4. Prioritní oblast: INOVACE A KONKURENCESCHOPNOST

4. Prioritní oblast: INOVACE A KONKURENCESCHOPNOST STRATEGICKÝ CÍL PRO PRIORITNÍ OBLAST INOVACE A KONKURENCESCHOPNOST Zvýšit konkurenceschopnost firem v regionu Jihovýchod, která bude založena na větším podílu inovací ve výrobě a službách, na vyšším využívání výsledků výzkumu a vývoje firmami, a která povede k růstu exportu a ke zlepšení struktury produkce směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. Zlepšování inovační výkonnosti firem v regionu bude v budoucnosti nejdůležitějším způsobem růstu produktivity a tedy i růstu konkurenceschopnosti, neboť čistě nákladově založená konkurenceschopnost přestává být hlavním faktorem díky rostoucím mzdám v ČR a díky postupnému ekonomickému přibližování vyspělejším zemím EU. Inovačně založená konkurenceschopnost by měla růst jak lepším využíváním výsledků výzkumu a vývoje v podnicích regionu (transfer technologií), tak rostoucím podílem národních i mezinárodních investic s vysokou přidanou hodnotou, ale také větším využíváním inovací v běžném provozu firem, v odvětvích chápaných jako tradičně málo inovačních, a to nejen ve velkých městech, ale i na venkově. Smyslem intervencí v této prioritní oblasti je zvýšení počtu a podílu inovačních podniků v ekonomice a také rostoucí využívání inovací v podnicích, které dosud konkurovaly převážně nízkými náklady. Významným důvodem podpory inovací je také zvyšování vývozu firem v regionu na trhy mimo Českou republiku.

1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit.

1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.

Definujte problém/potenciál kvalitativně - jak se projevuje v praxi, co způsobuje – tedy proč je problémem.

Popište jeho příčiny: co jej způsobuje a jak vzniká.

V regionu Jihovýchod existují velké rozdíly v ekonomické vyspělosti obou krajů, ve struktuře jejich ekonomiky i v dynamice hospodářství. Jihomoravský kraj patří mezi 3 nejrozvinutější a nejrychleji rostoucí kraje ČR, kde se v minulých letech dařilo úspěšně realizovat mnohé programy rozvíjející silný potenciál znalostní ekonomiky. Kraj Vysočina, přes slibný vývoj po r. 2000 v posledních letech na ostatní kraje ČR ztrácí a jeho pozice se zhoršuje, přes zprvu vysoký zájem zahraničních investorů kraj v současnosti není příliš atraktivní, jeho potenciál pro rozvoj znalostní ekonomiky je výrazně nižší, inovační podnikání má velice malý rozsah a inovační firmy jsou izolované. Oba kraje mají velice rozdílnou výchozí pozici pro další rozvoj, z pohledu potenciálu pro rozvoj konkurenceschopnosti založené na znalostech je tento rozdíl ještě významnější. Na druhou stranu, přes tuto rozdílnost, existuje velké množství bariér rozvoje znalostní ekonomiky, které jsou oběma krajům společné, jen v nich mají rozdílnou intenzitu. Hlavní společné bariéry rozvoje inovačního podnikání obou krajů jsou především: 

Nízká míra inovačního zaměření firem v regionu, málo firem, které využívají výsledky VaV jako významný zdroj konkurenční výhody, často malá velikost na inovace zaměřených firem;



Nestrategické uvažování většiny „zralých“ firem, které byly dlouhodobě zvyklé subdodávat FDI a po krizi se musí vyrovnat s novou situací;



Nízké zastoupení lidí s vlastnostmi podporujícími podnikatelské ambice/slabý podnikatelský duch;



Slabá absorpční kapacita firem pro nové znalosti / slabá inovační poptávka po nových znalostech, resp. nesoulad mezi poptávkou po nových znalostech a nabídkou ze strany výzkumných organizací;



Nedostatečně rozvinuté služby v inovační infrastruktuře, jejich malé využití pro firmy mimo tuto infrastrukturu;



Nedostatečný přístup firem k výsledkům VaV, nedostatečné kontakty mezi firmami a pracovišti VaV, nedostatečně funkční systém přenosu VaV do firemní praxe;

1



Nízký zájem absolventů SŠ o technické a přírodovědné obory v kontextu demografického vývoje, v jehož důsledku v dohledné době dojde k silnému snížení kritického množství talentů pro obnovu (natož rozvoj) lidských zdrojů ve vědě a výzkumu;



Nízká atraktivita regionu pro zahraniční vědce/firmy/studenty (zahrnuje „kvalitu života“ ve smyslu kulturního, sportovního vyžití, estetickou kvalitu místa, všudypřítomnou jazykovou bariéru, administrativní problémy při přistěhování).

Mezi nejdůležitější bariéry rozvoje znalostní ekonomiky, které jsou významné především pro Jihomoravský kraj, patří:  Relativně nízká kvalita výzkumu (v rámci evropského prostoru), nerelevantní zaměření ve vztahu ke struktuře ekonomiky, slabá mezinárodní napojenost/ mezinárodní spolupráce;  Nedostatečná dostupnost Brna/JMK z globálních center, která neumožňuje organizovat jednodenní jednání vyšších představitelů organizací v Brně;  Nedostatečná připravenost vnitřních procedur a asistenčních nástrojů vztahujících se k podpoře transferu technologií ve výzkumných organizacích, silný nedostatek zkušených odborníků pro řízení a implementaci podpůrných aktivit v oblasti TT;  Nedostatečně lákavé možnosti akademické kariéry mezi mladými lidmi: mnozí talentovaní odcházejí do obchodní sféry nebo hned po studiu do průmyslových podniků a nevracejí se;  Chybějící image kraje jako centra inovačního podnikání a kvalitního výzkumu a vývoje. Potenciál Kraje Vysočina pro rozvoj znalostní ekonomiky je ve srovnání s Jihomoravským krajem výrazně menší, nicméně i zde se v posledních letech situace zlepšovala. Na druhou stranu přetrvávají významné bariéry, z nichž mezi hlavní patří:  Nedostatečné lidské zdroje v oblasti inovací a VaV; to platí ve veřejných výzkumných institucích, v soukromém výzkumu i ve firmách, které usilují o inovace;  Odchod mladých lidí do center s možností VŠ vzdělání, které není nabízeno v Kraji Vysočina; po ukončení studia se na Vysočinu nevrací;  Nedostatečný počet a kvalita absolventů SŠ v technických oborech;  Nedostatečná nabídka kvalitních SŠ i VŠ pracovních sil pro inovační či potenciálně inovační obory;  Nevyužitý potenciál inovační infrastruktury, nedostatek inovačních firem, případně malý zájem firem o využívání inovační infrastruktury;  Venkovský image kraje. Oba kraje mají také významný rozvojový potenciál, i když Jihomoravský kraj má v tomto ohledu mnohem lepší výchozí pozici. Ta je charakterizována především:  Realizací center velké výzkumné infrastruktury (ze zdrojů převážně OP VaVpI), která se podařilo vybrat s cílem maximalizace jejich potenciálu z pohledu socioekonomického rozvoje kraje;  Nejrozvinutější systém podpory výzkumu, vývoje a inovací na krajské úrovni v ČR včetně finančního, personálního a politického zabezpečení, a kvalitní a robustní institucionální infrastrukturu podpory inovací (v podmínkách ČR);

2

 Latentní poptávka zralých firem po službách na podporu zvýšení jejich konkurenceschopnosti. V Kraji Vysočina je hlavním potenciálem především:  Firmy s tradicí, které disponují rozvinutou výrobou s potenciálem pro VaV;  Firmy s vynikajícím technickým know-how a na něm vyvíjenými výrobky, které umějí úspěšně uplatnit na trhu, i když množství těchto firem není velké;  Centrum excelence v Telči;  Mladá vysoká škola – Vysoká škola polytechnická Jihlava - která má značný potenciál k rozvoji i ve spolupráci s podnikatelským sektorem a usiluje o rozvíjení výzkumných a vývojových aktivit;  Podpora institucí VaV přicházejících do kraje, ze strany samosprávy.

2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje.

Definujte problém či potenciál kvantitativně:  Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky

 Rozdílné tempo i trendy růstu HDP v obou krajích regionu;  Řádově rozdílné výdaje na VaV v kraji Jihomoravském a v Kraji Vysočina;  Přes rozvíjení domácího sektoru ekonomiky stále převažuje závislost ekonomiky regionu Jihovýchod na zahraničních investorech;  Malé množství globálně konkurenceschopných firem, velmi málo takových firem mezi domácími firmami;  Převažující postavení firem na nižších místech v globálních hodnotových řetězcích;  Malé množství firem a obvykle malá velikost firem, pro něž jsou inovace hlavním zdrojem konkurenční výhody;  Nízký počet generovaných start up firem ročně;  Nízký počet licencí uplatňovaných na trhu, zejména universit, ale také soukromých firem;  Relativně nízké příjmy výzkumných organizací ze spolupráce s aplikační sférou, malý objem smluvního výzkumu a téměř žádné příjmy z prodeje licencí, nízké příjmy univerzit z mezinárodních výzkumných programů (FP7), velké rozdíly mezi oběma kraji v těchto indikátorech;  Malý podíl skutečně inovačních firem usídlených v inovační infrastruktuře v Kraji Vysočina, naopak vysoký podíl v zařízeních Jihomoravského kraje;  Zklamání zahraničních vědců či navrátivších se českých vědců z důvodu administrativního zahlcení, nedostatečného servisu, specifické organizační kultury;  Nedostatečná nabídka kvalitní VŠ vzdělané pracovní síly především v technických oborech, rostoucí poptávka ze strany firem a vědeckých institucí.

3

3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu. Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR? nebo Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území?

 Zpomalení růstu HDP a ztráta pozice v ČR i ve střední Evropě (v případě Kraje Vysočina se již děje);  Zvětšující se zaostávání Kraje Vysočina, růst vnitřních rozdílů mezi oběma kraji regionu, zhoršování konkurenčního postavení Kraje Vysočina vůči Jihomoravskému kraji;  Pomalý růst segmentu znalostní ekonomiky, přetrvávání převažující pozice regionu jako dodavatele na nižších úrovních hodnotového řetězce, se snižováním cenově založené konkurenceschopnosti riziko odlivu nízkonákladových firem a ztráty ekonomické dynamiky (v Kraji Vysočina se již projevuje);  Nízká atraktivita pro zahraniční firmy s vysokou přidanou hodnotou, nízká atraktivita pro zahájení vývojových, případně výzkumných aktivit zahraničních i domácích firem, riziko odlivu takových aktivit do jiných regionů (Praha, Vídeň, záp. Evropa, USA);  Nízká atraktivita regionu pro nové investory všeho druhu či pro expanzi místních firem v důsledku nízké a zhoršující se kvality pracovních sil;  Nízká atraktivita pro zahraniční výzkumné partnery, a to jak institucionální tak pro jednotlivé vědce;  Setrvávající nízký podnikatelský duch;  Neudržitelná infrastruktura (nenávratná investice) - velká výzkumná a vývojová centra (realizovaná z OP VaVpI).

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky.  Pokračovat v realizaci programu SoMoPro a rozšiřovat jej; 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete?

 Pokračovat v realizaci programů na podporu talentované mládeže a rozšiřovat je;  Realizovat Moravian Science Learning Centre;  Realizovat Centrum popularizace vědy Vysočina;  Rozvíjet systém podpory expatů;

Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše.

Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen?

 Podporovat středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty formou doplňkových stipendií a/nebo spolufinancovat firemní stipendia;  Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je;  Pomocí cílených a vzájemně provázaných marketingových aktivit zlepšit image JMK jako nově rostoucího centra VaV a znalostní ekonomiky ve střední Evropě;  Rozvíjet služby inovační infrastruktury a nabízet je i firmám mimo tuto infrastrukturu;  Realizovat projekt „Young researchers start up grant“;  Realizovat kurzy managementu vědy;

Využijte již rozpracovaných aktivit krajů a měst.

 Vybudovat regionální systém podpory transferu technologií včetně nastavení optimálních vnitřních procedur pro TT;  Realizovat proof of concept fond (zajistit financování a vybudovat implementační strukturu);  Posilovat podporu začínajícím podnikatelům zejména formou konzultačních

4

služeb a finančních nástrojů;  Realizovat specifické konzultační služby pro firmy operující v klíčových odvětvích regionu;  Realizovat mez. střední školu;  Realizovat dětské university.

2. Jaké navržená konkrétní v praxi?

bude mít intervence výsledky

Co se důsledku stane?

v přímém intervencí

Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem.

 Zvýšení počtu pracovních míst vytvořených FDI v oborech s vysokou přidanou hodnotou, zejména ve vývojových, konstrukčních a výzkumných činnostech;  Zvýšení zaměstnanosti v podpořených hi-tech oborech/firmách, zvýšení počtu a velikosti hi-tech firem, které byly podpořeny, růst jejich exportu či průnik na nové trhy;  Zvýšený zájem SŠ o technické obory, více žadatelů o přijetí a zlepšení výsledků absolventů VŠ;  Zvýšení úspěšnosti a růst start-ups;  Zvýšení počtu transferů technologií, které povedou ke zvýšení obchodního úspěchu firem;  Zvýšení příjmů z komercializace výzkumu v zařízeních VaV;  Zvýšení výkonnosti výzkumu (zlepšení kvality, měřitelných výsledků), vč. zvýšení objemu mezinár. grantů;  Zlepšení kvality a růst firem usídlených v inovační infrastruktuře;  Zvýšení objemu služeb, poskytovaných firmám v inovační infrastruktuře i mimo ni, vedoucích k růstu firem a ke zlepšování jejich pozice na trhu;  Zvýšení počtu zahraničních studentů a vědců v zařízeních VaV.

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost?

 Růst produktivity ekonomiky regionu, růst exportu a zlepšení struktury exportu směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou;  Zvýšení počtu a velikosti firem, které je možné považovat za inovační, resp. jejichž konkurenceschopnost je především založena na využívání znalostí nebo na inovacích;  Zvýšení zaměstnanosti v hi-tech odvětvích/zvýšení úspěšnosti start up firem;  Lepší provázání mezi výzkumnou a vývojovou sférou a podnikatelským sektorem;  Posílení výzkumné a vývojové základny v regionu a zlepšení jejího postavení v evropském měřítku.

5

4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky? Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny? Jak jsou podmíněny? A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy?

Podmínky efektivní realizace navržených intervencí:  Reforma financování českého vysokého školství a VaV;  Zlepšení organizace a řízení výzkumu a vývoje v ČR: – regulatorní rámec – vertikální vztahy mezi vládní úrovní, VaV organizacemi a podniky – vnitřní organizace a řízení VaV institucí  Možnost alespoň částečně ovlivnit národní tematické operační programy kohezní politiky z regionální úrovně;  Dostatek odborných personálních kapacit nejen pro realizaci intervencí, ale i pro běh projektů, které vznikají v současnosti – aby pro ně měly další intervence smysl – a které budou vznikat v důsledku intervencí samotných;  Zlepšení vybraných aspektů prostředí velkých měst (Brno, Jihlava) pro zahraniční pracovníky, studenty, mladé vědce a pro a navracevší se vědce;  Zlepšení kvality základního a zejména středního školství, zlepšení dovedností a znalostí absolventů;  Zvýšení kvality vzdělávání na VŠ, vč. PGS, zlepšení dovedností, znalostí a odborných výsledků absolventů a mladých vědců;  Zlepšení dostupnosti Brna a Jihlavy pro vysoce kvalifikované odborníky;  Ochota firem a výzkumných administrativního charakteru.

institucí

překonávat

překážky

často

6

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti INOVACE z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny – odhad Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

 Pokračovat v realizaci programu SoMoPro a rozšiřovat jej  Realizovat projekt „Young researchers start up grant“  Realizovat kurzy managementu vědy  Vybudovat regionální systém podpory transferu technologií včetně nastavení optimálních vnitřních procedur pro TT  Realizovat „proof of concept“ fond (zajistit financování a vybudovat implementační strukturu) Intervence je zaměřena na špičková výzkumná pracoviště a vysoké školy v Brně (výzkumné centrum v Telči – Centrum excelence), které provádějí kvalitní výzkum a které současně usilují o jeho využití v aplikacích, především v komerčních. Hlavní prospěch budou mít týmy, které provádějí výzkum, jejž bude možné komercializovat. V případě úspěšné komercializace pak budou mít užitek vysoké školy a výzkumná pracoviště, na nichž bude v praxi aplikovatelný výzkum probíhat. Přímými příjemci pomoci – lidmi, kteří se budou aktivit účastnit – bude i management universit, zaměstnanci center transferu technologií a dalších součástí vysokých škol a výzkumných pracovišť, do jejichž povinností spadá problematika komercializace výzkumu. Řádově stovky osob – vědců (SoMoPro, Young researchers start-up grant) a úředníků zodpovědných za transfer technologií na universitách a výzkumných zařízeních se špičkovým výzkumem. Převážně Brno a nejbližší okolí Brna – podle sídla výzkumných pracovišť, v Kraji Vysočina zatím Telč.

Poptávka po shora uvedených aktivitách existuje do té míry, že existuje obecná podpora těmto aktivitám jak ve vedení vysokých škol a výzkumných pracovišť, tak mezi lokální politickou representací. Existují i struktury schopné a připravené tyto aktivity realizovat. Program SoMoPro již běží a je pravděpodobně úspěšný. Konkrétní poptávka jednotlivých vědeckých týmů po podpoře komercializace výsledků jejich práce je dosud omezená a pro rozsáhlejší uplatnění shora uvedených aktivit nedostatečná. V Kraji Vysočina zatím poptávka není známa, ani připravenost institucí tyto aktivity realizovat.

7

Klíčová aktivita či aktivity č. 2 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? “Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny – odhad

 Pokračovat v realizaci programů na podporu talentované mládeže a rozšiřovat je  Podporovat středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty formou doplňkových stipendií a/nebo spolufinancovat firemní stipendia  Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je Intervence bude mít přínosy pro vybrané školy a studenty, kteří se budou účastnit programů zaměřených na zvýšení kvality výuky a na její lepší provázání s praxí v celém regionu NUTS 2 Jihovýchod. Důraz bude kladen na technické a přírodovědně zaměřené školy, ale nebude na ně omezen. Programy, jejichž cílem je podpořit lepší provázání studia s praxí, budou podporovat především takové obory, které v regionu připravují pracovní síly pro rostoucí či potenciálně růstová odvětví, pro odvětví navazující na výzkumné aktivity v regionu a na obory, které přispívají významně k ekonomickému růstu a trpí nedostatkem kvalitně připravených pracovních sil. Zpočátku stovky, později jednotky tisíc studentů ročně.

Územní pokrytí cílové skupiny – odhad

Podpora studentů VŠ bude soustředěna do Brna a Jihlavy. Podpora studentů středních škol bude pokrývat oba kraje.

Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Skutečná poptávka studentů, škol a podniků není známa do té míry, že by bylo možné navrhnout rozsah a zaměření intervencí – např. podle oborů škol a studijních programů či jejich odvětví. V obecné rovině existuje zájem ze strany škol i podniků, protože některé shora uvedené aktivity již úspěšně probíhají.

Klíčová aktivita či aktivity č. 3 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku

 Realizovat Moravian Science Learning Centre  Realizovat Centrum popularizace vědy Vysočina

8

Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? “Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny – odhad

Nutno získat další podrobnější informace.


Územní pokrytí cílové skupiny – odhad Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Klíčová aktivita či aktivity č. 4 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:


 Rozvíjet služby inovační infrastruktury a nabízet je i firmám mimo tuto infrastrukturu  Posilovat podporu začínajícím podnikatelům zejména formou konzultačních služeb a finančních nástrojů  Realizovat specifické konzultační služby pro firmy operující v klíčových odvětvích regionu

Firmy usídlené v zařízeních inovační infrastruktury a firmy, které se do inovační infrastruktury budou dostávat. Inovační firmy, které nebudou usídleny v inovační infrastruktuře, ale které potřebují podporu při svém dalším rozvoji a mají silný zájem na dalším růstu. Bude se jednat převážně o firmy z technických oborů a oborů využívajících poznatků přírodních věd (vč. medicíny). Firmy získají za zvýhodněných podmínek poradenství nebo finanční prostředky potřebné k dalšímu růstu, k proniknutí na zahraniční trhy, ke strategickému řízení rozvoje firmy apod.

9

Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny – odhad

Lze předpokládat, že inovační infrastrukturou projdou v průběhu programovacího období několik set firem, jejich počet může při úspěšném poskytování služeb překročit 1000 firem. V současnosti je v zařízeních inovační infrastruktury umístěno cca 200-250 firem. Množství firem mimo inovační infrastrukturu, které budou získávat podporu formou poradenství, nebo zvýhodněného financování by mělo být v jednotkách tisíc za celé programovací období.


Podpora bude poskytována především v Brně a Jihlavě, kde je umístěna inovační infrastruktura, ale přístup k poradenství a zvýhodněnému financování budou mít firmy z obou krajů. Poptávka po umístění do zařízení inovační infrastruktury v Jihomoravském kraji se zdá být dostatečná, nutno ji pro další období ověřit. Informace o poptávce v Kraji Vysočina nejsou dostatečně podrobné, i když i zde lze podle minulých údajů předpokládat, že poptávka existuje – např. poptávka ze strany studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava. Poptávka po zvýhodněném financování pravděpodobně existuje, neboť národní programy tohoto druhu financované OPPI jsou jedny z nejžádanějších. Poptávka po poradenských službách není jistá, je nutné ji ověřit, zejména s ohledem na chystané druhy služeb. V současnosti ji nelze předvídat.

10

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti INOVACE (červeně připomínky Kraje Vysočina) z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.

Klíčová aktivita či skupina aktivit

 Pokračovat v realizaci programu SoMoPro a rozšiřovat jej  Realizovat projekt „Young researchers start up grant“  Realizovat kurzy managementu vědy  Vybudovat regionální systém podpory transferu technologií včetně nastavení optimálních vnitřních procedur pro TT  Realizovat „proof of concept“ fond (zajistit financování a vybudovat implementační strukturu)

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů.

Nositel intervence: Kdo bude intervenci realizovat? Jmenujte organizaci.

V kraji JHM bude nositelem JIC a JCMM, kde se některé aktivity již realizují. V Kraji Vysočina není vytvořena struktura podobná JIC/JCMM, program by mohly být

Ví nositel intervence, že je nositelem? Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? V případě JIC i JCMM je nositel s intervencí seznámen v té míře, že některé aktivity již sám realizuje. Centrum excelence Telč již některé aktivity samo realizuje.

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována?

Ano, JIC i JCMM již některé aktivity realizují. Příprava dalších je v obecné rovině součástí RIS. Zdali začala příprava konkrétních programů není známo. Centrum excelence Telč již některé aktivity samo

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici.

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ V případě již běžících programů (např. SoMoPro) jsou mechanismy známy. V případě dosud nepřipravenýc h programů to není zcela jisté.

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Subjekty v kraji Jihomoravském vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti. Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na tyto aktivity podle

11

realizovány např. Centrem excellence Telč, VŠPJ.

 Pokračovat v realizaci programů na podporu talentované mládeže a rozšiřovat je  Podporovat středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty formou doplňkových stipendií a/nebo spolufinancovat firemní stipendia  Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je

Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů.

Vazba na kartu Vzdělávání.

V kraji JHM bude nositelem JCMM, v Kraji Vysočina není nositel intervence znám.

realizuje, v obecné rovině bude součástí RIS Kraje Vysočina.

V případě JIC i JCMM je nositel s intervencí seznámen v té míře, že některé aktivity již sám realizuje.

Ano, JCMM již některé aktivity realizuje. Příprava dalších je v obecné rovině součástí RIS. Zdali začala příprava konkrétních programů není známo.

Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici.

V případě již běžících programů (např. podpora talentované mládeže) jsou mechanismy známy. V případě dosud nepřipravenýc h programů to není zcela jisté.

stávajících informací vyčleněny nejsou. Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje Vysočina. Subjekty v kraji Jihomoravském vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti. Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na tyto aktivity podle stávajících informací vyčleněny nejsou. Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje Vysočina.

12

 Realizovat Moravian Science Learning Centre  Realizovat Centrum popularizace vědy Vysočina



 Rozvíjet služby inovační infrastruktury a nabízet je i firmám mimo tuto infrastrukturu  Posilovat podporu začínajícím podnikatelům zejména formou konzultačních služeb a finančních nástrojů  Realizovat specifické konzultační služby pro firmy operující v klíčových odvětvích regionu


V kraji JHM bude nositelem JIC, v Kraji Vysočina není nositel intervence znám.

Není známo.


V případě JIC je nositel s intervencí seznámen v té míře, že některé aktivity již sám realizuje.

Není známo.

Není známo.

Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici. Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou k dispozici.

Není známo.

Není známo.

Není známo.

Subjekty v kraji Jihomoravském vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti. Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na tyto aktivity podle stávajících informací vyčleněny nejsou. Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje

13

Vysočina.

14

PODNIKÁNÍ MIMO METROPOLITNÍ OBLAST BRNA A JIHLAVY

1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit.

1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.



Jihomoravský kraj patří mezi tři nejrozvinutější a nejrychleji rostoucí kraje ČR, naproti tomu Vysočina patří ke krajům, jejichž hospodářské postavení se zhoršuje. Avšak také uvnitř obou krajů jsou velké rozdíly v hospodářské výkonnosti a tím situaci na trhu práce mezi metropolitní oblastí1 a ostatním územím kraje. Zejména situace v okresech Hodonín, Znojmo a Břeclav a v Kraji Vysočina zejména v jeho jižní části v řadě charakteristik podstatně zaostává za vývojem celé ČR. Nejde přitom pouze o vyšší nezaměstnanost, ale také o trendy, které omezují vyhlídky na budoucí prosperitu (např. odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí, nezájem zahraničních investorů ad.). Jinými slovy Brno je hospodářsky úspěšné a vysoce atraktivní místo pro podnikání i život vysoce kvalifikovaných lidí, Jihlava sice nemůže Brnu v mnoha ohledech konkurovat, ale její hospodářská situace není špatná, ale efekt Brna na další území obou krajů i a tím spíš efekt Jihlavy v Kraji Vysočina se snižuje s rostoucí vzdáleností, přičemž závisí také na struktuře lokální ekonomiky (viz Blansko) a poloze na dálnici mezi velkými centry (viz Vyškov). Zájem o metropolitní území krajů mají také zahraniční investoři, v Brně opět výrazně větší než v Jihlavě. Vedle nich vzniká mnoho nových firem, často v technologicky náročných oborech. Naproti tomu jih a východ kraje Jihomoravského a valná část Kraje Vysočina mimo zázemí krajského města vykazuje známky periferiality v rámci celé ČR. Jihomoravský kraj tak patří ke krajům s nejvyšší vnitřní polaritou v ČR, na území Kraje Vysočina zase leží dlouhodobě upadající, venkovská a periferní území, významná v celonárodním srovnání. Z meziokresního srovnání vyplývá, že podnikatelská aktivita v nemetropolitních oblastech je výrazně slabší, a to jak v průmyslových oborech, tak v komerčních službách, odlišná je i struktura podnikatelských subjektů podle velikosti, druhu podnikání apod. Poněkud překvapující je skutečnost, že i v malých obcích do 1 a do 2 tisíc obyvatel se nachází desítky firem zaměstnávajících více než 20 zaměstnanců. Varující je skutečnost, že od roku 2008 a zejména v roce 2010 výrazně poklesl počet nově vznikajících firem – podnikatelská aktivita v souvislosti s ekonomickou krizí se zpomaluje. Hospodářské zaostávání, nízká podnikatelská aktivita a nízká ekonomická úspěšnost nemetropolitních oblastí mají několik skupin příčin: 



Hůře dostupné finanční zdroje o jak pro zahájené podnikání o tak pro rozvoj existujících podniků a pro financování nových nápadů o slabá role institucí financujících rozvoj podnikání – ČMZRB, JASMINE Menší podnikavost/podnikatelství o méně lidí, i relativně, kteří chtějí podnikat, menší motivace k podnikání, o menší podnikatelská zkušenost, není dostatek příkladů dobré praxe a úspěšných podnikatelů, nedostatečná

Za metropolitní území, v němž se velmi silně projevuje ekonomický efekt Brna, považujeme oblast vymezenou obcemi Velká Bíteš – Hustopeče – Vyškov – Blansko, v případě Kraje Vysočina pak jen nejbližší okolí krajského města. 1

15

znalost trhů a menší dovednosti tuto znalost získat nedostatečně rozšířené podnikatelské schopnosti, dovednosti, částečně v důsledku nedostatečného či chybějícího podnikatelského vzdělání, přípravy na podnikání o horší podmínky pro podnikání (infrastruktura, dostupnost, malý trh, pracovní síla, …) vedou k odchodu živnostníků a podnikatelů do měst a do velkých center o úpadek řemesel, zvláště na venkově či tradičních řemesel v jejich původních oblastech Horší přístup k podnikatelskému vzdělávání a službám o k oborovému a specializačnímu vzdělávání podnikatelů – ke znalostem a novým požadavkům daného oboru podnikání, k možnostem využívání výsledků VaV apod. o k obecně podnikatelskému vzdělávání a školení – např. nové předpisy, normy, požadavky, ale i řízení rozvoje firmy, strategické řízení a obchodní plánování apod. o k poradenství pro zahájení podnikání, pro rozvoj podnikání Slabý systém poradenství o nedostatečný přístup k informacím o trzích a k poradenství zaměřenému na hledání a využívání příležitostí na trzích i mimo kraj o neexistence systému provazujícího vzdělávání, poradenství a financování a poskytujícího systematické služby vytvořené na míru konkrétním firmám a podnikatelům o nejistá kvalita poradenství na venkově, jeho roztříštěnost a horší dostupnost o dostupnost obecného poradenství ze strany HK převážně jen v okresních městech, neexistují podpůrné oborové struktury o horší přístup k základním technickým a oborovým informacím a k informacím o jejich změnách Horší dostupnost a nižší kvalita pracovní síly o klesající odborná úroveň pracovní síly, nedostatečné dovednosti a znalosti absolventů o nízká flexibilita pracovní síly (viz i celoživotní vzdělávání dále) Rozdrobenost systému odborných středních škol a učilišť o horší vazby mezi školami a firmami – obtížnost zajistit kvalitní odborné praxe o horší odborná kvalita a horší dostupnost pro studující a učně Slabý a nedostatečně funkční systém celoživotního učení o nedostatečná a oborové struktuře málo vyhovující nabídka o nízká kvalita celoživotního vzdělávání o málo lidí účastnících se celoživotního vzdělávání Malý zájem veřejné správy v nemetropolitních a zvláště ve venkovských oblastech o podnikatele, o firmy a jejich rozvoj – zaměření na kontrolu podnikatelů o













16




 

Definujte problém či potenciál kvantitativně:

  

 Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky



3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu. Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR? nebo Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území?

  

Setrvale vysoká míra nezaměstnanosti v okresech HO, ZN, BV; rostoucí míra nezaměstnanosti ve většině okresů Kraje Vysočina, zvláště v reakci na ekonomickou krizi; Nízká tvorba nových pracovních míst; Malé množství podnikatelských subjektů mimo město Brno, v přepočtu na počet obyvatel cca poloviční; Převaha mikropodniků, málo firem nad 100 zaměstnanců; Malé množství nově vzniklých firem po r. 2008 a zejména v r. 2010; Malé množství globálně konkurenceschopných firem, velmi málo takových firem mezi domácími firmami; Malé množství firem a obvykle malá velikost firem, pro něž jsou inovace hlavním zdrojem konkurenční výhody; Výrazně podprůměrné přímé zahraniční investice na ekonomicky aktivní obyvatele; Výrazně nadprůměrný podíl zemědělství na zaměstnanosti a HPH; Průměrná mzda pod průměrem ČR.

Přes dynamický rozvoj brněnské metropole a přes v podstatě stabilní situaci v Jihlavě a blízkém okolí nelze opomíjet nabídku práce v nemetropolitních oblastech. V samotných krajských metropolích nikdy nebude dostatek práce pro celý kraj. Navíc příliš vysoká pracovní dojížďka do metropolí vyvolává nemalé problémy v oblasti infrastruktury a životního prostředí. V Kraji Vysočina je kvůli rozptýlené sídelní struktuře vyjížďka výrazně komplikovanější než v kraji Jihomoravském. Překotnému rozvoji v Brně (zahlcení a tím snížení kvality života) a nadbytečné vnitrokrajské mobilitě lze předcházet trvalou péčí o hospodářský rozvoj mimo metropolitní území. Opomíjení hospodářské stability v odlehlých částech kraje může vést k vytvoření lokálních zdrojů sociálních problémů, jejichž případná eskalace svými důsledky přesahuje hranice kraje (např. kriminalita, vztahy s menšinami, politický extremismus ad.). Setrvale vysoká míra nezaměstnanosti v okresech HO, ZN, BV a v některých okresech Kraje Vysočina brání efektivnímu využití existujících zdrojů místní ekonomiky a snižuje tak celkovou prosperitu místní společnosti.

17

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky.

1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete?

Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše.

Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen?

Využijte již rozpracovaných aktivit krajů a měst.

Dominance Brna v rámci regionu je důsledkem přirozených procesů a jeho prosperita je zásadní i pro prosperitu v ostatních okresech kraje a má značný přesah i do Kraje Vysočina. Přesto je třeba vedle globální konkurenceschopnosti Brna věnovat speciální pozornost ekonomickému rozvoji nemetropolitních území celého regionu Jihovýchod. Péče o rozvoj nemetropolitních území by měla být vnímána jako součást aktivit podporujících mezinárodní pozici Brna. V žádném případě by problematika rozvoje nemetropolitních území regionu neměla být vnímána jako úsilí o snížení vnitroregionálních rozdílů v ekonomické výkonnosti. Zásadním cílem rozvoje nemetropolitních území je zajistit hospodářskou stabilitu a tím předcházet vzniku lokálních „kapes“ sociálních problémů. Klíčové proto je: 

Zajištění dostupnosti kvalitních veřejných služeb včetně konektivity s metropolí (viz intervenční karty „Zemědělství a venkov“, „Mobilita a dostupnost“).



Zlepšit dostupnost a kvalitu pracovní síly, zlepšit kvalitu vzdělávání na ZŠ i SŠ a zvýšit propojenost škol s firmami – zajistit praxe a odbornou kvalitu vzdělávání podle požadavků trhu práce (intervenční karty „Počáteční vzdělávání“).



Hledat a podporovat možnosti, jak mohou lokální ekonomiky participovat na úspěchu a atraktivitě Brna a jeho zázemí a pokud jsou k tomu příležitosti, pak také na atraktivitě Jihlavy v Kraji Vysočina.



Hledat příležitosti pro lokální silná odvětví či firemní uskupení, přičemž je nutné mít na paměti, že jak příležitosti, tak nástroje podpory se mohou výrazně lišit od forem podpory globální konkurenceschopnosti metropole celého regionu.

V případě Jihomoravského kraje hraje významnou roli jeho regionální inovační strategie (RIS JMK). Přes koncentraci výzkumné sféry a technologických firem do Brna není RIS JMK nástrojem sloužícím pouze Brnu. Z nástrojů RIS těží celý kraj. Například: 

Kvalitnější brněnský výzkum a lepší připravenost tamních VaV institucí na spolupráci s firmami přispívají nejen brněnským firmám, ale i inovativním firmám mimo Brno (Bioveta, Fosfa, Pegas, Apos ad.).



Do inkubačního programu se mohou hlásit firmy z celého kraje; možnost fyzického umístění v inkubátoru není nejdůležitější, inkubační služby lze poskytovat po celém kraji zajistí-li se vhodné formy distribuce služeb.



Kvalitativní rozvoj VŠ vzdělávání v Brně ovlivňuje nabídku na trhu práce v celém kraji (a mimo kraj).

Rozvoj podnikání (resp. ekonomiky) v nemetropolitním území JM kraje je tedy třeba stavět v návaznosti na rozvoj metropole a současně hledat specifické lokální potřeby a příležitosti. Kraj Vysočina svoji regionální inovační strategii vytvořil v r. 2012 a lze doufat, že její působení bude pro kraj podobně významné, jako RIS JMK pro kraj Jihomoravský. Obě inovační strategie bude vhodné ve fázi implementace propojit a zpřístupnit nástroje, osvědčené v JMK, pro firmy z kraje Vysočina pod hlavičkou (a financováním) kraje RIS Kraje Vysočina.

18

Hlavní nástroje intervencí (postupně budou doplňovány v návaznosti na zkušenosti získané při realizaci): 

Identifikovat zdroje konkurenční výhody (dílčí produktové oblasti či skupiny firem), případně nové příležitosti, pro vybrané odlehlé mikroregiony JMK a pro Kraj Vysočina. Např.: o

Diverzifikace produktového portfolia vinařů prostřednictvím maximalizace komerčního využití odpadů z procesu výroby vína

o

Produkce „chytrých“ potravin a další zpracování zemědělských produktů.

o

Obnova či zvýšení konkurenceschopnosti tradičních řemesel pomocí center tradičních řemesel, zaměřených na podporu růstu produktivity Přínos výzkumných kapacit v Brně pro inovace v odlehlých částech kraje z velké části závisí na lokální inovační poptávce (ambicích firem inovacemi se zabývat). Vzdálenost v tomto nehraje roli, neboť spolupráce ve VaV nevyžaduje každodenní osobní komunikaci;







Podpořit internacionalizaci firem, jejich vstup na další (i české) trhy a navazování spolupráce se zahraničními investory v JMK/KV i v ČR o

Pomoci získávat či zprostředkovat podnikatelům získání informací o trzích (teritoriální i komoditní, národní, regionální)

o

Pomoci firmám navazovat kontakty s jinými firmami (B2B) nebo tyto kontakty zprostředkovávat (obchodní mise, podnikatelská setkání, marketing apod.) a podporovat jejich rozvoj (vč. after-care aktivit)

o

Zprostředkovávat informace z úrovně Evropské komise a o pilotních projektech EU;

Iniciovat vznik a rozvoj „lokálních partnerství“ veřejného sektoru (a podniků) o

zaměřených na vytvoření místní dohody o společné akci zaměřené na zajištění budoucí prosperity

o

zapojit tato partnerství a jejich aktivity do rozvíjející se sítě partnerství RIS JMK a RIS Vysočina

o

poskytovat poradenství, školení a koučing začínajícím i existujícím firmám s využitím lokálních partnerství a

o

využít partnerství pro zprostředkování služeb inovační infrastruktury z krajských měst;

Při realizaci RIS JMK a Vysočina o

zvlášť monitorovat přínosy pro nemetropolitní území a hledat cesty, jak přínosy jednotlivých nástrojů pro nemetropolitní území zvyšovat.

o

doplnit a rozvíjet o nástroje zaměřené na podporu inovací v „low-tech“ oborech, kde výzkum a technický vývoj jsou jiného druhu;



Rozvíjet systém podpory expatů a využít jejich kontakty pro účely regionálního marketingu s cílem zvyšování povědomí a atraktivity v očích zahraničních investorů;



Rozvíjet služby „after-care“ pro stávající zahraniční investory s cílem pomoci místním manažerům systematicky zlepšovat pozici místních závodů v koncernové hierarchii;



Zavést nástroje horizontální mobility „VŠ – podnik“ i „SŠ – podnik a jejich prostřednictvím propojovat sféru vzdělávání s podnikovým prostředím a eliminovat přetrvávající rezistenci systému vůči reformám;

19

2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi? Co se v přímém důsledku intervencí stane? Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem.



Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je.



Růst stávajících firem – růst jejich produktivity, obratu, vstup na nové trhy, navázání nových obchodních kontaktů – vč. firem podnikajících ve vybraných tradičních oborech (např. keramika, nábytek a dřevovýroba, a další); Růst počtu firem, vč. začínajících firem, větší množství mladých lidí zahajujících podnikání; Růst počtu firem, využívajících výsledků VaV nebo pro něž jsou inovace důležitou složkou konkurenceschopnosti; Nové služby podnikatelům, resp. zlepšení kvality a výsledků stávajících služeb; Nové nástroje podpory inovací ve významných low-tech oborech (zemědělství, potravinářský průmysl apod.) kraje; Nově vzniklá lokální partnerství veřejného a podnikového sektoru koordinující své kroky zaměřené na zajištění místní prosperity; Rozšíření partnerství realizujících RIS o partnery z nemetropolitních oblastí a větší participace místní samosprávy na implementaci nástrojů RIS; Nové sítě spolupráce mezi podniky a školami, nové případy horizontální mobility; Nové služby a zlepšení stávajících služeb (včetně rychlosti a hladkosti průběhu procedur) veřejného sektoru pro stávající investory a místní manažery jejich závodů na území kraje.

       

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, měřitelné, doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost?

 

Růst produktivity ekonomiky regionu, růst exportu a zlepšení struktury exportu směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou; Zvýšení počtu a velikosti firem, které je možné považovat za inovační, resp. jejichž konkurenceschopnost je především založena na využívání znalostí nebo na inovacích;



Zvýšení kvality a stability pracovních míst, snížení nezaměstnanosti (v horizontu 5+ let);



Zlepšení kvality absolventů ZŠ a SŠ, včetně zlepšení připravenosti mladých lidí na seberealizaci v rychle se měnící situace na trhu práce;



Zlepšování či stabilizace pozice místních závodů NNS v rámci mateřských koncernů, v některých případech vedoucí k rozšíření stávajících investic či funkčnímu upgrading.

20

Podmínky efektivní realizace navržených intervencí: 4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky?



Reforma národního systému vzdělávání. Pokud k ní nedojde, nemělo by to vést k rezignaci na krajskou reformu, byť dosažitelné přínosy budou menší než v případě realizace národní reformy;



Zlepšující se národní institucionální rámec podporující investiční atraktivitu Česka jako celku;

Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny?



Možnost alespoň částečně ovlivnit národní tematické operační programy kohezní politiky z regionální úrovně;



Dostatek odborných personálních kapacit nejen pro realizaci intervencí, ale i pro běh projektů, které vznikají v současnosti – aby pro ně měly další intervence smysl – a které budou vznikat v důsledku intervencí samotných;

Jak jsou podmíněny?



Politické ambice a osobní odvaha politiků a úředníků v manažerských pozicích úřadů prosazovat aktivity vedoucí k překonání překážek často administrativního charakteru.

A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy?

21

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Podnikání mimo metropolitních oblastí Brna a Jihlavy z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku

 V rámci realizace RIS JMK a RIS Kraje Vysočina zvlášť monitorovat přínosy pro nemetropolitní území. U jednotlivých nástrojů hledat cesty, jak přínosy pro nemetropolitní území zvyšovat.  V rámci aktualizace RIS JMK a RIS Kraje Vysočina doplnit linii nástrojů věnovanou tzv. „science-based“ inovacím o linii zaměřenou na podporu inovací v „low-tech“ oborech, v nichž výzkum a technický vývoj jsou jinak zaměřené a mají podstatně menší význam v celém inovačním procesu.  Identifikovat zdroje konkurenční výhody (dílčí produktové oblasti či skupiny firem), případně nové příležitosti, pro vybrané odlehlé mikroregiony JMK a pro kraj Vysočina. Příkladem může být diverzifikace produktového portfolia vinařů prostřednictvím maximalizace komerčního využití odpadů z procesu výroby vína nebo produkce „chytrých“ potravin a dalšího zpracování zemědělských produktů. Přínos výzkumných kapacit v Brně pro inovace v odlehlých částech kraje z velké části závisí na lokální inovační poptávce (ambicích firem inovacemi se zabývat). Vzdálenost v tomto nehraje roli, neboť spolupráce ve VaV nevyžaduje každodenní osobní komunikaci.  Na základě předchozího bodu iniciovat vznik a rozvoj „lokálních partnerství“ podniků a veřejného sektoru zaměřených na (i) vytvoření místní dohody o společné akci zaměřené na zajištění budoucí prosperity. V rámci možností zapojit tato partnerství a jejich aktivity do rozvíjející se sítě partnerství RIS JMK a RIS Vysočina.

Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

 Najít způsoby distribuce služeb brněnské inovační infrastruktury pro začínající firmy v odlehlých částech kraje využívat zkušeností z RIS JMK pro přenos nástrojů a osvědčených postupů do kraje Vysočina Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory podnikání v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat.

skupiny:

22

Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny odhad

Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory podnikání v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat.


Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory podnikání v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat.

Klíčová aktivita či aktivity č. 2 realizující danou intervenci

 Rozvíjet systém podpory expatů a využít jejich kontakty pro účely regionálního marketingu s cílem zvyšování povědomí a atraktivity v očích zahraničních investorů.

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny odhad

 Rozvoj kvalitních služeb „after-care“ pro stávající zahraniční investory s cílem pomoci místním manažerům systematicky zlepšovat pozici místních závodů v koncernové hierarchii. Právě tato pozice místních závodů v koncernové hierarchii rozhoduje o umístění nových koncernových investic či v případě problémů koncernu o (ne)uzavření existujících závodů.

Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů podpory investic v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat.


23



Klíčová aktivita či aktivity č. 3 realizující danou intervenci

 Navzdory absenci národní reformy vzdělávacího systému vytvořit JMK i v Kraji Vysočina strategii rozvoje základního a středního vzdělávání – viz karta intervencí „Počáteční vzdělávání“.

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch? “Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny odhad

 Pokud se výše uvedený bod nepovede či je příliš ambiciózní, zavést nástroje horizontální mobility „VŠ – podnik“ i „SŠ – podnik“, jejichž prostřednictvím bude kontinuálně docházet k propojování sféry vzdělávání s podnikovým prostředím a zespodu bude eliminována přetrvávající rezistence systému vůči reformám.  Zavést dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty a zajistit podporu personálu, který se při praxích studentům dlouhodobě a systematicky věnuje a vede je. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů rozvoje lidských zdrojů v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat. Cílovou skupinou pro body v pořadí 2. a 3. budou studenti VŠ a SŠ na jedné straně a podniky na straně druhé. Na obou stranách se bude jednat především o technické obory, alespoň v první fázi, kde je potřeba nejvyšší a problém nejnaléhavější – současně se na straně studentů jedná o omezenou cílovou skupinu. Ve druhé fázi by mělo jít o obory přírodovědné. Teprve v případě ověření mechanismů a úspěšnosti, a bude-li dostatek finančních prostředků, bude možno rozšířit program také na obory netechnické, avšak vždy důsledně v závislosti na požadavcích a poptávce podniků. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů rozvoje lidských zdrojů v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat. Pro popis cílové skupiny je nutné poznat charakter (odvětví, požadované kvalifikace, dovednosti apod.) požadavků podniků mimo metropolitní oblasti (mimo krajská města a jejich nejbližší zázemí), dále velikost potenciální poptávky podniků mimo metropolitní oblasti a tomu odpovídající charakter a velikost relevantní cílové skupiny studentů, a to vč. jejich zájmu a ochoty získávat praxe mimo metropole.

24


Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity, jejichž obsahem je teprve příprava podpůrných programů a skutečných nástrojů rozvoje lidských zdrojů v nemetropolitních oblastech, nelze rozsah cílové skupiny ani její charakteristiky v současnosti dostatečně popsat.

25

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Podnikání mimo metropolitních oblastí Brna a Jihlavy z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


V rámci RIS zvlášť monitorovat přínosy pro nemetropolitní území; doplnit nástroje na podporu inovací v „low-tech“ oborech; identifikovat zdroje konkurenční výhody pro vybrané odlehlé mikroregiony; iniciovat vznik a rozvoj „lokálních partnerství“ podniků a veřejného sektoru;

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Aktivity by měly být nedílnou součástí RIS obou krajů.



Ví nositel intervence, že je nositelem? Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? JIC ano, v obou případech.

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována?

Intervence v JHM kraji jsou JIC připravovány v obecné rovině tím, že na oblast mimo Brno a okolí je zaměřena jedna část aktualizované RIS. Příprava konkrétních programů by měla být zahájena nejpozději v roce 2013.

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) Pro kraj JHM jsou kapacity i znalosti k dispozici. Zkušenosti z provádění intervencí v zaostalých či nemetropolitní ch regionech nejsou. V Kraji Vysočina kapacity ani znalosti zatím nejsou

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ Nikoliv. Konkrétní programy zatím nebyly naplánovány a připraveny. Konkrétní mechanismy budou obdobou intervencí RIS v kraji JHM.

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Subjekty v kraji Jihomoravském vyčleňují dlouhodobě prostředky na financování aktivit RIS. Lze předpokládat, že tomu bude stejně i v budoucnosti. Zvláštní prostředky v Kraji Vysočina na tyto aktivity podle

26

k dispozici.

Rozvíjet expatů;

systém

podpory

Dtto

Dtto;

Dtto

After-care je v obou krajích zatím velice omezený – v JHM kraji na investory z odvětví s vysokou přidanou hodnotou a inovační firmy. Nositel intervence není znám, resp. o své roli dosud neví, je-li možné jej v současnosti určit. Lze uvažovat o tom, že by praxe byly organizovány přímo školami a podniky po

Rozvoj kvalitních služeb „aftercare“ pro stávající zahraniční investory.

Vytvořit JMK i v Kraji Vysočina strategii rozvoje základního a středního vzdělávání; zavést nástroje horizontální mobility „VŠ – podnik“ i „SŠ – podnik“; dlouhodobé praxe pro středoškolské studenty, Bc., Mgr. a PGS studenty


Dtto;

Intervence v kraji Vysočina připravovány nejsou. V současnosti se zpracovává RIS Kraje Vysočina, která by měla posílit také strukturu pro implementaci strategie. Dtto;

stávajících informací vyčleněny nejsou. Je nutno zajistit dostupné prostředky v dokončované RIS Kraje Vysočina.

Dtto

Dtto

Dtto

Není známo, zdali je k dispozici dostatek kapacit s požadovaný mi znalostmi a zkušenostmi.

Mechanismy jsou známy pouze v obecné rovině, konkrétní programy nejsou vypracovány.

??????

Rozvoj after-care mimo okruh firem s vysokou přidanou hodnotou je nutno připravit a rozvíjet.

Nositel intervence není znám, resp. o své roli dosud neví, je-li možné jej v současnosti určit.

Intervence není dosud připravována.

27

vzájemné dohodě, ale pravděpodobněj ší je, že bude muset vzniknout prostředník, organizující podobné aktivity pro obě strany.

28

SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.

Zvýšená emisní zátěž životního prostředí, zejména ve městech. Stáří budov a použité technologie, které jsou z hlediska úniků energií velmi problematické. Vysoké provozní náklady budov veřejných institucí na spotřebu energií, dané zastaralými technologiemi, stářím a nedostatečnou tepelnou izolací budov.

Definujte problém/potenciál kvalitativně - jak se projevuje v praxi, co způsobuje – tedy proč je problémem. Popište jeho příčiny: co jej způsobuje a jak vzniká. 2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje. Definujte problém či potenciál kvantitativně:  Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky 3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu. Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR?

Potenciál úspor stanovený Územní energetickou koncepcí Kraje Vysočina. Potenciál úspor se v jednotlivých sektorech (bydlení, podnikatelský sektor, terciární sféra) pohybuje až kolem 30 %. Ekonomicky nadějný je pak do 10 %. Energetické analýzy. Energetické audity budov.

V případě neřešení problému může dojít ke zhoršení kvality ovzduší v regionu (zvýšení emisní zátěže). Neustále se zvyšující náklady na energie, kdy tyto ušetřené prostředky by mohly být použity na jiné účely pro zvýšení konkurenceschopnosti regionu. Vysoká energetická náročnost budov, v nichž sídlí veřejná správa.

29

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše. Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen? Využijte rozpracovaných krajů a měst.

2. Jaké navržená konkrétní praxi?

již aktivit

bude mít intervence výsledky v

Snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby s přednostní orientací na veřejný sektor prostřednictvím technických řešení jako jsou: 

zateplovací systémy budov



zrušení tepelných mostů



instalace měření a regulace do objektů



modernizace otopných systémů



výměna nebo modernizace zdrojů tepla

Projekty by měly být podpořeny pouze za předpokladu, že budou obsahovat všechny nebo většinu shora uvedených řešení, která zajistí nejúčinnější úspory energie. Projekty, které budou mít za cíl realizovat jen dílčí opatření, by podpořeny být neměly. Další aktivitou, která je pro snižování energetické náročnosti žádoucí, je modernizace veřejného osvětlení. Provádět výběr budov dle určitých kritérií (potenciálu úspory): 

výběr dle udržitelnosti – min. 10 let;



budova od určité velikosti - spotřeby energie;



měrné náklady na jednotku zateplené plochy, GJ tepla nebo CO2;



trvale užívané budovy;



budovy, které negenerují příjem.

Snížení provozních nákladů veřejného sektoru. Snížení negativních důsledků lidské činnosti související s výrobou energie (teplo, el. energie).

Co se v přímém důsledku intervencí stane? Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem.

Intervence by měly být provedeny ve všech budovách veřejného sektoru (školy všech stupňů a školská zařízení, nemocnice, ústavy soc. péče a domovy pro seniory, ostatní budovy, v nichž sídlí veřejná správa.). Kvantifikaci dopadů výsledků nelze v současnosti ani odhadnout. Na druhou stranu bez kvantifikace výsledků by neměly být intervence vůbec zahájeny.

30

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:  konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost? 4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky?

Výsledky budou měřitelné přímo ve snížení spotřeby paliv na vytápění budov za vymezené časové období, tzn. nižší provozní náklady na chod zařízení. Úspory tepla v GJ a emisí CO2 v m3.

Nižší administrativní zátěž ze strany poskytovatelů tzn. SFŽP ČR a MŽP. Rozumně nastavená míra hodnotících kritérií, aby se v poměru k neúměrně zvýšené administrativě a nákladům na vlastní zateplení ještě subjektům tyto dotace vyplatilo čerpat.

Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny? Jak jsou podmíněny? A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy?

31

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI Návrh intervence/popis

Strategie EU 2020

Udržitelný růst

Snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby s přednostní orientací na veřejný sektor

Budování více konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomiky, která účinně a udržitelně využívá zdrojů

Tematické oblast PHSS

Investiční priorita ERDF – Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích: Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v infrastrukturách a v sektoru bydlení

32

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Snižování energetické náročnosti z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny – odhad Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby s přednostní orientací na veřejný sektor prostřednictvím technických řešení

Organizace zajišťující veřejné služby - např. školy, sociální a zdravotnická zařízení, OÚ, MěÚ, občanská sdružení (např. SOKOL). Vlastníci objektů jsou většinou obce, města či kraj. Přímý prospěch bude mít cílová skupina především ve snížení množství energie nutné k provozu objektu (minimálně o 20 %) a tedy v úspoře provozních nákladů a ve snížení emisí znečišťujících látek vzniklých při výrobě tepla (lze ověřit z měření emisí, řádově tisíce tun). Cílem je přispět ke splnění limitů spotřeby tuhých a plynných paliv z celkové jejich roční spotřeby daných podmínkami EU a Státní energetickou koncepcí ČR (30% a 20%) nejpozději do roku 2030. Řádově se jedná o 2,5 tis. objektů veřejného zájmu v obou krajích, přesný počet objektů, které budou mít o realizaci dané aktivity zájem, nelze v této chvíli stanovit. Potenciální objekty lze hledat téměř v každé obci na území obou krajů (KV 704 obcí, JMK 673 obcí). Tato aktivita je ze strany cílové skupiny trvale žádaná a průběžně připravována, což potvrzuje mimo jiné zájem o dotační tituly v této oblasti. Lze doložit převisy v těchto programech: v rámci jedné výzvy OPŽP bývá uspokojeno jen cca 5 - 10% žádostí. Program Zelená úsporám - velké převisy, přesný počet není možné stanovit, protože po naplnění kapacit je zastaveno přijímání žádostí.

33

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Snižování energetické náročnosti karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.


Snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby s přednostní orientací na veřejný sektor prostřednictvím technických řešení

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Pro dosažení větší efektivity je vhodná součinnost aktivit této intervence se všemi aktivitami souvisejícími s výstavbou či rekonstrukcí veřejných budov, jedná se zejména o karty Rozvoj urbanizačních center, Sociální


Nositeli intervence jsou provozovatelé a vlastníci objektů veřejného zájmu, především kraj, města a obce, jimi zřizované organizace, různá občanská sdružení a jiné právnické osoby

Ví nositel intervence, že je nositelem?

Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? Ano Nositel intervence ji iniciativně zabezpečuje a má tudíž na její realizaci zájem

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována ? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována ? Intervence je nositelem průběžně připravována.

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) Intervenci může nositel zadat u odborně způsobilé osoby. Její příprava je hrazena z vlastních prostředků nositele.

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ Hradit se budou přímé náklady na zateplení objektů a výměnu nebo modernizaci zdrojů tepla na jejich vytápění specifikované v projektové dokumentaci zpracované na základě výsledků energetického

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Zdrojem financování jsou vedle prostředků z operačních programů (v současné době reprezentuje OPŽP), Zelená úsporám, státní rozpočet, další veřejné zdroje. Nositelé

Kdy je reálné, že intervence bude fyzicky zahájena?

2014 (dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů)

mají

34

oblast, Zdraví, Zemědělství a venkov. Rovněž značnou synergii spatřovat v oblasti Inovace,

lze

auditu objektu.

možnost tuto intervenci sami financovat nebo kofinancovat. Na samofinancov ání nemá nositel dostatek finančních zdrojů.

35

ICT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ 1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit. 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.



ICT ve veřejné správě V rozvoji informačních technologií existují 4 zásadní problémy, které je nutné řešit:  Není stále zajištěno rovnoměrné pokrytí území kvalitní přístupovou infrastrukturou, která je zásadní pro vznik, využití a rozvoj elektronických služeb. Nedostatečně saturovány jsou zejména venkovské oblasti odlehlé od větších sídelních center.  Ačkoliv existuje analýza potenciálu elektronizace veřejných služeb, finanční, organizační a legislativní důvody jsou příčinou nedostatečného počtu elektronických služeb. Elektronizace vede k větší dostupnosti, efektivitě i transparentnosti veřejných služeb. Z toho důvodu existuje prostor pro podporu rozvoje el. služeb a el. obsahu včetně např. procesu digitalizace.  Využívání ICT nástrojů přináší bezpečnostní rizika, která jsou mnohdy podceňována. Implementace opatření elektronické bezpečnosti je klíčová.  Uživatelé mnohdy nedokážou využívat ICT na vyšší než základní úrovni. Vzdělávání je stejně důležité, jako rozvoj technologií. Zdůvodnění nutnosti investic: ICT infrastruktura – nerovnoměrné pokrytí regionu ICT infrastrukturou. Standard městských sídel není dostupný pro obyvatele venkovských částí regionu. Dochází tak k nerovnosti v přístupu, ztrátě atraktivity takových oblastí pro bydlení, podnikání i vzniku podmínek, kdy oživení takových oblastí je nereálné. Není zde zájem komerčního sektoru poskytovat služby, proto prostor pro veřejnou intervenci. Přesné rozdělení zón bude možné po definování regionálního standardu minimální koncové rychlosti připojení – na 7 let dopředu obtížné – 20MBps??? Elektronické služby VS – klíčové pro další rozvoj veřejné správy. Nutno elektronizovat vnitřní procesy i vnější služby cílovým skupinám. Definovat typologii služeb není žádoucí, je potřeba reagovat na technologický rozvoj, národní i regionální priority v konkrétním období, nyní nežádoucí jakkoliv omezovat či vymezovat. Klíčové pojmy zde jsou dostupnost (mobilita, hendikepovaných osob, rychlost, jednoduchost ovládání, efektivita (přínosy – i nefinanční (CBA) vůči vynaloženým služby), transparentnost (poskytování co největšího uživatelům – otevřenost při výkonu veřejné správy).

umožnění přístupu zajištěná propagace), nákladům na realizaci množství informací

El. bezpečnost – klíčová složka realizace předchozích aktivit. S rozvojem technologií bude přibývat možných ohrožení. Musí být řešeno komplexně na strategické úrovni rozvoje ICT. El. vzdělávání – klíčová složka realizace předchozích aktivit. S rozvojem technologií bude nutné zvyšovat úroveň znalostí uživatelů i specialistů, jinak je efekt implementace ICT velmi omezen. Vše záleží na těch, kteří ICT využívají či spravují. Musí být řešeno komplexně na strategické úrovni rozvoje ICT.

36


Poznámka: Jedná se pouze o předpoklady, nikoliv o ověřené důkazy. Údaje je třeba získat a ověřit tak, že shora popsaný problém skutečně existuje tak, jak je definován, případně jej zpřesnit či definovat úplně jinak. A pak v důsledku toho zpřesnit či jinak definovat důsledky i navrhovaná řešení.

Definujte problém či potenciál kvantitativně:

 Analýzy pokrytí území broadbandovou infrastrukturou ukazují na existující podíl bílých zón (území bez dostatečného pokrytí).

 Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky

 Nízký podíl veřejných služeb elektronizovaných vůči celkovému počtu služeb poskytovaných veřejnou správou.  Malý podíl regionálního obsahu v el. službách.  Rostoucí podíl elektronické kriminality.  Nízké investice do projektů elektronické bezpečnosti.  Nízký počet certifikovaných uživatelů ICT, prokazatelně nízké znalosti pokročilých funkcí aplikací, nedostatečné využívání potenciálu ICT.

3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu. Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR?

 Nižší atraktivita regionu pro obyvatele, firmy, investice.  Nízký potenciál regionu k zapojení do inovačních aktivit.  Nízká efektivita při práci s ICT – nižší produktivita práce.  Bezpečnostní rizika – náklady mohou převýšit investice do bezpečnosti.  Nízká efektivita investic do elektronických služeb.  Prohlubování rozdílu mezi sociálními skupinami a teritorii.

nebo Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území?

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete? Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše. Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen?

Klíčový je systém řízení rozvoje ICT, který bude zahrnovat:     

Investice do infrastruktury - vlastněné veřejnou správou pro veřejný sektor nebo podpora otevřených sítí (NGA) v případě projektů zahrnující firmy, obyvatele a poskytovatele služeb (rozšíření nabídky); Podpora elektronizace veřejných služeb, analýz jejich rozvoje, potenciálu využívání a propagace vůči uživatelským skupinám; Digitalizace analogových fondů, tvorba a zpřístupnění elektronického obsahu; Podpora projektů elektronické bezpečnosti, bezpečnostních standardů, propagace opatření proti eCrime na všech úrovních – občané, školy, instituce; Podpora vzdělávání v ICT – uživatelů i specialist.

37

2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi? Co se důsledku stane?

v

přímém intervencí

Výsledky:     

Zvýšení % pokrytí území broadbandovou infrastrukturou. Zvýšení % podílu elektronických služeb VS na jejich celkovém počtu. Zvýšení % podílu zpřístupněného obsahu. Zvýšení bezpečnostní úrovně ICT systém. Zvýšení úrovně znalostí ICT, zvýšení počtu certifikovaných uživatelů.

Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší? Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem.

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence?

 Zvýšení atraktivity regionu pro bydlení i podnikání.  Zvýšení efektivity a atraktivity poskytování veřejných služeb v regionu.  Nižší počet případů elektronické kriminality.

Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:

 Zvýšení vzdělanosti.  Zvýšení produktivity práce.  Snížení případů sociálního vyloučení.

 konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost?

38

4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky?

 Existence harmonogramu plnění strategií rozvoje ICT.  Spolupráce všech zainteresovaných stran, přičemž: o Kraj musí být koordinátor a tvůrce regionální strategie, realizátor projektů, konzultant, obce, svazky obcí – realizátoři projektů, tvůrci místních strategií

Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny?

o Zřizované organizace - realizátoři projektů

Jak jsou podmíněny?

o Občané – konzultanti.

o Podnikatelé – dokumentace

realizátoři

projektů,

konzultanti,

zpracovatelé

o NNO – realizátoři projektů, konzultanti

A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy?

39

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – ICT ve veřejné správě Návrh intervence/popis Investice do infrastruktury - vlastněné veřejnou správou pro veřejný sektor nebo podpora otevřených sítí (NGA) v případě projektů zahrnující firmy, obyvatele a poskytovatele služeb (rozšíření nabídky)

Strategie EU 2020 Inteligentní růst Posílení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií

Tematické oblast PHSS

Investiční priorita ERDF – Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT: Rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí ERDF – Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT:

Podpora elektronizace veřejných služeb, analýz jejich rozvoje, potenciálu využívání a propagace vůči uživatelským skupinám

Inteligentní růst Rozvoj společnosti

digitální

Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví ERDF – Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT:

Inteligentní růst

Digitalizace analogových fondů, tvorba a zpřístupnění elektronického obsahu

Rozvoj společnosti

digitální


Podpora projektů elektronické bezpečnosti, bezpečnostních standardů, propagace opatření proti eCrime na všech úrovních – občané, školy, instituce

Inteligentní růst Rozvoj společnosti

digitální


Inteligentní růst

Podpora vzdělávání v ICT – uživatelů i specialistů

Rozvoj společnosti

digitální

Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví

40

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Informační technologie ve veřejné správě z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci

ICT infrastruktura

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny – odhad

Uzavřené sítě veřejné správy: Prospěch – připojení ke krajské telekomunikační síti, redukce nákladů na datové služby, využití společných datových služeb, jednotná komunikační platforma Cílová skupina – veřejný sektor v regionu - kraje, města, obce, svazky obcí, zřizované organizace, státní organizace Otevřené NGA sítě Prospěch – připojení k broadbandové telekomunikační síti, zlepšení podnikatelských podmínek, zlepšení síťových služeb, využití nových datových služeb v místech kde tyto služby chyběly Cílová skupina – občané, privátní sektor, poskytovatelé telekomunikačních služeb Uzavřené sítě: Při odhadu cca 5 projekty / rok – 35 projektů – cca 10 subjektů/projektu = 350 veřejných organizací 15% území Otevřené sítě - Při odhadu cca 2 projekt / rok – 14 projektů – cca 10000 obyvatel a 20 privátních subjektů/projekt = 70 000 obyvatel a 140 privátních organizací 7% území

41


V obou případech ano (viz. krajské průzkumy URR, poptávka po grantech apod.)

42

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Informační technologie ve veřejné správě z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.

Klíčová aktivita skupina aktivit

ICT infrastruktura

či

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Izolovaně


Kraj, obce, svazky obcí

Ví nositel intervence, že je nositelem?

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována?

Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem?

Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována?

Ano, chce

ANO

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence) ANO

Jsou známy způsoby a mechanism y realizace intervence? Zjednodušen ě: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ ANO Optická vlákna, aktivní síťové prvky, pasivní síťové prvky, disková pole

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Krajské či obecní či privátní kofinancován í Ano

Kdy je reálné, že intervence bude fyzicky zahájena?

2014 Dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů

43

Elektronické veřejné správy

Elektronická bezpečnost

služby

Izolovaně, možná vazba s3a4

Izolovaně, možné vazby s 1, 2, 4

Kraj, obce, svazky obcí, zřizované organizace

Kraj, obce, svazky obcí, zřizované organizace, firmy, NNO

Ano, chce

Ano, chce

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO Nový Software – el. služba, integrace se stávajícími systémy, proškolení uživatelů a správců, licence ANO Licence SW, školení, propagační aktivity

Krajské či obecní kofinancován í Ano

Krajské či obecní či privátní kofinancován í Ano

Vzdělávání v ICT

Izolovaně, možná vazba s 1, 2, 3

Kraj, obce, svazky obcí, zřizované organizace, firmy, NNO

Ano, chce

ANO

ANO

ANO Školicí kurzy, e-learning, vzdělávací materiály, propagační aktivity

Krajské či obecní či privátní kofinancován í Ano

2014 Dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů 2014 Dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů 2014 Dle připravenos ti implementa ční struktury dotačních programů

44

4. Prioritní oblast: INOVACE A KONKURENCESCHOPNOST

Recommend Documents