TEORIE PRÁVA
7.
POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO VZTAHU
Mgr. Martin Kornel
[email protected]
PRÁVNÍ VZTAH
Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty, subjekty upravený právními normami, v němž jeho účastníci jsou nositeli vzájemně j spjatých pj ý subjektivních j p práv a právních povinností, které vznikají těmto subjektům přímo nebo zprostředkovaně na základě ákl dě právních á í h norem.
Gerloch, A. Teorie práva. 2008, s. 159
STRUKTURA PRÁVNÍHO VZTAHU
Subjekt
Objekt
Fyzické osoby, právnické osoby, stát
předmět, ř d ě k němuž ě ž se chování h á í subjektů bj k ů vztahuje h j
Ob h Obsah
práva a povinnosti subjektů
SUBJEKTY PRÁVNÍCH VZTAHŮ
SUBJEKTY PRÁVNÍHO VZTAHU
Právní subjekt (subjekt právních vztahů) je nositel subjektivních práv a právních povinností Fyzickou osobou se rozumí každý člověk, člověk je to tzv. přirozená osoba. Právnické osoby jsou osoby fiktivní či umělé, vytvořené právem právem, tj. tj zákonem nebo na základě zákona.
PRÁVNICKÉ OSOBY Obecně dělíme na:
Korporace - sdružení osob např.: občanské sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb. Sb o sdružování d ž á í občanů bč ů
Nadace (fundace) – sdružení majetku např.: nadace nebo nadační fond dle zákona č. 227/1997 Sb Sb. o nadacích d í h a nadačních d č í h fondech f d h -------------- Veřejnoprávní V ř j á í korporace k – stát, á obec, b k krajj
PRÁVNICKÉ OSOBY – ZALOŽENÍ A VZNIK
Volné založení např. odborová organizace Registrace – po založení je právnická osoba zapsána od registru a teprve tímto okamžikem vzniká např. obchodní společnosti, občanská sdružení Koncese – je vyžadován předchozí státní souhlas orgánu veřejné moci např. u komoditních burz podle zák. č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách
STÁT Zvláštní typ právnické osoby Charakterizuje jej:
Stále obyvatelstvo Státní území Státní moc Schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy ----------------------------------+ uznání jinými státy
SUBJEKTIVITA
Základní vlastností subjektů práva je jejich subjektivita, přitom rozlišujeme:
Způsobilost Z ů bil t k právům á ů a povinnostem i t ( (pasivní i í subjektivita)
Způsobilost brát na sebe vlastním jednáním práva a povinnosti – způsobilost k právnímu j d á í (aktivní jednání ( kti í subjektivita) bj kti it )
Způsobilost k protiprávnímu jednání (deliktní subjektivita)
Procesní způsobilost
ZPŮSOBILOST K PRÁVŮM A POVINNOSTEM
Jedná se o způsobilost mít subjektivní práva a právní povinnosti, být právním subjektem. Právní subjektivita je stanovena normami práva, tedy objektivním pozitivním právem. právem Fyzické osoby ji nabývají zásadně narozením a pozbývají p ý j smrtí,, v určitých ý situacích může být ý subjektem práva i dosud nenarozené dítě (tzv. nasciturus) Právnické P á i ké osoby b ji nabývají bý jí zásadně á d ě svým ý vznikem ik a pozbývají zánikem
ZPŮSOBILOST K PRÁVŮM A POVINNOSTEM OBČANSKÉ PRÁVO - FYZICKÉ OSOBY § 7 občanského zákoníku (1) Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, dítě narodí-li narodí li se živé. živé (2) Smrtí tato způsobilost zanikne. Jestliže smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, způsobem soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li jjejí j smrt jinak. j Za mrtvou soud prohlásí p také nezvěstnou fyzickou osobu, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije.
ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍMU JEDNÁNÍ Jedná se o schopnost vlastním jednáním nabývat práva a plnit povinnosti Pro P jednotlivá j d tli á právní á í odvětví d ět í může ůž být její j jí vznik ik a zánik upraven různě (občanské právo, pracovní právo) Soudním rozhodnutím je možné ve způsobilosti k právnímu jednání omezit nebo zbavit Jménem právnických osob jedná tzv. statutární orgán g Jménem státu jednají jeho orgány – organizační jednotky státu (správní úřady, soud, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových)
ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍMU JEDNÁNÍ OBČANSKÉ PRÁVO - FYZICKÉ OSOBY § 8 občanského zákoníku (1) Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí. (2) Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá ý jen j uzavřením manželství. Takto nabytá y zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné.
ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍMU JEDNÁNÍ OBČANSKÉ PRÁVO - FYZICKÉ OSOBY § 9 občanského zákoníku Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku.
ZPŮSOBILOST K PROTIPRÁVNÍMU JEDNÁNÍ
Jedná se o schopnost nést právní odpovědnost za delikty (např. trestní; soukromoprávní; správní – disciplinární, disciplinární přestupková) Např trestní způsobilost Např. Fyzických osob dle § 25 trestního zákoníku (viz dále) Právnických osob dle zákona č. č 418/2011 Sb Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
ZPŮSOBILOST K PROTIPRÁVNÍMU JEDNÁNÍ TRESTNÍ PRÁVO – FYZICKÉ OSOBY § 25 trestního zákoníku Věk Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný.
PROCESNÍ ZPŮSOBILOST
Jedná se o možnost činit samostatně procesní právní úkony a samostatně jednat v řízení před soudy správními úřady a jinými orgány veřejné soudy, moci (např. podat žalobu, opravný prostředek p ) apod.)
PROCESNÍ ZPŮSOBILOST – OBČANSKÉ PRÁVO PROCESNÍ - FYZICKÉ OSOBY § 20 občanský soudní řád (1) Každý může před soudem jako účastník samostatně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu v jakém má způsobilost vlastními rozsahu, úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. ( ) Přiznává-li zvláštní p (2) právní p předpis p namísto státu někomu jinému způsobilost samostatně jednat před soudem ve věci týkající se majetku státu, á jedná j d á tato osoba b jako j k účastník. úč ík
DŮSLEDKY NEDOSTATKU ZPŮSOBILOSTI
Nedostatek způsobilosti k právnímu jednání nebo nedostatek procesní způsobilosti: - za subjekt bj kt b bude d jjednat d t někdo ěkd ji jiný ý např. rodič, opatrovník, poručník … Nedostatek způsobilosti k protiprávnímu jednání: - za subjekt bude odpovídat někdo jiný (např. rodič dle § 422 obč. zák.) - subjekt bj kt nebude b d vůbec ůb odpovídat d íd t za své é jjednání d á í (např. trestní odpovědnost)
OBJEKT PRÁVNÍHO VZTAHU
OBJEKTY
Objektem právního vztahu je to, čeho se týkají oprávnění a povinnosti účastníků právního vztahu vztahu, o co v něm jde jde, k čemu se vztahují subjektivní práva a povinnosti. Rozlišujeme: Primární objekt – určité chování (jeho účel) Sekundární objekt – to, co se k chování váže
Objektem právního vztahu nemůže být člověk
SEKUNDÁRNÍ OBJEKTY PRÁVNÍCH VZTAHŮ - DĚLENÍ Věci - ovladatelné hmotné předměty (movité a nemovité), příp. ovladatelné přírodní síly (např. elektřina) Hodnoty lidské osobnosti - život, zdraví, osobní svoboda, svoboda čest, čest důstojnost Výsledky tvůrčí duševní činnosti – např. vynálezy, ochranné známky, vědecká díla Transplantáty Chování a výsledky určitého chování
OBSAH PRÁVNÍHO VZTAHU
OBSAH PRÁVNÍHO VZTAHU
Práva (oprávnění) a povinnosti subjektů právního vztahu: Absolutní Ab l t í Relativní
Povinnosti subjektů právního vztahu: dare (dát) – jednorázové chování facere (konat) – opakované plnění omittere (nekonat) – povinnost nekonat pati (strpět) – povinnost strpět
