Seznam příloh: 1. Jednotky z historie 2. Ukázka učiva v učebnicích 3. Měření objemu pevného tělesa 4. Výroba slunečních hodin 5. Třídní kalendář 6. Počet kmitů při různé délce kyvadla 7. Měření délek za použití vlastního měřidla, odvozeného z lidského těla 8. Měření teploty vzduchu v závislosti na hodinách jednoho dne 9. Měření teploty vzduchu v závislosti na dnech jednoho měsíce 10. Test k opakování učiva o veličinách
Příloha 1: Přehled starších jednotek různých veličin akr - nesprávný výraz pro ar (100m), jinak se v Německu užívala jednotka acker, což bylo 0,2 ha až 0,6 ha, podle oblasti
bečka - stará česká jednotka objemu 70 až 100l. Na bečky se obchodovalo především se
solí.
hon - stará česká jednotka délky, ale i obsahu. Uvádí se 124 popřípadě 154m, anebo 0,28 ha.
hřivna - jednotka hmotnosti. Česká hřivna se poprvé připomíná roku 1074. Používala se
pro drahé kovy a později byla i platidlem. Hmotnost přibližně 238 až 257g.
karát - dodnes užívaná jednotka hmotnosti pro drahokamy. Původně byl odvozen od hmotnosti semene svatojánského chleba, nyní se přijímá hodnota 0,2 g. Karát je také míra čistoty (ryzosti) zlata. Čisté zlato má podle dohody 24 karátů.
kopa - je české označení pro 60 kusů, podobně jako tucet pro 12 kusů. korbelík - stará moravská jednotka pro kapaliny, přibližně 0,3 l.
korec - stará jednotka pro objem sypkých látek (93 l), nebo pro plošný obsah (0,3 ha) kůň - jednotka výkonu.
James Watt měl vyrobit pro majitele pivovaru v Anglii parní stroj k pohonu
čerpadla, které dosud poháněl kůň. J. Watt změřením výkonu koně zjistil, že kůň pracující nepřetržitě
8 hodin, vyčerpal průměrně za 1 sekundu 500 liber vody ( libra je asi 0,3 až 0,6 kg) do výše 1 stopy ( asi 0,3 m). J. Watt pak vyrobil stroj, který vyčerpal do uvedené výše za 1 sekundu 550 liber. Tento výkon byl nazván 1 kůň což je přibližně 740 W.
lán - stará jednotka délky ( asi 15 m), nebo téhož plošného obsahu ( 17 až 28 ha).
Původní význam slova pochází z Němčiny: lehen = léno
látro - stará česká jednotka délky, původně vzdálenost, na kterou dosáhne dospělý stojící člověk vzpaženou rukou ( 2 až 4 m)
leč - stará česká jednotka plošného obsahu, užívaná v lesnictví. 1 leč je přibližně 18 ha.
loket - jedna z nejstarších a nejpoužívanějších jednotek délky na světě. Jeden
z nejstarších prototypů lokte pochází se starověkého Sumeru z roku 2150 př.n.l. Měřil
1,104 m, dělil se na 4 stopy a byl zhotoven z mědi. I v našich zemích se používal, a sice od dob Přemysla Otakara II. Prototyp lokte z doby Karla IV je zazděn na věži Novoměstské radnice a má hodnotu 0,5914 m. mandel - Je ¼ kopy, tedy 15 kusů.
máz - Stará česká jednotka objemu pro kapaliny. Máz znamenal buď 1,938 l (tzv.pinta),
nebo vídeňská Maas (1,415 l) Na Moravě se používal též máz s hodnotou 1,070 l.
míle - Velmi rozšířená jednotka pro velké vzdálenosti. Název pochází z latiny: mille
passus = tisíc dvojkroků. V dnešní době se používá např. tzv. mezinárodní námořní míle 1852 m.
palec - opět velmi známá a používaná jednotka, nejstarší prototyp pochází ze Sumeru a
je vyznačen na soše Gudey z Ladaše jako šestnáctina stopy. V českých zemích sse palec
také někdy nazýval coul, 1 Palec = 24,64 mm, po roce 1765 se užívalo vídeňského palce s hodnotou 26,34 mm.
stadion - byla jednotka délky ve starověkém Řecku, Egyptě a Persii– 1stadion=185,3m, v Aigině 196,8 m, v Attice 177,6 m, délka dráhy na stadionu v Olympii 192,3 m. stopa - nejpravděpodobnější hodnota 0,2957 m.
unce - stará jednotka hmotnosti, 1 unce = 32,11g
uzel - rychlost při které loď urazí jednu námořní míli za jednu hodinu tedy zhruba 1,9
km/h. Při měření rychlosti lodi se užívala zařízení zvané log. Z lodi se spustil plovák na
lanu, které mělo uzly asi po 15,5 m. Počet uzlů proběhlých za 30 sekund udával rychlost lodi.
věrtel - stará česká jednotka objemu pro sypké látky, 1 věrtel = 23 l.
verva - stará ruská jednotka délky ( asi 130 m) nebo plošného obsahu ) 0,40 ha).
yard - je doposud užívaná jednotka délky ve Velké Británii a USA. Protože se hodnoty
lišily, byl stanoven tzv. společný yard, jehož hodnota činí 0,9144 m.
žejdlík - stará česká jednotka objemu pro kapaliny i sypké látky, 1 žejdlík = 0,4844 l.
[43]
Příloha 2: Ukázka textu ze slovenské učebnice přírodovědy a z učebnice prvouky pro 3. ročník.
1.slovenská učebnice ( [42], str.16)
3. česká učebnice prvouky [38]
2. slovenská učebnice ( [42], str.17)
Příloha 3: Měření objemu pevného tělesa Úkol: 1. Změř objem pevného tělesa
2. Zjisti, zda se změnou tvaru tělesa mění jeho objem
Pomůcky: kádinka se stupnicí, kámen, plastelína, voda Měření objemu kamene pomocí odměrného válce
Měření objemu plasteliny, zjištění, že změnou tvaru se objem nemění
Příloha 4:
Sestrojení a pozorování slunečních hodin na školní zahradě,
posunování stínu v závislosti na čase
Úkol: Sestroj sluneční hodiny a pozoruj pohyb stínu
Pomůcky: polystyrenová deska, barevný papír, palička, hodiny Místo: školní zahrada Čas: 14. května 2005 700 hod
900 hod
1100 hod
1100 hod
1300 hod
1500 hod
Příloha 5: Třídní kalendář
Příloha 6: Zaznamenání počtu kmitů závislosti na délce kyvadla Úkol: Zjisti jak se mění počet kmitů kyvadla v závislosti na jeho délce
Pomůcky: Stojan, provázek o délce 25 cm, 50 cm, 75 cm, závaží stopky
Příloha 7: Měření délek za použití jednotek odvozených z lidského těla Řazení žáků podle velikosti: nejvyšší – nejmenší
Žák“ funguje“ jako vlastní jednotka měření, ostatní jsou všichni menší
Měření třídy na kroky
Měření lavice na rozpětí palce a ukazováčku
Žáci jsou vyšší než stanovená vlastní jednotka
Měření tabule na loket
Měření učebnice, sešitu na palce
Příloha 8: Zaznamenání teploty během dne, sestrojení grafu závislosti teploty času dne
Úkol: Po dobu jednoho dne každou hodinu zaznamenávej do tabulky teplotu vzduchu. Sestroj graf a vyhodnoť nejnižší, nejvyšší naměřenou teplotu a teplotní rozdíl
Pomůcky: venkovní teploměr, tabulka, psací potřeby
Příloha 9:
Zaznamenávání teploty po dobu jednoho měsíce, sestrojené grafu závislosti
Úkol: Po dobu jednoho měsíce zaznamenávej vždy ve stejnou dobu na stejném místě teplotu vzduchu. Sestroj graf závislosti a vyhodnoť naměřené hodnoty.
Pomůcky: venkovní teploměr, psací potřeby
Příloha 10: Test na ověření znalostí žáků o přírodovědných veličinách a jejich měřen
1. Měřidlem objemu je:
a) odměrný válec b) metr
c) hodiny
2. S přibývajícím časem do 1200 hod se stíny: a) zkracují
b) prodlužují c) nemění se
3. Metr má:
a) 100 dm
b) 100 mm c) 100 cm
4. Jednotkou času je: a) mililitr
b) sekunda
c) kilogram
5. Kilogram je jednotkou: a) hmotnosti b) délky
c) teploty
6. Minusové hodnoty teploty se dají měřit na teploměru: a) venkovním b) pokojovém c) lékařském
7. Ráno bylo –7°C, v poledne 13°C. Teplotní rozdíl činí: a) –6 °C
b) 10 °C c)
6 °C
8. Délku hrany učebnice budeš měřit na: a) mm b) cm
c) km
9. Objem pevného tělesa: a) se dá změřit
b) se nedá změřit
c) se dá změřit jen když je těleso měkké
10. 1 litr je jednotkou: a) objemu b) délky
c) hmotnosti
11. 1 litr obsahuje: a) 100 ml b) 10 ml
c) 1000 ml
12. hodina je jednotkou: a) času
b) délky
c) neexistuje taková jednotka
13. hodina má:
a) 60 sekund b) 60 minut
c) 100 sekund
14. Počet kmitů se s prodloužením kyvadla: a) zvyšuje b) snižuje
c) nemění se
15. jazýčky vah jsou v rovnováze pokud je :
a) na obou miskách závaží stejné hmotnosti b) těžší závaží je vlevo
c) těžší závaží je vpravo
16. mouka váží 1000 gramů, cukr 100 dekagramů. Hmotnost cukru je: a) vyšší než hmotnost mouky b) nižší než hmotnost mouky c) hmotnosti jsou stejné
17. Suroviny na pečení zvážíš na váze: a) kuchyňské
b) laboratorní c) osobní
18. mezi jednotky objemu nepatří: a) decimetr b) decilitr c) mililitr
19. mezi jednotky času patří: a) včerejšek b) den
c) budoucnost
20. Bodu 0°C říkáme: a) bod mrazu b) bod varu c) bod páry
21. Bod varu nastává při teplotě: a) 100 °C b) 0 °C
c) 60 °C
22. Petr ušel 2 km 350 m. Zdeněk ušel 800m. Dohromady ušli: a) 3 km 950 m b) 2 km 800m c) 3 km 150m
23. Když řeknu větu „Včera jsem byl v kině“ mluvím o: a) budoucnosti b) minulosti
c) přítomnosti
24. Nejmenší z těchto jednotek objemu je: a) decilitr b) mililitr
c) centilitr
25. Půl kilogramu mouky je: a) 500 g b) 50 g
c) 5000 g
Řešení: 1.a, 2.b, 3.c, 4.b, 5.a, 6.a, 7.c, 8.b, 9.a, 10.a, 11.c, 12.a, 13.b, 14.b, 15.a, 16.c, 17.a, 18.a, 19.b, 20.a,21.a, 22.c, 23.b, 24.b, 25. a.
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA FYZIKY
PŘÍRODOVĚDNÉ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY
BRNO 2005
Vedoucí diplomové práce:
doc. RNDr. Josef Trna, CSc.
Vypracovala:
Dana Walterová
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené
v seznamu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně
Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně _________________
_________________ podpis
Anotace Walterová, Dana: Přírodovědné veličiny a jejich měření na 1. stupni základní školy, diplomová práce. Brno, MU 2005, s. 96.
Práce pojednává o přírodovědných veličinách a jejich měření, se kterými se žáci
setkávají v průběhu docházky na 1. stupeň základní školy. Obsahuje navržené výukové postupy pro osvojování znalostí a dovedností sledovaného učiva na primární škole.
My diploma work is about natural science quantity and their measuring which is use
for pupils at primary school. It contents education process for acquire knowledge and skills subject matter at primary school.
Klíčová slova :
Přírodověda, veličina, měření, měřidlo, jednotky.
Děkuji panu Doc. RNDr. Josefovi Trnovi, CSc. za odborné vedení při zpracování
této diplomové práce.