemná nedůvěra mezi obyvateli z obou stran hranice a historicky zakořeněné předsudky a mentální bariéry, v jejichž důsledku i více než dvacet let po pádu železné opony a osm let po vstupu ČR do EU přetrvává „virtuální hranice“ v myslích obyvatel regionu. Druhým (ovšem značně propojeným) limitem tohoto typu je nedostatečná jazyková vybavenost pro bezprostřední komunikaci. 74 |

Výzkum prokázal, že pro oslabování a potenciální eliminaci těchto klíčových bariér rozvoje skutečně širokých a intenzivních přeshraničních sítí jsou nejefektivnější sítě zaměřené na kulturu, regionální rozvoj na lokální úrovni, vzdělávání a volnočasové aktivity. Tyto sítě mají největší potenciál zahrnout do svých aktivit širokou veřejnost z obou stran hranice a zprostředkovávat tak vzájemné poznávání, komunikaci a oslabování předsudků a mentálních bariér. V návaznosti na to potom tyto sítě (zejména ovšem sítě v oblasti vzdělávání) rovněž disponují potenciálem oslabovat jazykovou bariéru pro spolupráci na lokální, komunitní úrovni. V této souvislosti je nutné vyzdvihnout roli Fondu malých projektů co se týče budování sítí tohoto charakteru – tedy lokálních sítí s největším potenciálem zahrnout do svých aktivit široké spektrum nejrůznějších lokálních aktérů i širokou veřejnost na obou stranách hranice. Z pohledu příspěvku k regionálnímu rozvoji přeshraničního regionu jako celku byly jako klíčové vyhodnoceny zejména sítě v následujících tematických oblastech: •

Výzkum a vývoj a transfer jejich výstupů do praxe v podnikatelské sféře. Koncentrace specificky zaměřeného výzkumu, vývoje a inovací i aplikační sféry představuje výrazný růstový potenciál regionu. Budování přeshraničních sítí může výrazným způsobem napomoci uvolnění tohoto potenciálu a jeho uplatnění v celém přeshraničním regionu, a to zejména na základě výměny zkušeností a know‐how, ale rovněž budování nadregionální platformy pro vlastní realizaci výzkumných projektů a jejich komercionalizaci.

•

Budování platforem pro podporu přeshraničního podnikání spolu s řadou návazných služeb, které umožní nejen vlastní síťování podnikatelských subjektů z obou stran hranice, ale rovněž asistenci při vstupu na trh na opačné straně hranice. Takto vzniklá partnerství přitom mohou zapojeným subjektům sloužit jako vstupní brány na další trhy a dále tak multiplikovat přínosy uvedených sítí.

•

Sítě v oblasti služeb pro cestovní ruch. Především v bezprostředním příhraničí je možné zaznamenat výrazný prorůstový potenciál sítí, které propojují konkrétní poskytovatele služeb v cestovním ruchu do společných nabídek a produktů. Podobný potenciál je zaznamenán u sítí, ve kterých spolupracují veřejné a soukromé subjekty na obou stranách hranice na koordinaci přeshraničního cestovního ruchu a společném komplexním destinačním managementu přeshraničních (mikro)regionů. Problémem ovšem je fakt, že v příhraničí doposud neexistují skutečně silné subjekty, které by na sebe vzaly vedoucí úlohu v takových sítích.

Výrazný potenciál přispět ke společnému rozvoji přeshraničního regionu vykazují také sítě v oblasti životního prostředí. To souvisí se skutečností, že jednotlivé regiony sdílejí společné území, jehož problémy i potenciály klimatologického, hydrologického a obecně environmentálního charakteru je nutné řešit ve vzájemné spolupráci v pevných a efektivních sítích. Podobný potenciál potom vykazují rovněž sítě v oblasti zdravotnických a sociálních služeb v podobně sdílení infrastruktury pro jejich poskytování na regionální i lokální úrovni, které zvýší kvalitu života osob v bezprostředním příhraničí a zároveň umožní efektivnější využívání zdrojů. Nutnou podmínkou pro fungování řady přeshraničních sítí je vybudovaná fyzická infrastruktura. V některých případech bylo explicitně uvedeno, že chybějící přeshraniční propojení představuje výraznou bariéru pro uplatnění existujícího potenciálu přeshraniční spolupráce. Relativně málo jsou prozatím rozšířeny zejména sítě v oblasti energetiky nebo venkovského rozvoje. I tyto ovšem vykazují specifické potenciály ve smyslu rozvoje přeshraničního regionu, často ovšem vykazují zcela specifické důvody, proč tento potenciál prozatím nebyl rozvinut. | 75

5.

Přílohy

Příloha č. 1: Výstup z mapování sítí (výňatek)

76 |

Niederösterreichring 2, Haus A

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Dukelská 145

58856 Telč 3100 St. Pölten

tu de

S

ng i Lo

oo pe ra tio n fC n

Nám.Zachariáše z Hradce č.p. 22

yes Central Europe

R

ca tio n La tit ud e

Other 1

yes INTERREG+ETZ

0 project

Q

Lo

NGO

0 project

0 4-10y

P

co de

Lower Austria

O

ty

public

N

Ci

private Vysocina

ecoplus. Niederösterreichs Wirtschaftsagentur GmbH

M

Po sta l

Centropa Group s.r.o

A0192

L

dr es s

A0149

Grenz(t)raum - Kooperative Standortentwicklung

po se o


NW069

ra tio

NW069

T01

Pu r

T01

Economy and Growth

Du

of Ty pe

Re gi on

eu -n Na me

of

Ac tor

ID

-I

na m

Economy and Growth

pic

Ne tw or

k

O rg an iza tio n

n-

336 337 338 339 340

Or ga ni za tio

e

325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335

pic ID Ne tw or k

ID

322 323 324

To

318 319 320 321

To

1 316 317

K

Ad

J

po rt y e by E s, wh U fu n at fu ds ? nd sa pp ly ?

I

If

H

Su p

G

op era tio n

F

Co

E

of

D

rm

C

Fo

B

I

A

L0149 49.1842

15.45414

L0192 48.19844

15.6374

L0276 48.965415

14.859155

Economy and Growth

T01

NW069


A0276

Gemeinnützige Entwicklungsgesellschaft Trebon (Trebonská rozvojová o.p.s.)

Economy and Growth

T01

NW069


A0465

Niederösterreichische Grenzlandförderungsgesellschaft (NÖG)

public

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ


3101 St. Pölten

L0465 48.201963

15.63845

Economy and Growth

T01

NW069


A0557

Regionalmanagement Niederösterreich

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Am Statzenberg 1

3910 Zwettl

L0557 48.603642

15.162996

Economy and Growth

T01

NW069


A0780

Verein "Kooperation und Bildung"

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Schloßplatz 2

3812 Groß Siegharts

L0780 48.791381

15.406069

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Schmerbach 16

3594 Franzen

L0793 48.603428

15.418366

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Zweiländerstraße 8

3950 Gmünd

L0074 48.783012

14.976436

0 project

yes Central Europe


3100 St. Pölten

L0192 48.19844

15.6374

yes SPF

Am Statzenberg 1

3910 Zwettl

L0212 48.603642

15.162996

yes INTERREG+ETZ

Schloßplatz 2

3812 Groß-Siegharts

L0322 48.791381

15.406069

Economy and Growth

T01

NW069


A0793

Verein Interkomm Waldviertel - Verein zur Förderung interkommunaler Zusammenarbeit

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0074

ARGE Grenznutzen

public

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW071


A0192


public

Lower Austria

4-10y

37901 Třeboň

Economy and Growth

T01

NW071


A0212

Euregio Silva Nortica

NGO

Lower Austria

mapping of networks founded by the SPF 0 and their needs

Economy and Growth

T01

NW071


A0322

Internationales Interkommunales Zentrum Groß-Siegharts

NGO

Lower Austria

0

Economy and Growth

T01

NW071


A0492

Okresni Hospodarska Komora Jihlava

public

Vysocina

58601 Jihlava

L0492 49.395398

15.586022

Economy and Growth

T01

NW071


A0493

Okresni Hospodarska Komora Jihoceska

public

Other 1

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Husova 9

37001 České Budějovice

L0493 48.95645

14.45086

Economy and Growth

T01

NW071


A0494

Okresni Hospodarska Komora Pelhrimov

public

Vysocina

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Třída Legií 1115

39301 Pelhřimov

L0494 49.46493

15.32281

Economy and Growth

T01

NW071


A0495

Okresni Hospodarska Komora Trebic

public

Vysocina

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Karlovo nám. 53/42

67401 Třebíč

L0495 49.143629

15.877366

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Edelhof 3

3910 Zwettl

L0827 48.607141

15.223127

0 project

yes ETZ

Landsbergerstraße 1

3100 St. Pölten

L0857 48.186257

15.619795

0 project

yes INTERREG+ETZ


3950 Gmünd

L0074 48.783012

Economy and Growth

T01

NW071


A0827

Waldviertel Management

NGO

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW071


A0857

Wirtschaftskammer Niederösterreich

public

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0074

ARGE Grenznutzen

public

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW087


A0083

Association for development of Micro-region Vah Water Way

private Other 2

NW087


A0192


public

Lower Austria

Economy and Growth

T01

joint project 0 project 0

<1y

4-10y 0 0 4-10y

0 no

0 Benešova 1256/13

0 project

yes INTERREG+ETZ

0 project

yes Central Europe


0

Economy and Growth

T01

NW087


A0451

NADSME - National Agency for Development of Small and Medium Enterprises

public

Other 2

0 project

yes INTERREG+ETZ

Miletičova 23

Economy and Growth

T01

NW087


A0491


public

South Moravia

4-10y

0 project

yes ETZ

Výstaviště 1, areál BVV

Economy and Growth

T01

NW087


A0492


public

Vysocina

<1y

0

Economy and Growth

T01

NW087


A0493


public

Other 1

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Economy and Growth

T01

NW087


A0543

Region Bratislava

public

Other 2

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

0

increasing of cross-border cooperation among towns and cities in Weinviertel and SM

0 no

0 Benešova 1256/13 Husova 9

0 N/A

14.976436 0

0

L0192 48.19844

15.6374

821 09 Bratislava

L0451 48.13485

17.140705

64804 Brno

L0491 36.936735

-94.617959

58601 Jihlava

L0492 49.395398

37001 České Budějovice 0

L0083

3100 St. Pölten

0 Bratislava

15.586022

L0493 48.95645

14.45086

L0543 48.130686

17.104356

341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351

Economy and Growth

T01

NW087


A0834

Weinviertel Management

NGO

Lower Austria

1-3y

2225 Zistersdorf

L0834 48.54554

16.762527

Economy and Growth

T01

NW087


A0857


public

Lower Austria

4-10y

0 project

yes ETZ


3100 St. Pölten

L0857 48.186257

15.619795

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0192


public

Lower Austria

4-10y

0 project

yes Central Europe


3100 St. Pölten

L0192 48.19844

15.6374

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0222

EVROPSKÝ DUM JIHLAVA

public

Vysocina

0 project

yes INTERREG+ETZ

Křížová 2

58601 Jihlava

L0222 49.397286

15.590318

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0491


public

South Moravia

4-10y

0 project

yes ETZ


64804 Brno

L0491 36.936735

-94.617959

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0492


public

Vysocina

<1y

58601 Jihlava

L0492 49.395398

15.586022

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0493


public

Other 1

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Husova 9

37001 České Budějovice

L0493 48.95645

14.45086

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0563

REGIONALMANAGEMENT WALDVIERTEL

public

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Am Statzenberg 1

3910 Zwettl

L0563 48.603642

15.162996

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0564

REGIONALMANAGEMENT WEINVIERTEL

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Hauptstraße 31

2225 Zistersdorf

L0564 48.54554

16.762527

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Schwartzstraße 50

2500 Baden

L0565 48.004005

16.254342

0 project

yes ETZ


3100 St. Pölten

L0857 48.186257

15.619795

352 353 354

0 project

yes INTERREG+ETZ

Hauptstraße 31

2225 Zistersdorf

L0079 48.54554

16.762527

0 project

yes Central Europe


3100 St. Pölten

L0192 48.19844

15.6374

0 project

yes INTERREG+ETZ

nám. T.G.Masaryka 3

L0647 48.752146

16.887025

2225 Zistersdorf

L0834 48.54554

16.762527

3100 St. Pölten

L0192 48.19844

15.6374

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0565

REGIONALMANAGEMENT WIEN UMLAND

public

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0857


public

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW102

STAKO - Standortkooperation der Wirtschaftsparks

A0079

ARGE Wirtschaftspark A5 (7 Gemeinden) c/o Weinviertel Management

public

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW102


A0192


public

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW102


A0647

město Břeclav

public

South Moravia

0

0

4-10y 0 4-10y 0

355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367

Economy and Growth

T01

NW102


A0834

Weinviertel Management

NGO

Lower Austria

1-3y

Economy and Growth

T01

NW107

W3 Projektgrundlagenarbeit

A0192


public

Lower Austria

4-10y

Economy and Growth

T01

NW107


A0428

město Znojmo

public

South Moravia

Economy and Growth

T01

NW107


A0560

Regionalmanagement Niederösterreich, Büro Weinviertel

NGO

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW107


A0774

Verein "Gesellschaft für Politik und Wirtschaft im Weinviertel"

NGO

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW107


A0887

Znojemský regionální rozvoj, o.p.s. (Znaimer Regionalentwicklung)

public

South Moravia

private Lower Austria

0

increasing of cross-border cooperation among towns and cities in Weinviertel and SM

0

0 no

0

0 Hauptstraße 31

0 Benešova 1256/13

0

0 Hauptstraße 31

69081 Břeclav

0 project

yes Central Europe


0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Obroková 1/12

L0429 48.85636

16.0481

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Hauptstraße 31

2225 Zistersdorf

L0560 48.54554

16.762527

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Ausstellungsstraße 1

2020 Hollabrunn

L0774 48.558226

16.072629

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Dolní Česká 13

66902 Znojmo

L0887 48.855049

16.051187

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Sparkassenplatz 4

3910 Zwettl

L0184 48.604378

15.167473

Žižkova 57

58733 Jihlava

L0367 48.23293

-101.577129

Věžní 26, P.O.BOX 85

58601 Jihlava

L0820 49.396102

15.586078

Podhradí 1022

67571 Náměšť nad Oslavou

L0883 49.22361

16.13633

Economy and Growth

T01

NW120

Regionale Produkte

A0184

Destination Waldviertel GmbH

Economy and Growth

T01

NW120

Regionale Produkte

A0367

Kraj Vysočina

public

Vysocina

1-3y

0

Economy and Growth

T01

NW120

Regionale Produkte

A0820

Vysocina Tourism

public

Vysocina

4-10y

0 project

Economy and Growth

T01

NW120

Regionale Produkte

A0883

ZERA, o.s.

private Vysocina

4-10y

0

0 yes Interreg

NGO

0 no

0 Waidhofnerstraße 5

0 yes ETC AT-CZ yes ETZ

66902 Znojmo

Economy and Growth

T01

NW120

Regionale Produkte

A0889

Zukunftsraum Thayaland

>10y

0

L0889 48.913999

15.321687

Economy and Growth

T01

NW121

I_NW_WSPK

A0256

Waldviertel Sparkasse (Pelhřimov, Třebič, M.Budějovice)

private Vysocina

>10y

0

0 no

0 Růžová 84

39301 Pelhřimov

L0256 49.46493

15.32281

Economy and Growth

T01

NW121

I_NW_WSPK

A1033

Waldviertel Sparkasse (J.Hradec, Dačice, Třeboň)

private Other 1

>10y

0

0 no

0 Růžová 84

39301 Pelhřimov

L1033 49.46493

15.32281

368

Economy and Growth

T01

NW121

I_NW_WSPK

B1034

Waldviertel Sparkasse (Waidhofen, Litschau, Raabs, Dobersberg, Kautzen, Vitis)

private Lower Austria

>10y

0

0 no

0 Hauptplatz 22

3830 Waidhofen/Thaya

L1034 48.815374

15.286426

369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381

Economy and Growth

T01

NW188

Development of enterprises

A0231

FHW Fachhochschulstudiengänge Betriebs- und Forschungseinrichtungen der Wiener Wirtschaft GmbH (FHW GmbH)

public

Vienna

Währinger Gürtel 97

1180 Wien

L0231 48.226363

16.349312

Economy and Growth

T01

NW188


A0403

Masarykova univerzita

public

South Moravia

Žerotínovo náměstí 617/9

60177 Brno

L0403 41.991064

-88.311741

Economy and Growth

T01

NW188


B1884

Krajská hospodářská komora jižní Moravy

public

South Moravia

Heršpická 813/5

63900 Brno

L1884 49.168407

16.600473

Economy and Growth

T01

NW189

SME AT-CZ Growing Potential

A0491


public

South Moravia


64804 Brno

L0491 36.936735

-94.617959

Economy and Growth

T01

NW189


A0772

Verein Interkom Hollabrunn-Retz-Znojmo

public

Lower Austria

Hauptplatz 30

2070 Retz

L0772 48.757324

15.950634

Economy and Growth

T01

NW189


A0857


public

Lower Austria


3100 St. Pölten

L0857 48.186257

15.619795

Economy and Growth

T01

NW202

Aktiver Wirtschaftsraum Vysocina - Niederösterreich

A0074

ARGE Grenznutzen

public

Lower Austria

1-3y

yes ERDF


3950 Gmünd

L0074 48.783012

14.976436

Economy and Growth

T01

NW202


A0192


public

Lower Austria

1-3y

yes ERDF


3100 St. Pölten

L0192 48.19844

15.6374

Economy and Growth

T01

NW202


A0492


public

Vysocina

1-3y

yes ERDF

Benešova 1256/13

58601 Jihlava

L0492 49.395398

15.586022


3950 Gmünd

Lower Austria

Economy and Growth

T01

NW203

Österreichisch-tschechische Wirtschaftsausstellung

A0074

ARGE Grenznutzen

public

Lower Austria

1-3y

yes ERDF

Economy and Growth

T01

NW203


A0192


public

Lower Austria

1-3y

yes ERDF


Economy and Growth

T01

NW203


A0492


public

Vysocina

1-3y

yes ERDF

Benešova 1256/13

Economy and Growth

T01

NWneu001

Interkom Hollabrunn - Retz - Znojmo (W3)

A0015

Stadt Retz

Netzwerkdatenbank (1/58)

Lower Austria

Hauptplatz 30

3843 Dobersberg

3100 St. Pölten

L0074 48.783012

14.976436

L0192 48.19844

15.6374

58601 Jihlava

L0492 49.395398

15.586022

2070 Retz

L0015 48.757324

15.950634

Příloha č. 2: Dotazník pro hloubkový výzkum vzorku sítí Aktér: Kontaktní osoba: Dotazování provedeno dne:

1. Stabilita Jak byste popsali sestavení partnerů ve vaší síti? flexibilní (partneři se neustále obměňují) stálé (má stálou sestavu partnerů) smíšené („jádro“ tvoří pouze několik partnerů, další partneři se mění ad-hoc (podle aktuálních aktivit)) Jaký je hlavní charakter spolupráce všech vašich aktivit v rámci sítě? (vyberte jednu nebo více možnost nebo přidejte „další“ vlastními slovy) formální, na politické rovině neformální, tematická projektová síť smíšený, oba předchozí jiný: ____________________________ Na čem nejvíce závisí spolupráce ve vaší síti? externí vlivy a okolnosti silná vlastní iniciativa partnerů v síti Vaši síť byste popsali jako: taženou jedním z partnerů iniciativa je sdílena mezi partnery jiné: ____________________________

Jaké jsou finanční zdroje pro vaši spolupráci? jeden zdroj, ze kterého je spolupráce financována financování z více zdrojů ad-hoc financování, např. sponzoring jiné: ____________________________

Existovala by vaše síť ve stávajícím rozsahu bez přímé finanční podpory?

78 |

ano ne Pokud ne, jaké druhy změn/omezení by se podle vás vyskytly? ... Kdo další/co dalšího podporuje stabilitu sítě? ...

Jak byste popsali stabilitu sítě? velmi stabilní stabilní spíše nestabilní nestabilní

| 79

2.

Kvalita

Jaké jsou nejvíce relevantní a nejúspěšnější výstupy vašich aktivit v rámci sítě? ...

Jaké jsou podle vašeho názoru důležité faktory pro úspěšnou spolupráci v rámci sítě? vzájemná důvěra závislost výměna informací stabilita organizace (typ organizace) zkušenosti délka (trvání) spolupráce jiné:_______________

Můžete uvést, kolik projektů bylo implementováno v rámci vaší sítě? méně než 5 5-10 10-20 více než 20

V jakých oblastech hodnotíte spolupráci v rámci sítě jako dobrou? ... V jakých oblastech by spolupráce v rámci sítě potřebovala zlepšit? ... Pokud je potřeba zlepšení, uveďte, jak došlo k tomu, že je spolupráce spíše slabá? ... Co by mohlo zlepšit celkovou kvalitu sítě? ...

Jak byste popsali kvalitu vaší sítě? velmi vysoká vysoká spíše nízká nízká

80 |

3. Intenzita Máte smlouvy o dlouhodobém partnerství (delší než cca 3 roky) nebo aktivní projektovou spolupráci? (vyberte jedno nebo popište v kolonce “využívám jiné způsoby…”) ano, mnoho ano, několik dosud ne, avšak na několika právě pracujeme dosud ne využívám jiné způsoby (než smlouvy a projekty) pro své spolupráce: Kolik hlavních partnerů je zahrnuto ve vaší síti? méně než 5 5-10 více než 10 Jak často se setkáváte s vašimi nejdůležitějšími partnery? méně než jednou ročně dvakrát ročně čtvrtletně jednou měsíčně častěji než jednou měsíčně Jaké jsou nejdůležitější formy těchto setkání? (vyberte jednu nebo více nebo doplňte “jiné” vlastními slovy) workshopy s intenzivním tematickým zaměřením, konají se v malých skupinách velké konference (např. s diskuzemi v panelu nebo s publikem) veřejné veletrhy nová elektronická média (skype, chat, icq, diskuzní fóra, sociální sítě, e-mail, ...) jiné (zde je vyjmenujte): ____________________________ Můžete procentuálně odhadnout množství aktivit v rámci sítě, jichž jste iniciátorem vy? méně než 10% kolem 20% kolem 30% kolem 40% kolem 50% nebo více

Které společné organizační struktury využíváte se svými partnery ze sítě? (vyberte jednu nebo více nebo doplňte “jiné” vlastními slovy) společný (projektový) management společní zaměstnanci společné financování a kontrola jiné (vyjmenujte):

Můžete procentuálně odhadnout podíl vaší pracovní doby, kdy se věnujete aktivitám sítě? méně než 10% kolem 20% kolem 30% kolem 40% kolem 50% nebo více

Můžete procentuálně odhadnout podíl vašich rozpočtových nákladů věnovaný aktivitám sítě?

| 81

méně než 10% kolem 20% kolem 30% kolem 40% kolem 50% nebo více Kolik lidí celkem se zapojuje do vašich aktivit sítě? (odhadněte počet)

Jak byste popsal/a celkovou intenzitu vaší sítě? velmi intenzivní intenzivní méně intenzivní neintenzivní

82 |

4.

Efektivita – Jaké aktivity přináší vaše síť regionu

Jak vás napadlo spolupracovat v rámci sítě byli jsme přímo osloveni partnerem, jehož jsme znali, s nabídkou stát se součástí sítě hledali jsme partnery do sítě a přímo jsme je oslovili prostřednictvím někoho, kdo nám doporučil vhodné partnery do sítě (např. prostřednictvím krajské správy, krajského managementu, regionální rozvojové agentury, hospodářské komory atd.) jinak:______________

Co je vaším záměrem/cílem pro spolupráci uvnitř sítě? ... Jak byste popsal/a vaši aktivitu uvnitř sítě? v jediném stanoveném tématu v překrývajících se problematikách v několika tématech oddělených od sebe Popsal/a byste vaše activity jako inovativní? ano, některé

ano, všechny

ne

Pokud ano, prosím, specifikujte proč. ...

Kolik vašich úspěšných iniciativ přineslo udržitelný podnět nebo efekt do regionu? méně než 5 5-10 10-20 více než 20 Prosím přiřaďte tyto úspěšné iniciativy podle následujících kategorií: (možno více odpovědí) strategie infrastruktura propagace /kampaň jiné:______________

Jaký druh překážek a rizik vidíte v aktivitách sítě přeshraniční spolupráce (Rakousko – ČR) dnes a do budoucna? …

| 83

Jaký druh šancí a potenciálu shledáváte v aktivitách sítě přeshraniční spolupráce (Rakousko – ČR) dnes a v budoucnosti? … A na závěr, chtěl/a byste vyjádřit nějaká přání či očekávání vztahující se k aktivitám vaší sítě přeshraniční spolupráce? …

84 |

Příloha č. 3: Seznam dotazovaných sítí a aktérů R1 R2

téma Economy and Growth Economy and Growth

kód T01 T01

síť Econet Innovative Econet Innovative

kód NW004 NW004

R3

Economy and Growth

T01

Rozvoj podniků

NW188

R4 R5

Labor Market Labor Market

T02 T02

Expak AT-CZ Smart Frame

NW122 NW52

R6

Labor Market Infrastructure and Transport Infrastructure and Transport

T02

Employment 2025

NW153

T03

Laa-Hevlín FMP, příprava projektu NÖ+Wien

R7 R8

R9 R10 R11 R12 R13 R14 R15 R16 R17

Infrastructure and Transport Infrastructure and Transport Education and Qualification Education and Qualification Education and Qualification Education and Qualification Education and Qualification Research and Development Research and Development

T03

kód A491 A101

NW083

aktér RHK BIC Brno, z.s.p.o. Masarykova univerzita (ESF) Úřad práce Brnovenkov JIC Masarykova univerzita (FSS) Správa dopravní cesty Brno

----------

Kordis

--------

A403 A760 A599 A403 A153

BNW064

Správa a údržba silnic JMK

-------

T03

Reconstruction and building of roads between CR and AT in South-Moravian region Partnerská smlouva NÖ + JMK

----------

KrÚ JMK

A340

T04

Act Well!

NW003

A386

T04

Grünne Lagune

NW056

T04

iCOM

NW171

T04

IB-KE

NW012

T04

EUSOC

----------

Lipka Mendelova univerzita Brno Masarykova univerzita (FI) Středisko služeb školám Masarykova univerzita (FSS)

T05

--------

NW174

T05

CoReTech

T05

JIC-related networks

NW193 NW169, NW170, NW171, NW172

T03

A409 A403 A668 A403

Ceitec Masarykova univerzita (PřF)

A1161

JIC

A599

A403

T06

save.regions

NW027

Diecézní charita Brno

A140

R20

Research and Development Social Policy and Health Care Social Policy and Health Care

T06

Zdraví-Gesundheit

NW035

KrÚ JMK

A340

R21

Regional Development

T07

RECOM CZ-AT

NW025

KrÚ JMK

A340

R22

Regional Development

T07

FMP

NW008

A570

R23

Tourism and Spa Industry

T08

EUREGIOtour.net

NW007

RRA (za SMO JM) Centrála cestovního ruchu JM

T08

Cooperation of regions of Mikulov and Laa a.d. Thaya

NW167

Mikulov

A420

R18 R19

R24

Tourism and Spa Industry

| 85

A148

Culture and Leisure Activities

R25

T09

Porta Culturae

NW022

KrÚ JMK

A340

T09

"Spuren" - Architektur and Museumsroute ATCZ

NW001

Moravská galerie Brno

A391

T09

Zažít kraj vína na kole

NW016

Nadace Partnerství

A450

T09

Zažít kraj vína na kole

NW016

KrÚ JMK

A340

--------NW192, NW015

Hustopeče

------

Nová Lhota

A1886

R28

Culture and Leisure Activities Culture and Leisure Activities Culture and Leisure Activities

R29

Culture and Leisure Activities

T09

R30

Evnironment

T10

Hustopeče Gumpolzkirchen Boden Bündnis, SONDAR

R31

Environment

T10

Poldr Soutok

NW021

Povodí Moravy

A530

R32

Energy

T11

Energy Future

NW006

RHK

A491

R33

Energy

T11

Energy Future

NW006

A419

R34

Energy

T11

Solarthermie NÖ-CZ

NW097

město Kyjov Veronica - ekologický institut

R35

Rural Development

T12

Ecowin

NW170

Ekovín

A679

R36

Rural Development

T12

----------

NW186

Svaz vinařů ČR

A1190

R37

Urban Areas

T13

Euregio City.net

NW187

RRA

A570

R38

Urban Areas

T13

Euregio City.net

NW187

město Kyjov

A419

R39

Urban Areas

T13

Euregio City.net

NW187

město Hodonín

A414

R40

Urban Areas

T13

Euregio City.net

NW187

město Hustopeče

-----

R41

Urban Areas

T13

Euregio City.net

NW187

město Břeclav

A647

R42

Urban Areas

T13

UrbSpace

NW51

město Brno

A410

R43

Urban Areas

T13

Mikulov - sítě

-------

město Mikulov

A420

R44

Urban Areas

T13

Znojmo-Retz

-------

město Znojmo

A428

R26 R27

86 |

A809

Příloha č. 4: Mapy

| 87

Příloha č. 5: Vizualizace

90 |

Niederösterreich | Dolní Rakousko Vysocina | Vysočina

Projektnetzwerk | projektová síť

Wien | Vídeň

Informales Netzwerk | neformální síť

Südmähren | Jižní Morava

Informale Verbindung zwischen Akteuren | neformální propojení mezi aktéry

Andere 1 (außerhalb der Projektregion aber in der Programmregion) | Ostatní 1 (mimo projektové regiony, ale v programovém území) Andere 2 (außerhalb der Programmregion) | Ostatní 2 (mimo programové území) Prag | Praha Keine geografische Zuordnung | bez geografického přiřazení

Verbindung über Arbeitsübereinkommen | Propojení prostřednictvím dohody o spolupráci

Quelle | zdroj: mepco, DHV, mecca (04. 2012) Visualisierung | vizualizace: mecca (04. 2012)

Netzwerk síť

WIRTSCHAFTSENTWICKLUNG UND WIRTSCHAFTSSTRUKTUR Software: ORA 2.5.6 COPYRIGHT (c) 2001-2012 Kathleen M. Carley - Center for Computational Analysis of Social and Organizational Systems (CASOS), Institute for Software Research International (ISRI), School of Computer Science, Carnegie Mellon University, 5000 Forbes Avenue - Pittsburgh, PA 15213-3890 - ALL RIGHTS RESERVED

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A HOSPODÁŘSKÉ STRUKTURY



Wien | Vídeň







Software: ORA 2.5.6 COPYRIGHT (c) 2001-2012 Kathleen M. Carley - Center for Computational Analysis of Social and Organizational Systems (CASOS), Institute for Software Research International (ISRI), School of Computer Science, Carnegie Mellon University, 5000 Forbes Avenue - Pittsburgh, PA 15213-3890 - ALL RIGHTS RESERVED

Netzwerk síť

ARBEITSMARKT TRH PRÁCE



Wien | Vídeň








Netzwerk síť

INFRASTRUKTUR UND VERKEHR INFRASTRUKTURA A DOPRAVA



Wien | Vídeň








Netzwerk síť

BILDUNG UND QUALIFIKATION VZDĚLÁNÍ A KVALIFIKACE



Wien | Vídeň







Netzwerk síť

FORSCHUNG UND ENTWICKLUNG, TECHNOLOGIE UND INNOVATION Software: ORA 2.5.6 COPYRIGHT (c) 2001-2012 Kathleen M. Carley - Center for Computational Analysis of Social and Organizational Systems (CASOS), Institute for Software Research International (ISRI), School of Computer Science, Carnegie Mellon University, 5000 Forbes Avenue - Pittsburgh, PA 15213-3890 - ALL RIGHTS RESERVED

VÝZKUM A VÝVOJ, TECHNOLOGIE A INOVACE



Wien | Vídeň








Netzwerk síť

SOZIAL- UND GESUNDHEITSWESEN SOCIÁLNÍ OBLAST A ZDRAVOTNICTVÍ



Wien | Vídeň







Netzwerk síť

REGIONALENTWICKLUNG, RAUMORDNUNG, INSTITUTIONELLES UMFELD Software: ORA 2.5.6 COPYRIGHT (c) 2001-2012 Kathleen M. Carley - Center for Computational Analysis of Social and Organizational Systems (CASOS), Institute for Software Research International (ISRI), School of Computer Science, Carnegie Mellon University, 5000 Forbes Avenue - Pittsburgh, PA 15213-3890 - ALL RIGHTS RESERVED

REGIONÁLNÍ ROZVOJ, ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, INSTITUCIONÁLNÍ PROSTŘEDÍ



Wien | Vídeň








Netzwerk síť

TOURISMUS CESTOVNÍ RUCH



Wien | Vídeň







Netzwerk síť

KULTUR UND FREIZEITAKTIVITÄTEN Software: ORA 2.5.6 COPYRIGHT (c) 2001-2012 Kathleen M. Carley - Center for Computational Analysis of Social and Organizational Systems (CASOS), Institute for Software Research International (ISRI), School of Computer Science, Carnegie Mellon University, 5000 Forbes Avenue - Pittsburgh, PA 15213-3890 - ALL RIGHTS RESERVED

KULTURA A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY



Wien | Vídeň








Netzwerk síť

UMWELT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ



Wien | Vídeň








Netzwerk síť

ENERGIEWIRTSCHAFT ENERGETIKA



Wien | Vídeň








Netzwerk síť

LÄNDLICHE GEBIETE, NACHHALTIGE ENTWICKLUNG VENKOV A UDRŽITELNÝ ROZVOJ



Wien | Vídeň








Netzwerk síť

STÄDTISCHE RÄUME, STÄDTISCHES UMFELD MĚSTSKÉ A PŘÍMĚSTSKÉ PROSTŘEDÍ

ANALÝZA SÍTÍ - JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Recommend Documents