1. Úvod Lesní hospodářství, v minulém století se profitovalo zakládáním monokultur lesních dřevin, zvláště smrku a borovice, z nichž část byla situována na nepůvodní stanoviště, kde jsou tyto monokultury nestabilní, jak k abiotickým (vítr, námraza), tak i k biotickým (hmyzí škůdci, zvěř) škodlivým činitelům. Smrk se řadí k dřevinám se širokým spektrem fytofágních škůdců, často s vysokým gradačním potenciálem. Mezi nejvýznamnější fytofágy na smrku ztepilém jsou řazeny ploskohřbetky rodu Cephalcia Pz., které dle vyhlášky MZe č. 101/96 Sb. jsou řazeny mezi kalamitní škůdce. Ohrožují stejnověké, stejnorodé, mezernaté monokultury smrku, na jižních expozicích, které jsou starší 60 let. Mimořádným činitelem se stávaly v porostech oslabených imisemi, nebo souběžným poškozením jiným fytofágním hmyzem. Porosty vysazené na nevhodných lokalitách ztrácejí regenerační schopnost a nemohu dlouhodobě odolávat postupné ztrátě asimilačního aparátu. Dle Kuly (1990) ploskohřbetka smrková napadá i zdravé a neoslabené porosty smrku ztepilého na jeho přirozených stanovištích. Největší vzestup výskytu ploskohřbetky smrkové byl zaznamenán v 80. letech 20. století, neboť byly porosty významně oslabeny dlouhodobým imisním zátěžím. Jednalo se především o lesní porosty v horských polohách Krkonoš, Krušných hor, Beskyd a Českomoravské vrchoviny. V 90. letech probíhají slabá rojení se zanedbatelnými škodami. Přesto tento škůdce zůstává v pozornosti lesníků a lokálně potvrzuje svůj gradační potenciál (např. LS Pelhřimov, 2009).
1
2. Cil práce Bakalářská práce navazuje na dlouhodobý monitoring a šetření uskutečněná v letech 1986–2008, vedoucím bakalářské práce a diplomanty. Cílem bakalářská práce je vyhodnotit výskyt, populační dynamiku ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. a vliv na smrkové porosty, ve vybraných porostech na Českomoravské vrchovině LS Nové Město na Moravě. Zpřesnit kontrolní postupy (monitoring rojení-žluté misky) a stanovit výši parazitace jako aspekt omezující populační hustotu a zpřesňující prognózu intenzity rojení na základě půdní kontroly. V podmínkách LS Pelhřimov (rojení 2009) vyhodnotit populační hustotu, parazitaci, účinnost leteckého zásahu.
2
3. Druhy rodu Cephalcia 3.1. Cephalcia abietis L. do systému živočichů Cephalcia abietis L. náleží do třídy hmyz, podtřídy křídlatí, řádu blanokřídlí, podřádu širopasí a čeledi ploskohřbetkovití. V České republice se vyskytuje asi 40 druhů této čeledi, jsou to fytofágní škodící činitelé převážně ovocných a jehličnatých dřevin (Křístek, Urban, 2004). Zařazení v taxonomickém systému druhu Cephalcia abietis L. podle A. Kaestnera (Hůrka, 1978). Regnum:
Animalia – říše živočichové
Subregnum:
Metazoa – podříše mnohobuněční
Phyllum:
Arthropoda – kmen členovci
Classic:
Insecta – třída hmyz
Subclassic:
Pterygota – podtřída křídlatí
Ordo:
Hymenoptera – řád blanokřídlí
Subordo:
Symphyta – podřád širopasí
Família:
Pamphiliidae – plokohřbetkovití
Genus:
Cephalcia – rod ploskohřbetka
Species:
Cephalcia abietis (Linnaeus, 1758) – ploskohřbetka smrková
3.1.2. Cephalcia na Picea abies Karst. V České republice z rodu Cephalcia probíhá vývoj u šesti druhů na smrku ztepilém (Picea abies Karst). Hospodářsky významné jsou: ploskohřbetka smrková
(Cephalcia abietis L.)
ploskohřbetka severská
(Cephalcia arvensis Panz.)
ploskohřbetka černá
(Cephalcia alpina Dalm.)
Další tři druhy z rodu Cephalcia jsou hospodářsky nevýznamné: Cephalcia erythrogaster Htg. Cephalcia alashanika europae Cephalcia masuji Battisti & Boato
3
K dalším významným druhům z rodu Cephalcia na borovici lesní (Pinus sylvestris L.) a borovici vejmutovce (Pinus strobus L.) se řadí ploskohřbetka sazenicová (Acantholida hieroglyphyca Christ.), která škodí žírem na kulturách do šesti let věku.
3.2. Charakteristika hospodářsky významných zástupců Čeleď Pamphiliidae – ploskohřbetkovití náleží do podřádu Symphyta – širopasí. Jsou poměrně velcí, 7–18 mm dlouzí. Hlava je ortognátní , široká a hranatá, opatřená dvěma dlouhými tykadly, které tvoří 14–36 článků. Zadeček přisedá celou šířkou na zadohruď. Samičky mají krátké pilovité kladélko shora nezřetelné. Kladélko je uzpůsobeno k zhotovování zářezu na listech nebo jehlicích, do nichž samičky kladou vajíčka. Larvy – housenice mají ortognátní hlavu, pouze 3 páry hrudních noh a na posledním článku pár pošinek. Zbarvení housenic je od olivově zelené až k šedozelené a asi 10 % má žlutou barvu (Urban, Křístek, 2004). Cephalcia abietis (L.) – ploskohřbetka smrková Dospělci ploskohřbetky smrkové jsou 11–14 mm dlouzí. Mají velkou hranatou hlavu s tykadly o 22–28 článcích. Hlava a hruď je většinou černá se žlutými skvrnami. Charakteristickým vymezovacím znakem, který se vyskytuje pouze u ploskohřbetky smrkové u obou pohlaví bílá až žlutá kruhovitá nebo trojúhelníkovitá skvrna na hrudi. Zadeček je červenavě hnědý. Samečci jsou menší, zadeček mají štíhlejší po stranách téměř rovnoběžný. Samičky jsou větší a zadeček mají zaoblený (tento znak se vztahuje pro všechny samičky ploskohřbetek). Vajíčka jsou tmavě zelená 1,7 x 0,7 mm zaoblená, válcovitá, později šedozelená až šedá 1,7 x 2,3 mm velká. Housenice jsou šedozelené až sytě zelené, v populaci ploskohřbetky smrkové se vyskytuje okolo 10 % žlutě zbarvených housenic. Jsou 20 až 30 mm dlouhé. Hlava je zbarvena v odstínech od zelenohnědé po hnědočernou, s černou kresbou ve tvaru písmene X. Téže jsou černé hrudní nožky, pár pošinek a hřbetní část análního segmentu. Kukly jsou sytě světle zelené, řidčeji žluté. Kuklí se volně, bez zámotku (Urban, Křístek, 2004).
4
Cephalcia arvensis (Panz.) – ploskohřbetka severská Samečci jsou 8–9 mm dlouzí, zbarvení je podobné samečkům ploskohřbetky smrkové. Samičky jsou 10–11 mm dlouhé, barevně variabilní. Hlavu mají užší než hruď se žlutou kresbou na hlavě i hrudi, kterou mají výraznější než ploskohřbetka smrková. Na bočních stranách hrudi je široký, slámově žlutý pruh. Housenice jsou žlutavě zelené s tmavším proužkem po stranách těla a bez černé skvrny na posledním článku (Křístek, Urban, 2004). Cephalcia alpina (Dalm.) – ploskohřbetka černá Dospělci jsou 9,5–10,5 mm dlouzí. Hlava s hrudí má černé zbarvení bez žlutých skvrn, dalším znakem jsou černě zbarvené stehenní články na všech nebo alespoň na posledním páru nohou. Samičky mají zadeček černý, zadní část a postraní části jsou žlutavé. Zadeček samečků je červeno hnědý s černými skvrnami (Křístek, Urban, 2004). Cephalcia erytrogaster (Hartig) Tento druh je celkově menší než ostatní druhy. Samička je 9–10 mm dlouhá, má světle hnědou hlavu s černými skvrnami. Zadeček má žlutý až červenožlutý. K determinaci také může pomoci malý žlutý trojúhelník na středozádí. Housenice jsou žlutohnědé s pomerančově červenými skvrnami nebo pruhy po bocích. (Kudela, 1970) K určování ploskohřbetek jsou nejvhodnější živí jedinci nebo bezprostředně zhotovené preparáty, na kterých je nejlépe patrné zbarvení a rozpoznávací znaky. K přesnému určení uskladněných preparátu v lihu, je důležité materiál usušit. Usušením se důležité determinační znaky a barva preparátu zjasní, neboť v mokrém stavu nejsou tolik patrné.
3.3. Bionomie Ploskohřbetky na smrku, které jsou monitorovány, se vyskytují, v 60letých a straších, stejnorodých, stejnověkých smrkových porostech. K přemnožení a největším škodám dochází v prosvětlených, mezernatých a monokulturách s jižní a západní expozicí v nadmořských výškách 600–1000 m (Křístek, Urban, 2004).
5
Cephalcia abietis (L.) – ploskohřbetka smrková Dospělci se rojí v nižších polohách od poloviny dubna do poloviny června. Ve vyšších polohách se rojí od 2. poloviny května do konce června. Samečci za dosti teplých, osluněných a bezvětrných dnů čile poletují. Těžkopádné samičky poletují zřídka, spíše se pohybují po přízemní vegetaci a zdržují se na vyvýšených místech, kde dochází k páření. V líhnutí a rojení ploskohřbetky se projevuje zřetelná (1 až 2 týdenní protandrie). V průběhu 2 až 4 týdenního rojení se poměr pohlaví postupně vyrovnává a ke konci rojení v poměru pohlaví převládají samičky. Samečci mají průměrnou životnost 10–15 dní, kdežto samičky 2–4 týdnů. Oplodněné samičky do korun stromů vylézají po kmeni, méně často vylétávají (Křístek, Urban, 2004). Vajíčka jsou kladena převážně na koncovou část loňské, méně často na letošní jehlice, zpravidla po obvodu na všechny 4 plochy jehlice, a to po 1–12 kusech na jehlici. Vajíčka pak vytvářejí na jehlicích prstence. Vajíčka jsou zapuštěna do malých podélných štěrbin na jehlice, které samička zhotovuje pilovitým kladélkem a současně přilepené sekretem. Samička vyklade 25 až 180 vajíček (prům. 100) (Křístek, Urban, 2004). Embryonální vývoj trvá 2 až 4 týdny. Malé housenice se stěhují k nejbližším starším jehlicím a tam si spřádají malý vak, ve kterém rostou a svlékají se. S růstem housenic se zvětšují předivové vaky a spojují se. Ve vacích se hromadí zpočátku zelený a postupem času hnědý trus se zbytky jehlic a exuvie housenic. Velké předivové vaky signalizují silný žír a jsou viditelné z dálky. Housenice napadají starší ročníky jehlic, při silném žíru poškodí i letošní jehlice, či pupeny (Křístek, Urban, 2004). Žír postupuje od vyšší části koruny ke spodní části a od obvodu koruny k jejímu středu. Housenice zpravidla ukousne okolo 8 jehlic a ty si zavléká do svého vaku, kde je konzumuje. Některé jehlice ve vaku žloutnou a nejsou housenicí konzumovány tzv. plýtvavý žír. Během 6 až 8 týdenního žíru, samčí housenice prodělají 4(5) instarů, samičí zpravidla 5 instarů. Dorůstající housenice již nerozvíjejí předivové vaky a na přelomu VIII/IX padají z korun stromů. Po spadnutí zalézají do půdy, kde si v hloubce 5–20 (35) cm zformují vyhlazenou komůrku, ve které zpravidla 2 až 3 roky diapauzují. Důsledkem suchého a teplého počasí v průběhu žíru, nastává situace, že se vývojový cyklus zkracuje až na jeden rok. Jestliže během žíru je vlhké a studené počasí vývojový cyklus se prodlužuje na tři výjimečně i na čtyři roky (Křístek, Urban, 2004).
6
Housenice, které se následující jaro budou kuklit, se na podzim mění v málo pohyblivé pronymfy. Po stranách hlavy pronymfy se nad larválníma očima vytvářejí tzv. pupální oči. Na jaře po 2 až 3týdením kuklovém klidu se líhnou dospělci (Křístek, Urban, 2004). Ploskohřbetka smrková obývá především stejnověké a stejnorodé smrkové porosty, v nadmořské výšce 600–1000 m. Největší škody způsobuje v horských mezernatých smrčinách (poškozených větrem a sněhem) na slunných jižních a západních svazích. V takovýchto lokalitách může být 1600 až 2000 přiléhajících housenic na m2, které náležejí více ročníkům. Silný žír až holožír lze očekávat při kalamitních stavech, což je ve zdravých porostech 100 a více housenic na m2 a v poškozených lesích imisemi 30 a více housenic na m 2 (Křístek, Urban, 2004). Cephalcia arvensis (Panz.) – ploskohřbetka severská Bionomie ploskohřbetky severské, stejně tak bionomie ostatních druhu ploskohřbetek je podobná, jen se liší v době rojení, kladení vajíček, líhnutí housenic. Je proto důležité pro případné naplánování kontroly či obranného zásahu zpřesnit časové charakteristiky výskytu jednotlivých stádii pro zasaženou oblast. Ve střední Evropě ploskohřbetka severská má dvě biologické formy, lišících se bionomií. Dospělci jarní formy se rojí na začátku května, kdežto dospělci letní formy se rojí až v srpnu. Samičky kladou vajíčka po jednom na letošní jehlice. Kde si housenice si na letošních výhonech vytváří individuální, řídké předivové vaky, které zachytí mále množství trusu. V předivovém vaku si housenice vytváří předivovou rourku, jež je otevřená z obou stran. Při silných žírech dochází ke spojování vaku, že nejsou rozeznatelné od vaků ploskohřbetky smrkové, a též je v nich zachyceno značné množství trusu. Žír přechází z letošních jehlic na starší ročníky jehlic, pupeny jsou bez poškození. U housenic jarní formy probíhá žír v květnu a červnu a u letni formy v září a říjnu. Letní forma se liší tím, že na výhonech spřádá jemné pavučinovité povlaky, které nezadržují trus. Housenice diapauzují obyčejně 2 roky, převažují generace dvouleté, řidčeji jednoleté. Ploskohřbetka severská napadá starší proředěné smrkové porosty. V horách, kde se přemnožuje a doprovází ploskohřbetku smrkovou (Křístek, Urban, 2004).
7
Cephalcia alpina (Dalm.) – ploskohřbetka černá Je to chladnomilný druh, který se kalamitně přemnožil v 80. letech v imisních oblastech Orlických hor. Na území ČR doprovází ploskohřbetku smrkovou a ploskohřbetku severskou. Rojí se od poloviny dubna. Vajíčka klade po jednom na jehlice smrku. Vajíčka nejsou obsazována a ničena vaječnými parazity. Vývojový cyklus je obvykle dvouletý, zřídka jednoletý (Křístek, Urban, 2004). Cephalcia erytrogaster (Hartig) Housenice provádí žír na starších ročnících jehlic. Žijí jednotlivě a vytváří předivovou rourku, která je dlouhá, trubicovitá, pevná až papírovitá. Cephalcia erytrogaster se často vyskytuje s ostatními druhy ploskohřbetek na smrku. Není hojná, a proto není lesnicky významná (Kudela, 1970).
3.4. Přirození nepřátelé rodu Cephalcia K hlavním regulačním faktorům ploskohřbetkek patří drobněnka Trichogramma cephalciae Hochm. et Mart., která může zahubit až 92 % vajíček. V housenicích často parazitují lumci Homapsis narrator (Grav.), H. rufinus (Grav.), H. robustus (Thoms), Notopygus flavicornis Holm., Xenoschesis fulvipes (Grav.). Kuklice Myxexoristops abietis Hert., M. bondeli (R.–D.), M. bonsdorffi (Zett), M. bikolor (Vill) a Pseudopachystylum goniaeoides (Zett). Dospělce hubí mimo jiné mravenci rodu Formica a Camponotus, vajíčka dlouhošíjka Raphidia ophiopsis L. a řada slunéček. Mnoho žeroucích housenic zahubí ptáci (např. kukačky a pěnkavy). Diapauzující housenice často napadá dravá „moucha“ ostrožka Thereva nobilitata (F.). Housenice v zemi ničí také černá zvěř, a to především v housenicemi silně početně obsazených porostech bez travního porostu. Mezi nemocemi je dominantní viróza, která může postihnout až 100 % diapauzujících housenic. Menší regulační vliv mají patogenní houby (hlavně Beauveria basiana /Bals. -Civr./Vuill), jejíž infekcí hyne necelých 10 % housenic v zemi. V našich přírodních podmínkách bývá část (kolem 10 %) přeléhajících housenic napadena hlísticí Steinernema kraussei Stein (Křístek, Urban, 2004).
8
4. Kontrolní metody Ploskohřbetky rodu Cephalcia jsou zařazeny mezi kalamitní škůdce smrku ztepilého (dle vyhlášky Mze. Č.101/96 Sb.). Vzniká povinnost, tam kde se vyskytuje, její kontrola a následná vyhodnocení. Pro její škodlivost na lesních porostech se od 40. a 50. let 20. století vyvíjejí metodiky pro jejich kontrolu. Které se liší podle vývojového stadia škůdce, časové a materiální náročnosti.
4.1. Kontrola líhnutí imag Fotoeklektory Bedny dřevěné nebo kovové konstrukce potažené neprůsvitným materiálem, zpravidla s rozměry 1 x 1 x 0,3–0,5 m. V jedné stěně fotoeklektoru je ponechán otvor, kterým dovnitř vniká světlo, k tomuto otvoru je připevněna průhledná nádobka, ve které jsou líhnoucí imaga odchytávána. Nádobka je opatřena fixačním roztokem (70 % etanol a denaturovaný lékařský benzín). Fotoeklektory se umisťují pod korunou stromů a spodní část se zapouští a obsypává zeminou, aby škůdce neunikal. Kontrola jednou týdně. Lepové desky Tuto metodu lze použít k určení populační dynamiky, k signalizaci výskytu druhu škůdců lesních dřevin. Lepové desky jsou dřevěné, plechové a plastové, nejčastěji v rozměrovém provedení 0,5 x 0,5 m. Desky se natírají v odstínech žluté barvy, která je lákavá pro hmyz. Na povrch desek, který je bez pachu, se nanáší vrstva lepu. Kontrola samic lepovými pásy Metodou lepových pásů lze sledovat množství lezoucích samiček do korun stromů. Ale jelikož některé samičky do korun vylétávají přesnost, je snížena, přesto např. v Polsku, byly k tomuto účelu konstruovány korunové lepové pasti.
4.2. Kontrola půdními sondami Dle vyhlášky MZe č. 101/96 Sb. se při základním stavu zjišťuje výskyt zimujících larev (housenic) v půdě pomocí tzv. půdních sond.
9
Kontrolní sonda dle ČSN 48 1002 je: Určitý objem půdy odebraný do vymezené hloubky pod korunou napadeného stromu, v němž se zjišťuje počet a stav housenic; pro zjištění ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz., je to objem půdy o rozměrech 0,5 x 0,5 m do maximální hloubky 0,20 m, podle typu půdy; kontrola housenic ploskohřbetky smrkové a severské (jarní formy) od 15. září do 15. listopadu, kontrolní sondy se volí v místech nezatravněných, pod projekcí koruny. Ve svahu se sondy umisťují pod patou kmene. V menších ohniscích s kope jedna sonda na jeden hektar, při větším výskytu se kope 1 sonda na každých započatých 5 hektarů, ale nesmí být méně jak 5 sond. U výměry více jak 100 hektarů se počet a rozvržení sond volí tak aby vymezilo hranice ohrožení.
4.3. Kontrola počtu a stavu vajíček Dle ČSN 48 1002 se kontrola provádí tam, kde se potvrdí půdními kontrolami dosažení kritického počtu rojivců. Kontrola se provádí pokácením vzorníků, kde se kontrolují tři úplné přesleny ze středové části koruny cca 15–20 větví. Zjišťuje se počet a parazitace vykladených vajíček. Parazitovaná vajíčka mají černou lesklou barvu, zatímco zdravá vajíčka jsou zelená. Kontrola se provádí u ploskohřbetky smrkové v druhé polovině června až do poloviny července, u jarní formy ploskohřbetky severské v druhé polovině května až do začátku června, u letní formy ploskohřbetky severské v druhé polovině srpna až do začátku září. Je-li v průměru na 1 větvi 50 a více zdravých vajíček ve zdravém porostu, nebo 25 a více zdravých vajíček v poškozeném porostu, následuje obrana. Dle vyhlášky MZe č. 101/96 Sb. je minimální počet vzorníků 2 kusy na každých započatých 100 hektarů.
4.4. Kontrola líhnutí housenic Kontrola líhnutí housenic dle ČSN 48 1002 se provádí v porostech, kde i přes značnou parazitaci vajíček, zůstává na větvích kritický počet vajíček. Kontrola se provádí týdenním kácením vzorníků. Vzorníky je zapotřebí kácet v okolí kde proběhla kontrola počtu a stavu vajíček.
10
5. Metodika 5.1. Půdní kontrola Jarní půdní kontrola housenic ploskohřbetek na LS Nové Město na Moravě se každoročně prováděla po sejití sněhové pokrývky. Na LS Pelhřimov byla provedena jarní kontrola před leteckým zásahem a následná podzimní kontrola. Půdní sondy byly o rozměrech 0,25x0,25x0,25 m. Vykopané housenice byly tříděny a popisovány na úrovni jednotlivých sond a krátkodobě uskladněny ve skleněných zkumavkách. V úrovni sondy byl stanoven počet samců, samic a pronymf, euonymf. Parazitace byly detekována pitvou housenic, přičemž zachycená endoparazitická stadia nebyla blíže určována.
5.2. Kontrola Moerickeho miskami Metodika zvolená k monitoringu výskytu ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz., vychází z prací Moerickeho, který pozoroval atraktivitu žluté barvy pro mšice. Tato metoda se rozšířila s potřebou monitoringu u Diptera, Psylloideia, Hymenoptera (Novák et al. 1969). Kontrola Moerickeho miskami je prováděna pomocí plechových misek o rozměrech 0,25x0,25x0,10 m, které byly natřeny v odstínu kanárková žluť. Rozmístění misek po porostu je v linii v rozestupu misek 20 m. Misky jsou umístěny střídavě na pařezech (0,3 m nad zemí) a na smrkovích kůlech o výšce 1,3 m. V jedné linii je umístěno 6 misek, tak že se střídá miska v nízké a vysoké poloze. Jako fixační roztok je použit 0,5 % roztokem formaldehydu, ke snížení povrchového napětí hladiny roztoku je použito několik kapek saponátu. Kontrola byla provedena v pravidelné týdenní periodě, odběrem obsahu odděleně misek v nízké a vysoké poloze. Obsah misek byl přecezen přes sítko a vzorky jsou uskladněny k pozdějšímu rozboru do 75 % etylalkoholu. Poté byly naplněny misky novým fixačním roztokem. Kontrolní metoda Moerickeho misek byla každým rokem započata koncem dubna a končila začátkem července. Výsledky těchto kontrol najdeme v tabulce č. 9–13. Výsledky jsou zaznamenány pro 3 nízké misky jako YTN a pro 3 vysoké misky jako YTV.
11
5.3. Kontrola parazitace Stupeň parazitace byl stanoven v letech 2007–2010, u všech housenic odebraných při jarní kontrole ze všech kontrolovaných porostů. Při pitvě housenic ke stanovení parazitace bylo postupováno následovně: Housenice byla připevněna entomologickým špendlíkem těsně za hlavovou k preparační parafínové misce. V zadečkové části se pevně uchopila pinzetou a následně se žiletkou rozřízla pokožka v celé délce housenice. Ze vzniklé řezné rány v housenici je možno vyjmout tělo parazitoida, které je většinou světlé barvy s různými skvrnami a pruhy nebo je zcela černé. Pro hledání parazitoida bylo použito stereolupy. Při kontrole je důležité správně určit, zda je housenice samec nebo samice, rojivec, či je diapauzant.
12
6. Popis oblasti 6.1. Širší uzemní vztahy Geomorfologické zařazení zájmové oblasti: Lokalita LS Pelhřimov Systém:
Hercynský
Provincie:
Česká vysočina
Subprovincie:
Česko-moravská soustava
Oblast:
Českomoravská vrchovina
Celek:
Křemešnická vrchovina
Podcelek:
Pacovská pahorkatina
Okresek:
Božejovská pahorkatina
Lokality LS Nového Města na Moravě a LHC Kinský a.s. Systém:
Hercynský
Subsystém:
Hercynská pohoří
Provincie:
Česká vysočina
Subprovincie:
Česko-moravská
Oblast:
Českomoravská vrchovina
Celek:
Hornosvratecká vrchovina
Okresek:
Žďárské vrchy
(Demek et. al. 1987) Žďárský bioregion patří do PLO 16 – Českomoravská vrchovina, která svojí plochou je největší v České republice. PLO je tvořena Žďárskými vrchy, Jihlavskými vrchy a hřebenem Železných hor. Největší části PLO, jsou Žďárské vrchy, které jsou od roku 1970 vyhlášeny za chráněnou krajinnou oblast. Vertikální členěni Českomoravské vrchoviny z největší části náleží pásmu podhornímu (submontánímu 500 – 700 m n. m.), nejvyšší partie tohoto území naleží pásu hornímu (montánímu 700 m n. m. po hranici stromového pásma)
(Klika, Šmarda, 1940). Proto se na 64 % ploch nachází 5. LVS jedlobukový. V některých 13
částech se vytvořily exklávní oblasti např.: blatkový bor u Velkého Dářka, rašelinný bor. Na oglejených stanovištích se hojně vyskytovala jedle. Nejvyšší partie Českomoravské vrchoviny jsou tvořeny smrkobukovým vegetačním stupněm. Z této původní dřevinné skladby se mnoho nezachovalo, jelikož ve středověku v této oblasti se rozvíjelo hutnictví, sklářství, hornictví. Zbytkové porosty původní dřevinné skladby se nacházejí na Žákově hoře, která je NPR. Původní dřevinná skladba (BK, JD) byla nahrazena smrkovými monokulturami s příměsí borovice lesní a modřínu opadavého. Smrk zde má své produkční optimum a na stanovištích s edafickými kategoriemi S, B, H, D dosahuje nejvyšších bonit, s tím že zde trpí častou hnilobou. Nejvíce se zde nalézají hospodářské soubory HS 53, 55, 57, které náleží 80 % plochy (Plíva, Žlábek 1986). Hlavní horninou v zájmové oblasti Nové Město na Moravě je pararula. Pararuly vznikly přeměnou usazených hornin a jsou tmavší. Ruly se skládají z křemene, živce, slíd což jsou hlavní součásti těchto hornin, jako vedlejší mohou být chlority, silimanit, cordierit, granát, amfibol a přídatnými součástmi mohou být turmalín apatit, magnetit. Tato pararula je vrstevnatá s biotitem a nebo zrnitá s příměsí plagioklasů, muskovitu a biotitu. Pedologické poměry Převažují zde obecně dystrické kambizemně, v nejvyšších hřebenových polohách převládají kambizemní podzoly. Ve sníženinách a podél vodních toků se vyskytují pseudogleje až typické gleje (udolní plošina v okolí řeky Svratky okolí Milov), místy též organozemní pseudogleje a ostrůvky organozemí na ploše rašelinišť a vrchovišť (Culek et al. 1996). Vývoj půd je podmíněn matečnou horninou, klimatem, organismy, specifickými činnostmi člověka. Rulové podloží umožňuje vznik půdy písčité a se značným podílem skeletu. Půdotvorným procesem je brunifikace, která je typická pro půdní typ kambizem. Tato se zde nalézá v různých subtypech a varietách, podle toho za jakých podmínek vznikla. Klimatické poměry Dle Quitta (1971) náleží celé sledované území do chladné klimatické oblasti CH7 (tab. 1). V bioregionu se vyskytuje mírné rozdílý ve srážkách na návětrných a závětrných svazích. Průměrné srážky a teploty Žďár 6,1 °C, 721 mm; Nové Město na Moravě 6,0 °C, 724 mm. V této oblasti se průměrná výška sněhové pokrývky pohybuje v rozmezí 30–40 cm.
14
Hydrologické poměry V pojetí hydrologickém je Českomoravská vrchovina na rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Rozvodnice leží mezi obcemi Pohledec – Koníkov (lokalita Moerickeho misek 1–3) a Fryšava – Cikháj (lokalita Moerickeho misek 4 a 5). Řeky zde pramenící naleží do povodí Vltavy (řeka Sázava) a povodí Moravy (řeka Svratka). Jelikož na Čekomoravské vrchovině jsou poměrně bohaté úhrny srážek (průměrně okolo 700 mm) a poměrně vysokou sněhovou pokrývkou, kdy tyto faktory mohou mít vliv na povodňové kulminace spodních toků a to např.: Vltavy a Moravy.
6.2. Charakteristika kontrolních ploch Na monitorovaných plochách byly požity dvě metody kontroly výskytu ploskohřbetek rodu Cephalcia: Kontrola půdními sondami a monitoring rojení žlutými Moerickeho miskami. Plochy se nacházejí v kraji Vysočina, okres Žďár nad Sázavou v nadmořských výškách 730 – 790 m. n. m. a v okrese Pelhřimov v nadmořských výškách 660–700 m n. m. Tyto oblasti lze rozdělit dle nejbližších obcí na lokalitu Cikháj, Fryšava, Pohledec – Koníkov na Žďársku a lokalitu Černovice na Pelhřimovsku. Na lokalitě Cikháj je jedna plocha s půdní kontrolou a jedna plocha s kontrolou Moerickeho miskami, na lokalitě Fryšava jsou 3 plochy s půdní kontrolou a jedna plocha s Moerickeho miskami. Lokalita Pohledec – Koníkov disponuje 10 plochami pro půdní kontrolu a 3 plochami pro kontrolu Moerickeho miskami. Na lokalitě Černovice je devět porostů, kde byly odebírány vzorky z půdních kontrol, na této lokalitě nebyly použity Moerickeho misky.
6.2.1. Porosty s jarní půdní kontrolou Jarní půdní kontrolou 2009–2010 bylo navázáno na dlouhodobou časovou řadu pozorování. Z původních 16 ploch je aktuálně k dispozici 14 ploch, jelikož v letech 2005 a 2006 byly na Cikháji porosty, v nichž se nacházely ploch č. 1, 2, 3, odtěženy. Proto byl zvolen porost, který má podobné stanovištní podmínky a bylo zde vyznačeno 50 nových vzorníkových stromů. V zimním období v roce 2010 byla též vytěžena ploch A na Koníkově, ale zatím nebyl stanoven náhradní porost, dodatečná půdní kontrola na jaře roku 2010 byla provedena. Plochy jsou označeny 60, 62, 64, 85, 79, A, B, 45, 5, 6, 1F, 2F, 3F, 1C. Plochy označené jako 60 – 79 jsou na polesí Lísek, plochy A – 6 jsou na polesí Koníkov, ploch 1F –
15
3F (poblíž obce Fryšava) jsou na polesí Cigháj, na tomto polesí se nachází i plocha 1C (poblíž obce Cikháj). Jarní půdní kontroly v okrese Pelhřimov probíhaly v lokalitě Benešov, zájmová lokalita má výměru 260 ha. Lokalita Benešov je 4,5 km vzdálena od Černovic. Kontrola byla provedena v 9 porostech s označením (307C11, 307B11, 309C12, 309D12, 309E10, 366B11, 366D12, 366E10a, 367B10a). Tato lokalita byla vybrána z důvodu lokálního přemnožení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. a plánovaného leteckého postřiku, s následnou podzimní kontrolou ke srovnání stavu. Veškeré jarní půdní kontroly od roku 1986 byly prováděny dle ON 48 2714 z 18. 3. 1986 s rozměrem 0,25x0,25x0,25 m. Zastoupení vzorníkových stromů s evidenčním číslem na jednotlivých plochách v počtu 10–20. Vlivem lesnických výchovných zásahů některé stromy byly vytěženy, poté při každé jarní kontrole byly zvoleny náhradní stromy, tak aby nedocházelo ke snižování počtů stromů na jednotlivých lokalitách. Byly označeny chybějícím číslem a je k nim dodána značka N „náhradní“.
6.2.2. Plochy Moerickeho misek Metody kontroly ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. žlutými miskami vychází z prací Moerickeho, který zkoumal atraktivitu žluté barvy pro mšice. Metoda byla také uplatněna na sledování výskytu u Hymenoptera, Diptera, Coleoptera, Psylloideia, Thysanoptera (Novák et al., 1969). Metoda je založena na nalákání hmyzu v době rojení na objekty žluté barvy, ať to jsou např.: lepové desky, Moerickeho misky. Mezi těmito metodami se ukázala, jako nejúčinnější a nejekonomičtější metoda Moerickeho misek. Na pěti lokalitách byly použity jenom Moerickeho misky. V okrese Žďár bylo použito na monitoring rojivců Moerickeho misek na pěti lokalitách a to: 1. Pohledec (plocha půdní kontroly č. 60), 2. Koníkov u silnice (plocha půdní kontroly B), 3. Koníkov svah (plocha půdní kontroly č. 6), 4. Fryšava (plocha půdní kontroly č. 3F), 5. Cikháj (plocha půdní kontroly č. 1C). Lesní majetek, ve kterém se nacházejí plochy 1 – 3 jsou ve správě LČR s. p. lesní správa Nové Město na Moravě, ploch 4 a 5 se nacházejí na lesních majetcích obhospodařovaných LHC Kinský a.s. se sídlem v zámku rodu Kinských ve Žďáru nad Sázavou. Porosty, ve kterých se nacházejí kontroly Moerickeho miskami jsou se zastoupení smrku stepilého (Picea abies [L.] Karst.) 93–100%. Ve věku 90–120 let a nalézají se v pásmu 16
imisního ohrožení C. Soubor lesních typu na lokalitách 1–3 a 5 je 6K – kyselá smrková bučina, na ploše 4 se nachází soubor lesních typů 6S – svěží smrková bučina. Nejčastějším hospodářským souborem je zde HS 521, který se nachází na plochách 1 – 3, na ploše 4 je HS 551 a na 5 ploše se nachází HS 531. Stupeň zabuřenění je zde slabý až silný (v rozmezí 25 – 100% plochy), protože zakmenění porostů se pohybuje v hodnotách 9–10. Z bylinného patra se zde nacházejí Vaccinium myrtillus L., Maianthemum bifolium L., Rubus sp., Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa L., Athyrium felix-femina L., Poa nemoralis L.
Podrobný popis kontrolních ploch pro Moerickeho misky Plocha 1 – Pohledec: lokalita se nalézá 4 km od Nového Města na Moravě ve směru na Jimramov mezi Pohledcem a Koníkovem. Plocha je na pravé straně 200 m od silnice. Nadmořská výška lokality je 740 m. Nachází se na jižním svahu se sklonem terénu do 5°. Nad povrch terénu vystupují a na terénu se nacházejí rulové balvany, které zaujímají do 10 % plochy. Pokryvnost terénu buření je do 25 % (velmi slabé). Tato plocha se nachází na LS Nové Město na Moravě porost 406C11. Plocha se nachází v 3. zóně CHKO Žďárské vrchy. Plocha 2 – Koníkov u silnice: lokalita se nalézá 4,6 km od Nového Města na Moravě ve směru na Jimromov mezí Pohledcem a Koníkovem 300 m od silnice na levé straně. Nadmořská výška lokality je 745 m. Terén je rovinatý se sklonem do 5°. Pokryvnost terénu buření na této lokalitě je do 75 % (střední). Tato plocha se nachází na LS Nové Město na Moravě porost 315E13. Plocha je součástí 3. zóny CHKO Žďárské vrchy. Plocha 3 – Koníkov svah: lokalita se nalézá 7 km od Nového Města na Moravě ve směru na Jimramov mezí Pohledcem a Koníkovem cca 2 km od silnice na levé straně. Nadmořská výška lokality je 774 m. Terén je svažitý se sklonem do 15° a Severovýchodní expozicí. Pokryvnost terénu buření na této lokalitě je do 100 % (silný). Porost 315A13 je majetkem LS Nové Město na Moravě. Plocha se nachází v 3. zóně CHKO Žďárské vrchy.
Plocha 4 – Fryšava: lokalita je situovaná 14,5 km od Žďáru nad Sázavou ve směru na Sněžné mezi Fryšavou a Cikhájem 3,5 km od Fryšavy. Nadmořská výška lokality je 780 m. Terén je svažitý se sklonem do 15° a východní expozicí. Pokryvnost terénu buření na této 17
lokalitě je do 25 % (velmi slabá). Plocha se nachází na LHC Kinský a.s. Plocha a soutěsně je v 2. zóně CHKO Žďárské vrchy.
Plocha 5 – Cikháj: lokalita je umístěna 13 km od Žďáru nad Sázavou ve směru na Svratku mezí Cikhájem a myslivnou Borky a je 3,7 km od Cikháje. Nadmořská výška lokality je 772 m. Terén je svažitý se sklonem do 10° a jihozápadní expozicí. Pokryvnost terénu buření na této lokalitě je do 50 % (slabá). Porost je majetkem LHC Kinský a.s. a je součástí 2. zóny CHKO Žďárské vrchy.
18
7. Výsledky Vyhodnocení výskytu ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. Stanovení výskytu ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. bylo provedeno metodou půdních sond na přelomu dubna a května na LS Nové Město na Moravě, a LHC Kinský a.s. Letová aktivita rojících se samců ploskohřbetek byla sledována metodou Moerickeho misek od konce dubna do konce června, na výše uvedených lokalitách. Na LS Pelhřimov byla provedena jarní a podzimní půdní kontrola housenic.
7.1. Vyhodnocení půdní kontroly Na LS Nové Město na Moravě a LHC Kinský a.s. Výsledky jarních půdních kontrol existují již od roku 1986 a kontroly provedené v roce 2009 a 2010 prolongují tuto dlouhou časovou řadu (tab. 4 – 6). Na souhrnné ploše Pohledec – Koníkov (tab. 7 – 8) v roce 1986 dosáhla abundance rojivců 9,88 ks.m2 a až do roku 1989 se projevuje pokles počtů rojivců až na hodnotu 2,30 ks.m2. V následujícím roce 1990 se projevuje nárůst počtu rojivců na 7,18 ks.m2 a probíhá rojení generace s 4letou diapauzou. V roce 1991 je pokles rojivců na 5,75 ks.m2 a předpokládá se, že některé housenice z roku 1990 prodělaly jednoletý vývoj. Po roce 1991 je pokles téměř na nulovou hranici a v roce 1994 opětovný nárůst rojivců na 4,42 ks.m2 a vývoj dokončuje jak generace z roku 1990 tak i generace z roku 1991. Mezi lety 1994 a 1997 je pokles rojivců v sondách pod hranici 1 ks.m2. V roce 1997 nastal vzestup na 9,52 ks.m2 a probíhá rojení 3leté generace. Mezi lety 1997 a 2002 je abundance rojivců na nulové úrovni. V roce 2002 je nárůst 1,65 ks.m2 a probíhá slabé rojení. Po tomto rojení je opětovný pokles rojivců a v roce 2005 se nenalézá v sondách ani jeden rojivec. Roku 2006 nastává vzestup, kdy připadá 17,24 ks.m2 a nastává silné rojení. Mezi lety 2006 a 2009 je pokles na hodnoty pod 1 rojivce/m2. V roce 2009 dokončila vývoj 3letá generace. Po tomto rojení nastává pokles rojivců v roce 2010 na 1,40 ks.m2. A dá se očekávat, že v roce 2011 bude zaznamenán další pokles. Za tuto 24letou řadu se na této lokalitě hodnota rojivců nedostala nad hranici 20 ks.m2, aby zde byl zvýšený stav dle tab. č. 3. Na souhrnné ploše Fryšava byl stav do roku 1988 nízký, nevyskytovalo se zde silnější rojení. V roce 1988 abundance rojivců stoupla na 9,32 ks.m2 a probíhá silné rojení, poté je značný pokles rojivců až do roku 1991, kdy probíhá též silnější rojení. Po tomto rojení se
19
dostala zásoba rojivců na hodnotu 0,00 ks.m2 v roce 1993. V roce 1994 se zvýšil počet rojivců na 4,05 ks.m2 a probíhá slabé rojení, na které navazuje rojení v roce 1997, mezi těmito rojeními je pokles rojivců v sondách na 0 ks.m2. Roku 1997 se nalézá v půdních sondách 18,25 ks.m2 rojivců a probíhá silné rojení. V letech 1999–2001 je pokles abundance rojivců pod 2 ks.m2. Následné zvýšení počtů rojivců v roce 2002 na 4,47 ks.m2, které vytváří základ pro následující rojení v roce 2006, mezi těmito rojeními je pokles rojivců v sondách pod 1,5 ks.m2. Rok 2006 charakterizuje silné rojení s abundanci rojivců 19,55 ks.m2. Snížení počtu jedinců pod 1 ks.m2 v letech 2007 a 2008. Rok na to následuje zvýšení podílu rojivců na 6 ks.m2, tedy roku 2009 probíhá rojení. V roce 2010 je pokles rojivců na 1 ks.m2. Na této lokalitě za sledované období nejsilnější rojení proběhlo v roce 2006 a to s abundancí 19,55 ks.m2. Na ploše Cikháj v roce 1986 bylo vykopáno 7,26 ks.m2rojivců, pravděpodobně proběhlo rojení, jimž vznikla poměrně silná zásoba housenic. Následuje pokles housenic na 3,25 ks.m2 roku 1987 a opětovné silné rojení roku 1988, kdy bylo 25,65 ks.m2. V rozmezí let 1988 až 1994 probíhá rojení v 2letých intervalech s rojeními: 1990 – 39,39 ks.m2, 1992 – 10,74 ks.m2, 1994 – 31,26 ks.m2. Mezi lety 1994 – 1997 je pokles množství rojivců v sondách pod 1,5 ks.m2. V roce 1997 probíhá silné rojení, kdy se v půdě nalezlo na 1 m2 porostní plochy 49,31 ks.m2 rojivců. Roku 1998 bylo v sondách zjištěno 12,19 ks.m2 rojivce. Další zvýšení počtu rojivců nastalo v roce 2000 a to na 4,19 ks.m2. V roce 2002 dokončuje 5letý vývojový cyklus populace z roku 1997. V následujícím období mezi lety 2002 až 2006 se nalézá zvýšený počet rojivců jen v roce 2004 a to 6,79 ks.m2. Roku 2006 na lokalitě Cikháj probíhá zatím nejsilnější rojení v zájmové oblasti za sledovanou dobu a to s 52 ks.m2. V následujících letech 2007 a 2008 se na této lokalitě nenalézá v půdních sondách žádný rojivec. V roce 2009 důvodem silnějšího rojení byly abundance s 16,32 ks.m2 rojivce. V roce 2010 se na této lokalitě nalezly rojivci a to v množství 2,24 ks.m2. V příštím roce se dá očekávat též nízký podíl rojivců. Ze získaných hodnot v tab. 7 je patrné, že rojení na všech třech na sobě nezávislých lokalitách probíhá přibližně ve stejný rok. Nejlépe je to patrné v letech 1994, 1997, 2002 a 2006, kdy se ploskohřbetka rojila souběžně na všech třech lokalitách. Bohužel však to není jasné v letech 1986 až 1993, kdy na lokalitách Pohlede – Koníkov a Fryšava probíhají rojení souběžně, ale na lokalitě Cikháj byla rojení posunuta a vývojový cyklus byl 2letý. Z pozorování v letech 1986–2010 vyplívá nepravidelná délka diapauzy, a to nejčastěji s 3 – 4letým vývojovým cyklem, ale vykytují se zde vývojové cykly 2 i 5leté. 20
7.2. Kontrola rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. Moerickeho miskami 7.2.1. Průběh rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. na lokalitě Pohledec – Koníkov v letech 2009–2010 Lokalita Pohledec – Koníkov zahrnuje 3 plochy s Moerickeho miskami a to ploch č. 1 Pohledec, č. 2 Koníkov – silnice, č. 3 Koníkov – svah. Kontrola rojení imag ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. na smrku ztepilém probíhala od konce dubna do 1–2 týdne v červenci. V roce 2009 byly misky umístěny do porostů 11.5. až do 13.7. Rojení začalo na ploše č. 3 Koníkov – svah prvním odchyte a to 18. 5. 2009 3 ks ploskohřbetky smrková a 11 ks ploskohřbetky severské. Od 18. 5. 2009 se letová aktivita samců zvyšuje a vrcholí 22. 6. 2009, kdy je na ploše č. 2 Koníkov – silnice odchyceno 2360 ks ploskohřbetky smrkové a 1071 ks ploskohřbetky severské. V následujících 2 týdnech počet samců klesá a rojení končí 6. 7. 2009 odchytem posledních 32 samců ploskohřbetky smrkové. V roce 2010 na této souborné ploše rojení začíná odchytem prvních ploskohřbetek 30. 5. 2010 a nejvíce jich bylo odchyceno na ploše č. 3 Koníkov – svah a to 32 ks ploskohřbetky severské. Rojení kulminovalo 13. 6. 2010 s nevyšším odchytem na ploše č. 3 Koníkov – svah, kdy je odchyceno 45 ks ploskohřbetky smrkové a 130 ks ploskohřbetky severské. A následně ustává letová aktivita samců a končí, 27. 6. 2010 s nejvyšším odchyte na ploše č. 1 Pohledec s 10 ks ploskohřbetky smrkové. Odchyt samců ploskohřbetek je zanesen v tab. 9–11. 7.2.2. Průběh rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. na lokalitě Fryšava v letech 2009– 2010 Lokalita Fryšava s jednou lokalitou s Moerickeho miskami. Kontrola rojení probíhala souběžně s kontrolou Pohledec – Koníkov. Rojení na této lokalitě začalo 18. 5. 2009 a to odchytem 69 ks ploskohřbetky smrkové a 129 ks ploskohřbetky severské. Rojení vyvrcholilo 25. 5. 2009 s odchytem 1228 ks ploskohřbetky smrkové a 697 ks ploskohřbetky severské. Po kulminaci nastává pokles odchycených samců, který trval 2 týdny a poté se stav opět zvýšil, na 674 ks ploskohřbetky smrkové a 135 ks ploskohřbetky severské. A během dalšího týdne rojení končí odchytem 31 ks ploskohřbetky smrkové a 2 ks ploskohřbetky severské. V roce 2010 na této ploše začalo rojení 30. 5. 2010 a to odchytem 4 ks ploskohřbetky smrkové a 60 ks ploskohřbetky severské. Rojení vrcholí a také končí 13. 6. 2010 s 83 ks ploskohřbetky smrkové a 187 ks ploskohřbetky severské. Odchyt samců ploskohřbetek je v tab. 12. 21
7.2.3. Průběh rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. na lokalitě Cikháj v letech 2009– 2010 Lokalita Cikháj má jen jednu plochu s Moerickeho miskami. V roce 2009 začalo rojení 18.5. a bylo odchyceno 12 ks u obou druhů ploskohřbetek. Vrchol rojení nastal 25. 5. 2009 s 2984 ks ploskohřbetky smrkové a 1111 ks ploskohřbetky severské, po kulminaci pokleslo zastoupení u obou druhů. U ploskohřbetky smrkové na 1500–1600 ks a opětovným zvýšením 22. 6. 2009 na 2227 ks. U ploskohřbetky severské byl ústup razantní a kontinuální až do konce rojení 29. 6. 2009. V roce 2010 letová aktivita samců nastoupila 30.5., odchytem 4 jedinců ploskohřbetky severské. Nastává nárůst a rojení vrcholí a současně i končí 13. 6. 2010 a to odchytem o počtu 242 ks ploskohřbetky smrkové a 78 ks ploskohřbetky severské. Na všech třech lokalitách kontrolní metodou Moerickeho misek, byl pouze prokázán výskyt ploskohřbetky černé (Cephalcia alpina Dalm.) a ploskohřbetky (Cephalcia erythrogaster Htg.) (tab. 9–13) Z hlediska škodlivosti jsou tyto druhy nevýznamné pro lesní hospodářství.
7.3. Parazitace jako faktor omezující populační hustotu ploskohřbetek Parazitace u housenic ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. se provádí od roku 2007 (tab. 16). Z výsledků parazitace lze stanovit mortalitu housenic ploskohřbetek a použít při prognóze ohrožení porostů v rámci integrované ochrany lesa. V oblastech s přemnožení se zvýšená parazitace snížit abundanci rojivců a ovlivni skutečnou potřebu leteckého obraného zásahu. Ve sledovaných porostech na LS Nové Město na Moravě a LHC Kinský a.s. Stupeň parazitace housenic byl vyjádřen (% v tab. 14–16). Parazitace v roce 2009 byla nejvyšší na plochách č. 62 s parazitací (57,1 %) a č. 79 s parazitací (44,4 %). Průměrná parazitace pak za rok 2009 dosáhla 35,3 %. Podíl parazitovaných housenic byl: samec 52,5 % a samice 47,5 %.
22
V roce 2010 byla nejvyšší parazitace housenic na plochách č. 2F s parazitací 66,7 % a č. 64 s parazitací 46 %. Průměrná parazitace v roce 2010 byla 30,8 %. Podíl parazitovaných samců 83,6 % a samic 16,4 %.
7.4. LS Pelhřimov Na LS Pelhřimov byly provedeny půdní jarní i podzimní kontroly ploskohřbetek (tab. 17, 18). Jarní půdní kontrola byla provedena z důvodu zjištění množství rojivců před rojení, v souvislosti s plánovaným leteckým zásahem. Podzimní půdní kontrola byla provedena po leteckém zásahu k vyhodnocení jeho účinnosti. Jarní kontrola půdními sondami byla provedena na přelomu dubna a května roku 2009 (tab. 17). Prováděla se v zájmové oblasti Benešov s největším výskytem ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. Kontrolou bylo zjištěno, že se nachází v porostech 307B11, 366B11, 366D12, 366E10a, 367B10a v rozmezí 105–150 ks.m2 rojivců ploskohřbetek, tedy kalamitní stav. Ve zbylých 3 porostech bylo zjištěno 90–99 ks.m2 a v porostu 307C11 jen 61 ks.m2 rojivců ploskohřbetek, což je zvýšený stav. Z těchto výsledků byla odvozena potřeba leteckého zásahu. Vyhodnocení stupně parazitace, jako faktoru snižujícího populační hustotu ploskohřbetek na LS Pelhřimov. Průměrná parazitace housenic (tab. 17), která na lokalitě Benešov byla 31 %. Jestliže bychom snížily předpokládané počty rojivců ploskohřbetek z jarní kontroly o průměrnou parazitaci a stanovily množství životaschopných jedinců. Tak jediný porost, který se dostal na kalamitní stav (čili 100 ks/m2), je 366B11 se 102 ks/m2 rojivců. Dne 3. 7. 2009 byla uskutečněna kontrola stavu vajíček. Byla provedena skácením vzorníkových stromů. V korunách bylo zjištěno 60 % šedých vajíček těsně před lihnutím housenic a 40 % zelených vajíček. Při kontrole 9. 7. 2009 již v korunách bylo přibližně 60 % vylíhnutých housenic. Po tomto zjištění byl navrhnut termín leteckého zásahu, který byl navržen na 12. 7. 2009. Dne 12. 7. 2009 v dopoledních hodinách proběhlo ošetření 221,5 ha lesních porostů vrtulníkem Robinson R-22 s aplikačním zařízením Apollo DTM-3. Aplikační zařízení umožňuje ULV (ultra nízko objemová aplikace) postřikové jíchy v dávce 10 l.ha-1 při velikosti kapiček 50 – 100 mikronů. Použít byl přípravek Dimilin 48 SC a to v dávce 0,18 l/ha v pomocné látce DEDAL 90 EC v množství 3,3 l.ha-1 a vody 6,52 l.ha-1, což je 10 l.ha-1 jíchy. 23
Podzimní kontrola půdními sondami byla provedena v říjnu roku 2009 (tab. 18). Kontrolou bylo zjištěno, že letecký zásah byl účinný, protože se zde vyskytuje průměrně 25,44 ks.m2 diapauzujících housenic. Abundance housenic ploskohřbetek je 5,7krat nižší než kolik rojivců vstupovalo do rojení. Při pravděpodobném rojení této generace ploskohřbetek za 3–4 roky bude rojení velmi slabé.
24
8. Diskuze 8.1. Zhodnocení stanovištních podmínek Výskytem ploskohřbetek se už zabývala řada autoru (Kalandra, 1952; Vašek, 1989). Z publikovaných poznatků je zřejmé, že ploskohřbetky rodu Cephalcia Pz., mají těžiště výskytu hlavně v porostech se zastoupením 90–100 % smrku se stářím 60–120 let. Dále upřednostňují porosty stejnověké bez výrazné diferenciace věkových tříd, se sníženým zakmeněním na 7–9 po nahodilých těžbách na jižních osluněných expozicích, s nadmořskou výškou nad 600 m, na vlhčích (svěžích) a ne však trvale zamokřených (gleje) půdách, pokud možno s nízkou pokryvností buřeně. Tento fakt byl prokazatelný při půdních kontrolách na lokalitě Cikháj a Fryšava, a zájmová oblast Benešov na LS Pelhřimov, neboť na těchto lokalitách byla vysoká disperze housenic v půdních sondách.
8.2. Zhodnocení parazitace a význam parazitoidů se zřetelem na ochranu lesa Hladina parazitace vyplývající z půdních kontrol let 2007–2010 je vysoce pozitivní, neboť dosahuje průměrně 29,33 % z tab. 14 – 19., s tím že byla provedena pitva u 1600 ks housenic. V období, kdy je ve sledované oblasti ploskohřbetka v základním stavu má tato parazitace význam pro omezení populační hustoty. Na LS Pelhřimov byl v červenci roku 2009 proveden letecký zásah, proti ploskohřbetkám rodu Cephalcia Pz. Z hodnot jarní kontroly po slezení sněhové pokrývky vyplývá, že došlo k lokálnímu přemnožení ploskohřbetek na kalamitní stav, ale jestliže odečteme od rojivců parazitované jedince, tak se dostaneme jenom s jedním porostem za hranici kalamitního stavu viz. tab. 17. Dle (Wolfa a Zumra, 1994) prase divoké vyhledává nejen housenice ploskohřbetek, ale i vývojová stadia jiných druhů hmyzu např. pilatek. Prase divoké neryje po lese nijak náhodně, ale vyhledává přesně ta místa, kde se ploskohřbetka vyskytuje. Ve všech porostech bylo zřetelné rytí v rozmezí 10–40 % plochy, v porostech 366E10a, 367B10a dosahovalo až k 50 % porostní plochy. Z těchto hledisek vyplývá, že prazitoidi s 29,33 % a prase divoké na lokalitě Benešov na LS Pelhřimov snížily ve všech porostech množství housenic více než o 30 %. Výsledkem je, že veškeré porosty se dostaly pod hranici kalamitního stavu, tedy nemusel být proveden letecký zásah. V realizovaném
25
leteckém zásahu vidím preventivní opatření, než akutně potřebný zásah, což neodpovídá zásadám integrované ochrany lesa.
8.3. Zhodnocení půdních kontrol a Moerickeho misek Z 24leté řady pozorování lze vyhodnotit zřetelné charakteristiky vývoje jednotlivých populací a jejich vývojových cyklů, dle jednotlivých sledovaných ploch. A z této řady je patrná proměnlivost diapauzy ploskohřbetek, dle jednotlivých ploch. Na délce diapauzy dle (Krejčího, 2009) má významný vliv průběh počasí v době žíru housenic. Při vlhkém a studeném počasí dochází k prodloužení vývojového cyklu až na 5 let, při teplém a suchém počasí dochází ke zkracování vývojového cyklu. Je patrné, že na lokalitě Pohledec – Koníkov, Fryšava jsou rojení a délka diapauzy stejné s délkou diapauzy 3–4 roky. Lokalita Cikháj se v délce diapauzy značně liší, kdy v letech 1986 až 1994 jsou vývojové cykly v 2letém intervalu. Od roku 1994 dochází k synchronizaci délky diapauzy a rojení, až do současnosti probíhala ve stejný rok. Dochází zde i k výjimečnému stavu, že délka diapauzy je 5leta, mezi rojeními v letech 1997 – 2002. Z kontrol Moerickeho misek je patrné, to že v miskách jsou nalézáni výhradně samci jen výjimečně samičky, které dle (Křístka a Urbana, 2004) se převážně pohybují po přízemní vegetaci. Z těchto kontrol je zjevné, že samičky neoplývají dobrými letovými schopnostmi a pohybují se po přízemní vegetaci na vyvýšená, osluněná místa, kde dochází k páření. Po páření vylézají do korun. Na rozdíl samečci od samiček čile poletují nad povrchem a vyhledávají samičky k páření. V této kontrole jsou patrné rozdíly ve vrcholu rojení, vlivem značné proměnlivého mikroklimatu.
26
9. Závěr Od roku 2009 do roku 2010 bylo ve zvolených porostech Českomoravské vrchoviny prováděno šetření zabývající se stanovením populační hustoty housenic a průběhem rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. Dále byla stanovena parazitace housenic ploskohřbetek, jako podklad zpřesňující prognózu očekávaného rojení ploskohřbetek. Výsledky z těchto šetření se dají použít v integrované ochraně lesa. 1. Zastoupení ploskohřbetky smrkové (Cephalcia abietis L.) je dominantní a dosahuje až 85 % z odchycených jedinců Moerickeho miskách při rojení v roce 2009. Dalším významným druhem je ploskohřbetka severská (Cephalcia arvensis L.), která byla zastoupena do 15 %, tyto dva druhy jsou hospodářsky významné a působí největší škody na lesních porostech smrku ztepilého (Picea abies). Ploskohřbetka černá (Cephalcia alpina Dalm.) a ploskohřbetka (Cephalcia erythrogaster Htg.) jsou hospodářsky nevýznamné a sporadicky se vyskytují. 2.
Průměrná parazitace dosáhla 29,95 % jedinců. Čímž se snížil na LS Pelhřimov stanovený počet rojivců pod hladinu kritického počtu a nebylo nezbytné realizovat letecký zásah.
3. Z výsledků podzimní půdní kontroly, byla abundance housenic nízká, čímž je patrné, že letecký zásah byl úspěšný. 4. V letech 1986 – 2010, byla délka diapauzy variabilní a nejčastěji se vyskytuje 3 – 4letá diapauza. Ale není výjimkou ani 2 nebo 5letá diapauza.
27
10. Seznam literatury Culek M. a kol., 1996: Biogeografické členění ČR, Enigma Praha, 347 Deyl M., Hísek K., 1973: Naše květiny. Academia, Praha, 3.vyd. Demek J. a kol., 1987: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon. Academia Praha, 584 ČSN 48 1002: Obrana lesa proti ploskohřbetkám rodu Cephalcia Pz., březen 2005 Hůrka K., 1978: Rozmnožování a vývoj hmyzu. SPN Praha, 244 Kalandra A., 1952: Ploskohřbetka smrková a boj proti ní. Nakladatelství Brázda, Praha Klika J., Šmarda J., 1940: Horská lesní rezervace na Žákově hoře v Českomoravské vysočině. Krása našeho domova 32, 1 – 7 Krejčí Z., 2009: Ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis L.) v porostech Českomoravské vrchoviny a faktory ovlivňující její populační dynamiku. 56+46 Švestka M., 2009 Přemnožení ploskohřbetky smrkové v roce 2009. Lesnická práce Kostelec nad Černými lesy 595–596 Oborová norma 48 2714: Obrana lesa proti ploskohřbetkám rodu Cephalcia Pz., 18. 3. 1986 Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Geografický ústav Brno Plíva K., Žlábek I., 1986: Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha Křístek J., Urban J., 2004: Lesnická entomologie. Academia, Praha, 1.vyd., 455 Vašek R., 1989: Výskyt, kontrola a boj s ploskohřbetkou smrkovou v podmínkách LS Nové Město na Moravě. DP Brno, 56+48 Voženílek V. a kol., 2002: Národní parky a chráněné krajinné oblasti České republiky, Universita Palackého v Olomouci, 156 Vyhláška Ministerstva zemědělství č.101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatření k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže
28
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 236/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č.101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatření k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže Wolf R., 1994: Hospodářský význam černé zvěře. Černá zvěř, současná a budoucí chovatelská problematika, Sborník referátů. Matice lesnická Písek, 168 – 172 Zumr V., 1994: Černá zvěř a její působení v biologické komplexní ochraně lesa. Černá zvěř, současná a budoucí chovatelská problematika, Sborník referátů. Matice lesnická Písek, 124–129
29
11. Přílohy 11.1 Tabulkové přílohy Tab. 1. Klimatické charakteristiky dle Quitta (1971) pro LS Nové Město na Moravě Tab. 2. Stupně skutečného žíru housenic na většině stromů hlavního porostu dle ON 48 2714 z 18. 3. 1986 Tab. 3. Očekávaný počet rojivců (kukel a pronymf) na jaře dle ON 48 2714 z 18. 3. 1986 Tab. 4. Výsledky půdních kontrol z let 1988–2010 (celkové součty pro jednotlivé plochy) Tab. 5. Výsledky půdních kontrol z let 1988–2010 (celkový součet pro jednotlivé plochy) Tab. 6. Výsledky součtu diapauzujících housenic a rojivců z půdních kontrol z let 1988–2010 (celkový součet pro jednotlivé plochy) Tab. 7. Průměrný počet rojivců ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. Na 1 m2 za roky 1986 – 2010 Tab. 8. Průměrný počet diapauzujících housenic ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. Na 1 m2 za roky 1986 – 2010 Tab. 9. Průběh rojení imág na ploše 1. Tab. 10. Průběh rojení imág na ploše 2. Tab. 11. Průběh rojení imág na ploše 3. Tab. 12. Průběh rojení imág na ploše 4. Tab. 13. Průběh rojení imág na ploše 5 Tab. 14. Parazitace housenic ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. V roce 2009 Tab. 15. Parazitace housenic ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. V roce 2010 Tab. 16. Celková parazitace rodu Cephalcia Pz. V letech 2007 – 2010 Tab. 17. Půdní kontrola LS Pelhřimov 2009 Tab. 18. Půdní kontrola LS Pelhřimov 2009
30
11.2. Obrazové přílohy Obr. 1: Průměrný počet rojivců ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. na souhrnných plochách v letech 1986–2010 Obr. 2: Průběh rojení imág na ploše č. 1 v letech 2009–2010 Obr. 3: Průběh rojení imág na ploše č. 2 v letech 2009–2010 Obr. 4: Průběh rojení imág na ploše č. 3 v letech 2009–2010 Obr. 5: Průběh rojení imág na ploše č. 4 v letech 2009–2010 Obr. 6: Průběh rojení imág na ploše č. 5 v letech 2009–2010 Obr. 7: Mapa s lokalizací porostů na LS Nové Město na Moravě Obr. 8: Vrtulník Robinson R-22 Obr. 9: Kontrola vajíček na vzorníkovém stromě Obr. 10: Samička lezoucí do koruny
31
1. Úvod
1
2. Cíl
2
3.
Druhy rodu Cephalcia
3
3.1. Cephalcia abietis L. do systému živočichů
3
3.1.2. Cephalcia na Picea abies Karst.
3
3.2. Charakteristika hospodářsky významných zástupců
4
3.3. Bionomie
5
3.4. Přirození nepřátelé rodu Cephalcia
8
4. Kontrolní metody
9
4.1. Kontrola líhnutí imag
9
4.2. Kontrola půdními sondami
9
4.3. Kontrola počtu a stavu vajíček
10
4.4. Kontrola líhnutí housenic
10
5. Metodika
11
5.1. Půdní kontrola
11
5.2. Kontrola Moerického miskami
11
5.3. Kontrola parazitace
12
6. Popis oblasti
13
6.1. Širší uzemní vztahy
13
6.2. Charakteristika kontrolních ploch
15
6.2.1. Porosty s jarní půdní kontrolou
15
6.2.2. Plochý Moerického misek
16
7. Výsledky
19
7.1. Vyhodnocení půdní kontroly Na LS Nové Město na Moravě a LHC Kinský a.s.
19
7.2. Kontrola rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. Moerického miskami
21
7.2.1. Průběh rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. na lokalitě Pohledec – Koníkov v letech 2009–2010
21
7.2.2. Průběh rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. na lokalitě Fryšava v letech 2009–2010
21
7.2.3. Průběh rojení ploskohřbetek rodu Cephalcia Pz. na lokalitě Cikháj v letech 2009–2010
22
7.3. Parazitace jako faktor omezující populační hustotu ploskohřbetek
22
7.4. LS Pelhřimov
23 32
8. Diskuze
25
8.1. Zhodnocení stanovištních podmínek
25
8.2. Zhodnocení parazitace a význam parazitoidů se zřetelem na ochranu lesa 25 8.3. Zhodnocení půdních kontrol a Moerickeho misek
26
9. Závěr
27
10. Seznam literatury
29
11. Přílohy
31
33
