Abstrakt Cílem diplomové práce byla optimalizace izolace deoxyribonukleové kyseliny (DNA) s využitím reversibilní adsorpce nukleových kyselin na povrch magnetických nosičů pokrytých funkčními skupinami. K izolaci DNA bylo ověřováno použítí 6 nosičů: P(HEMAco-GMA) ox, F-kol B 30 ox, F-kol 77 ox, F-kol B100 ox, F-kol 135 ox, pokrytých karboxylovými skupinami a Perovskit 439 (pokrytý silikagelem). Bakteriální DNA byla izolována metodou fenolové extrakce. DNA byla ze vzorků na magnetický nosič reversibilně navázána v prostředí vysoké koncentrace NaCl (5 M) a poly (etylenglykolu) (PEG 6000) o konečné koncentraci 16 % v separační směsi. DNA byla eluována do TE pufru. Kvalita izolované DNA magnetickými částicemi byla ověřená pomocí amplifikace v PCR. Bylo zjištěno, že i když magnetickými nosiči bylo izolováno různé množství DNA, kvalita izolované DNA byla vždy v kvalitě vhodné pro PCR. Nanočástice Perovskit 439 měly proti ostatním magnetickým nosičům nejlepší separační vlastnosti a bylo jimi izolováno největší množství DNA. Pro jejich další využití při analýze reálných vzorků je však třeba tyto částice i metodu izolace dále optimalizovat.
Abstrakt The aim of work was an optimization of separation deoxyribonucleic acid (DNA) with the use of nucleic acid reversible adsorption to the surface of magnetic particles coated by functional groups. Six carriers were verificated for DNA isolation: P (HEMA-co-GMA) ox, F-kol B 30 ox, F-kol 77 ox, F-kol B100 ox, F-kol 135 ox, coated with carboxyl groups and Perovskit 439 (coated by silicone). Bacterial DNA was isolated by phenol extraction procedure, first. DNA was reversibly bond to magnetis carrier in the presence of high concentration of NaCl ( 5 M) and poly (ethylene glycol) (PEG 6000). The final PEG and NaCl concentrations of 16.0 % (w/v) and 2.0 M, respectively, were used.DNA was eluted into TE buffer. The quality of extracted DNA was checked by PCR amplification. It was found out that although different quantities of DNA were isolated, the quality of isolated DNA was always compatible with PCR. Nanoparticles Perovskit 439 had the best separative characteristics in comparison to the other magnetic carriers because highest amounts of DNA was isolated. However, next optimisation of DNA separation procedure is required for the use of studied microspheres in real samples.
Klíčová slova: magnetické nosiče, izolace DNA, PCR . Keywords: magnetic carriers, DNA isolation, PCR 3
KUBISZ, P. Reverzibilní imobilizace DNA na nově syntetizovaných magnetických nosičích. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2010. 43 s. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a že všechny použité literární zdroje jsem správně a úplně citoval. Diplomová práce je z hlediska obsahu majetkem Fakulty chemické VUT v Brně a může být využita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana FCH VUT.
................................................ podpis studenta
Poděkování Touto formou bych rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce panu doc. Ing. Bohuslavu Rittichovi, CSc. za odborné vedení, cenné připomínky a čas, který mi věnoval. Poděkování také patří slečně Ing. Štěpánce Trachtové za pomoc a rady v praktické části a rodině za podporu a trpělivost během mého studia.
4
Obsah: ABSTRAKT…………………………………………………………………………………...3 ABSTRACT…………………………………………………………………………………...3 KLÍČOVÁ SLOVA…………………………………………………………………………...3 KEYWORDS………………………………………………………………………………….3 PROHLÁŠENÍ………………………………………………………………………………...3 1. ÚVOD…………………………………………………………………………………….7 2. TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………………………..8 2.1. Rod Lactobacillus…………………………………………………………………….8 2.2. Rod Salmonella……………………………………………………………………….9 2.3. Struktura DNA……………………………………………………………………... 10 2.4. Magnetické nosiče…………………………………………………………………. 12 2.4.1. Úvod………………………………………………………………………… 12 2.4.2. Příprava magnetických mikročástic………………………………………… 13 2.4.3. Mechanismus izolace DNA…………………………………………….….... 14 2.5. Polymerázová řetězová reakce……………………………………………………... 14 3. CÍL PRÁCE……………………………………………………………………………. 15 4. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST………………………………………………………….. 17 4.1. Materiál…………………………………………………………………………….. 17 4.1.1. Použité mikroorganismy…………………………………………………….. 17 4.1.2. Chemikálie…………………………………………………………………... 17 4.1.2.1. Chemikálie pro přípravu roztoků……………………………………. 17 4.1.2.2. Komponenty pro PCR……………………………………………….. 17 4.1.3. Magnetické mikročástice……………………………………………………. 18 4.1.4. Kultivační média a roztoky………………………………………………….. 18 4.1.4.1. Kultivační média…………………………………………………….. 18 4.1.4.2. Roztoky pro přípravu hrubých lyzátů buněk………………………… 19 4.1.4.3. Roztoky pro izolaci DNA……………………………………………. 19 4.1.4.4. Roztoky pro agarózovou gelovou elektroforézu…………………….. 19 4.1.5. Přístroje a pomůcky…………………………………………………………...20 4.2. Metody……………………………………………………………………………… 20 4.2.1. Kultivace bakterií……………………………………………………………. 20 4.2.2. Izolace a identifikace bakteriální DNA metodou fenolové extrakce………... 20 4.2.2.1. Příprava buněk………………………………………………………. 20 4.2.2.2. Lyze buněk…………………………………………………………... 20 4.2.2.3. Deproteinace DNA fenolovou extrakcí……………………………… 21 4.2.2.4. Srážení DNA etanolem……………………………………………… 21 4.2.2.5. Rodově specifická PCR pro rod Lactobacillus……………………… 21 4.2.2.6. Polymerázová řetězová reakce s druhově specifickými primery pro Lactobacillus delbrueckii……………………………………………. 23 4.2.2.7. Agarózová gelová elektroforéza bakteriální DNA a PCR produktů.... 23 4.2.2.8. Příprava gelu pro agarózovou gelovou elektroforézu………………... 23 4.2.2.9. Příprava gelů pro agarózovou gelovou elektroforézu PCR produktů... 24 4.2.2.10. Průběh elektroforézy………………………………………………… .24
5
4.2.2.11. Izolace genomové DNA z hrubých lyzátů pomocí magnetických nosičů…………………………………………………………………….. 24 4.2.2.12. Spektrofotometrické stanovení koncentrace a čistoty izolované DNA 25 5. VÝSLEDKY A DISKUZE…………………………………………………………….. 26 5.1. Kontrola čistoty bakteriální kultury………………………………………………... 26 5.2. Porovnání účinnosti magnetických nosičů F-kol a Perovskit………………………. 26 5.3. Izolace bakteriální DNA laboratorního kmene Salmonella typhimurium LT2-18 pomocí magnetických nosičů v různých reakčních objemech …………………….. 30 5.4. Izolace bakteriální DNA laboratorního kmene Salmonella typhimurium LT2-18 pomocí magnetických nosičů při různých teplotách a různých hodnotách pH TE pufru………………………………………………………………………….31 5.5. Izolace bakteriální DNA z hrubých lyzátů buněk Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 212 s využitím magnetických nosičů Perovskit 439……………..33 6. ZÁVĚR…………………………………………………………………………………...41 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………………………… 42
6
1. ÚVOD Bakterie rodu Lactobacillus se ve značné míře využívají při výrobě fermentovaných mléčných výrobků (kysané mléko, sýry a jogurty), fermentované zeleniny (okurky a kyselé zelí), kynutého chleba a některých druhů klobás. Rod Lactobacillus se řadí mezi probiotické bakterie, které mohou mít příznivé účinky na zdraví konzumentů. Bakterie rodu Salmonella jsou patogenní pro člověka i zvířata a vyvolávají onemocnění nazývané salmonelózy. Její výskyt může být detekován v syrových vejcích, mléce a vodě. Pro potřeby potravinářských výrob je důležitá rychlá identifikace mikroorganismů přítomných v potravině. Jednou z metod přesného určení složení mikroflóry potravin je polymerázová řetězová reakce (PCR). Jedná se o velmi citlivou metodu, pomocí které lze prokázat i velmi nízké koncentrace cílové DNA v potravině. Abychom mohli metodu PCR použít, je třeba izolovat DNA ze vzorku v požadované čistotě, protože různé složky potravin mohou inhibovat průběh PCR a být příčinou falešně negativních výsledků. Vhodným způsobem přípravy dostatečně čisté DNA je separace na magnetických nosičích. Jedná se o metodu jednoduchou, rychlou a finančně nenáročnou.
7
2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1. Rod Lactobacillus Do rodu Lactobacillus zařazujeme mléčné bakterie tvořící na pevné kultivační půdě většinou delší, tenké tyčinky, často seskupené do řetízků. Jsou grampozitivní, nepohyblivé a nemají schopnost tvořit spory. Z hlediska nároků na kyslík považujeme laktobacily za mikroaerofilní nebo fakultativně či striktně anaerobní. Mohou se množit i v kultivačním prostředí s optimální hodnotou pH 5,5 - 6,2. Jestliže však pH poklesne pod 4, růst většiny laktobacilů se zastavuje. Optimální růstová teplota je 30 až 40 °C. Neprodukují enzym katalázu, která katalyzuje rozklad peroxidu vodíku H2O2 na kyslík a vodu [1]. Laktobacily jsou široce rozšířené v prostředí, obzvláště v nejrůznějších potravinách živočišného nebo rostlinného původu, v nápojích, čisté i znečištěné vodě, kysaném zelí a silážích. Běžně osídlují gastrointestinální trakt ptáků a savců a vaginu savců, tvoří část normální ústní flory mnoha teplokrevných živočichů včetně člověka. Pouze vzácně jsou patogenní. Podle Taxonomického přehledu Prokaryot [2] rod Lactobacillus patří do domény Bacteria, kmene Firmicutes, třídy Bacilli, řádu Lactobacillales, čeledi Lactobacillaceae. Jeho blízkými příbuznými jsou ve stejné čeledi rody Paralactobacillus a Pediococcus. Fylogeneticky příbuznou čeledí je čeleď Leuconostocaceae, zahrnující rody Leuconostoc, Oenococcus a Weissella [3]. V roce 2005 rod Lactobacillus zahrnoval 100 popsaných druhů. Hlavní nesrovnalostí v taxonomii rodu Lactobacillus je rozdíl mezi fylogenetickým zařazením a metabolickými vlastnostmi. Historické dělení rodu Lactobacillus bylo založeno na typu jeho fermentace. Uznávaná „moderní“ definice byla stanovena Hammesem a Vogelem (1995) [4], tzn. obligátní homofermentativní laktobacily jsou schopni kvasit hexózy téměř výhradně na kyselinu mléčnou a to Embden-Meyerhof-Parnasovou (EMP) dráhou, zatím co pentózy a glukonát nejsou schopni kvasit, pro nepřítomnost fosfoketolázy. Fakultativně heterofermentativní laktobacily odbourávají hexózu na mléčnou kyselinu EMP dráhou, a jsou také schopni odbourávat pentózy a nezřídka také glukonát díky vlastní aldóze a fosfoketoláze. Konečně obligátně heterofermentativní laktobacily degradují hexózu přes fosfoglukonátovou dráhu, produkují kyselinu mléčnou, etanol nebo kyselinu octovou a oxid uhličitý, mimo to i pentózy jsou kvašeny touto cestou. I. Obligátně homofermentativní: L. delbruecki subsp. delbruecki – fermentovaný rostlinný materiál L.delbrueckii subsp. lactis – mléko, sýr, granulované krmivo L. delbrueckii subsp. bulgaricus – jogurt (startér), sýr L. acidophilus – střevní trakt člověka a zvířat, ústa a vagina člověka L. helveticus – syrové mléko, startér pro sýry II.
8
Skupina – fakultativně heterofermentativní: L. casei – mléko, sýr a v potravinách, prostředí, klinický materiál L. plantarum – potraviny, prostředí, fermentovaný rostlinný materiál, klinický materiál L. sake – původně izolován jako startér pro sake, dále zjištěn v kysaném zelí a v jiných fermentovaných rostlinných materiálech a v potravinách.
III.
Skupina – obligátně heterofermentativní: L. buchneri – mléko, sýr, fermentovaný rostlinný materiál, lidská ústa L. fermentum – mléčné výrobky, fermentovaný rostlinný materiál, stokové kaly, ústa a stolice člověka L. kefir – izolován z kefíru
Anaerobní laktobacily – klinicky významná skupina mléčných tyček (taxonomicky problematická) L. catenaformis – mikroaerofilní až anaerobní; stolice člověka, humánní klinický materiál Rod Lactobacillus má dlouhou historii bezpečného užívání a to zejména v mlékárenském průmyslu a hraje důležitou roli při výrobě fermentovaných mléčných výrobků. V posledních desetiletích jsou hledány nové kmeny laktobacilů, které mají při užívání příznivý účinek na zdraví člověka tzv., probiotické kultury. Mezi příznivé účinky laktobacilů patří inhibice patogenních mikroorganismů – Salmonella, Shigella, Heliobacter, snížení nesnášenlivosti laktózy, stimulace imunitního systému, snížení rizika rakoviny tlustého střeva a asimilaci cholesterolu [5].
2.2. Rod Salmonella Do tohoto rodu bakterií náleží gramnegativní, nesporulující tyčinky z čeledi Enterobacteriaceae. Rostou na běžně užívaných půdách. Všechny druhy salmonel fermentují glukosu s tvorbou plynu. Typickou vlastností je také produkce sirovodíku. Většinou však nezkvašují laktosu [1, 6]. Salmonely jsou primárními střevními patogeny člověka a zvířat, domácích i divokých. Často se nacházejí v odpadcích ve vodě, v půdě. Za vhodných podmínek mohou ve vodě přežívat měsíce i léta. Potraviny mohou být infikovány primárně (surovina připravená z infikovaných zvířat – maso, vejce) nebo sekundárně. Při sekundární kontaminaci je zcela nezávadná potravina kontaminovaná v průběhu výrobního procesu nebo během distribuce exkrementy nemocných lidí nebo zvířat. Nejčastějším zdrojem nákazy jsou masné produkty, vejce, vaječné výrobky, mléčné produkty, sušené mléko a také uzeniny. Některé sérotypy jsou úzce adaptovány na svého hostitele např. S. typhi a S. paratyphi na člověka, S. dublin na dobytek, S. choleraesius na prase, S. gallinarium na drůbež, ale mnohé sérotypy tuto vazbu na hostitele nemají (S. typhimurium, S. enteritidis) [1, 7]. Primárně zoogenní salmonely způsobují onemocnění zvané salmonelóza. Toto onemocnění patří mezi významné alimentární nákazy, vyskytuje se na celém světě a to i vyspělých zemích. Salmonelózy mají charakter enteritidy nebo gastroenteritidy s řídce kašovitými průjmy, také se objevuje zvracení a nevolnost. Je to infekční onemocnění s krátkou inkubační dobou, která se pohybuje v intervalu 6-48 hodin, nejčastěji se však udává 6-10 hodin. K nákaze dochází cestou perorální, tedy ústy, a to požitím kontaminované potraviny. Salmonely se po vniknutí do zažívacího systému pomnožují v tenkém střevě, kde se projevují nejcharakterističtější formou, akutní gastroenteritidou s výše popsanými příznaky. Forma bezpříznaková se vyskytuje asi u 1-5% nakažených osob. Potom ještě existuje salmonelóza s lokální manifestací postihující méně než 1% nemocných. Období nakažlivosti trvá v průběhu nákazy. Další závisí na rekonvalescentním vylučování, které je extrémně proměnlivé, od několika dní po několik týdnů. Chronická nosičství (přes rok) jsou vzácná. 9
Podání antibiotik neovlivní vylučování salmonel, aplikace širokospektrých antibiotik často prodlužuje pozitivitu v rekonvalescenci. Základem prevence salmonelózových nákaz jsou důkladná a soustavná hygienická opatření týkající se chovu hospodářských zvířat, nezávadnosti krmiv a vody, sledování zdravotního stavu zvířat a soustavná dezinfekce v chovatelských a potravinářských objektech [1, 7, 8].
2.3. Struktura DNA Deoxiribonukleová kyselina (DNA) je chemickým nositelem buněčné genetické informace. Molekula DNA jako chemická sloučenina byla objevena v roce 1869 švýcarským lékařem Miescherem. Avšak získat čistou DNA tehdejšími postupy, aby mola být dále zkoumána, bylo nemožné. Objevit charakteristickou, dnes známou jako sekundární, strukturu DNA se podařilo až v roce 1953 dvěma mladým vědců z Cambridge - Američanovi Jamesi Watsonovi a Britovi Francisi Crickovi. Strukturu DNA lze rozdělit podle uspořádání na tři úrovně: primární, sekundární a terciární struktura. Primární strukturou DNA se rozumí seřazení deoxyribonukleotidů v polydeoxyribonukleotidových řetězcích. Genetická informace je v řetězcích uložena prostřednictvím pořadí dvou purinových bází adeninu a guaninu a dvou pyrimidinových bází cytozinu a tyminu. V sekundární struktuře DNA jsou polydeoxyribonukleotidové řetězce společně stočené do dvoušroubovice, v níž jsou orientovány v opačných směrech (antiparalelně) a jsou poutány vodíkovými vazbami mezi určitými dvojicemi bází. Vnější část DNA řetězce tvoří cukerné pentózové kruhy a fosfátové zbytky, díky kterým má dvoušroubovice DNA na svém povrchu záporný náboj. Vlákna DNA se přirozeně stáčí do dvoušroubovice, avšak forma stočení není vždy za všech podmínek stejná. Existují tři formy konformací DNA: A-DNA, B-DNA a ZDNA. Konformace A, B jsou pravotočivé, konformace Z je levotočivá. Při vysoké relativní vlhkosti je B-DNA stabilizována molekulami vody téměř u každého atomu schopného vytvářet s nimi vodíkové vazby. Takto se vytváří kolem dvoušroubovice vodní obal. Po odstranění molekul vody (dehydratací) přechází B-forma na A-formu. U všech prokaryotických a eukaryotických buněk a také v DNA virech se vyskytuje B-konformace. A-DNA se vyskytuje ve sporach bacilů a Z-konformace byla poprvé pozorována u syntetického oligomeru.
10
Obr.1. Zjednodušené konformační schéma typů DNA [9]
A-DNA
B-DNA
Z-DNA
Terciární struktura DNA je prostorovým uspořádání sekundární struktury DNA. Jedná se o uspořádání všech atomů molekuly DNA v prostoru bez ohledu na vztahy k ostatním molekulám. Tato struktura se také označuje nadšroubovice neboli superhelix a vyskytuje se u prokaryotních a eukaryotních buněk. Nadšroubovice se může tvořit jak z lineární tak i kružnicové dsDNA. Molekula DNA nevyznačující se nadšroubovicovitým vinutím má jen sekundární strukturu, a to ve formě dvoušroubovice a je označována jako relaxovaná dsDNA (Obr. 2) [9, 10]. Obr. 2. Kovalentně uzavřená kružnicová molekula dsDNA a její nadšroubovice [9].
11
2.4. Magnetické nosiče 2.4.1. Úvod Poprvé byly magnetické částice, v souvislosti s biotechnologií, použity v roce 1973 P.J. Robinsonem [11]. Ve své práci P.J. Robinson použil jako magnetických nosičů oxid železitý pokrytý oxidem křemičitým a oxid železitý pokrytý celulózou k imobilizaci dvou enzymů α-chymotrypsinu a β-galaktosidázy pro aplikace v bioreaktorech. Od té doby se techniky separace látek užitím magnetických nosičů ve formě mikročástic a nanočástic stále více pro separaci biologických molekul a buněk. Tyto techniky našly během posledních desetiletí uplatnění v mnoha vědních oborech biologie, biochemie, biotechnologie a lékařství. Výhodou užití magnetických nosičů je rychlost a jednoduchost separace látek z homogenních i heterogenních materiálů. Další výhodou, například při izolaci bakteriální DNA, je použití minimálního množství nebezpečných organických rozpouštědel (fenol). Z hlediska instrumentálního vybavení nejsou zapotřebí nákladné centrifugy. Celkově se techniky separace na magnetických nosičích jeví jako jednoduché, levné a účinné [11 - 13]. Existuje řada magnetických materiálů s širokým rozsahem magnetických vlastností. Většina magnetických nosičů má superparamagnetické vlastnosti. V nepřítomnosti jakéhokoliv vnějšího magnetického pole se částice navzájem nijak nepřitahují a vytváří tak homogenní suspenzi, ze které mohou být odstraněny zavedením jakéhokoliv vnějšího magnetického pole získaného například magnetickým separátorem [14]. Magnetické částice se skládají z magnetického jadérka, které zajišťuje částici její magnetické vlastnosti, ochranného obalu, chránící jadérko před vnějšími vlivy a přes raménko navázané aktivní molekuly senzitivní podle potřeby k vybraným látkám (Obr. 3). Obr. 3. Magnetická částice pro biotechnologické aplikace . Upraveno dle [15]
Magnetické jadérko
Ochranná vrstva Mezerník Aktivní molekula (ligand)
Magnetické jadérko, které je základem magnetické mikročástice, je většinou tvořeno materiály na bázi magnetických oxidů železa (magnetit - Fe3O4, maghemit - γ-Fe2O3). Připravené magnetické jadérko by mělo mít požadovanou velikost a magnetické vlastnosti. Pro biologické aplikace musí být částice pokryté příslušnými vysoko- nebo nízkomolekulárními polymery, aby byly minimalizovány nežádoucí a nespecifické interakce kovu 12
se složkami prostředí. Mezi nejčastěji používané polymery k vytvoření ochranné vrstvy magnetických jadérek patří poly(glycidyl methakrylát) (PGMA), poly(2-hydroxyethyl methakrylát) (P(HEMA)), a jejich kopolymery a polystyren. Polymery P(HEMA) a PGMA se řadí mezi hydrofilní nosiče, jejichž výhodou jsou: vysoká mechanická stabilita, biokompatibilita, nízká nespecifická adsorpce biologicky aktivních látek a široké využití pro biomedicínské aplikace. PGMA má navíc výhodu přítomnosti oxiranové skupiny, která sice není příliš reaktivní, ale lze ji snadno upravit hydrolýzou, aminací, oxidací atd. Polymery založené na polystyrenu jsou v současnosti nejvíce používané, nicméně jejich hlavním nedostatkem je hydrofobní interakce s biomolekulami. Navíc příprava těchto nosičů je velmi komplikovaná Vnější vrstvu magnetických částic tvoří aktivní molekuly, na které jsou cílové molekuly ze vzorku navázány specifickou vazbou. Podle typu funkcionalizovaného povrchu a užití lze magnetické částice rozdělit (Obr. 4) [16 - 18]. Obr. 4. Typy a užití magnetických mikročástic. Upraveno dle [17].
13
2.4.2. Příprava magnetických mikročástic Vhodným typem mikročástic pro izolaci bakteriální DNA je poly(2-hydroxyethyl methakrylát-co-glycidyl methakrylát) - P(HEMA-co-GMA). K tomuto účelu lze použít neporézní částice o průměru 1μm, které obsahující na svém povrchu karboxylové skupiny. Magnetické mikročástice P(HEMA-co-GMA) se připravují disperzní kopolymerací 2hydroxyethyl methakrylátu (HEMA) a glycidyl methakrylátu (GMA) v přítomnosti částic koloidního magnetitu (Fe3O4), potažených vrstvičkou kyseliny olejové. Reakce je iniciována dibenzoylperoxidem a stabilizována acetát-butyrátem celulózy. Dalším krokem je oxidace hydroxylových skupin mikročástic 2% vodným roztokem manganistanu draselného v kyselém prostředí 2M H2SO4 [16, 19, 20]. Dalším typem hydrofilních neporézních částic je poly(hydroxyethyl methakrylát-coethylendiamin methakrylát) - P(HEMA-co-EDMA). Příprava, vlastnosti a použití těchto částic je obdobná jako u částic P(HEMA-co-GMA) [20].
2.4.3. Mechanismus izolace DNA Nukleové kyseliny mohou existovat ve více formách. V roztocích o nízké koncentraci solí (NaCl) a za nepřítomnosti poly(ethylenglykolu) (PEG 6000) se nachází v hydratované šroubovicovité formě, na magnetické mikročástice se neváže. Po přidání PEG a solí přechází šroubovicovitá forma DNA na globulární konformaci, ve které se prostřednictvím vodíkových vazeb váže na povrch magnetických částic. Takto je DNA oddělena od ostatních složek (proteiny, sacharidy a ostatní buněčné složky). Navíc PEG 6000 upřednostňuje vazbu DNA před proteiny a sacharidy na magnetické nosiče. Převedením magnetických nosičů do pufru bez PEG a s nízkým obsahem solí dochází k přechodu DNA z globulární formy zpět na šroubovicovou formu a uvolnění do roztoku. Tímto postupem lze získat přečištěnou DNA bez sacharidů, proteinů a ostatních kontaminujících látek [21, 22]. K separaci nukleových kyselin lze použít magnetické mikročástice funkcionalizované karboxylovými skupinami. Hlavními zástupci těchto nosičů jsou P(HEMA-co-GMA) a P(HEMA-co-EDMA) [17]. Vlastní postup separace DNA se skládá ze tří kroků: 1) Vazba nukleových kyselin na přidané magnetické částice ke vzorku. 2) Promytí magnetických částic s navázanou DNA, přičemž nenavázaný kontaminující materiál se snadno odstraní odletím. Magnetické částice s DNA jsou poutány magnetem. 3) Eluce DNA do vhodného pufru a oddělení magnetických mikročástic od eluátu magnetem.
2.5. Polymerázové řetězová reakce Polymerázová řetěžová reakce (PCR) je molekulárně biologická technika pro exponenciální amplifikaci DNA, s využitím enzymatické replikace, bez použití živého organismu (buňky). PCR je technika in vitro, kterou je možné provést s jakoukoliv DNA. Je užívána pro amplifikaci specifické oblastí DNA. Provedení PCR vyžaduje několik hlavních komponent [23]: DNA templát, který obsahuje DNA fragment, který bude amplifikován. 14
Jeden nebo víc primerů, které jsou komplementární k DNA a vymezují oblast mezi 5' a 3' konci DNA templátu, která bude amplifikována. DNA polymeráza (např. Taq polymeráza nebo jiná DNA polymeráza s teplotním optimem okolo 70°C), která katalyzuje syntézu DNA podle komplementárního řetězce. Deoxynukleotid trifosfáty (dNTPs), které slouží jako stavební kameny k syntéze nového řetězce DNA. PCR pufr poskytuje vhodné chemické prostředí pro optimální aktivitu a stabilitu DNA polymerázy.
Dále obsahuje: Jednomocné kationty - draselné ionty. Dvojmocné kationty - hořečné ionty. Cyklus PCR se skládá ze 3 kroků: (1) Denaturace (94 – 96 °C) (2) Hybridizace primerů (50 – 65 °C) (3) Syntéza nového řetězce DNA (72 °C) PCR obvykle sestává ze série 30-35 cyklů. Před prvním cyklem, během nastavení počátečního kroku, je PCR směs zahřáta na 9496 °C po dobu 5 - 10 minut. Tento první krok vede k denaturaci DNA templátu a primerů, tj. porušení vodíkových vazeb mezi komplementárními bázemi dvouřetězcové DNA. Některé PCR polymerázy vyžadují tento krok také pro svou aktivaci. Po tomto kroku následuje další denaturační krok 94 – 96 °C po 20 - 30 sekund. Po denaturaci následuje hybridizace primerů (annealing). V tomto kroku se reakční teplota sníží tak, že primery mohou hybridizovat s komplementárními řetězci DNA templátu. Teplota v tomto kroku závisí na Tm (teplota tání) primerů a obvykle se pohybuje mezi 50 – 65 °C po dobu 20 – 40 sekund. Po hybridizaci následuje syntéza nového řetězce pomocí DNA polymerázy. Teplota v tomto kroku závisí na užité DNA polymeráze. Taq polymeráza má teplotní optimum 70 – 74 °C; ve většině případů, je používána teplota 72 °C. Doba syntézy závisí jak na DNA polymeráze, tak na velikosti amplifikovaného DNA fragmentu. Finální krok syntézy komplementárního řetězce se prodlužuje na 5 - 15 minut (v závislosti na velikosti DNA templátu). Po amplifikaci lze cykler nastavit na teplotu 4 – 10 °C, která slouží k uchování produktů PCR. Produkt PCR je analyzován pomocí agarózové gelové elektroforézy. Záporně nabité molekuly DNA putují v elektrickém poli ke kladné elektrodě.
15
3. CÍL PRÁCE Cílem práce byla purifikace bakteriální DNA pomocí různých typů nově syntetizovaných magnetických nosičů. Postup purifikace bakteriální DNA byl optimalizován s cílem získat DNA v kvalitě vhodné pro polymerázovou řetězovou reakci (PCR). Množství a kvalita izolované DNA byla ověřena spektrofotometricky a amplifikací s využitím PCR.
16
4. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 4.1. Materiál 4.1.1. Použité mikroorganismy V experimentech byly použity tyto kmeny z rodu Lactobacillus: Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 212, Lactobacillus delbrueckii CCM 7190T a Lactobacillus paracasei lock 0919. Dále byla použita bakteriální DNA laboratorního kmene Salmonella typhimurium LT2-18. 4.1.2. Chemikálie 4.1.3. Chemikálie pro přípravu roztoků
Agaróza pro elektroforézu DNA (Serva, Heidelberg, SRN) Dodecylsulfát sodný (SDS) (Serva, Heidelberg, SRN) Ethanol p.a. (Pliva-Lachema, Brno, ČR) Ethidiumbromid (EtBr) (Sigma, St.Louis, USA) Ethylendiamintetraoctová kyselina (EDTA) (Serva, Heidelberg, SRN) Fenol (Pliva-Lachema, Brno, ČR) Hydroxid sodný (Amresco, Solon, USA) Chlorid sodný (Pliva-Lachema, Brno, ČR) Chloroform (Penta, Praha,ČR) Isoamylalkohol (Amresco, Solon, USA) Kyselina boritá (Pliva-Lachema, Brno, ČR) Lysozym (Reanal, Budapešť, Maďarsko) Octan sodný (Pliva-Lachema, Brno, ČR) M.R.S. Broth (Oxoid, Londýn, Velká Británie) Polyethylenglykol (PEG 6000) (Pliva-Lachema, Brno, ČR) Proteináza K (Sigma, St.Louis, USA) Tris-báze (Amresco, Solon, USA) Tris-HCl (Amresco, Solon, USA)
4.1.2.2. Komponenty pro PCR
Voda pro injekce ČSL 4 (Biotika, Slovenská Lupča, SR) - dále označovaná jako voda pro PCR Reakční pufr kompletní pro Taq DNA polymerasu 1.1 (10x koncentrovaný) dNTP směs (10mM) (Top-Bio, Praha, ČR) Taq DNA polymerasa 1.1 (1 U/μl) (Top-Bio, Praha, ČR) DNA standard 100 bp žebříček (Malamité, Moravské Prusy, ČR) Oligonukleotidové primery LbLMA 1-rev, R16-1, F_delb_IS, R_delb_IS, (GeneriBiotech, Hradec Králové, ČR) PCR vkládací pufr Yellow Load (TopBio, Praha, ČR)
17
4.1.3. Magnetické mikročástice Magnetické neporézní mikročástice P(HEMA-co-GMA) ox, byly připraveny Ing. Danielem Horákem, CSc z Makromolekulárního ústavu AV ČR v Praze. Vlastnosti testovaných částic jsou uvedeny v Tabulce 1. Magnetické částice Perovskit 439 (pokryté vrstvou silikagelu) byly připraveny doc. Ing. Emilem Pollertem, DrSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze. Částice byly dodány ve formě stabilní suspenze. Jejich velikost byla 24 nm. Tabulka 1: Charakteristické vlastnosti připravených magnetických částic Částice
Fe (% hm)
-COOH (mM/g)
Průměr (μm)
PDI
P(HEMA-co-GMA)
6,6
2,61
1,2
1,10
F-kol B30ox
PGMA
6,0
0,42
0,7
1,07
F-kol 77 ox
P(HEMA-co-GMA)
10,0
0,76
2,2
1,09
(1:1)
F-kol B 100 ox
PGMA
5,4
0,67
0,7
1,16
F-kol 135ox
PGMA
11,0
2,61
1,2
1,10
Průměr částic Dn byl stanoven z měření nejméně 500 mikročástic pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Rozdělení velikosti částic je charakterizováno indexem D polydisperzity PDI ( PDI W , kde DW je průměrná hmotnost částic) [16]. Dn Obr. 5. Fotografie magnetických mikročástic P(HEMA-co-GMA) pořízená skenovacím elektronovým mikroskopem [13].
18
4.1.4. Kultivační média a roztoky 4.1.4.1. Kultinační média MRS médium s 0,05 % cysteinem V 1000 ml destilované vody bylo rozpuštěno 52 g MRS médium. Médium bylo sterilizováno autoklávováním (121 °C, 20 min), poté byl přidán cystein (ze zásobního roztoku o koncentraci 5 % byl 100x zředěn na výslednou koncentraci 0,05 %). MRS agar s 0,05 % cysteinem Do 1000 ml MRS média bylo přidáno 15 g agaru. Médium bylo sterilizováno autoklávováním (121 °C, 20 min), poté byl přidán cystein. 4.1.4.2. Roztoky pro přípravu hrubých lyzátů buněk roztok A 10 mM Tris-HCl (pH 7,8), 5 mM EDTA (pH 8,0); roztok byl připraven sterilně ze zásobních roztoků (1 M Tris-HCl, 0,5 M EDTA). roztok B 10mM Tris-HCl (pH 7,8), 5 mM EDTA (pH 8,0), lysozym 3 mg/ml; roztok byl připraven sterilně ze zásobních roztoků (1 M Tris-HCl, 0,5 M EDTA), lysozym byl přidán těsně před použitím roztoku. 4.1.4.3. Roztoky pro izolaci DNA Roztoky pro fenolovou extrakci fenol (pH 7,8, předestilovaný) CIZ (chloroform : isoamylalkohol 24:1) Roztoky pro srážení DNA ethanolem 3 M octan sodný ethanol 96 % Pufr pro uchovávání DNA - TE pufr 10 mM Tris-HCl (pH 7,8) 1 mM EDTA (pH 8,0) 4.1.4.4. Roztoky pro agarózovou gelovou elektroforézu TBE pufr (5x koncentrovaný) Tris – báze 54 g kyselina boritá 27,5 g 0,5 M EDTA (pH 8,0) 20 ml Navážky byly smíchány a doplněny destilovanou vodou do celkového objemu 1000 ml. Před použitím byl pufr zředěn destilovanou vodou 10x. 19
Nanášecí (stop) pufr (6x koncentrovaný) Nanášecí pufr se připraví smícháním 0,04 g Ficoll s 0,25 g bromfenolové modři, doplněn do 100 ml vodou a 0,5 M EDTA na výslednou koncentraci 60 mM EDTA. Roztok se před použitím ředí vzorkem v poměru 1:5. Ethidiumbromid (500 μg/ml). Roztok EtBr se ředí na koncentraci 0,5 μg/ml. 4.1.5. Přístroje a pomůcky
Magnetická separátor Dynal MPC-S (Dynal Biotech, Oslo, Norsko) Mikropipety LABMATE o objemu 10 μl, 100 μl, 1000 μl (PZ HLT, Varšava, Polsko) Termocycler PTC-100TM (MJ Research, Watertown, USA) Termocycler typ MiniCycler TM (MJ Research, Watertown, USA) Transluminátor EB-20E (Ultra Lum, Paramount, USA) Zařízení pro elektroforézu OWL, model B3, model B1 (Own Scientific, Woburn, USA) Zdroj elektrického napětí pro elektroforézu Easy-Cast, model OSP-300 (Own Scientific,Woburn, USA) Digitální fotoaparát Konica Minolta Dynage 2 Laboratorní sklo, umělohmotné laboratorní pomůcky
4.2.
Metody
4.2.1. Kultivace bakterií 1. Lyofilizáty buněk rozpuštěné v tekutém MRS médiu s cysteinem byly naočkovány křížovým roztěrem na MRS agar s cysteinem a kultivovány za aerobních podmínek při 37 °C, 48 h. 2. Lyofilizáty buněk rozpuštěné v tekutém MRS médiu byly naočkovány do tekutého MRS média (do 5ml bylo naočkováno 200μl lyofilyzátu) a kultivovány za aerobních podmínek při 37 °C, 24 h. 3. Byl zkontrolován nárůst kolonií na pevném MRS médiu a popsán vzhled kolonií. 4. Byl zkontrolován růst kultury v tekutém MRS médiu a popsán. 4.2.2. Izolace a identifikace bakteriální DNA metodou fenolové extrakce 4.2.2.1. Příprava buněk 1. Nejdříve se provedla vizuální kontrolu suspenze – zda zakalené médium obsahuje buňky. 2. Poté se ověřila čistota bakteriální kultury – vyočkováním křížovým roztěrem na pevné MRS médium. 3. Kultura buněk narostlá v tekutém MRS médiu (1 ml) byla přenesena do zkumavky eppendorf. 4. Suspenze byla centrifugována při 15 000 ot/5 min. 5. Byl slit supernatan. 6. Sediment se nechal okapat. 20
4.2.2.2. Lyze buněk 1. Sediment byl resuspendován v 1 ml roztoku A (10 mM Tris-HCl/ 5 mM EDTA). 2. Suspenze byla centrifugována při 15 000 ot/5 min, byl slit supernatant, sediment se nechal okapat. 3. Bylo přidáno 80 μl roztoku B (10 mM Tris HCl/ 5 mM EDTA/lysozym (3 mg/ml)), směs byla resuspendována a bylo přidánlo se 420 μl roztoku B. 4. Směs byla inkubována 1 hodinu při laboratorní teplotě. 5. K suspenzi se přidalo 12,5 μl 20 % SDS (dodecylsulfát sodný – detergent) a 5 μl proteinázy K (100 μg/ml; odstraňuje proteiny, které jsou v sedimentu s DNA), bylo promícháno. 6. Vzorky byly inkubovány při 55 °C do projasnění roztoku do druhého dne. 4.2.2.3. Deproteinace DNA fenolovou extrakcí K lyzátu buněk byl přidán stejný objem fenolu (předestilovaný, pH 7,8) cca 500 μl. Směs byla promíchávána po dobu 4 min. Směs byla centrifugována se při 15 000 ot/5 min. Špičkou s ustřiženým hrotem byla odebrána vodná fáze s DNA do čisté zkumavky (cca 300 μl). 5. K vodné fázi s DNA bylo přidáno 700 μl CIZ (chloroform:isoamylalkohol 24:1), promíchání po dobu 4 min. 6. Opět se centrifugovalo při 15 000 ot/5 min. 7. Vodní fázi s DNA byla odebrána do čisté zkumavky (cca 200 μl). 1. 2. 3. 4.
4.2.2.4. Srážení DNA ethanolem 1. Ke vzorku DNA byla přidána 1/10 objemu 3 M octanu sodného (cca 20 μl), promícháno. 2. Byl přidán 1 ml ethanolu (minimálně 2,5 násobek objemu původní směsi (cca 550 μl) a směs byla promíchána. 3. DNA se nechala vysrážet při -20 °C po dobu minimálně 15 min. 4. Poté byla směs centrifugována při 15 000 ot/30 min, slit supernatan, dále se pracovalo se sedimentem. 5. Sediment DNA byl usušen v exikátoru. 6. DNA byla rozpuštěna v 100 μl TE pufru. 7. Takto připravená DNA byla naředěna 10x v TE pufru a použita pro agarózovou gelovou elektroforézu 4.2.2.5.
Rodově specifická PCR pro rod Lactobacillus [24]
Byl použit pár primerů:
LbLMA 1-rev 5´- CTC AAA ACT AAA CAA AGT TTC – 3´ je navržen z mezerníkové oblasti mezi 16S a 23S rRNA a je rodově specifický
R16-1 5´- CTT GTA CAC ACC GCC CGT CA – 3´ odpovídá koncové sekvenci 16S rRNA genu a je primerem univerzálním. Velikost 21
produktu PCR je 250 bp. Složení PCR směsi Složení PCR směsi (objem 25 μl): voda pro PCR ................................19,0 μl 10x reakční pufr kompletní..............2,5 μl dNTP směs (10 mM)....................... 0,5 μl primer LbLMA 1-rev (10 pmol/μl)..0,5 μl primer R16-1 (10 pmol/μl)...............0,5 μl Taq DNA polymerasa1.1 (1 U/μl).. 1,0 μl DNA matrice (10 ng/μl)...................1,0 μl Příprava PCR směsí s využitím PPP master mixu (Top-Bio, Taq-Purple DNA Polymerasa PCR Master Mix s 5 mM MgCl2) V reakci byl použit 2x koncentrovaný PPP Master Mix, což umožňuje rychlou přípravu reakční směsi bez nutnosti pipetování jednotlivých komponent zvlášť. PPP Master Mix obsahoval 400 μM dATP, 400 μM dCTP, 400 μM dGTP, 400 μM dTTP, příslušný pufr (150 mM Tris-HCl, pH 8,8, 40 mM (NH4)2SO4, 0,02 % Tween 20), 5 mM MgCl2, stabilizátory, 100 U/ml Taq Purple DNA polymerasu, aditiva. Nanášecí pufr pro gelovou elektroforézu PCR produktů není nutno dodávat, jelikož barvivo je již ve směsi obsaženo. Komponenty reakční směsi s využitím PPP master mixu (25 μl):
PPP master mix...............................12,5 μl voda pro PCR……………................9,5 μl primer LbLMA 1-rev (10pmol/μl)…0,5 μl primer R16-1 (10pmol/μl)................0,5 μl DNA matrice (10ng/μl).................... 1,0 μl
1. Do 200 μl eppendorfových zkumavek byl rozpipetován master mix (á 24 l) 2. Do mikrozkumavek byl přidán 1 μl DNA matrice (purifikovaná DNA). 3. Mikrozkumavky byly umístěny do termocykleru, na kterém byl nastaven příslušný program. 4. Po skončení reakce se PCR produkt detekuje pomocí gelové elektroforézy (1,5 % gel, 60V/3h). Amplifikace DNA na cykleru MJ Research 200 Program: 1. 2. 3. 4. 5. 22
94 °C/5min 94 °C/1min – denaturace DNA 55 °C/1min – hybridizace primerů 72 °C/1min – syntéza DNA řetězce 28x krok 2,3,4
6. 7. 8. 9.
94 °C/1min – denaturace DNA 55 °C/1min – hybridizace primerů 72 °C/7min – syntéza DNA řetězce 10 °C
Při přípravě PCR směsi byla zařazena negativní kontrola, tj.vzorek bez DNA, aby byla vyloučena kontaminace jednotlivých komponent pro PCR. Jako pozitivní kontrola byla použita purifikovaná DNA.
4.2.2.6.
Polymerázová řetězová reakce Lactobacillus delbrueckii [25]
s druhově
specifickými
primery
pro
Byl použit pár primerů: F_delb_IS
5´ - CAC TTG TAC GTT GAA AAC TGA ATA TCT TAA - 3´
R_delb_IS
5´ - CGA ACT CTC TGC GTC GCT TT - 3´
Velikost produktu PCR je 94 bp. Složení PCR směsi: PPP master mix...............................12,5 μl voda pro PCR………………............9,5 μl primer F_delb_IS (10 pmol/μl)…..…0,5 μl primer R_delb_IS (10 pmol/μl)..........0,5 μl DNA matrice (10 ng/μl).....................1,0 μl Amplifikace DNA na cykleru MJ Research 200 Program: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
94 °C/10min 94 °C/0,5min – denaturace DNA 58 °C/0,5min – hybridizace primerů 72 °C/1min – syntéza DNA řetězce 28x krok 2,3,4 94 °C/0,5min – denaturace DNA 58 °C/0,5min – hybridizace primerů 72 °C/10min – syntéza DNA řetězce 10 °C
4.2.2.7. Agarózová gelová elektroforéza bakteriální DNA a PCR produktů Agarózová gelová elektroforéza byla používána k ověření přítomnosti a kvality izolované bakteriální DNA a k detekci produktů PCR. Byly použity gely o hustotě agarózy: 23
0,8 % (k zjištění přítomnosti a kvality izolované bakteriální DNA), 1,8 % (pro detekci produktů PCR – detekce fragmentu o délce 250 bp). 4.2.2.8. Příprava gelu pro agarózovou gelovou elektroforézu 1. V případě 0,8 % gelu: 0,8 g agarózy bylo smícháno se 100 ml 0,5x koncentrovaného TBE pufru. 2. Směs byla rozvařena v mikrovlnné troubě, tak aby vznikla homogenní směs. 3. Roztok se nechal zchladnout na tepotu zhruba 60 °C a poté byl nalit do elektroforetické vaničky s hřebínkem (je nutné, aby elektroforetická vanička ležela na vodorovné ploše). 4. Gel se nechal 30 min tuhnout při laboratorní teplotě. 5. Před nanášením vzorku na gel byl vyjmut hřebínek. Nanášení vzorku DNA na gel 1. Požadované množství DNA (produktu PCR (15 - 25 μl) bylo smícháno s nanášecím pufrem (3 nebo 5 μl). Při detekci produktu PCR byl použit velikostní standard (100 – 1500 bp) 2. Směs byla nanesena do komůrky gelu. 3. Gel byl vložen do elektroforetické vany. Je nutné gel vložit do elektroforetické vany tak, aby záporně nabitá DNA mohla migrovat k anodě. Gel byl převrstven 0,5x koncentrovaným TBE pufrem (do výšky 2 – 3 mm nad agarózový gel).
4.2.2.9. Příprava gelů pro agarosovou gelovou elektroforézu PCR produktů Bylo postupováno stejně jako v kapitole 4.2.2.8. Byly připravovány 1,8 % gely o objemu 100 ml.
4.2.2.10. Průběh elektroforézy 1. Elektroforéza byla spuštěna zapnutím zdroje nastaveného na napětí 60 V. Separace probíhala tak dlouho, dokud nanášecí pufr nedomigroval do 2/3 délky agarózového gelu. 2. Po skončení elektroforézy byl gel obarven v lázni s ethidiumbromidem (0,5 μg/ml) 1 h. 3. Obarvený gel byl prohlížen na transilluminátoru v UV světle. Pro dokumentaci byl gel vyfotografován digitálním fotoaparátem. 4.2.2.11. Izolace genomové DNA z hrubých lyzátů pomocí magnetických nosičů 1. Směs připravená podle Tabulky 2. byla promíchaná a ponechaná inkubovat 15 minut při laboratorní teplotě. 2. Částice s navázanou DNA byly separovány pomocí magnetu 15 minut při laboratorní teplotě. 3. Supernatant byl slit nebo odpipetován. Byl uvolněn magnet z magnetického pásu. 4. Mikrozkumavka obsahující nosič s navázanou DNA byla promyta 70% ethanolem a následovalo separování částic magnetem 2 minuty při laboratorní teplotě. 24
5. Mikrozkumavky byly sušeny v horizontální poloze do vypaření ethanolu (10 minut). 6. DNA byla eluována do 25, 50, 100 μl TE pufru 15 minut při laboratorní teplotě. 7. Částice byly odseparovány magnetem 2 minuty při laboratorní teplotě a eluovaná DNA byla odpipetována do čisté mikrozkumavky.
Tabulka 2: Příprava separační směsi Pořadí Komponenta komponent 1. H2O 2. NaCl (5 M) 3. PEG 6000 (40 %) 4. magnetické částice 5. vzorek DNA Výsledný objem (μl)
PEG 6000 (16%)/(μl) 0 100 100 25 25 250
0 200 200 50 50 500
0 400 400 100 100 1000
Separační směs byla připravována v eppendorfových mikrozkumavkách o objemu 1,5 ml; jednotlivé komponenty byly smíchány v uvedených poměrech a pořadích, na agarózový gel bylo nanášeno 25 μl izolované DNA. 4.2.2.12. Spektrofotometrické stanovení koncentrace a čistoty izolované DNA Koncentrace DNA byla měřena pomocí přístroje NanoPhotometr, jehož výhodou je minimální spotřeba vzorku, dále proměření absorbance při různých vlnových délkách λ= 230, 260, 280 a 320 nm a výpočet koncentrace DNA daného vzorku. Jako slepý vzorek byl použit TE pufr. Při měření bylo použito víčko 1mm Lid (Factor 5), což v případě dsDNA znamená, že koncentraci DNA lze měřit v rozsahu 7 – 350 ng/μl.
25
5. VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1.
Kontrola čistoty bakteriální kultury
Bakteriální kultury laboratorních kmenů Lactobacillus paracasei susp.paracasei CCDM 212, Lactobacillus delbrueckii CCM 7190T a Lactobacillus paracasei lock 0919 byly kultivovány přes noc v tekutém MRS mediu a následně byly rozetřeny křížovým roztěrem a kultivovány při 37 °C, 48 hodin na Petriho miskách s pevným MRS mediem. Všechny tři kmeny tvořily bílé kolonie s hladkým a lesklým povrchem, z čehož lze usuzovat, že bakteriální kultury byly čisté a tedy i vhodné pro izolaci bakteriální DNA. 5.2.
Porovnání účinnosti magnetických nosičů F-kol a Perovskit
Příprava různě koncentrovaných roztoků DNA Nejprve byla izolovaná celková DNA, narostlá v tekutém MRS mediu, bakteriálních buněk Lactobacillus delbrueckii CCM 7190T fenolovou extrakcí. Koncentrace celkové DNA získaného hrubého lyzátu byla změřena pomocí přístroje NanoPhotometr. Ze získaných údajů koncentrací DNA byla DNA ředěna na požadovanou koncentraci. Tímto postupem byly získány vzorky Lbd1 až Lbd5 s koncentracemi DNA v rozmezí 5,5 - 104,5 μg/ml (Tabulka 3). Tabulka 3: Koncentrace DNA vzorků Lbd1 až Lbd5 určená spektrofotometricky (Lid Factor 5, Vvzorku= 6 μl) c Vzorek A230 nm A260 nm A280nm A320nm A260nm/A280nm A260nm/A230nm (μg/ml) Lbd1 104,50 0,189 0,419 0,215 0,001 0,957 2,232 Lbd2 40,00 0,060 0,155 0,077 -0,006 1,951 2,483 Lbd3 25,90 0,065 0,100 0,049 -0,004 1,975 1,527 Lbd4 15,65 0,058 0,069 0,041 0,007 1,839 1,252 Lbd5 5,50 0,008 0,015 0,004 -0,007 2,070 1,080 Použité magnetické částice Dále byly připraveny suspenze magnetických částic, F-kol 77 ox, F-kol B 100 ox, Fkol 135 ox, F-kol B 300 ox ve sterilní ve vodě tak, aby koncentrace magnetických částic byla 2 mg/ml. Magnetické částice Perovskit 439 byly dodány ve formě stabilní suspenze a byly použity bez další úpravy.
Určení koncentrace magnetických nanočástic perovskit 439 Koncentrace magnetických nanočásttic Perovskit 439 byla zjištěna odpařením rozpouštědla ze 400 μl suspenze Perovskitu 439 v mikrozkumavkách. Koncentrace magnetických nanočástic byla 1,88 mg/ml.
26
Separace DNA užitím magnetických částic Jednotlivé komponenty pro izolaci DNA magnetickými částicemi (500 μl) byly připraveny dle postupu uvedeného v Tabulce 2 v kapitole 4.2.2.11. DNA byla z magnetických nosičů reversibilně imobilizována do 50 μl TE pufru o pH = 8,0. Izolovaná DNA (25 μl) byla následně nanášena na agarosový gel (0,8%) a byla provedena elektroforéza (L značí DNA standard 100 bp žebříček) (Obr. 6). Jednotlivé běhy na gelu Obr. 6. jsou popsány ve schématu. Obr. 6: Agarózová gelová elektroforéza DNA kmene Lactobacillus delbrueckii CCM 7190T v závislosti na použitých magnetických částicích.
Schéma nanesení vzorků na agarózový gel Použité magnetické částice / běh číslo F-kol F-kol F-kol F-kol Perovskit Vzorek B30 ox 77 ox B100 ox 135 ox 439 DNA Lbd1 1 2 3 4 5 Lbd2 6 7 8 9 10 Lbd3 11 12 13 14 15 Lbd4 16 17 18 19 20 Lbd5 21 22 23 24 25
27
Ověření kvality izolované DNA kmene Lactobacillus delbrueckii CCM 7190T s využitím magnetických nosičů pomocí polymerázové řetězové reakce s primery specifickými pro Lactobacillus delbrueckii (PPP Master Mix) Koncentrace izolované DNA byla velmi nízká (menší než 1 ng/μl) neboť nebyla měřitelná ani pomocí NanoPhotometru a nebyla detekována na agarózovém gelu (Obr. BB01). Skutečnost, že byla izolována bakteriální DNA kmene Lactobacillus delbrueckii CCM 7190T pomocí všech testovaných magnetických nosičů byla ověřena pomocí PCR (Obr. 7). Byly získány PCR produkty (94 bp) různé intenzity. Z Obr. 7 je patrné, že množství eluované DNA závisí na množství DNA ve vzorku. Jako nejúčinnější se jevily nosiče F-kol B100 ox, F-kol 135 ox a Perovskit 439. Obr. 7: Agarózová gelová elektroforéza PCR produktů (94 bp) příslušných supernatantů po izolaci DNA magnetickými částicemi (Lactobacillus delbrueckii CCM 7190T)
94 bp
94 bp
28
Schéma nanesení vzorků na agarózový gel
Běh 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 L P N
+/+ ++ +++
Magnetické částice F-kol B30 ox F-kol 77 ox F-kol B100 ox F-kol 135 ox Perovskit 439 F-kol B30 ox F-kol 77 ox F-kol B100 ox F-kol 135 ox Perovskit 439 F-kol B30 ox F-kol 77 ox F-kol B100 ox F-kol 135 ox Perovskit 439 F-kol B30 ox F-kol 77 ox F-kol B100 ox F-kol 135 ox Perovskit 439 F-kol B30 ox F-kol 77 ox F-kol B100 ox F-kol 135 ox Perovskit 439 DNA standard 100bp pozitivní kontrola (17 ng/μl) negativní kontrola
Koncentrace DNA před separací ng/μl) 104,50 104,50 104,50 104,50 104,50 40,00 40,00 40,00 40,00 40,00 25,90 25,90 25,90 25,90 25,90 15,65 15,65 15,65 15,65 15,65 5,50 5,50 5,50 5,50 5,50 /
PCR ++ ++ +++ +++ +++ ++ ++ + ++ + + + ++ + ++ +/+/+ + + +/+/+/+/+//
/ /
+++ -
DNA nebyla detekována DNA byla detekována velmi slabě DNA dyla detekována v malém množství DNA byla detekována ve větším množství DNA byla detekována ve velkém množství
29
5.3.
Izolace bakteriální DNA laboratorního kmene Salmonella typhimurium LT2-18 pomocí magnetických nosičů v různých reakčních objemech
Izolace bakteriální DNA laboratorního kmene Salmonella typhimurium LT2-18 o koncentraci DNA 65,9 ng/μl byla provedena pomocí magnetických částic P(HEMA-co-GMA) ox a Perovskit 439 v různých výsledných objemech 500 a 1000 μl separačních směsí (Tabulka 2). Postup separace DNA magnetickými nosiči je uveden v kapitole 4.2.2.11. Izolovaná DNA (25 μl) byla nanášena na agarózový gel (0,8%) a podrobena elektroforéze (Obr. 8) Obr. 8: Agarózová gelová elektroforéza bakteriální DNA kmene Salmonella typhimurium LT2-18 pomocí magnetických nosičů P(HEMA-co-GMA) ox a Perovskit 439
Schéma nanesení vzorků na agarózový gel Objem Magnetické částice / Běh separační DNA DNA směsi (μl) 1 Perovskit 439 500 + 2 P(HEMA-co-GMA) ox 500 +/3 Perovskit 439 1000 + 4 P(HEMA-co-GMA) ox 1000 5 DNA standard 100bp DNA nebyla detekována +/DNA byla detekována velmi slabě + DNA dyla detekována v malém množství
Koncentrace DNA po eluci (ng/μl) 10,5 2,75 5,75 1,5
Z výsledků gelové elektroforézy lze usoudit, že magnetické částice Perovskit 439 jsou schopny na svůj povrch adsorbovat (a následně při eluci uvolnit) mnohem větší množství bakteriální DNA než částice P(HEMA-co-GMA) ox.
30
5.4.
Izolace bakteriální DNA laboratorního kmene Salmonella typhimurium LT2-18 pomocí magnetických nosičů při různých teplotách a různých hodnotách pH TE pufru
Byla izolována bakteriální DNA laboratorního kmene Salmonella typhimurium LT2-18 o koncentraci DNA 20,5 ng/μl pomocí magnetických nosičů P(HEMA-co-GMA) ox a Perovskit 439. Eluce DNA byla prováděna pomocí TE pufrů o pH 8,0; 8,5; 9,0 při teplotách 20 a 70 °C. Dále bylo zkoumáno, zda lze dosáhnout vyšších výtěžků eluované DNA při dvojnásobném použití TE pufru stejného objemu při teplotě 70 °C. Výsledný objem separační směsi s magnetickými částicemi byl 500 μl. Izolovaná DNA (25 μl) byla nanášena na agarózový gel (0,8 %) a podrobena elektroforéze (Obr. 9). Postup izolace bakteriální DNA je uveden v kapitole 4.2.2.11. Obr. 9: Agarózová gelová elektroforéza supernatantů po izolaci DNA z buněk Salmonella typhimurium LT2-18 pomocí magnetických nosičů P(HEMA-co-GMA) ox a Perovskit 439. Vliv teploty a pH TE pufru na množství izolované DNA.
31
Schéma nanesení vzorků na agarózový gel Teplota Magnetické částice / pH TE Běh eluce Eluce DNA DNA pufru (°C) 1 Perovskit 439 8,0 20 1 x 50 μl 2 Perovskit 439 8,5 20 1 x 50 μl 3 Perovskit 439 9,0 20 1 x 50 μl 4 P(HEMA-co-GMA) ox 8,0 20 1 x 50 μl 5 P(HEMA-co-GMA) ox 8,5 20 1 x 50 μl 6 P(HEMA-co-GMA) ox 9,0 20 1 x 50 μl 7 Perovskit 439 8,0 70 1 x 50 μl 8 Perovskit 439 8,5 70 1 x 50 μl 9 Perovskit 439 9,0 70 1 x 50 μl 10 P(HEMA-co-GMA) ox 8,0 70 1 x 50 μl 11 P(HEMA-co-GMA) ox 8,5 70 1 x 50 μl 12 P(HEMA-co-GMA) ox 9,0 70 1 x 50 μl 13 Perovskit 439 8,0 70 2 x 25 μl 14 Perovskit 439 8,5 70 2 x 25 μl 15 Perovskit 439 9,0 70 2 x 25 μl 16 P(HEMA-co-GMA) ox 8,0 70 2 x 25 μl 17 P(HEMA-co-GMA) ox 8,5 70 2 x 25 μl 18 P(HEMA-co-GMA) ox 9,0 70 2 x 25 μl L DNA standard 100bp DNA nebyla detekována +/DNA byla detekována velmi slabě + DNA dyla detekována v malém množství
Koncentrace Výtěžek separace DNA DNA po (%]) eluci (ng/μl) 13 + 2,75 23 + 4,75 28 + 4,5 2 +/0,5 11 +/2,25 7 +/1.38 28 + 5,75 26 + 5,25 22 + 4,50 10 +/2,00 13 +/2,75 13 +/2,75 20 +/4,00 21 +/4,25 33 +/6,75 15 3,00 13 2,75 20 4,00
Výtěžek separace v procentech byl počítán jako podíl hmotnosti DNA ve vzorku po separaci magnetickými částicemi ku hmotnosti DNA ve vzorku před separací mikročásticemi. Výtěžek separace [%] =
mDNA po separaci *100 mDNA před separací
Z výsledků gelové elektroforézy je patrné, že nejvyšší eluční schopnosti vykazovaly magnetické nanočástice Perovskit 439 při teplotě 70 °C a pH 8,0 – 8,5 (běh 7 a 8). Pomocí magnetických nosičů Perovskit 439 i P(HEMA-co-GMA) ox byla izolována bakteriální DNA laboratorního kmene Salmonella typhimurium LT2-18. Koncentrace DNA, zjištěná spektrofotometricky se pohybovala při použití mikročástic P(HEMA-co-GMA) v rozmezí 0,5 - 4 ng/μl a nanočástic Perovskit 439 v rozmezí 2,75 – 6,75 ng/μl.
32
5.5.
Izolace bakteriální DNA z hrubých lyzátů buněk Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 212 s využitím magnetických nosičů Perovskit 439
Nejprve byla izolovaná celková DNA, narostlá v tekutém MRS mediu (6 ml), bakteriálních buněk Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 212 fenolovou extrakcí. Koncentrace celkové DNA byla změřena spektrofotometricky. Ze získaných údajů koncentrací DNA byla tato DNA naředěna na požadovanou koncentraci. Tímto postupem byly získány vzorky Lbp1 až Lbp5 s koncentracemi DNA v rozmezí 7,87 - 192 μg/ml (Tabulka 4). Tabulka 4: Koncentrace DNA vzorků (Lid Factor 5, Vvzorku= 6 μl) Vzorek c ( μg/ml) A230nm A260nm Lbp1 192,00 0,352 0,806 Lbp2 97,90 0,173 0,398 Lbp3 48,65 0,068 0,187 Lbp4 17,05 0,007 0,058 Lbp5 7,88 0,007 0,023
Lbp1 až Lbp5 určená spektrofotometricky A280nm 0,368 0,175 0,085 0,017 0,010
A320nm 0,008 0,007 0,008 0,010 0,007
A260nm/A280nm A260nm/A230nm 2,140 2,231 2,428 2,448 2,105 2,637 2,568 ----3,750 -----
Příprava nanočástic Perovskit 439 o různých koncentracích. Postupným ředěním zásobního roztoku Perovskit 439 sterilní vodou byly připraveny roztoky Perovskit 439 o následujících koncentracích: 1,875; 0,938; 0,469; 0,234; 0,117 a 0,059 μg/ml. K izolaci bakteriální DNA laboratorního kmene Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 212 byly použity vzorky Lbp1 až Lbp5 v rozmezích koncentrací DNA 7,88 - 192 μg/ml a magnetické nanočástice Perovskit 439 o koncentracích v rozmezí 0,059 1,875 μg/ml (celkový objemem separační směsi byl 500 μl). DNA byla následně eluována do 50 μl TE pufru o pH = 8. Na gel bylo nanášeno 25 μl DNA. (Obr. 10, Graf 1). Graf 1: Koncentrace DNA laboratorního kmene Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 212 po magnetické separaci nanočásticemi Perovskit 439 (popis viz Obr. 10)
33
Obr. 10. Agarózová gelová elektroforéza bakteriální DNA izolované z Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 212 magnetickými nanočásticemi Perovskit 439
34
Schéma nanesení vzorků na agarózový gel Výtěžek
Koncetrace DNA
Koncetrace
před separací
Perovskitu 439
(ng/μl)
(ng/μl)
1
192,00
1,875
+++
61,5
32
2
192,00
0,938
+++
24,2
13
3
192,00
0,469
++
7,5
4
4
192,00
0,234
-
-
-
5
192,00
0,117
+/-
-
-
6
192,00
0,059
+
6,8
4
7
97,90
1,875
++
36,8
38
8
97,90
0,938
++
27,3
28
9
97,90
0,469
+
19,3
20
10
97,90
0,234
+/-
9,25
9
11
97,90
0,117
-
3,5
4
12
97,90
0,059
-
6,0
6
13
48,65
1,875
+
17,8
37
14
48,65
0,938
+
17,8
37
15
48,65
0,469
+
11,2
23
16
48,65
0,234
+/-
5,5
11
17
48,65
0,117
-
3,0
6
18
48,65
0,059
-
2,3
5
19
17,05
1,875
+/-
9,5
56
20
17,05
0,938
+/-
6,8
40
21
17,05
0,469
+/-
5,5
32
22
17,05
0,234
-
2,8
16
23
17,05
0,117
-
1,8
10
24
17,05
0,059
-
3,5
21
25
7,88
1,875
-
3,8
48
26
7,88
0,938
-
6,3
79
27
7,88
0,469
-
4,8
60
28
7,88
0,234
-
4,5
57
29
7,88
0,117
-
6,5
82
30
7,88
0,059
-
4,5
57
Běh
L
DNA
Koncetrace DNA po separaci (ng/μl)
separace (%)
DNA standard (100 bp žebříček)
-
DNA nebyla detekována
+/-
DNA byla detekována velmi slabě
+
DNA dyla detekována v malém množství
++
DNA byla detekována ve větším množství
+++
DNA byla detekována ve velkém množství
35
Účinnost nanočástic Perovskit 439 Dále bylo zkoumáno množství DNA (ng), které je schopno reversibilně imobilizovat užitím jednoho nanogramu (přepočteno na sušinu) Perovskitu 439 (Tabulka 5, Graf. 2). Tabulka 5. Závislost množství reversibilně imobilizované DNA (L. paracasei subsp. paracasei CCDM 212) na koncentraci DNA a množství magnetických nanočástic Perovskit 439. Koncetrace DNA Koncetrace DNA Běh před separací po separaci (ng/μl) (ng/μl) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
36
192,00 192,00 192,00 192,00 192,00 192,00 97,90 97,90 97,90 97,90 97,90 97,90 48,65 48,65 48,65 48,65 48,65 48,65 17,05 17,05 17,05 17,05 17,05 17,05 7,88 7,88 7,88 7,88 7,88 7,88
61,5 24,2 7,5 6,8 36,8 27,3 19,3 9,25 3,5 6,0 17,8 17,8 11,2 5,5 3,0 2,3 9,5 6,8 5,5 2,8 1,8 3,5 3,8 6,3 4,8 4,5 6,5 4,5
Perovskit 439 (ng/μl)
Imobilizovaná DNA ng / ng Perovskitu 439
1,875 0,938 0,469 0,234 0,117 0,059 1,875 0,938 0,469 0,234 0,117 0,059 1,875 0,938 0,469 0,234 0,117 0,059 1,875 0,938 0,469 0,234 0,117 0,059 1,875 0,938 0,469 0,234 0,117 0,059
32,8 25,8 16,0 0,0 0,0 114,4 19,6 29,1 41,2 39,5 29,9 101,7 9,5 19,0 23,9 23,5 25,6 38,1 5,1 7,2 11,7 11,8 15,0 59,3 2,0 6,7 10,1 19,2 55,6 76,3
Graf 2. Závislost množství reversibilně imobilizované DNA (L. paracasei subsp. paracasei CCDM 212) na koncentraci DNA ve vzorku a množství magnetických nanočástic Perovskit 439
Z výsledků uvedených v Tabulce 5 a Grafu 2 lze usuzovat, že při vysokých koncentracích DNA se s klesající koncentrací (množstvím) Perovskitu 439 snižuje účinnost separace. Je to způsobeno pravděpodobně tím, že množství DNA ve vzorku je ve velmi vysokém nadbytku. Dalo by se říci, že koncentrace DNA je na konstantní úrovni. Tedy účinnost reversibilní imobilizace je přímo úměrná koncentraci (množství) magnetického nosiče. Naopak při nízkých koncentracích (množstvích) DNA a vysokých koncentracích (množstvích) magnetických nanočástic nedochází téměř k žádné desorpci DNA do vhodného analytu, TE pufru, protože imobilizace DNA není plně reversibilní. Tedy v závislosti na alespoň odhadované koncentraci (množství) DNA ve vzorku by bylo vždy vhodné volit koncentraci (množství) magnetických nanočástic.
37
Ověření kvality izolované DNA pomocí polymerázové řetězové reakce s rodově specifickými primery pro rod Lactobacillus. Kvalita izolované DNA kmene L. paracasei subsp. paracasei CCDM 212 byla ověřena pomocí polymerázové řetězové reakce (Obr. 11.). Objemy jednotlivých komponent a program pro PCR jsou uvedeny v kapitole 4.2.2.5. Obr. 11. Agarózová gelová elektroforéza PCR produktů (250 bp) po izolaci DNA nanočásticemi Perovskit 439 (L. paracasei subsp. paracasei CCDM 212)
250 bp
250 bp
38
Schéma nanesení vzorků Běh 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 L P N + ++ +++
Koncetrace DNA před. separací (ng/μl)
Perovskit 439 (ng/μl)
192,00 1,875 192,00 0,938 192,00 0,469 192,00 0,234 192,00 0,117 192,00 0,059 97,90 1,875 97,90 0,938 97,90 0,469 97,90 0,234 97,90 0,117 97,90 0,059 48,65 1,875 48,65 0,938 48,65 0,469 48,65 0,234 48,65 0,117 48,65 0,059 17,05 1,875 17,05 0,938 17,05 0,469 17,05 0,234 17,05 0,117 17,05 0,059 7,88 1,875 7,88 0,938 7,88 0,469 7,88 0,234 7,88 0,117 7,88 0,059 DNA standard / (100 bp žebříček) pozitivní kontrola (10 ng/μl) negativní kontrola / DNA nebyla detekována DNA byla detekována v malém množství DNA byla detekována ve větším množství DNA byla detekována ve velkém množství
PCR
Koncetrace DNA po separaci (ng/μl)
+++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ ++ ++ ++ +++ +++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ + + +
61,5 24,2 7,5 6,8 36,8 27,3 19,3 9,3 3,5 6,0 17,8 17,8 11,2 5,5 3,0 2,3 9,5 6,8 5,5 2,8 1,8 3,5 3,8 6,3 4,8 4,5 6,5 4,5
/
/
+++ /
/
39
Kvalita izolované DNA kmene L. paracasei subsp. paracasei CCDM 212 eluované z magnetického nosiče Perovskit 439 o různých koncentracích byla ověřena metodou PCR. Po amplifikaci 1 μl eluátů byly získány PCR produkty přibližně stejné intenzity. Z Obr. 11 je patrné že magnetickou separací nanočásticemi Perovskit 439 byla získána DNA vysoké kvality a v dostatečném množství.
40
ZÁVĚR Z hrubého lyzátu buněk Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 212 a Lactobacillus delbrueckii CCM 7190T byla bakteriální DNA izolována fenolovou extrakcí. Izolovaná bakteriální DNA byla použita pro testaci 5 druhů magnetických mikročástic (F-kol 77 ox, F-kol B 100 ox, F-kol 135 ox, F-kol B 300 ox, P(HEMA-co-GMA) ox) a nově syntetizovaných magnetických nanočástic Perovskit 439. Separace byla prováděna i s DNA laboratorního kmene Salmonella typhimurium LT2-18. Magnetickou separací nanočásticemi Perovskit 439 bylo získáno přibližně dvojnásobné množství DNA než při použití mikročástic P(HEMA-co-GMA). V případě izolace magnetickými částicemi Perovskit 439 bylo eluováno větší množství DNA použitím TE pufru o pH 8,0 a teplotě 70 °C. Dále bylo zjištěno, že separace vzorků s nízkým obsahem DNA je vhodnější provádět s nižším množstvím magnetických částic, protože eluce DNA z nosičů probíhá pravděpodobně jen částečně reversibilně a část DNA zůstává navázaná na nanočásticích. U vzorků s vysokým množstvím DNA je množství eluované DNA přímo úměrně množství použitých částic. Kvalita izolované DNA magnetickými částicemi byla ověřená pomocí amplifikace v PCR. Bylo zjištěno, že i když magnetickými nosiči bylo izolováno různé množství DNA, kvalita izolované DNA byla vždy v kvalitě vhodné pro PCR.. Nanočástice Perovskit 439 měly proti ostatním magnetickým nosičům nejlepší separační vlastnosti a bylo jimi izolováno největší množství DNA. Pro jejich další využití při analýze reálných vzorků je však třeba tyto částice i metodu izolace dále optimalizovat.
41
6. LITERATURA [1] Klaban, V.: Svět ISBN 80-7041-639-4.
mikrobů,
Hradec
Králové:
Gaudeamus,
1999.
303
s.
[2] Garrity, G.M., Bell, J.A., and Lilburn, T.G. (2004): Taxonomic Outline of the Procaryotes. Bergey´s Manual of Systematic Bacteriology, 2nd edn., release 5.0, Springer-Verlag, New York. 350 p. [3] Hammes, W.P., and Hertel, C. (2003): The Genera Procaryotes. An Evolving Electronic Resource for the Microbiological Community, 3rd edition, release 3.15, 15 December 2003. [4] Hammes, W.P., and Vogel, R.F. (1995): The genus Lactobacillus. In:Wood B.J.B. and Holzapfel W.H., eds. The Genera of Lactic Acid Bacteria, vol.2, Blackie Academic & Professional (UK), Glasgow, pp. 19-54. [5] Maragkoudakis, A. P., Zoumpopoulou, G., Miaris, Ch., Kalantzopoulos, G., Pot, B., Tsakalidou, E.: Probiotic potential of Lactobacillus strains isolated from dairy products. International Dairy Journal, 16: 189-199. 2006. [6] ŠILHÁNKOVÁ, L.: Mikrobiologie pro potravináře a pro biotechnology. Vyd. Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 3. vydání, 363 s, Praha, 2002, ISBN 80-200-1024-6. [7] Bednář, M., Fraňková, V., Schindler, J., Souček, A., Vávra, J.: Lékařská mikrobiologie, 1996 Marvil, Praha. 588 s. [8] SEDLÁČEK, I. : Taxonomie prokaryot. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno, 2007, 270 s. ISBN 80-210-4207-9. [9] ] ROSYPAL, S.: Úvod do molekulární biologie – Díl první. Nakladatelství Rosypal, Brno, 2006. 288 s. ISBN 80-902562-5-2. [10] Campbell, N. A., Reece, J. B.: ISBN 80-251-1178-4.
Biologie. Computer Press,
Brno 2008.
[11] Bruce, I. J., Taylor, J., Todd, M., Davies, M. J., Borioni, E., Sangregorio, C., Sen, T.: Synthesis, characterisation and application of silica-magnetite nanocomposites. Journal of Magnetism and Magnetic Materials, 284: 145-160. 2004. [12] Horák, D., Rittich, B., Španová, A.: Carboxyl-functionalized magnetic microparticle carrier for isolation and identification of DNA in dairy products. Journal of Magnetism and Magnetic Materials, 311: 249-254. 2007. [13] Sakar, T. R., Irudayaraj J.: Carboxyl-coated magnetic nanoparticles for mRNA isolation and extraction of supercoiled plasmid DNA. Analytical Biochemistry, 379: 130-132. 2008.
42
[14] Šafařík, I., Šafaříková, M.: Use of magnetic techniques for the isolation of cells. Journal of Chromatography B: Biomedical Sciences and Applications, B 722: 33-53. 1999. [15] McBain, C. S., Yiu, HP. H., Dobson, J.: Magnetic nanoparticles for gene and drug delivery. International Journal of Nanomedicine, 3: 169–180. 2008 [16] Rittich, B., Španová, A., Horák, D., Beneš, M.J., Klesnilová, L., Petrová, K., Rybníkář, A.: Isolation of microbial DNA by newly designed magnetic particles. Colloids and Surfaces B: Biointerfaces, 52: 143-148. 2006. [17] Life Technologies Corporation – oficiální webové stránky dostupné z: http://www.invitrogen.com/site/us/en/home/brands/Dynal/Dynabeads-Types-and-Uses.html [cit. 20. 4. 2010]. [18] Horák, D., Rittich, B., Španová, A., Beneš M.J.: Magnetic microparticulate carriers with immobilized selective ligands in DNA diagnostics. Polymer, 46: 1245-1255. 2004. [19] Křížová, J., Španová, A., Rittich, B., Horák, D.: Magnetic hydrophilic methacrylatebased polymer microspheres for genomic DNA isolation. Journal of Chromatography A, 1064: 247-253. 2005. [20] Rittich, B., Španová, A., Horák, D.: Functionalised magnetic microspheres with hydrophilic properties for molecular diagnostic applications. Food Research International, 42: 493-498. 2009. [21] Syamkumar, S., Jose, M., Sasikumar,B.: Isolation and PCR Amplification of Genomic DNA from Dried Capsules of Cardamom (Elettaria cardamomum M.). Plant Molecular Biology Reporter 23: 417a–417e. 2005. [22] Schmitz, A., Reisner, D.: Purification of nucleic acids by selective precipitation with polyethylene glycol 6000. Analytical Biochemistry, 354: 311-313. 2006. [23] Sambrook, J., Russel, D.W. (2001): Molecular cloning: A laboratory manual (II.), 3rd ed. Cold Spring Laboratory Harbor Press, New York. [24] Dubernet, S., Desmasures, N., Guéguen, M.: A PCR-based method for identification of lactobacilli at ther genus level. FEMS Microbiology Letters, 214: 271-275. 2002. [25] Haarman, M., Knol, J. (2006): Qantitative Real-Time PCR Analysis of Fecal lactobacillus Species in Infants Receiving a Prebiotic Infant Formula. Applied and Environmental Microbiology, 72: 2359–2365. 2006.
43