4. Paleontologie Úvod Pfiehled jednotliv˘ch lokalit Kladeruby - Beãva Jasenice u Le‰né Skaliãka u Hranic Vigantice Chorynû Bystfiiãka - Klenov Trojanovice - Pindula Zubfií - Randúsky Leskové - UzgruÀ Pustevny Lhotka nad Beãvou Pulãín - Snoh ·tudlov Kelã RoÏnov pod Radho‰tûm - Rysová hora Vidãe - Hradisko Vala‰ské Mezifiíãí Vsetín Liptál - Obora Radho‰È Ústí Chorynû - hfii‰tû
19
20
4. Paleontologie Úvod Z paleontologického hlediska patfií okres Vsetín spí‰e k ménû prozkouman˘m oblastem âech a Moravy, ale souãasnû i k velmi zajímav˘m a relativnû bohat˘m na nálezy fosilií. âást zde popsan˘ch lokalit má spí‰e charakter jednotliv˘ch nálezÛ.Vût‰ina lokalit, vãetnû tûch nejv˘znamnûj‰ích, je dnes témûfi nebo zcela nepfiístupná, nicménû v prÛbûhu doby poskytovaly mnoÏství zajímavého a bohatého paleontologického materiálu. Nûkteré z tûchto lokalit byly jiÏ dostateãnû prozkoumány a odbornû zpracovány (napfi. Kelã, Vigantice, UzgruÀ, Randúsky, Skaliãka a Trojanovice), jiné jsou v souãasnosti objevovány nebo znovuobjevovány a zkoumány v závislosti na v˘skytu nov˘ch umûl˘ch i pfiirozen˘ch odkryvÛ v magurském a vnûj‰ím fly‰i, v celém území pfieváÏnû pfiekrytém kvartérními sedimenty. Dal‰í nové lokality, hlá‰ené v poslední dobû hlavnû z jiÏní a jihov˘chodní ãásti okresu, ãeká teprve prozkoumání a urãení nálezÛ, proto zatím nebudou v tomto pfiehledu zastoupeny. Pfiesto, Ïe území okresu Vsetín je budováno pfieváÏnû horninami relativnû krátké geologické epochy (kfiída aÏ paleogén), zastihují paleontologické lokality v území v‰echny geologické éry, od paleozoika (snad i prekambria) aÏ po kenozoikum.Tento paradox zpÛsobila existence tûles karbonu, jury a spodní kfiídy ve vnûj‰ím fly‰i (lokality Chorynû, Skaliãka, Jasenice,Vigantice) a pfiítomnost úlomkovitého a zejména valounového sedimentaãního materiálu (devonského, karbonského, jurského a kfiídového) ve slepencích slezské a podslezsko - Ïdanické jednotky vnûj‰ího f ly‰e (lokality Randúsky, Chorynû, Bystfiiãka, Vidãe). âtvrtohorní neboli kvartérní pokryvy území (fiíãní ‰tûrky a hlíny pleistocenního stáfií) poskytly vzácnû téÏ fosilie ãtvrtohorních savcÛ (mamuta z lokality ve Vsetínû, medvûda jeskynního a nosoroÏce srstnatého z lokalit u Vala‰ského Mezifiíãí a Kelãe). Ze zoopaleontologického hlediska reprezentují lokality v okrese Vsetín tyto taxony fosilních ÏivoãichÛ: Prvoci (Protozoa): dírkovci, mfiíÏovci, nálevníci Îivoãi‰né houby (Porifera): houby Láãkovci (Coelenterata): korálnatci Mnoho‰tûtinatci (Polychaeta) Mechovky (Bryozoa) RamenonoÏci (Brachiopoda) Mûkk˘‰i (Mollusca): mlÏi, bfiichonoÏci, hlavonoÏci âlenovci (Arthropoda): rakovci, hmyz OstnokoÏci (Echinodermata): lilijice, jeÏovky, hvûzdice, hadice Strunatci (Chordata): paryby, ryby, ptáci, savci
Systematicky ji zpracoval V. Uhlig (1883). Flóru karbonského útrÏku u Chorynû popsal D. ·túr jiÏ v r. 1885. Jurskou faunu z tithonsk˘ch vápencÛ od Skaliãky popsal v letech 1902 - 1905 M. Reme‰. Paleogenní ryby menilitov˘ch vrstev podslezské jednotky z okolí Kelãe zkoumal rovnûÏ jiÏ v minulém století A. Rzehak a v 60. a 70. letech ji soubornû zpracoval V. Kalabis (1974 - 1975). V˘znamnou práci k poznání fauny svrchní kfiídy a paleogénu magurského fly‰e vykonal nedávno zemfiel˘ M. Pliãka, kter˘ se zde zab˘val zejména fosilními stopami a nûkolik nov˘ch v okrese objevil a popsal. Nov˘mi nálezy spodnokfiídové amonitové fauny tû‰ínsko-hradi‰Èského souvrství se systematicky od 60. let zab˘val Z. Va‰íãek a k jejich znovuobjevení v souãasnosti pfiispûl i F. ·ulgan. Na zpracování nov˘ch nálezÛ se podíleli R. Gregorová, E. PurkyÀová, L. ·vábenická, M. Bubík, V. Pesl, R.Prokop a dal‰í.Za v‰echny sbûratele i nálezce fosilií z oblasti, ktefií pfiispûli k objevení lokalit na Vsetínsku a k obohacení paleontologick˘ch sbírek muzeí, jmenujme alespoÀ Jaroslava Oãená‰ka, fieditele ‰koly v Kelãi, kter˘ ve 40. letech vykopal a shromáÏdil v˘znamnou sbírku paleogenních ryb. Sbírka je v souãasnosti deponovaná v Moravském zemském muzeu v Brnû a Okresním vlastivûdném muzeu Vsetín. Opomenout nelze ani Josefa Koryãánka, fieditele ‰koly v Pulãínû, kter˘ ve 20. letech objevil pod Pulãínsk˘mi skalami eocenní fosílie ãervÛ (bohuÏel nedochované), a Dr. Bohumila Peroutku, tragicky zesnulého b˘valého fieditele Vlastivûdného ústavu ve Vsetínû, kter˘ také pfiispûl k popularizaci geologie i paleontologie v regionu Vala‰ska.
Pfiehled jednotliv˘ch lokalit Lokality jsou pod t˘miÏ ãísly zakresleny v geologické mapû okresu Vsetín (viz barevná pfiíloha) a nûkteré paleontologické zajímavosti jsou uvedeny i na fotografiích. Na konci kapitoly je pfiipojena geochronologická tabulka s vymezením epoch zastoupen˘ch v okrese Vsetín.
Kladeruby - Beãva
(prvohory, karbon)
Severnû od obce Kladeruby se v záfiezech vodoteãí a fieky Beãvy nacházejí balvany jílovcÛ choryÀského útrÏku karbonu (su‰ské aÏ doubravské vrstvy karvinského souvrství) ve slezské jednotce vnûj‰ích Karpat. Jílovce, vût‰inou rezavû limonitizované, omleté a druhotnû uloÏené v náplavech, obsahují místy
Fytopaleontologick˘ systém je v území zastoupen tûmito taxony: Rostliny v˘trusné - kapraìorosty (Pteridophyta): plavuÀovité (Lycopsida), pfiesliãkovité (Equisetopsida), kapradinovité (Pteridopsida) Rostliny nahosemenné: kapraìorosty (Pteridospermopsida), kordaity (Cordaitopsida), jehliãnany (Pinopsida), jinany (Gingkopsida) Rostliny krytosemenné: ‰ácholánovité K poznání paleofauny a paleoflóry okresu Vsetín a tím i k obohacení systematické paleontologie pfiispûlo mnoho v˘znamn˘ch osobností. JiÏ ve druhé polovinû minulého století objevil amonitovou faunu spodní kfiídy v tû‰ínsko-hradi‰Èském souvrství pfii tûÏbû pelosideritov˘ch Ïelezn˘ch rud fieditel dolÛ L. Hohenegger (1861) a do své práce „Geologie von Oberschlesien" ji zahrnul i F. Roemer (1870).
Pfiesliãka Calamites suckowi BRONGNIART Lokalita Chorynû (svrchní karbon)
21
ãetné ãerno‰edé laminy, se zbytky promûnlivû zuhelnatûl˘ch fosilií flóry svrchního karbonu - vestfálu. Jsou to pfiedev‰ím pfiesliãky (Calamites suckowi BGT.), kapraìorosty (Mariopteris muricata SCHL., Mariopteris acuta BGT., Neuropteris gigantea STBG., Neuropteris schlehani STUR, phenopteris frenzli STUR, Sphenopteris flexuosissima STUR) a plavunû (Stigmaria ficoides STBG.). Vzácnû se zde vyskytují jinany (Psygmophyllum delvali C. et R.), kordaity (Cordaites borasiifolius C. et R.), semena kapraìosemenn˘ch (Hexagonocarpus RENAULT) a sporofyly plavuní (Lepidostrobophyllum lanceolatum L. et H.). Karbonské uhlí se u Chorynû v minulém století dokonce tûÏilo a nalezenou fosilní flóru zpracovával D. ·túr. Z lokality urãil druhy Pecopteris plumosa ARTIS, Mariopteris muricata SCHL., Sphenophyllum cuneifolium STBG., Discopteris karwinensis STUR, Diplotmena furcatum BGT., Calamites ramosus ARTIS.
Jasenice u Le‰né
(druhohory, jura)
Zatopen˘ opu‰tûn˘ jámov˘ lom v obci Le‰ná na jihov˘chodním okraji místní ãásti Jasenice. Nyní zvlá‰tû chránûné území, v souãasné dobû ve správû âSOP. Pro potfieby b˘valé místní vápenky byly zde dfiíve tûÏeny vápence ‰tramberského typu ba‰ského v˘voje slezské jednotky, svrchno - jurského stáfií (tithovce), v dobû tûÏby poskytly organodetritické vápence mnoÏství bohaté fauny, pfiedev‰ím amonity, bfiichonoÏce (plÏe), mlÏe, ramenonoÏce, korály, houby, mechovky, aptychy a lilijice. Fauna organodetritick˘ch vápencÛ nebyla dosud podrobnû paleontologicky zpracována.
Amonit Protetragonites quadrisulcatus D’ORBIGNI, Lokalita Jasenice (jura)
Vigantice
(druhohory, spodní kfiída)
Opu‰tûn˘ lom v lese 1 km jiÏnû od obce Vigantice, s nedostateãnû odkryt˘mi bûlav˘mi vápenci beriaského stáfií (spodní kfiída), které pfiedstavují tektonick˘ útrÏek (bradlo) ve slezské jednotce. Ve vápencích se vyskytují loriky nálevníkÛ druhu Calpionella alpina LORENZ a kalcifikované kulovité kostry radiolárií.Vedle mikrofosílií byly ojedinûle nalezeny aptychy, a to druhy: Lamellaptychus beyrichi OPPEL, Punctaptychus punctatus VOLTZ a rostra belemnitÛ. Lokalitu v poslední dobû zpracovala ¤eháková a kol. (1995).
Chorynû
(druhohory, jura)
V˘choz v záfiezu fieky Beãvy, asi 250 m v˘chodnû od choryÀského mostu.V jílovcích fr˘dlantského (podmenilitového) souvrství podslezské jednotky stáfií nejvy‰‰í kfiída aÏ paleocén zde vystupuje nûkolik metrÛ mocná poloha slepencÛ s valouny aÏ balvany pískovcÛ, kfiemene a vápencÛ.Valouny bûlavû ‰ed˘ch aÏ tmavû‰ed˘ch vápencÛ, obsahují faunu, která je pravdûpodobnû jurského stáfií. Byly zde nalezeni koráli, ramenonoÏci (Tropeothyris tychaviensis SUESS) a mlÏi (Chlamys sp.). Fauna z lokality nebyla dosud paleontologicky zpracována.
Kapradina Mariopteris acuta BRONGNIART, Lokalita Chorynû (svrchní karbon)
Skaliãka u Hranic
(druhohory, jura)
Opu‰tûn˘ stûnov˘ lom, asi 1 km jihov˘chodnû od obce Skaliãka, v lese pfii silnici ze Skaliãky do Kelãe (mimo okres Vsetín). V detritick˘ch, aÏ celistv˘ch, bíl˘ch a pleÈov˘ch vápencích ‰tramberského typu, svrchnojurského stáfií (tithón) byla nalezena fauna obdobná faunû ze ·tramberka, ale druhovû chud‰í. M. Reme‰, kter˘ lokalitu zpracovával (1902, 1905), zde uvádí houby, korálnatce, ãervy, ramenonoÏce, mlÏe, bfiichonoÏce, amonity, belemnity a zbytky rakovcÛ a ostnokoÏcÛ (pfiedev‰ím ostny jeÏovek).
22
MlÏ Chlamys sp., Lokalita Chorynû (jura)
Bystfiiãka - Klenov
(druhohory, jura)
Na vrcholu Klenova, na jiÏním okraji skaliska vystupuje nûkolik metrÛ mocná poloha slepencÛ paleogénu raãanské jednotky magurského fly‰e. Slepence obsahují valouny aÏ úlomky svûtle‰ed˘ch vápencÛ.Ve valounech byla nalezena pfieváÏnû korálová fauna patrnû jurského stáfií. Ojedinûle zde byly nalezeni numuliti (paleogén).
Barremites psilotatus UHLIG. V levobfieÏním pfiítoku Lubiny byli nalezeni téÏ svrchnoapt‰tí amoniti Tetragonites duvalianus (D’ORBIGNY), Acanthohoplites nolani exiquecostatus EGOIAN, Nodosohoplites moravicus VA·ÍâEK a Nodosohoplites difficilis VA·ÍâEK.
Zubfií - Randúsky
(druhohory, svrchní kfiída)
Vápencové valouny s faunou se kromû Klenova nacházejí i ve slepencích v˘chozu u pfiehradní zdi na Bystfiiãce a na jiÏním okraji vrcholu kopce âup ve Vsetínû.
Na kraji lesa, na severním okraji osady Randúsky místy vystupují na povrch nejsvrchnûj‰í ãásti pískovcÛ istebÀanského souvrství godulského v˘voje slezské jednotky, svrchnokfiídového stáfií. V ‰edozelen˘ch, jemnozrnn˘ch, jemnû laminovan˘ch pískovcích se zde nalézají pomûrnû hojné otisky orálních ãástí jeÏovek, popsan˘ch jako Dactylodiscus beskidensis SLÑCZKA 1971. PÛvodnû byly tyto ichnofosilie povaÏovány za otisky medúz. AÏ M. Pliãka je v r. 1984 pfieklasifikoval na otisky ústních ãástí regulárních jeÏovek, pravdûpodobnû fiádu Cidaroida DUNCAN. Pliãkovo zji‰tûní, Ïe zde jde o jeÏovky, potvrzuje nov˘ nález z roku 1997 negativního otisku kulovité schránky s aborálním otvorem a se slabû zfietelnou strukturou kosterních destiãek. Ojedinûle se zde vyskytují i roztrou‰ené kosterní elementy asterozoí a vzácnû ichnofosilie ze skupiny Cubichnia rodu Asteriacites SCHLOTHEIM. F. ·ulgan (1996) uvádí z blízkosti této lokality také nálezy amonitÛ ve valounech, v pískovcích pak bioglyfy, otisky mlÏÛ, plÏÛ a ostnÛ jeÏovek.
RamenonoÏec Tropeothyris tychaviensis SUESS Lokalita Chorynû
Lokalita je zajímavá rovnûÏ z mineralogického hlediska. Valouny ze slepencÛ istebÀanského souvrství poskytly v nûkter˘ch místech mnoho odrÛd kfiemene, jako karneol, jaspis, chalcedon, heliotrop, pazourek apod.
Trojanovice - Pindula
(druhohory, kfiída)
Asi 1 km jiÏnû od západního okraje obce Trojanovice (leÏí jiÏ mimo okres Vsetín) vystupují v korytû potoka Lubina niωí ãásti tû‰ínsko-hradi‰Èského souvrství v tmavo‰edém jílovcovém v˘voji s pelosideritov˘mi ãoãkami. PoblíÏ pelosideritov˘ch ãoãek zde byla v jílovcích nalezena fauna (amoniti a ryby) a vzácnû flóra spodního barremu. Z amonitÛ zde byly urãeny druhy: Partschiceras infudibulum D’ORBIGNY, Lytoceras textum VA·ÍâEK, Eulytoceras anisoptychum UHLIG, Anahamulina ex gr. subcylindrica D’ORBIGNY, Silesites vulpes COQUAND, Holcodiscus sp. V˘‰e proti proudu jsou tû‰ínsko-hradi‰Èské vrstvy odkryty pfiedev‰ím ve dnû fiíãky Lubina. RovnûÏ zde lze nalézt spodnobarremské amonity v druhovû obdobném sloÏení jako na odkryvu pfiedchozím. Navíc zde byly nalezeny i druhy Manoloviceras saharivae MANOLOV,
Nummulites sp., Lokalita Bystfiiãka - Klenov (paleogén)
Léskové - UzgruÀ (druhohory aÏ tfietihory, kfiída - paleogén) Na v˘chodním okraji obce Velké Karlovice v místní ãásti Léskové u osady UzgruÀ byly ve svahu údolí nad potokem nalezeny v jemnû zrnit˘ch, vápenit˘ch, svûtle ‰ed˘ch písãit˘ch deskovitû odluãn˘ch jílovcích soláÀského souvrství magurského fly‰e svrchnû kfiídového stáfií (maastricht) v roce 1972 fosilní stopy, popsané M. Pliãkou a A. Nûmcovou jako nov˘ druh ichnogenu Chondrites. STERNBERG Chondrites spiralis n.sp. Mimo nû uvádí M. Pliãka z okolí Léskového a Bumbálky i nálezy fosilních stop nového rodu a druhu, Paleospirographis hrabûi n.g. a n.sp. (Chaetopoda,
Otisky jeÏovek - Dactylodiscus beskidensis SLÑCZKA, Lokalita Zubfií (svrchní kfiída)
23
Polychaeta – mnoho‰tûtinatci). V posledních letech byla lokalita pfiedmûtem soustavného biostratigrafického a mikropaleontologického v˘zkumu, kter˘ vyústil v návrh âeského geologického ústavu na vyhlá‰ení lokality národní pfiírodní památkou, pro její znaãnou hodnotu geologickou, paleontologickou a stratigrafickou. V rokli bezejmenného potoka severnû od osady UzgruÀ ve v˘chozech koryta potoka a jeho bfiehÛ, ve fly‰ov˘ch sedimentech soláÀského a beloveÏského souvrství raãanské jednotky, tvofien˘ch pfieváÏnû jílovci, ménû pískovci, byl zastiÏen nepfieru‰en˘ sedimentaãní sled mezi svrchní kfiídou (maastricht) a spodním terciérem (paleocén). Na základû anal˘zy nalezen˘ch mikrofosilií (dírkovci, mfiíÏovci, vápenat˘ nanoplankton) zde byly zji‰tûny nové druhy mfiíÏovcÛ a dírkovcÛ, které jsou v souãasnosti zpracovávány (Bubík, Bak, ·vábenická, 1999). V soláÀském souvrství zde byla vymezena hranice mezi maastrichtem a paleocénem. Tato hranice (kfiída / terciér) je studována na celém svûtû, napfiíklad i proto, Ïe mezi kfiídou a terciérem vymírali velcí je‰tûfii – dinosaufii.
Pustevny
(kfiída)
Asi 3 km v˘chodnû od Radho‰tû, pfii silnici z Trojanovic do Prostfiední Beãvy u Pusteven, v zelenavû ‰ed˘ch jemnozrnn˘ch deskovit˘ch pískovcích godulsk˘ch vrstev slezské jednotky karpatského fly‰e, svrchnû kfiídového stáfií, byly zastiÏeny problematické fosilní stopy popsané M. Pliãkou a J. ¤íhou v r. 1989 jako nov˘ druh - Radhostium carpaticum n. gen. n. sp.
Lhotka nad Beãvou (druhohory aÏ tfietihory, kfiída - paleogén) Asi 250 m jiÏnû od okraje obce odkr˘vá záfiez fieky Beãvy na levém bfiehu v délce asi 200 m a ‰ífice 50 m, jílovce s vloÏkami aÏ deskami pískovcÛ fr˘dlantského (podmenilitového) souvrství podslezské jednotky (nejsvrchnûj‰í kfiída aÏ paleocén). V polohách ‰ed˘ch pískovcÛ i hnûdo‰ed˘ch prachov˘ch jílovcÛ jsou pomûrnû hojné ichnofosilie (bioglyfy) - stopy po lezení a pastvû, poÏerky, exobioglyfy Repichnia, Agrichnia a Pascichnia i endobioglyfy (Planolites). Vzácnû se vyskytují dírkovci (Bathysiphon sp)., jeÏovky a mechovky. Lokalita nebyla dosud paleontologicky zpracována.
Ryba Scopeloides glarisianus Lokalita Kelã (star‰í tfietihory)
24
Fosilní stopa, Planolites Lokalita Lhotka nad Beãvou (kfiída - paleogén)
Pulãín - Snoh
(tfietihory, paleogén)
Asi 1250 m SZ od obce Pulãín v údolí Pulãínského potoka, objevil fieditel ‰koly J. Koryãánek v roce 1925 v pískovcích soláÀsk˘ch vrstev raãanské jednotky magurského fly‰e paleocenního stáfií (eocén) otisky „plazÛ” (Lacertilia nebo Ophidia) a „ãervÛ”, jak uvádí B. Peroutka ve Zprávách Okresního muzea ve Vala‰sk˘ch Kloboukách (1958). Tyto fosílie, uloÏené v Pulãínské ‰kole, byly pozdûji zniãeny a dosud se nepodafiilo nalézt ani ãást sbûrÛ deponovanou pfied válkou v geologickém ústavu Masarykovy univerzity v Brnû.
·tudlov
(tfietihory, paleogén)
Na jiÏním okraji obce, ve svahu pravého bfiehu potoka (pfiítok Brumovky) vystupují v záfiezech Ïlutohnûdé pískovce a zelenavû ‰edé jíly a jílovce beloveÏského souvrství bystrické jednotky magurského fly‰e, paleogenního stáfií (svrchní paleocén aÏ spodní eocén). V zelenavû
‰ed˘ch aÏ modravû ‰ed˘ch písãit˘ch jílovcích a jílech, obsahujících koncentrované zbytky zuhelnatûlé rostlinné drti aÏ klaritu, se vyskytují pfieváÏnû drobné, vzácnû aÏ nûkolikacentimetrové hlízy oranÏovû a ãervenavû hnûdû zbarvené, ãasto zelenavû opalizující fosilní pryskyfiice listnat˘ch stromÛ - retinitu. Toto historické nalezi‰tû jantaru, v posledních letech opût intenzivnû sbûratelsky zkoumané, údajnû poskytlo ãetné zbytky fosilního hmyzu (jako mravencÛ, komárÛ, much, drav˘ch vosiãek) a pavoukovcÛ (Ruãka a Sláma, 1997). Reprezentativní zastoupení ‰tudlovsk˘ch retinitÛ je ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brnû a Slovenského národného múzea v Bratislavû.
Ojedinûlé fragmentární nálezy ryb jsou z okolí Kelãe uvádûny rovnûÏ z kopce StráÏného a z kopce Varta nad Dolními Tû‰icemi.
RoÏnov pod Radho‰tûm - Rysová hora (tfietihory, paleogén) V menilitov˘ch vrstvách paleogénu (oligocén) slezské jednotky byl nalezen fragment kostnaté ryby rodu Lepidopus. Na lokalitû se provádí dal‰í paleontologick˘ v˘zkum. Novû zde byly zji‰tûny i ryby rodÛ Glossanodon, Clupea, Serranus a ãeledi treskovit˘ch. Z paryb byly nalezeny pozÛstatky Ïralokovit˘ch z rodu Cetorhinus.
Vidãe - Hradisko
Ryba Diaphus moravicus Lokalita Kelã, star‰í tfietihory, stáfií 30 mil. let
Kelã
(tfietihory, paleogén)
V kfiivsk˘ch vrstvách zlínského souvrství raãanské jednotky magurské skupiny, se objevují ve fly‰ovém v˘voji s pfievahou vápnit˘ch jílovcÛ polohy organodetritick˘ch pískovcÛ, oligocenního aÏ eocenního stáfií. V severozápadní ãásti vrchu Hradisko byly objeveny v organodetritick˘ch vápnit˘ch pískovcích s hojn˘mi úlomky schránek bezobratl˘ch numuliti. Na lokalitû se provádí dal‰í paleontologick˘ v˘zkum.
(tfietihory, paleogén) Vala‰ské Mezifiíãí
Pfii stavbû skleníku v zahradnictví Ústavu pro du‰evnû úchylné v Kelãi v roce 1942 objevil fieditel ‰koly Jaroslav Oãená‰ek a odborn˘ uãitel Zdenûk Nademl˘nsk˘ v menilitov˘ch vrstvách podslezské jednotky faunu a flóru svrchnû eocenního stáfií. Lokalita je dnes zastavûná a nepfiístupná. Nalezené fosilie (deponované z vût‰í ãásti v Okresním vlastivûdném muzeu Vsetín a v Moravském zemském muzeu v Brnû) pocházejí z jílovcÛ aÏ jílÛ, místy písãit˘ch a svûtle slídnat˘ch, zpravidla vápnit˘ch aÏ kfiemit˘ch, hnûdo‰ed˘ch, tmavohnûd˘ch, ‰edohnûd˘ch ãasto bûlavû ‰edû vûtrajících, místy jemnû svûtle i tmavû laminovan˘ch rohovcem. Jílovce obsahují pfieváÏnû rybí faunu, kterou zpracoval Kalabis (1975) a flóru, zpracovanou Paulíkem (1951) a Knoblochem (1969). Autofii zde uvádûjí nálezy Ïralokovit˘ch ryb, kostnat˘ch ryb (10 druhÛ), hmyz (plo‰tice), a vzácnû avifaunu (otisky per). Z flóry jsou uvádûny pfiedev‰ím jehliãnany.
(tfietihory, paleogén)
Pfii stavbû ãistírny odpadních vod nemocnice ve Vala‰ském Mezifiíãí, byly v r. 1987 zastiÏeny v ‰ed˘ch aÏ hnûdo‰ed˘ch dynowsk˘ch slínovcích menilitového souvrství Ïdanicko-podslezské jednotky rybí fosilie. R. Gregorová, která fosilie uloÏené v Okresním vlastivûdném muzeu Vsetín zpracovávala, zde z nálezÛ kosterních zbytkÛ a ‰upin ryb urãila rody Lepidopus, Clupea a Vinciquerria.
Vsetín
(ãtvrtohory, pleistocén)
Pfii kopání základÛ budovy banky na Dolním námûstí ve Vsetínû byla v roce 1937 nalezena v fiíãních písãito‰tûrkov˘ch sedimentech pleistocenního stáfií stoliãka mamuta srstnatého (Mamuthus primigenius). Fosilie je v depozitu Okresního vlastivûdného muzea ve Vsetínû. Z okolí Kelãe a Hrachovce u Vala‰ského Mezifiíãí jsou rovnûÏ známy nálezy kvartérních fosilií, a to mamuta srstnatého (Mamuthus primigenius), medvûda jeskynního (Ursus spelaeus) a nosoroÏce srstnatého (Coelodontha antiquitatis).
Detail hlavy ryby Lepidopus glarisianus BLAINVILLE, celková délka 66 cm Lokalita Kelã (paleogén)
Stoliãka mamuta - Mamuthus primigenius, Lokalita Vsetín (pleistocén)
25
Liptál - Obora
(ãtvrtohory, holocén)
Asi 2,5 km jiÏnû od obce Liptál a 300 m v˘chodnû od hájenky Obora, v horní ãásti hluboké strÏe vystupuje na podloÏních fly‰ov˘ch vrstvách raãanské jednotky (svrchní eocén - spodní oligocén),kupa pramenn˘ch vápencÛ holocenního stáfií. VysráÏené vápence o mocnosti asi 1 m a prÛmûru 5 m obsahují místy hojné provápnûlé listy a vûtviãky (pfieváÏnû bukÛ) a jejich otisky. V rámci okresu Vsetín jde o doposud nejvût‰í znám˘ v˘skyt pramenn˘ch vápencÛ. Dal‰í, av‰ak men‰í lokalita s pramenn˘m vápencem se nachází západnû od obce Ho‰Èálková v místní ãásti Dama‰ek.
Radho‰È
(druhohory, kfiída)
V roce 1958 nalezl Z. Stráník pfii geologickém v˘zkumu na jiÏním svahu Radho‰tû asi 1 km jihojihozápadnû od kóty Radho‰tû v kamenné suti tvofiené kfiemitovápnit˘mi pískovci godulsk˘ch vrstev slezské jednotky kfiídového stáfií (cenoman) jádro amonita Desmoceras sp. PonûvadÏ godulské vrstvy jsou obecnû na zkamenûliny chudé, jedná se o velmi v˘znamn˘ nález. Amonit je uloÏen ve sbírkách Geologického ústavu AV âR v Praze.
Ústí
(tfietihory, neogén)
Chorynû - hfii‰tû (druhohory aÏ tfietihory, kfiída - paleogén) PfiibliÏnû 250 m západnû od vedení vysokého napûtí pfies Beãvu vystupují v záfiezu Beãvy v cca 800 m dlouhém odkryvu „tektonické brekcie” podslezské a slezské jednotky. Reprezentují je jílovce s pískovci, tektonicky postiÏené, provrásnûné, s hojn˘mi klastiky exotického materiálu (glaukonitické kfiemence, organodetritické vápence, pelokarbonáty, granitoidy, ortoruly, apod.). Valouny vápencÛ obsahují drobné úlomky schránek bezobratl˘ch. Ve vloÏkách písãit˘ch prachovcÛ byly nalezeny otisky jeÏovek Dactylodiscus beskidensis SLÑCZKA. Pískovcové vloÏky v jílovcích fr˘dlantského souvrství obsahují ãetné fosilní stopy - stopy po lezení a odpoãinku, povrchové i podpovrchové poÏerky a doupata (Cruziana, Cosmorhaphe, Paleodictyon, Spirorhaphe, Alcionidiopsis, Chondrites aj.). Asi 500 m v˘chodnû byly nalezeny ve vápnit˘ch jílech tektonizovan˘ch ‰itbofiick˘ch vrstev menilitového souvrství paleogenu podslezské jednotky bloky hnûdo‰ed˘ch laminovan˘ch jasielsk˘ch vápencÛ s kostrami ryb (Polyipnus sp., Clupea sp., Serranus sp., Lepidopus sp. aj.), zbytky fias a suchozemské flóry Daphnogene sp. aj.).V nejzápadnûj‰í ãásti v˘chozu zde byli nalezeni v tufitické pískovcové vloÏce jílovcÛ fr˘dlantského souvrství podslezské jednotky amoniti, rybí zuby a ‰upiny, ramenonoÏci a dírkovci. Amoniti jsou svrchnokfiídového stáfií. Paleontologick˘ v˘zkum lokality nebyl dosud ukonãen.V náplavech Beãvy zde byla nalezena i zkamenûlá dfieva tfietihorního stáfií.
Podobnou faunu mÛÏeme v okolí nalézt rovnûÏ v ãinném lomu âernotín a v lomu Hranické cementárny.
Kelã - pod zámkem, b˘valá Oãená‰kova lokalita s nálezy svrchnoeocenní rybí fauny (tfietihory)
26
Geochronologická tabulka Perioda
Epocha
Vûk. stupeÀ
pleistocén
kvartér (ãtvrtohory)
holocén viselské zalednûní eém
stfiední
saalské zalednûní hol‰tain
star˘
elsterské zalednûní
pliocén
levant dak
jura trias
vala‰ská
3,6 5,3
rhodanská
atická ‰t˘rská
eocén
21,1
paleocén
landen mont dan
3,1 3,0 4,0
12,1
svrchní
maastricht campan santon coniak turon cenoman
6,3 12,2 2,3 3,2 4,5 5,4
alb apt barem hauteriv valangin berrias
13,3 8,8 6,0 5,0 4,5 5,4
43,0
tithon kimeridÏ oxford
8,8 3,4 5,3
17,5
stfiední (dogger)
kelloway bath bajok aalen
5,0 4,8 7,3 3,6
20,7
spodní (lias)
toark pliensbach sinemur hettang
9,5 5,7 6,6 3,8
25,6
svrchní
rhaet karn
21,7
stfiední
ladin anis
14,3
werfen
6,5 7,8
spodní
thuring saxon autun
svrchní (siles)
stefan westfal namur
spodní (dinant)
vise tournai
15,0 12,0
31,0
svrchní
famen frasn
10,0 6,0
16,0
stfiední
givet eifel
10,0 11,0
21,0
pern karbon devon
1,8
18,5
3,3 4,3 7,7 5,8
kfiída
paleogén
terciér (tfietihory)
neogén
kenozoikum mezozoikum (druhohory)
pannon sarmat baden karpat ottnag egenburg eger
3,5
priabon barton lutet ypres
spodní svrchní
mezozoikum (druhohory)
1,8 1,7
4,7 5,2
(malm)
Vrásnûní
1,8
chatt ruppel
svrchní
Horotvorná fáze
0,01
oligocén
spodní
Stáfií v mil. let
0,01
mlad˘
miocén
Trvání v mil. let
9,9
23,8
sávská
33,7 pyrenejská 54,8
65,0
kenozoikum
Éra
laramijská
33,9 mediteranní 98,9 austrijská
144,2
mladokimerská
159,4
180,1
34,0
205,7
starokimerská
227,4 234,3 248,2 256,0 290,0
falcká sálská
33,0 323,0 354,0
asturská kru‰nohorská sudetská bretaÀská
380,0
Paleontologické doklady v okrese Vsetín
27
28
