Žadatel:
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace
Název projektu:
Otevřená škola
Registrační číslo:
CZ.1.07/3.2.01/03.0007
Modul: MANAGEMENT Podmodul: Management – pojem a vývoj Název tématu Management - pojem Management - vývoj Celkem * Testy nejsou součástí tohoto materiálu
Počet hodin 2 5 7
Počet pracovních listů 1 2 3
Počet průběžných testů 0 1 1
Obsah: 1. téma
Management – pojem
3– 5
2. téma
Management - vývoj
6 – 14
3.
Řešení pracovních listů
15 – 18
Metodický list Modul – podmodul:
Management – Management - pojem a vývoj
Počet vyučovacích hodin modulu: Počet témat modulu (podmodulu):
7 2
Téma kurzu: Počet vyučovacích hodin tématu: Počet pracovních listů: Počet testů:
Management - pojem
Autor:
Ing. Hana Bystřická
2 1 0
Předpoklady pro studium tohoto modulu: Absolvování modulu Výrobní činitelé podniku a podnik Seznam připravených materiálů:
1. Výkladová skripta – Management 2. Pracovní list - Charakteristika managementu – zadání 3. Pracovní list - Charakteristika managementu – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích:
1. 2. 3. 4. 5.
Přečtěte si kapitolu 1 – Management – pojem Přečtěte si kapitolu 2 – Vymezení managementu Přečtěte si kapitolu 3 – Obecná charakteristika managementu Vypracujte Pracovní list – Charakteristika managementu Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Charakteristika managementu – řešení
Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Veber, J. a kol.: Základy managementu. Praha, Fortuna 1996. ISBN 80-7168-358-2. Mládková, L., Jedinák, P. et al.: Management. Plzeň, Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7380230-1. Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. Praha, Fortuna 2007. ISBN 978-80-7168-989-9. Chromá, D., Vykopalová, M., Czontala, M.: Základy podnikové ekonomiky. Praha, Fortuna 1993. ISBN 80-7168-070-2. Chromá, D. et al.: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha, Fortuna 1995. ISBN 80-7168-261-6. Novotný, Z.: Základy podnikové ekonomiky. Břeclav, Moraviapress a. s. 2005. ISBN 80-86181-73-1. Klínský, P., Munch, O.: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy. Praha, Fortuna 2008. ISBN 978-80-7373-033-8. Klínský, P., Munch, O., Chromá, D.: Ekonomika ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha, Eduko 2012. ISBN 978-80-87204-65-8. Vlastní archiv.
3
TÉMA 1: MANAGEMENT - POJEM KNIHA 1: MANAGEMENT 1 Management - pojem Slovo management vzniklo z anglického výrazu „to manage“, čili vést, řídit. Problematika řízení představuje určitou činnost, bez které se neobejde žádný organizační celek. Další významový rys výrazu management je spojen s personifikací, to je spojení pojmu s výkonnými řídícími pracovníky. Manažer je člověk ve vedoucí funkci, který se snaží určitými prostředky „donutit“ své podřízené k vykonání určité práce. Management vyžaduje tvůrčí (kreativní) myšlení. V managementu se pracuje s lidským potencionálem, promítá se zde vztah mezi ŘÍZENÍM a VEDENÍM ke skutečnostem a cílům.
2 Vymezení managementu V současnosti se můžeme setkat s celou řadou definic pojmu management. Dají se shrnout do tří skupin, které zdůrazňují: 1) VEDENÍ LIDÍ, kdy management je chápán jako umění dosahovat cíle organizace rukama a hlavami druhých. Slouží k ovlivňování lidí. 2) SPECIFICKÉ FUNKCE VYKONÁVANÉ VEDOUCÍMI PRACOVNÍKY, kdy typickými funkcemi, které manažer vykonává, jsou plánování, organizování, rozhodování, komunikace, kontrolování a motivování. 3) MANAGEMENT JAKO VĚDNÍ DISCIPLÍNU, která ovšem neposkytuje nezvratná fakta. Doporučení managementu jsou proměnlivá, protože jsou spojena s realitou a ta se neustále mění a vyvíjí. Management je předmět interdisciplinární (mezioborový). Management v sobě zahrnuje poznatky z řady jiných vědních disciplín např. z psychologie, sociologie, matematiky, statistiky, filozofie, a také z praxe.
3 Obecná charakteristika managementu Management představuje uspořádaný a ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci (manažeři) užívají k zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení soustavy podnikatelských cílů organizace. Management v sobě obsahuje i prvky umění, které souvisí s individuálními schopnostmi manažerů. Jedná se o jejich organizační schopnosti, umění jednat s lidmi, schopnosti kvalifikovaného rozhodování atd. Smyslem managementu je dosahování určených záměrů.
4 Vypracujte Pracovní list - Charakteristika managementu Vypracujte Pracovní list - Charakteristika managementu
4
Pracovní list 1 – Charakteristika managementu - zadání Úkol č. 1 Management se dá shrnout do tří skupin definic. Co tyto skupiny definic zdůrazňují?
Úkol č. 2 Vysvětlete problematiku řízení.
Úkol č. 3 Jaká je obecná charakteristika managementu?
Úkol č. 4 Co je smyslem managementu?
5
Metodický list Modul – podmodul: Počet vyučovacích hodin modulu: Počet témat modulu (podmodulu):
Management – Management pojem a vývoj
Téma kurzu: Počet vyučovacích hodin tématu: Počet pracovních listů: Počet testů:
Management - vývoj
Autor:
Ing. Hana Bystřická
7 2
5 2 1
Předpoklady pro studium tohoto modulu: Absolvování modulu Výrobní činitelé podniku a podnik Seznam připravených materiálů:
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Výkladová skripta – Management - vývoj Pracovní list – Vývoj managementu I – zadání Pracovní list – Vývoj managementu I – řešení Pracovní list – Vývoj managementu II – zadání Pracovní list – Vývoj managementu II – řešení Průběžný test - Management
Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích:
1. 2. 3. 4.
Přečtěte si kapitolu 1 – Vývoj managementu Přečtěte si kapitolu 2 – Stádia vývoje managementu Přečtěte si kapitolu 3, včetně podkapitol 3.1 a 3.2 – Klasický management Přečtěte si kapitolu 4, včetně podkapitol 4.1, 4.2, 4.3, 4.4 a 4.5 – Management 40. až 70. let 5. Přečtěte si kapitolu 5, včetně podkapitol 5.1 a 5.2 – Současné období managementu 6. Vypracujte Pracovní list – Vývoj managementu I 7. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Vývoj managementu I – řešení 8. Vypracujte Pracovní list – Vývoj managementu II 9. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Vývoj managementu II – řešení 10. Vypracujte Průběžný test - Management Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Veber, J. a kol.: Základy managementu. Praha, Fortuna 1996. ISBN 80-7168-358-2. Mládková, L., Jedinák, P. et al.: Management. Plzeň, Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7380230-1. Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. Praha, Fortuna 2007. ISBN 978-80-7168-989-9. Chromá, D., Vykopalová, M., Czontala, M.: Základy podnikové ekonomiky. Praha, Fortuna 1993. ISBN 80-7168-070-2. 6
Chromá, D. et al.: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha, Fortuna 1995. ISBN 80-7168-261-6. Novotný, Z.: Základy podnikové ekonomiky. Břeclav, Moraviapress a. s. 2005. ISBN 80-86181-73-1. Klínský, P., Munch, O.: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy. Praha, Fortuna 2008. ISBN 978-80-7373-033-8. Klínský, P., Munch, O., Chromá, D.: Ekonomika ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha, Eduko 2012. ISBN 978-80-87204-65-8. Vlastní archiv.
7
TÉMA 2: MANAGEMENT - VÝVOJ KNIHA 1: MANAGEMENT – VÝVOJ 1 Vývoj managementu Historický vývoj každé společnosti je spojován s rozvojem výrobních postupů, technologií, prohlubováním dělby práce a v neposlední řadě i se schopností organizovat a vést lidi k dosažení zamýšlených cílů. Mobilizování lidí s ohledem na dosažení určitých záměrů prošlo historickým vývojem. Ve starověku i středověku je spojováno s určitým fyzickým násilím (otroctví, nevolnictví). V dalším vývoji dochází k přechodu od pohánění a dozoru k ekonomickým pobídkám. S rozvojem průmyslové výroby a jejím zvětšováním vznikají nové požadavky. Důležitou se stává například přesná evidence, kalkulace nákladů, sledování výkonů a kontrola. Pozornost se začíná věnovat procesům řízení a to jak ve směru k podřízeným, tak i ve směru vlastního chování, jednání a vystupování řídících pracovníků. Úsilí o zvyšování produktivity práce v rozvíjejících se průmyslových podnicích je spojeno s celou řadou manažerských praktik. Ty byly zaměřeny na zvyšování pracovní disciplíny, na pořádek v časových rozvrzích a na ekonomické výrobní procesy. Tím začíná historie novodobého managementu. Jako společenská věda je management ovlivněn stavem a vývojem společnosti. Reaguje na problémy, které se v ekonomice a v celé společnosti objevují. Je neustále prověřován reálným životem tržní ekonomiky. Řada zkušeností byla zobecněna, mnohé bylo třeba modifikovat pro současné podmínky, jiné závěry bylo nutné opustit jako překonané. Vývoj postupuje ve spirále pod tlakem teorie i praxe. Některé starší principy se znovu vrací v nové kvalitě. V návaznosti na ně vznikají nové školy a zanikají, resp. ustupují do pozadí školy staré.
2 Stadia vývoje managementu Ve vývoji managementu můžeme nalézt tři stadia: 1) klasický management, který je situován do období konce 19. a počátku 20. století, kdy si potřeby praxe vynutily vznik nové teoretické disciplíny, 2) management 40. - 70. let 20. století, 3) současné období managementu.
3 Klasický management V období klasického managementu je možné rozeznat tzv. americký proud a evropský proud managementu. Mezi americké představitele klasického managementu patřil Frederick W. Taylor, H. Gantt, Henry Ford a další. Představiteli evropského proudu klasického managementu byli například Henri Fayol, Max Weber a Tomáš Baťa.
8
3.1 Americký proud klasického managementu Americký proud byl zaměřen na zvyšování výkonnosti výrobních jednotek, s důrazem na bezprostřední řízení výroby. Cestou k tomu bylo: zvyšování pracovní disciplíny, zavedení pořádku v časových rozvrzích, tlak na ekonomiku výrobních operací. Tehdejší USA prodělávaly bouřlivý rozvoj průmyslové výroby. Do výroby byly zapojovány nekvalifikované pracovní síly. Pracovníci museli důsledně plnit příkazy a dodržovat normy. Do organizace výroby bylo zavedeno plánování výroby (úsečkové plány pracovních operací). Přesně se evidovaly náklady a výsledky práce. Byly přijímány přístupy směřující k odstraňování ztrát při výrobě. W. F. Taylor patřil k zakladatelům managementu. Orientoval se zejména do oblasti produkčního a operačního managementu. Je považován za zakladatele vědeckého řízení dělníků a dílen. Na základě své bohaté praxe doporučoval zavést řadu opatření. Rozpracoval metodiku hmotné stimulace pracovníků zaváděním úkolové mzdy (výkon je třeba sladit s odměnou), stanovil nezbytnost přísné kontroly výstupu. Doporučil vytváření výkonových norem (normování práce), rozpracoval dělbu práce (začaly se provozovat výrobní linky). Doporučil také zvyšování kvalifikace pracovníků (školení obsluhy pro moderní stroje). H. Ford patřil k praktickým realizátorům myšlenek vědeckého řízení. Zavedl běžící pás, což znamenalo masovou produkci standardních výrobků. Dělnické kádry stabilizoval přiměřeným výdělkem. Činnosti byly prokalkulovány na minimum času a nákladů.
3.2 Evropský proud klasického managementu Evropský proud klasického managementu obohatil základy managementu o organizační uspořádání firem a správní řízení, což je systém řízení na základě pevných norem a pravidel. H. Fayol - francouzký průmyslník, který podnikové činnosti rozdělil do šesti skupin: technické, obchodní, finanční, ochrany, účetní a manažerské. Manažerské aktivity blíže rozebral a stanovil základní složky: plánování, organizování, přikazování, koordinaci a kontrolu. Vymezil principy managementu, jako například dělbu práce, pravomoc a odpovědnost, disciplínu a pořádek atd. M. Weber - německý sociolog, který na základě empirických analýz dochází k závěrům, že pevná pravidla, přesné vymezení práv a povinností, jasné definování úkolů, jsou základem všech organizací. Stanovil povinnost dopředu určit pravidla (řád), pravomoci a odpovědnost. Doporučoval přísně administrativní uspořádání a byrokratické řízení, kdy vedoucí pracovník řídí spravedlivě a neosobně. T. Baťa - položil v meziválečném období základy firmy, jež se vyznačovala účinným řízením. Mezi nejdůležitější znaky Baťova systému řízení lze zahrnout například plánování veškeré činnosti (základním plánovacím obdobím bylo pololetí), samosprávná hospodářská střediska, samosprávu dílen, pravomoc a odpovědnost řídících pracovníků, týdenní zúčtování, účast pracovníků na zisku a důraz na pořádek a disciplínu.
9
4 Management 40. až 70. let V tomto období jsou v teorii i praxi managementu rozvíjeny různé názorové proudy, jejichž počátky často spadají do klasického období managementu. Jedná se například o sociální přístupy, procesní přístupy, systémové přístupy, a nebo o matematické přístupy a empirické (pragmatické) přístupy v managementu.
4.1 Sociální přístupy v managementu Charakteristické pro tyto přístupy je hledání postavení a úlohy člověka v podniku. Jde o pohled na člověka, který je odlišný od mechanického pojetí taylorismu, u kterého k motivaci člověka sloužila výkonová norma a úkolová mzda. Závěry sociálních přístupů vychází z toho, že: manažeři při řízení operují v sociálních systémech, které se liší od systémů technických, v sociálních systémech přísluší podstatná úloha člověku, který má určité pocity, zájmy a názory, které ovlivňují jeho chování, nezanedbatelný vliv na lidské chování je třeba přiznat mezilidským vztahům (neformální vztahy, pocit sounáležitosti ...). Elton Mayo – kritizuje koncepci tvrdého vědeckého řízení, které klade důraz jen na hmotnou stimulaci a postavil proti ní „měkké faktory řízení“, čili dobrý vztah k pracovníkům, znalost lidských potřeb, uznání. Na základě analýz výkonu přichází se závěrem, že na výkonnost vedle hmotných podnětů výrazně působí psychologické a sociální faktory. Mayovi následovníci, A. Maslow, McGregor a další, rozpracovali otázky způsobu jednání vedoucích s podřízenými pracovníky. Například vyjadřování formy uznání, předpoklady sociální stability, využívání zjištěných skutečností o potřebách pracujících k racionálnímu zvyšování výkonu. Položili základy soudobé motivace.
4.2 Procesní přístupy v managementu Společným rysem těchto přístupů je závěr, že vlastní aktivity manažerů lze rozdělit do řady dílčích funkcí. Východiskem jsou závěry H. Fayola. Jeho následovníci se snažili rozvinout správní řízení a systematicky se zabývali jednotlivými procesy, které manažeři při řízení vykonávají. Přínos procesních přístupů pro rozvoj managementu spočívá v propracování řady manažerských funkcí a v odlišení manažerských funkcí od ostatních odborných činností. L. Gulick a L. F. Urwick - prezentovali klasifikaci manažerských funkcí. Jejich následníci dále zahrnovali do manažerských funkcí motivaci, kontrolu, později zdůrazňovali význam informování, komunikace a rozhodování.
10
4.3 Systémové přístupy v managementu Systémové přístupy v managementu usilují o aplikaci koncepce funkční analýzy a obecné teorie systémů do řízení. Je pro ně charakteristický komplexní pohled na objektivní realitu. Skutečnost je posuzována jako mnohorozměrový uspořádaný celek. K řešení problémů se přistupuje tak, že se zavádí určité zjednodušené modely - systémy, na kterých se řeší problémy skutečnosti. Systém je účelově vytvořený uspořádaný celek, který lze charakterizovat strukturou (souhrn prvků a vazeb mezi nimi) a chováním (reakce na podněty). Přínos systémových přístupů pro rozvoj managementu spočívá v analýze vnitřních vztahů systému řízení, v uznání důležitosti jak vzájemného působení vnitřních činitelů, tak i interakce systému s jeho okolím. Projevuje se snaha chápat komplexně všechny jevy a procesy, zahrnovat vnitřní i vnější faktory a souvislosti. Chester I. Barnard - snažil se vytvořit ucelenou teorii organizace řízení. Je považován za zakladatele sociálně systémového přístupu v managementu. V současnosti se můžeme setkat s celou řadou aplikací systémového řízení v managementu při formování organizačních struktur, ale i v oblasti informačních a komunikačních systémů.
4.4 Matematické přístupy v managementu Vývoj těchto přístupů souvisí s vojenskými operacemi koncem druhé světové války. Matematické přístupy chápou management jako čistě logické procesy, které lze transformovat do matematických modelů. Prostřednictvím matematických modelů mohou být exaktně určeny výsledky zkoumaných problémů a na jejich základě realizovány příslušné řídící procesy. Důraz byl kladen na exaktnost (vědeckost) a kvantifikaci (matematické vyjádření) jevů, které byly zatím vyjadřovány jen verbálně. Tyto přístupy souvisí se zaváděním počítačů a výpočetní techniky do praxe. K omezením matematických přístupů patří možnost, že přesné propočty a propočtené závěry mohou být ovlivněny skutečnostmi, které do matematického modelu nebyly zahrnuty. V současnosti jsou matematické přístupy považovány za jeden z nástrojů podpory rozhodování manažerů.
4.5 Empirické (pragmatické) přístupy Zkušenost (empirie) a praktické poznatky (pragmatismus) jsou pojítkem různorodých názorů vycházejících z praxe. Po zobecnění jsou zpravidla ve formě užitečných doporučení předkládány manažerům za účelem zlepšení jejich řídících činností. Doporučení jsou obvykle provázena řadou příkladů z praxe. Pragmatické přístupy jsou často prezentovány různými poradenskými firmami. Tyto přístupy ale shrnují pouze současné zkušenosti, mají tedy malý vývojový trend. Autoři své poznatky čerpali z podnikové praxe. Alfred Sloan - zavedl organizační formu divizí, zabýval se organizačním uspořádáním vrcholového managementu a jeho strategickými úkoly.
11
5 Současné období managementu V posledním období dochází ve vývoji světové ekonomiky k celé řadě změn: u řady výrobkových komodit dochází k vyrovnávání, často i k převisům nabídky nad poptávkou, roste konkurence, ve světě se formují tři konkurenční centra - dálnovýchodní centrum, americké centrum a evropské centrum, dochází ke zkracování inovačních cyklů, modernizaci výrobní základny, podnikatelská sféra se musí vyrovnávat s řadou globálních změn, které mají původ politický, ekonomický apod. Všechny tyto skutečnosti vyvolávají tlak na neustálé změny. Na probíhající procesy změn musí manažeři reagovat, v přístupech řízení musí nastat posun.
5.1 Poznatky z japonského managementu Moderní rysy japonského managementu jsou založeny na následujících přístupech: 1. Obrácené řízení. Představuje snahu o vyšší zapojení nižších řídících i výkonných pracovníků do spolurozhodování o problémech a úkolech firmy. 2. Systém personální práce. Japonské přístupy personální práce se vyznačují snahou po zajištění doživotního zaměstnání u firmy, odměňováním podle služebních let, systémem periodické rotace pracovníků, důraz je kladen na dobré mezilidské vztahy a loajalitu k firmě. 3. Důraz na požadavky zákazníků. Význam má nejen cena, ale i kvalita výrobků a služeb a také čas, tzn. pohotovost dodávek nebo poskytovaných služeb. 4. Technologické aspekty. Velmi důležité je zlepšování technologické vybavenosti provozů.
5.2 Současné podnikatelské trendy 1. Filozofie podnikání. Řada firem preferuje zabezpečení dlouhodobých důchodů a posilování tržní pozice v podobě zvyšování tržních podílů. Cestou k tomu je využívání konkurenční výhody, čili snižování nákladů, zvyšování jakosti produktů a také pohotovost, rychlost dodávek. 2. Samostatnost a podnikavost. Vyšší kvalifikační úroveň pracovníků vytváří větší prostor pro důvěru v jejich samostatnost. Na pracovníky může být delegováno více rozhodovacích pravomocí a odpovědnosti. V podnikovém managementu se musí více prosadit projektové řízení a týmová práce. 3. Ústup od hromadné výroby. Současná tržní realita upřednostňuje zákazníka, jeho potřeby a přání. 4. Rozvíjení tvořivosti. Je třeba prodávat více intelektu a méně materiálu. Důležitým předpokladem je navození proinovační atmosféry ve firmě a možnost tvůrčích přístupů. Inovace, vynalézavost a tvořivost jsou pro každou firmu akcelerátorem v sílícím konkurenčním prostředí.
6 Vypracujte Pracovní listy – Vývoj managementu I a Vývoj managementu II Vypracujte Pracovní listy – Vývoj managementu I a Vývoj managementu II
12
Pracovní list 2 – Vývoj managementu I - zadání Úkol č. 1 Jaká stadia je možné nalézt ve vývoji managementu?
Úkol č. 2 Uveďte typické rysy klasického období managementu tzv. amerického proudu a jeho hlavní představitele.
Úkol č. 3 Uveďte typické rysy klasického období managementu tzv. evropského proudu a jeho hlavní představitele.
Úkol č. 4 Jaké názorové proudy managementu jsou rozvíjeny v období 40. až 70. let 20. století?
Úkol č. 5 Charakterizujte sociální přístupy v managementu.
13
Pracovní list 3 – Vývoj managementu II - zadání Úkol č. 1 Charakterizujte procesní přístupy v managementu.
Úkol č. 2 Charakterizujte systémové přístupy v managementu.
Úkol č. 3 Charakterizujte matematické přístupy v managementu.
Úkol č. 4 Z jakých příčin se mění současný pohled na management?
Úkol č. 5
Uveďte některé přístupy z japonského managementu.
Odpovězte na otázky průběžného testu: Management 14
Řešení pracovních listů Pracovní list 1 – Charakteristika managementu - řešení Úkol č. 1 Management se dá shrnout do tří skupin definic. Co tyto skupiny definic zdůrazňují?
1) VEDENÍ LIDÍ – kdy management je umění dosahovat cíle organizace rukama a hlavami druhých. 2) SPECIFICKÉ FUNKCE VYKONÁVANÉ VEDOUCÍMI PRACOVNÍKY – kdy typickými funkcemi, které manažer vykonává, jsou rozhodování, organizování, plánování, kontrolování, komunikace a motivování. 3) MANAGEMENT JAKO VĚDNÍ DISCIPLÍNU – kdy management je předmět interdisciplinární (mezioborový). Management v sobě zahrnuje poznatky z řady jiných vědních disciplín např. psychologie, sociologie, matematiky, statistiky, filozofie, a také z praxe. Management je vědní obor a spadá mezi společenské vědy.
Úkol č. 2 Vysvětlete problematiku řízení.
Problematika řízení představuje určitou činnost, bez které se neobejde žádný organizační celek. Úkol č. 3 Jaká je obecná charakteristika managementu?
Management představuje uspořádaný a ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci (manažeři) užívají k zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení soustavy podnikatelských cílů organizace. Úkol č. 4 Co je smyslem managementu?
Smyslem managementu je dosahování určených záměrů.
15
Pracovní list 2 – Vývoj managementu I - řešení Úkol č. 1 Jaká stadia je možné nalézt ve vývoji managementu?
Ve vývoji managementu můžeme nalézt tři stadia: 1) klasický management, který je situován do období konce 19. a počátku 20. století, kdy si potřeby praxe vynutily vznik nové teoretické disciplíny, 2) management 40. - 70. let 20. století, 3) současné období managementu. Úkol č. 2 Uveďte typické rysy klasického období managementu tzv. amerického proudu a jeho hlavní představitele.
Americký proud byl zaměřen na zvyšování výkonnosti výrobních jednotek, s důrazem na bezprostřední řízení výroby. Cestou k tomu bylo zejména zvyšování pracovní disciplíny, zavedení pořádku v časových rozvrzích a tlak na ekonomiku výrobních operací. Do organizace výroby bylo zavedeno plánování výroby (úsečkové plány pracovních operací). Přesně se evidovaly náklady a výsledky práce. Byly přijímány přístupy směřující k odstraňování ztrát při výrobě. Mezi americké představitele klasického managementu patřil Frederick W. Taylor, H. Gantt, Henry Ford a další. Úkol č. 3 Uveďte typické rysy klasického období managementu tzv. evropského proudu a jeho hlavní představitele. Evropský proud klasického managementu obohatil základy managementu o organizační uspořádání firem a správní řízení, což je systém řízení na základě pevných norem a pravidel. Představiteli evropského proudu klasického managementu byli například Henri Fayol, Max Weber a Tomáš Baťa. Úkol č. 4 Jaké názorové proudy managementu jsou rozvíjeny v období 40. až 70. let 20. století?
V tomto období jsou v teorii i praxi managementu rozvíjeny různé názorové proudy, jejichž počátky často spadají do klasického období managementu. Jedná se například o sociální přístupy, procesní přístupy, systémové přístupy, a nebo o matematické přístupy a empirické (pragmatické) přístupy v managementu. Úkol č. 5 Charakterizujte sociální přístupy v managementu.
Charakteristické pro tyto přístupy je hledání postavení a úlohy člověka v podniku. Jde o pohled na člověka, který je odlišný od mechanického pojetí taylorismu, u kterého k motivaci člověka sloužila výkonová norma a úkolová mzda. Závěry sociálních přístupů vychází z toho, že manažeři při řízení operují v sociálních systémech, které se liší od systémů technických, v sociálních systémech přísluší podstatná úloha člověku, který má určité pocity, zájmy a názory, které ovlivňují jeho chování a že nezanedbatelný vliv na lidské chování je třeba přiznat mezilidským vztahům (neformální vztahy, pocit sounáležitosti ...).
16
Pracovní list 3 – Vývoj managementu II - řešení Úkol č. 1 Charakterizujte procesní přístupy v managementu.
Společným rysem těchto přístupů je závěr, že vlastní aktivity manažerů lze rozdělit do řady dílčích funkcí. Východiskem jsou závěry H. Fayola. Jeho následovníci se snažili rozvinout správní řízení a systematicky se zabývali jednotlivými procesy, které manažeři při řízení vykonávají. Přínos procesních přístupů pro rozvoj managementu spočívá v propracování řady manažerských funkcí a v odlišení manažerských funkcí od ostatních odborných činností. Úkol č. 2 Charakterizujte systémové přístupy v managementu.
Systémové přístupy v managementu usilují o aplikaci koncepce funkční analýzy a obecné teorie systémů do řízení. Je pro ně charakteristický komplexní pohled na objektivní realitu. Skutečnost je posuzována jako mnohorozměrový uspořádaný celek. K řešení problémů se přistupuje tak, že se zavádí určité zjednodušené modely - systémy, na kterých se řeší problémy skutečnosti. Systém je účelově vytvořený uspořádaný celek, který lze charakterizovat strukturou (souhrn prvků a vazeb mezi nimi) a chováním (reakce na podněty). Přínos systémových přístupů pro rozvoj managementu spočívá v analýze vnitřních vztahů systému řízení, v uznání důležitosti jak vzájemného působení vnitřních činitelů, tak i interakce systému s jeho okolím. Projevuje se snaha chápat komplexně všechny jevy a procesy, zahrnovat vnitřní i vnější faktory a souvislosti. Úkol č. 3 Charakterizujte matematické přístupy v managementu.
Matematické přístupy chápou management jako čistě logické procesy, které lze transformovat do matematických modelů. Prostřednictvím matematických modelů mohou být exaktně určeny výsledky zkoumaných problémů a na jejich základě realizovány příslušné řídící procesy. Důraz byl kladen na exaktnost (vědeckost) a kvantifikaci (matematické vyjádření) jevů, které byly zatím vyjadřovány jen verbálně. Úkol č. 4 Z jakých příčin se mění současný pohled na management?
Protože v posledním období dochází ve vývoji světové ekonomiky k celé řadě změn: u řady výrobkových komodit dochází k vyrovnávání, často i k převisům nabídky nad poptávkou, roste konkurence, ve světě se formují tři konkurenční centra - dálnovýchodní centrum, americké centrum a evropské centrum, dochází ke zkracování inovačních cyklů, modernizaci výrobní základny, podnikatelská sféra se musí vyrovnávat s řadou globálních změn, které mají původ politický, ekonomický apod.
17
Úkol č. 5
Uveďte některé přístupy z japonského managementu. 1. Obrácené řízení. Představuje snahu o vyšší zapojení nižších řídících i výkonných pracovníků do spolurozhodování o problémech a úkolech firmy. 2. Systém personální práce. Japonské přístupy personální práce se vyznačují snahou po zajištění doživotního zaměstnání u firmy, odměňováním podle služebních let, systémem periodické rotace pracovníků, důraz je kladen na dobré mezilidské vztahy a loajalitu k firmě. 3. Důraz na požadavky zákazníků. Význam má nejen cena, ale i kvalita výrobků a služeb a také čas, tzn. pohotovost dodávek nebo poskytovaných služeb. 4. Technologické aspekty. Velmi důležité je zlepšování technologické vybavenosti provozů.
18
