Skautský měsíčník střediska Junáka Křtiny http://www.skautkrtiny.ic.cz http://www.facebook.com/skaut.krtiny http://vlcatakrtiny.ic.cz http://skautkykrtiny.ic.cz http:/skautikrtiny.ic.cz číslo 143 listopad 2012
22. ročník obnoveného turistického pochodu „Křtinská 50ÿ sobota 6. 10. 2012 Rok se s rokem sešel a ve Křtinách se opět konal turistický pochod „Křtinská padesátkaÿ. Letos to byl celkově již 22. ročník (a šestý od obnovení tradice). V sobotu brzy ráno (hodně brzy, protože byla ještě tma, když jsem lezl z postele) naše rangers Majťa a Zaza uvařily do připravených várnic čaj. Poté se hasiči rozjeli na své kontrolní stanoviště na kraji Babic, skauti na stanoviště u Klostermannovy studánky, nachystali jsme stoly a další propriety na startu a pochod mohl začít. Start celé akce byl v hospůdce Eden . . . Ale, co to sem budu psát – většina z vás tam stejně byla. Tentokrát se koukneme na pochod spíše z pohledu statistiky a čísel. Na startu se sešlo 311 osob ze Křtin a blízkého i vzdálenějšího okolí. V tomto počtu je zahrnuto 284 platících účastníků (věk 5 a více let) a 27 dětí do 4 let. Skauti tvořili téměř 15 % účastníků (celkem 42 členů střediska vyrazilo na různé trasy). Nejkratší 7km trasu prošlo 82 osob, z toho byli 4 členové střediska. U Klostermannovy studánky naši roveři Vašek a Pavel připravili hry a závody pro děti, aby jim ukrátili a zpestřili odpočinek (např. házení do žabí tlamy, srážení plechovek či pochod na špalcích). Pro všechny pak bylo k dispozici ohniště a možnost opékání špekáčků. Rodiče i děti si také mohli vyzkoušet projít se po tzv. slackline, tedy 3 cm širokém popruhu, který byl natažen mezi dva stromy ve výšce asi 0,5 metru. Nejvytíženější trasou bylo 12 km, kam vyrazilo celkem 111 lidí. Potkat jste zde mohli 16 členů střediska. Na této trase na účastníky čekalo otevřené arboretum s možností opékat špekáčky. Na 25km pochod se vydalo 67 lidí, což je 235% nárůst oproti loňsku. Jedenáct pětadvacítkářů tvořili naši skauti a skautky. Je tedy vidět, že křtiňáci se pomalu učí chodit delší trasy a za několik dalších ročníků se jistě dočkáme i výrazně vyššího počtu chodců na té nejdelší. /pokračování na straně 7/ V listopadu nás čeká Mistr uzlování * Hodnocení činnosti v měsíci říjnu * Reportáže: 22. ročník obnoveného turistického pochodu Křtinská „50ÿ, Rádcovský kurz „Tábor sv. Jiříÿ, Velká podzimní expedice vlčat „Medvědí jeskyněÿ, Prodloužená schůzka Jestřábů „Svět v podzemíÿ, Prodloužená schůzka družiny Vlků „Duběnkyÿ, Prodloužená družinovka Ještěrek, Listina úmluvy – Muchomůrky, Budín – 3. díl
s. m. r. k. 143/1
Hlásná trouba I. Naše nejbližší akce • Lesní lidé – 1. chlapecký oddíl, skautky, starší vlčata sobota 3. 11. 2012 „Blížila se jedna z krušných zim patnáctého století. V království českém sice vládl král, ale jeho moc končila jen kousek za Prahou a jinde o něm nikdo nevěděl. Krajem se toulali žoldnéři a zbytky snad všech armád, co v té době v Evropě bojovaly. O jejich násilnostech a krutosti se už přesvědčilo mnoho vesnic a měst . . . ÿ Sraz: v 7.30 h na parkovišti u klubovny. Návrat: nejpozději v 16.15 h autobusem z Jedovnic. S sebou: VP3, karimatka, skautský kroj, teplé oblečení, boty na běhání, ešus, lžíce, deník, tužka, 50 Kč, suroviny na vaření dle domluvy na družinovce. Velká bojová hra s Jedovnickými skauty, v okolí Jedovnic. Diki, Vašek
neděle 4. 11. 2012 • Exkurze Býčí skála – RR a OS „V neděli se již podruhé podíváme do Býčí skály, tentokrát proti proudu Jedovnického potoka.ÿ Sraz: v 13.00 h před Býčí skálou. Ukončení: přibližně kolem 17.00 h. S sebou: helmu s čelovkou, gumáky či holínky, oblečení do jeskyně a teplé oblečení na převlečení! Petra H.
pátek 9. 11. 2012 • Rikiho dar – 1. chlapecký oddíl „Velká městská hra motivovaná Rychlými šípy a Stínadly. Ve Stínadlech se nachází spousta tajemství, které se snaží jednotlivé družiny vypátrat. V tom se jim snaží zabránit skupiny Vontů.ÿ Sraz: ve čtvrtek v 16.00 h u klubovny. Návrat: ve 21.15 h autobusem z Jedovnic. S sebou: skautský kroj, deník, tužku, veškeré šifrovací tabulky, baterku, plánek města Blanska, 60 Kč. Velká městská hra, která bude probíhat po Blansku. Diki, Vašek a Náčelník
sobota 10. 11. 2011 • Mistr uzlování „Slyšte, slyšte, křtinské středisko hledá toho nejodvážnějšího, nejšikovnějšího a nejbleskovějšího rychlovazače. Na přání Jeho Veličenstva bude přidána rozstřelová soutěž pro Mistry z let minulých. Zaplňte tribuny, na kolbiště vchází první udatní . . . ÿ Sraz: ve 13.30 h v klubovně. Ukončení: v 17.30 h. S sebou: uzlovačky na trénování, skautské šátky, lehkou svačinu a pití. Soutěž je určena hlavně mladším členům střediska, ale i ti starší jsou vítáni, a speciální pozvánka je pro minulé vítěze, kteří změří síly spolu navzájem. za tým organizátorů Míša M. a Jony
s. m. r. k. 143/2
• Velká detektivní hra – HOLMESIÁDA „Jeskynní kapkyÿ středa 14. 11. 2012 „Čeká nás napínavá detektivní hra ve zšeřelých Křtinách, při níž zažijeme neopakovatelná dobrodružství v partě kamarádů. Těšte se a nezapomeňte přijít. Zveme všechny členy střediska na pomoc při pátrání!ÿ Sraz: v 16.00 h u klubovny. Ukončení: v 19.00 h v klubovně. S sebou: věci připravenosti na výlet VP2 (zápisník, tužku, uzlovačku, kápézetku, Stezku, nůž, pláštěnku), baterku, pití! V průběhu akce bude připraveno malé občerstvení. Výstražná zpráva kontrarozvědky: U nás v Moravském krase se v minulosti vyráběl zázračný nápoj zvaný Jeskyní kapky, kterému byly připisovány nevšední účinky. Jeho výrobcem byl místní lékárník – magistr Čížek. Nikdo neví z čeho likér vyráběl, ale vědělo se že hodně chodil na bylinky a motal se také kolem místních jeskyní. Jednoho dne se ztratil a tím byl ztracen i jeho recept. Po čase z Ameriky přiletěl jeho zapomenutý synovec a začal se zajímat o dědictví po svém strýci, zejména o recept na likér. Po receptu však začal pátrat i někdo jiný a jeho úmysly nebyly vůbec počestné. Synovec začal mít strach a požádal o pomoc naši policii. Policie se obrátila na své osvědčené kolegy ze světových detektivních agentur. Zbyněk-Náčelník
pátek 16. 11. 2012 • Klub přátel Bangu - RR a OS „Zahrajeme si v klubovně karetní hru Bang. Večer je na téma jednohubky, takže se můžeme těšit i na kulinářské speciality.ÿ Sraz: v 16 h v klubovně. Ukončení: dle nálady a možností každého účastníka. S sebou: pokrývku hlavy ve stylu divokého západu, jednohubky a dobrou náladu! Petra H.
čtvrtek 6. 12. 2012 • Cestovatelský večer – Thajsko „První prosincový čtvrtek bude opět cestovatelský večer. Jeho podtitul zní – Thajsko z pohledu pohodlného středoevropana. Vyprávět a fotografie promítat bude Jan Brychta.ÿ Začátek: v 18.30 h ve společenském sále ve Křtinách. Ukončení: ve 20.00 h.
II. Organizační • STŘEDISKOVÁ RADA A SMRK Středisková rada se uskuteční v neděli 2. 12. 2012 od 17.30 h v klubovně. Doba začátku je odvislá od ukončení rozsvícení vánočního stromu na náměstí. Warden vás zkusí nahnat na konci rozsvěcení na náměstí a přesuneme se do klubovny. Zváni jsou všichni vedoucí oddílů a družin i další zájemci o dění na středisku. Nezapomeňte přinést družinové kroniky, grafické listy a další podklady pro vyhodnocení Fénixe za měsíc listopad. Úkol do Měření sil na prosinec chystají a na radu donesou skautky. Uzávěrka příspěvků do Smrku je stanovena na pondělí 3. 12. 2012.
s. m. r. k. 143/3
III. Vyhodnocení „Fénixeÿ za říjen 2012 1. pomoc středi- 2. grafický list 3. kronika 4. Smrk 5. měření sil 5. divoká karta Celkem sku (0–10 b) (0–20 b) (0–25 b) (0–15 b) (0–5 b) (0–10 b) (0–85 b) 1. Jestřábi 10 18 22 15 5 0 70 2. Muchomůrky 10 17 24 15 3 0 69 3. Vlci 10 17 24 15 2 0 68 4. Ještěrky 10 15 22 15 4 0 66 5. vlčata 10 16 22 15 1 0 64 Družina
Celkové pořadí: 1.–2. Družina skautů Vlci (138 b) 1.–2. Družina skautů Jestřábi (138 b) 3. Šestka světlušek Ještěrky (134 b) 4. Smečka vlčat (131 b) 5. Družina skautek Muchomůrky (129 b)
Galeony říjen Celkem Jestřábi 0 3 Gal Vlci 2 2 Gal Muchomůrky 3 3 Gal vlčata 0 1 Gal Ještěrky 1 4 Gal
Druhý měsíc mezidružinové soutěže Fénix 2012/2013 je úspěšně za námi. Překrásnou kroniku měli za říjen Vlci, ale zdatně jim sekundovaly také Muchomůrky, které předvedly jejich doposud nejlepší kronikový výkon. Grafické listy pak začínají být tuhým bojem o každičký detail. Pořadím opět míchalo také Měření sil, které připravili Jestábi a je vidět, že výhodu „domácího hřištěÿ využili dobře a závod vyhráli. Vítězům gratulujeme a všem přejeme hodně snahy do nadcházejícího měsíce. vedoucí družin a Warden Fénix: Divoká karta na měsíc listopad 2012 Na listopad vyhlašujeme Divokou kartu, tedy mimořádný úkol zadaný Střediskovou radou. Úkolem je aktualizace a zkrášlení družinové nástěnky v klubovně. Pokuste se tedy „vyšperkovatÿ své nástěnky, např. novými fotkami z akcí družin, obrázky, bodovací tabulkou se zápisem všech doposud získaných bodů od září, bodovacími stanovami, podklady k etapovkám, zprávami z dění v družině, soupisem družinových funkcí, apod. Nástěnku je třeba mít kompletní do střediskové rady, která proběhne v neděli 2. 12. 2012. Za včasné splnění úkolu získá družina celých 5 bodů. Dalších 0–5 bodů lze získat za vzhled, obsah a celkovou estetiku nástěnky. Vedoucí družin a přítomní členové rady prohlédnou na začátku SRJ všechny nástěnky a obodují je. Výsledný bodový zisk se zprůměruje a zaokrouhlí na celé číslo. V nejlepším případě tak lze získat až 10 bodů za splnění úkolu a nejkrásnější nástěnku. Přejeme hodně snahy a dobré nápady. Středisková rada a Warden
IV. Různé • !důležité! – PŘEZOUVÁNÍ V KLUBOVNĚ – !důležité! Začalo nám období podzimních plískanic, proto prosíme všechny členy, aby si na schůzky a akce, které budou v klubovně, nosili přezůvky. Používání přezůvek bude vyžadováno a kontrolováno vedoucími na schůzce. Prosíme, dodržujte toto pravidlo, ať nám klubovna vydrží čistá. vedoucí družin a Warden s. m. r. k. 143/4
• Dvě krátké zprávy z dění na středisku a v obci V sobotu 13. 10. 2012 proběhla brigáda RR, OS, skautů a skautek (akce Kulový blesk), během které jsme vyklidili naši klubovnu a táborové i jiné vybavení přestěhovali do nových skladových prostor. Skautky poté klubovnu uklidily tak, aby byla využitelná pro schůzky jednotlivých družin. Velké poděkování všem brigádníkům a Jirkovi (za organizaci akce na místě behem dne). O víkendu 27.–28. 10. 2012 proběhla výsadba obecního sadu na svahu pod budovou základní školy ve Křtinách. Akci organizoval Petr Jelínek z o. s. Horní mlýn. Zasadilo se přes 30 ovocných stromů a keřů, které budou za čas sloužit jako obecní sad a výukové místo. Na akci se sešli zástupci spolků, které ve Křtinách působí. Skauty zdatně reprezentovali Warden, Štófa a Jurda. Zejména v sobotu 27. 10. to byl kvůli nepřízni počasí opravdu chvályhodný výkon. Warden • Poděkování Děkujeme Sokolu Křtiny, Sboru dobrovolných hasičů Křtiny a ostatním spolkům za spolupráci při přípravě a realizaci 22. ročníku obnoveného pochodu Křtinská 50. Děkujeme všem organizátorům z řad RR, OS a příznivců střediska, kteří se podíleli na přípravě a organizaci Křtinské 50 (Warden, Majťa) a kteří pomáhali během dne (Zuzka K., Míša M., Brdo, Vašek Š., Pavel K., Peťa H., Blanka K., Jony). Děkujeme všem vedoucím, kteří s dětmi absolvovali celou trasu Křtinské 50. Děkujeme panu starostovi Františku Novotnému a pracovníkům příslušné stavební společnosti za rychlé řešení problémů s netekoucí vodou v naší klubovně. Vlčata děkují manželům Bělehrádkovým za umožnění přenocování v jejich zahradním domkurotundě během podzimní expedice vlčat.
Živá kronika Hodnocení měsíce října 1. dívčí oddíl – šestka světlušek „Ještěrkyÿ: V říjnu jsme měly celkem pět schůzek, z toho jednu prodlouženou. Na schůzkách jsme pracovaly s cestičkami, procvičovaly turistické značky, poznávaly stromy, objevila se i některá další strašidla. Zúčastnily jsme se též pochodu Křtinská 50, absolvovaly jsme úspěšně trasu 12 km. Byly jsme se koupat v termálních lázních Laa v Rakousku. Poslední akcí měsíce byla návštěva rybolovu v Jedovnicích. Na závěr bych chtěla poděkovat Nelly a Barče za pomoc při organizaci schůzek. Informace o činnosti a fota z akcí najdete též na www.skautkykrtiny.ic.cz. Michaela Brzobohatá-Míša a Nikola Matušková-Broskvička 1. smečka vlčat: V říjnu jsme s vlčaty měli pět schůzek a navíc dvojdenní podzimní expedici do „Medvědí jeskyněÿ. Na schůzkách se toho vlčata hodně dozvěděla. Povídali jsme si o nebezpečí ohně, učili se jak si správně zabalit batoh a také třeba jak zní a co znamená heslo vlčat. Zkoušeli jsme si také uzlování. Nováčci se potýkali se zavázáním mašličky a všichni jsme si zkusili ambulantní uzel. Vlčata se také dozvěděla spoustu informací o státní hymně, vlajce a znaku a také proč slavíme 28. říjen. Zatím se nám nedaří více se pustit do Stezky vlčat, ale to nás čeká v dalších měsících. Během jedné schůzky jsme roznášeli našim oldskautům časopis Smrk a při tom hráli Sluníčkovou hru. Samozřejmou součástí s. m. r. k. 143/5
schůzek je spousta her. Úspěch slavily hry Na četníky a zloděje, Pašeráci, Boj o vlajky, Objevitelé v džungli a další. Také jsme zvolili šestníky a podšestníky našich tří šestek. Vrcholem měsíce byla podzimní expedice. Zkusili jsme si přenocovat bez maminek, opékali špekáčky, hráli hry, zkoumali jeskyně. Asi největším zážitkem však bylo samostatné vaření oběda na ohni a turistických vařičích, kterého se vlčata zhostila s vervou a kupodivu i s výborným výsledkem. Na všechny akce chodí pořád většina vlčat. Vynechávají víceméně jen kvůli nemocem. Pořád tedy máme dvacet vlčat. S vedením nám vždy alespoň na některé ze schůzek pomáhají rodiče od vlčat – Kristýna Pokorná a také Libor Vyhnánek. Občas přijdou pomoct i někteří ze skautů. Každá pomoc je vítaná a při množství a temperamentu vlčat velice důležitá. Nováčci se učí životu ve smečce a jejím zvykům a starší vlčata se učí být mladším správným vzorem. Není to vždy jednoduché, ale drobné pokroky jdou vidět a moc nás těší. Účast na činnosti byla v září velice pěkná a to rovných 80 %. Úplně na všech akcích byli Tintin, Šimi, Sinuhet, Upír, Kalate, Maršmeloun, Skejťák a Derek. V říjnu nás čeká detetktivní hra po zšeřelých Křtinách zvaná Holmesiáda. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách http://vlcatakrtiny.ic.cz. Hanka Drápelová-Mihanka a Zbyněk Drápela-Náčelník 1. dívčí oddíl – družina skautek „Muchomůrkyÿ: V měsíci říjnu se skautky sešly celkem pětkrát na třech družinových schůzkách, jedné výpravě a dnes již oblíbeném turistickém pochodu Křtinská 50. Na schůzkách Muchomůrky především uklízely klubovnu, která až do nedávna sloužila jako sklad nejen táborového, ale i střediskového vybavení. Na K50 některé skautky ušly trasy 25–30 km. Každá z holek se dozvěděla, jakou funkci bude zastávat v družině. Poslední víkend v měsíci jsme si udělaly výpravu na vykopání a zakopání Listiny úmluvy. Jelikož bylo škaredé počasí, a některé skautky se, i přes veškeré zkušenosti, neoblékly teple, musely jsme akci ukončit o něco málo dříve. Příští měsíc se naučíme co nejrychleji vázat uzly na tradičního Mistra uzlování, orientace v přírodě za i bez použití mapy a buzoly, vyzkoušíme si pár kouřových otisků listů a bez problému Muchomůrky vyřeší každou krizovou situaci. Informace o naší činnosti a fotografie z akcí lze nalézt na www.skautkykrtiny.ic.cz. Terka Meluzínová 1. chlapecký oddíl – družina skautů „Jestřábiÿ: V druhém měsíci skautského roku jsme se potkali na pěti akcích akcích, a to na dvou normálních schůzkách, jedné prodloužené schůzce, na které jsme s jeskyňářem Zdenkem Cihlářem navštívili Mariánskou jeskyni, která je normálně veřejnosti nepřístupná a zahráli jsme si skvělé bojovky. Také jsme byli na velké podzimní expedici v okolí Koryčan a Thomas, Praze, Makča a Hroch šli spolu na Křtinské padesátce 50 kilometrů. Balů ušel kilometrů 25. Na schůzkách jsme se zaměřovali hlavně na orientaci, práci s mapou a znalost topografických značek. Dělali jsme tedy azimutový závod, různé hry na poznávání topografických značek a zakreslování bodů do mapy. Účast byla u většiny dobrá, jen Vejt tento měsíc moc nechodil a Praze s Vejtem se také nezúčastnili expedice. Průměrná účast byla 82,8%. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách http://skautikrtiny.ic.cz. Hroch, Vašek, Jirka 1. chlapecký oddíl – družina skautů „Vlciÿ: V měsíci říjnu jsme měli šest akcí. Tři normální schůzky, jednu prodlouženou schůzku, zúčastnili jsme se Křtinské padesátky a také velké podzimní expedice. s. m. r. k. 143/6
Na schůzkách jsme se učili převážně práci s mapou, buzolou a všeobecně orientací. Zkusili jsme si určovat azimuty, zakreslovat body do mapy a také jsme absolvovali azimutový závod. Na schůzkách jsme si zahráli pár nových her jako „Frisbeeÿ nebo „Amébaÿ, ale zahráli jsme si taky legendární hru „Na upíryÿ. Na oddílové schůzce jsme si zahráli novou hru „Bitva dvou armádÿ, kterou si pro nás nachystal Vašek. Všem se moc líbila a snad si ji ještě někdy zahrajeme. Na Křtinské padesátce jsme se ve čtyřech vydali na trasu 32 km. Vyrazili jsme docela brzo a trasu jsme ušli asi za pět hodin. Na naší družinové akci „Duběnkyÿ jsme se vydali hledat duběnky. Našli jsme jich docela dost, ale hezkých jen pár. Prozkoumali jsme taky jeskyni „Netopýrkaÿ a objevili novou „Tuláckouÿ jeskyni. Na velké podzimní expedici jsme byli jenom čtyři Vlci plus Jestřábi a vedoucí. Našli jsme zde i zprávu, která nás poslala na místa, která jsme prozkoumali. Prohlédli jsme si také zdejší hrad Cimburk a znovu si vyzkoušeli, naše kuchařské dovednosti. Zahráli jsme si zde taky velkou hru „Boj o městaÿ, ve které jsme se utkali s Jestřáby. Bohužel jsme prohráli. Obě dvě družiny však udělaly drobné chyby, které by jsme příště mohli vychytat. Expedice se velmi vydařila a už se těšíme na další. Skoro na každé akci byl Eskym, Křižák, Jurda a Pepa. Bohužel kvůli nemoci tento měsíc ani jednou nepřišel Šrek a moc nechodil Tahoun. Snad se to zlepší příští měsíc. Účast na činnosti byla 70,8%. Úplně na všech akcích a včas byli Křižák a Jurda. V listopadu se Vlci chystají na velkou lesní hru „Lesní lidéÿ a také městskou hru „Rikiho darÿ. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách http://skautikrtiny.ic.cz. Eskym, Lukin, Náčelník 1. chlapecký oddíl: Říjen uběhl jako voda a musím podotknout, že byl velmi plodný. Oddílu se dařilo velmi dobře. Proběhla první rádcovská schůzka na téma mapování, orientace, azimuty. Pro rádce a podrádce jsme připravili tuto družinovku, aby z ní mohli čerpat na program na vedení svých částí družinovek. Rádci a podrádci si teď připravují program na hodinu a čtvrt na každou družinovou schůzku. Musím je velmi pochválit, protože program, který si nachystali byl vynikající. Také jsme byli na podzimní výpravě Koryčanskem. Kde se nám objevily dopisy od tajemného Pycella ze země Sedmi království a tak jsme se vydali po jeho stopách. Vypadá to na další etapovou hru. Každý z přítomných na výpravě po splnění čtyř zkoušek získal svůj erb. Už se nemůžu dočkat, co nám přinese další měsíc. Programově jsme se hodně zaměřovali na mapování, práci s buzolou, azimuty, kreslení mapy, poznávání mapových značek a také na dobré skutky. O kterých jsme se hodně bavili, hráli na toto téma scénky a také je konali. V listopadu se můžeme těšit na velkou bojovou hru Lesní lidé a městskou šifrovací hru Rikiho dar, Mistra uzlování a spoustu dalšího. Vizte http://skautikrtiny.ic.cz. Jiří Pinďák-Diki, Václav Ševčík, Zbyněk Drápela-Náčelník
Reportáže z proběhlých akcí 22. ročník obnoveného turistického pochodu Křtinská „50ÿ sobota 6. 10. 2012 /dokončení ze strany 1/ I trasa o délce 32 km zaznamenala nárůst. Procházku v této délce absolvovalo symbolicky 32 lidí, z toho šest členů střediska (Brambůrka, Eskym, Jurda, Křižík, Náčelník, Wendy). Nejdelší trasa 50 km měla letos 19 účastníků, z toho deset občanů našeho městyse a z toho pět členů našeho střediska. Nejmladším padesátkařem byl skaut Makča, kterému bylo v den pochodu 13 let. Slušný výkon Makčo. Ostatní skautští účastníci 50 km, kteří úspěšně dokončili, jsou: Hroch, Jirka, Praze a Thomas. s. m. r. k. 143/7
V cíli na všechny zúčastněné čekalo malé občerstvení (kofola, pro starší pak pivo) a hlavně pamětní diplom a oranžové upomínkové tričko z tohoto ročníku pochodu. Na tomto místě chci poděkovat všem organizátorům akce. Díky patří lidem, kteří pomáhali na startu a v zázemí i těm, kteří se jen na chvíli otočili ať už na startu či v cíli a přiložili ruku k dílu. Věřím, že letošní ročník Křtinské 50 se všem líbil a za rok (první říjnovou sobotu) opět naviděnou. za organizační tým K50 Warden
Rádcovský kurz „Tábor sv. Jiříÿ pátek 3.–12. 8. 2012 a pátek 12.–14. 10. 2012 Tento rok se opět konal Rádcovský tábor sv. Jiří. Já a Makča jsme se rozhodli, že na něj pojedeme a získáme zkušenosti a znalosti. Kurz měl dvě části. První část byl letní běh – tábor. Ten se odehrával v Rakoveckém údolí u Bukovinky. Sraz jsme měli ve Křtinách, odkud jsme po úvodním úkolu pokračovali dál. Po cestě jsme plnili ještě pár dalších úkolů. Bylo to například přelezení lana všemi členy družiny, aniž by se ho někdo dotknul, museli jsme dojít pro skrytý artefakt a to po slepu, uvařit čaj z přírodnin a nakonec se utkat s rytířem. První den jsme se neodebrali hned do tábora, nýbrž jsme nocovali kousek od něj pod přístřešky, které jsme si sami postavili. Tu noc nás navštívili rytíři, kteří nás odvedli na místo kde jsme byli přijati na výcvik rytíře. Druhý den jsme se přesunuli do tábora, kde jsme se zabydleli a pak začal program. Program byl různorodý. Měli jsme tu několik přednášek o různých tématech a také od různých skautů. Navštívil nás třeba skautský kněz Nibowaka, náčelník Junáka Číča, záchranář Bineši, Pade, Balů, ale také skaut s vyznamenáním stříbrného vlka – Merkur. Přednášky tu měli také naši vedoucí a myslím, že všechny byly hodně zajímavé. Byla tu taky celotáborová hra. Na ni, jelikož jsme se měli stát rytíři, jsme si museli vyrobit meče. S těmi jsme potom trénovali a trénovali a nakonec si s nimi užili i trochu legrace. V celotáborové hře jsme měli třeba hru obléhání rytíře Albrechta, ve kterém jsme se utkali s jeho žoldáky, turnaj, ve kterém jsme se utkali s ostatními účastníky tábora, ale i s opravdovými rytíři, potom také hru Čtyři velmistři, ve které jsme museli chránit našeho velmistra před ostatními, ale také ho dovést ke knězi, který nám měl sdělit informace, což se ovšem nestalo. Setkali jsme se dokonce i s katem a naše město obléhali Saracéni. Přemka z Hradce, kterého jsme celou dobu tak usilovně hledali, nakonec zabil saracén. Král byl na nás ovšem hrdý a tak uspořádal velkou hostinu, na které jsme si zazápasili, zahráli si hazardí hry, poslechli si dobrou hudbu a také jsme se dobře najedli. Poslední den tábora nás čekalo už jen balení a rozbíjení tábora. Nakonec jsme se už pouze dopravili domů a vstřebávali jsme informace. Druhá část byla závěrečný víkend s rádcovskými zkouškami na Orlovské myslivně. Při dopravě na Orlovskou myslivnu jsme neměli zrovna štěstí. Hned na začátku měl náš vlak zpoždění a tak jsme nezastihli autobus do Kejžlic, kde jsme měli sraz. Naštěstí tím vlakem jel i jeden vedoucí – Kelly, který nás dovedl až na místo. Na Orlovské myslivně jsme se ubytovali a pak nás čekala zkouška. Po zkoušce jsme se vydali s Balůem na cestu na místo kde se uskutečnil první tábor Antonína Benjamina Svojsíka. Po cestě jsme si zažili mnoho zajímavého. Druhý den nás budili docela zvláštní písničkou. Byla to ale docela sranda. Po rozcvičce a snídani jsme se vydali na celodenní cestu. Měli jsme pouze tři úkoly. Úkoly byly podle tří skautských principů. Služba bližním – měli jsme vykonat nějaký dobrý skutek. My jsme přebírali kameny na stavbu plotku, jiní zase vybírali brambory. Služba Bohu – v kostele sv. Jiří nám Balů pověděl něco z historie kostela a také o službě Bohu. Služba sobě – k tomuto úkolu bylo potřeba nejvíce odvahy. Měli jsme sjet na s. m. r. k. 143/8
lanovce přes zatopený lom. Po cestě jsme zažili ještě další příhody. Šli jsme přes bažinu, aby jsme se dostali k jednomu lomu, někteří z nás spadli do vody, cestou jsme si zpívali písničky a nakonec na místě srazu nás provázela černobílá kočka. Na večer jsme měli rituál – povýšení do rytířského stavu. Poté jsme už jen slavili a slavili. Poslední den někteří odjeli na mši a ostatní čekali na myslivně. Po mši následoval nástup. Tam jsme dostali potvrzení o tom, že jsme prošli tímto kurzem, nášivku kurzu, a DVD s fotkami z celého kurzu. Potom jsme se už jen dopravili domů. Bylo to super a vřele tento kurz doporučuji dalším klukům, co jsou rádcem či podrádcem, nebo se na to chystají. Eskym
Velká podzimní expedice vlčat „Medvědí jeskyněÿ pátek 12.–13. 10. 2012 Jeden říjnový podvečer se na křtinském náměstí seběhla smečka vlčat. Pro neznalého může být tato věta překvapivá a její obsah nepravděpodobný. Pro naše čtenáře je však její obsah určitě jasný a nepochybují, že pravdivý. Nebyla to samozřejmě vlčata opravdová, čtyřnohá, ale členové naší 1. smečky vlčat Junáka Křtiny, tedy nejmladší chlapci v Junáku. Začínala jejich podzimní expedice. Tentokráte se expedice jmenovala „Medvědí jeskyněÿ a měla podtitul „24 hodin v pravěkuÿ. K přenocování jsme využili „rotunduÿ na Slunečním vrchu ve Křtinách na zahradě manželů Bělehrádkových. Je to neobvyklá stavba kruhového půdorysu postavená ze dřeva, slámy a hlíny. I když je to chaloupka malá, vešlo se do ní dvanáct nocležníků a spalo se tam velmi dobře. Večer jsme si u ohýnku opekli špekáčky, povídali si o pravěku. Někteří kluci dokonce překonali svůj strach a zvádli i malou stezku odvahy. Když jsme se uložili do spacáků tak jsme si na dobrou noc přečetli několik příběhů z knihy Lovci mamutů. O boji s jeskynním medvědem či lovu na mamuty se pak možná některým vlčatům zdálo. Jak už jsem psal, v rotundě se spalo dobře. Ještě lépe by se však spalo, kdyby kluci nechtěli dvakrát za noc vstávat. „Jé už budeme asi vstávat, už asi začíná svítat.ÿ To byla věta která mne vytrhla z říše spánku někdy o půl druhé. Kupodivu vzbudila i většinu kluků a chystali se opravdu vstávat. Asi se už tak těšili na další den. Nicméně se nechali přesvědčit a ve spánku pokračovali. Podobnou situaci jsme si zažili ještě asi o tři hodiny později. Tentokrát byla, co se týče svítání, pravdivější a nevzbudila tolik kluků. Vstali jsme tak „ažÿ o půl sedmé i když já bych trochu spánku ještě „vydrželÿ. Ráno jsme začali rozvičkou, čištěním zubů a přípravou snídaně. Chleba s marmeládou všem chutnal a když nám Věrka Bělehrádková uvařila čaj, bylo to dokonalé. Po snídani se pomalu začali scházet další kluci, kteří s námi nemohli být přes noc a společně s ostatními se začali věnovat prohlídce zahrady. Všem se moc líbily kozy, ovečka i rybníček. Asi největší úspěch sklidila speciální houpačka, kterou chtěl každý vyzkoušet. Něco málo po deváté jsme měli vše prohlédnuté, sbalené věci a mohli jsme vyrazit. Na putování nakonec šlo patnáct vlčat, Hanka a já. Šli jsme po modré značce přes Habrůvku až k Býčí skále. Cestou jsme několikrát hledali malá žlutá vajíčka v nichž nás vždy čekal nějaký úkol. Úkoly byly nejrůznější a povětšinou se týkaly věcí, které má znát každé vlče. Například jsme skládali znak vlčat z přírodnin, rozluštili šifru s heslem vlčat a mnohé další. Několikrát jsme museli kluky důrazně usměrnit, aby se chovali jako správná vlčata – kamarádi. Ve zcela nečekaných chvílích nás však také mile potěšili svým kamarádským chováním. s. m. r. k. 143/9
U Býčí skály jsme si zahráli velkou hru na pravěké lovce, kteří kožešiny z ulovených zvířat směňovali s kupci za koření a potraviny. Každá šestka si tak mohla v „obchodě kupcůÿ nakoupit suroviny na vaření polévky a ochucení těstovin. Všem třem šestkám se podařilo uvařit výborné zeleninové polévky. S polévkou Zelené šestky to jednu chvíli vypadalo na pováženou. Tintin se v kuchařském zápalu neudržel a vysypal do polévky celý sáček vegety. Odebrali jsme co se dalo, polévku naředili a nakonec byla výborná. Všichni „zeleňáciÿ se jen oblizovali. I po vařených těstovinách se jen zaprášilo. Šestky je ochucovaly podle chuti cukrem, kakaem, sušeným ovocem či banánem. Někteří z „movitějších šestekÿ – tlup pravěkých lovců je ochutili i vším dohromady. To byla teprve dobrota! Po obědě jsme pokračovali k samotné „Medvědí jeskyniÿ. Byla jí pro nás jeskyně Jáchymka. Nejprve jsme si ji prohlédli společně a poté jsme se do ní vypravili na lov jeskynních medvědů. V jeskyni osvícené svíčkami kluci hledali kartičky s obrázkem medvěda. Medvědů jsme ulovili spoustu a před jeskyní jsme kořist oslavili a ocenili jsme i nejlepší lovce. Všichni dostali na památku velký medvědí zub a hrdě si ho hned zavěsili na krk. Potom už jsme se odebrali na zpáteční cestu na autobusovou zastávku. Po chvíli čekání jsme nastoupili do autobusu, který nás odvezl do Křtin. Na náměstí jsme si dali závěrečný pokřik a rozdali kluky jejich rodičům. Podzimní expedice skončila. Byla náročná, ale všichni ji zvládli a náležitě si ji užili. „Za dlouhých zimních večerů bude nač vzpomínatÿ. Velké poděkování patří manřelům Bělěhrádkovým, kteří nám poskytnuli k přenocování svoji „rotunduÿ a moc pěkně se o nás starali. Děkujeme také křtinským spolkům, které nám darovaly špekáčky, co zbyly po Křtinské padesátce. Zbyněk-Náčelník
Prodloužená schůzka Jestřábů „Svět v podzemíÿ
čtvrtek 18. 10. 2012
Sešli jsme se už v 16.30 a čekali na Makču, který dojel pozdě. Pak jsme šli k Mariánské jeskyni. Tam jsme čekali na Zdenka. Až přjel, povídal nám o jeskyních atd. Pak nám ukazoval karbidku. Když už hořela, vždy řekl: „No, už jede.ÿ a v tu chvíli to zasyčelo a zhaslo. Když už to konečně hořelo, odemčel jeskyni. Balů se bál netopýrů. V jeskyni byly skoro všechny krápníky ulámané. Balů pořád hledal netopýry, až jednoho našel a začal mu svítit do obličeje. Začal se probouzet a vypadalo to, že z té skály spadne. Až jsme si jeskyni prošli, tak jsme se vraceli a ten netopýr spadl Balůovi málem na hlavu. Vylezli jsme z jeskyně a rozloučili se se Zdenkem. Až odjel, tek jsme si zahráli hru rádio, při které jsme tři minuty improvizovali vysílání BBC. Pak jsme si zahráli hru Maják. Potom jsme šli k čističce odpadních vod a zarál si hru Bludičky. Vedoucí plus Hroch byli bludičky a my je honili. Hroch vždy běžel do protisvahu a tam nám zasvítil do očí abysme spadli. Až jsme to dohráli, vrátili jsme se do Křtin. Tam jsme si dali pokřik a šli domů. Do kroniky zapsal Praze, přepsal a mírně upravil Hroch
Prodloužená schůzka družiny Vlků „Duběnkyÿ
čtvrtek 18. 10. 2012
Sešli jsme se na zastávce a jeli směrem k Ochozi. Když jsme dojeli, vydali jsme se směrem ke Kaprálovu mlýnu. Po cestě nám Zbyněk povídal příhody které se děly u Kaprálova mlýnu. Věděli jsme že je tu námi ještě neobjevená Tulácká jeskyně a tak jsme se ji vydali hledat. Našli jsme ji. Byla sice jenom malinká ale přece. Potom jsme se vydali dál směrem na Pekárnu. Když jsme došli na místo kde se Duběnky nachází tak jsme se občerstvili a pak začali hledat. s. m. r. k. 143/10
Docela se nám dařilo, jenomže jsme našli většinu starých duběnek a hezký kulatý jsme našli jenom tři. Byly to ale aspoň nějaký. Po hledání jsme se vypravyli dál. Hledali jsme „Dračí jícenÿ ale ten jsme bohužel kvůli času nenašli. Proto jsme se vydali do Netopýrky. V té jsme našli i nějaké netopýry a malé krápníky. Bohužel už nás tlačil čas a tak jsme museli jít. Na zastávku jsme došli včas a měli jsme ještě tříminutovou rezervu. Bylo to super a příští rok se snad vypravíme znova a doneseme lepší úlovky. Eskym
Prodloužená družinovka Ještěrek
úterý 23. 10. 2012
Hned na začátku schůzky jsme vyrazily směrem k výzkumáku a sbíraly jsme listy stromů. Holky se je učily rozeznávat. Po příchodu do klubovny si z listů začaly skládat obrázky na čtvrtku a někteří z listí tvořily i nádherné kytice růží. Výtvory to byly kolosální. Dokončily jsme skládání družinových beden, což bylo naším dobrým skutkem pro středisko na říjen. Rozhýbaly jsme se hrou Hlava, ramena, kolena, palce. A schůzku jsme završily scénkami na téma: bezpečnost práce. Poté už následoval rychlý úklid, pokřik a dom. Michaela Brzobohatá-Míša
Listina úmluvy – Muchomůrky
sobota 27. 10. 2012
Sešly jsme se za drobného poprchávání a studeného mírného větru před klubovnou. Sraz byl o půl osmé. Holky včetně Terky odešly směrem na Babice a já, jelikož jsem zaspala, jsem je musela poprosit, aby na mě počkaly. Čekaly na mě u Staré Drátenické jeskyně. Tam jsme si zahrály jednu hru na zahřátí a vymyslely si pár bodů do Listiny úmluvy. Po dlouhé a bahnité cestě nás Srnka dovedla až na místo. Netrvalo dlouho a listinu jsme lehce vykopaly ze země. Více než půl hodiny jsme se jí snažily z láhve dostat. Sice jsme o část bývalé listiny přišly a ač na několik kusů potrhanou, přece jsme to zvládly. Srnka nám poskytla papír, při psaní bodů jsme se každá vystřídala a Terka nám ji vyzdobila. Nakonec jsme ji zavázaly provázkem a daly zpátky do lahve, kterou jsme zavoskovaly a následně novou Listinu úmluvy zakopaly. Nakonec jsme udělaly fotku a pospíchaly rychle domů. napsala Brambůrka
Budín – 3. díl
neděle 5. 8.–pátek 10. 8. 2012
(V předchozí části jsme nás opustili uložené ke spánku na břehu vodného diela.) Jak už to tak při stavbě tábořiště za tmy bývá, člověka vždy překvapí, kde se to vůbec probudil. Místní mladiství dealeři, s ještě mokrým razítkem na řidičském průkazu (v noci dvakrát projeli autem kolem, když jsme chtěli stavět stan a odhaduju, že obě strany byly z přítomnosti někoho jiného nervozní obdobně), byli nakonec nedostatkem soukromí zjevně nadobro zapuzeni a nechali si kšeft na další dny. Ne tak nějaký hlučný tvor ve vodním kanále pár metrů od nás (zdejší Nessi). Trávník pod stanem také vypadal za tmy rovnější, stěžovaly si mi pořád záda. Nicméně nehledě na všechny tyto okolnosti, další ráno (středa) bylo tu. Že cca 20 m od nás bylo skutečné tábořiště s ohništěm a luxusní kadibudkou, která se vynořila z větví při „ranním průzkumu terénuÿ tak nějak jako na zavolanou, asi už nikoho ani nepřekvapí:) Vrátili jsme se na násep Gabčíkova a ujeli dobrých 16 km monotónní rovinky kolem vody směrem k hrázi. Potkali jsme snad jen jednu nákladní a tři osobní říční lodi v protisměru, bravurně jsme se jim vyhnuli:) Na hrázi jsme posvačili, chvíli okouněli s širokou veřejností na úzké zdymadlo v akci a potom nakoupili v Jednotě potraviny a hlavně hodně pití. (Poznámka na okraj – to jsme dělali s. m. r. k. 143/11
velmi často a doposud jsem se o tom nezmínil – však v Pánovi prstenů se přece taky nepíše o každém brouku, kterého Frodo cestou do Mordoru zašlápnul, né?:) Ale jak bylo horko, pili jsme jako duhy, především neochucené minerálky a cukrové bomby z Ameriky.) Chvíli jsme vyměnili násep za standardní asfaltovou silnici, abychom se na násep znovu vrátili. Cestou jsme minuli zajímavou stavbu – chaloupku s doškovou střechou a satelitem. Oběd jsme si vychutnali v přístřešku podél cyklostezky, který měl dobu své největší slávy už za sebou, ale na hlavu nám nakonec nespadl. S plnými žaludky jsme zvesela pokračovali dál, sice po cyklostezce, ale nepříliš příjemné, s oblázkovým povrchem. Z ničeho nic se vynořil další defekt. Moje den předtím zalepená duše byla opět prázdná. Znovu jsme ji zalepili a přehodili ji do předního kola, které přece jen nebylo tak zatížené. Nic z toho však nepomohlo, jen co jsem na kolo zasedl, duše se znovu vypustila. Díra v ní už byla nezalepitelná. Jony vyrazil do nejbližší vesnice hledat obchod, já s Radkem jsme se pokusili o poslední možné řešení – použít duši bez ventilku (kterou jsem naštěstí a nevím proč předchozí den ráno po výměně nevyhodil), rychle ji nafouknout a uzavřít čepkem. Uplatnění nalezla i částečně použitá žvýkačka Orbit Peppermint, která v kombinaci s čepkem udržela alepoň tolik vzduchu, abych nejel úplně po ráfku. A to bylo dobře, protože Jony se vrátil v podstatě s nepořízenou a ještě jsme museli vesnicí projet jako stíny, aby nám pouze maďarsky mluvící obyvatelé této slovenské vísky italsky neublížili za odmítnutí služeb jejich senilního a slepého stařešiny, který duši sice neměl, ale prý „opraví všchnoÿ. Pomalejším tempem, co vadné kolo dovolilo, jsme pokračovali do Komárna. V tak velkém městě bude určitě nějaký cykloobchod. Nic jsme neriskovali (krom vlastního života) a jeli jsme pro jistotu po hlavním tahu. V partnerském městě našeho okresního města byly cyklokšefty minimálně dva, oba zavřené cirka půl hodiny před naším příjezdem – jak jinak. Smůla. No co už, nocovat budeme dnes tedy tady. Respektive poprvé nakoukneme do Maďarska a najdeme si kemp přes most na druhé straně řeky, v Komárom. Na polohu kempu jsme se naštěstí doptali ještě na slovenské straně, protože za mostem už by to bylo asi za nula bodů. Zatímco jsem hlídal kola a bagáž, Radek s Jonym vyjednávali v recepci prvního kempu. Po dvaceti minutách čekání, zrovna když jsem si už říkal, že handrkování o konečnou cenu by se mohlo chýlit ke konci, vyšli ven a vylezlo z nich, že pán na recepci umí ze světových jazyků pouze maďarštinu a za celou tu dobu z něj v podstatě plus mínus vydolovali, kolik by nás u nich nocleh stál . . . Že to byl nerovný boj jsem za chvíli poznal sám. Statný maďar v nejlepších letech, s hárem typu „free as the windÿ (čili sympaťák;)) vyrazil z recepce za námi ven, ukazováčky zkřížené před sebou a drmolil stále dokola „Juno! Juno!ÿ. Raději jsme jeli rychle dál a že se nás nesnažil zapudit jménem lokálního božstva na rtech jsme poznali teprve za další křižovatkou, kde se před námi vynořil další kemp – s názvem Juno:) Ale ani tam jsme neuspěli, neboť recepční měl zrovna telefonát delší, než byla nejkratší z trpělivostí nás tří. A tak se nám zadařilo na pohádkový třetí pokus, dokonce se slušnou angličtinou na recepci, dobrou výbavou kuchyňky, sprch a . . . venkovním bazénem! Na ten už byla celkem zima. (Bylo tuším kolem osmé večer, což byl však z našeho pohledu luxusní čas. Většinou jsme totiž stavěli stan za hustého šera či úplné tmy. V Hevlíně asi v devět, ve Vídni téměř o půlnoci, v Dobrohošti někdy po desáté.) Ale i tak jsme neodolali. Čistí a cítící se opět jako civilizované lidské bytosti, vyrazili jsme před spaním do ulic, snad pobýt chvíli v nějakém tom restauračním zařízení. Všude zavřeno, jen Tesco ne. Koupili jsme si po plechovce nápoje Soproni a tu jsme spatřili to slovo. Világos! Co to jen může být? Ani prodavačka za pokladnou neví. Co to jen může být? Tato a jiné myšlénky nám bloudily hlavou, když jsme před nastěhováním se do stanu koukali na hvězdy v lehátkách u bazénu . . . Dnes jsme ujeli kvůli technickým problémům jen 85,16 km, jsme pozadu. Zvládneme zítra dojet do cíle, nebo aspoň na vzdálenost do těsné jeho blízkosti, kterou bychom pokořili v pátek ráno? (Finále příště.) Víťa S. M. R. K. je měsíčník, který vydává Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko 623.18 Křtiny – pro svou vnitřní potřebu. Je distribuován zdarma reg. členům střediska. Číslo 143, ročník 15., vyšlo 31. října 2012 ve Křtinách v nákladu 80 výtisků.
s. m. r. k. 143/12
