ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Způsoby a metody poskytování informací na internetu

Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních sluţeb, Brno, Kotlářská 9

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Způsoby a metody poskytování informací na internetu

Brno 2010

Ing. Jaroslava Čihounková

Radek Mezuláník

vedoucí práce

vypracoval

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracoval samostatně. Veškerou pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu. …...………………… Brno, 21. 4. 2010

Radek Mezuláník

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval své vedoucí Ing. Jaroslavě Čihounkové za odborné vedení při psaní absolventské práce, za uţitečné rady a podněty, které mi ochotně poskytla a hlavně za čas, který mi trpělivě věnovala.

Anotace Práce se zabývá zpracováváním a poskytováním informací na internetu. Poskytuje také informace o správné tvorbě webových stránek za účelem správného poskytnutí informace. Čtenář se můţe dočíst také o informační etice a internetové bezpečnosti. Cílem práce je vytvořit informační web, který poslouţí jako praktická ukázka programátorům a poskytovatelům informací.

Klíčová slova Poskytování informací * zpracování informací * informační etika * bezpečnost * webová stránka

Úvod ............................................................................................... 8 1

Internet a základní pojmy ................................................... 10

1.1 Srovnání ostatních masmédií s internetem ..................... 12 1.2 Internetové služby a informace ........................................ 14 1.3 Informační gramotnost ..................................................... 17 1.4 Informační výchova ........................................................... 21 2

Sběr informací na internetu ................................................ 24

2.1 Zpracování výsledků ......................................................... 31 2.2 Poskytování informací online ........................................... 32 2.3 Komu, kde, jak a za jakých podmínek? .......................... 33 3

Tvorba webových stránek ................................................... 36

3.1 SEO optimalizace ............................................................... 39 3.2 Programovací jazyky ......................................................... 41 3.3 Bezpečnost .......................................................................... 46 4

Informační etika ................................................................... 50

5

Cíl práce jako příklad z praxe ............................................ 52

Závěr ............................................................................................ 59 Seznam použité literatury ......................................................... 61

Radek Mezuláník – Způsoby a metody poskytování informací na internetu

Úvod Téma zaměřené na způsoby a metody poskytování informací na internetu jsem si vybral, protoţe se toto téma stává stále více aktuální nejen v České republice, ale i ve světě a já sám se touto problematikou zabývám jako programátor. Při pohledu na různé webové stránky je jasné, ţe většina poskytovatelů informací neví, jak se to správně dělá. Cílem mé práce je vytvořit informační web se sluţbami. Na vytvořený web byly kladeny takové poţadavky, aby byl uţivateli pokud moţno co nejvíce ušetřen čas ztracený vyhledáváním a zpracováváním informací. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, kdyţ budou informace podávány správně. Při hledání zdrojů a získávání informací k tématu jsem narazil na nepřeberné mnoţství článků a rad o tom jak získávat a zpracovávat informace ale nikde jsem nenašel údaje o tom, jak je správně poskytovat. Proto jsem musel čerpat i z vlastních zkušeností a znalostí. Celkově je práce rozčleněna do pěti kapitol kromě závěru. První kapitola je věnována seznámení s internetem, jeho sluţbám a srovnání s ostatními masmédii. Tato kapitola se také zmiňuje o informační gramotnosti a o informační výchově. Druhé kapitola seznamuje s moţnostmi získávání informací na internetu, metodami získávání primárních i sekundárních informací. Dále v této kapitole nalezneme metody vyhledávání a seznam vyhledávacích strategií. Závěr kapitoly patří způsobům a podmínkám poskytování informací. Třetí

kapitola

se

věnuje

tvorbě

webových

stránek,

seznámení

s různými

programovacími jazyky a optimalizaci webových stránek pro vyhledávače tzv. Jsou v ní zmiňovány doporučené i zakázané metody. Poté se věnuje internetové bezpečnosti a seznamuje s různými formami jejího porušování. Nechybí zde ani příklady z osobních zkušeností.

8


Čtvrtá kapitola je jiţ celá věnována informační etice. V této kapitole jsou uvedeny tři pohledy na informační etiku ze strany tvůrce uţivatele i zprostředkovatele informací. Jsou zde uvedeny také nejčastější spory vzájemného vylučování některých zásad. V páté kapitole popisuji cíl práce a seznamuji s některými sluţbami vytvořeného informačního webu. Zveřejněny jsou nejdříve nejdůleţitější sluţby a poté přecházím do menších nadbytečných internetových sluţeb. Jako poslední část práce je závěr a seznam pouţité literatury.

9


1

Internet a základní pojmy

Internet je celosvětová počítačová „supersíť“, která spojuje jednotlivé menší sítě pomocí sady protokolů IP. Název pochází z anglického slova network (síť), podle něhoţ tradičně názvy amerických počítačových sítí končily koncovkou net a mezinárodní předpony inter (mezi), vyjadřující propojení různých sítí mezi sebou. Identifikace počítačů Provádí se pomocí tzv. IP adres, přičemţ kaţdý počítač připojený do sítě má vlastní unikátní IP adresu. Ve standartu IPv4 je to 32bitové číslo sloţené ze 4 desítkových čísel a kaţdé z nich je v rozmezí 0-255 oddělené tečkou (např. 192.168.2.1 coţ je adresa v lokální síti). Celkový počet těchto adres byl 232 = 4 294 967 296 unikátních IP adres. Ukázalo se, ţe je to málo a IP adresy musely být vylepšeny na rozsáhlejší verzi. Standart IPv6 má IP adresy 128bitové. Aby si nemuseli uţivatelé pamatovat všechny tyto sloţité číselné kombinace, mohou zadávat tzv. doménové jméno (hostname), coţ je přiřazené jméno k IP adrese. Například s IP adresou 89.185.233.232 je spojeno doménové jméno www.all4all.cz. Hypertext je strukturovaný elektronický text, obsahující odkazy na jiné texty, obrázky, zvuky atd. Pouţívá se na internetu i lokálně (např. encyklopedie, nápověda). Zkratka WWW (World Wide Web) – označuje aplikaci pro práci s hypertextovými dokumenty, ve kterých jsou odkazy na jiné internetové zdroje uváděny pomocí adresy. Je to nejrozšířenější sluţba na internetu, avšak ne vţdy spolehlivá, protoţe zastaralé a nefunkční odkazy jsou stále v různých databázích a neexistuje způsob, jak všechny tyto nevalidní odkazy odstranit nebo opravit. Dochází tak k častému nacházení neplatných stránek.

Možnosti připojení se k internetu Způsobů jak se dostat k informacím na internetu je spousta, vţdy je však nutné být připojen k internetu v takové kvalitě, aby se vyhledávání informací zbytečně nezdrţovalo.Nejznámější způsoby jsou ADSL – vysokorychlostní internet pomocí telefonních linek. Dosahuje různé rychlosti přenosu řádově 2-30Mb/s a je velice stabilní. Pro jeho pouţití je zapotřebí modem, telefonní linka a telefonní ústředna. 10


Wi-Fi je bezdrátové připojení k síti. K přenosu informací vyuţívá mikrovlny. Rychlost tohoto připojení je srovnatelná s ADSL a můţe dosahovat aţ 54Mb/s. Nicméně kvalita připojení je ve velké míře nestabilní a tím se rychlost sniţuje. Kvalitu a rychlost odezvy určuje vzdálenost přijímače od vysílače a také délka kabelů, vedoucích od antény k PC. K pouţití tohoto způsobu je zapotřebí mít anténu (přijímající signál z vysílače) a router (propojuje počítače v síti a uděluje jim IP adresy). Připojení přes mobilní telefon je sice pomalé ale velmi oblíbené, protoţe není závislé na ţádném nepřenositelném hardwaru ale pouze na dostupnosti mobilního signálu. GPRS připojení je zaloţeno také na principu mobilní sítě, avšak s modemem připojeným přímo do PC, můţeme dosáhnout stejné rychlosti jako u Wi-Fi. Optické systémy vyuţívají světla k přenosu informací. Dosahují rychlostí aţ desítek Gb/s, coţ je zatím nejrychlejší moţné připojení vůbec. Vyuţívá se spíše pro internetové páteřní sítě a propojení kontinentů. Protoţe toto připojení je velmi drahé, koncový uţivatel se s ním téměř nesetká. Kabelová televize poskytuje také velice kvalitní a rychlé připojení. Je to cenově výhodné, ale také závislé na dostupnosti kabelové televize. Je zapotřebí síťová karta a kabelový modem.

Historie Internetu 1969 vznikla experimentální síť ARPANET a první pokusy přepojování uzlů 1972 vyvinut první e-mailový program 1973 zveřejněn TCP protokol 1984 vyvinut DNS (Domain Name System) 1987 vzniká pojem Internet, tentýţ rok je propojeno 27 000 počítačů 1990 publikován koncept hypertextu a konec Arpanetu 1993 vyvinut první internetový prohlíţeč Mosaic 1994 vyvinut Netscape Navigátor a komercionalizace internetu 1995 vzniká Internet CZ (český internet) 1996 na internetu je připojeno 66 000 počítačů vznikl Seznam.cz 1998 vznikl Google 11


1999 rozšiřuje se Napster (sluţba Peer-To-Peer k vzájemné výměně dat) 2000 na internetu je připojeno 250 miliónů počítačů 2002 vznik Ministerstva informatiky 2006 připojena více neţ miliarda počítačů 2009 nelze spočítat kolik počítačů je připojených

1.1 Srovnání ostatních masmédií s internetem Televize 

můţe ihned oslovit širokou veřejnost



nemusí být objektivní a můţe ovlivnit posluchače



nelze ověřit



informace jsou většinou bezchybné



hodně reklam



nemůţe se zaměřit na určitou část publika



nemoţnost interakce

Rozhlas 




nemusí být objektivní a můţe ovlivnit posluchače



informace nelze ověřit






hodně reklam



nemůţe se zaměřit na určitou část publika



malá moţnost interakce

12


Tisk 

nemůţe ihned oslovit širokou veřejnost (vychází jednou denně)



je objektivní (s výjimkou bulváru)



informace lze ověřit u jiného zdroje






reklamy nejsou rušivý element



můţe se zaměřit na vybrané publikum



velká moţnost interakce



musí se za něj zaplatit

Internet 




informaci lze ověřit u různých zdrojů prakticky ihned



informace nemusí být bezchybné



reklamy nejsou rušivý element



můţe se přesně zacílit na konkrétní část publika



velká moţnost interakce



časté porušování autorských práv

Uvádím zde závěry výzkumu Masmédia a Vy, který provedl pan Martin Hanzlík na serveru www.vyplnto.cz. Průzkum byl proveden v termínu 29. 10. 2008 - 05. 11. 2008 a na dotazník odpovědělo celkem 175 respondentů.1 Tento dotazník zkoumá, jak nás masmédia ovlivňují a jak na nás působí reklama v nich. Ještě mohu dodat, ţe je zde vidět, jak se internet pomalu, ale jistě, stává nejoblíbenějším masmédiem. Výzkum byl zaměřen na četnost vyuţívání a věrohodnost jednotlivých masmédií. Sloţení respondentů bylo různorodé, převáţně však lidé mezi 16-35 lety s ukončeným středním vzděláním. Ukázalo se, ţe nejvyuţívanější médium je televize a internet, který je vyuţíván aţ 3x více. 76% respondentů si myslí, ţe televizní zpravodajství není vţdy objektivní a 80% vadí reklama v průběhu televizního vysílání.

1

HANZLÍK, M. – Masmédia a Vy. (výsledky průzkumu), 2008 [cit. 19.11.2009]. Dostupné z http://mass-

media-a-vy.vyplnto.cz .

13


Denní tisk čte pouze necelých 60% respondentů a na reklamu v tisku mají více méně neutrální názor. Internet pouţívá k získávání informací 96% respondentů a internetová reklama vadí asi polovině z nich. Z tohoto průzkumu vyplývá, ţe je internet nejpouţívanější médium, zdá se být i nejvěrohodnější. Co je překvapivé, ţe dle našeho očekávání pouze polovině respondentů vadí reklama na internetu oproti 80%, kterým vadí reklama v televizi.

1.2 Internetové služby a informace Pojem služby můţeme vnímat odlišně podle toho, v jakém oboru je tento termín pouţit. Jedná-li se o informatiku a technologie, pak jsou tyto sluţby spíše technického zaměření, které většina lidí ani za sluţby nepovaţuje. Jsou to prostředky, vyuţívané v kaţdodenním ţivotě jako např.: 

Elektronická pošta (e-mail)



FTP – sluţba pro přenos souborů



ICQ, chat, IRC, Jabber, Skype– online komunikace

Kaţdá sluţba funguje na základě protokolů (stejně jako celý internet): 

HTTP (hypertext transfer protocol) – protokol pro přenos hypertextu; základní protokol pro sluţbu WWW.



FTP (file transfer protokol) – přenos souborů.



SMTP, POP3, IMAP – protokoly pro přenos elektronické pošty.

Pokud hovoříme o informačních sluţbách jako jedné části oboru informační věda, je nutné vnímat informační sluţby většinou v kontextu daného oboru či průniku oborů a odvíjet je především od poznání informačních potřeb uţivatelů či jejich skupin. Informační sluţby (z hlediska oboru informační věda) jsou napojené na: 

vznik informací (tvorba)



sběr informací



zpracování informací (např. analyticko-syntetické)



uloţení a uchování informací



vyhledávání informací



šíření informací 14


Informační specialisté by se svými sluţbami měli snaţit přiměřeně zásobovat uţivatele uţitečnými informacemi, které mají bezprostřední vazbu na jejich konání. V oblasti informačních sluţeb se často hovoří o tzv. přidané hodnotě, kterou zpracovatel obohacuje původní informace nebo sluţby, jeţ poskytuje dále uţivateli. Uţivateli tímto usnadní čas strávený nad hledáním, rozhodováním a tříděním informací. Proto bývají informační sluţby na této úrovni často zpoplatňovány (jedná se především o rešeršní sluţby). Čím náročnější je zpracování daného tématu, tím je cena vyšší. Cena se také můţe odvozovat od výsledného počtu zpracovaných stran.2 Můţe nastat i taková situace, ţe profese informačního pracovníka a knihovníka bude se v podstatě bude měnit do podoby novodobé profese zvané “knowledge-worker”. Tato profese bude pak vytvářet nové koncepty informačních sluţeb. Tento přístup se bude zřejmě nejvíce projevovat v oblastech: 

vyhledávání informací



dodání dokumentů (např. primárního zdroje)



vytváření a správa databázových a znalostních systémů



správa obsahů síťových prostředků (např. WWW dokumentů)



poradenství, výuka a trénink uţivatelů3

Tradiční toky ve vědecké komunikaci zaloţené na postupných, vzájemně navazujících krocích s dlouhými časovými prodlevami se postupně přesouvají do elektronického informačního prostředí, které je charakterizováno relativně malými nebo i ţádnými časovými a fyzickými omezeními. Internet tedy funguje jako médium, které umoţňuje přístup k prostředkům a nástrojům elektronického publikování. Na internetu jsou potom uloţeny tisíce textů různého obsahu a původu. Vše tedy funguje jako jedna velká mezinárodní knihovna, do které má přístup kaţdý za účelem

2 POJEROVÁ, Kateřina. Informační sluţby s přidanou hodnotou [online]. Praha, 2007. 94 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/node/4298 . 3

PAPÍK, Richard Trendy v rozvoji informačních sluţeb. In Automatizace knihovnických procesů. [s.l.] :

[s.n.], 1999 [cit. 18.01.2010]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/node/1028 .

15


publikování nebo výpůjčky. Pro běţného uţivatele je pak podstatný především přístup k informačním materiálům s otevřeným přístupem.4 Open

Access

neboli

„otevřený

přístup“

znamená

bezplatný online

přístup

k dokumentům a plným textům pro všechny uţivatele bez rozdílu. Jeho hlavní rys je ten, ţe kaţdý můţe tyto dokumenty, ať byly vytvořeny za jakýmkoliv účelem a za jakoukoliv cenu, číst, stahovat, kopírovat, tisknout a pracovat s nimi v rámci svolení autora dokumentu jako vlastníka autorských práv. K nejdůležitějším typům informačních zdrojů s otevřeným přístupem patří: a) předmětově profilované archivy a institucionální repositáře b) online časopisy s otevřeným přístupem c) povrchový web Významný reprezentant online přístupu k informacím zdarma ve vědě byl mezinárodní archiv elektronických preprintů vědeckých recenzovaných článků, ale i šedé literatury z různých oborů arXiv.org (http://arXiv.org/), zaloţený komunitou fyziků jiţ v roce 1991. Jeho rychlé rozšiřování po celém světě vedlo k tomu, ţe řada autorů vystavovala kopie svých publikovaných vědeckých článků. Je to nejstarší a také největší archiv, jeho repozitář obsahuje jiţ téměř 400 000 dokumentů. Druhým typem archivů jsou institucionální repositáře (Institutional repositories, IR). Světový registr ROAR (Registry of Open Access Repositories, http://archives.eprints.org/) jich dnes zaznamenává přes 1500. K největším IR patří Archiv Evropského sdruţení pro jaderný výzkum s téměř 850 000 záznamy a cca 360 000 elektronickými dokumenty (CERN Document Server, http://cdsweb.cern.ch).5

4

PLANKOVÁ, Jindra. Zdroje informací s otevřeným přístupem. Ikaros [online]. 2008, 12, 3, [cit.

19.01.2010]. Dostupný z WWW: http://www.ikaros.cz/node/4609 . 5

BRATKOVÁ, Eva Otevřený přístup, digitální knihovny a citační sluţby. In INFORUM 2006 : 12.

ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Vysoká škola ekonomická, Praha, 23.-25. května 2006. Praha : Albertina icome Praha, 2006 [cit. 19.01.2010]. Dostupné z WWW: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Bratkova_Eva.pdf .

16


Volně dostupné online časopisy, které mohou zachovávat tradiční charakteristiky klasických časopisů, jsou určeny k bezplatnému vyuţívání koncovými uţivateli. Tyto časopisy zpravidla budují svůj archiv publikovaných článků. Někteří vydavatelé zprostředkovávají volný přístup ke všem článkům nebo k jejich části. Registraci online volně dostupných časopisů zajišťuje například systém DOAJ (Directory of Open Access Journals, http://www.doaj.org/) a nyní registruje přes 4500 online časopisů. Elektronické vědecé články z časopisů nebo i libovolné jiné odborné texty často autoři vystavují na svých osobních webových stránkách. Koncoví uţivatelé je pak mohou vyhledat prostřednictvím vyhledávačů nebo specifických citačních sluţeb, jako jsou Google Scholar (http://scholar.google.cz) nebo CiteSeer (http://citeseer.ist.psu.edu). 6

1.3 Informační gramotnost S pojmem informační gramotnost (v angl. information literacy) se dnes setkáváme velmi často. Obvykle je však zaměňována informační a počítačová gramotnost nebo je těmto pojmům přikládá stejný význam. Důvodem je neznalost přesně definovaného obsahu pojmu. 7 V původním významu představovala gramotnost dovednost číst a psát. Americká knihovnická asociace, konkrétněji Komise pro informační gramotnost zveřejnila ve své zprávě v roce 1989 asi nejpřesnější definici informační gramotnosti: „Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání,

6

BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup, digitální knihovny a citační sluţby. In INFORUM 2006 : 12.

ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Vysoká škola ekonomická, Praha, 23.-25. května 2006 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2006 [cit. 19.1.2010]. Dostupný z: http://www.inforum.cz/inforum2006/pdf/Bratkova_Eva.pdf . 7

DOSTÁL, J. Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy. In Infotech

2007- moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. s. 60 – 65. ISBN 978-80-7220-301-7.

17


protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.“8 Informačně gramotný člověk má osvojeny následující způsobilosti a dokáţe: 

identifikovat informační potřeby



pro získání informací zvolit nejvhodnější strategii



vyuţívat odpovídající zdroje a informační systémy



v informačních zdrojích vyhledat poţadované informace



získané informace kriticky zhodnotit



informace vhodně zpracovat a vyuţít



informace zprostředkovat jiným lidem v různých podobách a prostřednictvím různých technologií



posoudit morální a právní aspekty vyuţívání informací.

Počítačová gramotnost V sedmdesátých letech se objevuje i termín počítačová gramotnost a její vymezení vůči gramotnosti informační. Obecně je počítačová gramotnost chápána jako pojem podřazený, navzdory tomu, ţe je mnohem starší neţ pojem informační gramotnost. Vzhledem k současnému rozvoji technických prostředků lze počítačovou gramotnost povaţovat za pomocný nástroj k dosaţení dobré informační gramotnosti. Představuje kompetence zaměřené na ovládání a vyuţívání počítače. Počítačově gramotný člověk umí ovládat počítač a jeho periferie, pracovat s běţným softwarovým vybavením a vyuţívat počítačových sítí (především síť Internet).

8

American Library Association. Presidential Commission on Information Literacy. Final report.

Chicago, III., 1989 [cit. 9.2.2010]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/nili/ilit1st.html .

18


Na tomto grafu je zřejmé, ţe se informační gramotnost týká veškerého dění na internetu jako takovém. Počítačovou a informační gramotnost není v ţádném případě moţné zaměňovat. S tímto pojmem je úzce spojena informační výchova. Jedná se o komplexní cílevědomý formativní proces získávání: 

znalostí a vědomostí z disciplín zabývajících se shromaţdováním,

zpracováváním, uchováváním, zpřístupňováním

a vyuţíváním

různých druhu

dokumentů a odborných informací 

dovedností a návyků pro práci s různými druhy a typy dokumentů, odborných informací a jejich zdrojů9

V roce 2008 byl na adrese www.infogram.cz

spuštěn nový portál pro podporu

informační gramotnosti. Portál vznikl z podpory centralizovaného rozvojového projektu

9

KATUŠCÁK, D.; MATTHAEIDESOVÁ, M.; NOVÁKOVÁ, M. Informačná výchova. 1. Bratislava :

Media Trade, 1998. 375 s. ISBN 80-08-02818-X.

19


Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR Informační vzdělávání bez bariér: webový portál pro rozvoj informační gramotnosti a podporu celoživotního vzdělávání. Za jeho vznikem stojí Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické v Praze a Západočeská univerzita v Plzni. Tento projekt vznikl za účelem umoţnění vysokým školám, učitelům a knihovníkům, kteří se věnují informačnímu vzdělávání, sdílet informace z oblasti informační gramotnosti. Na své si tak mohou přijít i studenti, kteří mají problémy při práci s informačními zdroji nebo mají ztíţený přístup do knihoven. Základ stránky tvoří tři části, kaţdou z nich spravuje jedna ze zmíněných škol. Portál obsahuje hlavní části s následujícími kategoriemi: Pro studenty 

Učební materiály-návody, příklady a cvičení z vyhledávání v knihovních katalozích, databázích a na internetu.

Pro vyučující 

Koncepce a vzory - vzory a příklady výukových programů a předmětů jako podklady pro tvorbu vlastních učebních programů pro rozvoj informační gramotnosti.



Didaktika a metodika - teoretické základy pro informační vzdělávání



Výukové materiály - návody, příklady, cvičení z vyhledávání v knihovních katalozích, databázích a na internetu.

Plagiátorství 

Plagiátorství - definice a právní minimum



Prevence



Pomůcky a manuály



Zdroje informací a řešení problematiky



Odhalování plagiátu

20


1.4 Informační výchova Informační vzdělanost je jedním z hlavních podmiňujících faktorů dalšího rozvoje České republiky a prosperity celého národního hospodářství. Výzkumy a studie mnoha evropských zemí a mezinárodních organizací (Světová banka, OECD, ITU) ukazují, ţe rozvoj evropské ekonomiky závisí na přechodu od ekonomiky orientované na výrobu k tzv. znalostní ekonomice, tedy hospodářskému systému zaloţenému na efektivním vyuţívání a předávání znalostí a informací. Je jasné, ţe takový systém bude klást jiné a mnohem vyšší nároky na vzdělání a kvalifikaci občanů především v oblasti práce s informacemi a vyuţívání moderních ICT (informační a komunikační technologie). Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání umoţňuje všem ţákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti. Tito studenti se mohou orientovat v informačním světě, pracovat s informacemi a vyuţívat je k dalšímu vzdělávání. ICT je nyní zařazena jakou součást základního vzdělávání, i kdyţ není pro studenty tak důleţitá jako schopnost umět pracovat s informacemi. Přece jen ţáci základních škol umí velmi dobře pracovat s informačními technologiemi většinou i bez studia ve škole.10 Za hlavní překáţky na cestě k co nejvyšší informační gramotnosti vláda povaţuje:

10



nedostatečnou motivaci a nízké povědomí o moţnostech ICT,



obavu z prvních začátečnických kroků, z údajné sloţitosti a náročnosti,

DOSTÁL, J. Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy. In Infotech

2007- moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. s. 60 – 65. ISBN 978-80-7220-301-7.

21




nízkou dostupnost ICT produktů (zejména počítačů) a sluţeb (zejména připojení k internetu), danou jejich relativně vysokou cenou vzhledem ke kupní síle obyvatel,



omezenou dostupnost moţností, jak informační gramotnost získat a udrţet.

22


Je také zapotřebí existence hodnocení úrovně dovedností a znalostí v oblasti ICT. Za základ je povaţován systém certifikací ECDL (European Computer Driving Licence). V konečném stádiu by součástí kvalifikace vybraných zaměstnanců veřejné správy měla být počítačová gramotnost včetně příslušné certifikace.11 Trh práce vyţaduje více schopností neţ odborných znalostí. Tyto schopnosti lze rozdělit do šesti stupňů, pokud jedinec dosáhne všech stupňů, lze o něm říci, ţe je schopný mít určité kompetence. „Spencerův model ledovce“ popisuje tyto stupně: motiv, sebepojetí, vnímavost, proces poznávání, znalost obsahu a dovednosti. V našem století jsou nejuznávanější následující kompetence, tzv. klíčové schopnosti informační společnosti: 

základní gramotnost



informační gramotnost



digitální gramotnost



schopnost celoţivotního vzdělávání



rozhodování



týmová práce



komunikace



multikulturní dovednosti



zájem o politiku



management



řešení problémů 12

Všechny tyto kompetence by měl člověk získat v průběhu studia na všech úrovních škol. Samozřejmě je jasné, ţe čím vyšší vzdělání má, tím více kompetencí by měl pravděpodobně získat. V dnešní informační společnosti je však toto pravidlo značně nepravidelné. Mladší generace je schopna ovládat počítač přibliţně stejně dobře jako dospělý člověk, kterého se rozvoj počítačů dotkl aţ v pokročilém věku.

11

Ministerstvo Informatiky. E-Česko. Praha : [s.n.], 2006. 35 s.

12

FRANK, Róza Jak být občanem informační společnosti : kurzy informační gramotnosti organizované

maďarskými veřejnými knihovnami. In Ikaros. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 10.02.2010]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/node/3356 .

23


2

Sběr informací na internetu

Při získávání primárních informací lze rozlišit následující moţnosti: 

Dotazník na webu – lze umístit na svůj web nebo na statistickou agenturu např. www.vyplnto.cz



Popup okno – při otevření stránky se otevře ještě další okno. Výzkum pak většinou probíhá přímo v popup okně a bez registrace. Jinak by návštěvník okno ihned zavřel.



On-line anketa – jedná se o nejjednodušší dotazník na webových stránkách. Obvykle obsahuje jen několik málo otázek nebo jednu otázku, s více moţnostmi odpovědi.



E-mailový dotazník– e-mail je sám o sobě jako dotazník, přičemţ uţivatel do vepsaného textu pouze vloţí svá data a pošle e-mail zpět.



Dotazování v rámci diskusních skupin – administrátor nebo firma můţe na návštěvní knize nebo ve fóru zaloţit diskuzi o jejich výrobcích nebo jiné téma poté ji vyhodnotí.

Metody získávání sekundárních informací na internetu: 

Vyhledávání – k vyhledávání informací na internetu slouţí různé vyhledávací sluţby, které nám po zadání klíčového slova nabídnou několik odkazů na stránky, které se vztahují určitým způsobem ke zvolenému slovu, jako např. katalogy, vyhledávače.



Manuální vyhledávání – pokud selţe předchozí metoda, lze pouţít metodu prohlíţení webových stránek a přecházením mezi nimi pomocí odkazů. Tato metoda je poměrně zdlouhavá, ale můţe uţivateli poskytnout lepší informace a širší tématický rozhled.

 Sledování diskusních skupin a webových stránek – tato metoda je zdánlivě podobná výše zmíněné, avšak zde uţivatel nevyvolává diskuzi, ale prochází a 24


sleduje fóra a blogy, na kterých se lze dozvědět např. názory na nový výrobek nebo sluţbu. Dle výše zmíněných metod pracuje také tzv. Google trends, který sleduje nejţádanější a nevyhledávanější témata, díky čemuţ určuje jaké jsou ve světě trendy. Tyto údaje lze najít i na statistikách Googlu. U nás jsou nejvyhledávanější slova na Googlu tato:

1. MP3

1. Praha

2. Hry

2. Google

3. Youtube

3. Facebook

4. Mapy

4. TV

5. Práce

5. Youtube

6. Praha

6. Seznam

7. Brno

7. Hry

8. Video

8. Mail

9. TV

9. Uvolněte se

10. Program

10. MP3

Mezi kvalitativní metody získávání informací na internetu patří např.: 

Individuální rozhovor – můţe probíhat např. na chatu nebo na sociální síti mezi dotazujícím a respondentem.



E-mailové rozhovory – stejný princip jako předchozí, ale za pouţití e-mailu.



On-line brainstorming – moderátor určité skupiny rozešle dotaz na dané téma a členové skupiny rozvinou debatu se svými nápady.

 E-mailové skupiny – uţivatel se zaregistruje do newsletteru (rozesílání novinek na e-mail) a má také moţnost zpětné vazby .13 V době, kdy se Internet teprve dostával do podvědomí uţivatelů nebyly vyhledávače jak je známe dnes. Existovaly pouze tzv. directories, neboli předmětové katalogy. 13

BLAŢKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. [s.l.] : [s.n.], 2007.

280 s. ISBN 978-80-247-1535-3.

25


S postupným nárůstem dat však přestaly být pouţitelné pro kvalitní a aktuální vyhledávání informací, proto vznikly automatizované vyhledávače vyuţívající ke sběru dat fulltextového vyhledávání a indexování informací. V současné době jsou vyhledávače, které pokračují v tomto stylu i nyní (Google, Seznam), ale jsou i takové, které nemají vlastního „indexovacího robota“, ale vyhledávají fulltextově na jiných vyhledávacích serverech, tzv. metavyhledávače. Tyto sice mohou zaručit větší pravděpodobnost nalezení správného výsledku, ale mohou poskytnout také větší irelevanci výsledků bez jakéhokoliv třídění nebo vyloučení duplicity. Poslední ze skupin tzv. vyhledávačů jsou vyhledávací centrály. Na rozdíl od vyhledávačů a metavyhledávačů nemají vlastní index a vyhledávacího robota. Některé vyhledávací centrály se tváří jako vyhledávač a laik je nemá šanci od něj rozeznat. Tyto centrály totiţ vyhledávají v databázích jiných vyhledávačů, které jiţ obsahují roztříděné informace. Poskytují totiţ více výsledků, relevantní informace z mnoha různých zdrojů. Takové jsou např. Alenka.cz nebo All4All.cz (o tom se ještě zmíním v kapitole 5). Fakt, ţe největším vyhledávačům nelze konkurovat lze pozorovat i na známých serverech jako je Centrum, Atlas nebo Volný. Ty se spíše zaměřují na poskytování vedlejších sluţeb jako jsou zprávy nebo email. Trend „vyhledávačů“ se směřuje dvěma směry. Na jedné straně jsou velké stránky s widgety (nastavitelné mini aplikace jako součást stránky) a veškerým obsahem na úvodní stránce. Na straně druhé jsou jednoduché vyhledávací formuláře s nenápadným menu na horním okraji stránky. Servery s widgety povětšinou nemají svůj vlastní vyhledávač a vyuţívají sluţeb pravých vyhledávačů jako je Seznam nebo Google. Samotné vyhledávače pak zpravidla neukazují svůj bohatý sortiment sluţeb hned na první stránce, jelikoţ vyhledávač je pro ně stěţejní sluţbou. Ostatní sluţby jsou buď ve zmíněném horním menu nebo zpřístupněné po přihlášení do svého účtu. Výjimkou jsou snad jen Yahoo a Seznam.

26


www.all4all.cz

www.google.cz

www.altavista.com

www.bing.com

27


www.seznam.cz

www.centrum.cz

www.yahoo.com

www.volny.cz

28


Metody vyhledávání Aby byl uţivatel schopen najít informaci co nejefektivnějším způsobem, je třeba aby znal způsoby vyhledávání pro různé druhy dokumentů: Browsing (prohlížení) – toto vyhledávání pouţívá uţivatel, který si není jistý co přesně hledá. Začne na zdánlivě podobném tématu a při prohlíţení se díky konkrétnějším pojmům dostane aţ k cíli. Ten mnohdy bývá úplně jiný, neţ který uţivatel čekal. Hunting (online retrospektivní rešerše) – uţivatel vyjádří svoji informační potřebu pomocí dotazu, ten je vzápětí vyhodnocen informačním systémem. Dotazy jsou formulovány aţ v okamţiku potřeby uţivatele. Tyto dotazy se formulují metodou „osekávání“, coţ znamená, ţe se zvolí obsáhlá fráze a podle výsledků se upřesňuje zadání. Opačná metoda je metoda „narůstající perly“. Grazing (průběţná rešerše) – Tento typ vyhledávání se pouţívá u často doplňovaných databází. Je to vyhledání informací ve vybraných informačních zdrojích ve stanovených intervalech, kde uţivatel dostává touto cestou pravidelný přísun aktuálních informací. Tyto dotazy jsou stanoveny předem a mají stálý charakter. Alternativní obdoba tohoto vyhledávání jsou známé RSS kanály.

Vyhledávací strategie Obecné vyhledávání 

Uţivatel o tématu nic neví



Zajišťuje vyhledávání ve velkém rozsahu



Lze pouţít logický operátor



Velký poměr irelevantních informací

Specifické vyhledávání 

Uţivatel ví podrobnosti o tématu



Lze pouţít logický operátor



Vysoká relevance výsledků

29


Kombinace obecného a specifického vyhledávání

 Lze uţít kombinaci logických operátorů a vyloučit tak irelevantní výsledky Inkrementální vyhledávání

 Dotaz se upřesňuje dokud nejsou poţadované výsledky  Lze pouţívat operátory a operandy (matematické prvky) Řetězcové vyhledávání

 Lze vyhledávat jednotlivá slova, jejich část i jejich řetězce  Spousta irelevantních výsledků, které nesouvisí s tématem Vyhledej a skoč (Find)

 Umoţňuje najít text v dokumentu a rovnou na toto místo odkázat  Všechny výsledky jsou seřazeny v jednom dokumentu  Nelze pouţít operátory a operandy Kategoriální vyhledávání 

Princip předmětových katalogů



Není potřeba zadávat dotazy, jen procházet kategorie

Vyhledej a seřaď

 Princip většiny vyhledávačů  Výsledky jsou zobrazeny v pořadí podle pravděpodobné relevance  Uţivatel nemá moţnost ovlivnit pořadí dokumentů14 Neexistuje ţádná univerzální strategie, je nutné je občas kombinovat nebo zkoušet, která se nejvíce hodí pro daný okamţik. Kaţdý rešeršér tyto strategie kombinuje na základě povahy kaţdého dotazu, toho co ví o konkrétních vyhledávačích.

14

PAVLOVSKÝ, Radomír, SKLENÁK, Vilém. Informace a internet : včetně úvodu do protokolů

Internetu. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1998. 1. vyd. 380 s.

30


2.1 Zpracování výsledků Existují různé metody zpracování informací. Vycházejí z různých teorií v rámci svých analytických a plánovacích funkcí. Nelze je brát jako alternativy, ale jako vzájemné doplnění, s ohledem na typ a původ dokumentu. Pro některé analýzy v rámci zpracování kvantitativních informací se dají pouţít různé statistické programy. Mezi nejčastější kvantitativní metody zpracování informací patří: Kontingenční tabulky – lze pouţít pro vygenerování statistik návštěvnosti či prodejnosti produktu.

Kauzální analýza – tato metoda zkoumá spojitost mezi dvěma prvky veličinami. Např. proč se prodává konkurenční výrobek více. Statistické metody: 

korelační analýza: sleduje vztahy mezi dvěma veličinami



regresní analýza: zjišťuje příčinu závislosti jedné veličiny na druhé

Ekonometrické modely – měření vlivů ekonomických veličin na jiné ekonomické veličiny a simulace různých scénářů ekonomické politiky s prozkoumáním důsledků Metoda časových řad – z empiricky získaných dat lze usoudit povahu procesů v ekonomice. Cílem této analýzy je snaha porozumět principům, na základě kterých se generují hodnoty řady. Mezi nejčastější kvalitativní metody zpracování informací patří: Analýza závěrů diskusní skupiny či rozhovoru – na závěr diskuze na fóru nebo rozhovoru zpracuje tazatel výsledky dané diskuze, aby zjistil, k jakým závěrům respondenti došli.

31


Delfská metoda – tazatel rozešle expertům daného oboru předpověď vývoje určité situace a oni na základě svých zkušeností a názorů určí jejich vlastní předpověď. Analýza křížového efektu – odhaduje vztahy mezi předvídanými událostmi. Vytváří matice kříţových efektů, hodnotí vztahy mezi různými událostmi a sílu těchto vztahů.15 Po cíl práce lze pouţít kontingenční tabulku pro správné zacílení uţivatelů. Pouţil jsem také regresivní analýzu při vytváření statistik návštěvnosti abych zjistil co uţivatelé hledali, co našli a co ještě si na webu otevřeli. Jako zpětnou vazbu chci vyuţít analýzu závěrů z diskusních skupin.

2.2 Poskytování informací online Jak nejlépe poskytovat informace je otázka, kterou si poloţil asi kaţdý poskytovatel informací. Pokud chci uţivateli umoţnit přístup k informacím online, mohu si vybrat z následujících typů online dokumentů: 

HTML dokument(webová stránka)



PDF,DOC apod. (ebook neboli elektronická kniha)



Online prohlídka dokumentu (části nebo celého dokumentu online)



Zvuk a video (velmi rozšířené online rádia a televize)

Webové stránky jsou dokumenty, které musel vytvořit jejich autor, tudíţ se on stává autorem dané informace, pokud je nová nebo převzatá z jiného zdroje. Elektronické knihy jsou v posledních letech velmi oblíbeným dokumentem z mnoha důvodů. Je snazší je přenášet, neopotřebují se a lze z nich také vytvořit tištěný dokument. Pro autory a vydavatele je navíc výhodnější knihy prodávat v elektronické podobě neţ platit nákladný tisk. Jejich otevření není v dnešní informační společnosti ţádný problém. Online prohlídka dokumentu je také oblíbená a uţitečná sluţba, která napomáhá propagovat jiné knihy ať uţ elektronické nebo tištěné a zároveň pomáhá zpřístupnit aspoň část informací. Tuto sluţbu poskytuje např. http://books.google.cz samozřejmě se souhlasem autorů daných dokumentů.

15

BLAŢKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. [s.l.] : [s.n.], 2007.

280 s. ISBN 978-80-247-1535-3.

32


Zvukové a video soubory jsou posledním rozšířeným formátem v online sféře. Online rádia mají bohuţel ten problém, ţe dle zákona musí mít licenci, která není nejlevnější. Znamená to, ţe většina malých nebo soukromých internetových rádií se dopouští porušování zákona coţ je trestáno vysokými pokutami porušování autorského zákona nevyjímaje. Online televize jsou na tom podobně, avšak nedochází u nich k porušování zákonů v takové míře. Je také nákladnější takovou televizi vlastnit a provozovat, proto nejsou tak rozšířené. Častěji se setkáváme se zpřístupněním video souborů online jako jsou filmy a seriály. Zde dochází také k porušování autorského zákona a dalších.

2.3 Komu, kde, jak a za jakých podmínek? Zveřejněné informace jsou uţitečné pouze tehdy, pokud se k nim někdo dostane a správně je pochopí. Chce-li se uţivatel naučit jak vyhledávat a zpracovávat informace, můţe si vyhledat informace o tom jak vyhledávat nebo si zajde do knihovny a tam ho vše naučí. Na druhou stranu pokud se chce administrátor webu naučit jak správně poskytovat informace zjistí, ţe není kde se k těmto informacím dostat a nikdo ho to nenaučí. Z tohoto důvodu vzniká nespočet nekvalitních a zbytečných webových stránek, které nepřinášejí nic nového jen proto, ţe autor si nebyl schopen vyhledat stávající informace a nebyl schopen vytvořit z nich výtah aby mohl vytvořit unikátní informace a správně je prezentovat na internetu. Tato část by měla poslouţit především administrátorům a programátorům při tvorbě webových stránek. Tato pravidla by se měla dodrţovat aby měl uţivatel maximálně usnadněné vyhledávání i zpracovávání informací.

Komu V ideálním případě by se kaţdá informace měla dostat ke kaţdému uţivateli na světě. Bohuţel realita je úplně jiná. Firmy si hlídají svá „know-how“, takţe odborníci své znalosti vyuţívají především v jejich prospěch. Jiné informace jsou tajné nebo neveřejné a pokud by měly být veřejné, snaţí se je úředníci, vláda nebo velké společnosti drţet „pod pokličkou“. Většinou se jedná o tzv. nežádoucí informace (jsou to informace, které určitým způsobem poškozují pověst korporace nebo jedince, ale o které má zájem

33


široká veřejnost). Jsou to např. účetnictví jednotlivých politiků nebo kandidáti na ředitele České televize. Tyto informace jsem zveřejnil na webu www.all4all.cz, který je cílem této práce. Byly zveřejněni všichni kandidáti na loňskou volbu ředitele ČT včetně jejich koncepcí. Předseda Rady ČT tuto skutečnost odsoudil jako nepřípustnou, ale veřejnost ji přijala neboť má na tyto informace právo. Nebyla tímto porušena informační etika ani zákon o ochraně osobních údajů, protoţe tyto informace nebyly tajné. Stačila jediná zmínka novináře a server byl během hodiny přetíţen vysokým počtem připojených zájemců. Takové rarity však neřešíme kaţdý den, takţe lze jednoduše určit pro koho je která informace přístupná a komu ne. a) Informace veřejné pro všechny bez rozdílu (většina informací) b) Zpřístupněné pouze určitému okruhu lidí (přístupové údaje, firemní literatura) c) Přístupné pouze pro autora / vyjímky (důleţité pouze pro danou osobu) d) Nepřístupné pro nikoho (tajné informace)

Kde Toto je další zajímavá otázka, kterou je dobré si také poloţit. Podle původu a obsahu informace je důleţité předem si ujasnit, čeho jejím zveřejněním chceme docílit. Zde jsou nejznámější z možností: a) Samostatná webová stránka (hodí se spíše pro oficiální texty, prohlášení, tématicky zaměřené články atd.) b) Diskusní fórum (tématický příspěvek) c) Vědecké databáze informační brány (vědecké materiály) d) E-maily (dobré vyuţití pro reklamu nebo informování o novinkách) e) Online úloţiště (určeno především pro velký objem dat) f) FTP (podobné jako předchozí, ale není veřejné) g) P2P sítě (slouţí především pro šíření warezu a obsah nemá dlouhou ţivotnost) h) Instant Messengery (spíše pouze propagace určitého zdroje informací) i) Sociální sítě (zde lze propagovat i vytvářet nové informace jakéhokoliv tématu) a další 34


Jak a) Musíme dbát na pořádek a určité zásady. Informace musí být pečlivě setříděné a rozdělené do kategorií podle daného klíče, který musí být zveřejněn. b) Označení kaţdé kategorie nebo okruhu informací by mělo být stručné a výstiţné. c) Vyhledávání je téměř povinností, pokud se vyskytuje na webu více informací. d) Je zapotřebí zůstat neutrální při vytváření nových informací a nesnaţit se ovlivňovat uţivatele. e) Informace musí být dobře čitelné a snadno pochopitelné.

Za jakých podmínek Informační společnost se jiţ ve větší míře naučila správně zacházet s informacemi a také zjistila jejich pravou hodnotu. V jejich hodnotě nacházíme další problém. Čím dál méně informací je dostupných zdarma a kaţdému. Navzdory tomu společnost vyţaduje informace dostupné okamţitě a za co nejmenší cenu. Za jakých podmínek se tedy v tomto případě bude nejspíše rovnat spojení „za jakou cenu“. Ne vţdy je však potřeba za informace platit, moţnostem se meze nekladou, zde jsou některé z nich: a) Za úplatu (know-how, ebooky, SEO optimalizace) b) Výměnou za jiné informace / sluţby / reklamu c) Zdarma pro určitou skupinu uţivatelů (např. pouze pro registrované) d) Zdarma pro všechny Kdyby se „digital divide“ (informační propast mezi informačně gramotnými a negramotnými) zvětšovala, byli by lidé ochotni zaplatit i větší cenu za vyhledání informací. Poté by jistě vznikaly nové společnosti poskytující rešeršní sluţby a obyčejné vyhledávání informací. Stačilo by pouze několik internetových odborníků, kteří se perfektně vyznají s internetovém prostředí a dokáţí během několika málo minut vyhledat potřebné informace.

35


3 Tvorba webových stránek Programátor webových aplikací musí umět navrhnout celý web pouze v myšlenkách a počítat i s moţnými prvky, které jsou moţné do webu integrovat nebo je nelze vůbec pouţít. Dalo by se říci, ţe programátor je něco jako architekt. Pokud jsou stránky špatně navrţeny, vyskytne se v průběhu práce spousta problémů a je lepší začít úplně znovu. V ideálním případě by se na tvorbě webu měli podílet programátor, grafik a textař. Kaţdý vykoná svoji práci nejlépe jak umí, ale úkol jiný úkol by nebyl tak kvalitní jako od pravého odborníka.

36


Nejčastější chyby webových stránek 

špatná typografie



chybějící nebo nepřehledná navigace



špatné pouţívání rámů a posuvníků



zastaralé, nepravdivé nebo neobjektivní informace



nefunkční odkazy na externí zdroje, o interních odkazech nemluvě



chybějící důleţité prvky dokumentů



anonymní autorství



dlouhé stránky s generujícím se obsahem



špatná formulace návodů a příkazů



nevhodný jazyk a styl pro typ zveřejňovaných informací



špatné a matoucí formátování nadpisů a textu



nevhodné pouţívání grafiky: o barevné / obrázkové pozadí, zhoršující čitelnost textu o nadměrné mnoţství nesourodých grafických a barevných prvků na jedné stránce o objemné grafické prvky jako např. flash prodluţující načítání dokumentu o nevhodně umístěné animované obrázky atd.



nepromyšlená struktura poskytovaných informací (např. ţádné členění informací z pohledu uţivatele)



neznalost zásad tvorby dokumentů z hlediska komunikace člověk-počítač



a další16

Co je potřeba k vytvoření webových stránek a) Server pro umístění stránek Ideální je zvolit sluţbu zvanou hosting, tedy sluţbu díky níţ uţivatel získá datové místo na poskytujícím serveru pro své stránky.

16

TKAČÍKOVÁ, Daniela. WWW není jen HTML aneb Co by měl také umět autor domovských stránek

II.. Ikaros [online]. 1998, 2, 6, [cit. 02.03.2010]. Dostupný z WWW: http://www.ikaros.cz/node/229 .

37


Výhodou je, ţe se nemusí starat o hardware serveru. Existuje u nás i ve světě spousta poskytovatelů nabízející placený i bezplatný webhosting. Nevýhodou bezplatného webhostingu je reklama vkládaná do webových stránek, je zde omezené datové místo pro stránky a některé komplikovanější druhy internetových aplikací zde vůbec nefungují. Ceny placeného hostingu se pohybují od 500 Kč ročně výše, i tady je ale třeba obezřetně zvolit a zjistit, jestli zvolená firma nabízí vše, co je pro stránky potřeba. b) Adresu stránek Adresa je důleţitá pro to, aby uţivatelé stránky mohli vyhledat. Pokud uţivatel zvolí bezplatný webhosting je mu automaticky přidělena adresa 3. řádu (nazev.webhosting.cz). Pro osobní stránky to většinou nevadí, ale má-li být prezentace na úrovni, je zapotřebí vlastní doména. Pro firemní stránky je doména 2.řádu (www.nazevfirmy.cz) téměř nezbytností. c)Tvorba Po zajištění webhostingu a vyřešení adresy stránek lze přistoupit k vytváření HTML kódu daného webu. Existují dva způsoby jak vytvořit kód. Web můţe být napsán ručně pomocí textového editoru, coţ je obtíţnější způsob, nicméně s kvalitnějším výsledkem. Pokud se uţivatel v HTML moc nevyzná, můţe vyuţit sluţeb tzv. WYSIWYG HTML editorů. Sloţitě vypadající zkratka znamená "What You See Is What You Get", coţ říká, ţe HTML stránka je vytvářena tak, jak ji vidíme, podobně jako třeba v aplikaci MS Word. WYSIWYG HTML editor automaticky převádí napsaný text a odkazy na vloţené obrázky do HTML kódu. Nejznámější WYSIWYG editory jsou Frontpage od firmy Microsoft a Dreamweaver od firmy Adobe. Nevýhodou těchto WYSIWYG editorů, je ovšem občasná nepřesnost převodu do HTML jazyka, proto je lepší se jazyk HTML naučit aby nedocházelo ke zbytečným chybám v kódu. Můţeme pak docílit toho, ţe www stránky budou vypadat a chovat se přesně tak, jak se vyţaduje a ne jak vyţaduje HTML editor. Nejlepší webová stránka pro začínající programátory je např. www.jakpsatweb.cz, kde je spousta uţitečných informací k danému tématu. d)Zveřejnění stránek Aby byly stránky vidět, je zapotřebí přemístit je na patřičný výše zmíněný hosting. Neplacený webhosting má většinou pouze webové rozhraní přes které se přesun souborů realizuje. U placených sluţeb bývá přesun jednodušší. 38


Provozovatel webhostingu udělí uţivateli FTP unikátní adresu v závislosti na jeho doméně (např. ve formátu ftp://jmeno:[email protected]), jenţ lze zadat jako normální internetovou adresu do prohlíţeče a po připojení zkopírovat potřebné soubory na server. Rychlejší a stabilnější přenos probíhá pomocí FTP klientů (např. LeechFTP).

3.1 SEO optimalizace Je-li webová stránka umístěna na server, neznamená to, ţe je viditelná. K jejímu zviditelnění slouţí tzv. SEO optimalizace (Search Engine Optimalization – optimalizace pro vyhledávače). Tato optimalizace probíhá na straně webu a mimo web. Na stránce je zapotřebí následující: 

Klíčová slova (slova vystihující obsah a zaměření stránky)



Důleţité tagy (titulek, popis, klíčová slova, nadpisy a popisy obrázků)



Správně zvolená URL adresa (výstiţná, nejlépe s klíčovým slovem webu)



Obsah (čím více tím lépe, měl by být zaměřen na jedno téma)



Mapa webu (tzv. sitemap umoţňuje vyhledávačům zaindexovat celý web)



Robots.txt (je to soubor, který vyhledávacím robotům povoluje nebo zakazuje přístup k jednotlivým souborům či sloţkám)

Jakmile je stránka optimalizovaná, lze si správnost těchto kroků ověřit na různých SEO nástrojích, které uţivateli také pomohou se samotnou optimalizací. Jsou to např. http://seo.all4all.cz, http://seo.oncz.cz nebo http://seo.webber.cz . Hlavní metody optimalizace mimo stránku jsou: 

Registrace do vyhledávačů a katalogů (čím více tím lépe)



Link-building [budování zpětných odkazů ze stránek, které mají vyšší Pagerank (hodnocení webové stránky, dále jen PR) a jsou tématicky podobně zaměřené]



PR články (tyto články mohou přivést na stránky více zákazníků)



Reklama (vyplatí se nejdříve výměnná reklama aby se web dostal do podvědomí a poté placená reklama)

Výměnné reklamní systémy jsou např. Billboard, VRS, All for All. Placené systémy jsou např. Google Adwords, Etarget a opět All for All.

39


Vţdy je nejlepší snaţit se přesně zacílit reklamu na zájemce o daný web. Firma prodávající boty nepotřebuje reklamu na stránkách s potravinami. Jsou také zakázané metody a stránky díky nim mohou být postihovány sníţením PR nebo trvalým vymazáním z databáze: 

Skrytý text nebo odkazy (obsahuje klíčová slova, ale není obsahem webu)



Malý text (to stejné, většinou se jedná o miniaturní text)



Cloaking (podstrčení jiné optimalizované stránky vyhledávači a jiné uţivatelům – vyhledávač zobrazí web na prvních místech)



Odkazové farmy (stránky, které obsahují spoustu zpětných odkazů na jiné stránky – tuto metodu vyhledávače nejčastěji postihují vynulováním PR na 0)



Klamné přesměrování (vytvořená stránka pouze přesměruje na jinou stránku)



Doorway pages (podobné jako předchozí s tím rozdílem, ţe stránky obsahují text s klíčovými hesly a jsou hromadně registrovány do katalogů aby měly vyšší PR a ve výsledku i cílová stránka)



Duplicitní web (najdou-li vyhledávače duplicitní stránky, raději je smaţou obě, neţ aby je indexovaly)



Spamování katalogů duplicitními doménami (podobné jako předchozí)



Cybersquatting (registrace domény se spekulativním názvem, např. Google.cz je typický příklad)17

17

SMYČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače : Jak zvýšit návštěvnost webu. Dubňany : Jaroslava

Smičková, 2004. 120 s. ISBN 80-239-2961-5.

40


3.2 Programovací jazyky Webové stránky se dají vytvořit více způsoby, ne všechny jsou však vhodné a dostatečné jednoduché abych nedocházelo k velkým časovým ztrátám. Při prohlíţení internetových stránek se můţeme setkat s těmito jazyky: 

HTML



PHP



Flash



Javascript



ASP

a další

HTML HTML (Hypertext Markup Language) je v kód, který prohlíţeči přikazuje jak má zobrazovat danou stránku podle předem zadaných parametrů. Kód HTML je tedy přesným vyjádřením toho, co chceme zobrazit v prohlíţeči, jedná se o jazyk, který slouţí k popisu webové stránky: <TITLE>Titulek stránky Vítejte na stránkách společnosti Firma, s.r.o.

Společnost Firma se zabývá výrobou nábytku. 41


Tento kód se z počátku můţe zdát velice nesrozumitelný, ale je to nejzákladnější a nejjednodušší jazyk vůbec. Webová stránka v tomto případě bude vypadat takto:

V průběhu let vývoje Internetu se samozřejmě vyvíjel i jazyk HTML. Průběţně se mění spolu s technologickým vývojem a poţadavky producentů softwaru a jeho uţivatelů. Na jeho vývoji spolupracují prakticky všichni, zejména dvě vedoucí firmy na poli prohlíţečů – Microsoft a Netscape. Kaţdá tedy do svých programů implementuje vlastní značky, takţe konečná podoba stránky vypadá v kaţdém rozdílně. Aby se tomuto předešlo, vznikla W3C (WWW Consorcium), která konečnou podobu HTML schvaluje. Oficiální adresa je http://www.w3c.org.18

PHP PHP (zkratka PHP je Hypertext Preprocessor) je skriptovací programovací jazyk, určený především pro programování dynamických internetových stránek. PHP lze pouţít i k tvorbě konzolových a desktopových aplikací, ale dalo by se říci, ţe spíše nahradil jiţ zastaralý statický jazyk HTML. V dnešní době se téměř všechny weby vytvářejí v PHP kódu, který je stabilnější a universálnější. PHP se stalo velmi oblíbeným především díky jednoduchosti pouţití a tomu, ţe kombinuje vlastnosti více programovacích jazyků a nechává tak vývojáři částečnou svobodu v syntaxi. V kombinaci s Linuxem (operační systém odlišný od Windows), MySQL (databázovým systémem, v angl. Structured Query Language) a Apache (webovým serverem) je často vyuţíván k tvorbě webových aplikací. Obvykle je toto

18

BROŢA, Petr, IMRICH, Buranský. Programování WWW stránek pro úplné začátečníky. Brno :

Computer Press, 2003. ISBN: 80-7226-818-X

42


kompletní prostředí dostupné jako PHPTriad, protoţe se skládá ze tří hlavních prvků, PHP, MySQL a Apache. PHP kód zobrazující alert okno (chybová hláška) s textem Ahoj! vypadá asi takto: Nejlepší na PHP jazyku je jeho universálnost. Pomocí podmínek, řetězců, proměnných, operátorů a dalších matematických funkcí lze vytvářet sloţité webové aplikace a později k nim přidávat další moduly. Tohle by HTML jazyk nezvládl.

Flash Nelze říci, ţe je Flash přímo programovací jazyk, je to spíše grafický program od firmy Adobe pouţívající implementovaný programovací jazyk ActionScript. který slouţí k rozvinutí všech moţností interaktivní animace a vývoji robustních aplikací. V aktuálních verzích je ActionScript poměrně vyspělý objektově orientovaný (pokročilá a sloţitá forma programování) programovací jazyk. Flashový web je lehce rozpoznatelný podle nezvykle dobře animované grafiky, kterou pomocí jiného jazyka nelze vytvořit. Bohuţel tyto weby bývají zpravidla moc velké z pohledu objemu dat a nedají se optimalizovat pro vyhledávání. Proto se flash pouţívá spíše pro oţivení části webu jako jsou úvodní videa nebo animované bannery.

Javascript JavaScript je multiplatformní, objektově orientovaný skriptovací jazyk. Zpravidla se pouţívá jako programovací jazyk integrovaný do WWW stránky. Jsou jím obvykle ovládány různé interaktivní prvky nebo tvořeny animace a efekty obrázků. Jeho syntaxe je podobná jako C, C++ nebo Java. Nemá však s jazykem Java kromě podobné syntaxe nic společného. Program v JavaScriptu se spouští na straně klienta, na rozdíl od jiných programovacích jazyků jakou jsou PHP a ASP, které se spouštějí na straně serveru.

43


JavaScript tedy nemůţe pracovat se soubory, aby tím neohrozil soukromí uţivatele.19 Ukázka kódu JavaScriptu:
Náhodná čísla loterie:
<SCRIPT LANGUAGE="JavaScript">

19

Wikipedia

[online].

01.03.2010

[cit.

01.03.2010].

http://cs.wikipedia.org/wiki/Javascript .

44

JavaScript.

Dostupné

z

WWW:


Výsledek:

Generování se opakuje celkem šestkrát (pro kaţdé číslo jednou), pokud je nějaké číslo stejné jako uţ existující, generuje se znovu.

ASP ASP (Active Server Pages) je skriptovací platforma společnosti Microsoft, původně určená pro dynamické zpracování webových stránek na straně serveru. Na serveru (obvykle IIS – Internetová Informační Sluţba jakou součást Microsoft serveru) se zpracuje webová stránka s příponou .asp (místo .html) před odesláním klientovi, který si ji vyţádal. U ASP se pouţívají jazyky jako Visual Basic Script a JavaScript. Technologie ASP.NET podporuje přes 20 různých programovacích jazyků.20 Ukázka kódu: <% For i = 1 To 5 Step 1 Response.Write "Nadpis velikosti " & i & "" Next %> Uţivateli se vypíše následující HTML kód:
Nadpis velikosti 1

Nadpis velikosti 2

Nadpis velikosti 3

Nadpis velikosti 4

Nadpis velikosti 5

20

Wikipedia

[online].

01.03.2010

[cit.

01.03.2010].

http://cs.wikipedia.org/wiki/ASP .

45

JavaScript.

Dostupné

z

WWW:


3.3 Bezpečnost Následující rozdělení trestných činů vychází z Úmluvy o počítačové kriminalitě přijaté v roce 2001 Radou Evropy. 1. Zločiny proti důvěrnosti, integritě a dosažitelnosti počítačových dat a systémů: 

nezákonný přístup



nezákonné odposlouchávání



narušování dat



narušování systémů



zneuţití prostředků

2. Zločiny se vztahem k počítači: 

počítačové padělání



počítačový podvod

3. Zločiny se vztahem k obsahu počítače 

dětská pornografie

4. Zločiny se vztahem k autorským nebo obdobným právům.21 Bezpečnost na internetu stále není kladena na první místo, takţe se nemůţeme divit, ţe se internetovým zločincům stále daří narušovat soukromí i bezpečnost firem i osob. Nejčastěji se musíme chránit před:

Hacking Je povaţován odborníky za druhou nejvýraznější oblast počítačové kriminality ihned po porušování autorských práv. Kriminalisté mají pro hackery vlastní definici: „Hackeři jsou osoby, které pronikají do ochraňovaných systémů, přičemž jejich cílem je prokázat vlastní schopnosti, kvality, aniž by měly zájem získat informace nebo systém narušit. Hlavní je překonávat ochranné bariéry, což považují za zábavu, dobrodružství, provázené „sportovním nadšením“, aniž by očekávaly osobní veřejné uznání. Stačí jim,

21

LÁTAL, Ivo. Počítačová (informační) kriminalita a úloha policisty při jejím řešení. Policista [online].

1998, 3, [cit. 02.03.2010]. Dostupný z WWW: http://www.mvcr.cz/casopisy/policista/prilohy/pc_krimi.html .

46


jestliže se o jejich činu hovoří. Snad by vyhovovalo srovnání se žháři, kteří mají požitek z pozorování ohně, nebo se dokonce podílejí na jeho likvidaci. Hackerství je jejich koníčkem, u počítačů vysedávají po dlouhý čas a získaná data nebo programy využívají spíše pro svoji potřebu nebo pro přátele.“22 Rozdělují se do skupin: 

Script Kiddies/ Kiddiots – začínající hackeři, vyhledávají příslušné kódy a upravují je do nové varianty viru.



Tvůrce virů – pokročilý programátor Assembleru, vypouští na internet viry



Příležitostný hacker – viry píše jen občas, nabourává se do systémů firem a lidí, řada z nich pracuje např. v oblasti IT.



Profesionální hacker – ţiví se krádeţemi údajů z kreditních karet; nabourává webové stránky bank; umí vykrádat bankovní účty; baví se např. i vydíráním.



Phisher – umí vytvořit falešnou webovou stránku např. banky nebo e-mailů, z níţ krade hesla patřící k účtům uţivatelů, kteří se domnívají, ţe se nachází na oficiální webové stránce.



Nájemný počítačový zločinec – jedná se o nový typ počítačového zločince, který nabízí své znalosti tomu, kdo mu nabídne nejvyšší odměnu. Jeho znalosti jsou na nejlepší úrovni, dokáţe psát viry a lehce se nabourávat do systémů.

Existuje také typologie hackerů, která je rozlišuje podle osobních motivací a přístupů k etice na White Hats, Black Hats a Gray Hats. White Hats se z této trojice chovají „nejetičtěji“, snaţí se nezpůsobit ţádnou škodu a uţivatele upozorňují na chyby v zabezpečení. Black Hats patří k výrobcům nejrůznějších virů, propagátorům kyberterorismu a jejich motivy jsou čistě kriminální. Gray Hats stojí někde na pomezí mezi předešlými skupinami.

22

HNÍK, Václav. Mezinárodní aktivity v boji proti počítačové kriminalitě. Kriminalistický sborník. 2002.

47


Carding a Phishing Ke cardingu neboli zneuţití platební karty dochází buď jejím zcizením nebo klonováním. Do této kategorie spadá také Phreaking neboli telefonní piráti, zneuţívající různých chyb v telefonní síti, nebo se nabourávají do telefonních skříněk za účelem volání z jiného účtu. Phishing

je metoda laikem někdy velmi těţce odhalitelná. Spočívá ve vytvoření

podvodné stránky, která vypadá stejně jako oficiální stránka nějaké společnosti. Jedná se většinou o webové stránky bank nebo e-mailových poskytovatelů. Uţivatelé se budou chtít přihlásit, ale místo toho phisherům sami odevzdají své přihlašovací údaje.

Hoaxy V čem spočívá nebezpečnost hoaxů? Správně napsaná falešná zpráva dokáţe ovlivnit chování lidí, vzbudit v nich pocity úzkosti, strachu, nebo je přesvědčit o nějaké nepravdivé události. Typický hoax varuje před šířením nového viru, zpoplatněním sluţeb, které jsou zdarma nebo také ţádá o finanční příspěvek pro postiţené nějakou nehodou nebo katastrofou. Obvykle se odkazují na známé organizace jako Microsoft nebo FBI.

Spam Tzv. spamming jiţ zahltil celý svět a kaţdý, kdo běţně vyuţívá elektronickou poštu na Internetu jiţ stal příjemcem spamu. Konkrétněji se jedná o rozesílání nevyţádaných zpráv elektronickou poštou s reklamním či propagačním obsahem. Díky spammingu můţe docházet jednak k zahlcení mail-serverů nebo k narušení řádného fungování interaktivních sítí jako jsou např. zpravodajské servery a servery státní správy.

Sniffing Jedná se o tzv. odposlouchávání počítače za účelem neoprávněného získání osobních a přihlašovacích údajů uţivatele, sledování jeho činnosti apod.

Osobní zkušenost Osobně mám vlastní zkušenosti z tohoto oboru. Samozřejmě, ţe jsem působil pouze jako Gray Hat hacker a musím říci, ţe jsem se dostal mezi zajímavé lidi, kteří mě toho mnoho naučili. Je velmi jednoduché napadnout někoho jiného, kdyţ to nečeká a navíc 48


nedodrţuje základní bezpečnostní pravidla. Podívejme se na věc pouze teoreticky: Jako phisher bych zaloţil naprosto stejné přihlašovací stránky poskytovatelů e-mailů jako je seznam, centrum a volný. Během jednoho týdne by se na těchto stránkách pokoušelo přihlásit přes 20 lidí se svými pravými přihlašovacími údaji. Jako skript kiddie bych vytvořil javascriptový vir, který po spuštění stránky otevřel patřičný soubor (např. soubor s přihlašovacími údaji na FTP přes Total Commander), přečetl jej a zkopíroval na server nebo jej rovnou poslal na e-mail. Pravý sniffer by nejspíše ve škole nasadil keyloggery (program pro zachytávání stisknutých kláves) a během jednoho týdne by na e-mailu měl veškeré přihlašovací údaje studentských i učitelských účtů, k jejich e-mailům, ICQ a všem stránkám, na kterých se přihlásili. Tyto sniffery lze poslat jako „automatickou přílohu“ v e-mailu. Hackeři snaţí-li se získat nějakou webovou stránku, vyuţívají k tomu různé způsoby. Setkal jsem se s dvěma způsoby: 1. Napadení e-mailu e-mailovým virem nebo pomocí poskytovatele, a nastavit si přeposílání všech e-mailů na jiný mail, poté je jiţ zaslání nového hesla jednoduché. 2.Pomocí kontaktu u poskytovatele hostingu získat přístup k databázi uţivatelů a jednoduše si heslo přečíst nebo změnit. K tomuto účelu poslouţí Sociotechnika (přesvědčení někoho o něčem nepravdivém, ţe je to pravda jakýmikoliv prostředky). Další veliké nebezpečí hrozí ve zneuţití osobních údajů. Narazil jsem na hackery, kteří nejen ţe získávají osobní údaje (ať uţ z e-mailu, webové stránky, sociální sítě nebo přímo od policie), ale poté těchto informací zneuţívají k vydírání nebo zlomyslným škodám. Tyto škody se mohou projevit tím, ţe uţivateli objednají značné mnoţství elektroniky nebo rovnou auto či mobil. On je pak musí zaplatit nebo sloţitě vysvětlovat proč nechce objednané zboţí. Byl jsem také na jedné diskuzi s hackery, kteří stáli za kauzou jednoduchých hesel na serverech BIS, kdyţ z nich stáhli několik GB dat. Je tedy nutné aby uţivatel vlastní antivirový program (nejlepší je Avast) a firewall (velmi uţitečný je Kerio ale postačí i windowsový firewall). Spam a hoaxy je třeba rozpoznat a ignorovat. Nikdy nesmí otevírat přílohu o které nic neví nebo ji nemá šanci zkontrolovat antivirem. Dávat veliký pozor komu svěřuje svá osobní data a jestli

49


přistupuje opravdu na správné stránky, které hledal. Stačí jediná chyba a člověk se můţe ocitnou v dluzích nebo u soudu, protoţe byly zneuţity jeho údaje.

4 Informační etika Informační etika je dílčí část etiky, která se zabývá morálními principy a pravidly souvisejícími se zpracováním informací. Zahrnuje etiku všech účastníků vzniku, přenosu a zpracování informace, tedy etiku tvůrce informace (autorská etika), etiku zprostředkovatelů informací (knihovníci, informační pracovníci, novináři a další.) a etiku uživatele informací. 23

Etika tvůrce informací 

tvořit knihy dle vlastního uváţení



povinnost respektovat autorská práva jiného autora



citační etika: necituji to co jsme pouţil a cituji to co jsem nepouţil a necitovat sám sebe



autor musí uvádět pravdivé informace



struktura, srozumitelnost – nepodceňovat ani nepřeceňovat čtenáře



čistota jazyka



nepublikovat dílo vícekrát



nešířit informace podněcující nenávist mezi lidmi



nepsat proti svému morálnímu přesvědčení

Etika uživatele informací

23



napomáhat zprostředkovateli informací při uspokojování vzneseného poţadavku



získané informace, jsou-li adekvátní potřebě, vyuţít (publikovat, sdělit dál)



přijímat i takové relevantní informace, které mu jsou nepříjemné



vyhledávat nejlepší informace



nevyhledávat důvěrné informace

HOŘÍNKOVÁ-KOUŘILOVÁ, Lenka, PAZDERSKÝ, Michal, ŠKYŘÍK, Petr. [online]. [cit. 2.3.2010].

Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/etika_opora.pdf .

50


Etika zprostředkovatele informací 

respektovat autorské právo



poskytovat informace včas



všem zaručit stejný přístup k informacím

Obecně sdílené principy od Jana Činčery, které by měly být zachovávány: 1. Vytváření nových informací je ţádoucí 2. Informace by měly být volně síření 3. Šíření informací by nemělo znamenat pro nikoho újmu. 4. Nepravdivé informace by neměly být šířeny 5. Kaţdý je odpovědný za důsledky svého jednání v informační oblasti Z praxe vyplývá, ţe dodrţování jedné zásady můţe naráţet na zásadu jinou. Některé zásady mohou být společné pro více kodexů. Příkladem toho jsou problémové kauzy informační etiky, které vznikají z důvodu sporů mezi jednotlivými zásadami správného jednání v informační praxi. Do sporu se zpravidla dostávají např. tyto zásady: 1. Právo na informace - ochrana soukromí 2. Potřeba státu získat osobní údaje – ochrana osobních údajů 3. Ochrana soukromí - zajištění bezpečnosti občanů 4. Obchodní tajemství - veřejný zájem 5. Ochrana autorských práv - společenský zájem

51


5 Cíl práce jako příklad z praxe Cíl práce s názvem Vytvoření informačního webu se sluţbami byl zvolen za účelem vytvoření webové stránky zpřístupňující co nejvíce ţádaných informací s co největší moţnou úsporou času. Informační web byl vytvářen na základě osobních zkušeností a informací získaných studiem materiálu pro tuto práci. Autor se řídil především zásadami z 2. kapitoly. Na adrese www.all4all.cz vznikl přímo informační server All for All. Původní záměr byl vyrovnat se aspoň částečně serverům jako je Seznam a Centrum co se týče informací i sluţeb. Inspirace byla čerpána ze všech stran. Základ hlavní stránky tvoří opensource systém Portaneo, který umoţňuje uţivateli vytvořit si vlastní domovskou stránku s volitelným obsahem (stejný princip jako iGoogle). Tento obsah si mohou uţivatelé vybrat z nabízených moţností nebo jej mohou sami vytvořit.

Domovská stránka Hlavní součást webu je horní menu pro registrované, střední část s vyhledáváním a katalogem a patička stránky s výpisem všech dostupných sluţeb. Registrací získá uţivatel moţnost sestavit si vlastní domovskou stránku i podílet se na vytváření nových modulů. Těch je přes 200 a jsou všechny z různých oborů a témat. Účelem je poskytnutí všech nutných sluţeb na jedné jediné stránce. Dále získá moţnost vytvoření vlastního blogu v sociální síti, kterou tvoří všichni registrovaní uţivatelé. Všechny ostatní sluţby jsou ZDARMA a jsou zobrazovány na stejné stránce v integrovaném rámci aby uţivatel neodešel pryč z webu nebo nemusel načítat další stránky. Pro jistotu je však kaţdá sluţba na vlastní sub-doméně. Nebudou zde uvedeny všechny sluţby, pouze ty, které stojí za zmínku.

52


Katalog (http://katalog.all4all.cz) Střední část tvoří vyhledávač a katalog. Katalog je rozdělen do 40 kategorií a registrace do něj je zdarma. Uţivatel můţe weby procházet kliknutím na určitou kategorii nebo můţe vyhledat web. Vyhledávání v katalogu funguje na základě přesné shody slov. Pokud uţivatel zadá např. okna, budou vyhledána všechny webové stránky obsahující v názvu, popisu, e-mailu nebo adrese nebo doméně slovo okna. Kaţdá registrace nové stránky obsahuje název, popis, url adresu, výběr kategorie, kontaktní e-mail, kontaktní údaje, adresa firmy. Po registraci se k záznamu automaticky přidá miniatura fotky webu.

53


Vyhledávání (http://hledat.all4all.cz) Tento vyhledávač se zdá být nenápadný avšak v mnohém předčí i samotný vyhledávač Google. Je to vůbec moţné? Vysvětlení je jednoduché, prohledává všechny světové vyhledávače, takţe nemusí indexovat ţádné nové stránky. Vyhledávače to udělají za něj. Ve výsledku to znamená, ţe na All for All nalezne uţivatel výsledky z vyhledávačů Google, Altavista, Yahoo, Amazon, Bing a Ebay. Celkově tedy vyhledávač zpřístupňuje více neţ 10 miliard stránek! Výsledky vyhledávání jsou rozdílné od výsledků na Googlu, jelikoţ se stránky řadí podle pravděpodobné relevance, nikoliv podle optimalizace. Toto byly nyní informace pouze o základním vyhledávači. Pro srovnání Google indexuje přes 8 miliard stránek. Vyhledávač MP3 (http://mp3.all4all.cz) Pokud uţivateli nepomůţe při vyhledávání základní vyhledávač, můţe vyţít specializovaný vyhledávač mp3, videoklipů a textů k písním. Tento vyhledávač funguje na stejném principu jako předchozí. Prohledává zahraniční webové stránky, zpřístupňuje tak jejich obsah. Lze tak vyhledat, poslechnout i stáhnout videoklipy a MP3 a zdarma a legálně.

54


Vyhledávač Videa (http://video.all4all.cz) Další v řadě vyhledávačů, tento je zaměřen pouze na videa, převáţně z Youtube. Videa lze procházet, vyhledávat, prohlíţet i stahovat. Překladač (http://translator.all4all.cz) Tento jednoduchý překladač dokáţe překládat slova, věty i dlouhé dokumenty do 40 jazyků. Je to unikátní česká sluţba obdobná sluţbě Google (http://translate.google.com)

Generátor blogu (http://blog.all4all.cz) Tato sluţba se připojuje ke známým etranky.cz nebo webgarden.cz a umoţňuje vytvoření vlastního blogu bez jakékoliv znalosti programování. Hosting obrázků (http://image.all4all.cz) Pokud uţivatel potřebuje na webu uloţit nějaký obrázek, video, hudbu či jakýkoliv jiný dokument, uloţí jej na tento server. Bude-li chtít, můţe si později tento obsah stáhnout nebo jej otevřít přímo ze serveru.

55


Youtube video downloader (http://www.all4all.cz/youtube) Po vyhledávači mp3 je tohle nejţádanější sluţba. Umoţní návštěvníkům stáhnout libovolné video z Youtube. Web Messenger (http://im.all4all.cz) Kaţdý z nás jistě někdy pouţíval Instant Messenger, nebo nějaký jiný komunikátor (ICQ, Skype, AIM,…). Tento komunikátor funguje prostřednictvím webového rozhraní, takţe je stabilní, ale vyţaduje nutnost mít otevřenou stránku. Komunitní web (http://lide.all4all.cz) Cílem vytvoření této sluţby nebyla konkurence bezkonkurenčním serverům jako je Facebook (ten vznikl aţ později) nebo Myspace, ale připojuje se do stejné řady webů. Uţivatel si zde můţe psát zprávy s ostatními uţivateli, vytvářet si vlastní blog, prezentovat své fotky, videa i hudbu prostřednictvím tohoto webu. Dále lze pomocí kalendáře upozornit na různé plánované akce své přátele a stát se fanouškem skupiny.

Online hry (http://games.all4all.cz) Pro mladší generace poskytuje All for All moţnost online flashových her pro zábavu. Ze statistik však vyplývá, ţe tuto stránku navštěvují převáţně věková kategorie 15-25. 56


E-upomínka (http://upominky.all4all.cz) Tento web slouţí podobně jako upomínka v mobilu.Uţivatel zadá svůj e-mail, upomínku, datum a četnost opakování a pak uţ jen přijímá e-maily v daných termínech. E-mail (http://m.all4all.cz nebo http://mail.all4all.cz) Další e-mailový server s moţností naprosto zdarma si zaloţit [email protected]. Jediný problém spočívá v tom, ţe hosting oficiálně neumoţňuje takovou veřejnou sluţbu, takţe registrace probíhá ručně a s drobným zpoţděním (respektive ověření a manuální vytvoření e-mailu). Photoshop online (http://foto.all4all.cz) Dalo by se říci, ţe je to skutečně pravý photoshop v online podobě, ale nebyla by to přesná definice. Nicméně funkci plní stejně. Reklamní systémy (http://reklama.all4all.cz) Velice rozsáhlá reklamní sluţba. Obsahuje 4 reklamní systém z nichţ 3 systémy jsou výměnné a naprosto zdarma (textová a bannerová reklama, autosurf) a hlavní systém funguje na stejném principu jako Google Adwords a Etarget. SEO nástroje (http://seo.all4all.cz) Asi 50 jednoduchých SEO nástrojů pro webmastery. Počítadlo přístupů (http://toplist.all4all.cz) Počítadlo přístupů na registrované stránky s vlastním katalogem. Guestbook hosting (http://guestbook.all4all.cz) Inspirací k této sluţbě se stal vypracovanější server blueboard.cz poskytující návštěvní knihy pro registrované stránky. Hromadná registrace webu (http://www.all4all.cz/registrace) Tato sluţba ušetří uţivatelům asi nejvíce času ze všech. Registrace do 400 katalogů a vyhledávačů rychlému uţivateli zabere asi 6 hodin, ale zde trvá asi 3 minuty. Studentský bazar (http://student.all4all.cz) Prostý bazar učebnic a knih pro studenty. Funguje na základě nabídky a poptávky.

57


Generátor blogu (http://blog.all4all.cz) Tato sluţba se připojuje ke známým etranky.cz nebo webgarden.cz a umoţňuje vytvoření vlastního blogu bez jakékoliv znalosti programování. Generátor .htaccess (http://htaccess.all4all.cz) Tato sluţba je opět pouze pro programátory, kteří potřebují jakkoliv zabezpečit své webové stránky pomocí nejuţitečnějšího souboru, htaccess. Novinky All for All (http://www.all4all.cz/web) Tato část byla původní podoba stránek. Je postavena na systému Joomla. Obsahuje: 

Aktuální online zprávy



Sledování online televize



Poslech online rádií



Články různých témat (ţádné nejsou, protoţe není ţádný redaktor)



PHP a Javascripty



Online flashové hry



Programy a hry pro mobily



Vtipy

Vyhledáte-li na Novinkách slovo „koncept“ naleznete jiţ zmiňované koncepty kandidátů na ředitele ČT, které All for All zveřejnilo jako první v ČR. Ve srovnání se starou verzí webu vstoupila nová do naprosto jiné dimenze a můţe se řadit mezi úspěšné vyhledávače a katalogy. Hlavní odlišnost od stejnorodých serverů je fakt, ţe vše je poskytováno zdarma jako sluţba veřejnosti a jediný výdělek se očekává zisk z reklam, který se zatím nedostavil. Celkový vývoj trval cca 2 roky ve volném čase jednoho programátora. Samozřejmě se na dalším vývoji a aktualizování systémů bude i nadále pracovat za účelem sehnání sponzorů. Díky nim se bude web rychleji rozvíjet a lépe propagovat.

58


Závěr Tato práce pojednává o internetu jako téměř nejoblíbenějším a nejlepším masmédiu na šíření informací. Další téma představuje informační výchovu a online informace. Jedna z hlavních částí se zabývá zpracováním a poskytováním informací na internetu. Ostatní témata se týkají programování, informační etiky a cíle práce. Celá práce je rozdělena do pěti kapitol z nichţ kaţdá obsahuje zcela odlišná témata, která spolu navzájem souvisí, pokud je vyuţijeme za účelem vypracování praktické ukázky. První kapitola má čtyři podkapitoly. Úvodní část seznamuje čtenáře s technickým vysvětlením fungování internetu, moţnostmi jeho připojení a stručnou historií. Tato historie obsahuje pouze nejdůleţitější a nejzajímavější body ve vývoji internetu. První podkapitola srovnává internet s ostatními masmédii jakou jsou televize, rozhlas a tisk. Srovnání je zaměřeno na moţnosti zpětné vazby a oslovení široké veřejnosti. Co si lidé myslí o médiích ukazuje také přiloţená anketa. Druhá podkapitola popisuje internetové a informační sluţby z pohledu technických i informačních věd. Mimo jiné zkoumá také informační zdroje, toky a otevřený přístup neboli bezplatný online přístup. Předposlední podkapitola se zabývá informační gramotností. Jsou zde vyjmenovány způsobilosti informačně gramotného jedince a popsán portál Ministerstva školství Infogram. Poslední podkapitola kompletně představuje informační výchovu. Druhá kapitola obsahuje tři podkapitoly. V první polovině jsou uvedeny moţnosti sběru a vyhledávání informací na internetu. Také uvádí nejčastější metody zpracování výsledků. V dalších dvou kapitolách jsou rozebrány způsoby poskytování informací na internetu a také podmínky poskytování. Především poslední podkapitolu lze vyuţít jako návod, podle kterého by se měli řídit snad všichni poskytovatelé informací. Třetí kapitola má také tři podkapitoly, které se zabývají technickou částí na pozadí. Tvorba webových stránek, co je vše potřeba pro jejich vytvoření a nejčastější chyby, kterých by se měli vyvarovat všichni programátoři a tvůrci webů. Poté následuje výpis nejpouţívanějších a doporučených způsobů SEO optimalizace a také způsobů, které

59


jsou zakázané. Jiná podkapitola seznamuje čtenáře s nejpouţívanějšími programovacími jazyky i s ukázkou jejich kódu. Třetí podkapitola se týká bezpečnosti na internetu, rozdělení jejího překračování i lidí, kteří internet dělají nebezpečným. Tuto kapitolu uzavírají poznatky z vlastních zkušeností. Čtvrtá kapitola okrajově popisuje informační etiku. Jsou zde zmiňovány povinnosti tvůrců, uţivatelů i zprostředkovatelů informací.Také se lze dočíst o obecných zásadách a jejich nejčastějším porušování. Poslední kapitola této práce představuje čtenáři cíl práce v podobě informačního serveru, nebo spíše serveru zprostředkujícím informace za účelem úspory času. Jsou zde uvedeny základní informace o stránce a také některé online sluţby, které tento web poskytuje. V průběhu vytváření práce jsem se setkal s nepřeberným mnoţstvím informací a článků o tom, jak informace zpracovávat, ale ne jak je poskytovat. Tuto část jsem sepsal částečně z vlastních praktických poznatků a částečně z nových informací získaných ze studovaných materiálů. Cíl práce jako praktická ukázka byl vytvořen na základě znalostí získaných ze zpracovaných materiálů a zaznamenaných v této práci.

60


Seznam použité literatury Tištěné zdroje 1. BLAŢKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. [s.l.] : [s.n.], 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-1535-3. 2. BROŢA, Petr, IMRICH, Buranský. Programování WWW stránek pro úplné začátečníky. Brno : Computer Press, 2003. ISBN: 80-7226-818-X 3. DOSTÁL, J. Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy. In Infotech 2007- moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. s. 60 – 65. ISBN 978-80-7220-301-7. 4. DOSTÁL, J. Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy. In Infotech 2007- moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. s. 60 – 65. ISBN 978-80-7220-301-7. 5. HNÍK, Václav. Mezinárodní aktivity v boji proti počítačové kriminalitě. Kriminalistický sborník. 2002. 6. KATUŠCÁK, D.; MATTHAEIDESOVÁ, M.; NOVÁKOVÁ, M. Informačná výchova. 1. Bratislava : Media Trade, 1998. 375 s. ISBN 80-08-02818-X. 7. Ministerstvo Informatiky. E-Česko. Praha : [s.n.], 2006. 35 s. 8. PAVLOVSKÝ, Radomír, SKLENÁK, Vilém. Informace a internet : včetně úvodu do protokolů Internetu. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1998. 1. vyd. 380 s. 9. SMYČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače : Jak zvýšit návštěvnost webu. Dubňany : Jaroslava Smičková, 2004. 120 s. ISBN 80-239-2961-5. Elektronické zdroje 10. American Library Association. Presidential Commission on Information Literacy. Final report. Chicago, III., 1989 [cit. 9.2.2010]. Dostupné z WWW: http://www.ala.org/acrl/nili/ilit1st.html . 11. BRATKOVÁ, Eva Otevřený přístup, digitální knihovny a citační sluţby. In INFORUM 2006 : 12. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Vysoká škola ekonomická, Praha, 23.-25. května 2006. Praha : Albertina icome Praha, 2006 [cit. 19.01.2010]. Dostupné z WWW: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Bratkova_Eva.pdf . 12. FRANK, Róza Jak být občanem informační společnosti : kurzy informační gramotnosti organizované maďarskými veřejnými knihovnami. In Ikaros. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 10.02.2010]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/node/3356 .

61


13. HANZLÍK, M. – Masmédia a Vy. (výsledky průzkumu), 2008 [cit. 19.11.2009]. Dostupné z WWW: http://mass-media-a-vy.vyplnto.cz . 14. HOŘÍNKOVÁ-KOUŘILOVÁ, Lenka, PAZDERSKÝ, Michal, ŠKYŘÍK, Petr. [online]. [cit. 2.3.2010]. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/etika_opora.pdf . 15. LÁTAL, Ivo. Počítačová (informační) kriminalita a úloha policisty při jejím řešení. Policista [online]. 1998, 3, [cit. 02.03.2010]. Dostupný z WWW: http://www.mvcr.cz/casopisy/policista/prilohy/pc_krimi.html . 16. PAPÍK, Richard Trendy v rozvoji informačních sluţeb. In Automatizace knihovnických procesů. [s.l.] : [s.n.], 1999 [cit. 18.01.2010]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/node/1028 . 17. PLANKOVÁ, Jindra. Zdroje informací s otevřeným přístupem. Ikaros [online]. 2008, 12, 3, [cit. 19.01.2010]. Dostupný z WWW: http://www.ikaros.cz/node/4609 . 18. POJEROVÁ, Kateřina. Informační sluţby s přidanou hodnotou [online]. Praha, 2007. 94 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/node/4298 . 19. TKAČÍKOVÁ, Daniela. WWW není jen HTML aneb Co by měl také umět autor domovských stránek II.. Ikaros [online]. 1998, 2, 6, [cit. 02.03.2010]. Dostupný z WWW: http://www.ikaros.cz/node/229 . 20. Wikipedia [online]. 01.03.2010 [cit. 01.03.2010]. JavaScript. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Javascript . 21. Wikipedia [online]. 01.03.2010 [cit. 01.03.2010]. ASP. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/ASP .

62

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Způsoby a metody poskytování informací na internetu

Recommend Documents

Náhodná čísla loterie:

Nadpis velikosti 1

Nadpis velikosti 2

Nadpis velikosti 3

Nadpis velikosti 4

Nadpis velikosti 5