Skautský měsíčník střediska Junáka Křtiny http://www.skautkrtiny.weebly.com http://www.facebook.com/skaut.krtiny číslo 173 listopad 2015
25. ročník obnoveného turistického pochodu „Křtinská padesátkaÿ sobota 3. 10. 2015
Pochod Křtinská padesátka se za devět let svého obnoveného trvání zabydlel v povědomí křtiňáků i přespolních, snad proto se letos na start dostavilo rekordních 435 účastníků. Možná to bylo také proto, že meteorologové vyhrožovali velkým ochlazením a tak pohybuchtiví spoluobčané využili jednu z posledních příležitostí, jak protáhnout kosti. Anebo to bylo tím, že letošní ročník byl dvojnásobně jubilejní. Pochod slavil celkem 25. opakování (byť s několikaletou přetržkou). Navíc jsme my, skauti, slavili čtvrtstoletí od porevolučního obnovení činnosti. A jak jinak završit naše celoroční oslavy, než právě pořádným výšlapem do přírody, který ke skautingu neodmyslitelně patří. Inu, dost „chození okolo horké kašeÿ a vrhněme se na statistiky letošního chození. Nejvíce lidu se rozhodlo pro 10km trasu. Celkem 271. Druhou v pořadí (jak délkou, tak i počtem chodičů) byla mimořádná 25km trasa. Tu prošlo symbolických 125 sportovců + jedno dítě do 6 let, kteří v součtu urazili 3150 km. U této trasy se na chvíli zastavím. Píši o ní, jako o mimořádné, je to proto, že byla připravena speciálně k onomu výročí 25 let od obnovení střediska. Cesta vedla okolo důležitých míst naší historie: koupaliště, kde se konaly dva Svojsíkovy závody; Říčky, kde proběhl mrak našich letních táborů; Kamenka, kde jsme kdysi obnovili střediskovou činnost apod. /pokračování na straně 8/
V listopadu nás čeká velká detektivní hra – Holmesiáda * Hodnocení činnosti v měsíci říjnu * Reportáže: 25. ročník obnoveného turistického pochodu „Křtinská padesátkaÿ, Prodloužená družinovka Světlušek „Unesou nás draci?ÿ, Houbobraní, Prodloužená schůzka Jestřábů „V kuchyniÿ, Vlčácká výprava do Tišnova, Výprava vlčat do Prahy „Vzkaz v láhviÿ, Akce 1. chlapeckého oddílu „Hra Lesní lidéÿ, Krizová situace, RoveZOOM 2016 „Čekal jsi to?ÿ
s. m. r. k. 173/1
Hlásná trouba I. Naše nejbližší akce • Schůzky Benjamínků pátky 20. 11. 2015 a 4. 12. 2015 „V tomto skautském roce máme schůzky Benjamínků dvakrát měsíčně vždy první a třetí pátek v měsíci.ÿ Začátek: v 16.30 h na dětském hřišti za klubovnou. Ukončení: v 18.00 h u klubovny. Anita, Markéta a Mihanka středa 11. 11. 2015 • Velká detektivní hra – Holmesiáda „Atentát na starostuÿ „Čeká nás již 10. ročník napínavé detektivní hry ve zšeřelých Křtinách. Zažijeme při ní neopakovatelná dobrodružství v partě kamarádů. Těšte se a nezapomeňte přijít. Zveme všechny členy střediska na pomoc při pátrání!ÿ Sraz: v 17.00 h u klubovny. Ukončení: ve 20.00 h v klubovně. S sebou: věci připravenosti VP2 (zápisník, tužku, uzlovačku, kápézetku, Stezku, nůž, pláštěnku), baterku, pití! V průběhu akce bude připraveno malé občerstvení. Výstražná zpráva kontrarozvědky: Na Úřad městyse Křtiny přišla výhružná zpráva. Někdo vyhrožuje starostovi. Kdo to je? Kam vedou nitky? Je třeba zneškodnit nebezpečného nájemného zabijáka! Policie se obrátila s prosbou o pomoc na své osvědčené kolegy ze světových detektivních agentur. Poznámka: sestavte si na schůzkách týmy detektivů. Každý by měl mít alespoň čtyři členy. Prosím vedoucí, aby mi poslali zprávu nejpozději do neděle 8. 11. 2015. Zbyněk-Náčelník čtvrtek 19. 11. 2015 • Prodloužená schůzka Termitů „Tajná činnostÿ „Na této schůzce se budeme věnovat práci na Tajné činnosti – výrobě dárku pro klubovnu. Navíc si připravíme speciální občerstvení a čeká nás i hra v podvečerním šeru.ÿ Sraz: v 17.00 h u Drápelů. Ukončení: ve 20.00 h u Drápelů. S sebou: věci na prodlouženou schůzku (VP2). – zápisník, tužka, Stezka, KPZ, uzlovačka, nůž, svačina, pití, pláštěnka. Navíc vezměte baterku. Vše sbalené do batohu na záda. Zbyněk-Náčelník sobota 28. 11. 2015 • Vánoční tvoření „Navštíví nas Jana Kvapilová-Kvapča z Mokré, která si pro děti i dospělé připravila malování na překližku, artyčokovou techniku, pískované mandaly, zapichovátka do květináče ve tvaru anděla, big shot na tvorbu přání.ÿ Kdy: akce proběhne od 12 h do 17 h ve spol. sále. S sebou: materiál pro tvoření bude na místě k zakoupení v ceně 20–80 Kč na výrobek. Michaela Brzobohatá-Míša • Cestovatelský večer – Kuba čtvrtek 3. 12. 2015 „O ostrově Kuba – perle Karibiku bude vyprávět a fotografie promítat David Rimeš.ÿ Začátek: v 19.00 h ve společenském sále ve Křtinách. Ukončení: ve 20.30 h.
s. m. r. k. 173/2
II. Organizační • PRVNÍ STATISTIKA REGISTRACE PRO ROK 2016 V průběhu měsíce října se uskutečnila na našem středisku registrace členů. Její odevzdání proběhlo v neděli 1. 11. 2015 na střediskové radě a nyní přinášíme první výstupy. 1. dívčí oddíl – roj světlušek „Ještěrkyÿ – – – –
roj má aktuálně 14 registrovaných děvčat, během listopadu předpokládáme dořešení šesti zbývajících členek, u světlušek působí čtyři aktivní vedoucí, tento oddíl má nejvyšší nárůst nováčků, a to rovných deset holek.
1. dívčí oddíl – družiny skautek „Muchomůrkyÿ – družina má aktuálně deset registrovaných děvčat, – u skautek působí tři aktivní vedoucí. 1. smečka vlčat – smečka má nyní evidovaných 23 mladších členů, – během listopadu předpokládáme doregistraci dalších sedmi kluků, – u vlčat je registrováno sedm dospělých, kteří se podílí na vedení. 1. chlapecký oddíl „Bílý bizonÿ – skauti mají aktuálně osm registrovaných kluků, – předpokládáme dořešení registrace ještě u tří dalších členů, – u oddílu působí dva hlavní vedoucí a čtyři roveři, kteří se podílí na vedení. Kmen RR „Jumpersÿ a Klub kmene dospělých „Oldskautiÿ – aktuálně je zde evidováno dohromady 12 osob, – předpokládáme doregistraci dalších tří až sedmi členů. „Suma-sumárumÿ, nyní máme oficiálně registrováno celkem 87 členů. Během listopadu ještě dořešíme zbývajících 19 až 23 osob. Naše základna tedy téměř jistě opět přesáhne 100 členů. Děkujeme všem, kteří se na registracích a jejich zpracování podílejí. Warden a vedoucí družin
• STŘEDISKOVÁ RADA A SMRK Středisková rada se uskuteční v neděli 29. 11. 2015 od 18.00 h v klubovně. Zváni jsou všichni členové rady, vedoucí a zájemci o dění na středisku. Uzávěrka příspěvků do Smrku je stanovena na pondělí 30. 11. 2015. Do večera prosím zašlete své příspěvky Víťovi na mail (
[email protected]). Přijetí mailu si nechejte potvrdit! V případě nejasností ohledně formátování a psaní příspěvků se mrkněte na nai: http://casopis-smrk.wz.cz Warden s. m. r. k. 173/3
III. Vyhodnocení „Fénixeÿ za říjen 2015 1. pomoc středi- 2. grafický list 3. kronika 4. Smrk 5. divoká karta Celkem sku (0–10 b) (0–10 b) (0–25 b) (0–10 b) (0–10 b) (0–65 b) 1. Ještěrky 10 9 25 10 10 64 2.–4. Muchomůrky 10 9 24 10 10 63 2.–4. Termiti 10 9 24 10 10 63 2.–4. Vlci 10 9 24 10 10 63 5.–6. Jestřábi 9 9 24 10 10 62 5.–6. vlčata 10 9 23 10 10 62 Družina
Celkové pořadí: 1. Družina skautek Muchomůrky (125 b) 2.–3. Roj světlušek Ještěrky (123 b) 2.–3. Skupina vlčat Termiti (123 b) 4. Družina skautů Vlci (122 b) 5.–6. Družina skautů Jestřábi (121 b) 5.–6. Skupina vlčat (vlčata) (121 b) Říjnové výsledky Fénixe naznačují velkou vyrovnanost mezi jednotlivými družinami, zvláště grafické listy se ustálily do povedené podoby a všichni u nich získávají shodný počet bodů. Pochvalu si tentokrát zaslouží každá družina. Skautky a Vlci za pomoc středisku, při které pilně uklízeli tyčovinu do přístřešku u Drápelů. Světlušky za nejkrásnější kroniku. Obě skupiny vlčat za pečlivý úklid klubovny. Jestřábi za zapojení kluků do tvorby příspěvků do Smrku. V rámci Divoké karty bylo v říjnu hodnoceno odevzdání registrací a zadání nováčků do skautského evidenčního systému SkautIS. Závěrečné bodování tohoto úkolu bylo těžké, některé družiny vše splnily na výbornou, u dalších by bylo hodnocení spíše „1-ÿ. Vzhledem k tomu, že jsme systém registrací letos inovovali a více úkolů přešlo na vedoucí družin, tak Warden nakonec po dlouhé rozhodování uznal, že nebudeme přespříliš přísně hodnotit drobné nedostatky a všechny družiny si zaslouží plný počet bodů. Vítězkám gratulujeme a všem družinám přejeme úspěch v dalším měsíci. Středisková rada a Warden
IV. Různé • PODĚKOVÁNÍ Děkujeme společnosti MEZOS spol. s r.o. za sponzorský dar na činnost našeho střediska. Děkujeme ochotným rodičům za dopravu skautů na hru Lesní lidé. Děkujeme všem organizátorům a pomocníkům, kteří se podíleli na zdárném průběhu turistického pochodu „Křtinská padesátkaÿ.
s. m. r. k. 173/4
Živá kronika Hodnocení měsíce října 1. dívčí oddíl – roj světlušek „Ještěrkyÿ: V září měly světlušky 4 družinovky a zúčastnily se pochodu K50. První z družinovek byla prodloužená a její náplní bylo pouštění draků. Na ostatních schůzkách jsme s holkama hrály spoustu her, značně jsme poustoupily v plnění nováčků a cestiček. Poslední ze zářijových družinovek jsme věnovaly rukodělkám. Áďa spolu s Ondrem, prňačkama a druhačkama vyráběla ježky z listí a já se staršíma holkama sovičky z borovicových šišek. V listopadu se můžeme těšit hlavně na přespání v klubovně, kde se ponoříme do vánoční atmosféry a začneme s výrobou vánočních přání. Účast na činnosti vyla 85%. Bližší informace o naší činnosti a fotografie z ní můžete najít na stránkách: www.svetluskykrtiny.weebly.com. Nikola Matušková-Broskev 1. smečka vlčat: „Maláÿ a „Velkáÿ vlčata se v říjnu zůčastnila tří schůzek a velkých výprav do Prahy nebo do Tišnova. Oproti loňskému roku už se tolik nebodujeme, ale přesto si snažíme stále nosit na schůzky věci připravenosti. Máme spoustu her a činností, kdy je během schůzky využíváme. A proto je mnohem lepší si věci sebou nosit, než si je pak půjčovat od vedoucích. Také se snažíme o 100% docházku. Pokud nemůžu přijít, měli by mě rodiče formou SMS u vedoucích omluvit. Jinak přijdu o skautskou nálepku, kterou bych mohl získat. „Velkáÿ vlčata – Modrá a Zelená šestka má mnohem samostatnější a aktivnější program než je tomu u malých vlčátek. Schůzky jsme v říjnu začínali uzlovací rozcvičkou. Skoro všichni už zvládají tři nováčkovské uzly, někteří i všech 6. Velmi dobře nás trénoval hlavně Béda s Pašerákem. Béďa si pro nás také připravil spoustu závodů s tenisákem. Tenisák bychom teď měli nosit na každou schůzku. Začali jsme s luštěním šifer a čeká nás morseovka. To víte, přijde Holmesiáda. Uklízeli jsme v klubovně, hráli jsme Setonovku, Plácandu a skvělou hru se slovy při svíčkách. Starší trénovali mapu a buzolu do Zelené stezky. Mladší si do Modré stezky povídali o rytířském chování, nebezpečných lidech a Knize džunglí. Velká vlčata měla v říjnu účast na činnosti 81%. „Maláÿ vlčata – Žlutá a Červená šestka se teď zaměřuje hlavně na plnění Žluté stezky nováčků. Nosíme si svoje věci, vybavili jsme si KáPéZetku při hledačce v klubovně. Hodně dlouho jsme si povídali o oblíbených zvířatech, jejich vlastnostech a také vlastnostech našich členů. Chtěli jsme vybrat zvíře, které by nás vystihovalo. Víme, že jsme silní, chytří, rychlí, odvážní, kamarádští a upovídaní. Připomnělil jsme si vlčácký pozdrav a Knihu džunglí. V rámci schůzky jsme navšívili autogramiádu v místní knihovně a poslechli si poutavé vyprávění dědy Káji, autora pohádkové knížky pro Justýnku. Uklízeli jsme v klubovně. Šifrovali jsme. Hráli jsme Plácandu, nosili ptáčkům krmení s kolíčkem a také oblíbené Zombíky a Na četníky. A polovina z nás jela na super výpravu do Tišnova. Malá vlčata měla v září 77% docházku. Nejmladší předškolní drobotina – „Benjamínciÿ. Benjamínci si pořídili své stezky – Pěšinky Benjamínků. Lepí si do nich obrázky zvířátek za plnění jednotlivých oblastí. Také už mají žluté skautské šátky a turbánky. Pátrali jsme ve svých rodinách po tom, kdo skautoval. Opakovali si druhý zákon benjamínků „Hraju si s kamarády a dělím se s nimiÿ. Spolupráci jsme si zkoušeli při pohádce Jak děděk tahal řepu. Povídali jsme si o pravidlech, jak nám pomáhají. Protože v říjnu se nás sešlo málo, tak jsme zatím museli odložit výběr názvu. A začali jsme zapisovat do kroniky a kreslit do ní obrázky. Na konci října proběhla ještě jenda velmi slavností událost, důležitá pro naši smečku včat. Svůj skautský slib složil jeden z vedoucích vlčat, který pomáhá s vedením vlčat již více než rok a skauting s. m. r. k. 173/5
ho silně oslovil. Je jím bratr Béďa. Skautský slib složil dne 28. 10. 2015 na Kamence. Blahopřejeme a vítáme ho ve světovém skautském bratrstvu. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách www.vlcatakrtiny.tk. Hanka Drápelová-Mihanka a Zbyněk Drápela-Náčelník 1. smečka vlčat – Černá šestka „Termitiÿ: V říjnu se Termiti sešli na pěti akcích. Byly to čtyři schůzky a víkendová výprava do Prahy. Na schůzkách jsme pokračovali v plnění Stezky – 2. stupně. Zaměřili jsme se na body týkající se rozvoje osobnosti. Povídali jsme si o tom, čeho by kluci chtěli v životě dosáhnout, jaký mají režim dne a jak hospodařit s penězi na výpravě. Ze skautské praxe jsme se věnovali šifrování, učili jsme se správně sbalit batoh a jak hledat dopravní spojení. Kluci si chystají na každou schůzku hry a závody a zakouší tak radost z povedeného programu, který sami připravili. Učí se připravovat program, vysvětlovat pravidla ostatním a řídit hry. Kromě jimi připravených her hrajeme i další. Velký úspěch slavila třeba hra „Plamínek životaÿ nebo „Na jelenaÿ či „Stolní hokejÿ. Společně se skauty jsme oslavili vítězství družiny Vlků ve Svojsíkově závodě a zahráli si s nimi několik her. Společné hry mají vždy velký úspěch. Povedené byly třeba „Veverčí ocáskyÿ a „Na upíryÿ. Vrcholem měsíce byla výprava do Prahy, která byla odměnou za 3. místo v soutěži „Vzkaz v láhviÿ pořádané časopisem „Světýlkoÿ. Program byl úžasný. Navštívili jsme „Mořský světÿ s obrovskými akvárii plnými ryb, pluli po Vltavě na pramicích vodních skautů, projeli se pod Karlovým mostem na lodi Státní plavební správy a samozřejmě si prohlédli pražské památky. Někteří Termiti se zúčastnili pochodu „Křtinská padesátkaÿ. Za zmínku stojí Skejťákovo absolvování trasy 40 km. Téměř všichni Termiti stále chodí na všechny schůzky i další akce. Jen Tesák se v podstatě celý měsíc omlouval kvůli nemoci a rekonvalescenci. Snad už i jemu bude zdraví sloužit a plně se zapojí do činnosti. Celková účast na činnosti byla v říjnu u Termitů 91,8% a úplně na všech schůzkách a včas byli Kutil, Skejťák, Vratko, Džudo a Sova. V říjnu se chstáme na Holmesiádu a uděláme si také speciální prodlouženou schůzku. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách www.vlcatakrtiny.tk. Zbyněk Drápela-Náčelník 1. dívčí oddíl – družina skautek „Muchomůrkyÿ: Měsíc říjen byl pro skautky opět měsícem bohatým na akce. Viděli jsme se celkem pětkrát, někteří dokonce šestkrát. Měli jsme čtyři družinovky z toho dvě prodloužené a jednu expedici „Houbobraníÿ. Letos to byl již druhý ročník náročné podzimní expedice s přespáním na Pekárně. Bylo hezké sledovat, jak jsme se všichni posunuli o krok v před a brázdili jsme cestu skautskému heslu, buď připraven. A že jsme byli. Poradili jsme si jak s nepříjemným počasím, tak s velkou strašidelnou výzvou na závěr večera. Těšíme se na rok zas. Na družinovkách jsme se věnovali hlavně plnění nováčků, ale samozřejmě se našel čas i na hry. Velice rádi hrajeme hry z pořadu Partička. Nejvíc jsme si oblíbili „Čelovkuÿ, kdy si za čelovou svítilnu umístíme papírek se jménem postavy a hádáme, kdo jsme. Nehrajeme jen Partičku, tento měsíc jsme si dali i Palermo a schovku s hádáním ve tmě. Největší sranda je to s Dostym, který nás ještě tak nezná, snadno pak vymění Julču za Lucu.
s. m. r. k. 173/6
První z našich prodloužených družinovek byla přípravou na Houbobraní. Zopakovali jsme baleni batohu, správné vybavení a péči o něj, získávání vody z přírodních zdrojů, bivakování a další nejrůznější věci, které byly pro absolvování naší podzimní expedice nezbytné. Samozřejmostí byla výroba družinových triček batikovací metodou. Druhá prodloužená schůzka nesla název „Krizová situaceÿ, na této družinovce jsme se věnovali řešení neočekávaných situací, ve kterých bychom mohli použít naše schopnosti např. rozdělávání ohně, výrobu sekyrky, ošetření zranění nebo stavění přístřešku. Naši vedoucí to celé zabalili do postapokalyptického příběhu, kdy jsme čelily vymření lidstva a zůstaly jsme odkázány samy na sebe. Bylo to velice zajímavé a naučné. Ve velkém a tuhém boji nakonec tým pojmenovaný „Spartansÿ porazil tým „Adidasÿ. Do těchto týmů se i nadále chceme sdružovat a poměřovat naše síly. Dále jsme se neoficiálně zúčastnili tradičního křtinského pochodu K50 a celý měsíc zakončili dobrým skutkem, odnošením krátké tyčoviny z tábora. Účast na akcích se drží na skvělých 83% a to i v období, kdy řádí nejrůznější bacilové nešvary. Na všech akcích pak byly Terez, Luca, Julča, Žeryk a Sovička. V měsíci následujícím nás čeká tradiční družinový program, okořeněný speciální zdravovědnou družinovkou a přespáním v klubovně. Bližší informace o naší činnosti a fotografie naleznete na www.skautkykrtiny.weebly.com. Terez a Kamikaze 1. chlapecký oddíl „Bílý bizonÿ: V měsíci říjnu jsme měli jednu oddílovou schůzku, dvě družinové a jednu prodlouženou. Jestřábi měli prodlouženou kuchařskou, kdežto Vlci jeli zakopávat listinu úmluvy. Místo schůzky, která měla být během podzimních prázdnin, jsme měli zábavnou schůzku. Program na schůzkách byl zaměřen na mapy a orientaci. Někteří skauti šli na pochod Křtinská padesátka, a pár z nich ušlo i 50 km. Společně jsme se zúčastnili také lesní bojové hry pořádané ochozskými skauty /uvLesní lidé. Tam naše skupina obsadila první místo a natřela to všem ostatním. Také jsme měli podzimní expedici, na kterou ale jelo jen pár skautů. I přesto se ale povedla a ti co nejeli, by měli litovat. Účast na činnosti byla 55,9%. To je dost málo, ale může za to hlavně velmi malá účast skautů na expedici. Příští měsíc se zaměříme na šifry. Čeká nás pátrací hra pořádaná smečkou vlčat „Holmesiádaÿ, kde své znalosti upotřebíme. Více informací o naší činnosti najdete na našich webových stránkách www.skauti.tk. Zbyněk Drápela-Hroch, Jiří Pinďák-Diki, Zbyněk Drápela-Náčelník 1. chlapecký oddíl – družiny skautů „Jestřábiÿ: Je tu konec měsíce října. Tento měsíc byl nabitý různými akcemi. Hned na první schůzce jsme si zopakovali práci s mapou, která vyvrcholila super hrou. První větší akce byla kuchařská schůzka kde jsme se sešli celá družina. Co jsme si uvařili, to jsme si taky snědli. Palačinky se nám docela povedly. Úkolem do Fénixe na tento měsíc bylo skládání Smrků a jeho roznáška. Další velká akce byla naše účast na „Lesních lidechÿ pořádaných ochozskými skauty. Tento rok se nám podařilo poskládat perfektní tým a to bylo poznat i na celém závodu, který se nám podařilo vyhrát. Organizačně jsme si mysleli, že hra skončí už ve 14.00 h, ale když už jsme se balili, zjistili jsme, že hra bude ještě dvě hodiny pokračovat. Na další schůzce jsme navázali opět na práci s mapou a buzolou. Vyvrcholením měsíce byla „Podzimní expediceÿ, na které byla téměř nulová účast Jestřábů z důvodů nemocí a jiných povinností. Je nám to moc líto a na příští akce budeme určitě připraveni a naši účast výrazně vylepšíme. Příští měsíc nás čeká mnoho dalších akcí a možná již započne naše tajná činnost týkající se Vánoční besídky. Tento měsíc jsme se jinak opravdu nenudili a těšíme se na příští. s. m. r. k. 173/7
Celková účast na činnosti byla 54,6%. Je velmi malá, ale velký podíl na tom má hlavně malá účast skautů na expedici. Matěj Opletal-Balů 1. chlapecký oddíl – družiny skautů „Vlciÿ: Vlci se v říjnu potkali na pěti akcích. Měli jsme jednu prodlouženou schůzku, dvě normální schůzky a zúčastnili jsme se „Velké podzimní expediceÿ a velké lesní hry „Lesní lidiÿ. Na schůzkách se Vlci věnovali hlavně výcviku v oblasti práce s mapou a topografickým značkám. Hráli jsme hry jako „Upířiÿ, „Latrínaÿ, nebo „Bodyguardÿ. Na prvních dvou schůzkách jsme si zopakovali, jak se určuje azimut, nebo jsme si zopakovali topografické značky. Tyto znalosti jsme si prověřili ve hrách a závodech. Měli jsme také jednu prodlouženou schůzku. Na ní jsme se jako každý rok vydali na naše družinové místo, kde jsme vykopali starou a zakopali novou listinu úmluvy. Prohlédli jsme si taky jeskyni Kostelík, ve které jsme si zahráli pár her na topografii a taky hru o nacistické továrně. Tuto akci nám nezkazil ani déšť, který přetrvával po celou dobu schůzky. Naše družina se společně s Jestřáby zúčastnila také velkou lesní hry pořádané ochozskými skauty „Lesní lidiÿ. V ní si skupinka musela postavit přístřešek z přírodních materiálu, uvařit si jídlo a k tomu ještě krást vlajky ostatním týmům. Naší skupince se v této hře velice dobře dařilo, a tak skončila na 1. místě. Měli jsme i velkou podzimní expedici, které se tentokrát odehrála v okolí Bukovinky na Říčkách a v Rakoveckém údolí. Hned první den jsme si vyslechli prezentaci o Jamboree kterého se zúčastnili skauti z Bukovinky. Prošli jsme se po místech kde stávaly skautské tábory a dokonce jsme obnovili místo s oddílovým symbolem. Účast na činnosti byla 56,6Úplně na všech akcích a včas byl Jurda a Op. V listopadu se Vlci chystají na akci za vítězství ve Fénixi. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách http://skautikrtiny.ic.cz. Eskym, Lukin, Náčelník
Reportáže z proběhlých akcí 25. ročník obnoveného turistického pochodu „Křtinská padesátkaÿ sobota 3. 10. 2015 /dokončení ze strany 1/ O všem si mohli turisté přečíst ve zvláštním itineráři, který byl pro tuto trasu vyroben. Na startu jsme také využili úspěchu našich Vlků a vystavili historickou trofej za 1. místo v celostátním finále Svojsíkova závodu, kterou kluci týden před pochodem vyhráli. A pojďme dál, na 40km vyrazilo 17 osob, na tradiční „50ÿ si trouflo 14 lidí. Na obou trasách bylo vidět hodně členů našeho střediska. Dokonce i nějaké to vlče se tam vyskytlo a stresovalo rodiče svým elánem po příchodu do cíle. Nakonec zbývá už jen děsivě vypadající „100ÿ. Zde se v pátek večer našlo sedm statečných, kteří se nezalekli a vyrazili polykat kilometry – byli to: Radek Brzobohatý, Josef Pohořalý, „terminátorÿ Martin Školák (trasu dal za neskutečných 12 hodin a 50 minut), Jiří s. m. r. k. 173/8
Vala. Skauty na trati reprezentovali Jiří Pinďák-Diki (ušel 80 km), Jakub Zoblivý-Makča a Tomáš Zedníček-Thomas. Nezbývá, než před jejich výkony smeknout, nasadit ortézy a začít trénovat. Po návratu do cíle dostali všichni účastníci diplom a dále pak placku, nebo tričko. Podle toho, co z toho si na startu objednali. Mimochodem, určitě jste si všimli, že letošní trička na sobě měla skautskou lilii a tři junácké klobouky. Dokonce i na diplomech a plackách se za mapou skrývají skautíci. Vcelku povedená tečka za letošními oslavami střediskového čtvrtstoletí, nemyslíte? Warden
Prodloužená družinovka Světlušek „Unesou nás draci?ÿ úterý 6. 10. 2015 Jako každé úterý jsme se s holkama sešli před klubovnou. Vítr sice moc nefoukal, ale to nás neodradilo, a proto jsme se s holkama a jejich drakama vydali k Palouku. Aby nám cesta rychleji utíkala, dostala každá z holek jednu kartičku žirafího pexesa. Jejich úkolem bylo k sobě v průběhu cesty najít správnou dvojici. Háček byl ovšem v tom, že nikdo nesměl svoji kartičku ukázat a zároveň nesměl ani přímo říct, co je na kartičce nakresleno. Děvčata jsou ale velice šikovná a proto jsme na další křižovatce rozdávali kartičky znovu. Dlouho netrvalo a kromě najitých dvojiček jsme došli i na louku u Palouku. Ke vší smůle tam ale vítr nefoukal o moc víc než na náměstí a proto nastal velký přesun nad Březinu. Na kopci jsme si rozbalili svačiny a postupně se pokoušeli pouštět draky. Vítr foukal dostatečně, ale ve vzduchu stále lítal jen Ondrův drak. Museli jsme tedy udělat drobné úpravy a technické opravy, abychom do vzduchu dostali i draky holek. Díky Ondrovi se to po půl hodince povedlo a nad Březinou se vzduchem prohánělo deset draků. Byl to opravdu krásný pohled. Když jsem se po nějaké době zase podívala na hodinky, nestačila jsem se divit. Byl už nejvyšší čas zabalit věci a jít zpět na náměstí. Některým z holek byla ovšem zima, tak se vedoucí obětovali a těm největším zmrzlíkům popůjčovali, co se jen dalo. Pak už jsme posbírali zbylé odpadky a batůžky a vyrazili ke klubovně. Než jsme dorazili, už se setmělo a maminky vyhlížely své děti. Rozdali jsme jim tedy aktovky, dali pokřik a rozešli se do tepla svých domovů. Nikča-Broskev
Houbobraní
sobota–neděle 10.–11. 10. 2015
Rok se s rokem sešel a byla tu další Pekárna, a protože nejsme žádné béčka, bylo to samozřejmě s přespáním. Sešli jsme se v sobotu brzy ráno. Bylo třeba se na tak náročnou výpravu připravit. Po kontrole a rozebrání vybavení a surovin, jsme se vydali na cestu. Naše cesta letos vedla z druhé strany. Prošli jsme Březinou, minuli Nové dvory a už jsme si vyšlapovali z kopečka Pod Hádek. Cesta to byla velice náročná, těžké však správně nabalené obrovské krosny, o něž se opíral dosti silný a studený vítr, si s našimi těly pěkně mávaly. Byli jsme tak rádi za každou možnost, se před větrem schovat. Ale už, už poznáváme staré dobré točité schůdky nahoru. Po rychlé svačince, kde holky likvidovaly poslední řízky z domu a zaslouženém odpočinku, jsme se rozeběhli po okolí, najít ten nejsprávnější zdroj pitné vody. Ještě než jsme se pustili do zběsilého s. m. r. k. 173/9
nabírání, popovídali jsme si vše potřebné, od filtrace až po převaření, holky se mi však nepodařilo zaskočit, protože tohle všechno už znaly. Po nanošení potřebného množství vody, jsme se pustili do zásob dřeva. Toho tam sice bylo dostatek, ale jako správní skauti jsme chtěli vynahradit vše, co spálíme. To se neobešlo bez remcání, ale nakonec nám to šlo pěkně od ruky a my tak pomohli případným dalším ponocným. Následoval čaj o páté a velké vaření. Na programu byly špagety a povedly se na výbornou. Po zkušenostech z loňska jsme vzali daleko více jídla, tak zbylo i na mě a Dostyho. Když jsme dojídali, stejně jako loni nás přišli poprosit z Kaprálova mlýna, zda bychom si na nějaký čas nevyměnili stanoviště. Každoročně zde v tuto dobu zakončují své aktivity svíčkovým rituálem, jehož podrobnosti jsou nám však skryty. Souhlasili jsme a odebrali se k potoku za cílem umytí nádobí. Tam jsme si ještě chvíli povídali a užívali si veselou atmosféru, než holky začaly vykládat strašidelné historky. Sice se u toho neustále řehnily, ale ve mně rostl jakýsi špatný pocit za zády a moc příjemné mi to nebylo. Veselý smích skautek však uhasilo vyřčení následného programu. Jeskynní stezka odvahy jen za svitu malé čelovky a svíčky se tak stala docela velkou výzvou a řeknu vám, celkem mě i mrazilo v zádech. Na tento nelehký úkol vyráželi holky samostatně, málo kdo chtěl jít zrovna v tuto chvíli, atmosféra houstla s každou novou příchozí. Bez pochyb měli holky strach, ale žádná to nevzdala a každá z nich se tak těšila splněné výzvě, podpisem na tajemnou listinu a ziskem prvních vodítek k celoroční hře. Celý tento rituál byl pak nazván Houbobraním, protože až zde nově příchozí skautky pečetí svůj přechod podpisem. Teď už nás čekal zasloužený spánek. Nachystali jsme spaní a holky chrněly snad během pěti minut. Dosty se ještě proběhl pro zapomenuté špekáčky, než se ke mně připojil na první hlídce a poté jsme ulehli i my. Druhý den se nám vůbec nechtělo z vyhřátých spacáků. Myšlenka dalšího dobrodružství však nakonec převážila a hurá na snídani. Podávala se ovesná kaše, jahodová nebo oříšková. Vše jsme spláchli teplým borůvkovým čajem, zabalili si a s Vaškem, který se připojil, jsme se vydali na cestu za naší listinou úmluvy. Počasí opět hrálo šachy proti nám a pořádně přituhovalo, únava rostla s dalším ušlým krokem a všichni se nemohli dočkat cíle. Chvílemi se polemizovalo nad tím vše vzdát a vrátit se v rámci družinovky, nakonec jsme to ale zvládli. Vykopat listinu bez zapomenutého rýčku bylo trošku komplikovanější, ale poradili jsme si. Listinu jsme našli, takže nikdo naše tajemství nevyzradil. Vyhodnotili jsme, čeho jsme za ten rok dosáhli a dali si dalších pár předsevzetí na ten další. Poobědvali jsme stylem „co krosna dáÿ a vyrazili směr Křtiny. Asi po hodince náročné chůze se studeným větrem v zádech, jsme začali poznávat známá místa. Byli jsme doma. Myslím, že se akce suprově vyvedla a bylo vidět, jak zkušené skautky máme a jaký obrovský krok v před za ten rok udělaly. Těším se zase příště, věřím že to bude ještě větší zážitek a neopakovatelná zkušenost, jako teď. Kamikaze
Prodloužená schůzka Jestřábů „V kuchyniÿ
čtvrtek 15. 10. 2015
Schůzku jsme začali v malém počtu, který se naštěstí po chvíli navýšil. Při čekání na ostatní jsme skládali Smrky. Až všichni dorazili, začali jsme závodem. Za 30 korun (maximální hranice naší útraty), jsme měli na paragon nakoupit co nejlepší přísady na sendvič. Časový limit byl 20 minut. Pak jsme přešli konečně na vaření. Dělali jsme palačinky a chleba ve vajíčku. Já smažil palačinky, jenže elektrický sporák moc nesmažil, takže jsem smažil docela dlouho. Při smažení jsem zkoušel palačinky otočit ve vzduchu bez pomoci vařečky, ovšem nezdařilo se my to. Naštěstí žádná neskončila na stropě. Během toho dělal Makča chleba ve vajíčku a poté udělal zbytek palačinek. Po uvaření jsme nachystali prostření a šli jsme jíst. Moc jsme si pochutnali. Dobře jsme to uvařili.
s. m. r. k. 173/10
Po úklidu jsme hráli hru s názvem „Kočičko, dnes nedostaneš mlíčkoÿ. V ní jsme se toho hodně nasmáli. Například, když Vejt byl kočička, přišel k Makčovi a snažil se ho rozesmát. Místo toho aby mňoukal jako správná kočička, řekl větu: „Né kočičko, dnes nedostaneš mlíčkoÿ, kterou musí říct osoba, kterou chce ten kdo je kočička rozesmát, aby kočičku odehnala ze svého okolí a tím se zachránila. Poté jsme jen poklidili kuchyni, dali pokřik a rozešli se domů. Matěj Opletal-Balů
Vlčácká výprava do Tišnova
pátek–neděle 16.–18. 10. 2015
Sešli jsme se u klubovny a jeli v 17.15 do Brna a odtud do Tišnova. Z vlakového nádraží jsme šli do klubovny místních skautů, kde jsme si uvařili čaj a snědli každý svou večeři. Následovala příprava na spaní. V sobotu po krátké rozcvičce jsme šli s Mamutem nakoupit snídani pro ostatní. Další z nás vařili ranní čaj. Připravili jsme si věci do batůžků na celodenní výšlap a šli na vlak do Říkonína. Vlak měl zpoždění. Tak jsme si při čekání zahráli hru na Zlatokopy s kolťákem. Všichni jsme sbírali zlato a jeden z naší skupinky měl při sobě tajně ukrytý kolťák, který musela druhá skupinka odhalit. Do zlaté horečky se zapojili i vedoucí. Když jsme v Říkoníně vystoupili z vlaku, nejdřív jsme s Mamutem naplánovali trasu podle mapy a v průběhu cesty poznávali svoje stanoviště a cestu. Putovali jsme po proudu říčky Libochovky. Všude bylo spousta dozrávajících plodů a tak jsme ochutnávali trnky, jablka, ořechy, . . . a poznávali jedovaté rostliny. Dlouho jsme šli stezkou nad říčkou, někdy i dost krkolomnou, až jsme vyšli na loukách. Potřebovali jsme se dostat na druhou stranu potoka, kudy stezka pokračovala. Místní nás ujistili, že v blízkosti žádný mostek není. A jediný most, poblíž jejich osady, je dnes po dešti namoklý a velmi klouže. Proto jsme usoudili, že jedinou bezpečnou cestou, bude klasický brod. Tedy pokud se nechceme vracet na poslední rozcestí a jít navíc tři kilometry. Říčka tu byla jen po kotníky a po létě ještě voda nebyla tak studená. Byla to pro nás výzva, kterou jsme ale společně zvládli a všichni jsme přešli se suchým oblečením, botami i batohy. Místo, kde jsme měli vařit oběd, byl nedaleko. U malého přítoku stál v roklince srub starýho Greenwooda. Aspoň tak ho zažila křtinská vlčata, když tu před 10 léty o prázdninách tábořila. Využili jsme zbytků horkého popela v přilehlém ohništi a rozfoukali oheň. Společně jsme přinesli suroviny, nanosili dřevo, všechno pokrájeli a uvařili si oběd. Zatím co se Mamut staral o dovaření oběda, nosili jsme do banky za Irčou svoje zlato. Ale trochu nám v tom bránili Levis s Mihankou, kteří v kopci hlídali a přepadali nás. Potom jsme si dali výtečný teplý oběd, rýži a kuskus s dušeným masem a strouhaným sýrem. Stihli jsme důkladně propátrat malý potůček při umývání ešusů. A na louce si zahrát další hru Poslepu za píšťalkou. Krátce jsme se na pochodu zastavili při poznávačce stromů. Přes osadu Chytálky a příjemný mostek jsme se napojili na žlutou turistickou trasu. Potřebovali jsme na vlak do Dolních Louček a tak jsme stoupali lesem do mírného kopce. A pak většího a ještě většího dlouhého nekonečného kopce. Někteří se připojili i na vlak, který jsme si udělali z lana, aby se nám lépe stoupalo. Když se cesta začala konečně svažovat, věřili jsme, že se nám na vlak podaří dojít včas. Ale jel o dvě minuty dřív. A tak ti nejrychlejší z nás ho viděli odjíždět. Naštěstí jsme měli dost vody, svačiny, času a elánu se vydat na další cestu, abychom nemuseli čekat další dvě hodiny na příští spoj. Po krátké svačinové pauze jsme byli zase na nohou. A velký kus cesty si zpívali naše známé písničky. Asi za hodinu se zešeřilo. Trasa po červené kolem Předklášteří byla naštěstí pohodlná, bezpečná a přehledná. Měli jsme baterky a občas se zastavili, abychom se ujistili, že jsme všichni anebo se koukli na souhvězdí. Do klubovny jsme se vrátili hodně unavení, ale moc pyšní, že jsme to zvládli. Měli jsme už chuť jen na čaj a sušenky a šli brzy spát. K původním sedmi kilometrům na Dolní Loučky jsme tímto výkonem přidali dalších šest do Tišnova.
s. m. r. k. 173/11
Ráno jsme spali až do 7.30 h. Pak jsme si dali rozcvičku, připravili snídani a vyrazili na další vrcholný zážitek. Cílem byl vrchol Květnice nad Tišnovem. Pouhých pět kilometrů a 200 metrů převýšení. Po zelené okružní cestě jsme vystoupali až na Velkou skálu. Pokochali jsme se výhledem na Tišnov. Květnice je významným nalezištěm polodrahokamů ametystů. Měli jsme štěstí a povedlo se nám pár těchto nádherných úlomků objevit. Takřka v nás propukla druhá zlatá horečka. Jen těžko se některým odtud odcházelo. Ale museli jsme se vrátit. V klubovně jsme si ještě připravili výborný oběd – těstoviny se zeleninou a tuňákem nebo uzeným. A také rajskou polévku. A mezi tím si zabalili věci do batohu na zpáteční cestu. U oběda nás Levis učil spoustu pokřiků, které si ze svého skautování pamatoval. Na polední siestu ale nebylo moc času. Rychle uklidit a pak na vlak. Po našich zkušenostech jsme raději jeli dřívějším rychlíkem a tak akorát chytili spoj na Křtiny. U klubovny už na nás čekal Mamut, který nám přivezl naše velké batohy autem. A také naši rodiče. Rozloučili jsme se a plni dojmů se rozešli. Však bude ještě dlouho o čem povídat. podle zápisu Fífy přepsala a doplnila Mihanka
Výprava vlčat do Prahy „Vzkaz v láhviÿ
pátek–neděle 16.–18. 10. 2015
Naše vlčata se v minulém skautském roce zapojila do soutěže „Vzkaz v láhviÿ, kterou pořádal celostátní časopis pro vlčata a světlušky „Světýlkoÿ. Tato soutěž byla určena pro šestky vlčat a světlušek, které se staly posádkami lodí plnícími nejrůznější úkoly. Z naší smečky se zapojila Zelená a Modrá šestka, které se staly posádkami lodí Zlatá laň a Hispaniola. V pěti číslech časopisu vyšlo zadání pěti hlavních úkolů a spousty vedlejších. Během schůzek jsme je plnili a do redakce časopisu posílali zprávy o plnění, fotky zachycující plnění úkolů a lodní deníky, které jsme si vedli. Úkoly byly velice různorodé. Díky nim jsme se třeba vypravili k rybníčku na setkání s rybářem, při němž jsme krmili ryby a mohli si i pohladit kapra, nebo jsme se vypravili do aquaparku. Také jsme se učili poznávat souhvězdí, uzlovali, zjišťovali jaké ovoce se k nám odkud dováží a natáčeli video se secvičenou námořnickou písní a mnoho dalšího. Celý rok jsme tak měli schůzky obohacené o nejrůznější zajímavé aktivity. Do soutěže se zapojilo téměř 30 posádek z celé republiky. Naše posádky se v průběžném pořadí stále pohybovaly mezi nejlepšími pěti. V září jsme napjatě očekávali jak jsme uspěli celkově. A náš výsledek byl vynikající – získali jsme pomyslnou bronzovou medaili za 3. místo na němž se společně umístily obě naše posádky. Je to velký úspěch v rámci celé republiky a skvělá propagace křtinského skautingu. Doposud se nikomu z křtinských skautů nepodařilo takto výrazně uspět v celostátní soutěži pořádané skautskými časopisy. Velké uznání si zaslouží vlčata, která se zapojila a také tým vedoucích a dalších členů našeho střediska, kteří se na úspěchu podíleli. Jako odměnu za umístění v soutěži pro nás organizátoři připravili celodenní program plný překvapení v Praze. Třetí říjnový víkend jsme tedy vyrazili do Prahy. Do skautské klubovny v PrazeHolešovicích jsme přijeli už v pátek večer. Program začínal v sobotu ráno na Výstavišti Praha Holešovice. Před vchodem do expozice „Mořský světÿ jsme se setkali s vlčaty a světluškami z pěti nejúspěšnějších posádek a společně se vypravili na její prohlídku. Obrovská akvária plná cizokrajných ryb byla nádherná. V rámci prohlídky vlčata vyplňovala pracovní listy a když se jim po jejich vyplnění podařilo získat tajenku dostaly na památku žraločí zub. Také si mohli krmit ryby ve velkém akváriu. Hrozně je to bavilo zejména když sebou ryby tak mrsknuly, že voda šplíchala ven. Když jsme se dosyta nabažili Mořského světa vypravili jsme se společně na vyhlášení výsledků do místní sokolovny. Na vyhlášení přišel i děda Jack, který nás doprovázel celou soutěží v kresleném s. m. r. k. 173/12
seriálu vycházejícím ve Světýlku. Byl jím hlavní kapitán vodních skautů Vladimír Cvrček-Vezír. Naučil nás skvělou písničku, která nás provázela po celý den. Pozdravit nás přišel i místonáčelník Junáka Michal Tarant-Majkl. Během vyhlášení výsledků se promítaly fotky z plnění úkolů a pouštěla videa. Na velké spoustě z nich byla naše vlčata. Jak nám pak řekla jedna z organizátorek tak naše fotky patřily k nejlepším. Třeba se tedy najdeme i v dalším čísle Světýlka. Odpolední program pokračoval u řeky Vltavy. Organizátoři pro nás domluvili projížďku po Vltavě na lodi Státní plavební správy. Všechna vlčata se shodnula, že to byl největší zážitek. Na půlhodinovou plavbu jsme vyrazili z nábřeží u Střeleckého ostrova, podpluli pod Karlovým mostem a pluli ještě kus po proudu než jsme se vrátili zpátky. Kluci si vyjížďku užívali na horní vyhlídkové palubě i v kajutě. Mávali jsme na kolemplující lodě i lidi na mostech či pobřežních restauracích. Dalším bodem programu byla plavba na pramičkách s pražskými vodními skauty. Obsadili jsme dvě pramičky a vyrazili na plavbu po Vltavě k jezu nad Střeleckým ostrovem. Naši kluci pádlovali ukázkově a tak jsme si zasoutěžili v přetahování lodí. Při odpoledním programu nám jako zázemí posloužil skautský institut, který sídlí na Staroměstském náměstí kousek od orloje. Pak už jsme vyrazili na prohlídku pražských památek. Kluci viděli Orloj, Národní divadlo, Karlův most, střídání stráží na Pražském hradě a prošli si i Zlatou uličku. Také jsme si užili ježdění metrem což bylo pro mnohé kluky poprvé v životě. V neděli dopoledne jsme se ještě vypravili do Národního technického muzea. To byla už jen „třešinka na dortuÿ. Uvítal nás letoun Blériot prvního českého letce Jana Kašpara a pak už jeden hezčí exponát než druhý. Lokomotivy, letadla, auta, motorky a pak další tematicky zaměřené části expozice. Byli jsme v muzeu dvě hodiny a stále by bylo co prohlížet. Nicméně jsme se už museli chystat k návratu. V klubovně jsme si uvařili jednoduchý oběd a vyrazili na hlavní nádraží. Tam jsme chvíli počkali než přijede rychlík Johan Strauss a vyrazili směr Brno. Cesta byla dlouhá, ale pohodlná a tak jsme se za setmění dostali v pořádku domů. Bylo to úžasné ukončení celoroční soutěže, které si určitě všichni budou dlouho pamatovat. Velké poděkování patří pořadatelům soutěže a také všem našim vedoucím a rodičům, kteří nám pomáhali. Zbyněk-Náčelník
Akce 1. chlapeckého oddílu „Hra Lesní lidéÿ
sobota 17. 10. 2015
Letos jsme se opět po roce vydali na akci Lesní lidé pořádanou Ochozskými skauty. Akce se konala v lesích poblíž vesničky Hostěnice. Na místo srazu jsme dorazili objednaným odvozem rodičů některých skautů. Tam jsme si poslechli úvodní příběh Lesních lidí, po kterém začala samotná velká bojovka. Úkolem každé soutěžící skupinky bylo dorazit na své předem určené místě na mapě ve hracím území a rozestavit okolo svého stanoviště vlajky, které měly za úkol přečíst nebo ukrást zase jiné skupinky. Také do konce hrací doby měla každá skupinka uvařit oběd, čaj a postavit přístřešek pro pět osob. Rozdělání ohně nebyla žádná sranda, protože bylo všechno v okolí pořádně mokré a nic suchého se najít nedalo. Nám se nakonec oheň rozdělat povedlo a začali jsme vesele vařit oběd. Mezitím někteří z nás loupili vlajky u jiných skupinek a nebo sbírali o něco méně hodnocený proviant. Vše se nám pěkně dařilo, že jsme chvílemi nevěděli, co dělat. Vždy však alespoň dva bránili stanoviště a ostatní byli na lovu. Pak se už ovšem blížil konec a my se odebrali zase zpět na místo ukončení, kde jsme si počkali na krásné 1. místo! Jurda s. m. r. k. 173/13
Krizová situace
pondělí 26. 10. 2015
V pondělí jsme se sešli už ve čtyři hodiny, protože si Romcek na nás nachystal speciální družinovku, kterou nazval „krizovou situacíÿ. Ta vznikla tak, že naši Zemi přepadli mimozemšťané a zničili skoro všechno, ale pár skupin lidí přežilo. Aby mohli dál přežívat, museli sehnat základní věci potřebné k životu. Rozdělili jsme se na dva týmy, Spartans a Adidas. Bylo třeba nanosit co nejvíce zásob vody, nachystat na oheň, vyrobit si zbraně – sekeru a postavit si přístřešek. Další hra byla zlomená noha. Určily se dobrovolnice, které měly „zlomenýÿ kotník a ostatní je ošetřovaly. Protože to bylo nerozhodně, kdy Spartans dotáhli veliký náskok Adidasu, bylo třeba vymyslet rozhodující kapitolu celého příběhu. Šli jsme po slepu, jen svým čichem a chutí poznávat nejrůznější koření a jiné věci na vaření. Romcek nás ohodnotil a vyhrála skupina s Motýlkem, Terkou, Medvídkem a Sovičkou, tedy Spartans. Pak jsme měli partičku a nakonec schovku potmě. V sedm jsme se rozloučili pokřikem a rozešli se domů. Zuza a Sovička
RoveZOOM 2016 „Čekal jsi to?ÿ
středa–neděle 28. 10.–1. 11. 2015
Už podruhé jsem se zúčastnil skvělé akce pro RR s názvem RoveZOOM. Tentokrát bylo motem ročníku „Čekal jsi to?ÿ. Akce to byla opravdu nečekaná. Začalo to už na srazu, kdy organizátoři dorazili pozdě, protože je nečekaně zastavila Policie. Během cesty na základnu, kde jsme byli ubytovaní, jsme jakože vyšetřovali vraždu skautského vedoucího. Hráli jsme při tom taky různé seznamovací hry, abychom si všechny co nejrychleji zapamatovali. Navíc jsme si každý vylosovali roli, podle které jsme se celou cestu museli chovat. Já si vylosoval tu nejhorší, jakou jsem mohl. Byl jsem blázen, a pokaždé, když jsem uslyšel své jméno, musel jsem se pět sekund chovat jako zombie. Jedi se zase musel drbat za uchem pokaždé, když uslyšel jakékoli jméno. Většina ostatních rolí se ale moc neprojevovala a tak jsem si připadal jako magor, když jsem dělal zombie. Druhý den jsme museli vstát v pět ráno a vyrazili jsme neznámo kam. Řekli nám jen, že si máme připravit program pro děti od 1. do 9. třídy. Po několikahodinové cestě jsme dorazili do Dolní Rožínky, odkud jsme šli ještě kousek pěšky. Když jsme dorazili na místo, čekalo nás překvapení. Budeme mít program s Romy. Všechno dopadlo dobře a přes všechny naše odlišnosti jsme spolu strávili pěkný den. Bylo to pro mě hodně poučné a je to pro mě cenný zážitek. Další dny nás čekaly různorodé programy. Vyzkoušeli jsme si jaké je to být politikem a schvalovat zákony, udělali si skautské Prostřeno, nebo jsme si taky zahráli pořádnou bojovku. Předposlední den nás čekal celodenní závod ve stylu The Amazing Race. Chodili jsme od zprávy ke zprávě a každou jsme museli vyluštit, aby nám řekla kam dál. Jednu zprávu jsem musel jít opsat do rybníka. Ta voda byla fakt studená. Dostali jsme se do blanenského kina, kde taky byla jedna zpráva. Nakonec jsme došli až na Nový hrad, kde nás čekalo šílené bludiště. Žádný večer jsme nešli spát brzo. Pokaždé jsme hráli na kytaru a zpívali dlouho do noci. Sešla se tam úžasná parta. Mám zase pár nových známých skautů a hromadu skvělých zážitků. Akce se líbila i Jedimu, který tam byl taky. Příště nás pojede třeba víc. Nebýt na tak skvělé akci, to je skoro hřích :-). Zbyněk Drápela-Hroch
S. M. R. K. je měsíčník, který vydává Junák – český skaut, středisko Křtiny, z. s. pro svou vnitřní potřebu. Je distribuován zdarma reg. členům střediska. Číslo 173, ročník 18., vyšlo 4. listopadu 2015 ve Křtinách v nákladu 90 výtisků.
s. m. r. k. 173/14