19. 09. 2016 11:49
1/6
Úvod
Úvod Každá společnost je tvořena muži a ženami. Podíl žen a mužů je přibližně stejný. Absolutní a statistické biologické rozdíly jsou mezi muži a ženami po celém světě. V každé společnosti jsou aktivity, které jsou považovány za vhodnější buďto pro muže nebo pro ženy. Termíny „mužský“ a „ženský“ jsou používány pro označení rozdílů biologických. Termíny „femininní“ a „maskulinní“ jsou používány pro společenské a kulturou určené role. Samozřejmě se muž může chovat femininním způsobem a naopak žena maskulinním způsobem, znamená to pouze to, že se odchylují od určitých konvencí své společnosti. Chování, které je považováno za „femininní“ nebo „maskulinní“ je odlišné v tradičních i moderních společnostech. U mužů se předpokládá plnění činností mimo domov a uplatnění své houževnatosti, průbojnosti a soutěživosti. Naopak od žen se očekává péče o domov, děti a převzetí jemnějších úloh. (Hofstede, 2007) Ke zpracování této seminární práce jsme si vybraly Vietnam (Vietnamskou socialistickou republiku), protože je nám blízký z toho důvodu, že Vietnamská společnost je založena na pevných rodinných vztazích, rodina pro každého Vietnamce je středem života, a zajímá nás jak vnímají maskulinitu/feminitu ve Vietnamu. Ve Vietnamu je slovo „rodina“ nukleární, nebo podobnou, jak jsme na ni zvyklí, rodina ve vietnamském pojetí je pojem nesrovnatelně širší a zahrnuje opravdu všechny příslušníky daného klanu. Každé dítě musí dle konfuciánských tradic vyjadřovat úctu svým rodičům, musí je poslouchat, starat se o ně v nemoci i ve stáří a po smrti jim obětovat, aby jejich duše došla klidu. Velkou zajímavostí z minulosti je, že platily tvrdé zákony, které trestaly jakákoli provinění dětí vůči rodičům – např. za nadávání rodičům mohl být potomek oběšen (tento tvrdý zákon platil do 19. století). I v současné době má rodina na jedince velký vliv; rodiče často zasahují do osobního života svých dětí a ty je poslouchají. Hlavní slovo v rodině má muž, alespoň to tak vypadá, nicméně i ve Vietnamu platí ono pověstné rčení o hlavě a krku rodiny. I tak je ale upřednostňovaným potomkem syn. Kolem 50% studentů vysokých škol ve Vietnamu tvoří ženy, jenže po studiích mají na rozdíl od mužů malou šanci prosadit se na vedoucích postech ve vystudovaném oboru. Vietnam určitě není zemí rovných příležitostí pro muže a ženy. Chudé ženy z venkova jsou často pod záminkou lukrativního zaměstnání vylákány do okolních zemí – nejčastěji do Kambodže, kde jsou pak nuceny k prostituci. Stává se také, že dívku prodají sami příbuzní nebo rodiče, aby získali peníze na zabezpečení rodiny. Cíl práce Jaké je rozdělení mužských a ženských rolí ve Vietnamu? Literární rešerše V posledních letech je problematika tématu gender a pohlaví hodně diskutována. V knihovnách, ale i v obchodech s knihami se dá najít spousta publikací, které se tohoto tématu týkají. Pro vymezení pohlaví často používáme pojem žena a pojem muž. Mluvíme-li o pohlaví, jedná se termín biologický, tedy s čímž se rodíme, zatímco gender je termín psychologicko-kulturní. Zjednodušeně lze říci, že gender je to, co získáváme v průběhu svého života. (chování, jednání, myšlení, zvyky, životní styl apod.). Role každého člověka jsou v jednotlivých společnostech rozdílné. Podle autora Heluse určitá kultura působí na jedince rozdílného pohlaví, tedy na muže a ženy. Dochází zde často k nejrůznějším znevýhodněním (diskriminaci), především u žen. Jinými slovy, aktualizuje se zde otázka rovnosti v nejrůznějších oblastech života, ale také otázka nejrůznějších předsudků a záměrných či mimoděčných znevýhodnění. (Helus,2011)
Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. zs2015:lichy_tyden_17:1._skupina_-_vase_jmeno http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=zs2015:lichy_tyden_17:1._skupina_-_vase_jmeno 2016 10:16
Baštecká ve své knize uvádí, že maskulinita má zastoupení a vliv mužského prvku v hodnotách určité společnosti (průbojnost, soutěživost, výkon, síla, tvrdost, přímé jednání aj.). Maskulinita se vztahuje na kultury, v nichž jsou rodové role zřetelně odlišeny zatímco femininita na kultury, v nichž se rodové role překrývají, jako je například rovnoprávné postavení žen v zaměstnání. Pro profesionály může být problematická kupříkladu situace, kdy klient, tedy muž odmítne respektovat profesionálku – ženu. Pokud se to děje v zemi původu profesionála, měli bychom tuto situaci s klientem otevřeně diskutovat a vysvětlit mu rozdíly ve společenské roli ženy. Pokud se tato situace děje v zemi původu klienta, doporučuje se pracovat ve smíšených týmech, kde jsou přítomní muži i ženy. (Baštěcká, 2013) Stejně jak v Psychologii lidské odolnosti od Karla Paulíka i v publikaci Sociální psychologie, se autoři zabývají Hofstedeho dimenzemi. Pojmy Maskulinita vs. Feminita dle nich vyjadřují, do jaké míry je preferováno tradiční chápání mužských rolí, založených na výkonu, kontrole a moci. V různých zemích se hodnoty pohybovali na škále od vysoce až po mírně asertivní. Vysoce asertivní (maskulinní) byly kultury, kde se hodnoty mužů výrazně lišili od hodnot žen. V maskulinních zemích převládá především důraz na výkon (muži ovládají společnost a disponují s mocí). Mezi maskulinní kultury zařazují kulturu Japonskou, Německou a Rakouskou. V kulturách s nízkou asertivitou označovaných jako femininní je dle autorů rodová diferenciace malá, tedy je zde se ženami zacházeno skoro na stejné úrovni jako s muži. Mezi země s nízkou asertivitou autoři zařazují Francii, Španělsko a Thajsko. (Výrost, Slaměník, 2008) Maskulinita a feminita tvoří dva póly škály s plynulými přechody mezi nimi. Maskulinita (mužnost) se vyznačuje sebejistotou, silou, aktivitou, výkonností, samostatností a řešitelským přístupem k problémům. Pro feminitu je charakteristická slabost, měkkost, poddajnost, pasivita, závislost, přístup k řešení problémů je spíše citový. (Paulík, 2010) Hlavní rozdíly mezi femininími a maskulinními společnostmi: (Hofstede, 2007)
Dimenze maskulinita versus feminita byla takto označena proto, že je jedinou dimenzí, „v níž muži a ženy, zaměstnaní u IBM, konzistentně skórovali rozdílně“ (Hofstede 2007, s. 97). Odpovědi mužů a žen se lišily v oblasti pracovních cílů: muži přikládali větší význam výdělku a postupu, ženy dobrým vztahům s nadřízenými a spolupráci s ostatními. (Hofstede, 2007) V maskulinních společnostech jsou sociální rodové role jasně odlišeny. Od mužů se očekává, že budou průbojní, drsní a budou se zaměřovat na materiální úspěch, zatímco od žen se očekává, že budou www.hks.re
Tisk 19. 09. 2016 11:49
19. 09. 2016 11:49
3/6
Úvod
spíše mírné, jemné a orientované na kvalitu života. Ve femininních společnostech se rodové role překrývají. Od mužů i žen se očekává, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života. (Hofstede 2007, s. 97) Ve škole v maskulinních zemích je cílem být výtečný, normou jsou zde nejlepší studenti, zatímco ve femininních zemích je cílem projít, za normu je považován průměrný student. Pokud jde o učitele, na maskulinní straně jsou hlavní učitelova brilantnost a vědecká pověst, na femininní straně hrají větší úlohu učitelova přátelskost a sociální obratnost. (Renzetti, 2003) V maskulinních kulturách jsou děti vychovávány k tomu, aby byly asertivní, ambiciózní a soupeřivé, oproti tomu ve femininních kulturách vychovávají děti ke skromnosti a solidaritě. Stejně tomu tak je i v zaměstnání. Na pracovišti v maskulinních kulturách panuje přesvědčení, že konflikty se mají vyřešit přímý střetem a bojem, a porady jsou pro účastníky příležitostí, aby se mohli prosadit, zatímco ve femininních kulturách je dávána přednost řešení konfliktů kompromisem a vyjednáváním. Rozdíl mezi maskulinními a femininními zeměmi je také v tom, jaké místo má zaujímat práce v životě jedince. Lze říci, že v maskulinní společnosti lidé žijí, aby mohli pracovat, zatímco ve femininní společnosti lidé spíše pracují, aby mohli žít.Země s maskulinní kulturou se snaží vytvářet výkonnou společnost, femininní země usilují o společnost blahobytu. (Hofstede, 2007). Dimenze maskulinita - feminita se projevuje i v názorech, jak jednat s přistěhovalci. V maskulinních zemích silně převládá názor, že přistěhovalci se mají asimilovat, tj. vzdát se své kultury, femininní země se přiklánějí k integraci, tj. přistěhovalci se musí přizpůsobit jen v těch záležitostech své kultury a náboženství, které jsou v rozporu se zákony jejich nové vlasti. (Renzetti, 2003) V maskulinitě nejvýše skóruje Slovensko, vysoké hodnoty mají rovněž Japonsko, Maďarsko a Rakousko; femininní charakter mají především severské evropské země, ale rovněž Kostarika a Chile. Otázky týkající se dimenze maskulinita a feminita se výrazně odrážejí v náboženství. Maskulinní kultury uctívají přísného Boha nebo bohy, kteří ospravedlňují tvrdé zacházení s bližními, zatímco femininní kultury uctívají jemného Boha nebo bohy, kteří požadují, aby se o bližní pečovalo. (Renzetti, 2003) Článek na téma Role ženy a muže v eufunkčním manželstvím českém a arabském referuje o výzkumu, jehož cílem je zjištění maskulinity mužské a maskulinity, respektive feminity ženské role v páru, a inkonzistence mužské a ženské sociální role v eufunkčních rodinách arabských obyvatel Izraele a jejich srovnání s rodinami českými. Zjištění bylo prováděno pomocí dotazníku TIR (Test inkonzistence rolí a percipované maskulinity - feminity muže a ženy v páru). Mezi skupinou arabskou a českou nebyl zjištěn žádný rozdíl v celkové míře inkonzistence mužské nebo ženské role ani v jejich složkách, tzv. v chybě v sebereflexi, předpokladu a ideálu. Arabské ženy jsou maskulinnější než ženy české, míra maskulinity ženské role v páru je v arabských rodinách vyšší než v rodinách českých. Arabští muži jsou vnímáni svými ženami, více než čeští muži vnímány svými ženami, jako průbojní, jsou méně realističtí, jsou méně drsné povahy, jsou méně rozumoví, méně samostatní, méně odvážní. Arabské ženy jsou ve srovnání s ženami českými, jsou svými muži viděny jako více průbojné, ctižádostivé, málomluvné, uvážlivé a psychicky odolné. U arabských manželských párů je významně nižší maskulinita muže parcipovaná, významně nižší je maskulinita muže vyžadováná, významně vyšší je maskulinita ženy percipovaná, reflektovaná, predpokládaná i ideální. Zjištění nižší percipované maskulinity mužské role je překvapující. (Dan,1996) Metodologie Kvalitativní výzkum je výzkum, který se zaměřuje na to, jak jednotlivec či skupiny nahlížejí, rozumějí a interpretují svět. Kvalitativní výzkum je vyšetrovací metoda různých akademických disciplín, v oblasti průzkumu trhu, v oblastech obchodu apod. Základem poznání kvalitativní metody je smysl, objevování, vytváření teorie, společná interpretace, základem element analýzy jsou slova, věty, Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. zs2015:lichy_tyden_17:1._skupina_-_vase_jmeno http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=zs2015:lichy_tyden_17:1._skupina_-_vase_jmeno 2016 10:16
individuální interpretace. U kvalitativního výzkumu nepoužíváme jen jeden postup, ale střídáme různé postupy. Kvalitativní výzkum umožňuje poznání širšího kontextu jevů, které badatele zajímají, a jejich poznání v přirozených podmínkách. Existuje rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem kvantitativní výzkum má jasné a stručné zaměření, logické usuzování, základem element analýzy jsou čísla, statistická analýza, základem poznání je příčina, následek, ověřování teorie, hypotézy. (Kutnohorská, 2009) Výhody kvalitativního výzkumu - za pomocí indukce dochází k vysvětlení obecných hledisek a může dojít k formulování nové teorie nikoliv k ověřování platnost teorie.Kvalitativní výzkum zkoumá problémy do hloubky u jednotlivých jedinců a získává od nich mnoho informací. Je zde možnost reagovat na místní situace a podmínky. (Kutnohorská, 2009) Nevýhody kvalitativního výzkumu - obtížné provádění kvantitativní predikce, výsledky jsou časově náročné na zpracování, sběr dat včetně analýzy je velmi obtížný a nelze závěry aplikovat na celou populaci. (Kutnohorská, 2009) Popis respondenta Knúc Huyen Tran žije od malička v České republice a všichni v ČR ji raději oslovují „Dannie“. Je studentkou Vysoké školy finanční správní obor Marketingová komunikace a Karlovy univerzity, kde studuje také obor Etnologie. Většinu svého času tráví se svými přáteli nebo pracovně po různých brigádách. Má 4 sourozence, s kterými má velmi dobrá vztahy.Rozhovor probíhal v klidném prostředí, Knúc obývá společný pokoj s jednou kolegyní z naší skupiny (Klára Kubíčková). Knúc se netají tím, že umí výborně česky, nebyl problém v tom, že by otázkám nerozuměla a byla velmi laskavá na otázky odpovědět. Praktická část (vlastní práce) Naše vybraná respondentka Knúc Huyen Tran (Vietnamka) se narodila v Čechách, její rodiče v Čechách už žili, hlavním důvodem, proč začali žít v Čechách byla práce a studium. Knúc ráda poznává nové lidi a má hodně přátel v Čechách (české i vietnamské). Hlavním základem ve Vietnamu je prý rodina, Knúc tvrdí, že vietnamská společnost je hlavně založena na pevných rodinných vztazích a děti jsou pod přísným dohledem rodičů. Mezi velkou zajímavost, kterou jsme se dozvěděli je, že muži mají menší šanci dostat se na vysokou školu, protože hlavní prioritou u vietnamských mužů je se oženit, založit rodinu a najít si práci (mezi nejčastější mužskou práci patří otevření obchodu neboli tzv. večerky, bez kontaktu je těžké si najít práci). Mezi obratnější obchodníky se ve Vietnamu řadí spíše ženy, které to mají v krvi. Ženy mají právo budovat svojí kariéru, ale je to pro ně těžké, pokud nemají kontakty či známé. „Ve Vietnamu to je tak, že chcete něco prodávat nebo si založit restauraci, tak stačí vytáhnout pár stolků a židle a můžete podnikat.“ Rozdíl mezi úlohou ženy a muže v rodině je rozdílný – muž musí pracovat a živit rodinu, žena se naopak má starat o domácnost, rodinu a o domácí práce. Rozvod mezi ženou a mužem probíhá prý velice těžce (pokud nastanou problémy v manželství, řeší to jiným způsobem, např. u nevěry dochází i k fyzickému napadení – Vietnamci se nerozvádí). Porovnání Hofstedeho dimenzí se zjištěnými informacemi Při porovnání dimenzí maskulinita vs. feminita se Vietnam dle námi zjištěných údajů z rozhovoru řadí spíše do skupiny vysoce asertivních neboli maskulinních států. Usuzujeme tak především z toho, že www.hks.re
Tisk 19. 09. 2016 11:49
19. 09. 2016 11:49
5/6
Úvod
muž musí pracovat a živit rodinu, a žena se má starat o domácnost. Avšak u mužů z Vietnamu nezáleží na vzdělání ale na úspěšnosti jeho podnikání. I když ženy se vyznačují jako lepší obchodnice. Z toho lze odvodit, že to není striktně maskulinní společnost, ale jsou zde rysy i feminismu. Diskuse a závěr Zpracování této práce pro nás bylo velmi zajímavé. Dozvěděly jsme se nové informace o Vietnamu a o životě tam. Každý z nás zná Vietnamce jako pracovité lidi a obchodníky, kteří mají své obchody s potravinami, oblečením či jiným zbožím otevřené i dlouho poté, kdy drobní čeští podnikatelé mají už dávno zavřeno. Stejně jako v Čechách tak i ve Vietnamu se Vietnamci živí podnikáním, akorát u nás je začátek podnikání obtížnější než ve Vietnamu, kde není potřeba žádné speciální povolení. Muži jsou považovány za živitele rodiny i z toho důvodu, že ženy nemají takové možnosti se uplatnit na trhu. To považujeme za rozdíl oproti českým ženám, které mohou na trhu práce zastávat jakoukoliv pozici. Dle našeho názoru není Vietnam striktně feminimní ani maskuliní, ale má prolínající se znaky maskulinity i feminity. Dalo by se říct, že Vietnam, co se týká chování, není České republice až tak vzdálený. Seznam literatury BAŠŤECKÁ, Bohumila. Psychosociální krizová spolupráce. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 320 s. ISBN: 978-80-247-4195-6. HELUS, Zdeněk. Úvod do psychologie. Učebnice pro střední školy a bakalářská studia na VŠ. 1. Vydání. Praha: Grada, 2011, 320 s. ISBN 978-80-247-3037-0. HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 978-80-86131-70-2. KUTHONORSKÁ, Jana, Výzkum v ošetřovatelství, Grada Publishing, a. s. 2009, ISBN: 8024727137 PAULÍK, Karel. Psychologie lidské odolnosti. Grada: Praha, 2010. ISBN 9788024729596. RENZETTI, M. Claire. CURAN, J. Daniel. Ženy, muži a společnost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, 642 s. ISBN 80-246-0526-2. VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 404 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1428-8. (autoři čerpali z publikace Hofstede, 2005) Role ženy a muže v eufunkčním manželstvím českém a arabském [online]. 1996 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z: J DAN, Y MAHAGNA - digilib.phil.muni.cz Přílohy Otázky k rozhovoru Jak dlouho žiješ v ČR? Máš v ČR hodně přátel? Je pravda, že Vietnamská společnost je založena na pevných rodinných vztazích a děti jsou pod přísným dohledem rodičů? V článku jsme se dočetli informaci, že kolem 50% studentů vysokých škol ve Vietnamu tvoří převážně dívky. Je pravda, že po studiu mají přesto malou šanci se prosadit než muži? Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. zs2015:lichy_tyden_17:1._skupina_-_vase_jmeno http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=zs2015:lichy_tyden_17:1._skupina_-_vase_jmeno 2016 10:16
Vstupují ve Vietnamu do manželství dívky ve věku 16-18 let a muži v rozmezí 20-21 let? Je pravda, že ženy ve Vietnamu jsou brány jako obratnější obchodnice? Jaká je úloha muže a ženy v rodině? Kdo pracuje, kdo se stará o rodinu? Jak probíhá např. rozvod mezi mužem a ženou ve Vietnamu? Mají ženy dovoleno budovat svou kariéru? Jaká je nejčastější práce Vietnamského muže? Jak vnímají rodinu muži, pomáhají ženám nebo spíše ženy zastupují všechnu práci doma? Podílí se na výchově dětí?
From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=zs2015:lichy_tyden_17:1._skupina_-_vase_jmeno Last update: 06. 06. 2016 10:16
www.hks.re
Tisk 19. 09. 2016 11:49
