N
Rok 1929
ihil in rebus humanis stabile, sed omnia mutatuioni corruptionique obnoxia esse, nemo, ut reor, dubitat, cum vel inviti id sentire patique cogamur. Solius Dei numen natura mutationis expersest, tanquam increatum et semper existens. To znamená: "Že ve věcech lidských není nic stálého, nýbrž že všechno změně a zkáze podléhá, nikdo, jak myslí, nepochybuje, zvláště když to sami, třebas proti své vůli, zakoušeti a snášeti musíme." Těmito slovy zahajuje náš slavný rodák Jan Tomáš Pešina z Čechorodu předmluvu ve svém díle o válkách vedených na moravě "Mars Moravius" zvaném. A pokračuje: "Jedině velebnost boží podstatou svou není účastna změny, tak jako nestvořená a stále trvající. Je to myšlenka stará, na pomíjejícnost lidskou ukazující, a je vyjádřena slovy "všechno se v světě mění, jen Ty jsi bez proměny" v mohutném a velebném chvalozpěvu svatého Ambrože, kterýžto chvalozpěv zpíval se dnes posledního dne v roce 1929 v chrámě na poděkování Bohu za prokázaná dobrodiní v uplynulém roce a na slova ta, jež jakoby utkvěla mi kdesi v mysli, právě si vzpomínám, když na úsvitu roku 1930 začínám zaznamenávati v této pamětní knize události a osudy svého milého rodiště. Dne 27. prosince 1929 byl jsem vybídnut panem starostou města Janem Solařem u přítomnosti pana městského tajemníka Jana Damborského, abych se ujal po svém zesnulém otci psaní a vedení této pamětní knihy. Přislíbil jsem, že zapíšu v časovém pořadí význačné události, pokud mohl jsem je sledovati v roce 1929. Jak již v předu je uvedeno, byl můj otec pro své veliké znalosti místní historie a genealogie pověřen dne 26.dubna 1923 úkolem kronikáře a práce té se s radostí chopil. Bohužel velká choroba, které skoro po tři léta vzdoroval, nedovolila mu ve psaní kroniky pokročiti dále přes obsáhlý úvod obsahující popis města a seznam místních názvů. Zůstaly sice po něm hojné poznámky, avšak neúplné a nesouvislé a proto je opomíjím a začínám psáti kronikářské záznamy rokem 1929. Doufám však, že během let, budu-li obecním zastupitelstvem pověřen úkolem kronikáře, že zapíši do této kroniky postupně též všechny ostatní události, které se ve městě našem sběhly od vzniku světové války. Dříve však nežli přikročím k vlastním zápisům, věnuji krátkou vzpomínku svému otci, jakožto prvému kronikáři. Dominik Navrátil narodil se v Počátkách dne 6. července 1852 jako nejmladší syn souseda počáteckého Ignáce Navrátila a manželky jeho Františky rodem Skalové. Otec jeho provozoval živnost řeznickou a hostinskou na domě č.p. 9 na náměstí vedle bývalé horní brány "U hnědého jelena". Protože tento již v roce 1857 zemřel, byl můj otec vychován u svého děda z
matčiny strany u Dominika Skaly, soukeníka a váženého měšťana zdejšího. po studiích gymnasijních v Jindřichově Hradci věnoval se dráze lékárnické, avšak po několika letech zanechav svého povolání uchýlil se do soukromí a usadil se v rodném městě na domě č.p. 15 jehož byl majitelem již od r. 1867. Působil řadu let v obecní samosprávě a jakožto muž ducha upřímného, srdce předobrého a povahy ryzí, prokázal svým nadáním mnohé a platné služby zájmům veřejným. Od vzniku městské knihovny byl jejím správcem až do roku 1919 a stejně jako při vzniku knihovny stál i při vzniku druhé kulturní instituce, městského musea. V září 1892 na schůzi městského zastupitelstva byl přijat návrh učitele měšťanských škol Al. Jakuba Jindry na zřízení musea, při tom zároveň ustaven byl čtyřčlenný výbor pro uspořádání městského archivu, jenž připojen k museu a do tohoto odboru byl jmenován též Dominik Navrátil. Maje zálibu v místní historii již r. 1889 sestavil a čísly poznamenal listiny, které byly nalezeny v archivu právovárečného měšťanstva, pořídil jejich inventář a napsal stručné dějiny právovárečníků počáteckých. Sám byl dlouholetým členem jejich výboru a po 33 let početvedoucím pivovaru. Pracem v městském archivu se horlivě věnoval, maje zvláště zřetel ke starým městským knihám. Na jejich základě vznikla v rukopisu zanechaná práce: "O obyvatelích a domech v ohradě města Počátek v druhé polovině XVI. a v XVII. století." Dle ní v průjezdě rodného domu č.p. 9 a ve svém domě č.p. 15 na chodbě na zdi v časovém přehledu zvěčnil majitele dotyčných domů od 16.věku až do doby nejnovější. Podrobně též vypsal majitele domu č.p. 38 v Horní ulici, vedle toho pořídil si četné výpisky z archivního materiálu a farních matrik. Se svým bratrem Františkem († 1916) společně se starali o rozmnožení sbírek musejních a zachraňovali místní památky osvědčující tak Pokální patriotismus v ušlechtilém slova smyslu. Stále však jsa pamětliv veliké nestálosti věku lidského, dočkal se hodiny své poslední dne 10. ledna 1927 ráno, odevzdán jsa zcela do vůle boží a dne 12. ledna uložen byl k poslednímu odpočinku na hřbitově u Božího Těla pod staletými lipami, ukončiv tak pouť života svého, v němž za heslo zvolil z Knihy žalmů kap XXXVII. verš 3.: "Doufej v Hospodina, čiň dobré, přebývej na zemi a živ se spravedlivě." Dne 1. ledna stali v čele obce počátecké starosta města Jan Solař za stranu živnostnickoobchodnicko středostavovskou, první náměstek starostův Jan Barthel za stranu lidovou, druhý náměstek starostův Theodor Kremlička za republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu. Ostatními členy městské rady byli: Jan Brabec za komunistickou stranu, Karel Holý za stranu národně socialistickou a stejně i Theodor Janků, František Kotál za stranu živnostnicko-obch.-středostavovskou, František Kotoun za stranu národně demokratickou Dominik Švehla za stranu lidovou a Eduard Zajan za stranu sociál. demokratickou. Leden
Dne 6. ledna zahájila řemeslinicko-živnostenská beseda v Počátkách laskavostí Ústavu pro zvelebování živností v Praze Kurs reklamy, který jest zajímavý tím, že jest prvním kursem toho druhu. Přednášel p. Ing. Kubín, ředitel elektrických podniků v Praze o světelné reklamě a v druhé části kursu přednášel p. Same, úředník Ústavu pro zvelebování živností o psychologii reklamy, o reklamě u nás i v cizině a o zákonu o nekalé soutěži. Kursu se zúčastnilo 20 osob. Dne 8. ledna ve schůzi městské rady byl podán návrh na zakoupení lesa od architekta Ladislava Novotného, kterýžto les se nachází v sousedství obecního lesa svatokateřinského, za cenu trhovou 23.000 Kč se závazkem, že obec bude hraditi všechny poplatky a výlohy s prodejem a převodem lesa spojené. Návrh městské rady byl dne ... ledna v obecním zastupitelstvu schválen a vyhotovení trhové smlouvy a provedení knihovního pořádku svěřeno JUDr. Františko Petrofovi, advokátovi v Počátkách. Koupí touto přibylo k obecnímu lesu celkem 8 ha 72 a 87 m2 pozemků. Nezdařilo se však jednání, které po delší dobu vedeno bylo obcí počáteckou o koupení lesa Lísku, rovněž s lesem obecním sousedícího, od panství telčského. Majitel panství PodstatzkýLichtensfein prodal z volné ruky se schválením státního pozemkového úřadu les Lísek moravské obci Jihlávce, která prý v této věci nalezla mocného přímluvce a zastánce v ministru Frant. Staňkovi, rodáku strmilovském. Městu našemu ušla tak velmi výhodná příležitost rozšíření obecního lesa, která se tak brzo v dohledné době nenaskytne. Dne 28. ledna zemřel zde dlouholetý ředitel měšťanských škol v. v. p. Václav Čech. Byl rodákem z Černovic u Tábora, kdež se narodil dne 2. září 1858. Po studiích na gymnasiu v Brně nastoupil učitelskou dráhu v Kameně u Pacova, odkudž odešel po půldruhém roce na obecnou školu do Horní Cerekve. V té době vykonal jako externista zkoušku učitelské způsobilosti pro obecné školy a po dalších 5 letech zkoušku způsobilosti pro měšťanské školy z prvního odboru. Po odchodu z Horní Cerekve působil vždy po několik let ve Velkých Outěchovicích, Hořepníku a Pacově. Do Počátek na měšťanskou školu se dostal dne 1. září 1895 a setrval na ní do 1. května 1906 jako odborný učitel, od toho dne jako ředitel zatímní a od podzima téhož roku jako definitivní ředitel obou měšťanských škol. Do výslužby odešel v srpnu 1925. V době jeho ředitelování byl zřízen r. 1907 při chlapecké škole jednoroční kurs (IV. třída) první na českém jihovýchodě. Zesnulý byl výborným paedagogem a snažil se býti vždy na výši doby a proto byl o všech otázkách školních a věcech odborných dobře informován. Na roli školské působil více než 49 let, na chlapecké škole naší měšťanské plných 30 let. Při vzácných svých vědomostech a svou svědomitostí prospěl několik generacím a hlavně bývalým žákům z Počátek a okolí, takže v myslích jejich a v myslích všech, kdož jej znali, zůstane naň památka jako na učitele, jenž s láskou a svědomitostí konal své poslání učitelské. V posledních 10 letech se živě zajímal o veřejné otázky. Byl členem městské rady a naposledy zvoleným členem okresního zastupitelstva, rovněž i členem a pracovníkem v mnohých kulturních spolcích,
zvláště v tělocvičné jednotě "Sokol". Tělesná jako schránka byla ve středu dne 30. ledna o 10 hod. dopolední v Počátkách za hojné účasti občanstva a zástupců korporací a úřadů vyzdvižena, při čemž posmrtnou vzpomínku mu věnovali p. ředitel měšťanských škol František Kotoun a p. Jan Chlebec. Na to byl převezen do Prahy, kdež vykonán byl pohřeb žehem dne 2. února. Únor
Zimu, kterou jsme prožili letošního únoru nepamatovali ani lidé nejstarší. A jak by mohli pamatovat, když meteorologický ústav v Praze dokázal, že takové zimy nebylo již u nás přes 150 let a že naše letošní únorové mrazy nezůstaly nikterak pozadu za mrazy, jaké má Moskva a nejsevernější Evropa obvykle v lednu. Sněhu napadlo místy přes metr a časté zuřivé vichřice smetali jej s plání na místa v závětří, kde se kupily nevídané závěje, takže provoz na silnicích vázl. K sněhové spouště se přidaly kruté mrazy. největší z nich trvaly od 1. do 13. února, kdy teploměr kles až na -33 °C. Obloha za nocí byla jasná a mrazoví vítr zařezával se až do kostí, a pod jeho dechem promrzávaly i silné zdi. Vedení vodovodní v domech popraskalo, brambory ve sklepích pomrzly, v polích a lesích zmrzlo mnoho zvěře. Veliké škody způsobily též mrazy na ovocných stromech, z nichž mnoho jich zahynulo. Ve dnech 14. - 18. února bylo trochu mírněji a po tři dni padal sníh, ale jinak přetrvaly mrazy po celý únor. Dne 21. února byl slavný pohřeb legionáře Josef Aldorfa za účasti vojenské hudby a za doprovodu čestné čety vojenské z Jindřichova Hradce. Zesnulý narodil se dne 28. ledna 1890 v obci Bělé v okresu počáteckém a svým povoláním byl soustružník perleti. Za války dostal se do ruské zajetí a dne 29. března 1918 vstoupil v Rusku do čsl. legií a zařazen byl do 10. střeleckého pluku. Na území čsl. republiky se vrátil dne 10. srpna 1920 a jako desátník byl řádné propuštěn a demobilisován dne 13. ledna 1921. Pak se usadil v Počátkách a ve vlastním domku č.p. 152 provozoval živnost vetešnickou. Za své vojenské činy byl vyznamenán revoluční medailí, dále medailí vítězství a čsl. válečným křížem. Dne 2. března vyšla poprvé zvláštní příloha "Týdeníku z Českomoravské vysočiny" zvaná "Počátky" a vycházela pak pravidelně každý týden až do konce roku. "Týdeník" jest nepolitický list věnovaný zájmům politického okresu pelhřimovského a jest redigován majitelem jeho a knihtiskařem Emilem Špranglem v Pelhřimově. Přílohu "Počátky" rovněž rediguje p. E. Šprangl, avšak jeho hlavním přispívatelem jest zdejší p. vrchní pošmistr Tomáš Zapletal, jenž pro tuto svou ochotnou a obětavou práci si plně zaslouží uznání a díků naší veřejnosti. Dne 10. března odpoledne uspořádala tělocvičná jednota "Sokol" na oslavu 79. narozenin presidenta Masaryka "Dětskou besídku". Na programu byl proslov starosty "Sokola" Tom. Zapletala, recitace básní, přání dětí, hry a ukázky ze sokolského tělocviku. Účast obecenstva byla velice slabá, ačkoliv to byla v městě jediná oslava presidentových narozenin.
Vizte stranu 47. 31. ledna
02 hod. v noci požár domku p. Bouzka ve Stodolách
18. února
zemřel člen jednoty obce čsl. legionářů Josef Aldorf
1. března
ustanoven v nemocnici sk. lék Mudr. Ladislav Konig
1. dubna
jmenován v nemocnici sek. lék Mudr. Štěpán Šomlo
15. srpna převzata nová stříkačka motorová. Dary na ni: Záložna počátecká 15000 Kč, okres. správ. komise 15000 Kč, obec platí úroky z dluhu, výstavní výbor 1000 Kč. Stříkačka je od firmy Eberta v Praze za 53000 Kč. Koupeno též 800 m hadic pro motorovou stříkačku a 200 m hadic pro elektr. stříkačku, celkem hadic za 32000 Kč. V září
zvýšen železobetonový plot kolem nemocniční zahrady
16. října posvěcen nový oltář v děkanském kostele - sv. Václava na památku tisíciletého výročí smrti sv. Václava a na paměť zemřelých vojínů z osady počátecké ve světové válce 1914-1918. Fotografie zemřelých a seznam jejich jmen uloženo pod mešním kamenem. Na oltáři jest viděti za sklem hlíny ze 4 světových bojišť: od Fiborova, Remeše, Bělehradu a Roveretta. 18. prosince vzpomenul čl. měst. rady Fr. Kotoun řed. škol. měšť. ve schůzi obec. zastupitelstva 300. výročí narození slavného rodáka počáteckého Tomáše Pešiny z Čechorodu. 19. prosince pietní oslava 300. výročí narození Tomáše Pešiny z Čechorodu v děkanském kostele za přítomnosti členů měst. rady. Metropol. kapitula sv. Víta v Praze vyslala k slavnosti kanovníka Dra. Jana Čiháka. O životě, činností a zásluze T. Pešiny z Čechorodu promluvil děkan Jos. Brada, a Dr. Čihák učinil projev za kapitulu. Slavnost ukončena slavným "Requiem". V roce 1929 zemřelo v Počátkách 47 osob (19 mužů, 28 žen). Obec. škola: 1929-1930 zaps. 261 dětí (144h. a 117 d.) 5 tř. Včelaření: čl. 30, včelstev 198, 1 kg medu 18, vosku 32 Kč